1 - Howrse

Transkript

1 - Howrse
Prolog
21.července,356př.n.l.
VdennarozeníAlexandraVelikéhodošloikjinéudálosti,kterámělavelkýdopadna
lidstvo.ArtemidinchrámvEfesu(vdnešnímTurecku),jedenzesedmidivůsvěta,lehl
popelempoté,cohopodpálilHerostratos.Přimučenípřiznal,žechtělzískatslávuza
každoucenuanevidělžádnýjinýzpůsob,jaktohotocíledosáhnout.Bylpředvedenpřed
soudapředlid,kterýnanějpohlíželsvelikouzáštíaznechucením.
Kdybyvšaksoudciadavbyliménězaslepenihněvem,všimlibysiSibyly,jejížtemnotou
obklopenoupostavuosvětlovalajenzmírajícízářehořícíhochrámu.Očistaréženyse
obrátilyvsloupajejítělosezačaloprudcezmítat.Vtransuvykřikovalaslovaproroctví.
Nežupadladoněkolikadenníhokomatu,chytiljidonáručemnich,kterýpřežilpožár
chrámu.Pozdějivyryljejíslovadoměděnétabulky.Mluvilahlasem,kterýsezdálbýt
hlasemolympskýchbohů:
VelkýjehněvArtemis,dceryDia.Samabypotrestalapachatele,ježsedopustiltohoto
smrtelnéhoznesvěcení.Kdybysenemuselavěnovatjinénaléhavépovinnosti,samaby
muprohnalasrdcemjedenzesvýchstříbrnýchšípů.Inyníbohyněbdínadnarozením
dítěte,kteréprosadíúctukbohůmvcelémkrálovstvípozemském.Artemis,bohynělovu,
divokézvěřeadivočiny,bohyněporodníchbababohyněsouhvězdíVelkémedvědice,
vzalahvězduzesouhvězdíKentauraanabídlajidítětijakopomocnacestězajeho
slavnýmosudem.Protobudepodochranoutétobájnébytosti,napůlčlověkaanapůl
koně,ajehoosudbudepropojensCheirónemakoňmi.
UrážkaHerostratovasevšaknesmínikdyopakovat.Člověkužnikdynesmísoupeřits
bohy.Mámeníslávyavelikostijelidskouslabostí,kteráužnikdynesmíohrozitříši
bohů,aniříšilidí.PotomArtemisobdařilahvězduještějinoumocí:Pokudbyneštěstím
jejínositelpodlehlšílenstvínebozuřivosti,nebopokudbyjehoambicezvítězilynad
rozumem,hvězdabyzajistilajehopád.
Dokudusebebudemíttutohvězdu,žádnýčlověkhonedokážeporazit.Dokudvesvém
počínáníbudepokornýačestný,dokudzůstaneskromnýamoudrý,budeneporazitelný.
Pokudvšaksejdezcesty,pohltíhoDiovazloba.
Vtuchvílidítě,kterésepozdějistaneAlexandremVelikým,jednímznejvětších
dobyvatelůsvěta,poprvévykřiklo.
PřesbolestporodukrálovnaOlympias,DiovakněžkaaambicióznímanželkaFilipaII.
Makedonského,uslyšelavěštkyniArtemisajejíznamení.Ipřesvyčerpánísevšaknajejích
rtechobjevilvítěznýúsměv.Kterámatkabysvémudítětinepřálavýjimečnýosud?S
pomocíbohůudělalavše,comohla,abyAlexandrdosáhlvzděláníapostavení,kterému
bylopředurčeno.Mělnaplnitjejívlastnísnyomociavěčnéslávě.Nevěřilavarování
Sibyly.Má-liseAlexandrtěšitochraněbohů,pročbysemělchovatskromněaumírněně?
Stanesenejvýznamnějšímmužemvdějinách,vůdcemarmád,kteréhobudouuctívat
navěky.
Kdyžporodníbábapodalanovorozeněmatce,Olympiashovzaladonáručíaněžněho
objala.Potomucítila,jaksejídokrkuzarýváněcoostrého.Kdyždítědaladálodtěla,
všimlasibronzovéhvězdy,kterousvíralovesvépěstičce.Vtuchvílipoznalasíluhvězdy.
TentopředmětbylurčenýjenapouzeAlexandrovi.Olympiassimyslela,ževěštkyně
promlouvalapouzekníavěřila,ženikdojinýohvězděneví.Porodníbábaalehvězdu
zahlédlaaOlympiasnemohlariskovatprozrazenítohototajemství.Jedovézubyhadů,
kteříOlympiasvnocihlídali,sepostaralyojejírychlousmrt.HvězdapatřícíArtemidě,
dceřiaposlubohaDia,sestalatajnýmsymbolempříslibubohů,jenžmělAlexandraučinit
neporazitelnýmanesmrtelným.
…
NapozůstatcíchpůvodníhoArtemidinachrámubylvpoloviněčtvrtéhostoletípř.n.l.
vybudovánchrámdruhý.TenpozdějivypleniliOstrogótivroce263n.l.avroce401n.l.
bylvypálenkřesťany.CísařJustiniánhodefinitivnězničiltím,ženechalodebratněkteré
zesloupůapoužiljenastavbuVelkéhopalácevKonstantinopoli.Stejnějakomnoho
jinýchponěm,iJustiniánstrávildlouhoudobutím,žesesnažilrozluštitslovavyrytádo
měděnédestičky,kterounašelnajednomzkamennýchsloupů.Kdobynechtělzískat
hvězduodvšemocnýchbohů?Vyrytéproroctvíukrývalvesvémpalácizamotanédo
obrovskéhobyzantskéhokoberceshovanéhovrozlehléknihovněisdalšímipoklady.
Aťužtobylanáhoda,neboosud,AlexandrvesvýchtřiadvacetiletechprojíždělEfesema
dokonceŘekůmnabídlzlatonaobnovuchrámu.Místnílidésealebálianabídkuodmítli.
Atakpokračovalnasvécestěanikdyneupřelzraknaměděnoudeskupřipevněnouna
jednomzesloupůvcelle,vnitřnísvatynichrámu.
-1Síť
„UtíkejzBabylonupřespískyanásledujvodu,božíslzybíléhozlataakrevna
kamennémDiověchrámu“…„ProfesoreTemudjine,pokudposledníjezdeczarmády
AlexandraVelikéhosvěřilúlomekhvězdykněžímvDiověchrámu,neodpovídátonaší
rekonstrukcicesty,kterousepodlenásvydal.Kolemroku326př.n.l.adodoby,nežbyla
říšerozdělenapoAlexandrověsmrtivBabylonuzhrubavroce323př.n.l.rozdělenamezi
jehogenerály,nemůžemevtétooblastinajítžádnéhistorickéanigeografickéstopy
chrámůvěnovanýchDiovi.Vkaždémpřípaděbytrvalorokyodkrýtpozůstatkyskrytév
písku,jakotřebavGerasevJordánsku!“
„Johne,DiůvchrámvGerasejeřímský,neřecký,stejnějakomnohotakzvanýchřeckořímskýchpozůstatkůpoAlexandrověsmrti,“vysvětlujeprofesortrpělivě.
„Jávím,paneprofesore,jenzačínámbýtzoufalý.Hannibalmáčtyřizpětiúlomků
Alexandrovypečetianevěřímtomu,žesenámpodaříposledníúlomekzískatdřívnež
jemu…“
Členovésítě,kteříjsouponáročnémzkoumánívyčerpaní,sezdajíbýtzcelaohromeni
Johnovýmizávěry.Potomtíživétichoprolomíženskýhlas.
„Profesore?“
„Ano,Leylo?“
„Vezmemesitoodzačátku.Jsmepřesvědčeni,žejezdecnesoucíúlomekpřekročilsyrskou
poušť.Víme,žejipřešelsměremnajihozápadavyjíždělzBabylonu.Nedostalsealeke
StředozemnímuaniRudémumoři.Toznamená,žeoblasthledánísezužujenaoblastmezi
jihemSýrie,severozápademSaudskéArábieaJordánskem.Abyvtěchtopouštních
zemíchpřežil,muselsevydatcestou,kdejepravděpodobnývýskytvodyavyhledávaltěch
párstudníaoáz,kteréjsoučastoněkolikdnícestyodsebe.Muselnarazitnakočovné
kmeny,kterécestovalyvkaravanáchodjednohovzdálenéhoměstakdruhémuapocestě
rozšiřovalysvouvíru.Jemožné,žeseztracenýjezdecbloudícíneznámouzemísetkalse
zástupcijinéhoboha,kterýsepodobalDiovi?“
„Leylo,tyjsigénius!“vykřiklaSalonqa.„Karavanypřevážely‚božíslzybíléhozlata‘,
vzácnékadidlozdnešníhoOmánudoEgyptaaMezopotámie.BohatíNabatejci,kočovný
národ,jehožjménopocházízeslova‚nabat‘,neboli‚vodavycházejícízezemě‘,mělina
stezceskadidlemmonopol.Ovládalitechniky,jaknalézt,skladovataukrývatvoduv
poušti.“
„Jakéhobohauctívali?“přerušiljiPablo.„Existujenějakýchrámnebosochamístního
Dia?“
„NejvyššímbohembylDushara,bůhhory,“odpovědělJohn.„Nabatejcinezobrazovalisvé
bohyvlidsképodobě,alevztyčovaliobdélníkovékamenynamístech,kterápovažovaliza
posvátná.Říkalijim‚baetyly‘,neboliposvátnékameny.Přiobřadechtřináctkněží
pokropiloposvátnýkámenkrvíobětníhozvířete.Tobyvysvětlovalo‚krevnaDiově
kamennémchrámu‘.“
„AhlavnímístouctíváníbylaPetravJordánsku,“dodalaLeylarozechvěnánadšením.
„PetrajenaseznamusvětovéhodědictvíUNESCO.‚Skála‘vezlatémarůžověrudém
pískovci,kdeNabatejciskrývalisvébohatství.Nepřístupnéměstoukrytévlabyrintu
žulovýchpropastí.Místoizolovanéodpřírodníchcestobklopenévěžemizeskalních
výstupkůtyčícísenadstrmýmistěnami.Díkyúzkýmúdolímaprůsmykůmjenedobytné…
„PošluvámmapyPetry,“řeklJohn.„PokudsenáboženskýobřadnapočestDushary
konalnavrcholuhory,pakbyprůvodkněžíchavěřícíchpřineslbaetylabezpočetobětído
chrámuvdolníčástiměsta,kterýjsemoznačilšipkou.Pokudjsounašezávěrysprávné,je
tušance,žejeúlomekpečetipořádtam.ProfesoreTemudjine,řeknětečlenůmUNESCO,
aťdochrámunikohonepouští!“
Právěvtuchvíliseprofesor,kterýjeobvykletakneotřesitelný,najednouzdábýt
rozrušený.Zvednerukuanaznačujeostatním,abyseutišili.Jehoočiseupírajíjinam.
Připadámitojakověčnost,alenakonecznovupromluví.
„Právěseobjevilahroznázpráva.Několikvýbuchůneznáméhopůvoduprávězničilo
většinupozůstatkůPetry.Jemilíto…“
Vtustejnouchvílivysokovoblacíchprobíhájinýrozhovor.
„Dobrápráce.Dohodnutáčástkabylapřevedenanastanovenýúčet.“
Mužukončíhovorpřessatelitnítelefonavjehoočíchsezableskneuspokojení.Nad
JordánskemvesvémsoukromémletadlesedíJohnFitzgeraldHannibalausmíváse.
Špičkouukazováčkuhladítrojúhelníkovýkusbronzu,jedinýobsahvyztuženéhokufříku,
kterýbypřežilvýbuchraketynovégenerace.Nahodnotěpamátkysvětovéhodědictví
UNESCOmuvůbecnezáleželo.Jejízničeníumožnilozkorumpovanýmarcheologůmz
HannibalovynadaceprolidskouhistoriizískatposledníúlomekhvězdyAlexandra
Velikého.Teďužmunicanikdonezabráníprovéstjehoplán…
-2Bavorsko,Německo
LetadlokonečnězačínáklesataHannibalsedívázoknanavěžesvéhohraduSchattental,
„údolístínu“.Jetobudovasbohatouhistorií,kterádřívepatřilapotomkovirodiny
LudvíkaII.Bavorského.PakjizatučnoučástkuodkoupilaspolečnostHannibalCorpa
proměnilajivlaboratoř.Letadlokonečněvlétádohlubokéhoúdolímezidvěmahoramia
míříkhradu,kterýpocházízobdobíromantismu.Architekturatétostavbyjealepoměrně
různorodá.Původněbylhradpostavenvrománskémstylu,alepostupněnaněmpřibývaly
dalšíprvkyanynísepyšnířadouneogotickýchabyzantskýchdoplňků.Jezasazendo
srdcelesavysokýchčernýchborovicaobklopenohromnouterasovitouzahradous
několikafontánami.Napravoodohromnéhohradustojíbudovazedřevaakamene
podobajícísevelkéstodole.Stropjealemnohemvyšší,nežtomuvhoráchběžněbývá.
Zelenátrávakolembudovyjeneposekaná,pocuchanáanerovnoměrná.Jdouvnívidět
mýtinkyrozbitézemě,cožnaznačujepřítomnostzvířat.Topotvrzujeielektrickýohradník.
Přestoževtutochvílisetunicživéhonevyskytuje,očividnětuněkdopracovalnatom,aby
zdemohlažítzvířata.Vzadníčástihradujeuzamčená,tmavákamennábudova,kteráse
podobástodoleatakézejeprázdnotou.
Nadhrademseskrajinoubijepřistávacíplocha,kterouzdepostavilikvůlicestám
zaměstnancůHannibalCorpasamotnéhoHannibala.Jehokumpánihospěchají
pozdravit,zatímcoHannibaltrpělivěčeká,ažsevyklopíschůdkyletadla,avychutnávási
vlhký,čistývzduchavůnimízy,mechuatrávy,kterájeproBavorskotaktypická.Rychle
sevšakvracídoreality,nárameknajehozápěstívibrujeaoznamujenověpříchozízprávu.
Podívásenaobrazovkusvýchchytrýchhodinek,kdesezobrazujefotkaNadistetoua
strýcemnaletištivruskémVladivostoku.
„Dobrápráce,Filipe,“odpovídá.
PotomHannibalzamíříkevchodudohraduapřesautomatickýpadacímostvstoupído
obrovskévstupníhalyvgotickémstylu.Napříchozíshlížejíhrozivéchrličeazvukkrokůse
odrážíodvysokýchstropů.Hannibalovyzablácenébotyšpiníbyzantskýkoberec
pokrývajícíceloupodlahu.TentonálezsipřivezlzvýpravydobývaléKonstantinopole,
kdyžputovalpostopáchAlexandraVelikého.Prázdnéžidlelemujícístěnyčekajína
neexistujícíhosty.Křišťálovélustrylemujícestuvytyčenoupůlkruhemsloupůaosvětlují
místnost,dokteréužnepronikápřírodnísvětlopřesvitrážováokna,jelikožbyla
nahrazenaneprůhlednýmtvrzenýmsklem.
PotomHannibalpokračujepotočitémschodištiosvětlenémslabýmižárovkamina
stěnách.Vstupujedopřechodovékomory,kteráseotvírápomocítřísamostatnýchklíčů.
NejdřívHannibalpoložíšpičkuukazovákunaskener,pakvyťukákóddodigitálního
rozhraníanakonecjasnýmhlasemřekne:
„JohnFitzgeraldHannibal.“
Dveřesepomaluodemknouazanimiseskrývákruhováchodbavedoucíkolemhlavního
schodiště.Hannibalrychleprocházíchodboutěsněnásledovánjednouzjehogorilv
černémobleku.Míjíobrovskoumístnostplnouobrazovek,kdetřizaměstnancipečlivě
sledujíčinnostvšechosobvhradu,každoumístnostiokolíhradu,všechnodíkydesítkám
všudypřítomnýchskrytýchkamer.Skupinkamužůpokračujekruhovouchodbouavchází
dodruhé,kompletněprosklenémístnosti.Nejspíštobudelaboratoř.Všudejsoustolya
obříchirurgickénástroje,lidévbílýchpláštíchamaskách,zkumavky,mikroskopy,
počítačeapanelyseschématygenomůarovnicemi,kteréspojujíšipky.Anižbyvěnoval
jedinýpohledprobíhajícíprácivlaboratoři,pokračujedálažnakonecchodbyaotočíse.
OsobnístrážcesezastavíaotočísekHannibalovizády,abymělsoukromí.
Nalevéstraněschodištěpokračujedolůdodalšíhopatra.Přednímjsoudveřevelmi
podobnédveřímodtrezoru.Spoustapístůamechanickýchzápadekazámek
připomínajícíkormidelníkolo.Hannibalpřicházíblížaopatrněsevyhýbájednomuz
dlažebníchkamenůuprostředchodby.Zkošilevytáhneklíčvetvaruosmicípéhokříže
připevněnýkplatinovémuřetězuazasunehodoklíčovédírkyuprostředzámku.Jeho
strážcetrpělivěčeká,zatímcoHannibaluchopíkolodveříodtrezoruaprovedeodemykací
sekvenciotáčenímdopravaadoleva.Chodbouzaznírychlápřerývanásekvencecvakání
prozrazujícíHannibalůvspěch.
Dveřesepomaluodemykajíashlasitýmsyčenímotevírají.Zanimiseukrývámalá
kruhovámístnostskovovýmiprvky.Uprostředmístnostinastolezčernéhosopečného
kameneležíválcovitýstroj.Hranyosvětlujejemnézlatésvětloauprostředjedutinave
tvarupěticípéhvězdy.Strojobklopujeněkolikelektronickýchstojánkůzakrytých
skleněnýmikopulemi,vekterýchjsouvystavenépředmětynevětšínežlidskáruka.
Hannibalobcházístrojuprostředajdesměremkestojánkuvzadníčástimístnosti.Pohne
páčkounabokustojánkuaobjevísenumerickáklávesnice.
Jehoprstyrychlevyťukávajíkód,kterýodemknevnitřekkopule.Uvnitřjemalý
trojúhelníkovýotvor,dokteréhovložípátýaposledníúlomekhvězdy,kterýprávěvytáhlz
kufříku.Pakseobrátínastrážceajehohlassetřesevzrušením:
„Christiane,přinesšampaňské.“
Udělákrokdozaduajehorukatiskneprázdnýkufřík,zatímcosekupolepomaluzavírá.
Jakmilezámekcvakne,spokojeněsioddychne.
„Konečnějevšepřipraveno.“
-3Někdoklepenadveřekanceláře,kdeHannibalznovučteměděnoutabulkuukradenouz
pokladucísařeJustiniána.Mávěřitmumláníšílenéstařenykdysivestarověkuabrátjejí
varovánívážně?Ne,určitěne,říkási,zatímcoklepánínadveřenabíránaintenzitě.
Hannibalserozhodneodpovědětanaštvaněpokládátabulkunahromaduschématamap
najehostole.
„Coje?!Cosezaseděje?!“
„Pane,jesedmhodin.“
Hannibalskoroztratilpojemočase.Zvednesezhnědéhokoženéhokřeslaarychleuklízí
hromadypapírůnaoválnémstolezdubovéhomasivu,kterýstojíuprostředmístnosti.
Vypnemaloustojacílampuzastrčenouvrohudvoustěnlemovanýchpolicemiplnými
knih.Pakzamířísměremkezdrojihlasu.Přitomzasebouopatrnězavřevelké,kovem
vyztuženédveře.Následujesvéhostrážceaspěchádolůposchodechvěže.Přitomsivůbec
nevšímástřílenanepravidelnýchkamenů,kterétvořístěnyvěže,aniznámekstářína
schodech,jejichžhranyjsouzatalétaošoupanédohladka.Namyslimájedinouvěc:
konečnýúspěchjehoplánupoletechpráce,výzkumu,obtížíanásilí.
PřestoseHannibalsnažívyčistitsihlavu,protoževí,žekdyžjehomyslzastírápříliš
mnohomyšlenek,kdyžjeustaranýneboneklidný,zvířetookamžitěvycítíanenecháho
přiblížit.Schodištěústídoobrovskéhoprostorurecepce,kterémudominujenástropní
freskainspirovanáSixtinskoukaplí.Pokrýváceléstěnyipodloubíaždolůkpodlazez
bíléhomramoru.Komodysezásuvkami,stolyažidlezjinédobystojínasvémčestném
místě,přestožeužlétanikomuneslouží.Hannibalmíříkhlavnímuschodištiazvukjeho
krokůseodrážíodmramoru.
„Christiane,jdizkontrolovat,jestlijevenkuvšechnopřipravené.“
Povyslechnutírozkazustrážcespěchávenzadnímidveřmi,kterésejakovšechnyostatní
otevírajípouzenakód.Christianpotomvstoupídozadníbudovy,vekteréseukrývávelká
dřevěnájízdárnaplnáokrovéhopísku.Naprostornavazujechodbavedoucídoboxůpro
koněnapravéstraněhradu.Všechnojevpořádku,žádnéznámkynarušení.Christian
nezjistilžádnéhrozbyzevnitřanizvnějšku.
Hannibalsejdedodruhéhopodzemníhopodlažíaotevředalšídveře.Tyvedoudo
obrovskémístnostivelikéjakocelýhrad,kdejepodlahazhlínyporostlátrávou.Na
stěnáchjsouprojekcehorskéholesaapohybujícísekrajiny.Obvodstěnchráníelektrický
drát,kterýjedíkypráciHannibalovýchtechnikůpermanentněmagnetizován.
Automatickyodpuzujejakoukolipostavunebopředmět,kterýsekdrátupřiblíží.Člověk
bysetucítiljakovpastiatoipřesspoustukeříkůakvětinrozmístěnýchnáhodněpocelé
místnosti.Světlopůsobípřirozeně,aleponěkudbledě,jakobybylšedý,zamračenýden.
Hannibalberedorukyohlávkuzhákunakoncischodištěazapískávnaději,žeupoutá
pozornostsvéhocíle.OdkamennéhostropuseodrážízvukkopytaHannibalpostupně
mezistromyrozpoznávásiluetukoně.Kupředunáhlevyběhnehřebec.Jeskorodospělýa
celýčernýkroměbíléhvězdynačele.Jetozvířeúchvatnésílyaelegance.Jehočernáhříva
zaběhuelegantněvlajeajenaprostodokonalá.Svalysemuzatínajípodlesklou,
rovnoměrnousrstíajehozářivéočisledujívetřelcesnebývalýmodhodláním.
„Bukefale,pojďkemně,“snažísehoHannibalpřivolatšeptem.
ZvířesepomalupřibližujeaHannibalnatahujeruceaukazujekoniohlávkunaznamení
míruadobrévůle.Bukefalosněcotušíazastavíse.Cítítotižmyšlenkyzaplavující
Hannibalovumyslajehoskrytounervozitu,vnímástresaspěchčlověkapředsebou.
Hannibalsepřibližujekrokzakrokem,aleskaždýmjehopohybemkůňustupujea
podupává.Hannibalsesnažívyvarovatjakýchkoliprudkýchpohybůasoustředísenato,
abyvypadalcotakklidněapřívětivě,jakjentojemožné,alemarně.Bukefalosdál
ustupuje,chodívmalýchkruzíchaznovuaznovupodupává.Ušimásepnutédozadua
mrskáocasem.Hannibalovidocházítrpělivostaikoněsenakoneczmocnístrach.Zdáse,
ženešťastnéhohřebcenenímožnéovládnout,aleHannibalserozhodnekposlednímu
pokusu.Otočíseapředstíráodchod,cožBukefalauklidní.Hannibaluděládvakroky
směremkeschodům,ohlávkunechásklouznoutdolůapevnědržíotěže.Pakseprudce
otočí,abysemohlvymrštitachytitsekrkukoně.
PaksepokoušíBukefaloviohlávkunasadit,alehřebecsezuřivěvzepneaodhodí
Hannibalanazem.Pakodběhnepryčaschovásemezistromy,dalekoodtohotočlověkaa
jehoklamavýchtaktik.
FrustrovanýHannibaljevztekybezsebe,unějtaknevídanávěc,azuřivěmrskne
ohlávkouozem.Pakseotočíajdenajítjedinéhomuže,kterýjeschopnýzvířeovládnout.
SergejTkačev,kterýhokdysidávno,kdyžbylještěmalýkluk,naučiljezditnakoni…
-4HannibalSergejevyrušíodčtenívjehopokojinavrcholujednézmnohahradníchvěží.
Tenjehopříkazokamžitěposlechne.Ví,ženemánavýběr.Čímdřívsplnísvoumisipro
„dědice“,tímdřívbudemoctjetdomůashledatseznovusdcerouarodinou.Se
zatnutýmizubyvzpomínánapřísahu,kteroudalHannibalovuotcipředjehosmrtí.
VybavujesitendenvMoskvě,kdydědicpřišelsezprávouootcověsmrti,anakonecna
lakonickýapanovačnýtelefonát,vekterémnanějHannibalnaléhal,abysevrátilzpětdo
Baskickaanamístotéstrašnénehody.Sergejbylvždytichýmužavždydrželslovo.Ale
slib,kterýdalHannibalovuotci,žebudevždychránitjehosynaasloužitmu,hopřichází
draho.Utěšujesemyšlenkou,žealespoňjehodceraNaďajenynívbezpečíutetyastrýce.
Sergejscházídolů,abysesetkalsHannibalem.Nastejnémmístě,kdeHannibalpřed
chvílízažilhořkéselhání.BezjakékoliznámkypřekvapeníSergejpomaluobhlédnecelou
umělouzahradu,ažzahlédneobrysčernéhohřebceschovanéhovhouští.Hannibala
poprosí,abyšelzpátkyažkestěněschodiště.Pakvezmeohlávkuajdesměremzazvukem
nervózníhooddechovánízailuzorníochranoustromů.Jdepomaluanespěchá,zhluboka
senadechujeavydechuje,abyregulovalsvůjdech.
Mezidvěmabukyzahlédnečernéhohřebce.Všechnačtyřikopytapevněnazemi,je
pozornýaopatrný.Jetopoprvé,comuHannibalzvířeukázal.Aždoteďhovždyzvládl
sám.Snažilsehříbězaučit,dalsizáležetnatom,abysizvyklnajehopřítomnost.Amladý
hřebecuždokoncedovolínechatseodvéstnaloukunebodojízdárny,abymohl
procvičovatsvalypřivázanýnalonži.DnesaleBukefalosvypadápřílišznepokojeněkvůli
Hannibalověrozpoložení,nežabyhoksoběpustilblíž.
Sergejpostupněrozeznávánádhernéstvořeníosvětlenéchladnýmsklepnímsvětlem.
Tentohřebecjenejkrásnějšíkůň,kteréhokdyviděl.Dokonalerostlýsezářivousrstía
hedvábnouhřívou.Zjehoočívyzařujeinteligenceaodhodlání.Silnýoř,hrdýastatečný,
hodnývelkýchválečníkůaprastarýchkrál.Podobásetolikobdivovanýmkonímve
starověkémsochařství.Hřebecjedokonalesymetrický,nemážádnéviditelnévady,zdáse
býtažpřílišdokonalý.Jenaněmněcozvláštního,jakobynebylztohotosvěta.Sergeje
přemáháznepokojujícípocit,jakobyněcobylošpatně,jakobysemtenkůňnepatřil.
Hřebeckontrastujesesvýmokolímnatolik,ževypadáskorojakoherecpředzeleným
plátnem.Zaříkávačkonívšaknemájinoumožnostanemáaničasnadalšípřemýšlení.
MusíHannibalaposlechnoutakoněmupřivést.
Sergejinstinktivněrozumíjehotouzeutéct,nebobojovat,pokudútěknebudemožný.
Rozhodneseukázat,ženeníhrozbouažehřebcenebudetlačitdokouta.Sergejjde
pomaludopředu,abysehřebciukázal,alenezastrašilho.Paksezastavíatišenaněj
zavolá.Bukefalatozaujmeazačnepoklusávatvpůlkruhusesklopenouhlavouapřitomsi
odSergejeudržujebezpečnouvzdálenost.Jednouchonastraženésměremkzaříkávači
stojícímuteďbokemtak,abysenakoněnedíval,alezároveňkněmunebylzády.Hřebec
sleduje,jakjetentočlověkvnímavý.Sergejšeptáapřizpůsobujesvéchováníslovům.
Mluvínízkým,chraplavýmtónemruskéhojazyka,kterýjeuklidňující.Hřebecsezastaví,
vztyčíoběušiaposlouchá.
„Bukefale,játineublížím.Podívejse,nebudunarušovattvéúzemí.Respektujutěarád
bych,abysrespektovalitymě.Nemusíšsebátamůžešjítzamnou.“
Kousekpokouskucítí,jaksekůňzklidňuje,zvědavostvítězínadnedůvěrou.Bukefalos
udělákrokdopředu,pakdalší,dalšíadalší,ažnakonecdojdekSergejovi,kterýtrpělivě
čeká.TišesiodfrkneapakopřečelooSergejovorameno.Tenhohladíaděkujemuza
důvěru.Potompomaluvezmeohlávkudojednérukyadruhousepřibližujekjehokrku,
uklidňujehoapovzbuzujeapakohlávkunasadíkoninahlavu.
SergejseotočíkHannibalovi,Bukefaladržízaotěžeadoufá,žemuHannibalneublíží.Ví,
žehněvašílenství,kterévtomtomužividí,homůževyprovokovatkhroznýmčinůmvůči
ostatním,aťužkonímnebolidem.Tosekoneckoncůprojeviloivminulosti.Jakmilejsou
vedlesebe,přikážeHannibalSergejovi:
„Držhoještěchvíli,nechciabyzaseutekl.Pojďzamnou.“
SergejpřikývneajdezaHannibalem,kterýjderychlýmkrokem…kezdi!Překvapený
SergejdálnásledujeHannibala,alenerozumítomu.Hannibalsáhnenastěnuaopřeseo
jedenznepravidelnýchkamenů.Kámenzajedekousekdostěnyaotevřetajnýprůchod.V
němjevýtah,dokteréhobysevešlonejménědvacetlidí.HannibalvejdedovnitřaSergeji
sBukefalemzaním.Výtahjeplnýsladkévůněéterickýcholejů.Dveřesezavřoua
Hannibalněconastavujenamalémovládacímpanelu.Vypadátojakohypermoderní
nákladnívýtah.Zdáse,ževůněBukefalauklidňuje.Předtímseboutotižcukalpřikaždém
podivnémzvukuvýtahu.ISergejaHannibalsenacestěkpovrchucítíuvolnění.
Výtahkrátcezapípáaotevřousedveředostodoly,kterákSergejověpřekvapeníslouží
jakostáníprokoně.Napodlazejsourozprostřenydokonalečistépiliny,dřevěnéstěny
dostalyvoskovouúpravu,nikdežádnápavučinanebohmyz.Hannibalotevřevnějšídveře
stodoly,bezzeptánívezmeSergejoviotěžezrukouatáhnekonězasebou.Bukefalos
zjistil,žejeteďvydánnamilostHannibaloviazačneškubatzaohlávku,aleSergej
zamumlápáruklidňujícíchslovapodařísemukoněuklidnitapřimětkpohybu.
Zúdolípomalumizíposlednípaprskysvětla.Slunečnízářužzalévájenpohořínazápadě.
Uběhneněkolikminutavšichnitřitišeatrpělivěčekají,anižbysenasebenavzájem
podívali.Kdyžseposlednípaprsekztratívetmě,HannibalpřitáhneBukefalaksoběa
odhodlanýmkrokemvyrazínanyníužtmavoulouku.
SergejHannibalovinerozumí.Pročjevpodzemíumělálouka,kdyžmáhradobrovské
pozemky?PročpouštíBukefalavenpouzeposetmění?Pakmutonajednoudojde.Říkal
si,žesvětlovsuterénubyloponěkudslabší.Mělztohopocit,jakobybylvpřírodě,alebez
slunečníhosvětla!Hannibaldělávšechnocomůže,abyBukefalosnepřišeldokontaktuse
slunečnímsvětlem.SergejsivzpomenenapříběhprvníhosetkáníAlexandraVelikéhoa
jehokoněanajednousiuvědomísouvislosti.Pozádechmupřeběhnemráz.Tenkůňse
jmenujeBukefalos,stejnějakobájnýkůňAlexandra.AHannibalsechová,jakobyto
opravdubyltenkůňzlegendy.Bojíse,abyBukefalanevyděsiljehovlastnístín,proto
nedovolí,abytakovásituacevůbecnastala.
Sergejpřemýšlí,jakseHannibaldostaltakdaleko.Jehodětskýobdivkdobyvateli
Alexandroviseproměnilvposedlost,všílenství.Ztohozjištěníjevšoku.Najednouse
obává,covšechnomátentomužvplánu.Jehoparanoiaanenasytnéambiceužteď
neznajížádnémeze.JakmileHannibalodvážeBukefaloviohlávku,hřebecserozběhne
přímokupředuahlasitěřehtá.Kdyždorazíkelektrickýmohradníkům,začnedivoce
vykopávatastavětsenazadní,jakobychtělvyzvatkohokoli,kdomubránívútěkuz
tohotovězení.PakseHannibalotočíkSergejovi.Natvářistrašidelnývýrazazlověstný
úsměv.
„Teďužchápeš.Budeštusemnoumusetpracovat,dokudsenámnepodařívyřešittento
malý…problém.Začnemezítra.“
TakžeHannibalchcemítkontrolunadtímtohřebcem,chcesestátjehopánemasámto
nedokáže.StejnějakoBukefalossechceSergejvzepřítvztekyauprchnoutzesvéhovězení,
aleví,žetoneudělá.Nemůžesidovolitnicriskovat.CokdybypakHannibalohrožoval
Naďuneborodinu.
-5KancelářprofesoraTemudjina,UniverzitavUlánbátaru,Mongolsko
Naďasihorečněmneoči.AniběhemletuzVladivostokudoUlánbátarusejínepodařilo
usnoutaninachviličku.Jeposedlámyšlenkounaléztsvéhootce,zaříkávačekoníSergeje,
kterýuvízlvHannibalovýchspárech.Musísespoléhatjensamanasebe.Alejakdokáže
mladáruskádívkabezpenězabezpomocizjistit,kdevcelémširémsvětěukrývá
nepolapitelnýHannibaljejíhootceshřebcemZaldiou?
„Dejsitrochučaje,Naďo.Azkusprosímněcosníst,“naléháSalonqaapodávájítalíř
koblih.
Dívkavsobědusívzlykání.Odstrčístranoupapíry,nakteréneobratněkreslilaobrazyze
vzpomíneknatenhroznýmoment,kdyseocitlauvězněnávřídícímístnostiv
HannibalověhraduvBaskicku.
„Bylotamtolikobrazovek,vjemůazvuků.Toliksemsebála.Nemůžusivzpomenoutna
nicztoho,cojsemnaobrazovkáchvidělaneboslyšela.Jemilíto…“
ProfesorTemudjinsenanilaskavěusmějeaposbírálistypapíru.Pakjepodámladíkovi,
kterýsedívedlenějapředseboumágrafickýtablet.
„Tytoinformacejsouvelmiužitečné,Naďo.NáškolegaKushibudeztvýchkresebdál
vytvářetmodelyapodařísenámvytvořitjejichdigitálníverzi.DovednostiKushihoa
všechostatníchvsítinámumožníposunoutsedál.Navrhuji,abysisteďodpočinula.“
„Tonemůžu!“naříkáNaďaarukamasiprohrabujerudévlasy.„Můjotecjevnebezpečí.
AžsnímaZaldiouHannibalskončí,budoupronějdálužitečníasijakostaréponožky.
Zbavísejich!
„Nemůžešjimpomoct,kdyžjsiúplněvyčerpaná,“řekneSalonqarozhodně.„Pojďsi
lehnoutnagaučvedledopokoje.Pokudusneš,vzbudímtězadvacetminut.“
NaďarezignovaněvstávázežidleajdezaSalonqou.Najednousezreproduktorůnad
počítačovouobrazovkouozverozrušenýdívčíhlas.
„Počkejte!Mámskvělýnápad!“
VšichniseobracíkLeyle,kterájimvolápřespočítačzKáhiryvEgyptě.Nadruhé
obrazovceJohnůvobličejnajednouvypadámnohempozorněji.AmerickýpřítelLeyly
velmidobřeznájejí„skvělénápady“,kterétatoneskutečněenergickáaspontánnídívka
chrlí.Jsouopravdugeniální…někdy!
„Mohlabychjídátsladkýpolibek!“
OstatníčlenovésítěshromážděníkolemstoluprofesoraTemudjina,aťužskutečněnebo
virtuálně,vypadajízaskočeně.BattushigsezMassachusettsptá:
„Leylo,tychcešNaďupolíbit?“
„Neeee!‚sladkýpolibek‘jenázevsalonukrásymétety.Kdyžjeklientkavystrašenáz
voskovýchpásků,nabídnemejíhypnózu!Tosečlověkúplněuvolníanechávšechno
plynout.Potomklientkyčastomluvíosvémživotěnebovyprávínejhříšnějšítajemstvído
nejmenšíchpodrobností!Tetaříká,žemitoopravdujdea…“
„Jánikomunechcivyprávětsvůjživotnípříběh!“protestujeNaďa.
„Můžutěvésttvoufotografickouasluchovoupamětí,Naďo.Můžemevytvořitjakési
selektivní„obrazy“atvojepodvědomíbudeschopnépopsat,cojsividělanatěch
obrazovkách.Kdyžjsibylavřídícímístnosti,tvůjmozekzaznamenalobrovskémnožství
informacíauložiljehlubokodopodvědomí.Mohlabychjevytáhnoutnapovrch.Pane
profesore,vybystemohlsměrovatotázkyaKushibymohlaktualizovatmodelyvytvořené
zNadinýchnákresů,souhlasíte?“
KushitázavěpohlédnenaprofesoraTemudjina,kterýsouhlasněkývne.
„PokudtedyNaďasouhlasíadovolímijizhypnotizovat,takužstačíjennajítpohovku!“
Naďavypadávelmikřehceaponěkudztraceně.Dívásenaprofesorajakonazáchranné
lanoadůvěra,kterouvnívzbuzuje,jítrochuuklidňuje.Jemněpokrčírameny.
„Pokudjetonejlepšíšance,jaknajítméhootce,takmyslím,žestojízatoriskovat
vyzrazenímýchnejvětšíchtajemství!“
NaďasepoložínapohovkuaSalonqajizakryjedekou.NadruhéstraněsvětaseLeyla
soustředí,mápřivřenéočiapomaludýchá.Ikdyžjevkaždodennímživotěplnáenergiea
nápadů,dokážesetakéintenzivněsoustředit.
„Jsempřipravená,“zamumláNaďa.
Leylazačínáshypnózou.Mluvípomaluhlubokýmhlasem.
„Tvůjdechjestálehlubšíahlubší.Tvámyslnásledujevzduchproudícískrzetvétělo,do
břichaapotomnahorudohrudníku.Potompomaluvydechuješnosem,vyháníšvzduch
nejdřívzhrudníkuapotomizbřicha.Jsistáletěžšíatěžší,cítíš,jaknapětívtvémtěle
mizí,postupněodprstůnanohouažpokonečkyprstů.Teďcítíšuvolněnívetváři,potom
natýlu,nakrkuavcelépáteři.Celétvétělojeteďuvolněné…“
Leylakontroluje,jestliNaďadýchápomaluapravidelněapakpřecházídodalšífáze,kdy
budeuvolňovatjejímysl.
„Naďo,teďpotoběchci,abysessoustředilanapozitivnívzpomínku,naněcopříjemného.
Plavánívteplémoceánu,jízdavysokoutrávou,potleskpublikapopředstavenívcirkuse,
kterésetiopravdupovedlo…“
NaNadinětvářiseobjevíspokojenýúsměv.Vypadájakomaláholčička,sebevědomáa
rozzářená.Mumládětskýmhláskem:
„Tati,dokázalajsemto!Užjsemvelkáholka.Jelajsemnatygroviaproskočilijsmehořící
obručíavůbecjsemsenebála!“
Leylasedojetímusměje,alepokračujeprofesionálnímhlasemapovzbuzujeNaďu,aby
tutopříjemnouvzpomínkunechalabýtasměřovalasvoumyslkHannibalověvelínuv
Baskicku.
„Teďjsivmístnostiplnéobrazovek.Nemášstrach,víš,žesezmístnostidostaneš.
Obrazovkysezapínajíjednapodruhé.Vybersity,nakterýchjelessčernýmhřebcem,
budovynebotřebahrad…“
PochvíliNaďapromluvísvýmnormálnímhlasem.
„Obrovskétmavéborovice,spousty.Hlubokéúdolímezihorami.Nadněječtvercovýhrad
sečtyřmivěžemi.Velkézahrady.Mluvítamlidé,nerozumímtomu,coříkají.“
LeylaslyšívesluchátkuSalonqu,jakříká:
„Můžezopakovat,cotilidéříkají?Možnábychpřišlanato,zekterézeměpocházíjejich
jazyk.“
LeylatišepřikývneapožádáotoNaďu.Tasesoustředěnězamračíasvelkýmiobtížemi
vydáněkolikhrdelníchzvuků.
„Tomusíbýtněmčina!“vykřikneSalonqa.„Pokudmůžeš,zkusznídostatpodrobnější
popistohohradu.“
KousekpokouskusenaKushihoobrazovceutvářínákres.Všichniostatníčlenovésítěho
přitombedlivěsledují.Nadinhlasjestáleslabšíaslabšíazmáhájiúnava.Leylasetedy
zeptáprofesoraTemudjina,jestlimajídostatekinformacíajestlijimůžeprobratzestavu
hypnózy.Johnnajednouvykřikne:
„Myslím,ževím,kdetoje!JedenzmýchstrýcůžilvjižnímNěmeckuakdyžjsembylještě
kluk,jezdilijsmelyžovatanavýletydobavorskýchhor.Tenles,tenhradukrytývúdolí,
myslím,žeužjsemtoněkdeviděl!“
ZatímcoseJohnponořujedovzpomínek,profesorTemudjinpokyneLeyle,aby
„vysvobodila“Naďu.LeylajijemněprobudíztransuaNaďazačneněcotišemumlat,pak
rychleupadnedohlubokéhospánkualehcepochrupuje.
„Jsemtrošičkuospalá…“
JohnotevíránakonferenčníobrazovcemapuEvropy,kterásepřiblížínahradvBavorsku
anamísto,kdekdysibydlelJohnůvzesnulýstrýc.
„Tobudenášzákladnítábor.Jetodvacetminutpěškyodhradu.Setkámesenaletištiv
Mnichově.Pošluvámletenky!“
-6Bavorsko,Hannibalůvhrad
„Neeeee!Owene,ne!“
Hannibalsesleknutímprobudízesvénočnímůry,kteráhopořádpronásleduje.Srdce
mubušíjakozvonatopísevpotu.Náhleseposadívkřesleatlesknerukama.Tohlegesto
zvýšíintenzitusvětlavjehokanceláři,jakobyvěřil,žemůžezahnatOwenovaducha,který
sevynořilzjehodětstvíatrápíhovevzpomínkách.
„Kdyměužnechášnapokoji?“křičíaházívším,comákolemsebe:papíry,těžítko,knihy,
hrnekasklenicevody.
Aleduchovézminulostitujsouproto,abynásmučilianemilosrdněnámpřipomínalinaši
nízkostavinu.Aninašepokáníjeneuspokojí.Nicjimnezabránísevrátit,protoženasvé
straněmajívěčnost…
„Tonedokážeš,anikdybyschtěl!“vysmívásehnědovlasédítěspodivnýmaočima,každé
jinébarvy.
Owenseobracínastaršíhobratra,usmíváseazjehovelkýchmodrýchočívyzařujevzdor.
„Brzybudulepšínežty,Sergejtoříkal.Ukážuti,codokážu!“
Odfouknesizočípramenblonďatýchvlasůarozhodnesečelitsvémustrachu.Jehostarší
bratrhopravidelněprovokuje,abysesnažildokázatvícapořádsezlepšoval.Vjízdárně
jsouvyššípřekážkyajejichvíc.Owenmástrachzpádu.Alejakovždynechcezklamat
staršíhobratraatakpopadneotěžesvéhoConnemarskéhoponyhoaoběmapatamiho
kopnedoboků.Poníktryskemvystartujeamířípřímonaprvnípřekážky.
„Heja!Heja!“povzbuzujeOwensvéhooře.
Prvnípřekážkyjimnedělajížádnýproblém.PoníkvycvičenýSergejemTkačevem,kterého
oteczaměstnávájakoinstruktora,neníjeho„péčí“vpodánírandobokůpřílišnadšený,
alemádobroupovahuavždysesnažízevšechsilaskákáníjejehoparketa.Mladíkovi
zceladůvěřujeamáznějdobrýpocit.Tentokrátjealedráhapostavenátrochujinak.Je
tamvícpřekážek,jsoustálevyššíavyššíatakéširší.Začínáztrácetjistotu.Zatáčkaje
přílišostrá,rychlesesnažívystřídatnohy,alekloužemuto.Paksemupodaříznovu
získatrovnováhu.
Jededálpoúhlopříčce,překonátřiplotyzasebou,potomstěnuahnedzaní,přílišblízko,
čekáčtvercovýoxer.Poníkdopadnetěsnězastěnu,sebereseaodrazísekdalšímuskoku
přespřekážku.Alepřednímanohamazavadíoprvníbřevno,topadánazemashazujei
ostatnítyče.Owensekřečovitědržíotěžíataházanějakošílenec,abyponíkovipomohl
vzpamatovatse,jenžeotěžemuspíšzavazí.Poníkskloníkrkapřekulísedopředu.S
obtížemiznovuvstává,nohymázachycenévtyčíchrozsypanýchokolojakotyčinkyz
mikáda.Nazádechužnecítíváhujezdce.Zmatenýaustaranýkůňseotáčí,těžce
oddechujeasnažísepochopit,pročklučíkpopáduještěnevstalanevylezlznovunajeho
hřbet.Hochstáleležínazemimezityčkamiapřevrácenýmistojany.Jehohlavajeoproti
těluvnepřirozenémúhlu.Přestomáočidokořánausmíváse.
„Neeeee!Owene,ne!“
Hnědovlasýchlapecklečínadsvýmbratrem,třesesnímjakosloutkou,kteréněkdo
přestřihlnitky,aneovladatelněpláče.Poníkpřicházíblíž,strkádoOwenačumákema
zoufaleřehtá.Hannibalzačnekonězuřivěmlátitdohlavyakřičí:
„Jdipryč!Nenávidímtě,jetovšechnotvojevina,tyhloupézvíře!“
Vzpomínkysplývajídohromady,jakobyjezahaliltmavý,těžký,hrozivýzávoj.Zestáje
slyšívýstřelyzbrokovnice.OtecfackujeHannibala,ažmutečekrevznosu.Užnikdys
nímnepromluví.Matkanikdynepřekonásvůjzármutek.Owenbyljejíoblíbenýsyn.Z
tohodruhého,sočimarůznýchbarev,jítuhnekrevvžilách.Internátníchlapeckáškolav
severníAngliibylajakodefinitivníexilatrest.Ticho,odmítnutí,samotaanočnímůry…
Paktubylprofesorhistorienauniverzitě,kterýpokáralstudentazato,žeseposmíval
Hannibalovýmrůznobarevnýmočím.Vysvětlilfyziologicképříčinyheterochromie,kterou
lidédlouhopovažovalizacharakteristickýznak„jasnozřivých“čarodějů.Tidohlédli
mnohemdále,nežobyčejnísmrtelníci.PotommluviloAlexandruVelikém.Prýměltaké
každéokojinébarvy.Vyprávělotom,jakjedenznejvětšíchdobyvatelůsvětadokázal
překonatpověrčivýstrachostatníchisvůjvlastnístrachapřemohltutofyzickou
zvláštnost.Díkytomu,žeseodlišovalodostatníchsizískalúctuvšech.Tímtoprofesor
rozdmýchalvtemnotěsvětlo,kteréHannibalapohltilo.
Tobylachvíle,kdysezačalidentifikovatstímtovelkýmstratégemadobyvatelem.Chvíle,
kdyjehoposedlostpoprvézapustilakořeny.ZačalsezabývatživotemAlexandraVelikého
asnažilseshromážditconejvíceinformací,abymuporozuměl.Čímvícinformacízískal,
tímvícsetohochtěldozvědět.JehofascinaceAlexandremneznalahranice.Podokončení
studiastarověkýchjazykůahistoriestarověkýchcivilizací,běhemkteréhosespecializoval
nahistoriiŘeckavklasickémahelénistickémobdobí(předapoAlexandrových
výpravách),založilnadaciprolidskouhistoriiazačalprohledávatvšechnykoutysvětaa
sbíratvše,coměloněcospolečnéhosvelkýmdobyvatelem.
Hannibalsezhlubokanadechne,povolízaťatépěstibílénapětímaukazovákemsispravísi
modroukontaktníčočkuzakrývajícíjehohnědéoko.Odeberesedomístnostisvířivkouv
naději,žesemupodařízahnatobrazyvjehomysli.Obrazy,kteréhopronásledujíužtolik
letakterézůstávajístálestejné.Kvůlinimtrpínespavostíaběhemdnesemuodpočinku
dostávájenminimálně.Nedokážeseoddatzdánlivěuklidňujícímuobjetíspánku.Nemůže
sidovolitžádnouslabost,žádnouchybu.Nikdy.
-7AndaluskýhřebecZaldialadněpředvádívkruhuvšechnytřitypychůze.Ibezlonžekrouží
kolemSergeje,zaříkávačekoní,muže,kterýhozachránilzfarmy,kdesnímtakstrašně
zacházeli.Sergejhovzalksobě,ošetřovalmurányazklidniljehodivokoupovahu.Potom
honaučilrespektuadůvěře.Dlouháhřívasevlnívrytmuchůze.Jehosvalysezatínajía
srstselesknejakostříbrovesvětlezaúsvitu.Ušimánapnutédopředuanaslouchá
změnámtónuvjehohlase,kterýmuteďříká,abyzpomalilašelzaním.Okamžitě
poslechneatlačíčumákemdoSergejovynapnutédlaně,pofrkáváajerád,žehochválía
hladí.
Potommužzašeptáněkolikslov,kterýmnerozumí,aleZaldiachápe,žebudezkoušetněco
novéhoažemusíidálvěřitsvémulidskémuspolečníkovi.
„Můžešjítdovnitř,“řekneSergejnahlas.
Zaldiazvednehlavu.Zaslechlšustěníorosenétrávyazachytilpachdalšíhomuže.Poznává
hoavyvolátovněmodpor.Ušisepnedozadu,dechsemuzrychluje,napínásvaly.Kdyby
byltygr,cenilbyzubynaznamenínelibostiavýhrůžněbyvrčel.Sergejalezašeptáněkolik
dalšíchslovatrvánasvém.Hřebecsetedynakonecpodvolíanechámuže,jehožkyselý
pachsemísísestrachem,vstoupitnasvéúzemíapohladithopokrku.Mužnenavazuje
očníkontakt,protožemáočizakrytéčernoupáskou.Sergejhohladípočeleasnažíseho
zklidnit,abyklidněstálanebyltaknapjatý.Jeneochotný,alenechásepoplácat,pohladit
pohřbetu,pohýždíchadovolímupřiblížitse.Sergejjeobapovzbuzuje,přecházík
druhémumužiapomáhámuvyléztZaldiovinahřbet.Hřebecsouhlasíanehýbese,kvůli
Sergejovi.Postupněsizvykánazátěžnahřbetěinohyotírajícíseojehobokyanecháse
pohladitbezvzpírání.KdyžSergejodstoupí,pomaluuděláněkolikkrokůazastavíse,
Zaldiasenanějtázavědívá:másenechatvéstmužemnasvémhřbetě?
„Pokračuj,“řekneSergejklidně.
Zaldiacítílehkýtlakdobokůapohybnahřbetě,kterýhonutíjítkupředuatakudělá
několikkrokůasnažísevrátitzpětdobezpečnézónyvblízkostiSergeje.Tensealeotočil
bokem,jakobyokoněnemělzájem.ZmatenýZaldiasezastavíačekánapokyny,na
jakýkolináznak,coseodnějočekává.Potomcítí,jakmudruhýmužnaznačuje,abyse
pohnuldopředu.Vahousenaklánísměrem,kterýmchcejet,aprotožeSergejnic
nenamítá,Zaldiaserozhodneuposlechnout.Jde,všechnysmyslyvestřehu.Udělá
polovičnívoltu,pakchodívkruhu.Chůzejeplynulá,alestálesemánapozoru,ikdyžjeo
něcoméněnapjatý.Pokaždé,kdyžsprávnězareagujenapokyn,dostanepohlazenía
začínáseuvolňovat.Teďužpomaluklušeaznovusepohybujevkruhu.Potomlehce
prodlužujeklus,udržujestejnétempovharmoniispružnýmpohybemtělanajehohřbetě.
ZahlédneSergeje,kterýjesouhlasněpozorujezdruhéstranykruhu.Paksvoupozornost
přesunezpětkdruhémumuži,kterýmuteďpřikazujezměnuchodu.Hladkýmpohybem
přejdedotrysku.Cítí,jakmužnajehohřbetětuhneajeztohonervózní.Zrychlí,ale
napětíbrzyzmizíaváhamužeseznovupřesouvádozadu.Snažísepohybovatzároveňs
koněm,spíšenežabyhohnalkupředu.Kůňzpomalídoplynuléhocvalu.Posloucháa
reagujenapokyny,zpomaluje,měnísměr,zrychluje,znovuseotáčíanakoneczpomalía
zastavínapokynjezdce.
„Dobře,začínátivěřit.Nebuďztuhlý,jinakhobudešznervózňovat.Vevětšiněpřípadů
nemůžezanehodukůň.Tojezdecztvrdneauděláchybusesvýmjezdeckýmpartnerem.
PotomSergejpostavídoprostředjízdárnydvastojanyameziněpoložínazemtyč.
Zaldiachápe,žebudoumusettutopřekážkuspolečněpřekonatakdyždostanepokynod
jezdce,přejdedochůzesměremktyči.Mužjenajehohřbetě,rucemápoloženéna
kohoutku,nohamasvírábokykoně,jakobysebál,žespadne.Všechnojdealedobřea
Sergejjevyzve,aťpřejdoudoklusuapakdocvalu.Nakoneczasezpomalídokroku.Sergej
potomzvednebřevnoočtyřicetcentimetrů.Užtoneníjentyčkanazemi,aleskutečný
skok,prosilnéhohřebcetovšakbudehračka.
Kůňslyšíjezdcůvchraplavýdechaztuhne,odfrkuje.
„Notak,tozvládneš.Uvolnise,musíšbezmezněvěřitsvémukoni,býtsnímjednotělo,
jakokentaur…musíšseodvšehooprostit,“mumlázaříkávačkonívedlehřebce.Jeto
závěrečnázkouška.
Zaldiarozumítomu,žepřekážkaneníproněj,alepromuženajehohřbetě.Začínádalší
okruhvjízdárně,začínáklusat,pakzrychlídocvaluavyrovnásesměremnapřekážku.
Přibližujísektyčiadíkypravidelnémukrokuhřebcemájezdecperfektnínáběh,alekdyž
sekopytaodlepíodzemě,kůňcítí,jakjezdecpanikaříaprudcesechytáhřívy.Pokládáse
najehokrk,abynespadl,anohamasevšísiloudržíjehoboků.Kdyždopadnouzpátkyna
zem,mužneníschopensepustithřívynebouvolnitnohy.AleSergejjeznovupovzbuzuje.
„Notak.Věřmu.Nezklametě.Dokážetoatytaky.Pokudsenedokážešpohybovat
společněsnímanepřenášetnanějsvůjstrach,nikdytonepůjde.“
Cítí,jaksejezdecpostupněuvolňuje.Uběhnouceléminuty.KdyžZaldiaucítílehkýstisk
jezdcovýchlýteknaznamení,žejepřipravennadalšípokus,vyrazícvalemkupředu.Míří
napřekážku,aletentokrátcítí,žejeněcojinak.Jezdecsepohybujehladcesnímasleduje
tyčvdálce.Ikdyžcítíjehonohy,netlačíhodoboků.Mužvytáhlrucezjehohřívy.Když
Zaldiapřeneseváhupředskokem,jezdecsepohybujesním,ruceroztaženéjakoorel
plachtícípoobloze.Hýbesesním,letípřestyčku,zadržujedech.Poněkolikavteřinách,
kteréjimpřipadalyspíšejakoněkolikminut,Zaldiakonečnědopadnezpětnazem.Po
hladkémpřistáníjezdecnepadádozadu,alepokračujevpohybuskoněm.
Zaldiapostupnězpomalujeaponěkolikametrechzastaví.Najednousejezdecnaklání
dopředuaobjímáhokolemkrkujakoprojevvděčnosti.Cítíjehoteplo.Pachlidského
strachujepryč.Uklidníseatrpělivěčekánadalšípokyn.
PotomSergejzačnetleskatavytrhnekoněsjezdcemzokamžiku,kterýsezdánlivězastavil
včase.Potomjezdecsesedneasundásišátekzočí.Zjízdárnyodcházíshlasitýmvítězným
smíchem.
„Dokázaljsemtodíkytobě,Sergeji!“
„Konečnějsipřipravený.Užměnepotřebuješ.TakžemůžemeseZaldiouodjet,jakjsi
slíbil.“
„LetadlojepřipravenéamůžeZaldiubrzyodvéstzpětdoRuska.Alety,Sergeji,budeš
musetještěchvílipočkat.Chci,abystadybyl,kdyžpojedunaBukefalovi!“
-8Bavorsko,důmJohnovazesnuléhostrýce
Šestmladýchlidísenamnichovskémletištiokamžitěpoznázvideokonferencí.Zírajína
sebeajsoupřekvapenífyzickýmirozdílymezitím,covidělinaobrazovce,cosi
představovaliacovidínaživo.Někteříjsoumenšínebovyšší,nežostatníočekávali,jiní
jsouzasesebejistínebonaopakstydliví.Něčívodapoholeníneboparfémodhaluje
nečekanoupovahovouvlastnost,někdojinýmázaseneobvyklýdoplněknebočástoděvu.
Svépoznámkysialenechávajíprosebe,protožeipřesdlouhéletyapásmovounemocse
všichnisoustředínastejnýcíl:zabránitHannibalovizískatneomezenoumoc.
Minibus,kterýjevyzvedlzletiště,jevysadíasipětsetmetrůodvchodudodomuJohnova
strýce.Zbytekmusídojítpěškysevšemizavazadlypocestičcezarostlévegetací.Kdyžmíjí
potokskřišťálověčistouvodou,objevísolidněvypadajícíbudovupostavenouzkamenův
odstínechbéžové,růžovéaokrové.Totomístomuselabýtkdysimýtina.Břidlicovástřecha
statečněodolávátlakuvětvízokolníchstromů,kterésenaníusídlily.Osmihranné
kamennédeskynadvořejsouvytesányzestejnéhokamenejakodůmaprorůstámezi
nimitráva.Všudekolemjevidět,jaksepřírodasnažíznovuprosadit,alestěnydomujsou
silnéaodolaly.
„Dovoltemipředstavitvámnášzákladnítábor,“řekneJohnaotevřetěžképřednídveře.
Vzduchvdomějezatuchlý.Otevírajíoknaaokenice,abyvyvětralivšechnymístnosti.
Všechennábytekjepřekrytýbílýmiprostěradly,jakobysetuzastavilčas.Jednaz
místnostíjeplnályžařskéhoaturistickéhovybavenívšechvelikostí.Johnnašelsvédětské
lyžeausmíváse.BattushigzatíminstalujeazapojujeITvybavenínavelkémdřevěném
stolevjídelně,kterýjedostvelkýprodvacetlidí.Všichnisisednoukestolu.
„Dobře,“řekneBattushig.„Teďmusímenajítcestudohraduazískathvězdu.Zároveň
musímezjistit,copřesněHannibalplánuje,abychomhomohlizastavit.“
„Ajábychchtělviděttohokrásnéhočernéhohřebce,“přerušíjePablo.
„Dobře,“řekneSalonqa.„Zevšehonejdřívalemusímenajítcestudovnitř.“
„Hannibalbynikdynenechaltakovémístonezabezpečené.Kameryjsouvšude,jinakbych
tomístoaninenašla.Nemluvěovšechpastíchakódechnaodemykánídveří…“říkáNaďa.
„Takžejaktouděláme?Jetoopravdovápevnost…“dodáLeylaustaraně.
„PokusímseproniknoutdohradníhoITsystémuapřevzítnadnímkontrolu,“odpoví
Battushig.„Jakmilevyřadímbezpečnostnísystémy,kteréurčitěchráníhvězdu,můžeme
sedostatdohraduavzítji.Myslím,žesemipodařínahackovatjejichsystémadátnám
párminutčasu.PaksealenejspíšspustíHannibalůvobrannýsystémanevím,kolikčasu
potombudememít.
„Stačímitolikčasu,abychsedostaldovelínaapřevzalkontrolu,“řekneJohn.„Jábudu
ovládatbezpečnostníkameryadovedutěkvýchodu.“
„Jsteblázni!“zakřičíLeylarozzlobeně.„PřemýšlítejenoITsystémech.Jaksiporadítes
ozbrojenouochrankouvhraduakolemněj?Kdyžnámžádnékamerynebudouukazovat,
kdejsou,abychommezinimimohliproklouznout,udělajísnámikrátkýproces!“
„Acokdybychdovnitřpropašovalnaševlastníkamery?“zeptásePablo.„Přivezljsem
drony.Říkaljsemsi,žebychomjemohlipotřebovat…azřejmějsemmělpravdu!“dodás
úsměvem.
„Takžesitoshrneme,“řekneLeylanetrpělivě,„Pablovypustídrony,Battushignahackuje
obrannýsystémhraduamypůjdemedovnitřaproniknemekolemstráží.Johnpůjdedo
velínaaostatnívyrazísměremdomístnostishvězdou.PotomnámBattushigpomůže
vypnoutsystémchránícíhvězdu,myjivezmemeaJohnnásvšechnyvyvedezhradu.
Přemýšlelijsteotom,jakmezitímvšímzneškodnímeHannibala?“
„Acomůjotec?“přerušíjeNaďa.„NemůžemehonechatnapospasHannibalovi!“
Pablozatínápěsti.Hannibalovakrutostneznámezí.Jeodhodlanýzničittutostvůruvíc
nežkdykolivpředtím.Naďasezasesnažízadržovatslzy,kterésejíhrnoudoočípři
myšlencenaotce.Snažíseneztrácetnaději,alebojíse,žedorazípřílišpozděaobjevíněco
strašného.
„Chcijíttaky,“řeknechladně.„Chcitambýtaosvoboditotce.PodívatseHannibalovido
očí,ažhokonečněporazíme.Myslím,žebychmohlavyužítakrobatickédovednosti,které
jsemsenaučilavcirkuse,vyšplhatnajednuzvěžíaproniknoutdovnitřoknem.Najdu
otce.Určitěbudemítnějakéužitečnéinformace.“
„Půjdustebou,“řekneJohn.„Známtentoles,najdunámcestumezistromy.Mělobyto
trvatjendvacetminut.
„Játaky,“přidáseLeylarozhodně.
„Dobře,“řekneSalonqa.„ZatímcoBattushigbudehackovatbezpečnostnísystémy,
zůstanutadyabuduvásnavigovat.“
„Ajakmiledronydorazínamísto,přidámsekvámabuduhledattohočernéhohřebce,“
přidávásePablo.
Přerušíjehlaszjednohozpočítačů.
„Acomy?Jakvámmůžemepomoct?“
Členovésítějsouužnetrpělivíadávajíjasněnajevo,žechtějípřitétomisitaképřiložit
rukukdílu.
„Pošluvámkód,kterýzadátenavašichpočítačích.Otevřesedialogovéokno,intranet
hradu,avšichnibudetenatutoadresuposílatzprávy.Kdyžvásbudedost,můžetemi
pomoctsystémshodit,“vysvětlujeBattushig.
Apokudnaněconarazíte,jábuduváškontaktníbod!“doplňujeSalonqa.
PotomJohnpopadnevelkýkufravytáhnevybaveníhodnéjednotkyrychléhonasazení:
miniaturníkamerysdržákemnahelmu,miniobrazovky,sluchátka,baterky,paklíče,háky
nalaněadiamantovéřezačkyskla.Kdyžsivšimnepřekvapenýchvýrazůostatních,řeknes
úsměvem:
„Jakoklukjsembylvelkýfandašpionážníchfilmů.Tohlenářadíčkobysemohlohodit!“
-9„Vypustiljsemdrony,“oznamujePablo.
Jehoprstytančíposložitémovládacímpanelu,kterývypadájakozkokpituletadla.
SalonqaaBattushignetrpělivěvyčkávajíasledujímonitorysřízenímdronůa
Battushigovuobrazovkuplnoupočítačovéhokódu.Přeskamerydronůvidíkrajinu,která
serychlemíhákolem.Černévrcholkyborovic,bujnáúdolíarozlehlézelenéplochyposeté
kopci.
„Kdejste?“ptáseSalonqaJohna.
„Jsmeskorotam.Asipadesátmetrůpřednámividímmýtinu.Zůstanemeschovanímezi
stromyapočkámenavášsignál.“
NakonecdroniobletíhoruavzáběrusekonečněobjevíhradSchattental.Vypadájakoz
pohádky.SpíšnežhradvysněnéhoprincepřipomínásídloModrovouse…Nakrajilesa
Leyla,JohnaNaďasledujípostupdronůnajednézJohnovýchminiaturníchobrazovek.
Leylaúdivemvykřikne:
„Wooow,tojenádhera!Shoratojemnohemlepší.“
Okamžitěpřestanemluvit,protožeostatníjiprobodávajípohledem.Přerušilatotižjejich
intenzivnísoustředění.
„Jsmeskorotam.Udělámprůzkum,“řeknePablo.
„Poznávámtyfontány!“vykřikneNaďa.Atohlejetatmavábudovanaboku.Abrány!
Místnostshvězdoujevpodzemí,alenevím,kdepřesně.“
„Podívámesevíczblízka!“ozvesePablo.
Prudcezatlačídopáčekovladačeadiváciseocitajínavrcholustřemhlavéholetupřímok
zemi.
„Buduzvracet…“stěžujesiSalonqa.
„Užjsmeskorotam,Salonqo,“odpovídáBattushigněžněapřitomdivocepíšena
klávesnici.„Užjenpármetrůajeto!PřáteléSítě,právějsemvámposlalkód.Připravtesi
klávesnice!“
Hannibal,kterýjeopětschovanývesvékanceláři,sipoceloudobuprohlížínákresy
poházenépostolezmasivníhodřeva.Naobrovskémpapírupokrytémpřekrývajícímise
šipkami,rovnicemi,legendamiapoznámkamijenakreslenápěticípáhvězdarozdělenána
pěttrojúhelníkovýchdílkůsnepravidelnouzákladnou.PotomHannibalberedorukyjiný
papírsdalšíhvězdoustejnýchrozměrů,aletentokrátvjednomkuse,jakobyněkdosložil
dohromadypuzzle.Různépoznámkyvysvětlují,jakjenutnépostupovat.
Tichopřerušípronikavýzvuksirény.Někdospustilalarm.Hannibalvyskočíavybíház
místnosti.Všichnijehopřisluhovačiroztroušenípohraděavjehookolípospíchajík
hlavnímuschodišti,kdeodsvéhovůdcedostanourozkazy.Vhlavěsemumyšlenkyhoní
jakoozávod.Hannibalsejdedopřízemíazakřičí:
„Christiane,zamkniSergejevjehopokoji.Nesmítohovyužítkútěku!“
Ví,ženemůžeriskovat,abynarušitelnebonarušitelénarazilinaSergejeazjistili,cose
dějevsuterénu.Běžídovelína,kdemujedenzmužůoznamuje:
„Někdonapadlintranetabezpečnostníperimetrnarušilylétajícídrony.“
„Zničje,idiote!“křičíHannibalpřeszvuksirény.Očimuběsníhněvemajehoústapracují
naplnývýkon.
Technikstojícípřednímzačnerychleklepatprstynaovládacípanelasirénapřestane
houkat.
„Tam!“vykřiknetechnikaukazujenajedenzmonitorů.
Hannibalzíránaobrazovkuspřenosemzjednézvenkovníchkamerasleduje,jakdrony
padajíkzemijakomouchyvoblacíchkouře.Jehortysezkroutídospokojenéhoúsměvu,
alenemůžeplýtvatdrahocennýmčasem.Vetřelecnebovetřelcimohouzaútočitkaždou
minutu,takžemájenchvílinato,abyvšechnopřipravilpropřípadnarušeníprostoru.
„Zůstaňtetadyauzavřetevšechnyvchody!Sežeňtevšechny,kteříjsouještěvlaboratořia
zamknětesevevelíně.“
Hannibalběžínakonecchodby,odemykávchodskormidelnímkolemapospíchádo
místnostishvězdou.
-10Kdyžužjsoudronyskorouhradníchvěží,ozvesesyčivýzvukaobrazjednézkamerzačne
ztrácetsignál,ažnakoneczmizíúplně.ZmatenýPablodesynchronizujedronyasjednímz
nichsevydánaprůzkummísta,kdeprávěztratilkontaktsprvnímdronem.
Všichnivpanicesledujíprvníhodrona,kterýzačalhořetapadatsměremkestěněbudovy
anechávázaseboukouřovoustopu.Pakseozvedalšísyčivýzvuk,potomdalšíadalší.
Jedenpodruhémvšechnyobrazovkyspřenosemzdronůztrácejísignál.Všechpětdronů
vzplanejakokomářivlampěnahmyz.
Všichnijsouvšokuanikdonicneříká.Přemáhájezklamáníastrach.Selháníjejich
jedinéhoplánujimnedávážádnounadějinaúspěchmise.Vnáhlémzápaluvztekuse
Pablopostavíamrskneovladačemozem.
Leyla,NaďaaJohnsedínastudenézeminaokrajimýtiny,nakteréstojíhradSchattental,
ajsoutakéztuhlíhrůzouztoho,coseprávěstalo.PokudHannibalůvobrannýsystém
dokázalzareagovattakrychle,znamenáto,žemusívědětojejichpokusudostatsedovnitř
apravděpodobněchystáprotiútokneboútěk.Tobyznamenalo,žeužbyneměližádnou
šancihozastavit.
Naďapopadnemalouřezačkuskla,kteroudostalaodJohna,avybíházlesa.Volánasvé
přátele,kteříjsoupřílišvšokunato,abysepohnuli:
„Vylezunavěž!Musímnajítotcedřív,nežbudepozdě!Setkámsesvámipozději!“
Naďasprintujesměremkhraduarozhodneseproniknoutdovnitřstřechoutmavébudovy
vzadníčásti.Kdyžkonečnědorazíkestěně,nemůžesipomoctamusísenaposledsmutně
podívatkokrajilesa,kdedvajejíkamarádibezmocněčekajíochromenistrachema
nerozhodností.
VytahujeJohnůvháknalaně,namotáváprovazaberehodolevéruky.Hodíkovovýdráp
koblozevnaději,žedopadnenastřechumalébudovy.Slyšízvukkovuapotomškrábání.
Zatnezubyadoufá,žesehákoněcozachytí.Ozvesetlumenýnárazahlukustane.Naďa
taházalanoakontroluje,jestlipevnědrží.Poněkolikavteřináchpochybováníse
rozhodnejítnato.Vezmelanopevnědorukouaopatrněsnímhoupezlevadoprava,aby
sibylajistá,žepevnědrží.Udělájedenkrokpostěně,pakdalšíapokračujedálsměremke
střeše.JejínohydupoupodřevěnéstěněaNaďapřemýšlí,kčemutatoponěkudnovější
budovaslouží.Pokudmátetakhlevelkýhrad,pročstavětvelkoupřístavbuaještěktomu
zedřeva?
Kdyžsedostanenastřechu,všimnesineprůhlednýchokenpodélzdí,kterápropouští
dovnitřjenmalémnožstvísvětlajakofiltr.Jednourukousedržílanaadodruhébere
diamantovouřezačkusekterouděládírudoskla.Oddělářezačkuaklepnenakruh
vyřezanýdoskla.Tenzcelapotichuspadnedovnitř.
„Vidíteto,cojá?“ptáseNaďadomikrofonu.
„Jízdárna!Tenkůňtadymusíněkdebýt.Vypadáto,žetuněkdonedávnobyl.Vpískujsou
stopyodkopytauprostředjeskok,“odpovídáPablo.Dobře,šplhejdál,Naďo!“
Mladádívkasevytáhnenastřechu,zvednehákslanemapodívásekobloze.
„Jsemtedapořádněvysoko,“přemýšlínervózněnahlas.
„Tozvládneš,“ozveseSalonqavesnazejiuklidnit.„Vzpomeňsinacirkus!“
Naďasčerstvýmodhodlánímházílanoshákemnahorusměremkzábradlí,kterévyčnívá
zezdizacimbuřím.Hákpřistanepřesněmezidvazubycimbuří.Nejdříveseujistí,že
pevnědržíapakpokračujedálnahoru.Jakmilesedostanenaochozhradeb,zbýváužjen
vyšplhatnajednuzvěží.Vybírásitunalevo.Drobnénohyajemnérucestrkádostřílenve
stěněašplhánahorujakopavouk.
Užjeskoronahořeapocestěpřesstřílnyzahlédlajenschodištěaopuštěnémístnosti
ponořenévetmě.Začínáztrácetnadějivto,ževtétověžinajdesvéhootce.Potomnarazí
naokno,kterézůstalootevřené–zřejměomylemnebovespěchu–tovededovelké
místnosti.Jevníjenstůl,pohodlnékoženékřeslo,stojacílampaaobrovskéknihovny
pokrývajícíceléstěny.
„TomusíbýtHannibalovakancelář.Jdidovnitř.Musítambýtněcozajímavého!“naléhá
Salonqa,kteráchceporozuměttomu,cosenahraděděje.
Naďachvíliváhá.Nejdřívchtělanajítotce.Tobylaprioritaadůvod,pročvyrazilasamaa
ostatnínechalazasebou.
„Podívej,nastoleseněcoleskne!“zvoláJohn.
ZvědavostasolidaritavyhrávajíatakNaďavstupujedomístnosti.Kdyžoběmanohama
stojípevněnazemi,rozhlédnesepomístnosti.Vrohusivšimnerozpadajícíhose
schodiště,kteréužsenepoužíváapravděpodobněnikamnevede.Jejíotecvtétověžinení.
Jdesměremkestoluavšichnivestejnouchvílispatřízáhadnouměděnoutabulkus
vyrytýmřeckýmtextem.
„Naďo,podržjipředsebouajátopřeložím,“požádájiSalonqaamžouránaobrazovku.
PředčítáproroctvíSibylynahlasvšemostatnímveskupině.
„…Dokudusebebudemíttutohvězdu,žádnýčlověkhonedokážeporazit.Dokudvesvém
počínáníbudepokornýačestný,dokudzůstaneskromnýamoudrý,budeneporazitelný.
Pokudvšaksejdezcesty,pohltíhoDiovazloba.
„Myslíš,žesetumluvíotéhvězdě,jejíchžpětiúlomkůseHannibalzmocnil?“
„Pravděpodobně“,odpovídáBattushig.„Nadaceprolidskouhistoriistrávilaroky
shromažďovánímpředmětůsouvisejícíchsAlexandremVelikým.Alepochybuju,žeby
HannibalbralSibylinovarovánívážně.ZasloužilbytrestodsamotnéhoDia!“
„Dobře,můžujít?“ptáseNaďa.
„Ano,zkusjinouvěž!“odpovídáSalonqa.
Naďaseprotáhneoknemvenzkanceláře.Chytneselanashákemnakonciaslaňujedolů
postěněvěže.Potomběžípoochozusměremkedruhévěživzadnístěněašplháco
nejrychlejinahoru…
-11VlesevedlehraduSchattentalseozveodhodlanýhlas.
„Johne,nemůžemetadysedětanicnedělat.Pokudsedohradunedostanemepředním
vchodemanipostěnáchjakoNaďa,taksimusímenajítjinoucestu.Pojďzamnou!“
Johnaninemášanciprotestovat,protožeLeylaodbíhádolesazaNaďou.
JohndoženeLeylupodzákrytemstromůapakseopatrněblížíkjízdárně.Všimnesi
posuvnýchdveříaotevřeje.Plížísedotribunsvýhledemnaopuštěnoujízdárnu.Chvíli
zůstanounamístě,ohromenitemnotouatichemrozlehlébudovy.PakLeylazataháJohna
zarukávaukáženadruhoustranuodtribuny.Najednézdřevěnýchstěnjepřipevněný
velký,širokýkovovýpanel.Obaseskočíztribunydočisťounkéhopískuamířísměremke
kovovédesce.Hledajíklikunebonějakýmechanismus,pomocíkteréhobybylomožné
panelposunout.Tlačídonějasnažísehoposunoutdostrany,alezdáse,žetěžkýpanelje
dodřevěnéstěnyzasazennapevno.PotomseozvehlasSalonqy.
„Johne,todřevovedletvéhopravéhoramenesemizdásvětlejší.Podívejse,jestlipodním
nenínějakývypínač.“
Kdyžpoložírukunasvětlejšíkusdřeva,stěnasezasunedovnitřaposunedostrany.Zaní
seukrývákovovákrabička,kterávypadájakopanelprozadáváníkódu.Desettlačíteks
číslyaklávesaenter.
„Ehm…znáněkdokombinacinaotevřenítěchtodveří?“ptáseLeyla.
„Tyhledveřenejsousoučástíhlavnísítě,“řekneBattushigomluvnýmtónem.„Nemůžuje
ovládat.Vyzkoušejjednoduchékombinacečtyřčíslic.Tyhlejsounejčastější:1234–0000
–1111–5555–2222–atakdále.“
„Ne,“odpovíJohnponěkolikaneúspěšnýchpokusech.
„Dobře,vyzkoušímepárkombinacípodletlačíteknaklávesnici.2580–0852,potom
pravýsloupecalevýsloupec.“
„Pořádnic.“
„VyzkoušejmůjPIN:5683,“navrhujeLeyla.„Veslovníkovémrežimutouhlekombinací
napíšešslovo‚LOVE‘.“
PoprvotnímneúspěchuseBattushigzamračí.
„Vždyťsinemůžemebýtjistíanitím,žejetočtyřmístnýkód…“
„VyzkoušejHannibalovodatumnarození,“přerušíjeSalonqa.
Jetotakovýnarcis,žejedostpravděpodobné,žesehotenkódnějaktýká.“
Bohuželanitatokombinacenefunguje.PotomprofesorTemudjinpřijdesjinýmnávrhem.
„Salonqo,tennápadsjehoobsesivnímisklonybylsprávný.Vyzkoušejtentokód:
2107356.“
JohnaLeylajsoucelívykulení.Ozvesecvaknutíakovovýpanelseposunedostranyaza
nímseobjevímodernívýtah.
„Výborně,profesore!“vykřikneSalonqa.„Jakjstenatopřišel?“
„JetodatumnarozeníAlexandraVelikého:21.července356př.n.l.Leylo,Johne,buďte
prosímopatrní.“
Jakmilesedveřevýtahuzavřou,JohnaLeylaucítíuvolňujícívůniéterickýcholejůavýtah
pomaluklesápodzem.
„Doufám,ženeskončímevpříkopuplnémhadů…“mumláLeyla.
Kdyžaletlumenýzvukotevírajícíchsedveříoznámí,žedorazilidocíle,nečekajíjehadi,
alepoklidnýzpěvptákůasvěžíkrajina.Vtajemnézahraděvládneslabésvětlo,kteréz
obrysůbujnévegetacevytváříostrýreliéf.Váhavěudělajíněkolikkrokůpoměkké,
měchemporostlézemiabedlivěsledujíjakékolináznakypřítomnostinebezpečnýchlidí.
„Tedatyjsialekrasavec!“vykřiknenajednouLeyla.
„Ehm…jetovhodnéprávěteďatady?“zamumláJohnrozpačitě.
„Nemluvímotobě!Podívejsenaněj.Jenádherný!“
Pármetrůodnichstojíkrásnýčernýhřebecapozorujejespíšsezvědavostí,nežs
podezřením.Vypadávyčerpaně.Potomzačnesmutněřehtat,ažztohočlověkupukásrdce.
Leylaprohrábnekapsyanajdepytlíkscukrem,kterýsivzalavletadle.Roztrhneho,
vysypedodlaněanatáhnerukusměremkhřebci.Potomtišezamumlá:
„Johne,anisenehni.Aty,krasavče,pojďblížavezmisidobrotuodstarédobréLeyly,jen
pojď…“
Pachtěchtolidíjeuklidňujícístejnějakojejichchováníadívčinjemný,zpěvavýhlashok
nimtáhne.Zaváhájennachvilkuapakjdeknimapustísedosladkýchkrystalkův
nataženéruce.Olizujejejídlaň,kdesechuťcukrumísíseslanoukůží…Leylazvednei
druhourukuajemněhopohladínačele,natvářiapaknakrku,přitomnanějceloudobu
mluví.
„Coděláštadydoleúplněsám,tychudáčku?Pročtěschovávajívtétoumělézahradě,když
bysmělběhatvenku,spokojenýasvobodnýjakoAmira,mojeegyptskáprincezna.Bylbyz
váskrásnýpár,tojo…“
Vtustejnouchvílisecelýmhrademozývajíránydooknajednézvěží.
„Tati!Pusťmědovnitř!“
ZasklemseobjevíSergejovanevěřícítvář.Uběhnevteřinanebodvě,nežsedostatečně
vzpamatujezšokuadoběhnekoknu.Akrobatkuhoupajícísenadpropastívezmedo
náručíaobejmeji.
„Naďo!Jsiblázen,žejsisempřijela.Mysleljsem,žejsivbezpečívRusku!“
„Myslelsis,žetěnechámnapospastomunetvorovi?Notak,vypadnemeodtuda
utečeme,“doplňujeaopouštíotcovoobjetíaotáčísekoknu.
„Počkej,Naďo.Jepárvěcí,kterébysmělavědět…“
-12Jakobyseuvnitřtohotomuže,kterýbylvždytaktichýauzavřený,prolomilahráz.Slova
seznějjensypou.VyprávíjívšechnoosvémprvnímsetkánísHannibalovourodinouv
Baskicku,otragickénehodě,kteráHannibalapřipravilaojehonadějnéhomladšího
bratra.Otom,jaktozničilosoudržnostjejichrodiny,aoslibu,kterýSergejdalotci
Hannibalapředjehosmrtí.Onečekanéžádostiomnoholetpozději,abyHannibalanaučil
jezditnakoni,nebospíšeovládatkoně.Otom,jakzjistil,žeseHannibalazmocňuje
šílenstvíažetozašlotakdaleko,žesenyníidentifikujesAlexandremVelikým.Černého
hřebcevsuterénupojmenovalBukefalospolegendárnímořislavnéhodobyvatele.
Dokonceserozhodlpouštětkoněvenpouzetehdy,ažposlednípaprskysvětlaopustí
údolí.
Naďaslyšívuchuvoláníhlasůčlenůsítě,kteříjipošokujícízpovědiSergejebombardují
vážnýmiotázkami,ažnakonecvšichnidojdoukestejnému,znepokojivémuzávěru:
PředdvěmatisícičtyřmistyletykůňBukefalos,kterýbylpovažovánzanezkrotného,měl
strachpouzezjedinévěci:zesvéhovlastníhostínu.Alexandr,jemužbylovtédoběsotva
dvanáctlet,tomutoinstinktivněporozuměl.NasedlnaBukefalaaponelítostnébitvědvou
nezlomnýchvůlí,semupodařilootočitkoněsměremkeslunci.Taksestínztratilazvíře
seuklidnilo.Bukefalosbyljednímztěchkoní,kteříposlouchajípouzejednohopána.
Nechalsevéstmladýmchlapcemavěrněhodoprovázelnajehodlouholetých
dobyvačnýchvýpravách.AvšakHannibalsinedokázalzískatdůvěrukoníautvořilsi
pověrčivýstrachztoho,žečernýhřebectaktéžpojmenovanýBukefalosbysemohl
vysmeknoutjehokontrole.Rozhodlsetedy,ževůbecnepřijdedokontaktuseslunečním
světlem.
TakžeHannibalsepřipravujenajízdunavlastnímBukefaloviisnověopravenouhvězdou
AlexandraVelikého,abydosáhlabsolutnímocianesmrtelnosti.Anikdoneví,cotento
muž,kterýmáužtakvelikýekonomický,politickýavědeckývlivazároveňjeočividně
psychickynarušený,udělá,jakmilezískámožnostbýtvšemocný…
ProfesorTemudjinsejesnažíuklidnit:
„Musímepřemýšletprakticky.Našlijstehřebce,alenehvězdu.Jakoprvnítedymusíme
najítaukrásttuhvězdu.
„Leylaajájsmenejblíženitrahradu,“řekneJohn.„Budemehledathvězdu.“
„Jávámpomůžu,“přidávásePablo.„Neždronypopadalynazem,zahlédljsemuzákladů
hraduněco,covypadalojakoventilačníšachta.Pokusímsepřesnidostatdovnitř.
Battushigu,Salonqo,budetemusetdávatpozoravarovatmě,pokudvcestěbudounějaké
překážkynebotamnaměbudeněkdočekat.“
CosetýčeSergeje,teďkdyžjeZaldiazpátkyvRuskuaznovuseshledalsesvoudcerou,
chcehradopustitconejdříve.Naďajenavážkách.Podařilosejínajítotceapokudtu
zůstanedéle,nicnezíská.AlejejípřáteléaprofesorTemudjinjsouteďpronijakodruhá
rodina.Opustíjeprávěteď,kdyžjeřadananich,abyriskovalivšechno?
ZatímcoNaďaaSergejutíkajízhraduoknemalezoudolůpolaně,Leylaneochotně
opouštíčernéhohřebceanásledujeJohnapohlavnímschodišti.
PokudjdeoPabla,tenužvyrazilnacestuborovicovýmlesem,odhodlanýsplnitúkol,
kterýsiuložil.Mátakovývzteknamuže,kterýchladněaúmyslněvystřelilnajehoklisnu
Tormentu,žeslíbil,žehozničí.Ostatníčlenovésítěmupřipadajípřílišpacifističtí,příliš
zbabělí.Svůjúkolmusíprovéstsám…
-13Pablodorazilkespodníčástihradu.Prosekáváseporostempomocífacónu,velkéhonože,
kterýargentinštígaučovénosízaširokýmopaskemnazádech.Odstraníkrytšachtya
vplazísedovnitř,dotmavé,vlhkéaúzkéroury,kterásestrměsvažujedolů.Odhaduje,že
musíbýtpodsuterénemsumělouzahradou,kdejezavřenýčernýhřebec.Plazísedála
začínácítitdezinfekci.Užjenakoncišachty.Vumělémpřítmívidízamřížkoumístnost
plnouskříníapolicnacpanýchzdravotnickýmipotřebami,jakojegáza,obvazy,obklady,
lahvičkyazkumavkyvsáčcích.Mánastraženéušiaujišťujese,žepoblížnejsoužádné
stráže.Nic,jenmechanickézvukyvpozadí,pravidelnéjakotlukotsrdce.Místnostje
prázdnáazdáse,ževzduchječistý.Tišeodejmemřížkuajakohadvyklouznevendo
místnostipodsebou.
Dveřejsouodemčené.Jednourukoujepomaluotevíráavdruhétisknenůž.Mechanický
hlukjetadysilnější.Pokračujedálchodbou,ažvstoupídojakésipodzemnístáje.V
jednotlivýchboxechležíklisnyvrůznýchfázíchbřezosti.Anijednasenehýbe.Aledýchají.
Jsounapojenynakapačkyanastrojeměřícíjejichživotnífunkce.Naštítcíchumístěných
nadveříchboxůjsoumístojmenjenčíslaagrafy.
Pablasezmocňujíobavy.Pokračujevprůzkumuasnažísejeignorovat.Vstupujedo
obrovské,opuštěnélaboratoře.Vypadáto,jakobyněkdovšehonajednounechal,jakoby
pracovníciopustililaboratořvespěchu.Pablománervynapochodu.Rozhlížísepo
místnostiakdyžzahlédneakváriazabudovanádostěn,nedokážepotlačitvýkřikhrůzya
znechucení.Obzvláštěpřipohledunajejichobsah.Vprůhlednétekutiněplavounehybná
tělakonívrůznýchfázíchvývoje,odembryíažponovorozence.
„Můžeminěkdovysvětlit,nacosetodívám?“ptáseslabýmhlasem,protožejestálev
šokuztohostrašnéhopohledu.
Uběhnenějakádoba,nežčlenovésítěvesluchátkáchznovuzaslechnouhlasprofesora
Temudjina.
„Obávámse,žesejednáopříkladyexperimentůgenetickéhoinženýrství…“
„Profesore,“vykřiknerozzuřenýPablo,„vím,žegenetickámodifikacesedápoužítk
prodlouženítrvanlivostirajčatneboabysójabylaodolnějšívůčiškůdcům,aletohle!
Hannibalprovádígenetickéexperimentynahříbatech?“
„Hříbatech,kterávypadajívšechnastejně…“
řekneSalonqaslabýmhlasem.„Profesore,mohlybytobýt…pokusy…oklonování?“
Členovésítěsesevřenýmižaludkyposlouchajíprofesora,jakvysvětlujeklonovánízvířat.
„Potřebujetekuskůžedospěléhodárce,zekteréseextrahujífibroblasty.Tyobsahují
všechnygenydárce.Fibroblastysepakuchovávajívtekutémdusíku,jetoněcojako
„kryobanka“.
Potomjepotřebaoocyt,nebolibudoucívajíčko.Tosezískázživéklisny…nebozklisny,
kteráprávěopustilajatka.JádrosDNAnahradíterozmraženýmfibroblastemavytvoříte
embryo.Tentopostupfungujevjednomzdvouapůltisícepřípadů.Posedmidnech
vývojesemladéembryopřenesedodělohynáhradnímatky.Ojedenáctměsícůpozději
matkaporodínaklonovanéhříběnesoucívšechnygenydárce.Aletatotěhotenstvíjsou
mnohemrizikovějšínežtanormálníaipřesvědeckýpokrokjeuklonovánízvířat
úmrtnostembryíaplodůstálenadevadesátipětiprocentech.“
„Takže,“pokračujeSalonqaasnažísesoustředitnačíslaapřemýšletověcechracionálně,
abynedalaprůchodemocím,„pokudjeklonováníúspěšné,hříběbudedokonalým
dvojčetemdárce,přestožesenarodilomnohempozději.“
Pablapřemáházávrať,kterounedokážepřekonat.Kdyžvidívšechnyty„neúspěchy“
plovoucívakváriíchaklisnynapíchnuténahadičkyjakolaboratorníkrysys
Hannibalovýmistvůramivbřichu,vztekaznechuceníhozcelaovládne.Vyběhnez
laboratořeapokračujevhledáníHannibala.Teďmáještěvětšídůvodzbavitsehojednou
provždy!
Pablodorazíkdalšímdveřím.Otevírájearucesemutřesouvzteky.Ovaneholedově
studenývzduch.Jetochladicímístnost,stěnyjsouúplněholé.Salonqahoupozorňuje,že
tatomístnostnenívkamerovésítihraduažehonebudoumoctvarovat,pokuddojdek
nějakékrizovésituaci.Pablozatnezubyavstoupídovnitř.Odnosusemuvalípára.Za
tlustýmsklemvidínějakoupodivnou…sochu.KdyžBattushigzahlédneobrazzPablovy
kamery,vyvalíoči.PopadneSalonquzarukuamačkájitaksilně,žetobolí.
Vzpomínánakoněvleduananeuvěřitelnoupodobutétosochyakoně,kterýisjezdcem,
jednímzvojákůAlexandraVelikého,spadldopropastivMongolsku,kdezůstalzamrzlýv
ledutéměřdvatisícečtyřistalet.Hannibalobešelvýzkumnépracovníkymongolskévlády
aodvezlsikoněvchladícímletadledoHannibalCorpvUSA,kdesespecializujína
kryogeniku.Odtédobyužnikdootomtoobjevunicneslyšel.Pokudjetentokůňopravdu
BukefalosapokudseHannibalovipodařilozískatDNAzezamrzléhokoně,jemožné,že
byBukefalanaklonoval?
SjistýmúsilímseSaloncepodaříoddělatBattushigovyprstyzjejíruky.Zkoušísním
zatřást,protoževypadájakozkamenělý.
„Coseděje?Vypadáš,jakobysuvidělducha!“
„Tominebudešvěřit,“odpovípochvíli.„Tenkůňuvězněnývledu,cospadldopropastiv
MongolskuisAlexandrovýmvojákem,tojeurčitěon!“
-14Členovésítěsedípředobrazemledovésochyjakopřimraženíauvědomujísi,žejeto
opravduBukefalos.SkutečnýBukefalos.Vakváriích,bříšcíchklisenležícíchvboxech…To
všechnojsouklonyBukefalaačernýhřebecvumělézahraděvsuterénumusíbýtten
povedený,dokonalýklon.
Hrademsenajednouozvepronikavýalarm.Pravděpodobněhospustilazvýšenáteplotav
chladícímístnosti,protožedveřezůstalyotevřenépřílišdlouho.
„Zmizodtamtud,Pablo!“křičíSalonqa.„Ztrácímekontrolunadkamerami.Nesmíšse
nechatchytit.“
Mladíkmechanickyposlechne.Zavředveřeajdezpátkystáleještěohromenýposledním
nálezemoHannibalovýchgenetickýchexperimentechsklonováním.Mučíhodotěrná
otázka.Pokudbyonsámmělpřístupktétotechnologiiadokázalprovéstgenetickou
manipulaci,podařilobysemuvytvořitkopiiTormentyzjejíDNA,pokudbysvým
zraněnímpodlehla?
JohnaLeylaběžíposchodištizumělézahradydohorníhopatraaberouschodypo
čtyřech.Kdyždorazínahoru,dvojezetřídveříjsouzamčené.Poslednídveřesezámkem
jakokormidelníkolojsouotevřenédokořán.Vohlušujícímřevusirénysemohou
dorozumívatjengesty.Přitisknousekedveřímzoboustranarukamasedomluví,žedo
místnostivstoupízároveň.Jenžemístnostjeprázdná.Naprostoohromenípřicházejíke
komplikovanémuválcovitémuzařízeníuprostředmístnosti…Strojobklopujeněkolik
elektronickýchstojánkůzakrytýchskleněnýmikopulemi,vekterýchjsouboxyna
vystavenépředmětynevětšínežlidskáruka…alevšechnyjsouprázdné.Uprostředstroje
vidíkompletnípěticípouhvězduvyrobenouzbronzusvyrytýmiřeckýmipísmenya
symboly.Přesnějakopočítačovásimulace,kterouvytvořilBattushig.Johnsiopatrně
prohlížístroj.Bojíse,žehvězdabudezajištěnanějakýmochrannýmsystémem,kterýby
mohlbýtsmrtelněnebezpečný.Leylaalevolíoněcopřímějšípostupahvězdupopadne
holýmarukama.PakzakřičínaJohna:
„Rychle,musímesepotkatsostatnímivenku!“
Alarmsenajednouvypne.JohnpopadneLeylutěsněpředtím,nežprojdedveřmivenz
místnostiazatlačíjikezdiprávěvčas.Směremknimsetotižřítítřiozbrojenímuži.Oba
sinaokamžikpomyslí,žejesnimikonec,aleprvnízkumpánůstoupnenamaloudesku
předdveřmiapodlahapodnímsepropadne.Všichnitřistrážnízmizívhlubináchhradu.
Zespoduslyšívoláníopomoc,alerozhodnouse,žejemusíignorovatamístotohoběžík
východuapropastisevyhnouvelkýmobloukem.
Zvukvesluchátkáchsepřerušilpřispuštěníalarmu,alenajednouznovuslyšíBattushigův
panovačnýhlas.Nejdřívjeslyšetchrčeníapraskání,alepakjezvukzasečistý.
„Všichniposlouchejte,misesplněna!Okamžitěopusťtehrad!“
BattushigsesnažízevšechsiludržetkomunikacisečlenysítěaSalonqamunajednou
položíneobvyklouotázku:
„Kdybysismohlpečeťmocinechatprosebe,cobyssníudělal?“
Battushigjealepřílišzaneprázdněnýsvýmdigitálnímbojemaneslyšíji.Jejítvářpotemní.
Ví,cobyudělala,kdybysemuselarozhodnout.Nikdybysihvězduajejímocnenechala
prosebe.Nesneslabymyšlenkunesmrtelnostiazároveňvěčnésamoty.Radějibysiužila
současnostamožnáibudoucnost.SBattushigem…
Tutomyšlenkaalerychlepotlačí,protožeJohnaLeylaběžísměremknim,kdyžtunáhle
Leylazakopneovyčnívajícíkořenavykřiknebolestí.Vymknulasikotník.Následuje
bolestivýpádkzemi.Johnsezastavíaběžíjínapomoc.Leylazatnezubyasnažíse
nebrečet,přestožeselehceopíráiozraněnýkotník.Johnjíchytnerukoupodpažía
pomáhájívchůzi,aleLeylahoodstrkujeaukazujenaněcoleskléhomezikamenya
jehličím.KdyžLeylainstinktivněnastavilaruce,abyzmírnilasvůjpád,hvězdajívypadla
nazem.Teďležínazemirozbitánakusypokrytýbílýmprachem.Johnsesnažíposbírat
kouskyhvězdyastrkásijedokapsy,aleLeylakulhásměremkněmuaříká:
„Nechejtoho,Johne.Nenítotapraváhvězda…jetojenkopievyrobenázkompozitunebo
obarvenésádry.Hannibalnáspřelstil.“
Johnsenarovnáatvářísezděšeně.
„Slyšelijsteto?Hannibalmusímítpečeťusebe.Snažilsenásdostatpryčzhradu.
Musímesevrátitazabránitmuvpoužitíhvězdy!“
Battushigvstaneodpočítačeachystásevyrazitdohradu,aleSalonqahopopadneza
ruku.
„Bezurážky,alenejsivkondicinato,abysmohlHannibalavyzvatnasouboj.Mámnápad,
jakmimůžetepomoct.TyaKushivMongolsku.Jetonašeposledníšance…“
-15Oblohasezatemňuje.LeylasehádásJohnem.Jejíkotníkbyjeočividnězpomaloval.
„Nechmětadyaběž.Užjeskoronoc.HannibalaBukefalosbudoumoctutéctaztratísev
lesejakošvábivesklenicičernýcholiv.
Pablohekádomikrofonu:
„Někam,kdenejsoužádnéstíny…podzemnízahradajeprázdná…Běžtedojízdárny!“
KdyžalePablodoběhnedojízdárny,ochvílipozdějinásledovánJohnem,jeužpříliš
pozdě.HannibalsedínanaklonovanémBukefalovianehybněstojíuprostředjízdárny.
Osvětleníuvnitřrušíjakékolivstíny.Jakobynaněčekal.
„Konečnějstetady…“řeknetónemplnýmarogantnípýchy,kdyžBattushigaSalonqa
vstoupídojízdárnychvílipoostatních.
PotomHannibalchladněprohlásí,žejemohlvšechnyzabít,aležeseradširozhodl
shromážditjenajednommístě.Chce,abybylisvědkyjehotriumfu.Podařilosemu
ovládnouthřebceamáiopravenouhvězdu.Pablorozzuřeněvykřikne,vytasísvůjfacóna
rozběhnesesměremdostředujízdárny,aleSalonqaskočípřednějadržíhozpátky.
„Ne!Nedělejto!Johne,pomozmi!“
Hannibalsezlomyslněsmějeazjehodvoubarevnýchočívyzařuješkodolibáradost.
RozepnesihorníknoflíkukošileazvednenadhlavupečeťAlexandraVelikéhoupevněnou
našňůrce,kteroumákolemkrku.Nevidístínpohybujícísezajehozády.Nerozumítomu,
pročseBukefalosnajednoustavínazadní,pročjepísečnájízdárnapřednímzaplavená
jasnýmsvětlem,pročstínkonějakobyútočínaBukefalaapročjehohřebecpanikařía
bojujesotěžemiaostruhamivjehobocích.Hannibalzoufaleskučíabijezděšenéhokoně
teleskopickýmbičem,kterýmělschovanývbotě.Nakoňskémtěleseobjevujíkrvavérány.
IgnorujenaléháníSergeje,kterýsenajednouobjevilvjízdárněsNaďoupobokuaprosí
ho,abypřestalhřebcebít.Místotohoseoháníbičemještěsilněji.Odmításevzdát,kdyžje
takblízkodosaženívšeho,očemkdysnil!
VnávalustrachuabolestiBukefalosdálbojuje,dokudsemunepodařívyhoditsurovceze
sedla,paksedánaútěk,conejdálodzléhostínu,kterýnanějútočí.Vokamžiku,kdy
Hannibaldopadnenazem,jakobyjímprojelaelektrickávlna.Najednouvzplanejako
suchýstrom,dokteréhouhodilblesk.
Všichnizírajíjakopřikovanínadoutnajícípopel,kterýpoHannibalovizbyl.Sergejsepár
metrůodBattushigasnažíhřebceuklidnit.PotomseozveBattushig,kterýsedívádo
dálkyajakobymluvilsámksobě.Narucemuvisíminiaturníholografickýprojektor.
„‚Pokudbyneštěstímjejínositelpodlehlšílenstvínebozuřivosti,nebopokudbyjeho
ambicezvítězilynadrozumem,hvězdabyzajistilajehopád.‘Proroctvísenaplnilo…
odpusťnám,Bukefale…“
Salonqamělaceloudobupravdu.Hannibalsetoliksnažilzabránittomu,abyklon
Bukefalanikdynespatřilslunce,ažtopřerostloveslabost,kterásepostaralaojehozkázu.
Jelikožnedokázalinapodobitslunce,použilifotografieBukefalaavytvořiliprojekci
animovanéhoholografickéhostínusilného„zrcadlovéhohřebce“.Tenvypadal,jakobyna
Bukefalaútočil.Přerušenípouta,kteréseHannibalovipodařiloskoněmnavázat,ho
donutiloodhalitšílenstvíanadměrnéambice.
-16Epilog
Sergejdobalilvěcivdomě,kterýpoužilijakozákladnítábor.Kdyžzavírádveře,jakobyv
dálcezaslechltesklivézařehtánínarozloučenou.Ví,žesinavždyzapamatujezvukkopyt
Bukefala,jakseztrácívtemnémlese.Cobudestímtovýjimečnýmhřebcem,stakhrdým
anezkrotnýmkoněm,kdyžhoteďSergejvypustildovolnépřírody?Toužsenikdo
nedozví…ajetotakasinejlepší.
Všichnisesejdounadúdolímvbezpečnévzdálenostiodhraduainstinktivnědržíminutu
ticha.Minuturozjímánípředvykonánímzávěrečnéhočinu.Hradastrašlivévěcivjeho
nitrumusíbýtzničeny.Jakmilejejichzaměstnavatelzmizel,Hannibalovipřisluhovačibez
výčiteksvědomívzalidozaječích.Všechnyklisnyvypustilidorozlehléholesa.Užzbývá
jenstisknouttlačítkoaodpálitdálkověřízenévýbušniny.Alenežnadobrouzavřou
tajemnýpříběhHannibalaaAlexandra,čekájeještěposlednítěžkérozhodnutí.Comají
udělatspětikouskyhvězdy,kteréNaďaposbíralazpodlahyjízdárnypoté,cojiBukefalos
rozdupal.
PrvníseozveJohn.
„Každýsivezmejedenkusaschovámejenatajnémísto,stejnějakoPtolemaiovijezdci.
Nikomunikdyneřekneme,kamjsmejeschovali,animezisebounavzájem.Tojenejlepší
způsob,jakzachovattajemstvíhvězdy.“
Pojehonávrhunásledujetěžkéticho.Všichniví,žemápravduažepřijmout
zodpovědnostznamenánésttotobříměpozbytekživota.TichopřerušíBattushigůvvážný
hlas.
„Myslím,žejsmetovšichnicítili…hlubokouvnitř.Pokušeníabsolutnímocia
nesmrtelnostijepřílišsilné,ipřestynejlepšíúmysly.Pokudzůstanemevkontaktu,pokud
sebudemevbudoucnuchtítznovusetkat,nejsemsijistý,žesedokážemeovládnouta
nepokusímesepečeťznovuukovatapoužítjejísílu.“
„Toznamená,žeužsenikdynemůžemesetkat,“zakončujemyšlenkuSalonqa.
„Ehm…“přerušíjiLeyla,„úlomkůjepětanásješest.Takžekdo…?“
Všechšestlidíseokamžitěpřihlásí.PochvíliseLeylaaJohnsetkajíočimaastejnětak
BattushigaSalonqa…Pablojetajněšťastný,žejesám,aNaďasinajednouuvědomí,žeuž
nikdyneuvidísvéhootce.Nedokážeserozhodnout!
***
Odletováhala,letištěvMnichově
ProfesorTemudjinjdesměremkunavenýmteenagerůmshromážděnýmvhale,potřese
Sergejovirukouapošeptámuněkolikslov.Obaseotočíkeskupiněavočíchjimzáříláska
aporozumění.
„Titodvastařímládencisikaždývezmoujedenkus.LeyloaJohne,SalonqoaBattushigu.
Nechcemetrhatvašepouta.Láskahorypřenáší…“
„Tati?“zamumláNaďarozrušeně.„PokudsiPablovezmejedenkus,každýpártaképo
jednomavysprofesoremzbývajícídvadílky,znamenáto,žeužtěnikdyneuvidím?“
„Znášněkoho,kdobybyltiššínežtvůjotec?“odpovíSergejsnáznakemrošťáctvívehlase.
Naďapropuknevpláčavrhneseotcidonáruče.
Kdyžseozvevýzvaknástupudoletadel,profesorTemudjinjednohopodruhémvřele
obejme.
„Sbohem,přátelé.Rozhodlijstesesprávně,ikdyžmusítenéstbřímětohototajemstvído
konceživotaaužnikdysenemůžeteznovusetkat.Nechťjsouvašeživotytakdlouhé,
šťastnéamoudré,jakobylživotPtolemaiův…“
MemoáryPtolemaiaI.Sótéra,králeEgypta,cca285př.n.l.
…SebraljsemAlexandrovipečeťmociamečemodsekaljejícípy.Tyjsemsvěřilpěti
důvěryhodnýmjezdcům,kteřímělizaúkolodvéstjeconejdáleodsebe,abysenikdy
nikomunepodařilospojitjeznovudohromady.Pátýjezdec,můjnejlepšíporučík,si
osedlalBukefala…ionsevydaldojednohozevzdálenýchkoutůzemě.
…Alexandružnikdynebyljakodřív.Upustilijsmeodindickéhotaženíastáhlijsmese.
AlexandrzemřelnamaláriivBabylonu.Bylototěsněpředjehotřiatřicátými
narozeninami.
…Právějsemoslavil80.narozeninyazacelýsvůjdlouhýživotjsemžádnéhozpěti
jezdcůznovunespatřil.Světjepřílišvelikýnato,abymujedinýčlověkmohlvládnouta
zároveňdokázalzabránitjehozkáze.ModlímsekDioviaAmonovizato,abyaždo
koncečasůnikdonespojiltěchtopětúlomkůpečetiAlexandraVelikého…
Konec
Pokudsevámtentopříběhlíbil,Bukefalosaostatnílegendárníkoněnavásčekajína
www.howrse.cz
Autorkapříběhůlegendárníchkoní:ChristineFrasseto
©2015Owlient.AllRightsReserved.

Podobné dokumenty

Andaluský kůň

Andaluský kůň kousek kovu i bez mé pomoci. Chci pochopit, proč tento muž, který už má všechno, jmění, moc i slávu, je tak posedlý tím zatraceným kovovým trojúhelníkem s vyrytými znaky. Vím, jak ten kus kovu vypa...

Více

Amira, egyptská princezna

Amira, egyptská princezna Vydám se po menších silnicích ve Vádí Natrun a pojedu podél dálnice, na kterou se napojím o něco dál. I když tam silnice nejsou tak dobré, alespoň budu mít pocit, že jsem v pohybu! Po několika poch...

Více

THURSDAY APRIL 23 MORNING SESSIONS

THURSDAY APRIL 23 MORNING SESSIONS granitic orthogneisses (the Veporic Unit, Western Carpathians) *Thieme Manuel, Ustaszewski Kamil, Fügenschuh Bernhard, Linnemann Ulf Late- to post-Variscan thermal evolution of the Mid-German Cryst...

Více

THURSDAY APRIL 23

THURSDAY APRIL 23 CETEG 2015 – CONFERENCE POSTERS

Více

Článková bibliografia z vybraných periodík AK

Článková bibliografia z vybraných periodík AK Zdroj Zbraně & náboje : časopis muže, který zná svůj cíl . - Roč. XIII, č. 1 (2011), s. 7679 ISSN 1212-5210 Autor Knotek, Jiří Názov V Byšicích kromě amerického i byrokratický trap... / Jiří Knote...

Více

Alexandra Velikého

Alexandra Velikého bylo usmrceno a dalších 30 000 prodáno do otroctví. Théby přestaly existovat a teprve o dvacet let později směly být znovu vybudovány, nikdy se však už nepozvedly ke svému dřívějšímu významu. Ostat...

Více