Orlík 2007 - honda

Orlík 2007
1. První pokus – Lodička Romana
18. 06. 2007 – Bylo nás pět, tedy s malým rozdílem – 4 kluci a 1 holka na lodi.
Plavbu jsme zahájili v 11:25 hod. Počasí příjemné – polojasno,trochu větřík. Pan KAPITÁN – Jirka
nám „trošku“ předvedl malou ukázku jeho velkého umění. Lodička se pořádně nakláněla, k
převrhnutí jsme neměli daleko, tedy podle našeho laického názoru. Bohužel, při jedné malé ukázce
plachtění „něco“ ruplo, ozvala se rána a ….. následovalo sundavání plachet a ke slovu přišel
Tomášův motor zn. HONDA, který nás zavezl bezpečně ke břehu. Kapitán volal na „tísňovou
linku“, tam jsme se dozvěděli, že nejsme první. Nehoda se již stala někomu před námi a doporučili
nám přestěhovat se do jiné lodičky. (Doufáme, že nezničíme všechny lodě v přístavu). Tak a první
plavbu máme za sebou, jsme v přístavu. Teď bude následovat stěhování. Jdu se podívat jakou
lodičku dostaneme nyní. Pak Vám představím všechny členy naší posádky.
První a nejdůležitější člen posádky je pan kapitán – Jiří Emler. Na rozdíl od nás plavbě rozumí. Má
na to kurzy a školy ! Zatím klidný kapitán, ještě nás neseřval. Druhým členem posádky představuji
Martina Nováka – truhlář a dvojnásobný tatínek. Velmi rychle se z něho zaučil zručný námořník.
Dalším členem posádky František Hába – velký bavič naší malé společnosti, ochotný pomocník
na palubě. Potom Tomášek Bajer – můj muž, ten je ve svém živlu. Obíhá statečně celou loď a stále
usilovně pomáhá, kde je třeba. Tahá za všechny možné plachty a vůbec si plavbu užívá. Nakonec
moje maličkost – Zuzana Bajerová. Nerozumím plavbě vůbec, ale moc se mi to líbí !!
2. Druhý pokus – Lodička Barbora
18. 06. 2007, 14:30 hod. - Vyjeli jsme znovu na vodu. Teď jsou kluci už pěkně „zaběhnutý“ v
činnostech na palubě a práci s plachtami. Zatím plachtíme jen na „Kosatku“ (přední plachta). Jirka
zkušeně kormidluje a všechni se těšíme na zaslouženou večeři či pozdní oběd.
15:00 hod. - Lovíme vítr a ten si s námi pěkně hraje. Kluci napínají hlavní plachtu, takže přestávám
psát, jdu se držet lavičky, musím přeci vyrovnávat, (závaží je na této lodi ceněno zlatem, největším
vyvažovacím zlatem na naší lodi je FRANTIŠEK) a pokračovat budu zase za chvilku.....
Večer nás, dle našeho vlastního plánu, měla čekat zasloužená krmě (taková malá královská
večeře) !!! Procházkou asi (4 km) jsme došli do vesnice Chrást – do hospůdky, která byla původně
školou. Na zdech visely různé školní básničky, vzorečky, obrázky, tabulky a divné matematické
pomůcky. Vtrhli jsme do lokálu a vypili vše, co jsme našli. Pivo – dobře chlazené,Tomáš tam
objevil točenou limonádu. Na začátek jsme si všichni dali polívčičku s nudlemi. Já dostala
polovičního vrabce, který byl obrovský jako „kráva“. Kluci si objednali nádherné „gigantické“
minutky. Martin měl pálivou směs s rýží (nevěděl, jestli je jídlo pořád tak teplé nebo tak pálivé).
Tomáš si dal Pašeráka + kroketky, Fanda snědl obrovskou vepřovou panenku a Jirka našel v
jídelním lístku pečené brambory a masem s „cizím jménem“ (prý také moc dobré). Fanda s
Tomíkem zakončili večeři palačinkou s ovocem, každý ještě přidal řádnou zásobu tekutin. Po tomto
„lehkém“ občerstvení jsme se vydali na cestu zpět přes les zkratkou... Občas potmě občas s
baterkou. Našli jsme lodičku a spáchali jsme maličkou očistu těla = čištění zubů, vyčůrat a spát.
Uložení ke spánku jsme s Tomášem zřejmě trochu obrátili, něž je normální. Kde měla být hlava,
strčili jsme nohy a naopak, takže jsme se v noci trošičku vzájemně pomlátili. :-))
19.06.2007, 5:30 hod. - Drobně prší. Teď vstávat – ani nápad.
7:30 hod. - Jen jsem proloupla očko, zjistila jsem, že je ráno, svítí sluničko. Snídaně – nakrájený
čerstvý ananas (snídaně jako v Singapuru), domácí koláče od Katky, sušenky, káva a zelený čaj.
9:15 hod. - Vyrážíme na další plavbu kolem Orlíku. Nálada je dobrá, vždyť jsme přeci po snídani, to
má každý lepší názor na svět. Zatím jedeme s motorem, ale jistě budeme pokoušet i plachty. Trošku
nám plavbu zpestřuje sluníčko, které nás dost griluje, takže se mažeme ze vnitř i z venku. Ale
obávám se, že na konci plavby budeme buď spálení nebo ti šťastnější z nás opálení jak černoši.
Mňo, necháme se překvapit. Fanda nám dělá módní přehlídku na lodi, už zase vytáhl z báglu další
košili. Jinak, co se týče oblečení na lodi, kluci se řídí pravidlem, čím míň, tím líp. Takže chodí
všichni do půli těla, čili nahoře bez. Já jsem se zatím nepřipojila, nebudu rozptylovat posádku a
děsit Tomáška. Zrovna nyní se snažíme najít alespoň nepatrný větřík, který se před námi dnes
pekelně schovává. Na dohled máme hrádek Orlík, ale je úplné bezvětří, což znamená, že se na něj
budeme takhle dívat dlouho. Tomášek si v zoufalství prosadil natažení hlavní plachty, ale neděje se
zatím zhola nic....
10:00 hod. - Stále čekáme na vítr, nálada dobrá. Martin plave kolem lodi. Fanda dělá ležící závaží.
(Doplnění: Nutno pochválit pana kapitána za včerejší výběr restaurace, od našich žaludků i všech
členů posádky dostal 1 *).
10:50 hod. - Hrádek už nevidíme, ale po maličkatých krůčkách se blížíme k cíli. Vypadá to, že nyní
příjde ke slovu náš motůrek zn. HONDA. (Oprava: zn. Ynmar. Motor zn. HONDA byl na minulé
lodi. Mám v tom zmatek. Ještě, že mám kolem sebe tolik mladých techniků). V zápalu nic nedělání
jsme našli na palubě „mluvící“ prkénko v podlaze. Kváká jako žába, to nám přispělo k
všeobecnému veselí. Fanda spí, zbytek posádky relaxuje.
11:10 hod. - Vytáhli jsme i kosatku a JEDEME !!! Něco fouká ..
11:25 hod. - Projeli jsme kolem Orlíku a stále pomaloučku pokračujeme směr Zvíkov. Otevřeli jsme
láhev rumu (jako správní námořníci) a pijeme ho s Colou a citrónem. Jirka kouří balené voňavé
cigaretky, ostatní popíjí a konverzují. Témata rozhovoru – různé. O všem možném i nemožném.
12:35 hod. - Jsme po malém obědě zn. co dům tedy loď dala. V kuchyni jsem zažívala veselé
připravování chlebů. Držela jsem všechny talíře, nože, vidličky, jídlo a sebe. Hrnečky i chleba létají
po celé kuchynia lodička Barča se naklápí a naklapí... Celkem dobrodružné vaření, bude mi to v
paneláku chybět !!
13:00 hod. - Jirka Emler měl po obědě telefon – ZMĚNA !! Budeme se stěhovat, vystřídáme třetí
lodičku. Měla by být větší, asi pro sedm lidí. Kluci začli jako na povel balit. Martin přišel s
nápadem sníst ten OBROVSKÝ meloun, aby se nemusel přenášet na další loď. Zřejmě bude
nejlepší postup vše sníst, vyhodit hromadu odpadků (co máme v podpalubí) a s malým spacáčkem
elegantně přestoupit na novou lodičku. Trošku fouká větřík posunujeme se lehce vpřed, kolem nás
je úžasná krajina. Bohužel voda je tu až čarovně zelená, na koupání to tedy zatím není.
14:25 hod. – Dorazili jsme na Zvíkov. Odměnil nás krásným pohledem přímo na hrad. Právě se
snažíme zakotvit, hledáme vhodné místečko, kam se vrtneme. Máme sbaleno a čekáme na novou
lodičku. Já osobně se těším do roští. Role námořníka není vůbec lehká, musí se naučit čůrat přes
palubu kymácející se lodi, což je právě v mém případě těžko proveditelné. Takže když vidím, že se
bude přirážet ke břehu, těším se do lesíčka jako malé děcko na hračku a už z paluby vybírám na
dálku vhodné křoví. Jak málo stačí člověku ke štěstí. Jinak kapitánovi patří naše díky, že nás
dopravil bez úhony a skoro bez větru až sem s pomocí plachet a obrovské trpělivosti. Zvíkov z
vodní hladiny vypadá majestátně. Líbil se nám víc než Orlík, který se nenápadně krčil na břehu.
14:35 hod. - Tak „mám po žížalkách“, vracíme se pro loď, takže žádné kotvení ani přirážení ke
břehu o roští ani nemluvě ! Příjde katastrofa, to je jasné … Navíc projíždíme asi nějakým zvlášť
smradlavým územím, je to tady jak na hnoji (možná to dělají ty sinice nebo už mám „čuchací
vidiny“.
3. Třetí lodička – Australian Rose
15:30 hod. - Stěhování proběhlo hladce. Mám novou kuchyň s chladničkou. Zatím sice nejde, ale to
nevadí. Vybalujeme věci a baštíme brambůrky s omáčkou. Kluci zkoušeli kormidlovat loď a měli
pocit, že jen o chlup minuli dráty. Večer se bude zřejmě vařit na palubě. Hlasujeme mezi gulášovou
polévkou a vařenými bramborami ve slupce + vyškvařená slanina. Možná bude obojí. Na nové
lodičce jsme přišli o fandovo světové číslo. Už nemůže dělat svého veselého sviště, jako na
Barborce. Uměl srandovně koukat z podpalubí. .. Martin touží zapsat poznámku, že „to pálí jako
sviňa“. A pro změnu vyrážíme opět směr Zvíkov.
17:00 hod. - Tak ještě dvě zatáčky a jsme zase na Hradě – ZVÍKOV. Na prohlídku hradu se půjde
asi až zítra.
17:10 hod. - Proplouváme kolem nudisty – dělá, že je rybář na lodičce. Při bližším ohledání jsme
bystrým okem spatřili, že nudista (rybář) není v malé lodičce sám, ale je tam ještě jedna hlavička –
dámská. Nic nám neunikne. :-)
17:25 hod. - Snažíme se zakotvit pod Zvíkovem. Tomáš tančil na palubě. (Technická poznámka:
naše třetí lodička má motor zn. Volvo. Tomáš je celkem nadšený, z toho usuzuji, že je to asi dobrý
motor). Po zakotvení se vydáváme na obhlídku okolí. Jirka hlídá loď. Ostatní hledají kromě
pěkného okolí hlavně nějakou místní hospodu, neboť Fanda má žízeň. A..... měli jsme štěstí !!!
Hospůdka byla útulná, dali jsme každý svůj oblíbený nápoj – pivečko a limonádu. Hned vedle
restaurace jsme objevili obchůdek a tak jsme si ještě dali zmrzlinu jako dezert. Kluci dali
kopečkovou a Tomík a já jsme neodolali starému dobrému Míšovi. Po návratu na loď (bez
bloudění) jsme přichystali večeři. Večerní menu: Gulášová polévka + vařený brambor ve slupce
(možno i bez). Pak debata na téma duchové + tajemno.... Poté lehká hygiena a dobrou noc !!!
20.6.2007, 7:00 hod. ráno – Svítí sluníčko. Hrad, na který koukáme z lodi, vypadá, že ještě spí,
takže ani my příliš se vstáváním nepospícháme. Právě přemýšlím, co udělám klukům k snídani.
Příjdou na řadu asi ta vajíčka se slaninou, jestli tedy nebudou živá !? :-) No, uvidíme.
8:00 hod. - Ještě jsme se všichni úplně neprobrali. Polovina spí a druhá polovina dělá, že spí. Naše
zátoka, kde právě dnes kotvíme, je děsuplně zelená (můžeme ji pojmenovat Zelená zátoka).
Připomíná velmi chutnou hráškovou polévku a to svou barvou, konzistencí, ale chvílemi i vůní.
Příprava snídaně proběhla O.K. - vejce se slaninou na cibulce + chléb + všechno ostatní, co se našlo
a co se dá sníst. Teď debata při pivečku a Coca cole, plánujeme trasu na hrad Zvíkov.
10:20 hod. - Dorazili jsme pěšky na hrad Zvíkov, po cestě jsme se posilnili zmrzlinou a dobře
vychlazenými nápoji. Pak došlo na důkladnou prohlídku hradu – hladomorna, palác, sklep, kaple
(dvakrát) a přilehlé prostory. Hrad jsme vyhlásili jako krajně zajímavý, nakoupili jsme pohledy,
známky. Tomáš po cestě zatoužil po kokosovém suku, toho se hned chytil Fanda, takže jsme ve
finále všichni žužlali kokosové suky. Na hradě Fanda zpíval (a to tak mohutně, že i kastelán koulel
očima), Tomáš zkoumal údajné runové písmo a my s Martinem jsme se vrhli na pohledy. Cesta zpět
vedla kolem hospody s kvasnicovým pivem – zastávka nutná !! K pivečku jsme dostali dobré
zeleninové saláty a studenou vepřovou panenku (to byl chytrý nápad kapitána). Zpátky jsme “zcela
náhodou“ běželi kolem koupaliště, kde jsme setrvali půlku odpoledne. Na bazén jsme letěli útokem
jako kdybychom neviděli týden vodu. Fanda skočil do bazénu s takovým nadšením, že ztratil brýle.
Pak následovalo hromadné hledání a poté hromadné focení ve vodě. Jirka se zhostil role fotografa a
ostatní stáli modelem. Tomík dělal aquabellu !!! Za chvíli nás čeká cesta zpět a hledání večeře.
21:15 hod. - Večeře – utopenci + chleba, špek, hořčice + cibule. Padlo za vlast i poslední pivo. Stále
se pije rum s Colou a citrónem. Tomík kreslí obrázek do deníku a složil Odu na říční plachtění.
Jirka vypráví Chorvatsku a popisuje příhody na plachetnicích. Tak, čeká mě umýt nádobí, a pak za
to, že byli kluci hodní, tak jim najdu ty černé olivy. :-)
01:35 hod. - Noc se trošku protáhla. Cola došla, pije se jenom rum. Vypráví se o všem možném i
nemožném. Každý dává k dobru své historky, úspěchy ale i nezdary. Povídáme si s ohromným
nadšením, ani nám nedošlo, že se nám ztratil kapitán. Vyslali jsme tedy výpravu zachránců (tři
členové posádky + tři baterky, z toho jedna speciální – čelová !!!) a jeden hlídal loď. Výprava se
vrátila asi za deset minut s dobře vysmátým kapitánem, který seděl pár metrů od lodi a rozjímal.
Naše snahy o jeho zachránění ho zřejmě výborně pobavili. Zábava tedy ještě pokračovala dál, ale
občas někdo z posádky odpadl a usnul. Jirka s Fandou vydrželi nejdéle - dostanou medaili (kulatou
sušenku).
01:45 hod. - Dobrou noc !!! Chrrrrrrrrr.
21.06.2007 – Poslední den naší plavby
06:45 hod. - Pouze koukám na hodinky a spím dál.
07:30 hod. - Vstávání, zuby, záchody v roští, mimo jiné opět moje soukromá likvidace dvou klíšťat
(to už je moje páté během tří dnů – překonávám se) a další ranní radovánky.
08:45 hod. - Vstává Martin a Tomík. Je krásný den, svítí sluníčko a zpívají ptáčce. Asi půjdeme
klukům pro chleba a rohlíky do vsi. Zatím oba spí a nevědí o světě, neprobudili je ani dva veliké
vojenské vrtulníky a to přelétali přímo nad lodí.
Program dne: Dopoledne bude zřejmě přesun směr Orlík a za hradem přestávka na oběd (opět ve
škole u pana učitele, jak pravil Tomík), pak pomalý důstojný návrat na Loužek, úklid lodi,
vystěhování batohů, spacáků, dělba jídla a rumů....... a odjezd domů. Tak uvidíme, jaká bude realita.
11:55 hod. - Pomalu se vracíme zpět do „přístavu“. Ráno jsme doběhli pro rohlíčky (obzvláště
vypečené), chleba a colu, šel s námi dokonce i Fanda. Kapitán mezitím zaslouženě přemýšlel jako
děda Lebeda z večerníčku Jája a Pája. Dali jsme si všichni zmrzlinu u té velmi „příjemné“ paní v
obchůdku. Evidentně je ráda, když vidí zákazníky, asi s tímhle „ksichtem“ brzy zkrachuje.
Teď se všichni činí na palubě, já poklidila naší kuchyňku a teď doplňuji lodní deníček. Venku je
děsivé vedro už od rána, nevypadá to, že by se chystal déšť.
14:30 hod. - Už jsme blízko Orlíku. Počasí je už trošičku snesitelné. Fanda k obědu naporcoval
melouna, „sežrali“ jsme ho na palubě. Není to špatný nápad !!! Teď se nám stala zvláštní věc.
Kapitán vyskočil za jízdy z lodi a táhneme ho na laně za sebou. (Že by nás už měl plné zuby ??!) To
jsou věci, co. Na laně vypadá velmi spokojeně. Kluci řídí loď, hodně se snaží, ale větřík a málo
zkušeností je proti nám. Zatím se stále stáčíme správným směrem, tak uvidíme, kde skončíme.
15:35 hod. - Chytla nás bouřka a déšť. Trošku dobrodružné !!! Stále se vracíme do přístavu, ale déšť
nám znepříjemňuje cestu. Hlavní plachtu jsme prý stáhli na poslední chvíli. Začíná pravá
nefalšovaná bouřka :-) Hromy blesky fujtajbl ! Jdu balit, ať taky něco dělám. Fanda promýšlí plán
evakuace z podpalubí. Já si raději pustím písničky. Nejraději bych potom klukům naplánovala
zaslouženou večeři. Ještě nám chybí k cíli necelá hodina plavby. Tomášova připomínka: Kolíbáme
se ve větru, vlny přes devadesát centimetrů, náklon lodi přes třicet stupňů, všichni mají
„Orlíkovskou nemoc“. Pane kapitáne: „skasáme tu hlavní plachtu, bouřka nás dohání“. Kapitán se
otočí, obhlídne situaci a pronese: „Tato loď jezdí na vítr ne na vodu“.
16:25 hod. - Šťastné připlutí k molu a mistrovské zakotvení pana kapitána (jak doplňuje
Tomášek) !!! Děkuji celé posádce, jsou to kluci šikovní!!
Tak tedy jdeme vyklidit loď. Ahoj lodičko, už musíme jet domů a doufáme, že se někdy vrátíme !!!
ROMANA
BARBORA
AUSTRALIAN ROSE
kpt. Jirka
Zuzanka
František
Martin
Tomáš