Číslo 07/2012

2012
VGP ROZŠIŘUJE PŮSOBENÍ
NA JIŽNÍ MORA
MORAVU
MAĎARSKO
AUTOMOBILOVOU VELMOCÍ
ELINA GARANČA: S HUDBOU
JSEM VYRŮSTALA ODJAKŽIVA
EDITORIAL
pokles svítivosti zdrojů po
celou dobu životnosti do 10 %
rovnoměrnost osvětlení v ploše osvětlené
na 300 lx 0,65 a více (Emin /Emax , E – osvětlenost plochy v lx)
index podání barev Ra = 80-90
SKUPINA VGP
V ROCE 2012
(vysvětlení – jak my vnímáme barvu osvětlovaných předmětů,
např. sodíková výbojka cca 25 – totálně zaměňuje
barvy, žárovka 100 – nejvěrnější podání barev)
záruka na svítidla, elektronické
předřadníky a zdroje 60 měsíců
okamžitý náběh svítivosti do 1 sec
vydává �
VGP
Jenišovice 59
468 33 Jenišovice u Jablonce nad Nisou
tel.: 00420 483 346 060
[email protected]
www.vgpparks.eu
číslo 7, ročník V.
redakce �
Boomerang Publishing, www.bpublishing.cz
za VGP Jan Van Geet, Petra Roušarová
autoři článků �
Boomerang Publishing
fotografie �
archiv VGP, www.profimedia.com, Foto RAF –
www.fotoraf.cz, Pavel Horák, www.phph.cz
design �
Markéta Hanzalová, www.colmo.cz
korektura textu �
Boomerang Publishing
tisk �
ASTRON studio CZ, a. s.
MK ČR E 20480
03
04
06
08
10
12
14
16
19
20
22
25
2012
editorial
strana 3
Letos byla skupina VGP velice aktivní
při získávání nových pozemků pro
developerskou činnost, a to nejen
doma v České republice, kde jsme
do portfolia přidali nové strategicky
umístěné lokality jako Tuchoměřice
(u pražského letiště), Brno, Plzeň
a Ústí nad Labem, ale především
v zemi, kde jsme dosud nebyli –
v Německu (ve Frankfurtu a Lipsku) –
a navíc v Estonsku, kde jsme začátkem letošního roku úspěšně prodali
náš první projekt (v Tallinnu).
Všechny tyto pozemky se nacházejí
v bezprostřední blízkosti dálnic a velkých obytných čtvrtí, což odpovídá
naší konzistentní strategii, kterou
dodržujeme již od našeho založení.
V nejbližší době na těchto místech
postavíme nová inovativní a atraktivní průmyslová a logistická centra.
Doufáme, že tyto nové lokality i jejich
vybavení a atmosféru oceníte, protože budou klíčem k našemu úspěchu
v nadcházejících letech.
Přeji vám velmi příjemnou četbu
našeho nového vydání magazínu
Location VGP a těším se na brzkou
shledanou.
S přátelskými pozdravy
Jan Van Geet
aktuality
projekt / VGP ROZŠIŘUJE SVÉ PŮSOBENÍ NA JIŽNÍ MORAVU / V EUROREGIONU NISA SE VÝROBĚ DAŘÍ
byznys / TOMÁŠ KRATSCHMER: BALENÍ JE UMĚNÍ
exkurze / MAĎARSKO AUTOMOBILOVOU VELMOCÍ
quo vadis / JAN PROCHÁZKA: SEVER ČESKA MÁ VELKÝ POTENCIÁL
příběh značky / KNORR-BREMSE: PŘÍBĚH JEDNÉ BRZDY
rozhovor / ELINA GARANČA: S HUDBOU JSEM VYRŮSTALA ODJAKŽIVA
náš tým / NOVÍ LIDÉ V TÝMU VGP
sny / JE DŮLEŽITÉ MÍT SVÉ SNY
infografika
pronájem
location3
strana 4
AKTUALITY
SPOLEČNOST, KTERÁ POMÁHÁ
LÉČIT, V NOVÉM PARKU
V RAJHRADĚ U BRNA
Skupina VGP uzavřela smlouvu
o smlouvě budoucí nájemní se společností Hartmann-Rico na prostory v novém parku VGP Park Brno,
který se nachází v obci Rajhrad. VGP
zde plánuje ve třech halách vybudovat více než 34 000 m2, z toho
více než 8 600 m2 právě pro společnost Hartmann-Rico. VGP už získala
platné územní a stavební povolení
a podle plánů předá prostory pro
tohoto prvního nájemníka parku na
jaře 2013. Společnost Hartmann-Rico patří mezi nejvýznamnější výrobce a distributory zdravotnických
prostředků a hygienických výrobků
v České republice. Ačkoli historie
společnosti se v České republice
odvíjí od roku 1991, svoji první zakázku získala firma již v roce 1883.
POLOLETNÍ VÝSLEDKY ZA ROK 2012
Ve stále trvajícím nepříznivém ekonomickém a finančním prostředí zvládla
skupina VGP za prvních šest měsíců
roku 2012 vykázat velice dobré výsledky. V první polovině roku 2012
vedly provozní aktivity skupiny VGP
k čistému zisku ve výši 6 milionů eur
za dané období, ve srovnání s čistým ziskem ve výši 5,1 milionu eur
(na srovnatelném základě) k 30. 6.
2011. Rozvaha skupiny zůstala silná,
s čistou hotovostní pozicí ve výši
23,3 milionu eur. Činnosti pronájmu
vedly k obnově nebo podpisu nově
uzavřených a budoucích nájemních
smluv v celkové výši přes 4,7 milionu
eur, z čehož nových pronájmů bylo za
2,3 milionu eur (1,3 milionu jménem
společných podniků – joint venture)
a 2,4 milionu eur (vše ve společných podnicích) souviselo s obnovením stávajících smluv o pronájmu.
Míra obsazenosti plně vlastněného
portfolia na konci června 2012 byla
93,1 %. Míra obsazenosti portfolia
společností ve společném podniku
byla 97,5 %. Po divestici estonských
aktiv sestává portfolio investičních
nemovitostí ze 4 dokončených budov
představujících 54 100 m² pronajímatelné plochy s dalšími 6 budovami ve výstavbě, které představují
58 868 m² pronajímatelné plochy.
Kromě toho VGP prostřednictvím
location3
svých společností ve společných podnicích částečně vlastní dalších 53 budov, které představují 590 384 m²
pronajímatelné plochy a u nichž
správu nemovitostí a příslušenství zajišťuje skupina VGP. Skupina VGP také
podnikla další developerské aktivity
jménem společností ve společných
podnicích, jejichž prostřednictvím
v současnosti staví 2 nové budovy
(8 500 m²) pro VGP CZ I a 2 budovy
(16 600 m²) pro VGP CZ II. Čisté
ocenění portfolia nemovitostí ke
AKTUALITY
Od roku 1993 dokázala společnost
Hartmann-Rico a. s. zvýšit svůj obrat
více než pětinásobně. Export, především na trhy západní Evropy, vzrostl
téměř dvacetinásobně a v posledních
letech dosáhl bezmála dvou a půl
miliard korun. Úspěch společnosti
Hartmann-Rico a. s. má svůj základ
ve stabilním zázemí silné mezinárodní skupiny HARTMANN. Vstupem
do této skupiny se společnosti otevřel přístup k modernímu know-how,
novým trhům, výzkumné základně
a v neposlední řadě k potřebnému
kapitálu. V současné době společnost
působí ve 37 zemích světa. V České
republice Hartmann-Rico zaměstnává
1 200 zaměstnanců. �
dni 30. 6. 2012 ukázalo čistý nárůst
v ocenění ve výši 5,5 milionu eur
oproti čistému nárůstu ocenění ve
výši 6,1 milionu eur k 30. 6. 2011.
K 30. 6. 2011 finanční výnos dále těžil
z výnosu z úroků za úvěry poskytnuté
společnostem ve společném podniku,
které přinesly čistý finanční výnos
ve výši 1,2 milionů eur ke dni 30. 6.
2012 oproti čistému finančnímu nákladu 2,7 milionu eur ke dni 30. 6.
2011. Mimořádná valná hromada
dne 11. 5. 2011 schválila navrhované
snížení kapitálu v hotovosti ve výši
15 052 270,50 eur (0,81 eur na akcii).
Snížení kapitálu bylo zaplaceno dne
6. 8. 2012. �
VGP Park Horní Počernice
číslo 07, ročník V.
strana 5
NOVÁ
VÝROBNÍ HALA
NA SEVERU ČECH
V květnu letošního roku skupina VGP
předala nově dokončenou výrobní
halu v Hrádku nad Nisou výrobci
hygienických potřeb, společnosti
Drylock Technologies. Výrobní hala
byla realizována společnosti na míru.
Stavba splňuje náročné konstrukční
a funkční parametry vlivu na životní
prostředí. Tyto parametry umožňují
nájemníkovi snížit provozní náklady
a zajistí vyšší uživatelský komfort.
V květnu byla nájemci předána část
o velikosti 13 820 m2. V říjnu byla
dokončena druhá etapa výstavby o velikosti 7 000 m2, která je rozšířením
stávající výrobní a skladové části. Celková pronajímatelná plocha budovy
tak činí téměř 21 000 m2. Nová budova se od ostatních našich staveb liší
v mnoha parametrech. Vzduchotechnika budovy je například doplněna
o rekuperaci odpadního tepla z výrobní haly, která se následně využívá
k vytápění. A nejen to, odpadní teplo
kompresorů se využívá pro ohřev
teplé užitkové vody a odpadní dešťová voda se jímá v podzemní nádrži,
VGP Park Hrádek na Nisou
filtruje se a posléze se používá jako
užitková voda ke splachování toalet.
Ve výrobní, skladové i administrativní
hale se instalovalo úsporné osvětlení
s automatickým řízením a stmíváním
podle intenzity světla či podle údajů
pohybových čidel. I proto skupina VGP
budovu přihlásila do certifikace LEED.
Tato certifikace probíhá už od počátku
projektu, kdy je kladen důraz na tepelně technické vlastnosti budovy,
navržené technologie vytápění a dalších rozvodů TZB, s cílem maximální
úspory energií a tím také provozních nákladů. Certifikace LEED také
posuzuje například umístění stavby,
dostupnost veřejné dopravy, počty
FLEXIBILITA VGP PARKU
V HORNÍCH POČERNICÍCH
VGP vychází vstříc svým klientům,
kteří požadují rozšíření stávajících
prostor nebo jejich změnu. Tuto
možnost využívají zákazníci VGP působící ve všech parcích, především
v Horních Počernicích. Přesvědčily se
o tom společnosti Gumex a Ferratt,
které využívají prostory v hale III
v Horních Počernicích. Pro společnost Gumex jsme připravili prostory
v nové budově A3, kterými si Gumex
rozšíří prostor o 500 m2 na téměř
2 000 m2. Předpokládané předání
prostor společnosti Gumex je naplánováno na polovinu října 2012.
2012
Ferratt po tomto datu bude jediným nájemníkem v hale III, a získá
tak pronajímatelnou plochu o velikosti 3 700 m2. V průběhu druhého
čtvrtletí jsme také dokončili halu pro
společnost OFA, působící v oblasti
optických vláken a kabelů. Společnost OFA nyní působí v budově A5
v Horních Počernicích. Dalším nováčkem v Horních Počernicích je společnost JPLUS, která se specializuje na
dovoz a distribuci nealkoholických
nápojů. JPLUS sídlí v nově dokončené budově A4. Mezi další nové nájemníky v Horních Počernicích patří
parkovacích a zelených ploch aj.
Další sledovanou fází je samotná výstavba, při které se dbá především
na minimalizaci dopadů na životní
prostředí (hluk, prašnost, vodní eroze,
produkce odpadů, intoxikace zemin aj.),
ale například také na maximální
využití lokálních zdrojů stavebních
surovin a technologií. Poslední fází je
dohled na správnou regulaci technologií a environmentálně šetrný
provoz budovy po předání do užívání.
Společnosti Drylock Technologies
přejeme hodně štěstí v nové budově
a doufáme, že přednosti, které jsme
zde zmínili, přinesou nájemníkovi
spokojenost. �
společnosti VINK – Plasty či Medial,
dodavatel zdravotnického materiálu.
V maďarském Győru jsme na konci
prázdnin předali nově dokončenou
halu společnosti Lear Corporation.
Nová stavba byla společnosti „ušitá“
na míru a Lear Corporation zde využívá 11 240 m2. O tomto projektu
jsme informovali v předchozím vydání našeho časopisu. V současné
době se instalují výrobní technologie
s tím, že do konce roku by měla být
zahájena výroba. Společnosti Lear
Corporation přejeme hodně úspěchů.
Také další zahraniční projekt, tentokrát v rumunském Temešváru, má
nového nájemníka. Tím je společnost
CSC Etichete, společnost zabývající
se výrobou samolepicích etiket. Prostory by měly být dokončeny a předány v listopadu 2012. �
location3
strana 6
PROJEKT
PROJEKT
strana 7
VGP ROZŠIŘUJE SVÉ
PŮSOBENÍ NA JIŽNÍ MORAVU
Jižní Morava patří k regionům s nejnižším množstvím nepronajatých ploch. Statistika
hovoří o čísle kolem pěti procent, což je téměř polovina celostátního průměru. Proto
společnost VGP věří, že nově budovaný VGP Park Brno v sobě skrývá velký potenciál.
VGP Park Brno se nachází na okraji
moravské metropole u obce Rajhrad
v těsné blízkosti rychlostní komunikace R52 spojující Brno a Vídeň. Svou
výhodnou polohou poskytuje nájemcům i dodavatelům dobrou dostupnost do tří hlavních evropských měst –
Prahy, Bratislavy a Vídně, nedaleko je
také napojení na dálniční tah D1, spojující Brno s Prahou a Ostravou. Tím
však přehled výhod zdaleka nekončí.
Pouze 17 km odtud leží mezinárodní
letiště Brno a místní železniční stanice
Rajhrad je 2,5 km daleko.
„Na ploše o velikosti 64 000 m2 plánujeme výstavbu tří hal, charakterem
se bude jednat o semiindustriální budovy třídy A. Brněnsko jsme si vybrali
z důvodu kvalitní technické infrastruktury a vysoce kvalifikované pracovní
síly,“ říká Zuzana Petrová, která zajišťovala akvizici pozemků a následný engineering projektu, a doplňuje: „S výběrem lokality jsme tedy pro rozšiřování
působení VGP velmi spokojeni.“
Řešení na klíč
VGP Park Brno nabízí vysoké standardy budov a řešení na klíč dle
VGP Park Hrádek nad Nisou
Letecký pohled na VGP Park Brno
požadavků zákazníka od konceptu až
po kolaudaci s možností budoucího
rozšíření. Zajištění správy nemovitostí, kterou VGP rovněž poskytuje,
nájemcům ušetří mnoho pracovních
sil, papírování, hlídání norem i předpisů. Správce za ně obstará úklid parkoviště a příjezdových cest, likvidaci
odpadu, ostrahu objektu, pravidelné
technické revize či odstranění náhlé
havárie. „V tuto chvíli je již vydáno
územní rozhodnutí a stavební povolení na výstavbu,“ popisuje fázi projektu Zuzana Petrová.
První smlouva podepsána
VGP Park Brno už zná i některé své
nájemce. Jako první byla uzavřena
budoucí nájemní smlouva s mezinárodní společností Hartmann-Rico,
která patří mezi významné výrobce
a distributory zdravotnických prostředků a hygienických výrobků
v České republice.
V současné době staví VGP ve
stejné lokalitě sklady pro distributora kancelářských potřeb Smero.
Na tomto projektu VGP působí jako
generální dodavatel. �
Vizualizace VGP Parku Brno – Rajhrad
location3
číslo 07, ročník V.
V EUROREGIONU NISA
SE VÝROBĚ DAŘÍ
V rámci Libereckého kraje má společnost VGP zvlášť silné
postavení. Dobrá dostupnost do Prahy a Liberce a odtud
dále do Německa i Polska udělala spolu s levnější pracovní
silou z tohoto regionu oblast zaslíbenou pro stavbu
výrobních a skladových prostor.
VGP Park Liberec
Park o celkové ploše 175 000 m2 se nachází v průmyslové zóně Liberec-Sever,
v těsné blízkosti rychlostní komunikace
R10, R35 ve směru Drážďany-Praha.
Zaměstnanci se do něj dostanou velmi
dobře městskou hromadnou dopravou
z centra Liberce, pravidelné autobusové
spojení dokonce funguje přímo v rámci
parku. V současné době je v tomto
parku dokončeno pět hal, ve kterých
sídlí výhradně výrobní společnosti,
konkrétně TI Group Automotive Systems, Grupo Antolin Bohemia, Knorr-Bremse, Licon Heat a PEKM Kabeltechnik. „Vzhledem k velkému zájmu
firem o tuto lokalitu jsme se rozhodli
rozšířit stávající prostory o dvě budovy
2012
s plánovanou pronajímatelnou plochou
přes 16 000 m2 výrobních, skladových
a administrativních prostor. Územní
rozhodnutí již bylo vydáno,“ říká Jan
Procházka, technický ředitel.
VGP Park Příšovice
S celkovou plochou více než 33 000 m2
a zastavěnou plochou 10 000 m2 skladových, výrobních a administrativních
budov je příšovický park tím nejmenším ze „stáje“ VGP. Plánována je
ovšem další přístavba haly o velikosti
3 500 m2 pronajímatelných prostor.
Nájemcem areálu je společnost Grupo
Antolin Turnov – výrobce automobilových dveřních panelů, sloupků a odkládacích plat technologií tepelného
tváření kompozitních desek. Nevelká
obec Příšovice je velmi dobře dostupná
po silnici (v těsné blízkosti rychlostní
komunikace R10 s přímým sjezdem
a nájezdem) i po železnici (nachází se
zde železniční stanice umožňující pravidelné spojení mezi Turnovem a Prahou), mezi Příšovicemi a Turnovem
funguje i dobré autobusové spojení.
VGP Park Hrádek nad Nisou
V příhraničním městě s Německem
stavěla VGP halu pro společnost
Drylock Technologies, zabývající se
výrobou hygienických potřeb. Hala
o velikosti téměř 20 000 m2 výrobních a skladových prostor a více než
1 750 m2 administrativních prostor
byla dokončena a předána do užívání
na jaře letošního roku. „Prostory jsme
vytvářeli na míru nájemci a v současné době je rozšiřujeme o dodatečných více než 7 000 m2 na celkových
téměř 21 000 m2 skladových prostor,“
popisuje Jan Procházka.
VGP Park Turnov
Přímo pro společnost Ontex, výrobce
hygienických potřeb, byla v roce 2007
postavena hala v průmyslové zóně Vesecko nedaleko města Turnov. Původní
velikost 12 000 m2 byla v roce 2011
rozšířena na současných 25 000 m2
skladových prostor. �
location3
strana 8
BYZNYS
BYZNYS
TOMÁŠ KRATSCHMER:
BALENÍ JE UMĚNÍ
Mezi významné nájemce VGP parku
v Nýřanech u Plzně patří firma Pebal.
Vedle stovky lidí tu pracují moderní
stroje za stovky milionů.
S výrobky společnosti Pebal se setkáváte každý den – patří
totiž k lídrům mezi výrobci obalových materiálů v České
republice. Vyrábí jak průmyslové, tak prodejní obaly, mezi
které patří pytle a tašky na ovoce a zeleninu, chléb, mraženou drůbež, sypké stavební směsi, tuhá paliva a mnoho
dalších. Mezi další hlavní výrobky patří polyetylenové
fólie a výrobky z nich, včetně osmibarevného flexotisku.
Společnost vznikla v roce 1995 a z původně obchodní organizace se během let stal jeden z hlavních výrobců a dodavatelů obalového materiálu u nás. Cesta od založení do
dnešních dnů nebyla nijak jednoduchá. „Začínal jsem sám
ve třiadvaceti letech, dnes ve společnosti Pebal pracuje
150 lidí. Obrat v prvním roce byl tři miliony korun, nyní
jsme schopni prodat zboží za téměř sedm set milionů,“
říká v rozhovoru čtyřicetiletý majitel firmy Tomáš Kratschmer. Investice do nových technologií, osobní přístup
k zákazníkům a důraz na kvalitu výrobků, to jsou podle
jeho slov základy, na kterých Pebal staví.
Q
Q
Jaké byly začátky vaší firmy?
Odešel jsem z firmy, zabývající se obchodní činností,
kde jsem pracoval jako obchodník s různým zbožím. Což
bylo moje první seznámení s nákupem, prodejem a celkově s péčí o zákazníka. V té době jsem přišel s myšlenkou
zaměřit se na segment obalů, který byl v plenkách a konkurence mizivá. Po částečném rozpadu této firmy jsem se
osamostatnil a zaměřil na výrobu a prodej obalových fólií
a plachet pro zemědělce a zahrádkáře. Ukázalo se to jako
dobrá myšlenka, byl o ně zájem a nebyl takový přetlak na
trhu jako dnes. Nejdřív jsme s nimi obchodovali, pak jsme
je i vyráběli a svařovali na různé rozměry. Našimi odběrateli byli v začátcích zemědělci a různí zpracovatelé fólií. Po
výrobě v tělocvičně, na staré pile na Doubravce a bývalé
výrobně cigaret v Třemošné jsme po čtrnácti letech v roce
2009 využili nabídku VGP a pronajali si prostory v novém
logistickém parku v Nýřanech. Haly splňovaly naše požadavky, protože jsme se chtěli stát především výrobní firmou
a investovat do moderních technologií, ke kterým však bylo
zapotřebí větších a hlavně vyšších prostor. Naše stroje jsou
totiž vysoké až dvacet metrů. Díky tomu jsme rozšířili portfolio našich produktů a podařilo se nám vstoupit do nových
průmyslových odvětví, především potravinářství. Dnes dodáváme tisíce tun obalů ročně.
A co se týče přímo produktů, co je vlajková loď?
Myslím, že po měsících trápení a zaučování jsme
schopni vyrobit kvalitní vícevrstvou fólii pro použití na
vysokorychlostních automatech pro balení různých
výrobků, kterou umíme dodat už v tloušťce od deseti
mikrometrů. Splňuje různé parametry kladené třeba na
balení časopisů a uplatní se v mnoha dalších odvětvích.
Náročným vývojem za pomoci speciální receptury prošla také lepicí fólie, což už je opravdu náročný technologický proces. Do vnější vrstvy se během extruze přidává
speciální granulát a vzniká jedinečný produkt. Ale udržet
stabilitu výroby při těchto lepivých fóliích je velice náročné. Snažíme se jít cestou výzkumu, vývoje a spolupráce
s univerzitami. K našim vynikajícím produktům proto
řadím třeba i speciální fólie pro tisk a laminaci, tenké
smrštitelné, antistatické, pro mražené potraviny a další
speciality.
Q
Stroje, co tohle umí, musí být dost drahé. Jaké jsou investice do těchto zařízení?
Pro výrobu a zpracování obalů máme dvacet strojů. Extruzi
dělá šest linek, přičemž ty nejdražší stojí kolem 1,5 milionu
eur. Pak máme dva tiskové stroje a dvanáct konfekčních –
to jsou ty, co z fólií vyrábí konkrétní produkty jako třeba
Q
Co všechno tedy už umíte vyrobit?
Děláme obaly pro automobilový, potravinový, zemědělský, elektrotechnický a farmaceutický průmysl.
Stěžejní výhoda tkví v tom, že fóliové obaly mají velmi široké uplatnění napříč mnoha průmyslovými odvětvími. Ti
největší z našich zákazníků od nás odebírají maximálně do
tří procent našeho obratu, takže nejsme závislí na jednom
nebo dvou velkých zákaznících. To je myslím veliká výhoda. Máme špičkově vybavené oddělení extruze, umíme
vyrobit jednovrstvé i vícevrstvé fólie, investovali jsme do
vlastní laboratoře a oddělení vývoje. Obaly potiskujeme
na flexografickém stroji, který zvládne tisknout osmi barvami až tři stovky metrů za minutu. A nakonec v oddělení
konfekce děláme z výrobků finální produkty podle přání
zákazníka, mohou to být sáčky, tašky, plachty či různé přířezy. To nás odlišuje od jiných dodavatelů – umíme dodat
potištěný obal od návrhu až po finální produkt.
Q
Na co jste vyloženě pyšný?
Líbí se mi, že i ve velké konkurenci děláme kvalitní
věci na nejmodernějších linkách a můžeme za to ručit. Že
každý rok rosteme. Že jsme se stali nezávislými. Víte, jde
o to, že obchodní firma, kterou jsme ze začátku byli i my,
location3
nemůže nikdy dostát všem přáním zákazníka. Bere věci od
různých dodavatelů – tudíž ani kvalita se nemůže shodovat. Když se spojíte s námi, můžete být u celého procesu
výroby a podílet se na něm. Nabídnete svým zákazníkům
tu nejlepší věc ušitou na míru se stoprocentní opakovatelností díky výrobě „takzvaně“ pod naší střechou.
číslo 07, ročník V.
strana 9
PEBAL A VGP
‘> Loni obsadila firma Pebal třetí příčku v prestižní soutěži Firma roku.
>‘ Nový vizuální styl firmy navrhla v roce 2010 agentura Magic Seven.
>‘ Mottem firmy je „Balení je umění“.
‘> Pebal využívá ve VGP Parku v Nýřanech 10 000 m2.
sáčky, rolované výrobky nebo tašky. Současné technologie umějí vyrábět dříve nerealizovatelné produkty, třeba
tenké fólie, které při zachování stejných pevnostních vlastností nahradí fólie až o čtyřicet procent silnější. Kombinují
speciální vrstvy, mohou vyrobit zmíněnou lepivou stranu
a další speciality.
Q
Jaká je dnes konkurence a jak se s ní vyrovnáváte?
Konkurence je v každém odvětví, samozřejmě i v tom
našem. Snažíme se upřednostňovat kvalitu před kvantitou,
neustále investovat do nových technologií a zaměřovat se
na nové trendy, čímž se nám daří držet se na špičce obalového trhu. Naše jméno asociuje kvalitu a silného obchodního partnera. Bohužel plastikářský průmysl není v Plzeňském kraji tak zakořeněný jako třeba v oblasti Zlína
nebo na Slovensku. Musíme složitěji hledat pracovníky na
odborné pozice, tedy různé technology, a více zaučovat lidi
z jiných oborů.
Q
A je naopak nějaká výhoda, že jste ve VGP Parku v Nýřanech u Plzně?
Nacházíme se ve výborné lokalitě pro obchod, jsme tu
v bezprostřední blízkosti dálnice D5 hodinu a něco od Norimberka, máme tu pronajatých deset tisíc metrů čtverečních plochy. Devadesát procent našich výrobků se dostane
na tuzemský trh, ale exportujeme i na Slovensko, do Rakouska, Itálie nebo do Francie a blízkého Německa. Právě
v Německu vidíme velký potenciál i vzhledem k naší strategické poloze a ke stále se zrychlující době.
Q
Zacloumala s vámi krize?
Nedá se to tak říct. Rok 2008 pro nás byl jeden z nejsilnějších roků vůbec. Došlo sice k tomu, že firmy snižovaly
odběry, ale na druhé straně došlo ke snížení ceny ropy, což
se projevilo na ceně granulátů nutných k výrobě plastových
fólií. Jejich ceny se dostaly na desetileté historické minimum,
čehož většina zpracovatelů plastů samozřejmě využila.
0,000001 M
Pebal umí vyrobit fólii tenkou deset mikrometrů.
Mikrometr má symbol „µm“ – je to odvozená
jednotka soustavy SI v délce jedné miliontiny
metru. Někdy bývá nesprávně označována také
jako mikron. Mikrometr je tedy tisíckrát menší
než milimetr a tisíckrát větší než nanometr.
2012
Q
Kam byste rád firmu posunul?
Rád bych, abychom dokončili vývoj lepivých a speciálních fólií a pokud možno využili veškerou kapacitu výrobních linek a rozšířili portfolio finálních produktů. Dalším výrazným krokem je plánovaná investice do nákupu
linky pro výrobu pětivrstvých fólií, která bude v Česku vůbec první svého druhu. Další plány firmy jsou akvizičního
charakteru. Snažíme se navázat obchodní spolupráci s německými firmami, chceme se v této zemi více etablovat na
trhu. Hledáme ovšem partnery i na českém a slovenském
trhu a prioritou je rozšíření výroby do některých východoevropských zemí a Ruska. Tam vidíme velký potenciál
nabídnout naše moderní obalové materiály. �
location3
strana 10
EXKURZE
EXKURZE
Letecký pohled na Audi Hungary
strana 11
E.ON, Liebherr, Rhenus, Lear, SKINY
a mnoho jiných.
Německé automobilce
Maďarsko svědčí
MAĎARSKO automobilovou velmocí?
Navzdory pesimistickým zprávám, které nás neustále
varují před neutuchající krizí, se objevují také pozitivní
signály, které nás povzbuzují a utvrzují v nadějích, že to
nebude tak černé, jak tvrdí někteří ekonomové.
Příkladem může být Maďarsko, ze
kterého se pomalu stává takřka automobilová velmoc. Důkazem je i nový
výrobní závod skupiny Daimler AG,
výrobce vozů Mercedes, který na jaře
zahájil výrobu v maďarském městě
Kecskemét a kde plánuje postupně
zaměstnat 3 000 lidí. Během prvních
třech měsíců bylo vyrobeno 10 000
vozidel a v červenci byl zahájen dvousměnný provoz. Dalším důkazem je
rozšíření stávajícího výrobního závodu Audi v Győru. Maďarsko se soustředí na nové investiční příležitosti
a bude podporovat ekonomický růst
země, potvrdil ekonomický ministr
György Matolcsy a zdůraznil, že základem pro tento růst je stabilní fiskální a politická situace země. To jsou
dobré předpoklady pro investory
ke vstupu na maďarský trh. Dalším
location3
klíčem k úspěchu je i ideální napojení
na hlavní evropské trhy.
Lokalita 3 aneb umístění je klíčové
Nás těší, že právě lokalita Győr, kde
má VGP svůj park, je jedním z míst,
kde se automobilovému průmyslu
daří. Skupina VGP zde vlastní více
než 120 000 m2 pozemků, z nichž
celých 48 000 m2 představuje pronajímatelnou plochu. Město Győr se
nachází na trase propojující Vídeň
a Budapešť a díky své strategicky
výhodné poloze přitahuje pozornost mnoha investorů a společností.
Ti zde působí v tzv. Ipari Parku,
kde funguje více než sto společností, které zaměstnávají okolo šesti
tisíc lidí z okolí. Tato čísla rozhodně vypovídají o velikosti a důležitosti lokality. Mezi významné
investory Ipari Parku patří Audi,
Prim mezi investory hraje bezpochyby Audi, která v Győru působí od
roku 1998. V roce 2011 začala automobilka stávající závod rozšiřovat,
a ten by měl počínaje rokem 2013
vyprodukovat až 125 000 vozidel
ročně. Audi Hungaria v Győru vyrábí
motory pro modely Audi TT Coupé,
Audi TT Roadster, Audi A3 Cabriolet,
Audi RS 3 Sportback i další značky
skupiny Volkswagen. V roce 2011
Audi Hungaria vyprodukovala celkem 1 883 757 motorů a 39 518 vozidel. Do konce roku 2011 zde bylo
od začátku výroby vyrobeno celkem
553 354 vozidel. Rozšířením výroby
Audi pozitivně ovlivňuje i naše nájemníky, kteří se rozrůstají společně
s německou automobilkou.
Rosteme s ostatními
Mezi dodavatele Audi patří i Lear
Corporation, jeden z nájemců parku
VGP Park Győr. Tento světový výrobce
automobilových sedadel a elektrických zdvihacích systémů dodává
automobilce na principu just-in-time sedadla do modelů Audi TT již
více než sedm let. Přímo pro Lear,
firmu s téměř stoletou tradicí, jsme
Audi TT
realizovali budovu B1 o velikosti
11 243 m2, kterou jsme v srpnu 2012
předali společnosti k užívání. Tyto
prostory navržené přesně podle potřeb pronajímatele jsou třikrát větší
než ty, které společnost využívala
nájemce
dosud. Lear nyní zaměstnává 93 000
lidí ve 35 zemích světa a v Győru dá
práci až 150 lidem. Díky tomuto synergickému řetězci roste i VGP a přispívá tak ke zlepšení prognóz ohledně
evropské ekonomiky. �
SKINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
HL Display . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
SZEMEREY TRANSPORT TRANSPORTING AND LOGISTIC
Lear Corporation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Dana Hungary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
pronajatá plocha – m2
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12 168
1 765
2 605
11 243
6 154
Výrobní hala
číslo 07, ročník V.
2012
location3
strana 12
QUO VADIS
QUO VADIS
„O Ústeckém kraji jsme uvažovali
dlouho, pouze jsme tady dříve nenašli
vhodnou lokalitu,“ říká jeden ze zakladatelů společnosti VGP Jan Procházka
a odhaluje plány, jak chce výstavbou
parků vstoupit do Ústí nad Labem
a jeho blízkého okolí. „Letos už jsme
udělali přípravné práce, realizace
by mohla být zahájena v roce 2013,“
plánuje Procházka. V Ústeckém kraji
je podle něj velká konkurence, ale
i tak se prý VGP tady dokáže dobře
etablovat.
Q
Hodně se orientujete na sever Česka, jaké tu máte projekty?
Myslím si, že celý sever Česka má
velký potenciál. Šest objektů máme
v Liberci, kde plánujeme výstavbu
dalších dvou hal, jednu halu máme
v Příšovicích a také u Turnova. V Ústí
nad Labem se rozjíždí jeden z našich
dalších projektů a nakonec v blízkém
Přestanově chceme také stavět. Jsme
ve fázi územního rozhodnutí, koupili
jsme společnost, která měla platné
územní rozhodnutí, a nyní čekáme na
stavební povolení. O Ústeckém kraji
jsme uvažovali už dlouho, ale nenašli
jsme tu vhodné prostory pro sklady
a neměli jsme možnost propagovat se
na trhu.
Q
JAN PROCHÁZKA:
Sever Česka má
velký potenciál
Společnost VGP plánuje příští rok dokončit v Ústí nad
Labem a v blízkém Přestanově stavbu dalších parků.
Zdejší polohu považuje z hlediska logistiky za velmi
výhodnou.
location3
Proč je podle vás zdejší kraj vhodný pro logistické základny?
Je tu dobré dopravní řešení, dálnice
mezi Prahou a Německem je téměř
hotová, a až se opravdu dokončí,
bude tu ideální křižovatka pro logistiku. Takže hlavně z logistických
důvodů. Ústecký kraj je hodně průmyslový, je tu mnoho potravinářských firem i těch, které zpracovávají
chemické suroviny. To samozřejmě
generuje další výrobce, zpracovatele,
distributory a dopravní firmy, které
potřebují mít zajištěné spolehlivé
skladovací prostory.
Q
V jaké fázi je stavba v Přestanově?
Jsme více než rok před dokončením.
Myslím, že samotnou stavbu
nezahájíme dřív než na jaře či v létě
2013. Letos jsme už vybudovali nějaké
komunikace a proběhly přípravné
číslo 07, ročník V.
práce, ale bez stavebního povolení
začít nemůžeme. Navíc čekáme, až
bude kompletně vyřešena dálnice
D8 a dojde k jejímu propojení. Zdejší
místo je opravdu ideální, je blízko
právě k dálnici, leží mezi Teplicemi
a Ústím, takže i dojezd pracovní síly
bude bezproblémový. Přestanov
je v aglomeraci, kde jsou různé
průmyslové podniky, navíc je napojen
na železnici a my řešíme i možnost
vybudovat k našemu centru vlečku,
což může být zajímavé pro další
klienty.
TIPY NA NÁVŠTĚVU
ÚSTECKÉHO KRAJE
Q
Jaký potenciál má polabská vodní cesta?
Různí dodavatelé zboží z Německa
využívající vodní cestu mohou použít
naše sklady jako přestupní stanici,
ale naše objekty nejsou primárně
plánovány k tomuto účelu. To bychom
stavěli někde v údolí u Labe. My se
orientujeme spíš na kamionovou
dopravu a potenciál vidíme hlavně
v dálnici D8, která je opravdu tou
hlavní tepnou, která tu ještě zahýbá
byznysem.
Krušné hory
PARNÍKEM PO LABI
Dobrodružná je i cesta po Labi z Děčína přes
Hřensko do Bad Schandau. Můžete z paluby lodi
pozorovat krásy labského kaňonu, zdejší krajinu
si ale užijí i cyklisté a in-linoví jezdci, kteří
brázdí dlouhé trasy podél toku Labe. Cestou se
zastavte v soutěskách nebo na Pravčické bráně.
Z německého Bad Schandau jezdí kolesové
historické parníky do Drážďan.
Q
Chtějí do zdejšího kraje přesouvat firmy třeba část své výroby?
I to by mohlo být z ekonomického
hlediska docela zajímavé. My jim takovou možnost nabízíme. Nestavíme
pouze skladovací prostory, v našich
halách mohou probíhat i montáže,
kompletace a podobně, prostě lehká
výroba. Řešení na to máme. Jsme
ideálním partnerem pro firmy, které
sem chtějí přesunout výrobu nebo
tady zcela zahájit činnost. Při exportu
ušetří za náklady na dopravu. �
JAN PROCHÁZKA
48 let, vystudoval stavební fakultu
ČVUT, ještě před revolucí pracoval
v Pozemních stavbách České Budějovice
jako projektant, v roce 1991 spoluzakládal
jednu z největších stavebních společností
v Česku s názvem Karel Dvořák. Tady
působil v nejvyšším vedení až do
roku 2002. Pak založil s Janem Van
Geetem společnost VGP, jejíž poslední
písmeno v názvu odkazuje právě na
jméno Procházka. Dnes je akcionářem
firmy a vede její realizační sekci.
2012
strana 13
Větruše
VĚTRUŠE
Vyhlídková věž s velmi pěkným rozhledem,
zrcadlové i přírodní bludiště a sportovní areál.
Původní objekt Větruše na skále v Ústí nad
Labem pochází z roku 1897, v roce 2002
byl objekt nákladně zrekonstruován. Nyní
tu najdete mimo jiné také výletní restauraci
a hotel. Místo stojí určitě za návštěvu,
otevřeno je celoročně, parkovat můžete přímo
před Větruší. Za 15 korun vás sem vyveze
i lanovka z obchodního domu Forum.
KRUŠNÉ HORY
Horské pásmo na hranicích s Německem je
dlouhé 130 kilometrů. K těm méně známým,
ale o to dobrodružnějším trasám patří výšlap
na Vysoký kámen. V Lubské vrchovině nedaleko
Německa tu najdete dvacetimetrové skalnaté
věže. Asi tři sta metrů dlouhá skalní stezka
nabízí nádherné výhledy. Těžce dostupné
vrcholky skal jsou přístupné po lávce.
DRÁŽĎANY
A už jsme v Drážďanech. Doporučujeme
navštívit zdejší obnovené stavby, díky kterým
je městu přezdíváno Florencie na Labi. Velká
část města byla zničena při bombardování
spojeneckým letectvem v roce 1945,
drážďanským patriotům se však povedlo škody
napravit a dnes je to nádhera. Odpočiňte si
třeba ve Zwingeru – komplexu muzeí a bohatě
zásobených obrazáren. �
Drážďany
location3
strana 14
PŘÍBĚH ZNAČKY
PŘÍBĚH ZNAČKY
strana 15
KNORR-BREMSE
PŘÍBĚH JEDNÉ BRZDY
Aniž si to uvědomujete, možná i vy jste v denním spojení s firmou Knorr-Bremse.
Více než miliarda lidí na světě se každý den spoléhá na brzdové systémy této
společnosti. Jak vznikl pohádkový příběh velké firmy?
Začalo to jedním šikovným inženýrem před 107 lety, končí to dvaceti
tisíci zaměstnanci, kteří jen za loňský
rok dokázali vygenerovat obrat firmy
ve výši 4,24 miliard eur. Společnost
Knorr-Bremse je uctívaná jako přední
světový výrobce brzdových systémů
pro kolejová a užitková vozidla. Vedle
nich vyvíjí a dodává dveřní systémy
a klimatizace pro vlaky a také tlumiče torzního kmitání pro spalovací
motory.
hala Knorr-Bremse ve VGP Parku Liberec
Omámený lokomotivami
Když se na podzim roku 1859 rodině
Knorrů v pruském městečku Ruda
narodil malý Theodor Georg, málokdo tušil, že z něj vyroste uznávaný
inženýr. A že jednou bude v encyklopediích zapsán jako přední vývojář
vlakových brzd a kompresorů pro
lokomotivy. Theodorův otec vypozoroval, že má syn nadání pro fyziku
a matematiku, a dostal ho na studia
mechanického inženýrství. Po škole
Theodor Georg pracoval v železniční
kanceláři v Krefeldu, takže získal
kladný vztah ke vší technice, která
slouží na železnici. Zajímalo ho nejen,
co lokomotivy pohání, ale také co je
brzdí. Dojížděl do kanceláře amerického inženýra Jesse Fairfielda Carpentera, který německému trhu představil dvoukomorovou vzduchovou
brzdu. Díky vlastní píli a skvělému
nápadu dodávat tenhle převratný
produkt na další trhy se Knorr brzy
ve firmě stal šéfem a v roce 1893 převzal společnost Carpenter&Schulze
jako vlastník. Produkci přesunul do
Berlína a představil světu ještě převratnější novinku – jednokomorovou
location3
Knorr-Bremse – výroba
expresní brzdu. Začal se psát zlatý
příběh pruského inženýra.
Zemřel v době největší slávy
Ačkoli se Knorrův patent proslavil
po celém světě, rozhodl se společnost zatím nepřejmenovávat. Vzduchová novinka se oficiálně jmenovala
Carpenterova brzda a od roku 1905
nejdřív ovládla všechny lokomotivy v Německu, později pak dobyla
i zbytek Evropy. To už ale bylo načase
vystavit peří na obdiv a založit firmu
Knorr-Bremse. Její šéf postavil továrnu v berlínském Boxhagen-Rummelsburgu a skoupil okolní parcely,
aby rozšířil výrobu. Společně s inženýry Kunzem a Hildebrandem celé
noci přemýšlel, jak brzdu vylepšit.
Světlo světa spatřila další verze, přičemž se povedlo docílit efektu, který
dodnes vlakové soupravy používají –
brzdily všechny vagóny vlaku naráz.
V roce 1910 už byla firma na opravdovém výsluní a zdálo se, že jejími
systémy brzdí celý svět. Jenže pak
přišla nenadálá rána. Georg Knorr
umírá ve švýcarském Davosu v pouhých jedenapadesáti letech. Ačkoli
jeho rodina vlastnila obří rezidenci
v Berlíně, nechal se pochovat ve švýcarských horách.
Dali brzdy i náklaďáku
Knorrova firma se zděděnými vynálezy naštěstí neusnula na vavřínech
číslo 07, ročník V.
a její inženýři se zajímali o pneumatické možnosti. Mezitím se továrna, dnes už historická památka, velmi změnila –
průčelí továrních budov dostalo jednotné provedení od
architekta Alfreda Grenandera, přibyla vlastní teplárna
a objekt byl s ulicí propojen tunelem. První světovou válku
firma přežila a vyrovnala se i s následnou ekonomickou
recesí. V roce 1928 dokonce Knorrovi dědicové postavili
reprezentativní kancelářskou budovu, která má ve třech
rozích arkýře. To nejdůležitější se ale dělo ve zkušebnách
a na inženýrských stolech. Brzdy pro lokomotivy už nemuseli strojvůdci ovládat ručně tažením spřáhel, protože přišla nová pneumatická brzda. Největší výrobce brzd pro kolejová vozidla v Evropě se navíc pustil i do nákladních aut.
KNORR-BREMSE V ČESKU
Knorr-Bremse se do Česka dostal už v roce 1993, když založil joint
venture podnik s firmou Ateso v Hejnicích. Dnes je Ateso plnohodnotnou dceřinou společností. Historie české firmy ke spolupráci s Knorr-Bremse přímo vybízela. Strojírenská výroba tu probíhala už od roku
1957, dělaly se tu hydraulické a mechanické zvedáky a vzduchotlaké
brzdné systémy. Brzdy z Hejnic měly v Československu monopol, na
podvozku je měl každý náklaďák značky Avia, Liaz, Tatra a autobusy
Karosa. Po revoluci se podnik málem položil, ale naštěstí začal v roce
1991 spolupracovat s Knorr-Bremse na obchodu se součástkami.
V již zmíněném joint venture Knorr-Autobrzdy Jablonec pak mnichovský lídr držel 67 procent. V roce 1998 pak vznikla dceřiná společnost
a o rok později se české zastoupení firmy kompletně přestěhovalo
do nového závodu v parku VGP v Liberci. Zde má v hale H5 pronajatých 20 113 metrů čtverečních výrobních a skladových prostor.
2012
Brzdná soustava Hildebrand-Knorr se jako hlavní systém
používala v 17 zemích Evropy. V roce 1939 bylo devadesát
procent německých nákladních aut od sedmi do šestnácti
tun vybaveno tímto pneumatickým vynálezem. Knorr-Bremse byla první firma v Evropě, která osazovala brzdami všechna čtyři kola náklaďáků včetně kol na přívěsu.
Brzdná dráha se o mnoho metrů zkrátila, což se pozitivně
projevilo na bezpečnosti na silnicích.
Zrod mezinárodního gigantu
Během druhé světové války se firma jako mnoho dalších
podniků musela zapojit do války, a do její produkce se tak
dostala i útočná puška MG35/36, známá jednoduše jako
Knorr-Bremse. Po válce pak došlo k vyvlastnění a demontáži
kmenového závodu. I to ale společnost přežila a brzy po roce
1945 se management přestěhoval do Mnichova, kde sídlí
dodnes. Firma posléze slavila úspěchy s brzdným systémem
Bendix od Honeywellu, který koupila. V šedesátých letech
představila nový řídicí ventil Ke a vstoupila na trh v USA
s ventilem pro vlaky AAR DB-60. Když v roce 1985 úspěšný
podnik převzal Heinz Hermann Thiele, rozdělil ho na dvě
divize – jedna se stále stará o brzdy pro vlaky, druhá se pak
zaměřuje na brzdy pro náklaďáky. Zároveň podnik pracuje
na dalších prvcích – klimatizacích, toaletách, dveřních systémech, spojkách a stěračích předních skel. V posledních
dvou desetiletích se Knorr-Bremse stala firmou mezinárodního významu – spojila dceřinky, přebrala společnosti Westinghouse, Bendix, Zelisko, Microelettrica a Meraka a vybudovala zastoupení po celém světě včetně České republiky.
Aktuálně firmu čekají další výzvy, chtěla by naplno prorazit
na prosperujícím ruském a čínském trhu. �
location3
strana 16
ROZHOVOR
ELINA GARANČA:
S HUDBOU JSEM
VYRŮSTALA ODJAKŽIVA
Lotyšskou mezzosopranistku Elinu Garanču není
příznivcům opery třeba představovat; ani u nás nejspíš
neexistuje operní fanoušek, který by šestatřicetiletou
hvězdu předních operních domů neznal – ať už třeba
z přenosů z newyorské Metropolitní opery či návštěvy
Vídeňské státní opery, anebo z jejích zatím dvou
pražských recitálů.
Před rokem ovšem nastala v kariéře
Eliny Garanči několikaměsíční pauza,
když přišla na svět její prvorozená
dcera Catherine Louise. Teď už ale vše
pomalu začíná být zase při starém. Se
svým Sestem slavila úspěch v nové
vídeňské inscenaci Mozartova Tita
a v září se objevuje v Praze na koncertě,
který spolupořádá společnost VGP.
Q
Vyrůstala jste v umělecké rodině, doslova naproti divadelní škole. Měla jste někdy sebemenší pochyby o vaší budoucí kariéře? Chtěla jste někdy být něčím jiným než pěvkyní?
Chtěla jsem být herečkou. V ročníku
divadelní školy, do kterého jsem se
hlásila, asi hledali jiný typ děvčat, a mě
nepřijali. S hudbou jsem ovšem vyrůstala odjakživa. Už od pěti let jsem hrála
na piáno, zpívala jsem ve sboru svého
otce. O tom, že se zpěv stane mým
osudem, ale nebylo rozhodnuto až do
chvíle, kdy jsem si vybrala kariéru profesionální zpěvačky. Vždy jsem ráda
zpívala, ovšem spíše muzikály nebo
něco ve stylu Barbry Streisandové. Studium takového žánru ale nebylo tehdy
v Lotyšsku možné, tak jsem vyzkoušela
operu a zamilovala jsem si ji.
Q
Četl jsem, že vaše matka – také zpěvačka, učitelka zpěvu a sbormistryně Anita Garanča – vás úplně nepodporovala v tom, abyste se stala zpěvačkou. Rozumíte tomu teď, když jste sama matkou? Dokážete si představit sebe samu v její pozici a svou dceru ve vaší pozici za několik let?
Moje matka si chtěla být jistá, že
opravdu chápu, co ta profese znamená. Že to je tvrdá práce a spousta
slz, než se svým hlasem opravdu něco
dokážete. Za to jsem jí vděčná. Zároveň si ale přeju, aby se moje dcera
rozhodla dělat něco jiného. Tehdy
pro mě nebylo jednoduché dokázat,
že nejsem jenom dcerou slavné pěvkyně, ale že mám také svůj vlastní
hlas, a tak si myslím, že pro mou
dceru by to bylo ještě těžší. Pokud
bych ale viděla, že má hlas dělaný pro
kariéru a je odhodlaná, stála bych za
ní na 1000 %.
Q
Vaší dceři je právě jeden rok. Jak hodně se vám během tohoto roku změnil život? Nechybělo vám divadlo a koncerty? A změnila jste se nějak vy sama?
location3
číslo 07, ročník V.
ROZHOVOR
strana 17
V každém případě je to výhoda! Zná mě
lépe než kdokoliv jiný. Nemusím mu
vysvětlovat, proč chci dělat to či ono.
Každé ráno pozná, v jakém stavu je můj
hlas, a cítím, že je pro mě tou nejlepší
oporou. Nicméně také pracuje s jinými
pěvci, stejně jako já i s jinými dirigenty.
Udržuje to náš vztah stále čerstvý.
kterou kdy viděl. Máte tento talent od přírody, nebo kromě hlasu trénujete i své herecké schopnosti?
Myslím, že herectví se zlepšuje jednak
se zkušeností a prací se skvělými divadelními režiséry, a také s osobností,
kterou člověk získá za řadu let na jevišti. Já jsem v činoherním divadle doslova vyrůstala, protože moje matka
pracovala s herci na zdokonalování
jejich hlasů, takže jsem už odmalička
viděla při práci nejlepší lotyšské herce
a režiséry. Něco z těchto informací se
mi určitě uložilo a jenom to čekalo, až
to budu moci použít.
Méně spím a jsem víc unavená, ale na
druhou stranu více spokojená v soukromí i v operním profesionálním
světě. Život mně nyní nabízí různější
pohledy na hodnoty a priority. Podstatné pro mě teď není jenom stát na
jevišti a zpívat, jsou pro mě důležité
i ostatní aspekty života.
Q
Některé vaše kolegyně, ale i hlasoví odborníci občas říkají, že porod dítěte může mít vliv i na hlas. Pozorujete něco takového?
Tak trochu ano, ale nechtějte po mně,
abych vám popsala, jak se můj hlas
změnil – to nechám na publiku a kriticích. Nechci poukazovat na subjektivní věci, které o mně říkají druzí.
Každý je vnímá a slyší jinak. Jinak si
ale myslím, že soprán obecně vykazuje v průběhu života větší hlasové
změny než mezzosoprán.
Q
Udržovala jste se nějak během té doby, co jste nevystupovala, v pěvecké kondici?
Během prvních čtyř měsíců jsem nezazpívala ani jednu notu a nechybělo
mi to. O pár měsíců později jsem ale
začala zpívat každý den tak pět minut. Postupně jsem přidávala, až to
dělalo půldruhé až dvě hodiny denně.
Je to stejné jako ve sportu – na maraton se musíte připravovat postupně
den po dni.
Q
Pomalu se tedy před publikum vracíte. Jak chcete péči o miminko a zpívání dohromady zvládat? Nejspíš se ani moc nemůžete spolehnout na pomoc manžela, který jako dirigent má určitě také řadu zahraničních závazků…
Manžel mi pomáhá moc, jak jen může.
Strávil hodně času tím, že přeorganizoval své plány, aby mohl být – jak mu
to práce a čas dovolí – s námi. Máme
pochopitelně dítě, které žije, a tedy
i cestuje s námi, jinak by to nešlo.
Q
S vaším manželem, dirigentem Karlem Markem Chichonem, často spolupracujete i profesně. Čím vším je to pro vás výhoda? Jste snad méně nervózní a cítíte v něm oporu? Jaké přednosti má pro vás oproti jiným dirigentům?
2012
Q
Vraťme se zpět k opeře. Kritici i diváci vás oceňují za to, že svůj hlas podporujete i hereckými dovednostmi – například Roberto Alagna tvrdil, že vaše Carmen byla tou nejúplnější Carmen, location3
strana 18
ROZHOVOR
NÁŠ TÝM
strana 19
NOVÍ LIDÉ V TÝMU VGP
JIŘÍ ZITA, KOMERČNÍ TÝM
Na začátku srpna nastoupil do komerčního oddělení Jiří Zita.
Jiřímu je 25 let, je původem z Liberce a v současné době žije v Praze.
Vystudoval Imperial College v Londýně, obor stavební inženýrství,
a část svých studií strávil v Thajsku a Kalifornii. Jiří přišel do VGP
z firmy Mota-Engil, kde pracoval na pozici přípraváře při stavbě
bytových domů na Zličíně. Ve VGP bude mít Jirka na starosti
pronájem nových a stávajících prostor v České republice. Mezi jeho
koníčky patří snowboarding, kayaking a cestování.
Q
Jsem si jist, že nebudu prvním novinářem, který se na toto zeptá: ovlivňuje váš profesionální život nějak skutečnost, že jste velice krásná žena? Pomáhá vám to, nebo se to naopak někdy může obrátit ve váš neprospěch?
Nikdy jsem se za velice krásnou ženu
nepovažovala a nikdy mě nenapadlo
využít krásy jako „zbraně“ pro vlastní
úspěch. Když jsem na jevišti, zaměřuji se hlavně na svůj hlas, svou hudebnost a emoce, které chci předat
publiku. Uvědomuji si, že krása je
dobrá pro hezčí plakáty, obaly CD
a pro televizní kamery, ale jsem zpěvačka a ne modelka, takže hlas je
u mě na prvním místě.
Q
Váš život se točí okolo hudby. Jakou hudbu (pokud vůbec nějakou) posloucháte ve volném čase – třeba při řízení nebo u vaření? Posloucháte kromě klasiky i jiné druhy hudby?
Doma neposloucháme nic. Nikdy
jsem neměla ráda hudbu někde v pozadí při vaření nebo úklidu. Domov
je místo, kde si s manželem chceme
vychutnat ticho a klid. Rádi chodíme
na koncerty, muzikály i činohru. Ve
městech jako Londýn nebo New York
location3
si člověk může vybrat z obrovské nabídky různých představení, a tam si
můžeme užít každou vteřinu, ale domov je naše oáza klidu a ticha.
Q
Klasická hudba je pro posluchače velice náročná a jak říkáte – nelze ji dost dobře poslouchat jako „šum v pozadí“. Jak si klasická hudba stojí v dnešním uspěchaném světě? Jak se vyvíjí? A dokáže přežít?
Sice Laura Volpiová na začátku minulého století řekla, že opera umírá, ale
v 21. století ji stále zbožňujeme. Myslím, že ji dokážeme zpřístupnit novým posluchačům. Lidé se stále bojí
začít poslouchat klasickou hudbu,
protože je nikdo ve škole neučí, jak jí
porozumět. Samozřejmě, živé filmové
přenosy, jako ty z Metropolitní opery,
to také usnadňují – může je zhlédnout kdokoli a téměř kdekoli a nemusí řešit, co si vzít na sebe nebo jak
se chovat. Myslím, že klasická hudba
bude mít vždy výkyvy v popularitě,
ale věřím, že nikdy nezemře – dlouhá
staletí prokázala, že opravdová klasika vždycky přežije.
Q
Když se díváme do budoucna, jaké jsou vaše TOMÁŠ KOLEČEK,
PROPERTY MANAGER
V prosinci tým správy nemovitostí posílil Tomáš
Koleček, který do VGP nastoupil na pozici property
manažera. Tomáš působil řadu let na různých
manažerských pozicích v oblasti správy nemovitostí,
mimo jiné ve společnostech Pointpark Properties či
Farsight. Mezi Tomášovy záliby patří střelba, golf,
badminton a rodina. Tomáš hovoří německy a anglicky.
další plány, ať už na nové role či nahrávky?
Dokončila jsem svoje nové CD, které
vychází na podzim a je zaměřeno na
trochu dramatičtější repertoár. Učím
se nové role – Didonu z Trojanů a Favoritku. Přemýšlím také o tom, že
bych přidala i Santuzzu, což je role,
která může být zpívána i lyrickým
mezzosopránem, který si myslím,
že mám. Ale pro Santuzzu ještě nemám stanovené datum, dokdy ji chci
nastudovat.
ŠÁRKA ŠIMKOVÁ, ÚČETNÍ
Už od 1. června působí ve VGP jako účetní Šárka
Šimková, která posledních pět let zastávala
stejnou pozici ve společnosti Exact Software
CEE v Praze. Šárka pochází z Liberce a má
vystudovanou Vyšší odbornou školu hotelnictví
a turismu v Poděbradech. Šárka hovoří anglicky
a mezi její záliby patří rodina, les, hory
a snowboarding.
Q
Při jednom z předchozích rozhovorů jste zmínila, že jedním z vašich snů je Amneris. Myslíte, že už se splnění tohoto snu přiblížilo? A objevily se nějaké sny další?
Ano, je pořád můj sen. Už jsem
jí blíže, ale pořád ještě ne úplně
blízko… Pořád si myslím, že jsem
ještě mladá a že mám na tuto roli
dost času. Dokud mám ve svém repertoáru belcanto a Mozarta, nechci
přidávat žádného Verdiho. Zatím ne.
ADÉLA LISLEROVÁ, ASISTENTKA
Od půlky srpna zastává ve VGP pozici
asistentky Adéla Lislerová. Než nastoupila do
VGP, pracovala ve společnosti ExxonMobil na
pozici nákupčí. Hovoří anglicky, francouzsky
a německy. Mezi její záliby patří četba a ze
sportů lezení, jóga, běhání a běžky.
Q
Patří mezi vaše sny i další dítě?
Kdo ví… U nás v Lotyšsku říkáme:
Člověk plánuje, Bůh koná… �
číslo 07, ročník V.
2012
location3
SNY
strana 20
François Robichon de La Guérinière
a on, aniž by se nadál, zjistil, že společnost začala objevovat
ideály, které se snažil formovat dobrých padesát let… Myšlenky ještě nedávno zastaralé, archaické a ojedinělé, se najednou dostávají do popředí všeobecného zájmu. Svět se od
nich odklonil, aby je mohl znovu objevit.
Na počátku padesátých let žila jen hrstka lidí, kteří
rozpoznali poklad minulosti. Člověk, který si jde za svým
snem, věří mu, překoná hranici nepohodlí toho, že plave
proti proudu, najednou vidí, jak se cesta pozvolna otevírá.
Je to jako odměna za to, že svému snu věřil. Vychutnejme
si příběh Michela Henriqueta, který aniž by o to nějak výrazně usiloval, se stal ve světě drezury inspirací. Je jedním
z těch, kteří se zasloužili o to, že se z drezury místo nezáživné mechanické nudy stalo dech beroucí umění, kde kůň
s člověkem představují dvě symbiotické bytosti.
Inspirace
JE DŮLEŽITÉ
MÍT SVÉ SNY
Setkání s někým, kdo se do hloubky zabývá
nějakou činností, která se pro něj stává vášní,
neoddělitelnou součástí života, je vždy radost.
Strávit ale čas s někým, kdo svou zálibu povýšil
na životní filozofii a přizpůsobí jí celý svůj život,
věnuje jí veškerou pozornost a péči, je fascinující zážitek. Jedním z těchto lidí je žijící legenda
francouzského jezdectví Michel Henriquet.
Můžeme o něm mluvit jako o novodobém renesančním člověku, který se vrátil do historie, aby tam objevil cosi krásného, ale dávno ztraceného. Michel Henriquet je žijícím důkazem muže, který ač osamělý a nepochopený na své životní
cestě, zůstal věrný myšlence, která byla po dlouhou dobu
pro ostatní nezajímavá a zastaralá. Přesto nepodlehl nátlaku
okolí a neuhnul ze své linie, odmítl se přizpůsobit a šel dál
za svým pokladem na konci duhy, za svou vírou. A stalo se
něco nevyhnutelného, postupně pár lidí přijalo jeho názory,
location3
„Ideální jezdectví, obraz kentaura, jsem si vysnil, když jsem
porovnal velkolepost jezdeckých soch, jež zdobí naše náměstí,
s našimi tehdy uznávanými drezurními jezdci. Toto srovnání
nebylo nikdy ve prospěch těch druhých,“ vzpomíná Michel
Henriquet. Psal se rok 1955. Vyčerpaná Evropa se pomalu
vyrovnávala s následky hrůzné války, která prakticky vyhladila z evropského prostředí jezdecké koně. Je zajímavé, že
Němci byli první, kdo se znovu vyhoupl do sedel. Měli k dispozici zemědělské koně a pár učitelů jezdectví, kteří válku
přežili a navázali na umění v manéžích. Vyškolili také sudí
a jezdce a tím se ihned dostali na špičku mezinárodní drezury. Německá drezura se v předchozích více než dvou stoletích inspirovala francouzským stylem. Dokazuje to například
Hünersdorf, který se v roce 1791 vyznává ke svému obdivu
k versailleské škole. I němečtí mistři Ayer (1732–1817),
Seeger (1794–1863), Steinbrecht (1808–85) a Podhajský
(1950) jsou stoupenci metod, které popisuje La Guériniere
ve své Škole jízdy. Nové, dodnes platné nařízení Mezinárodní
jezdecké federace sepsal roku 1950 německý generál Von
Holzing, stoupenec francouzského generála Decarpentryho.
„Německý národní trenér W. Schulteiss mi v roce 1970 řekl,
že německé jezdectví je posledních 150 let založeno na principech někdejší francouzské školy. Bohužel válku přežilo jen
málo velkých jezdců a klasické myšlenky velkoleposti a citlivosti ustupovaly v zájmu přehnaně náročných pozic, charakteristických svou přesností a metodičností, které se v mezinárodních soutěžích začaly prosazovat s německou důsledností,“
popisuje dobu Michel Henriquet. Těch několik francouzských jezdců, kteří se věnovali drezuře, se podle jeho slov
snažilo kopírovat Němce, kteří vyhrávali, avšak bez disciplíny a vytrvalosti. Výsledky byly a stále jsou smutné.
Studium
Michel Henriquet se proto vrhl do studia akademického
jezdectví neboli jezdectví francouzské tradice. Bylo potřeba
nejdřív znovuobjevit techniku. Také nástroj, tedy iberského
koně, a v ideálním případě i učitele. „I když jsem neměl tušení, jak těžký úkol mě čeká, pustil jsem se do shromažďování
a studia starých textů, které byly tehdy dostupnější než dnes.
Ty nejdůležitější texty jsem získal docela rychle. Co se barokního koně týče, tehdy v Evropě kromě lipicánů nepřítomného,
číslo 07, ročník V.
sesbíral jsem materiál o španělských
a lusitánských koních a vydal jsem se do
Španělska na několik dobrých adres,“
vypráví Michel Henriquet. Už v roce
1958 bylo zřejmé, že kromě několika
jezdců býčích zápasů bylo toto plemeno na cestě k vyhlazení a udržovalo
se spíše z tradice než pro užitek. Kvalitní koně měli jen velcí jezdci v koridě,
ale jejich počet byl velmi nízký. Jejich
jezdectví, ve kterém převažovalo používání strašných španělských uzd, nánosky z vlnitých plechů namísto uzdy
a surových ostruh, nemělo nic společného s La Guérinièrovým posláním.
A udržela se jen díky přizpůsobivosti
a skvělému charakteru andaluského
koně.
„Musel jsem ještě podniknout stejnou
cestu do Portugalska, jehož území jsem
měl dobře zdokumentované. Už jsem
měl koupenou letenku a domluvené
schůzky, ale osobní důvody mě donutily cestu odložit. Jeden z mých přátel se
uvolil, že cestu podnikne místo mě a podle mých instrukcí. Za tři dny přijel s novinkami. Co se týče zachování iberského
koně, byla situace v Portugalsku mnohem příznivější. Po dvoudenním pátrání
ve snobských klubech i v nesčetných manéžích našel jednoho jezdce v nenápadném jezdeckém centru na průmyslovém
předměstí Lisabonu a ukázal mi jeho
fotky. Ke svému překvapení jsem spatřil
stejné výjevy, jako jsem vídal na rytinách ze Školy jízdy. Vida mé nadšení,
můj přítel Jean Persin ulehčeně vydechl:
Jsem moc rád, že se vám zamlouvá. Zítra ho totiž vyzvedávám na letišti v Orly
a vezu ho rovnou k vám. Prodal jednoho
koně v Ženevě a jede ho tam předvést.
U vás zůstane dva dny,“ popisuje tyto
chvíle Michel Henriquet.
SNY
strana 21
i teď, 23 let po smrti největšího jezdeckého génia celého 20. století. O týden
později jsem už byl u něho a svůj život
jsem si uspořádal tak, abychom se
mohli pravidelně potkávat. Tato setkání
trvala až do Oliveirovy smrti, celých 30
let. Tehdy jsem měl dva anglické plnokrevníky a svého prvního lusitána, kterého jsem koupil s ním. Po mnohaleté
práci a více než tuctu více nebo méně
povedených výcviků koní jsem narazil
na talentovaného lusitána s nadprůměrně velkým klusem, vymykajícího se
svou výškou 1,7 m všem normám. Za
tři roky ovládal Orphée všechny cviky,
které jsou součástí Grand Prix,“ říká Michel Henriquet.
jsme začali s pravidelným tréninkem.
Po dvou letech vyhrála s Orphéem
francouzský šampionát a jako první
jezdkyně na iberském koni ve světové
soutěži se kvalifikovala na olympijské
hry v Barceloně. Má zaujatost proti soutěžím padla z několika důvodů. Zaprvé,
není možné obhájit zvláštní jezdecké
principy, zvláště jedná-li se o tak lehký
a nezautomatizovaný styl, aniž by se
prokázalo, že fungují. A za druhé, hrubé
a těžkopádné jezdectví z doby před
50 lety se hodně vyvíjelo díky nové generaci holandských a německých koní,
jejichž rovnováha a exteriér se zjemnily přirozenou lehkostí. Sudí se naučili
svému řemeslu a každodenní činností se
docílilo rytmu a brilantního provedení,
což bylo v té době nevídané,“ zamýšlí se
Michel Henriquet.
Cesta na olympiádu
Francouzského mistra původně vůbec
nezajímalo závodní ježdění, které bylo
na mnohem nižší úrovni než dnes.
S opravdovou vášní však vyhledával
nové koně. Prodával ty, které už dostal
na nejvyšší úroveň, jaké byl schopen,
aby ihned začal s dalšími, které vždy
dovedl o trochu dál. „Orphéa si všiml
přední jezdec Cadre Noir de l´Ecole de
Saumur, plukovník Carde, a zeptal se
mě, proč s tak slibným koněm nesoutěžím. Když jsem mu vylíčil své důvody,
obrátil se se stejnou otázkou na mou
ženu Catherine. Tu svým naléháním
přesvědčil k váhavému souhlasu, a tak
Objev století
Odborné knihy a prestižní koně jsou
nutné předpoklady k úspěchu, ale bez
dobrého mistra jezdeckého umění jsou
jen prázdnými nástroji. „Objevili jsme
Nuno Oliveiru, nejbájnějšího jezdeckého umělce našeho století, v té době
známého jen mezi několika chovateli.
Vyvedl mé dva špatně vycvičené koně,
které za hodinu úplně proměnil, následně nám promítl několik filmů. Byly
to pohyblivé rytiny ze Školy jízdy. Tak
začalo mé třicetileté studium pod vedením Nuno Oliveiry, ze kterého čerpám
2012
Michel Henriquet a Fandango
Současnost
Připomeňme si, že v sedmdesátých
letech chtěla Mezinárodní jezdecká federace z olympijského programu vyřadit piaff a passage, protože tyto cviky
ovládalo již jen pár koní. „Na letošních
olympijských hrách v Londýně jsme
objevili úžasné chody – výrazné a precizní. Jezdci se uvolnili, divák si tak ani
nevšimne, že jezdec koně ovládá. U koní
se teď více než dynamika oceňuje elegance a rovnováha, lehkost v modelu,
někteří piaffují a pasážují jako andaluští koně. Ti, když se pohybují pod
svým jezdcem, vypadají, jako by se ani
nedotýkali země. Právě v Londýně se
vedle známých hvězd objevilo i několik
pozoruhodných nováčků. Pozoruhodných svou nenápadností, jemnou rukou
a téměř neviditelným ovládáním zvířete. Předvedli krásné jízdy, více lidské,
ale zároveň stejně přesné, komentátory
zvláštně nazývané jako moderní. Je to
spíše návrat ke klasickým kořenům,
pravda, obohacený intenzivní dynamikou, která je vlastní modernímu jezdectví. Tito „inovátoři“ se zařadili na
stranu precizní techniky a vyhráli. Mluvíme o Portugalcích, Italech, Angličanech, ale dokonce i o Němcích. Anglický
závodník Carl Hester je pro mě svým
jemným a lehkým jezdectvím ztělesněním mého Mistra Oliveira. Jim a sudím,
kteří to rozpoznali a ocenili, patří můj
velký dík,“ uzavírá svoje vyprávění Michel Henriquet. �
location3
6 VGP PARK ÚSTÍ NAD LABEM
PŘEHLED VGP PARKŮ
2 GREEN PARK PRAHA-SEVERO VÝCHOD
NORSKO
4 VGP PARK HORNÍ POČERNICE PRAHA-VÝCHOD
TALLINN
8 VGP PARK TURNOV – PŘÍŠOVICE
RUSKO
15 VGP PARK RODGAU
7 VGP PARK LIBEREC
ŠVÉDSKO
19
RIGA
DÁNSKO
LITVA
9 VGP PARK TURNOV – VESECKO
IRSKO
16 VGP PARK MALACKY
RUSKO
10 VGP PARK HRADEC KRÁLOVÉ
VELKÁ BRITÁNIE
3 BLUE PARK PRAHA-SEVERO VÝCHOD
BĚLORUSKO
BREMEN
5 VGP PARK MLADÁ BOLESLAV
BERLIN
HOLANDSKO
17 VGP PARK GYŐR
POLSKO
18 VGP PARK TIMIŞOARA
HANOVER
11 VGP PARK PLZEŇ
7
6
9
LIBEREC 8
ÚSTÍ NAD
LABEM
2
3
FRANKFURT
15
5
4
1
PRAHA
12
BELGIE
ESSEN
DÜSSELDORF
PRAHA
10
FRANCIE
FRAN
HRADEC
KRÁLOVÉ
19 VGP PARK KEKAVA
NÜREMBERG
16
STUTTGART
KOŠICE
BRATISLAVA
12 VGP PARK NÝŘANY – PLZEŇ
PARDUBICE
17
MÜNICH
MOLDÁVIE
13
11
RAKOUSKO
BUDAPEST
GYŐR
ŠVÝCARSKO
OLOMOUC
PLZEŇ
SZEGED
14
UKRAJINA
13 VGP PARK OLOMOUC
BRNO
14 VGP PARK BRNO
ČESKÉ
BUDĚJOVICE
PÉCS
SLOVINSKO
ITÁLIE
18
TIMIŞOARA
CHORVATSKO
BUCHAREST
BOSNA
A HERCEGOVINA
ŠPANĚLSKO
SRBSKO
BULHARSKO
ČERNÁ HORA
PRONÁJEM
strana 25
POTŘEBUJETE PROSTOR?
Potřebujete prostor pro své podnikání? Pokud ano, možná vás bude zajímat, jaké možnosti jsou pro
vás aktuálně k dispozici. Připravili jsme pro vás stručný přehled aktuální nabídky v oblasti pronájmu
skladovacích, logistických či výrobních prostor v některém z našich „parků“. V případě jakýchkoli
doplňujících otázek nás neváhejte kontaktovat a sjednat si osobní schůzku s našimi kolegy.
PROJEKT
BUDOVA
VGP PARK
HORNÍ POČERNICE
VGP PARK PŘÍŠOVICE
VGP PARK NÝŘANY
VGP PARK HRADEC KRÁLOVÉ
VGP PARK LIBEREC
VGP PARK OLOMOUC
VGP PARK TUCHOMĚŘICE
VGP PARK MLADÁ BOLESLAV
VGP PARK PLZEŇ
VGP PARK BRNO
VGP PARK ÚSTÍ NAD LABEM
MAĎARSKO
VGP PARK GYŐR
SLOVENSKO
VGP PARK MALACKY
RUMUNSKO
VGP PARK TIMIŞOARA
ADMINISTRATIVNÍ ČÁST (m 2)
SKLADOVÁ ČÁST (m 2)
D1
D1
B4
H2
II
C2
I3
A3
L
M
N
VII
VIII
IX
X
B
288
realizováno na
realizováno na
420
realizováno na
1 330
190
realizováno na
realizováno na
realizováno na
realizováno na
realizováno na
realizováno na
realizováno na
realizováno na
realizováno na
míru
míru
míru
míru
míru
míru
míru
míru
míru
2 160
1 730
4 000
4 260
1 728
8 560
1950
4 300
5 272
16 617
4 643
19 000
9 500
9 500
19 000
3 271
A1
realizováno na míru
8 100
H5
H3
H6
H7
C
A
B
C
D
A
B
C
I
II
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
realizováno na míru
900
realizováno na míru
realizováno na míru
300
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
realizováno na míru
5 500
5 038
7 600
9 500
2 168
6 500
19 130
3 670
5 180
8 800
19 300
9 680
11700
12 570
5 300
5 320
15 300
9 400
8 850
8 890
2 050
A
B2
300
500
B
C
D
E
realizováno
realizováno
realizováno
realizováno
A1
A2
B1
B2
570
570
1 150
800
míru
míru
míru
3 450
9 800
na
na
na
na
míru
míru
míru
míru
17 100
14 400
20 520
20 520
10 870
10 870
17 808
15 260
Tomas Van Geet
Petr Kovařík
Renata Cihlářová
Jiří Zita
[email protected]
tel.: +420 724 359 916
[email protected]
tel.: +420 724 237 331
[email protected]
tel.: +420 777 483 249
[email protected]
tel.: +420 724 327 034
location3
VGP © 2012
2012
location3