Jak Češi přispěli k objevování světa

Jak Češi přispěli
k objevování světa
RNDr. Jiří Martínek, Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Cestovatel - definice
Cestovatelství, specifický fenomén západní
civilizace umožněný zejm. rozvojem dopravních
prostředků. Cílem je navštívit místa většině lidí z
různých důvodů nedostupná a poznatky
zveřejnit. Svým účelem se liší od cest
výzkumných, misionářských či vojenských.
Vyvíjelo se již od 16. stol., více rozšířeno
koncem 18. stol., největší rozmach v 19. a na
zač. 20. stol. V současnosti ztratilo svou funkci a
je nahrazováno různými formami turistiky.
(www.leccos.com)
Základní literatura
Cestovatel „z běžného pohledu“
- symbol cestovatelství – Emil Holub
- v běžném pohledu jsou známi ti, kteří své
úspěchy dokázali propagovat
- jejich význam pro geografii byl přitom jen malý,
nebo (co do vědeckého přínosu) žádný
(často ale významní z hlediska dějin literatury –
cestopis jako žánr)
Nejedna významnější osobnost zůstala naopak
zapomenuta (Wünsch, Daneš, Pohl, Laube…)
Typologie cestovatelů
(označení jednotlivých typů berte, prosím, jako pracovní
záležitost)
1) Cestovatel – objevitel
2) Cestovatel – badatel
3) Cestovatel – úspěšný turista
Raději vynechejme různé podvodníky, případně celebrity,
které vyjedou k moři a už se prohlašují za
cestovatele(lky)
Cestovatel - objevitel
- osobnost, která se významným způsobem
podílí na zeměpisných objevech
- zdaleka ne vždy musela mít odborné vzdělání,
často i naopak (třeba conquistadoři)
- do této skupiny by patřili i jednotliví účastníci
velkých výprav, kteří nebyli veliteli, ale mají
(např. pro nás) svou důležitost
Cestovatel - badatel
- cestovatel s odborným vzděláním
- putuje po již známých místech, ale s
cílem je důkladně prozkoumat a poznat
- typické pro 19. a 20. století
- sem patří i většina cestovatelů z řad
geografů
Cestovatel – úspěšný turista
(v žádném případě nemyšleno ironicky, nesnažím se je dehonestovat)
- putuje po místech již známých, ale často ne zcela
dostupných, či jinak exotických
- jeho cílem je poznatky zveřejnit, ať již literární, nebo
vědeckou formou
- přímý přínos pro vědu obvykle není velký, ale v rámci
šířeji pojaté kultury své místo mají
- novodobě sem lze zařadit i třeba novináře,
profesionální dobrodruhy, automobilisty apod.
pro geografii má význam hlavně první a
částečně druhá skupina
řada osobností navíc může vykazovat
příslušnost ke dvěma i třem kategoriím
další text bude zaměřen hlavně na ty
objevitele mezi našimi cestovateli
Jak objevovat svět?
- představa, že se někdo sebere a pojede
objevovat nové končiny, je poměrně naivní
- většina „velkých“ výprav byla záležitostí
poměrně nákladnou a s rozsáhlým pomocným
personálem (nosiči)
- šanci na úspěch jednotlivci měli obvykle až od
19. století, a to spíše v rámci menších území (a
často právě badatelé)
- české země nikdy nepatřily k zemi, budující
koloniální říši…
Středověk
- první Čech na moři: sv. Vojtěch
- poutě do Svaté země
- první byl Osel - 1092
(frater noster Ozzel, qui et Asinus, et eum
episcopizasse perhibuit, quando de Ungaria
secum iter ageret Hierosolimam...)
- dalšími cíli poutí byly Cluny, Řím, Chartres,
Santiago de Compostela
- účastníci vojenských tažení včetně křížových
výprav
Renesance
- kavalírské cesty (hlavně do Itálie)
- diplomatická poselstva
(nejznámější Václav Šašek z Bířkova)
- opět poutníci do Svaté země:
Martin Kabátník, Oldřich Prefát z Vlkanova, Kryštof
Harant z Polžic a Bezdružic
- jednotlivci už při dobývání Ameriky (Johann
Berger de Hotzenplotz)
Baroko: misionáři
- od poloviny 17. stol. cestovali čeští kněží do
exotických zemí jako misionáři
- především v portugalských (Indie, Japonsko)
nebo španělských službách, a to i do hodně
exotických zemí (Amazonie, Kalifornie,
Marianské ostrovy, Filipíny, Čína, Japonsko)
- k nejvýznamnějším patřili S. Fritz, J. V. Richter,
M. Dobrizhoffer, K. Přikryl, K. Slavíček, J.
Kamel, A. Strobach, P. Klein, V. Link….
Samuel Fritz (1654 – 1725)
rodák z Trutnova, autor první mapy
Amazonky a jejích přítoků
Osvícenství
- v cizích službách:
Tadeáš Haenke – Jižní Amerika, Aljaška,
Filipíny, Nový Zéland
J. E. Pohl – Brazílie
(jako doprovod princezny)
F. W. Sieber: první česká cesta kolem světa
(1822-24)
Zlatý věk cestování: 19. století
- čeští rodáci se dostali prakticky do všech
konců světa
- někdy z vlastní iniciativy (občas ne zcela
dobrovolně)
- v některých případech ale šlo i o oficiálně
podpořené akce (Payer, Holub)
Cestovatelé v 19. století
Francie: téměř nula
Británie: nejprve v Severní Americe
- kartograf Augustin Heřman
- v 18. stol. misionáři, mj. z řad
Moravských bratří (Zeisberger)
- od 19. stol. v Indii, i jako vědci
(Helfer, Stolička,
Feistmantel)
-
jednotlivci i třeba v Austrálii, ve 20. stol.
dokonce v Antarktidě
Ferdinand Stolička (1838–1874)
- rodák od Kroměříže
- absolvent přírodních věd
ve Vídni a Tübingen
- vstoupil do britských
služeb (Indie, Barma,
oblast Himálaje a
Karakóramu)
- zemřel tragicky na
poslední cestě (výšková nemoc)
- pohřben v severoindickém Léhu
Nizozemsko: lékaři do Indonésie (Durdík,
Čurda)
Německo: jazykově nejbližší, ale z různých
důvodů méně zajímavé
- „opožděná expanze“
- jednotlivci v německých výpravách: Stecker,
Laube, Payer
- opačný případ: Oskar Lenz
20. stol.: polární výpravy
(Běhounek, Vojtěch aj.)
C. a k. výpravy
- až ve 2. polovině 19. století
- obvykle až státem podpořená iniciativa
jednotlivců
Payer – objev Země Františka Josefa
Holub – druhá cesta do Afriky
Foullon de Norbeeck a loď Albatros (český
námořník Chaloupka, sežrán domorodci
na Guadalcanalu)
Julius Payer
(1841–1915)
rodák z Teplic-Šanova
vstoupil do armády, již v mládí
se
vyznamenal jako horolezec
1869-70 na německé výpravě
do
Grónska
1872-74 vedl výpravu na lodi Tegetthoff,
při níž byla na severu Evropy objevena
Země Františka Josefa
na mapu zanesl mnoho českých názvů
(Brněnský mys, Teplická zátoka)
nejsevernější český hrob (Ota Kříž, † 1874)
později se živil jako malíř obrazů s polární tematikou
Payer: Nikdy zpět!
Emil Holub (1847–1902)
symbol českého cestovatelství
rodák z Holic ve východních
Čechách
absolvent německého
gymnázia a medicíny v Praze
dvě cesty do jižní Afriky:
1872-79 (Sedm let v jižní Africe)
- soukromě
1883-87 (Druhá cesta do jižní Afriky) –
podpořeno sbírkou, přispěl i císař
objevy v oblasti dnešní Zambie (pohoří Františka
Josefa), hlavní cíl ale nesplněn
rozsáhlá přednášková činnost
zemřel a je pohřben ve Vídni
Další osobnosti
Antonín Stecker (1855–1888)
vystudovaný zoolog, spolu s G. Rohlfsem v severní
Africe
sám bádal především v oblasti Etiopie
Josef Wünsch (1842–1907)
rodák z Rokycan, středoškolský profesor v Jičíně a Plzni
v rámci dlouhé dovolené procestoval Blízký východ,
zejména oblast Kurdistánu
stanovil přesné prameny Eufratu a zejména Tigridu
Kde bádat?
- Rakousko-Uhersko nemělo kolonie
- výzkum musel směřovat do dosud
nepoznaných zemí
- ve slovanském světě:
- Rusko ne (Rusové bádali sami)
- Slovensko ne (součást Uher)
- bádání se proto zaměřilo na Balkán
Bulharsko
- od 80. let 19. stol. čeští profesoři
Hermenegild Škorpil:
- 1886 geologická mapa Bulharska
- 1889 první učebnice zeměpisu Bulharska
pro střední školy
- O krasských zjevech
v Bulharsku (1895)
Bulharsko II
Konstantin Jireček:
- ministr školství Bulharska (1882-84)
- po návratu přednášel v Praze a ve Vídni,
vypisoval i přednášky o zeměpisu
Balkánského poloostrova
Jiří Daneš, Karel Droţ, Jiří Král
- bulharští studenti v Praze i mezi
válkami (Ljubomir Dinev-Kartografov)
Černá Hora
Josef Wünsch
Bohuslav Horák (disertace 1902)
- Edraianthus montenegrinus Horak
Viktor Dvorský (1882 – 1960):
- horolezec v Julských Alpách
- od 1906 opakovaně do Černé Hory
- dvě velké práce: Ekonomicko-geografická studie
z Černé Hory (disertace, 1907) a Černohorskoturecká hranice od ústí Bojany k Taře (1909)
- znovu na Balkáně 1913
- později se zaměřil na politickou geografii
(versailleská konference apod.)
Češka Koča pod horou Grintavec
Jiří Viktor Daneš
(1880 – 1928)
- poprvé na Balkáně 1899,
celkem 10x
- učitel: Jovan Cvijić
- cestoval po Bosně (opakovaně),
Bulharsku (1902 s Cvijićem a Iširkovem),
Kosovu a Makedonii (1913)
- disertační i habilitační práce o Bosně
- jeden z největších znalců světového krasu
vůbec
nejvýznamnější výzkumy:
- hercegovinský kras 1904-05
- region Ljuma 1913
- „Sarajevo bylo Danešovi druhou Prahou“
- za první světové války důstojník v Bosně
(výzkum jeskyní)
- zasloužil se o předání Sarajeva 1918 nově
vznikající Kraljevině SHS
Někteří další
Adolf Schmidl (1802–1863)
–
jeskyně ve Slovinsku
Karel Absolon (1877–1960)
– řeky
Trebinjšnica a Ombla
František Vitásek (1890–1973) – výzkum
čtvrtohorního zalednění
badatelé v Makedonii (Niederle, Fait aj.)
20. století
- univerzitně graduovaní vědci
Alois Musil (1868–1944) – orientalista, zabýval se
islámským uměním a studiem života beduínů
Jiří Daneš (1880–1928) – profesor zeměpisu na UK,
bádal v krasových oblastech (Balkán, USA, Jamajka,
Austrálie)
Karel Domin (1882–1953) – botanik, rektor UK
Václav Vojtěch (1901–1932) – vystudovaný historik a
geograf, účastnil se jako topič a psovod jedné z
Byrdových výprav do antarktidy
František Běhounek (1898–1973) – fyzik, účastník
Nobileho výpravy na severní pól (1928)
Alois Musil (1868–1944)
- rodák z Rychtářova na jižní Moravě
- vystudovaný katolický kněz
- zájem o biblická studia ho přivedl k
orientalistice
- jeden z největších znalců
severozápadní Arábie, zvláště
beduínských kmenů
- později profesor ve Vídni a v Praze
Jiří Viktor Daneš (1880-1928)
- profesor geografie v Praze
- dvakrát v Austrálii
- poprvé vědecky spolu s Karlem
Dominem (1909-10)
- podíl na geologickém průzkumu
- podruhé 1920-22 v diplomatických
službách
- generální konzul v Sydney
Tři léta při Tichém oceáně (1925-26)
Dobrodruzi a motoristé
někteří cestovali z touhy po dobrodružství
(Otakar Batlička, Josef Ladislav Erben)
objevují se i motoristické cesty (F. A.
Elstner)
někdy se spojilo více cílů – Jiří Baum a F.
V. Foit
Ţelezná opona
- světové války a vznik komunistického bloku
uzavřely hranice
- do zahraničí jen jednotlivci (Jiří Hanzelka +
Miroslav Zikmund)
- někteří další „v cizích službách“ (Josef
Sedláček, Zdeněk „Frank“ Souček aj.)
- od 60. let řada expertů v různých zemích
Dnes
slovo „cestovatel“ prošlo devalvací
obrovský rozmach cestovních kanceláří a
„dobrodružné“ turistiky i do dříve
nemyslitelných destinací
svět je zcela otevřen
(kde je nějaký problém, peníze
pomohou… jen vzácně jsou některé země
uzavřeny)
…a šťastnou cestu…
© RNDr. Jiří Martínek 2013