krmiva 2007 - 2015 - AgroKonzulta Žamberk

Kvalita siláží z objemných krmiv byla silně ovlivněna
extrémním počasím v roce 2015
Ing. František Mikyska
AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o.
Základem výživy skotu je výroba objemných krmiv v dostatečném množství. Kvalitní
a zdravotně nezávadné siláže, především bílkovinné, budou vždy značně náročné na jejich
výrobu. V současné době máme k dispozici techniku pro silážování, která je na vysoké
technologické úrovni. Přesto, i s vyspělou technikou, se nepodaří vždy vyrobit siláž, která je
výborná a zdravotně nezávadná. Je hodně faktorů, které ovlivňují kvalitu siláží. V poslední
době jsou velké změny klimatických podmínek, jako je sucho, vysoké teploty vzduchu,
dlouhotrvající prudké deště atd.. V roce 2015 byl hlavním fenoménem nedostatek dešťových
srážek. První seče všech plodin byly v normálu, se standardním výnosem. Také sklizeň
úponkových hrachů na siláž měla nadprůměrný výnos a kvalitu. Výroba siláží z prvních sečí a
siláže z hrachu se staly základem krmivové základny v mnoha zemědělských podnicích.
Druhé a další seče byly silně ovlivněny dlouhotrvajícím suchem. Z bílkovinných siláží se to
projevilo především na výrobě siláží z trvale travních porostů, které na druhých a třetích
sečích téměř nevykázaly žádný výnos. Také jeteloviny byly silně poznamenány suchem a
výnos silážní hmoty na dalších sečích byl nízký.
Od roku 1997 AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. statisticky vyhodnocuje a porovnává
kvalitu objemných krmiv za poslední rok s jednotlivými uplynulými ročníky. Hodnocení
vychází z databanky krmiv v systému monitoringu analytických rozborů krmiv v rámci ČR.
V databance krmiv je do konce roku 2015 shromážděno 81 590 rozborů krmiv.
V databance jsou archivována pouze krmiva, rozborovaná v laboratořích v ČR, které
splňují stejná kriteria hodnocení a výpočtu, aby v daném časovém úseku bylo možné jejich
porovnání. Do tabulek č. 1 – 4 jsou zařazeny průměrné hodnoty z víceletých bílkovinných
siláží, analyzované vždy od 20.6. do 20.12. daného roku. Rozbory siláží kukuřic a siláží z
mačkaného vlhkého zrna jsou zařazeny do tabulek z období od 1.10. do 20.12. Pro
přehlednost jsou v tabulkách uvedeny pouze průměrné hodnoty základních živin krmiv,
spolu s hodnotami ovlivňujícími fermentační proces. Lepší orientaci v tabulkách mezi
základními živinovými ukazateli nám usnadňuje barevné označení - maximální hodnoty jsou
označeny červeně a minimální hodnoty modře. Základní živiny – NL, NEL, vláknina, ADF,
NDF, škrob a popel jsou uvedeny ve 100% sušině, ostatní ukazovatelé jsou uvedeny
v původní hmotě.
Kvalitní bílkovina v krmných dávkách je čím dál tím dražší a proto se snažíme jít do
sklizně bílkovinných pícnin co nejdříve. Jak vojtěšky, tak i jetele sklízíme již před butonizací,
abychom docílili co největšího množství dusíkatých látek. Od roku 1999 dosahujeme u siláží
z vojtěšek průměr dusíkatých látek nad 20 % (kromě roků 2014 a 2015) a u jednotlivých
rozborů se analyzovaly hodnoty dusíkatých látek až k 27 %. Pokud jdeme do tak brzké
sklizně, pak sušina rostliny je velice nízká, a i když použijeme kondicionéry, je zavadání
rostlin pomalé. Velkým problémem jsou současné klimatické podmínky, které nám
neumožňují posekanou silážní hmotu sklidit v optimální sušině. Nejenom optimální sušina je
důležitá, ale i obsah popelovin, které se tam dostávají při sklizni z pole. V hlíně, která se do
siláže dostane, jsou klostridie, které mají vliv na proteolýzu, rozklad bílkovin až na amoniak a
biogenní aminy. Při vysoké proteolýze dochází k velmi rychlému uvolnění amoniaku a
bachorová mikroflóra není schopna tuto formu dusíku zpracovat a pak se dostává do krve a v
játrech se detoxikuje na močovinu. Močovina se pak částečně vrací zpátky do bachoru, kde se
může využít, ale také se dostává do mléka a hodnoty v mléce se pak pohybují hodně nad 30
mg/ 0,1 litru. Pokud vysokou dávku amoniaku játra nezvládnou zpracovat, pak dochází až k
úhynům zvířat (systém je stejný jako otrava močovinou).
V rámci projektu QJ1310100 "Vývoj a optimalizace metod stanovení biogenních
aminů v návaznosti na zvýšení zdravotní bezpečnosti siláží" se zaměřujeme na zdravotní
bezpečnost krmiv a v rámci tohoto projektu se stanovují biogenní aminy. Ty vznikají při
kvasném procesu v silážích spolu s proteolýzou. Senáže se pak analyzují na biogenní aminy
histamin, tyramin, kadaverin, spermin, spremidin a putrescin. Stanovení biogenních aminů je
v mg/kg siláže v původní sušiny. Biogenní aminy negativně působí na zdravotní stav zvířat.
Podílejí se na snížení užitkovosti, březosti a například histamin má vliv na paznehty a kulhání.
Tak jako proteolýza je největší u sušiny siláží pod 30 %, tak i nárůst biogenních aminů s
klesající sušinou narůstá. Zatím máme k dispozici jenom menší množství rozborů, ale je tam
již vidět závislost sušiny a proteolýzy na obsahu biogenních aminů. Fermentační proces je
přírodní proces, i když mu vypomáháme probiotickými přípravky nebo chemickými
přípravky. V silážích se všude vyskytují biogenní aminy v závislosti na kvalitě fermentace a
jsou na vyšší hladině nebo na nižší hladině. Při použití chemického přípravku, díky tomu, že
Rozbory krmiv na biogenní aminy
Tabulka č. 8
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Histamin spermidin spermin tyramin putrescin kadaverin suma BA Sušina Proteolýza
mg/kg senáže původní hmotě
%
%
Název komponenty
*Vojtěšková siláž/
114,1
3
0,5 232,7
276,7
449
1076 38,19
9,34
Vojtěšková siláž 1.seč/
11,7
3
9,4 310,1
41,2
257,1
632,5 37,84
6,20
*Vojtěšková siláž/
125
3
0,5 154,1
45,7
364
692,3 35,00
7,67
Hrách silážovaná drť/
16,2
39,6
77,7
591
41,6
529,9
1296 31,72
13,77
Jetelotravní sil.2.s./vak
43,7
94,6
9 450,2
249
108,5
955 32,29
7,00
Vojtěšková siláž/
22,8
9,1
0,5 109,7
55,2
124,6
321,9 39,87
7,21
36,6
19,7 154,5
125,6
291,3 1117,2 38,30
7,61
Vojtěšková siláž 3.seč/pokus-vak 489,5
Vojtěšková siláž/Č.Heřman
21,8
31,9
7,4 272,3
27
158,3
518,7 39,10
5,81
Vojtěšková siláž 2.seč/kys.
40,2
123,7
15,1 218,3
38,6
30,3
466,2 40,79
8,06
Vojtěšková siláž/
89,9
8,2
0,5 236,5
254,5
431 1020,6 32,11
11,48
Vojtěšková sil. 3.s./pokus-vak-k
26,4
21
8
30,5
39,5
25,8
151,2 45,89
6,83
Vojtěšková siláž 2.seč/kys.
22,2
27,5
22,1
11,3
21,6
13,7
118,4 41,28
8,53
Siláž TTP 25%+voj.tr.50
178,4
28,4
2,6 215,2
291,1
459,3
1175 28,03
15,28
Vojtěšková siláž 2.seč/
444,9
11,1
4,6 556,5
708,4
1264,9 2990,4 22,15
17,25
Vojtěšková siláž/
42,5
32,1
21,7 371,5
85,3
134,9
688 39,15
8,43
Hrách silážovaná drť/
69
35,8
12,9 209,1
229,2
629,1 1185,1 26,77
10,01
Vojtěšková siláž/
29,8
88,9
32 363,9
41,2
246,3
802,1 30,50
11,02
Siláž vojtěška 50% + tráv
17,7
18,4
2,3
41,1
24
43,6
147,1 30,51
7,59
Siláž TTP 15%+vojt.50%+hr
106,9
12,6
8,1 325,8
194
361,5 1008,9 34,66
10,64
Siláž TTP 15%+voj.tr.50%+
36,6
5,3
0,5 422,9
35,3
82,4
583 36,32
9,75
97,465
31,69 12,755 263,9 141,235 300,275 847,28
Průměr BA
se omezí fermentační proces, je množství biogenních aminů na minimální výši (Tabulka č. 8).
Žlutě označené siláže jsou konzervovány chemickým přípravkem.
V grafu č. 1 je pak vidět trend biogenních aminů v závislosti na proteolýze.
Vliv proteolýzy na obsah biogenních aminů v sušině siláží
3000
20,00
18,00
2500
16,00
14,00
2000
12,00
1500
1000
500
0
10,00
8,00
6,00
4,00
2,00
0,00
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Suma BA
Proteolýza
Polynomický (Suma BA)
Siláže vojtěšky z roku
Proteolýza v %
Biogenní aminy v mg/kg siláže
Graf č. 1
2015 jsou vyhodnoceny v
tabulce č. 1. Průměrná sušina za
sledované
období
byla
standardní 39,50 %. Celkový
dusík klesl na nejnižší hodnotu
od roku 1999 a to na 19,74 %.
Od roku 2011, kdy byla
hodnota
dusíkatých
látek
22,29 %, každým rokem klesá.
Na nižší obsah dusíkatých látek
Průměry siláží vojtěšky za roky 1997 – 2015
Rok
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
Počet Sušina NL
NEL Vlák. ADF
rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100%
150
203
90
164
157
130
158
199
230
284
218
236
156
170
256
216
89
190
154
39,50
38,23
37,99
38,83
36,41
36,99
37,68
39,21
40,80
39,25
39,40
37,70
40,90
39,50
36,80
39,40
42,10
39,50
40,20
19,74
19,94
20,54
21,67
22,29
20,95
20,55
21,27
20,70
19,78
20,64
21,32
21,33
21,49
21,50
21,20
20,40
19,30
19,70
5,11
5,15
5,19
5,04
5,07
5,15
5,14
5,14
5,18
5,20
5,08
5,01
5,02
5,04
5,09
5,10
5,05
5,02
5,02
27,69
27,78
23,81
23,29
23,10
25,31
25,31
24,81
25,58
26,18
24,42
24,45
22,53
21,59
23,23
22,37
22,92
23,74
26,42
30,96
34,21
32,98
33,99
33,61
36,08
34,51
33,35
34,59
36,56
32,83
34,66
31,67
NDF Hemicelu Popel
100% 100% 100%
39,49
42,30
41,79
40,11
39,76
42,29
41,06
39,10
41,09
43,15
37,58
40,16
35,97
©AGK
21,61
19,13
21,08
15,26
15,45
14,69
15,95
14,72
15,82
15,27
12,64
13,70
11,95
10,86
10,75
11,03
11,49
11,72
10,46
10,91
10,89
10,59
10,86
11,38
11,01
11,30
11,27
11,65
11,30
11,26
11,31
10,98
Tabulka č. 1
pH
KVV
4,63
4,61
4,48
4,69
4,69
4,62
4,65
4,60
4,65
4,62
4,65
4,67
4,78
4,72
4,78
4,85
4,84
4,73
4,97
1591
1603
1527
1571
1494
1515
1467
1587
1631
1496
1488
1511
1459
1445
1488
1467
1682
1606
1424
% kys. % kys. % kys. NH3
mléč. octová másel. (g) p.h.
2,68
2,79
2,96
2,84
2,88
2,72
2,72
2,70
2,64
2,64
2,76
2,86
2,62
2,60
2,68
2,43
2,85
2,47
2,30
0,64
0,77
0,68
0,77
0,86
0,81
0,83
0,81
0,76
0,74
0,81
0,83
0,82
0,87
0,95
0,88
0,84
0,69
0,72
0,03
0,06
0,19
0,10
0,06
0,06
0,08
0,05
0,06
0,08
0,05
0,05
0,10
0,07
0,09
0,13
0,07
0,07
0,07
1,07
1,15
1,09
1,51
1,48
1,48
1,52
1,30
1,53
1,47
1,50
1,48
1,49
1,48
1,50
1,50
1,60
1,60
2,40
měl vliv urychlený vývoj porostů, především u prvních sečí. Vlivem posunutí sklizně se
propad zvětšoval. To samé platilo i o obsahu hrubé vlákniny. Procento hrubé vlákniny v roce
2014 bylo historicky nejvyšší za celé sledované období 27,78 %, ale rok 2015 nebyl o mnoho
lepší s hodnotou 27,69 %. Přesto, že hodnota vlákniny byla vysoká, tak hodnota ADF 30,96
% byla nejnižší za sledované období a NDF se pohybovala na 39,49 %. Do tabulek byla
dopočítána hemicelulóza, která ukazuje na stravitelnost vlákniny. Průměrné hodnoty
hemicelulózy se u vojtěšek pohybovaly na hladině 15 %, ale v roce 2015 byly na hodnotě
21,61 % a to je nevyšší hodnota za celé sledované období. Dostupná energie v bachoru
umožňuje lepší hospodaření s volným dusíkem a podílí se jak na produkci mléka, ta na
vyšším % tuku a bílkoviny v mléce. Problémem siláží vojtěšek jsou dlouhodobě vysoké
hodnoty popelovin, ale v roce 2015 byl obsah popelovin relativně nižší 10,86 %. V průměru u
vojtěšek bývá obsah amoniaku cca 1,5 g v původní hmotě, v roce 2015 měl nejnižší hodnotu
za celé sledované období 1,07 g. Přesto, že obsahy dusíkatých látek byly nízké a vláknina
vysoká a nízký amoniak, tak se jednalo o zdravotně nezávadná krmiva s dobrou stravitelností.
Rok 2015 byl u siláží jetelů obdobný jako rok 2014, přestože jeho hodnoty jsou
podprůměrné (tabulka č. 2). Dusíkaté látky byly pouze 17,05 %. Vláknina měla relativně
vysokou hodnotu 24,11 % a obdobně jako u vojtěšek ne plně korespondují hodnoty ADF
31,97 % a NDF 42,68 %. Hodnota hemicelulózy je však vysoká 25,09 % z NDF. Z těchto
hodnot můžeme usuzovat, že produkční účinnost jetelů bude také vysoká. Sušina jetelů 35,90
% je hodnota za poslední léta velice dobrá. Může to vyplývat z toho, že porosty byly
ovlivněny suchým klimatem.
Hodnoty siláží z jetelotrávy jsou v tabulce č. 3. U jetelotráv jsou živinové hodnoty
průměrné a nedá se říci, že ročník 2015 ovlivnil její kvalitu. U siláží jetelotráv jsou dusíkaté
látky 16,03 %, ale hodnoty vlákniny jsou vyšší 26,01 %, ADF je 32,55 % a NDF vykazuje
hodnotu 47,55 %. Hodnota hemicelulózy je vysoká 31,55 % a podílí se tak na zvýšení
produkční účinnosti krmiv. Hodnota popelovin je 9,41 % a je nejnižší za celé sledované
období.
Trvale trávní porosty v ČR dlouhodobě nevykazují takovou kvalitu, jakou bychom
měli od nich očekávat. Kvalitní siláže z trávních porostů mají vysokou produkční účinnost,
ale takových siláží je relativně málo. V poslední době, především z nedostatku krmiv a
zvýšené poptávce od bioplynových stanic, se začíná daleko více intenzivně hospodařit na
těchto plochách. U trávních porostů při výživě zvířat musíme ocenit kvalitní hemicelulózový
komplex, který je zdrojem energie pro bachorovou mikroflóru, která kladně ovlivní obsahové
složky v mléce.
Průměry siláží jetele za roky 1997 – 2015
Rok
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
Počet Sušina NL
NEL Vlák. ADF
rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100%
79
101
97
202
224
209
162
178
225
259
223
276
171
131
354
317
165
179
135
35,90
35,46
34,51
33,98
32,93
30,56
33,92
36,58
37,90
35,05
35,50
32,10
40,20
36,10
31,60
36,00
36,30
35,80
35,30
17,05
17,77
17,06
18,13
17,71
17,22
17,28
17,55
17,60
16,99
17,22
17,86
17,67
19,82
18,00
18,20
19,10
16,50
16,80
5,24
5,26
5,22
5,25
5,21
5,25
5,28
5,27
5,31
5,29
5,26
5,20
5,20
5,27
5,26
5,30
4,93
5,18
5,21
24,11
25,40
24,65
23,71
24,65
25,63
24,15
24,69
24,10
24,55
24,09
24,79
23,8
21,52
24,61
22,6
22,03
24,52
25,91
31,97
35,66
35,39
33,05
35,44
35,44
32,99
34,28
34,87
36,14
31,82
29,08
35,17
Tabulka č. 2
NDF Hemicelu Popel
100% 100% 100%
42,68
46,14
46,98
42,82
45,26
45,34
41,64
43,24
43,39
44,65
42,78
36,98
42,93
25,10
22,71
24,67
22,82
21,71
21,84
20,77
20,72
19,64
19,07
25,62
21,36
18,08
©AGK
pH
9,55
9,74
9,58
10,46
10,44
10,92
9,93
10,03
9,80
9,96
10,69
10,67
10,38
10,32
10,39
10,09
10,34
10,72
10,19
4,37
4,37
4,28
4,46
4,39
4,35
4,3
4,39
4,49
4,48
4,45
4,40
4,53
4,41
4,40
4,48
4,53
4,51
4,48
KVV % kys. % kys. % kys. NH3
mléč. octová másel. (g) p.h.
1600
1578
1571
1496
1528
1541
1546
1476
1478
1403
1416
1465
1428
1434
1479
1474
1464
1439
1441
2,97
2,89
3,03
2,81
2,85
2,69
2,8
2,83
2,84
2,75
2,82
2,79
2,88
2,98
2,68
2,59
2,78
2,47
2,53
0,70
0,71
0,69
0,77
0,87
0,88
0,71
0,72
0,74
0,77
0,78
0,81
0,69
0,76
0,79
0,80
0,80
0,74
0,72
Průměry siláží jetelotrávy za roky 1997 – 2015
Rok
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
Počet Sušina NL
NEL Vlák. ADF
rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100%
126
147
120
144
120
151
69
114
130
90
142
114
110
102
245
205
88
248
208
33,08
34,00
34,85
33,96
34,64
33,34
34,71
34,82
36,30
38,40
36,10
35,50
37,20
35,50
34,00
36,40
32,90
36,60
35,00
16,03
16,76
15,91
16,44
16,10
15,44
15,62
16,00
15,40
15,01
16,08
15,67
16,55
17,55
16,70
16,60
15,90
14,60
14,30
5,44
5,43
5,35
5,35
5,33
5,35
5,39
5,33
5,25
5,24
5,27
5,24
5,25
5,35
5,29
5,33
5,36
5,14
5,24
26,01
26,31
26,25
25,39
25,01
26,30
26,26
26,79
26,70
26,20
25,53
26,01
25,02
23,41
25,38
24,23
26,23
27,40
28,12
32,55
33,13
34,35
32,70
32,31
35,40
36,72
30,61
31,93
39,28
34,19
NDF Hemicelu Popel
100% 100% 100%
47,55
47,68
50,43
45,89
45,04
50,30
48,30
44,74
45,95
49,11
46,09
©AGK
31,55
30,52
31,88
28,74
28,26
29,62
23,98
31,59
30,51
20,01
25,82
9,41
9,97
9,93
10,74
10,82
10,50
9,54
9,67
9,45
9,60
10,36
9,73
9,79
10,43
9,93
9,50
9,67
9,97
9,57
pH
4,25
4,31
4,32
4,50
4,41
4,35
4,33
4,37
4,38
4,47
4,43
4,33
4,46
4,51
4,45
4,48
4,49
4,52
4,42
0,04
0,02
0,03
0,09
0,10
0,14
0,07
0,05
0,06
0,04
0,02
0,04
0,03
0,05
0,08
0,05
0,09
0,09
0,03
0,826
0,74
0,65
0,74
0,71
0,62
0,72
0,74
0,76
0,76
0,83
0,79
0,86
0,90
0,90
0,90
0,90
1,40
1,80
Tabulka č. 3
KVV % kys. % kys. % kys. NH3
mléč. octová másel. (g) p.h.
1711
1556
1358
1422
1429
1454
1438
1440
1390
1269
1312
1507
1306
1294
1454
1391
1457
1338
1314
2,87
2,65
2,42
2,32
2,44
2,40
2,53
2,26
2,42
2,15
2,35
2,65
2,24
2,26
2,35
2,20
2,36
1,95
2,10
0,69
0,73
0,58
0,78
0,81
0,77
0,74
0,75
0,64
0,64
0,71
0,76
0,73
0,71
0,83
0,77
0,86
0,63
0,68
0,03
0,03
0,04
0,13
0,08
0,05
0,08
0,01
0.08
0,05
0.04
0,04
0,05
0,10
0,12
0,09
0,13
0,10
0,06
0,67
0,69
0,58
0,67
0,64
0,46
0,68
0,69
0,79
0,67
0,71
0,73
0,80
0,90
1,00
0,80
0,90
1,30
1,30
Kvalita siláží z trvale trávních porostů (Tabulka č. 4) byla v roce 2015
podprůměrná. Svědčí o tom živinové hodnoty u NL a vlákniny, které se za poslední 4 roky
stále zhoršují. Dusíkaté látky klesly na hodnotu 13,55 %. Hodnoty vlákniny byly na 28,20 %,
ale parametry ADF 33,78 % a NDF 54,01 % jsou velice dobré. A z toho vyplývá i vysoký
obsah hemicelulózy 37,46 %, který byl nejvyšší za celé sledované období. Proto výborné
siláže z TTP mají nejvyšší produkční účinnost z objemných krmiv. Obsah popelovin poklesl
na hladinu 9,00 % a to je nejnižší hodnota za sledované období.
Průměry siláží TTP za roky 1997 – 2015
Rok
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
Počet Sušina NL
NEL Vlák. ADF
rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100%
374
454
386
501
442
469
357
372
328
411
416
379
275
221
477
342
226
317
328
36,24
35,74
34,39
35,49
36,35
33,61
35,86
36,46
37,50
38,46
38,00
36,70
40,70
39,10
35,60
38,50
36,30
40,60
36,30
13,55
13,84
14,23
14,70
13,68
13,20
13,67
13,27
13,30
12,78
13,65
13,52
13,86
14,80
14,30
14,40
13,70
12,90
12,60
5,38
5,42
5,36
5,38
5,41
5,33
5,43
5,38
5,40
5,36
5,37
5,33
5,34
5,33
5,35
5,37
5,30
5,30
5,35
28,20
28,18
27,11
25,69
26,34
27,80
26,68
28,15
27,80
27,31
26,34
27,19
27,67
25,57
27,18
26,60
27,86
27,05
29,77
Tabulka č. 4
NDF Hemicelu Popel
100% 100% 100%
33,78
35,03
35,14
32,61
34,01
34,32
39,97
38,32
36,68
32,80
31,70
33,91
54,01
54,60
53,49
50,24
53,88
51,51
57,49
58,48
55,74
48,44
48,81
47,84
37,46
35,84
34,30
35,09
36,87
33,37
30,47
34,47
34,19
32,28
35,05
29,12
©AGK
9,00
9,67
10,46
10,55
10,12
10,70
9,57
9,36
9,27
9,40
10,09
9,20
9,10
9,51
9,73
9,55
9,24
9,68
9,23
pH
4,31
4,35
4,29
4,43
4,40
4,36
4,40
4,32
4,43
4,43
4,45
4,35
4,49
4,45
4,44
4,54
4,51
4,47
4,48
KVV % kys. % kys. % kys. NH3
mléč. octová másel. (g) p.h.
1443
1348
1297
1388
1258
1263
1252
1280
1246
1218
1230
1339
1215
1251
1319
1252
1361
1314
1236
2,15
1,97
2,00
2,05
1,98
1,80
1,80
1,80
1,81
1,89
1,83
2,04
1,74
1,89
1,92
1,69
1,86
1,72
1,84
0,57
0,63
0,58
0,63
0,59
0,64
0,55
0,57
0,59
0,57
0.63
0,61
0,59
0,61
0,65
0,63
0,67
0,53
0,57
0,04
0,05
0,07
0,11
0,10
0,15
0,10
0,08
0,11
0,06
0,04
0,03
0,08
0,05
0,09
0,10
0,11
0,06
0,08
0,6
0,58
0,55
0,56
0,54
0,49
0,54
0,52
0,55
0,58
0,64
0,61
0,68
0,70
0,80
0,80
0,80
0,90
0,70
Graf č. 2 ukazuje vliv ročníku u siláží TTP na vlákninu a NL. Databanku krmiv
naplňujeme rozbory od roku 1997. Tento graf byl doplněn rozbory od roku 1991, kdy se
začaly elektronicky archivovat. Přestože četnost rozborů první roky byla nízká, ukazuje graf
na pravidelné střídaní období v hodnotě dusíkatých látek s maximy a minimy v průběhu 10 11 let. Obdobně je to i u vlákniny, ale v obráceném gardu Z toho lze teoreticky usuzovat, že
sluneční perioda může mít vliv i na kvalitu objemných krmiv.
Graf č. 2
Vliv ročníku u siláží TTP na vlákninu a NL
34
15
31
13
30
29
12
28
27
11
Vláknina/suš
NL/suš
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
25
1992
26
10
NL ve 100 % suš.
14
32
1991
Vláknina ve 100 % suš.
33
Výroba mléka a masa je strategickou záležitostí a každý stát by si měl toto uvědomit a
maximálně podporovat jejich výrobu. Samotný problém nespočívá jen v podpoře státu, ale je
nutné, aby i v zemědělském podniku začali dělat určitá opatření ke zvýšení výroby kvalitních
siláží. Jedna z možností je zvýšit výrobu siláže z úponkového hrachu. Hrách na siláž může být
založen jako krycí plodina pro jeteloviny nebo jako výborná předplodina pro řepku. Výnosy
hrachu se pohybují v závislosti na způsobu pěstování od 15 do 25 tun po hektaru. Hrách má
vynikající vlastnost, protože rychle roste, zakryje osetou plochu a vytvoří si vlastní
mikroklima a pak dokáže efektivně hospodařit s vláhou, která po zimním období zůstala v
půdě.
Průměry siláží hrachu za roky 1997 – 2015
Rok
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
Počet Sušina NL
NEL Vlák. ADF NDF Hemice Popel
rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
41
41
20
26
27
29
25
25
46
23
27
5
35,28
33,76
34,02
36,68
33,48
31,15
31,25
34,62
32,65
37,46
39,92
30,84
15,99
17,06
17,42
16,78
16,43
17,10
16,79
17,10
16,66
16,98
16,90
15,89
5,89
5,80
5,86
5,80
5,96
5,76
5,87
5,63
5,77
5,77
5,81
5,58
24,39
24,71
22,93
23,34
21,86
24,60
25,41
23,20
23,63
23,39
22,78
24,66
28,94
31,66
31,61
30,16
31,60
31,70
34,24
30,27
29,70
33,77
31,83
-
38,49
42,11
43,69
40,28
45,17
43,20
49,88
40,26
40,73
43,84
41,58
©AGK
24,81
24,82
27,64
25,12
30,03
26,62
31,37
24,81
27,08
22,97
23,45
7,74
8,70
8,53
8,86
7,75
9,24
8,65
9,00
8,48
9,51
8,77
7,36
Tabulka č. 5
pH
4,14
4,12
4,09
4,30
4,09
4,19
4,22
4,14
4,06
4,23
4,18
4,09
KVV % kys. % kys. % kys. NH3 Škrob
mléč. octová másel. (g) p.h. 100%
1754
1889
1781
1730
1759
1668
1559
1663
1603
1581
1687
1702
2,65
2,84
2,84
2,56
2,84
2,67
2,15
2,66
2,45
2,65
2,91
3,17
0,61
0,74
0,7
0,76
0,70
0,78
0,87
0,79
0,65
0,70
0,69
0,91
0,01
0,03
0,01
0,05
0,03
0,05
0,03
0,03
0,02
0,04
0.02
0,00
0,95
0,86
0,85
0,91
0,89
0,85
1,00
0,86
0,88
1,10
1,20
1,05
15,32
9,59
11,69
13,04
14,69
11,47
9,98
8,50
13,60
-
Průměr siláže hrachu s jarním ječmenem za rok 2015
Rok
2015
Počet Sušina NL
NEL Vlák. ADF NDF Hemice Popel
rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
26
36,81 13,15 5,29
pH
KVV % kys. % kys. % kys. NH3 Škrob
mléč. octová másel. (g) p.h. 100%
27,26 30,80 44,96 31,49 7,56 4,22 1523 1,86
0,66
0,01
0,70 14,61
Siláže z hrachu v roce 2015 byly taktéž ovlivněny daným počasím. Je to vidět na
vyšší vláknině, ale pozitivní je vysoká hodnota škrobu (tabulka č. 5). Sušina byla vyšší 35,28
%, NL 15,99 % a vysoká vláknina 24,39 %. Nadprůměrná hodnota škrobu 15,32 % byla
nejvyšší za sledované období. Na této hodnotě je vidět, že zemědělské podniky si uvědomily,
jak je zrno v silážích velice dobré a je schopno částečně eliminovat případný nedostatek
silážní kukuřice. Stravitelnost hrachových siláží je prokázaná již mnoho let. Díky vysoké
stravitelnost a obsahu kvalitních živin semene hrachu podporuje jak produkci mléka, tak i
obsahové složky.
K tabulce č. 5 je zařazen průměr siláží hrachu s jarním ječmenem. Vliv počasí v roce
2015 na kvalitu těchto siláží byl značný. Dusíkaté látky byly pouze 13,15 % a vláknina byla
vysoká 27,26 %. Přesto, že hodnota škrobu byla vysoká 14,6 %, tak produkční účinnost byla
mnohem menší než u siláže ze samotného hrachu. Výhodou těchto směsek je to, že se dají
sklízet na přímo a to zaručí nižší obsah popelovin.
Od roku 2003 se začal u všech siláží kukuřic (tabulka č. 6) analyzovat škrob.
Minimální průměrná hodnota škrobu za tyto roky neklesla po hodnotu 30 % v siláži. Rok
2015, vlivem negativních klimatických podmínek (vysokých teplot) a díky snížení množství a
velikosti zrn, snížil průměrnou hodnotu škrobu na 28,19 %. Předcházející ročník 2014 měl
nejvyšší hodnotu škrobu za sledované období a to 33,78 %. V roce 2015 to je pokles škrobu v
silážích cca o 20 % a zároveň v silážích kukuřice stoupla vláknina z 18,68 % na 20,42 %.
Průměry siláží kukuřic za roky 1997 - 2015
Rok
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
Počet Sušina NL
NEL Vlák. ADF NDF Popel pH
rozborů
%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
444
455
296
499
397
442
352
348
343
403
464
338
324
198
459
422
285
433
359
33,23
32,59
32,94
33,49
32,91
30,97
32,6
34,40
33,72
32,36
31,91
31,20
36,70
36,50
32,60
34,00
36,70
32,50
31,40
9,34
8,76
9,29
8,83
8,17
8,06
7,71
8,38
8,24
8,14
7,45
8,11
7,77
8,42
8,30
8,70
7,80
8,10
8,10
6,39
6,38
6,38
6,29
6,33
6,22
6,23
6,33
6,53
6,33
6,20
6,34
6,18
6,33
6,32
6,40
6,18
6,22
6,26
20,42
18,68
18,65
19,11
19,07
20,60
19,86
19,22
19,32
20,20
20,12
21,58
20,90
16,45
19,98
18,71
19,57
20,27
21,21
22,80
21,52
21,91
22,47
23,34
24,12
25,47
25,94
22,39
23,89
22,92
23,99
21,40
43,02
40,46
43,39
41,86
46,26
46,39
49,89
50,17
44,96
45,81
43,89
47,95
40,41
©AGK
4,08
3,91
4,33
4,21
4,09
4,54
4,12
3,82
4,06
4,11
4,18
3,93
3,83
4,14
4,54
4,31
4,23
4,78
4,77
3,8
3,76
3,75
3,82
3,78
3,70
3,7
3,73
3,77
3,72
3,78
3,80
3,81
3,79
3,82
3,72
3,80
3,72
3,77
Tabulka č. 6
KVV % kys. % kys.
mléč.
oct.
Škrob
100%
1566
1486
1430
1632
1530
1590
1521
1481
1464
1374
1424
1439
1526
1317
1461
1540
1605
1407
1426
28,19
33,78
32,42
33,24
33,34
30,50
32,24
32,50
30,65
31,76
32,20
30,20
32,45
1,89
1,95
1,92
1,99
1,90
2,04
1,92
1,88
1,63
1,76
1,92
1,86
2,08
1,78
1,97
2,05
2,24
1,72
1,77
0,53
0,54
0,59
0,68
0,69
0,64
0,62
0,59
0,55
0,49
0,62
0,62
0,65
0,51
0,58
0,58
0,63
0,54
0,54
Špatná kvalita silážní kukuřice snížila produkční účinnost minimálně o 20 %.
Nejenom snížená kvalita siláží z kukuřice přispěla k ekonomickým ztrátám, ale i snížený
výnos, někde o 30 - 50 %. V roce 2015 byla průměrná sušina 33,23 %. Tento ročník vykázal i
relativně vysoké hodnoty ADF 22,80 % a NDF 43,02 %. Vzhledem k tomu, že sklizeň
kukuřic probíhala za chladného počasí, tak i teplota dobře udusaných siláží se pohybovala do
24o C.
V posledních letech je velice oblíbená siláž z mačkaného kukuřičného zrna.
Průměry sil. vlhkého zrna kukuřice 2003 – 2015
Rok
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Počet Sušina NL
NEL Vlák. ADF
rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100%
5
16
17
31
27
18
19
30
22
8
8
21
32
67,50
61,73
62,17
63,02
63,37
58,97
63,50
62,61
62,20
64,50
63,80
61,30
66,80
10,62
9,23
9,58
9,51
10,10
8,41
8,50
9,76
9,28
10,65
9,91
9,80
10,20
8,12
8,13
8,16
8,00
8,13
8,13
8,23
8,35
8,19
8,09
8,25
8,10
8,32
3,84
3,89
4,61
4,58
4,39
4,69
4,43
3,94
4,00
4,50
3,25
3,97
3,04
4,20
4,42
11,74
8,06
5,88
5,19
6,01
6,31
5,09
4,71
4,80
4,73
5,86
Tabulka č. 7
NDF Popel pH
100% 100%
KVV % kys. % kys.
mléč.
oct.
Škrob
100%
13,96
15,90
29,12
22,98
16,04
18,10
24,36
20,84
21,67
16,25
14,32
19,85
14,47
876
745
736
887
794
750
748
754
711
526
669
710
767
67,61
67,65
65,75
66,18
65,79
65,90
67,94
66,99
68,48
65,31
68,09
70,16
69,00
1,79
1,55
1,67
1,80
1,84
1,76
1,64
1,87
1,78
1,80
1,60
1,61
1,52
4,2
4,23
4,14
4,19
4,23
4,20
4,09
4,06
4,19
4,18
4,21
4,23
4,09
0,92
0,74
0,78
0,82
0,71
0,73
0,73
0,77
0,64
0,52
0,61
0,77
0,76
0,10
0,15
0,12
0,13
0,15
0,12
0,12
0,12
0,11
0,10
0,09
0,17
0,16
Zařazení 1 až 3 kg mačkaného zrna do krmné dávky má pozitivní vliv, jak na
užitkovost, tak i na obsahové složky mléka, tuku a bílkoviny. Výroba bílkovinných siláží v
roce 2015 byla cca na úrovni 70 %, oproti ostatním letům. Tato skutečnost v mnoha
zemědělských podnicích vedla k tomu, že celou plochu oseté kukuřice sklidili na siláž
kukuřice a nevyrobili žádnou siláž z mačkaného kukuřičného zrna. Přesto se vyskytlo pár
podniků, které vyrobily siláže z mačkaného zrna. Výnosy zrna byly nižší a odpovídaly stavu
porostů. Vyzrálost kukuřičného zrna nebyla až tak standardní a mnohdy záleželo na sluneční
expozici. Na plochách s jižní expozicí bylo zrno přezrálé a třeba na severních svazích bylo
zrno nedozrálé a pro kombajny bylo problematické tyto porosty vymlátit. Siláže z mačkaného
kukuřičného zrna měly nejvyšší sušinu za sledované období 67,50 %, nízkou vlákninu 3,84
%, ale i hodnoty ADF 4,4,20 % a NDF 13,96 % byly nejnižší za sledované období. Vzhledem
k vyzrálosti zrna byl vysoký obsah škrobu 67,61 %.
Závěrem můžeme konstatovat, že rok 2015 ve výrobě siláží z víceletých pícnin byl v
mnoha ukazatelích spíše podprůměrný a výroba bílkovinných siláž se pohybovala na 70 - 80
% potřeby živočišné potřeby. Nižší obsahy dusíkatých látek a zvýšenou vlákninu vylepšily
snížené hodnoty ADF a relativně vysoké hodnoty NDF. Prakticky u všech typů bílkovinných
siláž bylo zaznamenáno nadprůměrné procento hemiceluozy. To přispělo k zvýšení produkční
účinnosti bílkovinných siláží. Také dostatečné dusání na jamách, adekvátní délka řezanky k
sušině a důsledné zakrytí jámy proti průniku vzduchu, přispívá k lepšímu využití krmiva.
Nedostatek bílkovinných siláží byl částečně eliminován zvýšenou výrobou silážní kukuřice,
byť s nedostatečnou kvalitou. Nedostatek dusíkatých látek a škrobu byl eliminován jadrnými
krmivy. Díky vyšší kvalitě vlákniny u bílkovinných siláží se zlepšila bachorová činnost, která
se projevila na zvýšení obsahových složek mléka a následně i na zefektivnění ekonomiky
výroby mléka.