Ze sloní paměti - Vánoce ve světě

Vydává: 8. ročník a další žáci ZŠ Hrochův Týnec
Školní rok: 2015/2016
Ze sloní paměti -
Vánoce ve světě
Číslo: 2
-
Vánoční
Španělsko: Štědrý večer, Nochebuena, se ve Španělsku slaví ve stejný den jako u nás.
Španělé si nedokážou tento slavný večer představit bez půlnoční mše - misa del gallo.
Dárky dětem roznáší Ježíšek. Ten španělský je ovšem o kapku střízlivější než ten náš - nosí spíše
drobnosti. Hlavní dárky totiž dětem nadělují o pár dní později Tři králové. Švédsko: Štědrý den je ve
Švédsku rodinným svátkem s návštěvami a slavnostní večeří. Dárky roznáší vánoční kozel s rohy
ozdobenými červenou stuhou. Baští se šafránový chléb, povidlové vánoční dorty a vařené
bonbony. Ještě před tím, 13. prosince, nosí děti jídlo svým rodičům na paměť svaté Lucie,
která podle pověsti zachránila ve 4. století našeho letopočtu Švédy před hladomorem. Dánsko:
Pro Dány jsou Vánoce - Juleaften - nejdůležitějším svátkem roku. Aby to byly opravdové svátky
klidu a míru, musí si lidé napřed udobřit nezbedné skřítky Julenisse. Ačkoliv je každý skřítek
(familiarně přezdívaný Niss) přes rok hodný a lidem pomáhá, o Vánocích si rád z lidí utahuje. Proto pro
Nisseho každý večer chystají rýžový pudink, kterým si ho udobří. Řecko: Štědrý den je běžný den, který je zakončen
půlnoční mší. Svátky začínají až na Boží hod obědem, a to po papežově požehnání Urbi et Orbi. Víc než stromky
jsou v domácnostech rozšířené jesličky a v některých rodinách dostávají ten den ráno děti také dárky. Děti chodí
od domu k domu a za doprovodu zvonků a bubínků zpívají
oslavné a radostné písně.
Dospělí po dvanáct nocí zapalují ohně na ochranu před skřítky
a místo stromků zdobí
miniaturní plachetnice. Dárky přináší Saint Vassilius (sv.
Basilej), ale až v noci na
1. ledna. Ten den se také koná slavnost Obnova vod, kdy
lidé vyprázdní všechny
džbánky a naplní je svatobasilejskou vodou. Anglie: V Anglii
děti věší v předvečer 24.
prosince na krbovou římsu červenou punčochu, dárky do ní v noci
spustí komínem Father
Christmas, se sobím spřežením. Mezi další zvyky patří líbání pod
zavěšeným jmelím, barevné
klobouky a veselé radovánky. K večeři je podáván pečený krocan,
biskupský
chlebíček
a
vánoční pudink, do kterého kuchařka ukryje stříbrnou minci pro štěstí. Traduje se, že v horách přebývá štědrý vládce
Vánoc, jehož jeskyni hlídá 63 trpaslíků. Když vyjde služba na toho posledního, vykřikne: „Vánoce!“, ostatní trpaslíci
vyběhnou, začnou kácet jedličky, zdobit je a posílat do všech domácností. Irsko: Pro Iry jsou Vánoce obdobím
především náboženských oslav. Jejich zvyky jsou podobné našim. Scéna
s jesličkami a Ježíškem je zde tradicí, která chybí jen v málokterém domě.
Někde dosud věří, že na Štědrý den navštěvuje zemi Jidáš Iškariotský.
Jestliže se ten den podíváte do zrcadla, prý za sebou uvidíte Jidáše nebo
ďábla. Jiná irská tradice praví, že temnotou putuje Jezulátko a do oken si
staví hořící svíčky, aby nezabloudilo. Norsko: Norové mají své tradice, které si
uchovali přes dlouhá staletí. Tradici západoevropského Santa Clause norská kultura
nahrazuje „Ježíškem", kterým je skřítek Julenissen a ten se nechává táhnout
sobem nebo celým spřežením a nechodí komínem. Je to skřítek, nosí plnovous a červenou čepici. V Norsku najdete hned
několik zaručených míst, kde Julenissen bydlí. Děti z celého Norska mu posílají svá přání, nebo se jezdí podívat do jeho
domu. Julenissen naděluje dárky jako u nás 24. 12. Pověst o něm pochází z 18. století. Tehdy
se v Norsku usadila tradice vánočního stromu a ten nechyběl v žádné domácnosti. Tradičním
stromem je borovice zdobená bílými světélky, ozdobami a často i norskými vlaječkami a
papírovými řetězy. Děti na stromeček věšívají papírové košíčky, které se plní sladkostmi a
oříšky. Před rozbalováním dárků se kolem stromku sejde celá rodina, která v kruhu tančí a
zpívá norské koledy. Polsko: Vánoční čas počíná v Polsku jako u nás adventem. Drží se
velký půst a lidé přemýšlejí sami nad sebou - děti se zříkají sladkých dobrot nebo je
dávají chudým. Za zimních večerů děti vyrábějí barevné řetězy z papíru, slaměné
hvězdy, ptáčky z vyfouknutých vajec a jiné ozdoby na vánoční stromeček. Finsko:
Nejvýznamnějším dnem je 24. prosinec, kdy mimo jiné velký Ukko a jeho skřítkové roznášejí
dárky. Štědrý den je dnem přísného půstu, večer se ale podává dvanáct chodů jako dvanáct
měsíců, je prostřeno i pro neočekávanou návštěvu. Větší oblibě než vánoční stromek se těší
jesličky. Podle středověké tradice je v bývalém hlavním městě Turku na Štědrý den v poledne vyhlášen vánoční mír.
Vánoční dekorace jsou převážně ze slámy, rodina bývá pohromadě a setkání slaví bohatou hostinou. Nezapomíná se ani na
zesnulé, proto se po večeři rodina vydá na hřbitov. Zdroj: http://www.idobryden.cz/zajimavosti/vanocni-zajimavosti-ze-sveta/5a94d2e8-6957-11e3-8318-5254003d369b/
Čáp cestovatel
Bílá pastelka
Dne 14. října 2015 jsme se zapojili do sbírky „Bílá Pastelka“ pro Tyflocentrum v Pardubicích. Naším úkolem
bylo oslovovat lidi na ulici a požádat je o příspěvek, který
pomůže nevidomým a slabozrakým lidem. Žáci naší školy i
občané Hrochova Týnce nám ochotně přispěli, za příspěvek od nás
obdrželi pastelku nebo kalendář. Díky všem se naše částka vyšplhala nad
4000,- Kč. Bylo to nejvíce z Pardubického kraje a tím
jsme dostali pozvání do Prahy, kde jsme získali ocenění
a pozvání k prohlídce Senátu ČR. Toto pozvání jsme
dostali již podruhé. Byl to velký zážitek, který se vám
každý den nestane.
/Eliška Pulkrábková a Lenka Kykalová, 9. roč./
Moudrá sova
Jak vznikl Hrochův Týnec?
Na břehu jezera, které tu kdysi stávalo, žila spokojeně vedle sebe čtyři zvířátka: veverka, husa, vydra a králík.
Jednou si řekla, že si postaví malou společnou místnost (hospodu, školu) a nazvou ji Týnec. Když byla stavba
dokončena, začala se zvířátka handrkovat, čí že ten Týnec vlastně je, kdo se na něm víc nadřel. „Je můj,“
pištěla veverka. „Můj,“ kejhala husa. „Můj,“ vřeštěla vydra. „Né, né, né můj,“ rozčiloval se králík. A tu náhle, kde se
vzal, objevil se Hroch a zařval: „Týnec je můj!“ Od té doby je to Hrochův Týnec.
/Lucie Jílková, 6. roč./
Kdysi dávno byla stvořena jedna Noemova archa, aby se zachovalo před božím hněvem pokud
možno co nejvíc živého. Bohužel archa nebyla tak velká jak bylo potřeba. A tak Noe vyslal i
velký vzdušný balón, ale bohužel to už se v historických kronikách nezachovalo. Do balónu
vstoupila ryby, zajíc, orel a hroch. Jenže vítr byl prudký a balón ztroskotal nad naším
východočeským krajem. Ryba vklouzla do Labe (dnes Rybitví), zajíc vyskočil na kopec (dnes
Zaječice), orel se lekl a přistál na vysokém stromu (dnes Orel) a posledního hrocha už balón
neunesl dál a přistál v našem městě Hrochově Týnci!
/Eliška Urbánková, 6. roč./
Zvědavá Kačaba
Maska
(The mask)
Americká komedie z roku 1994. V hlavní roli hraje Jim Carrey. Celý film trvá 101 min. Stanley Ipkyss je
bankovní úředník, který nemá štěstí v lásce. Jednoho večera se mu život změní. Na mostě
se mu rozbije auto a
nahlédne do řeky, kde uvidí starobylou masku. Masku si doveze domů a nasadí si ji. Maska
je kouzelná a to
tak, že promění člověka v zelenou příšerku. Maska je velmi mocná a umí vše, co si přeješ.
Pak se zamiluje do
ženy a jak to skončí, neprozradím. Film mám moc ráda. Řadím ho k mým nejoblíbenějším.
Nic bych na něm
neměnila. Líbí se mi takový, jaký je.
/ Autor recenze: Veronika Doležalová, 8.
roč./
Zvědavá Kačaba
Logo quiz
Je to zajímavá počítačová a mobilní hra, ve které hádáte různá loga. Vždy je umazaná nějaká část. Je zde více
úrovní a to i bonusové. Ke každému logu máte nápovědu. Každé slovo tvoříte z písmen, která jsou pod slovem. Nápověda
odhalí první písmeno. Také odhalí celé slovo nebo můžete umazávat písmena. Ve hře máte bonusové body, za které si
můžete koupit nápovědu. Tato hra vypovídá o vašich vědomostech a znalostech. Kdo moc nezná různá loga, má určitou
nevýhodu. Takže moc oddechovka to není. Je to více o přemýšlení.
/Autoři recenze: JosefBálek a David Ráliš, 8. roč./
Z deníku ukecaného vrabce
Reportéři: „Dobrý den, můžeme s Vámi udělat
rozhovor, pokud vám to nevadí?“
Paní zást. Havlová: „Určitě můžete, ptejte se.“
Reportéři: „Jak dlouho učíte na této
škole?“
Paní zástupkyně: „2 měsíce.“
Reportéři: „Co máte za funkci na této škole?“
Paní zást.: “Tak, jsem zástupkyně ředitelky, ale
hlavně jsem učitelka.“
Reportéři: „Jak se vám učí ve třídách?“
Paní zást.: “Učí se mi tady dobře, myslím že tady
jsou fajn děti a líbí se mi tady na škole.“
Reportéři: V jaké třídě učíte a co?
Paní zást.: „Učím v šestce v A i B informatiku,
potom v sedmičce a osmičce výtvarky a v devítce
digitální technologii.“
Reportéři: „Koho máte na škole ráda?“
Paní zást.: „No, samozřejmě osmičky.“
Reportéři: „Jakou třídu máte nejradši, v které
učíte?“
Paní zástupkyně: „Osmičky.“
Reportéři: „Víte, co je na škole za kroužky?“
Paní zást.: „Mám přehled, ale všechny neznám.“
Reportéři: „A víte, kdo je vede nějaké kroužky?“
Paní zást.: „Ano, snad ano.“
Reportéři: „Víte, kdo dělá školní obědy?“
Paní zást.: „Ano, paní kuchařky znám.“
Reportéři: „Chtěla byste být v osmé třídě jako
třídní?“
Paní zást.: „Vůbec bych se tomu nebránila.“
Reportéři: “Tak jo, moc vám děkujeme.“
Paní zást.: „A já vám tady moc děkuju.“
Chytrá liška slídí
Slavnost barevného listí
V pátek 23. 10. 2015 se v budově B pracovalo celý
den s listy.
Děti s nimi
počítaly,
psaly na ně,
četly
podzimní
příběhy a
také je
poznávaly a
přiřazovaly
ke stromům.
Po velké
přestávce vznikly ve všech třídách dílny, ve
kterých se téma listů a podzimu výtvarně
zpracovávalo. Dílnu si každý mohl vybrat a pak po
dokončení práce navštívit
jinou. Žáci se při tom
setkávali s kamarády z jiných
tříd a vzájemně si pomáhali.
Hotové výrobky si pak odnesli
domů.
/Mgr. Jana Slavíková/
Čáp cestovatel
Návštěva dětí 6. třídy na obecním úřadě
Dne 19. listopadu jsme šli druhou hodinu na obecní úřad. Sešli
jsme se tam s panem starostou Schejbalem. Ukázal nám
zasedací místnost a obřadní místnost. Mohli jsme se ho také
ptát na různé otázky ohledně města, jelikož se v občanské
výchově učíme o naší obci. Myslím si, že jsme si to tam
docela užili.
/David Korejtko a Klára Bjačková, 6.A/
/rozhovor připravili: Radka Rajnetová a Tomáš Moučka 8.roč.,/
Zvědavá Kačaba
Hvězdy nám nepřály – John Green
Kniha vypráví o Hazel, které ve 13 letech diagnostikovali rakovinu. Šance na přežití
byly mizivé, ale teď je Hazel 16 let a stále žije. Augustus měl rakovinu, ze které se vyléčil,
ale byla mu amputována noha. Tihle dva se potkají na sezení jedné podpůrné skupiny, kam
chodí lidé s touto nemocí, a zamilují se do sebe. Chvíle, které stráví s Augustem jsou nejlepší v jejím životě.
Mezi ně se ale postaví znovu nemoc. Knihu doporučuji, protože je krásně napsaná. I když má smutný děj,
najdete zde i humor. Jedinou nevýhodou knihy je, že je opravdu dost smutná a mnoho očí nezůstane
suchých. /Recenzi připravila: Klára Jelínková, 8. roč./
Rychlonožkův deníček
Hrošiáda Dne 30. 9. 2015 se uskutečnila již
tradiční Hrošiáda. Na pozemku naší školy se sjeli sportovci
okolních škol. Byli zde například žáci z Chroustovic, Dašic, Proseče,
Chrasti, Luže, ale také Skutče Komenského a Smetanovy. Tyto školy
vyslaly své nejlepší sportovce z každého ročníku a ti byli rozděleni do
týmů podle věku. Postupně plnili jednotlivé sportovní disciplíny: hod, běh na 50 a 60m,
štafeta, skok z blízka a skok s rozběhem. Konaly se zde také soutěže pro mladší žáky, kteří
mohli vyhrát sladké odměny. Vše doprovázela hudba a rozhovory s dětmi. Byl zde také bufet,
kde si každý mohl zakoupit různé mlsání, a pan školník griloval výborné klobásky. Celý den
bylo relativně hezké počasí, návštěvníci byli v dobré náladě a stejně tak i sportovci. Výsledky
vypadaly takto: Mladší kategorie: 3. místo ZŠ Luže, 2. místo ZŠ Chrast a 1. místo Skuteč Smetanova. Ve starš ích žácích
byli na 3. místě sportovci ze Skutče Komenského, na 2. místě Hrochův Týnec a 1. místo obsadili žáci ze ZŠ Smetanova.
/Veronika Skokanová, 9. roč./
To jsem z toho jelen
Čím jsem chtěl být jako malý
Jako malý jsem chtěl být dinosaurem. Abych se stal dinosaurem, musel bych vystudovat gympl a
pak vejšku.
Na gympl bych šel do Pardubic na Mozartovo gymnázium a na „vejšku“ na
univerzitu
do Pardubic. Tam bych studoval chemii. Po vejšce bych šel pracovat jako
vědec, tam
bych musel vyzkoumat sérum, které by mě proměnilo na dinosaura. Až bych
měl
sérum,
tak bych vymyslel stroj času. Co bych dělal v dnešním světě jako
dinosaurus?
Bydlel bych v ZOO. Až bych vymyslel stroj času, byl bych hodně starý.
Takže
bych
musel vymyslet omlazovací sérum. Pokud bych stihl výzkum vymyslet, tak
bych
použil
omlazovací sérum a už by mi bylo jen 5 let. Jako pětiletý kluk bych odcestoval
do pravěku, do doby, když žil můj oblíbený dinosaurus, schoval bych stroj času, vypil bych sérum a byl bych
stegosaurus.
Jako malý kluk jsem chtěl být mistrem pokémonů. Abych byl mistrem pokémonů, musel bych mít moc
tvořit světy. Ale podle pohádky bych si musel vybrat 1 pokémona. Já bych si vybral
Turtwiga, to je lesní pokémon. Pak bych si musel chytit dalších pět pokémonů. S těmi
šesti bych porazil mistry různých území, například Kanto, Joto atd. To jsou názvy
těch území. Potom, když bych je porazil, vyzval bych elitní čtyřku, to jsou mistři
různých typů pokémonů; voda, oheň, země a vzduchu. Když bych porazil všechny čtyři,
stal bych se jedním z elitní čtyřky. Ale tam můj sen neskončil. Chtěl jsem porazit nejlepší „pokémoní“
trenérku Sinti. Ale já bohužel takové schopnosti nemám.
Perle ze školní škeble
-„ Jakého znáte brouka?“
„Brouka bramboráka, toho sbíráme u babičky.“
- „Kde je nejvyšší místo v Čechách?“
„U prezidenta“
- „Co je to akumulátor?“
„Ten se maže na chleba.“
- „Co je to brod?“
„Ten se nabíjí do brokovnice.“
- „Pohyb se dělí na viditelný a neviditelný.“
- „ČR je suchozemský stát.“
- Největší řeky Evropy: lev, želva, žirafa.
- „Pohlavní buňky u ryb se nazývají varlata u
samců“
- „Jaké znáš nivní půdy?“ „To jsou asi pivní
pudy…“
- „Jaký je národní strom Kanady?“ …“Jásan“
- „Mokrý máj – byl lásky čas…“
- „V Rakousku se pasou skoti.“
- „Synonymum ke slovu geologie je zeměologie.“
- „Jak se nazývá vnitřní moře, které se
nachází na jihu Evropy a je ohraničeno Asií,
Evropou a Afrikou?“
„Jaderné.“
- „Kdo je hlavou státu v USA?“
„ Prezident Popovič.“
- „Kdo je premiérem ČR?“
„Baltoměr Sobotka.“
- Nejvyšší zákon ČR je „Zabití.“
O nejmenších
Podzim ve školní družině
Podzimní měsíce říjen a listopad byli měsíce
měnící se přírody. Jejich proměny jsme
sledovali na našich vycházkách po okolí. Sbírali
jsme přírodniny, ze kterých jsme tvořili a pak
si zdobili třídu. Za teplého počasí jsme stihli i
opékání buřtů na školní zahradě. Ve třídě jsme
společnými silami upekli jablkový závin a starší děti nám
připravily banány v čokoládě. Velkým zážitkem pro děti
bylo
divadelní
představení,
na
které se moc těšily.
Zhlédly
pohádku
,,Jak drak na kytaru
hrál“ a užily si při ní
hodně
legrace.
/Dana Bakešová/
Čáp cestovatel
V pátek 16. 10. se naše třída V. A po první
hodině českého jazyka vydala na výlet do Chrudimi.
Navštívili jsme středisko výchovné péče pro děti a
mládež Archa. V Arše jsme dostali úkol namalovat si
svou planetu, pojmenovat ji a zakreslit své tužby.
Dalším úkolem bylo vytvořit vesmír a do něj nalepit naše
planety. Poté jsme si zahráli pár her a nakonec se se
svým výtvorem vyfotografovali. V Arše se nám moc
líbilo a rádi bychom se tam příští rok podívali zase.
/Ludvík Nykl, 5.A/
Z deníku ukecaného vrabce
Reportéři: „Dobrý den mohli bychom s vámi udělat
rozhovor?“
P. školník: „Jo, můžete“
R:“Jak vás napadlo, že byste mohl dělat školníka?“
Š: „Napadlo mě to na úřadu práce.(smích)“
R: „Baví vás tato práce?“
Š:“ Ale jo baví mě to.“
R: „Je to hodně náročná práce?“
Š: „ No tak jak kdy no když mě nezlobíte.
(smích)“
R: „Jak často vám sem přinesou žáci rozbitou židli nebo
lavici?“
Š: „No tak 2krát nebo 3krát do týdne.“
R: „Jakým způsobem jsou tyto věci porušeny?“
Š: „ Prasklé nohy nebo sedáky, protože potom
skáčete a pak to praská, no. Kdybyste na tom
jenom seděli tak to neprdne. (smích)“
R: „Co byste na této škole změnil po technické
stránce?“
Š: „Copak já tady po technické stránce můžu měnit
(smích). Tahle je celkem dobrá, ale ta druhá,
tam jdu každou chvíli. (smích)“
R: „Co byste řekl na pedagogy?“
Š: „Ale copak já, já proti nim nic nemám, mě neučí,
tak já s nimi vycházím dobře.“
R: „Co říkáte na žáky této školy?“
Š: „ No tak mohli by být trochu ukázněnější. Tady
řvou vždycky jako blázni (smích). Zdravit by
mohli, no, copak vy dva zdravíte, ale ti ostatní
jdou jako do kravína .(smích)“
R: „Dojíždíte do této školy zdaleka?“
Š: „No 14 km ze Skutče od Skutče z Přibylova.“
R: „Co děláte ve volném čase v práci?“
Š: „ Jsem rád že si sednu (smích), toho času moc
nemám.“
R: „Tak děkujeme za rozhovor.“
Š: „ Jo díky, čau.“
Rozhovor si připravili David Ráliš a Petr Teplý
Zvědavá Kačaba
Zvědavá Kačaba
Kronika prokletých zaklínačů: Nádherné
bytosti Každý zná takové ty fantazie
romány. Tato kniha je to samé. Láska,
kouzla, přátelství atd. Každou holku to
nadchne. I mě to nadchlo a chci si přečíst i
ostatní díly. Ethan žije v městečku Gatlin v Jižní
Karolíně celý život. Moc dobře ví, že se tady nic
nemění. Jen do té doby než se objevila Lena
Duchannesová, poté není nic tak jako bývalo.
Ethan zjistí, že Lena patří k rodině mocných
zaklínačů. Jenže kletba, která na jejich rodinu
padla více než před 150 lety, ohrožuje její život.
Jen Ethan má tu možnost jí pomoc a zachránit jí.
Mně se kniha moc líbila. Vřele bych ji doporučila
dívkám a možná i pár klukům, ale nevím, jestli-by
se jim líbila. Některé může odradit „tloušťka
knihy“. Ano, má něco málo přes 500 stran. Vše je
ale krásně popsané a lehce pochopitelné.
/Autoři recenze: Anna Oberreiterová a Tomáš Moučka, 8. roč./
Čáp cestovatel
Návštěva Úřadu práce
Dne 10. listopadu se žáci třídy 9. A
zúčastnili exkurze v Chrudimi na Úřadu práce.
Hlavním úkolem naší návštěvy bylo informovat se
o nezaměstnanosti lidí v České republice a o
možnostech jejího řešení. Kromě tohoto jsme se
zabývali tím, kam máme jít na střední školu.
Rozdělili jsme se do skupin, v kterých jsme se
zamysleli nad povoláním, které bychom chtěli a
mohli vykonávat a nad školou, kterou bychom měli
vystudovat. /Marcela Habartová, 9.A/
GO kurz
se koná vždycky v září pro šesté třídy. První den jsme šli do zámeckého
parku, tam na nás čekal Vlastík. Ten měl pro nás připravené různé soutěže
(shazovat kelímky, selfie…). Druhý den k nám do školy přijela z Archy paní Monika
Králová, která nám zadala úkol - udělat co nejdelší kotvu s co nejdelším provazem.
GO kurz se nám moc líbil. /Eva Hrabaňová, Darina Lankašová, 6.B/.
Na GO kurz za námi přijela zdravotní sestra, se kterou jsme si zkoušeli
různé věci. Například co máme dělat, když se někomu něco stane. Jak
bychom se měli zachovat, když se někdo poraní. Další den s námi paní
Králová z Archy v Chrudimi vyráběla papírový provaz, kde jsme si cvičili
spolupráci mezi sebou. V obou dnech jsme hráli různé hry. /Eliška Urbánková, 6.A/
Z deníku ukecaného vrabce
Rozhovor s Matějem Kubyncem na jeho
oblíbené téma „Traktory“
Ahoj jak se jmenuješ?
Jmenuji se Matěj Kubynec.
Zajímáš se o traktory?
Ano, zajímám se o traktory.
Kolik traktorů máte doma?
Doma máme čtyři traktory.
K čemu je používáte?
Používáme je k obdělávání pole.
Jakou mají traktory silu?
Mají sílu od 55 do 105
koňských sil.
Na jakou pohonnou hmotu
traktory jezdí?
Traktory jezdí na pohonnou hmotu naftu.
Jaký máte doma nejsilnější traktor?
Doma máme nejsilnější traktor Zetor 10545.
Jakou mají traktory značku?
Traktory mají značku Zetor.
Máš doma nějaké malé modely traktorů?
Doma mám malé modely traktorů značky Bruder.
Jezdil jsi už někdy traktorem?
Ano, ale zatím jen po poli.
Děkujeme za rozhovor
Zvědavá Kačaba
Školní klub
V tomto školním roce se do klubu přihlásilo 69 dětí, což
je maximální kapacita. Do klubu jsme zakoupili nový
počítač, kulečníková tága a opravili jsme velký stolní
hokej. Tradičním zahájením klubových akcí byl
přestávkový turnaj v minikopané, do které se v naší
velké radosti přihlásily i dívky. Jako každý rok jsme
připravili výběr kroužků. Největší zájem je o kroužek
„Malých sportů“, kam se přihlásilo 21 dětí od 3. do 5.
třídy. Úspěšné jsou i kroužky „Florbalu“ a „Fan her“,
kam dochází starší žáci. Nejmenším kroužkem jsou
„Minišachy“,
kam
nám
přibyli 4 noví
členové,
kteří
mají
zájem
seznámit se
s touto
královskou
hrou. Kromě
pěkných
turnajových šachových souprav můžeme žákům
nabídnout i hru s novými elektronickými hodinami.
/Vlastimil Šmíd, vychovatel školního klubu/
/Matěj Urbánek a Honza Vávra, 8. roč./
Zvědavá Kačaba
Má mě rád, nemá mě rád
Romantický film. Film vypráví o 13 leté Juli a Brycovi. Juli byla do Bryce
už od dětství zamilovaná, zato Bryce do Juli ne. Jednou když jeli autobusem do
školy, Brycovi uvázl na stromě míč a Juli mu pro něj vylezla. Tam zahlédla
nádherný výhled a od té doby tam chodila. Ale později ten strom chtěli pokácet a
když se Bryce měl rozhodnout, jestli Juli pomůže nebo ne, rozhodl se, že ne.
Tehdy se Juli konečně smířila, že Bryce není ten pravý a že ho nikdy nebude mít.
A aby byl film trochu zajímavý vše se otočilo. Bryce se totiž zamiloval do Juli.
Zase tak jednoduché to nebylo, ale raději se podívejte na film sami. Film nás zaujal proto, že byl dojemný.
Děj nebyl zapletený a dal se lehce pochopit. Film je však spíše pro holky, kluky a muže by asi nezaujal.
/Autorky recenze: Kamila Liberdová a Natálie Novotná, 8. roč./
Zvědavá Kačaba
Halloween
V pondělí 9. 11. 2015 se konalo ve spolupráci se školním klubem
zážitkové tematicky zaměřené odpoledne dětí 4. třídy s názvem
„Halloween“. Děti byly rozděleny do tří skupin a soutěžily ve hře
„Duchové v pexesu“ a ve dvojicích luštily nápisy na „náhrobcích“. Žáci si
užili příjemné podzimní odpoledne plné her a pohybu nejprve ve třídě a
posléze i na školní zahradě a odnesli si spoustu společných zážitků.
/Mgr. Michaela Kovářová, tř. uč. 4. třídy/
Z deníku ukecaného vrabce
Reportéři: „Proč jste si vybrala toto
povolání?“
P. uč. Malinská: „Protože jsem ještě nevěděla co
dělám.“
R: „Jak je těžké komunikovat s žáky?“
M: „Jak s kterými.“
R: „Jaké to bylo když jste úplně poprvé přišla
učit?“
M: „Tak to je těžká otázka, ale bylo to něco
nového.“
R: „Jak dlouho učíte?“
M: „Třetím rokem.“
R: „Jakou školu jste vystudovala?“
M: „Pedagogickou školu v Hradci Králové.“
R: „Je obtížná vaše práce?“
M: „Jak v čem a jak kdy.“
R: „Jak jste prospívala na základní škole?“
M: „Asi líp než vy.“
R: „Jaký byl pro vás tento rok první školní
den?“
M: „Lepší než loňský.“
R: „Máte z něčeho strach?“
M: „Mám, ale neprozradím.“
R: „Jaký máte názor na naší školu?“
M: „Dobrý.
/Vojtěch Vašák a Jiří Pecina, 8. roč./
Zvědavá Kačaba
Farming Simulator 15
Vás zve do náročného světa moderního farmaření.
Postavte se výzvám farmářského života včetně chovu
zvířat (krávy, slepice a ovce), pěstování plodin a jejich
prodeje. Co vás čeká? Na začátku hry si můžete
projít prohlídku, ukáže vám co a jak, ale když
prohlídku projít nechcete, tak nemusíte. K rozehrání
máte 12 000 Euro, pár traktorů, kombajn a
příslušenství na zpracování půdy. Můžete také kupovat
krávy, ovce, starat se o ně, pravidelně je krmit a
postupně rozšiřovat stádo. Ve hře je několik
licencovaných značek, jak
zemědělských strojů, tak
i lesních. Lze si i zahrát
multiplayer
s kamarády
pomocí internetu nebo
LAN kabelu. Hru může
hrát
každý
(věková
hranice není stanovena),
ale spíš je to hra pro
někoho, kdo má rád ježdění v traktoru, péči o zvířata
a další věci, co se týkají zemědělské práce. Hru
vytvořil GIANTS
/Autoři recenze: Filip Sobotka, Matěj Kubynec, 8. roč./
Ze sloní paměti
Historie Vánoc?
Vánoce mají svůj původ
ještě v pohanské době, kdy byli lidé
těsně spjati s přírodou
a uctívali Slunce jako životodárnou
sílu. Slavilo se probuzení Slunce na jaře, uctívala se největší síla Slunce
v létě a významný svátek byl také v zimě, kdy Slunce pozbylo svoji sílu, ale
lidé věřili v jeho znovuzrození. To bylo v období zimního slunovratu kolem
21. prosince, kdy se začíná prodlužovat den, přibývá světla a tepla a
narozené Slunce získává sílu. Rané křesťanství se snažilo tyto pohanské
zvyky vymýtit, proto soustředilo své svátky do významných pohanských
oslav. Do této doby také křesťané zasadili narození Ježíše.
Zdroj: http://www.spektrumzdravi.cz/vanoce-historie-a-symboly-vanoc
Zvědavá Kačaba
Jaké je vánoční menu jinde v Evropě?
V Německu většinou nemají velkou štědrovečerní večeři a užívají si vánoční hodování až na Boží hod
– náš druhý svátek vánoční. Jako hlavní jídlo se podává pečená husa nebo, jako u nás, smažený kapr, jako
příloha jsou vařené brambory, dušené fazolky a zelí. Mají i svůj tradiční dezert – vánoční štolu. Je to sladký
vysoký koláč s oříšky, kandovaným ovocem a marcipánem, posypaný moučkovým cukrem. Tradiční
štědrovečerní večeře v Polsku je bez masa, zahajuje se rozlomením chleba a vánočním borščem. Hlavním
chodem jsou sledi v zálivce ze zakysané smetany a gratinované mořské ryby, podávané s vařenými vajíčky a
bramborami. Oblíbeným dezertem jsou medové sušenky s mákem a pečený sladký koláček se skořicí. Ve
Francii jsou nejčastějším předkrmem ústřice, uzený losos a slané palačinky z pohankové mouky. Jako hlavní
chod se ve Francii servíruje pečená husa s nádivkou z jedlých kaštanů, nebo různé jiné pečené maso –
hovězí, vepřové i jehněčí. Jako vánoční dezert si Francouzi oblíbili tzv. vánoční
poleno – piškotovou roládu s máslovým krémem, která je nazdobená tak, aby vypadala
jako větev. Nechybí na ní například houby z marcipánu nebo moučkový cukr, který
symbolizuje sníh. V Itálii: Tradiční italská vánoční večeře se nazývá „Svátek sedmi ryb“ a dnes se s ní
setkáme spíš jen ve venkovských oblastech. Současná vánoční večeře se stejně jako v Německu koná na
Boží hod a je složená z klasických italských předkrmů, těstovin, pečeného masa a šumivého vína. Zajímavá
je polévka – podává se totiž čistý rybí vývar, do kterého si v každém italském regionu přidávají své
speciality jako třeba v Marche těstoviny ze strouhanky nebo na Sicílii nočky z ovčího sýra. Vánočním
dezertem není nic jiného než světoznámé panettone – sladké pečivo s rozinkami a kandovanou
pomerančovou i citronovou kúrou. V Anglii se slavnostní vánoční hostina pořádá na Boží hod a je to vlastně
oběd, protože musí končit dřív, než bude v televizi ve tři hodiny odpoledne
každoroční vánoční proslov královny. Angličané se ale samozřejmě neošidí a tak se
k večeři servíruje mimo jiné tradiční pečená husa, kterou ale v posledních letech
poměrně často nahrazuje pečený krocan nebo hovězí maso s chlebovou omáčkou.
Klasikou anglické kuchyně jsou klobásky obalené ve slanině a také dezert s názvem
yorkshirský puding – malé upečené koláčky ze speciálního těsta, které jsou na povrchu
křupavé a uvnitř vláčné a nadýchané. Ve Španělsku jsou zvyklí večeřet pozdě v noci a
nemění to ani na Vánoce - tradiční hostina na Štědrý večer probíhá mezi desátou
hodinou večerní a půlnocí. Štědrému večeru se zde říká la Noche Buena – dobrá noc.
Jako první se servírují tapas s různými druhy sýrů, uzenin a zeleniny. Podávají se i další
lahůdky – husí játra, speciální šunka jamon strano, uzený losos. Oblíbená je i polévka, připravená z darů
moře. Hlavním chodem jsou nejčastěji královské krevety a pečené ryby, v některých oblastech pečené
jehněčí nebo krocan, případně kuře nadívané sladkou omáčkou s rozinkami, švestkami a meruňkami. Večeře
často trvá čtyři a více hodin a zakončují ji samozřejmě sladkosti. Oblíbený dezert jsou marcipánové
sušenky a churroz – smažené hranolky z těsta, obalené v cukru se skořicí. Vynikající je i flan – speciální
pudinkový krém s karamelem a turrón, sladký zákusek z medu a mandlí.
Zdroj: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/typicka-jidla-v-zahranici/110-vanocni-vecere-v-evrope/?site=vanoce
1
M
2
3
4
P
Š
A
5
6
7
8
N
T
O
K
K
I
A
T
K
O
R
/Natálie Novotná a Aneta Navrátilová, 8. roč./
E
L
F
V
L
Ů
S
P
D
I
N
O
Í
É
T
R
S
K
Ř
E
T
L
R
A
P
O
T
P
E
S
A
V
Ř
S
E
U
L
L
K
Ě
K
O
Č
K
A
O
A
K
Á
B
Á
L
T
N
I
C
K
O
P
R
A
Č
K
A
PES, KOČKA, ELF, VÍLA, SKŘET, DINO, KOS, SOB,
TELATA, PRAVĚK, ČÁP, KOPRAČKA, SLON,
STRAKA, NIC, PUK, SŮL, SUK
V ŽIVOTĚ TI POMŮŽE NEJEN RODINA ALE I
……………………
.
/Oberreiterová Anna a Skokanová Izabela, 8. roč
obsah / kdo za to tady může: miniteens z celé školy a hlavně borci z osmičky+ mirka filipi,
vlastík šmíd za obálku, lenka rousková, anna malinská za korekturky a občas někdo další, kdo
udrží informaci a tužku, opraví hrubky – chudáci češtináři…. /zš hrochův týnec, okres chrudim,
nádražní 253, hrochův týnec 53862/