Untitled

Transkript

Untitled
NÁVOD
KPOUŽI
TÍ
1. očkování D, H, P, Pi, L, (T, B)
2. očkování za 1 měsíc D, H, P, Pi, L,
R, (T)
ZDRAVÍ
Nežádoucí reakce na vakcinaci
Nejčastější nežádoucí reakcí je mírné
zduření v místě vpichu. Jedná se o tvrdší
bouličku, která se pohybuje s kůží. Časem
se pomalu vstřebá, v některých případech
může drobné zduření přetrvávat. Jedná se
pouze o kosmetickou vadu.
Očkování
Jedna z prvních povinností, které člověka
po odběru štěněte čekají, je očkování.
Obecné vakcinační schéma pro štěně:
1. očkování ve věku 6 týdnů ještě
u chovatele
2. očkování ve věku 8 týdnů D, P, (C)
3. očkování ve věku 12 týdnů D, H, P,
Pi, L, (T, B) – možno doplnit
o vzteklinu (R), která musí být
naočkovaná do 6 měsíců věku
Alergická reakce na vakcinaci. Nejčastěji
vyvolává tuto reakci ředidlo ve vakcíně
nebo vakcína proti leptospiróze. Objevuje
se asi půl hodiny až hodinu po očkování
a projevuje se otokem hlavy a krku. Při
výrazném otoku krku může dojít
k zadušení, a proto je nutné ihned navštívit
veterináře.
Obecné vakcinační schéma pro dospělého
psa (jednou za rok virové onemocnění
a vzteklina jednou za 1 až 3 roky podle typu
vakcíny):
Anafylaktická reakce je nejzávažnějším
druhem reakce na očkování, ale vyskytuje
1

se velice zřídka. Objevuje se do 15 minut po
očkování, takže pokud se jí u svého psa
obáváte, můžete těchto 15 minut počkat
u nás v čekárně a až pak jít v klidu domů.
Při této reakci se u psa objevují nervové
příznaky a upadá do bezvědomí. Nutná je
okamžitá odborná pomoc.


Tipy na prověřené přípravky


Odčervení

Střevní parazité často způsobují zažívací
obtíže, jejichž léčba může být nákladná.

V případě štěňat může parazitární infekce
vézt k chřadnutí až úhynu.

Řada střevních parazitů psů může způsobit
zdravotní obtíže u člověka. Ohroženou
skupinou jsou zvláště děti a senioři.


Jak často odčervovat

Štěňata 2., 4., 6., 8. týden po narození. Poté
v 6 měsících.
Dále je lepší preventivní
nahradit vyšetřením trusu.
odčervení
Psí lékárnička
Psí lékárnička by neměla doma chybět
žádnému majiteli psa. Co by měla
obsahovat?
Pomůcky









ideálně pás na tlamu nebo i látkový
košík
nůžky na drápy
nůžky klasické s kulatou špičkou
kompresní obinadlo na ránu
obvaz
fixační obvaz
špulka s náplastí
dezinfekční tampony
injekční stříkačka na jedno použití
pinzeta
pár latexových rukavic
kleštičky na klíšťata
2
Betadine – tekutý i v masti
peroxid vodíku, dobrý je ve spreji
i klasický
hypermangan (manganistan
draselný, desinfekce)
Smecta – na průjem (na zácpu je
dobrý lososový olej)
rehydratační roztok – koupíte
v lékárně nebo u veterináře
energetická pasta nebo čistý
hroznový cukr
přípravek na čištění uší, kapky na
vyplachování očí
lék proti alergii – lidský
Pes je pes, a proto je nutno s ním jednat jeho
jazykem, lépe řečeno používat takový styl
výchovy a přístupu ke štěněti, který má
šanci pochopit.
VÝCHOVA
A SOCIALIZACE
Pozor na neadekvátní typy potrestání, od
plesknutí novinami, až po tvrdé fyzické
tresty. Obojí vede k poruchám chování psa,
nebo k projevům dominance vůči pánovi.
Nejdůležitější věc po odběru od chovatele
je řádná socializace. Štěně jde do nového
domova v tzv. socializační fázi vývoje.
Socializační fáze je po fázi vtiskávání
nejdůležitějším obdobím v životě psa a má
obrovský vliv na povahu štěněte. V této
době se vytvářejí složité společenské
vztahy mezi psy i vztahy mezi člověkem
a psem.
Jedna z nejdůležitějších věcí hned po
socializaci je naučit psa, aby si od vás
nechal všechno líbit. V dospělosti se vám to
u veterináře opravdu vyplatí. Pozor na
řešení agrese ze strany psa vaší agresí, to
nikam nevede. Vše učte v klidu a pohodě.
Pokud cítíte, že ztrácíte nervy, radši toho
nechte.
Štěně je předáváno novému majiteli, který
by měl svým individuálním působením na
práci chovatele plynule navázat. Právě
v tomto období štěňata ochotně přijímají
člověka jako partnera při hře a uznávají
jeho nadřazenost. Jsou velmi přístupná
informacím a podnětům a rychle se učí, jak
mají na různé věci reagovat. Na věci, se
kterými štěně nepřijde do styku během
socializační fáze, bude později reagovat
s nedůvěrou. Z tohoto důvodu byste měli
zajistit štěněti dostatek kontaktu s cizími
lidmi, jak dospělými, tak dětmi, se psy
různého stáří, plemene i velikosti, štěně by
se mělo naučit pohybovat v různém
prostředí a poznávat vše ze svého okolí.
Budoucí problémové chování má velmi
často původ v nesprávném zacházení se
štěnětem právě v této době. Pokud věnujete
štěňátku náležitou pozornost, můžete
očekávat následné harmonické soužití.
Jak tedy na to? Nejlépe je začít už od
štěněte.
Nejdůležitější je vštípit si hlavní zásadu,
která zní: „Co nechceme, aby pes dělal
v dospělosti, to mu nelze dovolit ani jako
štěněti.“ Pokud si totiž pes na něco zvykne,
velmi těžce odvyká. Záleží na každém
majiteli, jaké mantinely pro chování svého
psa zvolí. Pozor jen, aby nehraničily
s týráním zvířete.
Při výchově a výcviku se snažte v prvé řadě
o pozitivní stimulaci. To znamená, že pes se
rychleji, lépe a raději učí vše, pokud je
chválen a odměňován. Snažte se vycházet
z filozofie „škola hrou“. Dále je třeba si
uvědomit, že pes se dokáže soustředit jen
pár minut, proto vždy výcvik po pár
minutách přerušte, nechte psa odpočinout,
hrajte si s ním a poté se k výcviku opět
vraťte
Výchova vašeho psa začíná momentem
jeho převzetí od chovatele. Nyní je již jen
a jen na vás, jakého psa si vychováte.
Musíte si však uvědomit jednu zásadní věc:
Základním předpokladem toho, aby Vás
pes poslouchal je, aby poznal své postavení
3
zmaten, aby je dodržoval. Na tomto místě
je třeba podotknout, že právě zde –
u nedůslednosti – mnohdy začínají
u mladého jedince v důsledku jeho zmatení
vystupovat
na
povrch
sklony
k agresivnímu nebo strachovému chování.
To znamená, že jedinec vystavený
nevyzpytatelnému chování majitele se
začne tímto způsobem bránit – agresí nebo
strachem. Bohužel, v očích lidí je to pak
vždy pes, který je ten špatný. k těmto
obranným
projevům
může
patřit
i nadměrná submisivita, případně takový
jedinec může i sám sebe vyčlenit ze
smečky.
ve Vaší „smečce“. To znamená hlavně
důslednou výchovu a nepolevovat ve
svých nárocích.
Výchova československých vlčáků se
v principu nijak neliší od výchovy jiných
plemen. I v současnosti je velmi rozšířený
mylný názor, a to i u mnoha kynologů se
zkušenostmi s jinými psími plemeny, že
československý vlčák má nevychovanost
prakticky vrozenou a že s ním jsou jen samé
starosti. V důsledku tohoto vžitého názoru
pak nedostatečnou vychovanost svých psů
takto vysvětlují i někteří majitelé ČSV –
nemají však pravdu, jen si takto snaží
ulehčit život namísto toho, aby se zamysleli
nad tím, co udělali špatně. Je jasné, že nikdo
učený z nebe nespadl a chyby dělá každý.
Výchovou ovlivňujeme velmi podstatnou
část chování, v podstatě píšeme na
nepopsaný list papíru. Československý
vlčák citlivě vnímá jakékoli sebemenší
změny ve smečce a také v chování členů
smečky, následně na toto chování reaguje
a přizpůsobuje se. Tím jsme dostali
k
druhému
jmenovanému
faktoru
ovlivňujícímu chování jedince a tím je řád.
Řád je velice důležitý a to proto, že
vymezuje a určuje co je ve společenství
(smečce) přípustné, a co už ne. Jedinec,
který je vtažen do smečky, se vždy smečce
přizpůsobuje, ale zároveň také smečku
mění a s ní mění i zavedený řád. To je
důvod, proč mohou nastat i v dlouho
bezkonfliktní smečce po zařazení nového
jedince konflikty.
Československý vlčák má velmi vyvinuté
sociální (řekněme smečkové) chování,
můžeme připustit, že více než většina
ostatních plemen, čímž se od nich liší.
U ostatních plemen je tato odlišnost dána
především dobou, po kterou je plemeno
domestikováno, přičemž úměrně této době
se u psů postupně vytratila velká část
tohoto původního přirozeného chování.
Projevy tohoto chování pozorujeme u ČSV
celý jeho život. Ve smečce je jasně daný řád
a jsou v ní důsledně dodržována nepsaná
pravidla. Také proto jsou pro naše psy,
chované
člověkem,
velmi
důležité
důslednost a řád. Tyto dva faktory určují
rozhodující měrou chování jedince.
Stejné principy platí, když si pořídíte psa.
Když si domů přivezete štěně, také musíte
do určité míry změnit dosavadní systém
(řád) zavedený v rodině (smečce). Na
majiteli psa, kterého přivede do smečky, je
vždy určení způsobu, jak tohoto jedince do
smečky začlení. Někteří chovatelé tvrdí, že
Důslednost je velmi podstatná v určování
pravidel, jejichž dodržování po psovi
vyžadujeme.
Pokud
tato
pravidla
nedodržujeme sami, tzn., nevyžadujeme je
vždy a stejně, ale podle momentální
nálady, nemůžeme pak ani vyžadovat po
psovi, který je takovýmto chováním
4
avšak při dodržování výše uvedeného.
Mnoho majitelů psů si také plete výcvik
s výchovou. Vycvičený pes ještě nemusí být
nutně dobře vychovaný, což samozřejmě
platí i naopak.
do tohoto procesu nijak nezasahují a pes se
do smečky začlení sám, tedy že si sám
najde svoje místo ve smečce. Tento přístup
je špatný – může vést ke spoustě
zbytečných konfliktů, dokonce může dojít i
k rozdělení smečky. Hlavním důvodem
těchto problémů (který je pro všechny psí
členy smečky nepochopitelný) je to, že se
do začlenění nově příchozího jedince do
smečky nevložil její vůdce, nebo chcete-li
alfa. Právě určování řádu neboli toho, co je
ve společenství (smečce) zakázáno a co
povoleno, je vždy na vůdci smečky – tedy
na vás. S řádem smečky pak souvisí její
hierarchie, kterou tak můžete částečně
ovlivnit a nového, pro smečku dosud
neznámého jedince, zařadit na vámi určené
místo.
Československý vlčák je pes, nikoliv vlk,
i když svého vlčího předka má blíže než
ostatní plemena. Stejně jako jiná plemena
mají své specifické vlastnosti, má je
i československý vlčák. Ty ale v žádném
případě nejsou důvodem, aby na ně někdo
sváděl nevychovanost svého psa. Každé
plemeno má to svoje, a pokud Vás okouzlil
svým vzhledem nebo svými dalšími
vlastnostmi právě československý vlčák
a rozhodnete se prožít část svého života
právě s ním, určitě na něj nikdy
nezapomenete.
Důslednou výchovou je možné dosáhnout
téměř čehokoliv, jen je potřeba vždy a za
všech okolností dbát na důslednost a řád. Je
jen na Vás, jakým způsobem se postavíte
k výchově. Bití psa a jiné násilné metody
jsou již dávno překonané a v důsledku
neúčinné – cílem přece není psa „zlomit“,
ale vychovat a přitom vybudovat opravdu
pevný vztah založený na důvěře mezi
psem a jeho majitelem. Lepších výsledků
než násilím lze dosáhnout použitím
kladných podnětů.
Veškeré chování psa je odrazem jeho
majitele. Dokonce i psa, který neměl lehký
život, lze většinou po opravdové správně
vedené výchově, potažmo převýchově,
vrátit k normálnímu chování, přijatelnému
pro bezproblémové soužití.
Je nutné si uvědomit, že každý pes je
jedinečný ve své povaze, každý je více nebo
méně jiný. Proto je důležité přizpůsobit styl
výchovy každému jedinci individuálně,
5
granulí). Až si mrňouska povezete domů,
bude mít přibližně 5–7 kg, u této váhy nám
vychází denní dávka v hodnotách 300 – 420
gramů. Do této hmotnosti budeme počítat
kosti a masovou směs, mléčný příkrm
budeme brát jen jako něco navíc.
KRMENÍ
BARF pro štěňata
V první řadě si ujasníme, co vlastně budou
štěnda v rámci denní krmné dávky baštit:



Poměry v masové směsi by u štěňátka měly
být asi 60 % masa a vnitřností, 30 % kostí
a 10 % ovoce a zeleniny (přičemž vždy více
zeleniny než ovoce a ze zeleniny nejvíc
listová – saláty, zelí může být i kysané,
špenát atd.).
Masová BARF směs
(směs mletého masa, vnitřností,
zeleniny a ovoce, plus vitamíny,
lze do ní přidávat i trochu příloh,
oleje, bylinek atd. Ale o tom si níž
povíme víc.)
Mléčný příkrm
(piškotky rozmáčené v mléce,
tvaroh/jogurt, med, vajíčko, lze
přidat i čerstvý sýr – typu cottage,
popř. nějaké ovoce – rozmačkaný
banán, rozmixované jablko atd.)
Masové kosti
(kuřecí křídla, krky, později kostry,
vepřová žebra, hovězí kosti atd.)
Z toho nám vylezou asi takováto čísla:
Na 1 kilo živé váhy štěněte: 36 g masa, 18 g
kostí a 6 g ovoce/zeleniny – celkem 60 g.
(Přídavek ke krmení při každém kile, které
váš mrňousek přibere – a na začátku
přibírají velice rychle.)
Váš mrňavec by měl ze začátku baštit
ideálně 3–4× denně. Krmná dávka po
odstavu je 6 % tělesné váhy. Tato čísla platí
alespoň do věku 4 měsíců, tehdy lze snížit
krmnou dávku na 5 % hmotnosti a krmit 3×
denně. Další změna bude někde kolem 10.
měsíce, kde už bude stačit krmení 2× denně
a krmná dávka 4 % hmotnosti. Na
dospělácké množství přejděte někdy mezi
12. a 15. měsícem – 3 % hmotnosti šedivce.
Vše se bude odvíjet od toho, jak budou
štěňátka nabírat na hmotnosti a růst.
Průběžné konzultace jsou jen vítané a rádi
poradíme.
Druhá důležitá věc, kterou si řekneme, je
kolik: u krmení BARFem se udávají
hodnoty 4–6 % tělesné hmotnosti u štěňat
a 2–3 % u dospělého psa.
Denní krmná dávka se samozřejmě
uzpůsobuje podle momentálního stavu
pejska. Tak jako je každý člověk jiný – jeden
ztloustne, jen projde kolem cukrárny,
druhý se může ládovat a nepřibere – tak
jsou různí i psi. Zároveň musíme brát
v potaz to, jak moc se pejsek hýbe, jaký je
jeho zdravotní stav atd. Žádná tabulka se
nedá brát doslovně a u BARFu máme
obrovský prostor pro uzpůsobení dávky
podle jednotlivce (ne jako u granulí, kde je
jediná cesta přidat/ubrat, nebo změnit druh
Lámete si hlavu nad tím, jak pejskovi
podávat krmení tolikrát denně, pokud
chodíte do práce a nebudete se štěňátkem
pořád? Např. první měsíc – ráno půlka
masové směsi, do kotce/klece (prostě na
dobu co bude sám) necháme štěndovi kosti
– s nimi se trochu zabaví po dobu, co bude
7
A dostáváme se k tomu, jaké druhy masa,
zeleniny a ovoce pejskům krmit:
sám, po návratu z práce mléčný příkrm
a později večer druhá polovina masové
směsi. Po prvním měsíci už můžeme
vynechat mléčný příkrm a jen občas přidat
do masa tvaroh, sýr, jogurt atd. To nám
sníží počet krmení na třikrát denně (ráno
maso, večer maso a přes den kosti). Ve
chvíli, kdy už krmíme jen dvakrát denně,
dostává pejsek přes den kosti a večer maso.
Pokud by to na něj byla velká dávka
najednou (nedožírá, nebo dávku zvrací
kvůli přežrání), část masové směsi můžeme
dávat s kostmi při odchodu.
První otázka je, zda používat maso pro
lidskou spotřebu, nebo maso určené pro
krmení zvířat. Krmit masem pro lidskou
spotřebu určitě není problém, ale
upozorňuji předem, že je to mnohem dražší
a chce to mít v okolí dobře zásobeného
řezníka, protože krmit štěňátku nebo psovi
jen kostky hovězího na guláš, mleté
vepřové a kuřecí řízky určitě není to pravé.
Potřebujete
i vnitřností.
Nikomu tento „režim“ nenakazujeme, je to
jen návod, jak to lze řešit.
zdroj
svaloviny,
kostí
U dobrého řezníka tohle vše lze sehnat:

Ještě si řekneme něco o poměrech
zelenina/ovoce v masové směsi. V dávce by
z celkového množství mělo být asi 80 %
zeleniny a 20 % ovoce. Zelenina pak půl
napůl listová a ostatní.

8
svalovina – kuřecí, krůtí, vepřová,
hovězí, telecí, jehněčí, selecí...
kosti – křídla, krky, skelety, hovězí
kosti, vepřová žebra…



vnitřnosti – žaludky, játra, srdce
(hovězí, vepřová i kuřecí),
mozeček, slezina
i takové „libovky“ jako jazyky, celá
prasečí hlava, morkové kosti atd.
(což samozřejmě pejsek nemusí
baštit, jen tím ukazuju, jaký
sortiment může mít dobré
řeznictví)


Jako samostatnou kategorii uvedu dvě
věci:
Dalším problémem je úprava masa pro
lidskou spotřebu – je s tím trochu víc práce.

Pokud máte doma malého pažravce, pak
tento problém odpadá – maso dáte klidně
vcelku, vedle něj kousky zeleniny a ovoce
a on to zbaští. Ale pokud máte doma
vybíravce, který vyžere jen co mu chutná,
je opravdu lepší namletá masová směs, do
které se zamíchá strouhaná popř.
mixovaná zelenina.

Zelené dršťky (neprané žaludky) –
které částečně můžou nahradit
zeleninu v krmné dávce – sice
smrdí, ale pejskům moc chutnají.
Vemeno – taky nevábně vypadající
věc, ale skvělá kvalitní bílkovina
a opět psům moc chutná.
Důležité: Nikdy nepodávejte psovi kosti
vařené, nebo pečené. Při tepelné úpravě
kost mění strukturu a následně se při
konzumaci štípe do ostrých hran. Ostré
úlomky kosti by pak mohly v trávicím
traktu napáchat velkou neplechu. Kosti
vždy podáváme pouze v syrovém stavu,
kdy jsou pro psí tlamu a zuby měkké a pro
psí žaludek dobře stravitelné.
Sama z masa pro lidskou spotřebu od
řezníka krmím masové kosti (křídla,
skelety, vepřová žebra), morkové kosti jako
pochoutku a zábavu a některé vnitřnosti.
U masa pro psy je dnes obrovský výběr
druhů i dodavatelů. Já budu jako
vzorového dodavatele brát Vetamix
(www.vetamix.cz), jinak využíváme i další
dodavatele masa – Nýřany, Axa, Pružina –
vše nám dodává www.zufrik.cz a druhy
masa, které od nich běžně používám do
krmení. Už proto, že Vetamix seženete
v obchodech nejčastěji a zaváží i domů (při
odběru nad 60 kg).
Zeleninu a ovoce podáváme syrové nebo
maximálně spařené – při vaření se ztrácí
velké množství vitamínů. Strouhání popř.
mixování taky není samoúčelné –
mechanicky narušené ovoce a zelenina se
psům lépe tráví.
A co do druhů lze vlastně podávat téměř
cokoli, co vás napadne a pejskovi chutná.
U našich šedivců se jen vyhneme většímu
množství mrkve, kvůli tmavnutí očí.
Doporučuje se nejvýše jedna mrkev týdně,
lze ji vynechat i úplně.
Od Vetamixu krmím:

hovězí (hovězí hrubomleté, hovězí
kusové, telecí hrubomleté),
ryby (rybí piliny – mleté filé, losos
– kousky),
vnitřnosti – buď ve formě maso
s vnitřnostmi (hovězí s droby,
vepřové s droby), nebo mají
i vnitřnosti jako takové (játra,
srdce).
kuřecí maso (drůbeží mleté –
namleté skelety, kuře mleté celé –
celé namleté kuře, stehna, křídla,
drůbeží ořez – motýlky s kůží),
9



Znovu připomínám, že čísla jsou jen
orientační a krmení je nutné přizpůsobit
každému pejskovi individuálně – rádi
poradíme. U štěňat se držíme zásady, že
méně je někdy více – štěníska určitě
nepřekrmujeme – štěndo by mělo žrát
s chutí, na jídlo se těšit a dojídat.
listová zelenina – všechny druhy
salátů, čínské i normální zelí (může
být i kysané – super zdroj vitamínu
C), špenát, bylinky, v sezóně
můžeme přidat i pampelišku,
kopřivu, nať mrkve, nať petržele
atd.,
Kořenová a ostatní zelenina – malé
množství mrkve, celer, petržel,
pastinák, okurka, paprika, květák,
brokolice, kedluben, cuketa, lilek,
rajčata atd.,
Ovoce – jablka, hrušky, banány,
švestky, třešně, pomeranče,
v sezoně třeba i borůvky, maliny,
rybíz atd.
Žrádlo jim určitě nenecháváme v misce,
pokud nedojedí. Porci pejskovi dáme a ve
chvíli, kdy o misku přestane jevit zájem, tak
mu ji klidně sebereme, i když ještě
nedojedl.
Připadáte si právě teď jako po prohlídce
alchymistické laboratoře? Máte pocit, že ve
všem máte ještě větší guláš? Bojíte se, že
byste něco pokazili, pokud budete krmit
masem? Nebo je vám víc než nepříjemná
představa jak mícháte krmení ze syrového
masa a vnitřností, které ne vždy tak úplně
voní? I pak máme řešení! Nabízím Vám
dvě varianty úzké spolupráce:
Co ještě přidávat? Určitě bych celoživotně
přidávala kompletní vitamino-minerální
komplex pro psy krmené masem s přílohou
(např. Nutrimix od Biofaktorů, nebo
Roboran) a u štěňat bych volila i nějakou
formu kloubní podpory (hydrolyzovaný
kolagen nebo mám dobrou zkušenost
s Gelacanem Baby).
Můžu Vás provést prvními fázemi
BARFování osobně, pomoct první BARF
balíčky připravit a radit i pomáhat Vám až
do té doby, kdy si budete připadat „jistí
v kramflecích“. Rady a pomoc se můžou
týkat přímo přípravy, dávkování, kde
sehnat maso atd.
Dále můžeme do krmení přidávat





kvalitní rostlinný olej,
přílohy (ovesné vločky, rýži,
těstoviny),
mléčné výrobky – bílý jogurt
(kvalitní, ne nízkotučný, může být
i „živý“ – např. Activia), tvaroh
(opět ne odtučněný), sýr (čerstvý,
např. tvrdý používat spíš jako
mlsku – je v něm hodně solí
a konzervantů),
vejce – syrové spíše bílek (ale
nevadí ani celé), nebo vařené,
med.
Nebo nabízím možnost připravit pro Vás,
resp. Vašeho pejska BARF balíčky na míru.
Granule
Jak vybrat kvalitní granule
Odpověď na tuhle otázku není vůbec
jednoduchá. Na našem trhu jsou
nejznámější superprémiové značky tyto:
Eukanuba, Royal Canin, Hills, Purina Pro
Plan. Všechna tato krmiva jsou na to, co
obsahují, předražená. Velice těží hlavně
10
Kuřecí moučka, kukuřice, kukuřičná mouka,
pšenice, … Kukuřice a kukuřičná moučka je
vlastně jedno a to samé (výrobce ji ale
rozdělil), čtvrtou složkou v pořadí je zase
obilovina, tak je jasné že asi kuřecí moučka
nebude zrovna na prvním místě obsahu.
z velké reklamy, kterou si mohou dovolit,
protože granule nemají tak drahé složení
a jsou za draho prodávané. Proto zbývá
dostatek peněz pro velkou reklamu.
Všechny tyhle granule vyrábí velké
potravinářské firmy. Naopak firmy menší
vyrábějící granule stejně drahé nebo
dokonce levnější zato ale o hodně
kvalitnější si rozsáhlou reklamu dovolit
nemohou. Proto také nejsou tolik známé
a také je nenajdete v každém zverimexu
(naštěstí je zde Internet, ze kterého jde
objednat vše).
Pokud mají granule například složení
Kuřecí moučka (30 %), rýžová moučka, čerstvé
jehněčí maso, kuřecí tuk, je jasné, že zřejmě
tyhle granule budou nejvíce obsahovat
právě masovou složku. Navíc u kuřecí
moučky je také uvedeno procentuální
zastoupení v krmivu.
Ideální je potravinářská kvalita surovin, jež
byly na výrobu granulí použity (jen tak
nevystavíte
psa
riziku
přítomnosti
hormonů, těžkých kovů, pesticidů, hnojiv
apod.).
Ač granule vypadají, jako by byly vyrobeny
hlavně z masa, není tomu tak. Ani by to
nebylo dobře. Pes je však stále geneticky
masožravec a krmivo by tento fakt mělo
respektovat, převaha bílkovin by měla být
pokryta živočišnými zdroji. Možná vás to
překvapí, ale obiloviny mají 2/3 obsahu
bílkovin jako maso. Je podstatně levnější
vyrobit krmivo převážně z obilí, nikoliv
z masa, činí to tak mnoho výrobců a bez
varování na ten fakt těžko přijdete jinak,
než že pes nebude prospívat. Jde právě
o výrobce, jež neuvádí podrobný popis
použitých surovin.
Všechny suroviny jasně určené („kuřecí
moučka“ – nikoliv „drůbeží“, „rýže“ –
nikoliv „obiloviny“, „kuřecí tuk“ – nikoliv
„živočišný tuk“), pokud jsou nejasně
určené, nevíte, co zrovna výrobce levně
nakoupil a čím zrovna psa krmíte.
Převažují
živočišné
bílkoviny
bílkovinami rostlinnými, ale pozor:
nad
Výrobci krmiv používají jeden velmi dobrý
trik. Ve složení musí být suroviny uvedeny
v sestupném zastoupení. To znamená, že
když je na prvním místě kuřecí moučka na
druhém kukuřice na třetím místě moučka
z lososa tak v granulích je nejvíce kuřecí
moučky, o něco méně je kukuřice, pak
moučka z lososa a další přísady. Výrobci
ale umí složení přizpůsobit tomu, aby si
kupující myslel, že kupuje granule, kde je
nejvíce masové složky, ale ve skutečnosti je
tam nejvíce obilovin. Máme třeba granule
v následujícím složení:
Na obalu se pokuste najít:
1. Zmínku o šetrné výrobní
technologii. Ta zachovává
výživové hodnoty vstupních
surovin, umožňuje aplikaci tuků,
vitamínů, minerálů, probiotik
a enzymů za teplot, které nevedou
k jejich znehodnocení.
2. Deklaraci o kontrole výroby
patřičným státním orgánem pro
kontrolu krmiv případně
o provedených krmných testech
11
Dále naleznete zdroj tuků – rybí tuk, kuřecí
tuk – poměr omega-6 a omega-3 kyselin
menší než 5:1 (většina výrobců udává jako
ideální 10–5:1, na srsti psa poznáte smysl
čísla menšího než 5).
Co hledat ve složení kvalitních
granulí
Na prvním místě by měla být kvalitní
masová moučka nebo sušené maso. To pár
lidí jistě překvapí, protože by tam spíše
chtěli maso čerstvé a ne nějakou moučku. Je
však třeba si uvědomit, že čerstvé maso
obsahuje zhruba 70% vody, sušením se
voda odpaří a zůstane masová moučka, cca
30% původního množství. Když máte
uvedené ve složení granulí na prvním
místě čerstvé maso a na druhém třeba rýži,
vyplývá z toho, že granule jsou hlavně
z rýže a masa obsahují málo. Po vysušení
těchto surovin maso ztratí vodu a obsahově
spadne hluboko za uvedenou rýži. Tudíž se
jedná o určité (dovolené) klamání
zákazníka. Proto v případě, že výrobce
uvede v obsahu čerstvé maso na prvním
místě, musí být následováno ještě masovou
moučkou někde v předních místech
složení, poté se nedá nic vytknout ani
čerstvému masu.
Konzervováno přírodně směsí vitamínů E
(tokoferolů) a vitamínu C, rozmarýnem.
Dále můžete nalézt ve složení zeleninu,
ovoce, bylinky, probiotika, antioxidanty,
široké spektrum vitaminů, minerálů
a stopových prvků včetně organických
(tedy chelátových) forem některých z nich.
Může být uvedena též kloubní podpora
jako glukosamin, chondroitin nebo MSM.
Kloubní podpora je však spíše lákadlo na
zákazníka, protože obsah nebývá až tak
vysoký, aby ovlivnil stav kloubů vašeho
pejska. Přesto klidně ve složení být může.
Obsah vlákniny v krmivu by měl být více
než 3 %, zajistíte tak psovi čistou střevní
stěnu dobře plnící svou funkci vstřebávání
živin, předejdete zánětům zažívacího
traktu, průjmům a poruchám imunity
plynoucím z dráždění střeva zahnívajícím
obsahem (pamatujte, že plocha střeva se
počítá na řadu metrů čtverečních, což už je
pořádný potencionální zdroj problémů).
Dále najdete ve složení nějaký zdroj škrobů
či sacharidů, musí však být přesně
rozepsáno, o jaký zdroj jde. Nestačí napsat
jen obiloviny. Nejlépe stravitelné jsou
tapioky a brambory, rýže, proso a amarant
je z hlediska stravitelnosti průměr
a nejhůře stravitelné jsou kukuřice, pšenice,
oves, ječmen. Hodnota škrobů by měla být
ideálně do 30 %, do 50 % je průměr.
Čemu se ve složení granulí
vyhýbat
Pokud jediným zdrojem bílkovin je čerstvé
maso (pokud není následováno údajem
o použití masové moučky, vždy znamená
minimum živočišných bílkovin v krmivu).
Je tedy potřeba zkontrolovat i celkový
obsah obilovin. Pes totiž není slepice,
přesto výrobci cpou do granulí takové
množství obilovin, aby mohla být cena
taková, jaká je. Často se dostaneme i k číslu
kolem 60 až 90 %.
Pokud granule obsahují pouze čerstvé
maso – jakéhokoli druhu – je třeba
pamatovat na to, že dvě třetiny masa tvoří
voda, která se ztratí při sušení, proto ve
výsledku bude v granulích daleko méně
12
„Vedlejší produkty rostlinného původu“,
„obiloviny“, nebo „rostlinný izolát“ – pod
těmito názvy najdete zbytky rostlinné
výroby v obdobné kvalitě jako produkty
o odstavec výše. Obiloviny zmiňuji,
protože pokud není blíže určeno, o jaké
obiloviny
jde,
půjde
s
největší
pravděpodobností též o surovinu velmi
nízké kvality.
masa, než bychom očekávali. U moučky
tenhle problém není, ale na druhou stranu
neznáte její přesnou čistotu, jde tedy
o důvěru ve značku.
„Vedlejší produkty živočišného původu“,
někdy také „maso a výrobky masového
původu“ – neexistuje, aby něco nebylo
přesně specifikováno. Maso je velmi široký
pojem, vždy musí být přesně určeno, např.:
kuřecí moučka, krůtí moučka, moučka z lososa,
čerstvé kuřecí maso atd.
Často jde taky o jiné názvy pro sóju (někteří
výrobci ji ale přímo přiznají – „sója“,
„sójové boby“, „sójový olej“ – to vůbec pro
psa nebrat. Krom toho, že jde o alergen, tak
i o nekompletní rostlinné bílkoviny, těžce
stravitelné, působí proti využití bílkovin
z potravy.
Výrobky masového původu, vedlejší
živočišné produkty, deriváty a další jsou už
zmíněné odpady – jsou to semleté veškeré
zbytky, které si umíte i neumíte představit
– staré maso, kafilerní zbytky, nohy,
zobáky, peří, krev, střeva, srst, kopyta,
trus… Prostě všechno, co se jinak použít
nedá. Ty by se v kvalitním krmivu nacházet
neměly.
Sůl – aby psům více chutnaly tak se do
některých granulí dává sůl – pes sice sůl
k životu potřebuje, ale rozhodně ne ve
větším množství.
13
Jedna surovina víckrát rozepsaná: např.
kukuřice, kukuřičný lepek, kukuřičná
mouka.
Některé
společnosti
také
používají
nepotřebný přepálený tuk z restaurací
(ležící tam několik měsíců v barelech),
nastříkají jím granule a ty pak hezky voní
a hlavně pejskům chutnají.
Shrnutí: Problematika krmiva je ještě
o něco složitější, ale snad tyhle informace
budou stačit k tomu, abyste si vždy přečetli
složení krmiva, které se chystáte koupit,
a abyste se zamysleli nad tím, co vlastně
vaši pejsci budou jíst. Rozhodně tady
neplatí, že nejdražší může být to nejlepší,
avšak levně také nic super nekoupíte.
Nejlepším způsobem výživy pejska je
zřejmě vařená strava, ale i o té je třeba
hodně vědět a také v dnešní době nemá
každý čas vyvařovat svému pejskovi. Proto
musíme granule vybrat o to zodpovědněji.
Často také můžeme ve složení najít
celulózu, která má, dle slov výrobce, zajistit
správné trávení. Celulóza je vlastně jenom
vznešený název pro dřevěné piliny. Jak ale
můžou dřevěné piliny pomoci s trávením,
když je pes strávit neumí? Nevím!
Rostlinné oleje – obsah omega mastných
kyselin v neaktivní formě.
Alergeny: lepek, sója, barviva. U citlivých
psů se raději vyhněte i pšenici, kukuřici,
vajíčkům, mléku atd. To vše mohou být
potenciální alergeny, které zdravému psu
nic neudělají, ale u citlivého mohou zadělat
na problémy. Hodně psů je alergických i na
kuřecí maso, ovšem vracíme se k otázce
kvality a původu surovin.
Zde se prosím zamyslete nad základní věcí
– rohlík stojí průměrně 2 Kč, má 50g. Tedy
15 kg rohlíků vyjde na 600 Kč, což je cena
za 15 kg granulí, jež se považují za průměr.
Jak můžou stát stejně jako rohlíky, když je
v nich „tolik“ masa, vitamínů a minerálů?
Chemické konzervanty jako například
BHA, BHT, propylgalat, sorban draselný,
ethoxyquin… také nazývány „doplňkové
látky povolené v EU“. Pozor, bývají
masivně obsaženy v pamlscích na pultech
chovatelských prodejen a překvapivě (i
když výjimečně) i v krmivu, kde 15 kilo
stojí bezmála 2000 Kč. Pes tak každou porcí
krmiva dostává příděl látek, které jsou
rakovinotvorné.
Způsob konzervace poznáte i dle data
spotřeby – granule konzervované pouze
vitamíny mají spotřebu cca do roka,
chemicky konzervované cca 2 roky.
Zchutňovadla: nekvalitní granule obvykle
psům sice velmi chutnají, ale je to obsahem
zchutňovadel, která výrobci přidávají.
14
z nejpřirozenějších aktivit – pes ve smečce
(společně se svým pánem) spolupracuje při
překonávání překážek v honbě za kořistí.
Kořistí se stává pamlsek či hračka
a pochvala na konci každého parkuru. Je to
sport, který prospívá fyzické kondici psa
i psovoda a velmi dobře upevňuje vztahy
mezi psem a pánem. Kromě toho je každý
trénink i závod výbornou příležitostí pro
socializaci psa – jinými slovy pes se v tomto
prostředí naučí stýkat s ostatními psy
i lidmi, zvykne si na ně, ztratí strach a tím
se eliminuje jeho agresivita z tohoto strachu
plynoucí.
MOŽNÉ
AKTIVITY S ČSV
Scooter (koloběžka) – je jízda na koloběžce
s jedním nebo se dvěma psy. A proč zrovna
koloběžka? Na rozdíl od kola, tedy
bikejöringu, se koloběžka zdá mnoha lidem
bezpečnější. Například proto, že při pádu
můžete z koloběžky lépe seskočit než
z kola. Možná si řeknete, že oproti kolu
musí být koloběžka pomalá. Přitom
rychlostně se kolu zcela vyrovná.
Průměrné rychlosti na trati dlouhé zhruba
6 km dosahují často až k 30 km/h!
Sportovní kynologie – je zaměřena
především na volné chvíle strávené
s Vaším psem. Dělí se na poslušnost,
obrany a pachové práce.
A pokud máte doma dva pejsky a váháte,
se kterým se vydat na trénink nebo závod,
pak je pro vás scooter to správné řešení. Je
to totiž také jediná individuální kategorie,
ve které můžete oficiálně jet jak s jedním,
tak se dvěma psy. Při jízdě na koloběžce
jsou zapojeny jiné svaly, než při jízdě na
kole. Může tak být i vhodným způsobem,
jak si zlepšit kondičku a posílit další svaly.
Dogtrekking – neboli orientační pochod se
psem je v Česku jedním z nejmladších
odvětví pejskařských aktivit. Jeho historie
se u nás začala psát v roce 2000.
Dogtrekking je extrémní kynologickým
vytrvalostním sportem, při němž jsou
překonávány mimořádné vzdálenosti
v časovém limitu. Psovod je se psem při
dogtrekkingu spojen buď postrojem
a vodítkem připjatým k bedernímu pásu,
nebo vede psa pouze na vodítku (či
střídáním obou variant). V žádném případě
není možno jít se psem „na volno“ (ani
krátkodobě).
Na kole může člověk psovi pomoci
intenzivnějším šlapáním. Oproti tomu na
koloběžce záleží o něco více na tažných
schopnostech psa.
Agility – může dělat úplně každý
s jakýmkoliv psem. Samozřejmě některá
plemena se na agility hodí víc jako např.
pudl, sheltie, border kolie a kolie
dlouhosrstá, belgičtí ovčáci atd. Závodí
i různí kříženci. Cílem je, aby psovod se
svým psem překonal trať s překážkami ve
správném směru a pořadí, bez chyb a v co
nejlepším čase. Je to pro psy jedna
Canicross – je sportem pro lidi, kteří milují
své psy a běhání ve volné přírodě. Nejedná
se totiž vlastně o nic jiného, než o běh
přirozeným terénem se psem, kterého má
psovod připnutého na speciální šňůře ke
svému bedernímu pásu. Soutěže a závody
v canicrossu se obvykle dělí na kategorie
mužů, žen a často také kategorii mládeže
15
disciplíně jde především o 100% poslušnost
psa a souhru mezi psovodem na kole
a psem.
a veteránů. Konají se ale i tzv. hromadné
starty a oblíbeným se stal i štafetový běh.
Skijöring – Skijöring je zimní sport, kdy se
člověk na lyžích nechá táhnout psem. Slovo
pochází z norského skikjøring, v překladu
„řízení lyží“. Pro psí skijöring se nejčastěji
používá jeden až tři psi, kteří jsou stejně
jako lyžař upoutáni ve speciálním postroji
a k sobě jsou přivázáni lanem. Není to tak,
že by se člověk pouze vezl a pes ho táhl.
Lyžař psovi nebo psům pomáhá pomocí
hůlek a lyží a psi slouží jen jako přídavný
„motor“.
Bikejöring se vlastně vyvinul jako jedna
z možností provozovat i v letním období
klasické zimní psí sporty jako je např.
skijöring. Stejně jako i u jiných sportů
začínáme s výcvikem až po dosažení plné
fyzické dospělosti. I když je zdravotní
způsobilost psa pro tento sport velmi
důležitá, nesmíme opomenout zdatnost
jezdce a psovoda v jedné osobě, např.
v nerovném terénu.
Coursing – je kynologický sport. Jedná se
o jednu z mnoha aktivit, která je založena
na touze psa lovit. Běhá se v přirozeném,
mírně svažitém terénu (není to však
podmínkou), s přírodními nebo umělými
překážkami. Cílem psa při coursingu je
ulovit kořist, která je tažená navijákem.
Tato
návnada
v
podobě
střapce
z igelitových pásků nebo králičí kůže je
tažena lankem mezi kladkami po dráze,
která simuluje skutečný běh zajíce.
Skijöring
může
být
provozován
s jakýmkoliv psem. Malí psi jsou ale
v tomto sportu méně běžní, protože lyžaři
nepřidávají téměř žádnou rychlost.
Jediným kritériem u skijöringu je nadšení
a radost psa z pohybu. Nepoužívají se totiž
žádné motivační prostředky.
Bikejöring – Při sportu zvaném bikejöring
vystupuje, jak už sám název napovídá,
jízdní kolo. Pes má na sobě postroj, na
kterém táhne psovoda na kole. V této
16
Pes by si je měl nechat osahat bez protestů
a tréninkem se toho dá snadno docílit, vždy
to musí probíhat v klidu a bez stresu, jako
všechny podobné úkony. Pes by neměl být
traumatizován.
CHOVATELSTVÍ
Svod mladých
Další úkon už se týká i fenek, jedná se
o měření kohoutkové výšky. Kohoutek je
místo, kde krk přechází ve hřbet a tvoří jej
vrcholy lopatkových kostí a trny páteřní.
Měření se provádí speciálním měřidlem,
které má podobu velké šupléry.
Z hlediska chovu je i svod velmi důležitá
akce, i když určitě od spousty lidí uslyšíte
opak. Chovatelská komise si může
prohlédnout odchovy z minulého roku,
podívat se, co z kterého spojení vzešlo,
v čem vrhy vynikají, nebo jestli nemají
některé závažné vady.
Tady je potřeba, aby zvíře stálo co nejvíc
korektně, v přirozeném postoji a hlavně
bylo v klidu a páníček nepřekážel při
měření.
Páníček i jeho společník si zkusí takovou
menší verzi bonitace a mohou zjistit, které
věci by měli vypilovat.
Měření se dá hezky natrénovat doma, nebo
i venku společně s přáteli. Postačí k tomu
dva klacíky, nebo zednický metr. Také na
cvičáku často toto měřidlo mívají a dá se
tedy trénovat i tam.
A co svod zjišťuje? Na svodu chovatelská
komise posuzuje, jak je pes nebo fena
s ohledem na věk standardní. Svodu se
mohou účastnit štěňata od 6 měsíců. Je
dobré se na něj přihlásit předem.
Po změření psa následuje předvedení psa
v pohybu. Vyžadován bývá krok a klus.
Jestliže v kroku je pro ČSV typický
mimochod, v klusu by se měl správně
pohybovat diagonálně (tedy současně levá
přední + pravá zadní a naopak). Rychlost
pohybu by měla být taková, aby se pes opět
předvedl co nejpřirozeněji. Běhá se do
kruhu kolem komise a pak vpřed od
komise a zpátky ke komisi.
Svod jako takový začíná kontrolou chrupu
a to jeho skusu, měl by být nůžkový nebo
klešťový. A pak jestli nemá pes nějaký ten
zub navíc nebo míň.
Doporučuji kontrolu zubů učit od mala,
třeba na povel „Zuby“ nebo „Ukaž zuby“.
Pes si musí nechat bez problémů odhrnout
pysky, otevřít mordu a nechat si do ní
sáhnout. Tenhle „cvik“ se vám určitě
neztratí ani při některých veterinárních
kontrolách.
Úplně nakonec je tzv. zkouška povahy,
i když ve skutečnosti se povaha sleduje
celou dobu. Ta se provádí tak, že pomocník
se pokusí navázat přátelský kontakt se
psem drženým na vodítku. Poté pomocník
od psa odejde a ve vzdálenosti cca dvou
metrů provede několik rychlých pohybů
doprovázených tlesknutím nebo výkřikem,
aby přezkoušel vzrušivost a orientační
Pokud náhodou váš pejsek o zub přišel, je
důležité mít veterinární potvrzení a RTG
dokazující, že pes zub měl.
U samců se kontrolují varlata, zda jsou obě
sestouplá, nekloužou zpět do tříselného
kanálu a také jestli jsou normálně vyvinutá.
17
reakci psa. Páníček by měl psa celou dobu
povzbuzovat a být mu oporou.
Správně socializované a vychovávané
štěně by s touto akcí nemělo mít problém
i bez příprav. A nebojte se, všichni berou
v potaz, že jsou to děti, takže nějaká ta
lumpárna nebo nedokonalost se bere
s rezervou.
Bonitace
Bonitace je pro celý chov ČSV velmi
důležitá, proto je žádoucí, aby se jí účastnili
i psi s vylučující vadou. Takové zvíře má
bonitaci zdarma.
Bonitaci může pes absolvovat od 18 měsíců
věku. S sebou je potřeba přinést
výkonnostní knížku, výsledky rentgenů
(pokud už je pes zrentgenován), originál
průkazu původu a očkovací průkaz. Pes by
měl mít na sobě při měření pevný neškrtící
obojek a na zkoušku povahy postroj. Také
jsou povoleny pamlsky.
k hrbolu kosti sedací. Pejsek by měl stát co
nejklidněji, aby bylo možné odečet vůbec
provést. Důležitá je především podélná osa
psa (probíhá páteří) – měla by být rovná. Je
nasnadě, že když se pes prohne do boku,
automaticky se tím zkrátí. Naopak méně
podstatná je zde poloha nohou.
Na bonitaci je soulad se standardem
posuzován již mnohem podrobněji než na
svodu, provádí se také celá řada měření
různých tělesných partií. Každé měření se
pečlivě zapisuje do tzv. bonitační karty
(ukázka v pravém horním rohu).
Pevným měřidlem (v podobě šuplery) se
dále měří šířka (nejširší místa hrudníku
v oblasti za lopatkami) a hloubka hrudníku
a šířka hlavy (nejširší místo mozkovny).
Stejně jako na svodu se začíná u bonitace
kontrolou chrupu.
Nácvik lze též provádět doma pomocí
různých pomůcek, viz svod. Je ale důležité
dát si velký pozor, aby psa měřidlo
neuhodilo a nebyl přehnaně stresován.
U psů se pokračuje kontrolou varlat a dále
měřením kohoutkové výšky. Používá se
stejné měřidlo jako na svodu. Pes stojí na
pevné rovné podložce a měl by být
naprosto v klidu.
Další měření probíhá pomocí krejčovského
metru. Ten se dá snadno sehnat a tak
nácvik může probíhat s pomocí poučených
přátel téměř kdekoliv.
Druhým tělesným rozměrem je šikmá
délka trupu. Měří se pomocí pevného
měřidla, a to od ramenního kloubu
18
U tohoto měření je důležité, aby pes nebyl
agresivní a zůstal v klidu. Proto
nepodceňujte nácvik manipulace se
zvířetem nejen od vás ale i přátel
a známých.
Co všechno se měří










délka přední nohy k lokti (rozměr
od loketního kloubu k zemi
u stojícího psa)
délka nadprstí (měří se z přední
strany od nadprstního kloubu k 1.
kloubům prstů)
obvod nadprstí
délka stehna (od kyčelního kloubu
ke kolennímu)
délka holeně (z přední strany nohy
od kolenního kloubu ke kloubu
patnímu)
délka nártu (z přední strany nohy
od kloubu patního k prvním
kloubům prstů)
délka hlavy (od hrbolu týlního po
špičku čenichu)
délka tlamy (od spojnice vnitřních
očních koutků po špičku čenichu)
délka ucha
obvod hrudníku (nejširší místo
v oblasti za lopatkami.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
kohoutková výška
šikmá délka trupu
hloubka, šířka a obvod hrudníku
délka přední nohy k lokti
délka nadprstí
délka stehna
délka holeně
délka nártu
Zkouška povahy
Spousta lidí zapomíná, že povaha se
sledovala i při měření. Přesto je tahle část
velmi důležitá. Hodnocení povahy
zkoušeného jedince na bonitaci zohledňuje
chování jedince během měření a chování
jedince během zkoušky povahy.
Samotná zkouška povahy se skládá z pěti
na sebe navazujících částí:
Skupina osob
Psovod vstupuje se zkoušeným jedincem
na plochu (minimálně 4 x 4 m), přistupuje
ke dvěma civilním osobám stojícím ve
vzdálenosti cca 1,5 m od sebe, se kterými
psovod naváže kontakt (rozhovor). Po
chvíli přistupují do skupiny další dvě
civilní osoby (vždy však čelně ke
zkoušenému
jedinci,
je
nežádoucí
přistupovat ke psům / fenám zezadu). Tyto
dvě osoby zaujmou takovou pozici, že se
psovod se psem nachází v uzavřeném
čtverci tvořeném čtyřmi civilními osobami.
Psovod se zkoušeným jedincem pak na
Předvedení psa v pohybu
Tak měření máme za sebou a na řadě je
předvedení psa v pohybu, to je stejné jako
u svodu. Dospělý pes na bonitaci už by se
měl předvést jak se sluší a patří, na
vymýšlení blbin není prostor.
Potom má pes na chvíli přestávku a může
si s majitelem oddechnout.
Po nějakém čase jsou zavolání zpátky do
kruhu, kde začíná druhá část, tzv. zkouška
povahy.
19

pokyn bonitační komise opustí skupinu
civilních osob pokračováním chůze ve
směru, kterým přišel, po cca 4 krocích za
skupinou se otočí a projde středem skupiny
(při tomto průchodu může do skupiny vejít
a opustit ji mezi libovolnými osobami)
a pokračuje bez zastavení dále na označené
místo.

Přepadení za přítomnosti psovoda
Psovod se psem se přesune k označenému
místu. Psovod drží psa u levé nohy na
krátkém vodítku, pes může stát nebo sedět.
Na povel bonitační komise proti psovodovi
vyjde figurant, který se zastaví na značce ve
vzdálenosti cca 4 kroky před psovodem. Po
krátkém rozhovoru figuranta s psovodem
přecházejícím do hádky vykoná figurant
krátký útok, přičemž psovod stojí na místě
a pouští psa na délku vodítka.


Pokyny k provádění:
20
Pes je veden na vodítku ne delším
než 1,5 m na nestahovacím
(koženém, pevném látkovém)
obojku nebo na postroji. Není
přípustné v této části zkoušky
povahy vést psa na stahovacím
obojku.
Psovod připne před touto částí
zkoušky povahy psa na nenapnutý
úvaz (rezerva pro napnutí na délku
vodítka). Úvaz slouží jako pojistka
pro ochranu figuranta. Psovod
nechá úvaz po připnutí psa volně
ležet a drží psa na vodítku. Úvaz
zajistí pořadatel bonitace.
Figurant je vybaven ochranným
oděvem, rukávem a obuškem.
Ruku s rukávem má figurant volně
podél těla, obuškem hrozí při
útoku.
Psovod před začátkem zkoušky
povahy oznámí bonitační komisi,
jestli bude chtít psa po útoku
figuranta odměnit zákusem.
Provedení zákusu není
hodnocenou částí zkoušky povahy,
hodnotí se pouze chování psa při
hrozícím nebezpečí (útok figuranta
bez přímého kontaktu). Zákus je
pouze povolenou odměnou psa,
poskytnutou na výslovné přání
psovoda. V tom případě figurant
couvne před zakročujícím psem,
psovod odepne psa z úvazu
a figurant provede znovu
vydráždění a odmění psa zákusem.
Kontrola útlumu psa
Po vykonání útoku a střelby prochází
kolem psa civilní osoba ve vzdálenosti cca
2 m mimo dosah psa na úvazu. Tato osoba
psa při průchodu nijak neovlivňuje, ani jej
nesleduje pohledem. Po jejím průchodu se
na pokyn bonitační komise ke psovi vrací
psovod. Tímto je zkouška povahy
ukončená.
Přepadení psa bez přítomnosti psovoda
Psovod připne psa na předem připravený
úvaz a odchází do úkrytu. Na povel
bonitační komise ke psovi přímo přistupuje
figurant, který zopakuje útok (nedochází
ke kontaktu se psem). Po útoku se figurant
odchází ukrýt mimo dohled psa, kde setrvá
až do ukončení zkoušky povahy.
Poté, co se vrátíme ke psu, je velmi důležité
ho hodně chválit.
Pokyny k provádění:


Pes je na úvaz připnut na
nestahovacím (koženém, pevném
látkovém) obojku nebo na postroji.
Není přípustné v této části zkoušky
povahy připnout psa na stahovací
obojek.
Úkryt pro psovoda je umístěn min.
45° od osy příchodu figuranta ke
psovi a min. 20 kroků od
úvazového kolíku.
Nejlépe je při bonitaci hodnoceno
vyrovnané a sebevědomé vystupování psa.
Pes by se měl k civilistovi chovat neutrálně
nebo přátelsky. Vítání a nadšení nevadí.
Naopak na útok by měl reagovat aktivní
obranou a po útoku se rychle uklidnit.
Nikdo není dokonalý, ale s přípravou se to
dá zvládnout, neváhejte požádat chovatele
nebo vašeho výcvikáře či kamarády
o pomoc. ČSV je pracovní plemeno
a bonitace není žádná těžká zkouška, na
kterou by se váš přítel nedal připravit.
Reakce na nárazový zvuk – výstřel
Výstřel následuje několik sekund po útoku
figuranta, bez přítomnosti psovoda.
Pomocník, který střílí, je ve vzdálenosti cca
50 kroků od psa.
21
KONTAKT
Neváhejte se na mne obrátit v případě
jakýchkoliv dotazů nebo problémů. Ráda
vám i vašemu psovi pomohu.




Poštovní adresa:
Tereza Dohnalová
Letecká 657/43
161 00 Praha 6
Telefon:
+420 773 126 850
E–mail:
[email protected]
Web:
www.sdivokoukrvi.cz
Copyright © 2014
Text: Tereza Dohnalová
Sazba: Michal A. Valášek
23

Podobné dokumenty