kampaně na podporu udržitelné mobility

Asociace měst pro cyklisty věnuje účastníkům konference Města s
dobrou adresou, která proběhla ve dnech 29.-30.4.2015 v Olomouci,
český překlad této publikace. Zároveň tento materiál slouží
jako výklad k výstavě GOOD CITY.
.
Je určen všem, kteří se chtějí vzdělávat v daném oboru a chtějí měnit
svá města. Já tento dokument předám našemu novému koordinátorovi
městské mobility, aby se pokusil tuto teorii uvést do praxe.
Ing. Jaroslav Vymazal, předseda Asocice měst pro cyklisty a
náměstek primátora Stutárního města Jihlava
O projektu “TRANSPORT LEARNING”
Tato kapitola je rovněž nechána úmyslně v anglickém jazyce, aby byl patrný původ této publikace.
TRANSPORT LEARNING – Empowerment of practitioners to achieve energy savings in urban transport
– started in May 2011 and is a 32 month project supported by the European Commission within the
Intelligent Energy Europe programme.
TRANSPORT LEARNING aims to create knowledge and capacity on sustainable transport policies and
measures in municipalities and energy/ management agencies of Europe’s convergence regions. It
further aims to strengthen market activities on sustainable transport by integrating them into the
business portfolio of energy/ management agencies, thereby supporting regions which are catching
up economically.
The project aims to reach a wide audience, creating a large-scale impact and in the long-term
safeguarding ongoing training and education on sustainable transport. In order to achieve this,
TRANSPORT LEARNING creates and implements its training and site visits and exploits its outputs for
a long-term impact. It will realise:
 64 2-day training modules on topics mirroring the needs of the trainees in Bulgaria, Spain,
Greece, Hungary, Italy, Poland, Portugal and Romania; to a minimum 650 participants;
 Mini-projects (practical training projects) resulting in a minimum of 170 projects being
successfully carried out;
 Site visits for politicians and decision makers in order to support trainees’ actions and
sustainable transport generally in the convergence regions;
 Integration of training materials into academic and training courses to ensure long-term
impact on students and working professionals;
 Website providing information, news, e-Learning platform, Online Training Resource
Centre and all outputs of the project in 9 European languages.
Through all these measures TRANSPORT LEARNING will substantially contribute to energy-savings in
transport by creating the required knowledge and capacity to work effectively in the field of
sustainable transport.
The TRANSPORT LEARNING consortium
Coordinator:
Technische Universität Dresden (DE)
Partners:
Ecoinstitute Alto Adige (IT)
Municipality of Krakow (PL)
Eco-union (ES)
ANEA (IT)
Edinburgh Napier University (UK)
OCCAM Ltd. (PT)
Energiaklub (HU)
ATU (RO)
Energy Agency of Plovdiv (BG)
University of Maribor (SI)
FGM – AMOR (AT)
University of Piraeus, Research Center (EL)
GEA 21 (ES)
University of Žilina (SK)
The material for training module 7 “Design and implementation of sustainable mobility
campaigns” was compiled by Forschungsgesellschaft Mobilität – Austrian Mobility Research
FGM-AMOR in 2012.
Forschungsgesellschaft Mobilität – Austrian Mobility Research FGM-AMOR
Schönaugasse 8a
8010 Graz
AUSTRIA
+ 43 316 810451-0
www.fgm.at
This training material can also be downloaded from the project website.
www.transportlearning.net
Inspirace pro dva panely výstavy GOOD CITY
Proč realizovat kampaně za udržitelnou
mobilitu?
Definice
Podle definice výzkumníků z projektu TAPESTRY je kampaň:
„Záměrná snaha informovat, přesvědčit a motivovat populaci (nebo určitou skupinu
v populaci) pomocí organizovaných komunikačních aktivit a s využitím specifických kanálů,
s nebo bez dalších podpůrných společenských aktivit.“
O kampani lze také mluvit jako o sérii plánovaných aktivit s konkrétním společenským,
komerčním nebo politickým cílem, která má podpořit konkrétní produkt, myšlenku nebo
událost.
Podle této definice tedy existuje velký počet nejrůznějších typů kampaní a najít tu
nejvhodnější, která naplní vaše očekávání, je jedna z klíčových podmínek úspěchu. Kampaň
má dosáhnout určitých cílů, vyslat poselství směrem k cílové skupině a ovlivnit tak její
postoje, chování a návyky.
Určit rozdíl mezi kampaní, akcí a programem je poměrně obtížné, protože definice těchto tří
aktivit nejsou v jednotlivých zemích EU stejné.
Obecně lze kampaň definovat jako nějaký projekt, to znamená, že má stanovenou dobu
trvání se začátkem a koncem (i když se může opakovat). Po skončení by měla být kampaň
vyhodnocena, aby se zjistila míra její úspěšnosti. Akce je jen část kampaně, zatímco
program je pravidelně se opakující aktivita, např. každoroční kampaň (jako Evropský týden
mobility, který se koná každý rok ve stejném zářijovém týdnu).
Příklad: kampaň Licht und Technik (Světlo a mechanismus) realizuje rakouská cyklistická
skupina ARGUS v několika aktivitách. V průběhu roku se kontroluje funkčnost jízdních kol,
která projíždějí kontrolními místy na městských silnicích. Cyklisté, jejichž jízdní kola jsou
v dobrém stavu, získají malý dárek, např. čokoládu. Pokud jízdní kolo není v pořádku,
kontroloři ho hned na místě opraví.
Protože kampaň Licht und Technik probíhá opakovaně každý rok, tvoří tyto kampaně
program.
Jaké druhy kampaní rozlišujeme?
Některé kampaně se nepodobají „tradičním“ kampaním, které používají materiály jako
plakáty, letáky, rozhlasové a televizní reklamy. Spíš se vyvíjejí do nových forem řízení
komunikace s kombinací různých prvků. Výzkumníci z TAPESTRY rozlišují mezi
následujícími druhy kampaní:
 Tradiční kampaň
Jde o jednosměrné komunikační kampaně s využitím plakátů, letáků, rozhlasu, televize nebo
jiných médií, která nesou poselství kampaně a propagují požadované chování nebo produkt.
Příkladem je německá kampaň „Kopf an – Motor aus“, která je detailně popsána v kapitole
4.4.
 Techniky „dialogového marketingu“
Kampaně využívají několik komunikačních cyklů, aby zúžily svou cílovou skupinu. Děje se
tak výměnou informací, a to včetně zpětné vazby nebo vyžádání specifických informací. Dále
pak dochází k šíření informace, která vychází z dat získaných v předchozím komunikačním
cyklu. Příkladem je přímý marketing města Mnichova směrem k seniorům z řad jeho
obyvatel. Více viz http://www.aeneas-project.eu/?page=munichdirectmarketing

Image neboli budování značky
Vytvářejí pozitivní přístup k udržitelné dopravě a představují angažovanost pořádajícího
subjektu (např. obce) v oblasti podpory vybraného způsobu dopravy. Dílčím cílem je přenést
pozitivní obraz a angažovanost pro daný způsob dopravy tak, jak jsou zobrazeny v kampani,
na obyvatelstvo a všechny potenciální uživatele. Příkladem brandingu je kampaň v italském
Bolzanu „Bici Bolzano“ (viz kapitola 4.5). Dalším příkladem budování značky je německá
kampaň „Radlust“, jejímž cílem je vytvořit pozitivní obraz cyklistické dopravy jako zábavného
způsobu, jak být mobilní. Více viz kapitola 4.7.
 Společenské a kulturní akce
Společenské a kulturní akce mají motivovat účastníky, aby se nebáli a vyzkoušeli něco
nového. Ústředním tématem podobné akce může být např. cyklistická doprava, součástí jsou
i další doprovodné zábavné aktivity a prvky. Účastníci zažijí novou aktivitu na vlastní kůži, a
to zábavným a příjemným způsobem. Příkladem je cyklistický festival v Bolzanu – více viz
http://www.eltis.org/index.php?id=13&study_id=1394
 Programy ve školství
Jde o kampaně, které probíhají ve školách, školkách a dalších vzdělávacích institucích.
Jejich cílem je začlenit udržitelnou dopravu do života dětí co nejdříve tak, aby se stala
součástí běžných návyků. Vzdělávací instituce mohou takové integrační kampaně využít
v různé intenzitě, počínaje pouhým rámcovým využitím instituce až po začlenění kampaně
do školních osnov. Příkladem je hra na dopravního hada původem z Belgie, která
v současnosti probíhá již v několika evropských zemích – více viz
http://www.eltis.org/index.php?id=13&study_id=784
Proč vlastně vést kampaň za udržitelnou mobilitu? Pouhé dopravní plánování nemůže
vyvolat změny v dopravním chování obyvatelstva; změny v infrastruktuře je nutné doplnit o
strategie, jejichž cílem je přesvědčit lidi, aby své dopravní návyky upravili.
Kampaně jsou klíčové:




aby si lidé uvědomili, jaké výhody udržitelná doprava má;
aby přitáhly zákazníky k novým službám, např. k novým trasám veřejné dopravy;
aby podpořily jízdu na kole;
aby oživily pěší dopravu na krátké vzdálenosti.
Obr. 1: Typy kampaní
Hlavní rolí „měkkých“ strategií, kam patří i kampaně za udržitelnou mobilitu, je jednoduše
informovat řidiče, kteří k většině svých cest užívají auto, o ostatních způsobech dopravy.
Většinou totiž nemají ponětí o tom, jak jezdit veřejnou dopravou, nebo mají nesprávnou
představou o cyklistické a pěší dopravě. Kromě toho je informací o těchto způsobech
dopravy obecně nedostatek a tuto mezeru je třeba vyplnit cílenými informacemi a službami.
Jde o problém především veřejné dopravy, kde nedostatečná informovanost o tom kdy, kde
a jak služby fungují, může být hlavní překážkou pro jejich využití. Vedle poskytování
informací o způsobech využití udržitelné dopravy mohou kampaně pomoci veřejnosti lépe
akceptovat nutnost opatření, která vedou k omezení automobilové dopravy. Opatření a
iniciativy ve prospěch ekologicky šetrné dopravy a za účelem omezení dopravy motorové
veřejnost přijímá snadněji a účinněji, pokud chápe důvody, které k nim vedou. Kombinace
opatření, která spojují „tvrdé“ a „měkké“ dopravní strategie ve strategii koordinovanou, mají
největší šanci uspět. Kampaně tak mají ústřední roli ve snaze dosáhnout změny v dopravním
chování. Následující příklad ukazuje potenciál kampaní za udržitelnou mobilitu.
Příklad: Potenciál veřejné dopravy (realizace SOCIALDATA)
 Studie mezi uživateli a neuživateli veřejné dopravy o důvodech jejich dopravní volby
byla prováděna v metropolitních oblastech Německa s těmito výsledky:
 23 % neuživatelů veřejné dopravy má pro svou volbu konkrétní důvody, např. nutnost
převážet rozměrný náklad apod. Pro dalších 28 % není veřejná doprava dostatečně
dostupná, např. zastávky nejsou v rozumné vzdálenosti nebo dotyčné osoby
potřebují cestovat v jinou dobu, než nabízí jízdní řád.
 21 % neuživatelů nemá dostatečné informace a 6 % vnímá veřejnou dopravu
negativně. Právě tito lidé by mohli získat motivaci ke změně dopravních návyků
pomocí měkkých opatření řízení mobility, jako jsou informační kampaně, osvětové
programy nebo testovací akce. Jejich procentuální podíl je vyšší než současná
poptávka (17 %)!
 5 % všech respondentů, kteří nepoužívají veřejnou dopravu, nemá pro své chování
žádný konkrétní důvod. Mají k dispozici různé alternativy, vědí o nich to, co potřebují,
a nemají k nim negativní postoj. Svobodně si vybírají oblíbený způsob dopravy, ale
dopravu veřejnou nepoužívají prostě ze zvyku. Jde o další skupinu potenciálních
zákazníků, které lze oslovit prostřednictvím opatření řízení mobility.

Stejně vysoké procento mezi uživateli veřejné dopravy jsou lidé, kteří si také
svobodně volí momentálně preferovanou dopravu, a také mají možnost využít různé
alternativy. Pokud by se služby zhoršovaly, tito zákazníci by se velmi rychle a bez
problémů od veřejné dopravy odvrátili. Proto musejí dopravci o tuto skupinu
zákazníků bojovat a udržet si ji.
Tento vzorec, samozřejmě s jinými čísly, lze aplikovat i v dalších metropolitních oblastech.
Obr. 2: Potenciál veřejné dopravy (metropolitní oblasti Německa) – procenta. Realizace
kampaní ve prospěch udržitelné mobility je klíčovou aktivitou v oblasti řízení mobility a
dopravní informovanosti.
2. Pochopit chování
Cílem kampaní je buď uchovat, nebo podpořit určitý způsob chování nebo používání
nějakého produktu. Pro plánování kampaně je nejdůležitější porozumět danému chování a
mechanismům změn v chování. Existuje několik teorií a přístupů, jak vysvětlit určité chování.
Jednou z teorií je i teorie plánovaného chování.
Obr. 3: Teorie plánovaného chování. Převzato z ADONIS / TAPESTRY Del 2 – State of The Art.
Původní zdroj: Ajzen, I. 1991, A Theory of planned behaviour
Tato teorie definuje tři druhy přesvědčení:
 behaviorální přesvědčení – např. faktory jako svoboda, zdraví, pohodlí, relaxace
 normativní přesvědčení – např. zda přátelé, rodina nebo jiné osoby důležité pro
jednotlivce schvalují či neschvalují dané chování
 kontrolní přesvědčení – např. faktory, které jsou obvykle determinovány vlastní
zkušeností nebo zkušeností z druhé ruky a které ovlivňují, zda lidé něco dělají či
nedělají (počasí, denní doba, spěch, zavazadla, úroveň dopravy atd.)
Na základě této teorie byl v rámci evropského projektu TAPESTRY a dalších příbuzných
projektů jako MAX_SUCCESS vytvořen model Průběh změny pro sektor dopravy. Model je
popsán v následujícím obrázku. Text byl převzat z projektu PORTAL a podkladů pro projekt
TAPESTRY.
Obr. 4: Model sedmi fází (TAPESTRY)
Informovanost
Prvním krokem je informovanost o problémech, jejichž příčinou je automobilová doprava
(dopravní zácpy, znečištění ovzduší atd.). Nejprve si musíme být vědomi existence
problémů, které je třeba řešit, teprve pak můžeme akceptovat nutnost realizace opatření,
která vedou k řešení.
Přijetí odpovědnosti
Druhou fází je přijetí jisté míry osobní odpovědnosti za problémy i za podíl na jejich řešení.
Je nepravděpodobné, že se uživatelé osobních aut rozhodnou nějakým způsobem změnit
své chování na základě kampaně, pokud nepřijmou fakt, že se by se měli spolupodílet na
snižování dopadů motorové dopravy.
Vnímání možného chování
To, jakým způsobem lidé vnímají alternativní způsoby dopravy, bude mít velký vliv na
životaschopnost těchto dopravních možností. Nejdůležitější faktory v této fázi se vztahují k
„systému“ (jestli lidé vnímají veřejnou dopravu jako bezpečnou, snadno použitelnou,
spolehlivou atd.) a ke „společnosti“ (např. spoléhání jedince na názory ostatních, když si
vytváří vlastní postoje a chování). Součástí druhé skupiny faktorů jsou cenné názory členů
rodiny, přátel a spolupracovníků na to, co je v jejich společnosti „normální“.
Hodnocení možného chování
Lidé mohou různé druhy dopravy vnímat odlišně. Důvody, proč upřednostňují některou
z alternativ, se mohou lišit v závislosti na konkrétních okolnostech. Lidé mohou uvažovat o
dobrovolné změně dopravy jen v případě, že alternativy vnímají pozitivně s ohledem na ty
faktory, které jsou pro ně nejdůležitější. Např. je-li pro ně nejdůležitější cena, pravděpodobně
nebudou favorizovat veřejnou dopravu, pokud si myslí, že jízdenky jsou příliš drahé, a to ani
v případě, že cesta autobusem je rychlejší než stejná cesta autem. Proto je v této fázi nutné
zhodnotit, které faktory jsou pro volbu dopravy nejvýznamnější.
Uskutečnit volbu
Pátá etapa se týká toho, zda má jedinec opravdu v úmyslu uskutečnit změnu a pro některé
cesty používat jiné způsoby dopravy. Úmysl změnit chování je krok předtím, než bude
možné změnu v chování změřit.
Experimentální chování
Předposlední fáze je ochota krátkodobě vyzkoušet nový způsob dopravy na některé
z každodenních cest. Je-li zkušenost pozitivní, může být změna trvalejšího charakteru.
Pokud však (pozitivní) vnímání není potvrzeno zkušeností, může to vést k přehodnocení
všech možností a k návratu ke starému způsobu chování. Také to může vést k přehodnocení
skutečného / deklarovaného zájmu o původní problém, nebo k přehodnocení ochoty jedince
přijmout osobní zodpovědnost.
Běžné chování
Poslední fáze je dlouhodobé přijetí nového způsobu dopravy pro určité cesty. Když
dosáhneme této fáze, původní obvyklé chování bylo přerušeno a vznikl nový vzorec chování.
To je také konečný a nejobtížněji dosažitelný cíl programu, jak změnit dopravní chování lidí.
Celkový dopad kampaně na chování cílové populace lze zhodnotit mírou změn v dělbě
přepravní práce (tj. procento vykonaných cest na určitý druh dopravy), s využitím cestovních
deníků nebo souvisejících dat.
Každá z fází tohoto procesu může být ovlivněna nejen kampaní, ale i dalšími externími či
exogenními faktory. Měření dopadů kampaně proto musíme kombinovat s měřením
konkrétně deklarovaných účinků kampaně a obecnější odpovědí, kterou kampaň vyvolala,
stejně jako s měřením možných dopadů dalších opatření, která do kampaně nespadala, a
dalších vnějších faktorů.
Zjednodušeně a vyjádřeno příkladem to znamená následující:
Obr. 5: Fáze změny: Příklad bezmotorové dopravy – Zdroj: transportlearning.net/competence,
Thomas Krag
Fáze na obr. 5 jsou shrnutím kroků 1 – 3, uvedených v metodice Fáze změn projektu
TAPESTRY: od počátečního kroku identifikace problému (fáze 1) a přijetí faktu, že jsem
součástí problému (fáze 2); ve fázi 3 pěší doprava stále ještě není významná, ale je alespoň
vnímána jako možnost; fáze 4 znamená změnu v tom, že když se podíváme na všechny
existující možnosti, zvolíme pěší dopravu; poté, co si definujeme pěší dopravu jako možnou
volbu, následuje rozhodnutí vyzkoušet ji (fáze 5), samotný proces testování (fáze 6) a trvalá
změna v pravidelného chodce (fáze 7). Tak vypadá optimální průběh behaviorální změny.
Kampaň má vždy svůj cíl – nějakou změnu, např. změnu chování, změnu postoje, změnu
informovanosti atd. Existuje několik teorií a přístupů k problematice změny:







Ekonomická teorie změn: hospodářská soutěž, trhy a inovace
Psychologická teorie změn: naplnění osobních potřeb
Sociologická teorie změn: mocenské skupiny
Kulturní teorie změn: hodnoty, mýty, víra
Biologická teorie změn: přežití druhů / planety
Systémová teorie změn: krize vyžaduje změnu
Politická teorie změn: příležitosti pro nové politické strategie
2.1. Psychlogie změny
Pravděpodobné reakce jedince, který se ocitne tváří v tvář změně
Obr. 6: Reakce na změnu – jednotlivé fáze – snímek z transportlearning.net, autor: Jos
Zuallaert
Oznámení – Šok – Hněv – Popření – Zmatek – Přijetí – Testování – Přijetí změny –
Spolupráce – Hodnocení dopadů – Nadšení / Zklamání
Správně pochopit psychologii změny může výrazně pomoci při navrhování a plánování
kampaní. Od oznámení až k realizaci opatření / kampaně může jedinec procházet různými
fázemi. Na začátku to může být šok a popření – lidé se obvykle bojí změn, dávají přednost
tomu, co je známé a obvyklé. Poté, po fázi zmatku, může dojít k přijetí. A pokud dojde
k pozitivní zkušenosti během fáze testování, člověk může začít měnit své chování.
3. Navrhování kampaně
V rámci projektu MAX bylo vytvořeno schéma se 3 fázemi a 10 kroky pro navrhování
kampaně. Schéma je uvedeno v MAX-TAG – Travel Awareness Campaign Guide (Manuál
pro realizaci dopravně-informačních kampaní). Vřele doporučujeme tento manuál pro
navrhování a realizaci větších kampaní.
Obr. 7: Struktura navrhovacího procesu – hlavní etapy
Materiály a struktury popisující, jak vytvořit úspěšnou kampaň, byly vypracovány i v rámci
dalších projektů a programů (viz úvodní text na začátku tohoto dokumentu). Cílem
TRANSPORT LEARNING je umožnit lidem v oblasti dopravy plánování a realizaci kampaní
za udržitelnou mobilitu. Po ukončení přímého výcviku na dvoudenním semináři jsou účastníci
vyzváni, aby nabyté znalosti použili v praxi tak, že uskuteční menší kampaň. Proto se tento
dokument soustředí na základní prvky a první kroky ve vedení kampaně za udržitelnou
mobilitu a je vytvořen přesně tak, aby pomohl při menších kampaních. Ze současné literatury
byly do tohoto dokumentu vybrány ty nejdůležitější zásady a postupy pro přípravu menších
kampaní.
3.1. Cíle kampaně
V této etapě je třeba jasně definovat záměr a cíl kampaně, a to nejen z hlediska konečných
výsledků projektu, ale i z hlediska celého průběhu kampaně. Kolik lidí chcete oslovit? O
jakou změnu chování vám jde? Bude vaše kampaň samostatná nebo součástí většího
projektu? Pokud má být například realizována v rámci širší cyklistické strategie, pak se vaše
cíle musí nějakým způsobem vztahovat k hlavním cílům příslušné (místní, regionální či
národní) cyklistické strategie.
Dopravně-informační, environmentální a zdravotní kampaně mají obvykle sloužit jako
podpora naplnění určitých politických cílů. Nejčastější obecné cíle, které lze podpořit právě
kampaní, znázorňují následující příklady:



Stupeň dopravního provozu: např. snížení počtu vykonaných cest
Bezpečnost: např. snížení rychlosti nebo propagace bezpečných způsobů dopravy,
jako jsou pěší či cyklistická doprava
Změna způsobu dopravy: např. motivace veřejnosti k přechodu od osobní
automobilové dopravy k dopravě veřejné



Environmentální otázky: např. motivace veřejnosti k častějšímu využití ekologičtějších
a udržitelných způsobů dopravy, které pomohou snížit hluk a nečistoty v ovzduší
Zdraví: např. snižování obezity, srdečních chorob, stresu a podpora zdravějšího
životního stylu
Dostupnost: např. zajištění rovnocenné dostupnosti dopravních prostředků pro
všechny, kvalitnější opatření pro osoby se zdravotním znevýhodněním
Pokud to jde, měly by být cíle kampaně měřitelné, tj. vyčíslitelné, a také by měly mít co nejvíc
základních vlastností, které jsou popsány akronymem SMART:





Specific / konkrétní. Cíle kampaně musí být definovány a vyjádřeny jasnou a
jednoduchou terminologií, aby všichni zúčastnění přesně pochopili, čeho mají
dosáhnout.
Measurable / měřitelné. Cíle kampaně by měly být jasně měřitelné (vyčíslitelné).
Jedině tak se dá určit, zda a kdy jsme cílů dosáhli.
Acceptable / akceptovatelné. Cíle kampaně by spolu měly sdílet a podporovat
všechny zúčastněné strany.
Realistic / realistické. Cíle kampaně by měly být dosažitelné. Nastavení nereálného
očekávání, ať už příliš vysokého, nebo nízkého, vede ke špatným výsledkům.
Time related / časově vymezené. Je třeba mít přesný časový rámec, v němž chceme
stanovených cílů dosáhnout.
3.2. Vedení kampaně: jak zapojit zainteresované partnery a
jak získat politickou podporu
Než začneme s plánováním kampaně za udržitelnou mobilitu, musíme si zajistit podporu ze
strany politických činitelů, a tím i financování projektu. Otázka zní, jak přesvědčit místní
politiky, aby finančně podpořili vaši kampaň?
Zde je několik hlavních pokynů, jak uspět. Jsou definované na základě výzkumu projektu
MAX, který se týkal kampaně Evropský týden mobility:
1. Kontaktujte přímo místní politiky, abyste mohli správně pochopit jejich potřeby a
limity.
2. Upozorněte na úspěšné kampaně k problematice udržitelné dopravy, které byly
realizovány ve vašem regionu či ve vaší zemi.
3. Prezentujte úspěšně vedené kampaně v oblasti udržitelné mobility z jiných měst,
regionů a států (pro inspiraci využijte sekci případové studie na webu Eltis nebo
EPOMM – www.eltis.org, www.epomm.org). Vhodná je i exkurze, která politikům
ukáže další pozitivní příklady.
4. Pomocí racionálních i emocionálních argumentů vytvořte pozitivní příběh. Měli byste
upozornit na rozmanitost a četnost benefitů: environmentální, zdravotní a ekonomické
benefity, lepší dostupnost, lepší kvalita života ve městech a samozřejmě i prospěch
pro politiky samotné. Zdůrazněte fakt, že kampaně za udržitelnou mobilitu nejsou jen
nějakou jednorázovou záležitostí, jsou součástí celkového strategického plánu
mobility města.
5. Snažte se současně zvýšit podporu ze strany jiných subjektů, jako jsou místní
dopravci, policie, energetické úřady, agentury pro životní prostředí, odbor
zdravotnictví, zdravotnické organizace, národní organizace silniční dopravy,
podnikatelé, vysoké školy atd. Užitečná je podpora zejména těch subjektů, které jsou
významné právě pro vaše politiky.
6. Pozvěte politiky k účasti na různých akcích, které se řízení mobility týkají. Jde o
celonárodní mítinky, panelové diskuze, semináře atd. Jistě ocení možnost setkat se
s dalšími partnery a ujistit se, že kampaň skutečně má širokou podporu. Využijte též
potenciál pozitivní medializace kampaně.
Pro úspěch kampaně je stejně jako politická podpora důležitá i podpora ostatních klíčových
subjektů. V rámci programu URBACT byl připraven dokument „URBACT Místní podpůrná
skupina – jak vytvořit místní akční plán“. Příručka nabízí komplexní a užitečný přehled
nástrojů, které vám pomohou správně analyzovat a pracovat s jednotlivými subjekty a
podpůrnými skupinami. Obsahuje následující definici zainteresovaných subjektů:
Zainteresovaný subjekt je každý, kdo má nějaký zájem (i hmotný) v určité místní aktivitě či
kampani. Jde o plánované příjemce, prostředníky, vítěze i poražené, a dále ty, kdo jsou
začleněni do nebo vyloučeni z rozhodovacího procesu.
Vzhledem k tomu, že zájmy jednotlivých subjektů se liší, je třeba definovat, jakým způsobem
se na projektu podílejí a jak se jejich zájmy odlišují. Zvlášť důležité je přesně určit ty, kteří
s největší pravděpodobností podpoří plán (a maximalizovat jejich podporu), a dále ty, kteří by
ho s největší pravděpodobností mohli zablokovat (a snažit se minimalizovat jejich odpor, tzn.
dostat je k sobě na palubu).
Celá příručka v anglické verzi je k dispozici zde:
http://urbact.eu/fileadmin/general_library/URBACT_LSG_Toolkit_090115.pdf
Příručka je k dispozici i ve většině evropských jazykových verzí ve všeobecné knihovně na
webu URBACT.