VYUŽÍVÁNÍ E-BUSINESS V OBLASTI FINANČNÍCH SLUŽEB

VYUŽÍVÁNÍ E-BUSINESS V OBLASTI FINANČNÍCH SLUŽEB
Hana MOHELSKÁ
Univerzita Hradec Králové, fakulta informatiky a managementu, katedra managementu
[email protected]
Abstrakt
E – business představuje možnost získání většího přínosu než jen finančního profitu
angažovaným společnostem.E - business přináší velké usnadnění administrativních operací a
tím úsporu času, znamená nejen efektivní využívání existujících technologií k vlastnímu řízení
podniku, ale i způsob komunikace s obchodními partnery, úřady a celou širokou veřejností. Ve
svém příspěvku se zaměřuji na e – business v oblasti finančních služeb, kde všechny banky již
nyní vykazují značný objem obchodování řízeného elektronicky, kde samozřejmostí jsou online
banking, obchodování s cennými papíry a služby v pojišťovnictví..
Kľúčové slová: e – business, e - commerce, B2B, B2C, e - banking
1
ÚVOD
Zásadním zlomem ve vývoji bankovního sektoru je okamžik vzniku prvních čistě
elektronických, na internet orientovaných bank. Ty se nesnažily zakládat fyzické expozitury, neměly
žádné klasické bankovní přepážky a byly schopny otevřít nový účet interaktivně bez toho, aby byl
klient nucen opustit svoji pracovnu. Tyto banky pak zcela bezpečně zajišťovaly operace s účtem
v prostředí veřejné a otevřené sítě. Vzhledem ke globálnímu rozšíření sítě Internet a stále větší
poptávce po bankovních službách v rámci této sítě, se rozhodly i klasické banky vstoupit do světa
Internet bankingu a otevřít své vlastní ”virtuální pobočky”.
1.1 Vymezení základních pojmů
E-business je definován jako interakce subjektů trhu, které na sebe působí, za pomocí
technologicky vyspělých komunikačních kanálu. Pro jednotlivé subjekty jsou definovány
mezinárodně uznávané zkratky, jejichž spojením je charakterizován prodejní model.
A - Administration - v češtině lze přeložit doslova jako administrativa, ale významově se jedná
spíše o úřady (vládní, statistické, municipální atd.); B - Business - obchod, obchodování, komerční
instituce;
C - Consumer – ten, kdo nakupuje zboží nebo služby a také platí, tzn. spotřebitel, zákazník;
E - Employees – zaměstnanci – v tomto případě se jedná o novou koncepci myšlení, kdy on-line
transakce jsou firmami používány za účelem zefektivnění výstupů pracovní síly, pro evidenci,
plánování, ale i nábor atd..
Všechny subjekty na sebe působí ve vzájemných interakcích. Zmíněná 4 písmena pak poskytují
prostor pro kombinaci těchto písmen a tím i vyjádření vzájemných vazeb. Nejčastěji užívanými a
vnímanými spojeními je zkratka B2C (Business to Consumer), která vyjadřuje vztah mezi podnikem
(např. výrobcem spotřebního zboží, obchodem) a spotřebitelem.Zkratka B2B (Business to Business)
vyjadřuje vztah mezi komerčními institucemi. Dalším možným typem interakce je C2C (Consumer
to Consumer). Jedná se o model připomínající bártrový obchod, v němž si dva spotřebitelé navzájem
nabízejí zboží či služby. Tzv. „power shopping“ (využití síly při nakupování, resp. konkurenčního
postavení) představuje model C2B (Consumer to Business). V tomto modelu by se několik
spotřebitelů domlouvalo na společném nákupu. Utvořili by skupinu vystupující jako jediný subjekt a
všem jednotlivým členům by seskupení přineslo výhodu v podobě nižší nákupní ceny. Zkratky v
podobě C2A a B2A (Consumer to Administration a Business to Administration) se používají pro
673
komunikace a ujednání mezi spotřebiteli, resp. firmami, a úřady. Typickým příkladem komunikace s
úřady je podávání daňového přiznání fyzických i právnických osob. Zkratka A2A (Administration to
Administration) se příliš nepoužívá, ale uplatnila by se při označení komunikace mezi dvěma
úřady.Co se týče zkratky E (Employees) ve spojení s některou ze zkratek A, B, C nebo E, uplatnění v
současné době nachází označení B2E (Business to Employees). V konkrétní podobě se jedná např. o
servery s nabídkou pracovních míst, hotellingové systémy na pracovišti atd. Zkratku E2B
(Employees to Business) pak lze použít např. na trhu práce v podobě serverů se seznamem osob
hledajících zaměstnání. Na těchto serverech uchazeč o zaměstnání zanechá svůj životopis a kontakt
na sebe a zároveň poznamená údaj o pozici, o kterou se zajímá. Firmy pak mohou potenciálním
uchazečům posílat svoje nabídky práce.
2
FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA E-BUSINESS
2.1 Globalizace
V současné době jsou mezinárodní vztahy doplňovány o různé skutečnosti. Jednou z těchto
skutečností je i globalizace, kterou vyvolaly technologické, společenské a kulturní změny a značně
tak zmenšily hospodářské vzdálenosti mezi zeměmi. Globalizace přináší zlepšení dopravních a
komunikačních možností – snižují se náklady na přepravu zboží, peněz, lidí i informací. Globalizace
má však i své negativní stránky, vytrácí genius locí, neboli to, co činí každé místo na světě unikátním
a nedotknutelným. Globalizace stírá kulturní odlišnosti a smetá tak z povrchu planety jedinečnosti
krajů.
2.2 Rozvoj informačních technologií
Informační a komunikační technologie urychlují pohyb a zvyšují množství informací. Usnadňuje
se tak přístup k informacím. Objevují se názory, že informační revoluce si brzy vynutí úplnou
přestavbu vazeb ve světovém hospodářství a systému mezinárod-ních ekonomických vztahů tím, že z
tradičních vertikálních a horizontálních vazeb bude třeba přejít na vazby síťové. Nové vícerozměrné
vazby by pak lépe odpovídaly inovacím informatiky.
3
PRINCIP FUNGOVÁNÍ ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ
Elektronické bankovnictví (e–banking), jehož synonymem je v současné době především internetové bankovnictví, začalo psát svou historii dávno před začátkem masového boomu internetu. Tuto
formu komunikace nabízely jako „luxusní“ přívažek určitým skupinám svých klientů již v
osmdesátých letech některé evropské banky. V České republice byla průkopníkem e-bankingu
Komerční banka, která firemním zákazníkům umožňovala podávat příkazy prostřednictvím vlastního
softwarového systému. Asi nejznámějším e-bankovním ústavem v Česku je však jednoznačně
eBanka. I když přístup k účtu a jeho správu přes internet už dnes nabízejí všechny banky. [3]
E-banking se za léta existence velmi změnil a v současné době do této kategorie patří nejen
internetové bankovnictví, ale také mobilní bankovnictví neboli správa bankovních účtů přes mobilní
telefon.
E-banking je zajímavý jak pro klienty, jimž umožňuje komfortně ovládat účet z libovolného
místa, tak také pro banky. Ty totiž stále hledají způsoby, jak snižovat náklady na obsluhu svých
zákazníků a zároveň zvýšit prodej dalších služeb těmto zákazníkům. E-banking je jednou z cest, jak
obou cílů dosáhnout.
3.3
Co nabízí e-banking?
Základní výhodou internetového bankovnictví, které nabízejí všechny banky na českém trhu, je
možnost obsluhovat bankovní účet na dálku – z jakéhokoliv místa, kde má zákazník přístup k
internetu. Navíc banky za takto provedené transakce účtují nižší poplatky.
Funkce, které banky v rámci e-bankingu nabízejí, se poměrně výrazně liší. Velké rozdíly jsou
zejména mezi velkými a malými bankami. Zatímco většina malých bank nabízí v rámci
internetového bankovnictví pouze nejběžnější operace, velké banky internet využívají jako
plnohodnotný prodejní kanál a nabízejí jeho prostřednictvím i jiné produkty.
674
Získat přes internetové bankovnictví přehled všech účtů, kterými klient disponuje, je
samozřejmostí u všech bank, stejně jako sledování jejich zůstatku či historie (s různou mírou filtrace,
případně s možností exportu do jiných programů). Zadávání platebních příkazů v rámci tuzemska je
druhou standardní funkcí, která právě snižuje cenu zadaného příkazu a umožňuje klientovi ušetřit
peníze i čas (některé banky umožňují i zahraniční příkazy nebo příkazy hromadné). Samozřejmostí je
rovněž založení či správa trvalých platebních příkazů, ne všude již ovšem například souhlas s inkasem či nastavením SIPO. Další, často nabízenou službou je správa termínovaných vkladů. [4]
U většiny bank je možné přes internet také požádat o spotřebitelský úvěr či povolený debet
(kontokorent), charge nebo debetní kartu. Velmi zajímavou službou jsou také tzv. e-messages, zprávy
o různých událostech na účtu prostřednicvím e-mailu či SMS, díky nimž může mít odpovědný
pracovník firmy přehled o změnách na účtu.
3.3.1 Standardní možnosti e-bankingu
• zadávat příkazy k úhradě;
• zadávat povolení, změnu či zrušení inkas;
• zadávat, měnit a rušit trvalé příkazy;
• zobrazit historii pohybů na účtu;
• zobrazit zůstatek účtu;
• elektronické výpisy zdarma.
3.3.2 Výhody internetového bankovnictví
• přístup 24 hod. denně, 7 dní v týdnu;
• spojení s bankou z kteréhokoliv počítače připojeného k síti internet;
• snadná obsluha.
3.3.3
Výhody EDI v e-bankingu [2]
Pro velké firmy, resp.firmy s velkým objemem bankovního styku, jako jsou např. automobilky,
obchodní řetězce, automobilový leasing a další, které jsou dnes předními uživateli EDI zejména v
logistické oblasti, je logické, že využijí výhod EDI i pro elektronický bankovní styk formou tzv.
FEDI. Nejpokročilejší EDI-komunity, např. automobilový průmysl, zjistily, že byznys procesy je
možno rozložit do pěti cyklů:
1. objednávkový cyklus,
2. plánovací cyklus,
3. výrobní cyklus,
4. distribuční cyklus – fyzický tok zboží,
5. cyklus vypořádání – fakturace, platby, zúčtování.
FEDI je v užším slova smyslu nástroj pro poslední cyklus finančního vypořádání. Ale na FEDI se lze
též dívat z obecného pohledu finanční logistiky, jejímž předmětem je mít k dispozici finanční zdroje
ve správné výši ve správný čas a pro správného partnera. [2]
3.3.4
Standardy bankovních zpráv
Pracovní skupina TNK 42 ČNI připravila a formou ČSN vydala EDIFACTové subsety, pro
následující bankovní zprávy:
• PAYMUL hromadný příkaz k platbě – domácí,
• PAYMUL hromadný příkaz k platbě – zahraniční,
• FINSTA výpis z účtu,
• BANSTA hlášení o výsledku zpracování,
• DEBMUL debetní avízo zahraniční,
• CREMUL kreditní avízo zahraniční,
• DIRDEB příkaz k inkasu – domácí.
České banky mají nainstalován a provozován EDI server pro komunikaci s ČNB pro předávání
účetních a statistických výkazů a prakticky každá banka je s to realizovat FEDI. Je třeba rovněž
zdůraznit, že nasazení standardních EDI prostředků při výměně bankovních zpráv činí podnik
nezávislým (z hlediska elektronického styku) na bance, neboť komunikuje se všemi bankami stejně.
[2]
675
3.3.5
Bezpečnost FEDI
Principy bezpečnosti FEDI vycházejí ze způsobu zabezpečení zpráv EDIFACT, které
specifikovala ČNB pro statistické výkaznictví a vychází z doporučení UN/EDIFACT, UN/TRADE a
ISO.
Základní funkcí zabezpečení je opatření zasílané zprávy EDIFACT elektronickým podpisem; tzn.
vložením dalších segmentů obsahujících elektronický podpis do generované zprávy, vytvořený z této
zprávy. Zabezpečuje se tudíž přenos EDI zprávy mezi dvěma EDI systémy bez vkládání dalšího
zařízení s případnou manuální obsluhou, což by narušilo základní princip EDI řešení, jímž je
bezobslužný automatický provoz.
4
ZÁVĚR
Podle Hendersona [1] se nacházíme v období překotného růstu spotřebitelské poptávky po
finančních službách nabízených pomocí e – business. Aby banky dokázaly uspět, musejí si udržet své
vysoce ziskové zákazníky poskytováním pohodlných on-line služeb s přidanou hodnotou a přitom
musí vést velké množství méně ziskových zákazníků k ekonomičtějším službám domácího
bankovnictví s cílem zlákat je k nákupu dynamičtějších bankovních produktů.
Banky se také musí více věnovat jednotlivým cílovým skupinám zákazníků. Kdo chce být na čele online bankovnictví, musí razit známou zásadu “Náš zákazník, náš pán” a sloužit především uživateli.
Nejočividnější přínos spočívá v nákladech. [1]
Tabulka 1
Kompletní služby na pobočce
$ 1.07
Průměr po telefonu
$ 0.54
Kompletní služby prostřednictvím bankomatu
$ 0.27
Bankovní operace přes osobní počítač (třetí strana)
$ 0.015
Internet banking
$ 0.010
Zdroj: Wells Fargo Bank 1997
Výše uvedená tabulka ukazuje srovnání nákladů banky na jednu transakci přes různé kanály. A
přestože tabulka 1 Náklady na různé typy transakcí byla sestavena pro banky v USA a byla
zveřejněna Well Fargo Bank [1] v roce 1997, uvedená čísla by měla být dostatečným důvodem, aby
kterákoliv banka v libovolné zemi zbystřila pozornost a viděla v e-business silnou konkurenční
výhodu a příležitost pro využití nastupujících mobilních technologií pro přechod do oblasti mobilní
komerce (m –commerce), která se však nyní omezuje zejména na prodej (nabízení služeb)
prostřednictvím mobilního zařízení (nejčastěji telefonu) koncovým zákazníkům – obecně se jedná
především o služby prodeje zábavního obsahu (loga, tapety,melodie, hudba). Mnohem smysluplněji
lze totiž mobilní technologie (bezdrátové technologie, mobilních zařízení typu PDA a mobilního
internetu) využít k realizaci či usnadnění transakcí, hledání informací, v zákaznické komunikaci
(B2C), komunikaci mezi podnikatelskými subjekty (B2B) a uvnitř podnikatelských subjektů jakož i
podpoře koordinace a řízení.
Příspěvek vznikl díky poskytnutí účelové podpory formou dotace z Grantové agentury České
republiky (GAČR) v rámci projektu č. 402/08/1046 Modely firem s mobilně orientovanou
architekturou.
676
POUŽITÁ LITERATURA
[1] HENDERSON, D. P. Český Internet banking očima The Prague Tribune.
[
0
o
9
n
-
l
0
i n
3 ]
e
.
]
. 2 0 0
D o s t
7
u
.
p
[
n
c
é
i
t
z
.
:
2
0
0
8
-
http://www.prague-
tribune.cz/AVIS,
[2] Hospodářská komora České republiky. Příručka e- business.[online]. 2007. [cit. 2008-09-03].
Dostupné z :
http://www.businessinfo.cz/files/
[ 3 ]
KOZÁK, D. Více než polovina uživatelů internetového bankovnictví nakupuje online
[online]. 2005. [cit. 2008-09-03]. Dostupné z http://www.e-komerce.cz/ec/
[4] MOHELSKÁ, H., ŠABATOVÁ, M.: Vliv internetového obchodu na budoucí vývoj logistiky. In
Sborník z 2. mezinárodní vědecké konference. Liberec: TUL, 2004, s. 73 – 77 .ISBN 80-7883698-9
677