BRAAGAS POLETÍME

Transkript

BRAAGAS POLETÍME
POLETÍME
O KRÁSE A SMĚŠNOSTI
TEXT TOMÁŠ S. POLÍVKA
FOTO INDIES SCOPE
Známý fakt: Nic na světě není černobílé a mezi krásou a směšností,
vírou a nevírou, vulgárností a svatouškovstvím, romantikou a věcností
leží celé spektrum dalších odstínů. Ani třetímu albu svérázného spolku
Poletíme? nechybějí přesahy od legrace a parodie k tématům málem
osudovým, i když si jich možná všimnete až ve druhém plánu. Své
o tom ví zpěvák, banjista, autor písní a mimo kapelu také výtvarník
Rudolf Brančovský.
S hudbou Poletíme? bývá spojována představa
bujarého veselí. Nicméně nejen výše zmíněné
skladby nejsou právě obsahově lehké. Máme
v budoucnu očekávat častější nabourávání
představy Poletíme? rovná se zábavný šraml?
Nevím, jaká je budoucnost kapely. Mám něco
v plánu, ale říkám si, že je teď lepší čekat a jen
naslouchat. Tipuji ale, že písní typu „tralala
tralala holka se umejvala“ bude ubývat.
Občas vám někdo vyčítá vulgarismy v textech.
Přitom se zdá, že na novince jsou spíše ukryté
ve vtipných dvojsmyslech. Popřípadě sednou
jako příslovečná prdel na hrnec. Co byste
vzkázal „strážcům morálky“?
Ať se starají o svoje želvy!
Poťouchlost je globální
V jednom starším rozhovoru jste ohlásil, že na
třetí desce Poletíme? byste rád slyšel kostelní
varhany Ondřeje Hájka. Kde jsou? Budou příště?
V Ondřejovi dřímá genialita, kterou nechce pro
Poletíme? uvolnit. Jemu tato kapela přijde jedinečná tím, jaká je, a myslí si, že kdyby se nějak
angažoval, tak by jí uškodil. Já si myslím opak. Na
další desku chci z Ondřeje vytáhnout co nejvíc!
M
noho písní na nové desce symbolicky pojmenované Kroskántry opravdu zní jako parodie na
českou country, ale zároveň je
v muzice cítit určitý obdiv. Je to tak?
Country mám rád stejně jako třeba operu, cimbálovku, dechovku a tak dále. Na všem je něco
krásného a vzrušujícího a ve všem je zároveň
také něco k smíchu. Všechno má své silné a slabé interprety a typickou pózu, kterou můžete
obdivovat, nebo parodovat. Před natáčením
nové desky se mi na stole sešlo hodně písniček
inspirovaných Divokým západem, tak mě napadlo Poletíme? vyklonit právě tímto směrem.
Jak jste získali k nahrávání virtuózního banjistu Sváťu Kotase, někdejšího zakládajícího
člena legendárních Poutníků či Fragmentu?
Chtěl jsem se naučit hrát na pětistrunné banjo
28
WWW.ROCKANDPOP.CZ
a tak jsem hledal vhodného učitele. Na internetu
jsem objevil jistého Sváťu Kotase a zavolal mu.
Padli jsme si do oka a když jsem mu o nové desce vykládal, souhlasil a víceméně ze všeho byl
nadšen. Takže náhoda, která neuvěřitelně bodla.
Podle vašeho webu se zdá, že výjezdy na západ
akcentují spíše onu „středověkou“ část repertoáru. Je o tuhle hudbu v Německu či Francii
zvýšený zájem?
Ano, na poli „středověké“ hudby máme slušné
jméno. On je to trochu svět sám pro sebe. Nejde
vlastně o žádný středověk, spíš o trend městských
a hradních slavností, který je kupodivu stále populárnější. Nejkrásnější jsou slavnosti ve Francii,
kde fungují úžasné spolky, které dělají hudbu,
divadlo a akrobacii dohromady – tak trochu
„nový cirkus“ ve starých kulisách. Podobné je to
i ve Španělsku. V Německu pořád ještě letí móda
gotické vlny, kam příliš nezapadáme. Nehrajeme
na dvoumetrové dudy, neoblékáme černou kůži
a nenosíme kontaktní čočky s hadíma očima.
Přesto je i tam o nás zájem. Tvoříme tu část
programu pro rodiny s dětmi a jemnější duše.
K nejsilnějším písním alba patří také Neviditelný muž. Můžete trochu přiblížit okolnosti
vzniku textu i nahrávky s autentickým bezdomoveckým vokálem?
Před čtyřmi lety jsem začal na ulici potkávat
zajímavého muže bez domova. Čistý, střízlivý,
nikoho neobtěžoval, s nikým se nebavil, od nikoho nic nechtěl. Jen chodil, aby nezmrznul.
Občas jsem mu dal nějaké drobné a začali jsme
se bavit. Nakonec jsme spolu strávili hodně času
po parcích a ulicích, když jsem venčil psa. Fascinovalo mě, jak je smířený se svým životem a jak
je statečný. Vykládal mi také, že často přemýšlí
o sebevraždě. Pokaždé ale zmínil fakt, že si život
vzít nemůže, protože si ho nedal. Strašně mě
povzbuzoval svým přístupem k životu.
NEMŮŽETE SI VZÍT
ŽIVOT, KDYŽ JSTE SI
HO NEDALI.
Starejte se o svoje želvy!
Je skladatelem vážné hudby, hraje bravurně na
varhany a piano, které častokrát na koncertech
ani není slyšet, jak je skromný. Varhany jsou
tedy stále ve hře!
Na albu vyniká píseň Lev. Dala by se vyložit
jako takové C. S. Lewisovské vyznání víry. Nebo jako Tracyho... ehm, Rudolfův tygr. Nebo
úplně jinak?
Je to vyznání víry. Písničku jsem si napsal sám
pro sebe, abych si upřesnil, čemu vlastně věřím.
Možná taky pro některé lidi, kteří si myslí, že
jsem svoji víru dávno někde ztratil. Celé to je
korunované tím, že lidé, kteří mě znají osobně,
mne nejčastěji vídají ve společnosti přerostlého
bílého boxera Konstantina.
Váš web uvádí i plánované koncerty v Polsku
a Německu. Jak vás bere publikum, které nerozumí textům?
Myslím, že lidé vnímají naši poťouchlost, i když
nerozumí textům. Čas od času se třeba na Facebooku ozve nějaký fascinovaný cizinec. Přestože
Poletíme? jsou adresováni především těm, kteří
mluví česky. Jednou jsme hráli v Rakousku a tam
jsme pouštěli překlady na zeď. Lidé si to přečetli,
zasmáli se, my jsme dohráli a oni zatleskali. V cizině hrát můžeme a umíme, ale u nás je u nás!
Hrajete i ve Španělsku, přitom váš repertoár
zahrnuje sefardské písně a hudbu z Pyrenejského poloostrova vůbec. To samé platí pro
Francii a písně staré Okcitánie. Co říkají tamní posluchači na fakt, že si jejich historickou
či lidovou hudbu vybrala jako předlohu středoevropská kapela?
Tohle je hodně zajímavá věc. Také jsem si myslela, že budeme nosit dříví do lesa, ale opak je
pravdou. Právě v zemích, jejichž folklór se pokoušíme oživit, máme největší úspěch.
BRAAGAS
STŘEDOVĚK PRO CITLIVÉ DUŠE
TEXT TOMÁŠ S. POLÍVKA
FOTO INDIES SCOPE
BraAgas, seskupení proslulé soudobými úpravami středověkých nápěvů
i lidovek od Hispánie po Balkán, hlásí změny. Čtvrté album Fuerte citelně
zdivočelo a minulostí je nálepka „dívčí kapela“. Více prozradí zpěvačka,
hráčka na cistru, kytaru, dudy a šalmaj Kateřina Göttlichová.
P
roč jste se rozhodly k přijetí „mužského elementu“ do dříve dámské
kapely? A proč vůbec došlo k personálním změnám?
K přijetí stálého basáka jsem se rozhodla sama,
protože mi basa v kapele chyběla. Na koncertech
v Praze často hostoval kontrabasista Karel Zich,
stejně jako na deskách. Ale ten má spoustu jiných
projektů a s pravidelným hraním by byl problém.
A protože bratr naší houslistky Honza je vynikající basák, řekla jsem si, proč ne. Do našeho auta
se pořád ještě vejdeme. K ostatním personálním
změnám, jakože Bety Josefy a Karla Braunová se
ze stálého obsazení přesunuly do záskoků, došlo
jen proto, že jsou obě hodně vytížené a časté hraní
BraAgas nestíhaly. Bety studuje AVU a Kája má
dvě malé děti.
Jak změnilo přijetí Jana Hrbka dosavadní
„ženskou vzájemnost“?
Ženská vzájemnost asi nikdy nebyla to, co by
BraAgas drželo pohromadě a jsem tomu moc
ráda. Je to fajn změna, navíc Honza si v BraAgas
prostě hlídá basu a na pódiu se nedere do popředí. Taky na zkouškách teď víc hrajeme a méně
mluvíme, což není k zahození.
Stále rozšiřujete zdroje repertoáru. Na nové
desce přibyla třeba píseň v jidiš. Kam až to
může vést?
Jestli plánuju někam expandovat, tak to bude mexický folklór. Ale tím už vyhrožuju dlouho a pořád
nic. Mám i další nápady, ale jsou zatím tajné.
EU má zájem
Hrajete často v zahraničí. Dá se říci, že bez
výjezdů by byla u nás pro kapelu menšinového
žánru těžká obživa?
Asi to tak bohužel trochu je. Ale i v Čechách se
hraje moc dobře. Spíš jde o to, že festivaly v zahraničí si nás zarezervují mnohem dřív než ty
české. A že v jiných zemích EU je to s penězi
na kulturu lepší než tady, to všichni víme.
Zlámané jazýčky
Jak si vůbec poradíte s písněmi po lingvistické
stránce? Máte poradce?
Snažíme se poslouchat nahrávky rodilých mluvčích, ale lingvistický poradce by se hodil. Občas
samozřejmě někoho oslovím. Ale pokud jde
o staré písně, ani rodilí mluvčí v tom nemají
úplně jasno, pokud to zrovna nejsou odborníci
na danou oblast. Každopádně se snažíme. Na
YouTube jsou pod naším videem ke švédské písni velmi milé připomínky od Švédů, že jejich řeč
není pro naše „keltské“ jazýčky. No já myslím, že
konkrétně ten můj jazyk je slovanský, ale i tak je
to o jeho zlámání.
Koncertovaly jste dokonce na malajském Borneu. Jak tamní festival probíhal?
Skvěle! Poznaly jsme tam spoustu výborných
muzikantů doslova z celého světa. Všichni jsme
bydleli v jednom hotelovém resortu, kde nikdo
jiný než lidé z festivalu nebyl, takže každou noc
probíhalo velké jam session a díky časovému
posunu se chodilo spát až se svítáním. Právě na
Borneu jsme poprvé slyšely kapelu Galandum
Galundaina, z jejíhož repertoáru jsme si půjčili
a po svém zpracovali dvě písně z kraje Miranda.
Nedávno vyšlo album vám na míru postaveného projektu Carnem. Jak si vůbec Carnem vede
a jak kloubí činnost s BraAgas?
Carnem si vede moc dobře, všechny nás baví.
Chystáme se v létě na nějaký ten festival a možná i cirkus bude. Ale zatím nemám víc informací, můžu jen mlžit. Nejsem v Carnem jediná,
kdo je vytížen v jiné kapele, ale máme motivaci
to zvládnout, protože hraní vždycky stojí za to.
ROCK & POP KVETEN 2012
29

Podobné dokumenty

O kříšení mrtvých

O kříšení mrtvých Přistoupil k márám a dotkl se jich; ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: „Chlapče, pravím ti, vstaň!“ Mrtvý se posadil a začal mluvit; Ježíš ho vrátil jeho matce. Všech se zmocnila bázeň, oslavo...

Více

Prezentace aplikace PowerPoint

Prezentace aplikace PowerPoint Hlavní důvod větší kyselosti fenolů oproti alkoholům je v tom, že fenoxidový ion je stabilizován rezonancí. Negativní náboj v alkoxidovém iontu je koncentrován na atomu kyslíku, tak v případě fen...

Více

N 13 / 2 - moje noviny NOČNÍČEK

N 13 / 2 - moje noviny NOČNÍČEK Třeba Tulácké blues je na CD Pepa Streichl & Truc blues, Miláčku, s Tebou je mi tak akorát na CD Pavla Dobeše – K svátku a na mém LP a CD Samota, samota. Inscenace dopadla dle mého skvěle, dokonce ...

Více

Vážený pán

Vážený pán Velkou Moravu přináší přehledný hodinový průřez jejich životem a prací. Filmem diváky provází dvojice současných českých kněží, Miroslav Herold a Marek Orko Vácha, kteří zároveň v rámci inscenovaný...

Více

5 2016 - Východočeské divadlo Pardubice

5 2016 - Východočeské divadlo Pardubice diskuse v kuloárech. Je samozřejmě v Pardubicích znatelné, co se říká, co se šeptá – tedy které inscenace rezonují, které se líbí, případně které vzbuzují kontroverze i mírné pohoršení, i takové re...

Více

novomestske noviny - Novoměstské Noviny

novomestske noviny - Novoměstské Noviny Soukenická - Taková to bývala pěkná ulice! Praha 1 vydala územní rozhodnutí pro stavbu v proluce v Soukenické ulici.

Více

Přehled zpráv ze dne 30.11.2011 Duka to s Klausem přehání

Přehled zpráv ze dne 30.11.2011 Duka to s Klausem přehání den je příležitostí pro všechny organizace a dobrovolníky ke zviditelnění jejich práce. Každá instituce si může vymyslet vlastní program, jak dobrovolnictví propagovat a podpořit. Dobrovolnické cen...

Více