Ježdění po okruhu pro radost je jedna věc. Věřte

RADIKÁLNÍ
ZÁŽITEK
Ježdění po okruhu pro radost je jedna věc. Věřte však, že když jedete
závod, vaše rozpoložení se poněkud změní. Přesvědčil mě o tom první
závod českého Radical Cupu v Mostě, který jsem měl možnost bez
přílišného tréninku absolvovat.
Text Petr Hanke
Foto Michal Šafránek
096 i-evo.cz
i-evo.cz 097
P
Radical SR4 LE má lehkou
prostorovou konstrukci
s trubkovým nosným rámem
a plastovou karoserií. Zadní
kola pohání čtyřválec ze
Suzuki Hayabusa s výkonem
210 koní. Ze stejného zdroje je
také šestistupňová sekvenční
převodovka.
o odpoledni stráveném ve tvrdé
skořepině Radicalu SR4 LE má
poslední kolo, kterým se vracím do boxů,
zvláštní příchuť. Je to spojení nadšení,
vyčerpání a trochu i smutku. Mám to za sebou,
auto je celé a já můžu jet domů. Ve srovnání
se závodním tempem se poklidně vracím zpět
a přitom si uvědomuji, že i v této situaci se
po trati mosteckého okruhu pohybuji rychleji
než mnoho sportovních vozů zvučných jmen,
které zde po celý den proháněli členové Klubu
sportovních aut, v rámci jejichž setkání se tento
Radical Cup jel.
Tohle jsem si říkal už v poledne, kdy jsem
do Radicalu SR4 LE usedl poprvé. S tímto
autem jsem měl sice možnost absolvovat
několik kol na promrzlém povrchu již loni
v prosinci, ale to byly spíše seznamovací jízdy.
Teď to bylo opravdové. Měl jsem domluvenou
půlhodinovou rozcvičku spojenou s měřeným
tréninkem, po které následovaly mezi pátou
a šestou hodinou odpoledne dva závody
po 25 minutách.
Lopotně se soukám na místo, nemotorně se
uvazuji pětibodovými pásy, připínám volant,
nasazuji rukavice a vyrážím. Kapaliny již mají
‘S tím, jak se mi ovládání Radicalu
provozní teplotu, takže si musím ohlídat hlavně
pneumatiky a brzdy. Pohybem řadicí páky
dopředu volím jedničku – další rychlosti už
půjdou k sobě. Na rozjezd se musím soustředit
jako v autoškole, nakonec se vše s pomocí
mírného roztlačení daří.
První dvě tři kola jsou skutečně jen
oťukávací, zvykám si nejen na chování, ale také
na ovládání mého stroje. Postupně zjišťuji, že
SR4 není nijak zákeřné auto. Reaguje velmi
přesně, ale případná ztráta trakce přichází
velmi předvídatelně a dá se s ní pracovat.
Později se na toto téma bavím se zkušeným
pilotem těchto strojů Zbyňkem Passerem,
který mimochodem i dnes zajede nejrychlejší
čas, a ten mi tyto prvotní poznatky potvrzuje.
Jen dodává, že právě toto chování bylo cílem,
protože základní model Radicalu, jímž SR4 je,
je určený pro začátečníky v této oblasti, kteří
přicházejí z „běžných“ velkých aut. „Silnější
SR3 je mnohem méně kompromisní, je ostřejší
a jeho limity jsou ostřeji ohraničené,“ doplňuje
Zbyněk.
Možná i proto, že je postavené pro nováčky
v lehkých autech, si na jeho projev zvykám
překvapivě rychle. Dokonce tak, že se mi daří
předjíždět mnoho běžných aut. Takové Porsche
GT2 mi sice ve výjezdech ze zatáček ujíždí,
avšak v pomalejších sekcích a při brzdění je
098 i-evo.cz
Z ÁVOD
R ADICAL CZECH CUP
postupně automatizovalo, jsem si jízdu víc užíval’
výhoda na mé straně – a to stále v bezpečí
a s mojí velkou rezervou.
Půlhodina jízdy, během níž jsem ujel
nějakých deset, možná dvanáct kol, utekla
jako voda. Tím má být moje příprava na závod
hotová? No dobrá, uvidíme. Do startu zbývá
více než dvě hodiny času, během nichž musím
vyřešit potíže se svou závodnickou výbavou.
Hrubě jsem ji totiž podcenil a neuvědomil jsem
si, že je potřeba, aby všechno mělo správnou
homologaci. Nakonec se mi to daří s pomocí
hlavního organizátora Honzy Effy vyřešit.
Nervozita postupně graduje. Chodím boxy
a přemýšlím, jaké to asi bude na startu a v první
zatáčce. Je to docela jiný zážitek, než když se
jde člověk běžně svézt pro radost. Samozřejmě,
že i závodění dělají snad všichni zde pro
radost a zábavu, ale právě závod vše příjemně
okoření. Tyto „Gentleman Races“ mají úplně
jinou atmosféru než jiné závody. Lidé jsou zde
přátelštější, více si povídají, a jak postupně zjišťuji,
tak jsou i naladěni na stejnou notu. Ostatně právě
ta je přivedla k tomu, že se rozhodli závodit právě
s Radicaly. Musím říci, že nejen toto prostředí,
ale také organizace celého závodu ve mě
zanechaly velmi dobrý dojem.
Pátá hodina se přiblížila, takže začíná
nezbytná předstartovní rozprava a nervozita
u mě dosahuje vrcholu. Trochu mě uklidňuje,
i-evo.cz 099
Z ÁVOD
R ADICAL CZECH CUP
že startujeme sice z místa, ale pod žlutými
vlajkami, jež zezelenají až po první šikaně.
Ulevilo se mi, protože obávaný start z místa,
který jsem si předtím vlastně ani jednou
nevyzkoušel, odpadá.
Moje kvalifikační seznamování s autem
a vcelku značný provoz na trati způsobily,
že můj kvalifikační čas byl 2:03 – a to je pro
Radical hodně špatné. Nejlepší byly o celých
20 sekund rychlejší. Startuji proto z beznadějně
posledního místa. Na druhou stranu jsem s tím
počítal a jsem tomu rád, protože budu mít
alespoň klid na jízdu.
Jdeme na věc. Po klasické startovací proceduře
se zahřívacím kolem a odpočítáváním se
postupně rozsvěcí červená světla.
Zhasínají a je odstartováno! Daří se mi bez
potíží rozjet – i to je úspěch, a já jsem ve svém
prvním skutečném závodě. Při startu přede
mě postavili Ariel Atom, který se s námi
100 i-evo.cz
‘Poměr ceny
a času na jedno
kolo je u Radicalu
SR4 nedostižný’
také sveze, nicméně už během prvního kola
zjišťuji, že jsem v některých místech rychlejší.
Nakonec se na konci cílové rovinky dostávám
před něj. Nebyl to žádný předjížděcí manévr,
ale spíše gentlemanské puštění. Cítím, jak se
s každým kolem postupně o trochu zrychluji.
V zatáčkách zkouším s autem různě pracovat,
v některých jezdím na vyšší rychlostní stupně
než v kvalifikaci a zjišťuji, že na některých
místech trati to je přínosem pro stabilitu. Jinde
zase ztrácím.
Cítím, že mojí největší slabinou je brzdění
a potom ještě rychlá pravá zatáčka v zadní části
okruhu po vracečce. Zaměřuji se tedy právě
na tyto věci. Brzdění je v Radicalu hodně těžké,
protože vyžaduje pracovat s jeho přítlakem.
Ve vysoké rychlosti na konci cílové rovinky,
kdy jedete na vytočenou šestku, totiž tohle
auto generuje značný přítlak. Je proto možné
v tomto okamžiku opravdu intenzivně tlačit
na brzdový pedál. Avšak s tím, jak rapidně
klesá rychlost, zmenšuje se i přítlak, a tím
i trakce. V ten okamžik je potřeba povolit
brzdový pedál, nebo dojde k zablokování kol
a často i k hodinám. Ty se mi také na začátku
čtvrtého kola přihodily. Naučit se pracovat
s přítlakem je pro intenzivní brzdění, ale také
S modelem SR4 je možné jezdit několik klubových závodů. Jedním z nich je Radical
Czech Cup, z něhož vychází tato reportáž. Vypsány jsou během roku čtyři závody.
Komu to však nestačí, může se zúčastnit také středo- a východoevropské série
RCEEO (Radical Central a Eastern Europe Open) s osmi závody, které se pojedou
v Česku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Podobné série se konají také v dalších
zemích, nejen v Evropě.
pro jízdu v rychlých zatáčkách zcela nezbytné.
Cítím však, že to vyžaduje čas a zkušenosti.
Úplně jsem ztratil pojem o čase. Nevím,
v kolikátém jsem kole, kolik mi jich ještě zbývá.
Jediné, co vím, je to, že zmiňované hodiny mě
posunuly na poslední místo. Důležité však je,
že se mi snad nějak daří pospojovat projetí
různých zatáček okruhu do jednoho celku
a nacházím svůj rytmus. Až později zjišťuji, že
příjemný pocit, který jsem posledních pár kol
zažíval, byl správný, protože jsem jezdil stabilní
časy kolem 1:51,5. To je sice stále o téměř
8 sekund horší čas než dnešní rekord, který
zajel Zbyněk Passer, ale už to není tak daleko
od zbytku startovního pole, které má s těmito
auty mnohem delší zkušenosti.
Druhý závod byl pro mě skutečnou lahůdkou.
Byl jsem sice už unavený a také se mi zdálo,
že pneumatiky více klouzaly, ale jízdu jsem
si náramně užíval. Dokonce jsem si začal
uvědomovat, jak mi na rovinkách vzduch
tlačí na přilbu, a že udržení hlavy v přímém
směru vyžaduje překvapivě dost síly. Postupně
jsem cítil, jak se mi ovládání Radicalu SR4
automatizovalo, už jsem se nesnažil jít při
brzdění tolik na hranu a prostě jsem se
vozil a užíval si sdílnosti a citlivosti tohoto
auta. Já vím, že to není příliš závodnické,
protože během závodu je potřeba snažit se jet
na maximum, nicméně tahle uvolněnější jízda,
potom, co ze mě zcela opadla nervozita, mi
dávala více radosti a zadostiučinění. Současně
jsem během ní Radical stále více poznával
a zjišťoval jsem, že právě toto poznávání je
nesmírně zábavné a poučné. Bylo mi však jasné,
že k jeho dokonalému zvládnutí a k přiblížení
se svými časy k ostatním mým dnešním
spolubojovníkům by bylo třeba strávit za jeho
volantem mnoho a mnoho hodin.
Po devíti kolech mě na cílové rovince
opět vítá šachovnicový praporek. Projíždím
kolem něj se skvělým pocitem a především
s vědomím, že Radical Cup je zajímavou
možností, jak si za určitě zajímavé peníze užít
na okruhu spoustu zábavy a především jezdit
velmi dobré časy. Vždyť i já, v podstatě bez
tréninku, zkušeností a závodnického rváčství,
jsem zajížděl výrazně rychlejší časy než nejlepší
piloti se závodními Octaviemi. Inu, skvělé
závody pro radost.
Radical k pronájmu
R
adical SR4 LE přijde na přibližně
1 milión korun včetně DPH. V této
ceně je kromě auta zahrnuto ještě startovné
na libovolnou sérii závodů Radical Cupu,
Lightweight Challenge nebo KW Berg Cupu.
Kdo si chce ale zazávodit vysloveně
rekreačně a nechce se o nic starat, může
zvolit formu pronájmu. Pronajmout si SR4 LE
na jeden závod přijde minimálně na 39 tisíc
korun včetně DPH. V této ceně je zahrnuta
dvojice závodů po 25 minutách, kvalifikace
do závodů s měřenými časy a startovné.
K tomu je možné přikoupit další tréninkové
jízdy, které lze jen doporučit. 15 minut
v tomto voze stojí 7800 Kč včetně DPH.
Vzhledem k dosahovaným časům se jedná
o zajímavou nabídku, k tomu je ale třeba
počítat s tím, že je potřeba mít homologovanou
kombinézu, přilbu a další potřebné vybavení, bez
kterého se závody této úrovně prostě jet nedají.
Více informací na: www.radicalsportscars.cz
nebo www.sr4le.eu. PH
i-evo.cz 101