Analýza a hodnocení Národních systému/pro odborné profesní vzde

Transkript

Analýza a hodnocení
Národních systému/pro
odborné profesní vzde›lávání
Projekt podporovaný Evropskou unií
Závem
recm
ná zpráva
Podpora odborného dialogu v zahradní a krajinné tvorbe
Analýza a hodnocení Národních systémuËpro odborné profesní vzdeË
lávání týkající se
pr[ístupových podmínek a základních prvku[profese zahradník krajinné tvorby ve
cîlenských a kandidátských zemích Evropské unie
PrÕ
edáno Evropské komisi
Pruö
myslové vztahy a odborný dialog cö
. AC: VP/2002/001/
Prosinec 2003
2
Obsah
Záverecná zpráva _______________________________________________ 2
Pr#edáno Evropské komisi ________________________________________________________ 2
Obsah _________________________________________________________ 3
Úvod __________________________________________________________ 4
Charakteristika projektu a pracovních postupuf______________________ 4
Structný popis šesti pracovních etap ________________________________ 6
Etapa I: Pr–
íprava pru–
zkumu (prosinec 2002 – únor 2003) _____________________________ 6
Etapa II: PruÎzkum (brÎezen - duben 2003) ___________________________________________ 6
Etapa III: Workshop konaný v Praze (kveten 2003) __________________________________ 7
Etapa IV: Vyhodnocení (c~
erven – srpen 2003) _______________________________________ 8
Etapa V: Workshop konaný v Rostocku (srpen 2003) _________________________________ 8
Etapa VI: Záve_
rec_né vyhodnocení _________________________________________________ 8
Výsledky _______________________________________________________ 9
Cíást I: Základní podmínky vzdeìlání zahradníka krajinné tvorby _______________________ 9
C\ást II: Obsah odborného profesního vzde\lávání v oboru zahradník krajinných úprav ____ 37
Pododdíl I: Podnikatelské procesy a vzájemné ekonomické vztahy______________________________ 39
Pododdíl II: Ekonomické a spolec0
enské ve0
dy ______________________________________________ 40
Pododdíl III: Znalost rostlin ____________________________________________________________ 42
Pododdíl IV: Postup úpravy stavebního pozemku a konstrukcní postupy _________________________ 49
Pododdíl V: Ostatní obecné znalosti a dovednosti ___________________________________________ 50
Pododdíl VI: Speciální technické kvalifikace v zahradní a krajinné tvorbeÄ
________________________ 51
A)
Pr›íprava, založ›ení a provozování stavebních pozemku›________________________________ 51
Cíást III: Trh práce/vzde„lávání pro zahradní a krajinnou tvorbu_______________________ 56
Závery________________________________________________________ 59
PrX
íloha _______________________________________________________ 60
3
Úvod
Cílem této záve=
rec=
né zprávy je pr=
edstavit, analyzovat a vyhodnotit výsledky studie
národních systémuÐodborného profesního vzdeÐ
lávání v celé EvropeÐ
, které se týkají
prb
ístupových podmínek a základních prvkub profese zahradník krajinné tvorby.
Pruó
zkum byl proveden v následujících zemích : Rakousko, Belgie, Có
eská republika,
Dánsko, Finsko, Ne†
mecko, Lucembursko, Nizozemí, Švédsko a Švýcarsko. Cílem
projektu bylo vytvorit a prosazovat odbornou komunikaci v oboru zahradní a krajinné
tvorby.
V první kapitole bude popsáno pozadí, cíl a metodické postupy projektu.
V následující kapitole bude prœ
edstaveno šest etap projektu a postup práce
realizac-ního týmu. Výsledky pru-zkumu jsou rozebrány ve c-tvrté kapitole. V poslední
kapitole jsou tyto výsledky shrnuty a vyhodnoceny.
Charakteristika projektu a pracovních postupus
Pocet firem a zamestnancu v sektoru zahradní a krajinárské tvorby v Evrope
neustále vzru’stá. Zvyšující se význam tohoto sektoru zároven’ vyvolává potr’ebu
odpovídajícího poc#
tu pracovníku#
. Aby byly v Evropské unii v budoucnu zajište#
ny
rovné konkurenclní podmínky, melli by tito pracovníci být držliteli vysoce odborných a
standardizovaných kvalifikací.
Nezbytným prR
edpokladem pro budoucí úspeR
šné zvládnutí ekonomických nárokuRna
zahradnew
-krajinárw
ský sektor je zavedení alesponwminimálních standarduwduw
sledného
profesního vzde™
lávacího systému ve všech evropských zemích. Záme™
rem projektu
bylo vytvor¾
it prostor pro trvalý oborový dialog v rámci evropského zahradne¾
krajinárß
ského sektoru, jehožßlze dosáhnout prß
edevším analýzou, srovnáváním a
vyhodnocováním soucasného stavu odborného profesního vzdelávání zahradníku a
krajinár%
u%
v deseti evropských státech.
Rë
ízení a organizaci projektu zajištëovala Evropská asociace zahradnických firem
(ELCA) se sídlem v nemeckém Bad Honnef, kde probehly prípravné práce
pr1
edcházející pru1
zkumu. Prací byli pove1
re
1ni zástupci evropských státu1
, kter1
í jsou
kvalifikovanými odborníky v oblasti zahradní a krajinné tvorby. Museli prokázat
nezbytné znalosti, zkušenosti a schopnosti potrw
ebné pro vyplnw
ování prw
ipravených
dotazníku™
a podávání informací o stavu odborného profesního vzde™
lávání ve svých
zemích. Kaž¾
dá ze zemí, které byly ochotny se projektu zúc¾
astnit, musela vyplnit
dotazník obsahující 35 podrobných otázek. Otázky se týkaly základních podmínek
pro vzdelání v oboru zahradník krajinné tvorby, náplne odborného profesního
vzdeK
lávání v tomto oboru a trhu práce/vzdeK
lávání v zahradneK
-krajinárK
ské tvorbeK
.
Úkolem výzkumného týmu z Erfurtské univerzity bylo provést analýzu všech
dotazníku, provést jejich srovnání, shrnutí a vyhodnocení a vyvodit nezbytné závery,
které meb
ly sloužb
it k vytvorb
ení konceptu návrhu rb
ešení týkajícího se harmonizace
odborného profesního vzde¥
lávání zahradníku¥a krajinár¥
u¥v Evrope¥
.
Bylo uspor/ádáno setkání se zástupci ELCA, jehož/ cílem bylo poskytnout
výzkumnému týmu nezbytný prrehled a smerrnice týkající se zahradner-krajinárrského
sektoru a ne¼
meckého systému odborného profesního vzde¼
lávání. Na programu
jednání byla témata jako naprþ
íklad: instituce odpoveþ
dné za odborné profesní
vzde’lávání, délka studia zahradníka krajinné tvorby, druhy specializace a pr’edme’ty
prednášené studentum ve škole a v praxi.
4
Po obdržÀ
ení prvních vyplneÀ
ných dotazníkuÀa analýze prvních výsledkuÀbylo nezbytné
provést osobní pohovory s experty na odborné vzdeQ
lávání, jejichžQcílem bylo vyjasnit
a uprã
esnit neã
které z odpoveã
dí. Cã
lenové výzkumného týmu se vydali naprã
íklad do
dánského Aarhusu, kde s prtíslušným odborníkem znovu podrobnet probrali celý
dotazník a pohovorili o detailech dánského odborného profesního vzdelávání.
Následovala další osobní setkání s kompetentními zástupci jednotlivých evropských
zemí, které se projektu zúcù
astnily, mezi neù
žùpatrù
il naprù
íklad i první workshop v Praze.
Výzkumný tým navázal kontakty se všemi úcŠ
astníky projektu, kterŠ
í puŠ
sobí
v zahradne-krajinárském sektoru a provedl další doplnkové pruzkumy a nezbytná
bádání. Krome- toho byly prezentovány první pr-edbe-ž-né výsledky srovnání
odborného vzde@
lání v oboru zahradní a krajinné tvorby ve zúc@
astne@
ných zemích.
Zástupci nebo asociace z kažÑ
dého státu popsali své zkušenosti, výhody a nevýhody
odborného profesního vzdec
lávání ve svých zemích. Tyto prezentace daly podnect
k diskusi o tom, zda je možô
né zavést jednotný profil profese zahradníka krajinné
tvorby na celoevropské úrovni, a pomohly pr†
i sestavování návrhu†týkajících se této
problematiky.
Výzkumný tým provedl konecynou analýzu výsledkuya prezentoval je na závey
recyném
workshopu, který se konal v nemeckém Rostocku. Clenové týmu rovnež prednesli
své zprávy o navázaných kontaktech s odbornými garanty, o provedených
výzkumech a informovali o cílech a záme[rech celé studie.
Podrobná analýza a výsledky pruzkumu jsou popsány v následujících kapitolách.
OdpoveB
di jsou uvedeny v takové formeB
, v jaké byly zapsány v dotaznících.
Dotazník
Dotazník sestává ze tr'í hlavních c'ástí. V první c'ásti (otázky 1 až' 16) jsou otázky
týkající se základních podmínek pro vzdeL
lání zahradníka krajinné tvorby. Otázky
poskytují údaje o profesi zahradníka krajinné tvorby, o institucích zabývajících se
usme’rn’ováním této profese a pr’íslušného odborného vzde’lávání, a také o
speciálních institucích, které r³eší nejru³zne³jší úkoly a financ³ní zálež³itosti.
Otázky v první polovineÙdruhé cÙ
ásti dotazníku (otázky 17 ažÙ22) zkoumají obsah
odborného profesního vzdeú
lávání a dovedností, které jsou v pruú
beú
hu studia
vyucovány. Ve druhé polovine druhé cásti dotazníku (otázky 23 až 27) byli odborní
partner@
i pož@
ádáni, aby pr@
ednesli své názory na vhodnost, kvalitu a souc@
asný stav
systémueodborného vzdee
lávání ve svých zemích.
Tr‡
etí c‡
ást dotazníku (otázky 28 až‡35) je zame‡
r‡
ena na poskytnutí podrobných
informací o trhu práce a vzdeX
lávání v oboru zahradní a krajinné tvorby. Odborní
partner›i byli pož›ádáni, aby provedli obecné zhodnocení nabídky a poptávky týkající
se studentuåa kvalifikovaného personálu v zahradneå
-krajinárå
ské praxi, dále prå
ícå
in
souc'asné situace a dalších vývojových tendencí na trhu práce. Byli také vyzváni, aby
srovnali zahradner-krajinárrskou tvorbu s ostatními obory a podobnými profesemi
z hlediska výše platu.́ Dotazník uzavírá otázka týkající se reforem, které jsou
v neÿkterých zemích v soucÿasnosti projednávány, nebo které bude v blízké
budoucnosti nutno provést.
5
Struc±
ný popis šesti pracovních etap
Etapa I: Pr?
íprava pru?
zkumu (prosinec 2002 – únor 2003)
V období mezi prosincem 2002 a únorem 2003 byl na Erfurtské univerziteÐsestaven
realizacb
ní tým, jehožbúkolem bylo vypracovat dotazník, provést prub
zkum a na jeho
základeózískat informace „z první ruky“ týkající se systémuóodborného profesního
vzde†
lávání zahradníku†krajinné tvorby ve c†
lenských zemích Evropské unie a v jedné
kandidátské zemi, v Ceské republice.
Zúc©
astne©
ní odborní partner©
i byli informováni o záme©
rech projektu prostr©
ednictvím
Evropské asociace zahradnických firem (ELCA). Paní Burckhardtová z ELCA vybrala
a kontaktovala zástupce a odborníky z jednotlivých zúcÌastneÌných zemí, kterÌí byli
ochotni poskytnout informace o jejich systémech odborného vzde]lávání.
14. února 2003 se Dr. Hermann Kurth z Evropské asociace zahradnických firem
(ELCA), paní Edda Burckhardtová z ELCS, pan Detlef Toennies z Bundesverband
Garten-, Landschafts- und Sportplatzbau (Galabau) a paní Doris Schneiderová
(Galabau) setkali s Dr. Heike Grimmovou z Erfurtské univerzity v kancelár6
i ELCA
v neÆ
meckém Bad Honnefu. V pruÆ
beÆ
hu tohoto setkání byly stanoveny pracovní etapy
na dobu prY
íštích neY
kolika meY
sícuYa byly také navržY
eny hlavní body plánovaného
dotazníku. Byl sestaven první koncept dotazníku.
V následujících dvou týdnech pokracù
ovali výše uvedení odborníci v sestavování
dotazníku prostrednictvím elektronické pošty a telefonu, pricemž se snažili
optimalizovat návrh postupu vypracování projektu.
Etapa II: Pru‰
zkum (br‰
ezen - duben 2003)
15. dubna 2003 pr§
ijel Detlef Toennies na Erfurtskou univerzitu, kde se setkal
s realizacÌním týmem a dal instrukce studentuÌm Robertu Gamsemu (Slovinsko) a
Katarzyneí Czyczewské (Polsko), kteríí studují magisterský obor Veríejná správa v
rámci Erfurtské školy pro verejnou správu na Erfurtské univerzite. Byla zpracována
konec3
ná verze dotazníku. Studenti me3
li mož3
nost se na cokoli zeptat, aby co nejlépe
pronikli do tématu. Oba studenti zárovenYprošli školením, které je prY
ipravilo na vedení
rozhovoruz. Realizaczní tým spolecznezsestavil smezrnice pro vedení osobních pohovoruz
s experty na odborné profesní vzdeŸ
lávání v jednotlivých zúcŸ
astneŸ
ných zemích.
KonecÀ
ná verze dotazníku obsahovala 35 otázek (viz dotazník v prÀ
íloze) pokrývajících
• základní podmínky vzdeû
lání zahradníka krajinné tvorby
• obsah odborného profesního vzdelávání zahradníku krajinné tvorby
• Perspektivy odborného vzde'lávání na celoevropské úrovni vc'etne' otázek
týkajících se perspektivy zahradníku˜krajinné tvorby na trhu práce.
Dotazník byl pr%
elož%
en do anglic%
tiny, francouzštiny a c%
eštiny a rozeslán e-mailem
odborným garantug
m projektu. Všichni odborní partnerg
i dotazník vyplnili a odeslali
zpe²t do konce dubna.
Realizac?
ní tým poté zac?
al dotazníky vyhodnocovat a sestavovat první pr?
edbe?
žn
?é
výsledky. Tam, kde to bylo nutné, se c•lenové realizac•ního týmu spojili s odbornými
garanty osobneËa doplnili cË
i optimalizovali odpoveË
di formou pohovoruË
. Ve dnech 8. a
9. kvetna tak Robert Gamse a Katarzyna Czyczewska odcestovali napríklad na
Landsforeningen Danske Anlaegsgartnermestre (LDA) v Dánsku, kde upr±
esnili
odpove6
di v dotazníku s vedoucím ústavu, panem Jesperem Gravesem Petersenem.
ZárovenÊpaní Burckhardtová a další pracovníci centrály ELCA v Bad Honnefu zacÊ
ali
organizovat první workshop v Praze, který byl plánován na 13. ažO14. kveO
tna 2003
6
v teÀ
sné spolupráci s cÀ
eskými odbornými garanty. Odborní garanti byli informováni o
plánované akci a byli požQ
ádáni o prQ
ípravu 20minutového prQ
íspeQ
vku pojednávajícího o
hlavních prvcích odborného profesního vzdeã
lávání zahradníkuãa krajinárã
uãve svých
zemích. Následnet byl sestaven program workshopu a rozeslán všem odborným
garantum (viz program workshopu v príloze).
Etapa III: Workshop konaný v Praze (kve+
ten 2003)
Všichni zúcºastneºní odeslali své dotazníky zpeºt do konce dubna (100 % návratnost),
takžM
e výzkumný tým mohl zacM
ít vkládat data do statistického formulárM
e a tabulkového
souboru (Excel), na jejichžÝzákladeÝbyly získány první prÝ
edbeÝ
žÝ
né výsledky pruÝ
zkumu,
které byly následnepprezentovány na workshopu (viz prp
iložp
ená prezentace Roberta
Gamseho, clena realizacního týmu z Erfurtské školy verejné správy, Predbežná
zpráva, c“erven 2003). Pr“esto, ž“e ne“které z výsledku“ již“ mohly být analyzovány a
použ$
ity pro pr$
edbe$
ž$
nou prezentaci, mnoho otázek bylo stále otevr$
ených. Ty se
upr¶
esn¶
ovaly v pru¶
be¶
hu workshopu a po jeho skonc¶
ení, aby bylo stoprocentne¶
zajišteG
no, žG
e všechny otázky byly správneGpochopeny.
Program workshopu meÙ
l následující body:
§
§
§
§
§
Prezentace prvních výsledkuúpruú
zkumu odborného profesního vzdeú
lávání
zahradníku krajinné tvorby ve zúcastnených zemích prihlášenou organizací
(program a prezentace jsou k dispozici v Pr@
edbe@
ž@
né zpráve@
z c@
ervna 2003).
Krátká prezentace zkušeností a výhod/nevýhod odborného vzdeb
lávání podle
názoru kaž‡
dé ze zúc‡
astne‡
ných asociací (seznam úc‡
astníku‡je rovne‡
ž‡uveden
v Prëdbež̈n̈é zpráve¨z cërvna 2003).
Otázky a odpoveÍdi ve formeÍ panelové diskuse po skoncÍení jednotlivých
prezentací, které meîly nastolit odborný dialog mezi úcîastníky a vyjasnit rozdíly
a prípadné podobnosti mezi jednotlivými národními systémy odborného
profesního vzde5
lávání.
SpolecZ
né sestavení návrhuZjednotného profilu profese zahradníka krajinné
tvorby (druhý den).
Príprava a iniciace následujících pracovních kroku: partneri/úcastníci zajistí
kontakty s odbornými garanty, vzdeÂ
lávacími institucemi a/nebo kompetentními
profesními organizacemi ve zúcçastneçných zemích, dokoncçí pruçzkumy,
pohovory, rozbory apod. do cervence 2003 a poskytnou informace o
výsledcích, které budou prezentovány na záve-rec-ném workshopu.
Na workshopu bylo zajištesno simultánní tlumocsení z/do anglicstiny, nesmcsiny,
francouzštiny a c*eštiny.
Moderátorkou workshopu byla Dr. Heike Grimmová, externí spolupracovnice na
projektu.
Veškeré prezentace, vcetne predbežných výsledku, a první prohlášení ELCA týkající
se jednotného evropského profilu standarduDodborného profesního vzdeD
lávání
sestavené odbornými garanty (viz prohlášení ELCA , PrŽ
edbeŽ
žŽ
ná zpráva z cŽ
ervna
2003) byla prÐ
eložÐ
ena do neÐ
mcÐ
iny, francouzštiny, nizozemštiny, dánštiny, švédštiny,
finštiny a ceštiny a rozeslána clenským asociacím.
Na základeOzprávy byla vydáno tiskové prohlášení publikované cO
lenskými asociacemi
(tiskové prohlášení a kopie cÕ
lánkuÕjsou soucÕ
ástí PrÕ
edbeÕ
žÕ
né zprávy z cÕ
ervna 2003).
7
Etapa IV: Vyhodnocení (cÂ
erven – srpen 2003)
V pruQ
beQ
hu následujících meQ
sícuQ pokracQ
ovali cQ
lenové výzkumného týmu ve
vyhodnocování výsledkuãa dokoncã
ili prã
edbeã
žn
ãou studii, která meã
la být prezentována
na druhém workshopu. Ctlenové výzkumného týmu kontaktovali netkolik odborníkut,
mezi nimi napríklad experty z Ceské republiky a Belgie, od nichž získali prímé
informace, které jim pomohly optimalizovat hodnocení.
Druhý workshop v Rostocku organizovala rovne)ž)centrála ELCA z Bad Honnefu.
Etapa V: Workshop konaný v Rostocku (srpen 2003)
První workshop v Rostocku byl zameÝ
rÝ
en prÝ
edevším na prÝ
edstavení výsledkuÝ
prup
zkumu a projednání výsledkup s úcp
astníky prup
zkumu. Program workshopu
obsahoval následující body:
§
§
§
§
Prezentace prvních výsledku$ výzkumu odborného profesního vzde$
lávání
zahradníku¶krajinné tvorby ve zúc¶
astne¶
ných zemích pr¶
ihlášenou organizací
(program a prezentace jsou uvedeny v prG
íloze).
Diskuse nad výsledky.
Posílení odborného dialogu mezi úcjastníky.
Spolecú
né sestavení návrhuúbudoucího jednotného profilu zahradník krajinné
tvorby.
Na workshopu bylo zajišteb
no simultánní tlumocb
ení z/do anglicb
tiny, neb
mcb
iny,
francouzštiny a c‡
eštiny.
Moderátorkou workshopu byla Dr. Heike Grimmová, externí spolupracovnice na
projektu.
Prezentace clenu výzkumného týmu byla preložena do nemciny, francouzštiny,
nizozemštiny, dánštiny, švédštiny, finštiny a c5
eštiny a rozeslána c5
lenským asociacím.
Etapa VI: Záve•rec•né vyhodnocení
V prubehu následujících mesícu dokoncili clenové výzkumného týmu vyhodnocování
a zaslali záveÂ
recÂ
nou zprávu o projektu kancelárÂ
i ELCA v Bad Honnefu. Výsledky jsou
uvedeny v následujících kapitolách.
8
Výsledky
V následujícím textu budou prezentovány výsledky dotazníkového šetrení uvádené
ve shodném por«
adí jako otázky v dotazníku, tj. od c«
. 1 do 35 (viz pr«
íloha). Odpove«
di
v tabulkách pod textem jsou ve stejném zne<
ní, jak je uvedli respondenti a c<
ást z nich
není prÏeložÏena do anglicÏtiny (tedy ani do cÏeštiny, pozn. prÏekl.). Výzkumný tým dospeÏl
k záve_
ru, ž_
e pr_
ekládání specifických termínu_souvisejících výhradne_s urc_
itou zemí
nebo institucí by spíše nežò usnadneò
ní porozumeò
ní mohlo zpuò
sobit nežò
ádoucí
ovlivne‚ní správnosti a úplnosti odpove‚dí. Pr‚eklady jsou uvedeny tam, kde je to
možné a nezbytné.
Cx
ást I: Základní podmínky vzdex
lání zahradníka krajinné tvorby
Tabulka 1: Oficiální název profese zahradník krajinné tvorby
Oficiální název profese zahradník krajinné tvorby
Rakousko
Landschaftsgärtner
Ne•m ecko
Landschaftsgärtner
Belgie
Cíeská republika
Landschaps-entuinarchitect
Lucembursko
Zahradník /maturita
PepinieristePaysagiste
Vakbekwaam
Groenvoorziener
Nizozemí
Dánsko
Anlagsgartner
Švédsko
Landskapsingenjör
(bakalárm
krajinné
tvorby a
managementu)
Finsko
Puutarhuri
Švýcarsko
Gelernter Gärtner
Fachrichtung Garten
und Landschaftsbau
Všichni zúcZ
astneZ
ní uvedli oficiální název profese nebo absolventský stupenZvzdeZ
lání
v oboru zahradník krajinné tvorby v jazyce jejich zeme{. V Rakousku a Ne{mecku je to
Landschaftsgärtner, ve Švýcarsku Gelernter Gärtner Fachrichtung Garten- und
Landschaftsbau, v Dánsku Anlagsgartner, v CÂ
eské republice zahradník, v Belgii
Landschaps-en-tuinarchitect, v Lucembursku Pepinieriste-Paysagiste, v Nizozemí
Vakbekwaam Groenvoorziener, ve Finsku Puutahuri a ve Švédsku
Landskapsingenjör.
9
Tabulka 2: Je profese zahradníka krajinné tvorby nezávisle rR
ízeným
a státem uznávaným oborem odborného profesního vzdeÒ
lávání?
Profese zahradník krajinné tvorby je státem uznávaným oborem s odborným
profesním vzde¶
láváním a specializovaným oborem vyššího odborného vzde¶
lání
Rakousko
Ne4
m ecko
Zahradník
Belgie
Cíeská republika
Lucembursko
Je to specializace
širšího studijního
programu: zahradník
Nizozemí
Školkar~
, zahradník
krajinné tvorby a
farmárÙ
(BaumschulerGartenLandschaftsbauer)
Dánsko
Finsko
Odborná kvalifikace
v zemeç
deç
lství
Švédsko
Švýcarsko
Zahradník
V Rakousku, Belgii, Dánsku, Nizozemí a Švédsku je profese zahradníka krajinné
tvorby nezávisle regulovanou a státem uznávanou profesí s odpovídajícím odborným
vzdeÜ
láváním. V CÜ
eské republice, Finsku, NeÜ
mecku, Lucembursku a Švýcarsku je
profese zahradníka krajinné tvorby rovnež nezávisle regulovanou a státem
uznávanou profesí s odborným vzde#
láváním, je to však také specializace vyšší
profesní úrovneH
. V CH
eské republice je profese zahradníka krajinných úprav
specializací studia oboru zahradník. Stejná situace panuje v Neimecku a ve
Švýcarsku. Ve Finsku je profese zahradníka krajinné tvorby specializací vyššího
stupne° odborného profesního studia zeme°de°lská kvalifikace. V Lucembursku je
Pepinieriste-Paysagiste specializací vyššího stupneÕprofesního vzdeÕ
lání v oboru
Školkarödrö
evin, farmáröa zahradník.
Ve všech zemích je zahradník krajinné tvorby státem uznávanou a nezávisle
regulovanou profesí s odpovídajícím odborným vzdeÜ
láváním. V peÜ
ti z deseti
zkoumaných zemí je tato profese specializací vyššího odborného studia.
10
Tabulka 3: ZarR
azení zahradníka krajinné tvorby do oboru vyššího
odborného vzdeÒ
lání
Zar#
azení zahradníka krajinné tvorby do oboru vyššího odborného vzde#
lání
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Dánsko
Ríemesla (Handwerk) Zahradnické firmy
jsou zarT
azeny do
sektoru zahradnictví
Ne¤
m ecko
Lucembursko
Zeme§
de§
lství
Zemeë
deë
lství
(Agrarwirtschaft)
Farmárë
i (zemeë
deë
lský Management
Zahradník
obor)
výstavby a zelene™
,
projektování,
plánování a rozpocô
ty
Peë
stitelství
(Landwirtschaft)
Nizozemí
R§
emesla, rybár§
ství a
puT
da
Finsko
Švédsko
Sektor národních
zdrojuT
Švýcarsko
V otázce zarazení profese zahradníka krajinné tvorby do vyššího stupne odborného
vzde¢
lání ukazují odpove¢
di kaž¢
dé zeme¢specifické rozdíly. V Rakousku je profese
zahradníka krajinné tvorby zar2
azena mezi r2
emesla, v Dánsku mezi r2
emesla, rybár2
ství
a pu‹du, v pr‹ípade‹C‹eské republiky a Ne‹mecka jde o zeme‹de‹lství, v Lucembursku a
v Holandsku je zar¬
azena mezi farmár¬
ství. Jistou podobnost lze vypozorovat v Belgii,
kde zahradník krajinné tvorby patrÑ
í do zahradnického sektoru. Na rozdíl od
uvedených zemí, mezi nimižòjsou podobnost, Švédsko, Finsko a Švýcarsko naopak
vykazují velké rozdíly. Švédsko profesi zarazuje do managementu výstavby a zelene,
projektování, plánování a rozpoc9
tu9
, Finsko do sektoru národních zdroju9a Švýcarsko
do sektoru zahradník.
Tabulka 4: Instituce a organizace zodpoveD
dné za obecné právní
normy pro odborné profesní vzdeC
lávání
Oficiální instituce zodpoveé
dné za obecné právní úpravy odborného profesního
vzdelávání
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Dánsko
Finsko
Ministerstvo
hospodárm
ství,
Ministerstvo školství
Nemecko
Ministerstvo
spravedlnosti
Ministerstvo školství, Ministerstvo školství
mládežm
ea
teÈ
lovýchovy
Nizozemí
Švédsko
Ministerstvo školství
Federální
ministerstvo školství
a ve¢
dy / Federální
institut pro odborné
profesní vzdelávání
Ministerstvo školství, Ministerstvo školství, Ministerstvo školství
profesního
kultury a veô
dy
a veô
dy
vzde¢
lávání a sportu,
ZemeX
deX
lská komora
Odbor politické
ekonomie (PVD)
Federální úr¢
ad pro
odborné vzdeX
lávání
a technologie (BBT)
Lucembursko
Švýcarsko
V Dánsku a Finsku je institucí, zodpove|dnou za obecné právní úpravy týkající se
odborného vzdeÆ
lávání, Ministerstvo školství, v CÆ
eské republice to je Ministerstvo
školství, mládeže a telovýchovy, v Nizozemí Ministerstvo školství, kultury a vedy a ve
Švédsku to je Ministerstvo školství a ve§
dy. Podobná situace je v Ne§
mecku, kde je
odborné vzde,lávání obecne, a právne, r,ízeno Federálním ministerstvem školství a
veÀ
dy / Federálním institutem pro odborné profesní vzdeÀ
lávání a v Lucembursku
Ministerstvem školství, profesního vzdeE
lávání a sportu. V Rakousku existují dveE
oficiální instituce, zodpovídající za obecné rÚ
ízení profesního vzdeÚ
lávání, a sice
11
Ministerstvo hospodárÀ
ství a Ministerstvo školství. Ve zmíneÀ
ných osmi zemích je
situace víceméneQstejná, naopak ve dvou zemích – v Belgii a Švýcarsku - se znacQ
neQ
liší. V Belgii je zodpoveã
dnou institucí Ministerstvo spravedlnosti a ve Švýcarsku to je
Odbor politické ekonomie.
Tabulka 5: Instituce a organizace zodpoveidné za speciální právní
normy upravující odborné profesní vzdeè
lávání zahradníkuèkrajinné
tvorby
Oficiální instituce zodpove¹dné za speciální právní úpravy odborného
profesního vzdeK
lávání
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Dánsko
Obchodní komora,
vzde}lání uc}nu
}}
(Wirtschaftskammer
Lehrlingsstelle)
Nex
m ecko
Ministerstvo
zeme}de}lství
Federální
ministerstvo ochrany
spotr9
ebitelu9
, výž9
ivy a
zeme•de•lství, Komora
rë
emesel
Ministerstvo školství, Ministerstvo
Ministerstvo
profesního
zemeÞ
deÞ
lství, ochrany zemeÞ
deÞ
lství, výžÞ
ivy a
vzde9
lávání a sportu, pr9
írody a rybolovu
rybolovu
Zeme•de•lská komora
a Komora rë
emesel
Lucembursko
Ministerstvo školství, Ministerstvo školství
mládež}e a
te*lovýchovy
Nizozemí
Švédsko
Finsko
Národní výbor pro
vzde}lání
Švýcarsko
Odbor politické
ekonomie, Federální
úr9
ad pro odborné
vzde•lávání a
technologie (EVDBBT)
Instituce a organizace zodpove|dné za speciální právní úpravy odborného profesního
vzde¢
lávání zahradníku¢krajinné tvorby se velmi liší – jde bud¢o zeme¢
de¢
lské instituce,
vzdeÃ
lávací nebo ekonomické instituce. V Belgii je to Ministerstvo zemeÃ
deÃ
lství, cožÃje
podobné jako ve Švédsku a Holandsku, kde se jedná o Ministerstvo zemeè
deè
lství,
výživy a rybolovu (Švédsko) a Ministerstvo zemedelství, ochrany prírody a rybolovu
(Holandsko). V C.eské republice je to Ministerstvo školství, mládež.e a te.lovýchovy,
v Dánsku Ministerstvo školství, ve Finsku Národní výbor pro vzdeP
lání a
v Lucembursku Ministerstvo školství, profesního vzdeu
lávání a sportu (Zemeu
deu
lská
komora a Komora r–
emesel). Obchodní komora má na starosti speciální právní úpravy
odborného profesního vzde»
lávání zahradníku»v Rakousku, Švýcarská odpove»
dná
instituce se nazývá Odbor politické ekonomie (ÚrÜ
ad pro odborné vzdeÜ
lávání a
technologie). V Nemecku je to Federální ministerstvo ochrany spotrebitelu, výživy a
zeme#
de#
lství.
12
Tabulka 6: Ministerstva nebo sekce prR
ímo cR
i neprR
ímo se podílející
na zrÒ
izování nebo provozování odborného profesního vzdeÒ
lávání
zahradníkuOkrajinné tvorby
Instituce podílející se na zr¢
izování/provozování odborného vzde¢
lávání
Rakousko
Ministerstvo
hospodárÔ
ství
Belgie
Ministerstvo
školství
Úrtady /
Ministerstva
Nec
m ecko
Úr«
ady odpove«
dné
za profesní
vzdelávání
Úrø
ady /
Ministerstva v oblasti
zemea
dea
lství
Lucembursko
Ministerstvo
školství,
Profesního
vzde³lávání a
sportu
Cíeská republika
Dánsko
Všechny regionální
úrÔ
ady jako
provozovatelé škol
na svém území
Ministerstvo
školství
(Undervis mings
ministeriet)
Nizozemí
Švédsko
Ministerstvo
zemeX
deX
lství,
ochrany prírody a
rybolovu
Švédská
univerzita
zemedelských
ve³d
Finsko
Ministerstvo
práce
Švýcarsko
Úr«
ady kantonu«
pro profesní
vzdelávání
V Belgii, Dánsku a Lucembursku se na organizaci odborného profesního vzdeÃ
lávání
zahradníkuèkrajinné tvorby podílí Ministerstvo školství. V Cè
eské republice to jsou
všechny regionální úrady jako provozovatelé škol na jejich území a ve Švýcarsku
úr.ady kantonu. pro profesní vzde.lávání; ve Švédsku má tento úkol na starosti
Švédská univerzita zemeP
deP
lských veP
d, ve Finsku Ministerstvo práce, v Rakousku
Ministerstvo hospodáru
ství, v Holandsku Ministerstvo zemeu
deu
lství, ochrany pru
írody a
rybolovu, a v Ne–
mecku jsou to všechny Úr–
ady odpove–
dné za profesní vzde–
lávání
v oblasti zeme»
de»
lství.
13
Table 7: Asociace zameR
stnavateluRprR
ímo nebo neprR
na zrÒ
izování cÒ
i provozování odborného profesního vzdeÒ
lávání
zahradníkuOkrajinné tvorby
lávání
Rakousko
Belgie
Obchodní komora,
cechy
Fonds Social
Parcs et Jardins
Ne)m ecko
Lucembursko
Cíeská
republika
Finsko
Asociace
zameÔ
stnavateluÔ
dánských
zahradníku/a
krajinárÜ
uÜ(Danske
Anlagsgartnere)
Švédsko
Finská
KrajinárÔ
ská
asociace (VAR)
podr/ízená
Asociaci ploch
zelene‰
(VYL)
Švýcarsko
Asociace
Švédská asociace
zahradnických zame!stnavatelu!
a
(SAF)
krajinár{ských
firem
Švýcarská unie
(Verband
Schweiz)
Asociace
zame!stnavatelu!
Centrální federace Lucemburská
zahradníku!
zahradnická
krajinné tvorby,
federace
Asociace
zamen
stnavatelun Federální federace
pro zahradu,
krajinu a sportovní
plochy
Dánsko
Nizozemí
Asociace zame;stnavatelu; podílející se na zr;izování a provozování odborného
vzdel̀ávání jsou v jednotlivých zemích následující: v Rakousku je to Obchodní
komora a cechy, v Belgii organizace Fonds Social Parcs et Jardins; v Dánsku
Dánská asociace zame§
stnavatelu§v zahradnictví a krajinár§
ství; ve Finsku je to Finská
KrajinárÈ
ská asociace podrÈ
ízená Asociaci ploch zeleneÈ
; v NeÈ
mecku puÈ
sobí Centrální
federace zahradníkuí krajinné tvorby, Federální federace pro zahradu, krajinu a
sportovní plochy; v Lucembursku je to Zahradnická federace, v Holandsku Asociace
zahradnických a krajinár3
ských firem, ve Švédsku Švédská asociace zame3
stnavatelu3
a ve Švýcarsku Švýcarská unie. ŽU
ádná asociace zameU
stnavateluUse na zrU
izování a
provozování odborného vzdezlávání zahradníkuz krajinné tvorby nepodílí v Cz
eské
republice.
14
Tabulka 8: Asociace prR
ímo nebo neprR
ímo se podílející na zrR
izování
cÒ
i provozování odborného profesního vzdeÒ
lávání zahradníkuÒ
krajinné tvorby
lávání
Rakousko
Komora
zameÔ
stnancuÔ
Fonds Social
Parcs et Jardins
(asociace
zame/stnancu/)
Nec
m ecko
Lucembursko
Asociace
zame!stnancu!
Asociace
zame¦stnancu¦
Belgie
Pru«
myslová unie
Komora práce
pro stavebnictví,
zemedelství a
ž³ivotní prostr³edí
(Industriegewerksc
haft Bauen, Agrar,
Umwelt)
Cíeská
republika
Dánsko
Finsko
Dánská obchodní
unie
(Speciaarbejderfor
bundet i Danmark)
Nizozemí
Unie (FNV a
CNV)
Švédsko
Švédská asociace
zameX
stnancuXv
zemedelství (SLA)
Švýcarsko
Pouze ne«
kolik
Komora zameN
stnancuNje zameN
stnanecká asociace podílející se na provozování
odborného vzdep
lávání zahradníkupv krajinné tvorbepv Rakousku; v Belgii je to opep
t
Fonds Social Parcs et Jardins, v Dánsku Obchodní unie, v Ne•mecku Pru•myslová
unie pro stavebnictví, zeme¶
de¶
lství a ž¶
ivotní prostr¶
edí, v Lucembursku Komora práce,
a ve Švédsku Švédská asociace zameÛ
stnancuÛv zemeÛ
deÛ
lství. Ve Švýcarsku puÛ
sobí
pouze neü
kolik asociací, které se podílejí na provozování odborného vzdeü
lávání (není
pr"esne" definováno). Ve dvou zemích – v C"eské republice a ve Finsku – se na
provozování a zrC
izování odborného vzdeC
lávání zahradníkuCv krajinné tvorbeCnepodílí
žh
ádné zameh
stnanecké asociace.
Tabulka 9: HospodárN
ské asociace prN
ímo nebo neprN
na zrM
izování cM
i provozování odborného profesního vzdeM
lávání
zahradníkuLkrajinné tvorby
Instituce podílející se na zrò
izování/provozování odborného vzdeò
lávání
Rakousko
Hospodárô
ské
asociace
Cíeská
republika
Obchodní
komora, cechy
Ne²m ecko
HospodárÐ
ské
asociace
Belgie
Dánsko
Finsko
Ministerstvo financí
(Finansministeriet)
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
Ministerstvo financí Obchodní unie
kantonu†
(Gewerbeverbänd
e der Kantone)
HospodárÀ
skou asociací podílející se na zrÀ
izování cÀ
i provozování odborného
profesního vzdeE
lávání zahradníkuEkrajinné tvorby v Rakousku je Obchodní komora a
v Dánsku a ve Švédsku je to Ministerstvo financí. Ve Švýcarsku plní roli hospodárÚ
ské
asociace Obchodní unie kantonu_
. Ž_
ádné hospodár_
ské asociace pr_
ímo nebo nepr_
ímo
15
se podílející na zrÀ
izování cÀ
i provozování odborného profesního vzdeÀ
lávání
zahradníkuQkrajinné tvorby nepuQ
sobí v Belgii, v CQ
eské republice, Finsku, NeQ
mecku,
Lucembursku a v Holandsku.
Tabulka 10: Ostatní instituce prÖ
ímo nebo neprÖ
ímo se podílející na
zrV
izování cV
i provozování odborného profesního vzdeV
lávání
zahradníkuÕkrajinné tvorby
Instituce podílející se na zr(izování/provozování odborného vzde(lávání
Rakousko
Ostatní
instituce
Unie
Ne™
m ecko
Ostatní
instituce
Belgie
Lucembursko
Cíeská
republika
Jednotlivé firmy
kde probíhá
praktická výuka
Nizozemí
Dánsko
Finsko
Švédsko
Švýcarsko
Podpora vzdeã
lání
(Ausbildungsförder
werk) pro zahradu,
krajinu a sportovní
plochy
Odborné školy,
mezifiremní kurzy
V Cieské republice se jednotlivé firmy, kde probíhá praktická výuka, priímo nebo
nepr‹ímo podílejí na zr‹izování c‹i provozování odborného profesního vzde‹lávání
zahradníku°krajinné tvorby. Ve Švýcarsku tuto úlohu plní odborné školy a mezifiremní
kurzy, v Rakousku jsou to obecneÑunie a v NeÑ
mecku organizace s názvem Podpora
vzdeö
lání pro zahradu, krajinu a sportovní plochy. V ostatních zemích se žö
ádné
instituce prímo ani neprímo nepodílejí na zrizování ci provozování odborného
profesního vzde<
lávání zahradníku<krajinné tvorby.
Tabulka 11: Ostatní právní podklady, které vymezují nebo upravují
odborné profesní vzde"lávání zahradníku"krajinné tvorby
Právní podklady upravující odborné vzdeÈ
lání (ostatní)
Rakousko
Ne‹m ecko
Belgie
Lucembursko
Cíeská republika
Osnovy vydávané
Ministerstvem školství,
mládeže a telovýchovy
Nizozemí
Dánsko
Finsko
NarÐ
ízení a klícÐ
ové
osnovy
Švédsko
Švýcarsko
Reglement
Ve vetšine zemí vymezují odborné profesní vzdelávání zahradníku krajinných úprav
stávající právní normy – tedy zákony a vyhlášky. Pouze v Cjeské republice, Finsku a
Švýcarsku existují také jiné právní základy, které tuto c-innost ovlivn-ují. Jsou to:
Nar÷
ízení a klíc÷
ové osnovy ve Finsku, Reglement ve Švýcarsku a Osnovy vydávané
Ministerstvem školství, mládež9
e a te9
lovýchovy v C9
eské republice.
Tabulka 12: Délka odborného profesního vzdelávání zahradníku
krajinné tvorby v jednotlivých zemích – doba povinná pro všechny
studenty
16
Délka odborného vzde¶
lání v jednotlivých zemích
Rakousko
Doba povinná
pro všechny
studenty
Belgie
3 roky
Ne•m ecko
Doba povinná
pro všechny
studenty
Lucembursko
Cíeská republika
Dánsko
Délka studia povinná
3 roky 10
pro všechny studenty:
meæ
sícuæ
str“ední odborné školy 4
roky; vyšší odborné
vzdeîlání 5 let
Nizozemí
Švédsko
3 roky
Finsko
3 roky
Švýcarsko
3 roky
V Belgii, Finsku, Lucembursku a Švédsku trvá odborné profesní vzdeîlávání všech
studentu•a uc•n•u•stejne•dlouho – tr•i roky. V Dánsku vypadá situace podobne•jako ve
výše uvedených zemích, studium trvá tri roky a deset mesícu. V Ceské republice je
délka vzde¤
lávání stejná pro všechny studenty: na str¤
edních odborných školách c¤
tyr¤
i
roky a na vyšším stupni odborného vzde4
lání je to pe4
t let.
Tabulka 13: Obecná délka odborného vzdeS
lávání zahradníkuS
krajinné tvorby v jednotlivých zemích
Délka odborného vzdeù
Rakousko
Obecneü
Cíeská republika
3 roky
Ne€
m ecko
Obecne
Belgie
3 roky
Lucembursko
Nizozemí
3 roky
Dánsko
3 roky 10
meW
sícuW
Švédsko
Finsko
3 roky
Švýcarsko
3 roky
Odborné profesní vzde‹lávání obecne‹ trvá tr‹i roky v Rakousku, Finsku, Ne‹mecku,
Holandsku, Švýcarsku a tr°i roky a deset me°sícu° v Dánsku. Ve°tšina odborných
studijních kurzuÑvšak muÑ
žÑ
e být zkrácena za urcÑ
itých podmínek, které jsou
specifikovány v nížö
e uvedených cö
tyrö
ech tabulkách.
Tabulka 14: Délka odborného profesního vzde¹lávání zahradníku¹
krajinné tvorby v jednotlivých zemích zkrácená o získaný certifikát
o absolvování vyšší školy
17
Rakousko
Získáním certifikátu o
absolvování vyšší
školy zkrácená
maximálneAo
Belgie
Cíeská republika
12 me8
sícu8
Ne‚m ecko
Dánsko
6 me8
sícu8
Lucembursko
Získáním certifikátu o
absolvování vyšší
školy zkrácená
maximálneÒ
o
Nizozemí
Švédsko
4 meÌsíce
Finsko
12 me8
sícu8
Švýcarsko
12 meÌsícuÌ
Odborné studium obecneŽtrvá trŽ
i roky v Rakousku, Finsku, NeŽ
mecku, Holandsku,
Švýcarsku a tr!i roky a deset me!sícu! v Dánsku, mu!ž!e však být zkráceno získáním
certifikátu o absolvování vyšší školy pr±
ed zac±
átkem odborného profesního studia a to
maximálneDo dvanáct meD
sícuDv Rakousku, Finsku a Švýcarsku a o cD
tyrD
i meD
síce
v Holandsku.
Tabulka 15: Délka odborného profesního vzde“
lávání zahradníku“
krajinné tvorby v jednotlivých zemích zkrácená získáním pr’edchozí
kvalifikace
Délka odborného vzde7
Rakousko
Získáním pr;edchozí
kvalifikace zkrácená
maximálneño
Cíeská republika
12 me;sícu;
Neu
m ecko
Získáním predchozí
kvalifikace zkrácená
maximálneºo
Belgie
12 mesícu
Dánsko
6 me;sícu;
Lucembursko
Nizozemí
4 mesíce
Švédsko
Finsko
12 me;sícu;
Švýcarsko
12 mesícu
Odborné studium, které obecneb trvá trb
i roky v Rakousku, Finsku, Neb
mecku,
Holandsku, Švýcarsku a tr-i roky a deset me-sícu- v Dánsku, mu-ž-e být zkráceno
získáním prïedchozích kvalifikací (naprï. tovaryšské kvalifikace) pro ruïzné profese a to
maximálne9o dvanáct me9
sícu9v Rakousku, Finsku, Ne9
mecku a Švýcarsku a o c9
tyr9
i
me|síce v Nizozemí.
Tabulka 16: Délka odborného profesního vzdeP
lávání zahradníkuP
krajinné tvorby v jednotlivých zemích zkrácená díky vynikajícím
výsledku—
m
18
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Díky vynikajícím
výsledkuæ
m zkrácená
maximálne“o
Kaž8
dý pr8
ípad
posuzován
individuálne“
NeÕ
m ecko
Díky vynikajícím
výsledkuÌm zkrácená
maximálnexo
Dánsko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Finsko
3 me8
síce
Švýcarsko
12 mesícu
V ne5
kterých zemích, jmenovite5 v Dánsku, Finsku a Ne5
mecku mu5
ž5
e být délka
odborného studia zahradníkuÆkrajinné tvorby zkrácena také díky vynikajícímu
prospeX
chu a to maximálneXo trX
i meX
síce ve Finsku a o dvanáct meX
sícuXv NeX
mecku.
V Cé
eské republice se kažé
dý pré
ípad posuzuje individuálneé
.
Tabulka 17: Jiné mož>
nosti zkrácení odborného profesního
vzde<
lávání zahradníku<krajinné tvorby v jednotlivých zemích
Délka odborného vzdeã
Rakousko
Belgie
NeÅ
m ecko
Lucembursko
Jinak zkrácená
maximálneEo
Jinak zkrácená
maximálne³o
Cíeská
Dánsko
Finsko
republika
Neexistují žë
ádné Praktické
Hlavneëpraktické
výhody urcE
ující
zkušenosti, max. znalosti, max. 3
délku studia
12 mesícu
mesíce
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
PrY
edchozí
vzde³lání + ru³zné
zahradnické
specializace,
max. 24 meÄ
sícuÄ
V Dánsku a Finsku muu
žu
e být odborné studium zkráceno díky praktickým
zkušenostem studenta a to maximálnešo dvanáct mešsícušv Dánsku a o tršimešsíce ve
Finsku. Ve Švýcarsku se bere v úvahu prw
edchozí vzdew
lání a ruw
zné zahradnické
specializace, prÁ
icÁ
emžÁ odborné studium zahradníka krajinné tvorby muÁ
žÁ
e být
zkráceno maximálne o dvacet ctyri mesícu.
19
Tabulka 18: DuR
vody prodloužR
ení odborného profesního vzdeR
lávání
Du¦vody prodlouž¦ení odborného studia
Rakousko
Ne$
m ecko
Nesložn
ení zkoušky,
na prání studenta
Belgie
Cíeská republika
Lucembursko
Nizozemí
Nesložn
ení zkoušky
nebo záverecné
zkoušky
Zvláštní kvalifikace a
specializace
Dánsko
Finsko
Nemoc, absence ve Jeden rok
výuce, neúspeÕ
ch prÕ
i z osobních duÕ
voduÕ
zkouškách
Švédsko
Švýcarsko
Požn
adavky na
zkoušky musí být
splneÇ
ny
Zvláštní dun
vody
(absence, potíže
s ucÇ
ením)
V Dánsku jsou du²vodem pro prodlouž²ení odborného studia nemoci, absence ve
výuce a neúspeE
ch prE
i zkouškách; v NeE
mecku muE
žE
e být duE
vodem prodloužE
ení
nesložÖ
ení zkoušky, studium muÖ
žÖ
e být prodloužÖ
eno také na žÖ
ádost studenta.
V Lucembursku je duh
vodem nesložh
ení zkoušky nebo záveh
rech
né zkoušky.
V Nizozemí se muò
žò
e studium prodloužò
it tehdy, chce-li student rozšírò
it své znalosti o
zvláštní kvalifikace a specializace. Ve Švédsku je nutno pro prodloužení studia splnit
pož9
adavky na zkoušky. Ve Švýcarsku závisí rozhodnutí o prodlouž9
ení odborného
studia na zvláštních du^vodech (absence, potíž^
e s ucêním) a ve Finsku je mož^né
studium prodlouž•it maximálne•o jeden rok na základe•podání osobních du•vodu•.
Tabulka 19: Zákonem upravené povinné požiadavky vztahující se na
zach
átek odborného profesního vzdeh
lávání v oboru zahradník
krajinné tvorby – minimální veg
k
Povinné požadavky na zacátek odborného studia
Rakousko
Minimální vek 15 a více let
Ne•m ecko
Minimální ve(k
Belgie
18 let
Lucembursko
16 let
Cíeská republika
15 let
Nizozemí
16-17 let
Dánsko
16-17 let
Švédsko
Finsko
16 let
Švýcarsko
dosaž(ení 15 let
Minimální ve•k, pož•adovaný pro zac•átek odborného profesního vzde•lávání v oboru
zahradník krajinné tvorby je patnáct let v Rakousku, Švýcarsku a CÉ
eské republice;
šestnáct let je hranice ve Finsku a Lucembursku; vek mezi šestnácti a sedmnácti lety
je požV
adován v Dánsku a v Nizozemí a osmnáct let v Belgii. V NeV
mecku a Švédsku
není narí̃zen žá̃dný minimální vek̃ pro zapocẽtí studia v oboru zahradníka krajinné
tvorby.
20
Tabulka 20: Zákonem upravené povinné požR
adavky vztahující se na
zacÒ
átek odborného profesního vzdeÒ
krajinné tvorby – minimální vstupní vzdeO
lání
Povinné pož¢
adavky na zac¢
átek odborného studia
Rakousko
Minimální školní 9. tr&
ída školy
vzdeÔ
lání
Nemecko
Minimální školní
vzdelání
Belgie
str&
ední škola
Lucembursko
str_
ední škola
technického
smeŗu
Cíeská republika
Dánsko
základní škola
9. tr&
ída školy
Nizozemí
Švédsko
str_
ední stupen_
Finsko
vyšší stupen&
základní školy (79. tr•ída)
Švýcarsko
vyšší str_
ední
škola
V Rakousku a Dánsku je nezbytným vstupním požÈ
adavkem pro zacÈ
átek studia oboru
zahradník krajinné tvorby ukoncY
ení deváté trY
ídy školy, ve Finsku musí student
pr×
edlož×
it certifikát o absolvování vyššího stupne×základní školy (sedmé až×deváté
trù
ídy). Belgie, Holandsko a Lucembursko požù
adují strù
edoškolský certifikát (v
Lucembursku to musí být strední škola technického zamerení). V Ceské republice
musejí zájemci být absolventy základní školy. Ve Švédsku je minimální pož?
adavek
naprosto odlišný od všech ostatních zemí – zájemce o studium v oboru zahradník
krajinné tvorby musí prokázat absolvování vyšší str…
ední školy. V Ne…
mecku není
pož«
adován ž«
ádný doklad o absolvování minimálního vzde«
lání pro zac«
átek odborného
studia.
Tabulka 21: Zákonem upravené povinné pož¶
zac±
átek odborného profesního vzde±
krajinné tvorby – praktické zkušenosti
Povinné požV
adavky na zacV
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Praktické
zkušenosti
žíádné
Ney
m ecko
Praktické
zkušenosti
Dánsko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Finsko
nejsou
pož¹adovány
Švýcarsko
jsou výhodou
V žyádné ze zemí nejsou praktické zkušenosti (praxe, prázdninové brigády) pryed
zapoc¼
etím odborného studia vyž¼
adovány, v Nizozemí jsou však výhodou.
Tabulka 22: Ostatní zákonem upravené povinné pož!adavky
vztahující se na zacátek odborného profesního vzdelávání v oboru
zahradník krajinné tvorby
21
Povinné pož¶
adavky na zac¶
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Dánsko
Finsko
Nez
m ecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
Ostatní
Ostatní
NesložÄ
ení zkoušky
na základní škole
pro remeslníky
(Fachwerker)
Podepsání
ucq
no
qvské smlouvy
V Rakousku, Belgii, Cȩské republice, Dánsku, Finsku, Ne¸mecku, Holandsku a
Švédsku nejsou žH
ádné zákonem stanovené povinné požH
zacÛ
átek odborného profesního vzdeÛ
lávání v oboru zahradník krajinné tvorby.
V Lucembursku to mukžke být nesložk
ení zkoušky na základní škole pro rkemeslníky a
ve Švýcarsku podepsání ucþ
nþ
ovské smlouvy.
Tabulka 23: PožB
adavky na soucB
asný beB
h odborného studia
(2001/200) v jednotlivých zemích - ve@
k
Požç
adavky na soucç
asný beç
h odborného studia (2001/2002) v jednotlivých
zemích
Rakousko
Vek
15 let
Ne“
m ecko
Ve'k
16-18 let
Belgie
18 let
Lucembursko
16 let
Cíeská republika
15 let
Nizozemí
15-16 let
Dánsko
18-19 let
Švédsko
17 let
Finsko
16 let
Švýcarsko
16 let
V Rakousku a v Ceské republice zahájili studenti soucasný beh odborného studia
v patnácti letech; v Nizozemí ve ve<
ku od patnácti do šestnácti let; ve Finsku,
Lucembursku a Švýcarsku v šestnácti letech; v Ne^mecku je to ve ve^ku od šestnácti
do osmnácti let; ve Švédsku sedmnáct let; v Belgii osmnáct let a v Dánsku od
osmnácti do devatenácti let.
22
Tabulka 24: PožR
adavky na soucR
asný beR
h odborného studia
(2001/200) v jednotlivých zemích – vstupní vzdeÒ
lání
Pož#
adavky na souc#
asný be#
h odborného studia (2001/2002) v jednotlivých
zemích
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Vstupní vzde9
lání základní škola,
polytechnika
Ne{m ecko
str9
edoškolské
vzdeç
lání
Lucembursko
Vstupní vzdeÃ
lání základní škola
(Secundarstuffe
I)
technická
strÃ
ední
“Sekundarstuffe”
Dánsko
9. tr9
ída školy
Nizozemí
Švédsko
vyšší strÃ
ední
škola
Finsko
základní škola
(9. trçída)
Švýcarsko
žÃ
ádné
V Rakousku, Finsku a Nemecku má vetšina studentu na zacátku jejich odborného
studia vysveœ
dcœ
ení ze základní školy; v Belgii a v Holandsku mají certifikát ze strœ
ední
školy, v Lucembursku musejí mít ukonc-enu technickou Sekundarstuffe. C-eská
republika v dotazníku pož•adovaný certifikát c•i vysve•dc•ení neuvedla a ve Švýcarsku
není pro zacátek soucasného behu odborného profesního studia vyžadováno žádné
vysveÅ
dcÅ
ení.
Tabulka 25: Pocet dívek studujících v soucasném behu odborného
studia (2001/2002) v jednotlivých zemích
Pož°adavky na souc°asný be°h odborného studia (2001/2002) v jednotlivých
zemích
Rakousko
Procento dívek
%
33,00 %
Ne·m ecko
Procento dívek
%
30,00 %
Belgie
20,00 %
Lucembursko
13,00 %
Cíeská republika
75,00 %
Nizozemí
50,00 %
Dánsko
25,00 %
Švédsko
60,00 %
Finsko
65,00 %
Švýcarsko
7,00 %
23
Hodnota v procentech
Procento studujících dívek
80,00%
60,00%
Rakousko
Belgie
40,00%
Cíeská republika
20,00%
Dánsko
Finsko
0,00%
NeÁ
m
e cko
Rakousko
33,00%
Belgie
20,00%
Nizozemí
Cíeská republika
75,00%
Švédsko
Dánsko
25,00%
Švýcarsko
Finsko
65,00%
Zemek
Lucembursko
Nejveþ
tší pocþ
et studujících dívek je v Cþ
eské republice – sedmdesát peþ
t procent,
následuje Finsko (šedesát pet procent), Švédsko (šedesát procent), Nizozemí
(padesát procent) a Belgie (dvacet procent). V Lucembursku je pomeD
r studujících
dívek celkem nízký (tre
ináct procent) ve srovnání s výše uvedenými zemee
mi, nejniže
ší
c‹íslo však platí pro Švýcarsko, konkrétne‹je to sedm procent.
Tabulka 26: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspeq
šného
absolvování odborného studia oboru zahradník krajinné tvorby ven
k
Ideální vstupní podmínky (osobní názor)
Rakousko
Vek
15-16 let
Nemecko
Ve0
k
16-18 let
Belgie
21 let
Lucembursko
16 let
Cíeská republika
17 let
Nizozemí
17 a více let
Dánsko
18 let
Švédsko
18 let
Finsko
16-18 let
Švýcarsko
16 let
Podle odborníkuÛz jednotlivých zemí, kterÛ
í vyplnÛ
ovali dotazníky, je ideálním vstupním
vekem pro úspešné absolvování studia zahradníku krajinné tvorby patnáct až
šestnáct let v Rakousku, šestnáct let v Lucembursku a Švýcarsku, sedmnáct let
v Cªeské republice a v Holandsku, a osmnáct let v Dánsku a Švédsku. Finsko a
Neô
mecko považô
ují za ideální veô
k mezi šestnácti ažô osmnácti lety a Belgie
upr7
ednostn7
uje ve7
k jednadvaceti let.
24
Tabulka 27: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspeR
šného
absolvování odborného studia oboru zahradník krajinné tvorby –
vstupní vzdeO
lání
Rakousko
Vstupní
vzdeÔ
lání
Vstupní
vzdelání
Belgie
Základní škola
(Unterstufe
Gymnasium)
Nemecko
Zahradnictví
“Sekundarstufe
I” (Realschule)
Dobré vysve_
dc_
ení
ze základní školy
Lucembursko
Cíeská republika
Dánsko
2 roky uc&
ilište&– i
bez záveÔ
recÔ
né
zkoušky
Nizozemí
10. tr&
ída školy
str_
ední stupen_
vyšší str_
ední
škola
Švédsko
Finsko
základní škola
Švýcarsko
dobré známky
(Real oder Sek.
Stufe)
VysveÈ
dcÈ
ení ze základní školy je ideálním požÈ
adavkem na zacÈ
átek odborného
vzdeY
lání v oboru zahradník krajinné tvorby v Rakousku, Finsku a Lucembursku.
Ne×
mecko, Švýcarsko a Nizozemí by pož×
adovaly str×
edoškolský certifikát a Švédsko
vyšší strù
ední stupenù
. Dánští experti si prù
ejí, aby meù
li studenti ukoncù
enou desátou
trídu školy, v Belgii by meli uchazeci o profesi zahradníka krajinné tvorby prokázat
znalost zahradnického sektoru. V C?
eské republice by byly ideální vstupní podmínkou
absolvované dva roky ucd
ilišteda to i bez složd
ení záved
recd
né zkoušky.
Tabulka 28: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspeK
šného
praktické zkušenosti
Rakousko
Praktické
zkušenosti
ucö
ení “na
zkoušku”
NeÑ
m ecko
Praktické
zkušenosti
Belgie
zkušenosti
z prázdninových
brigád
Lucembursko
brigáda prd
ed
nástupem do
studia
Cíeská republika
Dánsko
odpovídající
dveQ
m a rokuQ
m na
ucïlišti
Nizozemí
6 meö
sícuö
je výhodou
2 roky praxe
Švédsko
Finsko
není to možö
né,
zákon to
nedovoluje
Švýcarsko
dobré výsledky
v uc•ení
Ve-tšina expertu-, kter-í se pru-zkumu zúc-astnili, zastává
názor, ž-e praktické
zkušenosti jsou nezbytným vstupním požïadavkem pro úspeïšné absolvování studia
v oboru zahradník krajinné tvorby. V Rakousku a Švýcarsku to upr9
esn9
ují jako „uc9
ení
na zkoušku“, v C|eské republice by me|la ideální praktická znalost odpovídat dve|ma
rokuÆ
m v ucÆ
nÆ
ovské škole, NeÆ
mecko a Lucembursko by požÆ
adovaly, aby studenti
prokázali úcast na prázdninové brigáde nebo stáži pred zapocetím studia. Švédsko
by pož§
adovalo dva roky odborné praxe a Dánsko šest me§
sícu§
. V Holandsku by
praktické zkušenosti pr,edstavovaly výhodu. Ve Finsku není praxe pr,ed zac,átkem
studia možÀ
ná, protožÀ
e ji nepovoluje zákon.
25
Tabulka 29: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspe²šného
požādavky na fyzickou kondici
Rakousko
Fyzická
kondice
bez závaž†
ného
postiž4
ení
Nev
m ecko
Fyzická
kondice
Belgie
nezávislé myšlení,
zdravý, silný
Lucembursko
zdraví,
vytrvalost,
odolnost stresu
Cíeská republika
Dánsko
Finsko
zdravý – bez
dobrá: silný,
váž4
ného te4
lesného zdravý
postižá
ení
Nizozemí
Švédsko
vyž†
adována
normální zdraví
zdravý, bez
závislostí,
robustní
Švýcarsko
Dánští zájemci o studium oboru zahradník krajinné tvorby by me(li být silní a zdraví;
v C¹eské republice zdraví bez váž¹ných te¹lesných postiž¹ení; ve Švýcarsku zdraví, bez
závislostí a robustní teK
lesné stavby, v Lucembursku zdraví, odolní vuK
cK
i stresu a
vytrvalí. Ne¹mecko od perfektního uchazec¹e oc¹ekává nezávislé myšlení, zdraví a sílu.
V Rakousku a Lucembursku by meÞ
l potenciální student být zdravý; ve Finsku by byly
požÿ
adována dobrá fyzická kondice. Belgie a Švédsko v dotazníku své požÿadavky na
te$
lesný stav uchazec$
u$o studium oboru zahradník krajinné tvorby neuvedly.
Tabulka 30: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspešného
ostatní vlastnosti
Rakousko
Ostatní
vlastnosti
dobré obecné
znalosti
Ne‘m ecko
Ostatní
vlastnosti
Belgie
znalost jazyku¶
Lucembursko
zájem o povolání
Cíeská republika
Dánsko
zájem o povolání
Nizozemí
Finsko
zájem o biologii a
rucní práci
Švédsko
Švýcarsko
ž$
ádné obecné týmový duch,
vstupní
rychlé chápání,
požádavky
dobré pozorovací
schopnosti atd.
Týmový duch, rychlé chápání, dobré pozorovací schopnosti jsou dalšími vlastnostmi,
které by mel mít ideální student, který chce úspešne absolvovat studium oboru
zahradník krajinné tvorby. V Lucembursku a v Ce
eské republice je vyže
adován zájem o
obor a ve Finsku navíc zájem o biologické ve§
dy a ruc§
ní práci. V Belgii je ž§
ádána
znalost jazykuò a v Rakousku zase dobré obecné znalosti. Dánsko, Neò
mecko,
Nizozemí a Švédsko své pož4
adavky na další ideální vlastnosti uchazec4
u4o obor
zahradník krajinné tvorby neupr•esnily.
Tabulka 31: Instituce, úr—
ady a osoby zodpove—
dné za jednotlivé
úkony – kontrola a schvalování firem které školí studenty
26
Instituce zodpove¶
dné za jednotlivé úkony
Rakousko
Kontrola /
schvalování
školících
firem
Kontrola /
schvalování
školících
firem
Belgie
Cíeská
republika
Obchodní komora
(Wirtschaftskamme
r Lehrlingstelle)
Ne=
m ecko
Lucembursko
Odpove…
dný orgán
pro profesní
vzdeà
lávání
Obchodní
komora a
Komora rà
emesel
(Landwirtschafts
kammer und
Handwerkkamm
er)
Nizozemí
Dánsko
Finsko
Technický výbor Uc8
itelé
pro zemeæ
deæ
lské
vzde“lávání (det
faglige
Uddannelsesudv
alg for Jordbrud)
Švédsko
Švýcarsko
Aeguor (centrum chybí odborné
odborného
profesní školení
profesního
vzde•lávání)
úr…
ady odpove…
dné
za administrativu a
organizaci
profesního
vzde;lávání
(Kantonale
Berufsbildungsämt
er)
Kontrolu a schvalování firem, které školí studenty, provádí v Rakousku Obchodní
komora, Obchodní komora a Komora rß
emesel v Lucembursku, Technický výbor pro
zemedelské vzdelávání v Dánsku, Centrum odborného profesního vzdelávání
(Aeguor) v Nizozemí, úr%
ady odpove%
dné za administrativu a organizaci profesního
vzdeK
lávání (Kantonale Berufsbildungsämter) ve Švýcarsku. Úkol kontrolovat a
schvalovat firmy školící studenty plní ve Finsku uclitelé a v Nelmecku orgány
odpove‘dné za profesní vzde‘lávání. Belgie a C‘eská republika neuvedly instituci
zodpove²dnou za kontrolu a schvalování školících firem. Švédsko rovne²ž² neuvedlo
takovou instituci a to z toho du×
vodu, ž×
e odborné profesní školení zde neexistuje.
27
Tabulka 32: Instituce, úrR
ady a osoby zodpoveR
dné za jednotlivé
úkony – kontrola firem v jejich sídle
Instituce zodpove#
Rakousko
Belgie
Kontrola firem Obchodní komora
v terénu
(Wirtschaftskamme
r Lehrlingstelle)
Neªm ecko
Kontrola firem odpoveô
dný orgán
v terénu
Lucembursko
Cíeská
republika
školy
Nizozemí
Obchodní
Aeguor a školy
komora a
Komora rO
emesel
(Landwirtschafts
kammer und
Handwerkkamm
er)
Dánsko
Finsko
Technický výbor uc§
itelé
pro zemeT
deT
lské
vzdelávání (det
faglige
Uddannelsesudv
alg for Jordbrud)
Švédsko
Švýcarsko
chybí odborné
profesní školení
úrô
ady odpoveô
dné
za administrativu a
organizaci
profesního
vzde©
lávání
(Kantonale
Berufsbildungsämt
er)
Kontrolu firem v míste—
jejich pu—
sobení nebo v terénu provádí v Rakousku Obchodní
komora, Obchodní komora a Komora r¼
emesel v Lucembursku, Technický výbor pro
zemeÞ
deÞ
lské vzdeÞ
lávání v Dánsku, Centrum odborného profesního vzdeÞ
lávání
(Aeguor) a školy v Nizozemí, úrady odpovedné za administrativu a organizaci
profesního vzde$
lávání (Kantonale Berufsbildungsämter) ve Švýcarsku, v C$
eské
republice školy, ve Finsku ucIitelé a v NeImecku odpoveIdné orgány (zuständige
Stelle) bez bližkšího urckení. Belgie neposkytla odpovekdkna otázku, které instituce
vykonávají kontrolu firem v míste•jejich pu•sobení.
28
dné za jednotlivé
úkony – posuzování vhodnosti firemních školiteluÒ
Instituce zodpove#
Rakousko
Posuzování
vhodnosti
školitelu
Cíeská
republika
Mistrovská
zkouška nebo
zkouška školitele
Neªm ecko
Posuzování
vhodnosti
školiteluO
Belgie
odpoveô
dný orgán
(zuständiger
Stelle)
Lucembursko
Nizozemí
Obchodní
Aeguor
komora a
Komora rO
emesel
(Landwirtschafts
kammer und
Handwerkkamm
er)
Dánsko
Finsko
Technický výbor zame§
stnavatel
pro zemeT
deT
lské
vzdelávání (det
faglige
Uddannelsesudv
alg for Jordbrud)
Švédsko
Švýcarsko
chybí odborné
profesní školení
úrô
ady odpoveô
dné
za administrativu a
organizaci
profesního
vzde©
lávání
(Kantonale
Berufsbildungsämt
er)
Posuzování vhodnosti firemních školitelu—probíhá prostr—
ednictvím mistrovské
zkoušky nebo zkoušky školitele v Rakousku, v Dánsku má tuto funkci Technický
výbor pro zemeÞ
deÞ
lské vzdeÞ
lávání, v Lucembursku Obchodní komora a Komora
remesel, v Nizozemsku Centrum profesního vzdelávání (Aeguor), ve Švýcarsku
úr$
ady odpove$
dné za administrativu a organizaci profesního vzde$
lávání (Kantonale
Berufsbildungsämter), ve Finsku zameIstnavatel a v NeImecku odpoveIdné úrIady
(zuständige Stelle) bez bližkšího urckení. Belgie a Ck
eská republika neposkytly
informaci o tom, která instituce je zodpove•dná za posuzování vhodnosti firemních
školitelu±
.
29
dné za jednotlivé
úkony – kvalifikace školiteluÒ
Instituce zodpove#
Rakousko
Kvalifikace
školiteluT
Cíeská
republika
Cech
Neªm ecko
Kvalifikace
školitelu¡
Belgie
Regionální
federace
podporovaná
AuGala
Lucembursko
Nizozemí
Oba mistrovský
stupen¡vzde¡lání
Neô
kolik
odborných
center a škol
Dánsko
Finsko
Technický výbor školy
pro zemeT
deT
lské
vzdelávání (det
faglige
Uddannelsesudv
alg for Jordbrud)
Švédsko
Švýcarsko
chybí odborné
profesní školení
úrô
ady odpoveô
dné
za administrativu a
organizaci
profesního
vzde©
lávání
Úkol kontrolovat kvalifikaci školitelu‹ plní v Rakousku cechy, v Dánsku Technický
výbor pro zeme¬
de¬
lské vzde¬
lávání, školy ve Finsku, regionální federace podporované
vzdeÑ
lávací asociací pro zahradu, krajinu a sportovní plochy v NeÑ
mecku, neÑ
kolik
odborných center a škol v Holandsku a úrò
ady odpoveò
dné za administrativu a
organizaci profesního vzdelávání (Kantonale Berufsbildungsämter) – povinný
školitelský kurz ve Švýcarsku. V Lucembursku se od školitele vyž9
aduje mistrovský
stupen^vzde^lání. Nemáme ž^ádné informace o kontrole kvalifikace školitelu^v Belgii a
v C•eské republice.
Tabulka 35: Instituce, úriady a osoby zodpoveidné za jednotlivé
úkony – posuzování pedagogické vhodnosti škol
Instituce zodpovedné za jednotlivé úkony
Rakousko
Hodnocení
vhodnosti
škol
Ministerstvo
školství
Nem̃ecko
Hodnocení
vhodnosti
škol
Regionální
ministerstva
kultury
Belgie
Ministerstvo
školství
Lucembursko
Ministerstvo
školství
Cíeská republika
Dánsko
Ministerstvo
Ministerstvo
školství, mládežm
e a školství
teÈ
lovýchovy
Nizozemí
Inspekce pro
zemetdetlské
vzde"lávání
Finsko
Vzdelávací týmy
zodpovem
dných
orgánuÈ
Švédsko
Švýcarsko
chybí odborné
profesní školení
úr¿
ady odpove¿
dné
za administrativu a
organizaci
profesního
vzdeŽ
lávání
Posuzování pedagogické vhodnosti škol ve veü
tšineü zemí provádí Ministerstvo
školství (Rakousko, Belgie, Dánsko, Lucembursko, v CF
eské republice Ministerstvo
školství, mládeže a telovýchovy). Ve Finsku tuto roli plní vzdelávací týmy
zodpove§
dných orgánu§
, v Ne§
mecku regionální ministerstva kultury, v Nizozemsku
Inspekce pro zeme,de,lské vzde,lávání a ve Švýcarsku mají tuto c,innost na starosti
úrÀ
ady odpoveÀ
dné za administrativu a organizaci profesního vzdeÀ
lávání(Kantonale
Berufsbildungsämter).
30
Tabulka 36: Instituce, úr³ady a osoby zodpove³dné za jednotlivé
úkony – stanovení podmínek pro zkoušky
Instituce zodpove†
Rakousko
Stanovení /
obsah
podmínek
zkoušek
Cech
NeR
m ecko
Stanovení /
obsah
podmínek
zkoušek
Belgie
Ministerstvo
školství
Lucembursko
Zkušební
Ministerstvo
komise
školství
(Berufsständig
e
Prüfungsauss
chüsse)
Cíeská republika
Dánsko
Ministerstvo
Ministerstvo
školství, mládež·e a školství
ted
lovýchovy
Nizozemí
školy
Finsko
Národní rada pro
vzde·lání
Švédsko
Švýcarsko
chybí odborné
profesní školení
Komise profesního
vzdeIlávání (VSG),
osoby zodpoveö
dné
za zkoušku
(Prüfungsobmänn
er)
Stanovení podmínek a obsahu zkoušek, není-li již1uvedeno v právních podkladech,
provádí Ministerstvo školství v Belgii, Dánsku, Lucembursku a Ministerstvo školství,
mládežw
e a tew
lovýchovy v Cw
eské republice; ve Finsku totéžwprovádí Národní rada pro
vzdeœ
lání a ve Švýcarsku Komise profesního vzdeœ
lávání; v Rakousku na sebe tuto
c¾
innost berou cechy, v Nizozemí školy a v Ne¾
mecku zkušební komise
(Berufsständige Prüfungsausschüsse).
31
dné za jednotlivé
úkony – porÒ
ádání zkoušek
Instituce zodpove#
Rakousko
Por§
ádání
zkoušek
Porô
ádání
zkoušek
Belgie
Komise pro
školy
ucT
no
Tvský
certifikát
(Lehrabschluss
Prüfungskommis
sion)
Neªm ecko
Lucembursko
Zkušební
komise
(Berufsständige
Prüfungsaussch
üsse)
Cíeská republika
školy
Nizozemí
Zkušební
Lexin (externí
komise
zkušební centrum)
z Obchodní
komory, Komory
r©
emesel a školy
Dánsko
školy – uc§
itelé
Finsko
školy, zkušební
komise
Švédsko
Švýcarsko
chybí odborné
profesní školení
úrô
ady
odpove¡dné za
administrativu a
organizaci
profesního
vzdeU
lávání a
regionální
zkušební
komise
Zkoušky organizují školy v Belgii a v Cò
eské republice, v Dánsku školy – ucò
itelé; ve
Finsku školy a zkušební komise, v Rakousku Komise pro ucnovský certifikát, v
Lucembursku Zkušební komise slož9
ená ze zástupcu9Obchodní komory, Komory
rêmesel a školy, ve Švýcarsku totéž^prováde^jí úrâdy odpove^dné za administrativu a
organizaci profesního vzde•lávání a regionální zkušební komise. V Nizozemí zkoušky
por¤
ádá externí zkušební centrum (Lexin) a v Ne¤
mecku Zkušební komise
(Berufsständige Prüfungsausschüsse).
Tabulka 38: Hrazení/sponzoring nákladu°na odborné profesní
vzde®
lávání – ve firme®prováde®
jící školení
Hrazení/sponzoring nákladuUna odborné studium
Rakousko
Ve školící firmeY podnikatel
Ne¹m ecko
Ve školící firmeà AuGala a firma
Belgie
firma
Lucembursko
rà
editel
Cíeská republika
v CY
R neexistuje
Nizozemí
firma platí mzdu
Dánsko
konkrétní firma
Švédsko
chybí odborné
profesní školení
Finsko
firma/obec
Švýcarsko
firma
V Belgii, Dánsku, Nizozemí a Švýcarsku nese náklady na profesní vzdelávání ve
školící firme¶samotná firma; v Ne¶
mecku a Finsku je situace velmi podobná, náklady v
Ne;mecku hradí firma a AuGala - asociace pro zahradu, krajinu a sportovní plochy, ve
Finsku nese náklady firma a obec. V Rakousku hradí výlohy na profesní vzdeÏlávání
podnikatelé, v Lucembursku pak rU
editelé firem.
32
Tabulka 39: Hrazení/sponzoring nákladu²na odborné profesní
vzde2
lávání – v odborné škole
Hrazení/sponzoring nákladuƒna odborné studium
Rakousko
V odborné škole verejný orgán
Ne±
m ecko
V odborné škole státní orgány
Belgie
Profesní
centrum
Lucembursko
Ministerstvo
školství
Cíeská republika
Dánsko
Finsko
ve státních školách konkrétní firma
– škola;
v soukromých –
škola a student
Nizozemí
Švédsko
obec
studenti / rodicù
e
federace a
kantony
chybí odborné
profesní školení
Švýcarsko
Cenu za profesní studium v odborné škole hradí verẽjné orgány (v jednotlivých
zemích zvané federace, kantony, obce atd.) v Rakousku, Finsku, Ne(mecku a
Švýcarsku; v Belgii je to Profesní centrum, v Dánsku konkrétní firmy, v Lucembursku
Ministerstvo školství a v Nizozemsku sami studenti a rodicK
e. V CK
eské republice hradí
studium ve ver¼
ejných školách samotné školy a v soukromých školách pak ope¼
t školy
a studenti.
Tabulka 40: Hrazení/sponzoring nákladuÈna odborné profesní
vzdeÇ
lávání – v celooborovém vzdeÇ
lávání
Hrazení/sponzoring nákladuina odborné studium
Rakousko
V celooborovém prq
ispívající
vzdeÌlávání
podnikatel
NeP
m ecko
V celooborovém AuGala, vládní
vzde>
lávání
orgány
Belgie
školy a studenti
Lucembursko
Ministerstvo
školství
Cíeská republika
v Cq
R neexistuje
Nizozemí
obory / firmy
Dánsko
studenti
Švédsko
chybí odborné
profesní školení
Finsko
firma / obec
Švýcarsko
Bund, kantony,
firmy
Náklady na odborné vzdeµ
lávání v celooborovém školení jsou hrazeny takto:
v Rakousku pr-ispívajícími podnikateli, v Belgii školou a studenty, v Dánsku studenty,
ve Finsku firmou a obcí, v Ne÷
mecku vládními orgány a AuGala - vzde÷
lávací asociací
pro zahradu, krajinu a sportovní plochy, v Lucembursku Ministerstvem školství,
v Nizozemsku obory a firmami a ve Švýcarsku vládou (Bund), kantony a firmami.
Tabulka 41: Hrazení/sponzoring nákladuPna odborné profesní
vzdeN
lávání – v ostatních místech výuky
33
Hrazení/sponzoring nákladu¶na odborné studium
Rakousko
Belgie
Ve školící firme8 podnikatel a
student
Nez
m ecko
firma
Ve školící firmeÄ AuGala a firma
rÄ
editel
Lucembursko
Cíeská republika
v C8
R neexistuje
Nizozemí
firma platí mzdu
Dánsko
konkrétní firma
Švédsko
chybí odborné
profesní školení
Finsko
firma / obec
Švýcarsko
firma
V Belgii, Dánsku, Nea
mecku a Švýcarsku nejsou místa, kde by bylo nutno platit za
výlohy spojené s odborným vzdeó
láváním. Naproti tomu v Rakousku se za školení ve
firmách platí, hradí je podnikatelé a studenti, ve Finsku firmy a obce, v Lucembursku
Ministerstvo školství, v Holandsku studenti a jejich rodice, v Ceské republice pak
jednotlivé firmy, kde odborná výuka probíhá.
Tabulka 42: Další vzdeœ
lání po absolutoriu a odpovídající odborná
praxe pro profesi zahradníka krajinné tvorby (hierarchický postup)
– školení na stupen6mistr/mistrová r6
emesla
Další vzdeÙ
lání po absolutoriu a odpovídající odborná praxe pro profesi
zahradníka krajinné tvorby (hierarchický postup)
Rakousko
Mistrovské
školení
mistrovský kurz
Nemecko
Mistrovské
školení
Belgie
Mistr zahradník
a krajinárú
Lucembursko
Maitre
pepinieristepaysagiste
Cíeská republika
Dánsko
workshopy a kurzy
další praxe,
dobrý pracovník
Nizozemí
Švédsko
chybí odborné
profesní školení
Finsko
zvláštní
doplnk̀ové
kompetence ve
2 stupních
(tvorba zahr. a
kraj. úprav)
Švýcarsko
nejdrŸ
ív deŸ
lník,
pak hlavní
zahradník, mistr
zahradník
Aby se mohli stát mistry / mistrovými, musejí studenti v Rakousku absolvovat
mistrovský kurz, navštevovat speciální workshopy a kurzy v Ceské republice, získat
více praktických zkušeností a být dobrými pracovníky v Dánsku a dodeS
lat si
dopln•kové specializac•ní studium ve dvou stupních (napr•. tvorba krajinných úprav) ve
Finsku. V Neà
mecku se po dalším studiu studenti stanou mistry zahradníky
(zahradnictví a krajinár*ství), v Lucembursku získají titul, Maitre PepinieristePaysagiste a ve Švýcarsku musejí projít hierarchií od dem
lníka prm
es hlavního
zahradníka až·k dosaž·ení titulu zahradnického mistra.
Tabulka 43: Další vzde„lání po absolutoriu a odpovídající odborná
– další školení pro specializaci technik
34
Další vzde¶
Rakousko
Další školení
jako technik
Cíeská republika
Lucembursko
vyšší odborná
škola zahradnická,
obor zahradnictví a
krajinárÓ
ství
Nizozemí
vyšší technická
zahradnická
škola
Nes
m ecko
Další školení
jako technik
Belgie
technik pro
zahradnictví a
krajinárství
v zahranic½
í
Opzichter /
uitvoerder
groenvoorziening
Dánsko
Finsko
zahradník
polytechnika
krajinné tvorby + (cx
tyrx
i roky
3 roky školy =
dalšího studia)
technik
Švédsko
Švýcarsko
Zahradní
technik TS
Pokud se studenti chte&
jí stát specializovanými techniky, musejí v Rakousku
absolvovat vyšší technickou zahradnickou školu, v C¶
eské republice pak vyšší
odbornou školu zahradnickou (obor zahradnictví a krajinárIství), dodeIlat si další trIi
roky školy (zahradník krajinné tvorby plus trÛ
i další roky) v Dánsku a ve Finsku
absolvovat cltyrlleté rozširlující studium na polytechnickém institutu. Lucemburští
adepti na obor technik musejí studovat v zahranicþ
í. Po ukoncþ
ení dalšího vzdeþ
lání
získávají Nemectí studenti titul technik pro zahradnictví a krajinárství, v Holandsku
Opzichter / uitvoerder groenvoorziening a ve Švýcarsku titul zahradní technik.
35
Tabulka 44: Další vzdeR
lání po absolutoriu a odpovídající odborná
– vysokoškolský titul
Další vzde¢
Rakousko
Univerzitní
vzdeflání
maturita / str¹ední
zemefdeflská
škola obor
tvorba
Ne¼
m ecko
Univerzitní
vzde±
lání
Belgie
predmet zahr.
architektura
nebo
konstrukcní
práce
Lucembursko
v zahranicí
Cíeská republika
Dánsko
3 roky pro
bakalárfské a další
2 pro inženýrské
studenti+praxe+
4 roky školy =
kandidát na VŠ
(architektura
nebo produkce)
Nizozemí
Švédsko
Finsko
4 roky dalšího
studia na
polytechnice,
inž¿
enýr
(zahradník,
zahr. architekt)
Švýcarsko
3 roky bakalár, 5 zahradní
let zahradní
architekt FH
architekt
Chce-li student zahradnictví získat vysokoškolský titul v zahradnickém nebo
krajinárÐ
ském oboru, musí v jednotlivých zemích postupovat takto: v Rakousku složÐ
it
maturitu a poté navšteñ
vovat vyšší zemeñ
deñ
lskou školu se specializací na tvorbu;
v Ceské republice trvá bakalárské studium na vysoké škole tri roky, inženýrské pak
další dva; v Dánsku je pro profesi architekt potr7
eba vystudovat další c7
tyr7
i roky a navíc
získat praktické zkušenosti; ve Finsku je nutné na inž\enýrský titul v oboru
zahradnictví nebo zahradní architektura vystudovat c~
tyr~
i roky na polytechnice; ve
Švédsku trvá studium zahradní architektury tr£
i roky (bakalár£
ské) a další dva
(inžÄ
enýrské). Pokud chce vysokoškolské vzdeÄ
lání získat student z Lucemburska,
musí za ním vycestovat do zahranicé
í. V Neé
mecku je pro získání vysokoškolského
titulu potreba studovat zahradní architekturu nebo konstrukcní práce. Ve Švýcarsku
je pro získání titulu zahradní architekt potr0
eba studovat na Vyšší odborné škole
(Fachhochschule).
36
Tabulka 45: Další vzde²lání po absolutoriu a odpovídající odborná
praxe pro profesi zahradníka krajinné tvorby (Specializovaný
postup)
Vzdelání po absolutoriu: specializovaný postup
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Dánsko
Finsko
Lucembursko
“Komplexní péc†
eo
dr4
eviny”
s obnovovacím
kurzem kaž•dých 5 let
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
Péc†
e o stromy
Ne1
m ecko
Fachagrarwirte
Baumpflege und
Baumsanierung
sowie
Golfplatzpflege;
Gepr. Natur-und
Landschaftspfleger
v zahranicx
í nebo
specializované
kurzy
Obnova prx
írody,
lesnictví, správa a
ochrana prÓ
írody
Na univerzitexje
mnoho mož&
ností
dalšího vzdeÓ
lání
Baumpflegespezialist,
Lehrgang
Pflanzenverwendung,
Lehrgang für
naturnahem Galabau
etc.
V Rakousku se mohou studenti po získání vysokoškolského titulu stát specialisty na
pécè
i o drè
eviny (Baumpfleger), v Neè
mecku Fachagrarwirte Baumpflege und
Baumsanierung sowie Golfplatzpflege; Natur- und Landschaftspfleger a ve
Švýcarsku Baumpflegespezialist, Lehrgang Pflanzenverwendung, Lehrgang für
naturnahen Galabau. V Holandsku se mohou studenti dále specializovat na obnovu
pru
írody, lesnictví, správu a ochranu pru
írody, v Cu
eské republice mohou absolvovat
kurz komplexní péc–
e o dr–
eviny, který se kaž–
dých pe–
t let obnovuje. Pro získání
podobné specializace v Lucembursku je nutné vycestovat do zahranic»
í, nebo
absolvovat zvláštní kurzy. Ve Švédsku je naopak celá rÜ
ada možÜ
ností pro rozširÜ
ující
studium prímo na univerzitách.
CÇ
ást II: Obsah odborného profesního vzdeÇ
lávání v oboru zahradník krajinných
úprav
Druhá cást dotazníku obsahuje otázky týkající se náplne a dovedností vyucovaných
v pru.be.hu studia oboru zahradník krajinných úprav (otázky 17 až.22). Posledních pe.t
otázek (otázky 23 ažP27) je zameP
rP
eno na názory jednotlivých národních nebo
odborných garantuu ohledneu vhodnosti, výhod a nevýhod a celkové situace
odborného vzde–
lávacího systému v jejich zemích s mož–
nými návrhy na vhodné a
nezbytné zlepšení stávající situace.
Otázky 17 ažN22
Obecné znalosti a dovednosti zabírají první tematickou c•ást druhého souboru otázek
v dotazníku. Týkají se obsahu odborného profesního vzdeÓ
lávání zahradníkuÓkrajinné
tvorby. Druhá cást je nazvána Speciální technické kvalifikace v zahradní a krajinné
tvorbe.̀ Tyto dva pododdíly, tvorí̀cí cá̀st dotazníku s názvem Obsah, pokrývají vet̀šinu
prªedmeªtuª, vyucªovaných v pruªbeªhu odborného studia zahradníkuªkrajinných úprav ve
všech zemích, které se úcÚ
astnily pruÚ
zkumu. V tematických titulech meÚ
li odborní
garanti možn
nost prn
idat další prn
edmen
ty, které jsou vyucn
ovány v rámci jejich systému
odborného vzdeó
lávání, ale nejsou vyjmenovány v dotazníku. V neó
kterých pró
ípadech
byly doplnk̂ové prêdmet̂y takto prîpsány, obecneˆ však náplnˆ národních systémuˆ
odborného profesního vzdelávání pokrývala následující tematické okruhy.
37
1. Do Obecných znalostí a dovedností patrã
í následující tematické pododdíly:
• Podnikatelské procesy a vzájemné ekonomické vztahy (predmety v tomto
pododdíle jsou vyjmenovány v otázce c‘. 17);
• Ekonomické a spolecenské vedy (predmety v tomto pododdíle jsou
vyjmenovány v otázce c-. 18);
• Znalost rostlin (pr9
edme9
ty v tomto pododdíle jsou vyjmenovány v otázce c9
. 19);
• Postup úpravy stavebního pozemku a konstrukcÄ
ní postupy (prÄ
edmeÄ
ty v tomto
pododdíle jsou vyjmenovány v otázce cU
. 20);
• Ostatní obecné znalosti a dovednosti (prâ
edmeâ
ty v tomto pododdíle jsou
vyjmenovány v otázce cr. 21);
2. Do Speciálních technických kvalifikací v zahradní a krajinné tvorbe– patr–
í
následující tematické pododdíly (všechny pododdíly jsou vyjmenovány v otázce c&
. 22
a jsou oznac¹eny písmeny od a do e):
• PrD
íprava, založD
ení a provozování stavebních pozemkuD(pododdíl je oznacD
en
písmenem a);
• Realizace hrubých terénních úprav, závlahových a odvodnÃ
ovacích opatrÃ
ení
(pododdíl je oznacä
en písmenem b);
• Konstrukce zpevneþ
ných ploch (pododdíl je oznacþ
en písmenem c);
• Konstrukce staveb v parcích a ve volné krajine (pododdíl je oznacen
písmenem d);
• Realizace technických a vegetacK
ních opatrK
ení (pododdíl je oznacK
en
písmenem e);
V obou tematických okruzích je 10 pododdíluÑ
. Ve všech 10 pododdílech popisujících
náplnöodborného profesního vzdeö
lávání zahradníkuökrajinných úprav je vyjmenováno
50 predmetu, které jsou uvedeny v dotazníku. U každého z predmetu meli jednotliví
odborní garanti za úkol odpove<
de<
t na otázku, zda je konkrétní pr<
edme<
t souc<
ástí
jejich studijního programu. Pokud je prêdme^t souc^ástí jejich studijního programu,
meƒ
li za úkol specifikovat, zda je vyucƒ
ován ve škole, ve firmeƒnebo na obou místech.
Poslední specifikace se týkala toho, zda se z daného pr¤
edme¤
tu skládá zkouška c¤
i
nikoli. Jak jižÉbylo zmíneÉ
no výše, odborní garanti meÉ
li vžÉ
dy urcÉ
itý prostor k vypsání
doplnë
kových prë
edmeë
tuë
, které se týkají urcë
itého tématu, jsou vyucë
ovány v rámci
odborného studia v zemi garanta, a nejsou uvedeny v dotazníku.
Následující tabulky jsou cííslovány vzestupneí, cíísla tabulek uvnitrí tabulek (v jejich
nadpisu) odpovídají c/íslu/m uvedeným v dotazníku. S výjimkou pododdílu III, který je
zde uveden v kompletní podobey, kažydý z pododdíluyzastupuje pouze jedna tabulka.
Zbývající tabulky jsou souc¼
ástí pr¼
ílohy, zar¼
azené na konec dokumentu.
38
Pododdíl I: Podnikatelské procesy a vzájemné ekonomické vztahy
Tabulka 46: Znalost a vyhodnocování procesuÂ
17.1. Znalost a vyhodnocování procesu€
NáplnÄstudia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
Ne$
mecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
Místo výuky
ano
ano
ano
ano
škola, firma
ano
ano
ano
ano
ano
škola, firma
škola, firma
škola, firma
ZáveÄ
recÄ
ná zkouška
ano
škola
škola
škola
ne
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ano
škola
škola, firma
1
1. obvykle není samostatným prÌedmeÌtem
Obsah
Predmet Znalost a vyhodnocování procesu je soucástí odborného profesního studia
ve všech zemích krome2Finska.
Místo výuky
Pouze ve školách je pr|edme|t vyuc|ován v Belgii, C|eské republice, Dánsku a Švédsku.
Ve všech ostatních zemích se vyuc~
uje jak ve škole, tak ve firmách.
39
Záve-rec-ná zkouška
ZáveK
recK
ná zkouška se z tohoto prK
edmeK
tu povinneKskládá v Rakousku, CK
eské
republice, Nep
mecku, Nizozemí a Švédsku. V Belgii, Dánsku a Lucembursku se
z tohoto pr‘edme‘tu zkouška neskládá. Ve Švýcarsku je tento pr‘edme‘t obvykle
souc¶
ástí ne¶
kterého z jiných pr¶
edme¶
tu¶a rok od roku se me¶
ní. Z toho du¶
vodu není
mož×
né stanovit, zda se z ne×
j skládá záve×
rec×
ná zkouška nebo ne.
Tabulky Pododdílu I c"ísla 47 až"54 jsou uvedeny v pr"íloze.
Pododdíl II: Ekonomické a spolecenské vedy
Tabulka 55: Znalost obecných ekonomických a spolecm
enských
vztahulmezi oblastmi vzdellávání a praxe
18.1. Znalost obecných ekonomických a spolecç
enských vztahuçmezi oblastmi vzdeç
lávání a
praxe
Náplnmstudia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
Neímecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Místo výuky
Závem
recm
ná zkouška
škola
škola
škola
ne
ne
škola
ne
ano
ano
škola, firma
škola, firma
škola, firma
ano
ano
škola
škola
škola
ne
ano
1
1. obvykle není samostatným pré
edmeé
tem
40
Obsah
Prtedmett Znalost obecných ekonomických a spolectenských vztahut mezi oblastmi
vzdelávání a praxe je soucástí odborného profesního vzdelání ve všech deseti
zemích.
Místo výuky
V Rakousku, Belgii, CÝ
eské republice, Finsku, Nizozemí, Švédsku a Švýcarsku je
prp
edmep
t vyucp
ován pouze ve školách, zatímco v Dánsku, Nep
mecku a Lucembursku
se vyucuje také ve firmách.
ZáveÓ
recÓ
ná zkouška
V Cõ
eské republice, Dánsku, Neõ
mecku, Lucembursku a Švédsku je tento prõ
edmeõ
t
ukoncen záverecnou zkouškou, naproti tomu v Rakousku, Belgii, Finsku a Nizozemí
se z tohoto pr;edme;tu zkouška neskládá. Ve Švýcarsku je tento pr;edme;t obvykle
souc\ástí ne\kterého z jiných pr\edme\tu\ a z toho du\vodu není mož\né stanovit, zda se
z nej skládá záverecná zkouška nebo ne.
41
Tabulky Pododdílu II c#
ísla 56 až#61 jsou uvedeny v pr#
íloze.
Pododdíl III: Znalost rostlin
Tabulka 62: Klasifikace a pojmenování rostlin
19.1. Klasifikace a pojmenování rostlin
Náplnqstudia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
Ne1
mecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Místo výuky
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
škola
škola, firma
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
Záveq
recq
ná zkouška
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Obsah
Pr§
edme§
t Klasifikace a pojmenování rostlin je nedílnou souc§
ástí odborného studia ve
všech deseti zemích.
Místo výuky
Ve škole a ve firmách se prƒ
edmeƒ
t vyucƒ
uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Neƒ
mecku,
Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V Ceské republice, ve Finsku a ve Švédsku se
vyucœ
uje pouze ve školách.
42
ZáveM
recM
ná zkouška
Ve všech zemích se z tohoto pr¹edme¹tu skládá záve¹rec¹ná zkouška.
Tabulka 63: Peä
stování a použä
ití rostlin
19.2. Pe_
stování a použ_
ití rostlin
Náplnçstudia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
Ne§
mecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Místo výuky
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
škola
škola, firma
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
Záveç
recç
ná zkouška
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Obsah
Pr“edme“t Pe“stování a použ“ití rostlin je nedílnou souc“ástí odborného studia ve všech
deseti zemích.
Místo výuky
Ve škole a ve firmách se pr-edme-t vyuc-uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Ne-mecku,
Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V Cïeské republice, ve Finsku a ve Švédsku se
vyuc9
43
ZáveÎrecÎná zkouška
Ve všech zemích se z tohoto prð
edmeð
tu skládá záveð
recð
ná zkouška.
44
Tabulka 64: Pr²íprava výsadby a výsadba
19.3. Prp
íprava výsadby a výsadba
Nápln´ studia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
Nemecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Místo výuky
Záveŕecńá zkouška
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
škola, firma
firma
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Obsah
Pr¤
edme¤
t Pr¤
íprava výsadby a výsadba je nedílnou souc¤
Místo výuky
Ve škole a ve firmách se pr1
edme1
t vyuc1
uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Finsku,
Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V CR
eské republice a ve Švédsku se vyucR
uje
pouze ve školách, v New
mecku se vyucw
uje pouze ve firmách.
Záverecná zkouška
Ve všech zemích se z tohoto prP
edmeP
tu skládá záveP
recP
ná zkouška.
45
Tabulka 65: Pr²íprava ploch pro setí a setí
19.4. Prp
íprava výsadby a výsadba
Nápln´ studia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
Nemecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Místo výuky
škola, firma
škola, firma
škola
firma
škola, firma
firma
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Obsah
PrË
edmeË
t PrË
íprava ploch pro setí a setí je nedílnou soucË
Místo výuky
Ve škole a ve firmách se prW
edmeW
t vyucW
uje v Rakousku, Belgii, Finsku, Lucembursku,
Nizozemí a Švýcarsku. V Cy
eské republice a ve Švédsku se vyucyuje pouze ve
školách, v Nežmecku a v Dánsku se vyucž
uje pouze ve firmách.
Závew
recw
ná zkouška
Ve všech zemích se z tohoto pr¹edme¹tu skládá záve¹rec¹ná zkouška.
46
Tabulka 66: Realizace údrž²by a péc²e
19.5. Realizace údržp
by a pécp
e
Nápln´ studia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
Nemecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Místo výuky
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
škola, firma
firma
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Obsah
PrË
edmeË
t Realizace údržË
by a pécË
e je nedílnou soucË
ástí odborného studia ve všech
deseti zemích.
Místo výuky
Ve škole a ve firmách se prW
edmeW
t vyucW
uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Finsku,
Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V Cy
eské republice a ve Švédsku se vyucy
uje
pouze ve školách, v Nežmecku se vyucžuje pouze ve firmách.
Záve÷
rec÷
ná zkouška
Ve všech zemích se z tohoto pr9
edme9
tu skládá záve9
rec9
ná zkouška.
47
Tabulka 67: Pr²írodní výsadba podle rostlinných spolec²enstev
19.6. Prp
írodní výsadba podle rostlinných spolecp
enstev
Nápln´ studia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
Nemecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
Místo výuky
škola, firma
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Obsah
PrË
edmeË
t PrË
írodní výsadba podle rostlinných spolecË
enstev je soucË
ástí odborného
studia pouze v Rakousku
Místo výuky
V Rakousku se tento prW
edmeW
t vyucW
uje ve školách a ve firmách.
Záve¢
rec¢
ná zkouška
Z pr¿
edme¿
tu se skládá záve¿
rec¿
ná zkouška.
48
Pododdíl IV: Postup úpravy stavebního pozemku a konstrukc\ní postupy
Tabulka 68: Orientace v technických výkresech a tabulkách údržB
by
a jejich aplikace na stavebních pozemcích
20.1. Orientace v technických výkresech a tabulkách údrž•by a jejich aplikace na stavebních
pozemcích
Náplnf studia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
NeÆ
mecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Místo výuky
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
škola
škola, firma
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
Závefrecfná zkouška
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Obsah
Predmet Realizace údržby a péce je nedílnou soucástí odborného studia ve všech
deseti zemích.
Místo výuky
Ve škole a ve firmách se pr—
edme—
t vyuc—
uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Ne—
mecku,
Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V C¼
eské republice, ve Finsku a ve Švédsku se
vyucÞ
Záve,rec,ná zkouška
Z pr±
edme±
tu se skládá záve±
rec±
ná zkouška.
Tabulky Pododdílu IV od cÊ
ísla 69 do 75 jsou uvedeny v prÊ
íloze.
49
Pododdíl V: Ostatní obecné znalosti a dovednosti
Tabulka 76: Ekologie a ochrana žS
ivotního prostrS
edí
21.1. Ekologie a ochrana životního prostredí
NáplnTstudia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
Ne´mecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Místo výuky
škola, firma
škola, firma
ZáveT
recT
ná zkouška
ano
ne
škola
škola, firma
škola
škola, firma
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
1
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
1. Obvykle není samostatným príedmeítem.
Obsah
PrS
edmeS
t Ekologie a ochrana žS
ivotního prostrS
edí je soucS
ástí odborného profesního
vzdeylání ve všech deseti zemích.
Místo výuky
V Rakousku, Belgii, Dánsku, Neà
mecku, Lucembursku a Švýcarsku je prà
edmeà
t
vyucován ve školách a ve firmách. V Ceské republice, ve Finsku a ve Švédsku je
vyuc'ován pouze ve školách.
Záveq
recq
ná zkouška
V Rakousku, C’eské republice, Dánsku, Finsku, Ne’mecku, Lucembursku, Nizozemí a
Švédsku je tento pr³edme³t ukonc³en záve³rec³nou zkouškou, naproti tomu v Belgii se
z tohoto prÙ
edmeÙ
tu zkouška neskládá. Ve Švýcarsku není tento prÙ
edmeÙ
t vyucÙ
ován
samostatneú
, z toho duú
vodu není možú
né stanovit, zda se z neú
j skládá záveú
recú
ná
zkouška nebo ne.
50
Tabulky Pododdílu V od císla 77 do 82 jsou uvedeny v príloze.
Pododdíl VI: Speciální technické kvalifikace v zahradní a krajinné tvorbeb
A) Pr‘íprava, založ‘ení a provozování stavebních pozemku‘
Tabulka 83: Orientace v technických výkresech, osazovacích
plánech a tabulkách údržb̀y a jejich aplikace na stavebních
pozemcích
21a.1. Orientace v technických výkresech, osazovacích plánech a tabulkách údržÚ
by a jejich
aplikace na stavebních pozemcích
Nápln©studia
Rakousko
Belgie
Cíeská rep.
Dánsko
Finsko
NeÓ
mecko
Lucembursko
Nizozemí
Švédsko
Švýcarsko
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Místo výuky
škola, firma
škola, firma
ano
ne
škola
škola
firma
firma
škola, firma
škola, firma
škola
škola, firma
Záve©
rec©
ná zkouška
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Obsah
Pr1
edme1
t Orientace v technických výkresech, osazovacích plánech a tabulkách
údržÅ
by a jejich aplikace na stavebních pozemcích je soucÅ
51
Místo výuky
V Rakousku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku se prQ
edmeQ
t vyucQ
uje jak ve
školách, tak ve firmách. V Cã
eské republice, v Dánsku a ve Švédsku se vyucã
uje
pouze ve školách, v Netmecku a ve Finsku pouze ve firmách.
Záve™
rec™
ná zkouška
Z tohoto pr)edme)tu se záve)rec)ná zkouška neskládá pouze v Belgii, v ostatních
zemích ano.
Tabulky Pododdílu VI od cp
ísla 84 do 101 jsou uvedeny v prp
íloze.
Tabulka 102: Dovednosti, na které by mel být v prubehu odborného
studia kladen ve–
tší du–
raz ve výuce
Dovednosti, na které by mel být v prubehu studia kladen vetší duraz
Rakousko
Specializace
školících firem
vyvolává potrÉ
ebu
mezifiremního
školení
Ne_
m ecko
Znalost rostlin
Belgie
Nedostatek
praktické výuky a
znalostí rostlin
Lucembursko
Konstrukce cest,
schoduIa
vegetac¤
ních str¤
ech
Cíeská republika
Dánsko
Práce se speciálními
stroji a zarn
ízením pro
zahradnictví a
krajinár$
ství
Znalost rostlin
Nizozemí
Finsko
Konstrukce, presuny
hmot, práce s
terénem
Švédsko
Švýcarsko
Odborné vzdeò
lávání
chybí
Pravidla tovaryšství;
ukázkové hodiny
praxe, r¤
ád odborné
školy
V Belgii, Dánsku a Nemecku mají dojem, že výuka znalostí rostlin je u nich
v souc5
asnosti nedostatec5
ná. V Belgii navíc postrádají více praxe. Rakouští odborníci
se domnívají, žZ
e specializace jejich firem, kde probíhá školení, je prZ
íliš úzká a proto
by potr{ebovali zavést mezifiremní školení. V C{eské republice je potr{eba nauc{it
studenty pracovat se speciálními stroji a vybavením pro zahradnictví a krajinárství,
ve Finsku a Lucembursku by se meÂ
ly obecneÂlépe vyucÂ
ovat konstrukcÂ
ní práce (ve
Finsku je to konkrétneçkonstrukce, prçesuny hmot a práce s terénem; v Lucembursku:
konstrukce cest, schodu a vegetacních strech). Švýcarští odborníci by byli rádi,
kdyby jejich pravidla tovaryšství byla studentu[m v pru[be[hu odborného studia lépe
vysve•tlována.
52
Tabulka 103: Další dovednosti, které by meR
l y být zavedeny do výuky
Další dovednosti, které by me”ly být zavedeny do výuky
Rakousko
Zavedení studijních
karet, modelové
kvalifikace pro
jednotlivé oblasti
Ne:m ecko
Belgie
Více praxe ve
firmách
Lucembursko
Cíeská republika
Dánsko
Finsko
Švédsko
Švýcarsko
Výuka stromolezectví a Nic
práce s motorovou pilou
Nizozemí
Ríez stromu„,
lezecké techniky
Odborné vzde„lávání
chybí
Ve firmách
Podle Rakouských expertuM
by se meM
la v pruM
beM
hu jejich odborného studia zavést
studijní karta a navíc modelové kvalifikace pro jednotlivé oblasti. V Belgii a ve
Švýcarsku by mep
li studenti strávit více cp
asu praxí ve firmách. Odborníci z Cp
eské
republiky a Lucemburska zduraznují potrebu výuky techniky lezení po stromech. (V
C'eské republice navíc pož'adují výuku práce s motorovou pilou a v Lucembursku r'ez
stromuL
).
Tabulka 104: Výhody odborného profesního vzde’lávání
v jednotlivých zemích
Výhody odborného profesního vzdelávání v jednotlivých zemích
Rakousko
Belgie
Interakce mezi
školami a školícími
firmami
Ned
m ecko
Teoretické základy
v odborných
školách, praxe a
flexibilita
Lucembursko
Cíeská republika
Dánsko
Tradice – rada škol byla
založs
ena jižsv 19.
století, i kdyžÎosnovy se
dost lišily od moderních
Kontinuální zmena
praktických
zkušeností a
teoretických znalostí
Nizozemí
Švédsko
Znalost dró
evinného Kombinace / úzká
školkarN
ství,
spolupráce školního a
zahradnictví a
firemního školení
krajinárství
Odborné vzdeó
lávání
ve Švédsku chybí
Finsko
Struktura je
aplikována na
národní systém
Švýcarsko
Úzká spolupráce a
praktické zameN
rN
ení
výuky, pome©
rne©
široké obecné
základy
Odborníci z Rakouska, Nizozemska a Švýcarska vidí výhody svých profesních
vzdew
lávacích systémuwv dobré interakci a úzké spolupráci mezi školami a školícími
firmami (k tomu se pr¹ipojuje relativne¹široké obecné ve¹domostní základy, které lze
získat ve Švýcarských odborných školách). Výhodou Dánska je kontinuální zmena
praktických zkušeností a teoretických znalostí, v NeF
mecku si považF
ují teoretických
základu•ve svých odborných školách, praxe a flexibility. Tradice je považ•ována za
výhodu v odborném školství v CÓ
eské republice (rÓ
ada škol byla založÓ
ena jižÓv 19.
století, i když; tehdejší osnovy se dost lišily od moderních pr;ístupu; k zahradnictví a
krajinárÀ
ství) a silnou stránkou odborného školství v Lucembursku jsou znalosti
v oboru drU
evinného školkarU
ství, zahradnictví a krajinárU
ství. Finsko vidí výhodu svého
odborného vzdeÚ
lávání v tom, žÚ
e jeho struktura je aplikována na národní systém.
53
Tabulka 105: Nevýhody odborného profesního vzde²lávání
Nevýhody odborného profesního vzderlávání v jednotlivých zemích
Rakousko
Pevná struktura
daná zákonnými
normami
Belgie
Cíeská republika
Velké rozdíly mezi
teorií a praxí
Vzdeö
lávání není dobrö
e
koordinováno, zejména
ve vztahu státu a
soukromých škol. Prü
íliš
mnoho teorie a
nedostatek praxe
Nizozemí
Žö
ádné
PrB
íliš velké rozdíly
v kvaliteîškolících firem
Odborné vzdeB
lávání
ve Švédsku chybí
Neù
m ecko
Lucembursko
Závislost na
podnikatelské sférîe
Vysoké zdaneB
ní
žîákuî, nevyhovující
specializace
Dánsko
Švédsko
Finsko
Nedeö
lají se rozdíly
mezi jednotlivými
obory, studenti
nejsou dobrü
e
pr©
ipraveni na
budoucí povolání
Švýcarsko
ŽB
ádné
Pevná struktura daná zákonnými normami vadí v Rakousku, v Belgii zase velké
rozdíly mezi teorií a praxí. NeW
mecko poukazuje na nevyhovující závislost výuky na
podnikatelské sférÓ
e, v Lucembursku si steÓ
žÓ
ují na vysoké zdaneÓ
ní žÓ
ákuÓa
nevyhovující specializace, v Nizozemí považõ
ují za nevýhodu velké rozdíly v kvaliteõ
školících firem. V Ceské republice není odborné vzdelávání dobre koordinováno,
nefungují zejména vztahy mezi státem a soukromými školami, dále je ve výuce pr;íliš
mnoho teorie na úkor praxe. Prèsto, žè ve Finsku je výhodou odborného vzde`lávání
fakt, ž‚e jeho struktura je aplikována na národní systém, nevýhoda tkví v tom, ž‚e se
nedostatec§
ne§rozlišuje mezi jednotlivými obory a v du§
sledku toho nejsou studenti
dobrÈ
e prÈ
ipraveni na budoucí povolání. Dánové a ŠvýcarÈ
i na svých odborných
vzdeílávacích systémech nevidí žíádné nevýhody.
54
Tabulka 106: Nezbytné zlepšení systémuRodborného profesního
vzdeÒ
lávání v jednotlivých zemích
Nezbytné zlepšení systému odborného profesního vzdelávání
(osobní názory)
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Zlepšení návaznosti
rocÂ
níkuÂ
, výchova
k profesionální
zodpovednosti
prostrÉ
ednictvím
speciálního
kontinuálního
studia, zavedení
pr•edbe•žn
• é praxe do
9. roc,níku škol
NeÌm ecko
Více praktického
nácviku pro
budoucí povolání.
Praktické znalosti
jsou nedostatecÉ
né
(návrh: trv
i týdny
normální školy a
týden praxe)
Úzká specializace by
meÂ
la nastat ažÂ
v terciárním vzden
lávání,
tj. ve speciálních
kurzech a pomaturitním
studiu
Lucembursko
Nizozemí
Pravidelný povinný
výcvik ve školících
firmách nebo
zodpove<
dných
institucích
Blokové semináre, Zvýšení kritérií pro
systém kurzu‡
, lepší pr‡
ijetí školících firem
kontrola firem
Dánsko
Finsko
Obecne zlepšení
Vzdelání studenty
výuky znalostí rostlin neprÂ
ipravuje na
budoucí povolání
Švédsko
Odborné vzdelávání
ve Švédsku chybí
Švýcarsko
Pouze motivovaní
ž‡
áci a uc‡
itelé
V Rakousku chybí zlepšení návaznosti rocË
níkuË
, výchova k profesionální
zodpoveð
dnosti prostrð
ednictvím speciálního kontinuálního studia a zavedení
predbežné praxe do 9. rocníku škol. Belgie navrhuje systém trítýdenního studia ve
škole s jedním týdnem praktické výuky, jejímž6cílem by bylo získání lepších
praktických dovedností, protožW
e v soucW
asnosti je prW
íprava na povolání nedostatecW
ná.
Odborníci v C|eské republice by byli rádi, kdyby úzká specializace studia byla
vyhrazena terciárnímu vzdežlávání – napržíklad ve speciálních kurzech nebo
pomaturitním studiu. Dánsko požÃ
aduje více výuky znalostí rostlinného materiálu
obecneä
. Finsko by rádo zlepšilo vzdeä
lávací systém, protožä
e ten soucä
asný studenty
nepripravuje dostatecne dobre na budoucí povolání. Pravidelné a povinné praxe ve
školících firmách nebo jiných zodpove+
dných institucích by rádi zavedli v Ne+
mecku,
v Lucembursku zase blokové seminárP
e, systém kurzuPa lepší kontrolu školících firem.
V Nizozemí by bylo potrq
eba zvýšit kritéria pro výbeq
r školících firem a ve Švýcarsku
chte–
jí mít v odborném vzde–
lávání pouze motivované studenty a uc–
itele.
55
CÂ
ást III: Trh práce/vzdeÂ
lávání pro zahradní a krajinnou tvorbu
Na záveQ
r jsme se odborných garantuQzeptali, jak by zhodnotili situaci na trhu práce
v oboru zahradnictví krajinné tvorby ve svých zemích. V tabulce jsou uvedeny názory
dotázaných odborníkut.
Tabulka 107: Pr9
íc9
iny souc9
asné situace na trhu práce
Pr{íc{iny souc{asné situace na trhu práce
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Odliv mozkuý
(migrace expertuªdo
jiných oboruX
)
Ne!m ecko
Nedostatek
možností pro další
vzde‹lávání
Dánsko
Finsko
Nedostatek studentuý Studia neprý
ipravují
zahradnictví krajinné mladé lidi dostatecªneª
tvorby
na budoucí profesi
Lucembursko
Situace je lepší
v jiných oblastech
me‹st a obcí
Nizozemí
Studenti více preferují
jiné obory
Švédsko
Dlouhá zima ve
Švédsku komplikuje
celoroc‹ní práci v
terénu
Švýcarsko
Obtížjná ekonomická
situace, migrace do
jiných oboru‹
Rakouští experti tvrdí, že soucasná situace na jejich trhu práce je zpusobena odlivem
mozku>(migrací odborníku>do jiných oboru>
). V Dánsku je problémem nedostatek
studentuczahradnictví a krajinné tvorby, v Nec
mecku zase nedostatek možc
ností pro
jejich další vzde„lávání. V Lucembursku je lepší situace v jiných oblastech me„st a
obcí, ve Švýcarsku je problémem obtíž©
ná ekonomická situace a migrace do jiných
oboruË
. Ve Finsku studia neprË
ipravují mladé lidi dostatecË
neËna budoucí profesi, a
v Nizozemí zase studenti více preferují jiné obory. Dlouhá zima ve Švédsku
komplikuje celorocní práci v terénu, což je duvodem soucasné situace na trhu práce
v této zemi.
56
Tabulka 108: PrR
ícR
iny soucR
asné situace na trhu odborného
vzdeÒ
lávání
Príciny soucasné situace na trhu odborného vzdelávání
(osobní názor)
Rakousko
Belgie
Pro podniky jsou
Príliš velké rozdíly
nevyhovující právní mezi školami a
podmínky výcviku
firmami
tovaryšu, obtížne se
hledá práce v zimeÉ
Ne9
m ecko
Klesá poc‚et
absolventu0škol ve
východním
Ne‹m ecku, ž‹áci si
vybírají atraktivne6
jší
obory studia
Lucembursko
Cíeská republika
Klesající porodnost
Nizozemí
R‚editelé škol jsou Pr‚irozený vývoj, zákon
zklamáni tím, ž0
e
o odborném vzde0
lávání
mnoho studentuÝ z roku 1991
odchází ješte‹pr‹ed
dokonc6
ením studia
Dánsko
Nedostatek studentu
zahradnictví a
krajinné tvorby
Finsko
Školy mohou volne
meÂ
nit vyucÂ
ované
obory a cn
asto volí
alternativní
Švédsko
Švýcarsko
Mladí lidé si hledají
praxi v léte0
, kdy mají
mít prázdniny
Obecná situace
s volnými pracovními
místy koresponduje
s ekonomickým
vývojem
Duÿvoduÿpro soucÿasnou situaci na trhu odborného vzdeÿ
lávání je celá rÿada.
V jednotlivých zemích jsou následující: v Rakousku nejsou vyhovující právní
podmínky výcviku tovaryšuEpro podniky, obtížE
neEse hledá práce v zimeE
; v Belgii jsou
prkíliš velké rozdíly mezi školami a firmami. V Ck
eské republice je problémem stále
nižŒ
ší porodnost, v Dánsku nedostatek studentuŒ
zahradnických a krajinárŒ
ských oboruŒ
,
ve Finsku mohou školy volne±me±
nit vyuc±
ované obory a c±
asto volí alternativní, v
NeÒ
mecku klesá pocÒ
et absolventuÒ
škol ve východní cÒ
ásti zemeÒ
, žÒ
áci si vybírají
atraktivne÷
jší obory studia. R÷
editelé škol v Lucembursku jsou zklamáni tím, ž÷
e mnoho
studentu odchází ješte pred dokoncením studia, ve Švédsku si zase mladí lidé
hledají praxi v léte>
, kdy mají mít prázdniny. Holand>
ané tvrdí, ž>
e u nich jde o pr>
irozený
vývoj, zatímco ve Švýcarsku jsou odborníci toho názoru, ž_
e situace s volnými
pracovními místy koresponduje s ekonomickým vývojem.
57
Tabulka 109: V souc²asnosti diskutované
profesního vzde2
lávání v jednotlivých zemích
reformy
odborného
V soucrasnosti diskutované reformy odborného profesního vzderlávání
Rakousko
Belgie
Cíeská republika
Dánsko
Diskuse o
kvalifikac"ních
modulech a lepším
mezifiremním
vzde)lávání
Ne™
m ecko
Opeâ
tovné zavedení
zákona o profesním
školení. Ten
umožë
ní všechny
v souc–
asnosti
obvyklé formy
profesního vzdeã
lání
Finsko
Ne oficiálneu
Lucembursko
Základní projekt
reformy
zahradnického
vzdeë
lávání ve
forme–nového
zákona
Nizozemí
Pracuje se na sestavení
struktury kompetencí
Švédsko
Švýcarsko
Od r. 2004 možâ
ná
bude nový zákon
V souc—
asné dobe—
probíhá v Rakousku diskuse o mož—
nosti kvalifikac—
ních modulu—
a
lepším mezifiremním vzde¹lávání. Ope¹tovné zavedení zákona o profesním vzde¹lávání
je projednáváno v NeÞ
mecku, v Lucembursku se chystá základní projekt reformy
zahradnického vzdeÿlávání a to ve formeÿnového zákona. V Nizozemí momentálneÿ
pracují na vývoji kompetenc$
ní struktury a ve Švýcarsku by v roce 2004 me$
l být
schválen nový zákon. V Belgii, v CE
eské republice, Dánsku a Švédsku se momentálneE
nechystají žkádné reformy v odborném vzdeklávání zahradníkuk, ve Finsku se zatím nic
takového nedeŒ
je oficiálneŒ
.
58
Záve’ry
Cílem projektu bylo vytvorení a podpora odborného dialogu v sektoru zahradní a
krajinné tvorby.
Na základe výsledku, predstavených v této zpráve, mužeme vyvodit záver, že mezi
systémy odborného profesního vzdeŸ
lávání zahradníkuŸ krajinných úprav
v jednotlivých zemích, které se úc/astnily pru/zkumu, existuje mnoho podobností.
SamozrÂ
ejmeÂvšak existují také rozdíly. Tyto rozdíly se cÂ
asto vztahují ke specifikuÂ
m
jednotlivých zemí nebo odlišnostem v národních vzdeR
lávacích systémuRv teR
chto
zemích.
V první cF
ásti pruF
zkumu byly sledovány rozdíly týkající se prF
edevším takzvaných
základních podmínek pro vzdeØ
lávání zahradníkuØkrajinné tvorby, právních norem a
smeirnic, oficiálních institucí (ministerstev a úriadui) zodpoveidných za odborné
profesní vzdeû
lávání obecneû
, tj. organizace odborného vzdeû
lávání a plneû
ní dalších
funkcí jako schvalování firem, které školí studenty, kontrola kvalifikací školiteluŒ
nebo
starost o dosažené stupne vzdelání a tituly v jednotlivých zemích. Méne rozdílu mezi
zemem̄i se vyskytuje v problematice vedení odborného studia, napr¯
. požādavku¯
vztahujících se na pocB
átek odborného studia nebo prB
edmeB
tuBvyucB
ovaných v jeho
pru¥
be¥
hu. Tyto otázky mohou být bez problému¥ dále rozpracovány v návrzích
jednotného profilu oboru zahradník krajinné tvorby v jednotlivých zemích.
SoucŒ
asné formy odborného profesního vzdeŒ
lávání mají rŒ
adu výhod, naprŒ
íklad
obecne±dobrou interakci a spolupráci mezi školami a firmami, kde probíhá odborný
výcvik. VeÒ
tšina odborníkuÒse shodla na nutnosti zavést veÒ
tší podíl praktické výuky a
výcviku. Pome÷
r teorie, uc÷
ené ve školách a praktických zkušeností musí být vhodne÷
vybalancován (napríklad strídáním kontinuálních period praktického výcviku a
teoretické výuky).
S veÿdomím, žÿe profese zahradníka krajinné tvorby je nárocÿná a studium rozhodneÿ
nelze považ$
ovat za snadné, doporuc$
ili oslovení odborníci zavedení ve$
tšího poc$
tu
kampaní na prE
ijímání nových, profesionálneEa kvalitativneEvhodných kandidátuEna
toto povolání.
Podle názoru, expertu, existuje ne,kolik pr,edme,tu,, které by bylo vhodné nove, zavést
do osnov vedle prQ
edmeQ
tuQstávajících (naprQ
íklad výuka stromolezeckých technik),
nebo prredmertur, kterým by ve výuce merla být vernována vertší pozornost nežrdosud,
napr—
íklad konstrukce, terénní práce s použ—
itím stroju—
nebo znalost rostlin.
Všichni odborníci se také shodli na tom, žY
e znalost rostlin mezi studenty není obecneY
uspokojivá a dostatecü
neüširoká. Za úcü
elem dosažü
ení cíle jednotného profesního
vzde?
lávání zahradníku?krajinné tvorby by me?
l být definován seznam rostlin, jejichž?
znalost bude v rámci evropského studia povinne‰
pož‰
adována (v návrhu je již‰
350
rostlin).
Výsledky pruV
zkumu rozhodneVvyjasnily požV
adavky na kvalifikaci zahradníkuVkrajinné
tvorby, soucasné standardy kvalifikací, kompetence, schopnosti a dovednosti
zameâ
stnavateluâv oboru zahradní a krajinné tvorby a umožâ
nily také obecný prâ
ehled o
souc-asné situaci v zahradnické profesi a sektoru celkove-. Porovnání deseti
odborných vzdeo
lávacích systémuov oboru zahradní a krajinné tvorby stimulovalo
zúcsastnesné státy ke zhodnocení jejich vlastních systémus odborného profesního
vzdeø
lávání a podnítilo je také k lepšímu srovnání jejich ucø
ebních postupuøa osnov
vu•c•i ostatním státu•m, díky c•emuž• budou moci v budoucnu optimalizovat stávající
podmínky v této oblasti.
59
Tento projekt a analýza systémuÀodborného vzdeÀ
lávání profese zahradník krajinné
tvorby v deseti evropských zemích prQ
edevším prQ
ispívá k usnadneQ
ní tvorby kvalitního
odborného dialogu v zahradneã
-krajinárã
ském sektoru v celé Evropeã
. Odborným
partnerutm prtináší hlubší poznání rutzných faktorut týkajících se standardut kvalifikací
pro zahradnickou profesi na celoevropské úrovni. Zúcastnené zeme jsou nyní
schopny zhodnotit šanci na mož—
nou budoucí harmonizaci profese; jejich zástupci
spolec)ne) prodiskutovali hlavní prvky odborného profesního vzde)lání v oboru
zahradní a krajinné tvorby v souvislosti s evropským trhem práce a s cílem zavést
alesponM
minimální standardy platné ve všech zemích Evropy.
Další perspektivou Asociace evropských zahradnických firem je integrace ostatních
evropských státu@do spolec@
enského a odborného dialogu a spolec@
ná práce na
budoucí harmonizaci odborného profesního vzdeÑ
lávání v zahradneÑ
-krajinárÑ
ské
oblasti. Za úccelem dosažcení tohoto cíle je nezbytné udržc
ovat a rozvíjet vzájemný
dialog mezi spolecô
enskými partnery projektu, verô
ejnými orgány a národními
vzde†
lávacími systémy. Nutný bude také další výzkum v této oblasti.
Príloha
1.
2.
3.
4.
Program workshopu (Rostock)
Seznam úc[astníku[
Dotazník
Tabulky (Pododdíl I: 47 – 54, Pododdíl II: 56 – 61, Pododdíl IV: 69 – 75, Pododdíl
V : 77 – 82, Pododdíl VI : 84 – 101)
60

Analýza a hodnocení Národních systému/pro odborné profesní vzde

Transkript

Podobné dokumenty

Dream Theater 38 Pearl Jam 22 Yes 74 Muzitip 95

Maďarsko 2011

Itálie - Borgo Shop

Oana Suzana Marinescu, Liceul Teoretic „Grigore Moisil" Timisoara

Me and the world around me

Instalační návod - Solar

Aktualizovaný kalendář akcí v Borgo shopu

zde

Hands on Europe