TIZHOVOJV NeNJKE

TIZHOVOJV NeNJKE
LillY
28. kveten 1992
ZPMVODAJ OBC~NLJ MtfTA
TfZHOvYCH JVINO 11 OKOLr
Cislo 3
Rocnik
11'1
'" '" mestskeho zastupiteistva Z je nanl
Ke svemu II. zasedaru se
29. dubna 1992 seSlo ve velke
zasedaci sini na radnici mest·
ske zastupite\stvo.
K hlavnim bodiim jednani
pati'ila zprava 0 I::innosti mest­
ske rady v roce 1992. zpniva 0
privatizaci zdravotnictvi ve
meste (viz clanek ing. Maska).
rozpoc;et pro rok 1992 a take
otazka prodeje n~kterych mest­
skych domii.
JeSte nd starosta pi'ednesl
svou zpravu 0 cinnosti rady.
sdclil clcniim zastupitelstva. ze
ohledne stavby obchodniho
domu na rohu namestf a ulice
P. Bezruce dale probfuajednanf
se zaintercsovanou firmou. Ve
zprave se pak nejprve zmfnil 0
pnici jcdnotlivych komisf:
stavcbni komise provedla in­
venturu technickeho stavu ne­
kterych domu v majetku mesta
(do konce roku budou takto
zmapovany vsechny objekty
pati'icfmestu); financnikomise
pl'ipravovala navrh mestskeho
rozpoctu. bytova navrh pod­
mfnek pro vznik najemniho
vztahu v mestskych by tech. ko­
mise zivotnfho prostredi pro­
vedla kontrolu nekterych ze­
mcdelskych objektti (Hnidek.
Rejta. Pec;in) a komise kontrol­
nf provedla revizi faktur v
Technickych sluzbach (byla
pi'ijata okamzita opati'eni proti
zjistenym nedostatkiim z minu­
Ie praxe) . Informoval take 0
tom. ze mestskii rada zi'idila
novou komisi planovacf. kteni
se bude vyhledove zabyvat
hlavnimi hospodarskymi akti­
vitami, jd by mesto melo pod­
porit nebo naopak nepripustit a
take zvi<istni komisi zdravotni.
protoze bude treba reSit slozite
otiizky spojene s privatizacf
zdravotnictvi. Od pocatku roku
rozhodla mestska rada v kon­
kursech i 0 nektcrych personal­
nkh otazkach: domovnikem v
Dome sluzeb se stal p. Mim­
racek, na misto v odboru fi­
nancnim byla vybnina p. Cer­
makova a v odboru socialnim
p. Simsova. Z peti zajcmcti vy­
brala jeste novcho reditele
Technickych sluzeb p. Smidla.
Rada take vyhlasila nabidkove
i'izeni na pronajem prodejny cp.
30 (byvaI<i prodejna Jednoty v
podloubi). Tento ziskala jako
jediny zajemce p. Buskova se
zamerem prodeje potravill. Na­
jem s ni byJ dohodnut nadobu
peti let. ByJo vyhlaseno i nabid­
kove i'izeni na pronajem kance­
larf v dome sluzeb - vybrana
byla advokatnf kanceliir dr.
KlimeSove z Cesk9ch Budejo­
vic. Dale se rada zabyvala
stanovenim pravidel pro finan­
covani Technickych sluzeb.
protoze jeho system byl v minu­
losti dost neprehledny - od
nynejska tedy napi'. penize zis­
kane z najemneho budou opet
vlozcny do bytoveho fondu. z
topneho
hospodarstvi
do
topn6ho hospodai'stvi apod.
Praxe. kdy se penize diivaly
tam. kde to bylo momenta Inc
potrcba. skoncila (pri tomto
systemu sc ani nedalo zjistit.
ktera cinnost je prodclecna a
naopak). Rada reSila krome
bemych zalditosti napi'. jeste
pi'ipady nepovolencho provo­
zovani hracfch automatu na
Ilzem! mesta - finnc Techno­
matic z C. Bud~jovic vymerila
pokutu ve vysi 90 tisk Kc;s.
Jednote pak 50 tis. Kcs (v obou
pi'ipadech az po nekolika ur­
gencich na zaplaceni spravnmo
poplatku). V poslednim tydnu
dubna bylo pak jestc vyhlaseno
nabidkove i'izeni na pronajem
Prioru. odkud se Jednota stehu­
je.
Po zprave 0 privatizaci zdra­
votnictvi a po projedmini a
schvaleni rozpoctu na rok 1992
jednalo zastupitelstvo 0 navrhu
na prodej nekterych mestskych
domti. Konkretne sc navrh tykal
domii I::p. 118 (na rohu nam~sti
a Kostelni ulice. je zde umiste­
no kadernictvi, fotograficky
atelier a 4 byty). cp. 87 (tzv.
..Mrazovina" v Trocnovske uli­
ci, v objektu je opravna obuvi)
a ep. 79 (opet v Trocnovske
ulici. je zde umistena provo­
zovna Lisovskeho nabytku).
Stavcbni komise provedla in­
venturu technickeho stavu a
zjistila. ze na rekonstrukci
domii by byla potrcbnii eastka
cca 2.6 milionu Kes. S ohledem
na financni situaci mesta a take
na to. zc soukromi majitele se
po-staraji 0 ekonomic;tej~i
vyuZiti, zastupitelstvo rozhod­
10 tytodomy nabidnout k prode­
ji.
Asi nejrusnejsi casti jednani
byla diskuse 0 doplneni uzem­
niho planu mesta . Mestska rada
do neho navrhla zapracovat
vodni plochu na Svinenskem
. .. a taklo
10
potoce za Kolinii mlynem. Za
hlavni diivod uvedla to. ze se
jednii 0 plochy zamoki'ene a
tezko hospodiirsky vyuzitelne.
ZaKolinumlynem by tak mohla
vzniknout vodni ploch a s I:istou
vodou. vhodnou pro rekreal::ni
ul::ely. koupani i rybolov. Pi'e­
hradnf hraz by navic davala
moznost zi'izeni male vodni
elektnirny . Zastupitelstvo po
obsahJe diskusi rozhodlo vodni
plochu do uzemniho planu za­
pracovat. ale jen pod pod min­
kou. ze vsechny odbome exper­
tizy (vodohospodari. ekologove
atd.) se k tomuto navrhu vy­
slovi kladne.
Z dalsich bodu byl jelite
zajimavy napr. navrh zi'idit na
pozemku matei'ske skolky I pesi
cestu. ktera by umoznila chod­
cum a matkam s kocarky vy­
hnout se ncbezpecnemu zuze­
nemu mistu v Trocnovske ulici.
Zastupitelstvo povCi'ilo mest­
skou radu. aby nechala provest
pruzkum zajmu obl::anu I::tvrti
Spoi'ilov a Trocnovske ulice a
tuto zalezitost.
-r­
dopadlo . . . Co: je neuvefilelne !
Privatizace zdravotnictvi v nase m m este V soucasne dolte se menf mnobe kolem nas ajednou z oblasti
duLd itou pro n4s vsecbny je zdravotnictvf. J eho odstl'itnenf a
pfevzetf novym vlastnikem j e proces, ktery ut zapocal, ale
konkretne se z8eal tyka t polikliniky v na8em meste af nyni.
Zdravotnictvf je ve federaci privatizovano ve dvou vlnach. V te
prvni se privatizavala zai'izenf jako jsou statni letebne lazne,
zlfdelnf zavody, distribul:ni organizace zdravotnfho zasobovanl,
Sani tas a Ostav ser a ockovacich Jatek. Do drulll! vlny prech lizej£
oslatnl zdravotnickli zalfzeni tj. i poliklinika v na§em meste. Do
dnesru doby je v§em nedo s la l e~n e 5t vajicfm pravnfm f§dem
defmovana t'iloha obce. Je jiste, f e obec bude v budoucnu garan tem
a ponese odpovM nost za poskytovanf zdravotni pete a socitilnf
pornoci svyrn ob~a nlim . Pro privatizaci polikl imky zbyva jedina
forma prevodu vlas tnictvf a to je pod le za ko na ~ . 92/91 Sb. - zakon
ove1lce privatizaci . Vyhoda lohoto zlikona oprotijinym . t.j. zakonu
o male privatizac i i zakonu restitucnimu je v tom. ~ e fond narod­
nfho majelku milze nabyvateli ulozil splneni lilohy - voc ne bi'eme­
no, Ij . zabezpetovAni zdravo tnick9'ch sluzeb fonnou smlouvy.
Neni tedy mot ne, aby zdravolni tvr ve rnes tt\ eli leent\ nebo uplne
zaniklo. Zpusoby lrans[ormace majetku na jin 'ho vlaslm a jsou
dliny zakonem 0 velke privatizaci a jednlrn z ni h je momost
bezliplatneho pi'evodu majetku na obec.
Ziikladni privatiza<'nf projekt. klery rna vypracov al redi tel orga­
nizace MUDr. Chalupa, muze byt nav r!en na lenla zpusob priva­
tizace. popfipade by obcc sarna mohla vypracoval konlrurencni
projekt v pnpadt\, !e budc mit ztijem 0 bczlipiatny pte.wod majetku.
Termiil na vypracovani jak zlikladnfho tak i konkureenfuo prajeklu
je konec l!ervence. Pro f ~enf zc1ie!itosti zdravolnictvi byla m~s t­
skou radon dne 28. dubna zl'izena kornise pro zdravolniclvi a talo
je povCfen plipravil pro jedn:1ni m ~ tske rady a nasledn~ ml!stskeho
zaslu pitelstva material. kle ry by jasne dokumentoval to. j ak9'm
zpusobem by poliklinika mohl a byl privatizovana a bude na rozhod­
null mi!stsk ho zas tupiteis lva. aby POlC blasavAnim cozhod lo
o nt\k tere z mOZnych variant privatizace. Vzhledem k tamu, !e
Ui i noJe meslo patff k tem. kde zmizela prodejlla knih !
Najde se odvainj sou!o'omy knihla4pec ?
v soul:asnosti doslavarne z niznych rnisl ruzne inforrnace, zasla'i
starosla dopis na ministerstvo zdravolniclvi, aby nam olazku
postupu privalizaee jcdnoznal:ne objasnili.
Jdle se v knitkosti zminirn 0 vedenf p6likliniky. Na zakiadt\
rozhodnuli 00 C. Budejovice bylo provcdeno 4. bi'ezna 1992
konkursni i'izeni na i'editele polikliniky Tr. Sviny. Byla ustavena
konkursni komise. kde byl zastupeem za mt\slO ing. Masek. Do
konk ursniho i'izeni se pi'ihhisili dva uchazel!i - sou ~ asny i'cdilel
MUDr. Chalupa a MUDr. Valenla. Vclsinou hlasu byl zvolen
MUDr. Valenta. Vzhledern k tomu.!e vysledek komise byl,jak se
pak uklizalo, pouze doporucenim pro 00 a tento nakonec rozhodl
nejmena val do funkce MUDr. Valenlu a povUil do<'asnym vede­
nIm polikliniky MUDr. Chalupu. Nove konkursni rizeni dosud
n byl vyhlaseno.
I ng.JosefMasek
Socialni zabezpeceni Podle scbvaleneho zakona 0 ~ivo tnfm minirnu ze dne 29. to.
199 1 se obl!anum. kteli si nernoh ou vlastni prijrny zvysit svym
pi'il!inenirn. poskyluje socialnf pomoc. TimlO zlikonern jsou slano ­
v ny i hranice zivotnilio minima. Za ea tku poti'ebnou k zajis t~nf
vyzivy a ostalnich z kladnich osobnfch poti'eb se povazuje:
900 Kcs m sien . jde-li 0 dit~ do 6 let vi!ku
1000 Kes mcsltn~ jdc- li 0 ditt! od 6 leI do to let vi!ku
1200 K~s mes il!ne, jde-Ii 0 dlte od 10 do 15 let veku
1300 K~ · mes[cne,jde-li a d!! ~ od 15 do 261et veku
1200 K~s u oSlal nich a b~amJ .
Za <'astku potfelmou k zaj ist nf nezbylnyeh nakladu na domac­
no I se povazuje:
500 Kcs m ~ 'l/::ne. jd -Ii 0 jednotl ivce'
650 Kcs mesil:ne. 'fijf- Ii v domaeno ti 2 osoby
800 Kes mesi~n~. f iji-Ii v dornacnosti 3 nebo 4 asoby
950 Kes mesfl:ne, !ije-li v domlicnos li 5 a vice osob
1:ije-1i v domacnos ti obcan , ktery vlaSlnf pnikazku tH.ce zdra­
v O ln ~ pos l i!e n ~ha obcan a s nulnosll pruvodce. zvysuje se eli tk a oa
domacno t 0 500 Kcs.
J es tl i~e obean podle doporuccnI zdravotniho zarizen! dodrfuje
dielnf slravovdni. ~<L'ilka na jeho vy!ivu so zvy~ uj e 0 500 Kl!s.
Do pi'fjmu SI! zapoo!nivli: prijrny z jakc!kol iv vyd~.lecn~ cinnosti
poodecteni dani, pfij my z vynosil nemovitostf. di videndy .penezile
dlivky nemocenskeho a duchodoveho zabezpeceni. SVP. pffdavky
.
na dt\ti . r dicov ky pnspevek, vklady ald.
Selfl se i majelkove pomery h datele, zejm ' na nernovilY ma­
jelek. kdy obcan m(ll pronajrnem. pujckou ci prodejern napi'.
pozemku. chary, domu, zIskat dostatecne prostl'ed ky k zaj i~ t enl sve
vftiv y.
2:adat I 0 dlivku je pav ine n spolupracoval s Mestskym ui'adem
pn zjiUovani skuteenosll podst alnyc h pro ro l.h dnut! a so ililill
davee.
Mimo obvadu T. Svinu rozhoduje Mestsky urad 0 v)i plate
opakovanyeh dlivek i pro ostatn! obeeni Ui'ady II j ejich CASti, Ij.
Svaly Jan nad MaIlU. Kamenn n. Locenice. OIe~nice, Petl'Ucov,
Slav<'e, Ostrolov 'ky Ujc7.d, Mladosov i(;c, Jil ovice, Ledenice a
Borovany.
V 'ou<' snc dobe sc opakovane dnvky vy plac jf asi 220 os biim.
Zmeny j ou i v organizaci rekreace duchodcu. Dilchodc i maj!
mo!nost si sarni vybr t u aRE A v C. Blldcjovici h. Senovame
n m. c. 3, psi': 37] 23. teleCon: 038 / 259 7 rekreaci a padle v9'~e
dekhodu rna Mt\stsk9' ~tad moInost poskylovat sle vy na tyto
rekreace.
V nejbli8f dob~ se na Mestskem liT de poMtli senTzcnlm odboru
soci alnich vecl a zdravotniclvl a je ledy pfedpoklad. ~e pe~e 0
soc ialn~ polfebne ob~any bude do bud uena komplern~ji zabez­
peaovina.
Bliie se ob~ane mohou inIonnoval 0 po kytovanf sociaJnfch
davek na M~slskem urad/! v Ci1edni duy lj. PO 7 - IS.30 hodin, ST
-P­
7 - 18.00 hOOin na ~ r Ie dvefi 4.
2
Nez pujdeDle volit: Aktualni slovnik PRA VICE (the righ t)
Pravice byva vymezovanakon­
trastem (!lebo moma presn~ji kon­
flikle m) vzh) edem k levici, pn­
~em~ oVSem ne ma jeji d!!jinoou
uety hod nost.
Does se timto pojmem oznat! u­
je nekolik vzajemne souvisej teich,
ale lake ko ntrovennieh pledstav .
Byt .. n pravici" znamena velit
oebo (v plipade politickjch rea­
lism) predsnrat vim:
- v konzervativni a doko nce
snad i v autoritirsk6 predsravy 0
povaze ob~anske spole~nos ti, s
dllrazem na l.vyk losti, tradice a
city oddanosti jako sv6ho druhll
soc ' ' Ini pouta;
v takove koocepce ob­
~oskye h povionosti, jejic H
nimec tv ori spise pojmy po­
slusnost, legitimita a pieta, nd
smlouva, sou hlas a spravedlnost;
- v opodstatnenost oegativniho
postojc vu ~i pi'i1iS nemu vzda­
loyan i pni va od moralky , lj. toho,
coda svych ootem vteluj e stat, od
toho, co za spni vne poklada spo­
leenost - tudi! take v o podstat­
nenost odporu vUci liberalizuj fcim
reformam praya;
- v ku ltu ml ko nzervatismus;
v prin eip dedic tvi
ve
vyddena prava jako zasady ucry­
hod ne;
- v s ukrome vlastn ictvinikoli
jako pi'irozene pni vo, ale jako
nezbyt no ll sou~ast podminek
zivota s pole nosli;
- v zakladni svobod y a v neza­
stupitelnou hodnotu jedootlivee
oproti kolektivu;
obodoe podnikliru a
- ye
kapitalisticko u eko nornLku j ako
j ediny vyrobni zp us b sillcitelny
s lidskou svobodou a od povida­
ji'cisvetske povaze lidskych ,uleb;
- konecne v 16 ci one mfi'e v 10 ,
ze elovC!:k neni sehopen zdoko­
naleni a dale v prvotnl hi'i'c b.
K tomuto seznamu by se daly
j iste pi'ipojit jdte dalSi polozky,
avsak predkladame lu pouze
reprezentativni prilfez tl!mi oej­
beznejsimi yYznamy. Lide by uz
meli pochop it, te ne vseehno, co
se pravici pi'isuzuje. je vzajemne
sluCitelne. Myslet si opak,je omyl,
za ktery nese odpovedoost prav­
i e samotna nebo ti, ktefi ji lakto
popisuji. Tak napfiklad duraz na
svobodu a kapitalistiek6 vy robni
vztahy neni patrnc slucitelny s
virou v tradici a v posl u.snost,
nebot' svobodne kapitalisticke
vyrobni vztahy pusobf destruk­
tiv nl! oa soeialni oddan ost
zalo!enou spise na zvykl osteeh a
auloliti\ nez oa "pravo i!racional­
ofeh" principech, ktere se svetem
strukturovanym smlouvou 'poj u­
je Weber. Ani v ira v lidska prava,
micky obsdeOil ve zduraznenem
- vim v polaok, klery RUloo
podporovat revolucl nebo refor­
mou;
- egalitarske sklony, n ejsp~e
jako dilsledek specifickeho pojel!
socililni spraved luost i;
- antinae ionalis ticke lendenee;
tleba vsak poznamenat; ze nado­
nalisle dnes tvoi'i jednu z nej ­
vetsich skupin na levici;
- vira v socialnl! odpovedny
stat, v kontrolu slatu nad vychovou
a vzd~!livanim , zdravotnictv im a
dilleiityrn i zdroji bo hatstvi
spoJecoo. li.
VSech no ukazuje na ten denci
socialistickyrn smerem a vyjadl'u­
j e prcdstavu polit iky, krera Be
pokousi obejit se bez leorie insti­
luei II teorie obcanskych povin ­
nosn. Nikoli v~ e eh no. co j e uve­
deno jc v praxi slu~itelne , ackoli
12e jistl! vt!/it. ze to sLut!itelne je.
Vetsioa lidi n8 lev iei by sarna
sebe charak terizova la ja1:os ia­
listy . Rev olucni lev ice se skLadaz
tech, kldi i pfejl nastolil 'ocia­
lis rnus revolue'. zbytek je sp ko­
j en s .re fonno u provlidenoll pros-
individualismu praviee, nen i z' ej­
me slucilelna 5 octou k pravum
vydrlen9m a k priocipo d!d ictvi .
. .... Takov' ideologickHonflik.­
ty ke konzervativnimu postoji do
u f(~ile miry nevyhnutelne patri:
pociva-li 10tiZ ve vOli a oehole
pnjima t tiehe " napovedy" 800ial­
niho uspoi'adani. mus! v obdobich
spoleu nskych zm~n koollikry tr­
p!!t" . T yto konflikty do j iste miry
lake prameni z toh o, fe praviee je
defmovana jako opozice k levici,
klera jakkoIi odhall1je v dej miich
j eo a jen rozpory, sarna kilo­
pevn/! trva na 10m, ~e v ni sa motne
Hd n ' rO lpory oejsoll. Protole
lev ice vzdycky oponuj e hos.
podaIskemu liheralismll, n!!kdy
iodivid ua lismu a n!kdy spolocen­
ske mu koo zervalismu, nemel by
by! pojern praviee ulivan v z<lv is­
10sti oa j akemkoli z tee hto na­
zoru.
LEVICE (left)
Pohirni prolikla d pravice. Ten­
to p jem e ulvonl v souvislosti
sezv kern demokratickea li beral­
nl ~astiFraneouzskeho narodn fh o
shromaMeni a dal.sieh evropskyeb
z!konodarnye h s boru seda vat na­
levo od pl'edsedaj iciho (piedzvesti
toho bylo zasedanI Gene rilnich
stavu v roce 1789, na oemHlechla
sedela po krilovske pravici a " lfet!
laV" po jebo levici).
Poj my j ako ..levY" , "nalevo ad
sti'edu" a "leve k.fidlo" znameo ji
does ron h ruznych veci. pi'e­
devsrm vsak jiste zabarveni poli­
liky. Jejieh ulivan i v zapadnich
dem olaaclleh tleba pnsne odlif it
od jejich uzivani ve vi!tSin!!
komunistickyeh Slatu. 0/10 po li­
ticke zabarveni, kter6 lev ice znll­
mena oa zapad~, vz.nika kombi­
nad nasled uj ic ic h nazoru!
- neprate lslvi k so ukromemu
vlastnietvi a vim ve sp ole~ens k6
vlastnietvi jako ideatni alternati­
YU, spolu se statni ko ntro lou jako
nezbytny m prosti'edkern k jejimu
dosazeni;
- nep'atelstvf vClei vscm tl'idam
!aom!! proletariatu a zejrnena vuei
bUrZoazii;
- nepi'atclstvi vitci establish­
mentu ve vSech jeho podobach ,
vuci iii'adum, poetam a jiny m
syrnbolickym vyrazilrn dustojnos­
ti vladnuti;
- touha po bezti'id ni spolccnos­
ti, spolecnosli bez vysad, pro­
tezovan i a prine ipu dc!d ielv!;
vira v demo kTae ii nebo
pi'inejmensim v iieast lidu na vlad­
nuti nebo vc vlad u nil uk) de
souhlasu;
- vim v jism pi'irozena prava,
zejmena Via. ktera jsou spojena s
aspiracemi di!lnick6 tiidy; ZIiroven
s touhou po sociaIni spravedlnosti;
Ifednictvim sUivaj icich in stituei.
Lev icova teone se pokod. syn­
te tizo vat vsec bn uvedeoe nebo
alespo i1 neeD z lo ho. vylo uc it
ne d ~s ledoost
dar lev ieovjm
postoj um zasadni ospravedlnC!oi
v kategoriich jak leorie dejin, tak
teorie spraved lnosti, nebo obo­
jilio.
Proloze tu zjevoe existuje cele
spektrum nazoril, identiftlmvatel­
oe dvema p6ly - leviel a pravici,
je dnes ~fue m)uvjt napi'iklad 0
levem kiidle pravicovjch stran a
pravem kfidle Iran levicovyeh .
Posun dqleva je. z.hruba l'e~ell o ,
pos.menl smerem k Rousseauove
"souci lnemu zapalu" pro chude a
nepri vilegovane, a ziiroveii posu­
nem od iicty ke smvajicim insti­
tu im, zej me na od Ii! ch , ktere
udeluj i moe, majetek, vysad y a
ved ou k e x istenci soc ial nich
rozdil u.
(Roger SCRUTON: Slovnik poli­
tiekeho m ySleni. Atla nlis, 1991)
DE BUDEME VOLIT? 1. Odborne uCili~t~ o SP - po~el y olitn 500
uli... Jeronymova, Kozino vo nrun., SkoIn{, Mfrov:i, Na niv!1ch,
OkruZnt:, KoslelnJ, Komenskeho, U Sladionu, SluneC!nli, Na
vyhlldce, D~lnic k :i , Tovmu, Tl'ebr~ko
2. Klllturni drun Tr. Sviny - po~et v oli~O 500
ulice Trocnovsk:1., ZahradnC, Na s pofi1ov~, Ke sti'eln ici, Sakal­
k:1., Sarlo :\. Tyr~ov o n:ibfdC, Stefanikov a, Nova, N<1bfeff Sv.
Cecha, Dobrovod keho ul., Lesof + rod. domek ~p. 798
3. Z3.kJadni §kola Tr. Sviny - pacel vol itO 450
Sfdmt p. 693 - 698. 680 - 686,679,717 - 720, 742,741,743,
749,708,720, 79 1 -795
MU - radnlce - potel vol icl'l 570 ulice Trebfzskeho, Pekarensk:1., B ukvice, Zi zkovo nam., Branka, Svatotrojicof, Mlyn k:1., Lucru. Bezrucov a, Husova, p . iackeho, ROwv:1., Ji raskova, Jirsfkova, Svat<i Trojice a samoty k L ev:icku 5. ZvhHtnf skola - poe l vol i~Q 607 B adov atelsk<1 ul., N ove m~sto 6. O teve k - O sv~tov :i beseda - pocet voli~O 200 O t~v~k, Cefejov 7. Rankov - kov Ama - pocet volicfi 100 Rankov, Veselka, Jedovary 8. Brezi - klubovna poz. zbrojnice - pocet volicO 55 Rfezf, Nezetice 9. Nechov - pohostinstvf - pocet voliM 75
4.
N~ chov
10. Todne - bud ova OV - pocet volicu 70
T o dn~
11. Rejta - klu bovna na h ri~t i - pocet vol icu 225
Rej ta, Pecill, Hradek
12. CiZkrajfce - klubovna OV - poceL volitfi 2 10
CfZlcrajfce, B o r~ikov, Mezile f, Chv aLkov
3
o
politice Kdybychom dali na 10, co u 0
polilice fika a plle, bylo by motllo ji
definoval asi laklo: Polilikaje 10, co
dllajf polilikove nebo Ii, kdo se jimi
chllj[ sIal; polilikove pak jsou
zvlMl1 k lomu ucelu se priMasivIl
osoby, jet jsou placellY za 10, t e
dllajl politiku; vlaslnfm Ilcelempoli­
lik)'je poskyllloul tlmlo osoMm sidle
zameslllanf nebo IIkojelll jisle
clitadosli; my oslalnf pak na 10
platfme.
Polilicka cinnost provozuje se
loliko v parlamenll, I' klubovnacir a
Ila vdejnych i dllvlmych scMzlch .
Provozovanl polilicke cillnoslije
vazano Ila kOllcesi, klerou udllllj[
polilicka gremia , zvana Slrany;
mimo Slrany Ilenf tadne poliliky.
To asi je predslal'a. kleroll ma 0
polilice prumlrny nespokojeny
obcan naI[ republiky; nefikQm , te
la predSlava je bezdlivodna, all' je
Irochu neuplna. Nikdo z nas si ne­
klade olazkll , je-li nebo mUte-Ii 1'1'­
die loho byl jelll nljaka jina polili­
ka v daleko IirIfm a obecnljllm
smyslu ,polilika, na klere mame nebo
mlit eme mfl jakysi podil vlichni;
nenl-li napfiklad nlco, co bych na­
zval soukromy, osobnl polilicky tivol
velk; polilick; idealy, al je 10 de·
mokracie nebo socialisml/s nebo co
jinelro, nejsoll jenom vlci pres­
vidcenl, nybrt lake (a hlavnl) vlcl
mravu. Mame vIce menl vlichni pl­
nou Illlbu demokracie, all' mys({m,
te byclrom byli ve znacnych roz·
paclch, kdybychom mlli klerehoko­
IiI' veeera flci, co jsme loho dne
udllali zrelelnl demokralickeho.
Vlllina po/ilickyclr idealti vyjadru.
je naIl' ocekavanl loho, co ma kdosi
Ilalrore IIdllal vtada nebe parla·
menl, all' celkem velmi slabou pred.
slavu loho, eo nrame lady dole dllal
my.
Mlllvlme 0 zajmeelr spolecnosli,
o spolecenskem radu, 0 vdejnosli a
jin.Velr lakol'yelr vlcech; all' spo­
lecllosl neni nlco mimo lias,
spoleenosl je predevI[m .Hyk lidi;
spoleenosl je jmeno pro vlecky Irod·
noly, klere rname spolecne s oslal­
IlEmi lidmi. Katda polilika, al je
jakekoli jejf jmeno, mil se ovlril
predevIlm Ifm. te zvyluje a roz­
mnotllje spolecellske hodnolY.
Motna, te se neshodneme v 10m, co
spolecllosl ma byl, all' shodneme se
dosli snadllo v 10m, co nenEspolecell­
ske - dejme lomll Olravoval sludlll
lIebo pollapal sousedovi jelro ka·
p"SIU. All' al si pfedslavlljeme
rekli, te polilika je pUe 0 vdejne
blaho, ledy Ivec peel/je 0 vdejne
blaho predevI[m dobrymi bOlami a
reznfk dobrym maum; jejiclr poli­
licke idealy jsou pro vdejne blalro
jaksi men I dutetile. Ja nevEm, cEm
vy jsle; all' jSle.li odsouzen dllal
lakovou praci, te pro vdejne blaho
je zcela Ihoslejno, dlta·li se dobi'e
nebo Ipalnl, oelrolnl nebo neochol­
nl. nebo nedlta-li se vubee, pak
vas, pane, lilllji; musE 10 byl olrava .
All' je.li vale prace lakova, te jf
mutele rozmnotil uhrn slalku nebo
zvylil uroveil tivola kll prosplchu
lrodnl mnolra lidl, pak, pane, jSle
polilicky velmi aklivnf. Rekl bych,
te ideal demokracie je sOl/cinnosl
odbornfkii. Dnes sice jelll platt
moudre slovo, te demokrac/e, 101
diskuse , all' diskllsi plsllljeme
obycejnljenom lehdy, kdyt nevlme
docela presnl, co se rna dllal. Dis­
kUluj/·li doklori , rna · li nebo nema-li
se rezal urcily pfipad appendicily,
svidc{ 10 0 10m, te jejich Itkarska
jislola nenE jellillpina. Neprali by·
chom si, abl' zedn£Ci disklllovali,
spadne·1i naidlim; ve vlceclr tivola
je nam milejII nesporna jislola .
latfm vlak rozumEme dernokracil v
10m s mys III , te mam·li 10 lak fici ,
zednlci diskutuj{, nll2·li se rezal slept
Myslenky k dnesku
a osobnE polilicko inicialiva. Jsme
"elmi sytl nespokojelli s polilikou
polilikli; replame plni horkosli, all' ,
10 se rowmE, mame 11m asi lolik
vlivu na blh poliliky, jako bychom
mlli na smlr vllm. To I'll' mute byl
V poftidku, all' je 10 Irochll malo.
Pro 51'011 osobu naproslo lIelolltlm
dl/al polilikll, all' silnl bych si pral
polilicky tfl. Nemys{[m, te k lomu
slaC{ polilicke kredo, byl u nallo
sebe andllIlljIf; i kdybych byl
nadlenym sloupencem polilicke
slmny Cherubu, ne,'[ 1010 nadlenE
jeIl1 pmtadny polilicky tivol. ~lka
se, te 14 nas je vdejny tivol pre·
POlilizovan; palrnl ano , all' nal os·
obnf tivol nenl jelll vubec zpolili.
zovan ;jellljsme neobjevili, te naIl'
vlaslnl neplacena tivolnl praxe je
nebo mUte byl realizowinlm jislych
polilickych Ilkolu. 8yli obcanem, ut
10 je nebo mUte byl jakQsi polilicka
aklivnosl; zaletfjen na lom,jakymi
jsme obcany. Mluvfme·li a polilice,
myslEme IEm vtdycky jen poslance a
polilicke profesionaly; nikdy 10 slo·
1'0 nevzlahujeme na sebe samy. ~ekl
bych , te pri vIE krilice nesmlrnl
preceilujeme poliliky a velmi pod­
cellujeme svou vlaslnl polilickou
funkci .
KatdG utileena proceje polilicka.
Sije.li Ivec bOly, klere nas tlaC{,
zhorluje IEm nuzkavl pomlry bezlo­
ho dosli dezolalnl; a Iije-li k lomu
pmil draho. zhorluje je dvojnasob.
Polilicky smysl katde prace je dllal
ji lak, aby Ifm pokud motno zlskal
tivol lich oSlalnfch. Kdybychom
drevo. At ziskQme VI' velmi celllych
oborech tivola rozsahlejJi zkule·
nosli a nespoTlre jisloly, zlencf se
podslalnl oblasl motnych diskllsl a
Ifm i melhllbovske poliliky, all' je­
dina cesla k lomuje pravl ziskQval
zkulenosli a pokllsel se 0 pOlrebne
jisloly. Avlak vlci letl VI' smlru
vleho druhll IItileenych prad, a
nedaj{ se objevil diskllsl ani hla·
sovanim . Loajalnosl, 10 j'e jiny
polilicky ukol , klery jelll nenl
dOSlaleenl objeven. Jakpak bych
vam lorekl? Napfiklad vAnglii (led
reknele tejsem englo/il, all' 10 neva·
dl) mne nejvlce prekvapilo, t e lam
na teleznidch nemajl slratnl do·
meeky; palrnl lam micky pred·
poktadaj(, te nikoho nenapadne
polotil na koleje dynamilovou pa·
Ironll nebo odlrouboval kolejnice.
U nas VI' vlech nalich inSliludch a
radech spfIe micky predpoktadame,
fe V katdem Clovlkll je vIce men I
vyvinllla naklonnoSI odlrouboval
kolejnice nebo klasl dynamilove pa·
Irony lam, kam nepali'£. Chodime po
zllby ozbrojeni jakollsi nedliverou a
nepnilelslvim ke vlemu , co rna dvl
nohy, a lake se podle loho chovame.
Loajalnosl se nezacEna pomlrem k
Slalu, nybrt pomhem k clovlku; 10
je sam zaklad vI{ poliliky a
dtiletilljII vyhtalenE lidskych prav
net sebe lepI[ uslava . Ovlem je
jakymsi zvykem odkazovall'elkerou
tadoucf zmlnu mravupflIIEm gene­
radm. To se rozllmf, nikdo z nas
nemute zmlnil svll, all' mute aspOll
Irochll zmlnil ubI' sama. Vlechny
SPOleenosljakkoliv,predpokladam,
te 10 ma byl jakysi poradek mezi
lidmi . Dobra, zi.tkal osoblli poradek
VI' slyku s lidmi, 10 je loajalnosl.
Prosll loajalnosl je polilicky slyk
clovlka s clovlkem a vic lit 0 nf
ndeknll. Socialismus , loje lakepoli­
lika, klera se nedlta jenom V parla­
mellli nebo organizadch .Nedovedll
si dobre srovnal v hlavl,jakjemo!lIo
kazal 0 socialismu a boji proli ka­
pilalll a nelliotil si pri 10m jisloll
dobrovolnoll - nei'eknll chl/dobl/ ,
all' kQull spolreby. Rovnl! se mi
nerymllje houtevl/a!e Irvalli paupe·
risml/ vedle lak ruze akce"lol'aneho
socialniho vldoml. Myslinre-li 10
doopravdy s jakoukoliv soci61nl 11'0­
ril, mame lIebo mlli bychonr z I/i
dosl co IIskllleelioval VI' svem osob·
Irlm hospodarskem tivoli. pokud ne·
jsme zIlch, klefi skllle"'ri nemolrou
daval nebo si odp,ral, prolote lit
nemajE z ceho. Nenrute se 0 lias sice
Nkal, te namtivl uellvame sIal, all'
pres 10 jsme fanalicll elalisli. Vle­
ch,1O cekame jenom od Slalu,
vleehno mil IIktadame a dil' se lIe­
domaMme loho, aby nOs priJel po­
drbal soudnE sllllta, kousne·{j nas
blecha. Jeden z I/alich narodnEch
rysu je sillul neellll( k ufadllm, ale
slejnlvyraznynr rysem nali narod"l
povahyje myslicka duvlra, te Mady
se majf 0 vleelrno postaral a maji k
lomll plno proslredkll. Kdyby na nas
leliia kamela, blldeme kritel po
povolanych. Kdyby nljaky drak na
lUis tadal denl/llri pann)' a lfi mla·
dence k setranE, nevslane mezi nami
4
hrdina, klery by s drakem bojoval,
nybrt obralfme se na celnickou
slanici. Nebol povolane kruhy za­
kroC{,. umlra·1i tebracka V pflkopl
hladem. Nechl vtada podnikne
energicke kroky proli flidlnE myll v
na§[ plenici, nechl minislerslvo
vdejnych prad neprodlenlodslrallf
slIChou vileI', klera prekQti na eraml
silnici mezi Vysokym Mylem a
Domatlicemi. Odkopnoul reeenou
vileI' do pflkoPII, 10 by byl osobnl
policky Cin, jent se pfiC{ nalemu
zatranemu elalismu . A prece katdO
POVilllroSI, 0 klerou slalu ulehC{me,
je polilicky pokrok . VzeslllP de·
mokracie je myslilelny jen ve form I
obcanske alllonomie . Nikde nenf lak
naze vidll nepolilicnOSI naleho tivo­
la jako v Ilpadku samospravy.
A I' nalem cenlralismll, ano, all'
10 dl'oje jde nejspfIe nljak pospolu.
8yljsem nedOvnonajednom maUm
mesldku. Mlli lam zrovna na na­
misli I'erejllou sclulzi 0 papetskem
nunciol'i, all' pokud vIm, nemlli tam
dos lld lIa namlsll labor lidu 0 mfsl­
nlm vodovodu. Dllal na maUm
mlSl1 poliliku, 10, jak se zdO, zna ·
me>la pre ll'arel parlamenlnl po·
lel'ky, /0 :namena pfisahal na koa­
lid m islO na lepIf budoucnosl
okresnf si lnice; 10 :namena volal po
• • •
lrelllnlerllacionale mEslo po dmhe
stNkatce. Katda konkrelni polilika
jep redel'Jfm lokalll£. Zda se vlak, te
slojfm~ na kraji velmi povQtliveho
Slal'lI, lolit dulevnflro odumEranl
I'enkol'a. Tak zvany problldily clo·
I'lk na I'enkovlje tlovlk, klerjbldu·
je na mali pomlry a sllinl louholl
doslal se do Prahy. 8ylo by jinou
ricE polemizoval s poverou, te Pra·
ha je velkomlslo. 80hudiky nenf 10
lak zle. All' zle je, te lalo povlra
ochroml/je regionalnf clitadosl.
lil na menJ{m mlsll, 10 I/t nenl tfl
plnl a syll. Tady se duchovnf tivol
jaks(vYlracE V pEsku. laslavle se II
kllilrkupeckeho vykladu na malem
mlsll, je 10 svrchovanl poucne.
Zdo se skuleelll, te dulevnf slav
venkovaje velmi Ipalny, all' je otOz­
ka. nenl·1i mu pomoci. Abyelr lak
rekl, mne menl znepokojujl akulnl
pilomosli Pralry, net chronicka III'
poSI maleho mlsla - prostl prolo,
te Ira nralych mlslech a v jejich
farnosleelr fijI' dvacelkral vEc naro­
do, net V cele Praze i s Hoslivafi a
Kobylisy. Mame-li vubec myslel no
nljaky pokrok,je ho vic a IEre Ireba
V malick.Ych centrech s podlollblm a
ballalou vltE, netv Rudalfinua okol[.
A lady zvylil Ilrovell fivola - nu
lIeni·li lohle dosl rozsahly ukol pro
lidi , jimt polilika nenl jen vicE
papfrove legilimace, nybrt osobll{
aklivily a osobnlho proWl, pak al
jsem nejzbyleenljJf z Ievcll, klefi se
kdy spuslili sveho kopyla.
Karel Capek
(P~/TOMNOST,
c. 30,1925)
Pokud pozorne prostudujete .kandidatni listiny politickych stran jiste zjistlte, ze se v nich nachazeji i jmena obcan-u z naseho mesta. Dva z nich jsme poz-adali 0 rozhovor. S nhory ing. M ileny
LangQve, ktera kand id uje za
LSU do tNR, vas seznamil
bohldel nemll~ me, protozej e jf
kandidaturu n6m pl'edstavitele
LSU nesd~liI i a my ji o bjevili
az po udv~rce tohoto l: isJa.
Karel Capek pred vice Del
puI stoletfm oznaC!1I praktick­
au politiku za vec vyslovene
muzskou. Co ptinese viis pro­
gram zenam?
,,N a~ program nepreferuje ani
nezapomina na !adnou s kupinu
Jako prvnf na naSe otaz.ky
odpovfdal pan Frantisek Va­
lut~ kaodidujicl za ODS do
parlamentu.
Od poslednkh voleb uply­
Dulydva roky. Mobl byste toto
obdobl zhodnotit?
o bcanti, tfm men! na fen y . Nn
nan kandid tce do tNR jsou
dYe. N aprmte bude zaldel je n
na rozhodnut f ka!deho, co ehce
delat. My,-lIm ~e em an cipaee.
vnucena !enam v posled nk h
desetiletlch. jim mo e dobreho
nepi'inesla."
" V teTVnu 1990 se kon \y
pTVn! svobodne valby, v nic hf
jsme pouze ~k.l i , co n e ­
ehceme,a lodo td urazn .Po
hmotne sr.rlince n m vsak o b­
dobi od p slednfch voleb moe
dobreho ncpfin eslo. Tenlo k.rok
v~ak pl'ijit mu el. Vsichni jsme
toved!li. alepfedst voval ijsme
si to snadn!ji . Prav~ Iota o b­
dobi nam presn! a tvrd! reklo,
jak na tom na~e hospodlil'stvi
skuteln ~ bylo. l1eto§ni ro.k bud e
l!!k)i. Obral podle mne nastane
v roc e 1993. K lepsfm strankam
pam vlditelne zmeny v naSich
m!slech a moznost porovnanf s
okolrum i sousedy. Divejme se
dobl'e anedejmen a sliby! S. a6.
tervna budou skulecne volby a
budeme r07..hodovat 0 tom. co
ehceme a kam c h cern e .
Ktery problem Debo pro­
blemy povaZujete za nejvetsi
dluh miDUleho federalDiho ci
ce keho palameDtu? "ak chce
va~e strana tyto dluby fe!it?
•.NejvClt~rm dluhem parla­
mcntu jc nepi'ijetf iistav y a za­
blokovan f zakona 0 Iransfor­
rna i druzstev c. 49/92 , klery
byl pnjat 0 rok pozdeji. Dlu­
hem TI:pu bl ikoveho parlamenlu
je vyPe§enl orAzley stfitopravnOlO
uspol'adanl. Musime si uv&lo ­
mit. ~e v s ucasnem pa rlamen­
tu je 17 politickjch klubi'! . Obea­
ne by meJi .. Iedovat . jak \clera
steana hlasuje a podle toho
rozhodnout
volbach."
pn
Mohl byste strucne vyjlidfil
hlavD! teze vaseho volebnlho
prograIDu?
•.Motto volebDllio progrnmu
ODS je svoboda a prosperila.
TOlo nkli podle mne iiplne v~c.
reho naplnen{ je pln~ v ru ko u
voH . Vyjadl'ovat se pod rob­
neji Ie pregramu je zbytecne.
protoZc v dobe, kdy lenlO rozha-­
vor vyjde ,jej budouvolici mill."
Zvitbl-li ve volMcb 03 Slo­
ve nsku Dacionalisticky a levi­
coveorientovane silYtjak~ po­
stoj k tomu zaujme OD 1
.. U rc i l~ sig naly potvrzujf
opravn~nost teto otazky, a le
nechme rozhodnout sloven ke
volice. Pokud by se pledpovedi
splnily . tak ODS m r jedn t
vflezem voleb na Siovensku.
Hranice lohoto jednfinf jsou ale
dMY nezpochybnenfm n~eho
statu a ekonomic ke eeformy."
" V"ichni kandi at i zn ODS
se necha li lustrov at. Podle
volebniho zakon a musi kazda
s trana nejpozdeji tn dny pled
ukonl:en im volc bnf kampan~
zvefej nit , zd njeji kandid ali byli
lustrovini. Providenf l u stra~ ­
niho zakona. 1m . vyl'lzellf ~a ­
dos tf 0 lustraee na m ini terstvu
vni tra. je sice zdlouhave, ale
prvruvY. ledkyby Ol·Jy b9t videt
u'" v kv~lnu a l:ervnu. Na jeho
naplnovcinI vXak mus{ doWiZet
take zakladatele organizacf ­
m inis tfi . Jin ak se j a osobn~
pl'i klan[m k p lo~ne mu zvele­
pO~l i ~e n e ~eny. byl vnicen rna­
j Ucli. Os tav jezachovan amaji­
tel pozat.lal 0 najemne 10 K~s za
rok."
jn~ n1."
vat opHovnou kandidaturu
Voclav3 HavJa D3 prezldenta
n3~eho st'tu?
Co sl myslfte 0 otbce vra­
ceDi zejmena pozemkoveho
majetku cfrkvi a byvale
slecbt~?
..Vlastnik se 0 majetek starli
vzdy nej lcpe. Pntom nemusfj fL
v~dyozi~ln~dJ"J v ody . Napriklad
ziimetek ve St ri~i nad Nefar­
\co u, kde je ustav pro mentalnc
Co soudlte
0
vyhradJicb k
cs. - nemecke smlouvt'!?
"Pokud by se smlouv a pnj r­
mala 0 pUl roku dfiv , bylo by
da !eko men p robJemu. Nyruje
v parlamen tc nekterymi poli­
tiky Zlleuzfvan a nejenom ke
straSeru Iid[ a z!sk'vlinflacin9ch
hlasu do voleb. ale i k osocovini,
klere nem a se smlouvou rue
spo!ecneho."
Bude vase strana podporo­
•.ODS se j iZ. ke kand idatule
Vaclav n Hav la vyj adi'ila a bude
ji podporovat. Ja s,Un nevidfm
jin6ho mOZneho kanclidata."
Jaky je vas Dozor no Dlis
soulasny volebnf system?
Nebyl by ptecejen vjbodnejsl
Stale se zejmena v ekono­
mice deii u mod rlnne no­
menklaturn( mafic. Kudy z
tohoto bludneho kruhu ven?
"Rozetnullm toholO bludneho
krnhuje doddovAnI iusl ra i!lniho
z6kona a dusledna privatizace.
Ocista spolecnosti od leehlo
ro afit spolu s nepl'ipus tnosti
ti'etfe h eest v ekonomice i po­
I itice j sou priority ODS po vol­
bach."
Pfevlekan{ stranickych dre­
su prfmo v parlamentech se
da hebem uplynulycb dvou let
je§te jak1 taU pocbopit, pro­
tofe toto obdobf m~lo slouzit
k£ zformovAni nast pOlitick!!
seeny. Co dak stane-li se to v
parlamen te budoudm? Nemel
b,) pak takovj poslaDec spolu
s vymenou dre. U opustlt I bH­
ste'!
.
"V otiizce j i! zazneJa i od­
pov~d'. t: klerou naproslo 50U ­
hlasim . Nejdc sicen ic tnk -vcho
naNdit. al e Opel r07.hodne vQlit.
Pokudd:ihla;; kandidatov i. klery
polupraeoval s StB nebo u~
sVlij dre zmblil, dA se to un1:ho
ol:eUvat opel."
PTovedla vase strana Ius­
tract svych kandidlitu? .Iak se
vy osobne dlvate Da uplntno­
vanr lustracnihozakona v pra­
xi'? Zakon sice plati, ale DreW
lide j. ou st Ie na urcitych
funkcich!
FRANTISEK VALUT
49 let . zenaty. dye deli. VYllcen strojnfm zamecnikem, Jako syn
livnostnlka se dvakrl1t marnePoko lise/ 0 pfijel{ ke srI/diu lie. strojni
pnimyslo Jkore.po vojne pracova{ v CKD jako mo"ter a tidriblil.
po:dlji jako sefizol'ac II podniku GAMA Trhove Sviny, kde pracuje
dOpbSl/d. Od listopadll 19 9 se allgatul'al II OF a v race 1991
\lS10llpil do ODS. Nikdy p i'edrim flebyl II 16dlle pol il;cke slrane.
Adresa: Trhove Sviny . DruzSJevnt 741
e
5
system v~t§inovj,kdy e kafdj
poslanec zodpovfWi kOJikret­
Dim vo!icum, pffpadne urclt.a
kombinaee, jako ji navrbovaJ
napi'. prezident?
"fit dnve jsme jako j edina
strana navrhovali v~tsinovy sys­
tem. Asi u ntis na jeho zavedenI
je~t~ nen! politicky vhodn§
doba. Ostatn! polilicke strany
byly proti tomuto syst~mu.
protote C obavaly volcbniho
neusp&:hu."
Heslo "cesta do Evropy" je
uidost zprofanovane. Presto,
co si pod nlm pfedstavuj e vaSe
stran.a?Mysifmjoke konkret­
oi kroky bode prosazovat v
Cs. zahranicnl politice v bu­
doucieh ctyfeeh letech?
"ZahrallicnJ politika ndello
st6.tu musf byt prosta morui­
w varn. planych gest. stav&1f
mostD a poulovanf druh ych.
NaSfffi hlavrllm cllem je zapo­
jenf do Evropskeho spoleecn­
stvi a l eSeni vztahu se souscdy .
Jen tato cesla nam zaji Ii', tabil­
itu politickou, ekonomickou a
bezpe~nostnl.
Neustlile se hoyorf 0 tom, fe
je tfeba prenest co nejvlce pra­
vomocl a tedy i odpovednosti
namf toi amo pravy, tm.na
okre y a na obee. Co sl pod
tim predstavujete vy?
.. K pi'ene eru pravomo<:l jsou
tleba dv! v~ci - legislativa a
dan!. Zakony pro obce j sou
prakticky holovy a je tl'eba jen
n~ktere casli novelizoval. Dano­
ve zakony se pHiv!! schvalujr.
Od 1. kvetna nap(. za~ne v
Trhov5ich Svinech pracovat
samo~lnlny 'ocialnl odbor. kle­
r9 bude spolu ul'adem prace
(e~it v~echny ociAlni problemy
v regionu_ Samosprava ve vc­
cech majetkovych. verejn ~ho
poradku i vlaslnl legislativy ji ~
funguje."
Bebem posledDlch dvou let
se vcelku podafilo udrzet 50 ­
dliJD[ smir. V poslednl dobe
se y~ak zacl:na leckde jiskr·it.
Co byste jako poshmec chtel
udeillt napr. pro oblast zdra­
vornietvi a skolstvl?
..Kollb' lnena ducho d.skol­
stvf ani zdravotnictvi j sme si
nilcdy neplatili . Ptmize pro lylO
obla$li " ly v~dy z rocniho roz­
pOClu s ~ lu . ale j en tolik. kolik
zbylo po vydajfch na nnad u.
slatnl spravu ajinli M dovii vy ­
dan!. Zfizcnfm zdravotnick9ch
pojiSt'oven se v~echny peruze
doslanou p r;!.v~ do zdravotn ic tvi
a zaj istl bezplatnou a je"tl:
kv ali tni!j§f peci pro v echny
obcany bez ro zdflu . Vsi chni
obcane
budou
poj i~ te ni.
Zam~st n anci
srH,kami j ako
dosud.dilchodci a voj aci zliklad­
nj sluiby stMem a oulcromnfci
sami . Cose tyce~kolstvr, kaZdy
obean musf m il zaji§len stej n9
pnstup ke vzdeianI. ZvysovMl
uvazkU ueirehim v soucasne
dobe nernule vest ke zlep~e nr
kvality vYUky. Tu by pozvedlo
S'p~e s nf~enf POCIU dell ve
tffdach. Idealnim poctem by
rnyslfm bylo dvacel !!kti. Uti­
lei by mel mit svobodu pri
vyberu osnov a velm i byc h
uvital. kdyby S~ ucitclc pcidlleli
na Ivorbe novyc h ueebnic. Irc ­
ba fonnou studijru dovolene."
V parlamenlecb se po yol­
bjicb v roce 1990 uchytil zvyk,
ze nekteif po lanei byU ~­
roveD i cJeny vlad. Myslfte sl,
Ie je spravne, aby moe
konodlirnoll8 vykoDDOU vyko­
navala jedna a tat osoba?
Jestllie je jednou z funkci
parlamentu kontrola vykonne
mod, pak vlastne tilo po,lan­
d - ministTi kontroluji . ami
sebel Neodtarne se pak tak
trocbu zpatky v Kocourkove?
"Po volblich budemcprosnzo­
va t oddcleru moci z:1konodame
a v9konne. DAle Ulakoncni'
neslul' iteLnosti ur~itych politic­
kych a ckODOmiCkYch funkc ! a
dalSich konlrolnich mecha­
nisrnu. Nynejsf stay url'it~ neni
nonnalnf."
Co sj ODS a vy osobne pfed­
slavujete pod pojmcm "social­
n! po lililm"? Nenf pi'fSlup Va­
clava Klallsc k "~lo oblnsti az
pffli~ Irtnf?
.. Kaldii ekonomika, kterd
funguje. ziiroven zaji~t'uje url'it5i
slupen sociAln! politiky. U uas
j 10 7..at!m malo. ale v prvn r
fade se must dostat na ncj­
potfebnejs.f - rodiny s detmi.
duchod e a zdravotne posli­
~ene. V nasem sociliJnim pro­
gramu pol'itame s dal ~im i dru­
by socili lnipomoci. ZAroven 01
iOcAme. ze nesmfbytzneu!fvan.
napi". Jidmi . kten nechtej i pra­
coval. Pro pi':fk lad uvecfmc jdt e
hodnoceni pi'edsedy odbonl v
homict vf Cyrila Zaplelala . kler)'
lekJ: KIausova poli tika si e hol r•
ale je 10 jediny elovek. klcry
nil ' mttze Z leta situ ace vyvc ' I."
Co soudlte 0 deice zakladni
vOjenske sluzby, Iltera nyn i
cinl18 mes(cu? Jako poslanec
byste se zasazoval 0 jeji daB.
zkraceni?
"Na vojne jsem byl a Ink vim .
!e upln!! slae 12 m~sicu ",
Proto!e se d ii tHko pled­
pokilidat. !e ODS zis ;i' pre
50 % m and lilu . bude muse!
vytvoi'il povolebnf pariamenlnl
za­
k alici. Kler stran y pi'ichiizeji
v uvahu?
,.Isou to Krest'anskode mo­
kra tick:istrana, sekteroujeODS
jiz v plcdvolebnf koalici. dale
KDU - tSL (drive lidova stra­
na). KAN a ODA."
A zliv~rem jdte dovolte tro­
chu osobnejsr otazku. Co viis
pfimtHo k tomn, ie jste pfijal
moino t kandldovat do par­
lamentu?
.,Pr ~ve 10 . te kandiduji za
ODS . M~I jsem mofnost
dok;izat, te se mohou prosadit i
kand iddti z mah!ho mesta, nebol'
zajih o ~esky region budou kan ­
didova t Jiho~e i a ne j ako v
jin9ch ' Iran ach a lmutic h, A
lake hlavne proto , ie ODS rna
ncjuce lenc 'Sj pledsJavu, j nk
velmi rychle vy brednout z
nahrom c1cnych problemu. klere
j me zd~ dili . Jejf program je
jasny a ncs li buje ne mozne.
Volici by m~li porovn t pro ­
gram n a~ s prog ramy jinych
stran o Bl avne tech. co nej vfc
slibujfpfed volbami nesplnitel­
n '. A take porovnal kuJtur u
volebnI kamp ane ODS S ostat­
nfmi ~tra nami .'
Drubjm, ktery oa nase otaz·
ky odpovldal, je pan Eduard
Zema n, ktery kaodiduje do
CNR za CSSD.
(Na nimku E. Zeman pri
besede se so u ~ a snYm . velmi
doble v~em n lim zn§mym, po­
slancem panemMilo ~em Zema ­
nem. )
Ul pres dva roky uplyouJy
od Iistopadu 1989. SplnUy se
podJe vIIs ty ene, kter~ byly
tebdy proklamov8nY?
Z vame castine . Je to asi Ifm .
program v H~zneho OF byl v
podstate soeiiUn demokratick9.
slejne jako jeho autor, poslancc
Milos Zeman , Vet~ina lid! asi
n e inknl a Da n meslich kif i
kvuli navraceni cfrkevnfc h a
s lechtickYch velkoslatku. Zce­
la Sf vytratily my lenky 0
vzdeh'in l. ekologjj a wravot­
nielvi'.
lejne -jako mooho
daJsich. ktere obeany pall mno­
hem vic. ne! 10. co staV! do
popredf rUzni pravicovf pred ­
Slavitele_
Program CSSD bude asi
klast duraz splk na soeialnl
ze
EDUARD ZEMAN
Narozen 11. 4. 1948 l' Mos/c. V roce 19 70 absolvoval Pedagogic­
kOIl l akl/ltu l' Ceskyc h BI/dljol'icfch. od roku 1973 a1 dodnes je
IIlitelem zakladlll skoly 11 Trlrovyc h Sv inech. Od rokll 1990 clen
Repllblikove rady Asociace pedagogll zakladniho skolstvl. presi­
dent Jihoc'eske pedagogicki IIn ie, lIen skolski komise Ow CSSD
aj. Je voleblll jedniCkou CSSD v jihoceskem regionll do CNR .
Adresa: Ceste BlldcYj o v;ce. Jirsfkova 1
6
otbky. Jake JSou blavnf
my!lenky va~ebo programu?
Fonnul uje z~jmy Iff gene­
me LGenerace tech, kler i teprve
do ~ i vota vs tupuji a pro kt ere je
rozhoduj fd dostate~ny pi'istup
ke vzdehlni. Jim hrod, ~e lak,
jako df!vekadrov9 puvod , bude
mnoh6 dnes diskvalifikoval'
nedostate~ ny majelek rod il'u,
pokurl se u skute~ni' pravicove
pledstavy 0 dusledne privatiza­
ci ~kolstvi a juk6bosi "Irhu"
Hkii.
Pro slfednl generaci, klem
pfedstavuje rozhodujlciproduk­
tivnJ skupinu, navrhujeme rn o ­
tivovanou spolu ui:a 'l na vlaSI­
nietv! a rozhodoviini - aI' jiz
formou ezopovskych podnikU,
~j vlastniek5'ch drufstev. Za
zas adni pova~lljeme o1iv nj
ekonorni.ky pOOpmou vnj tfn iho
trho.
Pro ty . klei'ijcr.nemohou rea­
govat zvY~en ym pracov nim
vykonem nn riI t fiv otnfc h na­
k la d~\ chceme prosad it d iish:d ­
nou oc hranu duc hodu pfed
Oael. Duebod nechapeme j ako
dar
l u~neho minis tr a, aJe
jako dodr~e n i smLouvy mezi
ob~anem. ktery cely ~ivot na
svilj ddchod platil formou dane,
s sU[tem, ktery pen.i1'.c po celou
dobu pouuvnl pro svc poti'eby.
"Budeme take usi lovat 0 zruseni
diskrimina6nillo z dan~ni pracu ­
jicich duchodcu.
VolebnI program v!:iak nelle
pi'edstavil n~kolika hesJy, je
poti'eba jej mil c.:19.
Vah strana ma \I!in~
vjhrady k prav~ problbaj cf
ekoDomicke reform~. Co kun­
kretllc ji vytyk te a jakou ji­
nou alternati u v teto obla tI
navrhujete?
Re~eno slovy jist~ho pol ili­
m­
pn
ka: .. To je v eLk~ , vclk6 nedoro­
zum!nf! " N ejsme proti refo rm!,
ani pro ti privatizac i, jsme proti
"jedjne 'pravne ce ' I/!" ~ oko ve
terapie. V oblastl malt'! privati ­
zace ·tav fme metodu leas ingu,
led y zasadu: "zaplat', sz vy ­
d~ l as " . pro ti aukcnlmu prodeji
za bOlove, ktery zvyhodt\uje
s ta r~ i nove mafie. Ve velki
pri va liz!lci up rednostnujeme
osvMcene americke ajaponske
fonn y priValizace, ledy tak ove
form y, kter6 moti vuji spolu­
v lastru'ky azaruc uji jejichpod fl
n a rozhodovfulf, pred fonnami
umozn uj icfm i prat spinave
pe nize a pro tfednict vim nn.­
ptyleneho " vselidovcho vlas t­
nictvi" levny vyprodej naseho
m aj e tku do zahrani ci.
Ktere ot8zky by podle vas
miH budoucl ,arlament r~lt
jako prvni?
Pfe d ev~im nnprav il chyby
parlam cntu minul9ch: Nap~.
di1etants tv ! v zemedMsk', lru l­
tumi, zdravotnf. ~kolske, ale i
liM , zda budou volil osobnost i.
1'0 toliz ~ooc as n y vo l e bni z;1ko n
umoznuje.
Budete pOdporovat opetov­
nou kandjdaturu Vaclava Ha­
via, jestJiZe aDO, t3k z jallycb
duvod6?
Ana. je 10 state jeW~ nejvyz­
na mnej§( inre gruj fc f osobnost, i
kdy~ urcitf vyhrady marne.
Jste zamestDsn jako DeUel.
Jak vidlte souCasnou Ilkols­
kou politiku? Je v nl treba
prov~st n~jak~ zm~ny?
Z m ych pi'edchozkh odpo­
v!!df zi'ele lne vyplyv aj f va!n6
vy hr ady k lomu, co je nazyvilno
soucasnou skolskou politikou .
Postr~da vdkere zasadni znaky
skutecnepolitiky. NereSi lcg is­
lativni, ko nce¢nf, ani linanenf
otazky !lkoistvi.
Jak e dlv;ite na nyneHI slo­
vensko - ceske rozpory'! Arozf
rozpad n~eho stlitu?
Vid im lode d va problemy. Za
prvc o tazku prerozdelov 'nl
mezi republikami . Re~enIm t.
zv. kompetencnfc h sporu by
by /a zasada "k a~dy za svc",
Za druhe pi'edvolebnf pod­
blzivost ambici6znich polit ikll
na obou slran:ich. Pro pripadny
rOT-pad tfilli povaluji za ne­
belpe~n~j~1 ~esky nacionulis­
mu. v kombinaci s pseudo­
pravjcov~m zj.:dnodusovanim
problemil.
Podporujete take my~lenku
posilovani mlstnicb samo­
sprav?
"Za sve spojence povafujeme
posnene org6ny samospravy" .
To je cital z naseho regional­
nilio progrllmu ..Sance pro jifui
Cechy".
Do popredi sllile vke vystu­
pujl ekolo§,icke probh~my.
Pamlliuje CSSD i nil tufo
bezpecnostni polilice.
Ekonomilla je tale, juk se
zda velkou m(!rou v rukou
byvalych oomenkloturnlcb
struktur. Co je treba udelat,
aby tomu tak neb~'lo?
N api'ik:l ad pfrjmoul zfikon.
ktery by predcpisoval dolozil
puvod pt:n~z pou~itYch ke kou ­
pi podniku Ink, jak je tomu ve
v~tSin!! civilizovanych zem!.
Nebo pros!{edniclvim lumesl ­
naneckeho spoluvlaslniclvf u­
mofnit u:;m, kdo mnji pi'ehlcd 0
'!llrych trukturuch ve "eden!.
by 0 nieh roWodli.
Co soudfte 0 soo~asDl!m
volebnJm systemu'!
Ie kompromisem odpovida­
jicim sou~a 'ne situJici. Je Iro­
chu zkouskou inteligence vo­
...
.
Krtsba Vladim(r l irdnek
7
oblast? Co vy osobne soudfte
o sporeclt kolem JE TemeUn.
Ani v j edn om z bodii naseho
prog ramu nezapom tn ame ua
ochranu kraji ny a jejfc h obyva­
leI. EkologU neplakalojeme, ale
chapeme j i jako jedinou cestu k
pi'e:titi. A nelze ji odJ01it na
leps! budoucnost.
16 osobn! povabJji dostavbu
Temelina za nl!co , co by m~Jo
byt podmfnlSno pf i m~~en9mi
komp cnzacemi obyv atelstvu
regianu, napl. levnou e lekti'i­
nou a leplem,jakje to v Evrope
bem6.
A laverem dovoUe stejnou
Olazlal, kterou j sme polozili i
p. V al utovi. Co vas pi'imelo k
tomu , ze jSle pfij al mo:tnos t
kandidovat do parlamento']
Zkusenost. ~e fAdoy , by!'
sebelep§(, program se nepro ­
sad! sam, co! lze ncj 16pe doku ­
mentovat nil o sudu programu
OF. Za ka~dy m programem mu­
Sl stat li de r07.110dn utI, jej pro­
sazov al.
(oba rozhovory zaznamenallY
koncem duboo)
-rs­
vv/
Jaroslav Hasek: Pfed uzsnm volbami na Vysehrade
N ikoUv. pravi/ elen volebn fllo vyborll strany socialne de­
mokraticke na Vysehrade k zastllpei volebnfllO vyboru mlado­
CeskeJlO . "A mljte, proboha. rozum . 1000 K je p rflis mdlo . Za til
cenll. kJeroll nabfzfle. pfi nej lepsi V/'i/i nemUteme fiel : " Kdo j e
organizovan:1 socialnt demokral, 110lt Melelkll " . Tak nizko nekle.s­
neme. Co je to liste kOTlln? Macek. drobny macek. Ones marne
vIcobecnit prOvo hlasovacf. A co (0 tisfc korun proti v.feobecnemu
hlasovac(mu prdvlI.Tis(e komn! Kdo ( 0 jakteIiv vid!l, aby nekdo
meni! pfesvedcen( za tis f komn . Niko/iv! Vlzle. panove. zepoli­
t;cke presvedCenf j e s()lIkrom:ym mojetkem obeam}, Ie neda se
kOllpil za ... "
" Tis(c pet sel kOTlln, a ne/ladejte se!" ozval Sl! mladocesky
deleg t .
"Nikdy!"
"Tis{c seSI set korun a pit hektolilru piva! Dejle si ftct , Metelka
je znamenjl>1 pracovlllk v oborll ceskyeh mel/sin. "
..Nikoliv. j estljedtlOli nikoliv. " rekl druhy Clell volebnfllO vybom
strany socialne demokraticke...bllt/ j ak hutl! Nepop(rame. fe
Melelka - ale presvidcenf politicke. Prodat Sl!. nikdy! Sami marne
3000 K v 'loll s prvn( v(1lboll. Pak /lVa/te. i e nase IIlasy mO/I011
rozh odnOIlI. a vy f(kate 1600 karun a pel he/ao/itrllp iva. Po{(Iame­
[i s lis(d 1IaSimi voliN, IIep fijde na jednoho yoliee ani ptillilr pim.
A mys/fle, Ie za pMlitr piva nekdo z lIasic!r socialnrc!r demQkrat,'
zmef/( sl'e sm 'Jlen( a /(vede v po.5mlch celoll ceskoslollenskoll
soc;aln( den/akracii. ab)' kafdy mohl ukdzat prstem nil nase lidi a
ftc;: ,.1·i cMap; za plil lilrll piva zmerlili svl smyslen(! Nikdy ' My
sociallll dem okrale vfme, Ie j e ndesll/o poclivyc/t lid! zo p{Witr
piva mellit jako kosi/i polilicki p fesvldlellf. lindy jSle nam den·ali
life a nezaleielo pllli! na nas. Nolinee taslO trp( nOllzi a hiad, je
l/jafmovall kapiltJlem. ale 'I fl si po:>kvrnil zapMlilr pilla! Vrle. co
mlu\I[le?! Tis[c Vo/it<l~ socia/IIi! demokratielrjch. a clU(1 s peri
hel..1olitry IIaraz zminit jejicll politicke smyJlen f. Obeanel Vase
stralla mladoceskti nesk/Mil se liZz k va/fTi/jako drive. A pak tisic
.fest set kOTlln. i.e se. obeane, neslydfte! A to byste snad chteli m(1
i esti ' lanky " P ravlllidu ? V zapom{nale. fe polilicke presvidcenf
j e neeD svatello. velktlro. B Ida tern, kteff za mizerny g rOS.l'e p rodaj/
i se svjm polilickym pfesvtdeenfm . leden I;S((' sest konm! Aby vas
certi vza/i! Tal<. se na nas neclwdt!"
..Rekneme ledy" ,prav;1 zasll/pce mladoceskeltovo/ebnllw v.'vbofll.
"te OSI1l hekto/itr!4 piva a 1800 kOTllI/! "
"Pane", odwfliljill.'V C/(! f, soc. dem ovo/eb,,(hQ vYboru. "vidfm. ie
ie vase strana v ,ipadkll. To by se dalo kOl/pillisle soc. dem ovOlict4
za osm hektolitrM Na j ednoho by p h slo fllco pres pM druM
sklenice. Fuj! VoUt se s/ranou meJlrickou, kdyi dOSlanll zajedenaet
krejcaru piva." "A pak. " fekl povysellym hiasem propadly kan­
didot Job . "pak povafte , ie!las vo/by sialy doslld Itnedfe dvakral
lolik. nef nam nab fz rte. Meli j sle plaktl/y, vol/cove. agilator;, pivo
a drstkvllollpolevkll . Rum, cigarety a downlky . U lias se lIejdeliolil
ve[iokmjako IJ v6s mest'tzkk Vy se napijele die libosti trebas kaldy
den . U mil' ale 0 \·olbckh. Nljalcy tell parecek neb(> kOllsek ovam,
par piv 0 pak se teprll jde. A pak S8 voU z presvldce"r. A to
pfe,n,ifdcenf neda se vyntllil osmntic/i sly komnami a oS/1li ltektoJit·
ry piva. To by by/ laciny cltaro~tcr . Od/rajf nGs pan; po cel.V rok a
tea bystechlifJi nas takodNI? Nikoliv! Jakomo/lllll1t1 v /na pOlleseme
s sebnu Cisly politick'} .ftfl. if! date 2000 K a 0 pivo ze lie do /wd­
lIeme? Nikdy! ~t(1 poiilicky je nleo vZIIesefle!zo a lIesmf no "em stat
2000 K. Tak(nt,V pakory/ek! Nerd pIece moina. aby strana bolwl.f'ch
lidf. jako j e vaSe . (ak dolece kles!a. tlby nam nob(zeia mizemvch
dllorel sel koftlfl . Na va ·em mislif bych mluvil jinak! My 10 zadarmo
nechceme! Nera{le se zlobil. Byla by 10 jen j akasi provise. "
"A Ie do volle • pall ove," ozval se zast upee mladot'e IlIi, .,fll1S
polilicky bsty slfl neuznava ifJdne provise . Nam j polilicJ.:e pres­
v[deenrstcjnlsvatym .j ako vdm . Nellznavame po/il icke/rn kSe!tafell{.
Kdo S8 dfl /wuplt, j f? pad(luc". A prolo my nenablztme yaf1.l 01111
sumll. abyste snad zradili sve politicke ple.n·edC"enf. Strarra Eduar·
do GfI!graje toho daleka! Stran.lBarakoveje polilickC pfesvedcent
dra/I(! asvate. VIc nef dv a tisfee plt set kOT/1f! nemManl!, ddt . Poklld
se Iyee piva. dame 20 hektolitru na dobry Lical. Pamallljte. Ie volfle
mule. kler.y je Ikoll1(m radou a zlskal si ohromnvch uislllh . . . "
" Pra ye proto b sle mohli dal VIC . Pltadva .et set komn! Socia/n(
demokracie je strano pevT//!ho cllaraktem. slrana solidn f. Nesmlollva
zbYleCne, ponlvad f je j f sWJtym politieU p fesved(f?n{ kaldeho.
..Zajislr fekl de/egat mladoeeskeho volebnfllO \I.Yboru, "my
ctfme pfesvideenijednollivee. my dllame. comMeme. Kolik vlasl­
ne ehcele?"
., Vy nas chcete podp l6eet? Nikdy! Pel ti (c korun a co se snl 0
vypije. Nedame se zotrotit! NemMeme nitreho slevil! Nasi volicove
nedajf s; /isla zamazat medem ."
..Drime ( Iyli tis(ce kOT/III ,j. zastenal mladocesqdelegal, "vynds
i dfm rite . "
" Marne feci. pel tisfe a CO se sn( a vypije, Po/itiekd cesl neda se
koupil. "
" Cry;; listce pel sel. ale vfc lIZ nemohll dat, M il je nllij svedek.
Pt)vaile, if! Mete/ka je je den z n ej /epsieh ceskjch lid£! "
"Ctyfi tisfce pit set? Vyjste se zblO.zllil. obcanei Pfidejteteehpll
set a bude to odbyto . Nap!Seme vtJm stvrzenku no tlcll p llisie pit
set kOT/1II a pet set kom n budf!te m(1 sam v kapse .
"Nll tedy plal{. Dame plttis{c komll. aiejen prolo. Ie dr. Metelka
je v.Vborny Ceeh. KvMi 500 Kse pl<ece nerozejdeme. VIdyfjelopro
pffsle . .. "
.,vyselrradsktJ \lo/b a naplflllje mne hrdostl," pravil po volMch
dr. Metelka. "je videt . co zmMe nadiellt . .. "
U
U
Literarium ze skolnich Iavic
V jednom ma lem m~stec ku
vedle ehc dv~ popelnice.
ledna byla oskliva, stara. kfi v8
a mIdi!la. Zata druh li byla
peeliv8 a odpadky m~la vLdy
i'iidn! rozli'idene. Ta zlase jme­
novala Clalldje a la druha nesla
napis ~kolni 713. ~kolnl 713
v~ak m!la wlpen\. Zili Claudie
jf otravovala !ivol tim, zeo~ as
do nipootevrenym vikem vha­
zovala IU . h.nilou rybu . lu
vyzvykanc Pedro, vziipelf roz­
slaplo slu pku z blumy, hned
na to zkuene leeo, onde zas
prejctoll vranu . Jindy do nI hd­
zel olravenou ropuchu , 7.kyslc
zaviniice, vyli~ovaneho elo­
p9'ra s akulni frakt urou, padanou
cerv ivou hru~ku. mokrY SpfOL.
pouzity kapesnfk apod.
Trpeli ve p7e~knly dlouhou
zimu a ~kolni 7 13 . e ut. detin ­
sky tHila na nadchazejid ve­
likonoce, co! vila!<: Claudii bylo
srdecn!jedno. A lnk daJ vhazo­
vai nku sv sousedee nasku bane
provlizky, li'i propadU: drach­
my. silac rert iln! prokel. zpu­
chrele teldonni vedeni a da1.~f
ne mene zajimave veci. ~kohli
si presto pee live vedla p i'e ~ n ou
evid nci veer. ktere do nI byly
vhozeny. Mezj nejzaj ima vej1i1
a nejvziic nej 'i pati'ily lyto exem­
plMe: dege ner vany orbit . zpu­
chLelli roura od vysavace. de.­
ravy kakt us. eeho si v~ak ne­
jvice va~ il a. byla fOlogr fie
Slanisl uva Hlozka. liz ne.koli k
let (Quii) , po 10m . aby k nl
~taly
8
prisel a odhodil do nf alespon
papirek od ovocneho fure (nej­
Jepe cervenoryb(zoveho). V
noei 5 .ii casto zdavaJo, ze 0 nI
vyp ravi ve Veze.Ale velikonoce
uz klepal y na viko. Y tom z
prolef lho ustavu vysli jarem
rozbujafeni sludenti a sputfiLi
p~ed sebou dYe popel nice. led­
nu rezavou, starou. egoistic ­
kou. exhalujicr a vilbec odpu­
zujfcl. Zato druhou na slunci SI:
py*ni f svym kovov ym kabllt­
kern , ob ~ ucha hre!! vzty ~e n a,
nn p hied pi'itaZlivA. radesl do
nI otlhodil alespon nedopalek.
A jak byli ~ ~ns(ni z toho, ze
zima uz. j e pry~, nevahali a
nebotku Claudii shodili do
skarpy ... Patt'i j i 10 , nepeflidni ­
' 1"
Cl.
A sc z~j mem pozorovali jej(
vysypa ny ob ah: klasj fika~nf
arc h OTS , Ii'idnici, nekolik
hadri'l. hub, ro(!ruKu a mydel,
jedno ziivaz i~ko po 1 g, je~t~
j edno 50 g, silne dehydrovany
ra~e l m i k a n~ko l ik cvi~ek.
M lad z e S odporem odvralila.
VYlahla z kapes eentle a jami
kvitka a ~t'a lnou Skolni 713 z
zpe.vu opLim i. tickych pisnl
ov n ~ ili .
Tak dosahla ~kolni 713 vr­
chol u. zalimco Claudie truco­
vile cht'itra la. Tak pravda a Las­
ka zvltczil nad ill a nenhistf!
Studentky 1. roeniku gym­
nazis H. Homerov , V. Btilko­
va, L. Rabasovo.)
Geoiogicke pomery Trhovosvinenska Geologicky vyvoj zajmove
oblasti byl slo!ity, zakladni rysy
povrchu byly vytvoreny vnis­
n~nim a dotvareny zvysenou
vymolnou cinnostf vody ajinych
geologickych cinitelil .
Skalnf podklad popisovane
oblasti tvori dvojslidne svorove
ruly kaplicke s cetnymi vyskyty
pegmatitovych cocek, Hemen­
nych hI a ki'emcncil. Tahnou se
vc smeru IZ- SV od Kaplice pres
Nesmen, Nechov, NeZetice,
Otevck. Cei'ejov k Borovanilm,
kde jsou zakryty pisky, sterky a
jily Tl'ebonske panvc (viz mapka
~. 2). Tyto dvojslidne svorove ruly
mfsty zvctraly v pfscitou zeminu,
kterou milzeme pozorovat v Tr.
Svinech .. V piskovci". Ma barvu
srrfbrosedou, zlutohnedou. pre­
dcvsim vsak ccrvenohnedou od
sloucenin zeleza.
lane a vychodne od T. Svinu
vystupuje nad teren vyrazna
vyvysenina tvorena dvojslidnymi
zulami a granodiority trojiho typu.
Jsou rozsii'eny v okoli obef Besed­
nice. Kleni. Dobrkovska Lhotka.
Slavce. Zumberk. Kamenna. Bu­
kova. OleSnice a Rejta, kde se
take v lome telf (mapka c. 1) .
Tyto zuly a ruly zvetnivaji v
pisCity a hlinitopiscity zvetra­
linovy plast. Splachem techto zve­
tralin do spodnich partif snizenin
daly zaklad cele rad~ piskoven
v okoliT. Svinu (Rejtasmerem na
Oldnici, Pod vodarnou, Na srrel­
nici, atd.). Vyraznou hranici mezi
svorovymi rulami a zulami tvoH
Farsky potok. Zvedavy nadsenec
si miHe jednou nohou stoupnout
na levy breh a druhou na pravy
bl'eh. Dosahne tak spojenf dvou
nejrozsirenejsfch horninovych
celku v nasi oblasti.
Podivejme se jdlte do daleke
historie. V mladsim neogenu
(rretihory) byla severnf polovina
iizemf zaplavena morem. Nad jeho
hladinou vycnfvaly pouze vrchy
(Stra! 630 m sv. od Svateho lana
nad Malsi, Chlumska hora 656
mm ssv. od Chlumu nad Malsi a
Todeilska hora 608 m). li!ni
polovina iizemi byla vctsinou
sous!. Do takto vznikle pevniny
zasahovaly z more jen zalivy po­
dlc ji:t tehdy existujfcich potoku,
Dluhost'skeho. Keblanskeho a
Besednickeho. Koncem ti'etihor,
kdy se cely Cesky masiv zacal
zdv iliat, zacalo ustupovat i more a
tehdy se cele nde uzemi stava
SOUSI.
Soucasne obdobi. ktere na­
zyvame ctvrtohorami by 10 pozna­
menano chladnym klimatem
(sti'idani dob ledovych a mezi­
ledovych). Tato doba je pozna­
menana mrazovym vyvetravanfm
v nejvyssich castech Trhovo­
svinenska. Pi'ikladem jsou svahy
Slepicich vrchil, pi'edevsfm na
iipati Kohoutu (870 m), Vysokeho
kamene (865 m) a Todenske hory
(606 m), a to v podobemrazovych
srubu, kamennych moi'f a izo­
lovanych balvanil. Vetsinu iizemf
pokryvaji svahove hIllY s primesi
pisku, drri a ki'emennych valounu.
Prumerna mocnost techto pud se
pohybuje od 90 do 180 cm. lsou
obdehivany a zemCdelsky vyu­
zivany. Splachove a povodilove
hliny 0 mocnosti 100 cm a se
ctyi'mi mctry mocnymi hnilokaly
cernohnede slatiny jsou rozsii'eny
podel potoku (Kcblansky, Dlu­
host'sky, TrhovosvinenskY). V
zemedelstvi jsou vyuZivany jako
louky.
Dr. Vac\av Pavlf(!ek
,..
"
(Z]
'1i;'e; ""er1ce
1M
Gl-q,,,.;1 (Wc:, ... d<!,'~ ~/'L)
,....,
i).r".i,r'<I",,· It.,,lQ. (-..:t.,~'"d'ft'7~1l1
L.±-t.J
(,'°""4;1>'11({r«>sla.J1sti i:rr)
T're60.t5~'
r-clnt!1I
zt."'!J
])'~'.J17'dnc.· T'a.." a,.tt~ L Q(lt:c..b
0:>
o
o
0
o
0
0
0
0
-1'-"­
-/1­
-,,-/1­
~/-
o
I.·.·. '.
JILovtTO -Pl:rilrl~' ..rHf;-RH~/N.Y.·
...(.)-(0}­
o
,
"
x
"
"
8
9
0
,..
"x" "
"
I J
1\ J
o
o
,..
x
)(
"
"
I ~ !
l
!
,;
Z historie
Prace teoreticke
Ve 20. a 30.letech vyvrcholi­
la take Hlichova vMeckli teo­
reticka ~innost.
U~ jako Ufednik Zemskeho
vyboru pracoval publicisticky
ve Sprlivnim obzoru a vydal lllke
samos t atn~ dv! vyznamnejsi
sludie:
,,0 stavebnim koncensu" v
roce 1909 a "Dohled vy~slc h
instancl samosprlivnych n a hos­
podlil'stvf v okres ch a obcfch"
v race 1915. V pubLicistiek6
cinnosti pak pokraeova] i po
vaIe e oapr. v tasopise pro
pravni' a stain! vt!du nebo v ea­
sopi ech Prlivnik, Parlamenl aj.
Vedic prace u Nejvyniho
sprlivnlho oudu by ) HaeM v
Ie tech 1924 - ) 929 lake do ­
centem Da pravnicke faku)le
Karlovy univerzity, kde puso­
bi) i jako nahradnik v di ci­
plinlimf komisi pro univerzitnI
• • •
EMIL HACHA 5/ profesory a docenty . Byl rovnez
clenem pnivnf rady t eskoslov­
ensk! rep ubliky, elenem teske
akademie v!d a urn!ni a clenem
~eske ucene s.pol~nosti.' Diky
svym odbomym a jazyko rym
znalostem zastupoval Nejvy~U
sprlivni saud i po nejroznejnch
jednlinic h v zahranicf a by) zvo­
len elenem staleho rozhodclho
soudu v H aagu. Uznfulirn jeho
z6.s luh 0 ceskoslovenskou pr§v­
nJ v~du byl i bornik sludii a
pffspevkil .. Pocta k 60. naro­
zeniniim dr. E. Hachy", klery
vydBly es. pravnieke kruhy v
roce 1932.
Hlicha se sam uejml! ucasl­
nil i ruzoych disku i a sporo,
tYkajlcieh e bezne pro vnl praxe.
Postavi l senapr. proli sirokemu
rykladu § 114 uSlavni Iistiny ,
podle nehof by byly zak!uny
t(lvka i vY luka. Zdllraznoval
fe nelze logicky hlet1al zlikaz
SLOVNIK
VEREJNEI-IO pRAVA '
CESKOSLOVENSKEHO
P~i~d3j i ;
JUDr. EMIL HACHA,
1!1"\'11~
JUDr. ANTO r
" "IOen t N'Q.. ) \i..lIIO 'I'Ini vn lhu
oudu v
tu.,
'Pf olt'{or K III rlOY J unlve.n;lt~·
J :Dr. FRANTISEK \VEYR,
J
>J
P rj)..,.
r. KAREL LASTOYKA,
Htdakhl t aje"mlllk:
JUD r. JIRf IIA ' ELKA,
ol,ll)or.9vY r ll4A ,.
'so
1934 P -
JUnr. JIRl nOETZEL.
n OB
ve druMm odslavci lohoto para­
grafu, protoze tak by hospo­
darsky boj znknzov la sama
Ilstava a tento odstavec by pTi­
rno negoval odst avec prvni,
ktery slavi i organizaei vytvoi'e­
nou za u~elem hospodalskeho
boj e pod uSlav n l o c hranu.
Protofe neellis tovala vys lovna
treslnf nomla, zastaval nazor,
ze ani sl vka ani vylu ka nejsou
j ako prosuedek ryzfho hos ­
podiirskeho boje trestnim de ­
liklem.
Nejca$ti!jsim nrun cfcm jeho
teorelickych l:1:1nkil a studil vsak
bylo spravnf soudni tv!, kon­
kretne N ejvyssi spriivni oud., 0
nernZ napsal padesliliSlTanko­
you studii i do Slovnlku vefej­
neho prava ~es ko slov ens ke ho.
Aklivnl u6ast na pi'iprave a vy­
diiviini toboto monumen talnlho
dna pl'euv ( le ~ne
pravnf vMy
zaujfmii dom inantnf rn islo v
Hach vIS toorcticke cinnosti.
Nedl ouho po vzniku tSR si
nc ko li k vyznamnych pravnfku
- mezi nimi i Haeha - uv!do­
milo, fe DOVe cesko sloven 'ke
vel'ejne pnlvo postnlda soubome
dna slovnikovcho charakteru ,
v eizfc h pravnickych \i re ratu­
rach obvykle. Vysledkem tech­
to Il vah byl nakonee pctidi lny
"SJov nik vei'ejneho prava ces­
kos love nskeho". le bo prvni
~ ty n dfly vysly jcste pi'ed valk­
au (1929 A - CH, 1932 1- 0,
ial.iLas1v u telf1:lIk v Prato:',
Ra
1938 S - T),
doplneny paty dil (U - Z) po­
tom vroce 1948. Vn!j Hormou
usporada nf latky sice Slovnik
pfipomfnal svuj staro rakousJt9
vzor (Oesterreichischee Staats ­
wortebuch profesori'J Misch.1era
a Ulbriehta), avsak jeho obsa­
hova napln byla zccla svebytna
a pilvodni. Poi'adateli Slov niku
Sv azek I.
A ai. ell.
B R ' 0 1929.
l-iA KLA DA TELSTVI, POLY Gl1AFIA-R UDOLF M. ROHRER-BR NO.
10 byli krome E. Hachy jdle pro­
fesofi Karlovy univ erzity JU DT.
J. Hoetzel a JU Dr. A. Hobza
(ten pouze krAtee), dUe profe ­
sor Masaryk vy univerzity v
Bme JUDf. F. Weyr a profesor
Komen skeho u ni v rz ily v
Bratis lavlS JUDT. K. La§lovka.
Velkou praci odve dl ja ko
redakc!ni tajemnlk lake sou­
kramy docent K arJovy univer­
z ity JU Dr. JiIf Havelka. Do
Slov niku pri. pfvaly desitkyvy­
znamnycb pravnlkll.Pa vlilce
zbyli z tohotoredakcrllho kole­
kti vu POII Z Hoetzej a Weyr.
Hlichu a H avelku odvedly od
pnice dusled ky rok u 1938. Pm­
fesor Lastovka zemi'el a take
H6ch a . e pokrncovani prace
nedozi l. Redak~ni kolekti v pak
doplnili p rofesoo Posvar a Stafl.
Jezaj fmave , at: paly dil vysel
v polovinlS roku 194 8, tedy po
uchopenf moci ko munis ty ,
odvUili se Hoetzel a Weyr v
doslovu "vd~ne vzpominat" na
v~ echny byvale spolupracov­
niky - ledy i na Hlichu, coz j im
slo u ~1 ke eti.
Hac ha se samozfejme neu­
lSasln iI prace na Slovniku pouze
j aka cleo redak~n lh o kolektivu .
Sam do neh napsal !finae t he­
sel (napi'. Auto nomie, Koali cnl
pnivo, Pracovnl Pfil vo aj .), Z
n iehl nejvyznamnejsI byla uz
vy~e zm in~na studie 0 Nej­
vyssfm spriivnfm soudu. Ani
vysokii odborna uroven vsak
nakoncc Slovniku nepomohla
pfe~it nlistup komunistickeho
(bez)prdva. Po destrukci pniv­
niho sy stemu v roee 1948 byl
odsunut do oblasti historickc a
navi zakazane literatury. Ha­
eha se loho uz nedoi.i1 - jeho
tragicky konec za~al 0 deset let
dffve.
(pokra~ovalli pi/Wi)
zc
~
RADIME • IN FO R MUJ E M E • RADI ME mgv itaminu C. Dale bylo zjisteno
asi 60 druh u stopovych prvku
dulditych pro lid sky organismus
a jsou uyad~ny i protirakovinne
ucinky . 0 rakytniku a 0 jeho pi!:s­
tovani si povime vice.
Mno!i se odkopy neba /,izky.
Nejvhodn i!:j si do bou pro vy­
sazovanfsazen icjejaro. Vybduje
pudy neutralni, lehke, vzdusne.
Nesnasi pudu s i ln~ zamokfenou s
vysokou spodn i vodo u. Proto! e
nes na~ i nad bytek duslku je hlayn i
zasadou kulturu nepiehnojovat.
Vyuilva atmo-sfericlcy dusik a
sam obohac uje plidu dusikatymi
sloucen inami. Sazen ice clmin fme
pred vysychanim fo lii nebosla bou
vrstvou raseliny. V leti!: pakdbame
o dostate~ ny prisun yod y, aby se
plody mohly dobre vyvijet. Sa­
zen ice se vysazuji na yzdatenost
2 - 3 melry. Ide 0 rostlinu dvou­
"
" druby ovoce
zname
V poslednl dobe vzrustli
zaj em 0 nove druhy ovoce jako
je rakytnik i'esetlakovy, drin
obecn y, rute svraskala, jefa b
cernopLody a vBen plst nata.
Spolecnou vlastnostf lechto dru­
bu jsou niUI miroky na sta ­
novist e, kUmaticke a pudnl pod­
mlnky. Maj l vem odolnost pro­
ti c horobam a ikudcll m, al e
nejdulefitejsijevysoka nulrienl
bodoot a plodu a tez jejich
deko r a t ivn l uptaIn nf v za­
bradklieh, ale i parekh a si­
dliStieh.
Z1tim OIlS neni mn oho, kten se
I~mto k uhuni m v~ nujeme . Presto
neko lika lete zkusenosti sta~i k
posouzeni vbodnosti zarazenf
t~hto dru hil do nasich zahradek.
Vsec hny tyto koltury se dobre
hodi do nasich horsich podminek,
jen don obecny vyiaduje vice
vapenitou pudu. Proto se ve volne
pi'irode ud deljen najizniMorav~
od Mikulova po Male Karpaty. V
~. Bud ~j ovidchje vysazeno asi 5
ke/'u drfnu v parku Na sadech pled
byvalou krajskou knibovnoo, 2
kere jsou u prechod u Ire kasarnam
na Marianskem mimesti, kde jsou
skryty ve stinu vysokych stromu a
presto ka!dorocne bohate plodi.
R aky.nill: felletl ak ovy je
moZo o vide! v prostoru pi'ed
ceskobudejovickym krenialori­
em, kde zahon s nimi oddeluj e
chodn ik hla oi tridy od par­
koviste. Raky toik je od born iky
zarazovan mezi nejvyznamnejsi
polyvitaminoverostliny. Obsahu­
je totit ve 100 gramech asi 200
domou a proto semusf na kddych
5 - 8 rostlin samieich vysadit
jedna sam6. Opyluje se vyhradni!:
vetrem. taHe samei kei' musi byt
na navetrne strane.
Rakytnik kvete zaciitkem kvet­
na. Kvety j sou nepatene, samei
jsou 0 poznani vets) a tmavs!.
5kHz{ se v zai'i pred uplnym
doznin fm p lod ll. Nevyhodou
rakytn lku jsou ostre trny. ktere
jsou pi'i sklizni neprijemn e. Plody
jsou podobnc rybizu, plodnost je
obrovska, pravidelna. Plody se
zuzitkuji na vyrobu vynikajici h
dzemd a marmetad j na Irompoty .
Vyboeny, osve! uj lci je z nebo i
most.
Celii rostli na puso bi velmi
dekorativn~. je mimoi'adne plod­
nii avyznamnii pro nase zd rdV!.
Doporucuji k vysadbe.
B. Zachar
~
Uprava zeleniny V nasi domac osti Jak jsme si naposJedy slrbiJi, lak na~e zamys leni nad zelcninou
v nasI strave - vy ~ive, zakoncime uvahou 0 jeji uprave.
Ve v~ive se dopoustfme casto ruznych chyb. Jednak e plfliii
pYejrdflme. kdy zapominame na strid mos t, j indy zase naJe stravo
rna nespravnou skJ dbu nebo j idlo behem dne nevhodn!: ruzde lu­
jeme, a v neposledru fade spatnou upravou ni Clme hodnotne l atky
v po trav e.
zelenina je pro
JiZ pl'ed lfm jsme i 'ekli, ze syrov a ~er.
vy~jvu nej cenn~j!{ , nebot' obsahuje v~e cJlllY nerostne soli (mineral ­
oi latky) a neporusene vita mfny. Nevhodnou upravou ml1~c jeji
hodnola k1esnou( az n a m inimum. Vitamfny , predevlHm vitam In C
je ei tlivy na vydu~ny ky Ilk (oxidaci), dwena vynr teplotu.na styk
s nekter9m i kovy a na zasadi t6 prostl'ed r. Rovne~ se z r zkrajeny ch
ci oloupanych potravin vi tamin C snadno vylutuj do vody . Proto
zasadne l.eleninu i brambory loupame , krajime i strouhame af
tesne pled lepelnou upravou vkllidame rovnou do valieI vody.
Zmrazenou zeleninu d6v ame val'it. p~ci,smdi t nebo dusit j e~te ve
zmrazen6n stavu. N kolikahodinove p ne han f zmraZQne zeleni­
ny pl'i pokojove teplote by znamenalo zllacnou ztriitu vi1amfnu C.
Rovnez pok:cmy z potravill obsahuj ici v itam m C jiz Ilcohlivame,
proto~e ka~de ohf6tf znamen citelnou ztr6tu vitam inu C i j inych
dilleZitYch sloZek. Dvakrat ohHv an~ poknn rna j a jen a i 10 %
z PUyodn.i1lo stavu vitaminu C. Vyj imk o u j o u ysem stare , na­
kUcene brambory, ktere ve slupce obsahuji j iz urc ite mnozslvi
jedovareho olaninu. PrOIO na jare jiZ je nc vhodne brambary valjt
ve slupce au syrov9ch brambor odkrajujeme silneji stupku!
PTed upotl'ebenim zeleninu o m~vAme pod lekouci v dOTI vcelku.
nekrajenou a pauHviUne k cistenl jednak karUcku (u mTkve ,
pelrlele) nebo skrabky z nerezu. Pro upravu zel~n iny je p'edcv~ i m
vh.odn~ nado r smaItovane, nerezavt!jfci ocel nebo pak porcel6n a
sklo. Stykem s holym !elezem se vi tamin C zna~nc nieL U d&vli se,
!e pri du~enr v nlidobl! z nerew jsou ztnity pouze 15 %, pfi valeni
20 %. V nevhodnych n&dobach joou ztrlilY nekoli knnasobne vyssf.
N&doby k uprave zeleniny by m~ l y b~t i nej m n§ih.o tvaru. aby
vzduchov& vr tva byla nizkli (pozor n vy~e udanou alt idaci) a
z&Sadnc pouHvame uzavi"enou nadabu - pokliC!ku nebe t1akory
hm ee. RovnHsesnaHmeco nejmene zeleninu michal . Vyhodnejsi
je vzdy ze lenin u du sit ne~ vanl !
C hceme-li vari t zdrave i hosp odam e, e kono micky , mel i bychom
se snaW 0 la , aby tak6 nas radinny j idelnfcek byl vMy spravne
vyv a! eny a obsahoval z ka!de potrav inove sku piny nl!co.
, Pi'i se. tavova.nl n a~e h o dom Ciciho j ide l nf~k u bychom hlavne na
zeleninu nemeli nikdy zaporom a!. I kdyz zelenina nelli I~ kem
v prav~m slova smys lu , pIe ' to j sou 10 plodiny, rostliny zdravotn'b
ve lm i dOle1it6 v nasi .9~ i ve, kte re pnsplvaj f k odoln osli a zdrav e
kondici I1dske ho organism u.
K aZd~ z nas, kd o rna kOll ek zallnklky nebo vi stnf mens!
poze mek vhod ne orne piidy si mfizeme vhodn.9mi osevnimi po ­
stupy vypes tovat ~eTstvou zel ninu ve svem jidelnitku daplal
l/lmer po cel.9 kalend fur rok !
J. E.
tva
JARO, vftej na zahradcel 11
SPOLECENSKA KRONIKA NAROZENt
Jana ROULOV A
Stanislav DVORAK
8.3.
23.3.
Trhove Sviny, Namesll 27
Trhove Sviny. Nove meslo 23
DEVADESATNICE
Srdei!!ne blahoprejeme k zivolnimu jubileu - 90. narozeninam panl
Marii Kalku50ve. ToholO vzacneho ~ivolniho jubilea se panl
Kalkusova dO~lva 21. ~ervna 1992.
N eprehlednete
1. Vhodne zamlslnonE si obean
zaji§iuje vlaslllEm l'sillm. Obean.
klery circe a mute pracoval. a
skuleenl hledo nove "plalnlnE a
felen( sve silllace, najde na Ufadu
prace maxi-malnl pomoc. Zpros·
Ifedkovalete ot'ekovaj! na druM
slralll maximalni spoluproci
IIchazece pfi hletMnl vhodnellO pra­
covniho mlsla.
2. Zakladn{ informace ziska
IIchazee v informaenlm cenlnl.
Uchazee, klery skuleenllzleda pro·
ci si vtdy pled navIllvou zproslfed­
kovalele nabldkll volnych mlsi zajde
prohiednoul. Informace 0 volnych
pracovnlch mlstech, klere byly
nahltHeny v prtiblhll dlle jsou v ill­
formaenlm cenlm k dispozici po
Ifindcle hodinl.
3. Po vyplnlld tadosli 0 pfijel[
do evidence yam bl/de. poklld je k
dispozici, nablzello vlwdne pracov­
ni m(slO jit pfi lelo prVlrf navIllvi!.
4. Podle dala valello narozen[
.isle zafazen ke svemll zproslfedko­
valeli. Ten urellje daillm vall
lIlivIllvy a vyslav/lje vom do­
porutYenkll na volne m{slo, klere jSle
si vybral. Zproslfedkovalel potadllje
dopllllnl chybljfcfclt dokladu,
pOlfebnych pro lireen{ valich dOvek.
Ie ledy pfedevIfm ve valem zojmu
lylO veas dolotil.
5. Pfi jedlUlnl yam zproslfedko­
valel sdlll, jake motnosli 1'1'­
kvalifikace exisll/jf. K dispozici je i
psycho log U"adll prace, klery yam
pomlite orienloval Sl! v potadavcfch.
jet klade I/reila profese na schop­
nosli a vlaslllosli pracovnlka.
6. Nezlltl/jle praci zproslledko­
vacele SVOll nedochvilnoslf. Vliclllli
uchazeei jsol/ objedllani na IIre;IY
cas, blldle k Ilim olzledllplnl. Pokud
ptijdele mimo objednallY lermln,
olrlasle 10 ihned zprosli'edkovaleli.
K jednalll bl/dele vyzvan mimo ea­
sove pofadf.
7. Pfdlile si pozor"l POlllelll
pro zajl!mce a lIchazeee, abysle byl
dobfe illformovan 0 svych provech
a povillllosiech. Zproslledkovalele
nepodavaj! informace 0 socialnfch
olazktich. ani lIeprisobljako pravni
poradci.
8. Po obdrteni dorueellky lIa
volne mislo jsle povinell navIllvil
perspi!klivl/iho zamlslnavalele do
24 hodill. Pozdljli navllba bllde
povatovona za malenl spoluprace s
,
•
Ufadem prace.
9. Iednejle vtdy jaslll, slruelll a
sami za sebe. Zodpovldllosl za vale
rozhodovanl ponesele vtdy vy sami.
10. Iednejle vtdy klidnl. korekl­
nl. Pfispljele Ifm kc zdarujednal/l.
Berle olzled na sve zprosli'edko­
vale/e . I oni moholl "dllal chybLl.
C£lil se ul/aveni - jako vy.
Abeceda fytotera p ie /5/ Desatero 0 susenl a ucbo­
vllvanl
1) Susenl je dosud nej­
jednodussl a nejrozsirenejsl
zpusob konzervace ~crstveho
rosllinm:ho malerialu. Prilom
je dulezile, aby pusobcni en­
zymu. v duslcdku kterych vzni­
kaji pri suscnf tzv. sekundamf
zmeny v obsahovych latkach •
melD co nejmene skodliveho
vlivu. Suslme prirozenym te­
plem. pomaleji na pudach. ve
stodolach. kulnach nebo ume­
Iym teplem v rychlosusarnach
u velkopestitelu. Nckdy se oba
dva zpusoby kombinujL Exis­
tuji samozrejme i modernejsf
zpusoby. jako napi' . susenf
infracervenymi paprsky apod.
2) Mfsto na suseni si pri­
pravime drive. neZ zacneme
rostliny sbfrat. Pros lor na suseni
musi by suchy. cisty, dobre
vetratelny a chraneny pi'ed
prudkym sluncem . Nasbirame
vzdy jen tolik, kolik dokazeme
ususit. Rostlinyjc (i'eba rozlozit
ihned po sberu.
3) Nasbfrane rostliny pi'cd
rozlozenfm k suseni dukladne
prohledneme, preberemc, zba­
vfme je vadnych casti, cizich
pi'imisenin a necistoty . Take
mu~eme upravitrczanimjejich
velikost.
4) Rostliny susfmc oddclcne
die druhu v tenkych vrstviich na
cistern suchem papiru, na des­
kkh i!!i na ramcch k tomu ui!!elu
zvlast~ upravcnych. Listy, kve­
ty a ki'ehke nate pri suseni nco­
bracfme, silnejsi nale a nale
husteji olistnene i!!as od tasu
ano. Koi'eny, oddenky a n~kdy i
nate susfme voln~ zavesene na
snui'c, aby vyschly i uvnilr. Plo­
dy musime obcas obracet. aby
schly rovnomcrne a neplesni­
vely uvnilf. Kuru susime ob­
vykle v troube.
5) Delka susen( zalezf na
vzduchu, tcplol~ a povaze
suseneho maleriiilu . Suchy
vzduch rna mft pl'istup k rost­
line zc vsech stranoSilicove ros­
!liny susfme pri teplote do 35 ·C.
Rostliny , jejichz obsahove lal­
ky se lehce rozkladaji, susime
pi'i tcplotc 40 - 60·C. Koreny a
kura vyzaduji i vyss( teplolu.
Kvcty, listy a ki'ehke nale
susime v lete 3 - 8 dnf a na
podzim az 2 tYdny. St'avnale a
podzemnf casti susime 14 dni a
na podzim az 4 tYdny. Stupcn
ususeni zjistimc dotykcm. Lisly
a kvety se daji rozdrobit na
prach.
6) Suseni je vypafovani vody.
Pomer ztraty na vaze byvn
uvadcn u jednotlivych drog v
ceniku. Obvykle ztrad kura
polovinu, koi'eny 2/3, nat' 3/4,
Iisty 4/5, kvety 5/6. semcna 1/5
puvodnf v:1hy.
7) Drogy uchovavame na
dobi'e vetranem, suchem a
krytcm mfste, v dobfc uza­
vfenych a ncposkozenych oba­
lech, v papirovych pytlich a v
lahvfch, pokud jde 0 velmi
citlive drogy - kvcty . Cas od
casu prohlednemc drogy a 7.kon­
trolujeme jejich stay.
8)
Nasbirane rostliny,
chccme-li je odevzdat do nn­
12 kupny, nemame lamal, drobil
ani mechanicky upravoval. Od
sbcrace se pOZaduje pouze
ususeni a zachovanf vnej~i1lO
vzhledu a vnilfniho obsahu
lecivych lalek. U skladn~ne dro­
gy musime chranil pi'ed mikro­
binlnf infekcf (houby, pifsne),
pi'ed Iunyzcm a oslalnfmi skud­
ci.
9) ledovate rostliny nesmfme
susit ani uchovavat mezi oslat­
nimi rostlinami ve stejne mist­
nosti. Obaly oznacit "jed"!
ZvhiStni pozomost je tfeba ve­
novat rostlinam obsahujfcfm al­
kaloidy, srdecnf glykosidy a ti'i­
sloviny, ktcre se na vzduchu
rozkladaji.
10) Droga je maleriiil
biologicky a i pri nejpeclivej~i
uschove sc i!!asteene nebo uplne
obsahovc men! a snizuje se i
leciva hodnota. Hodnota drogy
je i!!asove ohranicena. Prolo se
rna pestitel i sberac snazit, co
nejdi'ive dod a! drogu vykup­
nlmu zavodu .
TRHOVOSVINENSKE LISTY
Zpravodaj obcanll mesta
Trhovych Svinll a okol!
Vydav3 Mestsky urad
v Trhovych Svinech
. Predseda redakcnf rady
Franti~ek Slfpka
Odpovedna rcdaktorka
Mgr. Marie Du~kova
Naklad 400 vytiskll
Tisk: Agroprint Cesky Krumiov
Cena (ohoto vytisku 3,50 Kcs