Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Učebnice
Transkript
Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Učebnice
Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Učebnice Cvičebnice Řešení (koncept) Andre Henschke Henschke Consulting, Nĕmecko Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných procovníků v globalizované průmyslové výorbě. EU – Projekt č. DE/08/LLP-LdV/TOI/147110 „MINOS++“, platnost od 2008 do 2010 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. www.minos-mechatronic.eu Partneři pro provádění, hodnocení a šíření výsledků projektů MINOS a MINOS**. - Chemnitz University of Technology, Institute for Machine Tools and Production Processes, Germany np – neugebauer und partner OhG, Germany Henschke Consulting, Germany Corvinus University of Budapest, Hungary Wroclaw University of Technology, Poland IMH, Machine Tool Institute, Spain Brno University of Technology, Czech Republic CICmargune, Spain University of Naples Federico II, Italy Unis a.s. company, Czech Republic Blumenbecker Prag s.r.o., Czech Republic Tower Automotive Sud S.r.l., Italy Bildungs-Werkstatt Chemnitz gGmbH, Germany Verbundinitiative Maschinenbau Sachsen VEMAS, Germany Euroregionala IHK, Poland Korff Isomatic sp.z.o.o. Wroclaw, Polen Euroregionale Industrie- und Handelskammer Jelenia Gora, Poland Dunaferr Metallwerke Dunajvaros, Hungary Knorr-Bremse Kft. Kecskemet, Hungary Nationales Institut für berufliche Bildung Budapest, Hungary Christian Stöhr Unternehmensberatung, Germany Universität Stockholm, Institut für Soziologie, Sweden Obsah studijních podkladů Minos: moduly 1 – 8 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: základy / interkulturní kompetence, projektový management / fluidní techniku / elektrické pohony a řízení/ mechatronické komponenty / mechatronické systémy a funkce / uvedení do provozu, bezpečnost, vzdálený servis / dálková údržbu a diagnostiku. Minos **: moduly 9 – 12 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: rychlé vytváření prototypů / robotiku / migraci / rozhraní. Všechny moduly jsou dostupné v následujících jazycích: němčina, angličtina, španělština, italština, polština, čeština a maďarština. Pro více informací prosím kontaktujte: Technical University Chemnitz Dr. Ing. Andreas Hirsch Reichenhainer Straße 70, 09107 Chemnitz Tel.: + 49(0)0371 531-23500 Fax.: + 49(0)0371 531-23509 Email: [email protected] Internet: www.tu-chemnitz.de/mb/WerkzMasch www.minos-mechatronic.eu Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Učebnice (koncept) Andre Henschke Henschke Consulting, Nĕmecko Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných procovníků v globalizované průmyslové výorbě. EU – Projekt č. DE/08/LLP-LdV/TOI/147110 „MINOS++“, platnost od 2008 do 2010 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. www.minos-mechatronic.eu Evropská migrace - Učebnice Minos++ Obsah Obsah .......................................................................................................... 1 1 Evropská unie .......................................................................................... 3 1.1 Dějiny a motivace .............................................................................. 3 1.1.1 Panevropské hnutí ......................................................................... 3 1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS) .......................................... 7 1.1.5 Evropská Unie .............................................................................. 11 1.2 Politické instituce Evropské unie ...................................................... 14 1.2.1 Evropská rada .............................................................................. 15 1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů) ........................................... 16 1.2.3 Evropský Parlament ..................................................................... 18 1.2.4 Evropská komise ........................................................................... 21 1.2.5 Evropský soudní dvůr................................................................... 22 1.2.6 Evropský účetní dvůr.................................................................... 23 2 Evropská migrace ............................................................................ 24 2.1 Historický vývoj od roku 1945 ............................................................ 24 2.2 Typy imigrantů do a z Evropy ............................................................ 24 2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci....................................... 24 2.2.2 Etnická migrace............................................................................ 26 2.2.3 Uprchlíci a azylanti ....................................................................... 26 2.2.4 Pracovní migrace ......................................................................... 27 2.2.5 Elitní migrace ............................................................................... 28 3 Kompetence jednání v každodenním pracovním životě související s interkulturalitou .............................................. 30 1 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 3.1 Pojetí kompetence v interkulturním kontextu ................................... 30 3.2 Dimenze kompetence v interkulturním kontextu .............................. 32 3.2.1 Schopnostní rovina ...................................................................... 33 3.2.2 Ordinační rovina ........................................................................... 34 3.2.3 Motivační rovina ........................................................................... 35 4 Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání .............................................................................................. 36 4.1 Konstruktivní řešení konfliktů ........................................................... 36 4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké společnosti................................................................................... 36 4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic ................................. 37 4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost) ........................ 38 4.2 Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě ............................................................................................... 41 4.2.1 Okolnosti konfliktů ........................................................................ 41 4.2.2 Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů .................. 41 4.3 Nástroje konstruktivního řešení konfliktů ......................................... 45 4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů............................................. 45 5 Shrnutí .............................................................................................. 52 2 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 1 Evropská unie 1.1 Dějiny a motivace 1.1.1 Panevropské hnutí Panevropské hnutí je nejstarší evropské hnutí za sjednocení. Již na počátku 20. století vyjádřil Dr.phil. Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi potřebu ekonomicky a politicky sjednocené, demokratické a mírumilovné Evropy. Tato myšlenka byla reakcí na hrůzy První světové války (19141918). Definice V roce 1922 se tato výzva Coudenhova-Kalergiho objevuje v mnoha novinových plátcích po celé Evropě. Obzvláště silný ohlas vzbudila u intelektuálů. Strach z další války v Evropě urychlil šíření této původní myšlenky sjednocení. V roce 1926 se konal první panevropský kongres, jehož se zúčastnili zástupci 24 národů. Na tomto kongresu byl Coudenhove-Kalergi zvolen prvním předsedou mezinárodní Panevropské unie. Tímto prvním kongresem se nově založená Panevropská unie stala významným sdružením pro prosazování sjednocené Evropy. Když se však Hitler dostal k moci, Coudenhove-Kalergi opustil Německo a příznivci jeho hnutí se rozprchli na všechny strany. Panevropská literatura byla v Německu zakázána a nacisté rozpustili Panevropskou unii. V roce 1938 uprchl CoudenhoveKalergi do Švýcarska a posléze do Spojených Států. Ve vřavě Druhé světové války (1939-1945) snahy Panevropské unie zanikly, a teprve později s vývojem Evropské Unie byly znovu oživeny. Snahy o sjednocení Evropy se vždy odehrávaly na zázemí konfliktů a válek v Evropě. Důležité 3 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO, často nazývané “Montánní unie“) bylo první institucí, která umožnila sjednocení Evropy. Bylo založeno podle tzv. Schumanova plánu, formulovaného francouzským ministrem zahraničních věcí Robertem Schumanem. Základní myšlenkou tohoto plánu bylo docílit společného, bezcelního řízení těžebního průmyslu. Šlo tedy o dosažení společné kontroly nad hlavními prostředky pro vedení války: • • • • Definice Uhlí Železná ruda Ocel Šrot Kromě toho bylo možné zajistit rekonstrukci zdevastovaného průmyslu. Společným znakem ESUO a Panevropského hnutí byl strach z toho, že by v Evropě mohlo znovu dojít k válce. Ten uvedl sjednocující hnutí do chodu. ESUO bylo založeno 18. dubna 1951 podepsáním Pařížské smlouvy. Ta posléze vstoupila v platnost 23. června 1952. Zakládajícími členy ESUO byly tyto země: • • • • • • Belgie Spolková republika Německo Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko. 4 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Evropa v roce 1952 – členské státy ESUO Vlajka ESUO v letech zřízení Počet hvězd odkazoval na počet členských států. Za každý stát, který přistoupil, byla přidána další hvězda na vlajce. Modrá a černá barva symbolizují ocel a uhlí. Řízení ESUO měly na starosti následující hlavní instituce. Všechny tyto instituce představují předchůdce dnešních institucí Evropské Unie. 5 Evropská migrace - Učebnice Minos++ • Vysoký komisariát Vysoký komisariát se sídlem v Lucemburku byl výkonnou mocí ESUO. Jeho prvním prezidentem byl Jean Monnet, který společně s Robertem Schumanem vyvinul Schumanův plán. Vysoký komisariát měl devět nezávislých členů a je možné jej považovat za zárodek Evropské Komise. • Rada ministrů Rada ministrů se skládala z ministerských zástupců všech členských států a představovala spojovací článek mezi nezávislou autoritou a vyššími národními zájmy jednotlivých států. Tento systém je pokládán za předchůdce ministrů Rady Evropské Unie. • Společné shromáždění Společné shromáždění bylo tvořeno poslanci národních parlamentů členských států a sloužilo jako kontrolní orgán Vysokého komisariátu. K vytvoření takového parlamentu přispěly především připomínky Coudenhova-Kalergiho, který se kromě Rady ministrů zasazoval také o parlamentní reprezentaci. Společné shromáždění je možné pokládat za předchůdce Evropského Parlamentu. • Soudní dvůr Soudní dvůr měl sedm členů a fungoval jako nadnárodní soudní moc. Tedy taková soudní moc, která přesahuje zákony jednotlivých členských států. Také soudní dvůr byl předchůdcem jednoho z orgánů Evropské Unie, a to Evropského soudního dvora. 23. července 2002 bylo ESUO ve shodě se smlouvou rozpuštěno, neboť smlouva z roku 1952 byla uzavřena pouze na dobu 50 let. Během této doby počet členských států stále narůstal. Konečně, všechny členské státy Evropské Unie byly také členy ESUO. 6 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Vlajka ESUO v letech 1986-2002 1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS) Po vypuknutí studené války a Korejské války v roce 1950 bylo zahájeno budování společné evropské armády. Francouzský premiér René Pleven zveřejnil tzv. Plevenův plán, který byl rozvinutím Schumanova plánu. Definice Pleven navrhnul společnou evropskou armádu, která by mohla kontrolovat vyzbrojení Německa. Členy obranného společenství by byly členské státy ESUO. Pouze německá armáda by byla zcela integrovaná v mezinárodním vojsku. Armády ostatních členských států měly být i nadále řízeny na národní úrovni. Po dlouhých a namáhavých jednáních ve všech zúčastněných národech bylo založení EOS ratifikováno jednotlivými národními parlamenty. Francouzský parlament však v roce smlouvu odmítnul, a proto projekt nemohl být uskutečněn. V Evropě dodnes neexistuje žádná společná armáda. Díky vstupu Německa do NATO (Severoatlantická aliance) v roce 1954 však byla bezpečnost v Evropě zajištěna společným vojenským svazem. Důležité 7 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 1.1.4 Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) Po selhání Evropského obranného společenství se snahy o sjednocení Evropy přesunuly na jiné pole: na pole národohospodářské politiky. Zaměřovaly se zejména na mírové využití jaderné energie. Jean Monnet a belgický ministr zahraničních věcí Paul-Henri Spaak byli hybnými silami integrace národohospodářské politiky. Na konferenci ministrů zahraničních věcí v Mesině roku 1955 bylo dohodnuto, že v rámci členských států ESUO bude: • • • • provedeno uspořádání ekonomik vytvořen společný trh harmonizována sociální politika států a zaveden společný systém pro mírové využívání jaderné energie. 25. března 1957 byly v Římě podepsány tzv. “Římské smlouvy”, které vstoupily v platnost na počátku roku 1958. Podepsali je vůdci šesti členských států Evropského společenství uhlí a oceli • • • • • • Belgie Spolková republika Německo Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko. Římskými smlouvami vstoupily po ESUO v platnost dvě další nadnárodní organizace: • • Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou (EURATOM) energii 8 Evropská migrace - Učebnice • Minos++ EHS pro svých šest členských států, které přistoupily k podpisu, stanovilo následující cíle: o Volná obchodní zóna, tedy společný trh (postupné rušení celních poplatků a kvantitativních omezení v rozmezí ne více než patnácti let) o Celní unie (zavedení společného vnějšího tarifu a společné obchodní politiky vůči třetím státům) o společný zemědělský trh o společná dopravní politika o společná pravidla konkurence založená na protimonopolní politice o sladění pracovních podmínek a vytvoření Evropského sociálního fondu o Přiblížení národních zákonů do takové míry, aby bylo umožněno řádné fungování společného trhu, je-li to nutné o Spojení zámořských států a teritorií za účelem podpory jejich ekonomického vývoje EHS bylo podobně jako ESUO spravováno nově ustanovenými institucemi s drobnými rozdíly v pravomocech: • Rada ministrů Rada ministrů byla ustanovena jako Rada ministrů ESUO, měla však výkonné funkce jako Vysoký komisariát a byla orgánem jednajícím v zájmu členských států. • Evropská komise Evropská Komise byla orgánem EHS a jednala nezávisle na vládě. • Evropský parlament Parlament se skládal z poslanců z různých členských států a působil jako kontrolní orgán. 9 Evropská migrace - Učebnice • Minos++ Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr, který byl nastolen v době zakládání ESUO, fungoval také jako soudní instance pro EHS a EURATOM. Kromě toho byly založeny tři finanční nástroje Společenství: • Evropský sociální fond Tento fond byl založen za účelem podpory zaměstnanosti a zvyšování životních standardů. Evropský sociální fond (zkratka ESF) dotuje i dnes mnoho projektů. • Evropská investiční banka Tato banka byla založena za účelem podpory ekonomicky a strukturálně slabší oblasti. To zaručuje stabilitu ve státech EHS. Také podniky dostávají podporu ve formě půjček a záruk, aby mohly vytvářet nová pracovní místa. Evropská investiční banka (zkratka EIB) existuje dodnes. • Evropský rozvojový fond Zázemím vzniku této instituce je koloniální éra, kdy evropské národy kolonizovaly vzdálené země. Zvláštní odpovědnost, která se tím vytvořila, by měl pomoci zvládat Evropský rozvojový fond (zkratka: ERF). Tento fond má za úkol finančně podporovat skupinu zemí AKT (Afrika, Karibik a Tichomoří). Evropské země poskytují prostřednictvím ERF pomoc rozvojovým zemím až dodnes. • EURATOM Římskými smlouvami bylo kromě EHS založeno také Evropské společenství pro atomovou energii, EURATOM. Toto společenství poskytlo prostředky pro společné úsilí o mírové využití jaderné energie ve svých členských státech. 10 Evropská migrace - Učebnice Kromě společných výzkumných oblastí se samozřejmě stalo nejdůležitějším úkolem zajistit mír. Toho bylo dosaženo podobným způsobem jako u ESUO. To znamená, že jaderná energie začala být využívána na základě společné dohody, aby si žádná země sama o sobě nemohla prosadit vyzbrojení nukleárními zbraněmi. Zakládací smlouva EURATOM měla neomezenou platnost, EURATOM však v současnosti není nezávislá instituce, ale spadá pod Evropskou unii. V roce 1967 došlo k připojení ESUO, EHS a EURATOM k Evropským společenstvím (ES), takže nadále existovala pouze jediná Komise a jediná Rada. Minos++ Důležité Důležité 1.1.5 Evropská Unie Po mnoho let byla Evropská společenství (ES) využívána především pro účely společné subvence v zemědělství a získávala stále více členských států. Myšlenky o sjednocení Evropy však byly odsouvány stále více do zázemí. Po skončení studené války se však sjednocující hnutí v Německu stalo hybnou silou pro sjednocení Evropy. Když bylo v roce 1990 dosaženo sjednocení Německa, začaly Německo a Francie společnou iniciativou usilovat o rozšíření politické spolupráce v Evropě. Kromě ekonomické a měnové unie se sjednocení mělo týkat také následujících oblastí: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ Politika životního prostředí Imigrační a azylová práva Zdraví a boj s drogami Evropské státní občanství Společná zahraniční a bezpečnostní politika. 7. února 1992 byla v Maastrichtu podepsána zakládací smlouva Evropské unie (EU). Touto smlouvou si EU vytyčila cíl zavést do roku 1999 společnou měnu. 11 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Došlo k posílení Evropského parlamentu a byly vytyčeny tři pilíře činnosti EU: Pilíř první: Evropská společenství • EEC (od roku 1993 pouze Evropské společenství, EC) ♦ Společná zemědělská politika ♦ Celní unie a Společný trh ♦ Politika hospodářské soutěže a Státní podpora ♦ Strukturální politika ♦ Společná obchodní politika ♦ Hospodářská a měnová unie ♦ Občanství EU ♦ Vzdělání a kultura ♦ Vědecko-výzkumná politika a Politika životního prostředí ♦ Transevropské sítě ♦ Zdravotní péče ♦ Politika ochrany spotřebitele ♦ Azylová a přistěhovalecká politika ♦ Ochrana vnějších hranic EU EURATOM • Spolupráce v oblasti jaderné energie ECSC • Společný dohled nad železem a ocelí Pilíř druhý: Společná zahraniční a bezpečnostní politika • Zahraniční politika ♦ Spolupráce ♦ Volební pozorovatelé ♦ Dodržování míru ♦ Lidská práva ♦ Demokracie ♦ Podpora třetích zemí Bezpečnostní politika ♦ Společná bezpečnostní a obranná politika ♦ Odzbrojení ♦ Evropské síly rychlé reakce 12 Evropská migrace - Učebnice Minos++ ♦ Ekonomické aspekty ozbrojení ♦ Evropský bezpečnostní pořádek Pilíř třetí: Policejní a justiční spolupráce v trestních záležitostech ♦ Pašování drog a obchod se zbraněmi ♦ Obchod s lidmi ♦ Terorismus ♦ Zločiny proti dětem ♦ Organizovaný zločin ♦ Korupce Evropská unie a ES se neustále rozšiřujíce a přidává se k němu více a více států. Členy ES/EU se postupně staly tyto země: • • • • • • 1973 o o o 1981 o 1986 o o 1995 o o o 2004 o o o o o o o o o o 2007 o o Dánsko Irsko Spojené království Řecko Portugalsko Španělsko Rakousko Švédsko Finsko Estonsko Litva Lotyšsko Polsko Česká Republika Slovensko Maďarsko Slovinsko Malta Kypr Bulharsko Rumunsko 13 Evropská migrace - Učebnice 1.2 Minos++ Politické instituce Evropské unie Následující kapitoly představují jednotlivé orgány Evropské unie. Jak již bylo zmíněno, mnohé z dnešních institucí mají své historické předchůdce. Následující diagram zobrazuje uspořádání orgánů Evropské unie: 14 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 1.2.1 Evropská rada "Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje obecné politické směry tohoto rozvoje." (Článek 4 Smlouvy o Evropské Unii) Definice Evropská rada sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád členských států a předsedu Komise. Na schůzích Evropské rady jsou kromě hlav státu či předsedů vlád členských států přítomni také ministři zahraničních věcí členských států a jeden člen Komise. Evropská rada se schází alespoň dvakrát ročně za předsednictví hlavy státu či předsedy vlády členského státu, který vykonává předsednictví Rady Evropské unie. V této funkci se jednotlivé státy střídají v šestiměsíčních intervalech. V praxi se vžilo, že se Evropská rada schází nejméně čtyřikrát do roka a příležitostně se svolávají také výjimečná zasedání Rady. Po každém zasedání jsou závěry Rady zveřejněny. Evropská unie: úlohy a vzájemné působení orgánů EU 15 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Evropská rada je odpovědná za zásadní rozhodnutí o nejpodstatnějších politických otázkách souvisejících se sjednocením Evropy: úpravy zakládajících smluv a změny v institucích, diplomatická prohlášení, která se týkají vnějších vztahů a společné zahraniční a bezpečnostní politiky, atd. Krom toho slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích a v případě potřeby se snaží pomáhat řešit případné spory a neshody mezi členskými státy. Po projednání s členskými státy Evropská rada podle konsensu může: • • Stanovit směrnice, jejichž prostřednictvím Radě ministrů a Evropské komisi sdělí priority Evropské rady ohledně vedení Unie a jejích společných politik. Tyto mají často podobu obecných politických směrnic, harmonogramu a specifických cílů. Schvalovat vyhlášení nebo rozhodnutí, která slavnostně vyjadřují postoj hlav států nebo předsedů vlád států k určitému tématu. Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje politické, ekonomické a sociální směrnice pro veškeré činnosti Evropské Unie, jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni. Směrnice a prohlášení Evropské rady však nemají žádnou legální hodnotu. Aby mohly být účinně uplatněny, musí projít obvyklým schvalovacím procesem pro legislativní texty společenství, tedy: • • • předložení návrhu Evropskou komisí hlasování v Evropském parlamentu a Radě Evropské unie, a konečně realizace na národní rovině. 1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů) Rada je hlavní rozhodovací institucí Evropské Unie. Zastupuje členské státy a jejich schůzek se účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády členských států. Proto se Rada EU také nazývá Rada ministrů. Definice 16 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Kteří ministři se účastní, které schůzky závisí na předmětu jednání. Pokud má Rada například v plánu projednávat justiční záležitosti, pak se schůzky účastní ministři spravedlnosti každého členského státu Evropské unie a schůzka se nazývá „spravedlnost“. Vztahy mezi EU a zbytkem světa se zabývá „Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy“. Rada v tomto složení však nese zodpovědnost i za další všeobecně politické otázky, každá vláda si tedy může vybrat, kterého ze svých ministrů či státních tajemníků na schůzku této Rady vyšle. Celkem existuje devět rad různého složení: • • • • • • • • • Obecné záležitosti a vnější vztahy Hospodářství a finance (ECOFIN) Spravedlnost a vnitřní věci Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura Každý ministr v Radě je zplnomocněn k závaznému jednání jménem své vlády. Podpis ministra je tím pádem zároveň podpisem celé vlády. Každý ministr v Radě navíc nese politickou zodpovědnost vůči svému vnitrostátnímu parlamentu a vůči občanům, které parlament zastupuje. Tímto je zajištěna demokratická legitimita rozhodnutí Rady. Rada má šest hlavních povinností: • • • • Schvalovat evropské právní předpisy. Zajišťovat koordinaci hlavních směrů hospodářské politiky členských států. Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Spolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet EU. 17 Evropská migrace - Učebnice • • Minos++ Rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) založenou na směrech stanovených Evropskou radou. Koordinovat spolupráci vnitrostátních soudů a policejních složek v trestních záležitostech. Většina těchto povinností se týká dimenze „Společenství“ – tj. oblastí, u kterých se členské státy rozhodly spojit svou suverenitu a delegovat své rozhodovací pravomoci na instituce EU. Tato dimenze tvoří první pilíř Evropské unie. Poslední dva uvedené úkoly se však z velké části týkají oblastí, kde členské státy nedelegují své pravomoci, ale prostě jen spolupracují. To se nazývá „mezivládní spolupráce“, která pokrývá i druhý a třetí pilíř Evropské unie. 1.2.3 Evropský Parlament Jak již bylo uvedeno, Evropský parlament byl původně poradním orgánem, do nějž byli vysíláni zástupci ze středu národních parlamentů členských států. Od roku 1979 jsou jeho členové voleni přímo občany Evropské unie ve všeobecných a přímých volbách. Tyto volby se ve členských státech konají každých pět let. Sídlem Evropského parlamentu je Štrasburk, kde se také koná dvanáct měsíčních plenárních zasedání, jakož i debaty o rozpočtu. Dodatečná plenární zasedání se konají v Bruselu. Evropský parlament má 785 poslanců, kteří jsou voleni ve 27 členských státech Evropské unie. Od posledních voleb, které se konaly v roce 2009, byl počet poslanců snížen na 750 plus prezident EP. 18 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Evropský parlament – Rozdělení křesel podle zemí Členové Evropského parlamentu nezasedají v rámci národních bloků, nýbrž v rámci sedmi celoevropských politických frakcí. Prezident Evropského parlamentu je volen na polovinu funkčního období, tzn. dva a půl roku. Může být zvolen znovu. Úkolem prezidenta je reprezentovat Parlament vůči ostatním evropským institucím, členským státům a třetím zemím. Evropští poslanci jsou členy různých výborů, které se zabývají jednotlivými oblastmi činností Evropské Unie, aby mohli určit 19 Evropská migrace - Učebnice Minos++ stanoviska, o kterých se bude hlasovat na plenárním zasedání. V těchto skupinách se také projednávají témata, která budou předmětem diskuze na příštím zasedání. V průběhu plenárních zasedání, která se konají každý měsíc ve Štrasburku, parlament přezkoumává legislativní návrhy a může texty před jejich přijetím změnit. Na rozpisu mohou být dále “prohlášení” Rady či Komise, jakož i aktuální otázky, které se vztahují na události v zemích Evropské unie i na celém světě. Na základě těchto prohlášení může Parlament schválit usnesení. V Evropském parlamentu jsou všechny jazyky Společenství stejně důležité: Všechny dokumenty se zveřejňují ve všech úředních jazycích členských států Evropské unie, a každý člen má právo hovořit svým mateřským jazykem. Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem právních předpisů, má rozpočtovou pravomoc a působí v roli orgánu vykonávajícího demokratickou kontrolu všech evropských institucí. Na Parlament je přenesena zákonodárná pravomoc. Tato pravomoc se projevuje působením v mnoha oblastech společně s Radou Evropské unie, především při přijímání legislativních textů. Parlament může obsah legislativních návrhů přijmout, změnit, nebo zamítnout. Parlament má také rozpočtovou pravomoc. Evropský parlament a Rada Evropské unie společně tvoří rozpočtový orgán Evropské unie. Parlament tedy každoročně stanoví jisté výdaje i příjmy Unie. Jakmile proběhne proces projednávání, na kterém spolupracují Rada Evropské unie a Evropský parlament, Parlament může přijmout či zamítnout rozpočet, navržený Komisí. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování prezidenta Komise, navrženého členskými státy. Kromě toho může schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat odhlasováním nedůvěry Komisi jako celek. Dále je oprávněn demokraticky dohlížet nad činnostmi Evropské unie, vykonávané v rámci petičního práva občanů, vyšetřování, 20 Evropská migrace - Učebnice Minos++ vznesení žaloby u Evropského soudního dvora a finanční kontroly. 1.2.4 Evropská komise Evropská komise (Komise EU) sídlí v Bruselu a je výkonným orgánem Unie. Je strážcem smluv a musí se starat o to, aby členské státy plnily své smluvní povinnosti. Její funkční období trvá pět let. Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Ty jsou poté přijaty Radou ministrů EU a Evropským parlamentem, popřípadě změněny. Komise odpovídá za plnění rozpočtu EU a spravuje schválené rozpočtové fondy. Každý členský stát EU stanoví jednoho člena. Komise má tedy celkem 26 komisařů a předsedu. Podobně jako je tomu u vládních ministrů, každý komisař má na starosti určitou tematickou sekci, nazvanou generální ředitelství (“Directorate General. Zastoupení Komise EU (podobně jako ambasády) se nacházejí ve všech členských státech. Hlavy státu a předsedové vlády členských států EU ve shodě nominují prezidenta nebo prezidentku. Jmenování prezidenta/prezidentky musí být schváleno Evropským parlamentem. Po svém zvolení prezident nominuje tým dalších 26 komisařů. Komise jako celek musí být také potvrzena Evropským parlamentem. Členové komise jsou povinni prosazovat výhradně zájmy Společenství: jejich práce je nezávislá na zájmech členských států, z nichž pocházejí. Rozhodnutí jsou uskutečňována většinovými volbami. Prezident určuje směry politické práce komise. Lisabonská smlouva slibuje změnu: počet komisařů by neměl být vyšší než dvě třetiny počtu členských států. Podle toho by tedy při počtu 27 členských států tvořilo komisi 18 komisařů a komisařek. Důležité 21 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 1.2.5 Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr (ESD) tvoří 27 soudců, jimž je nápomocno osm generálních advokátů. Jak soudci, tak generální advokáti jsou voleni na dobu šesti let po dohodě vlád členských států. Definice Evropský soudní dvůr zastupuje různé funkce, které jsou v rámci právních systémů členských států rozděleny do mnoha soudních odvětví: • • • • • Jakožto "Ústavní soud" rozhoduje ve sporech mezi institucemi EU a ve věcech kontroly legality zákonodárství EU Jakožto "Správní soud" přezkoumává, zda jsou správní předpisy a správní jednání Evropské komise a autorit členských států v souladu se zákonem EU Jakožto "Pracovní soud a sociální soud“ rozhoduje v záležitostech týkajících se svobody pohybu, sociální bezpečnosti zaměstnanců a rovnocenného přístupu k mužům a ženám v pracovním životě Jakožto "Trestní soud", přezkoumává rozhodnutí Evropské komise týkající se pokut Jakožto "Občanskoprávní soud" rozhoduje při žalobách o náhradu škody a při interpretacích Bruselské úmluvy o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních. Evropský soud může být svolán některým z členských států, institucí Evropské unie, a také bezprostředně postiženými jedinci a firmami, jsou-li tito občany členských států. V říjnu 1988 byl rozhodnutím Rady zřízen Evropský soud prvního stupně, který je přičleněn k Evropskému soudnímu dvoru. Zabývá se žalobami z oblasti úředního práva EU, konkurenceschopnosti, železa a oceli, a všemi žalobami proti některé z institucí EU, podanými přímo občany EU či společnostmi. 22 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 1.2.6 Evropský účetní dvůr Evropský účetní dvůr (EÚD) přezkoumává veškeré příjmy a výdaje orgánů EU. Byl založen v roce 1977 za účelem vnější finanční kontroly ES v Lucemburku. Od roku 1993, kdy vstoupila v platnost Smlouva o Evropské unii, funguje Evropský účetní dvůr jako plnohodnotná instituce EU. Definice Evropský účetní dvůr zajišťuje, aby byly prostředky EU využity v souladu s podle rozpočtových pravidel a předpisů a na účely, pro které byly tyto výdaje určeny. Přitom musí být respektováno rozpočtové právo EU. Účetní dvůr může dohlížet také na používání prostředků v zemích, které do EU nepatří, avšak dostávají peníze z programů EU. Orgány EU a některé národní autority jsou povinny zpřístupnit veškeré informace, které Evropský účetní dvůr potřebuje pro svá šetření. Nevydá-li některý ze členských států potřebné podklady k šetření, nebo zadržuje-li Evropská komise relevantní podklady, má Evropský účetní dvůr možnost podat žalobu u Evropského soudního dvora. Svá zjištění o hospodaření s financemi Společenství publikuje Účetní dvůr ve svých výročních zprávách, vždy po uzavření finančního roku. Výroční zprávy bývají uveřejněny v úřední listině ES. Tento dokument je dále postoupen Evropskému parlamentu a Radě. Představuje základ pro rozhodnutí Parlamentu ohledně schválení činnosti Komise. Schvalovací proces obnáší důkladnou analýzu výroční zprávy. Nedostatky, na něž Účetní dvůr upozorní, a které jsou potvrzeny parlamentem, musí být napraveny. Evropský účetní dvůr sestává z 27 členů, tedy z jednoho člena z každého členského státu EU. Členové jsou po schválení Parlamentem jednohlasně jmenováni Radou na období šest let. Evropští účetní vykonávají své povinnosti naprosto nezávisle. 23 Evropská migrace - Učebnice 2 Evropská migrace 2.1 Historický vývoj od roku 1945 Minos++ Státní příslušnost člověka, žijícího v některé z evropských zemí, obvykle nevypovídá o tom, zda se jedná o migranta, či nikoliv. Udělením státní příslušnosti vyvlastněným osobám, uprchlíkům a pracovním migrantům i kolonistům, vojákům a přistěhovalcům (popřípadě navrátivším se) z bývalých kolonií po Druhé světové válce se stírají původní hranice mezi původním obyvatelstvem a migranty. Od roku 1950 do počátku 70. let se počet cizinců v západní polovině Evropy ztrojnásobil. Tento trend zřetelně poukazuje na internacionalizaci západoevropského obyvatelstva, pracovních trhů a společností. V 80. letech došlo ke stagnaci tohoto vývoje, ale od počátku 90. let se počet cizinců opět vytrvale zvyšuje. Mezitím získalo ve většině evropských zemí státní příslušnost také mnoho dětí z imigrantských rodin, díky čemuž je prakticky nemožné určit skutečný počet migrantů v Evropě. Je jasné, že Evropská unie podporuje trend migrace v rámci Společenství, tzn. migraci mezi členskými státy EU. Odstraněním hranic a sjednocením evropského postupu při udělování občanství je změna země v rámci Společenství čím dál jednodušší a láká stále více lidí. 2.2 Typy imigrantů do a z Evropy 2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci Označení koloniální a postkoloniální přistěhovalci používáme pro lidi, kteří se vrátili z bývalých kolonií evropských zemí, především do poloviny 20. století. To se netýkalo pouze vojáků, kolonistů a státních úředníků. Do mateřských evropských zemí přišly také pomocné vojenské síly, jejichž příslušníci se narodili v koloniích. Definice 24 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Tento typ migrace se vyvinul především u velkých měst bývalých koloniálních zemí s multikulturními společnostmi. Různé etnické skupiny a sítě mohou za to, že migrace z bývalých kolonií probíhá dodnes. Mateřské země a koloniální území, 1945 Salim opustil společně se svým zaměstnavatelem, vysokým francouzským úředníkem, rodné Alžírsko v roce 1962, když získalo nezávislost na Francii. V Paříži se Salim usadil ve čtvrti, kde žije mnoho bývalých Alžírců, a založil zde rodinu. Ve svém obchodě s potravinami prodává hlavně alžírské speciality, a proto stále udržuje mnoho kontaktů s přáteli z Alžírska. Jeden z jeho obchodních partnerů se nyní chce přestěhovat do Francie, protože společně se Salimem plánují obchod s potravinami rozšířit. Příklad 25 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 2.2.2 Etnická migrace Etnická migrace, tj. migranti z určité národnostní skupiny, představují historicky druhou největší skupinu migračních pohybů. Tyto migrace nastávaly převážně v případech, kdy bylo některé skupině umožněno opustit z ekonomických či politických důvodů zemi a vrátit se do země svého původu. Očividným příkladem jsou židovští emigranti. Stát Izrael přislíbil všem osobám židovského původu právo k imigraci. To platí dodnes, a od roku 1973 do roku 1992 emigrovalo z Arménie do Izraele zhruba 850 000 Židů. 2.2.3 Uprchlíci a azylanti Uprchlíci a azylanti emigrují z důvodů politické krize a etnických konfliktů v zemích, ze kterých pocházejí. V minulosti se takové migrační pohyby objevovaly i v nynějších členských státech EU. Jako příklady lze uvést: • Krátce předtím, než Kádárův režim s pomocí sovětského vojska znovu vztyčil železnou oponu mezi Maďarskem a Rakouskem, ztratilo 194 000 Maďarů svůj domov. • Během “Pražského jara” opustilo 160 000 Čechů a Slováků své země. Příklad V EU byla schválena společná migrační a azylová politika. V letech 2001 až 2005 bylo ve členských zemích podáno zhruba 1,8 milionů žádostí o azyl. 26 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Žádosti o azyl v Evropě v roce 2000 2.2.4 Pracovní migrace Po integraci uprchlíků, vyvlastněných osob a válečných veteránů začaly do některých zemí západní Evropy v polovině 50. let 20. století proudit potřebné levné, méně kvalifikované pracovní síly ze zahraničí. Ty přicházely nejdříve z evropských 27 Evropská migrace - Učebnice Minos++ zemí jako Itálie, Španělska a Portugalsko, později ovšem i z Maroka, Tunisu, Turecka a bývalé Jugoslávie. Toto nabírání pracovních sil bylo většinou regulováno prostřednictvím politických úmluv mezi jednotlivými zeměmi. Na počátku 70. let 2. století došlo k vyvrcholení tohoto pohybu obyvatelstva. S nasycením pracovního trhu však pracovní migrace postupně ztrácela na významu, a nakonec začala být stále více omezována udělováním krátkodobých pracovních povolení. Pracovní síly, které se přistěhovaly již dříve, ovšem klesající tendenci pracovní migrace vyrovnaly slučováním rodin a stoupající porodností mezi stálým přistěhovaleckým obyvatelstvem. V současnosti žije v zemích západní Evropy zhruba 19 milionů lidí cizího původu, kteří se do Evropy přistěhovali díky pracovní migraci. Většina z nich žije na dolním konci sociálního a profesionálního žebříčku a tvoří novou spodní třídu. Yozgat Ohanes opustil Turecko v roce 1963, aby mohl pracovat pro velkou německou konstrukční firmu v Mnichově. Po čtyřech letech odloučení od rodiny si vymohl rodinné sloučení a jeho žena se dvěma dcerami se také přestěhovaly do Mnichova. Mezitím se obě jeho dcery vdaly. I jejich manželé jsou děti dřívějších pracovních imigrantů. Obě přivedly na svět dítě a předložily žádost o udělení státního občanství. Příklad 2.2.5 Elitní migrace Velkou skupinu elitních přistěhovalců tvoří bohatí důchodci. Obzvláště důchodci z Anglie a Německa se ve značném počtu usadili v jižním Portugalsku, na středomořském pobřeží ve Španělsku a Francii a na jižním okraji Alp (Itálie, Švýcarsko a Rakousku). V případě těchto starších imigrantů vzrůstají na mnoha místech mezi místním obyvatelstvem obavy z příliš velkého zahraničního vlivu. Největší podíl na elitní migraci mají ovšem manažeři a vysoce kvalifikovaní technici mezinárodních koncernů. Stejně tak se elitními migranty často stávají vědci, diplomaté, umělci a 28 Evropská migrace - Učebnice Minos++ úředníci mezinárodních organizací. I když se tato skupina pouze málokdy setká v cílové zemi s migračními problémy, neboť jde velmi často o pohyb v rámci EU, elita se v nové zemi příliš nepřizpůsobuje. Tato adaptace, založená na rozvinuté interkulturní kompetenci, je ovšem nezbytná. Neulehčuje totiž pouze migrantům pobyt v nové zemi, ale také soužití původnímu obyvatelstvu. Přistěhovalecká elita totiž v mnoha případech soupeří s místními obyvateli o dobré bydlení a pracovní místa. Otevřeným a strukturovaným vzájemným přístupem lze často předejít projevům xenofobie a násilí. Z politického hlediska je elitní přistěhovalectví pokládáno za kritické ze tří důvodů: • • • Odliv vysoce kvalifikovaných pracovních sil do jiných zemí bývá často označovaný hanlivým termínem "brain drain" (vysávání mozků). Míní se tím ztráta vědomostí a schopností v jejich rodných zemích. Existují také obavy, že někteří z odborníků, kteří imigrují do zemí třetího světa, by v cílové zemi mohli spolupracovat na vývoji jaderných, chemických či biologických zbraní. S ohledem na odliv elit z bývalých zemí Společenství nezávislých států dále hrozí zbrzděni reformy v jejich rodišti v důsledku stále se snižujícího počtu elit. Alfonso Morales z Valencie si hledá novou práci v oblasti mechatroniky. Po dlouholeté práci ve strojírenské firmě ve Valencii je připravený na novou výzvu a uchází se místo v rámci celé Evropy. Český automobilový koncern ho pozve na pohovor v blízkosti hlavního města ČR. Alfonso obdrží kladnou odpověď a novou výzvu přijme. Již za tři měsíce má bydlet a pracovat v zemi, kde nikdy předtím nebyl. Na základě interkulturní kompetence, kterou v sobě vypěstoval, si je však jistý, že tento úkol zvládne. Příklad 29 Evropská migrace - Učebnice 3 Kompetence jednání v související s interkulturalitou Minos++ každodenním pracovním životě Mírumilovné a solidární soužití a spolupráce lidí s různým jazykovým, náboženským a/nebo etnickým zázemím odjakživa kladlo na všechny zúčastněné zvláštní nároky. Aby fungovala konstruktivní součinnost v interkulturním kontextu, je nezbytně nutné uvědomovat si, jaké má kdo v dané situaci • • • • představy o hodnotách potřeby zájmy a tendence jednání. Nezohlednění zájmů či chybná interpretace vzájemných představ o hodnotách může snadno vést ke konfliktům. Ačkoliv jsou konflikty podstatnou částí lidského soužití, mohou obzvláště v profesionálním prostředí působit rušivým či omezujícím způsobem. Proto musí být taková střetnutí vyřešena nebo objasněna. Nerozpoznané, potlačené a podceněné mezilidské konflikty jsou živnou půdou nízké produktivity práce a mohou vést dokonce k vyhrocení konfliktu a násilí. 3.1 Pojetí kompetence v interkulturním kontextu Jak již bylo uvedeno, pomáhá silná interkulturní kompetence zvládnout každodenní pracovní život v cizí zemi. Než si vysvětlíme, co znamená pojem "interkulturní kompetence", budeme se nejprve věnovat pojmu kompetence jako takovému. Ve všech společnostech, ať už jde o velké koncerny či malé nebo střední firmy, jsou od zaměstnanců vyžadovány různé schopnosti a dovednosti. Kromě technických schopností, které zaměstnanci získali odborným vzděláním, jde často o schopnosti a dovednosti, které doplňují odbornou kompetenci. 30 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Patří sem: • • • • • • • • • • • • • • • • • pozitivní přístup k práci motivace dobré plánování práce výkon cílevědomost odolnost kreativita flexibilita schopnost kreativity týmová práce spolehlivost schopnost koncentrace zodpovědnost logické myšlení otevřenost nezávislé učení tolerance. Všeobecný pojem kompetence má tedy tři roviny: • Kvalifikační rovina Kvalifikační rovina je vyjádřením znalostí a dovedností. Znalosti jsou nutné pro pochopení a vyjádření se k určitému úkolu. Dovednosti člověku umožňují tento úkol vykonat. • Ordinační rovina Ordinační rovina znamená, že je člověk k něčemu oprávněn. Povoluje mu úkol vykonat. • Motivační rovina Motivační rovina znamená vůli. Je tedy vyjádřením vnitřní připravenosti k vykonání úkolu. 31 Evropská migrace - Učebnice Minos++ V případě interkulturní kompetence musíme vycházet z toho, že je tato kompetence ještě komplexnější. Všichni zúčastění se zde totiž musí potýkat se zprvu nepřekonatelnými odlišnostmi. Aby tyto odlišnosti mohly být vyřešeny, potřebuje člověk kromě výše uvedených schopností a dovedností také z pohledu interkulturality vhodné a efektivní schopnosti jednání. Těm se říká interkulturní kompetence. 3.2 Dimenze kompetence v interkulturním kontextu Pod pojmem interkulturní kompetence si můžeme představit všechny formální i neformální schopnosti, dovednosti a znalosti, které nám umožňují poradit si v pracovním a/nebo osobním prostředí, které se vyznačuje odlišností a kulturní různorodostí, a podílet se aktivně a kreativně na jeho vytváření. Nejdůležitější ze všeho je v prvé řadě otevřenost vůči kulturním odlišnostem. Tato vnitřní připravenost vyžaduje vystavení se cizím jazykům a kulturám. Neexistence této otevřenosti může vést k vysoké nejistotě. Tyto nejistoty jsou pak prvním krokem k vyhrocení situace. 32 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Interkulturní kompetence však také zahrnuje schopnost různorodost spravedlivě využívat a zužitkovat ji. Rozmanité možnosti učení interkulturního jednání nabízejí zároveň výzvu a příležitost vytvořit z lidí s rozdílným kulturním zázemím solidární a výkonné spolupracovníky. K tomu jsou třeba interkulturní dovednosti na všech známých kompetenčních rovinách. 3.2.1 Schopnostní rovina Schopnostní rovina v kontextu interkulturality můžeme rozdělit na profesionální a osobní kompetence jednání. Definice Profesionální kompetence zahrnuje veškeré odborné a metodologické schopnosti, dovednosti a znalosti související s interkulturalitou. Definice Osobní kompetence zahrnuje veškeré aspekty sociálních a osobních kompetencí související s interkulturalitou. Sociální kompetence v kontextu interkulturality zahrnují získávání a používání z pohledu interkulturality snesitelných sociálních hodnot a norem. Charakteristické znaky takového chování jsou: • Ochota aktivně spolupracovat či spolupůsobit v určité společnosti, přestože rozdílnost jejích členů může zpočátku působit rušivě. • Umění přijmout pomoc. • Schopnost bez povyšování se pomoci ostatním. • Přijetí zodpovědnosti za skupinu, především tehdy, pokud jsou na skupinu či jednotlivce kladeny různé kulturou podmíněné nároky. Sociální kompetence orientovaná na interkulturalitu tedy umožňuje dosáhnout schopnosti vcítit se do druhých. Pomocí této schopnosti člověk dokáže vyjít s jinými lidmi a vypořádat se s problémy. 33 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Takový způsob chování vede k nenásilnému, spravedlivému a společenskému soužití a k rozvíjení schopnosti interkulturní spolupráce. Individuální kompetence v této souvislosti znamená, že se člověk v průběhu socializace, tj. usazování se a zvykání si v nové zemi, začlení do společnosti. Člověk, který chce dosáhnut integrace, ať už své vlastní nebo ostatních, musí být nejprve vnitřně vyrovnanou osobností, a pokusit se dosáhnout rovnováhy mezi protichůdnými zájmy. Kritičnost, zvládání frustrace, schopnost akceptovat odlišnosti a vypořádat se s nimi konstruktivním způsobem, to vše patří k nejdůležitějším schopnostem. Pomáhají vyhovět nejrůznějším požadavkům. Patří sem také individuální schopnost rozhodování se a uvědomění si vlastních oblastí zájmu, silných stránek a životních plánů. Utváření interkulturních vzorců vztahů a soužití v nich, například při práci, vyžaduje nejen emociální schopnosti na vysoké úrovni, ale navíc zodpovědnost. Člověk by měl být schopen zpětně analyzovat své jednání v kontextu interkulturality, uvědomit si, za co nesou zodpovědnost jiní, a za co on sám. 3.2.2 Ordinační rovina Na této rovině jsou vymezeny kompetence a oprávnění. Někdo je tedy k něčemu kompetentní ve smyslu “oprávněn”, např. podávat určité informace nebo učinit rozhodnutí. Ordinace je jakožto rovina kompetence důležitá především v podnicích, a je vymezená například tím, zda jsou stanoveny struktury a kompetence řízení a managementu procesu přeměny. Definice S ohledem na interkulturní orientaci jakožto předmětu změny je otázka ordinace obzvláště důležitá. Mezi zástupci středních a vyšších úředníků a politiků je například velmi malý počet jedinců s migračním zázemím. Proto se migranti často cítí nedostatečně zastoupeni. Existuje mnoho důvodů, proč se imigranti méně zapojují. Jedním z důvodu je malá snaha většinové společnosti lépe migranty integrovat. 34 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 3.2.3 Motivační rovina U motivace musí spolupracovat vůle a motiv. Chybí-li vnitřní ochota, ostatní roviny kompetence jsou málo platné. Vnitřní připravenost člověka, spolupracovat s jinými lidmi s různým sociálním, kulturním a/nebo etnickým zázemím je faktorem, který má zásadní vliv na vztahy mezi zaměstnanci. Bohužel, tato ochota mezi místními obyvateli neustále klesá. Narůstající nezaměstnanost a emocionálně vypjaté debaty o imigraci tento přístup podporují. Definice Tento problém lze na pracovištích zmírnit pouze tak, že lidé před touto skutečností přestanou zavírat oči, ale budou o nic otevřeně hovořit se svými kolegy. Dále by se měly zaměstnancům objasnit jak výhody, tak problémy, které se v důsledku globalizace (odstranění hranic pro zboží, kapitál a služby) a demografických trendů (klesající počet pracovních sil) budou dále stupňovat. 35 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 4 Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání Interkulturní kompetence jednání musí být naučeny. Pro jejich získání je přitom vedle zvýšení citlivosti k empatickému přijímání cizích orientačních vzorců podstatná zvláště citlivost vůči asymetrii vztahů. Kromě toho je důležité omezit pozornost věnovanou negativnímu kolektivnímu jednání a vliv vlastních představ o cizincích. K vědomému a citlivému zacházení s konflikty v kontextu interkulturality patří kromě jiného také dostatečné množství informací o stavu, kulturním zázemí a životní situaci lidí. Interkulturní kompetence proto musí zahrnovat následující oblasti jednání: • • • 4.1 Znalosti a citlivost k rozpoznání a uznání rozdílnosti a rozmanitosti Konstruktivnost v interkulturním řešení konfliktů Interkulturní komunikační trénink Konstruktivní řešení konfliktů 4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké společnosti V prostoru Evropské Unie žije více než 490 milionů lidí s různým jazykovým, etnickým, náboženským, konfesním a regionálním původem. Každodenní život všech těchto lidí se vyznačuje rozdílností a rozmanitostí. Rozdílnost se odráží například v pohlaví a věku, manželském stavu, různých sexuálních orientacích, ekonomických situací a politických názorech lidí. Interkulturně podmíněné znaky rozdílnosti jsou barva kůže, různý etnický a národní původ, ale také náboženské vyznání, státní příslušnost a právní stav. 36 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Použijeme-li občanství a s ním spojený právní stav jako kritérium rozdílnosti, můžeme osoby žijící v Evropské unii rozdělit podle jejich právního stavu do tří populačních skupin: • • • státní občané ve vlastní zemi imigranti a uprchlíci. Vzpomeneme-li si nyní na všechna vysvětlení a příklady v každé z kapitol o evropské migraci, uvědomíme si, jak rozmanitá společnost existuje v každém z členských států EU. 4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic Pro pojem “kultura” existuje mnoho definic. V zásadě ovšem můžeme rozlišovat mezi dvěma základními protichůdnými tendencemi: strnulé a otevřené pojetí kultury. • Strnulé pojetí kultury vidí kulturu jako pevnou (tzn. neměnnou), absolutní, stále přítomnou a na člověku nezávislou veličinu. Podle této teorie existují pevně ohraničené kulturní kruhy, které se potkávají jako koule. Při doteku se jedna od druhé odrazí. Toto pojetí kultury podporuje strnulé vzorce myšlení. Ve středu takovéto kultury proto stojí příslušenství k etnickým a náboženským skupinám, které jsou pokládány za základní stavební kameny kultury. Zástupci strnulého pojetí kultury hovoří o kulturním vyrovnávání vnímání ojedinělosti. • Otevřené pojetí kultury naproti tomu vychází z toho, že kultura nevede svůj vlastní život, nezávislý na lidech. Tato kultura není pevnou, absolutní veličinou. Je to spíše prostor, který lidé mohou libovolně formovat, a jehož hranice jsou otevřené a propustné, takže umožňují vzájemné ovlivňování. 37 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Kultura v nejširším slova smyslu je tedy souhrn všech lidských a civilizačních vymožeností, v užším slova smyslu chápaná jako významový a orientační systém, vysoce typický pro určitou společnost, organizaci či skupinu, který ovlivňuje chápání, myšlení, hodnoty, a jednání všech členů dané skupiny, čímž definuje příslušnost ke společnosti. Ke kultuře v užším slova smyslu patří například: • • • • orientační systémy, hodnoty, normy, postoje a vzorce chování, specifické pro určité třídy, pohlaví, generace, náboženství a vyznání regionálně podmíněné způsoby života kultura uvnitř podniku a také orientace na nejrůznější subkultury. Důležité je, aby ani kultura chápaná v užším slova smyslu nebyla strnulá, ale neustále podléhala změnám. Kultura si může udržet dynamičnost a neztratit svůj význam pouze tehdy, pokud ji členové dané skupiny stále využívají při komunikaci a interakci. V multikulturní společnosti, ovlivněné migrací, musí být otevřené pojetí kultury absolutní prioritou při snaze o integraci, stejně jako při konstruktivním řešení konfliktů. Tato absolutní priorita kultury s sebou přináší prostor bez pevných hranic. Prostor, ve kterém je možno uchovat nejrůznější orientační systémy. Kterákoliv firma se může stát takovýmto prostorem. Základním požadavkem je otevřenost vůči konstruktivním postojům orientovaným na spolupráci a shodu. Všechny kultury musí zůstat v kontextu interkulturality otevřené a přístupné ke změnám. 4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost) V každodenním pracovním životě se setkávají lidé z různých společností. Každý člověk má přitom jiné vnímání a jiný pohled na skutečnost. Krom toho na mezilidskou komunikaci působí také vliv daného prostředí. 38 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Tyto faktory zřetelně ukazují, že pokud pracuje pohromadě dva nebo více rozdílných lidí, mohou se vyskytnout problémy v porozumění a dorozumívání se nebo konflikty. Pro porozumění je nezbytným předpokladem konstruktivní a produktivní koexistnce. To vyžaduje větší míru vědomé a citlivé komunikace, protože spolupráce lidí různého původu se vyznačuje větší nahodilostí, častějším výskytem problémů a částečně i konfliktů. Konflikty nejsou sice ničím neobvyklým, ale musí s nimi být zacházeno konstruktivním způsobem, pokud chceme zabránit tomu, aby byly vyřízeny násilím. Řešení konfliktů by se tedy nemělo pokoušet konfliktů vyvarovat, ale mělo by se zaměřit na prevenci vystupňování konfliktu a předcházení jejich násilného vyvrcholení. Pokud se to podaří, tedy je-li například uzavřen kompromis, nebo vysvětlí-li se nedorozumění, konflikty mohou být pro interkulturní spolupráce přínosem. Příčiny konfliktů mohou být různé. Rozlišujeme dilema a rozepři. • V případě dilematu existuje pouze jeden aktér, ale dva nebo více protichůdných cílů. Příklad: Operátorův stroj je poškozen, má tedy dvě možnosti - vyřešit problém sám, nebo zavolat dálkovou údržbu. • Rozepře má několik aktérů, ale pouze malý, nerozdělitelný cíl. Příklad: Vedoucí oddělení odchází do důchodu a na jeho místo má nastoupit jeden člověk z jeho pětičlenného pracovního týmu. Definice Sociální konflikty nastávají tehdy, když se v mezilidských vztazích vyskytují různé potřeby, zájmy, postoje, hodnoty, zvyky a/nebo vzorce jednání zároveň, a nejméně jedna ze zúčastněných stran tuto skutečnost vnímá rozpor či problém. Taková situace může vést k vnitřnímu napětí, tedy vzbuzovat emoce jako je strach, zlost nebo smutek. Konflikty jsou v přímém vztahu k živým bytostem. Tím pádem nevyhnutelně patří k lidskému životu a soužití, tedy i ke spolupráci. 39 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Konflikty mohou uvolnit tvůrčí sílu, můžou však působit také destruktivně. Záleží na tom, jak s nimi zacházíme. Díváme-li se na mezilidské, sociálně či kulturně podmíněné rozdílnosti jako na nevyhnutelné rušivé faktory, které by měly být potírány, ignorovány nebo potlačovány, podporujeme tím jejich ničivou sílu. Pokud je ale vidíme jako výzvu a příležitost k nalezení konstruktivního řešení, rozvíjíme jejich kreativní energii. Nevyřešené konflikty mohou přejít v krizi. Pak už je nelze vnímat jako pouhou nepříjemnost, ale jako nebezpečí. V krizové situaci účastníci konfliktu proti své vůli překročí své osobní hranice, a toto překročení hranic se často projeví násilím. Strach a negativní pocity, vyvolané krizí, blokují přístup k osobním zdrojům postižených jedinců. Tím pádem už není možné volně hledat kreativní řešení. Podaří-li se však vyvarovat krizového vyústění konfliktu nebo je zvrátit, vytvoří se bezpečný prostor, ve kterém mohou všichni účastníci konfliktu využít své osobní zdroje a najít řešení, které by bylo pro všechny snesitelné. Cílem řešení konfliktů tedy není vyvarovat se jich. Spíše bychom se měli postarat o to, aby byly konflikty vyřešeny s respektem ke všem zúčastněným. Pouze pak může být konfliktní situace využita pozitivním způsobem. Interkulturní konflikty nejsou konflikty mezi náboženstvími nebo kulturami jakožto abstraktními veličinami. Jsou to konflikty, které se přihodí mezi lidmi při soužití či spolupráci v interkulturním prostředí. A lidé sami musí tyto konflikty společnými silami zvládat. 40 Evropská migrace - Učebnice 4.2 Minos++ Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě 4.2.1 Okolnosti konfliktů K překonání konfliktů v každodenním pracovním životě je nutné být obeznámen s nejrůznějšími okolnostmi konfliktů. Nejčastěji způsobují konflikty následující tři typy okolností: • Intrapersonální problémy a konflikty Intrapersonální problémy, tedy problémy, který si lidé nesou v sobě, jsou většinou způsobené dilematem. Tím může být například rozpor mezi rodinnými hodnotami a požadavky, které na člověka klade moderní průmyslová společnost. • Interpersonální problémy a konflikty Jde o sociální problémy, zpravidla způsobené rozepřemi. Jejich příčinami jsou v každodenním pracovním životě často problémy při dorozumívání se či rozdílné postoje, postupy a zájmy mezi kolegy. • Strukturální problémy a konflikty Strukturální problémy se často vyskytnou v případě potíží mezi jednotlivými odděleními ve firmě. 4.2.2 Základní konfliktů druhy každodenních interkulturních V následující kapitole budou představeny základních konfliktů souvisejících s interkulturalitou, které se vyskytují v každodenním životě, tedy konflikty, které mohou nastat při spolupráci lidí s různými kulturním zázemím. 41 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 4.2.2.1 Komunikační konflikty Komunikační konflikty lze obvykle vyřešit snadněji než ostatní typy konfliktů. Často jsou založeny na pouhém nedorozumění, které lze jednoduše vysvětlit. Předpokladem je zde ovšem včasné odhalení rušivého faktoru v komunikaci. Konstruktivní řešení komunikačního problému často zabrání vyhrocení konfliktu. Rušivé faktory a problémy se mohou objevit na všech komunikačních rovinách. Příčiny mohou být: • Chybějící či nedostatečné verbální dorozumívání Nejlepším a nejjednodušším dorozumívacím prostředkem je jazyk, který oba účastníci komunikace ovládají. Nedostatečná znalost jazyka nevyhnutelně vede k narušení komunikace. Studium cizích jazyků zvyšuje komunikativní kompetenci a sebejistotu v kontextu interkulturality. Obzvláště osvojení si žargonu je velmi důležité, aby zaměstnanci dokázali správně pojmenovat pracovní procesy v mechatronice. • Nedostatečné znalosti kulturního zázemí To se projeví například tehdy, pokud existují různá nonverbální znamení, očekávání, pojetí rolí a vzorce chápání. • Falešná jistota pochopení V situacích, kdy se setkávají různé kultury, vede něčí dojem, že výborně chápe sociální, potažmo kulturní zázemí druhých, často k tomu, že si člověk předčasně vyloží jednání toho druhého nesprávným způsobem. • Postoje a domněnky vedoucí k problémům Lidé často mají různé, někdy protichůdné postoje a domněnky vůči jiným lidem, věcem, či situacím. Nejrůznější lidské představy mohou způsobit, že se lidé nedokážou navzájem pochopit. Protichůdné postoje mohou koexistovat, vzájemně se vylučovat, nebo vést k násilí. 42 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Následující věty jsou příklady tvrzení, která zabraňují interkulturnímu porozumění a produktivní spolupráci v podniku: o "Těm cizincům by se mělo vysvětlit, že tu nemají co dělat." o "Sjednotit kultury není možné, proto se jedna kultura musí ujmout vedení." o "Němci jsou a zůstanou rasisty." Pohrdavé, arogantní či pomíjivé chování vůči jiným lidem může vést k narušení komunikace. V interkulturním kontextu ovšem problematické postoje mnohonásobně nabývají na intenzitě. Zpochybňují totiž identitu a rovnocennost toho druhého jakožto člověka. • Stereotypy a vnější dojmy Neověřené stereotypy a vnější dojmy vytvářejí povrchní, strnulé, často pokroucené obrázky a představy, kterých se lze jen těžko zbavit. Ty pak vedou k předsudkům proti jiným lidem a národům. Také média přispívají ke vzniku a upevnění stereotypů. • Strukturální násilí Pocity, že člověk někam nepatří, vznikají během procesu, kdy člověk zakouší kruté zkušenosti, pramenící z toho, že druhými není akceptován. Tyto pocity jsou zásadní, především pokud je napadána něčí identita – rodinný stav, jazyk, náboženství, etnická a sociální příslušnost. Pocit nepřijetí může být vnímán velmi intenzivně důsledkem prožitého šoku, může se ale také vyvíjet dlouhodobě. Dojde k tomu nedostatkem projevů uznání, trvale zakoušené sociální diskriminaci, nenápadným či očividným vyčleněním z kolektivu. Obě možnosti vedou k uzavření se do sebe a k vytvoření bariéry, z čehož často vzniká osobní násilí. 43 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 4.2.2.2 Konflikty zájmů a přidělování Konflikty zájmů a rozdělování lze snadno rozpoznat. Jedná se zde především o nedostačující zdroje a prostor k jednání. Klíčové otázky jsou “Kdo dostane ...?" a “Kdo může používat...?” Řešení tohoto druhu konfliktů není nijak složité, je-li k dispozici dostatek zdrojů a možností. Příkladem takového typu konfliktu by mohla být situace, kdy je v podniku k dispozici pouze jeden notebook na analýzu problémů se stroji a zaměstnanci se neustále hádají o to, kdo jej může používat. K vyřešení konfliktu stačí, když se každý jedinec zamyslí nad tím, jaké další možnosti mu zbývají, tedy jakou práci může ještě vykonat bez notebooku, dokud nebude volný. 4.2.2.3 Konflikty uznání V případě konfliktů uznání jde především o otázku, zda a nakolik se člověk cítí ostatními uznáván jako příslušník dané skupiny. U konfliktů uznání bývá napadána identita nebo vědomí vlastní hodnoty protější strany. Z toho plyne pocit, že s člověkem jakožto s menšinou není jednáno rovnocenným a rovnoprávným způsobem. To může mít za následek strach, prázdnotu a neustálý konflikt mezi pocitem nadřazenosti a nerovnocennosti. Vznik konfliktů uznání bývá zpravidla delším procesem. Je také nejlépe řešit je dlouhodobě na strukturální rovině. Musí se posílit pocity vlastní hodnoty a přeměnit negativní pocity jako je strach nebo zlost na kreativní sílu. 44 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 4.2.2.4 Konflikty hodnocení a hodnot U konfliktů hodnot a hodnocení jde především o různé normy a postoje k hodnotám, a dále o protikladné vzorce interpretace a jednání. Často se přitom bojuje o to, co je správné, normální, a co je špatné. Klíčovou otázkou je zde, kdo má pravdu. Tím je často zpochybněn sebeobraz protivníka. Jeho sebeobraz zůstává prakticky nepovšimnut, často je i záměrně ignorován. Následkem může být kromě zlosti a zuřivosti především posílení hranic mezi kulturami a hledání útočiště v silném pocitu sounáležitosti se skupinou lidé stejného původu. Setkají-li se lidé různého původu, kteří s sebou nesou vzájemné předsudky, často se objeví podobné konflikty uznání. Člověk má tendenci jednotlivým etnickým či kulturním skupinám přiřazovat rozdílné hodnoty. Toho se musíme vyvarovat. 4.3 Nástroje konstruktivního řešení konfliktů Konflikty se vyznačují tím, že mohou mít nejrůznější aktéry, okolnosti i pozadí. Vyhrocení konfliktů lze zabránit pomocí různých nástrojů a metod. Čím více snahy věnujeme prevenci, tím méně energie budeme muset vynaložit na odbourávání nejistot ve vnímání a chování. Tím zvýšíme šanci na produktivní spolupráci v každodenním pracovním životě. 4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů Když se objeví konflikt, většinou vidíme pouze “špičku ledovce”. S pomocí analytických dotazníků a konstruktivně vedených rozhovorů se podaří objasnit pozadí konfliktu. K tomu patří také pojmenování zájmů a potřeb jedinců, kteří se na konfliktu podíleli. 45 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Kromě toho je ovšem nutné identifikovat zdroje, ze kterých bude možné čerpat při hledání produktivního řešení. Poté, co bylo pozadí konfliktu objasněno, může sloužit k takovému vyřešení konfliktu, které bude prospěšné všem stranám. K objasnění konfliktu a jeho pozadí je vhodné použít systematickou analýzu, založenou na vzorovém dotazníku. Obzvláště efektivní je skupinová analýza: čím více lidí se analýzy zúčastní, tím více aspektů může být odhaleno nebo vypátráno pomocí dalších otázek. Následující otázky mohou pomoci k vysvětlení konfliktu: • Koho se konflikt týká? Touto otázkou identifikujeme aktéry konfliktu. • Kdo chce čeho dosáhnout? Zjistí se, kdo v konfliktu zaujímá jakou pozici. • Proč toho chce dosáhnout? Na tomto místě se nashromáždí veškeré zájmy a motivy jednotlivých aktérů. To je důležitým předpokladem pro nalezení řešení. • Odkud pocházejí tyto pocity a motivy? Touto otázkou se přezkoumají hodnotové postoje účastníků. • Jaký druh konfliktu převládá? Konflikt může být zařazen do jedné z výše uvedených kategorií. • Čeho můžeme konstruktivním způsobem využít? Zde identifikujeme zdroje, které mohou pozitivně přispět k vyřešení konfliktu. • Sbírání a zpracování různých možností řešení. Po fázi objasňování kontaktu pomocí výše uvedených otázek by měli všichni účastníci začít shromažďovat nápady, jak situaci vyřešit. Objasnění konfliktů a analýza zájmů a motivací zainteresovaných osob, stejně jako společné vypracování možných řešení, pomáhá také při jejich uskutečňování a společném rozhodnutí konfliktu. Všichni zúčastnění tak totiž nakonec přesně vědí, proč byl konflikt vyřešen tím 46 Evropská migrace - Učebnice Minos++ kterým způsobem. To platí pro všechny druhy konfliktů, které vás v každodenním pracovním životě mohou potkat. 4.3.2 Přístupy k řešení konfliktů v každodenním pracovním životě 4.3.2.1 Výstavba pevných komunikačních struktur Aby se co možná nejvíc snížila pravděpodobnost vzniku konfliktu, měla by se v podniku vytvořit pevná komunikační struktura. K tomu napomáhají vývojové rozhovory, ve kterých se probírá vzájemný výměna odborných znalostí a spolupráce kolegů v každodenní pracovní činnosti. Mělo by se společně diskutovat o pracovních problémech. Může proběhnout také odborná diskuze o zásadních změnách ve výrobním procesu. Dále je možné vést pravidelně konstruktivní rozhovory s kolegy a kolegyněmi. Zde je podstatné nehledat nikdy chybu u druhého, ale snažit se společně dobrat řešení. Aby mohl proběhnout uvolněný, produktivní rozhovor, jsou v kontextu interkulturality mimořádně důležité tři základní kompetence: • Citlivost vůči symptomům konfliktu Existují jisté vzorce chování, které lze vypozorovat jakožto symptomy konfliktů. Patří mezi ně: odpor, útěk, nepřátelství, zlost a formálnost. • Schopnost otevřeného vyjadřování Pro konstruktivní vedení rozhovoru a dorozumění se je důležité, vyjadřovat se stručně a jasně. Proto pomáhá, když se člověk soustředí na konkrétní situace a vysílá “já-sdělení”. V zapálených diskuzích a při hádkách člověk totiž často používá zobecnění a “ty-sdělení”. To znamená, že mluvíme o tom druhém (např. "Jdeš pozdě!"). Kritizujících “ty-sdělení” bychom se měli vyvarovat, protože druhého zraňují a obvykle ho vyprovokují k protiútoku. Raději bychom měli komunikovat prostřednictvím “já-sdělení”, kterými můžeme vyjádřit své pocity či sdělit, co si přejeme. Takovým sdělením může být například: “Přeju si, abys 47 Evropská migrace - Učebnice Minos++ dodržel, co jsi mi slíbil.” , namísto: “Nikdy nedodržíš to, cos slíbil.” U podobných “já-sdělení” bychom se měli vyvarovat důvodové spojky: “Jsem rozčílený, protože jsi přišel pozdě.” Svou schopnost otevřeného vyjadřování trénovat tím, že si položíme několik otázek: • Co pozoruji? Formulované pozorování by nemělo obsahovat hodnocení. pokud můžeme možno • Co cítím? Nyní vyjádříme, co cítíme, když něco pozorujeme. U negativní pocity (zlost, strach, rozčilení, úzkost, smutek) je důležité navázat spojení s vlastními potřebami a přáními, klidně dýchat, a snažit se identifikovat hodnotící a odsuzující myšlenky. • Co potřebuji? Člověk se často příliš silně identifikuje s tím, co potřebují druzí, přičemž staví vlastní potřeby do pozadí. Je třeba si uvědomit, že nejsme odpovědni z pocity druhých, a oni nejsou odpovědni za naše pocity. • Jak vyjádřím, co bych chtěl? Vznášíme-li prosbu, musíme dávat pozor na to, abychom vysvětlili, co vlastně chceme. V tomto případě je jednak důležité hovořit pozitivně a jasně, jednak poprosit, nikoliv vyžadovat. Příklad z každodenního pracovního života: Jeden kolega zahálí při opravě stroje. Když ho na toto téma oslovíte, odpoví: “Nechce se mi.” Správná odezva by v tomto případě mohla znít: “Když tvrdíte, že se vám nechce (pozorování), frustruje mě to (pocit), protože spolupráce s vámi je pro mě důležitá (potřeba), a proto vás prosím, abyste mi s opravou pomohl (prosba). 48 Evropská migrace - Učebnice • Minos++ Schopnost empatie Empatie je chápavé porozumění toho, co prožívají jiní lidé. Vyznačuje se tím, že člověk svůj protějšek nezahlcuje radami, osobními zkušenostmi, uklidňován a svými vlastními pocity. Aby člověk dokázal empaticky naslouchat, musí si vyčistit hlavu. Nesmí mít v mozku nic jiného, než ochotu zcela se ponořit do druhého. Toho lze docílit tak, že člověk naslouchá tomu, co se skrývá za slovy toho druhého. Abychom mohli v konfliktním rozhovoru použít určitou míru empatie, měli bychom si sami pro sebe přeformulovat “ty-sdělení” druhé osoby na “já-sdělení”. To se podaří jedině tehdy, je-li člověk schopen aktivně naslouchat. To znamená zaujmout otevřený postoj a naslouchat zaujatě, tedy chtít pochopit a zjistit příčinu toho, proč druhá osoba říká to, co říká. Může také pomoci, když si to, co jsme slyšeli, shrneme, případně doplníme dotazy. Ke správnému pochopení jsou někdy vhodné dorozumívací otázky: “Prozatím jsem pochopil, že jste řekl...” “Tomu jsem ještě úplně neporozuměl. Co přesně jste tím myslel?" Aktivní naslouchání znamená, že to, co slyšíme, nedoplňujeme vlastními historkami, interpretacemi či komentáři. Dále bychom při aktivním naslouchání neměli druhým nabízet vlastní nápady, ani jim nabízet řešení. Podstatné je jedině chápavé naslouchání druhému. Aktivní naslouchání není pouze užitečná metoda při vedení rozhovoru, ale především postoj, kterým partnerovi dáváme najevo respekt a uznání: “Chci se pokusit vidět věci na chvíli tvýma očima a vcítit se do tvého světa. Bez ohledu na to, jaký se mi zdá, co si myslím a co cítím.” 4.3.2.2 zájmů Institucionalizace zprostředkovaného urovnání Mnoho konfliktů v každodenním pracovním životě má svůj původ v různých zájmech zainteresovaných osob: jak mezi vedoucími oddělení a zaměstnanci, tak mezi zaměstnanci 49 Evropská migrace - Učebnice Minos++ samotnými. Rozeznání různých zájmů za argumenty, které jsou často přehnané, bývá nezřídka těžší, než zavedení kroků k řešení, které by zohledňovalo zájmy obou stran: • Pokud se v případě konfliktu zájmů jedná o kvantitativní zdroje (více či méně peněz, více či méně času, atd.), lze tento konflikt často vyřešit kompromisem. Všichni účastníci přitom ustoupí ze svých krajních pozic a navzájem si vyjdou vstříc. Potkají se v půli cesty. K tzv. “falešným kompromisům” dochází tehdy, když se do hry dostanou zájmy třetí osoby. To je pak většinou příčinou nového konfliktu s jinými účastníky, případně s větším počtem účastníků. • Jde-li u konfliktu zájmů o kvantitativní veličiny, u nichž lze zohlednit pouze jeden ze zájmů (např.: pojedeme na firemní výlet do hor, nebo k moři?), můžeme se při řešení odkázat na uznávaná pravidla. Klasickou metodou je většinové rozhodnutí. Zájem, který upřednostňuje nejvíce lidí, dostane přednost před zájmem menšiny. • Nemohou-li účastníci dojít ke kompromisu a není-li možné dosáhnout ani uspokojivého většinového řešení, nabízí se zapojit neutrální třetí stranu. Ta by měla hrát roli prostředníka mezi dvěma znepřátelenými stranami. Tento prostředník však nutně musí splňovat určité předpoklady: • Všichni zúčastnění prostředníka souhlasit. • Obě strany by měli smírci důvěřovat. • Smírce je poučen o tom, že nesmí sám činit rozhodnutí, ale snažit se přimět znepřátelené stany, aby si navzájem otevřeně sdělily své zájmy a společně je pod jeho dohledem v klidu prodiskutovaly. musejí se zapojením Obecně se dá říct, že konflikty zájmů a přidělování se dají na základě svých racionálních důvodů poměrně snadno vyřešit. Právě pro tento typ konfliktů má společnost v zásobě řadu osvědčených pravidel a institucí. 50 Evropská migrace - Učebnice Minos++ 4.3.2.3 Preventivní budování empatie Pod termínem “preventivní budování empatie” rozumíme připravit lidi na to, aby se dokázali vcítit do pozice jiných lidí a porozumět chování těchto lidí z jejich úhlu pohledu. V kontextu interkulturality slouží budování empatie jako prevence etnizace a kulturalizace konfliktů a přispívá k posílení ochoty spolupracovat. Definice Především u lidí se silným kolektivním sociálním smyslem pro své společenství často slýcháme větu: "Nejsi tu jen sám za sebe." Mnoho lidí z muslimských států udržují takovou sociální strukturu společnosti. Nezáleží jim tolik na individuálním životě či sledování něčích osobních zájmů. Mnohem více usilují o společný život ve svém společenství, nezřídka i na svůj vlastní úkor. Pozice jedince je zde silně definována jeho začleněním do společenství. Chybná interpretace tohoto smyslu pro společenství může lehce vést k narušení komunikace a následně k vytvoření předsudků v situacích, kdy se setkávají různé kultury. Využijeme-li v případě konfliktu metodu budování empatie, můžeme postiženou osobu přimět ke kritické sebereflexi. Dále přemýšlejte o tom, jestli bylo vaše vlastní chování absolutně správné. Člověk již od svého protivníka nevyžaduje, aby se změnil, naopak by měl pochopit, že konfliktní situaci lze pozitivně zvrátit i tím, že změníme svůj vlastní postoj. 4.3.2.4 Motivace k posílení pocitu sebehodnoty Jakožto migrant člověk často slyší negativní poznámky o svém původu. Pokud se ho takové poznámky dotknou, je to známkou problémů uznání, které je nutné řešit systematicky a dlouhodobě. Nevyužité schopnosti, ztráta kreativity a nedostatek společenských způsobů nejsou mezi migranty ničím neobvyklým. Na základě těchto nedostatků získá člověk pocit, že ho okolí neuznává a nebere na vědomí, a může dospět až k netečnosti či naopak bezmocné zuřivosti. Agrese či apatie se 51 Evropská migrace - Učebnice Minos++ často vyjadřuje v konfliktech uznání s jinými jedinci či skupinami v okolí. Při motivační práci bychom měli zkoušet metody a strategie, s jejichž pomocí dokážeme sami sebe motivovat a podporovat v interkulturním kontextu. Pocit, že dokážeme něco smysluplného, jsme produktivní a uplatňujeme vlastní nápady, snižuje sklony k násilí a agresivitě. Vede k tomu, že se budeme jeden ke druhému chovat mírně a konstruktivním způsobem. Motivační práce tedy znamená vytvářet sám pro sebe nové příležitosti, jak rozvíjet svůj vlastní kreativní potenciál. To nám umožní zamyslet se nad nesmyslností a bezvýchodností násilných konfliktů, hledat alternativy, překonat tyto negativní pocity a přetvořit je na kreativní jednání. 5 Shrnutí V předcházejících kapitolách jste se seznámili s nejrůznějšími aspekty myšlenky Evropského společenství. Jeho stupně byly probírány chronologicky, počínaje procesem sjednocování Evropy až po vytvoření Evropské unie. Zvláštní pozornost byla věnována tématu evropské migrace. Kapitola zabývající se řešením konfliktů upozornila na příčiny a možné způsoby řešení mezilidských problémů. Evropská unie je nejkomplexnějším výtvorem politického vývoje od počátku lidstva. Je naším úkolem a zároveň i příležitostí tento proces aktivně podporovat. Uvědomte si, že i vy můžete podstatě přispět k úspěšnému sjednocení Evropy. Pokud vás vaše životní cesta zavede do jiné země nebo do jiného kulturního kruhu, jistě narazíte na neobvyklé situace a problémy. To, jak v novém prostředí uspějete, záleží z velké části na tom, jak otevřeně budete k lidem přistupovat. Určitě se setkáte s nepochopením a odmítavými postoji. Buďte si jisti, že první krok je tím nejdůležitějším. A tento první krok byste měli učinit vstříc ostatním. Konflikty mohou vzniknout teprve z komunikace, která proběhla chybným způsobem. A teprve při komunikaci se mohou objevit chyby. Nenechejte se odradit, pokud okamžitě nezapadnete. Internet a mnoho programů, organizací a sdružení nabízí dostatek příležitostí k začlenění se do společnosti. 52 Evropská migrace - Učebnice Minos++ Vyhledejte již před odjezdem do nové země nebo nového prostředí kontakty z kulturních kruhů, v nichž se budete pohybovat. Navažte kontakt s organizacemi, které cíleně podporují výměnu mezi různými kulturami. Čím dříve se postavíte problému migrace a integrace do nového prostředí, tím jednodušší pro vás tento krok bude. "Audentis fortuna iuvat" (“Odvážným štěstí přeje”) Virgil, Aeneid X, 284 i 53 Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Řešení (koncept) Andre Henschke Henschke Consulting, Nĕmecko Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných procovníků v globalizované průmyslové výorbě. EU – Projekt č. DE/08/LLP-LdV/TOI/147110 „MINOS++“, platnost od 2008 do 2010 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. www.minos-mechatronic.eu Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Obsah 1 Evropská Unie ....................................................................... 5 1.1 Dějiny a motivace .............................................................. 6 1.1.1 Panevropské hnutí ...................................................... 6 1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli .............................. 7 1.1.3 Evropské obranné společenství ................................ 11 1.1.4 Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii ........................... 12 1.1.5 Evropská unie ........................................................... 13 1.2 Politické instituce Evropské unie ..................................... 15 1.2.1 Evropská rada .......................................................... 16 1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů) ........................ 17 1.2.3 Evropský parlament .................................................. 17 1.2.4 Evropská komise ...................................................... 17 1.2.5 Evropský soudní dvůr ............................................... 18 1.2.6 Evropský soudní dvůr ............................................... 18 2 Evropská migrace ............................................................... 29 2.1 Historický vývoj od roku 1945 ......................................... 30 2.2 Typy imigrantů do a z Evropy .......................................... 31 2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci ................... 31 2.2.2 Etnická migrace ........................................................ 31 2.2.3 Uprchlíci a azylanti.................................................... 31 2.2.4 Pracovní migrace ...................................................... 32 2.2.5 Elitní migrace ............................................................ 32 3 Kompetence jednání v každodenním pracovním životě související s interkulturalitou ............................................. 37 3.1 Pojetí kompetence v interkulturním kontextu .................. 38 3.2 Dimenze kompetence v interkulturním kontextu ............. 39 3.2.1 Kvalifikační rovina ..................................................... 39 3.2.2 Ordinační rovina ....................................................... 39 3.2.3 Motivační rovina........................................................ 40 4 Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání ............................................................. 42 4.1 Konstruktivní řešení konfliktů .......................................... 43 4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké společnosti ................................................................ 43 4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic .............. 43 4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost) ..... 43 0 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 4.2 Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě............................................................................... 44 4.2.1 Okolnosti konfliktů..................................................... 44 4.2.2 Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů 45 4.3 Nástroje konstruktivního řešení konfliktů......................... 46 4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů ......................... 46 4.3.2 Přístupy k řešení konfliktů v každodenním pracovním životě ........................................................................ 46 5 Shrnutí .................................................................................. 58 1 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Příručka pro učitele – modul « Evropská migrace” Popis kurzu / Rozvrh přednášek: - Mechatronika Cíle: Účastníci si osvojí nezbytné znalosti týkající se těchto čtyř hlavních témat: - Evropská Unie - Politické instituce Evropské Unie - Evropská migrace - Interkulturní kompetence uplatňované v každodenním pracovním životě - Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí Požadavky: - Žádné Účastníci: - Techničtí experti z oborů konstrukce, montáže, obsluhy a údržby. Délka semináře v minutách: 2,000 minut Pomůcky účastníků - Učebnice modulu "Evropská migrace MINOS++" - Cvičebnice modulu "vnitřní migrace MINOS++" Pomůcky přednášejícího - Příručka pro učitele “Evropská migrace MINOS++" Technické zázemí přednášejícího: 2 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ - Projektory - Tabule - Notebook Materiály pro účastníky semináře na jednu osobu: - Učebnice modulu "Evropská migrace MINOS++" - Cvičebnice modulu "Evropská migrace MINOS++" Další pomůcky pro účastníky semináře na jednu osobu: - Sešit, pero Všeobecné pokyny a filozofie modulu Migrace v rámci Společenství Výukový modul “Evropská migrace”, který držíte v ruce, je koncipován jako prezenční seminář a skládá se z učebnice a cvičebnice. Je určen pro osoby z technického oboru bez vysokoškolského vzdělání, ale může být přínosný i pro ostatní cílové skupiny. Tento výukový program se nezaměřuje na integraci softwarových řešení, ale věnuje se zprostředkování specifického obsahu. Prací na tomto výukovém modulu by měli účastníci získat vědomosti týkající se: - Evropská Unie - Politické instituce Evropské Unie - Evropská migrace - Interkulturní kompetence uplatňované v každodenním pracovním životě - Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí Cvičení k jednotlivým úsekům slouží jednak k přezkoušení porozumění podstatě problému, jednak poskytují možnost individuálního použití získaných vědomostí. Obzvláště individuální cvičení vyžadují, aby účastník vyvinul kreativitu, proto neexistují, a ani existovat nemohou, žádná formálně správná a nesprávná řešení. Cestu k řešení si účastníci musí najít pomocí argumentace, která překračuje rámec učebnice. 3 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Úvod a přivítání: Stručný obsah: - Vzájemné představení - Představení programu - Zjišťování očekávání účastníků - Časový plán, organizace, kontaktní osoby Zvláštní poznámky: - Výměna pracovních vizitek - Představení učebnice k semináři - Pokyny k praktickému průběhu semináře - Prezentace programu EU "Leonardo da Vinci" Délka kapitoly v minutách: 30 minut 4 Evropská migrace – Příručka pro učitele 1 Minos++ Evropská Unie Dějiny a motivace Stručný obsah: - Dějiny a motivace - Panevropské hnutí - Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) - Evropské obranné společenství (EOS) - Evropské hospodářské společenství (EHS) - Evropská Unie Zvláštní poznámky: - žádné Délka kapitoly v minutách: 200 minut Předtím než přednášející začne probírat specializovanou látku, mělo by se u studentů vytvořit a posílit povědomí o myšlence sjednocené Evropy. Evropa, respektive Evropská Unie, je více než pouze právní konstrukcí a administrativní jednotkou. Pokuste se vzbudit nadšení pro tuto evropskou myšlenku. Uveďte skutečné příklady různých kultur v Evropě i jejich společných rysů, se kterými máte zkušenosti ze svého vlastního života. Úspěch semináře závisí z velké míry na nadšení a vůli jeho účastníků. Vraťte se k historickým kořenům Evropy. Propojte dějiny Evropské unie s jejími předchůdci, přičemž zajděte až ke Svaté říši římské a Evropě Karla Velikého. Svatá říše římská národa německého byla až do svého rozpadu v roce 1806 patronem sjednocené Evropy. Svatá říše římská národa německého přitom nezanikla zcela bez náhrady. Porážka císařské koruny habsburským císařem Františkem II 6. srpna 1806 představovala pouze krátkou přestávku ve sjednocování Evropy. 5 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ S Napoleonem, který se 14. května 1804 prohlásil císařem, získala Evropa téměř jednotný právní základ. Tzv. “Code Civil" se stal základem téměř veškerého evropského občanského práva. Po pádu napoleonského impéria následovalo období sjednocování Evropy prostřednictvím obchodu a ekonomie. Železnice umožnila rychlou komunikaci i cestování. O něco později spojil telegraf rychlostí světla ty nejvzdálenější kouty světa. Časy živého sjednocování Evropy pokračují do roku 1914. Rozumělo se téměř samo sebou, že vzdělané evropské měšťanstvo ovládalo dvě nebo tři řeči. Zde se odkažte na Stefana Zweiga a jeho dílo "Svět včerejška – paměti jednoho Evropana" nebo na ságu Thomase Manna "Buddenbrookovi." Zmiňte se o trvalých historických kulturních poutech mezi mnoha evropskými zeměmi. Představte Francii a Itálii i Španělsko a Británii jako otce a matky mnoha dnešních tradic. 1.1 Dějiny a motivace 1.1.1 Panevropské hnutí Nechejte účastníky kurzu, aby si našli svou vlastní definici panevropského hnutí. Je důležité, nesdělovat jim pouze věcný obsah tématu, ale pokusit se vytvořit povědomí o EU. Uvědomte si, že zde nejde o klasický školní předmět, ale předávání vize. Na tomto místě se zaměřte pro změnu na obeznámení účastníků s obdobím dvacátých let, jejichž romantické označení “zlatá dvacátá léta” bylo na hony vzdálené skutečné politické a sociální situaci v Evropě po Druhé světové válce. Uveďte požadavky Versailleské mírové smlouvy. Mějte se přitom na pozoru, abyste situaci objasnili z pohledu všech tehdy znepřátelených zemí, a nezohledňovali pouze hledisko Francie či Německa. Zvláštní zmínka by měla být určena Turecku (tehdy “Ottomanská říše”), které ve Druhé světové válce bojovalo na straně Německa. 6 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Řešení k otázkám: 1. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Evropská Unie je výsledkem dlouhého mírového jednání mezi Německem a Francií. 2. Evropská Unie byla založena “Radou národů” v Ženevě. 3. Myšlenka Evropské Unie existovala v podobě první výzvy již v roce 1922. (ano) 4. Kvůli globální ekonomické krizi v roce 1929 byla myšlenka Evropské Unie odložena. (ano) 5. Druhá světová válka zastavila snahy o sjednocení Evropy po dobu trvání války. (ano) 2. Otázka: Krátce popište, čím byly motivovány základní znaky sjednocené Evropy: Příklad, jak lze popsat základní znaky sjednocené Evropy: "Příšerné zážitky z První světové války daly vzniknout představě mírumilovné, demokratické a hospodářsky jednotné Evropy, která měla Evropu dlouhodobě sjednotit." 1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli Zakladateli EU jako takové byli bývalí úhlavní nepřátelé Francie a Německo. Vraťte se k historickým příčinám tohoto nepřátelství. Zdůrazněte, že podstatná část říše Karla Velikého se rozkládala a území Francie. V období středověku Francie a Německo po dlouhou dobu nebyli nepřáteli. Politicky motivované nepřátelství se do vztahu těchto dvou zemí promítlo až později. Vysvětlete, že 7 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ obzvláště po Druhé světové válce byla spolupráce mezi těmito středoevropskými zeměmi velmi důležitá. Řešení k otázkám: 3. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. ESUO je výsledkem Marshallova plánu, který měl za úkol pomáhat ekonomice Německa a Francie po Druhé světové válce. 2. Účelem Evropského společenství uhlí a oceli byla kontrola těžebního průmyslu členských států. 3. ESUO bylo založeno 18. dubna 1952. (ano) 4. Členskými státy ESUO byly všechny země Beneluxu, Itálie, Francie a obě části Německa. 5. ESUO bylo v roce 2002 podle plánu rozpuštěno. (ano) 8 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 4. Otázka: Identifikujte na mapě všechny státy, které přistoupily k Evropskému společenství uhlí a oceli do roku 1952: K Evropskému společenství uhlí a oceli do roku 1952 přistoupily tyto státy: Francie, Německo, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko. 9 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 5. Otázka: Stručně popište, jaké byly nejdůležitější orgány Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1952. Nezapomeňte přitom zmínit také podstatné informace o vzájemném vlivu těchto orgánů. Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: • Vysoký komisariát Vysoký komisariát se sídlem v Lucemburku byl výkonnou mocí ESUO. Jeho prvním prezidentem byl Jean Monnet, který společně s Robertem Schumanem vyvinul Schumanův plán. Vysoký komisariát měl devět nezávislých členů a je možné jej považovat za zárodek Evropské Komise. • Rada ministrů Rada ministrů se skládala z ministerských zástupců všech členských států a představovala spojovací článek mezi nezávislou autoritou a vyššími národními zájmy jednotlivých států. Tento systém je pokládán za předchůdce ministrů Rady Evropské Unie. • Společné shromáždění Společné shromáždění bylo tvořeno poslanci národních parlamentů členských států a sloužilo jako kontrolní orgán Vysokého komisariátu. K vytvoření takového parlamentu přispěly především připomínky Coudenhova-Kalergiho, který se kromě Rady ministrů zasazoval také o parlamentní reprezentaci. Společné shromáždění je možné pokládat za předchůdce Evropského Parlamentu. • Soudní dvůr Soudní dvůr měl sedm členů a fungoval jako nadnárodní soudní moc. Tedy taková soudní moc, která přesahuje zákony jednotlivých členských států. Také soudní dvůr byl předchůdcem jednoho z orgánů Evropské Unie, a to Evropského soudního dvora. 10 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 1.1.3 Evropské obranné společenství U tématu evropské obranné politiky se nezapomeňte zmínit o příčinách “studené války” a problémech, které s sebou přinesla. Zahajte diskuzi o tom, jak je možné, že “studená válka” ovlivnila na tak dlouho a tak zásadním způsobem myšlení a chování obyvatel Evropy. Diskutujte, jaké alternativy k obrannému společenství by byly bývaly možné. Řešení k otázkám: 6. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Válka ve Vietnamu byla důvodem k vytvoření společné evropské obrany. 2. Od roku 1954 v Evropě existuje společná armáda všech členských států EOS. 3. EOS je ve své podstatě Schumanově plánu. (ano) založeno na rozvinutém 4. NATO funguje od počátku padesátých let jakožto bezpečnostní aliance, která chrání státy západní Evropy. (ano) 7. Otázka: Stručně vysvětlete, jakým způsobem měl Plevenův plán rozvinout Schumanův plán: Příklad řešení: „Francouzský premiér René Pleven zveřejnil tzv. Plevenův plán, který byl rozvinutím Schumanova plánu. Pleven navrhnul společnou evropskou armádu, která by mohla kontrolovat vyzbrojení Německa. Členy obranného společenství by byly členské státy ESUO. Pouze německá armáda by byla zcela integrovaná v mezinárodním vojsku. Armády ostatních členských států měly být i nadále řízeny na 11 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ národní úrovni. Rozhodujícím popudem byl strach z příliš silného Německa a okolnosti „studené války“. 1.1.4 Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii Protože komplexní problematika evropské politiky v 50. a 60. letech 20. století se dnes dá již velice těžko pochopit, je nutné u studentů vzbudit zájem o ducha té doby. Zaveďte řeč na problematiku rodících se studentských nepokojů, dohady o práci bývalých nacistických funkcionářů ve Spolkové republice Německo a počátky migrace v důsledku hospodářského zázraku. Jaderná energie byla tehdy v Evropě pokládána za ideální zdroj energie. Ekonomiky jednotlivých zemí byly na různém stupni rozvoje, což přinášelo stále častější problémy při narůstajícím mezinárodním obchodu a výměně. To vedlo k nutnosti harmonizace trhů. “Římskými smlouvami” byly položeny základy mezinárodního obchodu. Hovořte s účastníky o tom, jaké alternativy k jaderné energii tehdy existovaly. Diskutujte také o možných alternativách k celní unii, respektive k bezcelním zónám v rámci Evropské unie. Cíleně se ptejte na překážky, které tehdy (stejně jako dnes) stály v cestě rozsáhlejší spolupráci mezi jednotlivými zeměmi. V obou případech můžeme vidět příčinu v uchovávání značného národního vlastnictví, přičemž bohaté oblasti se odmítaly dobrovolně vzdát výhod ve prospěch oblastí chudších. Zeptejte se účastníků na jejich skutečný názor na instituce EU, které byly zřízeny již v dobách EHS. Řešení k otázkám: 8. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Slavný malíř "Claude Monet" se v roce 1955 zasadil o vytvoření společné evropské hospodářské politiky. 2. EHS si vytyčilo za cíl dosáhnout sjednocení Evropy na poli hospodářské politiky. (ano) 3. Římskými smlouvami bylo v roce 1957, založeno EHS v Římě. (ano) 12 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 4. EHS vytvořilo společný finanční fond, ESF. ESF je zkratka pro European Security Funding (Evropské bezpečnostní financování). 9. Otázka: Stručně vysvětlete, jakým orgánům ES dala vzniknout Římská smlouva v roce 1957. Které orgány byly přidány k orgánům EHS, a jaká byla jejich role? Nově vznikly následující orgány: • • • Evropská komise, která se stala iniciativním a později i výkonným orgánem Společenství, Evropský parlament, který měl kontrolní funkci, Rada ministrů a Evropský soudní dvůr existovaly v podobné formě již v dobách ESUO a EHS na jejich funkci plynule navázalo. 10. Otázka: Na základě vlastních znalostí dějin popište, jak vy sami vnímáte mírový vývoj Evropy s EHS. Zde byste se měli klást důraz na všeobecný historický kontext, na kreativitu, a na pokusy účastníků podat vlastní zkušenosti a názory. 1.1.5 Evropská unie Při diskuzi o EU zaveďte řeč na změněné rámcové podmínky po roce 1990. Rozeberte pád Berlínské zdi, rozpad socialistického systému, rozpuštění Varšavské smlouvy, atd. Diskutujte o tom, proč mělo rozšíření EHS jako EU významný příslib pro všechny partnery nové EU. Posílením EU a přenesením vládních funkcí jednotlivých národních států do Bruselu započalo budování evropské vlády. Nechte účastníky diskutovat o jednotlivých krocích rozšiřování EU a vyznačte je na tabuli. Vraťte se k poslednímu stupni rozšíření v roce 2004. Diskutujte o tom, proč se další rozšíření bez společné evropské ústavy nezdá být možným. 13 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Řešení k otázkám: 11. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. EU byla založena v Paříži, protože Francie se jako jediná země zasadila o její vznik. 2. EU stojí na třech pilířích: společenství, společná zahraniční a bezpečnostní politika, společné soudnictví a společná policie. (ano) 3. V roce 1985 k EU přistoupilo mnoho nových států, například Slovinsko a Rakousko. 4. V roce 2007 byl smlouvou EU určen společný ministr zahraničních věcí EU. 12. Otázka: Doplňte slepou mapu daty vstupu do EU a vyznačte země, které se daný rok k EU připojily. . • 1973 o Dánsko o Irsko o Spojené království • 1981 o Řecko • 1986 o Portugalsko o Španělsko • 1995 o Rakousko o Švédsko o Finsko • 2004 o Estonsko o Litva 14 Evropská migrace – Příručka pro učitele • o o o o o o o o 2007 o o Minos++ Lotyšsko Polsko Česká Republika Slovensko Maďarsko Slovinsko Malta Kypr Bulharsko Rumunsko 13. Otázka: Vysvětlete vlastními slovy, jak Evropská společenství společně přispěla k rozvoji evropské ekonomiky. Příklad řešení: "Teprve prostřednictvím společných aktivit celní unie, zemědělské politiky obchodní politiky, strukturní politiky, sociální politiky, atd., mohly být zřízeny první společné programy, které vyrovnávaly rozdíly a nedostatky slabších zemí a oblastí v rámci celé Evropy. Oblasti a země v Evropě tak získaly konkurenceschopnost a mohly se hospodářsky angažovat v rámci celosvětově největší zóny volného obchodu. To z Evropy učinilo jednu z ekonomicky nejaktivnějších a z hlediska konkurence nejschopnějších oblastí světa.” od 1.2 Politické instituce Evropské unie do 1.2.6 Evropský účetní dvůr Stručný obsah: - Politické instituce Evropské unie - Evropská rada - Rada Evropské unie (Rada ministrů) - Evropský parlament - Evropský soudní dvůr - Evropský účetní dvůr 15 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Zvláštní poznámky: • Debata o orgánech EU předpokládá znalost funkcí demokratických systémů. Nejprve se tedy ujistěte o tom, že všichni účastníci pochopili a zažili si systém volební demokracie, výkonné moci, zákonodárné moci a soudní moci. • Dále je třeba, aby měli povědomí o federálních strukturách, tedy spolupráci mezi oblastmi, zeměmi a státem. Vytvoření tohoto povědomí lze případně podpořit role play aktivitami a uvedením příkladů spolupráce mezi těmito třemi vládami. Učitel může přinést vzdělávací materiály o politice z různých zemí. Délka kapitoly v minutách: 200 minut 1.2 Politické instituce Evropské unie 1.2.1 Evropská rada Demokratické orgány EU jsou podobné demokratickým orgánům národních vládních struktur. Rada, Parlament a Komise mají v zemích EU své ekvivalenty. Proto je užitečné před zahájením diskuze představit pomocí obrázku na tabuli strukturu národních demokratických systémů. Až účastníky seznámíte s volbami, povinnostmi a vzájemnou kontrolou těchto orgánů, můžete je srovnat se strukturou EU institucí. Poté zdůrazněte, že EU stojí nad orgány národních států. Nejvyšší národní orgány členských států volí, kontrolují a sestavují instituce EU. Počet členů Parlamentu EU, Rady ministrů, Evropské komise, atd., který zde uvádíme, odpovídá situaci v roce 2009. Další stupně rozšiřování EU mohou tyto poměry a počty změnit. I to můžete případně zmínit. 16 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů) Protože Rada ministrů představuje nejdůležitější úřad vlády EU, měli byste jí věnovat mimořádnou pozornost. Povinnosti Rady ministrů, uvedené na straně 18, nabízejí možnost zahájit na tomto místě diskuzi na téma opatření EU, která jsou účastníkům dobře známá, a se kterými mají osobní zkušenost. Ať účastníci vyhledají, co zapříčinilo a iniciovalo jednotlivá opatření, kdo tím získal výhody, kdo byl zbaven nevýhod, a kdo utrpěl tím kterým opatřením škody. 1.2.3 Evropský parlament Evropský parlament se ze všech orgánů EU nejvíce podobá národnímu vládnímu orgánu. Nechejte účastníky zjistit, kdo z jejich vlastního volebního okruhu nastoupil jako evropský poslanec, jakou stranu a jaký politický proud ten který kandidát zastupuje. Dále ať vyhledají, jaké pozice kandidát zaujal v minulých diskuzích. Vyzkoušejte si s účastníky demokratická práva, a to srovnáním slibů kandidátů s jejich skutečnými postoji a jednáním. Navažte s těmito kandidáty kontakt, a případně je pozvěte k návštěvě semináře. Vysvětlete účastníkům, že Evropa je sice řízena vládami jednotlivých národních států, tzn. členských států EU, ale poslanci Evropského parlamentu jsou voleni přímými volbami, takže každý člověk může do “dalekého Bruselu” přinést své vlastní kandidáty, kteří by zastupovali jeho zájmy. 1.2.4 Evropská komise Jakožto nejznámější orgán EU je Evropská komise vlastní “vládou” EU. Nezávislost členů Komise na zájmech jednotlivých členských států umožňuje Komisi fungovat politicky nezávisle. Zadejte účastníkům za domácí úkol vyhledat, která významná nařízení EU Evropská Komise v minulých letech zpracovala. Pro úplné pochopení ducha evropské demokracie můžete na příkladu některého z aktuálních nařízení nebo zákona EU ukázat, jak návrh Evropské Komise prochází Radou a Parlamentem, a jaké změny v něm nastanou. 17 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 1.2.5 Evropský soudní dvůr Po zákonodárných orgánech představíme judikativní instituci EU, Evropský soudní dvůr. Zde můžeme opět porovnávat národní orgány a orgán EU. Různé oblasti soudnictví EU (viz strana 31) se nabízejí ke srovnání. Na tomto místě vysvětlete, jaké úřady existují v odpovídajících oblastech v jednotlivých členských státech EU (tzn. nejlépe v tom konkrétním státě, kde právě probíhá tento seminář). Objasněte, kdy může být podán jaký druh žaloby, kdy je možné odvolání k vyšší instanci, a kdy, popřípadě z jakého důvodu, je Evropský soudní dvůr pro sjednocenou Evropu tak důležitý. 1.2.6 Evropský soudní dvůr Ohledně činnosti Evropského účetního dvora nebyly zpracovány žádné konkrétní návrhy tematické práce. Řešení k otázkám: 14. Otázka: Definujte vlastními slovy instituci "Evropská rada": Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: "Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje obecné politické směry tohoto rozvoje." (Článek 4 Smlouvy o Evropské Unii) Evropská rada sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád členských států a předsedu Komise. Na schůzích Evropské rady jsou kromě hlav státu či předsedů vlád členských států přítomni také ministři zahraničních věcí členských států a jeden člen Komise. Evropská rada se schází alespoň dvakrát ročně za předsednictví hlavy státu či předsedy vlády členského státu, který vykonává předsednictví Rady Evropské unie. V této funkci se jednotlivé státy střídají v šestiměsíčních intervalech. V praxi se vžilo, že se Evropská rada schází nejméně čtyřikrát do roka a příležitostně se svolávají také výjimečná zasedání Rady. Po každém zasedání jsou závěry Rady zveřejněny. 18 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Evropská rada je odpovědná za zásadní rozhodnutí o nejpodstatnějších politických otázkách souvisejících se sjednocením Evropy: úpravy zakládajících smluv a změny v institucích, diplomatická prohlášení, která se týkají vnějších vztahů a společné zahraniční a bezpečnostní politiky, atd. Krom toho slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích a v případě potřeby se snaží pomáhat řešit případné spory a neshody mezi členskými státy. Po projednání s členskými státy Evropská rada podle konsensu může: Stanovit směrnice, jejichž prostřednictvím Radě ministrů a Evropské komisi sdělí priority Evropské rady ohledně vedení Unie a jejích společných politik. Tyto mají často podobu obecných politických směrnic, harmonogramu a specifických cílů. Schvalovat vyhlášení nebo rozhodnutí, která slavnostně vyjadřují postoj hlav států nebo předsedů vlád států k určitému tématu. Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje politické, ekonomické a sociální směrnice pro veškeré činnosti Evropské Unie, jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni. Směrnice a prohlášení Evropské rady však nemají žádnou legální hodnotu. 19 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 15. Otázka: Doplňte do níže vyobrazeného diagramu detailní popis funkcí jednotlivých orgánů. 16. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Evropská rada je tvořena ministry zahraničí jednotlivých členských států EU. 2. Evropská rada se schází minimálně dvakrát do roka. 3. Evropská rada sama sebe vidí jako sbor pro krizové situace. 4. Rozhodnutí Evropské rady musí být převedena na platné právo členských států prostřednictvím jednotlivých zákonů. 20 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 17. Otázka: Definujte vlastními slovy EU instituci "Rada ministrů": Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Rada je hlavní rozhodovací institucí Evropské Unie. Zastupuje členské státy a jejich schůzek se účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády členských států. Proto se Rada EU také nazývá Rada ministrů. Kteří ministři se účastní jaké schůzky závisí na předmětu jednání. Pokud má Rada například v plánu projednávat justiční záležitosti, pak se schůzky účastní ministři spravedlnosti každého členského státu Evropské unie a schůzka se nazývá „spravedlnost“. Vztahy mezi EU a zbytkem světa se zabývá „Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy“. Rada v tomto složení však nese zodpovědnost i za další všeobecně politické otázky, každá vláda si tedy může vybrat, kterého ze svých ministrů či státních tajemníků na schůzku této Rady vyšle. Celkem existuje devět rad různého složení: • • • • • • • • • Obecné záležitosti a vnější vztahy Hospodářství a finance (ECOFIN) Spravedlnost a vnitřní věci Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura Každý ministr v Radě je zplnomocněn k závaznému jednání jménem své vlády. Podpis ministra je tím pádem zároveň podpisem celé vlády. Každý ministr v Radě navíc nese politickou zodpovědnost vůči svému vnitrostátnímu parlamentu a vůči občanům, které parlament zastupuje. Tímto je zajištěna demokratická legitimita rozhodnutí Rady. 21 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 18. Otázka: Rada ministrů má šest klíčových úkolů. Vyjmenujte tyto úkoly a stručně je popište: Rada má šest hlavních povinností: • • • • • • Schvalovat evropské právní předpisy. Zajišťovat koordinaci hlavních směrů hospodářské politiky členských států. Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Spolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet EU. Rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) založenou na směrech stanovených Evropskou radou. Koordinovat spolupráci vnitrostátních soudů a policejních složek v trestních záležitostech. 19. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. V Radě ministrů jsou přítomni ministři jednotlivých členských států jakožto zástupci jednotlivých zemí EU. (ano) 2. Existuje devět různých složení Rady. (ano) 3. Všichni přítomní ministři v Radě ministrů jsou oprávněni k závaznému jednání jménem své vlády. (ano) 4. Většina povinností Rady ministrů se týká oblasti záležitostí Společenství. (ano) 22 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 20. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Sídlem Evropského parlamentu je Brusel, alternativním sídlem je Štrasburk. 2. Od roku 1979 je Evropský parlament volen přímo občany. (ano) 3. Presidentem Evropského parlamentu musí být vždy občan Švýcarska, aby byla zajištěna nezávislost tohoto orgánu. 4. Evropský parlament vykonává demokratickou kontrolu nad všemi evropskými úřady. (ano) 21. Otázka: Vysvětlete vlastními slovy práci poslanců Evropského parlamentu (rozsah: čtvrtina strany). Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Evropští poslanci jsou členy různých výborů, které se zabývají jednotlivými oblastmi činností Evropské Unie, aby mohli určit stanoviska, o kterých se bude hlasovat na plenárním zasedání. V těchto skupinách se také projednávají témata, která budou předmětem diskuze na příštím zasedání. V průběhu plenárních zasedání, která se konají každý měsíc ve Štrasburku, parlament přezkoumává legislativní návrhy a může texty před jejich přijetím změnit. Na rozpisu mohou být dále “prohlášení” Rady či Komise, jakož i aktuální otázky, které se vztahují na události v zemích Evropské unie i na celém světě. Na základě těchto prohlášení může Parlament schválit usnesení. Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem právních předpisů, má rozpočtovou pravomoc a působí v roli orgánu vykonávajícího demokratickou kontrolu všech evropských institucí. 23 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Na Parlament je přenesena zákonodárná pravomoc. Tato pravomoc se projevuje působením v mnoha oblastech společně s Radou Evropské unie, především při přijímání legislativních textů. Parlament může obsah legislativních návrhů přijmout, změnit, nebo zamítnout. Parlament má také rozpočtovou pravomoc. Evropský parlament a Rada Evropské unie společně tvoří rozpočtový orgán Evropské unie. Parlament tedy každoročně stanoví jisté výdaje i příjmy Unie. Jakmile proběhne proces projednávání, na kterém spolupracují Rada Evropské unie a Evropský parlament, Parlament může přijmout či zamítnout rozpočet, navržený Komisí. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování prezidenta Komise, navrženého členskými státy. Kromě toho může schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat odhlasováním nedůvěry Komisi jako celek. Dále je oprávněn demokraticky dohlížet nad činnostmi Evropské unie, vykonávané v rámci petičního práva občanů, vyšetřování, vznesení žaloby u Evropského soudního dvora a finanční kontroly. 24 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 22. Otázka: Doplňte do níže vyobrazeného diagramu detailní popis funkcí jednotlivých orgánů. 23. Otázka: Definujte "Evropskou komisi" v kontextu ostatních vládních orgánů Evropské unie. Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Evropská komise (Komise EU) sídlí v Bruselu a je výkonným orgánem Unie. Je strážcem smluv a musí se starat o to, aby členské státy plnily své smluvní povinnosti. Její funkční období trvá pět let. Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Ty jsou poté přijaty Radou ministrů EU a 25 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Evropským parlamentem, popřípadě změněny. Komise odpovídá za plnění rozpočtu EU a spravuje schválené rozpočtové fondy. Každý členský stát EU stanoví jednoho člena. Komise má tedy celkem 26 komisařů a předsedu. Podobně jako je tomu u vládních ministrů, každý komisař má na starosti určitou tematickou sekci, nazvanou generální ředitelství (“Directorate General. Zastoupení Komise EU (podobně jako ambasády) se nalézají ve všech členských státech. Hlavy státu a předsedové vlády členských států EU ve shodě nominují prezidenta nebo prezidentku. Jmenování prezidenta/prezidentky musí být schváleno Evropským parlamentem. Po svém zvolení prezident nominuje tým dalších 26 komisařů. Komise jako celek musí být také potvrzena Evropským parlamentem. Členové komise jsou povinni prosazovat výhradně zájmy Společenství: jejich práce je nezávislá na zájmech členských států, z nichž pocházejí. Rozhodnutí jsou uskutečňována většinovými volbami. Prezident určuje směry politické práce komise. Lisabonská smlouva slibuje změnu: počet komisařů by neměl být vyšší než dvě třetiny počtu členských států. Podle toho by tedy při počtu 27 členských států tvořilo komisi 18 komisařů a komisařek. 24. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Evropská komise připravuje návrhy pro tzv. "právo Unie". (ano) 2. Prezident Evropské komise se volí z 26 komisařů EU tajnými volbami. 3. Komisaři EU v Evropské komisi vehementně hájí zájmy svých vlastních států. 4. Každá země EU má v Evropské komisi svého zástupce, který hájí její zájmy. 26 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 25. Otázka Vysvětlete vlastními slovy pět hlavních úkolů Evropského soudního dvora. Nezapomeňte přitom popsat různé “soudy”, které tvoří Evropský soudní dvůr. Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Evropský soudní dvůr (ESD) tvoří 27 soudců, jimž je nápomocno osm generálních advokátů. Jak soudci, tak generální advokáti jsou voleni na dobu šesti let po dohodě vlád členských států. Evropský soudní dvůr zastupuje různé funkce, které jsou v rámci právních systémů členských států rozděleny do mnoha soudních odvětví: • • • • • Jakožto "Ústavní soud" rozhoduje ve sporech mezi institucemi EU a ve věcech kontroly legality zákonodárství EU Jakožto "Správní soud" přezkoumává, zda jsou správní předpisy a správní jednání Evropské komise a autorit členských států v souladu se zákonem EU Jakožto "Pracovní soud a sociální soud“ rozhoduje v záležitostech týkajících se svobody pohybu, sociální bezpečnosti zaměstnanců a rovnocenného přístupu k mužům a ženám v pracovním životě Jakožto "Trestní soud", přezkoumává rozhodnutí Evropské komise týkající se pokut Jakožto "Občanskoprávní soud" rozhoduje při žalobách o náhradu škody a při interpretacích Bruselské úmluvy o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních. Evropský soud může být svolán některým z členských států, institucí Evropské unie, a také bezprostředně postiženými jedinci a firmami, jsou-li tito občany členských států. V říjnu 1988 byl rozhodnutím Rady zřízen Evropský soud prvního stupně, který je přičleněn k Evropskému soudnímu dvoru. Zabývá se žalobami z oblasti úředního práva EU, konkurenceschopnosti, železa a oceli, a všemi žalobami proti některé z institucí EU, podanými přímo občany EU či společnostmi. 27 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 26. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Evropský účetní dvůr byl založen v roce 1987. 2. Evropský účetní dvůr monitoruje ekonomické využití fondů EU. (ano) 3. Auditoři EU vykonávají svoji práce zcela nezávisle. (ano) 4. Všechny národy jsou povinny v případě nutnosti na požádání poskytnout veškeré podstatné informace. 27. Otázka: Popište vlastními slovy vývoj vládních orgánů EU. Mějte na zřeteli také rozšíření kompetencí těchto orgánů, které přišlo s rozšiřováním EU. Odpověď by měla být založená na oddílech 1.2.1 až 1.2.6. 28. Otázka Jaké jsou podle vašeho názoru překážky v demokratické rovnováze v rámci EU? Odpověď na tuto otázku by měla podle uvážení účastníků rozebírat problematiku velikosti země oproti hustotě obyvatelstva. Demokratický konflikt se často odráží v přidělení hlasů v Evropském parlamentu. Účelem je, aby měly země s nižší hustotou obyvatelstva, ale vyšším HDP, stejné zastoupení jako země s vyšší hustotou obyvatelstva, ale nižším HDP. V podstatě jsou přitom znevýhodněny málo početné, ale zemědělsky silné národy EU, které se podřizují ekonomicky slabším členům EU. 28 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 29. Otázka: Načrtněte cestu zákona EU, počínaje národním návrhem zákona až po jeho převedení na zákon EU. Dále popište, jak se tento zákon stane platným zákonem ve všech státech EU. Použijte také grafické znázornění. Způsob zpracování zákona se stát od státu liší. Co se týká úrovně EU, měla by se odpověď na tuto otázku zakládat na schématu z oddílu 1.2. Dále popište jeho realizaci v jednotlivých státech EU, popř. specificky ve vašem státě. 2 Evropská migrace Stručný obsah: - Historický vývoj od roku 1945 - Typy imigrantů do a z Evropy - Koloniální a postkoloniální přistěhovalci - Etnická migrace - Uprchlíci a azylanti - Pracovní migrace - Elitní migrace Zvláštní poznámka: • Téma “migrace” se stalo aktuálním a veřejně probíraným především v kontextu neúspěšného procesu integrace. Zmiňte v přípravné fázi k tématu migrace tradiční migrační pohyby v Evropě. Jistě zjistíte, že mnoho účastníků vašeho kurzu bylo v rozpětí třech posledních generací vystaveno migračním pohybům. Než začnete probírat kapitolu, diskutujte na téma případných zkušeností s migrací ve vlastní rodině, např. prarodiči nebo praprarodiče, kteří se v novém prostředí museli cítit doma, ale také se přizpůsobit a začlenit se do společnosti. Délka kapitoly v minutách: 150 minut 29 Evropská migrace – Příručka pro učitele 2 Evropská migrace 2.1 Historický vývoj od roku 1945 Minos++ Také zde je smysluplné, ohlédnout se k dějinám Evropy. Podle oblasti, ve které se nacházíte, byste měli načrtnout její historický vývoj a znázornit, jak se v průběhu času měnily státní hranice. Vysvětlete, že neexistují žádní “Italové”, “Španělé”, “Němci” nebo “Francouzi”. Existují pouze lidé, kteří se narodili v určitém časovém období, v němž daná místa jejich narození příslušela určité zemi či určitému státu. Proto se pak tito lidé označují jako příslušníci této země. Již o deset let dříve nebo později by jejich příslušnost k danému státu nebo dané zemi mohla být politickými procesy změněna. Proto je čirý nacionalismus ideou, která vůbec nebere v potaz zeměpisná fakta. Národy jsou tvořeny spíše sociologickými a sociálními sítěmi, které si pro sebe závazně tvoří určitý systém hodnot a pravidel. Proto například typicky britské vzorce chování nezávisí na posledních pěti generacích a jejich zeměpisném místě pobytu. Důležitější je v lidském životě příslušnost k sociálním skupinám. V této kapitole upozorněte na to, že Druhá světová válka s sebou přinesla reorganizaci, a tím i přerozdělení příležitostí a možností. To mělo bouřlivý účinek na lidi z potenciálně chudších oblastí, kteří tak pocítili větší motivaci k tomu, přestěhovat se do potenciálně bohatších oblastí. Diskutujte o tom, co je v zemi pokládáno za potenciální, a co za atraktivní, tedy přitažlivé. Jistě rychle zjistíme, že zásadní vliv mají materialistické ideály jakožto součást západního, kapitalistického hospodářského systému. Naproti tomu je ovšem i dispozici i značný počet alternativních možností, na které se můžeme dívat jako na alternativní způsoby života. 30 Evropská migrace – Příručka pro učitele 2.2 Minos++ Typy imigrantů do a z Evropy 2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci Zmíníme-li v Evropě téma “kolonie”, máme často na mysli kolonie v typickém slova smyslu. Afrika a Indie jsou dobře známé bývalé kolonie evropských velmocí. S pomocí mapy na straně 27 rozšiřte vědomosti studentů o množství kolonií v minulosti. Přihlédněte k tomu, jak malý hospodářský vliv vlastně kolonie v mnoha evropských státech měly. Například Německo sice vlastnilo kolonie v Africe, ty však nebyly hospodářsky vůbec podstatné. Naproti tomu Anglie ovšem mohla díky obrovskému rozsahu svého koloniálního impéria v rámci vlastního koloniálního systému dosáhnout celosvětového mocenského postavení, které zůstalo dlouho nepřekonané. Migrace v rámci koloniálních svazů byla po dlouhou dobu pro všechny strany nesmírným obohacením. Od překonání závislosti mohli všichni partneři profitovat z někdejších svazků. Výhoda bývalých kolonií, naučit se již v raném věku evropský jazyk, je velikou předností. Zároveň je sociální systém bývalých koloniálních zemí v mnoha dřívějších koloniálních oblastech dosud součástí společenských systémů. Staré vztahy tak hrají velkou roli v přípravě na úspěšnou integraci. 2.2.2 Etnická migrace a 2.2.3 Uprchlíci a azylanti K tématu etnické migrace nelze poskytnout jednotný návod. Migrační pohyby v Evropě byly po roce 1945 kvůli vytyčování hranic značně nehomogenní. Sice tedy můžeme konstatovat trend pohybu z východu na západ, ten se však projevuje u určitých etnik obzvláště silně a u jiných skoro vůbec. S tématem etnické migrace úzce souvisí problém azylantů. Mnoho dnešních etnických migrantů v rámci EU se před dvaceti lety ucházelo o azyl. Až vstoupíte do diskuze s účastníky, mějte na paměti citlivost tématu. Zaměřte se na vysoký standard v zemích Unie, i přes problémy v rámci EU. Ve srovnání s mnoha jinými zeměmi na celém světě mají členské státy EU velmi vysoký životní standard. 31 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 2.2.4 Pracovní migrace Vzrůstající podíl of projektové práce ve vysoce kvalifikovaných odvětvích vede k nárostu pracovní migrace. Na tomto místě seznamte účastníky s možnostmi pracovní migrace v rámci profesního vzdělávání či studia. Především byste měli upozornit na širokou škálu programů EU, které podporují migraci v tomto kontextu. Zde lze uvést především programové rámce “Sokrates” a “Erasmus”, “Marie Curie” a “Leonardo da Vinci”. Obzvláště intenzivně jsou podporováni mladí vědci. Zdůrazněte, že Evropa je kontinentem vysoce až nejvýše kvalifikovaných pracovních sil. Podle současných předpokladů leží budoucnost Evropy ve vysoké konkurenceschopnosti díky vysoké kvalifikaci. Pracovní migrace je tedy záměrná a prospěšná forma kulturní a osobní výměny, dojde-li k ní z vlastního popudu, nikoliv pod tlakem hospodářské tísně. Přitom musíme rozlišovat mezi migraci z důvodu osobní hospodářské tísně a ze skutečného zájmu pracovat v zahraničí. 2.2.5 Elitní migrace "Elita" je termín, který se v současnosti velmi často používá, chceme-li popsat skupinu lidí, kteří se obzvláště snadno přizpůsobili prostředí a lze je optimálně využít v pracovním procesu, a to s vysokou mírou efektivnosti. "Elita" je tedy pojem, který do značné míry závisí na ideálech konkrétní společnosti. Všeobecně se pod tímto termínem rozumí soubor kultivovaných způsobů chování, spojený s velmi vysokou profesionální kvalifikací, vysokými morálními hodnotami a schopností hovořit více jazyky. "Elita" je tedy úzce spojena s historickým ideálem “rytířství”, který má své kořeny v romantice středověku a spojuje křesťanské milosrdenství se silným, cílevědomým jednáním. 32 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Prototypem rytířství je Saladin, ten vojevůdce, který žil v letech 1137 - 1193 a dosáhl velkých úspěchů ve válce Osmanů proti vojskům Richarda I. Anglického, zvaného “Lví srdce”. Saladin se vůči svým křesťanským protivníkům zachoval ušlechtile a laskavě, ušetřil mnoho nepřátel, ačkoliv to v té době nebylo zvykem. Jak tvrdí Erasmus Rotterdamský ve své knize "Chvála bláznovství" z roku 1509, “Ctnostnost je jedinou cestou k vznešenosti." Termín "elita" se tedy v současném kontextu používá většinou neoprávněně. Dnes se za elitu neprávem označují mladé, po odborné stránce silně specializované, akademicky vzdělané skupiny lidí, které se dokázaly lehce přizpůsobit flexibilnímu duchu doby a ohraničenému myšlení, orientovanému a vítězství. Řešení k úkolům 30. Otázka: Popište, jak se vyvíjel podíl migrantů v západní Evropě v letech 1950 až 1990. Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Od roku 1950 do počátku 70. let se počet cizinců v západní polovině Evropy ztrojnásobil. Tento trend zřetelně poukazuje na internacionalizaci západoevropského obyvatelstva, pracovních trhů a společností. V 80. letech došlo ke stagnaci tohoto vývoje, ale od počátku 90. let se počet cizinců opět vytrvale zvyšuje. Mezitím získalo ve většině evropských zemí státní příslušnost také mnoho dětí z imigrantských rodin, díky čemuž je prakticky nemožné určit skutečný počet migrantů v Evropě. Je jasné, že Evropská unie podporuje trend migrace v rámci Společenství, tzn. migraci mezi členskými státy EU. Odstraněním hranic a sjednocením evropského postupu při udělování občanství je změna země v rámci Společenství čím dál jednodušší a láká stále více lidí. 33 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 31. Otázka: Stručně popište, jaký kontext reprezentuje termín “postkoloniální přistěhovalci”. Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Označení koloniální a postkoloniální přistěhovalci používáme pro lidi, kteří se vrátili z bývalých kolonií evropských zemí, především do poloviny 20. století. To se netýkalo pouze vojáků, kolonistů a státních úředníků. Do mateřských evropských zemí přišly také pomocné vojenské síly, jejichž příslušníci se narodili v koloniích. Tento typ migrace se vyvinul především u velkých měst bývalých koloniálních zemí s multikulturními společnostmi. Různé etnické skupiny a sítě mohou za to, že migrace z bývalých kolonií probíhá dodnes.. 32. Otázka: Ve kterých zemích světa se setkáme s obzvláště velkým podílem etnických imigrantů? Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Etnická migrace, tj. migranti z určité národnostní skupiny, představují historicky druhou největší skupinu migračních pohybů. Tyto migrace nastávaly převážně v případech, kdy bylo některé skupině umožněno opustit z ekonomických či politických důvodů zemi a vrátit se do země svého původu. Očividným příkladem jsou židovští emigranti. Stát Izrael přislíbil všem osobám židovského původu právo k imigraci. To platí dodnes, a od roku 1973 do roku 1992 emigrovalo z Arménie do Izraele zhruba 850 000 Židů. 34 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 33. Otázka: Jmenujte dva příklady politické migrace do prostoru Evropské Unie a vysvětlete, jaké politické důsledky z nich vyplynuly. Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Uprchlíci a azylanti emigrují z důvodů politické krize a etnických konfliktů v zemích, ze kterých pocházejí. V minulosti se takové migrační pohyby objevovaly i v nynějších členských státech EU. Jako příklady lze uvést: • Krátce předtím, než Kádárův režim s pomocí sovětského vojska znovu vztyčil železnou oponu mezi Maďarskem a Rakouskem, ztratilo 194 000 Maďarů svůj domov. • Během “Pražského jara” opustilo 160 000 Čechů a Slováků své země. V EU byla schválena společná migrační a azylová politika. V letech 2001 až 2005 bylo ve členských zemích podáno zhruba 1,8 milionů žádostí o azyl. 34. Otázka: Jak rozumíte termínu “pracovní migrace”? Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Po integraci uprchlíků, vyvlastněných osob a válečných veteránů začaly do některých zemí západní Evropy v polovině 50. let 20. století proudit potřebné levné, méně kvalifikované pracovní síly ze zahraničí. Ty přicházely nejdříve z evropských zemí jako Itálie, Španělska a Portugalsko, později ovšem i z Maroka, Tunisu, Turecka a bývalé Jugoslávie. 35 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Toto nabírání pracovních sil bylo většinou regulováno prostřednictvím politických úmluv mezi jednotlivými zeměmi. Na počátku 70. let 2. století došlo k vyvrcholení tohoto pohybu obyvatelstva. S nasycením pracovního trhu však pracovní migrace postupně ztrácela na významu, a nakonec začala být stále více omezována udělováním krátkodobých pracovních povolení. Pracovní síly, které se přistěhovaly již dříve, ovšem klesající tendenci pracovní migrace vyrovnaly slučováním rodin a stoupající porodností mezi stálým přistěhovaleckým obyvatelstvem. V současnosti žije v zemích západní Evropy zhruba 19 milionů lidí cizího původu, kteří se do Evropy přistěhovali díky pracovní migraci. Většina z nich žije na dolním konci sociálního a profesionálního žebříčku a tvoří novou spodní třídu. 35. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Obzvláště mladí lidé, kteří nemají ukončené odborné vzdělání, patří již podle definice do skupiny elitních přistěhovalců. 2. Elitní přistěhovalci se dokážou v nové zemi velmi rychle adaptovat a bez problémů se začlení do společnosti. 3. Elitní přistěhovalci ve svých hostitelských zemích často konkurují rodilým zaměstnancům či uchazečům o práci. (ano) 4. Elitní migrace je často příčinou ztráty vědomostí a schopností v rodné zemi migrantů. (ano) 5. Elitní migranti zpomalují vývoj země, kterou opustili, neboť v ní následkem toho chybí kompetentní pracovní síly. (ano) 36 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 3 Kompetence jednání v každodenním pracovním životě související s interkulturalitou Stručný obsah: - Pojetí kompetence v interkulturním kontextu - Dimenze kompetence v interkulturním kontextu - Kvalifikační rovina - Ordinační rovina - Motivační rovina Zvláštní poznámky: - Žádné Délka kapitoly v minutách: 100 minut 37 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 3 Kompetence jednání v každodenním pracovním životě související s interkulturalitou Před začátkem této kapitoly seznamte účastníky s jejími čtyřmi těžišti: představami hodnot, potřebami, zájmy a vzorce jednání. Společně s účastníky na tabuli vypracujte myšlenkovou mapu na téma hodnoty. Nechte účastníky, aby vyjádřili své vlastní představy hodnot, a zařaďte je přitom do kategorií. To může proběhnout v podobě přirozeného práva, nábožensky motivovaných hodnot či tradic. Zostřete vnímání norem. Upozorněte na to, že i v tak malé skupině jako je seminární kroužek, různí jedinci znají a uznávají různé hodnoty. Následně nechte účastníky hodnoty, které jste si uvedli, hierarchicky seřadit. Která hodnota je nejdůležitější? K prohloubení znalostí můžete na tomto místě odkázat na knihu "Hodnoty" (Autor: Peter Prange, ISBN-13: 978-3-426-27392-0. ISBN-10: 3-426-27392-6, 741 stran v němčině). Každý z účastníků následně seřadí hodnoty do tabulky podle toho, které on sám pokládá za nejdůležitější. Po dokončení tohoto úkolu vyzvěte účastníky k diskuzi o prvních pěti hodnotách v žebříčku každého z nich. Nechť zdůvodní zvolené pořadí. Měli byste je ujistit, že různící se argumenty jsou v pořádku, neboť každý člověk má jinak nastavené priority. Ze zdůvodnění vyvoďte, na základě čeho byly jednotlivé žebříčky sestaveny. Hrálo klíčovou roli náboženské, etnické, či sociální zázemí? 3.1 Pojetí kompetence v interkulturním kontextu Podložte společně s účastníky jednotlivé schopnosti a dovednosti vlastními definicemi. Diskutujte o tom, které z těchto schopností a dovedností patří do tří rovin pojmu kompetence. Optimální je tabulka, ve které tyto tři vrstvy tvoří sloupce a jsou k nim přiřazovány jednotlivé schopnosti a dovednosti. Může se stát, že bude možné některou schopnost zařadit do více kategorií. Například kreativita je spojená s kvalifikací a motivací. 38 Evropská migrace – Příručka pro učitele 3.2 Minos++ Dimenze kompetence v interkulturním kontextu a 3.2.1 Kvalifikační rovina Zdůrazněte, že především kvalifikační rovina se zakládá na tradičních hodnotách lidského soužití a vzájemného porozumění. Vědecké odvození a obsáhnutí této roviny nemůže vyvážit hodnoty zprostředkované rodinou. Není možnost v člověku vzbudit pocit či pochopení pro společné soužití, pokud to nebylo učiněno již v dětství. Zjistěte, jaký je postoj jednotlivých účastníků k pomoci a podpoře. Nechte je, aby se vyjádřili k příkladům, které si sami zvolí. Pro zvýšení citlivosti si vezměte na pomoc aktuální témata, jako jsou nedostatky v sociálním systému nebo nedostatečná podpora pro staré či nemocné lidi. Navrhněte, že by celá seminární skupina mohla strávit jeden víkend dobrovolnickou, neplacenou prací v některé instituci pro potřebné. Rozeberte hlasy pro a proti v proběhlé debatě. Z toho odvoďte základy přirozeného sociálního chování. 3.2.2 Ordinační rovina V této kapitole se zastavte u tématu struktury a hierarchie. Odkazujte se přitom na různé formy organizace projektu z modulu "Organizace a management projektu" projektu MINOS. Diskutujte o výhodách a nevýhodách silných hierarchií oproti plochým. Vysvětlete, ve kterých případech je vlastní iniciativa a sebevědomé jednání výhodou. Vysvětlete také, že anarchistické chování bez souhlasu vede k chaosu a ke zrušení funkcí. Objasněte, že optimální je najít rovnováhu mezi hierarchií a sebedůvěrou. Pro toto dílčí řešení ovšem neexistuje žádná přesná definice. Každý si ji musí najít sám. 39 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 3.2.3 Motivační rovina Bez osobní motivace není možné docílit efektivní práce. Diskutujte na téma “vnitřní výpověď”. V takových případech se zaměstnanci cítí být ignorování nebo špatně zařazeni. Může se také stát, že s nimi nadřízení zacházejí špatně nebo nespravedlivě. Upozorněte na to, že každý, kdo pracuje pouze “na rozkaz”, tím škodí jen sám sobě. Jen on sám totiž touto nesnesitelnou situací trpí. Vysvětlete, že úspěch podniku závisí na motivaci a kreativitě zaměstnanců. Pokud zaměstnanec ve své firmě již nevidí žádné příležitosti, je lepší, když ji opustí a porozhlédne se po nové výzvě. Aby jednotliví zaměstnanci, případně účastníci semináře, dosáhli ve svých pracovních životech optimálních výsledků, je užitečné, když se s frustrací nebo s rozladěním včas svěří, či z nich vyvodí osobní závěry. Pokud možno, požádejte starší zaměstnance, aby se podělili o své zkušenosti s tímto problémem. Řešení k otázkám: 36. Otázka: Vyjmenujte schopnosti a dovednosti, které podle vašeho názoru tvoří komplex interkulturních kompetencí: Řešení by mělo obsahovat výběr z následujících schopností. K těm patří: • • • • • • • • • • • • • Pozitivní přístup k práci motivace dobré plánování práce výkon cílevědomost odolnost kreativita flexibilita schopnost kreativity týmová práce spolehlivost schopnost koncentrace zodpovědnost 40 Evropská migrace – Příručka pro učitele • • • • Minos++ logické myšlení otevřenost nezávislé učení tolerance. 37. Otázka: Podrobně popište roviny všeobecného pojetí kompetence. Všeobecný pojem kompetence má tři roviny: • Kvalifikační rovina Kvalifikační rovina je vyjádřením znalostí a dovedností. Znalosti jsou nutné pro pochopení a vyjádření se k určitému úkolu. Dovednosti člověku umožňují tento úkol vykonat. • Ordinační rovina Ordinační rovina znamená, že je člověk k něčemu oprávněn. Povoluje mu úkol vykonat. • Motivační rovina Motivační rovina znamená vůli. Je tedy vyjádřením vnitřní připravenosti k vykonání úkolu. 41 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 4 Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání Stručný obsah - Konstruktivní řešení konfliktů - Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké společnosti - Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic - Pozitivní pojetí konfliktu - Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě - Okolnosti konfliktů - Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů - Komunikační konflikty - Konflikty zájmů a přidělování - Konflikty uznání - Konflikty hodnocení a hodnot - Nástroje konstruktivního řešení konfliktů - Rozpoznávání a objasnění konfliktů - Přístupy k řešení konfliktů v každodenním pracovním životě - Výstavba pevných komunikačních struktur - Institucionalizace zprostředkovaného urovnání zájmů - Preventivní budování empatie - Motivace k posílení pocitu sebehodnoty Zvláštní poznámky: • V závislosti na kulturním kruhu může být toto téma pojato různými způsoby. Řešení často vychází z tradičního pojetí rolí. Muži jsou přitom často dominantnější, tudíž je jim zpravidla dáno za pravdu. V zemích se zřejmou orientací na starší mají většinou pravdu starší oproti mladším. V kulturách se silně hierarchickým myšlení je v právu ten “nahoře”, nikoliv ten “dole”. Ideální představa čestného a otevřeného společenství, které se dokáže spravedlivě ohodnotit a ustoupit samo před sebou zatím zůstává pouhou iluzí. Délka kapitoly v minutách: 1 320 minut 42 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 4 Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání a 4.1 Konstruktivní řešení konfliktů a 4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké společnosti Za účelem rozpoznání rozdílnosti vytvořte společně s účastníky na tabuli obrázek na téma rozdílnost. Na základě shrnutí na straně 39 vypište různé typy rozdílnosti. Znázorněte, čím se jednotlivé druhy rozdílnosti liší. Roztřiďte tyto rozdílnosti a pokuste se najít společné rysy mezi různými formami rozdílností. 4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic Pokuste se na začátku kapitoly prodiskutovat pojem “kultura”. Všimněte si, že v tomto případě neexistuje žádná jednotná ani všeobecně platná definice. Případně můžete zmínit sedm kulturních kruhů podle Huntingtona. Vysvětlete, že kulturní kruhy nejsou statické. Kulturní kruhy pronikají jeden do druhého a vytvářejí nové, smíšené kultury. Otevřené pojetí kultury je tedy pro soužití a vyrovnanou koexistenci nejvhodnější. 4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost) Konflikty vznikají při jakékoliv sociální interakci. Před začátkem kapitoly se účastníků zeptejte, jaké druhy konfliktů znají. Rozhovory o konfliktech samozřejmě mohou být zatíženy debatami o spravedlnosti a pociťované spravedlivosti postojů. Proto si dávejte pozor, aby nedošlo k odklonu od základního tématu. Vytvořte modelovou situaci konfliktu. K tomu může posloužit situace z každodenního života. Přihlédněte ke kapitole "Management projektu” v projektu MINOS. Projekt by měl být ukončen v určitém termínu, tomu ale brání řada vnějších i vnitřních důvodů. 43 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Za vnější důvody lze uvést zdržení dodávky kvůli zpoždění nákladní lodi. Vnitřními důvody mohou být možná onemocnění členů týmu. Vysvětlete, že v tomto okamžiku je nezbytné zapojit kreativitu, aby bylo možné realizovat řešení, které bude pro všechny snesitelné. Kreativita není absolutní veličinou a nelze ji definovat. Kreativitu nelze vynutit nebo přikázat. Kreativita se spíše rodí z větší úrovně motivace a osobního zájmu na vyřešení problému. Věnujte pozornost rozdílu mezi úkolem a problémem. Úkol je situace, za které lze dojít k cíli od počátku do konce za pomoci známých nástrojů. To je případ zpracovávání normálních situací. Jako příklad může sloužit uzavření transportní smlouvy. Zboží bude přepraveno z A do B, nezbytné kroky jsou předem dány. V případě problému není cesta z výchozího bodu k cíli známá. Neexistuje žádný standardní způsob, jak problém vyřešit. Kreativní přístup k řešení problému spočívá v tom, že vyřešíme dosud neznámou situaci pomocí mistrovské kombinace různých známých pracovních postupů. Mistrovství v nalezení cesty je kreativním přínosem. Aby bylo možné k takovému kreativnímu řešení dospět, musejí být jasně definovány a otevřeně vysloveny osobní, sociální zájmy. K dalšímu rozšíření tématu krizí mohou být uvedeny příklady krizí z minulosti. Za zmínku stojí především Kubánská krize, kterou vyvrcholily dva rozdílné světonázory mezi USA a bývalým Sovětským svazem na umístění jaderných raket na Kubě. Řešení spočívalo v ústupku na straně USA. Vysvětlete, že krize mohou být vyřešeny vehementním prosazováním svého vlastního postoje. Řešení často spočívá v tom, že se v jisté nepříliš důležité situaci vzdáme. 4.2 Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě a 4.2.1 Okolnosti konfliktů Obzvláště konflikty v kontextu každodenního pracovního života, pracovních povinností a rodinných či náboženských hodnot jsou často předmětem konfliktní situace. Komixové stripy o hádkách s 44 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ muslimskými skupinami publikované v dánských novinách jsou toho zářným příkladem. Vědomě či nevědomě tak bylo necitlivým zacházením s náboženskými tématy zraněno náboženské cítění. Vypracujte tabulku, do jejíchž řádků zanesete tři druhy konfliktů. Do sloupce zapište bez jakéhokoliv hodnocení příklady konfliktů, o kterých se zrovna diskutuje v internetových novinách. Poté společně s účastníky vyvoďte příčiny těchto konfliktů a různé jejich složky. Příčiny zaneste do tabulky. Pokuste se rozebrat alespoň pět, lépe deset konfliktů. Analyzujte, které příčiny se opakují, a proč tomu tak je. 4.2.2 Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů a 4.2.2.1 Komunikační konflikty Diskutujte s účastníky na téma “komunikace”. Vysvětlete, že komunikace vždy probíhá mezi odesílatelem a příjemcem. Předávaná zpráva je jádrem komunikace. Diskutujte o nejobvyklejších problémech v komunikaci, se kterými mají účastníci zkušenost. Vysvětlete, že neúplná zpráva většinou způsobí mezery, které si pak příjemce vyplní vlastní interpretací, což vede k různým názorům, postojům, a případně k problémům či konfliktům. 4.2.2.2 Konflikty zájmů a přidělování a 4.2.2.3 Konflikty uznání a 4.2.2.4 Konflikty hodnocení a hodnot Různé druhy konfliktů je nejlepší, jak je tomu i v oddíle 4.2.1, předvést na příkladech. Nechte účastníky vyhledat příklady konfliktů v "Le monde diplomatique" (http://www.monde-diplomatique.de). Vyhledejte vždy vhodnou internetovou stránku podle jazyka, který se používá ve vaší oblasti. Prohledejte archív veřejně přístupných textových soubor z dostatečně dlouhého časového období. Protože tato Příručka pro učitele vyšla v roce 2009 v Německu, nebylo by vhodné zde uvádět příklady vyhledávání. Najděte si proto před zahájením semináře sami vhodné příklady ve vašem vlastním jazyce a z vámi preferované oblasti zájmu. Můžete také předat tento úkol účastníkům. Poté je nechte vypracovat soupis konfliktů, v němž bude každý druh konfliktu zastoupen dvěma příklady, a budou v 45 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ něm vyjmenovány typické rysy všech daných druhů konfliktů. Zeptejte se účastníků, zda se vyskytly nějaké konflikty, byť mírné, i u společného rozhodování o příkladech. 4.3 Nástroje konstruktivního řešení konfliktů a 4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů Použijte přehledy konfliktů uvedené v oddíle 4.2.2.2 a dané konflikty správně vyřešte. Na základě “Otázek pro vyjasnění konfliktu” na straně 48 a 49 v učebnici analýzu původu každého z konfliktů. Nechte účastníky podle znalostí faktů z článku "Le monde diplomatique" odvodit postup řešení. Články v „Le monde diplomatique“ jsou pro tento typ cvičení velice vhodné, protože jsou podané velmi obsáhlou a dobře popsanou formou. 4.3.2 Přístupy k řešení konfliktů v každodenním pracovním životě a 4.3.2.1 Výstavba pevných komunikačních struktur Objasněte rozdíl mezi "já" a "ty" sdělením. Formulujte tento oddíl úmyslně dvěma způsoby. Záměrně předávejte účastníkům jeho obsah v podobě "ty sdělení". Úmyslně provokujte účastníky a jejich pocity a snažte se vyvolat konfrontaci. Při druhém přednášení stejného obsahu naopak vše záměrně formulujte “já sděleními”. Tím účastníkům názorně předvedete, jaký účinek může mít mírně změněné představení a předání těch stejných informací. 4.3.2.2 Institucionalizace zprostředkovaného urovnání zájmů a 4.3.2.3 Preventivní budování empatie a 4.3.2.4 Motivace k posílení pocitu sebehodnoty 46 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Tři výše uvedené kapitoly shrnují předchozí kapitolu. Zároveň překračují se svou nepřesně definovanou sadou motivačních nástrojů a empatickým pojetím konfliktních situací rámce vědecky formulovatelné problematiky. Tyto tři oddíly byste měli vyučovat v závislosti na struktuře účastníků semináře. Proto na tomto místě neuvádíme další komentáře k tématu. Řešení k otázkám: 38. Otázka: Které tři aspekty interkulturní kompetence znáte? K vědomému a citlivému zacházení s konflikty v kontextu interkulturality patří kromě jiného také dostatečné množství informací o stavu, kulturním zázemí a životní situaci lidí. Interkulturní kompetence proto musí zahrnovat následující oblasti jednání: • • • Znalosti a citlivost k rozpoznání a uznání rozdílnosti a rozmanitosti Konstruktivnost v interkulturním řešení konfliktů Interkulturní komunikační trénink 39. Otázka: Která z následujících tvrzení jsou pravdivá? 1. Rozdílnost se projevuje například v pohlaví a věku. (ano) 2. Typické etnické rysy se nepočítají k rozdílnostem, záleží pouze na vnějších rysech. 3. V EU se rozlišují dvě skupiny obyvatelstva: státní příslušníci zemí Evropské Unie a lidé z ostatních států. 47 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 40. Otázka: Jaký je rozdíl mezi dvěma základními postoji, strnulým a otevřeným pojetím kultury? Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Pro pojem “kultura” existuje mnoho definic. V zásadě ovšem můžeme rozlišovat mezi dvěma základními protichůdnými tendencemi: strnulé a otevřené pojetí kultury. • Strnulé pojetí kultury vidí kulturu jako pevnou (tzn. neměnnou), absolutní, stále přítomnou a na člověku nezávislou veličinu. Podle této teorie existují pevně ohraničené kulturní kruhy, které se potkávají jako koule. Při doteku se jedna od druhé odrazí. Toto pojetí kultury podporuje strnulé vzorce myšlení. Ve středu takovéto kultury proto stojí příslušenství k etnickým a náboženským skupinám, které jsou pokládány za základní stavební kameny kultury. Zástupci strnulého pojetí kultury hovoří o kulturním vyrovnávání vnímání ojedinělosti. • Otevřené pojetí kultury naproti tomu vychází z toho, že kultura nevede svůj vlastní život, nezávislý na lidech. Tato kultura není pevnou, absolutní veličinou. Je to spíše prostor, který lidé mohou libovolně formovat, a jehož hranice jsou otevřené a propustné, takže umožňují vzájemné ovlivňování. 41. Otázka: Uveďte vám známou definici kultury, která odpovídá těmto souvislostem. Jako příklad zde uvádíme definici z učebnice:. Kultura v nejširším slova smyslu je tedy souhrn všech lidských a civilizačních vymožeností, v užším slova smyslu chápaná jako významový a orientační systém, vysoce typický pro určitou společnost, organizaci či skupinu, který ovlivňuje chápání, myšlení, hodnoty, a jednání všech členů dané skupiny, čímž definuje příslušnost ke společnosti. 48 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Další definice a odvozeniny termínu kultura lze nalézt například v knize "The idea of culture" od Terryho Eageltona. ISBN: 3-40648099-3 42. Otázka: Která z následujících tvrzení jsou pravdivá? 1. Konflikty vznikají z rozdílnosti chápání lidí. (ano) 2. Porozumění vyžaduje konstruktivní a produktivní vzájemné jednání. (ano) 3. Řešení konfliktů je jiným termínem pro předcházení konfliktů. 4. Jako dilema se označuje takový konflikt, při kterém se více osob nedobere řešení. 5. Termínem spor se označuje střet zájmů několika osob. (ano) 43. Otázka: Jaké pozitivní účinky může konflikt mít? Demonstrujte tyto účinky na příkladu, které si sami zvolíte. Příklad odpovědi: Konflikty mohou uvolnit tvůrčí sílu, můžou však působit také destruktivně. Záleží na tom, jak s nimi zacházíme. Díváme-li se na mezilidské, sociálně či kulturně podmíněné rozdílnosti jako na nevyhnutelné rušivé faktory, které by měly být potírány, ignorovány nebo potlačovány, podporujeme tím jejich ničivou sílu. Pokud je ale vidíme jako výzvu a příležitost k nalezení konstruktivního řešení, rozvíjíme jejich kreativní energii. 49 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 44. Otázka: Vyjmenujte a popište tři běžné okolnosti, za kterých dochází ke konfliktům: Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: K překonání konfliktů v každodenním pracovním životě je nutné být obeznámen s nejrůznějšími okolnostmi konfliktů. Nejčastěji způsobují konflikty následující tři typy okolností: • Intrapersonální problémy a konflikty Intrapersonální problémy, tedy problémy, který si lidé nesou v sobě, jsou většinou způsobené dilematem. Tím může být například rozpor mezi rodinnými hodnotami a požadavky, které na člověka klade moderní průmyslová společnost. • Interpersonální problémy a konflikty Jde o sociální problémy, zpravidla způsobené rozepřemi. Jejich příčinami jsou v každodenním pracovním životě často problémy při dorozumívání se či rozdílné postoje, postupy a zájmy mezi kolegy. • Strukturální problémy a konflikty Strukturální problémy se často vyskytnou v případě potíží mezi jednotlivými odděleními ve firmě. 45. Otázka: Která z následujících tvrzení jsou pravdivá? 1. Příčinou selhání komunikace často může být chybějící nebo nedostatečné porozumění. (ano) 2. Nedostatky ve znalosti kulturních zázemí mohou být vykompenzovány vysokou mírou odbornosti. To zabraňuje konfliktům v komunikaci. 3. Odmítání rozdílnosti často přispívá ke vzniku problémů a konfrontací. (ano) 4. Není-li uznání dáno dostatečně najevo, může to také vést ke konfrontaci. (ano) 50 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 46. Otázka: Stručně načrtněte rozdíly mezi tzv. konflikty uznání, konflikty hodnot a konflikty hodnocení. Řešením by mělo být shrnutí následujících textů: V případě konfliktů uznání jde především o otázku, zda a nakolik se člověk cítí ostatními uznáván jako příslušník dané skupiny. U konfliktů uznání bývá napadána identita nebo vědomí vlastní hodnoty protější strany. Z toho plyne pocit, že s člověkem jakožto s menšinou není jednáno rovnocenným a rovnoprávným způsobem. To může mít za následek strach, prázdnotu a neustálý konflikt mezi pocitem nadřazenosti a nerovnocennosti. Vznik konfliktů uznání bývá zpravidla delším procesem. Je také nejlépe řešit je dlouhodobě na strukturální rovině. Musí se posílit pocity vlastní hodnoty a přeměnit negativní pocity jako je strach nebo zlost na kreativní sílu. U konfliktů hodnot a hodnocení jde především o různé normy a postoje k hodnotám, a dále o protikladné vzorce interpretace a jednání. Často se přitom bojuje o to, co je správné, normální, a co je špatné. Klíčovou otázkou je zde, kdo má pravdu. Tím je často zpochybněn sebeobraz protivníka. Jeho sebeobraz zůstává prakticky nepovšimnut, často je i záměrně ignorován. Následkem může být kromě zlosti a zuřivosti především posílení hranic mezi kulturami a hledání útočiště v silném pocitu sounáležitosti se skupinou lidé stejného původu. Setkají-li se lidé různého původu, kteří s sebou nesou vzájemné předsudky, často se objeví podobné konflikty uznání. Člověk má tendenci jednotlivým etnickým či kulturním skupinám přiřazovat rozdílné hodnoty. Toho se musíme vyvarovat. 51 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 47. Otázka: Která z následujících tvrzení jsou pravdivá? 1. Vypukne-li konflikt, lze obvykle odhalit pouze nepatrnou část jeho příčiny. (ano) 2. Pomocí dotazníku konfliktu. (ano) lze provést systematickou analýzu 3. Častým postupem při řešení konfliktu je větší finanční zúčastněnost jednoho z účastníků konfliktu. 4. Konflikty často zaviní ženy. 48. Otázka: Objasněte následující body dle vašich znalostí. U každého uveďte váš vlastní příklad. Dále je možné vést pravidelně konstruktivní rozhovory s kolegy a kolegyněmi. Zde je podstatné nehledat nikdy chybu u druhého, ale snažit se společně dobrat řešení. Aby mohl proběhnout uvolněný, produktivní rozhovor, jsou v kontextu interkulturality mimořádně důležité tři základní kompetence: • Citlivost vůči symptomům konfliktu Existují jisté vzorce chování, které lze vypozorovat jakožto symptomy konfliktů. Patří mezi ně: odpor, útěk, nepřátelství, zlost a formálnost. • Schopnost otevřeného vyjadřování Pro konstruktivní vedení rozhovoru a dorozumění se je důležité, vyjadřovat se stručně a jasně. Proto pomáhá, když se člověk soustředí na konkrétní situace a vysílá “já-sdělení”. V zapálených diskuzích a při hádkách člověk totiž často používá zobecnění a “ty-sdělení”. To znamená, že mluvíme o tom druhém (např. "Jdeš pozdě!"). Kritizujících “ty-sdělení” bychom se měli vyvarovat, protože druhého zraňují a obvykle ho vyprovokují k protiútoku. Raději bychom měli komunikovat prostřednictvím “já-sdělení”, kterými můžeme vyjádřit své pocity či sdělit, co si přejeme. Takovým sdělením může být 52 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ například: “Přeju si, abys dodržel, co jsi mi slíbil.“, namísto: “Nikdy nedodržíš to, cos slíbil.” U podobných “já-sdělení” bychom se měli vyvarovat důvodové spojky: “Jsem rozčílený, protože jsi přišel pozdě.” Svou schopnost otevřeného vyjadřování můžeme trénovat tím, že si položíme několik otázek: • Co pozoruji? Formulované pozorování by pokud možno nemělo obsahovat hodnocení. • Co cítím? Nyní vyjádříme, co cítíme, když něco pozorujeme. U negativní pocity (zlost, strach, rozčilení, úzkost, smutek) je důležité navázat spojení s vlastními potřebami a přáními, klidně dýchat, a snažit se identifikovat hodnotící a odsuzující myšlenky. • Co potřebuji? Člověk se často příliš silně identifikuje s tím, co potřebují druzí, přičemž staví vlastní potřeby do pozadí. Je třeba si uvědomit, že nejsme odpovědni z pocity druhých, a oni nejsou odpovědni za naše pocity. • Jak vyjádřím, co bych chtěl? Vznášíme-li prosbu, musíme dávat pozor na to, abychom vysvětlili, co vlastně chceme. V tomto případě je jednak důležité hovořit pozitivně a jasně, jednak poprosit, nikoliv vyžadovat. Příklad z každodenního pracovního života: Jeden kolega zahálí při opravě stroje. Když ho na toto téma oslovíte, odpoví: “Nechce se mi.” Správná odezva by v tomto případě mohla znít: “Když tvrdíte, že se vám nechce (pozorování), frustruje mě to (pocit), protože spolupráce s vámi je pro mě důležitá (potřeba), a proto vás prosím, abyste mi s opravou pomohl (prosba). • Schopnost empatie Empatie je chápavé porozumění toho, co prožívají jiní lidé. Vyznačuje se tím, že člověk svůj protějšek nezahlcuje radami, osobními zkušenostmi, uklidňován a svými vlastními 53 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ pocity. Aby člověk dokázal empaticky naslouchat, musí si vyčistit hlavu. Nesmí mít v mozku nic jiného, než ochotu zcela se ponořit do druhého. Toho lze docílit tak, že člověk naslouchá tomu, co se skrývá za slovy toho druhého. Abychom mohli v konfliktním rozhovoru použít určitou míru empatie, měli bychom si sami pro sebe přeformulovat “tysdělení” druhé osoby na “já-sdělení”. To se podaří jedině tehdy, je-li člověk schopen aktivně naslouchat. To znamená zaujmout otevřený postoj a naslouchat zaujatě, tedy chtít pochopit a zjistit příčinu toho, proč druhá osoba říká to, co říká. Může také pomoci, když si to, co jsme slyšeli, shrneme, případně doplníme dotazy. Ke správnému pochopení jsou někdy vhodné dorozumívací otázky: “Prozatím jsem pochopil, že jste řekl...” “Tomu jsem ještě úplně neporozuměl. Co přesně jste tím myslel?" Aktivní naslouchání znamená, že to, co slyšíme, nedoplňujeme vlastními historkami, interpretacemi či komentáři. Dále bychom při aktivním naslouchání neměli druhým nabízet vlastní nápady, ani jim nabízet řešení. Podstatné je jedině chápavé naslouchání druhému. Aktivní naslouchání není pouze užitečná metoda při vedení rozhovoru, ale především postoj, kterým partnerovi dáváme najevo respekt a uznání: “Chci se pokusit vidět věci na chvíli tvýma očima a vcítit se do tvého světa. Bez ohledu na to, jaký se mi zdá, co si myslím a co cítím.” 49. Otázka: Jak chápete pojem “zprostředkování”? charakteristiku tohoto termínu. Uveďte vlastní Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Rozeznání různých zájmů za argumenty, které jsou často přehnané, bývá nezřídka těžší, než zavedení kroků k řešení, které by zohledňovalo zájmy obou stran: • Pokud se v případě konfliktu zájmů jedná o kvantitativní zdroje (více či méně peněz, více či méně času, atd.), lze tento konflikt často vyřešit kompromisem. Všichni účastníci 54 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ přitom ustoupí ze svých krajních pozic a navzájem si vyjdou vstříc. Potkají se v půli cesty. K tzv. “falešným kompromisům” dochází tehdy, když se do hry dostanou zájmy třetí osoby. To je pak většinou příčinou nového konfliktu s jinými účastníky, případně s větším počtem účastníků. • Jde-li u konfliktu zájmů o kvantitativní veličiny, u nichž lze zohlednit pouze jeden ze zájmů (např.: pojedeme na firemní výlet do hor, nebo k moři?), můžeme se při řešení odkázat na uznávaná pravidla. Klasickou metodou je většinové rozhodnutí. Zájem, který upřednostňuje nejvíce lidí, dostane přednost před zájmem menšiny. • Nemohou-li účastníci dojít ke kompromisu a není-li možné dosáhnout ani uspokojivého většinového řešení, nabízí se zapojit neutrální třetí stranu. Ta by měla hrát roli prostředníka mezi dvěma znepřátelenými stranami. Tento prostředník však nutně musí splňovat určité předpoklady: • Všichni zúčastnění musejí se zapojením prostředníka souhlasit. • Obě strany by měli smírci důvěřovat. • Smírce je poučen o tom, že nesmí sám činit rozhodnutí, ale snažit se přimět znepřátelené stany, aby si navzájem otevřeně sdělily své zájmy a společně je pod jeho dohledem v klidu prodiskutovaly. Obecně se dá říct, že konflikty zájmů a přidělování se dají na základě svých racionálních důvodů poměrně snadno vyřešit. Právě pro tento typ konfliktů má společnost v zásobě řadu osvědčených pravidel a institucí. 50. Otázka: Jaké kroky řešení na cestě k poctivému vyrovnání zájmů znáte? Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu: Kroky k řešení, které by zohledňovalo zájmy obou stran: 55 Evropská migrace – Příručka pro učitele • Pokud se v případě konfliktu zájmů jedná o kvantitativní zdroje (více či méně peněz, více či méně času, atd.), lze tento konflikt často vyřešit kompromisem. Všichni účastníci přitom ustoupí ze svých krajních pozic a navzájem si vyjdou vstříc. Potkají se v půli cesty. K tzv. “falešným kompromisům” dochází tehdy, když se do hry dostanou zájmy třetí osoby. To je pak většinou příčinou nového konfliktu s jinými účastníky, případně s větším počtem účastníků. • Jde-li u konfliktu zájmů o kvantitativní veličiny, u nichž lze zohlednit pouze jeden ze zájmů (např.: pojedeme na firemní výlet do hor, nebo k moři?), můžeme se při řešení odkázat na uznávaná pravidla. Klasickou metodou je většinové rozhodnutí. Zájem, který upřednostňuje nejvíce lidí, dostane přednost před zájmem menšiny. • Nemohou-li účastníci dojít ke kompromisu a není-li možné dosáhnout ani uspokojivého většinového řešení, nabízí se zapojit neutrální třetí stranu. Ta by měla hrát roli prostředníka mezi dvěma znepřátelenými stranami. Tento prostředník však nutně musí splňovat určité předpoklady: • Všichni zúčastnění musejí se zapojením prostředníka souhlasit. • Obě strany by měli smírci důvěřovat. • Smírce je poučen o tom, že nesmí sám činit rozhodnutí, ale snažit se přimět znepřátelené stany, aby si navzájem otevřeně sdělily své zájmy a společně je pod jeho dohledem v klidu prodiskutovaly. Minos++ 51. Otázka: V jakém případě konfliktu zájmů je “klasické většinové rozhodnutí“ vhodným řešením? Jde-li u konfliktu zájmů o kvantitativní veličiny, u nichž lze zohlednit pouze jeden ze zájmů (např.: pojedeme na firemní výlet do hor, nebo k moři?), můžeme se při řešení odkázat na uznávaná pravidla. Klasickou metodou je většinové rozhodnutí. Zájem, který upřednostňuje nejvíce lidí, dostane přednost před zájmem menšiny. . 56 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ 52. Otázka: Jak rozumíte termínu preventivní budování empatie? Pod termínem “preventivní budování empatie” rozumíme připravit lidi na to, aby se dokázali vcítit do pozice jiných lidí a porozumět chování těchto lidí z jejich úhlu pohledu. V kontextu interkulturality slouží budování empatie jako prevence etnizace a kulturalizace konfliktů a přispívá k posílení ochoty spolupracovat. 53. Otázka: Uveďte z vlastní zkušenosti tři příklady situací, kdy nedostatek empatie způsobil konflikt. Stručně popište způsoby řešení těchto konfliktů. Ve kterých konfliktních situacích došlo podle vašeho názoru ke kritické sebereflexi účastníků konfliktu? Ke kontrolní otázce k otázce 53 nelze poskytkout žádný příklad řešení, protože řešení musí vycházet z vnitřní schopnosti sebereflexe účastníků. Kontrolní otázka k otázce 53: Ohodnoťte sami sebe. Na tuto otázku nemusíte odpovídat písemně. Prokázali jste vy sami u příkladů, které jste uvedli u otázky 53, dostatek kritické sebereflexe? Přispěli jste dostatečně k vyřešení těchto konfliktních situací? Jak byste ve stejných situacích postupovali nyní? 54. Otázka: Jak byste vysvětlili motivační práci? Při motivační práci bychom měli zkoušet metody a strategie, s jejichž pomocí dokážeme sami sebe motivovat a podporovat v interkulturním kontextu. Pocit, že dokážeme něco smysluplného, jsme produktivní a uplatňujeme vlastní nápady, snižuje sklony k násilí a agresivitě. Vede k tomu, že se budeme jeden ke druhému chovat mírně a konstruktivním způsobem. 57 Evropská migrace – Příručka pro učitele Minos++ Motivační práce tedy znamená vytvářet sám pro sebe nové příležitosti, jak rozvíjet svůj vlastní kreativní potenciál. To nám umožní zamyslet se nad nesmyslností a bezvýchodností násilných konfliktů, hledat alternativy, překonat tyto negativní pocity a přetvořit je na kreativní jednání. 55. Otázka: Ve kterých oblastech vaší vlastní práce vidíte pro sebe a pro svůj tým příležitosti rozvinout potenciál schopností vyvarovat se konfliktů? 5 Shrnutí V kapitolách učebnice a cvičebnice bylo kromě problému migrace v rámci Evropy probráno mnoho témat z historie Evropské unie. Ne vždy se účastníkům podaří uchovat si trvale v paměti jednotlivé letopočty a kroky rozšiřování Evropské Unie. Důležitější než tyto údaje však je, aby se vám podařilo předat jim koncepci a představu sjednocení Evropy. Primárním cílem tohoto semináře je, aby účastníci: • • • • získali povědomí o Evropě jakožto o svém domovu a sjednoceném místě, kde se rozvíjejí různé kultury viděli život v Evropě jako výhru pro sebe i svůj život nahlíželi na přestěhování či migraci jako na příležitost užívat si v rámci svého kontinentu sociální i právní jistoty vlastním přičiněním aktivně pomáhali migrantům začlenit se do společnosti. 58 Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Cvičebnice (koncept) Andre Henschke Henschke Consulting, Nĕmecko Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných procovníků v globalizované průmyslové výorbě. EU – Projekt č. DE/08/LLP-LdV/TOI/147110 „MINOS++“, platnost od 2008 do 2010 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. www.minos-mechatronic.eu Partneři pro provádění, hodnocení a šíření výsledků projektů MINOS a MINOS**. - Technická Univerzita Chemnitz, Institut obráběcích strojů, SRN Neugebauer und Partner OhG, SRN Henschke Consulting, SRN Corvinus University, Maďarsko Wroclaw University of Technology, Polsko IMH, Španělsko VUT v Brně, Česká republika CICmargune, Španělsko University of Naples, Itálie Unis, Česká republika Blumenbecker, Česká republika Tower Automotive, Itálie Bildungswerkstatt gGmbH, SRN VEMAS, SRN Euroregionala IHM, Polsko Obsah studijních podkladů Minos: moduly 1 – 8 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: základy / interkulturní kompetence, projektový management / fluidní techniku / elektrické pohony a řízení/ mechatronické komponenty / mechatronické systémy a funkce / uvedení do provozu, bezpečnost, vzdálený servis / dálková údržbu a diagnostiku. Minos **: moduly 9 – 12 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: rychlé vytváření prototypů / robotiku / migraci / rozhraní. Všechny moduly jsou dostupné v následujících jazycích: němčina, angličtina, španělština, italština, polština, čeština a maďarština. Pro více informací prosím kontaktujte: Technical University Chemnitz Dr. Ing. Andreas Hirsch Reichenhainer Straße 70, 09107 Chemnitz Tel.: + 49(0)0371 531-23500 Fax.: + 49(0)0371 531-23509 Email: [email protected] Internet: www.tu-chemnitz.de/mb/WerkzMasch Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ Cvičebnice Následující cvičení napomáhají k prohloubení znalostí a souvislostí obsažených v učebnici modulu MINOS++ “Vnitřní migrace". Řešení těchto cvičení se nacházejí v Příručce pro učitele. Mějte prosím na vědomí, že pro mnoho úloh neexistuje jednoznačné řešení, protože při řešení komplexních úkolů často nedojdeme k jediné správné odpovědi. Pokud vám místo ve cvičebnici nebude pro zodpovězení otázek stačit, použijte pro doplnění jednotlivé vlastní listy. Přejeme vám mnoho úspěchů při práci na této cvičebnici! UPOZORNĚNÍ! K vyřešení všech úloh ve cvičebnici je nutná vynikající znalost učebnice a zvládnutí všech témat. 0 Evropská migrace – Cvičebnice 1. Evropská Unie 1.1 Dějiny a motivace Minos++ 1.1.1 Panevropské hnutí 1. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Evropská Unie je výsledkem dlouhého mírového jednání mezi Německem a Francií. 2. Evropská Unie byla založena “Radou národů” v Ženevě. 3. Myšlenka Evropské Unie existovala v podobě první výzvy již v roce 1922. 4. Kvůli globální ekonomické krizi v roce 1929 byla myšlenka Evropské Unie odložena. 5. Druhá světová válka zastavila snahy o sjednocení Evropy po dobu trvání války. 1 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 2. Otázka: Krátce popište, čím byly motivovány základní znaky sjednocené Evropy: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 3. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. ESUO je výsledkem Marshallova plánu, který měl za úkol pomáhat ekonomice Německa a Francie po Druhé světové válce. 2. Účelem Evropského společenství uhlí a oceli byla kontrola těžebního průmyslu členských států. 3. ESUO bylo založeno 18. dubna 1952. 4. Členskými státy ESUO byly všechny země Beneluxu, Itálie, Francie a obě části Německa. 5. ESUO bylo v roce 2002 podle plánu rozpuštěno. 2 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 4. Otázka: Identifikujte na mapě všechny státy, které přistoupily k Evropskému společenství uhlí a oceli do roku 1952: 3 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 5. Otázka: Stručně popište, jaké byly nejdůležitější orgány Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1952. Nezapomeňte přitom zmínit také podstatné informace o vzájemném vlivu těchto orgánů. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS) 6. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Válka ve Vietnamu byla důvodem k vytvoření společné evropské obrany. 2. Od roku 1954 v Evropě existuje společná armáda všech členských států EOS. 3. EOS je ve své podstatě založeno na rozvinutém Schumanově plánu. 4. NATO funguje od počátku padesátých let jakožto bezpečnostní aliance, která chrání státy západní Evropy. 4 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 7. Otázka: Stručně vysvětlete, jakým způsobem měl Plevenův plán rozvinout Schumanův plán: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 5 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 1.1.4 Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii EURATOM 8. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Slavný malíř "Claude Monet" se v roce 1955 zasadil o vytvoření společné evropské hospodářské politiky. 2. EHS si vytyčilo za cíl dosáhnout sjednocení Evropy na poli hospodářské politiky. 3. Římskými smlouvami bylo v roce 1957, založeno EHS v Římě. 4. EHS vytvořilo společný finanční fond, ESF. ESF je zkratka pro European Security Funding (Evropské bezpečnostní financování). 6 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 9. Otázka: Stručně vysvětlete, jakým orgánům ES dala vzniknout Římská smlouva v roce 1957. Které orgány byly přidány k orgánům EHS, a jaká byla jejich role? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 10. Otázka: Na základě vlastních znalostí historie popište, jak vy sami vnímáte mírový vývoj Evropy s EHS. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 7 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 1.1.5 Evropská unie (EU) 11. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. EU byla založena v Paříži, protože Francie se jako jediná země zasadila o její vznik. 2. EU stojí na třech pilířích: společenství, společná zahraniční a bezpečnostní politika, společné soudnictví a společná policie. 3. V roce 1985 k EU přistoupilo mnoho nových států, například Slovinsko a Rakousko. 4. V roce 2007 byl smlouvou EU určen společný ministr zahraničních věcí EU. 8 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 12. Otázka: Doplňte slepou mapu datem vstupu do EU a vyznačte země, které se daný rok k EU připojily. 9 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 13. Otázka: Vysvětlete vlastními slovy, jak Evropská společenství společně přispěla k rozvoji evropské ekonomiky. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 1.2 Politické instituce Evropské unie 14. Otázka: Definujte vlastními slovy instituci "Evropská rada": ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 10 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 15. Otázka: Doplňte do níže vyobrazeného diagramu detailní popis funkcí jednotlivých orgánů. 11 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 16. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Evropská rada je tvořena ministry zahraničí jednotlivých členských států EU. 2. Evropská rada se schází minimálně dvakrát do roka. 3. Evropská rada sama sebe vidí jako sbor pro krizové situace. 4. Rozhodnutí Evropské rady musí být převedena na platné právo členských států prostřednictvím jednotlivých zákonů. 1.2.2 Rada Evropské Unie (Rada ministrů) 17. Otázka: Definujte vlastními slovy EU instituci "Rada ministrů": ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 12 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 18. Otázka: Rada ministrů má šest klíčových úkolů. Vyjmenujte tyto úkoly a stručně je popište: 1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 3: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 4: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 5: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 6: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 13 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 19. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. V Radě ministrů jsou přítomni ministři jednotlivých členských států jakožto zástupci jednotlivých zemí EU. 2. Existuje devět různých složení Rady. 3. Všichni přítomní ministři v Radě ministrů jsou oprávněni k závaznému jednání jménem své vlády. 4. Většina povinností Rady ministrů se týká oblasti záležitostí Společenství. 1.2.3 Evropský Parlament 20. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Sídlem Evropského parlamentu je Brusel, alternativním sídlem je Štrasburk. 2. Od roku 1979 je Evropský parlament volen přímo občany. 3. Presidentem Evropského parlamentu musí být vždy občan Švýcarska, aby byla zajištěna nezávislost tohoto orgánu. 14 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 4. Evropský parlament vykonává demokratickou kontrolu nad všemi evropskými úřady. 21. Otázka: Vysvětlete vlastními slovy práci poslanců Evropského parlamentu (rozsah: čtvrtina strany). ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 15 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 22. Otázka: Doplňte do níže vyobrazeného diagramu detailní popis funkcí jednotlivých orgánů. 16 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 1.2.4 Evropská komise 23. Otázka: Definujte "Evropskou komisi" v kontextu ostatních vládních orgánů EU. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 24. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Evropská komise připravuje návrhy pro tzv. "právo Unie". 2. Prezident Evropské komise se volí z 26 komisařů EU tajnými volbami. 3. Komisaři EU v Evropské komisi vehementně hájí zájmy svých vlastních států. 4. Každá země EU má v Evropské komisi svého zástupce, který hájí její zájmy. 17 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 1.2.5 Evropský soudní dvůr 25. Otázka Vysvětlete vlastními slovy pět hlavních úkolů Evropského soudního dvora. Nezapomeňte přitom popsat různé “soudy”, které tvoří Evropský soudní dvůr. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 1.2.6 Evropský účetní dvůr 26. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Evropský účetní dvůr byl založen v roce 1987. 2. Evropský účetní dvůr monitoruje ekonomické využití fondů EU. 3. Auditoři EU vykonávají svoji práce zcela nezávisle. 18 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 4. Všechny národy jsou povinny v případě na požádání poskytnout veškeré podstatné informace. Shrnující otázky 27. Otázka: Popište vlastními slovy vývoj vládních orgánů EU. Mějte na zřeteli také rozšíření kompetencí těchto orgánů, které přišlo s rozšiřováním EU. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 19 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 28. Otázka Jaké jsou podle vašeho názoru překážky v demokratické rovnováze v rámci EU? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 20 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 29. Otázka: Načrtněte cestu zákona EU, počínaje národním návrhem zákona až po jeho převedení na zákon EU. Dále popište, jak se tento zákon stane platným zákonem ve všech státech EU. Použijte také grafické znázornění. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 21 Evropská migrace – Cvičebnice 2 Evropská migrace 2.1 Historický vývoj od roku 1945 Minos++ 30. Otázka: Popište, jak se vyvíjel podíl migrantů v západní Evropě v letech 1950 až 1990. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 22 Evropská migrace – Cvičebnice 2.2 Minos++ Typy imigrantů do a z Evropy 2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci 31. Otázka: Stručně popište, jaký kontext reprezentuje termín “postkoloniální přistěhovalci”. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 23 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 2.2.2 Etnická migrace 32. Otázka: Ve kterých zemích světa se setkáme s obzvláště velkým podílem etnických imigrantů? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 2.2.3 Uprchlíci a azylanti 33. Otázka: Jmenujte dva příklady politické migrace do prostoru Evropské Unie a vysvětlete, jaké politické důsledky z nich vyplynuly. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 24 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 2.2.4 Pracovní migrace 34. Otázka: Jak rozumíte termínu “pracovní migrace”? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 2.2.5 Elitní migrace 35. Otázka: Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano” nebo “ne”. 1. Obzvláště mladí lidé, kteří nemají ukončené odborné vzdělání, patří již podle definice do skupiny elitních přistěhovalců. 2. Elitní přistěhovalci se dokážou v nové zemi velmi rychle adaptovat a bez problémů se začlení do společnosti. 3. Elitní přistěhovalci ve svých hostitelských zemích často konkurují rodilým zaměstnancům či uchazečům o práci. 4. Elitní migrace je často příčinou ztráty vědomostí a schopností v rodné zemi migrantů. 25 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 5. Elitní migranti zpomalují vývoj země, kterou opustili, neboť v ní následkem toho chybí kompetentní pracovní síly. 26 Evropská migrace – Cvičebnice 3 Minos++ Kompetence jednání v každodenním pracovním životě související s interkulturalitou 3.1 Pojetí kompetence v interkulturním kontextu A 3.2 Dimenze kompetence v interkulturním kontextu 36. Otázka: Vyjmenujte schopnosti a dovednosti, které podle vašeho názoru tvoří komplex interkulturních kompetencí: 1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 3 ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 4: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 5: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 27 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 6: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 7: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 8: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 37. Otázka: Podrobně popište roviny všeobecného pojetí kompetence. 1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 3: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 28 Evropská migrace – Cvičebnice 4 Minos++ Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání 38. Otázka: Které tři aspekty interkulturní kompetence znáte? 1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 3: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 29 Evropská migrace – Cvičebnice 4.1 Minos++ Konstruktivní řešení konfliktů 4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké společnosti 39. Otázka: Která z následujících tvrzení jsou pravdivá? 1. Rozdílnost se projevuje například v pohlaví a věku. 2. Typické etnické rysy se nepočítají k rozdílnostem, záleží pouze na vnějších rysech. 3. V EU se rozlišují dvě skupiny obyvatelstva: státní příslušníci zemí Evropské Unie a lidé z ostatních států. 4.1.2 Kulturní pojetí otevřených hranic 40. Otázka: Jaký je rozdíl mezi dvěma základními postoji, strnulým a otevřeným pojetím kultury? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 30 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 41. Otázka: Uveďte vám známou definici kultury, která odpovídá těmto souvislostem. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost) 42. Otázka: Která z následujících tvrzení jsou pravdivá? 1. Konflikty vznikají z rozdílnosti chápání lidí. 2. Porozumění vyžaduje vzájemné jednání. konstruktivní a produktivní 3. Řešení konfliktů je jiným termínem pro předcházení konfliktů. 4. Jako dilema se označuje takový konflikt, při kterém se více osob nedobere řešení. 5. Termínem spor se označuje střet zájmů několika osob. 31 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 43. Otázka: Jaké pozitivní účinky může konflikt mít? Demonstrujte tyto účinky na příkladu, které si sami zvolíte. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 4.2 Řešení konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě 4.2.1 Okolnosti konkfliktů 44. Otázka: Vyjmenujte a popište tři běžné okolnosti, za kterých dochází ke konfliktům: 1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 32 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 3: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 4.2.2 Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů 45. Otázka: Která z následujících tvrzení jsou pravdivá? 1. Příčinou selhání komunikace často může být chybějící nebo nedostatečné porozumění. 2. Nedostatky ve znalosti kulturních zázemí mohou být vykompenzovány vysokou mírou odbornosti. To zabraňuje konfliktům v komunikaci. 3. Odmítání rozdílnosti často přispívá ke vzniku problémů a konfrontací . 4. Není-li uznání dáno dostatečně najevo, může to také vést ke konfrontaci. 46. Otázka: Stručně načrtněte rozdíly mezi tzv. konflikty uznání, konflikty hodnot a konflikty hodnocení. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 33 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 4.3 Nástroje konstruktivního řešení konfliktů 4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů 47. Otázka: Která z následujících tvrzení jsou pravdivá? 1. Vypukne-li konflikt, lze obvykle odhalit pouze nepatrnou část jeho příčiny. 2. Pomocí dotazníku lze provést systematickou analýzu konfliktu. 3. Častým postupem při řešení konfliktu je větší finanční zúčastněnost jednoho z účastníků konfliktu. 4. Konflikty často zaviní ženy. 34 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 4.3.2 Přístupy k řešení konfliktů v každodenním pracovním životě 48. Otázka: Objasněte následující body dle vašich znalostí. U každého uveďte váš vlastní příklad. 1. Citlivost ke známkám konfliktu ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 2. Schopnost vyjadřovat se otevřeně ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 35 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 3. Výjimečná schopnost empatie ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 49. Otázka: Jak chápete pojem “meditace”? Uveďte vlastní charakteristiku tohoto termínu. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 36 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 50. Otázka: Jaké kroky řešení na cestě k poctivému vyrovnání zájmů znáte? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 51. Otázka: V jakém případě konfliktu zájmů je “klasické většinové rozhodnutí vhodným řešením? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 37 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 52. Otázka: Jak rozumíte termínu preventivní výchova ke zvyšování empatie? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 53. Otázka: Uveďte z vlastní zkušenosti tři příklady situací, kdy nedostatek empatie způsobil konflikt. Stručně popište způsoby řešení těchto konfliktů. Ve kterých konfliktních situacích došlo podle vašeho názoru ke kritické sebereflexi účastníků konfliktu? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 38 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... Kontrolní otázka k otázce 53: Ohodnoťte sami sebe. Na tuto otázku nemusíte odpovídat písemně. Prokázali jste vy sami u příkladů, které jste uvedli u otázky 53, dostatek kritické sebereflexe? Přispěli jste dostatečně k vyřešení těchto konfliktních situací? Jak byste ve stejných situacích postupovali nyní? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 39 Evropská migrace – Cvičebnice Minos++ 54. Otázka: Jak byste vysvětlili motivační práci? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 55. Otázka: Ve kterých oblastech vaší vlastní práce vidíte pro sebe a pro svůj tým příležitosti rozvinout potenciál schopností vyvarovat se konfliktů? ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 40