the whole issue in PDF format

Transkript

ISSN 1801-6545
Institut pro srovnávací politologick! v!zkum
Institute for Comparative Political Research
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Studie
Jan Morkes
Anal!za preferen'ního hlasování ve volbách do PSP %R..........................1-33
Jakub #edo
Volební systémy a koali'ní kandidatura: P(ípad postkomunistick!ch
zemí.................................................................................................34-70
"lánky
Vít #imral
Teritorializace volební podpory v expertních modelech volební predikce
v Kanad" a Spojeném království..........................................................71-85
Nela Bijeljaninová
Parlamentní volby v Polsku 2007.........................................................86-95
Adéla Pe$ková
Parlamentní volby v Srbsku v roce 2007.............................................96-103
Markéta Smr%ková
Politická krize v Rumunsku: rumunské referendum 2007...................104-112
Pavel Ma$karinec
Volby do Evropského parlamentu 2007 v Bulharsku..........................113-129
Projekt “Evropská volební studia” byl zpracován v rámci V!zkumného zám"ru Ministerstva
#kolství, mláde$e a t"lov!chovy %eské republiky “Politické strany a reprezentace zájm&
v soudob!ch evropsk!ch demokraciích” (kód 0021622407).
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Recenze
Damir Kasum
Suad Arnautovi! (ed.) Lokalni izbori 2004. godine - nau"ene lekcije...130-134
Tomá" Vytásek
Vít Hlou%ek, Roman Chytilek (eds.) Parliamentary Elections and Party
Landscape in the Visegrad Group Countries......................................135-139
Projekt “Evropská volební studia” byl zpracován v rámci V#zkumného zám$ru Ministerstva
%kolství, mláde&e a t$lov#chovy 'eské republiky “Politické strany a reprezentace zájm(
v soudob#ch evropsk#ch demokraciích” (kód 0021622407).
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Anal!za preferen"ního hlasování ve volbách do PSP
#R
(Analysis of Preferential Voting: The Case of the Czech Chamber of
Deputies)
Jan Morkes ([email protected])
Abstract:
The text analyses preferential voting in parliamentary elections in the Czech
Republic. The study tries to focus on the “strength” of the preferential voting in the
Czech Chamber of Deputies elections. There are presented outcomes of different
rules within open-list system in 1996, 1998, 2002 and 2006 elections.
Keywords:
preferential voting, ballot structure, personalization, open list, House of Deputies,
Czech Republic
Jan Morkes: Anal!za preferen"ního hlasování ve volbách do PSP #R
1. Úvod
Pozornost v"dc& zab!vajících se volebními systémy se v"t#inou soust'edí na zp&sob
distribuce mandát& mezi jednotlivé stranické aktéry. Zkoumá se logika p'id"lování
mandát&, velikost volebních obvod& (i propor(nost v!stup&. Trochu stranou zájmu
hlavního proudu z&stává trojstrann! vztah mezi voli(em, kandidátem a nominujícím
subjektem (zpravidla politickou stranou). Zjednodu#en" 'e(eno ur(itá „otev'enost“ volby,
která umo$)uje ((i naopak nedovoluje) voli(i hlasovat pro konkrétní kandidáty, je$ nejvíce
vyhovují jeho osobním preferencím. Tato volba p'itom pochopiteln" neovliv)uje jen osobu
voli(e, ale i ostatní dva aktéry, a tedy i celou volební sout"$.
Mnohé volební systémy otázku „otev'enosti“ 'e#í u$ sv!m charakterem. V systému
relativního v"t#inového hlasování v jednomandátovém obvod" strana nominuje jednoho
kandidáta a voli( jej musí akceptovat, nebo hlasovat pro uchaze(e o mandát z jiné strany.
Ve spoust" volebních technik nicmén" není tento vztah tak jednozna(n! a zále$í na
konkrétním nastavení jednotliv!ch parametr&. Ve volbách do Poslanecké sn"movny
Parlamentu %eské republiky je pou$íván pom"rn! listinn! systém a nejv!zna(n"j#ím
faktorem umo$)ujícím voli(i specifikovat jeho volbu je preferen(ní hlasování.
Tento parametr neb!vá p'i diskusích o (eském volebním systému p'íli# sledován.
Mnohem v"t#í d&raz auto'i kladou na volební formuli, velikost obvod&, p'ítomnost uzavírací
klauzule a po(et skrutinií, co$ jsou ostatn" parametry, které politolog Tomá# Lebeda
pova$uje za hlavní prom"nné propor(ních volebních systém& (Lebeda 2001: 427).
Je p'ehlí$ení preferen(ního hlasování v (eském prost'edí oprávn"né? Jak vlastn"
tato mo$nost ovliv)uje v!sledky voleb? Existují kandidáti, kte'í pomocí n"j získali mandát?
Kolik jich je? Li#í se aktivita voli(& jednotliv!ch stran nebo jednotliv!ch kraj&? Na podobné
a mnohé dal#í otázky se pokusí odpov"d"t tato studie, její$ ambicí je popsat a analyzovat
situaci t!kající se preferen(ního hlasování ve volbách do dolní komory Parlamentu %R.
Cílem je sledovat nejen celkové v!sledky a v!stupy na makroúrovni, ale i porovnat chování
voli(& konkrétních stran, obyvatel r&zn!ch kraj& a #ance samotn!ch kandidát&.
Pro ú(ely anal!zy byly vybrány volby do Poslanecké sn"movny (nejd&le$it"j#í a
nejsledovan"j#í volby v zemi) v letech 1996–2006. Pominuty z&staly p'edchozí dvoje volby
v letech 1990 a 1992, a to z n"kolika d&vod&. Konaly se za dosti specifické a
neopakovatelné situace (první demokratické volby po desítkách let), (emu$ odpovídají i
abnormální v!stupy v oblasti preferen(ního hlasování. 1
Volené orgány byly v obou
1
Voli(i mimo'ádn" (asto vyu$ívali mo$nosti preferen(ního hlasování, a n"kte'í kandidáti tak získali
t'eba i 90 % preferen(ních hlas& (po(ítáno z voli(sk!ch hlas& pro danou kandidátku), detaily viz
dále.
2
European Electoral Studies, Vol. 3 (2008), No. 1, pp. 1-33
republikách federace t'i, co$ by v!razn" ztí$ilo mo$nost (asového porovnání, navíc se
jednalo o struktury odli#né velikosti. V!b"r pouze dvouset(lenné %eské národní rady by
nebyl korektní z d&vodu odli#ného postavení této instituce a dne#ní Poslanecké sn"movny
v politickém systému. Posledním d&vodem jsou rozdílné a z dne#ního pohledu nesplnitelné
po$adavky pro uplatn"ní preferen(ních hlas& (viz kapitolu 3).
Data jsou tak sbírána z celkem (ty' voleb, p'i(em$ anal!za se soust'edí pouze na
uskupení, je$ byla v dan!ch volbách úsp"#ná. Preferen(ní hlasování získává v!znam pouze
u subjekt&, kter!m se poda'í p'ekonat klauzuli, proto se na ostatní subjekty nep'ihlí$í.
V!sledky Strany zelen!ch ve volbách 1998 a 2002 (v té dob" neparlamentní strany) navíc
nazna(ují odli#né chování voli(& (mén" aktivní v p'id"lování preferencí) oproti roku 2006,
kdy se strana poprvé dostala do parlamentu.
T'etí a nejrozsáhlej#í pasá$ se soust'edí na samotnou anal!zu (eského prost'edí.
V!zkum je rozd"len do t'í rovin. V první (ásti je zkoumán celkov! vliv preferen(ního
hlasování na v!sledky voleb. Jaká je reálná síla tohoto instrumentu? Jak voli(i ovliv)ují
po'adí kandidát& na listin"? V kolika p'ípadech do#lo ke zm"n" oproti p&vodnímu po'adí?
Kolik hlas& je takto vyu$ito a ke kolika se naopak nep'ihlí$í? Druhá (ást sestupuje o úrove)
ní$ a hledá rozdíly i spole(né rysy v chování voli(& r&zn!ch stran, p'ípadn" r&zn!ch kraj&.
Zkoumána je zejména míra aktivity voli(& v oblasti preferen(ního hlasování. V!zkum se
v této (ásti sna$í zodpov"d"t, zda existují v!razné dlouhodob"j#í rozdíly mezi jednotliv!mi
subjekty, p'ípadn" oblastmi, zda dochází v n"kter!ch stranách nebo krajích k v"t#ím
úsp"ch&m p'i p'ekonávání pot'ebné hranice pro uplatn"ní preferen(ních hlas& a dal#í
podobné otázky. T'etí úrove) se vztahuje ke konkrétním kandidát&m, ji$ usp"li a získali
mandát, na n"j$ by v prost'edí bez preferen(ního hlasování nedosáhli. Z jakého místa se
do sn"movny dostali? V jak!ch krajích a za jaké strany kandidovali? Byli v p'edchozím
období poslanci?
Jednotlivé problémy se vzájemn" prolínají, snahou práce je p'esto rozd"lit
problematiku na tyto t'i (ásti a ka$dou podrobn" analyzovat. P'ípadné p'ekryvy budou
diskutovány v záv"re(ném shrnutí.
3
2. Podoba "eského volebního systému
2.1. Klasifikace "eského volebního systému
%esk! volební systém je v naprosté v"t#in" klasifikací standardním zástupcem
kategorie pom"rn!ch listinn!ch volebních systém& (srovnej nap'. Klíma 1998: 197; Blais
1988: 99–110; Kubát 2004: 273; Krej(í 2006: 54; Farrell 1998: 4; Chytilek 2005: 605–606;
*edo 2004: 15–36). Toto za'azení nicmén" nevypovídá o „otev'enosti“ volby a postavení
kandidáta v rámci kandidátní listiny. I kdy$ tedy m&$eme hovo'it o jednom typu volebního
systému, charakter sout"$e p'i pou$ití p'ísn" vázan!ch kandidátních listin a kvazilistinného
systému bude odli#n!. V tomto kontextu je zajímavá klasifikace n"kter!ch dal#ích autor&,
podle nich$ by byl (esk! volební systém hodnocen jako nejmén" „otev'en!“, ale p'esto u$
otev'en! systém (nebo ne zcela uzav'en!). (Mitchell 2000: 335–371; Farrell – McAllister
2006: 723–749; Carey – Shugart 1995: 431).
V b"$n!ch klasifikacích je mo$né ozna(it (esk! volební systém za klasick! p'íklad
vázané listiny. Kandidáti musí zdolat ur(itou hranici obdr$en!ch hlas&, aby mohli
„p'esko(it“ své kolegy z vy##ích míst. Systém nikoho formáln" nezv!hod)uje, hlasy pro
kandidátku se nepo(ítají jako hlasy pro první místa na kandidátce.2 Jak upozor)uje u
svého star#ího v!zkumu M. Marsch (Marsch 1985), v Belgii byli v té dob" nap'íklad
kandidáti z prvního místa zv!hod)ování tím, $e jim byly zapo(ítávány v#echny hlasy pro
kandidátku (voli( hlasoval bu+ pro kandidáta, nebo pro celou stranu). Podobn" fungoval
systém v Rakousku. V Dánsku rovn"$ získával hlasy pro stranu nejv!#e postaven!
kandidát, zde se v#ak díky odli#né podob" kandidátky v ka$dém z okrsk& situace li#ila. V
Norsku a *védsku bylo pot'eba agregovat ur(it! po(et hlas&, aby bylo mo$né zm"nit
distribuci mandát& od stranou navr$eného. Na druhé stran" v#ak existují také volební
systémy, které nekladou $ádné hranice pro postup kandidát& z ni$#ích pozic, pokud získají
více hlas& ne$ jejich kolegové (jako ve finském p'ípad").
2.2. Konkrétní nastavení
Jaké bylo konkrétní nastavení systému? V p'ípad" voleb v letech 1996 a 1998
sestavovaly strany (hnutí, koalice) pro ka$d! kraj jednu kandidátku, kandidáti se mohli
objevit pouze na jedné z nich. Nep'id"lené mandáty se p'evád"ly do druhého skrutinia,
pro n"$ strany sestavovaly speciální kandidátní listinu (jedinou podmínkou byla nutnost
sestavení z osob, které kandidovaly v n"kterém z kraj&). Mandáty v n"m byly rovn"$
2
Pouze tím nep'ímo zvy#ují hranici absolutního po(tu voli(sk!ch hlas& pro listinu, s ní$ se
pom"'uje procento preferen(ních hlas&, které konkrétní kandidát získá.
4
p'id"lovány pomocí Hagenbach-Bishoffovy kvóty a následn" podle nejv"t#ího zbytku d"lení
(Belko 2004: 200). Preferen(ní3 hlasy m"l ka$d! voli( (ty'i. Jejich pou$ití bylo nepovinné,
zákon vy$adoval pouze v!b"r jedné kandidátní listiny. Kandidát mohl získat mandát
p'ednostn", pokud mo$nosti preferen(ního hlasování vyu$ilo alespo) 10 % voli(& dané
strany a zárove) získal alespo) tolik preferen(ních hlas&, kolik odpovídalo 10 % hlas& pro
danou kandidátní listinu. V praxi se ukázala d&le$it"j#í druhá podmínka (ve v#ech krajích
vyu$ilo preferen(ního hlasování alespo) 10 % voli(& ka$dé z parlamentních stran).
Personalizaci volby ovliv)uje i velikost volebního obvodu. Ve volbách 1996 a 1998
byly mandáty v prvním skrutiniu rozd"lovány ve velk!ch obvodech, od 13 do 40 mandát&4.
Druhé skrutinium nemohli voli(i nijak ovlivnit (Lebeda 1998: 116). Na kandidátních
listinách pro první skrutinium mohly strany umístit po(et kandidát&, kter! byl upraven
p'ílohou zákona a byl roven zhruba 1,5násobku v daném kraji p'id"lovan!ch mandát&.
V#echny strany m"ly stejné podmínky a v#echny sledované zpravidla vyu$ily mo$nosti
obsadit kandidátku maximálním po(tem osob. Kandidáti na hlasovacím lístku byli se'azeni
podle po'adí daného stranou, krom" vlastního jména se na lístku objevila informace o
jejich v"ku, povolání, obci trvalého pobytu a stranické p'íslu#nosti ((. 247/1995 Sb.).
Hlasovací lístky pou$ívaly v$dy stejné písmo shodné velikosti a neobsahovaly $ádné
grafické motivy (ani logo strany).
Od voleb v roce 2002 registrujeme jinou podobu volebního zákona (novela (.
37/2002 Sb.). Ta zru#ila druhé skrutinium, v#echny mandáty jsou p'id"lovány na jedné
úrovni (14 volebních kraj&) pomocí d’Hondtova d"litele. Díky tomu mají voli(i od voleb
roku 2002 mo$nost preferen(ními hlasy ovlivnit v#ech 200 p'id"lovan!ch mandát&.
Zárove) v#ak byl po(et preferen(ních hlas& sní$en ze 4 na 25 a také byla sní$ena hranice
pro jejich uplatn"ní. Kandidát nov" pot'eboval po(et preferen(ních hlas& v"t#í ne$ 7 %
hlas& ur(en!ch dané kandidátce, po$adavek na ur(it! po(et voli(& pou$ívajících
preferen(ní hlasování zmizel úpln". Upravena byla i v!#e klauzule pro volební koalice.
Jedna strana pot'ebovala op"t získat alespo) 5 % voli(sk!ch hlas& na celostátní úrovni,
koalice dvou subjekt& 10 %, t'í subjekt& 15 % a (ty' a více 20 % voli(sk!ch hlas&.
3
Volební zákon nehovo'í o preferen(ních, ale p'ednostních hlasech ((. 247/2005 Sb.). V této práci
je v#ak pou$íván v politologii b"$n"j#í termín – preferen(ní hlasy.
4
Dal#í mandáty byly p'id"lovány na celostátní úrovni a formáln" „rozd"leny“ mezi kandidáty
v jednotliv!ch krajích.
5
Toto ustanovení ale vzniklo podle p'ím!ch aktér& d"ní speciáln" pro neschválen! volební zákon,
v n"m$ byly p'i po(tu 35 volebních obvod& 4 preferen(ní hlasy zbyte(né (viz Zeman 2006: 219–
220; Lebeda 2004: 243).
5
Zv!#ení po(tu volebních kraj& p'i zachování velikosti voleného orgánu se odrazil na
sní$ení velikosti volebních obvod&. Ta nov" zahrnuje jak st'ední (5 mandát&) tak velké
volební obvody (25). Maximální po(et kandidát& byl op"t upraven zákonem podle
jednotliv!ch kraj& (pohybuje se od 14 do 36) a sledované strany jej op"t pln" vyu$ívaly.
V ostatních parametrech (nap'. nominace kandidát& jen v jednom obvod" apod.) z&stal
systém nezm"n"n.
V roce 2006 (av#ak a$ po volbách) byla schválena novela ((. 480/2006 Sb.)
volebního zákona, upravující po(et preferen(ních hlas& na 4 a zárove) sni$ující hranici pro
ka$dého kandidáta na 5 % preferen(ních hlas&. Pokud se uskute(ní dal#í volby v 'ádném
termínu, bude mo$né v!sledky této zm"ny zkoumat v roce 2010.
3. Vlastní anal!za
3.1. Základní zdroje a sledované parametry
V!zkum preferen(ního hlasování si $ádá podrobn"j#í soubor v!sledk&, kter! krom"
sledování distribuce mandát& mezi jednotliv!mi stranami obsahuje i informace o po(tu
hlas& p'id"len!ch konkrétním osobám, jejich vzájemné pom"ry a informace o p'id"lení
mandát& konkrétním osobám. Pro ú(ely této práce proto vznikla databáze, zahrnující
v!sledky v#ech sledovan!ch voleb, její$ data byla získávána v!hradn" ze specializovanému
serveru www.volby.cz (Volební server %eského statistického ú'adu /15.5.2007/). Vzhledem
k zachování maximální mo$né úrovn" porovnatelnosti vycházejí v#echny tabulky, grafy (i
p'ehledy pouze a jen z t"chto dat (pokud není uvedeno jinak).
Jejich vypovídací hodnota je omezena v!#e zmi)ovanou volební reformou z roku
2002, která upravila v!znamn" n"kolik parametr& souvisejících s preferen(ním hlasováním.
V prvé 'ad" je to pochopiteln" po(et preferencí, kter! byl sní$en ze 4 na 2, a zárove)
po(et preferen(ních hlas& pot'ebn!ch k postupu kandidáta na nejvy##í p'í(ky kandidátky
(ten byl sní$en z 10 % na 7 %). V!znamné je rovn"$ zv!#ení po(tu volebních obvod& z 8
na 14. P'i anal!ze dat je proto nutné rozli#ovat nap'íklad Jihomoravsk! volební kraj z roku
1996 od Jihomoravského volebního kraje roku 2002.
Tato diskontinuita sice (áste(n" limituje záv"ry anal!zy – porovnáváme v$dy pouze
dvoje volby za stejn!ch pravidel, nap'íklad R. Taagepera hovo'í o pot'eb" minimáln" t'í
stejn!ch voleb, ne$ si voli(i na systém zvyknou (Farrell 2001: 182). Zárove) v#ak tato
zm"na umo$)uje sledovat v!stupy voleb p'i odli#n" nastaven!ch parametrech a na bázi
6
jednoduché komparace objevovat souvislosti, které na první pohled nejsou zcela patrné.
Proto jsou v práci sledovány také v dan!ch volbách „neú(inné hodnoty“. A(koliv není
ambicí práce navrhovat ideální nastavení volebního systému, informace, jak v!sledky
ovlivní prostá zm"na nutného po(tu preferen(ních hlas&, nez&stala opomenuta.
Ur(ité problémy zp&sobil rovn"$ odli#n! charakter obou volebních design&. Zatímco
v aktuální podob" dochází k distribuci v#ech mandát& na úrovni obvod&, p'edchozí volební
úprava po(ítala s druh!m skrutiniem, v n"m$ docházelo k p'id"lování zbytkov!ch mandát&
zcela podle libov&le politick!ch stran. Proto jsou tyto mandáty z hlediska v!zkumu
ignorovány.6 Práce se rovn"$ sna$í oprostit od deformací zp&soben!ch jin!mi slo$kami
volebního systému. Preferen(ní hlasování je zde chápáno jako poslední krok p'i p'id"lování
mandát& konkrétním kandidát&m a pohlí$í se na n"j a$ v okam$iku, kdy je rozhodnuto o
distribuci mandát& mezi jednotlivé strany. Proto nejsou v anal!ze zahrnuty strany, které
nep'ekro(ily p"tiprocentní klauzuli, ani nejsou jako nevyu$ité (propadlé) ozna(ovány ty
preferen(ní hlasy, které byly p'id"leny kandidát&m strany, je$ v daném kraji nedosáhla na
mandát (v takovém p'ípad" zafungovaly jiné slo$ky volebního systému nezávislé na
preferen(ním hlasování, a proto se na tyto preferen(ní ani voli(ské hlasy nepohlí$í).
V!jimku tvo'í p'esn" stanovené p'ípady, kde jsou zahrnuti kandidáti v#ech parlamentních
stran (kv&li jejich srovnání).
Preferen(ní hlasování je zkoumáno z n"kolika pozic. Nejprve (v první (ásti)
s ohledem na celkové v!sledky a ovlivn"ní v!stup&, kde se 'e#í otázka síly preferen(ního
hlasování a celkové vyu$itelnosti ud"len!ch preferen(ních hlas&. Nastín"ny jsou i v!sledky
p'i pou$ití odli#n!ch hranic pro uplatn"ní preferen(ního hlasování. Následuje druhá (ást
v"novaná komparaci p'ístupu voli(& jednotliv!ch stran a také obyvatel jednotliv!ch
volebních obvod&. Poslední (t'etí) (ást anal!zy sestupuje na úrove) jednotliv!ch kandidát&
a 'e#í postavení lídr& a #ance ní$e umíst"n!ch kandidát& jednotliv!ch stran.
3.2. Základní prom$nné první "ásti v!zkumu
V centru zájmu v!zkumu jsou pochopiteln" hodnoty spojené s preferen(ním
hlasováním, od po(tu preferen(ních hlas& ud"len!ch konkrétním osobám a po(tu osob,
které dosáhly ur(ité hranice, a$ po reálné vyu$ití preferen(ních hlas& volebním systémem.
6
Ve volbách v roce 1996 je tak sledována pouze distribuce 189 mandát& (zbyl!ch 11 bylo
p'id"leno v rámci druhého skrutinia, nezávisle na preferen(ních hlasech), v roce 1998 jde o 185
mandát&.
7
Vzhledem k rozdílné velikosti volebních obvod&7 se v"t#ina hodnot neopírá o absolutní
po(et preferencí, ale o jejich pom"r vzhledem k po(tu voli(sk!ch hlas& ud"lovan!ch dané
kandidátce v konkrétním kraji (co$ koresponduje s logikou danou volebním zákonem).
Po(et mandát& získan!ch kv&li preferen(ním hlas&m – Základní hodnota udávající celkové
ovlivn"ní volebního systému preferen(ním hlasováním. Udává po(et mandát&, které byly
obsazeny jin!mi kandidáty, ne$ by odpovídalo stranou navr$enému po'adí. Ve sporn!ch
p'ípadech byla pou$ita logika „nulové varianty“, za ovlivn"ní je pova$ována jiná distribuce
mandátu, ne$ by odpovídala p'ísn" vázan!m kandidátkám.
Po(et zm"n mandát& p'i hranici 3 %/5 %/7 %/10 % – Udává po(et mandát&, které by
byly obsazeny jin!mi kandidáty, ne$ by odpovídalo stranou navr$enému po'adí v p'ípad"
pou$ití konkrétní hranice po(tu preferen(ních hlas&.
Absolutní po(et preferen(ních hlas& – P'edstavuje po(et ud"len!ch preferencí v#ech
kandidát& v krajích, v nich$ jejich strana získala alespo) jeden mandát.
Voli(i vyu$ito preferen(ních hlas& – Je procentuálním vyjád'ením pom"ru mezi po(tem
ud"len!ch preferencí a maximálním po(tem mo$n!ch preferencí. Charakterizuje, nakolik
daní voli(i vyu$ívali mo$nosti vybrat konkrétního kandidáta. V!po(et se li#í pro volby 1996,
1998 a 2002, 2006. 8
Po(et vyu$it!ch/propadl!ch preferen(ních hlas& – Vyu$itelnost hlas& je v souladu s tezí
nazna(enou v!#e zkoumána jen u kandidát&, kte'í i po aplikaci v#ech ostatních pravidel
volebního systému mohli dosáhnout na mandát. Zkoumáme tedy kandidáty z klauzuli
p'ekra(ujících stran a zárove) z kraj&, v nich$ daná strana získala alespo) jeden mandát.
Vyu$itelné preferen(ní hlasy definuje zákon, kter! na preferen(ní hlasy pohlí$í pouze tehdy,
kdy$ dan! kandidát doká$e shromá$dit alespo) 7 %9 preferen(ních hlas& (100 % je po(et
voli(sk!ch hlas&, které daná kandidátka v daném kraji získala). Propadlé preferen(ní hlasy
jsou v#echny ostatní, na n"$ se p'i distribuci mandát& mezi konkrétní kandidáty nepohlí$í.
Procento voli(& vyu$ívajících preference – V letech 1996 a 1998 %esk! statistick! ú'ad
zve'ej)oval u ka$dé kandidátní listiny po(et voli(&, kte'í vyu$ili mo$nosti preferen(ního
7
V obou volebních úpravách vznikaly pom"rn" velké rozdíly v po(tu p'id"lovan!ch mandát&
v jednotliv!ch obvodech. V letech 1996 a 1998 to bylo od 13 (Jiho(esk! kraj) do 40
(Jihomoravsk!), ve volbách 2002 a 2006 byl nejmen#ím obvodem Karlovarsk! kraj (5
p'id"lovan!ch mandát&), nejv"t#ím Praha (25).
8
V roce 1996 a 1998 toti$ bylo mo$né ud"lit (ty'i preference, proto je maximální po(et roven
(ty'násobku ud"len!ch hlas& dané kandidátce, kde$to v letech 2002 a 2006 pouze dvojnásobku.
9
Platí pro volby v letech 2002 a 2006, v letech 1996 a 1998 platila 10% hranice.
8
hlasování. V práci je toto (íslo p'evedeno do procentuálního vyjád'ení. Bohu$el v letech
2002 a 2006 tato informace v databázi volebních v!sledk& chybí.
3.3. Základní prom$nné druhé "ásti v!zkumu
V#echny v!#e sledované prom"nné charakterizují sílu a relevanci preferen(ního
hlasování v kontextu (eské volební sout"$e. Vzhledem k cíl&m práce je v#ak nutné
sledovat i dal#í, podrobn"j#í ukazatele vztahující se ke konkrétním kandidujícím stranám,
voli(&m (i volebním kraj&m. V této (ásti se kv&li kompletnosti p'ihlí$í i ke kandidátkám,
které v daném kraji nedosáhly na mandát. Sledována je v"t#ina ukazatel& z p'edchozích
(ástí, tentokrát v#ak na ni$#í úrovni. Krom" nich p'ibyly i dal#í prom"nné, které umo$)ují
lépe sledovat koncentraci preferen(ních hlas& u kandidát& jednotliv!ch stran, p'íp. voli(&
kraj&.
Po(et kandidát& s preferencemi nad 3 %/5 %/7 %/10 % – Udává prost! sou(et
kandidát&, kter!m se poda'ilo získat více ne$ X % preferen(ních hlas& z celkového po(tu
voli(sk!ch hlas& pro kandidátku. V kombinaci s jin!mi prom"nn!mi je mo$né ur(it, zda se
p'íze) voli(& (a jejich p'ípadná zv!#ená aktivita) d"lí mezi více kandidát& nebo je
zp&sobena jen jednou vybranou osobností.
Pr&m"r preferen(ních hlas& na kandidátku – Charakterizuje pr&m"rnou v!#i preferen(ních
hlas& pro jednotlivce na dané kandidátce (v procentech). Jeliko$ tak'ka v$dy sledované
strany kandidují s maximálním po(tem povolen!ch kandidát&, je tato hodnota mezi
stranami porovnatelná.
3.4. Základní prom$nné t%etí "ásti v!zkumu
T'etí (ást v!zkumu primárn" vyu$ívá informací získan!ch v p'edchozích pasá$ích.
V centru zájmu jsou v#ak osoby, je$ „získaly mandát díky preferen(ním hlas&m“10, krom
stranické p'íslu#nosti a kraje, v n"m$ kandidovaly, je zkoumána jejich pozice na
kandidátkách, jejich minulost (zdali byly poslanci (i nikoliv). Zárove) je zkoumán vztah
mezi po'adím na kandidátce a mírou obdr$en!ch hlas&.
10
9
Viz definici v (ásti 3.2.
Po(et neúsp"#n!ch lídr& – Udává po(et kandidát& s po'adov!m (íslem 1 na kandidátce,
jejich$ strana v daném kraji získala alespo) jeden mandát, ani$ by byl lídr zvolen
poslancem.
3.5. První "ást v!zkumu – reálná „síla“ preferen"ního hlasování
Z d'ív"j#í klasifikace kandidátních listin a typ& preferen(ního hlasování je jasné, $e
model uplat)ovan! v %eské republice nepat'í mezi nejsiln"j#í co do ovlivn"ní v!stup&.
Jakkoli není korektní slu(ovat sílu preferen(ního hlasování s po(tem mandát&, které byly
díky tomuto aspektu hlasování p'id"leny jinak (voli(i mohou b!t „spokojeni“ s v!b"rem
stranou ur(en!ch kandidát&), udává toto (íslo relevanci preferen(ního hlasování. Po(ty
takto vznikl!ch mandát& jsou uvedeny v tabulce (. 1.
Tabulka 1. Po"et mandát& díky preferen"ním hlas&m
Rok voleb
1996
1998
2002
2006
Po"et
mandát&
0
2
12
6
Procentuální
vyjád%ení
0%
1%
6%
3%
Zdroj: Vlastní v!po(ty na základ" www.volby.cz
V!sledky nejsou kv&li nízkému po(tu voleb p'íli# pr&kazné. Obecn" lze ale 'íct, $e
existuje rozdíl mezi volbami podle p&vodních pravidel (1996 a 1998) a reformovan!m
zn"ním z roku 2002. Tuto skute(nost dob'e dokumentuje tabulka 3.5.2., která vypo(ítává
hypotetické p'íklady, kolik mandát& by zm"nilo majitele p'i odli#né hodnot" preferen(ních
hlas&, za ni$ kandidát postupuje na první místa na listin". Navzdory dvojnásobnému po(tu
preferen(ních hlas&, je$ m"l ka$d! voli( k dispozici v letech 1996 a 1998, dochází ke
zm"nám mandát& (ast"ji v posledních dvojích volbách. Rozdíly jsou p'itom místy v!razné.
10
Tabulka 2. Po"et zm$n mandát& p%i odli'n!ch hranicích preferen"ního hlasování
Rok voleb
1996
1998
2002
2006
Skute"n!
P%i hranici P%i hranici P%i hranici P%i hranici
po"et zm$n
10 %
7%
5%
3%
mandát&
0
2
12
6
0
2
9
1
3
2
12
6
11
6
21
10
19
14
41
23
Co tyto hodnoty ukazují? Relativn" siln"j#í pozici preferen(ního hlasování ve volební
úprav" z roku 2002/2006. V p'ípad" v!jime(ného roku 2002 do#lo díky preferen(ním
hlas&m k nejv"t#ím zm"nám p'i rozd"lování mandát&. Mezi ostatními volbami ji$ nejsou
takové rozdíly, p'esto v#ak nejv!razn"ji z nich ovlivnily obsazení mandát& preferen(ní hlasy
v roce 2006. Rozdíly mezi volbami 2002 a 2006, stejn" jako 1996 a 1998 (v$dy za stejn!ch
pravidel), podporují tezi o pouze vedlej#í vypovídací hodnot" sledovan!ch prom"nn!ch.
V$dy zále$í na konkrétním v!b"ru kandidát&, politické situaci a charakteru aktér&. 11
Voli(i pochopiteln" nemusí mít zájem m"nit po'adí kandidát&, dané politick!mi
stranami, mohou s ním souhlasit a podporovat kandidáty z nejvy##ích p'í(ek kandidátky.
Tyto hlasy tak pochopiteln" nem"ní p'id"lení poslaneckého mandátu. 12 K tomu dochází
pom"rn" (asto. Proto by se nap'íklad v porovnání reáln!ch zm"n mandát& ve volbách
v roce 2002 a 2006 mohlo zdát, $e v roce 2002 byli voli(i v!razn" aktivn"j#í v p'id"lování
preferencí. Ve skute(nosti v#ak byly rozdíly pom"rn" malé. V roce 2006 bylo p'id"leno o
bezmála 100 000 hlas& více, tento nár&st v#ak byl zp&soben zejména vy##í volební ú(astí.
Rozdíl byl také v lehce zv!#ené podpo'e lídr& (viz ní$e) a zejména v nekoordinované
podpo'e kandidát&, která je nezbytnou podmínkou pro uplatn"ní preferen(ních hlas&.13
11
Hlavní p'í(inou abnormálního po(tu zm"n mandát& v roce 2002 je charakter politického
uskupení Koalice, které bylo slo$eno ze dvou politick!ch stran. Detaily budou up'esn"ny v dal#í
(ásti textu.
12
Tato práce sleduje p'ímé ovlivn"ní distribuce mandátu konkrétním osobám. Pokud nap'íklad lídr
p'ekro(í pot'ebnou hranici preferen(ních hlas&, a potvrdí tak své první místo na kandidátce,
nem&$e to b!t chápáno jako zm"na p'i p'id"lování mandátu (pokud by jej získal i bez t"chto
hlas&).
13
11
O distribuci mandát& sout"$ilo v roce 2006 p"t politick!ch uskupení, v roce 2002 pouze (ty'i.
Graf 1. Absolutní po"et ud$len!ch preferencí
I kdy$ v prvních dvojích (esk!ch volbách m"li voli(i k dispozici dvakrát tolik
preferen(ních hlas& (a navíc byla v!razn" vy##í ú(ast), nár&st hlas& není tak markantní. I
dal#í (ísla ukazují, $e s rostoucím po(tem preferen(ních hlas& klesá míra jejich vyu$ití.
Nelze tedy automaticky o(ekávat, $e s nejnov"j#í úpravou z roku 2006 dojde k v!raznému
nár&stu preferen(ních hlas&, kter! by odpovídal dvojnásobku jejich p&vodního po(tu.
Tabulka 3. Procentuální vyu(itelnost preferen"ního hlasování14
1996
1998
2002
2006
Volební ú"ast
76,41%
74,03%
58,00%
64,47%
Po"et hlas&
5 471 070
5 360 973
4 159 493
4 908 701
Preferen"ních
hlas&
2 459 350
2 077 193
1 644 311
1 731 760
Vyu(ito pref.
hlas&
11,24%
9,69%
19,77%
17,64%
14
Do sou(t& jsou zapo(ítány jen hlasy v krajích, v nich$ dané parlamentní strany získaly alespo)
jeden mandát.
12
Jestli$e se vrátíme k d'íve na(rtnuté otázce relevance preferen(ního hlasování,
kterou nelze posuzovat primárn" podle po(tu mandát&, je$ vzniknou jeho „zásluhou“,
narazíme na pon"kud opomíjenou otázku vyu$itelnosti samotn!ch preferen(ních hlas&. Na
jedné stran" tu samoz'ejm" máme po(et preferen(ních hlas&, je$ voli(i vyu$ili v mezích
stanoven!ch zákonem (toto (íslo sleduje tabulka 3.5.4.), zárove) v#ak pouze na (ást
z nich se ve skute(nosti pohlí$í. Je to pouze ta (ást, která se doká$e agregovat u
konkrétních kandidát& v p'íslu#ném p'edem stanoveném po(tu (7 nebo 10 %). Zbylé hlasy
nemají ve volbách $ádnou relevanci a lze je chápat jako propadlé.
Rozhodovat o ideálním nastavení síly preferen(ního hlasování na základ" jejich
reálného ovlivn"ní v!sledk& voleb je prakticky nemo$né a nekorektní. Pokud ode(teme
skute(nost, $e ka$dé volby jsou specifické a stejná pravidla p'iná#ejí odli#né v!stupy
(hodnocení kandidát& v o(ích delegát& stranick!ch „primárek“ a voli(& se m&$e li#it),
z&stane problematická otázka: „Jak moc by m"lo preferen(ní hlasování ovliv)ovat její
v!stupy?“ Na tu pochopiteln" neexistuje objektivní odpov"+. Na situaci v#ak lze nahlí$et
z pohledu vyu$itelnosti hlas&. Neinformovan! voli( udává svou preferenci kandidátovi
v dobré ví'e, $e mu pom&$e k zisku mandátu. %esk! volební systém není zalo$en na
otev'en!ch kandidátkách ani kvazilistinném systému, tudí$ nelze po(ítat ka$d! hlas a na
základ" n"j ur(ovat po'adí. P'esto je logické, $e pokud se tato mo$nost nabízí, m"la by se
n"jak!m zp&sobem ovlivnit v!stupy voleb. V opa(ném p'ípad" toti$ m&$e b!t chápána i
jako podvod na voli(ích.
13
Graf 2. Vyu(ité a propadlé preferen"ní hlasy
Graf 2. zobrazuje pom"r preferen(ních hlas&, na které bylo p'ihlí$eno v pr&b"hu
zji#,ování v!sledk& voleb. Nemusely vést p'ímo ke vzniku mandátu (v daném obvod"
mohlo b!t více kandidát&, kte'í p'ekonali po$adovanou hranici), ale m"ly svou relevanci.
V#echny ostatní preferen(ní hlasy nem"ly $ádnou hodnotu a lze je ozna(it za propadlé.
V!sledky ukazují zna(né rozdíly mezi volebními úpravami. Volby v letech 1996 a
1998 vykazují mnohem v"t#í míru „pl!tvání“ preferen(ními hlasy. Jen ka$d! desát! hlas se
po(ítá, 90 % hlas& propadne bez jakéhokoli ovlivn"ní volebních v!sledk& (a, u$
potvrzením stávajícího po'adí nebo navr$ením jiného). Situace v t"chto volbách je tedy
dosti zmate(ná. V roce 1996 mohli voli(i parlamentních stran pou$ít 21 884 280
preferen(ních hlas&, vyu$ili v#ak „pouze“ 11 %, tedy 2 459 350 hlas&. Z nich více ne$ 90
% propadlo a p'ihlí$eno bylo celkem k 230 018 preferen(ním hlas&m. Mohl za to
samoz'ejm" i nízk! voli(sk! zájem o preferen(ní hlasování. I voli(i, kte'í se rozhodli vyu$ít
této mo$nosti, tak ne(inili absolutn". Údaje z voleb roku 2002 a 2006 chybí, v roce 1996
nicmén" i voli(, kter! se rozhodl vyu$ít preferen(ních hlas&, zdaleka nevy(erpal v#echny
mo$nosti. Pr&m"rn" ud"lil 2,65 preferencí ze 4 mo$n!ch. P'eká$ky v#ak kladl i volební
systém. Jednou z nich byla nutnost p'ekro(ení hranice 10 % preferen(ních hlas& pro
14
daného kandidáta, ale v!stup&m preferen(ního hlasování rovn"$ neprospívají ani velké
volební obvody, v nich$ se p'íze) voli(& t'í#tí mezi vícero kandidát&.15
Lze jen t"$ko nasimulovat po(et voli(i ud"len!ch preferencí p'i zv!#ení jejich po(tu,
je v#ak pom"rn" snadné zobrazit, jak by volby ovlivnila zm"na hranice preferen(ních hlas&
pro postup na kandidátce. Práv" to (iní tabulka 3.5.6. Vy##í vyu$ití ud"len!ch
preferen(ních hlas& logicky podporuje sní$ená hranice. Tabulka zárove) také dokazuje, $e
volební úprava z roku 2002 je k preferen(nímu hlasování stále p'ízniv"j#í. I kdyby ve
volbách v letech 2002 a 2006 platila hranice 10 %, stále by propadlo mnohem mén"
hlas&, a to nejen pom"rov" (co$ by se dalo zd&vodnit vy##ím po(tem mo$n!ch preferencí),
ale i v absolutních (íslech. V ostatních srovnáních se v!sledek postupn" srovnává.
Tabulka 5. Simulace pou(ití odli'né hranice pro preferen"ní hlasy
1996
1998
2002
2006
Po"et voli"sk!ch hlas& celkem
5 471 070
5 360 973
4 272 422
5 030 375
Po"et preferen"ních hlas&
Vyu(ito preferen"ních hlas&
2 459 350
11,2%
2 077 193
9,7%
1 645 799
19,3%
1 731 760
17,2%
Pr&m$r p%id$len!ch hlas& na
osobu, je( vyu(ila preferen"ní
hlasy
2,65
2,42
nelze zjistit
nelze zjistit
Preferen"ní hlasy nad 10 %
Vyu(it!ch pref. hlas&
230 018
9,4%
246 437
11,9%
326 046
19,8%
311 345
18,0%
477 919
19,4%
324 521
15,6%
459 053
27,9%
414 529
23,9%
678 275
27,6%
494 185
23,8%
587 164
35,7%
521 185
30,1%
1 037 134
42,2%
771 362
37,1%
863 085
52,4%
775 397
44,8%
S ohledem na ji$ schválenou novelu volebního zákona lze predikovat, $e vyu$ití
preferen(ních hlas& by se m"lo v následujících volbách op"t zv!#it. Vzhledem k po(tu
propadl!ch hlas& v d'ív"j#ích volbách (zejména v letech 1996 a 1998) to lze i bez
jakéhokoli normativního hodnocení chápat jako p'ízniv! krok. Prost'edí preferen(ního
hlasování toti$ vzhledem k nedokonalé informaci (média se ve volební kampani soust'edí
15
15
Problematiku rozdíln!ch velikostí volebních obvod& 'e#í podrobn"ji kapitola 3.7.
zejména na boj mezi politick!mi stranami a problematiku v!b"ru samotn!ch kandidát&
opomíjí) t"$ko m&$e stav"t na psychologickém efektu v duvergerovském pojetí (více viz
Chytilek 2004: 40–41), kter! by racionalizoval voli(ské chování. Z tohoto d&vodu je
úprava16 mechanick!ch pravidel volebního systému vítan!m krokem. 17 Sní$ení hranice
preferen(ního hlasování jist" pom&$e sní$it procento propadl!ch hlas&, u zv!#ení po(tu
preferen(ních hlas& je ovlivn"ní sporné, zále$et bude na racionalit" p'id"lování hlas&.
Zásadní nicmén" je logika systému, která po(ítá s pom"rem preferen(ních hlas& pro
daného kandidáta k voli(sk!m hlas&m pro celou kandidátku. Pokud voli( nep'id"lí dva, ale
rovnou (ty'i hlasy, neovliv)uje tak negativn" pozici p'íjemc& p&vodních preferen(ních
hlas& (nezv!#í tím pro n" pot'ebnou hranici). Maximáln" tedy dojde k mírnému zv!#ení
po(tu propadl!ch hlas& oproti hypotetick!m v!sledk&m p'i aplikaci 5% hranice v letech
2002 a 2006 (jak v#ak ukazují v!sledky z let 1996 a 1998, voli(i nevyu$ívají v$dy v#echny
své preferen(ní hlasy, tudí$ by tento nár&st nem"l b!t v!razn!).
3.6. Druhá "ást v!zkumu – odli'né chování voli"& politick!ch stran
V!znam preferen(ního hlasování se nejv!razn"ji projevil v roce 2002, a to
p'edev#ím zásluhou volebního seskupení Koalice. Jeho voli(i dokázali ovlivnit v!razn"
osobnosti zvolen!ch kandidát&, kdy$ rozhodli o p'id"lení více ne$ t'etiny mandát& (11
z 31) jinak, ne$ by odpovídalo po'adí na kandidátních listinách.18 Tato (ást práce se pokusí
zjistit, zdali se jednalo o jednorázov! fenomén, nebo jsou rozdíly mezi vyu$íváním
preferen(ních hlas& voli(i r&zn!ch stran dlouhodob"j#ím fenoménem. Zkoumán je po(et
zm"n, k nim$ do#lo v d&sledku preferen(ního hlasování, schopnost kumulovat hlasy u
vybran!ch kandidát& (pomocí po(tu propadl!ch hlas&), míra aktivity voli(& (kolik
preferen(ních hlas& vyu$ívají) a rovn"$ charakter jejich distribuce (zdali se kumulují jen u
n"kolika osobností, nebo je schopnost agregovat preferen(ní hlasy slab#í, ale má ji více
kandidát&). Pokud se chování voli(& r&zn!ch aktér& li#í, m"ly by jej sledované prom"nné
(viz kapitolu 3.3.) zachytit a analyzovat míru jejich rozdílnosti.
16
Viz kapitolu 2.2.
17
Jak ji$ bylo 'e(eno, nejde o snahu p'etvo'it pomocí preferen(ních hlas& vázanou kandidátní
listinu na otev'enou, ale sní$it procento propadl!ch hlas&, které v letech 1996 a 1998 dosahovalo
vysok!ch hodnot. Kde tato hranice le$í, je pochopiteln" u$ na subjektivním hodnocení ka$dého
tv&rce volebních pravidel.
18
Koalice (d'íve %ty'koalice) byla spojením dvou politick!ch stran, KDU-%SL a US-DEU, vznikl!m do
jisté míry coby protiváha dohody dvou velk!ch stran, ODS a %SSD. Spojení dvou nesourod!ch
aktér& ztratilo po volbách v roce 2002 smysl (nedo#lo k obnovení spolupráce ODS a %SSD) a
seskupení se rozpadlo. Strany vytvo'ily v Poslanecké sn"movn" dva parlamentní kluby.
16
Po(et zm"n p'i distribuci mandát& zp&soben!ch preferen(ními hlasy není velk!, po
rozd"lení mezi politické strany se dále je#t" sni$uje. Jeho vypovídací hodnota je tak malá.
Krom úsp"chu kandidát& za KDU-%SL v rámci Koalice je zajímav! po(et pomocí
preferen(ních hlas& vybran!ch kandidát& KS%M v roce 2006.
Tabulka 6. Po"et mandát& díky preferen"ním hlas&m (strany)
1996
1998
2002
2006
Celkem
ODS
0
0
1
1
2
#SSD
0
0
0
1
1
KS#M
0
0
0
4
4
KDU-#SL
0
1
9
0
10
SZ
0
0
US
1
2
3
ODA
0
0
SPR-RS#
0
0
Li#í se n"jak voli(i jednotliv!ch stran svou aktivitou? Práv" to zji#,uje tabulka 3.6.2.,
je$ operuje s procentem vyu$it!ch preferen(ních hlas&, je$ m"li k dispozici p'íznivci
jednotliv!ch stran.
Tabulka 7. Po"et vyu(it!ch preferen"ních hlas& voli"i (stran)
ODS
1996 11,0%
1998
8,4%
2002 16,6%
2006 16,9%
Pr&m$r 13,2%
#SSD
11,2%
9,8%
18,2%
16,4%
13,9%
KS#M
12,0%
10,0%
17,6%
18,8%
14,6%
KDU-#SL
14,2%
13,7%
31,4%
26,2%
21,4%
SZ
20,9%
-
US
10,4%
31,4%
-
ODA
11,2%
-
SPR-RS#
9,1%
-
Jakkoli jsou na první pohled patrné v!razné rozdíly ve vyu$ití preferen(ních hlas&
podle odli#n!ch volebních pravidel, v ka$d!ch volbách byli nejaktivn"j#í voli(i KDU-%SL.
Nejv!razn"ji se projevili v roce 2002, kdy v rámci seskupení Koalice pou$ívali preferen(ní
hlasy bezmála dvakrát (ast"ji ne$ voli(i ostatních stran. Pozice dvou nejsiln"j#ích stran je
podobná, voli(i vyu$ívají preferen(ních hlasování mnohem mén" (asto. KS%M, poslední ze
stran, je$ se ú(astnila v#ech (ty' sledovan!ch voleb, zaujímá ve srovnání „st'edovou
pozici“.
Z ostatních stran je zajímavá SPR-RS%, její$ voli(i vyu$ívali preferen(ního
hlasování ze v#ech nejmén" (v!jimku tvo'í hlasy pro charismatického lídra Miroslava
Sládka), p'íznivci Strany zelen!ch jsou spí#e aktivn"j#í.19
19
Toto hodnocení se v#ak vztahuje pouze k volbám v roce 2006, v d'ív"j#ích letech byla míra
pou$ívání preferen(ních hlas& velice nízká, co$ lze dávat do souvislosti s odli#n!m chováním voli(&
subjekt&, je$ nemají reálnou #anci na vstup do Poslanecké sn"movny.
17
D&le$it"j#í ne$ samotná aktivita je v#ak schopnost voli(& koncentrovat tyto hlasy
tak, aby p'ekonaly pot'ebnou hranici, a m"ly vliv na p'epo(et mandát&. Ta je ur(ena
volebním zákonem ve v!#i 10 %, respektive 7 %.
Tabulka 8. – Po"et vyu(it!ch preferen"ních hlas& (strany)
1996
1998
2002
2006
ODS
8,8%
8,2%
14,5%
18,4%
#SSD
12,1%
16,5%
28,2%
25,0%
KS#M
7,9%
4,2%
14,0%
20,6%
KDU-#SL
4,1%
16,7%
50,2%
40,4%
SZ
22,3%
US
7,7%
50,2%
-
ODA SPR-RS#
11,1%
9,0%
-
V!sledky jsou v$dy závislé na specifické situaci (proto je dopl)uje tabulka 3.6.3.),
kdy zejména ve volební úprav" z let 1996 a 1998 m&$e n"kolik kandidát&, kte'í jen o malé
procento nedosáhnou po$adované hranice, zp&sobit zna(n" odli#né v!sledky. Tak lze
vysv"tlit situaci jinak nadpr&m"rné schopnosti KDU-%SL v koncentraci mandát& a jejího
nepotvrzení v roce 1996 (hranici 10 % toti$ p'ekonal jen jeden kandidát, dva dal#í ale
získali více ne$ 9 %). Podrobn"j#í p'edstavu o rozlo$ení preferen(ních hlas& si lze vytvo'it
pomocí následující tabulky 3.6.3., která sleduje po(et kandidát&, kter!m se v dan!ch
volbách poda'ilo získat více ne$ 3%/5%/7%/10% preferen(ních hlas&.
18
Tabulka 8. Po"et kandidát&, kte%í získali ur"it! po"et preferen"ních hlas& (podle
stran)
ODS
#SSD
KS#M KDU-#SL
SZ
US
ODA
SPR-RS#
1996
(10%)
2
2
3
1
-
-
2
1
1998
(10%)
1
3
2
6
-
2
-
-
2002
(10%)
3
4
4
15
-
5
-
-
2006
(10%)
4
6
4
15
5
-
-
-
Celkem
10
15
13
37
-
-
-
-
1996 (7%)
8
5
10
6
-
-
4
2
1998 (7%)
2
4
5
10
-
4
-
-
2002 (7%)
5
9
6
28
-
9
-
-
2006 (7%)
8
8
10
21
8
-
-
-
Celkem
23
26
31
65
-
-
-
-
1996 (5%)
13
9
17
15
-
-
9
6
1998 (5%)
4
9
7
16
-
8
-
-
2002 (5%)
12
17
13
33
-
17
-
-
2006 (5%)
12
15
20
38
22
-
-
-
Celkem
5%
41
50
57
102
-
-
-
-
1996 (3%)
25
24
34
34
-
-
29
14
1998 (3%)
11
17
27
35
-
29
-
-
2002 (3%)
35
40
45
46
-
38
-
-
2006 (3%)
32
31
50
60
52
-
-
-
Celkem
3%
103
112
156
175
-
-
-
-
Z v!sledk& lze vy(íst vysokou schopnost voli(& KDU-%SL koncentrovat podporu pro
vybrané kandidáty. P'íznivci této strany nejen$e vyu$ívají preferen(ního hlasování nejvíce
19
ze v#ech stran, zárove) v#ak také doká$í svoji podporu soust'edit na n"kolik vybran!ch
kandidát&. P'itom nejde o jednorázovou zále$itost. I kdy$ jsou (ísla dosa$ená v roce 2002
unikátní, v roce 2006 p'ekro(il 10% hranici stejn! po(et kandidát&. Jedine(nost v!znamu
preferen(ního hlasování v roce 2002 spo(ívá ve spojení dvou men#ích stran za vzniku
st'edn" velkého subjektu. Koalice získávala více k'esel v obvodech, kde by KDU-%SL
p'ipadl v"t#inou jen jeden mandát. U nich pak v!razn" zafungovalo preferen(ní hlasování.
Jednak byl k dispozici v"t#í po(et mandát&, ne$ by mohla získat samotná KDU-%SL,
zárove) také voli(i strany aktivn"ji vyu$ívali preferen(ního hlasování ne$ voli(i US-DEU.
I kdy$ voli(i SZ byli v roce 2006 rovn"$ nadpr&m"rn" aktivní, jejich schopnost
koncentrovat podporu u vybran!ch uchaze(& byla mnohem ni$#í. Po(et kandidát&, kte'í
p'ekonali hranice 10 a 7 %, se tak prakticky neli#í od ostatních stran, rozdíl je pak
v!razn"j#í v pásmu 3 a 5 %, v n"m$ u$ po$adovan! práh p'ekonává více kandidát&.
Naopak u KDU-%SL je po(et kandidát& s podporou ve v!#i 3–5 % ni$#í.
U voli(& KS%M lze vysledovat podobné vlastnosti. Jsou sice mén" aktivní ne$ voli(i
SZ, ale rozd"lení mezi kandidáty je podobné. Men#í (ást se agreguje u kandidát&
s podporou nad 7 %, naopak nejvíce kandidát& získá podporu mezi 3–5 % (viz graf
3.6.4.).
20
Graf 3. Pom$r po"tu kandidát&, kte%í získali více ne( 3 % preferen"ních hlas&
(volby 2006)
Voli(i obou velk!ch stran jsou shodn" nejmén" aktivní. Vyu$it! po(et preferen(ních
hlas& je nízk!, v po(tu kandidát& rozd"len!ch podle po(tu obdr$en!ch hlas& nejsou
v!razné rozdíly, voli(i %SSD v#ak v!razn"ji podporují lídry.20 Po(et kandidát& s podporou
nad 7 %/ 10 % tak z&stává porovnateln!, kandidáti %SSD v#ak obdr$í v absolutních (íslech
mnohem více hlas&. Proto má strana v porovnání s v"t#inou ostatních stran mén"
propadl!ch hlas& (viz tabulku 3.6.2.). Podpora voli(& ODS je mnohem více rozdrobena a
lze 'íci, $e ze sou(asn!ch stran vykazuje nejni$#í hodnoty aktivity vyu$ití hlas&. P'esto ji$
ve dvou p'ípadech do#lo k ovlivn"ní distribuce mandát& (viz tabulku 3.6.1.). Z pohledu
grafu 3.6.4. by se m"la zm"na pravidel preferen(ního hlasování platná pro dal#í volby
nejmén" dotknout ODS a KS%M. Je v#ak otázkou, jak situaci zm"ní zv!#en! po(et
preferen(ních hlas&.
20
V roce 2002 nap'íklad t'i p'edstavitelé %SSD získali více ne$ 20 %, u ODS byl maximální zisk 15
%.
21
3.7. Druhá "ást v!zkumu – odli'nosti volebních kraj&
Tomá# Lebeda (Lebeda 2004: 244–245) v jednom sborníku hovo'í o
pravd"podobném poru#ování pasivního volebního práva zp&sobeném odli#nou velikostí
volebních obvod&. Jeliko$ po(et jmen na kandidátce je závisl! na velikosti volebního
obvodu, a po(et preferen(ních hlas& se nem"ní, má kandidát z men#ího obvodu mnohem
v"t#í #anci na získání preferen(ního hlasu ne$ kandidát z obvodu, v n"m$ spolu na jedné
kandidátce soupe'í trojnásobn! po(et uchaze(& o mandát. Tato skute(nost se projevila p'i
srovnávání voleb v letech 1996, 1998 a 2002, 2006 a Lebeda ji také dokazuje pr&m"rn!m
po(tem hlas& pro jednoho kandidáta. Tato (ást práce se soust'edí na prokázání nebo
vyvrácení této hypotézy. V úvahu budou brány jak zmi)ované hodnoty pr&m"rného po(tu
získan!ch preferen(ních hlas&, tak i dal#í v!sledky (zejména po(et kandidát&, jim$ se
poda'ilo získat ur(it! po(et preferen(ních hlas&). V men#ích krajích by m"lo stanovené
hranice p'ekonávat více kandidát& ne$ ve v"t#ích. Situaci komplikuje odli#né rozvr$ení
volebních obvod&, proto jsou data pro ka$dou volební úpravu diskutována zvlá#,.
Tabulka 9. Pr&m$rn! po"et preferen"ních hlas& pro jednoho kandidáta
1996
1998
Obvody s 13–16
mandáty
1,80–2,06
1,39–2,16
Obvody s 21–24
mandáty
1,27–1,47
1,21–1,31
Obvody s 36–40
mandáty
0,72–1,14
0,64–0,88
2002
2006
Obvody s 5–8
mandáty
2,48–2,91
2,57–2,64
Obvody s 10–14
mandáty
1,55–2,15
1,67–1,82
Obvody s 23–25
mandáty
1,08–1,30
0,92–1,29
Zkoumáme-li postupn" v#echny dosavadní volby, musíme souhlasit s tezí Tomá#e
Lebedy. Velikost obvodu má zásadní vliv na pr&m"rn! po(et preferencí kandidát&. Kv&li
lep#í p'ehlednosti byly obvody rozd"leny do t'í velikostních skupin. V$dy p'itom platí, $e
minimální sledovaná hodnota men#ích volebních obvod& je mnohem v"t#í ne$ maximální
hodnota ve v"t#ích obvodech. Mimo'ádn" siln! vztah dokládá hodnota Pearsonova
korela(ního koeficientu -0,928 na hladin" v!znamnosti 0,001 vypo(tená z údaj& roku 2002
(Lebeda 2004: 244).
22
Jedna v"c jsou nicmén" teoretické p'edpoklady a ideální p'ípady, druhá reálné
fungování systému. Pokud by se m"l tento vztah projevit v praxi, m"l by z men#ích obvod&
vycházet signifikantn" vy##í po(et kandidát& s „nast'ádan!mi“ preferencemi ne$ z v"t#ích
obvod&. Jak ukazují tabulky 3.7.2 a 3.7.3. (abychom vylou(ili aktuální rozlo$ení siln!ch
osobností v ka$d!ch volbách, s(ítají se v$dy po(ty kandidát& ze dvojích voleb), toto se
ned"je.
Tabulka 10. Po"et kandidát&, kte%í
(sou"et voleb 1996 a 1998)
J#
Ovlivnilo rozd$lení mandát& 1
Po"et v$t'í ne( 10 %
4
9
15
44
Velikost obvodu
13
získali stanoven! po"et preferen"ních hlas&
Z#
0
2
5
13
27
16
S#
0
1
5
10
31
21
St#
1
2
5
8
29
22
V#
0
4
7
14
34
24
Praha
0
7
13
21
45
23/24
SM
0
4
10
20
44
1 1/36
JM
0
1
6
12
25
40
Tabulka 11. Po"et kandidát&, kte%í
(sou"et voleb 2002 a 2006)
KV
Ovlivnilo rozd$lení
mandát&
0
2
6
17
44
Velikost obvodu
5
Ovlivnilo rozd$lení
mandát&
Velikost obvodu
získali stanoven! po"et preferen"ních hlas&
Lib
Pard
Vys
KHK
Plz
Ol
2
4
8
20
39
8
1
3
5
12
25
10
1
5
7
13
30
1 1/10
2
4
8
14
33
11
1
3
5
14
29
11
1
5
9
16
36
12
Zl
J#
Úst
JM
MSK
St#
Praha
2
5
8
14
30
12
1
7
9
11
29
12/13
0
5
7
12
26
14
2
4
11
13
27
23
3
3
9
16
29
23
0
4
4
7
19
23
2
12
16
20
33
25
V letech 1996 a 1998 sice po(et kandidát&, kte'í dosáhli ur(ité hranice
preferen(ních hlas& v nejmen#ím Jiho(eském kraji, p'evy#uje po(et kandidát& z nejv"t#ího
Jihomoravského kraje. Nicmén" nap'íklad kandidáti z druhého nejv"t#ího kraje,
23
Severomoravského, byli úsp"#n"j#í ne$ Jiho(e#i a co do po(tu je p'edstihli pouze kandidáti
z Prahy, shodou okolností t'etího nejv"t#ího kraje.
V p'ípad" 14 kraj& je situace nep'ehledn"j#í, nicmén" rozhodn" neodpovídá trendu
nazna(enému v p'edpokladu dokázaném pomocí pr&m"rného po(tu hlas&. Obzvlá#t" ve
sledované a d&le$ité hranici nad 7 % prakticky v#echny kraje s v!jimkou Prahy (paradoxn"
nejv"t#ího z nich) nevybo(ují z pr&m"ru. Ur(it! trend je mo$né spat'ovat v úrovni
kandidát& nad 3 %, ale op"t existují v!jimky z tohoto pravidla. Neznamená to samoz'ejm"
odmítnutí ur(itého zv!hodn"ní kandidát& z mal!ch obvod&. Matematické p'edpoklady jsou
ale jen jedním z mnoha aspekt&, které ur(ují v!stupy preferen(ního hlasování. P'íkladem
m&$e b!t Praha, nejv"t#í volební obvod, kter! v#ak také disponuje nejv"t#ím po(tem
preferen(n" úsp"#n!ch kandidát&. Nazna(uje tím, $e v"t#í roli budou hrát parametry
nezávislé na volebním systému, strategie politick!ch aktér& a p'ítomnost oblíben!ch
osobností (jich$ v Praze pravideln" kandiduje víc21).
Navíc je nutné brát v úvahu, $e nejde jen o po(et preferencí pro daného kandidáta,
ale také po(et nabízen!ch mandát&. V Karlovarském kraji sice m&$e mít kandidát
potenciáln" v"t#í #anci získat více preferen(ních hlas&, ty mu v#ak nezaru(í automaticky
mandát. Musí b!t mezi nejvíce preferovan!mi kandidáty, co$ i v p'ípad" dvou nejsiln"j#ích
stran znamená nutnost stanout mezi prvními dv"ma kandidáty. Zatímco tedy kandidát ODS
v kterémkoli v"t#ím kraji, kter! získá více ne$ 7 % preferen(ních hlas&, má prakticky jist!
mandát, v Karlov!ch Varech to teoreticky platit nemusí.22 Je tedy otázkou, zda toto
„nerovné“ pasivní právo není vyvá$eno jin!mi parametry systému.
Zajímavé je v tomto ohledu srovnání fungování star#ích a nov"j#ích pravidel.
Navzdory zna(n" odli#n!m parametr&m (jak ve velikosti volebních obvod&, tak po(tu
preferen(ních hlas&) jsou v!sledky do zna(né míry srovnatelné. Po(ty kandidát&, kte'í
p'ekonávají ur(itou hranici, se radikáln" neli#í, i kdy$ srovnáváme velké volební obvody
z let 1996 a 1998 s mal!mi z následujících voleb. V letech 2002 a 2006 ale samoz'ejm"
volby vygenerovaly v absolutních (íslech vy##í po(et kandidát&, kte'í p'ekonali sledované
hranice preferen(ních hlas& (proto$e bylo mnohem více obvod&).
V rámci v!zkumu byla sledována také aktivita voli(& v pou$ívání preferen(ních
hlas&. Rozdíly jsou minimální a souvisejí spí#e s aktuální známostí kandidujících osobností,
ne$ s velikostí obvodu nebo regionálními specifiky.
21
Ze stejn!ch d&vod& je v letech 1996 a 1998 vysoká úsp"#nost kandidát& Severomoravského
kraje, kde proti sob" stáli p'edsedové dvou nejv"t#ích stran, %SSD a ODS.
22
V praxi nicmén" nenastala situace, kdy by tento po(et nebyl dostate(n!.
24
3.8. T%etí "ást v!zkumu – pohled na kandidáty
Poslední (ást v!zkumu je zam"'ena na samotné kandidáty, (ím$ plynule navazuje
na problém otev'en! v p'edchozí kapitole. Jde o rovnost #ancí. Teoreticky volební zákon
nepodporuje $ádného z kandidát&. Hlas pro kandidátku bez vyzna(ení preferencí není
hlasem pro nejv!#e postavené uchaze(e na listin". Platí to opravdu i ve skute(nosti? Kdo
získává mandáty? Kter!m uchaze(&m se poda'ilo získat mandát díky preferen(ním
hlas&m? Byli tito lidé poslanci? Z kolikátého místa se jim to poda'ilo?
Navzdory teoretick!m p'edpoklad&m preferen(ní hlasování nefunguje v %eské
republice tak, $e by bylo hrozbou pro stranické lídry. Volební systém do Poslanecké
sn"movny je sice nezv!hod)uje tak jako nap'íklad volební systém do komunálních
zastupitelstev (kde hlas pro stranu (asto posiluje pozice v!#e postaven!ch kandidát&),
p'esto k neúsp"chu „jedni(ky“ kandidátky dochází opravdu v!jime(n" (a to i v prost'edí
bezmála dvojnásobného po(tu volebních kraj&). Mohou za to i externí okolnosti nezávislé
na volebním systému – zejména v!b"r v"t#inou znám!ch politick!ch postav a také volební
kampa), která b!vá (asto soust'ed"na na osobu místního lídra. Zkoumání tohoto
fenoménu v#ak p'esahuje rozsah této práce. Obecn" lze v#ak 'íci, $e preferen(ní hlasování
ohro$uje spí#e ní$e postavené kandidáty ne$ osobu na prvním míst". 23 Po(et neúsp"#n!ch
lídr&, jejich$ strana získala v daném kraji mandát (oni v#ak nikoliv), ukazuje tabulka 3.8.1.
Tabulka 12. Neúsp$'ní líd%i kandidátek
1996
1998
2002
2006
0
2
4
2
Líd'i jsou obecn" nej(ast"j#ími p'íjemci preferen(ních hlas&. Tuto skute(nost nelze
chápat vylo$en" negativn", voli(i preferen(ními hlasy „schválili“ vybraného kandidáta.
Argumentace je stále stejná – problémem preferen(ního hlasování není, pokud nedochází
k (asté zm"n" distribuce mandát&, ale spí#e pokud naprostá v"t#ina hlas& propadne. Jak
ukazuje tabulka 3.8.2., zejména ve volbách 1996 a 1998 prakticky nikdo krom" lídr&
po$adovanou hranici nep'ekonal.
23
Ta sice m&$e b!t „p'edb"hnuta“ osobou s vysok!m po(tem preferen(ních hlas&, ale získá dal#í
mandát z pozice svého po'adového (ísla na kandidátce.
25
Tabulka 13. Rozd$lení nepropadl!ch preferen"ních hlas& mezi lídry a ostatní
1996
1998
2002
2006
Vyu(it!ch
hlas& pro
lídry
9,0%
9,9%
18,0%
18,0%
Vyu(it!ch
hlas& pro
ostatní
0,3%
1,9%
9,9%
5,9%
V
ideálním p'ípad" mají v#ichni kandidáti stejné #ance na získání mandátu,
skute(né v!sledky ale ukazují, $e se vzr&stajícím po'adím na kandidátce rapidn" klesá
#ance na zisk mandátu. Ve v#ech sledovan!ch volbách se nepoda'ilo $ádnému z kandidát&
s po'adov!m (íslem 15 a vy##ím získat více ne$ 5 % mandát&. Reálná #ance na zisk
preferen(ních hlas& se otevírá ale spí#e je#t" pro u$#í skupinu, zahrnující cca prvních osm
osob. Údaje z roku 2006 ukazují, $e poslední kandidát, kter! dokázal poko'it 7% hranici
preferen(ních hlas&, obsadil na kandidátce 6. místo. -e( je v#ak o nejúsp"#n"j#ím
kandidátovi, pr&m"rné hodnoty jsou mnohem ni$#í. .e nejde o náhodu, dokazuje v!zkum
bavorsk!ch zemsk!ch voleb, v n"m$ auto'i zaznamenali podobn! trend (Faas – Schoen
2006). 24
24
V Bavorsku je pou$íván podobn! systém jako na spolkové úrovni, tedy personalizovan! pom"rn!
volební systém, ov#em p'i v!b"ru kandidátky v rámci pom"rné slo$ky je voli( povinen za#krtnout
jednoho z kandidát&. Obvody pro pom"rnou slo$ku v sob" zahrnují n"kolik obvod& v"t#inové
slo$ky. Kandidáti v jednomandátov!ch obvodech musí b!t zárove) na kandidátkách pom"rné
slo$ky. Zárove) v#ak nemohou b!t na obou kandidátkách zárove), tak$e v obvod", kde kandidují
ve v"t#inové slo$ce, vypadávají ze stranické kandidátky a na kandidátce se m"ní po'adí. Auto'i
v!zkumu tak mohli sledovat, jak se zm"ní po(et preferen(ních hlas& pro konkrétního kandidáta p'i
prostém posunutí o pozici v!# na kandidátce. Nejv"t#í nár&st hlas& zaznamenali kandidáti, kte'í se
posunuli z druhého místa na první (získali 27,8 % místo 2,8 % hlas&), na dal#ích místech nebyl
zisk tak v!razn! (z 3. na 2. místo #lo o nár&st z 2,2 na 4,1 %) atd. (Faas – Schoen 2006).
26
Tabulka 14. Procentuální v!'e preferen"ních hlas& v závislosti na po%adí (volby
2006)25
Po%adí
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Pr&m$rn! po"et
hlas&
8,84
4,34
3,21
3,00
2,39
2,02
1,65
1,37
1,26
1,28
0,91
0,94
0,88
0,89
0,76
0,69
0,65
0,63
0,57
0,54
Nejúsp$'n$j'í
kandidát
23,91
14,29
8,79
10,58
9,93
10,54
6,98
3,99
3,37
4,95
2,68
2,23
2,28
5,55
3,40
1,72
2,69
1,63
1,43
1,16
Proto preferen(ní hlasování m&$e mnohem více ovlivnit po'adí na kandidátkách
men#ích stran ne$ v"t#ích. Pokud vezmeme v úvahu velk! obvod, jako je nap'íklad
Jihomoravsk! kraj, ob" nejsiln"j#í strany v n"m získaly 8 mandát&. Ke zm"n" distribuce
mandátu na základ" dosavadních zku#eností prakticky nem&$e dojít, proto$e v#ichni
kandidáti, ji$ mají reálnou #anci získat dostate(n! po(et hlas&, mandát získají tak jako tak.
U men#ích stran v obvodech, kde se bojuje o jeden nebo dva mandáty, m&$e docházet ke
zm"nám mnohem (ast"ji. Z tohoto pohledu je sní$ení hranice na 5 % preferen(ních hlas&
správn!m krokem, kter! otevírá sout"$ u velk!ch stran i ve velk!ch obvodech, p'itom nijak
neovliv)uje situaci u mal!ch stran, kde (asto p'i boji o jeden (i dva mandáty nesta(í
k jeho zisku ani p'ekonání 7% hranice.
Kdo jsou lidé, kte'í získávají díky preferen(ním hlas&m mandáty? Z dosavadních
úsp"#n!ch uchaze(& bylo 60 % poslanci v p'edchozím období. Dohromady se jedná o 20
osob, z nich$ p'evá$ná v"t#ina zastupovala ve volbách KDU-%SL. Nejv"t#í podíl na tomto
po(tu má pochopiteln" ji$ zmi)ovan! rok 2002 a fenomén Koalice. Úsp"#n! kandidát se
25
27
Data zahrnují pouze kandidáty z obvod&, v nich$ jejich strany získaly alespo) jeden mandát.
rekrutuje pr&m"rn" ze (tvrtého místa kandidátky (v!jimkou je desátá p'í(ka Ta,ány
Fischerové). Jak u$ bylo 'e(eno d'íve, tito kandidáti jsou rozpt!leni pom"rn" rovnom"rn"
mezi jednotlivé kraje. Kompletní p'ehled kandidát&, je$ získali mandát díky preferen(nímu
hlasování, udává tabulka 3.8.4.
Tabulka 15. Kandidáti, je( získali mandát díky preferen"nímu hlasování
Po%adí Jméno
4
3
3
2
3
3
10
3
6
5
5
5
4
3
Po"et
Strana
hlas&
Parkanová Vlasta JUDr.
30,10
Vlach Ji'í PhDr.
12,93
Kvapil Tomá# Ing.
19,19
Lobkowicz Jaroslav Ing.
16,57
Talí' Jaromír Ing.
14,81
Karas Ji'í JUDr. Ing.
14,50
Fischerová Ta,ána
14,40
Pelc Franti#ek RNDr.
14,03
Holá) Vilém RNDr.
13,48
Horníková Zde)ka Mgr.
10,93
*kopík Jan Ing.
10,15
*ustr Ladislav
9,64
Vícha Josef
9,51
Hanu# Ji'í Ing.
8,88
Bebarová Rujbrová Zuzka
6
10,54
JUDr.
5
Páralová Alena Ing.
9,93
3
Exner Václav RNDr. CSc.
8,48
5
Ploc Pavel
7,73
3
Koní(ek Vladimír RNDr.
7,44
6
Halíková Milada PaedDr.
7,31
Zdroj: www.volby.cz
Poslanec v
p%ede'lém
období
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ano
Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
Kraj
Rok
KDU-%SL
US
Koalice/KDU
Koalice/KDU
Koalice/KDU
Koalice/KDU
Koalice/US-DEU
Koalice/US-DEU
Koalice/KDU
ODS
Koalice/KDU
Koalice/KDU
Koalice/KDU
Koalice/KDU
St'edo(esk!
Jiho(esk!
Olomouck!
Plze)sk!
Jiho(esk!
Vyso(ina
Praha
Libereck!
Moravskoslezsk!
Královéhradeck!
Zlínsk!
Jihomoravsk!
Moravskoslezsk!
Královéhradeck!
1998
1998
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
KS%M
Jihomoravsk!
2006 Ano
ODS
KS%M
%SSD
KS%M
KS%M
Pardubick!
Praha
Libereck!
Zlínsk!
Moravskoslezsk!
2006
2006
2006
2006
2006
Ano
Ano
Ne
Ano
Ne
4. Záv$r
Tématem této práce je anal!za preferen(ního hlasování ve volbách do Poslanecké
sn"movny Parlamentu %R. Vzhledem k absenci jakékoli dostupné studie, která by tuto
problematiku zpracovávala, se tento text soust'edí na podání základních informací o
preferen(ním hlasování v nejd&le$it"j#ích (esk!ch volbách, reálnou sílu tohoto parametru,
dosavadní v!stupy a jeho za'azení do kontextu debat o otev'enosti a personalizaci volby
v rámci klasifikace volebních systém&. *ir#í mo$nosti v!b"ru kandidát& toti$ nemusí v$dy
p'inést jen pozitivní v!sledky, názory politolog& a v!sledky studií se v tomto li#í.
Preferen(ní hlasování není v (eském volebním systému chápáno jako d&le$it!
aspekt volebního systému. Oprávn"n". Pokud by bylo zru#eno, ovlivnilo by to zp"tn" 20
z 800 (2,5 %) mandát&, které byly v posledních (tver!ch volbách p'id"leny. Jak ukazuje
28
první (ást práce (viz kapitolu 2), v r&zn!ch volebních systémech v#ak m&$e hrát v!razn"j#í
roli, v (eském prost'edí tomu tak v#ak není.
Na problematiku v#ak nelze nahlí$et pouze pohledem po(tu mandát& p'ímo
ovlivn"n!ch preferen(ním hlasováním. Voli(i mohou b!t spokojeni s kandidáty navr$en!mi
politick!mi stranami a podporovat je. Tento zp&sob preferen(ního hlasování sice
neovliv)uje v!stupy voleb (zvolení kandidáti by získali mandát i bez preferen(ního
hlasování), ale to nelze hodnotit jen negativn". Ú(elem preferen(ního hlasování by nem"lo
b!t zvolit zcela jiné kandidáty, ne$ byli vybráni stranou, ale spí# mo$nost p'ijmout (i
odmítnout vybrané jedince.
Problém preferen(ního hlasování v %eské republice tkví v nízké aktivit" voli(&.
Obzvlá#t" ve volební úprav" z let 1996 a 1998 vyu$ívali pouhou desetinu mo$n!ch
preferen(ních hlas&. Je pochopitelné, $e pokud by této mo$nosti vyu$ívali více, mohlo by
dojít nejen k v!razn"j#ímu ovlivn"ní v!sledk&, ale také vyu$ití samotn!ch preferen(ních
hlas&. Vzhledem k této omezené aktivit" voli(& jsou druh!m problémem neadekvátn"
stanovené podmínky volebního systému, díky kter!m naprostá v"t#ina ud"len!ch
preferen(ních hlas& propadne. Pokud se na 9 z 10 preferen(ních hlas& nepohlí$í, jak se
stalo v letech 1996 a 1998, není nastavení zcela ideální. Volební v!sledky z let 2002 a
2006 p'inesly díky odli#n!m podmínkám lep#í vyu$itelnost preferen(ních hlas& voli(& a
vlivem nové reformy toto (íslo vzroste v dal#ích parlamentních volbách.
Potenciál preferen(ního hlasování se nejvíce v (esk!ch podmínkách projevil v roce
2002 v p'ípad" volebního uskupení Koalice. Práv" tehdy se spojilo n"kolik faktor&, které
jsou pro (eskou úpravu preferen(ního hlasování charakteristické. P'edn" – ovliv)uje
mnohem více volební sout"$ mezi kandidáty men#ích a st'edních stran. Práv" ti ve v"t#in"
obvod& bojují pouze o n"kolik míst. U velk!ch stran zpravidla po(et p'id"lovan!ch
mandát& uspokojí v#echny potenciální kandidáty, kte'í by mohli zasáhnout do distribuce
mandát& díky preferen(ním hlas&m. I kdy$ tedy dojde v!jime(n" k úsp"chu n"kterého
kandidáta z ni$#í pozice (tj. reáln" zhruba do 6. místa), na v!stupech se to neprojeví,
preferovan! kandidát obdr$í mandát formáln" jako první, ostatní díky své pozici na
kandidátce. Zatímco tedy u mal!ch a st'edních stran má preferen(ní hlasování v!znam, u
v"t#ích zpravidla nikoli (obzvlá#, ve velk!ch obvodech).
Lze tedy chápat vy##í míru aktivity voli(& KDU-%SL v porovnání s ostatními
stranami. V p'ípad" kandidát& této strany je preferen(ní hlasování d&le$itou formou
rozhodování o p'id"lení mandátu, mnohdy proto ani p'ekonání 7% (i 10% hranice nesta(í
k zisku mandátu (hranici p'ekoná více kandidát& a mezi nimi rozhoduje nejvy##í po(et
preferen(ních hlas&). Ve volbách 2002 se díky utvo'ení seskupení Koalice otev'el pro
29
kandidáty KDU-%SL p'ístup k dal#ím mandát&m a práv" v nich se v!razn" projevili
zku#enosti jejích voli(& s preferen(ním hlasováním. I kdy$ míra aktivity voli(& US-DEU
nebyla nízká, v porovnání s voli(i KDU-%SL v"t#inou neobstála.
Voli(i nejv"t#ích stran shodn" vyu$ívají preferen(ního hlasování nejmén". Vzhledem
k v!#e uvedenému to je pom"rn" logické.
Na rozdíl od srovnání stran nebyly v p'ípad" volebních obvod& pozorovány $ádné
v!razn"j#í rozdíly v!stup& voleb. Voli(i vyu$ívají preferen(ního hlasování zpravidla stejn"
(asto a p'ípadné odchylky jsou zp&sobeny spí#e specifickou situací (soubojem v!razn!ch
osobností) ne$ formálním nastavením volebního systému. Jeliko$ toto chování p'iná#í
podobné v!sledky (v(etn" podobné struktury úsp"#n!ch kandidát&) ve v#ech krajích, je
otázkou, zdali je nutné spojit hranici pro aplikaci preferen(ních hlas& s velikostí volebního
obvodu, jak navrhuje Tomá# Lebeda. Dojde tím ke komplikaci volebního systému a
pravd"podobné ovlivn"ní v!stup& voleb bude nízké. Mnohem více ne$ obvod toti$ #ance
kandidáta usp"t ovliv)uje role strany, za ní$ kandiduje. Navíc Lebedou nazna(en!
jednodu##í p'ístup kandidát& k mandátu v mal!ch obvodech je vyvá$en po(tem mandát&,
které se v dané lokální sout"$i nabízí.
Zkoumání charakteru sout"$e v odli#n" velik!ch obvodech nicmén" jist" nabízí
mo$nosti dal#ího v!zkumu. Dot!ká se toti$ nejen preferen(ního hlasování, ale i zp&sobu
v!b"ru kandidát& na stranické úrovni a také p'edvolební kampan". Práv" kvalitativní
v!zkum t"chto aspekt& by mohl lépe vysv"tlit, jak!m zp&sobem dochází v (esk!ch
podmínkách k úsp"#nému vyu$ití potenciálu preferen(ního hlasování.
30
Seznam literatury a internetov!ch zdroj& (platn!ch k 15. 5. 2007)
• Balík, S. – Hlou#ek, V. – Holzer, J. – *edo J. (2004): Politick! systém (esk!ch zemí 1848–
1989, Mezinárodní politologick! ústav, Brno.
• Belko, M. (2004): V!voj volebního systému v (esk!ch zemích od roku 1848, in: Chytilek,
R. – *edo, J. (eds.): Volební systémy, Mezinárodní politologick! ústav, Brno, s. 158–209.
• Blais, A. (1988): The classification of electoral systems, European Journal of Political
Research, Vol. 16, No. 1, 99–110.
• Caramani, D. (2000): The societies of Europe: elections in western Europe since 1815:
electoral results by constituencies, Macmillan, London.
• Carey, J. M. – Shugart, M. S. (1995): Incentives to Cultivate a Personal Vote: A Rank
Ordering of Electoral Formulas, Electoral Studies, Vol. 14, No. 4, pp. 417–439.
• Faas, T. – Schoen, H. (2006): The importance of being first: E!ects of candidates’ list
positions in the 2003 Bavarian state election, Electoral Studies, Vol. 25, No. 1, pp. 91–
102.
• Farrell, D. M. – McAllister, I. (2006): Voter satisfaction and electoral systems: Does
preferential voting in candidate-centred systems make a difference?, European Journal of
Political Research, Vol. 45, No. 4, 723–749.
• Farrell, D. M. (1998): Comparing Electoral Systems, Macmillan, Basingstoke.
• Farrell, D. M. (2001): Electoral systems: a comparative introduction, Palgrave,
Basingstoke.
• Filip, J. – Schelle, K. (1992): V!voj a sou(asnost voleb a volebního práva v %SFR,
Masarykova univerzita v Brn", Brno.
• Filip, J. (1992): Základní otázky volebního práva v %SFR, Masarykova univerzita v Brn",
Brno.
• Filip, J. (1993): Volební právo pro parlamentní a obecní volby v %eské republice,
Masarykova univerzita v Brn", Brno.
• Filip, J. (2004): Volební in$en!rství v %SFR a %R v letech 1990 a$ 1992, in: Novák, M. –
Lebeda, T.: Volební a stranické systémy: %R v mezinárodním srovnání, Ale# %en"k, Dobrá
Voda.
• Grofman, B. (2005): Comparisons among electoral systems: Distinguishing between
localism and candidate-centered politics, Electoral Studies, Vol. 24, No. 4, 735–740.
• Havlík, V. – *edo, J. – %aloud, D. (2004): Systémy pom"rného zastoupení, in: Chytilek,
R. – *edo, J. (eds.): Volební systémy, Mezinárodní politologick! ústav, Brno, s. 104–142.
31
• Chang, E. C. C. (2005): Electoral Incentives for Political Corruption under Open-List
Proportional Representation, The Journal of Politics, Vol. 67, No. 3, 716–730.
• Chytilek, R. (2004): Zkoumání volebních systém&, in: Chytilek, R. – *edo, J. (eds.):
Volební systémy, Mezinárodní politologick! ústav, Brno, s. 37–63.
• Chytilek, R. (2005): Podn"ty a v!sledky. Volební a stranické systémy v evropsk!ch
zemích, in: Hlou#ek, V. – Chytilek, R. – Kope(ek, L . – Strmiska, M.: Politické strany
moderní Evropy, Portál, Praha, s. 603–648.
• Klíma, M. (1998): Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix, Praha.
• Klíma, M. (2000): Volební reforma v %eské republice v letech 1998–2000, Politologick!
(asopis, ro(ník VII, (. 3, s. 223–241.
• Kosteleck!, T. (2000): Navrhované zm"ny volebního zákona vze#lé z dodatk& „opozi(ní
smlouvy“ v roce 2000 a jejich mo$né d&sledky, Sociologick! (asopis, ro(ník XXXVI, (. 3,
s. 299–305.
• Krousk!, O. (1933): Volební reforma, Národní obrození, Praha.
• Krej(í, O. (2006): Nová kniha o volbách, Professional Publishing, Praha.
• Kubát, M. (2004): Volby a volební systémy, in: Cabada, L. – Kubát, M.: Úvod do studia
politické v"dy, Eurolex Bohemia, Praha.
• Lebeda, T. (1998): Vládní stabilita v %eské republice a volební systém pom"rného
zastoupení, Politologick! (asopis, ro(ník V., (. 2, s. 115–136.
• Lebeda, T. (2000): P'iblí$ení vybran!ch aspekt& reformy volebního systému, Politologick!
(asopis, ro(ník VII, (. 3, s. 242–258.
• Lebeda, T. (2001): Hlavní prom"nné propor(ních volebních systém&, Sociologick!
(asopis, ro(ník XXXVII, (. 4, s. 425–448.
• Lebeda, T. (2004): Kone(ná podoba volebního systému pro Poslaneckou sn"movnu:
Otazníky nad vynucenou úpravou z roku 2002, in: Novák, M. – Lebeda, T.: Volební a
stranické systémy : %R v mezinárodním srovnání, Ale# %en"k, Dobrá Voda.
• Marsh, M. (1985): The Voters Decide?: Preferential Voting in European List Systems,
European Journal of Political Research, Vol. 13, No. 4, pp. 365–378.
• Mitchell, P. (2000): Voters and their representatives: Electoral institutions and delegation
in parliamentary democracies, European Journal of Political Research, Vol. 37, No. 3,
335–351.
• Mrklas, L. (2004): %eská republika, in: Kubát, M. (ed.): Politické a ústavní systémy zemí
st'edov!chodní Evropy, Eurolex Bohemia, Praha.
32
• Novotná, T. (2004): Volební systém první %eskoslovenské republiky a jeho reformy, in:
Novák, M. – Lebeda, T.: Volební a stranické systémy: %R v mezinárodním srovnání, Ale#
%en"k, Dobrá Voda.
• Pereira, C. – Renno, L. (2003): Successful re-election strategies in Brazil: the electoral
impact of distinct institutional incentives, Electoral Studies, Vol. 22, No. 3, 425–448.
• Reynolds, A. – Reilly, B. – Ellis, A. (2005): Electoral System Design: The New
International Idea Handbook, Stockholm, International Institute for Democracy and
Electoral Assistance, on-line text (http://www.idea.int/publications/esd/new_en.cfm).
• Reynolds, A. – Steenbergen, M. (2006): How the world votes: The political consequences
of ballot design, innovation and manipulation, Electoral Studies, Vol. 25, No. 3, 570–598.
• Sartori, G. (2005): Strany a stranické systémy, Centrum pro studium demokracie a
kultury, Brno.
• Sbírka zákon& a stejnopisy zákon& a mezinárodních smluv od roku 1945 do
sou(asnosti,on-line (http://www.mvcr.cz/sbirka/) Ro(níky 1995, 1996, 1998, 2002, 2006.
• Shugart, M. S. – Valdini, M. E. – Suominen, K. (2005): Looking for Locals: Voter
Information Demands and Personal Vote-Earning Attributes of Legislators under
Proportional Representation, American Journal of Political Science, Vol. 49, No. 2, pp.
437–449.
• Shugart, M. S. – Valdini, M. E. – Suominen, K. (2005): Looking for Locals: Voter
Information Demands and Personal Vote-Earning Attributes of Legislators under
Proportional Representation, American Journal of Political Science, Vol. 49, No. 2, pp.
437–449.
• *edo, J. (2004): Volební právo a klasifikace volebních systém&, in: Chytilek, R. – *edo, J.
(eds.): Volební systémy, Mezinárodní politologick! ústav, Brno.
• Volební server %eského statistického ú'adu (15. 5. 2007): on-line (www.volby.cz)
• Zeman, M. (2006): Vzestup a pád (eské sociální demokracie, Nakladatelství Andrej
*,astn!, Praha.
33
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Volební systémy a koali"ní kandidatura:
P#ípad postkomunistick!ch zemí
(Electoral systems and electoral coalitions: The case of the PostCommunist Countries)
Jakub $edo ([email protected])
Abstract:
The paper is focused on the electoral coalitions and different rules which might
influence the presence of the electoral coalitions in the elections. Firstly, the influence
of electoral thresholds is discussed if the presence of the threshold and threat of
elimination of competing parties leads to higher share of the representatives who
were nominated on the electoral coalition ballots. Secondly, different measures which
disadvantage electoral coalitions are examined. Thirdly, the overrepresentation of the
strongest party as a motivation for creation of the electoral coalitions is measured.
Finally, the influence of the presence of the nominal tier is analysed.
Keywords:
electoral systems, Post-Communist countries, electoral coalitions
Tento 'lánek byl zpracován v rámci V!zkumného zám"ru Politické strany a reprezentace zájmu v soudob!ch
evropsk!ch demokraciích (kód MSM0021622407)
1. Úvod
P(i v!zkumu vztahu volebních a stranick!ch systém& se v$dy otevírá otázka, kter!
z t"chto systém& v n"m má d&le$it"j#í roli. Zda je to volební systém, kter! formuje
stranickou sout"$, nebo zda lze klí'ovou roli p(isoudit stranickému systému, pota$mo
spole'nosti, která tento stranick! systém zplodila (viz nap(. Fiala 1999: 7–21; Chytilek
2007: 609–617).
Akté(i, kte(í se ú'astní volební sout"$e, mají v r&zn!ch zemích r&znou mo$nost
volby strategie p(i kandidatu(e. V zásad" lze odli#it t(i základní formy kandidatury: (1.)
samostatnou kandidaturu nezávisl!ch kandidát&, (2.) samostatnou kandidaturu politické
strany, která sestavuje kandidátní listinu, resp. nominuje jednotlivé kandidáty a (3.)
koali'ní kandidaturu, kdy je sestavena kandidátní listina více stran, resp. strany postaví
spole'n! seznam kandidát&.1 Lze p(edpokládat, $e volební systémy mohou podporovat 'i
naopak postihovat n"kter! ze zp&sob& kandidatury. Mo$n! vliv v p(ípad" jednotliv!ch zemí
byl i konstatován v odborné literatu(e (viz nap(. Pospí#il 2005: 57–64). Existuje ale
mo$nost, $e volební systém má vliv na v!znam koali'ní kandidatury nejen ve vybran!ch
specifick!ch p(ípadech, ale $e se jeho vliv projeví obecn"ji i v komparativní perspektiv"?
Lze v praxi volebních systém& postkomunistick!ch zemí nalézt prvky, kter!mi m&$e volební
in$en!r aktivn" vstupovat do rozhodování stran, zda p&jdou do voleb samostatn", nebo
v rámci koalice? Jsou p(ípadná opat(ení spolehlivá a jejich vliv lze logicky p(edem
odhadnout? Práv" posouzení praktického vlivu volebního systému na koali'ní kandidaturu
v 19 postkomunistick!ch zemích bude p(edm"tem tohoto 'lánku. Sledovány budou celkem
4 dimenze, ve kter!ch by m"l volební systém bu) podpo(it, nebo naopak omezit v!znam
této formy kandidatury. Jako závislá prom"nná bude slou$it podíl poslanc&, kte(í byli
zvoleni v rámci koalic, 2 p(ípadn" zm"na tohoto po'tu mezi jednotliv!mi volbami. V textu
bude jako koalice ozna'ována spojenectví, které nevystupuje de iure (z pohledu Úst(ední
volební komise 'i jiného orgánu, kter! dohlí$í na registraci kandidujících subjekt& a pr&b"h
voleb) jako jedna strana, dále také uskupení, která jsou sice nahlí$ena jako jedna strana,
1
Odli#ení stranické a koali'ní kandidatury je pon"kud problematické v zemích s v"t#inov!m
volebním systémem (slo$kou hlasování), nebo* strany mají více mo$ností spolupráce, která není
v pravém slova smyslu samostatnou, ale ani není srovnatelná se spole'nou kandidátní listinou
(nominace kandidát& jen v 'ásti obvod&, nominace n"kolika spole'n!ch kandidát&, p(i
dvoukolovém systému spolupráce ve druhém kole voleb).
2
Zde je nutné upozornit, $e v textu se bude s pojmy koalice, koali'ní poslanec atd. v$dy operovat
ve smyslu volební koalice, resp. osoba zvolená v rámci volební koalice (tj. spole'né kandidatury
více stran), nikoliv ve smyslu vládní koalice 'i osoby, která p&sobí v rámci vládní koalice (tj.
spole'ného podílu na exekutivní moci, kter! má více stran).
35
Jakub !edo: Volební systémy a koali"ní kandidatura: P#ípad postkomunistick$ch zemí
ale v
oficiálním názvu kandidátní listiny se setkáváme s v!'tem zapojen!ch subjekt&. 3
Naopak jako koalice nebudou ozna'ovány r&zné „kvazikoalice“, ve kter!ch musely provést
kandidující subjekty formální zásahy, aby mohly b!t pova$ovány za samostatn" kandidující
stranu.4
P(i v!zkumu bude vycházeno z p(edpoklad&, $e:
1. hrozba eliminace politick!ch stran klausulí by m"la motivovat k hledání partnera:
a) v praxi by m"ly zem" s volebními systémy s vy##í klausulí mít vy##í podíly koalic;
b) volební reforma, kterou se zv!#ila klausule, by se m"l zv!#it podíl koalic; sní$ení
klausule by m"lo mít opa'n! vliv;
c) vy##í podíl hlas&, které získaly strany, kter!m se nepoda(ilo získat mandát, by
m"l v následujících volbách motivovat aktéry k vytvá(ení koalic;
2. existence pravidel, která formáln" znev!hod+ují koali'ní kandidaturu proti
kandidatu(e politick!ch stran, by m"la sni$ovat motivaci aktér& k vytvá(ení koalic,
nebo* spojenectví men#ích stran je nadále ohro$eno klausulí, v"t#í partne(i jsou
mén" motivováni k hledání spojenc& mezi mal!mi stranami):
a) v praxi by proto m"l b!t podíl koalic ni$#í, jsou-li znev!hodn"ny, ne$ pokud se
k nim p(ihlí$í stejn" jako k politick!m stranám, které kandidují samostatn";
b) 'ím jsou podmínky pro koalice hor#í, tím by m"l b!t jejich podíl men#í;
c) volební reforma, která zhor#í podmínky pro koalice, by m"la vést ke sní$ení
podílu koalic; pokud se podmínky pro koalice zmírní, m"lo by jejich podíl naopak
r&st;
3. mechanické zv!hodn"ní siln"j#ích kandidátních listin p(i p(epo'tu hlas& na mandáty
by m"lo motivovat ke koali'ní kandidatu(e, nebo* pokud nadreprezentace z(eteln"
roste s p(ib!vajícími hlasy, je v zájmu aktér& t"$it z tohoto zv!hodn"ní a usilovat o
nav!#ení podílu hlas& i za cenu, $e budou muset vstoupit do spojenectví s dal#ími
subjekty:
a) v praxi by proto m"l v závislosti na mí(e zv!hodn"ní nejsiln"j#í strany v&'i
ostatním subjekt&m r&st podíl koalic na celkovém slo$ení voleného sboru;
3
V n"kter!ch postkomunistick!ch zemích, které znev!hod+ují koalice p(ed samostatn!mi stranami,
je zákon v&'i spojenectvím stran benevolentní a jako koalici ozna'uje pouze spojenectví, která mají
toto slovo p(ímo v názvu.
4
V praxi se lze setkat s „kvazikoalicemi“, které mají formu (1.) volební strany ('leny strany jsou jen
kandidáti ve volbách, vedle nich existují mate(ské strany, které se voleb neú'astní), (2.) strany
s kolektivním 'lenstvím (je vytvo(ena politická strana, jejími$ kolektivními 'leny jsou jiné politické
strany) a (3.) nominace jednotliv!ch kandidát& na jin!ch kandidátních listinách ('len strany A 'i
nestraník je zapsán na kandidátní listinu strany B) (viz ,edo 2007: 31).
36
4. ov"(ován bude mén" jednozna'n! p(edpoklad, $e p(ítomnost v"t#inové slo$ky bude
motivovat ke koali'ní kandidatu(e, nebo* v"t#inové volební systémy by m"ly „nutit“
ke spolupráci programov" blízké subjekty. P(edpoklad ale m&$e oslabovat mo$nost
vytvá(ení r&zn!ch ad hoc blok& pro jednotlivé volební obvody, které nelze pova$ovat
za soum"(itelné s formalizovan!mi koali'ními kandidátními listinami klasick!ch
pom"rn!ch volebních systém&:
a) v praxi by v zemích, kde je 'ást poslanc& volena v"t#inov", m"l b!t vy##í podíl
poslanc& zvolen!ch v koalicích ne$ v zemích s pom"rn!m volebním systémem;
b) eliminace v"t#inové slo$ky by m"la znamenat sní$ení podílu takto zvolen!ch
poslanc&.5
V!zkum bude zahrnovat 19 evropsk!ch postkomunistick!ch zemí (Albánie, Bosna a
Hercegovina, Bulharsko, %erná Hora, %eská republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva,
Loty#sko, Ma)arsko, Makedonie, Moldávie, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko,
Slovinsko, Srbsko, Ukrajina), zahrnuty budou v!sledky v#ech voleb od founding elections,
v p(ípad" stát& b!valé Jugoslávie rovn"$ od pre-founding elections,6 do poloviny roku
2007. Okruh sledovan!ch voleb bude dále omezen v p(ípadech, kdy nelze z objektivních
d&vod& n"které volby za(adit (nap(. p(i posouzení vlivu v!#e klausule nemá smysl
posuzovat volby, kde absentuje pom"rná slo$ka hlasování, p(i sledování zm"n v podílu
poslanc& mezi volbami nelze operovat s 'asov!m obdobím p(ed founding elections).
5
Ve sledovan!ch postkomunistick!ch zemích nedo#lo ve sledovaném období ani k jednomu
roz#í(ení v!znamu v"t#inové slo$ky na celkové slo$ení parlamentu, bude-li ponecháno stranou
zv!#ení po'tu mandát&, které jsou v Chorvatsku vyhrazeny pro kandidáty národnostních men#in,
ke kterému do#lo mezi volbami v letech 2000 a 2003, a opu#t"ní personalizované pom"rné volby
v Albánii p(ed volbami v roce 1996 (srov. ,edo 2007: 86–88).
6
V p(ípad" zemí b!valého SSSR se pre-founding elections konaly ve specifick!ch podmínkách,
existence stran mimo komunistickou byla do r&zné míry omezena a i tam, kde ji$ bylo mo$né
zakládat politické strany, probíhaly tyto volby do zna'né míry jako sout"$ mezi #irok!m blokem
kandidát&, kte(í byli p(íznivci reforem, a mezi p(íznivci státu quo. V Polsku probíhala v pre-founding
elections sout"$ de facto i de iure jen o 'ást mandát& (srov. ,edo 2007: 40–43; Kasapovi- –
Nohlen 1996).
37
2. V!%e klausule
2. 1. Vliv v!%e a zp&sobu nastavení klausule
2. 1. 1. Metoda zhodnocení vlivu v!%e klausule
Vliv v!#e klausule by se hypoteticky m"l projevit t(emi zp&soby. První dva souvisí
p(edev#ím o o'ekávan!m mechanick!m ú'inkem volebního systému (v!#e a nastavení
klausule, kv&li kter!m hrozí men#ím stranám eliminace; zm"na ve v!#i klausule, která nutí
strany zm"nit strategii). T(etí vychází z mechanického ú'inku klausule, kter! se ji$ projevil
tím, $e kv&li ní byla ur'itá strana eliminována.7
V areálu postkomunistické Evropy se lze setkat s r&znou v!#í i formou nastavení
klausule, na celostátní 'i na regionální úrove+ (srov. ,edo 2007: 34–85). Celostátní
klausule by m"la p&sobit v!razn"ji ne$ regionální klausule ve stejné nominální v!#i.
Zatímco celostátní klausule eliminuje v#echny velmi malé strany, regionální klausule m&$e
umo$nit „p(e$ití“ velmi mal!m stranám, které mají vhodn" rozlo$enou volební podporu.
Regionální klausule se také m&$e stát neefektivní, nebo* malá politická strana bude
eliminována velikostí volebního obvodu (nap(. v chorvatsk!ch volbách se klausule ve v!#i 5
% na úrovni obvodu doposud neprojevila, strany, které získaly mén" ne$ 5 %, by
nedosáhly na mandát ani po odstran"ní um"lé bariéry; samoz(ejm" pokud by v n"kterém
obvodu vedle jedné 'i dvou siln!ch stran bylo dal#ích 10 s podporou 4 %, pak by se
klausule tvrd" projevila).
V textu proto bude porovnána v!#e podílu poslanc&, kte(í byli zvoleni v rámci koalic,
s v!#í celostátní klausule, zem" s absencí klausule 'i s regionální klausulí budou
p(edstavovat ka$dé vlastní kategorii. P(edm"tem hodnocení bude pr&m"rná a mediánová
hodnota podílu koali'ních poslanc& p(i dané v!#i klausule, posléze budou podíly koalic p(i
ur'ité klausuli rozd"leny do #esti kategorií (nulov! podíl a následn" skupiny v$dy po 20
%). Speciální subsekci tohoto v!zkumu bude p(edstavovat ur'ení v!sledk& pouze pro
volby, ve kter!ch se neuplat+uje znev!hodn"ní koalic proti samostatné kandidatu(e
7
Situace, kdy by byla politická strana eliminována velikostí volebního obvodu d(íve ne$ celostátní
klausulí v postkomunistick!ch zemích ve sledovaném období nenastala. Nejvíce se jí blí$í neúsp"ch
Sociáln" demokratické strany (SDP) v %erné Ho(e ve volbách v roce 1996, která sice získala
celostátn" 5,66 % platn!ch hlas&, ale v $ádném z obvod& se jí nepoda(ilo koncentrovat tolik hlas&,
aby dosáhla na mandát. V zemi se tehdy uplat+ovala 4% klausule, která platila na úrovni obvodu
(viz Centar za monitoring – Izbori; Pavi'evi- 2002: 21).
38
politick!ch stran. 8 Pro grafické a statistické zhodnocení se bude operovat s p(esnou v!#í
celostátní klausule, zatímco pro ostatní zem" bude stanoven celostátní efektivní práh. Jeho
stanovení bude provedeno odd"len" pro zem" s regionální klausulí a pro zem" s úplnou
absencí um"lé bariéry. V zemích s regionální klausulí bude nejprve stanoveno, zda je
klausule v&bec efektivní (její elimina'ní efekt se m&$e projevit d(íve ne$ efekt velikosti
volebního obvodu), a to na základ" v!#e efektivního prahu v pr&m"rn" velkém volebním
obvod". V p(ípad" konstatování neefektivity 'i absence klausule bude operováno
s hodnotou pr&m"rného celostátního p(irozeného prahu dle vzorce T' = 75 %/(M+1)
(podrobn"ji viz Lebeda 2001: 139; Taagepera 1998a: 394). Pokud by byla regionální
klausule shledána efektivní, bude ve v!po'tu celostátního prahu inkluze kalkulováno
s velikostí hypotetického obvodu, ve kterém by ji$ klausule p(estala b!t efektivní.
Celostátní p(irozen! práh bude (pro v#echny zem" bez celostátní klausule) posléze
stanoven dle vzorce Tav = (TITE)0,5/E0,125, kde práh inkluze 9 TI = 100 %/S/(1+Mm-0,5), práh
exkluze 10 TE = 100 %/(1+Mav), E je po'et volebních obvod& (podrobn"ji viz Lebeda 2001:
140–143; Taagepera 1998b: 406–408, 413). 11
8
Koalice jsou a$ na v!jimky znev!hodn"ny v zemích, kde existuje vy##í celostátní klausule.
V!sledky by proto mohly b!t deformovány tím, $e se v jednom hlasování vyskytuje jak faktor, kter!
by m"l hypoteticky motivovat k vytvá(ení koalic (vysoká klausule), tak faktor demotivující
(znev!hodn"ní koalice).
9
S – celkov! po'et obsazovan!ch mandát&, Mm – velikost nejmen#ího volebního obvodu, v p(ípad"
zemí s efektivní klausulí velikost hypotetického obvodu, ve kterém by se klausule stala neefektivní.
10
Mav – pr&m"rná velikost volebního obvodu.
11
Pro Slovinsko v letech 1992 a 1996 bude hodnota stanovena jako trojnásobek celostátního
p(irozeného prahu s upozorn"ním, $e v praxi byl práh vy##í (v!po'tem je získána v!#e prahu 2,53
%, v praxi nesta'ilo ale ani 2,75 %).
39
Tabulka 1. V!#e a nastavení klausule v postkomunistick!ch zemích
V!#e a nastavení
6 % celostátní
5 % celostátní
Zem" a rok konání voleb
Moldávie 2001-2005
%R 1990–2006, Slovensko 1992–2006, Polsko 1993–2007,
Ma)arsko 1994–2006, Rumunsko 2000–2004, Litva 1996–2004,
Loty#sko 1995–2006, Estonsko 1992–2007, Rusko 1993–2003,
4 % celostátní
Chorvatsko 1995, Srbsko 2000–2007, Makedonie 1998
Slovinsko 2000–2004, Loty#sko 1993, Litva 1992, Moldávie 1994–
1998, Ukrajina 1998–2002, Ma)arsko 1990, Bulharsko 1990–
3 % celostátní
2005, %erná Hora 1990–1992, Albánie 1992–1996
Rumunsko 1992–1996, Slovensko 1990, Ukrajina 2006–2007,
Chorvatsko 1992, Slovinsko 1992–1996*
Mé n" ne $ 3 % Slovinsko 1990, Albánie 1997–2005
celostátní
5 % regionální
4 % regionální
3 % regionální
Absence klausule
Chorvatsko 2000–2007, Srbsko 1992–1997
%erná Hora 1996
%erná Hora 1998–2007**
Polsko 1991, Bosna a Hercegovina 1990–2006, Makedonie 2002–
2006, Rumunsko 1990
Platí pro samostatn" kandidující stranu na primární úrovni distribuce. Nejsou
zahrnuty p(ípady, kdy se uplat+uje klausule v dal#ích skrutiniích.
* Formáln" ve Slovinsku v letech 1992 a 1996 klausule absentovala, strany ov#em
musely získat podíl hlas&, kter! se v praxi pohybovala kolem 3 % (nejmen#í strany,
které byly reprezentovány, získaly 3,34, resp. 3,22 % hlas& a 4 k(esla – tj. o jedno
více, ne$ bylo pot(ebné minimum, nejv"t#í neúsp"#né strany získaly 2,75, resp. 2,68
% - srov. Kleinová 2007: 34, 40).
** O klausuli lze uva$ovat i jako o celostátní. Zem" je rozd"lena na dva obvody
(jeden zahrnuje skoro celé teritorium a p(id"luje se v n"m drtivá v"t#ina mandát&;
druh! zahrnuje pouze okrsky s vy##í podílem voli'& albánské men#iny), v ka$dém
platí klausule ve v!#i 3 % (viz Zakon o izboru odbornika i poslanika).
Zdroj: ,edo 2007: 34–85.
2. 1. 2. Zhodnocení vlivu v!%e klausule
Ji$ na základ" prostého srovnání pr&m"rn!ch hodnot lze vazbu v!#e klausule na
podíl poslanc&, kte(í byli zvoleni v rámci koalic, vylou'it (viz Tabulka 2). S rostoucí klausulí
jejich podíl spí#e mírn" klesá (s v!jimkou zemí s velmi malou celostátní klausulí) a v&bec
nejvy##í podíl koali'ních poslanc& nalézáme v zemích, kde je klausule nastavena jen na
regionální úrove+, resp. v zemích s 3% celostátní klausulí (podle toho, kam budeme (adit
'ty(i hlasování, která se konala od roku 1998 v %erné Ho(e). Úplná absence koalic se spí#e
pojí se zem"mi, které mají zavedenu vy##í a celostátní klausuli. Rovn"$ podrobn"j#í
40
kalkulace s v!po'ty celostátních p(irozen!ch prah& u zemí, kde není stanovena celostátní
klausule, nazna'uje v rozporu s hypotézou klesající trend podílu koali'ních poslanc& p(i
r&stu klausule (viz Tabulka 3 a Graf 1). V!sledek je ale kv&li zna'nému rozptylu hodnot
nespolehliv!, proto nelze bez v!hrad p(ijmout tezi, $e ni$#í klausule je prosp"#ná pro
koali'ní kandidaturu.
Tabulka 2. Pr&m"rn! a mediánov! podíl poslanc& koalic v postkomunistick!ch zemích
Klausule
N
6%
2
5%
42
4%
19
3 % + Slovinsko 92,96 7
S %ernou Horou 11
Podíl koalic (v %)
pr&m"r
26,235
28,296
33,318
26,287
46,011
medián
26,235
20,070
36,000
24,000
46,670
98-06
2 – 2,5 %
4
Pouze regionální
10
Bez %erné Hory 6
11,43
48,200
38,433
12,860
50,135
26,580
98-06
Absence
10
31,419
Zdroj: Vlastní v!po'et dle ,edo 2007: 124–296.
11,900
Tabulka 3. Podíl poslanc& koalic v postkomunistick!ch zemích
Klausule
N
6%
2
5%
42
4%
19
3 % + Slovinsko 92,96 7
S %ernou Horou 11
0
0
12
6
1
1
0-20
1
9
1
2
2
20-40
1
6
5
1
1
40-60
0
9
4
3
4
60-80
0
6
1
0
0
80-100
0
0
2
0
3
98-06
2 – 2,5 %
4
Pouze regionální
10
Bez %erné Hory 6
2
0
0
1
1
1
1
2
2
0
3
2
0
1
0
0
3
0
0
16
1
20
3
11
0
5
98-06
Absence
10
1
5
Celkem
94
22
20
41
Graf 1. Vztah v!#e klausule a podílu poslanc& koalic
Eliminace p(ípad&, ve kter!ch jsou koalice znev!hodn"ny, nazna'uje v komparativní
rovin" mo$né velmi limitované potvrzení hypotézy (viz Tabulky 4 a 5 a Graf 2). S rostoucí
celostátní klausulí kone'n" za'íná podíl koalic stoupat, ov#em nadále platí, $e po zahrnutí
zemí s absencí celostátní klausule je hypotéza pop(ena (k jejímu p(esv"d'ivému vyvrácení
ostatn" posta'uje pouh! p(esun %erné Hory do kategorie zemí s celostátní 3% klausulí).
Tabulka 4. Pr&m"rn! a mediánov! podíl poslanc& koalic v postkomunistick!ch zemích
(jen zem", kde nejsou znev!hodn"ny koalice)
Klausule
N
5%
15
4%
19
3 % + Slovinsko 92,96
5
S %ernou Horou 98–06 9
2 – 2,5 %
2
Pouze regionální
10
Bez %erné Hory 98–06 6
Absence
10
Zdroj: Vlastní v!po'et dle ,edo
42
Podíl koalic
pr&m"r
37,005
33,318
21,782
47,891
0
48,200
38,433
31,419
2007: 124–296.
medián
39,000
36,000
15,910
46,67%
0
50,135
26,580
11,900
Tabulka 5. Podíl poslanc& koalic v postkomunistick!ch zemích (jen zem", kde nejsou
znev!hodn"ny koalice)
Klausule
N
0
0-20
5%
15
0
5
4%
19
6
1
3 % + Slovinsko 92,96
5
1
2
S %ernou Horou 98–06 9
1
2
2 – 2,5 %
2
2
0
Pouze regionální
10
0
1
Bez %erné Hory 98–06 6
0
1
Absence
10
1
5
Celkem
61
10
14
20-40
4
5
0
0
0
2
2
0
11
40-60
3
4
2
3
0
3
2
1
13
60-80
3
1
0
0
0
1
0
3
8
80-100
0
2
0
3
0
3
0
0
5
Graf 2. Vztah v!#e klausule a podílu poslanc& koalic (jen zem", kde nejsou znev!hodn"ny
koalice)
43
2. 2. Vliv zm'n ve v!%i a nastavení klausule
2. 2. 1. Metoda zhodnocení vlivu zm'n ve v!%i klausule
V"t#ina postkomunistick!ch zemí p(i zm"n" klausule #la cestou jejího zvy#ování (12
sledovan!ch p(ípad&), k nim bude po'ítán i jeden p(ípad, kdy do#lo k p(echodu od
regionální klausule k celostátní. Naopak ke sní$ení (zru#ení) celostátní klausule do#lo ve
t(ech p(ípadech (je hodné pozornosti, $e ve dvou p(ípadech byl tento krok spojen
s p(echodem od smí#eného k pom"rnému volebnímu systému), ve dvou p(ípadech zem"
p(e#ly od celostátní klausule k regionální klausuli a jednou byla sní$ena regionální klausule
(podrobn"ji viz ,edo 2007: 34–85). Ve v!zkumu bude posuzováno, zda do#lo ke zm"n"
v podílu poslanc&, kte(í byli zvoleni v rámci koalic mezi volbami p(ed zm"nou klausule (t) a
prvními volbami po zm"n" klausule (t + 1). Jeliko$ nelze vylou'it opo$d"ní reakce aktér&
na zm"nu volebního systému, v oprávn"n!ch p(ípadech bude zahrnut i podíl t"chto
poslanc& ve druh!ch volbách po zm"n" klausule (t + 2). V tomto p(ípad" ale budou ze
souboru vylou'eny zem", kde mezi volbami t + 1 a t + 2 do#lo k dal#ímu zásahu do
klausule, resp. kde je#t" volby t + 2 ve sledovaném období neprob"hly. Posouzeny budou
op"t pr&m"rná a mediánová hodnota a také sledované p(ípady individuáln". Pro napln"ní
hypotézy u zemí, kde se klausule zv!#ila, by m"l b!t vy##í podíl poslanc& zvolen!ch
v rámci koalic ve volbách t + 1 ne$ ve volbách t, resp. vy##í alespo+ ve volbách t + 2 ne$
ve volbách t. P(i sní$ení klausule by m"l b!t trend opa'n!.
44
Tabulka 6. Zm"ny ve v!#i a nastavení klausule v postkomunistick!ch zemích 12
V!#e a nastavení
zavedení 5 % celostátní
zavedení 3 % celostátní
+ 2 % celostátní
Zem" a rok konání voleb
Polsko 1993
Rumunsko 1992
Moldávie 2001, Slovensko 1992, Rumunsko 2000,
Chorvatsko 1995
+ 1 % celostátní
Ma)arsko 1994, Litva 1996, Loty#sko 1995
do + 1 % celostátní
Slovinsko 1992, Slovinsko 2000, Albánie 2001
od regionální k celostátní Srbsko 2000
více ne$ – 1% celostátní Albánie 1997
- 1 % celostátní
Ukrajina 2006
zru#ení 5 % celostátní
Makedonie 2002
- 1 % regionální
%erná Hora 1998
od celostátní k regionální Chorvatsko 2000, %erná Hora 1996
Zdroj: ,edo 2007: 34–85.
2. 2. 2. Zhodnocení vlivu zm'n ve v!%i a nastavení klausule
Vliv volebních reforem si zasluhuje pozornost, jakkoliv o napln"ní hypotézy je
mo$né pochybovat je#t" více ne$ v p(edcházejícím p(ípad". P(i zv!#ení klausule je ve
v"t#in" zemí napln"n p(edpokládan! trend pro volby t + 2, ve volbách t + 1 z&stává
v pr&m"ru podíl koali'ních poslanc& v pr&m"ru stejn! jako ve volbách t. Zde je ale nutné
upozornit na deformaci, kterou p&sobí, $e poklesy jsou u sledovan!ch zemí jsou v!razn"j#í
ne$ vzestupy; mediánová hodnota je ji$ v souladu s p(edpokládan!m trendem (viz Tabulky
7 a 8 a Graf 3). V!zkum je ale ji$ dosti zatí$en faktem, $e zv!#ení klausule bylo ve dvou
t(etinách p(ípad& provázeno paralelním zhor#ením podmínek pro koalice ve srovnání
s podmínkami samostatn" kandidujících stran. Skute'n! problém pro potvrzení hypotézy
p(edstavuje druh! z p(edpokládan!ch trend&, kter!m by m"l b!t úbytek podílu koali'ních
poslanc& v p(ípadech, kdy se klausule sni$ovala. Pr&m"rné hodnoty toti$ pro volby t + 1
z(eteln" vzrostly a dal#ímu velmi razantnímu nár&stu dochází ve volbách t + 2 (viz Tabulka
12
Ve v!zkumu jsou pominuty p(ípady, kdy: (a) Do#lo ke zm"n" ve v!#i klausule pro jiné ne$ první
skrutinium (2 p(ípady – v Polsku mezi lety 1991 a 1993 se pro 69 mandát& ve druhém skrutiniu
zv!#ila klausule z 5 % 'i p"ti p(ím!ch mandát& na 7 %, tato reforma byla provedena v soub"hu se
zavedením 5% klausule v prvním skrutiniu; v Polsku mezi lety 1997 a 2001 do#lo ke zru#ení
druhého skrutinia a tím se také p(estala vyu$ívat 7% klausule pro obsazení 69 mandát&). (b)
Klausule byla zavedena v prvních volbách ve sledovaném období. (c) Klausule byla zavedena ve
chvíli, kdy zem" p(e#la z v"t#inového volebního systému na smí#en! nebo pom"rn!.
45
7). Navíc z #esti p(ípad& jen jednou podíl poslanc&, kte(í byli zvoleni v rámci koalic, proti
volbám t klesl, a to jen nev!razn" (viz Graf 4).
Tabulka 7. Zm"ny v podílu poslanc& koalic po zm"n" klausule (pr&m"r a medián)
Volby t
N pr&m"r medián
zv!#ení klausule 13 23,853 6,000
sní$ení klausule 6 29,310 22,640
Zdroj: Vlastní v!po'et dle ,edo 2007:
Volby t + 1
Volby t + 2
N pr&m"r medián N pr&m"r medián
13 22,122 18,520 11 34,014 33,660
6 46,033 50,260 3 71,453 78,330
124–296.
Tabulka 8. Zm"ny v podílu poslanc& koalic po zm"n" klausule ('etnost)
Mezi t a t + 1
N r&st bez zm"ny
zv!#ení klausule 13 6
2
sní$ení klausule 6 4
1
Zdroj: Vlastní v!po'et dle ,edo 2007:
Mezi t a t + 2
pokles N r&st bez zm"ny pokles
5
11 6
2
3
1
3 3
0
0
124–296.
Graf 3. Zm"ny v podílu poslanc& koalic p(i zv!#ení klausule
46
Graf 4. Zm"ny v podílu poslanc& koalic p(i sní$ení klausule
2. 3. Vliv podílu propadl!ch hlas&
2. 3. 1. Metoda posouzení vlivu propadl!ch hlas&
Poslední prvek, kter! bude posuzován, je mo$nost vy##ího podílu poslanc&, kte(í byli
zvoleni v rámci koalic, poté, co (kv&li klausuli) propadl v"t#í podíl hlas&. Jako propadlé
budou klasifikovány hlasy, které byly odevzdány stranám, které nezískaly ani jeden
mandát, v p(ípad" smí#en!ch volebních systém& ani jeden mandát v pom"rné slo$ce
hlasování. Hodnocení bude zalo$eno na porovnání 'ty( hodnot – (a) podílu propadl!ch
hlas& ve volbách t, (b) podílu poslanc& koalic ve volbách t + 1, (c) zm"n" v podílu
propadl!ch hlas& mezi volbami t a t – 1 a (d) zm"n" v podílu koali'ních poslanc& mezi
volbami t a t + 1. Provedena budou dv" srovnání t"chto hodnot. (1.) Podíl koali'ních
poslanc& ve volbách t + 1 by m"l s rostoucím podílem propadl!ch hlas& ve volbách t r&st a
(2.) zm"na v podílu propadl!ch hlas& mezi volbami t a t – 1 by m"la b!t provázena
analogickou zm"nou v podílu osob, které byly zvoleny v rámci koalic, mezi volbami t + 1 a
t. Ve#keré operace budou provedeny pro v#echny zem" a volby, kde existuje pom"rná
slo$ka volebního systému. Odd"len! v!zkum bude proveden pro zem", ve kter!ch není
znev!hodn"na koali'ní kandidatura, aby se p(ede#lo p(ípadné deformaci, kterou by
zp&sobil tento faktor. Provedeno bude posouzení platnosti p(edpokládan!ch trend& pro
jednotlivé zem", jeho$ mo$n!mi v!stupy bude, $e vztah, kter! p(edpokládá hypotéza, (a)
platí (p(ípadn" alespo+ po n"jakou dobu), tj. podíly koali'ních poslanc& se m"ní v souladu
s tím, jak se m"ní podíl propadl!ch hlas&, nebo (b) chybí, tj. nelze pozorovat napln"ní
47
p(edpokládaného vztahu, p(ípadn" (c) je opa'n!, tj. podíly se m"ní v rozporu s logick!m
o'ekáváním. Následn" budou statisticky posouzeny v#echny zkoumané p(ípady.
2. 3. 2. Zhodnocení vlivu podílu propadl!ch hlas&
Statisticky ur'it! vztah, kter! odpovídá p(edpoklad&m, existuje, ale je zna'n"
limitovan!. V komparativní rovin" je nutné poukázat na velk! podíl p(ípad&, které v nejsou
souladu s p(edpokládan!m trendem, resp. jej p(ímo popírají (dokonal! p(íklad pop(ení
hypotézy p(edstavuje Rusko, kde nejprve ve volbách t propadlo celkem málo hlas&, p(esto
ve volbách t + 1 v!znamn" vzroste podíl koali'ních poslanc&, ve volbách t + 1 propadne
neb!vale mnoho hlas&, ov#em ve volbách t + 2 je koali'ní kandidatura z(eteln" mén"
úsp"#nou a zárove+ se v!znamn" sní$í podíl propadl!ch hlas&). Skute'n" v souladu
s hypotézami se chová s jistou mírou tolerance jen Polsko a Rumunsko (viz Tabulka 9), u
v#ech ostatních najdeme odchylky. Eliminace zemí, které koalice v ur'ité fázi v!voje
znev!hodnily, popírá ji$ platnost hypotéz i v rovin" statistické, nebo* vylou'eny byly spí#e
zem", jejich$ v!voj trendu odpovídal (viz Tabulka 10 a Grafy 5–8).
48
Tabulka 9. Individuální posouzení vztahu mezi podílem propadl!ch hlas& a podílem
poslanc& koalic
Zem"
%R
Míra napln"ní
Chybí
Komentá(
Oba p(ípady p(ítomnosti koalic poté, co nedo#lo
k viditeln"j#í odchylce podílu propadl!ch hlas& proti
Slovensko
minul!m 'i následujícím volbám
P l a t í j e n d o Nízk! (1990) a vysok! (1992) podíl propadl!ch hlas& se
faktického zákazu projevily p(edpokládan!m zp&sobem. Po faktickém zákazu
koalic
Ma)arsko
Polsko
koalic (1998) koalice absentují a to i po návratu ke klausuli,
jaká platila p(edtím (bez ohledu na podíl propadl!ch hlas&)
Chybí, blí$í se Po absenci formálních koalic v 90. letech vzrostl podíl
opa'nému
koali'ních poslanc&, a'koliv podíl propadl!ch hlas& trvale
Platí
zvolna klesal
Podíly koali'ních poslanc& rostou a klesají v návaznosti na
zm"ny v podílu propadl!ch hlas&, jen se vzdalují p(ímé
úm"rnosti (mírná zm"na v podílu propadl!ch hlas& mezi
volbami 1997 a 2001 je následována v"t#í zm"nou v podílu
koali'ních poslanc& ne$ v!razná zm"na mezi volbami 1993
Estonsko
Zdánliv" platí
a 1997)
Po mírném poklesu podílu propadl!ch hlas& ve volbách
1995 dojde k vymizení koalic ve volbách 1999. Podíl
propadl!ch hlas& pak dále klesá a koalice se ji$ neobjeví.
Chybí
D&vodem je ale zákaz koalic, kter! platí od voleb 1999
Podíl koali'ních poslanc& trvale roste bez ohledu na zm"ny
Chybí
v podílu propadl!ch hlas&
Podíl koali'ních poslanc& trvale roste p(i v!znamném
Opa'n!
zv!#ení i p(i v!znamném sní$ení podíl& propadl!ch hlas&
R&st podílu propadl!ch hlas& je provázen poklesem podílu
Ukrajina
Spí#e platí
koali'ních poslanc& a naopak.
P(i poklesu podílu propadl!ch hlas& klesl i podíl koali'ních
Slovinsko
poslanc&, problémem malé N (1 p(ípad).
Chybí, blí$í se Koali'ní kandidatura v zemi skoro absentuje, p(i'em$
Chorvatsko
opa'nému
„zmizela“ poté, co propadlo nejvíce hlas&
Chybí, blí$í se Podíl propadl!ch hlas& je skoro stabilní, podíl koali'ních
Loty#sko
Litva
Rusko
opa'nému
poslanc& se razantn" m"ní, po minimálním sní$ení podílu
propadl!ch hlas& razantn" vzroste a naopak
49
Bosna
a Chybí
Hercegovina
Zm"ny v n"kter!ch p(ípadech sledují a v jin!ch nesledují
p(edpokládan! trend, nejv!razn"j#í zm"na v podílu
koali'ních poslanc& je sice v souladu s trendem, ale
Srbsko
Chybí
následuje po nejmen#í zm"n" v podílu propadl!ch hlas&
Polovina sledovan!ch p(ípad& v souladu s p(edpokládan!m
trendem, polovina v rozporu
%erná Hora Chybí, blí$í se Podíl koali'ních poslanc& a$ do posledních voleb trvale
opa'nému
roste bez ohledu na podíl propadl!ch hlas&, p(i tradi'n"
malém podílu propadl!ch hlas& extrémn" vysok! podíl
Makedonie
Spí#e platí
koali'ních poslanc&
P(i vzestupu podílu propadl!ch hlas& vzrostl podíl koalic,
Albánie
Opa'n!
problémem malé N (1 p(ípad)
Koalice se objevují poté co propadlo nejmén" hlas&, pak
Bulharsko
Opa'n!
jejich podíl klesne.
Po velmi malém podílu propadl!ch hlas& velmi velk! podíl
koali'ních poslanc&, z následujících zm"n je jen jedna
Rumunsko
Moldávie
Platí
Chybí
v souladu s trendem
Zm"ny jsou v souladu s p(edpokládan!m trendem
Podíl propadl!ch hlas& roste, podíl koali'ních poslanc&
kolísá
Pozn.: Podtr$eny zem", které byly p(edm"tem u$#ího v!zkumu zemí, kde nebyly
znev!hodn"ny koalice.
Zdroj dat: ,edo 2007: 124–296.
Tabulka 10. Jednotlivé kategorie z posouzení vztahu podílu propadl!ch hlas& a podílu
poslanc& koalic pro jednotlivé zem"
Vztah
V#echny zem"
platí
2
platí ('áste'n"/zdánliv")
4
chybí
6
blí$í se opa'nému
4
opa'n!
3
50
Jen zem" bez znev!hodn"ní
koalic
0
2
3
2
2
Graf 5. Vliv podílu propadl!ch hlas& na podíl poslanc& koalic
Graf 6. Vliv zm"n v podílu propadl!ch hlas& na zm"ny v podílu poslanc& koalic
51
Graf 7. Vliv podílu propadl!ch hlas& na podíl poslanc& koalic (zem" bez znev!hodn"ní
koalic)
Graf 8. Vliv zm"n v podílu propadl!ch hlas& na zm"ny v podílu poslanc& koalic (zem" bez
znev!hodn"ní koalic)
52
2. 4. Zhodnocení vlivu klausule
Vztah mezi v!#í klausule a podílem koali'ních poslanc& nelze pova$ovat za
prokazateln!. V komparativní perspektiv" se v n"kter!ch p(ípadech napl+uje, ale p(i
roz#í(ení v!zkumu na v"t#í okruh zemí platí, $e podobn! postup vede v r&zn!ch zemích ke
z(eteln" odli#n!m v!sledk&m, z nich$ (ada nejenom $e nepotvrzuje p(edlo$ené hypotézy,
ale p(ímo je popírá. Statisticky se vztah mezi v!#í klausule a podílem koali'ních poslanc&
nenaplnil a jeví se jako opa'n!, ne$ by p(edpokládala logika nutící strany hledat spojence,
kdy$ je klausule ohro$uje. Eliminace p(ípad&, kdy jsou znev!hodn"ny koalice, rozpor pouze
zmírnila. Zm"ny klausule, a* ji$ podmínky mal!ch stran zhor#í nebo zlep#í, vedly k r&stu
podílu koali'ních poslanc&, kter! byl paradoxn" vy##í v p(ípadech, kdy klausule klesala,
jakkoliv hypotéza p(edpokládala vzestup p(i zvy#ování klausule. Vztah mezi propadem
hlas& a podílem koalic je voln!, komparativní i statistick! soulad s hypotézou lze
identifikovat, ale jen nízk!.
3. Znev!hodn'ní koalic
Koali'ní kandidatura se stala v prvních letech po pádu v re$imu typickou pro (adu
zemí, zárove+ se také stala zdrojem jist!ch problém&. Stranické spektrum bylo nestabilní a
koalice k této nestabilit" p(ispívaly, nebo* do voleb vstupovaly jako jeden subjekt, ale
jejich poslanecké kluby nebyly stabilní a p(ispívaly tak k vy##í fragmentaci parlamentu.
Pominout nelze i mnohem mén" altruistické motivy k znev!hodn"ní koali'ní kandidatury,
p(edev#ím pokud vláda ('i autoritativn" vystupující prezident) musela reagovat na fakt, $e
se proti ní opozi'ní subjekty za'ínají sjednocovat práv" v koali'ním formátu. Proto n"které
zem" p(istoupily k tomu, aby vedle klausule pro samostatné strany existovala zv!#ená
klausule pro koalice, v krajním p(ípad" i zákaz koalic, de iure (Estonsko), nebo alespo+ de
facto (Slovensko) (viz nap(. Pospí#il 2005: 60-61; Zákon '. 187/1998 Z. z.). Sou'ástí
zkouman!ch hypotéz o vlivu volebního systému na stranickou kandidaturu proto je
p(edpoklad, $e formální znev!hodn"ní koalic vede ke sní$ení podílu poslanc&, kte(í byli
zvoleni v rámci koalic, co$ by se m"lo projevit (a) ni$#ím podíl koali'ních poslanc&, pokud
jsou koalice znev!hodn"ny proti samostatn" kandidujícím stranám, (b) ni$#ím podílem
koali'ních poslanc& v závislosti na mí(e znev!hodn"ní koalic a (c) zm"nami v podílu
koali'ních poslanc& podle toho, zda jsou pravidla pro koalice zmír+ována nebo
p(itvrzována.
53
Tabulka 11. Znev!hodn"ní koali'ní kandidatury v postkomunistick!ch zemích
Zem" (rok)
%R (1992-98)
%R (2002-06)
Slovensko (1992-94)
Slovensko (1998)
Slovensko (2002-06)
Ma)arsko (1994-2006)
Polsko (1993-2005)
Estonsko (1999-2007)
Litva (1996-2004)
Chorvatsko (1995)
Albánie (2001-5)
Rumunsko (1992-96)
Rumunsko (2000-04)
Moldávie (2001-05)
Zdroj: ,edo 2007: 34–85.
V!#e klausule (%)
1 strana 2 strany 3 strany 4 strany 5 stran 6 a více
5
7
9
11
5
10
15
20
5
7
10
5
Ka$dá strana v koalici individuáln" 5
5
7
10
5
10
15
5
8
5
Zákaz koalic
5
7
5
8
11
2,5
4
3
4
5
6
7
8
5
8
9
10
6
9
12
3. 1. Vliv znev!hodn'ní koalic
3. 1. 1. Metoda v!zkumu vlivu znev!hodn'ní koalic
První bude posouzeno, nakolik se znev!hodn"ní koalic projevuje v praxi, a to
porovnáním pr&m"rného a mediánového podílu koali'ních poslanc& pro zem", kde (a)
nejsou koalice znev!hodn"ny, kde (b) jsou koalice znev!hodn"ny, ale nejsou zakázány a
(c) pro zem", kde jsou znev!hodn"ny v'. zákazu. Jeliko$ p(edcházející kapitola prokazuje,
$e podíl koalic je p(i r&zné v!#i klausule r&zn!, porovnávány budou jen zem" se stejnou
klausulí pro jednu politickou stranu. Kv&li tomu jsou za(azeny jen volby, ve kter!ch platila
pro jednu politickou stranu klausule ve v!#i 2,5, 3 a 5 %, nebo* p(i jin!ch v!#ích klausule
bu) chybí p(íklady, kdy by nebyly koalice znev!hodn"ny (6 %), nebo platí, $e pro
samostatné strany i koalice platí stejná pravidla (ostatní p(ípady). V souladu s postupem,
kter! byl pou$it v!#e, bude vytvo(ena spojená kategorie voleb s ni$#í ne$ 3% klausulí,
Slovinsko bude v letech 1992 a 1996 za(azeno do kategorie zemí s 3% klausulí a bude
také sledováno, jak! vliv bude mít r&zné (azení %erné Hory od roku 1998.
54
3. 1. 2. Zhodnocení vlivu znev!hodn'ní koalic
V!sledky bez problém& potvrzují hypotézu v p(ípad" 5% klausule, kde skute'n"
platí, $e podíl koali'ních poslanc& je vy##í, pokud nejsou koalice znev!hodn"ny. Naopak
v ostatních p(ípadech je ji$ toto tvrzení problematické, nebo* pro 3% klausuli platí teprve
po zahrnutí %erné Hory a v p(ípad" zemí s men#í klausulí se nepotvrzuje v&bec. Naopak
platí, stejn" jako p(i 3% klausuli bez %erné Hory, $e znev!hodn"ní koalicím nebrání ve
vy##í podílu, ne$ jakého dosahují bez znev!hodn"ní.
Tabulka 12a. Porovnání podíl& poslanc& koalic p(i klausuli 5 %
Znev!hodn"ní koalic
N
Není p(ítomné
15
Je zavedeno, ale koalice nejsou 23
Podíl koalic
Pr&m"r
34,007
27,537
vylou'eny
Je zavedeno
27
23,458
Medián
26,000
18,520
9,330
Tabulka 12b. Porovnání podíl& poslanc& koalic p(i klausuli 3 %
N
Není p(ítomné
5
Není p(ítomné, v'. %erné Hory
9
Podíl koalic
Pr&m"r
21,782
47,924
37,550
Medián
15,910
46,670
37,550
vylou'eny
Tabulka 12c. Porovnání podíl& poslanc& koalic p(i klausuli men#í ne$ 3 %
N
Není p(ítomné
2
Podíl koalic
Pr&m"r
0
22,860
Medián
0
22,860
vylou'eny
55
3. 2. Vliv míry znev!hodn'ní koalic
3. 2. 1. Metoda posouzení vlivu míry znev!hodn'ní koalic
Hypotézu by m"lo dále potvrzovat, $e podíl koali'ních poslanc& klesá s mírou jejich
znev!hodn"ní. Zde vy$aduje kvantitativní porovnání nalezení zp&sobu, kter!m je mo$né
míru znev!hodn"ní koalic m"(it. Nelze pova$ovat za pln" soum"(itelnou (1a) mírnou
progresi (nap(. v %R v 90. letech) s (1b) v!razn!m r&stem (nap(. Ma)arsko), (2a)
znev!hodn"ní, které je toto$né pro v#echny kolice (nap(. Polsko), (2b) s odstup+ovan!m
r&stem, kter! závisí na po'tu spolupracující stran (nap(. Moldávie), jin! dopad by také
mohly mít (3) r&zné tvary k(ivky, která spojuje základní v!#i klausule s nejvy##í mo$nou
(Rumunsko od roku 2000 versus Slovensko). Zmín"né t(i prom"nné byly zahrnuty do
konstrukce speciálního koeficientu míry znev!hodn"ní koalic, kter! byl pro pot(eby tohoto
textu konstruován autorem. Koeficient je po'ítán dle vzorce Q = . * /tm * /t2/10. Úhel .
je velikost úhlu v trojúhelníku, jeho$ vrcholy tvo(í v!#e klausule pro jednu stranu (A),
násobek maximální mo$né v!#e klausule (C) a po'et stran, ve kterém p(estává b!t
klausule zvy#ována (B), hodnota tm uvádí, kolikrát je vy##í maximální klausule ne$ klausule
pro jednu stranu a t2 ur'uje, kolikrát je vy##í klausule pro dv" strany ne$ klausule pro
jednu stranu. Pokud nejsou koalice proti samostatn" kandidujícím stranám nijak
znev!hodn"ny, Q = 0, maximální v!#i koeficientu nelze stanovit. V p(ípad" sledovan!ch
zemí dosáhla nejvy##ího koeficientu %eská republika, 12,73, pro období, kdy platila
základní v!#e klausule 5 %, pro dv" strany se uplat+ovala klausule ve v!#i 10 % a
maximální v!#e klausule byla dosa$ena u koalic 'ty( a více stran, 20 %.13 Pro zem" se
zákazem koalic nelze koeficient vyu$ít, 14 u nich ale lze konstatovat dokonalé napln"ní
hypotézy. V Estonsku se koalice vyskytují p(ed zákazem a nevyskytují po zákazu, na
Slovensku je podíl koalic nulov!, kdy$ jsou de facto zakázány, jejich podíl po faktickému
zákazu klesl a poté, co byl faktick! zákaz zru#en, se ji$ neobjevují.
13
P(i v!po'tu pro sou'asn! volební systém v %eské republice (klausule ve v!#i 5 % pro
samostatn" kandidující stranu, 10 % pro dvou'lennou, 15 % pro t(í'lennou a 20 % pro 'ty( a
více'lennou koalici) je úhel . = 45° (délka strany AC = 4, nebo* nejvy##í mo$ná klausule je 4x
vy##í ne$ základní klausule, délka strany AB = 4, nebo* r&st klausule kon'í u koalic se 4 stranami),
hodnota tm = 4 (nejvy##í klausule je 'ty(násobn" vy##í ne$ základní), hodnota t2 = 2 (klausule pro
dv" strany je dvounásobná ve srovnání s klausulí pro jednu stranu)
14
V p(ípad" Estonska nelze kv&li úplnému zákazu koalic o stanovení pot(ebn!ch t(í veli'in
uva$ovat. V p(ípad" Slovenska by se dalo uva$ovat o koeficientu 28,46, ov#em na rozdíl od
b"$n!ch p(edpis&, kde není sledováno, které stran" v koalici byl hlas odevzdán (pokud by n"která
m"la slab#í podporu, „pomohou“ jí hlasy partner&), na Slovensku byl zákon o to tvrd#í, $e klausuli
musela p(ekro'it ka$dá strana individuáln" (Zákon '. 187/1998 Z. z.). Koali'ní kandidatura sice
nebyla de iure vylou'ena, ale de facto ztrácela jak!koliv smysl a jako zákaz koalic ji ostatn"
pochopily i v#echny kandidující strany.
56
3. 2. 2. Zhodnocení vlivu míry znev!hodn'ní koalic
Lze konstatovat, $e v zemích, které znev!hod+ují koalice ve srovnání se samostatn"
kandidujícími stranami, ani$ by je p(ímo zakazovaly, se hypotéza potvrzuje, a'koliv
komparativn" i statisticky je p(epokládan! vztah nízk!. Podíl koalic má skute'n" klesající
trend v závislosti na mí(e jejich znev!hodn"ní, problémem je ale velmi omezen! po'et
p(ípad& (pouze 6), ve kter!ch se koeficient znev!hodn"ní koalic pohybuje mimo rozmezí
5,84 – 7,94 (viz Graf 9). Mimo tento interval se nachází jedna zem", kde mají koalice
dlouhodob" nízké podíly (%R) a jedna, kde strany v polovin" sledovaného období
preferovaly strategii samostatné kandidatury v pom"rné slo$ce a ad hoc spojenectví ve
v"t#inové (Ma)arsko). S v"t#ím po'tem p(ípad&, kdy se znev!hodn"ní koalic bude
z(eteln"ji li#it od celkem „mírného“, jaké uplat+uje v"t#ina zemí, m&$e b!t tento záv"r
zpochybn"n.
Graf 9. Podíl poslanc& koalic v závislosti na mí(e jejich znev!hodn"ní
Vlastní v!po'et dle ,edo 2007: 124–296.
57
3. 3. Vliv zm'n v mí#e znev!hodn'ní koalic
3. 3. 1. Metoda vlivu zm'n v mí#e znev!hodn'ní
Zm"na v mí(e znev!hodn"ní koalic (zavedení/zru#ení vy##í klausule pro koalice,
zv!#ení/sní$ení progrese této klausule) by se hypoteticky mohla také na podílu poslanc&,
kte(í byli zvoleni v rámci koalic, projevit. Otázka dvou zákaz& a jednoho zru#ení zákazu
koalic byla (e#ena ji$ v!#e, vedle toho se lze setkat s devíti p(ípady, kdy zem", kde se
p(edtím neuplat+ovala vy##í klausule pro koalice, takovou klausuli zavedla, v jednom
p(ípad" do#lo ke z(etelnému zp(ísn"ní podmínek pro koalice, v jednom p(ípad" k velmi
mírnému sní$ení koeficientu znev!hodn"ní koalic a v jenom p(ípad" k upu#t"ní od
znev!hodn"ní koalic. Vliv této prom"nné by se m"l projevit tím, $e v p(ípadech zavedení
(zv!#ení) vy##í klausule pro koalice by m"l podíl jejich poslanc& klesat, v opa'n!ch
p(ípadech r&st. Podobn" jako p(i hodnocení vlivu zavedení/zv!#ení klausule pro jednotlivé
strany bude posuzováno, jak se tato zm"na projevila ve volbách, které bezprost(edn"
následovaly reformu (t + 1) a ve druh!ch volbách po reform" (t + 2), pokud mezi t"mito
hlasováními nedo#lo k dal#í zm"n".
3. 3. 2. Zhodnocení vlivu zm'n v mí#e znev!hodn'ní koalic
V p(ípad" postkomunistick!ch zemí lze konstatovat, $e se p(edpokládan! vztah
(vyjma p(ípad&, kdy do#lo k zákazu koalic) projevuje jen v n"kter!ch p(íkladech.
Statisticky je p(edpokládan! trend patrn! (viz Grafy 10 a 11), ov#em v!razn" se na jeho
napln"ní podílí specifick! p(ípad Chorvatska v 90. letech. Chorvatsko mezi volbami 1995 a
2000 zru#ilo zvlá#tní klausuli pro koalice (jedná se o jedin! skute'n" relevantní pokles
koeficientu). Volby v roce 2000 (t + 1) p(inesly extrémní nár&st podílu koalic, na 'em$ se
s velkou pravd"podobností podílela p(edev#ím vnitropolitická situace, kdy se opozi'ní
subjekty spojují, aby spole'n!mi silami porazily vládnoucí re$im HDZ. Prosté vylou'ení
Chorvatska ze souboru by znamenalo, $e ve volbách t + 1 m"l podíl koali'ních poslanc&
v rozporu s hypotézou rostoucí tendenci.
58
Tabulka 13. Dopad zm"n v mí(e znev!hodn"ní koalic na jejich podíl poslanc& koalic
Zm"na klausule Podíl koalic ve volbách
t+1
N
ni$#í
stejn! vy##í
Zavedení/zv!#ení 10
4
1
5
Sní$ení/zru#ení 2
1
0
1
t+2
N
9
2
ni$#í
3
0
stejn!
2
0
vy##í
4
2
Graf 10. Zm"na podílu poslanc& koalic po zm"n" v mí(e jejich znev!hodn"ní (ve volbách t
+ 1)
59
Graf 11. Zm"na podílu poslanc& koalic po zm"n" v mí(e jejich znev!hodn"ní (ve volbách t
+ 2)
3. 4. Zhodnocení znev!hodn'ní koalic
Zhor#ení podmínek pro koalice (ve srovnání se samostatnou kandidaturou stran)
m&$e omezit podíl koali'ních poslanc&, ov#em s v!jimkou zákaz& koalic nelze jeho
p&sobení o'ekávat automaticky. P(edpoklad, $e v zemích, kde nejsou koalice
znev!hodn"ny, bude podíl koali'ních poslanc& vy##í ne$ v zemích, jejich$ volební
zákonodárství koalice znev!hod+uje, se naplnil je o 5% klausule. Zavedení mírné progrese
m"lo statisticky p(edpokládan! vliv, v komparativní rovin" je ale nutné upozornit na
v!jimky a p(i posuzování zm"n v rámci progrese na specifick! p(íklad Chorvatska, kde r&st
podílu koali'ních poslanc& po zru#ení postihu koalic velmi pravd"podobn" souvisel s jin!mi
faktory ne$ se zm"nou volebního systému.
4. Zv!hodn'ní siln!ch stran
N"které volební systémy pomocí klausule ost(e omezí okruh parlamentních stran,
ale mezi nimi ji$ pak zachovávají v!raznou proporcionalitu zastoupení. V jin!ch p(ípadech
ale nastavená pravidla pomáhají tomu, aby byly v"t#í politické strany v parlamentu
zv!hodn"ny p(ed men#ími. Jedním z mo$n!ch d&sledk& volebních systém&, které
zv!hod+ují v"t#í strany, m&$e b!t snaha aktér& o nalezení strategie, která jim umo$ní co
60
nejvíce vyt"$it z této v!hody. Budou-li se v systému pohybovat dv" strany se zisky kolem
15 % a sou'et jejich mandát& v parlamentu bude toto$n! se ziskem strany, která získala
30 % hlas&, nem"la by b!t motivace k uzav(ení p(edvolební koalice p(íli# vysoká. Pokud by
ale v!sledek voleb ukázal, $e jedna strana se 30 % hlas& obsazuje z(eteln" více k(esel ne$
dv" strany s polovi'ním ziskem, pak m&$e b!t vytvo(ení koalice jedním ze zp&sobu, jak na
této v!hod" budou participovat i men#í strany. Proto je také ov"(ováno, zda zv!hodn"ní
siln"j#ích politick!ch stran vede k vy##ímu podílu koalic a zda zm"ny pravidel vedou
k nár&stu podílu koalic (jsou-li po nich více zv!hodn"ny v"t#í strany), 'i naopak poklesu
(jsou-li proti p(edchozím pravidl&m znev!hodn"ny.
4. 1. Vliv nadreprezentace nejsiln'j%í strany na podíl koalic
4. 1. 1. Metoda v!zkumu vlivu nadreprezentace nejsiln'j%í strany
Primárn" bude ov"(ováno, zda lze najít souvislosti mezi podílem koalic a
koeficientem, kter! bude vypo'ítán d"lením AR15 nejsiln"j#ího parlamentního subjektu
vá$en!m AR (wAR) ostatních parlamentních subjekt& s p(edpokladem, $e 'ím více je
nejsiln"j#í subjekt zv!hodn"n, tím je pravd"podobn"j#í vy##í podíl koali'ních poslanc&.
Z v!zkumu budou na základ" poznatk& z minulé kapitoly p(edem vylou'eny p(ípady
zákazu koalic, vzhledem k nemo$nosti adekvátního vyu$ití AR kv&li atypické strategii
politick!ch stran v parlamentních volbách v Albánii v roce 2005 bude pominuto rovn"$ toto
hlasování a také p(ípady, kdy kv&li nedostate'né podrobnosti dat nelze stanovit AR pro
v#echny parlamentní strany (Bosna a Hercegovina v roce 1990). V p(ípad" existence více
slo$ek hlasování bude ve v!po'tu zohled+ováno pouze celkové AR, které bud získáno
pomocí vzorce (podrobn"ji viz ,edo 2006: 77–78).
4. 1. 2. Zhodnocení vlivu nadreprezentace nejsiln'j%ího subjektu
Podíl koali'ních poslanc& s mírou zv!hodn"ní nejsiln"j#í strany ve sledovaném
souboru v rozporu s hypotézou klesá (viz Graf 12). Do jisté míry se na tom podílí mal!
po'et p(ípad&, kdy se koeficient pohybuje mimo rozmezí 0,8 – 1,4, p(i'em$ práv" zde se
nachází p(íklady zemí, které (v dané chvíli) nem"ly v!razn"j#í podíl koali'ní kandidatury.
Vzhledem k této mo$né deformaci budou proto provedeny je#t" dva dal#í dodate'né
v!po'ty, z nich$ první bude zam"(en pouze na zem" s listinn!m pom"rn!m volebním
15
Po'ítáno dle vzorce AR = si/vi , tj. podíl získan!ch k(esel/podíl získan!ch hlas& dané strany
(Novák – Lebeda 2004: 414-415).
61
systémem (kter!m by m"lo dojít k z(etelnému omezení p(íklad&, které se nacházejí mimo
interval, kter! byl uveden v!#e) a druh! pouze na p(ípady, kdy nebyl podíl koalic nulov! (s
p(edpokladem, $e pokud se ji$ koalice vyskytují, bude to spí#e v zemích, kde je nejsiln"j#í
subjekt více zv!hodn"n).
V p(ípad" listinn!ch pom"rn!ch volebních systém& je p(edpokládan! vztah
p(ítomn!, ov#em pouze slab! (viz Graf 13). Obdobn" nespolehlivé je také pop(ení
hypotézy v p(ípad", $e je v!zkum omezen pouze na zem", kde jsou koalice p(ítomné (viz
Graf 14). Obecn" lze konstatovat, $e míra zv!hodn"ní nejsiln"j#í strany v praxi volebních
systém& postkomunistick!ch zemí není dostate'nou motivací pro politické strany, aby
hledaly partnery. M&$e poslou$it jako vysv"tlení p(ítomnosti koalic v individuálních
p(ípadech, ale nep(edstavuje v rámci volebního in$en!rství nástroj, kter!m lze podíl koalic
efektivn" ovliv+ovat.
Graf 12. Závislost podílu poslanc& koalic na zv!hodn"ní nejsiln"j#í strany
62
Graf 13. Závislost podílu poslanc& koalic na zv!hodn"ní nejsiln"j#í strany (pom"rné
hlasování)
Graf 14. Závislost podílu poslanc& koalic na zv!hodn"ní nejsiln"j#í strany (pouze jsou-li
koalice)
Zdroj: Vlastní v!po'et dle ,edo 2007: 124–296
63
4. 2. P#ítomnost v't%inové slo(ky
4. 2. 1. Metoda v!zkumu vlivu v't%inové slo(ky
V 90. letech byl v (ad" postkomunistick!ch zemí zaveden smí#en! volební systém,
p(ípadn" v nich je#t" p(etrvával v"t#inov! volební systém z pre-founding elections. Proto
bude testováno, zda má v"t#inová slo$ka vliv na podíl koalic. V"t#inové hlasování by m"lo
pomáhat velk!m stranám a zv!hod+ovat spolupráci p(ed samostatn!m postupem. Proto
lze p(edpokládat, $e v zemích s v"t#inov!m 'i smí#en!m volebním systémem by m"l b!t
podíl koali'ních poslanc& vy##í. Tento p(edpoklad bude testován na pr&m"rném a
mediánovém podílu koali'ních poslanc& pro volby s v"t#inovou slo$kou a bez ní, posléze
také na jednotliv!ch p(ípadech. Do v!zkumu budou za(azeny také zem", kde se volilo
v"t#inov", a které proto nemohly b!t testovány p(i posuzování vlivu klausule. Dále bude
testováno, zda p(echod k pom"rnému volebnímu systému znamenal sní$ení podílu
poslanc&, kte(í byli zvoleni v rámci koalic. Nebude nutné testovat opa'n! trend, nebo*
prozatím $ádná ze sledovan!ch zemí nep(e#la z pom"rného ke smí#enému nebo p(ímo
k v"t#inovému volebnímu systému (viz Tabulka 15).
Pro v!zkum zemí, které p(e#ly k listinnému pom"rnému volebnímu systému bude
op"t kalkulováno s volbami t + 1 a t + 2, aby bylo z(ejmé, zda se p(edpokládan! trend
nedostavil a$ s jist!m opo$d"ním.
Tabulka 14. Systémy s v"t#inov" volen!mi poslanci
Volební systém
Zem"
v"t#inov!
Ukrajina 1994*, Chorvatsko 1990, Srbsko 1990, Makedonie
1990–1994, Albánie 1991
smí#en!/personalizovan! Ma)arsko 1990-2006, Litva 1992–2006, Rusko 1993–2003,
pom"rn!
Ukrajina 1998–2002, Chorvatsko 1992–95, Makedonie 1998,
Albánie 1992–2005, Bulharsko 1990
* data o podílu koalic nejsou spolehlivá
Nejsou zahrnuty pre-founding elections v zemích b!valého SSSR.¨
Zdroj: ,edo 2007: 88.
Tabulka 15. Rok konání posledních voleb s v"t#inovou slo$kou a rok konání prvních voleb
bez v"t#inové slo$ky
Zem"
Poslední volby s v"t#inovou První volby bez v"t#inové slo$ky
Rusko
Ukrajina
slo$kou
2003
2002
64
2007*
2006
Chorvatsko
Srbsko
Makedonie
Bulharsko
1995
1990
1998
1990
2000
1992
2002
1991
* konáno po uzav(ení sb"ru dat.
Zdroj: ,edo 2007: 87–89.
4. 2. 2. Zhodnocení vlivu v't%inové slo(ky
V!zkum prokazuje, $e p(ítomnost v"t#inové slo$ky neznamená vy##í podíl koali'ních
poslanc&, ale spí#e naopak (viz Tabulky 16 a 17). Pohled na problematiku by
pravd"podobn" mohl zm"nit podrobn"j#í v!zkum, kter! by zohled+oval také r&zná ad hoc
spojenectví pro n"kolik volebních obvod&, ov#em formalizované koalice lze spí#e spojit se
zem"mi, které operují s listinn!m pom"rn!m volebním systémem ne$ se zem"mi, které
nechávají alespo+ 'ást poslanc& volit v"t#inov".
Tabulka 16. Podíl poslanc& koalic v postkomunistick!ch zemích dle volební formule
V"t#inová slo$ka
N
Podíl koalic
pr&m"r
ano
29
25,793
ne
70
33,610
medián
18,520
26,335
Tabulka 17. Podíl poslanc& koalic v jednotliv!ch postkomunistick!ch zemích dle volební
formule
V"t#inová slo$ka
N
0
0-20
6%
29
8
7
5%
70
16
15
20-40
6
9
40-60
5
15
60-80
3
10
80-100
0
5
Rovn"$ p(i p(echodu k listinnému pom"rnému volebnímu systému je patrné pop(ení
pozitivního vlivu v"t#inové slo$ky na koali'ní kandidaturu. Pr&m"rné i mediánové hodnoty
podíl& koali'ních poslanc& v!razn" rostou ve volbách t + 1 (a ve volbách t + 2 jsou stále
z(eteln" vy##í ne$ ve volbách t). Pouze v jednom p(ípad" do#lo v souladu s hypotézou ve
volbách t + 1 k poklesu podílu koali'ních poslanc&, ve volbách t + 2 je vzestup jejich
podílu proti volbám t obecn! (viz Graf 15).
65
Tabulka 18. Zm"ny v podílu poslanc& koalic po zru#ení v"t#inové slo$ky hlasování
Volby t
Volby t + 1
N pr&m"r medián N pr&m"r
Podíl koalic (%)
5 37,020 36,000 5 61,278
medián
71,420
Volby t + 2
N pr&m"r
4 57,970
medián
62,375
Graf 15. Zm"ny v podílu poslanc& koalic po zru#ení v"t#inové slo$ky v jednotliv!ch
p(ípadech
4. 3. Vliv zv!hodn'ní siln!ch stran
Hypotéza o pozitivním vlivu míry zv!hodn"ní na podíl poslanc&, kte(í byli zvoleni
v rámci koalic, se v obecné rovin" nepotvrdila, nízk! pozitivní vztah lze identifikovat jen
v p(ípad", kdy byl v!zkum omezen pouze na vyu$ití listinného pom"rného volebního
systému.
V"t#inová slo$ka v postkomunistick!ch zemích p&sobila spí#e protikoali'n", resp.
pokud byly strany ochotny v rámci jednomandátov!ch obvod& spolupracovat, volily spí#e
jiné cesty ne$ uzavírání formálních koalic.
66
5. Záv'r
V!zkum nazna'uje, $e v rámci v!voje volebních systém& postkomunistick!ch zemí
skoro nelze identifikovat krok, na jeho$ základ" by bylo mo$né konstatovat nesporn! vliv
volebního systému na ochotu stran vytvá(et p(edvolební koalice. V!jimku p(edstavují
pouze p(ípady, kdy do#lo k zákazu koali'ní kandidatury. Tímto zp&sobem bylo mo$né
docílit $ádaného a o'ekávaného v!sledku. Opa'n! p(íklad, volební systém, kter! by p(ímo
vynucoval uzavírání koalic, jako nap(. sou'asn! volební systém v Itálii (srov. %aloud –
Folt!n 2006: 185–190), nebyl prozatím v $ádné zemi zaveden.
Z nastín"n!ch hypotéz se v"t#ina nepotvrdila, ve zb!vajících p(ípadech nebyl nikdy
identifikován siln! vztah, kter! by potvrdil p(edpokládan! vztah.
1. vliv v!#e klausule – p(i vy##í klausuli pro samostatn" kandidující strany se lze spí#e
setkat s ni$#ím podílem koali'ních poslanc&, jakkoliv bylo o'ekáváno, $e tato
p(eká$ka p(inutí p(edev#ím men#í strany k hledání spojenc&. I po vylou'ení p(ípad&,
kdy jsou koalice proti samostatné kandidatu(e znev!hodn"ny, z&stal nazna'en!
trend zachován, jakkoliv ji$ je je#t" mén" z(eteln!. Paradoxn" nejvíce se na tomto
trendu podílejí zem", které mají v!razn" inkluzivní volební systémy. Zm"ny ve v!#i
klausule nazna'ily dal#í paradox, nebo* a* ji$ byla klausule sni$ována, nebo
zvy#ována, podíl koali'ních poslanc& v pr&m"ru i ve v"t#in" sledovan!ch
individuálních p(ípad& rostl. Nejv"t#í r&st lze spojit, op"t sv!m zp&sobem
paradoxn", se zavád"ním více inkluzivních pravidel. Vliv klausule se do jisté míry
projevil jen v posledním sledovaném prvku, kdy byl identifikován, by* limitovan!,
pozitivní vztah mezi podílem propadl!ch hlas& a podílem koalic v parlamentu.
V souladu s hypotézou se lze s koalicemi spí#e setkat po volbách, kdy propadlo více
hlas&. Na druhou stranu je ale nutné op"t upozornit na velk! po'et v!jimek, kter!
'iní tento vztah nespolehliv!m.
2. hor#í podmínky pro koalice – úplné eliminace koalic lze docílit jejich zákazem, jiné
zhor#ení podmínek pro koalice (ve srovnání se samostatnou stranickou
kandidaturou) je#t" neznamená nutn" p(edpokládan! v!sledek. Pokud odhlédneme
od v!jimek, platí, $e p(i 5% klausuli se spí#e s koalicemi setkáme v zemích, kde
nejsou znev!hodn"ny. P(i jin!ch v!#ích klausule ji$ ale tento vztah neplatil, dokonce
byl paradoxn" v n"kter!ch p(ípadech opa'n!. Zvlá#tní pozornost byla posléze
v"nována pouze zemím, kde jsou koalice znev!hodn"ny. Vliv tohoto znev!hodn"ní
byl hodnocen na základ" speciálního koeficientu, kter! hodnotil míru znev!hodn"ní.
Potvrdilo se, $e podíl koali'ních poslanc& klesá s rostoucí mírou jejich znev!hodn"ní
a také p(i zm"nách v mí(e znev!hodn"ní se jejich podíly m"ní v souladu
67
s o'ekávan!m trendem. Tyto záv"ry ale problematizuje p(ítomnost v!jimek a malé
N (ke zm"n" trendu p(i posouzení zm"n v mí(e znev!hodn"ní posta'ilo vy(adit
z v!zkumu jedin! p(íklad, kdy zjevn" do#lo ke vzr&stu podílu koali'ních poslanc&
z jiného d&vodu ne$ kv&li volební reform").
3. zv!hodn"ní nejsiln"j#ích stran – p(edpoklad, $e pokud jsou siln"j#í kandidátky
zv!hodn"ny proti slab#ím, budou strany více ochotné hledat koali'ní partnery, se
potvrdil jen v jednotliv!ch p(íkladech. Naopak p(i posouzení v#ech voleb spí#e
platilo, $e 'ím více jsou zv!hodn"ny nejsiln"j#í strany, tím mén" se lze setkat
s poslanci, kte(í byli zvolení v rámci koalic. Extrémn" nespolehliv! trend, kter!
souhlasil s p&vodním p(edpokladem, bylo mo$né získat pouze omezením v!zkumu
na volby s listinn!m pom"rn!m volebním systémem.
4. v"t#inová slo$ka hlasování – p(ítomnost této slo$ky v rozporu s hypotézou
znamenala men#í podíly koali'ních poslanc& a to i p(i individuálním posouzení
p(íklad&, kdy zem" p(echázela k pom"rnému volebnímu systému. Je patrné, $e p(i
v"t#inové volb" politické strany, pokud jsou v&bec ochotny spolupracovat, uzavírají
spí#e mén" formalizované dohody.
Nástroje volebního in$en!rství, které byly pou$ity v postkomunistick!ch zemích,
mají jen limitovan! vliv na koalice. V!sledky jednotliv!ch zemí jsou 'asto v rozporu
s o'ekáváním autor& reforem, resp. s jednoduchou logikou. Motivace k vytvá(ení 'i
omezování koalic, kterou je mo$né identifikovat u konkrétní zem", u jiné nep&sobí, resp.
má dokonce opa'n! vliv. Otevírá se tím otázka, zda by tedy nebylo vhodné hledat p(í'iny
ne/úsp"chu p(edvolebních koalic v postkomunistick!ch zemích primárn" v prvcích, které
s volebním systémem nesouvisí. Logick! pozitivní vztah ke koali'ní kandidatu(e m&$eme
nap(. p(edpokládat v zemích, kde je pozitivní zku#enost s touto formou kandidatury (bez
ohledu na to, zda je pou$íván stejn! volební systém), nebo v zemích, kde po ur'itou dobu
v!voje chyb"la jasná alternativa k silné vládnoucí stran", kterou se p(i nemo$nosti fúze
men#ích stran mohla stát koali'ní kandidatura. Vybraná zji#t"ní z provedeného v!zkumu by
rovn"$ zasluhovala dal#í pozornost poté, co se s p(ib!vajícími volebními sout"$emi roz#í(í
po'et p(ípad&, které bude mo$né zahrnout do v!zkumu.
68
Seznam pramen& a literatury:
• Centar za monitoring – Izbori (http://www.cemi.cg.yu).
• %aloud, D. – Folt!n, T. (2006): Electoral engeneering in use? The case of Italy. Evropská
volební studia, ro'. I., '. 2, s. 185–195, on-line text (http://ispo.fss.muni.cz/uploads/
EVS/002/evs2-3.pdf).
• Fiala, P. (1999): Vliv volebního mechanismu na politick! systém. In: Klíma, M. (ed.):
Mo$nosti úpravy 'i reformy volebního systému v %R. Praha, V,E, s. 7–21.
• Chytilek, R. (2007): Podn"ty a v!sledky. Volební a stranické systémy v evropsk!ch
zemích. In: Strmiska, M. a kol.: Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál, s. 603–
648.
• Kasapovi-, M. – Nohlen, D. (1996): Wahlsysteme und Systemwechsel in Osteuropa. In:
Merkel, W. – Sandschneider, E. – Segert, D. (eds.): Systemwechsel 2. Die
Institutionalisierung der Demokratie. Opladen, Leske+Budrich, s. 213–259.
• Kleinová, L. (2007): Anal!za v!sledk& parlamentních voleb v Republice Slovinsko a jejich
dopad na stranick! systém na celostátní a teritoriální úrovni. Diplomová práce, Brno,
Masarykova univerzita.
• Lebeda, T. (2001). P(irozen! práh pom"rn!ch volebních systém&, teorie a realita.
Politologick! 'asopis, ro'. VIII., '. 2, s. 134–149.
• Novák, M. – Lebeda, T. a kol. (2004): Volební a stranické systémy %R v mezinárodním
srovnání. Pelh(imov, Ale# %en"k.
• Pavi-evi-, V. (2002): Izborni sistem distributivni 'inioci izbornog sistema na primeru
izbora u Crnoj Gory 1990 – 2001, Beograd, Centar za slobodne izbore i demokratiju, online text (http://www.cesid.org/pdf/Izborni_sistem.pdf).
• Pospí#il, I. (2005): Utvá(ení politického systému v Estonsku. Banská Bystrica, %i$már –
Partner.
• ,edo, J. (2006): Proporcionalita zastoupení a navrstvující smí#ené volební systémy.
Evropská volební studia, ro'. I, '. 1, s. 61–91, on-line text (http://ispo.fss.muni.cz/uploads/
EVS/001/04_EVS-EES_-_Proporcionalita_zastoupeni.pdf).
• ,edo, J. (2007): Volební systémy postkomunistick!ch zemí. Brno, Centrum pro studium
demokracie a kultury.
• Taagepera, R. (1998a): Effective Magnitude and Effective Threshold. Electoral Studies,
Vol. XVII., No. 4, pp. 393–404.
• Taagepera, R. (1998b): Nationwide inclusion and exclusion thresholds of representation.
Electoral Studies, Vol. XVII., No. 4, pp. 405–417.
• Zákon '. 187/1998 Z. z.
69
• Zakon o izboru odbornika i poslanika (http://www.cemi.cg.yu/vazeci_zakoni/oip.php).
70
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Teritorializace volební podpory v expertních
modelech volební predikce v Kanad" a Spojeném
království
(Territorialization of the electoral support in expert models of
electoral prediction in Canada and the United Kingdom)
Vít #imral ([email protected])
Abstract:
The paper comments upon the recent changes in the election forecasting models in
Canada and the United Kingdom. Firstly, several common features of expert
forecasting models are discussed and the Cube rule introduced. Secondly, the article
points at the national modifications of forecasting models in the UK and Canada
respectively and shows their implications for the general trend in electoral
forecasting. In conclusion, three observations on a possible development in the field
are made.
Keywords:
electoral prediction, FPTP, Canada, United Kingdom, territorialization, expert models
1. Úvod
Expertní volební predikce se v zemích s dlouholetou demokratickou zku#eností 'adí
mezi nejvíce rozvinuté oblasti politické v"dy. Nespornou p'í(inou je vysoká praktická
upot'ebitelnost v!sledk& v!zkumu, které nejsou jen doménou úzké badatelské obce, ale i
centrem zájmu #ir#í ve'ejnosti.
V sou(asné dob" se pro volební p'edpov"di pou$ívají (ty'i základní modelové typy:1
•
v!zkumy ve'ejného mín"ní
•
indikátorov! model voli(ského chování zalo$en! na ekonomické historii a její
percepci
•
predikce v!sledk& celonárodních voleb z v!sledk& p'edcházejících voleb
lokálních, regionálních (i dopl)ovacích
•
vyvození v!sledk& na základ" stabilních vzor& v chování elektorátu v minul!ch
volbách
Vlivem r&zn!ch faktor& institucionální (i sociální povahy se na p'edvolební v!zkumy
ve'ejného mín"ní v drtivé mí'e nelze pln" spolehnout p'i p'edpov"dích skute(n!ch
v!sledk& voleb.
Úkolem politologické obce je proto nad bází sociálních empirick!ch dat
vystav"t nové patro z teoretick!ch konstrukt&, které umo$ní p'edpov"di zp'esnit a, bude-li
to mo$né, pou$ít je univerzáln" a opakovan" ve volbách v odli#n!ch zemích. Desítky za
popsan!m ú(elem vznikl!ch model& byly ji$ vytvo'eny p'edev#ím ve t'ech zemích
s anglosaskou tradicí volebního systému FPTP 2: v USA, Kanad" a ve Spojeném království.
Uvedené zem" spojuje nejen identick! zp&sob p'epo(tu hlas& na mandáty, ale i dlouholet!
stranick! systém „více-mén" bipartismu“, kter! rozsah mo$né komplexnosti model&
v komparaci se zem"mi jin!ch stranicko-volebních formulí v!razn" sni$uje. P'esto
ponechává dostate(n! prostor pro odli#né zp&soby konstrukce, typy zahrnut!ch
matematick!ch operací, po(et a druh sledovan!ch prom"nn!ch tak, aby odpovídaly lépe
po$adavk&m specifi(nosti daného národního systému a v neposlední 'ad" i zám"r&m
autora.
Tato práce se zam"'uje p'edev#ím na omezen! okruh expertních model&
vycházejících z volebních statistik a p'edvolebních pr&zkum& a predikujících v!sledky voleb
do House of Commons Spojeného království a Kanadské federace. Jejím zám"rem je
poukázat na zm"ny v dosavadním zp&sobu volebního p'edpovídání tak, aby predikce
1
Následující rozd"lení je p'evzato z Borisyuk – Borisyuk – Rallings – Thrasher 2001.
2
„First-past-the-post“ (FPTP) je volební systém jednomandátov!ch obvod&, kde se vít"zem stává
kandidát s relativní v"t#inou odevzdan!ch hlas& (Sartori 2001: 64; k problém&m (eského
názvosloví viz Chytilek 2007: 46 – 48).
72
Jan !imral: Teritorializace volební podpory v expertních modelech...
reflektovaly i nedokonalou nacionalizaci stranick!ch systém&. V práci jsou sledovány
následující aspekty tohoto procesu: vzr&st v!znamu mal!ch, respektive regionálních stran,
teritorializace voli(ské podpory, vliv popularity stranick!ch leader& a zp&sob, jak!m se
promítají do v!voje nov!ch expertních model&. Pozornost je v"nována prom"nám metody
p'edvolebního sb"ru dat i modifikacím v p'epo(tech hlas& na mandáty.
V následující kapitole budou stru(n" popsány dnes u$ívané p'edpov"di z dat
v!zkum& preferencí a v!sledk& minul!ch voleb a jejich spole(né charakteristiky. Sou(asn"
si p'iblí$íme tzv. Zákon krychle a jeho dosavadní modifikace nejen v Británii a Kanad", ale i
v USA. Dal#í
(ást práce se bude v"novat specifik&m národních model& Spojeného
království a Kanady a jejich prom"n v dosavadní praxi. Zvlá#tní pozornost bude v"nována
otázce nacionalizace a jejího vlivu na podobu formulí a na p'esnost odhad&.
V záv"ru
shrneme modifikace model&, kter!mi se politi(tí experti sna$í reagovat na vliv prostorové
heterogenity voli(ské podpory v systémech „upadajícího“ bipartismu3.
2. Sou$asnost expertních model%
2.1. Spole$né charakteristiky politicko-ekonomick!ch model%
„P'edpov"d"t volby znamená znát v!sledek n"(eho p'edtím, ne$ se to stane.
V"decké metody k p'edpovídání zahrnují pr&zkum ve'ejného mín"ní, politického trhu a
statistiku.“ (Lewis-Beck 2005: 145). Matematické formule, kter!mi jsou expertní modely
obvykle vyjad'ovány, jsou v zásad" zalo$eny na 3 odli#n!ch kvalitativních i kvantitativních
p'ístupech získávání dat:
1) ekonomick!: agregátn" m"'iteln! v!kon ekonomiky zem"
2) sociologick!: vzorkem m"'itelné a statisticky odhadované volební preference
elektorátu
3) historick!: nezm"'itelné dopady historick!ch událostí na v!sledky voleb
Spojení kvantitativní a kvalitativní metody má své kladné i záporné stránky.
Nespornou v!hodou je schopnost kombinovan!ch model& reflektovat dlouhodobé
tendence v chování voli(&, zárove) v#ak ú(inn" reagovat na krátkodobé v!kyvy voli(ské
podpory zap'í(in"né jevy, je$ mají z hlediska preferencí „skokovou“ povahu. Klasické
metody predikce ze statistik minul!ch voleb ze své povahy nedoká$í odrazit nap'. rapidní
3
Upadající bipartismus („declining two-party system“) je spojení propagované p'edev#ím britskou
politolo$kou Pippou Norrisovou (Norris 1997 a 2004). Dnes pou$íváno ale i v souvislosti se
stranick!mi systémy Latinské Ameriky (McCoy – Myers 2004).
73
vzr&st regionálního separatismu a vznik regionální strany, kter! je mo$né v modelech
zachytit pouze v podob" um"lé prom"nné. To na druhou stranu vná#í do v!po(tu zcela
nev"deck! prvek zalo$en! pouze na odhadu autora modelu a jeho uvá$ení o v!znamnosti
r&zn!ch spole(ensk!ch událostí. I kdy$ je mo$né statisticky vysledovat a relativn" ur(it i
míru vlivu takov!ch jev& na voli(stvo, interpretace sociologick!ch a historick!ch dat a
jejich tranzice do kvantifikovateln!ch prom"nn!ch z&stává d&le$it!m (initelem, kter! m&$e
a$ na neúnosnou míru zv!#it pravd"podobnou chybu odhadu.
Zcela zásadním faktorem p'i p'edpov"dích voleb v Kanad" a Spojeném království je
bezpochyby blízkost jejich politick!ch systém& zalo$en!ch na spole(ném britském d"dictví,
v prvé 'ad" pak identická podoba volební formule. To dovolilo politolog&m v t"chto zemích
komparativní metodou precizovat modely zalo$ené na v!zkumech preferencí,
dlouhodobém volebním v!voji a ekonomick!ch ukazatelích.
T"$ko m"'itelné prvky jsou
pak odhadovány na základ" statistick!ch dat tak, jak jsou dlouhodob" zrcadleny ve
volebním systému FPTP a slo$ení poslanecké sn"movny. Modely reflektují p'edev#ím
následující dominantní prvky politiky:
•
Kontinuální stranická tradice a systém, ve kterém je mo$né charakterizovat rivaly o
ka$dé poslanecké k'eslo podle vzoru „incumbent vs challenger(s)“. Stejn! vzor je ve
v"t#ím m"'ítku mo$né aplikovat na vztah dosavadní vlády a opozice. Dvoupólovost
stranického sytému, která le$í v pozadí pou$ité rivalitní charakteristiky, je dle
Duvergerova zákona zp&sobena volebním systémem, dle G. Sartoriho navíc i
sociáln"-etnick!m profilem elektorátu (Duverger 1951; Sartori 1976).
•
Zp&sob p'evodu hlas& na mandáty Ve volebním systému FPTP je primárn" d&le$it!
po(et získan!ch k'esel, nikoliv celkov! po(et získan!ch hlas&. Plo#n" získan! vzorek
sociálního agregátu neodrá$í lokální koncentraci voli(stva jedné strany, která tak
m&$e získat v"t#inu mandátu i bez celkové v"t#iny získan!ch hlas&. V systému FPTP
je takov! v!sledek voleb regulérním, spí#e ne$ ojedin"l!m jevem.
•
Premiérsk! systém vlády Ve Spojeném království i Kanad" existuje konstitu(ní
konvence ustanovující jako premiéra p'edsedu nejsiln"j#í strany v dolní sn"movn".
Empirické pr&zkumy potvrzují, $e otázka popularity a akceptace premiérova vedení
politiky koreluje pozitivn" i s voli(skou podporou jeho strany v dolní sn"movn".
Zkoumané zem" jsou si podobné i v dal#ích sociálních dimenzích. Volební systém
nevzniká v teoretickém vzduchoprázdnu, ale je odrazem spole(nosti, která jej tvo'í a skrze
n"j reguluje sv&j v!voj. I nepolitické oblasti zastupují indikátory p'ímo vzta$ené k chování
voli(& nebo volen!ch subjekt&:
74
•
Ekonomické faktory a jejich aktuální reflexe elektorátem Hospodá'ské v!kony státu
za dosavadní vlády pochopiteln" siln" ovlivní voli(ské chování, hlavn" mezi stále se
roz#i'ující skupinou voli(& bez stabilní stranické p'íslu#nosti. M"'iteln!mi prom"nn!mi
pro tento faktorov! typ je míra r&stu HDP, inflace a nezam"stnanosti.
•
Psychologické faktory Do této skupiny lze zahrnout jak dlouhodobé procesy v chování
voli(&, tj. empiricky prokázanou tendenci ke kyvadlov!m zm"nám v podpo'e vlády
z d&vodu pouhé touhy po n"jaké zm"n" (Abramowitz 2000), tak i #okové p'esuny
preferencí zp&sobené aférami politick!ch aktér& a aktuálními událostmi na
p'edvolebním jevi#ti.
Ji$ od 70. let se badatelé zam"'ení na p'edpovídání volebních v!sledk& sna$í
v jediném modelu zahrnout co nejvíce shora uveden!ch prvk&. Ve star#ích modelech jsou
patrné specifické národní p'ístupy ke zkoumanému problému: zatímco americká tradice
vsázela na kombinaci indikátor& ekonomického o(ekávání a pr&zkum& popularity soudobé
prezidentské administrativy (Lewis-Beck – Rice 1984; Oppenheimer – Stimson – Waterman
1986), britská na b"$né pr&zkumy politick!ch preferencí kombinované s dlouhodob!mi
volebními statistikami (Whiteley 1979; Paldam 1981), kanadská pak na cykly mezi
incumbents/challengers na úrovni provincií nebo region& a zp&sob p'evodu hlas& na
mandáty odli#n! od britského (Qualter 1968).
V 80. a 90. letech v!voj expertních model& zpomalil a$ tém"' k naprosté stagnaci. Od
p'elomu minulého a sou(asného století v#ak zaznamenáváme obnoven! zájem o tuto
oblast politologie, kter! s sebou p'inesl i zdokonalení dosavadních postup&. Nov! p'ístup
k p'edvolebním predikcím je charakteristick! vzájemn!m prolínáním jednotliv!ch národních
#kol, pokusy o predik(ní modely v zemích s jinou ne$ FPTP volební formulí a zárove)
reflexí aktuálních zm"n ve stranick!ch konfiguracích anglosaského sv"ta.
Jedním z nejd&le$it"j#ích moment&, kter!m se sou(asná v"decká obec zab!vá, je
postupující regionalizace, respektive provincializace v britském a kanadském systému.
Zatímco Kanada je díky federalizované struktu'e dlouhodob" pova$ována za neduvergerovsk! unikát pluralitních volebních formulí, Spojené království je pomalu do této
pozice tla(eno postupující devolucí dosud centralizovaného westminsterismu. Jak na tento
stav musela zareagovat v"decká obec zab!vající se expertními p'edvolebními odhady, je
patrné i na klasickém atributu zemí se systémem FPTP – p'evodu hlas& na mandáty dle
Zákonu krychle.
75
2.2. Zákon krychle
Volební systém je nesporn" jedním z hlavních determinujících faktor& p'i produkci
ergo predikci v!sledk& voleb. Podoba formule, podle ní$ se rozd"lují k'esla jednotliv!m
stranám dle po(tu získan!ch hlas&, musí b!t tedy implicitn" obsa$ena i ve vzorci pro
v!po(et distribuce k'esel v zastupitelském orgánu. Patrn" nejstar#ím a nejdéle pou$ívan!m
pravidlem pro p'evod hlas& na mandáty a p'edpov"di v!sledk& voleb z p'edvolebních
pr&zkum& v zemích FPTP je tzv. Zákon krychle, kter! 'íká, $e „procentuální pom"r zisku
k'esel získan!ch vít"znou stranou oproti druhé stran" je úm"rn! t'etí mocnin"
procentuálního pom"ru hlas& celkov" vít"znou stranou získan!ch (Kendall – Stuart 1950:
183)“. Pokud první strana získala po(et k'esel A a druhá B, po(et hlas& pro první stranu je
a a pro druhou b:
P'i empirické aplikaci ale uveden! vzorec vykazuje pro praxi zcela fatální míry chyby
v p'edpov"dích jak v Kanad", Spojeném království, tak i v dal#ích zemích FPTP. Ze
statistick!ch dat (Kendall – Stuart 1950: 190) lze snadno ov"'it platnost sartoriánského
pravidla, $e Zákon krychle funguje ideáln" pouze ve dvojstranickém systému
s dostate(n!m rozptylem elektorátu v jednotliv!ch obvodech. Jin!mi slovy, celá formule
podjímá a) rozptyl hlas& pro ob" strany homogenní v prostoru a (ase, b) proporcionalitu
p'epo(tu hlas& na mandáty, kde 50 % hlas& znamená 50 % k'esel. Pro zachování
p'esnosti p'edpov"di je t'eba, aby maximální odchylka od pr&m"rného rozptylu voli(stva
byla 13,7 % (Gudgin – Taylor 1980: 518), pro dosa$ení typické logaritmické k'ivky by
nem"la dokonce p'esáhnout 12,5 % (Theil, 1970). Taková situace ov#em ze v#ech zemí
FPTP existovala reáln" pouze v Británii mezi léty 1945 a 1970 (Tufte 1973: 546) a
v omezené mí'e i na Novém Zélandu a$ do volební reformy v roce 1996.
Kdy$ nap'íklad v roce 1973 aplikoval E. Tufte (Tufte 1973: 546) toto pravidlo na volby
ve Spojen!ch státech v letech 1868 – 1970, dosáhl v!#e p'esnosti pouze 68/100. Sám
Tufte tuto skute(nost p'isuzuje hlavn" siln"j#í pozici demokrat& v obvodech s malou
voli(skou ú(astí (Tufte 1973: 543) a naprosté dominanci republikán& v m"stsk!ch státech
v!chodního pob'e$í (New York, New Jersey). Obecn!m vysv"tlením tak slabé korelace je
teritorializace americké politiky v podob" tradi(ní p'evahy republikán& na severov!chod" a
76
demokrat& na jihu Spojen!ch stát&. V neposlední 'ad" je nerovnováha na mnoha místech
je#t" nav!#ena gerrymanderingem4
jedné nebo i obou hlavních stran. Efekt tohoto
fenoménu byl v pozd"j#ích predikcích vyrovnáván aplikací um"lé prom"nné nebo r&zn!m
koeficientem zohled)ujícím práv" tradi(ní p'evahu jedné strany v obvodu (viz nap'.
Grofman 1983).
Zákon krychle zjevn" v praxi nefunguje tak, jak by bylo pro p'edpov"di vhodné.
Z hlediska (ist" teoretického ostatn" nelze jeho existenci ospravedlnit jinak ne$ jeho
maximální jednoduchostí. Nevysv"tluje ov#em, pro( by se práv" v systémech FPTP m"ly
tvo'it shluky voli(& ur(ité velikosti (tj. ideáln" jednoho volebního obvodu) se zcela shodnou
mírou reciprocity vztahu mezi sebou a shodnou reakcí na podn"ty zvn"j#ku.
Jedin!
zp&sob, jak teoreticky vypo(ítat ideální velikost takového voli(ského obvodu, je pouze
retroaktivním pou$itím práv" (empiricky vyvozeného) Zákona krychle (Gudgin – Taylor
1979: 31-53). V d&sledku toho není ale mo$né do vzorce zavést anomálie p&vodn"
dvoustranick!ch systém& typu teritorializace elektorátu nebo vzr&stu volební podpory t'etí
strany a bez dal#ích modifikací tak z&stává jako nástroj predikce de facto nepou$iteln!.
3. Národní modifikace
3.1. Spojené království
Pravidelné volební p'edpov"di se ve Spojeném království objevují od 70. let 20.
století a a$ do voleb 1992 byly zalo$eny na jednoduchém sb"ru p'edvolebních diferencí a
aplikaci Zákona krychle a v!po(tu „swingu“5 mezi konzervativci a Labour Party podle
jednoduché matice (Payne 2001: 9):
kde S je zm"na preference voli(stva, K1 a L1 procentuální v!sledky konzervativc&,
respektive labourist&, v minul!ch volbách a K2 a L2 p'edstavuje preference p'edvolebního
pr&zkumu.
4
Gerrymandering je zm"na hranic volebního obvodu za ú(elem zv!hodn"ní n"kterého z kandidát&
(i n"které strany. Jméno odvozeno od Elbridge Gerryho (1744 – 1814), guvernéra státu
Massachusetts a jednoho z prvních praktik& tohoto druhu politické manipulace.
5
„Swing“ je anglick! termín b"$n" pou$ívan! pro zm"nu volebních preferencí ve dvoustranickém
systému ve prosp"ch dosavadní opozice a ustavení nové protivládní v"t#iny. %eská politologie
jednoslovn! v!sti$n! p'eklad tohoto termínu stále je#t" hledá.
77
Na obecné úrovni tento model dosahoval pom"rn" velké p'esnosti a$ do konce 80.
let a vzr&stu v!znamu liberálních demokrat& a stran keltsk!ch region& (Mughan 2004:
294). V souvislosti s t"mito zm"nami p'e#la i BBC, která model „uniformní“ celonárodní
zm"ny
u$ívala od roku 1974
s pou$itím stejné formule, ov#em na úrovni jednotliv!ch
mandát&. A to a$ do roku 1992, kdy v#echny predikce zalo$ené na „swingu“ chybn" ur(ily
za vít"ze voleb labouristy (Payne 2001: 10). Problém m&$eme s tém"' naprostou jistotou
p'isoudit v"t#ímu po(tu mandát& men#ích stran (Blau 2002; Mair 1997), kter! úzce
souvisel s relativn" nov!m (Galbraith – Rae 1989: 132 – 135) a v predikci nereflektovan!m
fenoménem britského elektorátu – taktick!m hlasováním. Sarlvik a Crewe (1983) za dal#í
mo$nou p'í(inu pova$ují rapidní zv!#ení voli(ské volatility zavin"né externími faktory
nesouvisejícími s regionalizací ani institucionálními tlaky.
Stejná nep'esnost se v odhadu objevila i ve volbách 2005, kdy ztráta labourist&
nedosahovala takové v!#e v $ádné p'edvolební p'edpov"di. Zaveden! model nedokázal
reagovat na nov! p'esun stranické podpory ve prosp"ch Labour (tj. celkového bias strany,
nejen pouze mandát& ve sn"movn"), a opakovala se tak situace s p'edpov"*mi voleb
1992 a 1997. Uvedení dynamického typu v!po(tu (Clarke et al. 1998) namísto
strukturálního chybu zmen#ilo, ale neodstranilo. Dá se p'edpokládat, $e i po zavedení tzv.
Kellnerova indexu6
a expertních p'edvolebních model& zahrnujících ekonomické a
psychologické faktory (Belanger – Lewis-Beck – Nadeau 2004 a 2005) se bude uvedená
odchylka objevovat v ka$dé dal#í p'edpov"di v závislosti na mí'e p'esunu voli(ské podpory
mezi jednotliv!mi regiony Spojeného království. V roce 2009/10 bude navíc nav!#ena
zm"nou hranic volebních obvod&, nev!hodnou pro dnes vládní stranu (Clarke – Sanders –
Stewart 2005: 15).
I p'i u$ití Zákona krychle narazíme ve Spojeném království na problémy spojené
s rostoucím voli(sk!m potenciálem t'etí strany. V roce 1968 Terence H. Qualter a Henri
Theil Zákon jednodu#e upravili tak, aby byl aplikovateln! i na vícestranick! systém (Laakso
1979: 356):
kde K je podíl k'esel, h podíl získan!ch hlas& a n po(et sout"$ících stran. Tento model je
jednodu#e pou$iteln! pro v#echny stranické formáty vzniklé v systému FPTP. T'etí mocnina
6
Kellner&v index stranické podpory je ekonometrick! model predikce vypo(ítan! z p'edvolebního
pr&zkumu Gallup poprvé v roce 2001 Peterem Kellnerem. Blí$e viz www.yougov.com.
78
reprezentující Zákon krychle navíc m&$e b!t nahrazena libovoln!m (íslem v intervalu 1
(ideální proporcionalita) a$ 3 (Theil 1969: 521).
Markku Laakso (Laakso 1979) pou$il v této modifikaci Tufteho koeficient 2,5 (viz
ní$e) v reflexi na nár&st voli(ské síly Liberal Democrats a do#el k paradoxnímu záv"ru:
model je sice p'esn"j#í ne$ Zákon krychle p'i zapo(ítání v#ech stran na celonárodní úrovni,
p'i obdobném pou$ití na jednotlivé regiony Spojeného království v#ak relativn" mén".
Naopak, na regionální úrovni dominuje dvou a p&ltá mocnina t'etí p'i v!po(tu mandát&
pouze dvou nejsiln"j#ích stran, nikoliv v#ak na úrovni celonárodní (Laakso 1979: 362).
3.2. Kanada
Nejv!razn"j#í odli#ností kanadsk!ch p'edvolebních model& je rozd"lení celkové
národní p'edpov"di na p'edpov"di v!sledk& v jednotliv!ch provinciích. Dnes pou$ívan!
model „regionálního“ Zákona krychle p'edstavil Barry Kay. Pro volby v letech 1967-2004 se
v Kayov" modelu sní$ila odchylka mezi odhadem a skute(n!m v!sledkem voleb z 21,8
mandátu na 8,2 (Kay 2000: 2). Hlavní p'edností tohoto p'ístupu je bezpochyby jeho
schopnost reagovat na náhlé zm"ny voli(sk!ch preferencí v relativn" voli(sky
separovan!ch regionech Kanadské federace. Krom" ji$ uvedeného prvku model navíc
obsahuje i modifikátor zachycující efekt „incumbent/challenger“7 kopírující americkou
tradici – ten je ov#em (ist" um"lou prom"nnou, její$ hodnota m&$e b!t odvozena pouze
z empiricky získan!ch dat. Proto model nedoká$e zachytit vstup nov!ch relevantních stran
do politického prostoru.
Nejp'esn"j#ích v!sledk& Kay&v model dosahoval pro období let 1963 – 88, je$ se
v kanadské politice vyzna(ovalo stabilností provinciálních stranick!ch systém&. V roce 1993
jej nebylo mo$no aplikovat na bleskov! nástup Bloc Quebecois objeviv#ího se ve volebních
v!sledcích v&bec poprvé.
Quebec je z hlediska voleb i jejich predikcí obecn" regionem vybo(ujícím z b"$ného
kanadského standardu, kter! rozhodujícím zp&sobem ovlivnil v!sledky v#ech federálních
voleb u$ od (as& Konfederace (Clarke – Kornberg
1992). Krom" odli#ného fungování
provinciálního stranického systému je pozoruhodn!m fenoménem i zv!#ená popularita
v&dce jedné z hlavních federálních stran, pochází-li práv" z této frankofonní provincie. Od
40. do 80. let se p'ítomnost Quebe(ana v (ele strany odrazila pr&m"rn!m zv!#ením
voli(sk!ch preferencí strany o 13 % (Lemieux – Crête 1981) oproti dobám s leaderem
7
„Incumbent“ je dosavadní dr$itel mandátu obhajující jej v nov!ch volbách, „challenger“ je
jak!koliv jin! kandidát na tent!$ mandát. %eská terminologie op"t chybí.
79
pocházejícím z jiné provincie. Od 2. sv"tové války okupovali Quebe(ané post premiéra
celkem po dobu 45 let.
Podstatn!ch úprav se v Kanad" také do(kal samotn! Zákon krychle, a to ze zjevn!ch
d&vod& zap'í(in"n!ch historick!m a následn" institucionálním v!vojem zem": kanadské
volby nejsou „zalo$eny na celonárodních problémech, na které rozdílné skupiny voli(&
reagovaly v zásad" obdobn!m zp&sobem (Butler 1967: 197)“. Theilovu a Qualterovu
formuli modifikovaného Zákona logaritmizoval Edward Tufte (Tufte 1973):
kde + p'edstavuje z dosavadní empirie statisticky získan! pom"r mezi podílem k'esel a
hlas& strany (tj. pro Zákon krychle je
a
). Tufte popsan!m postupem do#el
k záv"ru, $e v kanadsk!ch federálních volbách je v!hodné t'etí mocninu Zákona nahradit
(íslem 2,5. Jeho modelem je vlastn" matematicky vyjád'ena tradi(ní podoba stranické
soustavy v Kanad" blí$ící se systému 2-a-p&l strany, kdy za siln!mi liberály a
(pokrokov!mi) konzervativci nastupuje blok men#ích stran farmá'sk!ch nebo typu Nové
demokracie. Pro budoucí predikce je ale nejpodstatn"j#í, $e ani Tufteho model nedokázal
zachytit volební zem"t'esení v Quebecu v roce 1993.
4. Zhodnocení
Expertní modely p'edvolebních odhad& za$ívají v t"chto letech novou renesanci.
V souvislosti s propojováním jednotliv!ch národních #kol a roz#i'ující se komunikací mezi
americkou a evropskou politickou v"dou dochází i ke kombinování metod pro predikci
v!sledk& voleb v zemích FPTP. Jedním z nov!ch trend& je snaha reflektovat prostorové
rozdíly ve voli(ské podpo'e stran v jednotliv!ch zemích a zm"ny v tradi(ní dvojstranické
konfiguraci. Ve Spojeném království a v Kanad" m&$eme identifikovat t'i relativn" (erstvé
zm"ny v predik(ních vzorcích, je$ se s nejv"t#í pravd"podobností stanou v budoucnu jejich
neodmyslitelnou sou(ástí a u kter!ch je mo$né obecn" p'edpov"d"t jejich blízk! v!voj:
1) Regionalizace (i lokalizace volebních predikcí. Zatímco v p'ípad" Kanadské federace
je vyu$íváno v!zkum& stranick!ch preferencí na úrovni jednotliv!ch provincií nebo
separovan!ch region&, ve Spojeném království se od 90. let provád"jí zvlá#, v!zkumy
v ka$dé konstitutivní zemi. Model celonárodní predikce bude v$dy zákonit" mén"
80
p'esn! ne$ p'edpov"di u(in"né pro men#í oblasti, z nich$ je následn" zobrazen cel!
volebn"-geografick! obraz. Rozdíly mezi jednotliv!mi volebními obvody jsou ale (asto
velmi rozdílné i na úrovni regionální. V n"kter!ch zemích sv"ta jsou proto p'edvolební
pr&zkumy zalo$eny na konstruovaném reprezentativním vzorku, v jin!ch na v!b"ru
„barometrick!ch“ indikátorov!ch volebních obvod&. Ur(it!m 'e#ením by bylo vyu$ití
v!sledk& relevantních lokálních voleb jako indikátoru potenciální anomálie – #ir#ímu
vyu$ití takov!ch dat ov#em ve Spojeném království i Kanad" zabra)uje odli#né
uspo'ádání parlamentních volebních obvod& s obvody pro volby do místní
samosprávy.
2) Opou#t"ní tradi(ního Zákona krychle. P'esto$e je vzorec Zákona asi nejdéle
pou$ívan!m nástrojem pro predikci obsazení mandát& v zemích FPTP, po 100 letech
u$ívání u$ je t'eba jej kone(n" ozna(it za obsoletní. Ani ve Spojeném království, ani
v Kanadské federaci dnes nefunguje ideální bipartismus, kter! by v p'edvídání slo$ení
sn"moven umo$nil spolehnout se na porovnání hlas& pouze dvou nejv"t#ích stran.
„T'etí“ strany jsou u$ pevn" zachycené ve stranické konfiguraci obou sledovan!ch
zemí, stejn" jako strany typu regionální obrany. T'etí mocnina Zákona by tak m"la
b!t nahrazena ve specifick!ch p'ípadech mocninou odpovídající lépe efektivnímu
po(tu parlamentních stran a vzorec „swingu“ voli(ské podpory po(ítán pro v#echny
mo$né vztahové dvojice stran. Heterogenita voli(ské podpory je dal#ím faktorem
ovliv)ujícím nep'esnost vzorce. Dlouhodobá voli(ská p'evaha n"kter!ch stran
v jednotliv!ch obvodech m&$e b!t do vzorce zakomponována um"l!m modifikátorem
incumbents/challenger.
Pro celonárodní úrove) je ve Spojeném království b"$né
naopak vyu$ití modifikátoru cyklické „únavy“ voli(stva z dlouhodob"j#í vlády jedné
strany (p'ibli$n" 2,5 volebních období je statistick!m pr&m"rem pro Labour i
Konzervativní stranu).
3) Reflexe teritoriáln" heterogenní podpory leader&. I kdy$ je p'ípad Quebe(an& jako
v&dc& hlavních kanadsk!ch stran specifick!m fenoménem, se zvy#ující se medializací
$ivota politik& v demokratick!ch zemích nelze podce)ovat vliv, jak! má jejich
regionální p'íslu#nost nebo rodi#t" na prostorovou koncentraci voli(ské podpory. V
p'ípad" mal!ch nebo nov!ch stran jsou leade'i (asto nejd&le$it"j#í zbraní
v p'edvolební kampani a jejich prezentovan! lokální patriotismus (asto m&$e hrát
d&le$itou roli p'i zisku mandát&. Ve v"t#ím m"'ítku se dá vysledovat v Kanad" i ve
Spojeném království tendence k prostorové heterogenit" rekrutace stranick!ch
81
p'edák& u hlavních i regionálních stran. Není snadné postihnout tento jev
v p'edvolebním odhadu – je mo$né jej do formule zavést um"lou prom"nnou (nap'.
u statisticky známé anomálie quebeck!ch leader&), koeficientem vy##í
popularity
v ur(it!ch volebních obvodech nebo jej pouze zohlednit v modifikátorech jin!ch
(nap'. ve zm"n" postavení incumbents/challenger).
Seznam pramen% a literatury
• Abramowitz, A. I. (2000): Bill and Al’s excellent adventure: forecasting the 1996
presidential election, in: Campbell, J. E. – Garand, J. C. (eds.): Before the Vote:
Forecasting American National Elections, Sage, Thousand Oaks, CA, pp. 47–56.
• Belanger, Eric – Lewis-Beck, Michel, S. – Nadeau, Richard (2005): A Political Economy
Forecast for the 2005 British General Election, British Journal of Politics and International
Relations, Vol. 7, pp. 191–198.
• Belanger, Eric – Lewis-Beck, Michel, S. – Nadeau, Richard (2004): General election
forecasts in the United Kingdom: a political economy model, Electoral Studies 23, pp.
279–290.
• Blau, A. (2002): Seats–votes Relationships in British General Elections, 1955–1997,
University of Oxford, DPhil thesis, nepublikováno.
• Blumler, Jay G. – Kavanagh, Dennis – Nossiter, T. J. (1996): Modern Communications
versus Traditional Politics in Britain: Unstable Marriage of Convenience, in: Swanson, D. –
Mancini, P. (eds.): Politics, Media, and Modern Democracy: An International Study of
Innovations in Electoral Campaigning and Their Consequences, London: Praeger.
• Borisyuk, Roman – Borisyuk, Galina – Rallings, Colin – Thrasher, Michael (2001):
Forecasting the 2001 General Election Result: A Neural Network Approach,
nepublikováno, dostupné z WWW: http://www.psa.ac.uk/spgrp/epop/election
%20forecasting.pdf (ov"'eno k 17. 3. 2008).
• Box, G. E. P. – Jenkins,
G. (1976): Time Series Analysis: Forecasting and Control,
Holden-Day.
• Brown, P. – Firth, D. – Payne, C. (1999): Forecasting on British Election Night 1997, J. R.
Statist. Soc. A, 162, pp. 211–226.
• Butler, D. E. (1987): The Electoral System in Britain since 1918, London.
• Clarke, Harold D. – Kornberg, Allan (1992): Support for the Canadian Federal Progressive
Conservative Party since 1988: The Impact of Economic Evaluations and Economic
Issues, Canadian Journal of Political Science, Vol. 25, pp. 29–53.
82
• Clarke, Harold D. – Sanders, David – Stewart, Marianne (2005): Taking the bloom off
new Labour’s rose: The 2005 general election and beyond, p'edná#ka z v!ro(ního
zasedání Elections, Public Opinion and Polling Group of the Political Studies Association,
University of Essex, ze dne 9. 11. 2005.
• Clarke, H. D. – Norpoth, H. – Whiteley, P. (1998): It’s about time: Modelling political and
social dynamics, in: Scarbrough, E., Tanenbaum, E. (eds.): Research strategies in the
social sciences: A guide to new approaches, Oxford University Press, Oxford, pp. 127–
155.
• Curtice, John (2005): From Votes to Seats, nepublikováno, dostupné z WWW:
www.britishpollingcouncil.org/john-curtice.pdf (ov"'eno k 17. 3. 2008).
• Duverger, Maurice (1951): Les partis politiques, Paris: Librairie Armand Collin.
• Galbraith, John W. – Rae, Nicol C. (1989): A Test of the Importance of Tactical Voting:
Great Britain, 1987, British Journal of Political Science, Vol. 19, No. 1, pp. 126–136.
• Grofman, Bernard (1983): Measures of Bias and Proportionality in Seats-Votes
Relationships, Political Methodology, Vol. 9, pp. 295–327.
• Gudgin, Graham – Tayolr, Peter J. (1979): Seats, Votes, and the Spatial Organisation of
Elections, London: Pion Ltd.
• Gudgin, G. – Taylor, P. J. (1980): The Decomposition of Electoral Bias in a Plurality
Election, British Journal of Political Science, Vol. 10, No. 4., pp. 515–521.
• Gujarati, D. N. (1988): Basic Econometrics, New York: McGraw-Hill International.
• Chytilek, Roman (2007): Zkoumání v"t#inov!ch volebních systém&, diserta(ní práce,
Brno: Masarykova univerzita.
• Kay, Barry (2000): Improving Upon the Cube Law: A Regional Swing Model for
Converting Canadian Popular Vote into Parliamentary Seats, nepublikovan! materiál
Laurier Institute for the Study of Public Opinion and Policy.
• Kendall, M. G. and Stuart, A. (1950): The law of cubic proportions in election results,
British Journal of Sociology, 1:3, 183–197.
• Laakso, Markku (1979): Should a Two-And-A-Half Law Replace the Cube Law in British
Elections?, British Journal of Political Science, Vol. 9, No. 3., pp. 355–360.
• Leigh, Andrew – Wolfers, Justin (2005): Competing Approaches to Forecasting Elections:
Economic Models, Opinion Polling and Prediction Markets, Discussion Paper No. 52,
Centre for Economic Policy Research, The Australian National University.
• Lemieux, Vincent – Crête, Jean (1981): Quebec, in: Penniam, H. R. (ed.): Canada at
Polls, 1979 and 1980, Washington: American Enterprise Institute.
83
• Lewis-Beck, Michael S. – Rice, Tom W. (1984): Forecasting US House Elections,
Legislative Studies Quarterly, Vol. 9, pp. 475–486.
• Lewis-Beck, Michael S. (2005): Election Forecasting: Principles and Practice, British
Journal of Politics and International Relations, Volume. 7,No.2,pp.145-164.
• Mair, P. ( 1997): Party System Change: Approaches and Interpretations,
Clarendon
Press, Oxford.
• McCoy, J. – Myers, D. J. (2004): The Unraveling of Representative Democracy in
Venezuela, JHU Press.
• Mughan, Anthony (2004): Forecasting and the outcome of the 2001 British general
election, Electoral Studies 23 (2004), pp. 291–296.
• Norpoth, H. (2000): Of time and candidates, in: Campbell, J., Garand, J. (eds.): Before
the vote, SagePublications, Thousands Oaks, pp. 57–81.
• Norris, Pippa (1997): Electoral Change Since 1945, London: Basic Blackwell.
• Norris, Pippa (2004): Electoral Engineering: Voting Rules and Electoral Behavior, New
York: Cambridge University Press.
• Oppenheimer, Bruce I. – Stimson, James A. – Waterman, Richard W. (1986): Interpreting
US Congressional Elections: The Exposure Thesis, Legislative Studies Quarterly, Vol 11,
pp. 227-247.
• Paldam, M. (1981): A preliminary survey of the theories and findings on vote and
popularity functions, European Journal of Political Research, Vol. 7, pp. 1–26.
• Payne, Clive (2001): Election Forecasting in the UK, p'edná#ka pro Institute of European
and American Studies, Academia Sinica, Taipei, Taiwan, ze dne 28. 11. 2001.
• Qulater, Terence (1968): Seats and Votes: An Application of the Cube Law to the
Canadian Electoral System, Canadian Journal of Political Science, Vol. 1, pp. 336–344.
• Sarlvik, B. – Crewe, I. (1983): Decade of Dealignment: The Conservative Victory of 1979
and Electoral Trends in the 1970s, Cambridge: Cambridge University Press.
• Sartori, Giovanni (1976): Parties and Party Systems, Cambridge: Cambridge University
Press.
• Sartori, Giovanni (2001): Srovnávací ústavní in$en!rství, Praha: SLON.
• Stokes, D. – Iversen, G. (1966): On the Existence of Forces Restoring Party Competition,
in: Campbell et al. (ed.): Elections and the Political Order, New York: Wiley, pp. 180–93.
• Theil, Henri (1969): The Desired Political Entropy, American Political Science Review 63,
pp. 521–25.
• Theil, Henry (1970): The Cube Law Revisited, Journal of American Statistical Association,
Vol 65, pp. 521–25.
84
• Tufte, E. (1973): The relationship between seats and votes in two party systems,
American Political Science Review, 67:3, pp. 540–554.
• Whiteley, Paul (1979): Electoral Forecasting from poll data: the British case, British
Journal of Political Science, Vol. 9, pp. 219–236.
• Whiteley, Paul (2005): Forecasting Seats from Votes in British General Elections, British
Journal of Politics and International Relations, Vol. 7, pp. 165–173.
85
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Parlamentní volby v Polsku 2007
(Parliamentary Elections in Poland 2007)
Nela Bijeljaninová ([email protected])
Abstract:
The article deals with the election to the Poland parliament (Sejm) held on the 21th
October 2007. The article describes situation before the election, election campaign,
and relevant features of the electoral system. The article also presents and analyses
election results and the territorial support of the main Poland political parties.
Keywords:
Poland, election, electoral system, political parties in Poland, Sejm election
1. Úvod
Polská politická scéna v minul!ch n"kolika m"sících procházela vládní krizí.
Vládnoucí koalice se pot!kala nejen s vnit'ními rozpory, ale také ji po#kozovaly aféry
n"kter!ch jejích (len&. Vleklá vládní krize nakonec vyústila v rozpu#t"ní Sejmu a vypsání
p'ed(asn!ch voleb.
Tato práce má za cíl v"novat se práv" t"mto p'ed(asn!m volbám. Pro ucelenost
textu bude ve zkratce zmín"no, co p'edcházelo vypsání p'ed(asn!ch voleb, opomenuta
nez&stane ani volební kampa) (i p'edvolební pr&zkumy. Hlavní body práce by v#ak m"l
p'edstavovat
popis volebního systému pro volby do dolní komory parlamentu – Sejmu,
v!sledky samotn!ch voleb a podpora relevantních stran v regionech. Záv"r práce pak bude
obsahovat celkové zhodnocení voleb 2007.
2. Vládní krize a rozpu"t#ní parlamentu
Odcházející polská vláda vze#la z 'ádn!ch parlamentních voleb v roce 2005, které
s p'evahou vyhrálo Právo a Spravedlnost (PiS). Po volbách nastala zdlouhavá koali(ní
vyjednávání, ze kter!ch vze#la nejprve men#inová vláda PiS, podporovaná dal#ími
parlamentními stranami. Po n"kolika dal#ích pokusech o stabilizaci politické scény byla
uzav'ena koali(ní dohoda mezi PiS, populistickou Sebeobranou a ultrakatolickou Ligou
polsk!ch rodin (Sajdoková 2007: 20-29). I p'es tuto zdánlivou stabilizaci se situace uvnit'
koalice za(ala p'iost'ovat. Na za(átku léta 2007 byl odvolán místop'edseda vlády Andrzej
Lepper, #éf populistického uskupení Sebeobrana. K jeho odvolání do#lo z d&vodu podez'ení
na ú(asti v korup(ní afé'e. Dal#ím „h'ebí(kem do rakve“ polské vládní koalice bylo zat(ení
ministra vnitra Janusze Kaczmarka. V souvislosti s t"mito událostmi se za(aly mno$it hlasy
volající po rozpu#t"ní parlamentu a vypsání nov!ch parlamentních voleb (Polsko je bez
parlamentu i vlády, MF Dnes, 8. 9. 2007).
Poslední sch&ze polského Sejmu se uskute(nila 7. zá'í 2007. K tomu, aby bylo
mo$né Sejm rozpustit, bylo t'eba dosa$ení dvout'etinové v"t#iny hlas&, tedy 307 hlas& ze
460 mo$n!ch. Pro rozpu#t"ní parlamentu nakonec hlasovalo 377 poslanc&, proti bylo 54 a
20 se zdr$elo. Proti rozpu#t"ní Sejmu se postavila podle o(ekávání dosud vládní
Sebeobrana a Liga polsk!ch rodin, proto$e jejich #ance na úsp"ch ve volbách se jevily jako
malé. Spole(n" s ukon(ením volebního období Sejmu byl automaticky rozpou#t"n i Senát.
Volby do obou komor polského parlamentu byly stanoveny na 21. 'íjna 2007 (Polsko je bez
parlamentu i vlády, MF Dnes, 8. 9. 2007).
87
Nela Bijeljaninová:Parlamentní volby v!Polsku 2007
3. Volební systém
Volební systém p'edstavuje jeden ze zásadních faktor&, kter! ovliv)uje podobu
systému stranického. Polsk! volební systém pro volby do dolní komory parlamentu pro#el
od prvních pln" sout"$iv!ch voleb v roce 1991 ji$ t'emi v"t#ími reformami. Zatím poslední
v"t#í reforma systému prob"hla v roce 2001 (Kubát 2004: 285).
Pro volby do Sejmu je pou$íván listinn! pom"rn! volební systém. Území Polska je
p'i volbách rozd"leno do 41 volebních obvod& (*edo 2006: 36 – 37). Tyto obvody se li#í
po(tem mandát&, které jsou v nich rozd"lovány, v nejmen#ím obvodu je rozd"lováno sedm
mandát&, v nejv"t#ím pak devatenáct (Pa+stwowa Komisja Wyborcza – http://
www.vybory2007.pkw.gov.pl).
Strany p'edkládají voli(&m kandidáty na kandidátních listinách, které jsou vázané.
Voli( má mo$nost ud"lit jeden preferen(ní hlas. Pasivní volební právo pro volby do Sejmu
je stanoveno na 21 let (Kubát 2005: 116), aktivn" volit pak mohou pol#tí ob(ané od 18 let
(Electoral Law, Sejm of the Republic of Poland – http://www.sejm.gov.pl/english/
sejm/pos.htm).
K p'epo(tu hlas& na jednotlivé mandáty je pou$ívána metoda d’Hondtova d"litele,
tedy 'ady (ísel 1, 2, 3, 4, ..., kter!mi jsou d"leny zisky jednotliv!ch stran. Tento systém
m&$eme také nazvat systémem nejvy##ích pr&m"r&. V souvislosti s velikostí volebního
obvodu m&$e tento d"litel vyvolávat rozdílné efekty. Zejména v mal!ch a st'edních
obvodech m&$e d’Hondt&v d"litel zv!hod)ovat v"t#í strany. V p'ípad" Polska tedy m&$eme
'íct, $e zejména v nejmen#ích obvodech, ve kter!ch se rozd"luje nap'. 7 mandát&, m&$e
tento d"litel napomáhat zisk&m v"t#ích stran (*edo 2006: 36; srov. Havlík, *edo, %aloud
2004: 124).
Na celostátní úrovni je zavedena volební klausule 5 %, pro koalice je tato klausule
nav!#ena na 8 %. Z povinnosti p'ekonat tuto volební klausuli je vyjmuta reprezentace
n"mecké národnostní men#iny (*edo 2006: 36).
4. Volební kampa$ a p%edvolební pr&zkumy
Leto#ní volební kampa) byla o n"co krat#í, ne$ je obvyklé p'i konání parlamentních
voleb v 'ádném termínu. Do volebního boje vstupovaly jako nejv"t#í favoriti dv" strany –
dosud vládní Právo a Spravedlnost (PiS) a opozi(ní Ob(anská platforma (PO). Líd'i t"chto
dvou stran, Jaroslaw Kaczynski (PiS) a Donald Tusk (PO) také b"hem kampan" upoutávali
nejv"t#í pozornost médií a voli(&. Celá kampa) byla plná podpásov!ch úder& a nesla se ve
znamení bilancování úsp"ch& a neúsp"ch& vlády Práva a Spravedlnosti v uplynul!ch dvou
letech (Polské ú(ty s Kaczynsk!mi, MF Dnes, 22. 9. 2007).
88
Tvrd! boj mezi dv"ma hlavními stranami, Právem a Spravedlností a Ob(anskou
platformou, p'edpovídaly také p'edvolební pr&zkumy. P'edvolební pr&zkum provád"n!
bezprost'edn" po rozpu#t"ní Sejmu p'isuzoval ob"ma favorit&m shodn" po 28 % hlas&, o
t!den pozd"ji získala Ob(anská platforma s 30 % jednoprocentní náskok p'ed PiS. Do
Sejmu by se dále podle tohoto pr&zkumu dostala Levice a Demokrati. Doposud vládní
Sebeobrana by p'ekonala p"tiprocentní klausuli je#t" na po(átku zá'í, ale o t!den pozd"ji
její preference klesly na 2 % hlas& (více viz P'íloha (. 1). Dal#í pr&zkum uve'ejn"n! 18.
'íjna, tedy t'i dny p'ed volbami, u$ ale p'isuzuje jednozna(né vít"zství opozi(ní Ob(anské
platform", která by získala 34 % hlas&, Právo a Spravedlnost ztratila na 26 % hlas&,
klausuli by se je#t" poda'ilo p'ekonat Levici a Demokrat&m s 12 % a Polské lidové stran"
s 8 % hlas& (Wybory 2007 – http://serwisy.gazeta.pl/wybory2007).
K p'edvolebním pr&zkum&m v#ak byla v"t#ina Polák& skeptická, proto$e p'ed
dv"ma lety v pr&zkumech také vít"zila Ob(anská platforma, ale po se(tení hlas& p'i#lo
roz(arování v podob" vít"zství Práva a Spravedlnosti (Poláci (ekají volební drama, MF
Dnes,
20. 10. 2007).
B"hem volební kampan" se na polské politické scén" rozho'el je#t" jeden spor, a to
ohledn" p'ítomnosti mezinárodních pozorovatel& b"hem voleb. Tuto mo$nost nazna(il ji$
po(átkem zá'í b!val! (esk! prezident Václav Havel. To vyvolalo vlnu nevole u polsk!ch
politik&. Za(átkem 'íjna ale polská strana do#la k dohod" s Organizací pro bezpe(nost a
spolupráci v Evrop" (OBSE) a p'istoupila na ú(ast mezinárodních pozorovatel& v pr&b"hu
konání p'ed(asn!ch voleb (Polské volby p'ece jen ohlídají cizí pozorovatelé, iDNES,
3. 10. 2007).
5. V!sledky voleb 2007
P'i leto#ních parlamentních volbách kandidovalo do Sejmu deset subjekt&, ale
pouze p"ti z nich se do n"j poda'ilo vstoupit. Podle oficiálních v!sledk& Polské volební
komise se jednozna(n!m vít"zem leto#ních polsk!ch voleb stala pravicová Ob(anská
platforma v (ele s Donaldem Tuskem, která získala 41,51 % hlas& a obsadí 209 k'esel
v Sejmu. Jako druh! v po'adí se umístil nejv"t#í rival PO, konzervativní strana Právo a
Spravedlnost, se ziskem 32,11 % hlas& a 166 mandáty. T'etí místo p'ipadlo sdru$ení
Levice a Demokrati, kte'í pod vedením Alexandra Kwasniewského získali 13,15 % hlas& a
p'ipadne jim 53 k'esel v Sejmu. Polské lidové stran" se jako poslední stran" poda'ilo
p'ekonat 5% volební klausuli a se ziskem 8,91 % hlas& obsadí 31 k'esel. Jeden mandát
pak p'ipadne zástupci n"mecké men#iny. Zbyl!ch 4,12 % hlas& p'ipadlo na dal#í politické
strany, kter!m se v#ak nepoda'ilo p'ekonat volební klausuli. Mezi neúsp"#né strany se
89
za'adily také dva koali(ní partne'i z minulé vlády, a to populistická Sebeobrana a
ultrakatolická Liga polsk!ch rodin, kter!m se nepoda'ilo získat ani dv" procenta hlas&
(Pa+stwowa Komisja Wyborcza – http://www.wybory2007.pkw.gov.pl).
P'ekvapením voleb byla také neb!vale vysoká volební ú(ast, která dosáhla 53,88 %
voli(& (v roce 2005 to bylo pouze 40,57 %). Vy##ích hodnot, a to 58,75 %, dosáhla
volební ú(ast ve m"stech, na venkov" pak byla ni$#í, a to 45,27 %. V m"stsk!ch
aglomeracích byla nejvy##í volební ú(ast zaznamenána ve Var#av" a okolí. Dal#ích tém"'
150 000 platn!ch hlas& bylo odevzdáno v zahrani(í.
Samotné v!sledky voleb jsou p'ekvapující p'edev#ím z toho hlediska, $e volby
vyhrála strana, která je ji$ n"jakou dobu p'ítomna na polské politické scén" (v Sejmu od
roku 2001). Její v!hra tedy p'edstavuje jist! odklon od trendu minul!ch let, kdy
v parlamentních volbách vít"zily p'evá$n" strany nové nebo alespo) strany n"jak!m
zp&sobem reformované – název, spojení s jin!mi stranami (*edo 2006: 130).
Do Sejmu se poda'ilo vstoupit (ty'em politick!m subjekt&m (plus jeden mandát pro
n"meckou men#inu), podle Laakso-Taageperova v!po(tu 1
by byl efektivní po(et
parlamentních stran 2,53. Sní$ení efektivního i absolutního po(tu parlamentních stran
m&$e znamenat v polském systému pr&lom a mo$nou koncentraci a stabilizaci politické
scény. Za pozitivní jev je mo$né ozna(it také sjednocení levice ve formaci Levice a
Demokrati.
1
Efektivní po!et stran vypo!ítán podle vzorce N=1/"si2 , kde si p#edstavuje podíl strany na mandátech vyjád#en$
v setinách celku (%edo 2006:87).
90
Tabulka 1. V!sledky voleb v Polsku 2007
Strana
Mandáty
PO
PiS
LiD
PSL
Sebeobrana RP
LPR
PPP
Partia Kobiet
MN
SP
Celkem
Volební ú(ast
209
166
53
31
0
0
0
0
1
0
460
Zkratky
Hlasy v
%
41,51
32,11
13,15
8,91
1,53
1,30
0,99
0,28
0,20
0,02
100
Mandáty
v%
45,43
36,08
11,52
6,74
0
0
0
0
0,23
0
100
I
1,09
1,12
0,88
0,75
1,15
-
53,88%
PO – Ob(anská platforma, PiS – Právo a Spravedlnost, LiD – Levice a
Demokrati, PSL – Polská lidová strana, Sebeobrana RP – Sebeobrana
Republiky Polska, LPR – Liga polsk!ch rodin, PPP – Polská strana
práce, Partia Kobiet – Strana $en, MN – N"mecká men#ina, SP –
Vlastenecká sebeobrana
Zdroj: http://www.wybory2007.pkw.gov.pl (upraveno)
Pokud jde o reprezentaci jednotliv!ch stran, které se dostaly do Sejmu, nejvíce
nadreprezentována byla n"mecká men#ina, co$ ale není p'ím!m v!sledkem p&sobení
volebního systému, ale v!jimkou v nutnosti p'ekonat volební klausuli. V!sledkem nastavení
volebního systému je pak nadreprezentace dvou velk!ch stran – PO a PiS (hodnota v"t#í
ne$ 1). Naopak dv" men#í strany, kter!m se poda'ilo p'ekro(it volební klausuli, jsou podle
indexu deformace podreprezentovány (hodnota men#í ne$ 1).
6. Teritoriální podpora nejd&le'it#j"ích stran
Mandáty jednotliv!m stranám jsou rozd"lovány v 41 vícemandátov!ch obvodech o
nestejné velikosti. Ob(anská platforma vyhrávala nad PiS ve 23 obvodech, PiS získala
p'evahu nad PO ve 14 obvodech. Ve (ty'ech obvodech byl zisk mandát& PO a PiS
vyrovnan!.
Co se t!(e teritoriálního rozd"lení, lze 'íci, $e PO zvít"zila p'evá$n" v západní polovin"
zem", PiS pak získala více mandát& ve v!chodní polovin" Polska (grafické znázorn"ní viz
P'íloha
(. 2). Volební obvod Var#ava I, Var#ava II a Lod$ p'edstavují osam"lé ostr&vky
podporující více PO v mo'i v"t#í podpory PiS (viz p'íloha (. 2). Ve v#ech volebních
91
obvodech pak zvít"zila bu, Ob(anská platforma nebo Právo a Spravedlnost, jejich
dominantní postavení nebylo ani v jednom z 41 obvod& ohro$eno jinou stranou. Dal#í
mandáty v obvodech p'ipadly Levici a Demokrat&m a Polské lidové stran", nebo alespo)
jedné z t"chto dvou stran. Ve volebním obvod" Opole získala 1 mandát n"mecká men#ina
se ziskem 8,81 % hlas&.
6.1. Podpora jednotliv!ch stran
Vít"zná strana Ob(anská platforma byla celkov" úsp"#n"j#í ve m"stech, kde získala
47,39 % hlas&, oproti venkovu s 28,04 %. Velkou podporu m"la PO také mezi Poláky, kte'í
volili v zahrani(í, a to 57,7 % odevzdan!ch hlas&. Nejúsp"#n"j#í byla PO ve (ty'ech
obvodech – Var#ava I, Gda)sk, Gdyn" a Pozna), kde získala p'es 50 % hlas&. Naopak
nejmén" hlas& pro PO bylo odevzdáno v obvod" Chelm, kde obdr$ela 24,09 %.
Druhá strana v po'adí, Právo a Spravedlnost, byla celkov" více úsp"#ná na venkov"
se ziskem 38,58 % hlas&, ve m"stech to bylo pouze 29,22 % a v zahrani(í pro ni hlasovalo
29,74 % Polák&. PiS se poda'ilo získat více ne$ 50 % hlas& pouze v jednom z obvod&,
v Novém Saczi, nejmén" hlas& pak obdr$ela v Poznani, pouze 21,04 %.
Volební uskupení Levice a Demokrati (LiD) byla úsp"#n"j#í ve m"stech se 14,74 %
oproti venkovu se ziskem 9,78 %. V zahrani(í pak pro n" odevzdalo sv&j hlas 8,38 %.
Neúsp"#n"ji se LiD umístili ve t'ech obvodech, Bydgoszcz, Sosnowiec a Pila, se ziskem
okolo 20 %. Nejh&'e dopadli v obvod" Nov! Sacz s v!sledkem pouh!ch 6,4 % hlas&.
Poslední stranou, které se poda'ilo získat více ne$ povinn!ch 5 %, je Polská lidová
strana (PSL). Tato strana má v"t#í podporu na venkov" se ziskem 17,4 % p'ed m"sty s 5,2
%. V zahrani(í pro ni hlasovalo pouze 1,2 % Polák&. Ve t'ech volebních obvodech, Chelm,
Plock a Siedlce, se poda'ilo PSL získat tém"' 20 % hlas& (18,96 % – 19,82 %). Nejmen#í
podpo'e se pak strana t"#ila v obvod" Var#ava I s 2,33 % hlas& (Pa+stwowa Komisja
Wyborcza – http://www.wybory2007.pkw.gov.pl).
7. Záv#r
P'edcházející text se pokou#el podat co nejvíce ucelen! obraz toho, co p'edcházelo
polsk!m p'ed(asn!m volbám, kdo byli favoriti t"chto voleb, podle jak!ch pravidel se
rozd"lovaly mandáty a v neposlední 'ad" se v"noval také samotn!m v!sledk&m voleb a
teritoriální podpo'e jednotliv!ch stran.
Leto#ní polské volby do dolní komory parlamentu, Sejmu, je mo$né pokládat za
v!jime(né zejména v po(tu stran, kter!m se poda'ilo do Sejmu vstoupit. Oproti minul!m
let&m se to letos poda'ilo pouze (ty'em stranám (plus 1 zástupce n"mecké men#iny), co$
92
m&$e znamenat pr&lom v dosavadních tendencích. Tento stav by mohl znamenat
koncentraci a p'edev#ím stabilizaci polské politické a stranické scény. Otev'ená v#ak stále
z&stává otázka koali(ních jednání a sestavení vlády, která je#t" m&$e podstatn!m
zp&sobem ot'ást polskou politickou scénou. Problematická se také v budoucnu m&$e
ukázat soudr$nost uskupení Levice a Demokrati.
Seznam zdroj& a literatury
Kni$ní publikace
• Havlík, V., *edo, J., %aloud, D. (2004): Systémy pom"rného zastoupení, in: Chytilek, R.
– *edo, J. (eds.): Volební systémy, Brno, Mezinárodní politologick! ústav Masarykovy
univerzity
•Kubát, M. (2004): Politické a ústavní systémy zemí st'edov!chodní Evropy, Praha,
Eurolex Bohemia
•Kubát, M. (2005): Demokracie v Polsku : politick! systém Polské republiky (1989 –
2005), Praha, Sociologické nakladatelství
•Sajdoková, V.(2007): Právo a Spravedlnost v poslkém stranickém systému, bakalá'ská
práce, Brno, Fakulta sociálních studií
•*edo, J. (2006): Volební systémy postkomunistick!ch zemí, diserta(ní práce, Brno,
Fakulta sociálních studií
Internetové zdroje:
• Polsko je bez parlamentu i vlády, MF Dnes, 8. 9. 2007 on-line verze
•Polské ú(ty s Kaczynsk!mi, MF Dnes, 22. 9. 2007 on-line verze
• Poláci (ekají volební drama, MF Dnes, 20. 10. 2007 on-line verze
•Polské volby p'ece jen ohlídají cizí pozorovatelé, 3. 10. 2007, www.idnes.cz
•Pa+stwowa Komisja Wyborcza (http://www.wybory2007.pkw.gov.pl)
•Webové stránky polského parlamentu (http://www.sejm.gov.pl)
•Webové stránky polské v!zkumné agentury PBS DGA (http://www.pbsdga.pl)
•Webové stránky Wybory 2007 (http://serwisy.gazeta.pl/wybory2007)
93
P%ílohy
P%íloha 1. P'edvolební pr&zkumy ze dne 8. – 9. zá'í a 15. – 16. zá'í2
Zdroj: Webové stránky polské v!zkumné agentury PBS DGA (http://www.pbsdga.pl)
P%íloha 2. Mapa volebních obvod& v Polsku pro volby 2007
Zdroj: Pa+stwowa Komisja Wyborcza (http://www.wybory2007.pkw.gov.pl), upraveno
2
Zkratky politick$ch stran: PO – Ob!anská platforma, PiS – Právo a spravedlnost, LiD – Levice a Demokrati,
Samoobrona – Sebeobrana, LPR – Liga polsk$ch rodin, PSL – Polská lidová strana, Partia Kobiet – Strana &en (pozn.
p#eklad autorky).
94
Seznam volebních obvod& a po(et p%id#lovan!ch mandát&:
1. Legnica 12
22. Krosno 11
2. Wa-brzych 8
23. Rzeszów 15
3. Wroc-aw 14
24. Bia-ystok 15
4. Bydgoszcz 12
25. Gda+sk 12
5. Toru+ 1 3
26. Gdynia 14
6. Lublin 15
27. Bielsko-Bia-a 9
7. Che-m 12
28. Cz.stochowa 7
8. Zielona Góra 12
29. Gliwice 10
9. /ód0 10
30. Rybnik 9
10. Piotrków Trybunalski 9
31. Katowice 12
11. Sieradz 12
32. Sosnowiec 9
12. Chrzanów 8
33. Kielce 16
13. Kraków 13
34. Elbl1g
14. Nowy S1cz 9
35. Olsztyn 10
15. Tarnów 9
36. Kalisz 12
16. P-ock 10
37. Konin 9
17. Radom 9
38. Pi-a 9
18. Siedlce 12
39. Pozna+ 10
19. Warszawa I 19
40. Koszalin 8
20. Warszawa II 11
41. Szczecin 13
8
21. Opole 13
95
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Parlamentní volby v Srbsku v roce 2007
(Parliamentary Elections in Serbia 2007)
Adéla Pe"ková ([email protected])
Abstract:
The article deals with the election to the Serbian parliament held in January 2007.
The article describes the electoral system and analyses the election results. The
results of the elections are compared with the results of the parliamentary elections
in 2003. Attention is also paid to the differences in the territorial support of the main
political parties.
Keywords:
Serbia, electoral system, parliamentary elections, political parties.
1. Úvod
V období o'ekávání zve(ejn"ní plánu zmocn"nce OSN pro vyjednávání o dal#ím
statusu Kosova Maartiho Ahtisaariho se v Srbsku dne 21. ledna 2007 uskute'nily
parlamentní volby. Jejich v!sledky ukázaly, $e se postoje srbské voli'ské základny od
posledních voleb v roce 2003 prakticky tém"( nezm"nily.
Srbská stranická scéna p(edstavuje, bezmála od rozpadu „Titovy Jugoslávie“,
nesmírn" zajímavou arénu, ve které nedo#lo k takové mí(e konsolidace, aby bylo mo$no
tvrdit, jak!m zp&sobem se bude vyvíjet mechanismus a logika fungování srbského
stranického systému do budoucna.
Ambicí p(edkládaného 'lánku není zasáhnout do v!#e nazna'ené diskuse, ale
p(edlo$it deskripci parlamentních v!sledk& srbsk!ch voleb a jejich srovnání s v!sledky
voleb v roce 2003, v'etn" anal!zy teritoriální podpory srbsk!ch politick!ch stran na
regionální a oblastní úrovni. Z d&vodu ucelenosti textu se první kapitola ve stru'nosti
v"nuje stávajícímu srbskému volebnímu systému a jeho ú'ink&m na stranick! systém
zem". Záv"r nabízí stru'né resumé.
2. Volební systém Srbska
Do unikamerálního srbského Národního shromá$d"ní se volí na základ" listinného
pom"rného volebního systému v jednom obvod" tvo(eném cel!m územím Srbska. Vstup
politické strany do parlamentu podmi)uje dosa$ení povinné celostátní 5% klauzule,
k distribuci 250 mandát& se vyu$ívá d’Hondt&v d"litel (Law on the Elections of
Representatives).
Nová zm"na volebního zákona se dotkla nastavení volební klauzule pro politické
strany a koalice reprezentující národnostní men#iny, je$ zaji#*uje vstup t"chto stran do
parlamentu i v p(ípad", $e nep(ekro'í p"tiprocentní census (srov. Preliminary Report on
the Elections 2007; Republic of Serbia Parliamentary Elections 2007: 3). V praxi tedy
v lo)sk!ch volbách poprvé kandidovaly politické strany zastupující národnostní men#iny,
které zárove) získaly mo$nost podílet se na distribuci poslaneck!ch mandát&.
Volební systém ve svém ú'inku, resp. díky nastavení celonárodní volební klauzule,
nahrává spí#e v"t#ím stranám, naopak men#í, regionální 'i oblastní strany
s koncentrovanou podporou ztrácí. Systém prakticky znemo$)uje úsp"ch samostatné
kandidatury doposud (nad)reprezentovan!ch mal!ch regionálních stran, s v!jimkou stran
reprezentujících národnostní men#iny, a marginalizuje vliv rozdíl& v síle stran p&sobících
celostátn" na míru jejich nadreprezentace (+edo 2006: 211).
97
Adéla Pe!ková: Parlamentní volby v Srbsku v roce 2007
3. V!sledky voleb do Národního shromá#d$ní
Srovnáme-li v!sledky lo)sk!ch parlamentních voleb do srbského Národního
shromá$d"ní s v!sledky voleb konan!ch v roce 2003, lze naznat, $e lednové volby ve svém
v!sledku nep(inesly zásadn"j#ích rozdíl& a potvrdily p(edchozí tendence. Celkov"
kandidovalo dvacet politick!ch stran a koalic, z nich$ celonárodní 5% klauzuli p(ekro'ilo
#est stran a poprvé parlamentní zastoupení získaly strany reprezentující národnostní
men#iny – Svaz vojvodinsk!ch Ma,ar&, Koalice pro Sand$ak, Koalice Albánc& Pre#ovské
doliny, Unie Rom& Srbska a Romská strana (podrobn"ji viz Tabulka 1).
Tabulka 1. V!sledky voleb a distribuce mandát& v roce 2007
Zisk
Politická strana
Zisk hlas%
Srbská radikální strana
28,59%
81
Demokratická strana
22,71%
64
Demokratická strana Srbska - Nové Srbsko
16,55%
47
G17 Plus
6,82%
19
Socialistická strana Srbska
Liberáln$ demokratická strana – GSS – SDU-LSV
Srbské hnutí obnovy
Strana sjednocen!ch d%chodc% Srbska
5,64%
5,31%
3,33%
16
15
0
3,11%
0
Srbské hnutí síly
1,75%
0
Svaz vojvodinsk!ch Ma&ar%
1,3%
3
Koalice pro Sand#ak
0,84%
2
Unie Rom% Srbska
0,42%
1
Koalice Albánc% Pre"ovské doliny
0,42%
1
Branko Pavlovi'
0,39%
0
Romská strana
0,36%
1
Koalice „Ma&arská unie“
0,32%
0
Koalice „Vojvodinské strany“
0,18%
0
Demokratické spole(enství Srbska
0,13%
0
Sociální demokracie
0,12%
0
Reformistická strana
0,05%
0
a Sociální demokratická strana
mandát%
Zdroj: Republika Srbija, Republi'ka izborna komisija
V lednov!ch volbách op"tovn" zvít"zila extremistická Srbská radikální strana (SRS)
se ziskem 28,59 % hlas& a 81 mandát&. Tato politická strana spole'n" s
postmilo#evi-ovskou Socialistickou stranou Srbska zt"les)uje na místní politické scén" tzv.
radikální blok, jen$ ve volbách získal tém"( t(etinu hlas& srovnatelnou s v!sledkem
dosa$en!m v p(edchozích volbách, kter! z(ejm" p(edstavuje maximum tohoto bloku
(+t"pánek 2007).
Druhou celostátn" nejsiln"j#í stranou se stala ziskem 22,71 % hlas& a 64
poslaneck!ch mandát& Demokratická strana (DS) vedená sou'asn!m srbsk!m prezidentem
Borisem Tadi-em, která posílila o více ne$ 10 % hlas& a 27 mandát&. Na tomto se velkou
m"rou podepsal v!sledek vládní Demokratické strany Srbska (DSS) zejména ztrátou p(ízn"
jejich liberáln"ji orientovan!ch voli'& (podrobn"ji viz ní$e), v konkrétních 'íslech ztratila
p(es 1 % hlas& a 6 mandát&. Volební propad se dotkl i dal#ích dvou politick!ch stran, a to
strany G 17 Plus, resp. Socialistické strany Srbska, která obdr$ela 6,82 % hlas&, resp. 5,64
% hlas&, a 19, resp. 16, mandát&. Ve srovnání s p(edcházejícími volbami parlamentní
zastoupení nezískalo Srbské hnutí obnovy b!valého ministra zahrani'ních v"cí Vuka
Dra#kovi-e, na druhou stranu na p&du parlamentu vstoupili noví akté(i – v!#e uvedené
strany národnostních men#in a Liberáln" demokratická strana (LDS) se ziskem 5,31 %
hlas& a 15 mandát&.
I p(esto, $e se vít"zem voleb stala Srbská radikální strana a spolu se socialistickou
stranou získala cca t(etinu hlas&, nízk! koali'ní potenciál radikálního bloku ve svém
v!sledku vedl k sestavení vlády stran tzv. demokratického bloku – DS, koalice DSS/NS,
strana G17 Plus a LDS podporované stranami národnostních men#in.
4. Teritoriální podpora srbsk!ch politick!ch stran
Podíváme-li se na úsp"#nost politick!ch stran na úrovni region& – Vojvodiny,
Centrálního Srbska a Kosova, lze konstatovat jednozna'nou dominanci Srbské radikální
strany v prvních dvou zmi)ovan!ch regionech a Demokratické strany Srbska na Kosovu,
tradi'ní volební ba#t" radikální a socialistické strany. Tento obrat lze p(isuzovat zejména
Ko#tunicov" kosovské rétorice, která p(inesla stran" podporu a hlasy té 'asti voli'&, kte(í
d(íve tradi'n" sympatizovali s politick!mi stranami radikálního bloku, a zárove) ji p(ipravila
o p(íze) 'ásti liberáln"ji orientovan!ch voli'& zejména ve prosp"ch DS (+t"pánek 2007).
Podpora jednotliv!ch politick!ch stran, které na základ" volebních v!sledk& získaly
parlamentní zastoupení, se li#í nejen na regionální, ale i oblastní úrovni. Nelze jednozna'n"
konstatovat, $e po(adí politick!ch stran v jednotliv!ch regionech kopírovalo celostátní
v!sledky. Sestupujeme-li z regionální úrovn" na oblastní úrove), v!sledky získávají
p(esn"j#í vypovídací hodnotu.
99
4.1. Kosovo 1
V celoregionálním m"(ítku na Kosovu zvít"zila DSS, a to zejména sv!mi
vyrovnan!mi volebními zisky ve v#ech oblastech. A'koliv p(i pohledu na mapu oblastní
podpory politick!ch stran (viz Mapa I.) nelze jednozna'n" dedukovat vít"zství této strany,
vzhledem k ni$#ím zisk&m Srbské radikální strany v oblastech Kosovská Mitrovica a Pe- a
celkov" vyrovnan!m v!sledk&m radikál& a DSS v jednotliv!ch oblastech regionu ve
v!sledku dominovala Ko#tunicova strana.
Tradi'n" dosáhla nemalé podpory i socialistická strana, zejména v oblasti Pe- a
Kosovo, její v!sledky v ostatních oblastech regionu se pohybovaly pod 10 % získan!ch
hlas&. Marginální podporu v jednotliv!ch oblastech získali LDS a strana G17 Plus, jejich$
zisky nep(esáhly p"tiprocentní celostátní census.
Mapa 1. Oblastní podpora srbsk!ch politick!ch stran na Kosovu
Zdroj: vlastní mapa dle dat na http://www.rik.parlament.sr.gov.yu/latinica/
propisi_frames.htm.
4.2. Vojvodina
Severn" polo$en! region Vojvodina koncentruje po'etnou ma,arskou men#inu, její$
nejv!znamn"j#í reprezentant z (ad politick!ch stran, Svaz vojvodinsk!ch Ma,ar& v 'ele s
Józsefem Kászou, tradi'n" získává nejvy##í podporu v Severním Banátu a Severní Ba'ce,
tedy v oblastech bezprost(edn" sousedících s Ma,arskem, a 'áste'n" v Centrálním
Banátu.
1
P!i pohledu na volební v"sledky v tomto regionu je nezbytné zohlednit skute#nost, $e v%t&inu elektorátu
tvo!í nealbánské obyvatelstvo, nebo' kosov&tí Albánci celorepublikové volby tradi#n% bojkotují.
Celoregionáln", s v!jimkou Severní Ba'ky a Severního Banátu, ve kter!ch usp"la
Demokratická strana, dominovala Srbská radikální strana, která dosáhla nejvy##ích zisk&
ve v#ech ostatních oblastech Vojvodiny (viz Mapa II.).
Podíváme-li se na podporu zbyl!ch politick!ch stran regionu, ve srovnání s v!sledky
dosa$en!mi na Kosovu, lze konstatovat jednozna'né posílení jak LDS, tak strany G 17 Plus,
a naopak volební ztrátu DSS a socialistické strany.
Mapa 2. Oblastní podpora srbsk!ch politick!ch stran ve Vojvodin"
propisi_frames.htm.
4.3. Centrální Srbsko
V!sledky t(í nejsiln"j#ích politick!ch stran – Srbské radikální strany, DS a DSS, v
Centrálním Srbsku lze ve v"t#in" oblastí ozna'it za vyrovnané. P(i pohledu na mapu
volební podpory (viz Mapa III.) lze konstatovat dominanci radikální strany ve v"t#in"
oblastí regionu. Demokratická strana usp"la ve dvou oblastech – jmenovit" ve Zlatiboru a
Ra#ce, a DSS zvít"zila ve t(ech sousedících oblastech na západu regionu – Koluba(e,
+umadiji a Moravici.
Velice solidní podporu v tomto regionu obecn" obdr$ela strana G17 Plus, naopak
liberální strana ve srovnání s podporou získanou ve Vojvodin" ztrácí.
V otázce teritoriální podpory politick!ch stran nelze opomenout politické strany
reprezentující zájmy národnostních men#in, konkrétn" sand$acké koalice dr. Sulejmana
Ugljanina a Koalice Albánc& Pre#ovské doliny pod vedením Riza Halimi. Spole'n!m znakem
obou stran jsou solidní volební v!sledky na územích s vysokou koncentrací bos)ácké, resp.
101
albánské, men#iny. Strana reprezentující albánské zájmy tradi'n" získává nejvy##í podporu
v oblasti P'inja a na jihu oblasti Jablanica, av#ak v rámci t"chto oblastí se její v!sledky
diametráln" li#í. Nap(íklad v oblasti P'inja dosáhla strana ve m"st" Pre#evo v!sledku 83,17
% hlas&, naopak ve m"stech Vladi'in Han a Surdulica strana obdr$ela 0,05 % hlas&
(Op#tine srbija rezultati 2007). Koalice pro Sand$ak získala nejv"t#í podporu na jihu oblastí
Zlatibor a Ra#ka, v místech s nejvy##í koncentrací bos)ácké men#iny v Srbsku.
Mapa 3. Oblastní podpora srbsk!ch politick!ch stran v Centrálním Srbsku
propisi_frames.htm.
5. Záv$r
Ve srovnání s parlamentními volbami 2003 lo)ské volby do Národního shromá$d"ní
nep(inesly zásadn"j#í zm"ny ve voli'ské podpo(e politick!ch stran. Politické strany
reprezentující národnostní men#iny nenaru#ily stranickou konfiguraci zejména díky jejich
marginálnímu parlamentnímu zastoupení. Trend stabiln" vysoké voli'ské podpory
radikálního bloku, resp. Srbské radikální strany, nap(í' republikou z&stal zachován.
Procento, které tento blok získává, je i ve srovnání s okolními exjugoslávsk!mi republikami
neúm"rn" vysoké. V rámci pom"rn" nekonsistentního srbského tzv. demokratického bloku
do#lo k p(eskupení sil a namísto DSS si volební vít"zství s p(evahou odnesla Demokratická
strana. V rámci tohoto bloku je nutné upozornit na dva nejsiln"j#í 'lánky – DS a DSS, resp.
jejich vzájemné animozity a rozpory, které do budoucna mohou ohrozit 'i minimáln"
zkomplikovat kooperaci v rámci vládní koalice.
Seznam pramen% a literatury
• CeSID, Centre for free elections and democracy, on-line http://www.cesid.org/eng/
index.jsp.
• Izve#taj o rezultatima izbora za narodne poslanike u Narodnoj skup#tini Republike Srbije
odr$anih 21. januara 2007. godine, on-line text http://www.rik.parlament.sr.gov.yu/
latinica/propisi_frames.htm.
• Kubát, Michal a kol. (2004): Politické a ústavní systémy zemí st(edov!chodní Evropy,
Praha, Eurolex Bohemia.
• Law on the elections of representatives, on-line text http://www.rik.parlament.sr.gov.yu/
engleski/propisi_frames.htm.
• Op#tine srbija rezultati 2007, on-line http://www.cesid.org/eng/rezultati/sr_jan_2007/
img/opstine_srbija-rezultati_107.xls.
• OSCE/ODIHR, Election Observation Mission, Republic of Serbia Parliamentary Elections
(2007), on-line text http://www.osce.org/documents/odihr/2007/01/22945_en.pdf.
• Parliamentary Elections in Serbia, January 2007, Final estimate, on-line http://
www.cesid.org/eng/rezultati/sr_jan_2007/index.jsp.
• Preliminary Report on the Elections (2007), on-line text http://www.cesid.org/eng/
rezultati/sr_jan_2007/izvestaj.jsp.
• Republika Srbija, Republi'ka izborna komisija, on-line http://
www.rik.parlament.sr.gov.yu/index_l.htm.
• +edo, Jakub (2006): Volební systémy postkomunistick!ch zemí, diserta'ní práce, Brno,
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
• +t"pánek, V. (2007): Bludné kruhy srbské politické scény, on-line text
http://
www.navychod.cz/?req=article&id=491.
• Vlada Republike Srbije, on-line http://www.srbija.sr.gov.yu/?change_lang=cr.
103
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Politická krize v Rumunsku: rumunské referendum
2007
(Political Crisis in Romania: The Romanian Referendum 2007)
Markéta Smr"ková ([email protected])
Abstract:
The aim of this paper is analysis of the political crisis in 2007 in Romania which led to
recalling of president Traian B!sescu by the parliament. Consequential referendum in
which the public express in advantage of president was the outcome of the
opposition’s effort to take the power over. The paper deals with the reasons for the
crisis, the constitutional rules for the referendum and its exact results as well as
further development in Romanian politics after the referendum.
Keywords:
Romania, political crisis, impeachment of president, referendum, political parties
Projekt “Evropská volební studia” byl zpracován v rámci V"zkumného zám#ru Ministerstva
$kolství, mláde%e a t#lov"chovy &eské republiky “Politické strany a reprezentace zájm'
v soudob"ch evropsk"ch demokraciích” (kód 0021622407).
1. Úvod
Cílem p(edkládaného textu je analyzovat politickou krizi v Rumunsku, která nastala
v roce 2007. Její d'vody mají ko(eny v dlouholetém osobním sporu prezidenta (Trian
B!sescu) a ministerského p(edsedy (Calin Papescu-Tariceanu), které se p(enesly na
politickou sféru ji% v dob# prezidentsk"ch voleb v roce 2004. Spor vyvrcholil odvoláním
prezidenta parlamentem, na co% prezident reagoval vypsáním referenda o svém setrvání
v ú(adu. Hlavní )ástí práce je p(edev$ím anal"za konstitu)ního rámce pro odvolání
prezidenta, mo%nosti vypsání referenda, jeho v"sledky a jejich následn" rozbor.
2. Cesta k politické krizi
Rumunská politická a ústavní krize vyvrcholila na ja(e 2007 odvoláním prezidenta
rumunsk"m parlamentem a konáním referenda, je% m#lo verifikovat, )i falzifikovat
rozhodnutí parlamentu. Nejviditeln#ji se projevila v osobním sporu b"val"ch partner',
prezidenta Triana B!sescu a premiéra Calina Papescu-Tariceanu. V roce 2004 se B!sescova
Demokratická strana (PD, Partidul Democrat) a Tariceanova Národní liberální strana (PNL,
Partidul National Liberal) spojily ve volební uskupení Aliance pravdy a spravedlnosti (ADA,
Aliantei Dreptate Si Adev!r). Díky tomuto spojení se T. B!sescu stal v roce 2004
prezidentem, kdy porazil tehdej$ího ministerského p(edsedu Adriana Nastseho v pom#ru
51, 23% ku 47, 77%. 1
B!sescova agresivní antikorup)ní kampa* byla ve(ejností p(ijímána velmi dob(e, co%
dokazuje i r'st prezidentovy popularity, je% dosáhla v (íjnu 2006 na 61 %.2 Podle v"zkumu
ve(ejného mín#ní byly za nejd'le%it#j$í znaky dobrého prezidenta ozna)eny boj proti
korupci, prosazování práva a disciplíny, organiza)ní schopnosti a b"t dobr"m Rumunem.
Personální charakteristika T. B!sesca t#mto po%adavk'm tém#( zcela vyhovovala a jeho
popularit# nebránilo ani na()ení, %e byl v komunistické é(e spolupracovníkem Securitate 3
(Arion 2007). Jeho zahrani)ní politika upev*ování transatlantick"ch vztah' a zam#(ení se
na vstup do EU byla té% p(ijímána pozitivn#.
1
Kompletní v"sledky prezidentsk"ch voleb 2004 – Rumunská volební komise: http://
www.bec2004.ro/documente/P2_BEC.pdf, v$echny elektronické zdroje aktuální k 16. b(eznu 2007.
2
V"sledky pr'zkumu popularity prezidenta a informace o ve(ejném mín#ní v celém odstavci v).
pozn. 3 jsou získány z pr'zkumu ve(ejného mín#ní Public Opinion Barometr realizovaného v (íjnu
2006 spole)ností Open Society Found.
3
Podle zmín#ného v"zkumu ve(ejného mín#ní tato spolupráce byla p(eká%kou pro vykonávání
funkce prezidenta pouze pro 32% respondent'. Posléze bylo toto na()ení ozna)eno v#dci za
nepravdivé.
105
Markéta Smr!ková: Politická krize v"Rumunsku: rumunské referendum 2007
Nap#tí na politické scén# za)alo v"znamn# r'st ji% na podzim 2006, kdy za)ala
jednání o plánovan"ch volbách do Evropského parlamentu, které se m#ly uskute)nit
v polovin# kv#tna 20074 (Maxfield 2007: 5). V lednu 2007 se spor mezi premiérem a
prezidentem za)al stup*ovat a )lenové vlády loajální k prezidentovi museli rezignovat.
První musel odejít ministr zahrani)ních v#cí Mihai-Razvan Ungureanu po zdánliv# ne$kodné
afé(e, kdy americká armáda zadr%ela dva rumunské zam#stnance vojenské základny
v Iráku kv'li neautorizovan"m fotografiím na pr'kazech. Za)átkem února byli propu$t#ni
s od'vodn#ním, %e se jednalo pouze o chybu, a nikoli o pokus o neoprávn#n" vstup na
základnu. Premiérovi se v oficiálním od'vodn#ní pro rezignaci ministra nelíbilo, jak"m
zp'sobem komunikoval se v$emi stranami a %e nedostate)n# informoval i jeho (Arion
2007).
Tato aféra poslou%ila jako zdroj pro rozpoutání dal$ího sporu mezi dv#ma nejv"$e
postaven"mi mu%i v zemi, a to v otázce dal$í p(ítomnosti rumunské armády v Iráku, kdy
prezident pova%oval její setrvání za )est a premiér naopak cht#l vojáky stáhnout je$t# do
konce roku 2007.
Dal$í ministryn#, Monica Macovei, se dostala pod tlak parlamentu, aby odstoupila
kv'li pokus'm o vytvo(ení Národní integra)ní agentury (NIA). NIA m#la na %ádost
Evropské unie kontrolovat zdroje majetku ministr' a )len' obou komor parlamentu, av$ak
poslanci a senáto(i protestovali proti zavedení ú(adu s tak rozsáhle definovan"mi
pravomocemi. Reformní úsilí rumunsk"ch proprezidentsk"ch politik' a prezidenta
samotného nebylo motivováno pouze vlastním p(esv#d)ením, ale i zna)n"m úsilím
Evropské unie o reformu soudnictví. EU po vstupu Rumunsko varovala, %e nereformuje-li
oblast justice a nesní%í míru korupce, rozhodnutí jeho soud' nebudou respektována
ostatními )lensk"mi státy EU. (Ciobanu 2007)
Jako nejjednodu$$í vysv#tlení politické krize se jeví osobní antagonismus mezi
premiérem a prezidentem, v pozadí v$ak mohou a dozajista stojí i jé d'vody. Prezidentovy
reformy $ly v#t$inou proti zájm'm mnoh"ch politik', z nich% zna)ná )ást pat(ila k Sociáln#
demokratické stran# (PSD, Partidul Social Democrat), která vládla v letech 1990–1996
a 2000–2004 (Viehmann 2007). Také prezidentovy projevy z prosince 2006 o
komunistickém re%imu vyvolaly nesouhlas v (adách PSD, kdy% ozna)il b"val" re%im za
nelegální a kriminální.
4
Nakonec v$ak kv'li politické krizi byly posunuty na 25. listopadu 2007.
106
3. Politická krize a odvolání prezidenta
Politická krize se prohloubila 12. února, kdy% práv# sociální demokraté b"valého
prezidenta Iona Ionescu podali návrh na B!sescovu suspendaci. Návrh byl podpo(en
krajn# pravicovou Stranou za Velké Rumunsko (PRM, Partidul Romania Mare). Tato um#lá
aliance slo%ená ze stran zastupujících oba póly stranického spektra – PSD jako
postkomunistická strana a PRM jako strana nacionalistická – byla podpo(ena Tariceanovou
PNL, Konzervativní stranou (PC, Partidul Conservator) a Demokratickou unií Ma+ar'
v Rumunsku (UDMR, Uniunea Democratica Maghiara din Romania) (Arion 2007). 2. dubna
pak premiér sestavil novou vládu, slo%enou z ministr' za PNL a UDMR bez v$ech osmi
ministr' loajálních k prezidentovi a ú)astnících se vlády minulé.
4. Ústavní zakotvení institutu referenda a jeho praktick! pr#b$h
Parlament m'%e podle rumunské Ústavy odvolat prezidenta p(i zji$t#ní hrubého
poru$ení ústavních zákon', a to na spole)ném zasedání obou komor nadpolovi)ní v#t$inou
v$ech hlas' a po konzultaci s Ústavním soudem (Constitution of Romania, kap. II, )l. 95).
Návrh na odvolání m'%e podat nejmén# jedna t(etina poslanc' a senátor'. Pokud
parlament suspendoval prezidenta, m'%e b"t vyhlá$eno referendum do 30 dní od
parlamentního hlasování.
19. dubna parlament p(ijal usnesení o odvolání prezidenta, p(i)em% pro suspendaci
se vyslovilo 322 poslanc', proti 108 a 8 nehlasovalo. Parlament od'vodnil odvolání
B!sesca jeho snahou protiústavn# si p(ivlastnit více pravomocí pat(ících jin"m institucím,
p(edev$ím premiérovi, a ochranou zájm' mafie v rumunské ekonomice (Euractiv 2007).
Je$t# dva dny p(ed samotn"m hlasováním, 17. dubna, v$ak rumunsk" Nejvy$$í soud
prohlásil, %e se prezident %ádného poru$ení Ústavy nedopustil. V rozsudku soud ozna)il
d'vody parlamentu pro jeho odvolání za )ist# politické. Na()ení prezidenta, %e vyu%íval
tajnou slu%bu ke sledování politick"ch oponent', Nejvy$$í soud té% odmítl pro nedostatek
d'kaz'. Sociální demokracie se pokusila soud zdiskreditovat, kdy% vznesla obvin#ní, %e
mnohé soudce Nejvy$$ího soudu vydíral sám prezident (Arion 2007). Ignorovala tak fakt,
%e nebyl legální d'vod pro prezidentovu suspendaci z ú(adu.
Prezident B!sescu vyhlásil referendum o potvrzení svého odvolání, které podle
platn"ch zákon' je mo%né p(i schválení nadpolovi)ní v#t$iny v$ech registrovan"ch voli)'.
B#hem 3. kv#tna parlament tuto podmínku zm#nil na schválení nadpolovi)ní v#t$inou
voli)', kte(í p(i$li k volbám, av$ak schválenou zm#nu zamítl Nejvy$$í soud. Parlament navíc
zakázal prezidentovi vést volební kampa* v médiích v období referenda a parlamentní
107
komise rozlo%ila tento )as mezi parlamentní strany podle percentuálního zastoupení v
parlamentu (Arion 2007).
V Bukure$ti propukly 22. dubna demonstrace na podporu prezidenta, kter" pat(il
mezi nejoblíben#j$í politiky v zemi (Ciobanu 2007). Byla zve(ejn#na petice Apel na respekt
ke státnímu právu a demokracii, podepsána mnoh"mi v"znamn"mi osobnostmi a
rumunsk"mi intelektuály. Zmi*uje se p(edev$ím o skute)nosti, %e prezident nem#l $anci
vést kampa*, o obav# o dodr%ování demokratick"ch pravidel v Rumunsku a vyz"vá ob)any
k ú)asti na referendu.5 B!sescovi oponenti se pokusili sní%it volební ú)ast tím, %e zvolili za
den konání referenda 19. kv#ten, sobotu, a)koli od roku 1989 to byla v%dy ned#le. Sobota
je v Rumunsku pro v#t$inu obyvatel pracovním dnem, )ím% cht#l parlament omezit
voli)skou ú)ast (Arion 2007). K platnosti referenda je nutná nadpolovi)ní ú)ast v$ech
registrovan"ch voli)'.6 V p(ípad# nedosa%ení tohoto kvóra by bylo referendum neplatné.
Jedin"m právn# platn"m rozhodnutím by tak z'stalo odvolání prezidenta parlamentem
(Nicolae 2005).
5. V!sledky referenda
V referendu ob)ané odpovídali na otázku „Souhlasíte s rozhodnutím parlamentu
odvolat prezidenta B!sesca?“ V#t$ina obyvatel se vyslovila negativn#, tedy pro mo%nost,
aby prezident dále vykonával sv'j ú(ad (viz Tabulka ). 1).
Tabulka 1. V"sledky referenda o odstoupení prezidenta, 19. kv#tna 2007
Odpov#+
Po)et hlas'
Hlasy v %
Ano
2 013 099
24, 75
Ne
6 059 315
74, 48
Neplatné hlasy
62 858
0, 78
Zdroj: Centrální volební ú(ad, (http://www.becreferendum2007.ro)
Teritoriální podpora prezidenta se na úrovni kraj' pohybovala v relativn# velkém
rozmezí mezi 61 a 85 %. (viz Tabulka ). 2) Nejni%$í po)et hlas' v procentech získal
B!sescu v ji%ních krajích Teleorman, Vaslui a v"chodním kraji Olt. Naopak nejvy$$í
5
Plné zn#ní petice na podporu prezidenta: Apel pentru respectarea statului de drept si a
democratiei, http://www.revista22.ro/html/index.php?art=3703&nr=2007-05-11
6
Podle zákona ). 3/2000 o referendu musí b"t ú)ast v minimálním po)tu poloviny registrovan"ch
voli)' plus jeden.
108
percentuální podpory se prezidentovi dostalo v krajích st(edního Rumunska Arges a
Covasna, západním kraji Timis a úpln# nejvy$$í percentuální podporu získal v kraji Sibiu.
Tabulka 2. Volební podpora prezidenta p(i referendu podle volebních obvod'
Název volebního
obvodu
Odevzdané
hlasy
Alba
Arad
ArgeBac!u
Bihor
Bistri,a-N!s!ud
Boto-ani
Bra-ov
Br!ila
Buz!u
Cara--Severin
C!l!ra-i
Cluj
Constanta
Covasna
Dâmbovi,a
Dolj
Gala,i
Giurgiu
Gorj
Harghita
156128
183190
228614
250700
227188
113913
145169
263755
134316
183480
134715
100864
281696
325738
57819
203130
272316
222484
89356
123128
74183
Hlasy
Název volebního
"ne" v
obvodu
%
74,48
79,70
82,79
70,16
71,47
77,76
80,89
59,14
81,29
68,91
72,33
77,42
78,47
78,77
82,37
73,27
69,89
72,44
69,20
73,21
75,98
Hunedoara
Ialomi,a
Ia-i
Ilfov
MaramureMehedin,i
MureNeam,
Olt
Prahova
Satu Mare
S!laj
Sibiu
Suceava
Teleorman
TimiTulcea
Vaslui
Vâlcea
Vrancea
Bucures,i
Odevzdané
hlasy
Hlasy
"ne" v
%
186379
99316
300699
108753
172671
104852
193205
191061
166617
322148
106992
88835
191205
245234
155823
285684
91167
147882
156802
138682
908403
70,75
72,03
70,07
78,75
79,09
73,78
68,56
75,69
63,35
78,45
76,04
70,78
85,07
85,07
61,53
82,60
81,00
63,60
69,79
69,8
76,52
Zdroj: V"sledky referenda podle kraj', Centrálního volebního ú(adu (http://
www.becreferendum2007.ro/document3/refer_judete.pdf)
109
Mapa 1. Volební podpora prezidenta podle kraj' – referendum 2007
Zdroj: http://www.electoralgeography.com/en/countries/r/romania/2007-referendum-romania.html
Rozlo%ení podpory prezidenta p(i referendu odpovídá do jisté míry jeho volební
podpo(e p(i posledních prezidentsk"ch volbách v roce 2004 a v obecn#j$í rovin# oblastem,
kde má prezident stabilní vysokou podporu.
Vn#j$í p(í)iny, p(edev$ím otázka Evropské unie, hrály v rozhodování voli)' pom#rn#
v"znamnou roli. Vznikla obava, jak" vliv by mohlo mít odvolání prezidenta na pozici
Rumunska v EU, p(edev$ím jak by suspendace souvisela se stabilitou Rumunska a
následnou reakcí Evropské unie. V"znamnou roli sehrála i samotná kampa*, kde se
projevily prezidentovy komunikativní schopnosti. B!sescu je skv#l" (e)ník a charismatická
osobnost. Jeho kampa* byla dob(e organizovaná, dostate)n# financovaná a p(iná$ela
jasnou zprávu na rozdíl od jeho oponent'. A nemén# v"znamn# se na v"sledku podílely
ekonomick" r'st a fakt, %e B!sescu „dovedl“ Rumunsko do EU (Maxfield 2007: 8).
6. Záv$r: Dopady na politickou situaci v zemi
Po zve(ejn#ní v"sledk' referenda mnozí analytikové hodnotili situaci spí$e skepticky
a nepova%ovali politickou krizi za vy(e$enou. Referendum p(i$lo v dob# stranické nestability
a jeho v"sledky politické tenze je$t# zost(ily. P(esto%e dv# t(etiny p(íznivc' sociální
demokracie hlasovali pro odvolání prezidenta, referendum nevy(e$ilo jejich spory uvnit(
strany, které se naopak je$t# zv#t$ily. Té% národní liberálové se pot"kali s d'sledky
110
neúsp#chu. Naopak jednozna)n"m vít#zem byla DS T. B!sesca, která naopak posílila svoji
soudr%nost i postavení (Maxfield 2007: 9).
V )ervnu prob#hlo první hlasování o ned'v#(e minoritní vlád# premiéra Tariceana
(má v parlamentu jen 20 % k(esel), které vyvolala DS po%adující od kv#tnového referenda
odstoupení vlády. Díky podpo(e od PSD opozice nezískala pot(ebn"ch 235 hlas' k odvolání
vlády (Reuters 2007). V (íjnu prob#hlo dal$í hlasování o ned'v#(e vlád# tentokrát
iniciované PSD z d'vod' údajné vládní neschopnosti vyu%ít evropské finance. V hlasování
v$ak nedokázala získat pot(ebnou v#t$inu, p(esto%e se stále )ast#ji mluvilo o mo%n"ch
p(ed)asn"ch volbách.7 Od voleb se v sou)asné situaci o)ekává vytvo(ení stabilní vlády,
která bude pokra)ovat v reformách, a splní tak po%adavky EU.
Pou%ité zkratky:
ADA – Aliance pravdy a spravedlnosti (Aliantei Dreptate Si Adev!r)
PC – Konzervativní strana (Partidul Conservator)
PD – Demokratická strana (Partidul Democrat)
PNL – Národní liberální strana (Partidul National Liberal)
PRM – Strana za Velké Rumunsko (Partidul Romania Mare)
PSD – Sociáln# demokratická strana (Partidul Social Democrat)
UDMR – Demokratická unie Ma+ar' v Rumunsku (Uniunea Democratica Maghiara din
Romania)
7
Nov" volební systém, kter" bude platit ji% pro p(í$tí volby (zm#na z pom#rného na smí$en"), byl
schválen 25. listopadu 2007. Hlasování se konalo zárove* s volbami do EP.
111
Seznam pramen# a literatury
• Apel pentru respectarea statului de drept si a democratiei, (http://www.revista22.ro/
html/index.php?art=3703&nr=2007-05-11)
• Arion, C. (2007): The Romanian Referendum Battle: A President Hangs On, World Politics
Review, June 2007, (http://www.worldpoliticsreview.com/article.aspx?id=844)
• Ciobanu, C.(2007): Romania: public retains president against parliament’s wishes, Global
Information Network, Mai 2007, (www.proquest.umi.com)
• Constitution of Romania (http://www.cdep.ro/pls/dic/site.page?id=339&idl=2)
• Euractiv 2007: Romanian president faces impeachment poll, (http://www.euractiv.com/
en/enlargement/romanian-president-faces-impeachment-poll/article-163364)
• Maxfield, E. (2007): Referendum Briefing no. 15, Europe and Romania´s presidential
impeachment referendum, May 2007, Sussex Europen Institute, (www.sussex.ac.uk/sei/
documents/-_no_37-eb-romania07.pdf)
• Nicolae, R.: Direct Democracy Institutions in romanian Legislation, Centre for legal
resources, 2005, (www.crj.ro/files/paper.doc)
• Romania votes NO (2007), Transatlantic Politics, (http://www.transatlanticpolitics.com/
2007/05/19/romania-votes-no/)
• Reuters (2007): Romania’s government survives no confidence vote (2007), (http://
www.reuters.com/article/worldNews/idUSL1182541020070611)
• Public Opinion Barometer (2006), Open Society Found – Soros foundation Romania,
(http://www.osf.ro/en/comunicate_detaliu.php?comunicat=18)
• Viehmann, C. (2007): Romania: Crisis and impeachment, International Relations and
Security Network, (http://www.isn.ethz.ch/news/sw/details.cfm?id=17534)
Volební v"sledky:
• V"sledky prezidentsk"ch voleb 2004: (http://www.bec2004.ro/documente/P2_BEC.pdf)
• V"sledky referenda o odstoupení prezidenta 19. kv#tna 2007, Centrální volební ú(ad,
(http://www.becreferendum2007.ro/document3/rezultat.pdf)
• V"sledky referenda o odstoupení prezidenta 19. kv#tna 2007 podle kraj', Centrální
volební ú(ad, (http://www.becreferendum2007.ro/document3/refer_judete.pdf)
112
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Volby do Evropského parlamentu 2007 v Bulharsku
(Elections to the European Parliament in Bulgaria 2007)
Pavel Ma"karinec ([email protected])
Abstract:
This article deals with the election to the European Parliament in Bulgaria held on the
20th May 2007, which has brought another step in transformation of the Bulgarian
party system, which was started in consequence of the parliamentary elections in
2001. The article describes electoral system and analyses election results,
considering territorial support of the main political parties. The results of the
elections to the European Parliament are compared with the results of the
parliamentary elections in 2005.
Keywords:
Bulgaria, European Parliament, Elections, Party System, GERB, BSP, DPS, ATAKA,
NSDV, SDS, DSB
1. Úvod
V uplynulém roce (konkrétn" 20. kv"tna 2007) se v Bulharsku konaly historicky první
volby do Evropského parlamentu (EP). Volby se uskute'nily tém"( dva roky po volbách do
bulharského parlamentu – Národního shromá$d"ní (Narodno s)branie / *+,-./012,+/34, NS) a v tomto ohledu tak lze jejich v!sledky do ur'ité míry interpretovat jako
hodnocení, je$ bulhar#tí voli'i vystavili vládní koalici vzniklé po volbách 2005 v polovin"
jejího funk'ního období. Volební ú'ast ve volbách do EP dosáhla 28,60 % a ve srovnání s
volbami do NS 2005 (55,76 %) zaznamenala v!razn! pokles. I v Bulharsku se tak
potvrdilo, $e evropské volby jsou spí#e jen druh!m, mén" v!znamn!m, kolem voleb
národních.1
Následující p(ísp"vek se sna$í podat podrobn! popis volebního systému vyu$ívaného
pro volbu bulharsk!ch zástupc& do EP a okomentovat v!sledky prvních bulharsk!ch
„eurovoleb“ poté, co se k 1. 1. 2007 Bulharsko, spolu s Rumunskem, stalo (ádn!m 'lenem
Evropské unie (EU). Anal!za v!sledk& voleb se mimo popisu v!stup& voleb na celostátní
úrovni zam"(uje na anal!zu teritoriální podpory jednotliv!ch kandidujících subjekt& a
porovnává tuto podporu s v!sledky voleb do bulharského parlamentu v roce 2005.
2. Volební systém
Volební systém pro volby bulharsk!ch zástupc& v EP vychází z pravidel pom"rného
zastoupení vázan!ch kandidátních listin. Aktivní volební právo mají bulhar#tí ob'ané star#í
18 let, kte(í mají trvalou adresu na území Bulharska nebo jiného 'lenského státu EU a $ijí
na jeho území nejmén" poslední t(i m"síce; a pasivní volební právo bulhar#tí ob'ané star#í
21 let, s trvalou adresu na území Bulharska nebo jiného 'lenského státu EU, $ijící na jeho
území nejmén" poslední dva roky.2 Právo volit, resp. b!t zvolen 'lenem EP za Bulharskou
republiku mají rovn"$ ob'ané dal#ích 'lensk!ch stát& EU, v p(ípad", $e se nezú'astnili
voleb do EP v jiné 'lenské zemi pro stejné funk'ní období EP, mají trvalou adresu na území
Bulharska nebo jiného 'lenského státu EU a $ijí na jeho území nejmén" 60 dní
1
Ve srovnání s volbami do EP v roce 2004 zaznamenalo Bulharsko #estou nejni$#í volební ú'ast a
za(adilo se mezi #estici postkomunistick!ch zemí (Slovensko, Polsko, Estonsko, Slovinsko a %eskou
republiku), ve kter!ch volební ú'ast nep(ekro'ila hranici 30 % (srov. V!voj volební ú'asti ve
volbách do Evropského parlamentu).
2
Po$adavek pobytu se stal #iroce kritizovan!m bodem volebního zákona. Podle bulharského
prezidenta Georgi Parvanova p(edstavovala tato úprava volebního práva „krok zp"t od
demokratické tradice bulharské volební legislativy“ (Bulgaria Elects First MEPs on May 20). V jejím
d&sledku toti$ byli zbaveni aktivního i pasivního volebního práva bulhar#tí ob'ané $ijící mimo území
Bulharska, resp. EU, co$ se t!kalo p(evá$n" bulharsk!ch ob'an& turecké národnosti $ijících
v Turecku.
115
Pavel Ma!karinec: Volby do Evropského parlamentu 2007 v Bulharsku
z posledních 3 m"síc& (aktivní volební právo), nebo 16 m"síc& z posledních 2 let (pasivní
volební právo) a spl5ují stejné po$adavky t!kající se v"ku jako bulhar#tí ob'ané.
Vzhledem k pom"rn" malému po'tu rozd"lovan!ch mandát& (18) p(edstavuje celá
zem" jeden celostátní volební obvod, kter! je nicmén" z administrativních d&vod& rozd"len
do 31 volebních region&, identick!ch s volebními obvody pro volby do NS. Právo
p(edkládat kandidátní listiny3 mají politické strany, koalice politick!ch stran a iniciativní
v!bory pro nominaci nezávisl!ch kandidát& (ka$d! nezávisl! kandidát je uveden na
samostatné kandidátní listin"). Pro registraci kandidátní listiny nezávislého kandidáta,
politické strany nebo koalice politick!ch stran stanovuje volební zákon n"kolik podmínek:
-
v p(ípad" kandidátní listiny nezávislého kandidáta shromá$d"ní nejmén" 10 000
podpis& voli'& a slo$ení kauce ve v!#i 10 000 BGN;
-
v p(ípad" kandidátní listiny politické strany shromá$d"ní nejmén" 15 000 podpis&
voli'& a slo$ení kauce ve v!#i 15 000 BGN;
-
v p(ípad" kandidátní listiny koalice politick!ch stran shromá$d"ní nejmén" 20 000
podpis& voli'& a slo$ení kauce ve v!#i 20 000 BGN.
Kauce je vrácena kandidátní listin" nezávislého kandidáta, je$ získá nejmén" 1 %
platn!ch hlas&, resp. 2 % platn!ch hlas& v p(ípad" kandidátní listiny politické strany nebo
koalice politick!ch stran.4
Pro volby do EP byla v Bulharsku zvolena vázaná forma kandidátních listin, nicmén" na
rozdíl od voleb do NS disponují voli'i p(i v!b"ru sv!ch zástupc& do EP mo$ností ud"lit
v rámci kandidátní listiny jeden preferen'ní hlas. Mandát následn" p(ipadne kandidátovi,
jemu$ se poda(í získat mno$ství p(ednostních hlas& odpovídajících nejmén" 15 %
z celkového po'tu platn!ch hlas& odevzdan!ch pro danou kandidátní listinu. V otázce
omezovací klauzule se Bulharsko p(i(adilo ke skupin" zemí, které se rozhodly p(i volb"
sv!ch zástupc& do EP tuto metodu nevyu$ívat (srov. Europawahlrecht). K rozd"lování
mandátu ov#em i p(es neexistenci omezovací klauzule nejsou p(ipu#t"ny v#echny
kandidátní listiny. Vlastní distribuce mandát& probíhá v n"kolika fázích. Nejprve je
vypo'teno republikové volební 'íslo. To lze vyjád(it následujícím vzorcem: Q = H/M, kde
(H) p(edstavuje celkov! po'et odevzdan!ch hlas& a (M) celkov! po'et p(id"lovan!ch
3
Po'et kandidát& zapsan!ch na kandidátní listin" jednoho politického subjektu nesmí p(evy#ovat
po'et mandát& EP, které jsou v Bulharsku rozd"lovány, tj. 18.
4
Stanovené podmínky pro registraci kandidátních listin mají slou$it k zamezení kandidatury
marginálních politick!ch subjekt&. Tato úprava p(itom vychází ze zn"ní volebního zákona pro volby
do NS, které po své novelizaci z roku 2005 potvrdilo schopnost dosáhnout zam!#leného v!sledku
(srov. Spirova 2006: 617).
116
mandát&. K následnému rozd"lování mandát& jsou posléze p(ipu#t"ny pouze politické
strany nebo koalice politick!ch stran, které p(ekro'í republikové volební 'íslo. Po'et
mandát& rozd"lovan! t"mto subjekt&m je sou'asn" sní$en o tolik mandát&, kolik p(ipadne
kandidátním listinám nezávisl!ch kandidát&, v p(ípad", $e ty p(ekonají republikové volební
'íslo. V dal#í fázi se ji$ pracuje pouze s hlasy politick!ch subjekt&, jim$ se poda(í p(ekro'it
republikové volební 'íslo. K distribuci mandát& je vyu$ívána Hare-Niemayerova formule5 a
metoda nejv"t#ích zbytk&, slou$ící pro rozd"lení mandát&, je$ se nepoda(í p(id"lit na
základ" prvního v!po'tu 6 (Law on Election of Members of the European Parliament from
the Republic of Bulgaria).
3. Bulharsk! stranick! systém a jeho podoba p#ed volbami do EP 2007
Bulharská stranická soustava byla v 90. letech XX. století charakteristická sout"$í,
probíhající mezi dv"ma bloky zastupovan!mi Bulharskou socialistickou stranou (B)lgarska
socialisti'eska partija, BSP) a Svazem demokratick!ch sil (S)juz na demokrati'nite sili,
SDS) jako hlavními póly, a Hnutím za práva a svobody (Dvi$enie za prava i svobodi, DPS)
s postavením vedlej#ího pólu (srov. Birch 2003: 142–143; Chytilek 2002: 83–84; Strmiska
2000). Vít"zství Národního hnutí Simeon Druh! (Nacionalno dvi$enie Simeon Vtori, NDSV)
ve volbách 2001 p(ineslo zásadní prom"nu podoby bulharské stranicko-politické soustavy.
Destabilizace stranického systému pokra'ovala po volbách 2001 neutuchající fragmentací
pravicového tábora. P(edev#ím SDS jako p(edstavitel jednoho z hlavních pól& systému z
90. let pro#el n"kolika vlnami secesí (srov. Savkova 2006: 7–12), p(i'em$ ke konsolidaci
pravice nedo#lo ani p(ed volbami 2005.7 Spole'n! zisk pravicov!ch a st(edopravicov!ch
stran ve volbách 2005 (19,31 % hlas&) na jedné stran" mírn" p(ekonal zisk SDS z roku
2001 (18,17 % hlas&),8 nicmén" SDS u$ v $ádném p(ípad" nezt"les5oval hlavní pól
5
Hare-Niemayerovu formuli lze vyjád(it následujícím vzorcem: m = Hs x M/H, kde (m) p(edstavuje
po'et mandát&, je$ obdr$í jednotlivé politické subjekty, (Hs) po'et hlas& konkrétního politického
subjektu, (M) celkov! po'et p(id"lovan!ch mandát& a (H) celkov! po'et odevzdan!ch hlas&.
6
Metoda nejv"t#ích zbytk& je zalo$ena na p(edpokladu, $e nerozd"lené mandáty p(ipadnou
politick!m subjekt&m s nejv"t#ím po'tem hlas&, které nevedly k zisku mandátu.
7
Více k volbám do NS v roce 2005 srov. Savkova 2005; Savkova 2006: 16–36; Spirova 2006.
Vnitrostranick! v!voj jednotliv!ch stran ve volebním roce 2005 viz Karasimenov 2005: 8–20.
8
Ve volbách do NS v roce 2001 kandidoval SDS v rámci koalice Spojené demokratické síly
(Obedineni demokrati'ni sili, ODS), která dále zahrnovala Bulharsk! zem"d"lsk! národní svaz–
Lidov! svaz (B)lgarski zemedelski naroden s)juz–Naroden s)juz, BZNS–NS), Demokratickou stranu
(Demokrati'eska partija, DP), Bulharskou sociáln" demokratickou stranu (B)lgarska
socialdemokrati'eska partija, BSDP) a Národní hnutí za práva a svobody (Nacionalno dvi$enie za
prava i svobody, NDPS).
117
systému. 9 Toto postavení ov#em vzhledem k postupné erozi voli'ské p(ízn" nedokázalo
zaujmout ani NDSV. Mimo BSP, která si udr$ela postavení hlavního pólu – ve volbách 2005
kandidovala BSP pod hlavi'kou Koalice pro Bulharsko (Koalicija za B)lgarija, KZB)10 – si
postavení vedlej#ího pólu dokázalo udr$et i DPS. Novinku p(inesly volby 2005 i na okraji
stranického spektra, kde krajn" pravicová koalice Národní sjednocení „Útok“ (Nacionalno
obedinenie „Ataka“, NOA), 11 zalo$ená krátce p(ed volbami, dokázala získat zastoupení
v bulharském parlamentu jako 'tvrt! nejsiln"j#í subjekt.
Podoba bulharské stranické soustavy p(ed volbami do EP 2007 se v tomto ohledu p(íli#
neli#ila od situace, ji$ p(inesly volby 2005. Na jedné stran" politického spektra se
nacházela pom"rn" stabilizovaná levice zastupovaná BSP, zatímco na druhé stran" stála
pravice rozt(í#t"ná do n"kolika politick!ch stran. Po prezidentsk!ch volbách 2006 navíc, jak
uvádí bulharská politolo$ka Lyubka Savkova, dosp"la fragmentace pravé 'ásti spektra do
stádia nezvratné dezintegrace (Savkova 2008: 4). Dal#í t(í#t"ní pravicové 'ásti spektra bylo
umocn"no krokem sofijského primátora Bojko Borisova, kter! p&l roku p(ed konáním voleb
(3. 12. 2006) zalo$il novou politickou stranu Ob'ané za evropsk! rozvoj Bulharska
(Gra$dani za evropejsko razvitie na B)lgarija / 6,+7.+/3 8+ 49,-:4;0<- ,+893=34 /+
>1?@+,3A, GERB), která se p(inejmen#ím formáln" za(adila k pravé 'ásti politického
spektra, p(i'em$ p(edseda strany Bojko Borisov se v pr&b"hu volební kampan" v mnoha
p(ípadech identifikoval s pravicí.12
9
Ve volbách do NS v roce 2005 kandidoval SDS v rámci koalice Spojené demokratické síly
(Obedineni demokrati'ni sili, ODS), která dále zahrnovala Svaz svobodn!ch demokrat& (S)juz na
svobodnite demokrati, SSD), Demokratickou stranu (Demokrati'eska partija, DP), Hnutí Den sv. Ji(í
(Dvi$enie Gergjovden, DG), Hnutí za spravedliv! sociální model (Dvi$enie za ravnopraven i
ob#testven model, DROM) a Bulharsk! zem"d"lsk! národní svaz–sjednocen! (B)lgarski zemedelski
naroden s)juz–obedinen, BZNS–O).
10
Koalice BSP, Hnutí za sociální humanismus (Dvi$enie za socialen chumaniz)m, DSCh), Strany
bulharsk!ch sociálních demokrat& (Partija B)lgarski socialdemokrati, PBS), Politického hnutí
„Sociální demokraté“ (Politi'esko dvi$enie „Socialdemokrati“, PDS), Ob'anského svazu „Roma
(Gra$dansko obedinenie „Roma“, GOR) Komunistické strany Bulharska (Komunisti'eska partija na
B)lgarija, KPB), Zelené strany Bulharska (Zelena partija na B)lgarija, ZPB) a Bulharského
zem"d"lského národního svazu–„A. Stambolijski“ (B)lgarski zemedelski naroden s)juz–„A.
Stambolijski“, BZNS–A. Stambolijski“).
11
Koalice Národního hnutí za záchranu vlasti (Nacionalno dvi$enie za spasenie na ote'estvoto,
NDSO), Bulharské národn"-vlastenecké strany (B)lgarska nacionalna patrioti'na partija, BNPP) a
Svazu vlasteneck!ch sil a vojsk zálo$ní obrany (S)juz na patrioti'nite sili i voinite ot zapasa za#tita,
SPSVZZ).
12
I p(es formální identifikaci s pravicí se ov#em GERB sna$il roz#í(it svou podporu mezi dal#í
skupiny voli'&, od voli'& levice a$ k nacionalistick!m voli'&m z obou stran stranického spektra.
Tomuto rozkro'ení sou'asn" odpovídaly i r&zné strategie volební kampan" zam"(ené na odli#né
'ásti elektorátu (Savkova 2008: 6).
118
Do voleb bulharsk!ch zástupc& EP, které se konaly 20. kv"tna 2007, tak podalo
kandidátní listiny celkem 16 politick!ch subjekt& (13 politick!ch stran, 1 koalice a 2
nezávislí kandidáti), je$ tímto krokem projevili ambici získat zastoupení na p&d" EP.
Jednalo se o následující subjekty:
Tabulka 1. Seznam subjekt& kandidujících ve volbách do EP v Bulharsku v roce 2007
1. Strana zelen!ch (Zelena partija, ZP)
2. Svaz svobodn!ch demokrat$ (S)juz na svobodnite demokrati, SSD)
3. Nezávisl! kandidát Nikola Petkov Ivanov
4. %ád, právo a spravedlnost (Red, zakonnost i spravedlivost, RZS)
5. Koalice bulharsk!ch sociálních demokrat$ (Koalicija na b)lgarskite
socialdemokrati, KBS)
6. Demokraté za silné Bulharsko (Demokrati za silna B)lgarija, DSB)
7. Platforma evropsk!ch socialist$ (Platforma evropejski socialisti, PES)
8. Svaz demokratick!ch sil (S)juz na demokrati'nite sili, SDS)
9. Bulharsk! zem&d&lsk! národní svaz (B)lgarski zemedelski naroden s)juz, BZNS)
10. Ob'ané za evropsk! rozvoj Bulharska (Gra$dani za evropejsko razvitie na
B)lgarija, GERB)
11. Národní hnutí Simeon Druh! (Nacionalno dvi$enie Simeon Vtori, NDSV)
12. Útok (Ataka)
13. Nezávisl! kandidát Marija Stojanova Serked(ieva
14. Hnutí za práva a svobody (Dvi$enie za prava i svobodi, DPS)
15. Komunistická strana Bulharska (Komunisti'eska partija na B)lgarija, KPB)
16. Ob'ansk! svaz za nové Bulharsko (Gra$danski s)juz za nova B)lgarija, GSNB)
Zdroj: B<-/C+=4?/3 ,48D?=+=3 -= 382-,3=4 8+ C?4/-94 /+ E9,-:4;0<3A :+,?+F4/= -=
G4:D2?3<+ >1?@+,3A
4. V!sledky voleb
Vít"zem voleb, kter!ch se zú'astnilo 28,60 % oprávn"n!ch voli'&, se stala politická
strana GERB sofijského primátora Bojko Borisova. GERB získal 21,70 % hlas& a 5
mandát&. Na druhém míst" se, s pouze nepatrn!m odstupem, umístila koalice PES vedená
BSP premiéra Sergeje Stani#eva. BSP obdr$ela 21,41 % hlas& a 5 mandát& a oproti
volbám do NS 2005 ztratila tém"( 10 % hlas&, co$, p(epo'teno na absolutní po'et,
znamenalo zisk pouze 36,73 % hlas& z roku 2005.13 Pokles hlas& BSP odrá$el na jedné
stran" fakt, $e se volby odehrávaly v kontextu poklesu popularity vládní koalice.14
Kontextu, kter! získal p(ed volbami i evropskou dimenzi (srov. Savkova 2008: 2–4). Pokles
13
Z t"chto voli'& pat(ilo 67,8 % mezi ty, kdo stranu volili i v roce 2005 (srov. AR 2007).
14
Vládní koalici po volbách 2005 vytvo(ili BSP, DPS a NDSV (srov. Savkova 2006: 36–37).
119
popularity kabinetu byl ov#em v p(ípad" BSP zesílen korup'ním skandálem uvnit( strany.
Ten se objevil v pr&b"hu kampan" a p(ibli$n" p"tina voli'& BSP, je$ na základ" této aféry
nep(i#la k volbám, zp&sobila, $e strana nenaplnila potenciál, jím$ disponovala na po'átku
volební kampan" (srov. Savkova 2008: 5, 9).
Pozici t(etí nejsiln"j#í bulharské strany dokázalo, s v!razn!m nár&stem hlas&, uhájit
DPS. Zástupce turecké men#iny v bulharské politice obdr$el 20,26 % hlas& a 4 mandáty.
Dramatick! nár&st podpory DPS je ov#em t(eba hodnotit s ohledem na nízkou míru volební
ú'asti. Zatímco v"t#ina stran zaznamenala ve srovnání s volbami do NS 2005 dramatick!
pokles absolutního po'tu získan!ch hlas& (viz Tabulka 2), DPS ztratilo pouze 16 % hlas&,
co$ stran" spolu s disciplinovaností jejího elektorátu zajistilo nejlep#í volební v!sledek v její
historii. Úsp"#ná mobilizace voli'& DPS p(itom byla odpov"dí na silné protiturecké postoje,
je$ ve volební kampani vyu$ívali GERB a Útok v souboji o získání nacionalisticky
orientovan!ch voli'& (srov. Savkova 2008: 4–6).
Naproti tomu poslední 'len vládního t!mu NDSV zaznamenal ve volbách v!razn!
propad voli'ské p(ízn". Strana, která dokázala po svém vzniku zvít"zit ve volbách do NS
2001 se ziskem 42,73 % hlas&, potvrdila setrval! pokles své obliby u voli'&, nicmén" 6,27
% hlas& dokázala prom"nit v zisk jednoho mandátu a získat alespo5 minimální zastoupení
v EP. Mezi d&vody pokra'ujícího propadu NDSV uvádí Savkova zp&sob vedení kampan",
kdy lídr hnutí Simeon Sasko-Coburg-Gothsk! z&stal v"rn! „královskému“ stylu kampan" a
za jakoukoli cenu se vyh!bal v#em mo$nostem vystoupení v médiích, a neschopnost strany
vysv"tlit sv!m voli'&m d&le$itost voleb do EP. Podobn" i kampa5 zb!vajících parlamentních
stran nále$ejících k pravicovému spektru byla velmi nev!razná. SDS ani DSB nebyli
schopni, p(edev#ím z d&vodu nedostatku finan'ních prost(edk&, získat p(ístup do médií ani
vést kampa5 pomocí volebních bilboard& (srov. Savkova 2008: 7, 10). V!sledkem
„neviditelnosti“ SDS a DSB v pr&b"hu volební kampan", v protikladu k agresivní kampani
GERB, p(inesly „eurovolby“ ob"ma stranám drtivou porá$ku. Je#t" v!razn"j#í ztráty
zaznamenal BZNS jako nejsiln"j#í nástupce koalice Bulharsk! lidov! svaz (B)lgarski
naroden s)juz / >1?@+,0<3 /+,-.4/ 01H8, BNS), 15 tedy posledního subjektu, je$ získal
zastoupení v bulharském parlamentu ve volbách 2005. Ve volbách do EP 2007 obdr$el SDS
4,74 %, DSB 4,35 % a BZNS pouh!ch 1,54 % hlas&.
15
Koalice Bulharského zem"d"lského národního svazu–Lidov! svaz (B)lgarski zemedelski naroden
s)juz–Naroden s)juz, BZNS–NS), Svazu svobodn!ch demokrat& (S)juz na svobodnite demokrati,
SSD) a Vnitromakedonské revolu'ní organizace–Bulharské národní hnutí (V)tre#na makedonska
revoljucionna organizacija–B)lgarsko nacionalno dvi$enie, VMRO–BND). Ve volbách do EP 2007
kandidovaly SSD a BZNS–NS samostatn" (BZNS–NS ji$ bez p(ízviska NS) a VMRO–BND se voleb
neú'astnila.
120
K vít"z&m voleb lze naopak za(adit stranu Útok. Nacionalistická krajn" pravicová
strana, jí$ se poda(ilo vstoupit na p&du bulharského parlamentu v roce 2005,16 získala ve
volbách do EP 14,20 % hlas& a 3 mandáty a udr$ela si postavení 'tvrté nejsiln"j#í
bulharské strany získané ve volbách 2005. Nav!#ení voli'ské podpory strany o 6,06 %
hlas& lze vysv"tlit analogicky s v!sledkem DPS. Pokles voli'ské ú'asti se v p(ípad" Útoku
projevil v je#t" men#í mí(e ne$ u DPS, strana ztratila v absolutních 'íslech proti roku 2005
pouze 7,28 % hlas&. 17 V!sledek strany lze sou'asn" interpretovat jako úsp"#nou mobilizaci
'ásti elektorátu zastávajícího na jedné stran" protiturecké postoje a na stran" druhé
odmítající projekt evropské integrace. Útok se ve volební kampani p(edstavil jako nejvíce
euroskeptick! subjekt, tvrd" vystupující proti prohlubování evropské integrace, oslabování
suverenity národních vlád a p(ípadnému 'lenství Turecka v EU (srov. Savkova 2008: 7).
Tabulka 2. V!sledky voleb do EP v Bulharsku v roce 2007 ve srovnání s v!sledky voleb do
NS v roce 2005 (strany zastoupené v EP nebo NS)
Volby do EP 2007
Volby do NS 2005
Po'et
Po'et
Strana
% hlas& Mandáty Strana
% hlas& Mandáty
hlas&
hlas&
GERB
420 001
21,68
5
GERB
1 129
PES
414 786
21,41
5
KZB
30,95
82
196
DPS
392 650
20,26
4
DPS
467 400
12,81
34
Útok
275 237
14,20
3
NOA
296 848
8,14
21
NDSV
121 398
6,27
1
NDSV
725 314
19,88
53
SDS
91 871
4,74
0
ODS
280 323
7,68
20
DSB
84 350
4,35
0
DSB
234 788
6,44
17
BZNS
29 752
1,54
0
BNS
189 268
5,19
13
SSD
14 392
0,74
0
Volební ú'ast v
28,60
55,76
%
Zdroj: I+,?+F4/=+,/3 J82-,3 2005; B<-/C+=4?/3 ,48D?=+=3 -= 382-,3=4 8+ C?4/-94 /+
E9,-:4;0<3A :+,?+F4/= -= G4:D2?3<+ >1?@+,3A
5. Rozdíly v teritoriální podpo#e jednotliv!ch stran
Zatímco vít"zem voleb na celostátní úrovni se stala politická strana GERB se ziskem
21,70 % hlas&, pohled na rozmíst"ní teritoriální podpory ukazuje, $e GERB zvít"zil „pouze“
v 8 volebních regionech. Nejvíce hlas& získali kandidáti GERB v regionech Sofija 25 (31,21
16
V roce 2005 strana kandidovala jako koalice NOA viz poznámka 11.
17
Z hlediska struktury podpo(ilo stranu 77,0 % voli'&, kte(í jí sv&j hlas odevzdali i v roce 2005
(srov. AR 2007).
121
%) Gabrovo (28,96 %), Varna (27,94 %), Plovdiv-grad (27,08 %), Ruse (26,50 %), Veliko
T)rnovo (26,20 %), Sofija 24 (25,97 %) a Stara Zagora (24,75 %). P(i porovnání
s v!sledky voleb do NS 2005 se ukazuje, $e GERB dokázal získat hlasy na úkor v#ech
stran, s v!jimkou tradi'ních volebních „ba#t“ DPS, nicmén" za hlavní „zdroj“ hlas& pro
GERB lze ozna'it voli'e NDSV z roku 2005. 18 GERB tak dokázal zvít"zit ve dvou regionech,
v nich$ zvít"zilo v roce 2005 NDSV (Varna a Plovdiv-grad). Ve zb!vajících volebních
regionech, kde se stran" poda(ilo získat nejvíce hlas&, zvít"zila v roce 2005 BSP, resp. jí
vedená koalice KZB. Nejhor#ího v!sledku dosáhl GERB v oblastech s p(evahou tureckého
etnika, kde strana získala 6,90 %, resp. 9,91 % hlas& (volební regiony K)rd$ali, resp.
Razgrad). Ukázalo se tedy, $e intenzivní volební kampa5, ji$ GERB zam"(il na #iroké
spektrum voli'&, p(inesla stran" k!$ené v!sledky. Zisk velkého mno$ství voli'& NDSV se
stran" poda(il i p(esto, $e tato 'ást elektorátu byla, s v!jimkou turecké men#iny, jedinou,
na ní$ GERB nesm"(oval sv&j volební apel. Potvrdil se tak p(edpoklad GERB, $e postavení
NDSV v o'ích voli'& je oslabené do té míry, $e jeho voli'i p(ejdou na stranu GERB, ani$ by
bylo nezbytné v"novat této skupin" zvlá#tní pozornost (srov. Savkova 2008: 6).
Koalice PES vedená BSP premiéra Sergeje Stani#eva zaostala za GERB o necelá 0,3 %
hlas&. BSP ztratila tém"( 10 % hlas& oproti volbám do NS 2005 a sou'asn" zaznamenala
pokles voli'ské podpory ve v#ech 31 volebních regionech. Za jeden z v!znamn!ch faktor&,
které p(isp"ly k faktu, $e BSP ztratila hlasy ve v#ech regionech a z pohledu absolutních
'ísel získala pouze 36,73 % hlas& z roku 2005, lze bezpochyby ozna'it velice nízkou
volební ú'ast, je$ byla v jejím p(ípad" zv!razn"na i korup'ním skandálem uvnit( strany. I
p(es pokles podpory ov#em BSP dokázala získat nejvíce hlas& ve 14 volebních regionech (v
roce 2005 zvít"zila BSP ve 24 volebních obvodech). Nejsiln"j#í podporu si BSP udr$ela ve
volebních regionech Vidin (46,68 %), Montana (32,43 %) a Vraca (32,34 %) na
severozápad" zem", Jambol (32,77 %) na jihov!chod" zem" a Kjustendil na západ" zem",
tedy oblastech, kde strana ve volbách do NS 2005 dokázala p(ekro'it hranici 40 %
získan!ch hlas&. Souvislou oblast volební podpory nacházející se na severozápad" a
západ" zem" dále roz#i(ují obvody Pernik (27,81 %), Pleven (27,76 %), Sofijska oblast
(27,45 %), Love' (27,16 %), Plovdiv-okr)g (24,21 %) a Pazard$ik (21,34 %). Ztrátu
voli'ské podpory zaznamenala BSP i v hlavním m"st". Zatímco v roce 2005 zvít"zila strana
ve v#ech t(ech sofijsk!ch volebních obvodech, v roce 2007 se jí poda(ilo uhájit pouze
jeden z t"chto obvod& – Sofija 23 (26,69 %). Ke zb!vajícím region&m s vysokou podporou
BSP pat(í Sliven (22,73 %) v centru zem" a Dobri' (22,61 %) na severov!chod" zem".
18
Podle pr&zkumu agentury Alpha Research byl elektorát GERB tvo(en z 43,9 % voli'i, kte(í volili
v roce 2005 NDSV, z 29,5 % voli'i SDS a z 25,4 % voli'i BNS (srov. AR 2007).
122
Nejhor#í v!sledek zaznamenala BSP, podobn" jako v"t#ina zb!vajících stran, v oblastech s
p(evahou tureckého etnika. Ve volebních regionech K)rd$ali a Razgrad obdr$ela BSP 6,02
%, resp. 9,00 % hlas&.
Volby do EP potvrdily pozici DPS jako t(etí nejsiln"j#í bulharské strany. P(i hodnocení
rozlo$ení teritoriální podpory strany, její$ podpora zaznamenala dramatick! nár&st,19 se
potvrdilo, $e strana p(edstavuje jednozna'ného hegemona v oblastech ob!van!ch
tureckou men#inou. DPS se poda(ilo obhájit pozici nejsiln"j#í strany v severov!chodní 'ásti
zem", kde je soust(ed"na p(evá$ná 'ást této men#iny. V této oblasti získalo DPS nejvíce
hlas& ve volebním regionu Razgrad (64,03 %), T)rgovi#te (52,81 %), Silistra (49,21 %) a
Kumen (41,73 %). Naprosto nejvy##ího zisku ov#em DPS dosáhlo v dal#í oblasti ob!vané
tureckou men#inou, volebním regionu K)rd$ali na jihu zem", v n"m$ DPS obdr$elo 75,12
% hlas&.20 Mimo t"chto „tradi'ních“ region& dokázalo DPS zvít"zit v roce 2007 i v dal#ích
regionech na jihu zem": Blagoevgrad (31,72 %), Smoljan (27,44 %), Burgas (26,74 %) a
Chaskovo (23,35 %), které s v!jimkou Smoljanu rovn"$ zaznamenaly vy##í zájem voli'& a
volební ú'ast zde p(ekro'ila hranici 30 %, k 'emu$ ji$ nedo#lo v $ádném z dal#ích region&
Bulharska. Nejslab#í v!sledky zaznamenalo DPS na severozápad" a západ" zem", kde se
jeho zisky pohybovaly od 2,47 do 4,95 %. Je#t" slab#í podpory dosáhla strana v hlavním
m"st" Sofii. Zde se DPS v $ádném z obvod& nepoda(ilo p(ekro'it hranici 2 % získan!ch
hlas&. Za hlavní d&vody úsp"chu a v!razného nav!#ení voli'ské popdory lze ozna'it
úsp"#nou mobilizaci tradi'ního elektorátu strany, která byla odpov"dí na protiturecké
postoje objevující se ve volební kampani dal#ích stran (p(edev#ím GERB a Útoku).
Vzájemné propojení nízké volební ú'asti a úsp"#né mobilizace vlastního elektorátu p(ineslo
DPS historick! úsp"ch a její zisky mimo oblasti ob!vané p(evá$n" tureckou men#inou navíc
ukázaly, $e její podpora není nutn" omezena pouze na tuto 'ást elektorátu.
Nízká volební ú'ast byla také jedním z hlavních d&vod& v!razného úsp"chu politické
strany Útok. Za dal#í d&vody skute'nosti, $e si strana dokázala udr$et pozici 'tvrté
nejsiln"j#í strany a nav!#it volební zisky ve v#ech volebních regionech, lze uvést její
v!razn" euroskeptické a protiturecké postoje. Nejvy##í podpory dosáhla strana ve
volebních regionech Plovdiv-okr)g (19,35 %), Stara Zagora (19,26 %), Pleven (19,13 %),
Burgas (18,07 %), Ruse (17,93 %) a Jambol (17,77 %). Nejmén" voli'ské p(ízn" strana
zaznamenala v regionech K)rd$ali (5,31 %), Vidin (6,27 %) a Smoljan (6,92 %). Z
19
Celkov" dokázalo DPS získat více hlas& ve 27 z 31 volebních region&.
20
V tomto volebním regionu dosáhlo DPS nejvy##ího zisku i v roce 2005, kdy zde obdr$elo 67,32 %
hlas&.
123
celkového pohledu nedokázal zisk strany p(ekonat hranici 10 % pouze v 6 z 31 region&,
zatímco v roce 2005 p(ekro'ila hranici 10 % pouze v 7 volebních obvodech. Nejslab#í
v!sledky strana zaznamenala v oblastech ob!van!ch tureckou men#inou. Pohled na
rozlo$ení region& s nejvy##í podporou a nár&st podpory ve v"t#in" obvod& sou'asn"
nazna'uje, $e podpora strana není omezena na ur'it! region, je rozlo$ena po celé zemi.
Podobn" lze nalézt její voli'e mezi v#emi v"kov!mi skupinami, s p(evahou voli'& s ni$#ím
vzd"láním, je$ se jednozna'n" definují jako etni'tí Bulha(i (Savkova 2008: 9).
V!sledkek voleb potvrdil trend setrvalého poklesu popularity NDSV, která spolu
s ned&raznou p(edvolební kampaní strany vyústila v zisk pouh!ch 6,27 % hlas&. Z hlediska
rozlo$ení teritoriální podpory obdr$elo NSDV nejvíce hlas& ve volebních regionech Montana
(15,22 %), Kjustendil (12,54 %), K)rd$ali (11,73 %) a Pernik (10,64 %). Ve v#ech
zb!vajících regionech strana nep(ekro'ila hranici 10 %, zatímco v roce 2005 dokázala
v 17 obvodech získat více ne$ 20 % a pod hranici 10 % se dostala pouze ve dvou
volebních obvodech. Nejmén" hlas& obdr$elo NDSV v regionech Razgrad (2,23 %),
T)rgovi#t" (3,04 %) a Silistra (3,46 %). NDSV sou'asn" zaznamenalo nejvy##í ztrátu
v absolutním po'tu získan!ch hlas& ve srovnání s rokem 2005. Strana získala pouh!ch
16,73 % hlas& z roku 2005 a velká 'ást jejích voli'& p(e#la na stranu GERB (srov. AR
2007).
Nejv"t#ím pora$en!m voleb se staly pravicové a st(edopravicové strany. SDS a DSB
získaly 4,74 %, resp. 4,35 % hlas& a nedokázaly získat zastoupení v EP. Ob" strany
dokázaly získat v!razn"j#í po'et hlas& p(edev#ím v hlavním m"st" Sofii – SDS (8,88 %,
9,40 % a 7,22 %), DSB (16,03 %, 16,53 %, 10,34 %) a druhém nejv"t#ím bulharském
m"st" Plovdivu – SDS (8,93 %), DSB (7,11%). V p(ípad" SDS lze zmínit je#t" regiony Vidin
(7,12 %), Blagoevgrad (6,26 %) nebo Kjustendil (5,99 %). V dal#ích regionech se podpora
t"chto stran pohybovala v rozmezí 0,80 – 5,64 % (SDS), resp. 0,64 – 4,69 % hlas& (DSB).
Lze tedy konstatovat, $e SDS a DSB z(ejm" nejvíc doplatily na nízkou volební ú'ast a
nástup nového subjektu (GERB) usilujícího p(edev#ím o mobilizaci pravicového a
st(edopravicového elektorátu, jen$ sv!m p(íklonem k GERB projevil p(etrvávající
nespokojenost s fragmentací tohoto tábora.
6. Záv&r
V!sledek bulharsk!ch voleb do EP 2007 nazna'il n"kolik tendencí ve v!voji bulharské
stranické soustavy. Na jedné stran" volby potvrdily p(etrvávající potenciál Bulharské
socialistické strany jako hlavního pólu bulharského systému politick!ch stran, a to i p(es
propad voli'ské p(ízn", kter! pova$ujeme za zp&soben! p(evá$n" nízkou volební ú'astí. Ta
124
byla v p(ípad" BSP podopo(ena korup'ním skandálem uvnit( strany, jen$ odradil 'ást
elektrorátu BSP od ú'asti ve volbách. Na stran" druhé volby poukázaly na pokra'ující
nestabilitu stranického systému, je$ se objevila jako d&sledek parlamentních voleb v roce
2001 a je spojena p(edev#ím s pokra'ující fragmentací a p(eskupováním pravicového
spektra bulharské politiky. Mimo BSP si své postavení udr$elo i Hnutí za práva a svobody a
rovn"$ Útok ukázal, $e jeho úsp"ch ve volbách do NS 2005 nemusí p(edstavovat pouze
p(echodnou zále$itost, i kdy$ v!razn! nár&st po'tu hlas& je v p(ípad" této strany, podobn"
jako v p(ípad" DSP, zp&soben p(edev#ím vysokou disciplinovaností jejího elektorátu
v situaci extrémn" nízké volební ú'asti.21 Otev(enou otázkou z&stává, kdo p(evezme roli
hlavního zástupce pravicov!ch a st(edopravicov!ch voli'&. Volby do EP v roce 2007
potvrdily setrval! pokles podpory Národního hnutí Simeon Druh!. P(etrvávající spory mezi
lídry Svazu demokratick!ch sil a Demokrat& za silné Bulharsko, bránící jejich u$#í
spolupráci, vyústily po propadu stran ve volbách do EP v odstoupení jejich p(edsed&
Petara Stojanova a Ivana Kostova.22 Neschopnost kooperace pravicov!ch stran, spolu
s unaveností pravicov!ch voli'& z nemo$nosti ú'astnit se voleb v d&sledku krize
nedostatku pro n" d&v"ryhodn!ch kandidát&, p(itom pat(ily k hlavním d&vod&m vedoucím
mnoho voli'& k podpo(e strany Ob'ané za evropsk! rozvoj Bulharska sofijského primátora
Bojko Borisova (Yordanova 2007). Krize legitimity pravicov!ch stran v o'ích ve(ejnosti tedy
napomohla prosazení nového aktéra,23
kter! dokázal úsp"#n" mobilizovat voli'e
nacházející se od st(edu k pravému okraji politického spektra. GERB tak usp"l v prvním
testu a prokázal schopnost „p(elít“ svou podporu do voli'sk!ch hlas&. Z hlediska budoucího
v!voje bude zajímavé sledovat, zda si GERB doká$e udr$et získanou podporu, usp"t
v parlamentních volbách v roce 2009 a usilovat o zt"lesn"ní druhého hlavního pólu
bulharské stranické soustavy jako alternativy v&'i BSP. P(edev#ím vysoké zisky GERB ve
velk!ch m"stech a regionech Burgas Varna, Plovdiv, Ruse, Stara Zagora a Chaskovo, tedy
oblastech tradi'n" pova$ovan!ch za ba#ty podpor pravicov!ch stran (Savkova 2008: 9),
nazna'ují, $e GERB disponuje p(inejmen#ím potenciálem k získání této pozice.
21
Nutné je ov#em zmínit i úsp"ch strany v prezidentsk!ch volbách 2006, v nich$ její kandidát
Volen Siderov postoupil do druhého kola voleb, kdy$ získal v prvním kole voleb 21,5 % hlas& a
v druhém kole, které se konalo z d&vodu nespln"ní 50% po$adované ú'asti v kole prvním, 24,1 %
hlas& (viz J82-,3 8+ :,483.4/= 3 93L4:,483.4/= /+ ,4:D2?3<+=+ 2006).
22
P(edsedou SDS byl na 17. Národní konferenci strany 15. 7. 2007 zvolen Plamen Jurukov, zatímco
na 4. Národním shromá$d"ní DSB 21. 7. 2007 byl do p(edsednické funkce znovuzvolen Ivan Kostov
(M4F-<,+=3 8+ 03?/+ >1?@+,3A; N1H8 /+ M4F-<,+=3C/3=4 N3?3).
23
Situace tak do jisté míry napodobila volby do NS 2001, ve kter!ch NDSV zvít"zilo v d&sledku
krize legitimity v#ech stávajících stran, je$ vyvolala nabídku po zcela novém politickém subjektu
(srov. Birch 2003: 143-144; Chytilek 2002: 84).
125
Seznam pramen$ a literatury
• AR (2007): Socio-demographic Profile of Voters on The European Parliament Elections,
Sofia, Alpha Research (http://www.aresearch.org/recent.html).
• Birch, Sarah (2003): Electoral Systems and Political Transformation in Post-Communist
Europe, Basingstoke, New York, Palgrave Macmillan.
• Bulgaria Elects First MEPs on May 20 (http://www.evroportal.bg/article_view.php?
id=731395).
• M4F-<,+=3 8+ 03?/+ >1?@+,3A (http://www.dsb.bg/).
• Europawahlrecht (http://www.wahlrecht.de/ausland/europa.htm).
• Chytilek, Roman (2002): Republika Bulharsko, in: Fiala, Petr – Holzer, Jan – Strmiska,
Maxmilián (eds.): Politické strany ve st(ední a v!chodní Evrop": Ideov"-politick! profil,
pozice a role politick!ch stran v postkomunistick!ch zemích, Brno, MPÚ MU, s. 82-105.
• J82-,3 8+ :,483.4/= 3 93L4:,483.4/= /+ ,4:D2?3<+=+ 2006 (http://www.izbori2006.org/
results_2/).
• Karasimenov, Georgi (2005): Political Parties Development in Bulgaria January-March
2005, Sofia, Institute for Political and Legal Studies, on-line text (http://ipls.dir.bg/Bar
%2001-03.2005%20E.pdf).
• Law on Election of Members of the European Parliament from the Republic of Bulgaria.
• B<-/C+=4?/3 ,48D?=+=3 -= 382-,3=4 8+ C?4/-94 /+ E9,-:4;0<3A :+,?+F4/= -=
G4:D2?3<+ >1?@+,3A (http://www.2007izbori.org/results/).
• I+,?+F4/=+,/3 J82-,3 2005 (http://www.2005izbori.org/results/).
• Savkova, Lyubka (2005): Europe and the Parliamentary Election in Bulgaria, 25th June
2005, EPERN Election Briefing Paper No. 21, on-line text (http://www.sussex.ac.uk/sei/
documents/epern-eb-bulgaria_2005.pdf).
• Savkova, Lyubka (2006): Spoilt for Choice, Yet Hard to Get: Voters and Parties at the
Bulgarian 2005 Parliamentary Election, SEI Working Paper No. 88, on-line text (http://
www.sussex.ac.uk/sei/documents/sei_working_paper88.pdf).
• Savkova, Lyubka (2008): The European Parliament Elections in Bulgaria, May 20th 2007,
European Parliament Election Briefing No. 23, on-line text (http://www.sussex.ac.uk/sei/
documents/epern-ep-bulgaria07.pdf).
• Spirova, Maria (2006): The parliamentary elections in Bulgaria, June 2005, Electoral
Studies, Vol. 25, No. 3, pp. 617-621.
126
• Strmiska, Maxmilián (2000): Bipolarita, „t(etí strany“ a utvá(ení postkomunistického
multipartismu v Bulharsku, St(edoevropské politické studie, ro'. II, '. 2, on-line text
(http://www.cepsr.com/dwnld/bulharsko200.rtf).
• N1H8 /+ M4F-<,+=3C/3=4 N3?3 (http://www.sds.bg/).
• V!voj volební ú'asti ve volbách do Evropského parlamentu (http://www.europarl.europa.eu/
elections2004/ep-election/sites/cs/results1306/turnout_ep/turnout_table.html).
• Yordanova, Lyubima (2007): GERB alters political space in Bulgaria, on-line text (http://
www.bnr.bg/RadioBulgaria/Emission_English/Theme_Politics/Material/gerbalters.htm).
Elektronické zdroje jsou aktuální k 23. 3. 2008.
127
P#ílohy
P#íloha 1. V!sledky voleb do EP v Bulharsku v roce 2007 ve volebních regionech (v %
hlas& – strany zastoupené v EP nebo NS)24
Volební
region
Blagoevgrad
Volební ú'ast GERB
PES
DPS
Útok
NDSV
SDS
DSB
30,91
18,67
15,18
31,72
12,10
6,03
6,26
2,85
Burgas
35,66
21,57
17,51
26,74
18,07
4,43
3,78
2,68
Varna
Veliko
T)rnovo
Vidin
32,28
27,94
17,08
14,29
16,63
8,77
4,92
4,47
27,48
26,20
22,65
9,13
16,15
8,37
5,43
3,31
29,51
15,98
46,68
3,39
6,27
9,97
7,12
2,29
Vraca
23,78
25,86
32,34
4,95
13,13
7,51
4,09
2,40
Gabrovo
26,57
28,96
21,37
9,65
15,25
7,25
4,91
3,90
Dobri'
34,22
22,12
22,61
21,66
15,32
5,29
2,78
2,65
K)rd(ali
44,61
6,90
6,02
75,12
5,31
11,73
0,80
0,64
Kjustendil
25,46
20,34
32,22
3,73
11,99
12,54
5,99
4,11
Love'
27,73
20,63
27,16
12,16
15,55
6,19
4,38
4,40
Montana
22,75
20,69
32,43
2,47
11,94
15,22
5,12
2,60
Pazard(ik
25,07
19,08
21,34
18,94
16,90
8,35
4,10
2,74
Pernik
20,90
15,42
27,81
3,00
11,59
10,64
5,34
4,69
Pleven
25,41
21,88
27,76
10,37
19,13
4,70
5,64
3,13
Plovdiv-grad
22,75
27,08
23,20
6,26
14,12
7,21
8,93
7,11
Plovdiv-okr)g
26,29
18,78
24,21
16,96
19,35
4,35
5,87
2,78
Razgrad
45,06
9,91
9,00
64,03
10,06
2,23
0,96
0,72
Ruse
28,50
26,50
16,03
19,74
17,93
6,26
3,12
3,63
Silistra
48,01
16,53
13,89
49,21
9,81
3,46
1,19
1,02
Sliven
21,78
22,50
22,73
18,40
16,11
4,80
4,15
2,70
Smoljan
26,81
21,65
22,97
27,44
6,92
5,74
4,62
2,24
Sofija 23
24,55
24,06
26,69
0,93
8,50
8,22
8,88
16,03
Sofija 24
23,17
25,97
22,18
1,80
10,00
7,39
9,40
16,53
Sofija 25
Sofijska
oblast
Stara Zagora
18,36
31,21
23,88
1,37
11,25
7,28
7,22
10,34
23,51
23,24
27,45
10,44
15,47
5,34
4,62
3,43
27,52
24,75
24,26
10,48
19,26
4,69
4,63
3,54
T)rgovi"te
44,31
12,19
15,36
52,81
9,79
3,04
1,04
1,27
Chaskovo
34,69
22,71
20,28
23,35
16,90
5,13
3,12
2,07
*umen
41,00
17,10
13,88
41,73
14,71
5,33
1,93
1,60
Jambol
28,75
21,43
32,77
5,85
17,77
6,46
3,67
2,66
Celkem
28,60
21,68
21,41
20,26
14,20
6,27
4,74
4,35
Zdroj: B<-/C+=4?/3 ,48D?=+=3 -= 382-,3=4 8+ C?4/-94 /+ E9,-:4;0<3A :+,?+F4/= -= G4:D2?3<+
>1?@+,3A
24
S v!jimkou stran koalice Bulharsk! lidov! svaz (B)lgarski naroden s)juz / >1?@+,0<3 /+,-.4/ 01H8, BNS),
které ve volbách do EP 2007 dosáhly minimálních zisk&.
128
P#íloha 2. V!sledky voleb do NS v Bulharsku v roce 2005 ve volebních obvodech (v %
hlas& – strany zastoupené v NS)
Volební
region
Blagoevgrad
Volební ú'ast
KZB
NDSV
DSP
NOA
ODS
DSB
BNS
50,71
25,26
20,67
18,51
4,46
10,82
5,37
5,45
Burgas
54,98
29,56
18,56
15,06
10,90
6,70
4,58
3,94
Varna
Veliko
T)rnovo
Vidin
56,87
25,60
27,57
8,66
8,20
7,06
6,01
5,36
57,85
33,67
20,50
4,56
11,37
7,62
5,40
5,48
57,14
40,95
18,14
13,39
4,35
7,22
4,33
4,66
Vraca
52,83
41,52
20,95
1,29
7,25
7,21
3,92
6,94
Gabrovo
55,94
30,22
25,03
6,16
9,61
9,85
6,14
5,52
Dobri'
57,67
35,47
21,45
14,05
7,75
3,92
4,00
5,95
K)rd(ali
66,08
18,79
5,16
67,32
2,36
2,09
1,13
0,57
Kjustendil
50,25
42,39
25,96
1,50
4,69
7,42
5,76
4,32
Love'
57,77
33,24
21,82
7,37
8,44
7,64
5,91
4,94
Montana
51,89
41,67
21,39
4,12
5,97
8,81
3,33
4,24
Pazard(ik
51,06
31,41
19,26
11,91
7,36
10,22
4,47
5,70
Pernik
52,08
37,44
24,68
0,42
6,43
11,27
6,13
4,61
Pleven
53,03
37,18
19,02
7,25
10,03
8,44
4,58
6,10
Plovdiv-grad
56,66
25,82
26,16
7,18
7,88
12,89
8,58
4,67
Plovdiv-okr)g
52,84
34,91
21,43
9,81
7,88
9,63
3,85
4,78
Razgrad
68,41
20,16
12,05
45,97
6,48
2,89
1,80
2,24
Ruse
56,34
27,11
21,06
11,76
12,28
8,57
5,72
6,00
Silistra
66,13
30,54
13,34
36,12
5,58
2,80
1,79
2,37
Sliven
49,90
33,27
17,67
9,99
9,43
6,82
3,99
5,18
Smoljan
53,12
30,82
16,52
15,25
4,14
9,47
6,90
9,03
Sofija 23
57,96
30,44
21,19
0,44
8,31
9,86
17,88
5,45
Sofija 24
53,44
27,18
20,69
2,35
8,87
8,81
17,16
7,54
Sofija 25
Sofijska
oblast
Stara Zagora
49,93
31,06
20,78
0,56
10,23
8,69
12,06
7,95
53,72
36,28
18,82
4,25
10,46
6,58
5,06
5,06
53,21
35,50
18,11
5,58
9,58
7,53
5,90
6,15
T)rgovi"te
65,83
29,80
8,28
37,84
7,80
2,65
3,30
3,65
Chaskovo
56,42
33,32
18,64
16,55
7,85
5,11
3,48
6,65
*umen
58,49
27,00
16,03
27,48
10,42
6,07
2,47
2,05
Jambol
53,71
40,88
20,14
2,88
7,17
6,23
3,44
5,15
Celkem
55,76
30,95
19,88
12,81
8,14
7,68
6,44
5,19
Zdroj: I+,?+F4/=+,/3 J82-,3 2005
129
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Suad Arnautovi" (ed.) Lokalni izbori 2004. godine –
nau#ene lekcije
(Suad Arnautovi" (ed.) Local elections 2004 – lessons learned)
review
Damir Kasum ([email protected])
Arnautovi!, S. (ed., 2005): Lokalni izbori 2004. godine – nau"ene lekcije. Sarajevo,
Magistrat
Projekt “Evropská volební studia” byl zpracován v rámci V#zkumného zám$ru Ministerstva
%kolství, mláde&e a t$lov#chovy 'eské republiky “Politické strany a reprezentace zájm(
v soudob#ch evropsk#ch demokraciích” (kód 0021622407).
1. Úvod
Sborník Lokalni izbori 2004. godine – nau"ene lekcije, respektive Local elections
2004 – lessons learned, vznikl jako dodate"n# produkt odborné konference, která se
v$novala anal#ze místních voleb v Bosn$ a Hercegovin$ z )íjna 2004. Snahou ú"astník( 1
bylo pou"it se z voleb a aplikovat pou&ité zku%enosti pro v%eobecné volby v roce 2006.
Tento sborník p)edstavuje typick# v#tvor bosenskohercegovské politologické tvorby.
D(vod( pro toto tvrzení je hned n$kolik.
Prvním z nich je celková podoba sborníku. V posledních letech si
bosenskohercegov%tí auto)i oblíbili dvojjazy"nou podobu sv#ch d$l. Takto vytvo)ené dílo
vypadá tak, &e z jedné strany publikace "tená) narazí na obálku psanou v BHS2, a kdy& ji
oto"í, p)ekvapí jej stejná obálka v anglickém jazyce. P(lka kní&ky je psána v BHS a druhá
v angli"tin$, co& má za následek, &e místo 160 stran originální bosenskohercegovské
politologické literatury "tená) získá 80 stránek, a to hned dvakrát. Zcela postrádám
jakoukoliv logiku vydávání podobného typu publikací. Pouze se tím kní&ka zdra&í, p)i"em&
kní&ky v Bosn$ a Hercegovin$ rozhodn$ nepat)í k levn$j%ím artikl(m.
Dal%ím aspektem je skute"nost, &e i zbyl#ch 80 stránek textu rozhodn$ nelze
pova&ovat za zcela hodnotné. Kapitoly typu úvodní projevy, projevy host(, "i dokonce
desetistránkov# seznam ú"astník( konference (obsa&en# v obou jazykov#ch variantách
sborníku) jsou zcela zbyte"né v tomto typu v$decké publikace. Celkov$ se "tená)(m
dostane do ruky zhruba 50 stránek v$decky pou&itelného textu.
Sborník obsahuje )adu drobn#ch chyb,3 které by se v n$m nemusely vyskytovat
v p)ípad$ alespo* pr(m$rné korektury textu. Chyba, která naopak pobaví, je ta, &e
v úvodu editor uvádí, &e se konference odehrála 27. a 28. kv$tna 2004, tedy p(l roku p)ed
volbami. Nicmén$ pokud si kní&ku oto"íme a podíváme se do anglické verze, pak se
dozvíme p)esn$j%í datum, a to 27. a 28. kv$ten 2005. Av%ak pokud chceme b#t zcela
p)esní a dopátrat se, kdy se vlastn$ ta „záhadná“ konference odehrála, pak z internetu 4
získáme ji& t)etí údaj, tedy 26. a& 28. dubna 2005. Na první pohled tento problém m(&e
p(sobit jako nepodstatn#, ale práv$ tento zmatek s datem poukazuje na ned(slednou
práci editora sborníku.
1
Ú"astnila se jí )ada "len( okresních volebních komisí, odborník( na volby, v$dc(, p)edstavitel(
státní správy a p)edstavitelé mezinárodních institucí p(sobících v Bosn$ a Hercegovin$.
2
BHS – oficiální jazyk v Bosn$ a Hercegovin$, tedy bosensko-chorvatsko-srbsk#.
3
Nap).: neustále se opakující stylistická chyba, kdy se na konci )ádku vyskytují písmenka a, i, o.
4
http://www.izbori.ba
131
Damir Kasum: Suad Arnautovi! (ed.) Lokalni izbori 2004. godine – nau"ene lekcije (review)
P)ísp$vky do sborníku lze ozna"it rozsahov$ za chudé. Z celkov#ch "ty) p)ísp$vk(
bosenskohercegovsk#ch politolog( mají první t)i ka&d# po %esti stránkách. Poslední pouze
t)i strany.
2. Jednotlivé p$ísp%vky
První p)ísp$vek sepsal editor Suad Arnautovi! a nese toto&n# název jako sborník.
Autor v n$m analyzuje místní volby z 2. )íjna 2004. Zam#%lí se p)edev%ím nad r(znorodostí
volebních systém(, které se pou&ívají b$hem místních voleb v Bosn$ a Hercegovin$. Jako
pozitivum vidí, &e starostové (na"elnici op!ina) a primátor (gradona"elnik) Banja Luky jsou
voleni p)ímo. Tento systém volby podporuje, av%ak neuvádí pro" a jaké jsou dle n$j
v#hody p)ímé volby.
Arnautovi!(v text je zajímav# z hlediska studia volebních v#sledk( a pr(b$hu voleb,
nicmén$ nep)edstavuje nic revolu"ního. Za hodnotnou lze pova&ovat jeho p)esnou
charakteristiku v#znamu voleb z roku 2004: zavedení p)ímé volby starost( a skute"nost, &e
volby byly poprvé organizovány institucemi Bosny a Hercegoviny.
Na problematiku p)ímé volby starost( navazuje dal%í p)ísp$vek Mirka Pejanovi!e
Neposredni izbor na"elnika sa stanovi%ta lokalne samouprave5. Pejanovi! vidí v ú)adu
starosty klí"ového aktéra místní samosprávy. Vystupuje zde s tezí, &e pokud je starosta
volen ob"any, pak bude slábnout jeho vázanost na jeho mate)skou a dal%í politické strany
a rovn$& dojde k posilování jeho závislosti na ob"anech. Domnívám se, &e se zde Pejanovi!
m#lí a pravda je zcela opa"ná.
Základním argumentem Pejanovi!e je fakt, &e v$t%ina6 zvolen#ch starost( získala ve
volbách více hlas( ne& jejich politická strana. Jako konkrétní p)íklad uvádí Bosenskou
Dubici, ve které starosta získal 54,71 % hlas(, ale jeho politická strana získala pouze 5,73
%. Dle Pejanovi!ovy teze by postavení starosty Bosenské Dubice m$lo b#t nezávislé na
politick#ch stranách. Evidentní je, &e starosta, jeho& politická strana získala v okresním
zastupitelstvu necel#ch 6 % hlas(, bude je%t$ závislej%í na politick#ch stranách, jeliko&
bude muset získat jejich podporu p)i prosazování své politiky.
Teprve a& na konci svého p)ísp$vku se kone"n$ zam#%lí nad situací, kdy starosta
nemá podporu zastupitelstva. Aby se t$mto situacím p)ede%lo, doporu"uje vytvo)ení
legislativních opat)ení. Bohu&el tuto my%lenku dále nerozvádí.
5
P)ímá volba starost( z pohledu obyvatel jednotky místní samosprávy.
6
Konkrétn$ji starostové ze 109 okres( z celkov#ch 139.
132
Dle mého názoru je je%t$ absurdn$j%í teze, &e voli"i b$hem p)ímé volby preferují
kandidáty, kte)í mají mana&erské schopnosti a dobrou morální reputaci v okresu, co& je
povede k tomu, &e si vyberou dobrého kandidáta. Takováto teze je p)esp)íli% optimistická a
kalkuluje s tím, &e jsou ob"ané imunní v("i l&ím a populismu a &e v%ichni voli"i dob)e znají
kandidáty na starostu.
Pejanovi! se dopou%tí i stylistick#ch chyb. Ob"as pí%e srbsky, pak zase chorvatsky a
n$kdy ob$ varianty dohromady (nap).: op!ina – op%tina – op!ina/op%tina). A"koliv uvádí
bohat# seznam pou&ité literatury, ani jednou z ní ve svém p)ísp$vku necituje.
Za kvalitn$j%í p)ísp$vek lze pova&ovat text Omera Ibrahimagi!e Na"in izbora
gradona"elnika u Bosni i Hercegovini i izborne jedinice 7. Ibrahimagi! se v tomto textu
v$nuje problematice voleb primátor( 8 v Bosn$ a Hercegovin$. Jako problém vidí rozdíly ve
zp(sobu volby primátor(, kdy si de facto ka&dé m$sto volí9 svého primátora dle vlastního
volebního systému.
Ibrahimagi! detailn$ popisuje a analyzuje jednotlivé volební systémy pro volbu
primátora. Prezentuje jejich v#hody a nev#hody. Nesrovnalosti ve volebních systémech
navrhuje vy)e%it vytvo)ením jednoho volebního zákona pro volbu primátor( na celostátní
úrovni. Za zajímav# návrh lze pova&ovat my%lenku o pot)eb$ sjednocení Sarajeva a
V#chodního Sarajeva (bez okresu Sokolac) v p)edvále"né podob$.
Poslední a zárove* i nejkrat%í p)ísp$vek napsal Zorana Tomi! – Mediji i kampanje
politi"kih stranaka10. Jeho práce analyzuje pr(b$h volební kampan$ v médiích. Tvrdí, &e
legislativa související s regulací kampan$ je moderní, ale není dostate"n$ vymáhána.
Uvádí, &e p)i volbách a& 34 % elektronick#ch médií nesplnilo své povinnosti vypl#vající ze
zákona.
7
Zp(sob volby primátor( v Bosn$ a Hercegovin$ a volební okrsky.
8
Ú)ad primátora existuje v Sarajevu, V#chodním Sarajevu, Mostaru, Banja Luce, distriktu Br"ko a
dále pak vznikl je%t$ v Tuzle.
9
Banja Luka volí primátora p)ímo, v Distriktu Br"ko je volen "leny okresního-distriktního
zastupitelstva, v Mostaru p)ímo volen#mi m$stsk#mi zastupiteli, ve V#chodním Sarajevu a Sarajevu
delegovan#mi "leny m$stského zastupitelstva, p)i"em& Sarajevo je specifické tím, &e primátorem
m(&e b#t ka&d# ob"an Bosny a Hercegoviny s volebním právem, co& znamená, &e nemusí b#t ani
obyvatelem Sarajeva.
10
Média a kampan$ politick#ch stran.
133
Damir Kasum: Suad Arnautovi! (ed.) Lokalni izbori 2004. godine – nau"ene lekcije (review)
Za klí"ov# problém v p)edvolební kampani ozna"uje neprofesionální chování
ti%t$n#ch médií. V$t%ina "lánk( v dan#ch médiích vychází pouze z jednoho zdroje
informací.
S Tomi!ov#m p)ísp$vkem nelze ne& souhlasit. Svoboda tisku v Bosn$ a Hercegovin$
je na vysoké úrovni, ale profesionalita &urnalist( je na tom daleko h(). Tém$) u ka&dého
ti%t$ného média v Bosn$ a Hercegovin$ je snadno rozpoznatelné, komu dané noviny
straní.
Tomi! v samotném záv$ru svého textu navrhuje n$kolik zdokonalení legislativy
související s formátem volební kampan$.
3. Záv%r
Místní volby v Bosn$ a Hercegovin$ p)edstavují zajímav# fenomén z hlediska
politologického v#zkumu. Prolínají se v nich r(zné volební systémy, které vytvá)ejí
zajímavé efekty.
A"koliv se sborník Lokalni izbori 2004. godine – nau"ene lekcije, respektive Local
elections 2004 – lessons learned, pokusil o d(kladnou anal#zu konkrétních místních voleb,
v#sledkem je dílo, které nesplnilo o"ekávání.
P)í"in této skute"nosti m(&eme najít celou )adu. Nicmén$ za klí"ové lze pova&ovat
to, &e sborník s nejv$t%í pravd$podobností nebyl plánován jako produkt konference, ale byl
dodate"n$ poslepován z jednotliv#ch p)ísp$vk( a tak absurdních v$cí, jako je
desetistránkov# ,respektive dvacetistránkov# (pokud po"ítáme i anglickou verzi publikace),
seznam ú"astník( konference.
Sborník pouze odrá&í to, v jaké situaci se nachází bosenskohercegovská politologie,
která zcela postrádá kvalitní domácí tvorbu, co& je vzhledem k mnoha specifik(m místního
politického prost)edí nesmírná %koda.
134
ISSN 1801-6545
European
Electoral
Studies
VOLUME: 3
ISSUE: 1
Vít Hlou"ek, Roman Chytilek (eds.) Parliamentary
Elections and Party Landscape in the Visegrad
Group Countries
review
Tomá" Vytásek ([email protected])
Hlou!ek, V. - Chytilek, R. (2007, eds.). Parliamentary Elections and the Party
Landscape in the Visegrad Group Countries. Brno: CDK.
Projekt “Evropská volební studia” byl zpracován v rámci V"zkumného zám#ru Ministerstva
!kolství, mláde$e a t#lov"chovy %eské republiky “Politické strany a reprezentace zájm&
v soudob"ch evropsk"ch demokraciích” (kód 0021622407).
Zem# Visegrádské skupiny jsou v sou'asné politologii stále zajímav"m tématem,
p(edev!ím kv&li neustále je!t# probíhajícímu procesu tranzice ze socialistického uspo(ádání
k fungujícím demokratick"m institucím a stabilním politick"m a stranick"m systém&m. Od
revoluce roku 1989 a od prvních voleb, které se konaly následujícího roku, jsme vid#li
snahu dostat se na úrove) zemí západní Evropy, a to nejen po stránce ekonomické
vysp#losti, ale p(edev!ím vysp#losti politick"ch institucí a stability systému. Za jist" milník
v porevolu'ním v"voji by se dal pova$ovat vstup stát& do Evropské unie v roce 2004.
Geografická, ale i systémov# politická blízkost zemí tohoto regionu dává mo$nost
porovnávat v"voj systém& a vyvodit z n#j ur'ité trendy a záv#ry, a to nejen u jednotliv"ch
zemí, ale i regionu jako celku. Aktualálnost tématu dokazuje i neustál" zájem odborník& o
toto téma, jeho$ v"sledkem bylo uspo(ádání konference Parliamentary Elections and Party
Landscape in the Visegrad Group Countries, která se konala 27. (íjna 2006 v Brn# a jejím$
hlavním tématem byl p(edev!ím sou'asn" v"voj a podoba stranick"ch systém& v %eské
republice, Polsku, Ma*arsku a na Slovensku a také to, jak" efekt mají na jejich podobu
zm#ny v jednotliv"ch volebních systémech. P(edkládaná publikace je sborníkem p(ísp#vk&
odborník&, kte(í se konference zú'astnili a p(ednesli své referáty.
Kniha o rozsahu tém#( dvou set stran je strukturována do jedenácti kapitol, co$
zahrnuje úvod, jednotlivé p(ísp#vky autor& a záv#r. Publikaci uzavírají volební v"sledky,
seznam pou$it"ch zkratek a poznámky ohledn# odborného za(azení p(isp#vatel&.
Vzhledem k rozdílnému p&vodu autor& je kniha sjednocena pou$itím anglického jazyka, to
má sv&j d&vod i v tom, $e angli'tina byla zárove) oficiálním jazykem konference, z ní$ tato
publikace vze!la. V"'et autor& zahrnuje odborníky na stranické a volební systémy zemí
st(ední a v"chodní Evropy, jimi jsou podle po(adí p(ísp#vk& Vít Hlou!ek, Roman Chytilek,
Sarah Birch, Jakub +edo, Róbert Tardos, Artur Wolek, Olga Gyarfá!ová, Vladimír Kriv",
Maxmilián Strmiska, Zsolt Enyedi, Andrzej Antoszewski, Marek Rybá( a Otto Eibl.
Cílem publikace je podle editor& podat ucelen" obraz stranick"ch systém& regionu
v letech 2005 a$ 2006 a vyty'it a následn# se zab"vat problémy, se kter"mi se zem#
v dané oblasti pot"kají. V poslední 'ásti si dává za úkol zodpov#d#t otázku, nakolik jsou
stranické systémy %eské republiky, Ma*arska, Polska a Slovenska konsolidované, a pokusit
se ur'it, jaká mohou b"t budoucí témata relevantní pro jejich v"zkum.
Po obsahové stránce je kniha logicky uspo(ádána podle zam#(ení autor& a
jednotliv"ch p(ísp#vk&. Sarah Birch ve svém 'lánku „Elections, Electoral Systems and Party
Systems in the Visegrad States, 2005–2006“ podává souhrnné informace o volebních
systémech zemí Visegrádu spí!e kvantitativního charakteru a na jejich základ# je
komparuje nejen mezi sebou, ale dává je do souvislosti se stavem a údaji z ostatních
136
Tomá! Vytásek: Hlou!ek - Chytilek (2005, eds) Parliamentary Elections and the Party Landscape... (review)
postkomunistick"ch zemí. Na efektech volebních systém& v dan"ch zemích také ukazuje,
zda odpovídají 'i se vymykají p(edpoklad&m, a vypichuje p(ípadné deviace. P(ísp#vek je
jak"msi vymezujícím základem pro dal!í autory, ve sborníku rozhodn# plní u$ite'nou funkci
stru'ného, ale p(esto dostate'ného p(ehledu stavu volebních systém& a jejich ú'ink& na
stranické systémy.
Dal!ích osm p(isp#vatel& by se dalo rozd#lit na dv# skupiny, první 'ty(i jsou
odborníky v oblasti volebních systém& a dal!í v oblasti stranick"ch systém&, co$ p(ispívá
k ucelenému obrazu podoby stranick"ch systém&, a to jak ze strany vlivu volebních
systém& na jejich podobu, tak i z hlediska charakteru stranického systému a vysledování
jev& zajímav"ch pro v"zkum.
Roman Chytilek a Jakub +edo se v 'lánku „Party System Stability and Territorial
Patterns of Electoral Competition in the Czech Republic, zam#(ují p(edev!ím na stabilitu
stranického systému na základ# obm#ny stranick"ch subjekt& v parlamentu a na voli'skou
podporu jednotliv"ch relevantních stran, a to podle teritoriální lokace a zm#ny z pohledu
'asu a místa. V"zkum je podpo(en relativn# rozsáhl"m metodologick"m úvodem, kter"
ov!em p(ispívá k celkové p(ehlednosti a dob(e vymezuje celou logiku v"zkumu.
Text „Polarization and the Dual Face of Consolidation – a Delicate Balance: The
Case of Hungary“ Róberta Tardose reaguje na sou'asné trendy v ma*arské politice,
v#nuje se tématu zmen!ující se nestálosti voli'ské podpory a naopak posilující se pozici
stran, zv"!ené koncentraci podpory ze strany voli'& a pom#rn# ojedin#lé polarizaci
stranického systému. V souvislosti s tím (e!í sociáln#-kulturní faktory, které ovliv)ují
konfliktní linie v ma*arské spole'nosti. V záv#ru svého p(ísp#vku vyty'uje mo$né trendy
v dal!ím v"voji stranického uspo(ádání.
Jiné trendy identifikuje Artur Wolek v 'lánku „Polish Voters 2005: Volatility at Its
Extreme or a Brave New World of Stabilization“. Ve své anal"ze voleb a jejich ú'ink& na
stranick" systém se zab"vá chováním voli'& a jeho zm#nou od prvních svobodn"ch voleb
v roce 1990. S tím souvisí i vliv konfliktní linie, která vzniká vymezením se stranick"ch
subjekt& v&'i odkazu post-komunistick"ch stran. Wolek také hodnotí vliv osobností na
volby v roce 2005. V t#ch nastal oproti p(edchozím volbám posun, p(edev!ím v oblasti ji$
zmi)ované volební podpory a celkov# chování voli'&, Wolek identifikuje d&vody pro
zm#nu.
Posledním z identifikované první skupiny 'lánk& je text „Electoral Behaviour –
Persistent Volatility or Clear Signs of Consolidation? The Case of Slovakia“, ve kterém Olga
Gyárfá!ová a Vladimír Kriv" vymezují jako hlavní téma d#lící linie volebního chování a
jejich roli ve volbách v roce 2006. Druhá 'ást 'lánku se zab"vá podporou stranick"ch blok&
137
na Slovensku, jejich prom#nou a alternací jejich voli'ské podpory. V záv#ru se sna$í
vyvodit záv#ry o konsolidaci systému.
Pomyslnou druhou 'ást publikace tvo(í p(ísp#vky, jejich$ autory jsou odborníci na
stranické systémy, co$ slibuje zkoumání stranick"ch systém& z pon#kud odli!ného pohledu.
Prvním z p(ísp#vk& je „The Czech Party System: A Few Observations on the
Properties and Working Logic of the Czech Party Arrangement“ Maxmiliána Strmisky, kter"
analyzuje 'esk" stranick" systém z pohledu logiky jeho fungování, a to p(edev!ím ve
vztahu k semipolárnímu charakteru systému a také d&vod&m pro absenci funk'ních
koali'ních variant.
Hlavním tématem 'lánku Zsolta Enyediho „Stability in the Shadow of Chaos. The
Hungarian Party System in 2006“ je stabilita stranického systému. V této souvislosti se
zab"vá fragmentací systému, strukturou stranick"ch aliancí a p(ítomností ideologie
v systému. D&le$itá je i logika a intenzita fungování stranické sout#$e.
Odli!n" charakter voleb v roce 2005 a jejich ú'ink& na volební systém hodnotí
Andrzej Antoszewski v textu „A Turning Point? The 2005 Parliamentary Elections and
Consolidation of the Polish Parliamentary System“. V souvislosti s volebními v"sledky
zkoumá autor mo$né náznaky stabilizace systému, vyu$ívá jak kvalitativních, tak
kvantitativních parametr& a logiku fungování stranické sout#$e.
Sérii p(ísp#vk& uzavírá „The 2006 Parliamentary Election and It’s Impact on the
Party Political Scene in Slovakia“ Marka Rybá(e. Ve velice jednoduché struktu(e shrnuje
podobu stranické politiky p(ed volbami v roce 2006, jejich pr&b#h a hlavní volební témata
a uzavírá procesem vytvá(ení vlády a z toho plynoucími d&sledky pro dal!í v"voj
stranického systému.
V záv#ru publikace Otto Eibl a Roman Chytilek extrahují komparovatelné
charakteristiky v!ech systém&, jako je stabilita, struktura a fungování stranick"ch systém&.
Identifikují také hlavní problémy ka$dého ze zkouman"ch stranick"ch systém&.
Publikace je jedine'ná v tom, $e sdru$uje p(ísp#vky odborník& v oboru, co$ bylo
základem pro vysokou kvalitu text&. Ka$d" z autor& se zam#(uje na aktuální problémy a
zm#ny ve stranick"ch systémech sledovan"ch zemí, p(ísp#vky jsou dob(e strukturované,
podpo(ené dostate'n# rozsáhlou pramennou bází, a to jak v oblasti primárních, tak i
sekundárních zdroj&. Nespornou v"hodou je, $e ka$d" z p(isp#vatel& pí!e o tématu,
kterému se dlouhodob# v#nuje a ve kterém se více ne$ dob(e orientuje. Vysoká odborná
úrove) publikace v!ak zárove) klade nároky i na 'tená(e, jen$ se musí alespo) na základní
úrovni orientovat v oblasti stranick"ch a volebních systém&, aby text&m porozum#l.
138
Tomá! Vytásek: Hlou!ek - Chytilek (2005, eds) Parliamentary Elections and the Party Landscape... (review)
Knize lze vytknout snad jen drobné p(eklepy a ob'asné gramatické nedostatky
v anglick"ch vyjád(eních. Pon#kud neuspo(ádan# p&sobí také n#které tabulky (str. 14 –
15), jejich$ poznámky „odsko'ily“ na dal!í stránku. Celkov# to ale nijak neubírá na kvalit#
text&.
Sborník je opravdu kvalitním pohledem na první volby v zemích Visegrádu po
vstupu do Evropské unie, p(edev!ím pak na podobu stranick"ch systém& ve zkoumané
oblasti. Poskytuje ucelen" obraz o sou'asn"ch problémech, v"voji a systémov"ch
souvislostech. Ur'it# stojí za p(e'tení, p(edev!ím pro ty, kte(í se zajímají o v"voj
stranick"ch systém& v postkomunistick"ch zemích st(ední Evropy.
139

the whole issue in PDF format

Transkript

Podobné dokumenty

Hlasování prostřednictvím internetu a mobilního telefonu v Estonsku