rostlin - isb

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika
a učitelství biologie
CZ.1.07/2.2.00/15.0316
letní semestr 2011/2012
Molekulární markery ve
šlechtění rostlin
BOT/MMSR
Univerzita Palackého v Olomouci
Přírodovědecká fakulta
Katedra botaniky
Přednáška 1. března 2012
Rostlinná rozmanitost a šlechtění rostlin
Eva Křístková
Univerzita Palackého v Olomouci
Přírodovědecká fakulta
Katedra botaniky
[email protected]
Instituce, zabývající se ochranou
fytogenofondu:


Vládní instituce (soukromé či státní):
výzkumné ústavy
univerzity
botanické zahrady a arboreta
správy rezervací a chráněných oblastí
Nevládní instituce (NGO):
nevládní a neziskové organizace,
zájmová a občanská sdružení
Jejich činnost je rozvíjena na regionální, národní nebo
mezinárodní úrovni:
organizace: např. FAO, IPGRI (Bioversity International)
úmluvy: CITES (Convention on International Trade in Endangered
Species of Wild Fauna and Flora)
(1973)
Convention on Biological Diversity (CBD) (1992)
Uchování volně rostoucích (V) i
pěstovaných (P) rostlin:
in-situ = v místě jejich přirozeného



(původního) výskytu
ochrana oblastí jejich přirozeného výskytu (V)
obnova poškozených nebo zničeních oblastí (V)
on farm conservation (P,v)
ex-situ = mimo místo jejich přirozeného


(původního) výskytu
botanické zahrady a arboreta (V,P)
banky semen (P,V)
Způsob ochrany fytogenofondu:
ex situ
(položky
v genofondových
kolekcích)
Botanické
zahrady a
arboreta
in situ
Chráněné
krajinné
celky
a regiony
Přírodní
rezervace
a chráněná
naleziště
Parky
Chráněné
stromy
především planě rostoucí druhy
především pěstované druhy
Genové
banky
„On farm“
Způsob ochrany fytogenofondu:
ex situ
(položky
v genofondových
kolekcích)
Botanické
zahrady a
arboreta
in situ
Chráněné
krajinné
celky
a regiony
Přírodní
rezervace
a chráněná
naleziště
Parky
Chráněné
stromy
především planě rostoucí druhy
především pěstované druhy
Genové
banky
„On farm“
Genové banky
IPGRI (1974)
International Plant Genetic Resources Institute
(Rome, Italy), nyní Bioversity International





člen CGIAR
poslání: podpora uchování a využití genových zdrojů rostlin
struktura: rada – Řím (Itálie)
regionální skupiny:
Americas
Asia, Pacific, Oceania
Europe
Sub-Sahara Africa
West Asia and North Africa
tématické skupiny:
Genetic Diversity
Germplasm Maintenance and Use
Documentation, Information and Training
projekty
networks: např. ECP/GR
working groups:
1. cereals: Avena, Barley, Wheat
2. forages: Forages
3. fruits: Malus – Pyrus, Prunus, Vitis
4. oil and protein crops: grain legumes
5. sugar, starch, fibre crops: Beta, fibre crops (flax, hemp), potato
6. vegetables, MAP: Allium, Brassica, Cucurbits, Leafy Vegetables, Medicinal and Aromatic Plants
Solanaceae, Umbelifer crops


informace: ročenky, publikace, databáze kolekcí,
Vavilov-Frankel Fellowship
výukový materiál
Národní program konzervace genofondu
rostlin v České republice
ECP/GR vyhlášen v roce 1980
od 1983 – přistoupení Československa

14. 6. 1992 UNCED
United Nations Conference on Environment and Development
Rio de Janeiro – Agenda 21 – Convention on Biological Diversity
1993 – podpis úmluvy Českou republikou
3. března 1994 – přistoupení vstoupilo v platnost (text úmluvy –
Sbírka zákonů 134/1999)
1993 - Národní program konzervace genofondu rostlin využitelných v
zemědělství v České republice – Ministerstvo zemědělství ČR
Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni – role národního
koordinátora, pracoviště Olomouc, Karlštejn
účast 10 státních i soukromých institucí: Kroměříž, Šumperk, Zubří,
Opava, Holovousy, Lednice na Moravě, Troubsko, Havlíčkův Brod,
Žatec, Průhonice
EVIGEZ – evidence cca 50 000 položek všech běžně pěstovaných
zemědělských plodin
každá instituce (smlouvy s MZe ČR prostřednictvím VÚRV): sběr,
introdukce, regenerace, popis, uložení, poskytování vzorků
Zákon 148/2003 Sb. o konzervaci a využívání genetických zdrojů
rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství

Národní genová banka ve
VÚRV – Praha-Ruzyně (1988)








Zajišťuje střednědobé a dlouhodobé uchování veškerých semeny
množených genetických zdrojů z českých plodinových kolekcí
a zprostředkovává jejich výměnu s podobnými pracovišti v zahraničí.
Kapacita 93 tisíc vzorků a jsou zde uskladněny i vzorky z jiných
pracovišť.
Je zde uloženo asi 23 000 vzorků semen popsaných informačním
systémem EVIGEZ.
Vzorky semen jsou skladovány ve dvou teplotních režimech a to –18
°C pro základní kolekci a –5 °C pro aktivní kolekci.
Základní kolekce je uchovávána jako dlouhodobá rezerva pro
budoucnost; z aktivní kolekce jsou vzorky distribuovány uživatelům.
Vzorky semen a odpovídající informace jsou poskytovány na základě
žádostí a jsou určeny k výzkumnému, šlechtitelskému nebo
výukovému použití.
Na Slovensku je to genová banka v Piešťanech otevřená v 1997
(rovněž 23 000 vzorků).
V naší republice je shromážděno asi 46 000 vzorků na 14 pracovištích.
I.D.
Evidence genetických zdrojů
rostlin
Český informační systém






1984 - Výzkumný ústavu rostlinné výroby v Praze - speciální uživatelský
program pro GZR v bývalém Československu
1992 - využíván v České republice v síti 11 spolupracujících
institucí (lokalizovaných na 14 pracovištích) v rámci Národního programu
konzervace a využití genetických zdrojů rostlin
Pasportní data - základní informace o genetickém zdroji
Popisná data - charakterizace a vlastní hodnocení (podrobné hodnocení
morfologických, fenologických, biologických a hospodářských znaků ve
stupních 1 - 9, na základě národních klasifikátorů, které jsou v současnosti
vypracovány pro 28 plodin)
Skladová dokumentace genové banky VÚRV - centrální dokumentace
genetických zdrojů rostlin (GZR) českých kolekcích
http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/asp2/l_evigez_c.htm
I.D.
Ochrana fytogenofondu zemědělských plodin v
České republice
I.D.
Sortiment genofondu kulturních rostlin v
České republice






VÚRV – Praha-Ruzyně
Obiloviny včetně kukuřice, alternativní obilniny
Mezinárodní kolekce slunečnice
ECP/GR Evropská databáze pšenice (EWDB )
Genová banka VÚRV v Olomouci
Zeleniny; kořeninové, aromatické a léčivé rostliny
Mezinárodní kolekce česneku (Allium sp.)
Výzkumná stanice vinařská Karlštejn
Polní GB - réva vinná
Zemědělský VÚ Kroměříž
Jarní ječmen, oves, žito, pracovní kolekce pšenice
Agritec Šumperk
Luskoviny, len a další technické plodiny
Mezinárodní databáze lnu (ESCORENA)
Výzkumná stanice travinářská Zubří
Trávy včetně planých ekotypů, ECP/GR Evropská databáze - Trisetum
flavescens, Arrhenatherum elatius
I.D.
Sortiment genofondu kulturních rostlin v
České republice







VÚ olejnin Opava
Řepka, hořčice, mák
VÚ ovocných dřevin Holovousy
Ovocné dřeviny a další drobné bobulovité ovoce
MZLU-ZF Lednice
Meruňky, broskve, mandloně, réva vinná
VÚ bramborářský Havlíčků Brod
Brambor včetně planých a příbuzných druhů) - in vitro kolekce
bramboru
VÚ pícninářský Troubsko
Pícniny včetně perspektivních planých druhů - mimo trav
Chmelařský institut Žatec
Chmel, polní kolekce chmele
VÚ okrasného zahradnicví Průhonice
Okrasné rostliny, in vitro kolekce Rhododendron
Vinařská stanice Znojmo
Réva vinná, polní kolekce
I.D.
Databáze na serveru VÚRV:



ECP/GR European Wheat Database (EWDB)- Evropská databáze
pšenice (http://genbank.vurv.cz/ewdb/)
ECP/GR European Arrhenatherum and Trisetum Database - Evropská
databáze ovsíku a trojštětu (http://genbank.vurv.cz/arrh_tri/)
Webová stránka Národního programu - Důležité dokumenty a
(odkazy http://genbank.vurv.cz/genetic/nar_prog/default.htm)
Technologie genofondových kolekcí:
 závazné protokoly regenerace a uchovávání položek genových zdrojů
 strategie obohacování kolekcí o nové vzorky
 detekce a vyloučení duplicit
 vytváření tzv. „core collection“
Botanické zahrady - současnost:
instituce: soukromé, státní (Museum of Natural
History), města, university
poslání: výuka, podpora výzkumných aktivit,
osvěta (propagace), výchova, ochrana rostlin,
výstupy: Index Seminum a katalogy
botanických zahrad, výstavy, expertní činnost
Mezinárodní síť botanických zahrad:
International Association of Botany Gardens,
Botanic Gardens Conservation International

Botanické zahrady v České republice
Unie botanických zahrad České republiky






2005 – Průhonice
občanské sdružení
sídlo – Bot. zahrada hl.m. Prahy v Troji
Stanovy
kontakt na BGCI
http://www.bgci.org
Nevládní organizace
Non-governmental organizations (NGOs)
kolekce starých odrůd, krajových odrůd – pěstování, výměna,
výstavy, propagace
 obvykle spojeno s hobby- gardeners (zahrádkáři)
s organickým zemědělstvím
příklady:

UK: Heritage Seed Library
Austria: Arche Noah
Eire: Irish Seed Savers Association
Finland: SESAM,Grandmother´s Plants
France: Ecomusée de la Corneuve, Plantes et Fruits Brayons
Terre Vivante, Club Memoire Verte Centre Régional de
Resources Génétiques
The Netherlands: Stichting het Hof van Eden
Switzerland: Pro Species Rara
USA: Seed Savers Exchange
Czech Republic: PRO-BIO
Crop wild relatives – planě rostoucí druhy,
příbuzné druhům pěstovaným
PGR Forum, projekt EC - 5th Framework Programme
workshop a konference – září 2005 – Agrigento, Sicílie:
1.
vytvoření mezinárodní platformy ochrany CWR, které
tvoří asi 70% všech druhů rostlin
2.
vytvoření mezinárodního akčního plánu
3.
vznik databáze CWR, jejich výskytu, zastoupení v
kolekcích ex-situ
4.
strategie ochrany CWR in-situ
5.
nutnost (dočasného) uchovávání některých CWR ex-situ
Ochrana biodiverzity – in-situ
Organizace pro ochranu přírody – příklad ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny České
republiky
Olomouc, Lafayettova 13
časopis Ochrana přírody
Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a
krajiny:
Ochrana krajiny
Ochrana území
Druhová ochrana
Pro cévnaté rostliny jsou používány
modifikované kategorie a kritéria
A Vyhynulé taxony:
A1 Vyhynulé (EX)
A2 Nezvěstné (missing)
A3 Nejasné případy (missing)
C Ohrožené taxony:
C1 Kriticky ohrožené (CR)
C2 Silně ohrožené (E)
C3 Ohrožené (VU) potenciálně ohrožené (LR)
C4 Vzácnější taxony vyžadující pozornost
Taxony, o nichž jsou nedostatečné údaje (DD)
Literatura: IUCN (1994): IUCN Red List categories. IUCN Gland
Switzerland, 21 pp.IUCN (1994): IUCN Red List categories and
criteria as adopted by IUCN Council. IUCN Gland Switzerland, 16 pp.
Kontaktní osoba: Mgr. Karel Chobot , E-mail: [email protected]
Natura 2000 v České republice
Natura 2000 je soustava lokalit
chránících nejvíce ohrožené druhy
rostlin, živočichů a přírodní
stanoviště (např. rašeliniště,
skalní stepi nebo horské smrčiny
apod.) na území EU.
Cíle soustavy Natura 2000

Ochrana biologické rozmanitosti prostřednictvím zachování
nejhodnotnějších přírodních lokalit na území Evropské unie.

Ochrana nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a přírodních
stanovišť v rámci Evropské unie.

Zachování, popř. zlepšení celkového stavu přírodních stanovišť a
druhů rostlin a živočichů na území České republiky.

Sladění zájmů ochrany přírody s šetrným hospodařením v příslušných
lokalitách.

Začlenění cenných přírodních lokalit v České republice do
celoevropského přírodního dědictví.
Kdo odpovídá za vytvoření soustavy Natura 2000 v České
republice?

Za celkovou přípravu soustavy Natura 2000 v České
republice odpovídá Ministerstvo životního prostředí, které
pověřilo přípravou odborných podkladů Agenturu ochrany
přírody a krajiny České republiky.
Kde získáte další informace?

Další informace a kontakty získáte na internetové adrese:
www.natura2000.cz, infolinka 844 800 800

Ministerstvo životního prostředí České republiky, Vršovická
65, 100 10 Praha 10, www.env.cz, tel: 267 121 111

Správa CHKO České republiky, Kaplanova 1931, 148 00
Praha 4, www.schkocr.cz, tel: 267 994 300

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kališnická 4-6, P. O.
Box 85, 130 23 Praha 3, www.nature.cz, tel: 222 580 013
Zdroj biologického materiálu a jeho vlastnosti
A.
B.
C.
D.
E.
genové banky
botanické zahrady
šlechtitelské, semenářské firmy
vlastní sběr v terénu
výsledek vlastní výzkumné činnosti
(např. Ferda, ZE-CMV)
A.
Národní program konzervace pěstovaných
rostlin ČR
obdobně
 program konzervace mikroorganismů,
které mají hospodářský význam
 program konzervace lesních dřevin
 program konzervace hospodářských
zvířat
Charakter biologického (rostlinného) materiálu z
genových bank:
vzorek se nazývá položka (accession)
1. co se uchovává:
 obvykle pěstované druhy rostlin
 někdy také planě rostoucí příbuzné druhy (primární,
sekundární, vyjímečně terciární genový pool, ale v poslední
době čím dál tím častěji)
 staré krajové odrůdy, odrůdy, které již nejsou komerčně
pěstované
 NIKOLIV: současné odrůdy, hybridní odrůdy, GMO
2. zdroj materiálu:
 materiál pochází od jiných institucí, od tradičních pěstitelů i
z vlastní expediční činnosti doma i v zahraničí (přísná a
přesná mezinárodní pravidla)

A.
DATA o položkách



1. pasportní
2. popisná
3. technická (protokoly a standardy
pro regeneraci, uchovávání)
A.
Práce s položkami
genových zdrojů
1. uložení vzorku:
 semenné vzorky (chlad, mráz,
vysušení, hermetické uzavření)
 druhy množené vegetativně – polní
kolekce (s duplicitními výsadbami),
kultury in-vitro, kryoprezervace
 trvalé (dlouhodobé) výsadby
A.
A.
2. operace s rostlinným materiálem:
 udržení vitality osiva, resp. vhodné
části rostlinného vzorku (vhodné
skladování, pravidelná kontrola stavu,
regenerace)
 popis morfologických, biologických,
biochemických resp. hospodářských
vlastností položky, stanovení
karyologických vlastností, studium
proteinových markerů, analýza DNA
A.
Genové banky
v České republice Zákon 148/2003 Sb. o konzervaci a využívání
genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu
a zemědělství .....
 požadavek - oficiální dopis dané instituci
 biologický materiál pro vědecké, výzkumné a výukové účely na
vysokých školách (nikoliv soukromým osobám, nikoliv ke komerčním
účelům)
 bezplatně
 obvykle jsou stanovena určitá pravidla pro poskytování vzorků
žadatelům (počet vzorků, jejich velikost) – forma přílohy k zákonu
(tvrdé závazky také ze strany poskytovatele materiálu)
 stanoveny určité podmínky pro nakládání se vzorky (Material
Transfer Agreement) – např. zákaz poskytování materiálu třetí
osobě, zákaz jeho zařazení do vlastní kolekce, zákaz zveřejňování
výsledků výzkumu bez souhlasu donora)
Charakter biologického materiálu z genových
bank:





s biologickým materiálem jsou poskytována pasportní data (název,
místo původu materiálu, rok získání do kolekce...)
standardy regenerace odpovídají květní biologii (prevence
nežádoucího křížení atd.), dlouhodobé uložení respektuje požadavky
druhu
při regeneraci je prioritní snaha zachovat genetickou variabilitu
daného vzorku (v rámci jedné položky reprezentující např. krajovou
odrůdu cizosprašného druhu se mohou vyskytovat různé typy)
riziko nesprávného taxonomického zařazení (příklad wild Lactuca
spp.)
Tyto okolnosti je potřeba mít na zřeteli při použití tohoto typu
materiálu, který je velmi cenný
Genová banka VÚRV, pracoviště Olomouc: izolační klece - regenerace
položek cizosprašných druhů zelenin
Cucurbita pepo





zpracování klasifikátoru (souboru popisných znaků) pro pěstované druhy
rodu Cucurbita a jeho příprava pro publikaci
2006 – 2008: regenerace a morfologický popis souboru 48 genotypů C.
pepo v polních podmínkách (genofondová kolekce Agricultural Research
Organization, Newe Ya´ar Research Center, Ramat Yishay, Israel)
53 popisných znaků
cíl: - morfologická variabilita mezi genotypy
- vyrovnanost v rámci genotypů
- verifikace morfotypu
(klasifikace morfotypu je založena
na hodnocení tvaru plodů; tvar plodu
souvisí s místem a způsobem vzniku,
resp. diverzifikace morfotypu;
místo a způsob vývoje morfotypů
do jisté míry souvisejí s jejich reakcí k DM, PM )
další etapa: - stanovení obsahu jaderné DNA
(flowcytometrie)
- hodnocení reakce k padlí tykvovitých a plísni okurkové
Výsledky
příklady morfologické heterogenity položek C. pepo ve
stadiu botanické zralosti plodů:
Lebeda A., Křístková E., Paris H.S.,
Zadrobílková I., 2009. Variation in
phenotypic traits within and among
Cucurbita pepo genotypes. Abstracts, The
4th International Cucurbitaceae
Symposium, Changsha, Hunan, China,
September 20-24, 2009, p. 85.
Lebeda A., Křístková E., Paris H.S. 2010.
Variation in morphologic traits within and
among Cucurbita pepo genotypes, Acta
Horticulturae.
P-PU-SSU
P-PU-TAT
T-SN-SBU
Morfotypy C. pepo (Paris, 1986)
P-CO-VNI
P-VM-546
tato morfologická heterogenita může predikovat
heterogenitu fenotypvého projevu interakce s DM, PM
Studies of morphological variation between and among
lettuce (Lactuca sativa) accession from the Czech
national gerrmplasm collection
Morphological variation within and between lettuce
accessions of cv. 'Atrakce' in the Czech national germplasm
collection
09H5700129
09H5700125
09H5700126/99
09H5700130
09H5700135
09H5700131
09H5700015
09H5700133
09H5700126/93
09H5700132
09H5700977
09H5700127
09H5700128
09H5700134
Křístková E., Lebeda A., Superatová L., 2008. Morphological variation
within and between lettuce accessions of cv. 'Atrakce' in the Czech
national germplasm collection. pp. 156 – 157. In: Prohens J.,
Badenes M.L. (eds.) Modern Variety Breeding for Present and
Future Needs, Proceesdings of the 18th EUCARPIA General
Congress, 9 – 12 September 2008, Valencia, Spain.
Lebeda A.. Křístková E., Doležalová I., Petrželová I., Melichařiková Z.
2010. Germplasm collections of old lettuce cultivars and landraces
for modern breeding. ISHS LIsboa, Abstracts, vol. II, p. 560.



Průhonický červený acc. no. 09H5701269
CZ National germplasm collection
acc. re-introduced from the Germplasm coll. in St.
Petersburgh (Russia)
Verification of taxonomic status of
wild Lactuca spp. accessions


16 plants per
accession;
Regeneration in an
insect-free glasshouse
under controlled
conditions following
international standards
for genetic resources
(Hintum and Boukema
1999);
Morphological assessment
flower, inflorescence
stem 1
stem leaves




rosette leaves
achenes
descriptor list – 16 plants per accession
continuously at different developmental stages
visually, photodocumentation, scanning
evaluation: qualitative, semiquantitative, quantitative
Germplasm collections – taxonomic status of
Lactuca accessions
Taxonomic status of a set of 95 Lactuca
spp. accessions representing 12 species
received from six main world gene banks
(Czech Republic, Germany, the Netherlands, the
UK, the USA)
14
35
31
15
1) taxonomic status declared by
passport data confirmed for
35 accs.
2) taxonomic status of 15 accs.
of L. serriola completed by
determination of a lower
taxonomic unit (f. serriola, f.
integrifolia)
3) taxonomic status of 31 accs.
re-determined
4) 14 acc. represented by
mixtures of L. serriola forms,
different Lactuca species or
Lactuca interspecific hybrids
examples
Lactuca livida – re-determined as
Lactuca dregeana
PI 234204 LET L. dentata:
redetermined on original
seeds as Sonchus oleraceus
RICP09H5801127
PI 271938
L. virosa:
L. virosa
+ L. serriola-like seeds
CGN 09311 L. saligna:
L. serriola f. serriola + L. saligna
CGN 10979 L. serriola:
L. dregeana and L. serriola f. integrifolia
PI 289064 WG L. serriola:
dark seeds:
light seeds:
mixture of L. serriola
f. serriola + f. integrifolia
L. serriola f. serriola (x L. sativa)
B. Botanické zahrady
v České republice Zákon o botanických zahradách zatím
neexistuje, dokonce ani pojem „Botanická zahrada“
nemá zakotvenu žádnou právní ochranu
 obvykle prostřednictvím Indexu seminum
 biologický materiál pro vědecké, výzkumné a výukové
účely na vysokých školách (nikoliv soukromým osobám,
nikoliv ke komerčním účelům), žadatel se obvykle
zavazuje dodržovat mezinárodní úmluvy (např.CBD)
 bezplatně
 obvykle jsou stanovena určitá pravidla pro poskytování
vzorků žadatelům (počet vzorků, jejich velikost) –
obvykle stanovena podle konkrétních možností a úvahy
dané bot. zahrady
 podmínky pro nakládání se vzorky nejsou stanoveny
B.
Charakter biologického
materiálu z botanických
zahrad:
vzorek se obvykle nazývá vzorek
 obvykle planě rostoucí druhy rostlin, také pěstované druhy
rostlin
 materiál pochází od jiných institucí i z vlastní expediční
činnosti (dosavadní určité živelnosti by měla v budoucnu
zamezit přesná mezinárodní pravidla)
 např. IPEN – International Plant Exchange Number
Poznámka: 2005 – vznik Unie botanických zahrad České
republiky, proces prohlubování spolupráce s BGCI
(Botanical Gardens Conservation International)

B.
Charakter biologického
materiálu z botanických
zahrad:





s biologickým materiálem jsou poskytována obvykle jen
základní pasportní data (název, místo původu materiálu,
rok získání do kolekce...)
bot. zahrady obvykle nemají technické vybavení na
regeneraci odpovídající květní biologii (není možná
prevence nežádoucího křížení atd.), poskytované vzorky
nemusí odpovídat deklarovanému taxonu
dlouhodobé uložení respektující požadavky druhu je
zajištěno jen v některých špičkových institucích
riziko nesprávného taxonomického zařazení je
pravděpodobně menší než v genových bankách
Tyto okolnosti je potřeba mít na zřeteli při použití tohoto
typu materiálu, který je velmi cenný
B.
C. Šlechtitelské, semenářské
firmy






C.
požadavek - dopis dané instituci, nákup
biologický materiál bez omezení
za peníze
u seriózních firem materiál odpovídá
deklarovanému druhu i odrůdě
předmětem komerčního využití (prodeje) nejsou
nejvyšší šlechtitelské stupně (E – elita, SE –
superelita), takže jsou možné i odchylky od
deklarované odrůdy
současné odrůdy – hybridní, syntetické odrůdy –
při určitých pokusech (testech) budou
poskytovat heterogenní reakci
C.
Uznávání osiva a sadby v českých zemích







od r. 1899 - zkoušení odrůd na řadě míst
(např. Botanická stanice Tábor - zal. 1866) a zveřejňování
výsledků
od r. 1907 v Čechách, 1910 - na Moravě
1919 - Státní výzkumné ústavy zemědělské - Praha, Brno,
Bratislava, Košice (zkoušení
B. odrůd)
1921 - zákon Ministerstva zemědělství ČSR o přiznání
původnosti odrůdy
1951 - zařazení zkoušení do ÚKZÚZ =
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Odbor odrůdového zkušebnictví
Listiny povolených odrůd
Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize
České republiky
Současný stav povolování a registrace
nových odrůd


Zákon 82/1996 Sb. O odrůdách, osivu
a sadbě pěstovaných rostlin (novela ze
dne 9.12.1999), vyhláška MZe
191/1996 Sb.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský (ÚKZÚZ) se sídlem v Brně
– instituce, která má zodpovědnost a
povinnost dohlížet na dodržování
zákonných norem a předpisů
C.
C.






registrace nové odrůdy – zapsání do Státní
odrůdové knihy – odrůdové zkoušky (3 roky) – pak
je odrůda právně chráněna
pravidla Distinctness, Uniformity, Stability
pro snadnější orientaci pěstitele – MZe – seznam
doporučených odrůd
ÚKZÚZ – Přehledy odrůd pěstovaných skupin rostlin
význam domácích odrůd
udržovací šlechtění
Semenářská kontrola




C.
před rokem 1989: OSEVA – polní plodiny, SEMPRA – zahraní
plodiny
po roce 1989: Českomoravská šlechtitelská a semenářská
unie (ČMŠSU)
současná legislativa – nevyžaduje povinnou kontrolu a
uznávání osiva a sadby všech druhů pěstovaných rostlin,
nýbrž jen hospodářsky významných druhů uvedených v
příloze zákona
rozmnožovací materiál:
základní vyráběn udržovatelem odrůdy: E
SE1, SE2, SE3
(podléhá uznávání)
certifikovaný C1
C2
(podléhá uznávání)
standardní S (zeleniny, léč. rostliny v druhovém seznamu) –
nepodléhá uznávání, pouze kontrole pravosti, čistoty,
zdravot. stavu (ÚKZÚZ), za veškeré vlastnosti odpovídá
výrobce
obchodní O (hospodářsky méně významné druhy, nebo na
výjimku MZe v případě kritického nedostatku certifik.
osiva), nemusí splňovat požadavek odrůdové čistoty a
pravosti; tento materiál nese pouze označení druhu, nikoliv
odrůdy
směsi (druhové a odrůdové)
C.
Uznávací řízení - ÚKZÚZ








žádost (žadatel)
přehlídka porostu (ÚKZÚZ)
rozhodnutí o uznání porostu (ÚKZÚZ)
žádost o uznání osiva (žadatel)
odběr úředního vzorku (ÚKZÚZ)
zaslání odebraného vzorku (žadatel)
provedení předepsaných zkoušek (ÚKZÚZ)
vystavení rozhodnutí (ÚKZÚZ)
D.
D. Vlastní sběr




obvykle planě rostoucí druhy
nutno respektovat platné zákony doma
(sběr chráněných rostlin, sběr v chráněných
oblastech)
nutno respektovat platné zákony v cizině –
svrchované právo každé země na vlastní
přírodní bohatství
nutno použít vhodnou techniku sběru
(termín odběru, zpracování vzorku, terénní
záznamy, velikost vzorku z lokality, atd.)
Sběrový protokol
























GENE-MINE WP-E4, task E-4.2
Name of collecting organization
Name of collector(s)1.
Seed sample
Sample number:
Collecting date:
Type of material: seed
Botanical name: Lactuca serriola f.
Number of plants sampled:Population size: No. of plants ……….. covering ……….. m2
2. Collecting site – geographical information
Country:
Province:
District:
Location (site):
Latitude:
Longitude:
Altitude:
Exposure:
3. EnvironmentLandform:
Soil texture:
Habitat:Dominant plant species:
4. Population collected
Phenology: Morphological variation:Diseases:
5. Additional remarksCollecting protocol
Study of geographic distribution, ecobiodiversity, collecting of seed
samples
Impacts of field studies and collecting
trips:
1.
new information on Lactuca spp. ecobiology, eco-geography, morphologic
variability in original habitats
2.
seed samples collected are exploited in
further research – new original data
about biodiversity
3.
great potential for further plant breeding
4.
recently Lactuca collection includes 1 300
samples
Doležalová I., Lebeda A., Vondráková D., 2008. Current
status of the Lactuca working collection of Palacký
University in Olomouc, Czech Republic. In: Maggioni
L., Lebeda A., Boukema I., Lipman E. (Eds.): Report
of a Working Group on Leafy Vegetables. First
Meeting, 13-14 October 2005, Olomouc, Czech
Republic. Bioversity International, Rome, Italy,
2008, pp. 27-33.
příklad: spontánní mezidruhový hybrid L. serriola x L.
sativa (sběry - severní Morava 1995)



1.
2.
společně s rostlinným (semenným)
materiálem jsou v terénu sbírány vzorky
vybraných patogenů
kompletace jejich sbírek, udržování,
testování
modelové objekty, s nimiž se pracuje na
Katedře botaniky PřF UP v Olomouci:
tykvovité rostliny (Cucurbitaceae) x padlí
tykvovitých, plíseň okurková
Lactuca spp. x padlí čekankové, plíseň
salátová
Poznámka: Na přípravě obrázků označených I.D. se podílela RNDr.
Ivana Doležalová, Ph.D.
Verfication of taxonomic status of newly collected samples (performed during their
regeneration)
1. L. saligna ? no. 77/07 Shobak, JO
2. L. saligna no.363-1 Avi´el, IL
results implemented to
adequate scientific papers
3. L. aculeata, no. 233-20