UPlyn 11 05 - Pražská plynárenská, as

UPlyn 11 05 14.11.2005 17:30 Stránka 1
M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY
LY N Á R E N S K É , a . s . • w w w . p p a s . c z
Rýbrcoul
Oddělené
místo
1. díl tajenky Jihomoravské
město
od lodi
Vuřt
(zastarale)
Sídlo
ve Francii
SPZ Mělníka na Výhra
dvě čísla
Možná
Seknouti
Ocas
Tuk
(slovensky)
Špička
5. díl tajenky
Sodovka
SPZ Kolína
Závodní
družstvo
Ochotna
Obyvatelka
Orientu
Malé dítě
Dálkový
nákladní
vůz
Nejvyšší
germánský
bůh
Televizní
stanice
Dětský
pozdrav
Úřední
spisy
Pruh látky
na krk
Evropan
(slovensky)
Hádka
(zastarale)
3. díl tajenky
Rachmaninovova opera
Anglicky
»dub«
Milenec
(zastarale)
Ozdravovat
4. díl tajenky
Minulého
roku
Římská
čtyřka
Na tom
místě
Katolické
církevní
bratrstvo
Podsvětí
(knižně)
11/2005
Předchůdce
Dukly
Karetní
trumf
2. díl tajenky
Stékat po
kapkách
Selanka
Rakouský
jezdec F1
Vrtochy
Německy
»hodiny«
Islámské
tradice
Trikyslík
Iniciály
herce
Víznera
Zkratka
Horské
služby
Dokola
(knižně)
Aromatické
sloučeniny
Citoslovce
tišení
Škrabák
u pluhu
Portugalsky
»řeka«
Motýlek
Ulomená část
Výron (knižně)
Odysseova
manželka
Záporka
Ovanutí
Říznutí
Popěvek
Domácky
Olga
Kočkovitá
šelma
Malý vůl
Osobní
zájmeno
Herec
Sarmat
Na spodním
místě
Ozalidový
papír
Český herec
Cár
Balkánská
dutá míra
Iniciály herce
Krause
Evropský
veletok
Potomek
Komáří zvuk
Štětina
Světlovlasý
Značka
pikofaradu
Kód Itálie
SPZ Prahy
6. díl tajenky
Ukazovací
zájmeno
Aryl odvozený
od benzenu
Morálky
Na návštěvě u zákazníka
Foto Petr Hejna
Šachty
Čáry
(hovorově)
Umělec
provádějící
cizelování
Pražské Židovské Město
Pomůcka:
ACA, akov,Aleko, manul,
oak, Ozan, rio, Uhr
Rozhovor
s Karlem Čáslavským
Z historie pražení kávy plynem
a tak trochu o kávě vůbec
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete
Sídlo společnosti Pražské plynárenské, a. s.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz
Služby pro domácnosti a maloodběratele:
• Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1
• U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37
Pracovní doba:
Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin
Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Zákaznická linka • Pracovní doba:
Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin
Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222
www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Značka thoria
© Zdenka Reisenauerová
Papoušek
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele:
Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37
Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414
Spojení do Michle:
Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova),
autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác).
Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy
nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí
(asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra
města).
Prometheus, energetické služby, spol. s r. o.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798
e-mail: [email protected]
www.prometheusgas.cz
Informační služby – energetika, a. s.
U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 • e-mail: [email protected]
www.ise.cz
Praha–Paříž rekonstrukce, a. s.
U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 245, 267 172 451 • Fax: 267 174 245
www.opravypz.cz
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Miroslav Vránek (místopředseda), František Erben, Ing. Jana Hnízdilová,
Miroslava Válková, Ing. Hana Kudlíková, František Maryška, Ing. Andrea Mašínová, Ing. Oldřich Nechanický, Rudolf Novák, Kateřina Saidlová, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, Ing. Tomáš Veselý.
Sekretariát: Kateřina Saidlová, tel.: 221 092 636, e-mail: [email protected].• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Úniky plynu v Praze
zjišťuje unikátní vozidlo
UPlyn 11 05 14.11.2005 17:30 Stránka 3
Pražská plynárenská upraví od prosince domácnostem zálohy
V souvislosti s novými cenami zemního plynu, které stanovil Energetický regulační úřad, upraví Pražská plynárenská od 1. prosince 2005 zálohové platby
zákazníkům z kategorie domácnost. Opatření se nebude týkat odběratelů se
spotřebou do 180 m3 ročně, tj. zhruba do 1890 kWh, ani zákazníků, kteří si
v termínu od 1. září do 16. října 2005 zvýšili zálohy sami, a ani zákazníků, u kterých probíhá reklamační řízení.
Energetický regulační úřad stanovil od 1. 10. 2005 nové nákupní a prodejní
ceny zemního plynu s ohledem na vývoj ceny ropy na světových trzích, od
níž se cena zemního plynu odvíjí. Nákupní cena zemního plynu se pro Pražskou plynárenskou, a. s., zvýšila o 27,6 %, prodejní ceny pro odběratele z kategorie domácnost vzrostly v průměru o 18 % – o stejnou hodnotu proto vzrostou i zálohové platby.
Úpravou záloh chce Pražská plynárenská předejít případným vysokým
nedoplatkům, které by mohly odběratelům vzniknout na konci zúčtovacího
období. Při dalších úpravách cen zemního plynu o 7 % a více, a to jak směrem nahoru, tak i směrem dolů, budou zálohy opět automaticky upravovány.
Podrobnosti najdou odběratelé v dopise, který v těchto dnech obdrží společně s výpočtem nových záloh. Další informace mohou získat na telefonní
lince 840 555 333 nebo v obchodních kancelářích v Paláci Adria, Jungmannova ulice 31, Praha 1 a v ulici U Plynárny 500, Praha 4, v době od pondělí
do čtvrtka od 9 do 18 hodin a v pátek od 9 do 12 hodin. Využít mohou také
internetové stránky www.ppas.cz.
Dagmar Hartmanová
»Zemní plyn je komfortní zdroj energie. A navíc také
šetrný k životnímu prostředí,« říká v rozhovoru
generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl.
Z tisku
Právo, 15. 10. 2005
České plynárenství začínáte zastupovat na veřejnosti
v době, kdy stoupla cena zemního plynu. Jak odhadujete její vývoj do budoucna?
Jsem přesvědčen, že cena zemního plynu byla,
je a bude v porovnání s komfortními palivy konkurenceschopná. Dlouhodobě podléhá určitým výkyvům vyplývajícím z cenových vazeb na ropu a topné oleje. Ve prospěch zemního plynu však hovoří
jeho poměrně vysoké světové zásoby. To o žádném
z ostatních dostupných paliv říci nelze. Energie
z jakéhokoliv paliva nebude do budoucna levná. Často řešíme své energetické potřeby hledáním
momentálně nejlevnějšího paliva a nic jiného řadu
z nás nezajímá. Prozíravější i z hlediska budoucnosti
je přitom hledat cesty k úsporám dražšího paliva,
které ale zachová určité pohodlí a zároveň bude šetrné k našemu zdraví i k našemu okolí.
Jak byste argumentoval pro zemní plyn ve srovnání
s ušlechtilými palivy, jako je elektřina nebo propanbutan?
Z hlediska komfortních paliv je zemní plyn stále
nejlevnější. Propan-butan, lehké topné oleje i elektrické topení jsou stále dražší než plyn. Tepelná čerpadla mají sice nižší provozní náklady, ale vysokou
pořizovací cenu. Z cenového srovnání vychází zemní plyn i navazující technologie nejlépe.
VáÏen˘ pan
Ladislav Pospí‰il – fieditel pro distribuci
U Plynárny 500
145 08 Praha 4-Michle
Vûc: Podûkování
VáÏen˘ pane fiediteli,
jménem na‰í firmy dûkuji Va‰í spoleãnosti za velmi vstfiícn˘ postoj a rychl˘ postup pfii zavedení plynovodní pfiípojky do na‰eho objektu v Dûlnické ul. 1192/22, která nám byla
provedena v rámci modernizace plynovodu v ul. Dûlnická.
Konkrétnû dûkujeme Va‰emu technickému dozoru na stavbû ing. Nebeskému a stavbyvedoucímu dodavatelské firmy
PPR, a. s., panu BroÏovi, ktefií v‰e nejnutnûj‰í operativnû na
místû vyfiídili a poradili pfii dal‰ím postupu plynofikace
objektu.
S úctou
2
Jaký je podle vás hlavní argument pro
topení zemním plynem v domácnostech?
Argumentů je mnoho: cena, komfort, pohodlí, ovlivnitelnost spotřeby
regulací a šetrnost k životnímu prostředí. Každé palivo však něco stojí a je
s ním potřeba zacházet efektivně.
Mnoho energie, kterou v domácnostech spotřebujeme, bohužel uniká
bez užitku. Energii bychom si měli
chránit a tím i šetřit peníze z našich
rozpočtů. Existují případy, kdy lidé
přecházejí ze zemního plynu na uhlí,
dřevo, nebo dokonce na spalování
domácích odpadů. Považuji to za velmi krátkozraké. Má to bezprostřední
dopad na naše zdraví a na zdraví dalších generací. Pevné částice vznikající při takovém spalování mají podle
lékařů prokazatelný vliv na vznik rakoviny a dalších vážných chorob. Šetřit
je tedy dobré, ale musí to být na
správném místě.
Bude výhodné využívání zemního plynu
i v budoucnosti?
Určitě se chceme vyhnout podobnému zklamání zákazníků jako v případě přímotopů. Za plynofikaci obcí
zaplatil stát i plynárenské společnosti značné prostředky. Měli bychom
mít zájem na tom, aby se plynovodní sítě a technologie v objektech využívaly. Je to důležité nejen z hlediska
ceny a komfortu, ale také z hlediska
ochrany životního prostředí a ochrany zdraví. Ekologie velice úzce souvisí s cenou. V mnoha státech
jsou pevná paliva více zatížena daněmi. U nás zatím
tuto složku ceny bezprostředně nevidíme, ale měli
bychom s ní počítat. Nejen exhalace a škody na zdraví, ale i vytěžené uhelné pánve a vykácené lesy jsou
cenou za momentálně »levné« topení. Z těchto
a dalších důvodů si myslím, že budou vytvářeny podmínky výhodné pro využívání zemního plynu.
Co přesně vyjadřuje termín používaný v souvislosti se
zemním plynem »energie pro budoucnost«?
Hovoříme o zemním plynu jako palivu budoucnosti, přesněji »i pro budoucnost«. Z fosilních paliv
je zemní plyn ekologicky nejšetrnější, stále dostupný a jeho prokázané zásoby jsou mnohonásobně
větší než zásoby jiných paliv. Zdroje energie budou
ubývat, ale zemního plynu je na poměrně dlouhou
dobu dostatek. Přidáme-li k tomuto argumentu
ekologická hlediska a komfortní použití, je zemní
plyn při efektivním využívání jednoznačně nejlepším řešením jak pro domácnosti, tak pro celá průmyslová odvětví.
•
»Škoda že slavnostní osvětlení Prahy
v roce 1928 nebylo plynové,«
říká filmový historik Karel Čáslavský
Kdo by neznal filmového historika Karla Čáslavského z Národního filmového archivu. Jeho zajímavý
a poučný televizní pořad Hledání ztraceného času se za skoro 15 let své existence stal velmi populárním a každé nedělní odpoledne přivádí k televizním obrazovkám statisíce diváků. Nehynoucí zásluhu má Karel Čáslavský i při objevování záběrů staré techniky, mezi něž samozřejmě patří i plynárenská historie – výroba svítiplynu, plynojemy, dobové způsoby užití plynu a další. V říjnu, v rámci přípravy
dalších dílů Hledání ztraceného času, pan Čáslavský navštívil archiv Plynárenského muzea. Využili
jsme této příležitosti a požádali ho o rozhovor do našeho časopisu.
Pane Čáslavský, co z plynárenské historie už bylo
v »Hledání ztraceného času« televizním divákům
představeno?
To mne hned na začátku zaskakujete, musím
trochu zapátrat v paměti, protože počet dílů »Hledání ztraceného času« se blíží již čtyřem stovkám...
Takže počítejte se mnou. První díl se jmenoval
»Pražské obecní plynárny«, pak jsme udělali dostavbu, »Stavba plynárny pokračuje« se to jmenovalo.
Tam ještě zbylo spoustu materiálu. Následovaly
»Plyn z Michle«, a »O dvou pražských plynojemech«. Další byl »Věrný pomocník«, to bylo o použití plynu u řezníka, v žehlírnách a podobně. Na konci tam byla ta dáma, co se koupe ve vaně. To se
lidem strašně líbilo, strašně. A ještě byl díl »Z plynárny do ulic velkoměsta«. Ten ale byl hlavně
o asfaltu. To byl zatím poslední. Takže šest dílů, to
už je skoro jeden celovečerní film. Víc o jednom
tématu jsme natočili jen o Vltavě, ale zato mnohonásobně víc, 86. dílů.
Už jste napověděl, že připravujete další díl Hledání
ztraceného času, věnovaný plynárenské historii.
Na co se tentokrát mohou diváci těšit?
Po těch uvedených šesti dílech jsem ještě našel
další »plynárenský« materiál. Příští týden (Pozn. rozhovor se uskutečnil 19. října) budeme natáčet díl
»Události minulosti«, přibližující ohromnou celostátní výstavu »Plyn, voda a zdravotní technika«,
která se konala v květnu a červnu 1937 na Zemském výstavišti v Praze. Význam výstavy byl podtržen tím, že nad ní převzal záštitu sám prezident
republiky Dr. Edvard Beneš. Jeho návštěva výstavy byla podrobně filmaři zdokumentována a v novém
dílu bývalého prezidenta určitě uvidíte. Celkově se
zaměříme hlavně na plynárenství, to bylo na výstavě nejatraktivnější, o vodě a zdravotní technice
tolik materiálu není. Na výstavě měla svou expozici také Pražská obecní plynárna, předchůdce dnešní Pražské plynárenské, a. s. Předsednictvím výstavního a sjezdového výboru byl pověřen Ing.Karel
Jedlička, ústřední ředitel Pražské obecní plynárny.
Před vstupem na výstaviště byla uspořádána výstava vývoje pražského veřejného osvětlení až k plynovým lampám. V plynárenské sekci bylo představeno použití plynu jak v domácnostech, tak
v průmyslu. Asi nejatraktivnějším exponátem byl
velký a podrobný model michelské plynárny, v té
době jedné z největších a nejmodernějších plynáren v Evropě. Celkově měla výstava ohromný
úspěch.
Kdy budeme moci vidět tento díl Hledání ztraceného
času?
V neděli 22. ledna a odpoledne.
Čtenářům můžeme již prozradit, že Pražská plynárenská se podílí na realizaci dvou nových dílů Hledání
11/2005
ztraceného času. O prvním jsme již hovořili. O čem
bude pojednávat ten druhý?
Ten se bude se jmenovat »Když jí bylo 10 let«.
Jak název napovídá, zaměříme se na velkolepé
oslavy deseti let vzniku republiky, zejména na dění
v Praze. Škoda jen že to slavnostní osvětlení Prahy nebylo plynové, ale elektrické. V novinách jsem
vyšťáral, že na to denně padlo 50 metráků mouru.
A jaká z toho vzešla krása, poprvé Praha svítila
celá! Premiéru bude mít tento díl 30. října.
Vraťme se k vašemu fenoménu. Kolik dílů Hledání
ztraceného času už bylo natočeno ?
Ten »váš« díl o výstavě z roku 1937 bude 394.
Co připravujete na příští rok?
Snažím se to střídat, jednou aby byla auta, podruhé zase historie, pak technika. Lidi mají rádi stavby. Takže v jednom pořadu postavím autobusové
garáže v Dejvicích. Po 18 minutách z původní holé
pláně budou vyjíždět autobusy. Chci udělat film
o stavbě Tyršova mostu v Děčíně. Hotova je už
výroba čokolády v Kutné Hoře. To je nádhera. Sbírám podklady pro Karlův most, ale to nelze uspěchat. Chci se věnovat místům, kde se určovaly dějiny – Václavskému a Staroměstskému náměstí.
»Václavák« se už rodí, díly budou po jednotlivých
dekádách. Teď dělám roky 1911–20.
Vysílací čas Hledání ztraceného času se již
několikrát změnil. Dlouhodobý přístup České televize
k pořadu vás asi moc netěší?
Netěší a situace se bohužel nelepší. Hledání
ztraceného času se vysílá v neděli po čtvrté odpoledne, což není dobrý čas, lidé jezdí z chat nebo koukají na sport. Větší sledovanost by byla samozřejmě večer, neexistuje ale dobrá vůle s tím něco
udělat. Mají zafixováno, že některé pořady jsou
vycpávky. Tak jsme vycpávka. Oblíbená, sledovaná, běžící už téměř 15 let. Ani nechtějí na nás dělat
upoutávky. Radši upozorňují na Ally McBealovou,
ale že bude odboj, legionáři nebo Masaryk, to ne.
A to ani v případě, že se jedná o naprosté unikáty,
což bývá dost často. S tím se ale asi musí člověk
smířit a být rád za téměř 400 dílů a statisíce televizních diváků, které naše pohledy do dávné minulosti zajímají a často i těší.
V poslední době se řada televizních pořadů objevuje
na DVD nosičích. Co z Hledání ztraceného času už na
DVD vyšlo a vyjdou někdy na DVD všechny díly?
Zatím vyšly první čtyři disky o Vltavě z celkového
počtu devět. Další budou následovat. O vydání všech
dílů nikdo neprojevil zájem. Argumentovali tím, že
kdo to chtěl, tak si to už nahrál z televize. Možné to
je, ale je fakt, že v poslední době jsem dostal tolik
dotazů, kdy vyjdou na DVD díly o československých
letcích. A protože o plynu připravujeme další díl, už
by stálo za to zkompletovat a vydat filmovou plynárenskou historii na DVD. Uvažujte o tom!
Děkuji za zajímavý podnět i za celý rozhovor
Text a foto Jan Žákovec
3
UPlyn 11 05 14.11.2005 17:31 Stránka 5
Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
Miracle, salon krásy a zdraví
Nasávací trubičky
pod měřícím vozidlem
odebírají vzorky
atmosféry
Obsluha detekčního
zařízení
Text a foto Jan Žákovec
Možná jste v ulicích Prahy zaznamenali modré pomalu jedoucí vozidlo se zapnutým oranžovým majákem a nápisem »Měřící vůz«. Jeho úkolem je vyhledávání úniků zemního plynu na více než čtyřech tisících kilometrech
plynovodů v majetku Pražské plynárenské, a. s. Jedná se jediné vozidlo tohoto druhu v České republice. Vybaveno je nejmodernějším přístrojem pro detekci metanu pomocí speciálního laserového systému.
„Obdobná vozidla jsou podle mých informací v Evropě pouze tři. Kromě Prahy je mají jen na Slovensku a v Maďarsku,“ říká úvodem naší návštěvy
Milan Habětín, vedoucí úseku správy plynovodů společnosti Praha Paříž Rekonstrukce, a. s. Tato dceřiná společnost pro Pražskou plynárenskou, a. s.,
mimo dalších činností, souvisejících s provozem,
údržbou a opravami plynovodů, zajišťuje i vyhledávání úniků plynu. „Do května letošního roku
jsme úniky vyhledávali pomocí vozidla Renault
Espace, který vyhledává úniky plynu pro PP, a. s.,
již jedenáctý rok a jeho provoz je již značně nespolehlivý a spojený s vysokými provozními náklady. Tento měřící přístroj pracuje na bázi ionizace plamene.
Nyní používáme Fiat Doblo s detekčním zařízením
Digitec Inspectra od francouzské firmy Gazomat.
Jedná se o přístroj nové generace, využívající pro
detekci metanu speciální laserový systém. Laserová
detekční komora, elektronika systému a notebook
jsou nainstalovány uvnitř měřícího vozidla,“ vysvětluje pan Habětín a vyjmenovává výhody nového
systému. „Výhod je celá řada. Zvýšila se rychlost
monitorování úniků, nový systém provádí 650 tisíc
měřicích operací za sekundu a to umožňuje rychlost měřícího vozidla až 50 km/hod. U starého to bylo
jen 20 km/hod. Doba odezvy na únik je méně než
1,5 sekundy, dříve to byly 3–4 sekundy. Zvýšila se
selektivita a citlivost k metanu, ta je nyní méně než
1 ppm. Přesnost lokalizace úniku plynu se také
zlepšila, místo úniku určíme převážně do jednoho
metru v závislosti na místních podmínkách . To
vše má za následek výrazné snížení provozních
nákladů.“
S měřícím autem vyjíždíme do ulic. Naším průvodcem je technik vozidla Milan Ekl. „Posádku
tvoří dva lidé, řidič a technik, který obsluhuje detekční zařízení a zaznamenává zjištěné úniky plynu. Ty
se zobrazují přímo na obrazovce notebooku, zároveň na ně upozorňuje zvuková signalizace,“ objasňuje Milan Ekl a jako by to přivolal, zaznamenáváme první únik. „Za normálních podmínek zachytíme
únik plynu do 3 metrů od osy vozidla. Veškerá data
o zjištěném úniku (čas, místo, intenzita…) v elektronické podobě předáváme dále. Pak na místo
dorazí lokalizátoři, kteří určí přesné místo úniku
plynu a únik zařadí do příslušné třídy podle míry jeho
Vnitřek
detekčního
zařízení
Digitec
Inspectra
Obrazovka
notebooku
se zjištěným
únikem plynu
nebezpečnosti. Tyto údaje se předávají příslušným
pracovištím Pražské plynárenské, která stanoví termín opravy poškozeného plynovodu.“
Pokračujeme v jízdě, ulice projíždíme z obou stran.
„Důvod je jasný, plynové přípojky jsou po obou stranách ulice. Plynovody na chodnících a jinak nepřístupných místech měříme ručně pomocí kobercové sondy. V nově plynofikovaných lokalitách otevíráme
i niky a zjišťujeme případné úniky plynu. To pak najedeme jen 12 km za den. Jinak máme průměr 35 km.
Celou Prahu objedeme za 10 měsíců. Rozdělena je
na několik desítek čtverců. Ty, od ledna do října,
postupně projíždíme. Nejvíce úniků je na Praze 2, 3
a 4, tam jsou nejstarší plynovody. Dříve to bylo i na
Praze 6, díky rozsáhlým opravám se situace zlepšila. V okrajových částech Prahy, kde se již stavělo
z polyetylénu, je úniků minimum,“ uvádí pan Ekl.
Vracíme se s měřícím vozidlem zpátky do plynárny. „V České republice je Pražská plynárenská
první ze všech plynárenských společností, která využívá výsledky laserové detekce úniků zemního
plynu. Ostatní ještě používají starší, plamenoionizační detekci. V nejbližší budoucnosti chceme stávající zařízení ještě doplnit souřadnicovým systémem GPS. Digitálně tak bude zaznamenána poloha
vozidla i úniku a údaje zaznamenány přímo do databáze,“ prozrazuje Milan Ekl na závěr naší reportáže o zjišťování úniků v Praze.
Tento měsíc vám představujeme poskytovatele, který se zaměřuje na relaxaci a regeneraci lidského těla – salon krásy a zdraví Miracle.V tomto období, kdy pomalu, ale jistě přichází zima,
vám salon Miracle poskytne širokou škálu služeb, při kterých si nejen dámy odpočinou, načerpají sílu a získají nové sebevědomí.
Vydali jsme se za paní Janou Přibovou, aby
nám alespoň v krátkosti přiblížila služby salonu.
Dobrý den paní Přibová, povězte nám, jaké služby
nabízí salon Miracle?
V salonu krásy a zdraví Miracle naleznete komplexní péči o celé tělo, obličej i vlasy. Nabízíme služby podporující zdraví a vitalitu, antistresové programy, ale i zdokonalení zevnějšku. Ve spojení se
špičkovou technologií v oblasti zeštíhlování a omlazování pečujeme o vaše zdraví, krásu a duševní
pohodu. Od každodenního stresu a starostí se klienti mohou oprostit například relaxační masáží,
nebo stone masáží (masáž horkými kameny).
Nabízíte opravdu velkou řadu služeb v péči o lidské tělo, řekněte nám, jaké procedury jsou nejvyhledávanější?
Nedá se říci, která z našich procedur, či služeb
je nejvyhledávanější, každý člověk má individuální
požadavky a nároky. V péči o tělo poskytujeme:
Endermologii, což je nejnovější francouzská technologie pro zeštíhlení a léčbu celulitidy využívající
přístroj Cellu M6 Keymodule S. Je to přístroj vyvinutý pro boj s celulitidou využívající mechanické stimulace. Tato metoda v sobě spojuje působení dávkovaného vakua a válečkové masáže. Je jedinou
technikou, kterou je možné uvolnit tuk usazený pod
nejsvrchnější vrstvou pokožky, který nelze odstranit ani dietou a cvičením, ani liposukcí. Účinnost
metody potvrzují klinické studie a licence FDA.
Cosmécanique – unikátní francouzská metoda
používaná k bezoperačnímu liftingu obličeje, zpevnění prsů, vyhlazování vrásek, která využívá přístroj Lift 6, který je profesionálním řešením pro boj
s příznaky stárnutí. Výsledky viditelné již po prvním
ošetření mluví za vše. Laserová epilace – trvalé
a bezbolestné odstraňování chloupků. Léčba akné,
pěstící a relaxační ošetření obličeje – špičkové kosmetické řady Darphin a Comfort zone, která je vyjímečná svými dlouhotrvajícími a okamžitými výsledky především díky součinnosti přírody a vědy.
Lymfodrenáže, relaxační a klasické masáže, tělové zábaly, manikúra & spa pedikúra, kadeřnictví.
Jaké má váš salon přednosti oproti konkurenci,
která je v současnosti jistě dost velká?
Z našich nových klientů se dost často stávají
stálí zákazníci, oceňují především to, že u nás
11/2005
nacházejí komplexní péči o celé tělo a to vše na jednom místě v příjemném prostředí secesního domu
na vltavském nábřeží. Opravdovým požitkem pro
všechny jsou zcela speciální masáže, detoxikační
zábaly a tělový peeling. Veškeré procedury jsou prováděny zkušenými, odborně vyškolenými zdravotními sestrami a kosmetičkami.
Svěříte-li se do rukou odborníků salonu Miracle,
uvidíte, že i zázraky se dějí!
Jaká je vaše klientela?
Naše klientela je široká, dnes už je samozřejmostí,
že plno procedur, které nabízíme, už využívají i muži
a tvoří dosti velké procento naší klientely. A protože nejen ženy se chtějí líbit, tak i muži rádi navštěvují naše kadeřníky, kteří jim mohou vytvořit
novou image.
Ženám zkušení vlasoví designéři mohou vytvořit společenské účesy například zdobené živými
květy.
Myslím, že motivace pro nového klienta je u vás
opravdu rozmanitá, proto nám na závěr řekněte, kde
je možné získat více informací o vašem salonu,
případně kde vás klient najde?
Více informací naleznete na www.salonmiracle.cz.
Naše adresa je: Janáčkovo nábřeží 7, Praha 5
Otvírací doba je od pondělí do pátku od 9.00–21.00,
v sobotu od 10.00–17.00
Telefon: 257 317 326, e-mail: [email protected]
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho spokojených klientů.
Zuzana Floriánová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže
se salonem krásy Miracle na straně 11.
Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny.
Novinky u poskytovatelů
výhod pro držitele
Zákaznické karty Pražské
plynárenské, a. s.
Divadlo Kalich
Jedna z nejprestižnějších pražských divadelních scén současnosti, vybavená špičkovou zvukovou a světelnou technikou. Nosnou část repertoáru
tvoří nový muzikálový projekt Daniela Landy Tajemství, ve kterém za doprovodu živého orchestru hrají
a zpívají: Jiří Langmajer, Lucie Vondráčková, Josef Vojtek, Zuzana Norisová a další. Divadlo Kalich nabízí
i činoherní tituly jako Nahniličko aneb Poněkud dojatý (dnes již kultovní komedie Jana Krause), nebo Jako
jedna rodina, Tragédie mstitele či Natěrač. Každé
představení je jiné a uspokojí i náročného diváka.
Poskytované slevy pro držitele Zákaznických karet
CityPower Pražské plynárenské: sleva 10 % z ceny
vstupenky na uvedená činoherní a muzikálová představení Divadla Kalich (Sleva se nevztahuje na koncertní představení v Divadle Kalich)
Divadlo Kalich, Jungmanova 9, 110 00 Praha 1
Pokladna otevřena denně 10–18 hodin,
ve dnech kdy uvádíme večerní představení
do 20 hodin.
Rezervace vstupenek: tel.: 296 245 311
www.divadlokalich.cz
e-mail:[email protected]
Fitness Centrum Imperial
Naše vážené čtenáře upozorňujeme na to, že se
zákaznickou kartou CityPower Pražské plynárenské,
mají v salonu krásy Miracle slevu ve výši 5 %
na veškeré služby a 10 % na kadeřnictví, masáže
a cvičení s fyzioterapeutem.
Výherci soutěže
s Pražkou plynárenskou, a. s.,
a Lázněmi Velichovky
Foto Petr Hejna
01. cena
02. cena
03. cena
04. cena
05. cena
06. cena
07. cena
08. cena
09. cena
10. cena
Ivana Vojáčková
Milan Navrátil
Ivana Žaludová
Tomáš Kratochvíl
Pavla Doricová
Ing. František Klimeš
Lucie Šindelářová
Vladimír Nechyba
Václav Bakule
Dana Vachová
Moderní fitness centrum se nachází v areálu hotelu Imperial v Karlových Varech, nabízí široké sportovní vyžití a příjemnou atmosféru. Ve fitness centru si můžete
zacvičit v posilovně nebo navštívit hodiny aerobiku
a kick boxu. Další služby, které Imperial nabízí, jsou
masáže, solárium a bazén. Ve venkovním prostředí
můžete využít golfové hřiště a tenisové kurty. V našem
fitness obchodě máme velkou nabídku sportovního
oblečení i doplňkové výživy.
Poskytované slevy pro držitele Zákaznických karet
CityPower Pražské plynárenské: slevu 10 % lze uplatnit na veškeré služby, včetně fitness obchodu.
Fitness Centrum Imperial
Ostrovská 7, 360 10 Karlovy Vary
Tel./fax: 777 603 232, 353 568 987
e-mail: [email protected]
Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled
poskytovatelů výhod naleznete na www.ppas.cz,
www.citypower.cz
nebo v letáku v našich obchodních kancelářích.
Přejeme vám hodně zábavy a příjemných zážitků
s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s.
Připravuje Zuzana Floriánová
5
UPlyn 11 05 14.11.2005 17:32 Stránka 7
Praha se svým starým Židovským Městem patří k nejstarším a nejvýznamnějším židovským
střediskům ve střední Evropě. Vedle Starého
židovského hřbitova patří k nejvýznamnějším
památkám pražského Židovského Města jeho
synagogy. K nejcennějším patří Staronová synagoga na rohu Pařížské a Červené ulice, raně
gotická stavba s cihlovými štíty ze 13. stol.
Renesanční Vysoká (Radniční) synagoga v Červené ulici byla postavena koncem 16. stol zároveň se sousední Židovskou radnicí s charakteristickou věžičkou a hodinami s hebrejským
ciferníkem. V okolí Starého židovského hřbitova
najdeme Klausovou synagogu, Pinkasovu synagogu a Maiselovu synagogu. Nejmladší synagogou na území Židovského Města je Španělská synagoga v maursko-španělském slohu.
Historie pražského Židovského Města
ho Města pražského o vypovězení jeho obyvatel. Při moru v roce 1680 pak zemřela cca třetina jeho obyvatel a v roce 1689 ghetto vyhořelo. Poměrně brzy vyrostlo znovu, ale následující
období lze považovat v dějinách pražské židovské obce za jedno z nejtěžších. Když v roce 1754
ghetto opět vyhořelo, znamenalo to v podstatě počátek úpadku pražského Židovského Města, neboť tato čtvrť se začala měnit v místo, obývané pražskou chudinou, když se většina
židovského obyvatelstva vystěhovala. Oblast
proslula velkou kriminalitou a živnostmi s ní
spojenými (nevěstince, zastavárny, pochybné
lokály ap.). Pražský magistrát proto v 90. letech
19. století, přes odpor odborné veřejnosti, rozhodl o asanaci takřka celého ghetta (zvaného od
roku 1850 Josefov) a nové výstavbě, odpovídající
dobovým urbanizačním trendům. Praha tak přišla o jedinečný architektonický celek, výjimečný i v kontextu celé Evropy. Ze starého Židovského Města se tak do současné doby dochovalo
pouze několik synagog, hřbitov a radnice.
Židovské Město během staletí vrostlo do organismu Prahy a ta je přijala. Židé v něm žili a pracovali a v případě potřeby i bránili, a když padly v polovině 19. století zdi ghetta, vznikla ona
jedinečná syntéza tří kultur, české, německé
a židovské, navzájem se obohacujících a vydávajících vynikající plody v takových osobnostech
jako F. Kafka, R. M. Rilke, G. Meyrink, F. Werfel,
E. E. Kisch či M. Brod.
Foto Petr Hejna
Foto Petr Hejna
Foto archiv Židovského muzea v Praze
Radnice
V Praze je přítomnost Židů doložena již v poloStarý židovský hřbitov byl založen v první
vině 10. století, kdy židovská osada ležela patrpolovině 15. století a spolu se Staronovou synaně v podhradí Pražského hradu. Když král Vragogou patří k nejvýznamnějším zachovalým
tislav I. přenesl své sídlo na Vyšehrad, následovali
památkám pražského Židovského Města. Náhjej Židé do tohoto prostoru, opět do podhradí,
robní kameny ve slohu gotiky až pozdního barojak se o tom zmiňuje ve své kronice Kosmas. Vedka jsou vesměs kamenné, vyrobené ze žuly, písle sídlišť v podhradí obou pražských hradů vznikkovce nebo sliveneckého mramoru a nejstarší
la nejpozději ve 12. století židovská osada také
náhrobek pochází z roku 1439. Na hřbitově se
v blízkosti tržiště na pravém břehu Vltavy v blízpohřbívalo do roku 1787.
kosti Staroměstského náměstí. Tato osada se
Dnes se tam nachází téměř 12 tisíc náhrobpostupně vyvinula v samostatné město s vlastních kamenů, avšak počet pochovaných byl jisní samosprávou, jurisdikcí a svobodou nábotě vyšší. Poněvadž svojí kapacitou hřbitov zdaženství a získala vedoucí postavení mezi židovleka neodpovídal počtu obyvatel ghetta, byli
skými obcemi státu.
zemřelí v průběhu staletí pochováváni ve vrstKaždá z židovských osad na území Prahy měla vách nad sebou a některá místa tak obsahují až
Už ve středověku byli obyvatelé židovského
města nuceni žít od ostatního, křesťanského, měs- kromě svatyně rovněž svůj hřbitov, který se 12 vrstev hrobů.
ta odděleni, neboť církev pomocí zákonů učinila nacházel většinou v její blízkosti, avšak pokud
Malebné shluky náhrobků z různých dob vznikz Židů v celé Evropě občany druhého řádu. Tito to bylo možné, tak mimo obydlený region. ly vyzdvižením starších náhrobních kamenů do
byli nuceni bydlet v ohrazených ghettech a moh- Pohřebiště, jež se v současné době nazývá Sta- horních vrstev. Největší pozornosti se bezeli se věnovat pouze obchodu s penězi. Tak jako rým židovským hřbitovem, je v tomto ohledu sporu těší hrob učence a pedagoga rabiho Löwa,
jinde, i v Praze museli Židé uzavřít své město do jakousi výjimkou, neboť se v průběhu staletí na jehož náhrobek návštěvníci kladou po židovhradeb s několika vchody, omezit svůj kontakt stalo součástí města. Je vlastně nejmladším ském způsobu malé kamínky, často navíc s malýs křesťany pouze na obchodování a označit svůj hřbitovem a v současné době představuje jeden mi lístečky s tajnými přáními, která tento zázoděv znamením. Čeští panovníci, počínaje Pře- z nevýznamnějších dochovaných židovských račný muž, stvořitel tajemného Golema, určitě
myslem Otakarem II., poskytovali Židům řadu hřbitovů v celosvětovém kontextu.
splní.
privilegií a ochranu, za což si však
nechávali náležitě zaplatit formou
zvláštní daně a výhodnými půjčkami. Pražská židovská obec v důsledNáboženským a duchovním
ku těchto skutečností, ač ve formě
centrem židovské ulice nebo čtvrghetta, prosperovala a přitahovala
tě bývala vždy synagoga či modpřistěhovalce, kteří učinili z Prahy
litebna. Synagógé je řecké slovo,
významné místo židovské ekonokteré znamená shromáždění. Již ve
miky a kultury v celoevropském konstarověku tak byla označována
textu, žijící v relativně poklidných
židovská bohoslužebná shromážvztazích s křesťanskými sousedy.
dění a přeneseně také budovy, ve
V průběhu 16. století zažívalo
kterých se konala.
pražské Židovské Město rozmach,
Zvláštnost synagog spočívá
jeho nejbohatší obyvatelé se stávali
v uspořádání vnitřního prostoru
tzv. dvorními židy habsburských
podle potřeb náboženského života
panovníků, především císaře
judaismu. Nejdůležitějším místem
Rudolfa II. S tímto obdobím je spjat
v synagoze je vyvýšené podium
ekonomický a kulturní vzestup,
s pultem pro předčítání svitku tóry,
v ghettu působila řada osobností
umístěné ve středu nebo východžidovské kultury a vědy, probíhala
ní části hlavního sálu a oddělené od
výstavba nových soukromých
okolního prostoru parapetem nebo
i veřejných budov, mj. radnice
ozdobnou mříží. Druhým nejvýa řady synagog. Po třicetileté válznamnějším místem je schránka
ce Židovské Město v důsledku velna svitky tóry, umístěná ve výklenkých daní zchudlo a kromě toho se
Foto archiv Židovského muzea v Praze
ku na východní stěně synagogy,
opět muselo bránit snahám Staré- Židovský hřbitov, v pozadí Klausová synagoga
před níž je zavěšena vyšívaná opo-
Starý židovský hřbitov
Staronová synagoga
na a věčné světlo a stojí zde také pult pro předčítače modliteb. Dříve královská nebo vrchnostenská omezení určovala, jak smějí synagogy
vypadat, aby nemohly konkurovat křesťanským
kostelům. Směly mít jen povolené rozměry
a stanovenou výšku.
Zvenčí musely být prosté, nezdobené zdi,
nesměly mít věž atd. Teprve synagogy stavěné po občanském zrovnoprávnění Židů (polovina 19 stol.) mívají podle zámožnosti obce
honosnou architekturu v módních slozích,
někdy i věž.
Staronová synagoga
Představuje jednu z nejkrásnějších ukázek
raně gotické architektury na našem území, je nejstarší památkou pražského ghetta a také nejstarší
dochovanou synagogou v Evropě. Staronová
synagoga vyrostla jako raně gotická dvoulodní stavba na přelomu 70. a 80. let 13. století a na
konci 14. století prodělala úpravy ve slohu
vrcholné gotiky. Původně se Staronová synagoga nazývala Nová nebo Velká škola, teprve vznikem dalších synagog v ghettu koncem
O synagogách
6
Foto archiv Židovského muzea v Praze
Vysoká synagoga
Foto archiv Židovského muzea v Praze
Klausová synagoga
Foto archiv Židovského muzea v Praze
Pinkasova synagoga
11/2005
16. století se pro ni začal užívat názvu Staronová.
Synagoga sloužila nejen k modlitbám, ale byla
zároveň školou či soudní síní. Je jednou z mála
staveb Starého židovského města, která nepodlehla asanaci, dochovala se v téměř původním
stavu. Nebyla nikdy zastavěna okolními domy
jako většina ostatních synagog ghetta a před
jejím východním průčelím vzniklo jakési malé
náměstí, zdůrazňující její výsadní postavení.
Synagoga je nejstarší ukázkou středověkého
typu dvoulodní synagógy, zvenku je to jednoduchá, obdélná stavba s vysokou sedlovou střechou, ukončenou pozdně gotickými cihlovými
štíty. Celý vnitřní prostor se v současné době
nachází pod úrovní okolního terénu. Staronová synagoga požívala v pražském Židovském
Městě, ale i v cizích židovských obcích mimořádné úcty a byla za více než sedm století existence opředena řadou pověstí a legend. Podle jedné pověsti jsou na půdě synagogy uloženy
pozůstatky Golema, kterého na ochranu praž-
ské obce vytvořil a oživil pověstný rabi Löw.
Dodnes je Staronová synagoga nábožensky
využívána a je hlavní synagogou pražské židovské obce.
Pinkasova synagoga
Synagoga, druhá nejstarší v židovském městě, byla postavena ve 30. letech 16. století ve
slohu pozdní gotiky a rané renesance jako
soukromá svatyně významné rodiny Horowitzů. Nazývala se Pinkasova škola a patřila
k ní i rituální lázeň, která zde však stála již ve
13. či 14. století. Synagoga se nachází v sousedství Starého židovského hřbitova a tvoří ji
jednopatrová dvoukřídlá budova na půdorysu
písmene L. Ve sklepení se nachází prostor
bývalé rituální lázně - mikve, která patrně
pochází z konce 13. století. Ve výzdobě interiéru synagogy se mísí pozdně gotické a renesanční výzdobné prvky.
7
UPlyn 11 05 14.11.2005 17:33 Stránka 9
Při požáru ghetta v roce 1689 synagoga vyhořela, stavba byla obnovena v 19.století. Svatyně, obklopena ze tří stran domy, zaujímá obdélnou parcelu s hlavním průčelím do Maiselovy
ulice.
V současné době je zde umístěna stálá expozice, věnovaná nejstarším dějinám Židů v Praze a českých zemích.
Divadlo Semafor na nové adrese
Klausová synagoga
byla pro nedostatek místa vybudována v těsném sousedství Starého židovského hřbitova.
Původně na místě synagogy v sousedství židovského hřbitova stál od konce 16. století menší
komplex staveb tzv. klausy, v němž byla umístěna škola, modlitebna a rituální lázeň - mikve.
Původní Tříklausová synagoga byla komplexem tří staveb - dvou synagog a ješivy, byla největší synagogou ghetta. Synagoga, dosahující
v jižním průčelí výšky dvou pater, zaujímá obdélnou parcelu a kromě vlastní budovy ji tvoří dva
přístavky.
Dnes se ve svatyni nachází expozice židovských náboženských svátků, tradic a zvyků.
Foto archiv Židovského muzea v Praze
Španělská synagoga
Vysoká synagoga
Synagoga byla postavena na konci 70. let
16. století ve slohu vrcholné renesance jako součást budovy radnice židovského města a její
prostory využíval rovněž rabínský soud či představenstvo obce. Finanční prostředky na stavbu poskytl finančník Mordechai Maisel. Název
synagogy byl nejspíše odvozen z jejího neob-
Foto archiv Židovského muzea v Praze
vyklého umístění v prvním patře budovy, zároveň naznačuje její výlučný a neveřejný charakter. Synagoga je přístupná vchodem v patře
židovské radnice a sloužila patrně k zasedání
židovské rady starších a snad i rabínského soudu. Vnitřní prostor Vysoké synagogy zůstal nejlépe dochovaným interiérem ze všech renesančních synagog Židovského Města. V současné
době využívá objekt k pořádání výstav Židovské
muzeum.
Maiselova synagoga
Synagoga byla postavena jako trojlodní soukromá modlitebna v letech 1590–1592 ve slohu
pozdní renesance nákladem primase Židovského Města Mordechajem Maiselem, který
financoval rozsáhlou renesanční přestavbu ghetta. Svatyni nadal řadou privilegií císař Rudolf II.
Foto Petr Hejna
Poslední velká synagoga na území Židovského Města byla postavena v roce 1868 na místě
nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola. Synagoga v maursko-španělském slohu, má centrální čtvercový půdorys s mohutnou
kopulí nad ústředním prostorem. Rozlehlé kopule a klenby Španělské synagogy jsou zdobeny
bohatou arabeskou maurského dekoru.
V současné době je v synagoze zpřístupněna stálá expozice české židovské historie, rovněž se zde pořádají koncerty vážné hudby.
Jan Žákovec • Foto Petr Hejna,
fotoarchiv Židovského muzea v Praze
Zdroj: Pražské synagogy
Poděkování Židovskému muzeu v Praze
za poskytnutí sbírkového materiálu,
na který má muzeum výhradní práva.
vou 46. sezonu zahájil Semafor v nové divadelní budově na adrese Dejvická 27, v někdejší tančírně Globus. Zkušební provoz divadla začal 1. října pásmem nazvaným Koncert, s. r. o. Jeho první polovina byla věnována předchůdcům Semaforu v hudebním divadle, zazněly písničky z operet a muzikálů
a také operní árie. Druhá půlka večera byla věnována procházce semaforskou
historií. „Stejné představení uvedeme i 28. a 30. října, kdy oslaví narozeniny
republika a Divadlo Semafor, tomu bude už šestačtyřicet. Po všech kalamitách, které nás potkaly, nabíráme už asi čtvrtý dech,“ řekl Jiří Suchý před novou
premiérou.
Divadlo Semafor se po třech letech od povodně, která zničila jeho scénu
v pražském Karlíně, dočkalo nové vlastní střechy nad hlavou. Kapacita sálu
je dvě stě míst a kromě velkoplošné projekce v něm bude i orchestřiště, které, jak Suchý připomněl, Semafor během své existence nikdy neměl. Pro novou
oponu divadla, kterou si sám Jiří Suchý navrhl, posloužila jako předloha slavná opona Vojtěcha Hynaise pro »zlatou kapličku« v Praze. Jiří Suchý zachoval její barevnost, avšak původní postavy nahradil svými.
Vedle starších titulů v novém balení ale Semafor chystá premiérový příval.
Vzápětí po Koncertu s ručením omezeným to bude komediální novinka z pera
Jiřího Suchého Jako když tiskne, která je věnována bulvárnímu tisku. Nového nastudování se na scéně v Dejvicích dočká také proslulá semaforská Kytice. A na závěr sezony ohlásil Suchý premiéru muzikálu nazvaného Sukně smutnou jehlou spíchnutá.
jž
Česká premiéra
sériových automobilů
na zemní plyn
Největší automobilovou výstavní přehlídkou
roku byl od 6. do 9. října 11. ročník motoristického veletrhu Autoshow Praha 2005, který se
tradičně konal na Výstavišti v Praze-Holešovicích. Příznivce alternativních pohonů letos zaujaly sériově vyráběné automobily na zemní
plyn, které poprvé v České republice představily tři evropské automobilky. Zájemci o plynová
vozidla tak již nebudou odkázáni pouze na přestavbu svých benzinových automobilů na zemní plyn, ale mají možnost pořídit si auto přímo
od výrobce.
V levém křídle Průmyslového paláce se návštěvníkům Autoshow představila tato sériově vyráběná CNG vozidla: Fiat Ducato 2.0 Bipower, Citroën
Berlingo 1.4i GNV a Opel Combo 1.6 CNG. Všechna uvedená vozidla jsou dvoupalivová, kromě zemního plynu lze jezdit i na benzin. Tlakové nádoby
zemního plynu jsou
umístěny pod vozidly,
takže nedochází k úbytku zavazadlového nebo
úložného prostoru.
Užitkový automobil Fiat Ducato 2.0 Bipower
nabízí širokou řadu provedení – dodávku pro přepravu zboží, kombi, případně minibus pro přepravu osob nebo valník pro přepravu materiálu. Při jízdě na zemní plyn dosahuje maximálního výkonu 71
kW s dojezdem až 270 km.
Citroën Berlingo 1.4i GNV je malé, víceúčelové vozidlo s výkonem 55 kW a dojezdem na zemní plyn až 260 km. Zájemci si mohou vybrat mezi
osobní a užitkovou verzí automobilu.
Užitkový automobil Opel Combo 1.6 CNG. Combo je již třetím modelem Opelu s CNG pohonem,
je následovníkem v současné době velmi úspěš-
ných CNG vozidel Astra combi a Zafira. Combo CNG
je dostupné jako rodinné auto pro volný čas nebo
jako dodávka pro podnikatele ve skříňovém provedení. Při jízdě na zemní plyn dosahuje maximálního výkonu 71 kW s dojezdem až 370 km.
V rámci výstavy se 7. října uskutečnil seminář
»Jezdíme na zemní plyn«. Na něm se účastníci
seznámili s aktuální situací plynofikace dopravy
v ČR a sériově vyráběnými CNG vozidly vystavovatelů a dalších firem, která jsou již v nabídce na
českém trhu.
Jan Žákovec
Foto Petr Hejna
Plynová kotelna v objektu Židovského muzea
Zemní plyn v synagogách
Většina objektů pražského Židovského Města (Staronová, Vysoká,
Klausová a Španělská synagoga, Židovská radnice, Židovské muzeum)
používá pro vytápění zemní plyn, elektrické podlahové vytápění je instalováno v Pinkasově a Maiselově synagoze.
K připojení Staronové synagogy na plynovou kotelnu došlo v roce 1996,
kdy byla zrušena nízkotlaká parní kotelna na koks, která byla umístěna
v suterénu židovské radnice. Nová plynová kotelna je umístěna v podkroví židovské radnice. Zdrojem tepla jsou tři teplovodní kotle, každý
o tepelném výkonu 120 kW. Kotelna vyrábí teplo pro tři přilehlé objekty – Staronovou synagogu, Židovskou radnici a Vysokou synagogu. Ve
8
Španělská synagoga
S
Plynová kotelna v Židovské radnici
Staronové synagoze jsou zvoleny tři způsoby vytápění, a to klasickými
radiátory, podlahovým topením a vzduchotechnikou, doplněnou o vlhčení. Celý složitý systém vytápění a vzduchotechniky včetně regulace má
napomoci ochraně této cenné památky, především omezit na minimum
postupnou degradaci opukových prvků.
Rovněž Španělská synagoga a přilehlá budova Židovského muzea
jsou vytápěny pomocí zemního plynu. Plynová kotelna, umístěná v suterénu objektu Židovského muzea, nahradila v roce 1996 původní uhelnou kotelnu. Osazena je dvěma nízkotlakými teplovodními kotli o celkovém výkonu 230 kW. Vytápění objektů je realizováno jak radiátory, tak
podlahovým topením. Kromě vytápění a přípravy teplé vody je zemní
plyn využíván i ve speciálních kahanech v restaurátorských dílnách
Židovského muzea.
11/2005
9
ČASOPISEM
Obr. 1 – Domácí pražička s uzavřeným bubnem
a plynovým hořákem ve spodní části
O pražení kávy plynem
a tak trochu o kávě vůbec
Obr. 2 – Domácí pražička s perforovaným bubnem
a plynovým hořákem v jeho středu
T
urek, presso, laté, moka, frapé a různé jiné
podoby lahodné tekutiny připravované z kávy
nás osvěžují a dodávají energii již po velmi dlouhou
dobu. Káva přišla do Evropy v letech 1620 až 1650.
Někteří tvrdí, že první šálek kávy byl vypit v Římě,
jiní zase, že kávu poprvé pili v Marseille. Její název
pochází prý z jihovýchodní Afriky. V Habeši (dnešní Etiopie) je země, která se nazývá Kaffa, a od ní
má káva své jméno. Ale také by mohl název káva
pocházet z arabštiny, ve které znamená nápoj nebo
víno. Muslimové však mají svým náboženstvím
pití vína zakázáno. Proč by tedy svému nejoblíbenějšímu nápoji dávali jméno po zakázaném vínu?
Můžou za to bujné kozy
Když Mohamed, vyslanec Boha, hlásal vůli Alláhovu, zakázal také mezi jiným požívání vína. Arabové tento příkaz dodržovali, přestože tím trpěli. Bylo
jim odebráno to, co by plašilo jejich starosti a zvedalo náladu. I slitoval se nad nimi dobrotivý Bůh a dal
jim za víno náhradu. Stalo se to takto: Jednoho dne
hnal pastýř na pastvu stádo koz. Zvířata mrzutě
a odevzdaně okusovala zvadlé listy ze stromů
a keřů, protože den byl horký a slunce nemilosrdně pražilo. Tu však jedna koza si začala pochutnávat na keři, který byl obsypán jakýmisi červenými
bobulemi. Za chvíli se sem seběhly i další kozy
a také pilně plody keře okusovaly. Najednou se
s kozami stalo něco, nad čím pastýř ustrnul. Kozy
začaly bláznivě skákat a dovádět, a to tak, že si pastýř
myslel, že kozy posedl ďábel. Pak ale otrhal z keře
zbytek bobulí, donesl je domů a dal je dervišovi
(žebravému mnichovi). Ten je uvařil a když pak
s pastýřem nápoj ochutnal, hluboká radost se vlila
do jejich srdcí. »Alláh je mocný,« volali. »Tisíckrát nám
nahradil zakázané víno.« Nový nápoj se rozšířil nejprve po celé Arábii a posléze pronikl i do jiných zemí
a světadílů. To už ale lidé věděli, že dužnina červeného plodu kávovníku má dvě pecky, z nichž každá
obsahuje kávové zrnko šedozelené barvy a že tato
zrnka je nejdříve třeba upražit a rozemlít, aby nápoj
nazývaný káva měl tu správnou chuť a účinek.
Ani královští čmuchalové pražení kávy
nezabránili
Pití kávy se v 17. století stalo vášní i v Evropě,
přestože někteří monarchové tomu zase až tak
moc nepřáli. Anglický král Karel II. (1630–1685)
dokonce chtěl, a to bez nějakých vážných důvodů,
všechny kavárny v zemi zavřít. To však mezi lidem
málem vyvolalo vzpouru, a tak král od svého úmyslu ustoupil. Pruský král Fridrich II. (1740–1786) zase
napsal Pomořanům, když si stěžovali na vysoké ceny
kávy: »Jeho královské veličenstvo bylo v mládí
10
Obr. 4 – Plynová pražička
pro krámek s koloniálním
zbožím
Obr. 5 – Modernější
středně velká plynová
pražička z r. 1925
s elektrickým pohonem
vychováno pivní polévkou. Ta byla mnohem zdravější než káva, a proto mohou vaši lidé i dále jísti
pivní polévku.« Přesto král na kávě vydělával. Pražit kávu směly totiž pouze státní pražírny a byly za
to vybírány vysoké daně. Naopak pražit kávu podomácku bylo přísně zakázáno. Fridrich II. jmenoval
dokonce zvláštní úředníky, kterým lidé pohrdavě říkali »královi čmuchalové«, a ti chodili po ulicích
a domech a svým zvlášť vyvinutým čichem pátrali, zda snad někdo doma nepraží kávu. Kdo byl přistižen, byl tvrdě potrestán. Ale zákazy ani »čmuchací« akce nic nepomohly a kávu pili lidé čím dál
tím víc a pijí dodnes, zatímco na Fridrichovu pivní
polévku už zapomněli.
Káva se pražila i plynem
Nejlepší je káva čerstvě upražená. Naši předkové to dobře věděli. Správní labužníci proto tenkrát
Obr. 6 – Velká průmyslová pražička kávy s přímým
plynovým topením
11 – Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn«
Zemní plyn a životní prostředí
Přínos zemního plynu z hlediska zlepšování životního prostředí je nesporný. Díky
svým vlastnostem zemní plyn patří oprávněně mezi ekologicky nejpříznivější paliva. Plynofikace ...(tajenka popletených
rčení) obcí a měst významně přispívá ke
zlepšení ovzduší v oblastech, kde je značně narušeno životní prostředí a vznikají
časté inverzní situace. Z hlediska ochrany životního prostředí má zemní plyn ve
srovnání s ostatními palivy řadu výhod.
Plynovody jsou uloženy v zemi, takže
nenarušují ráz krajiny. Hlavní ekologické
výhody zemního plynu se ale projevují až
při jeho spalování. Při něm vzniká ve srovnání s uhlím nebo s kapalnými palivy daleko méně škodlivin ...(tajenka kruhovky).
Rovněž automobily na zemní plyn produkují méně škodlivých látek než benzin
nebo nafta. Pro své ekologické vlastnosti je zemní plyn celosvětově považován za
strategickou energii tohoto století.
Obr. 3 – Domácí pražička podle návodu Dr. Ing. Axamita
v časopise Domácí Dílna
dávali přednost pražení kávy doma a nekupovali ji
praženou, a mletou teprve ne. Není tedy divu, že
v řadě domácností patřily do základního vybavení
kuchyně i pražičky kávy. Zrnka kávy se praží při teplotě 200 °C v otáčecích bubnech do tmavohnědé
barvy. K vytápění pražiček se používalo pevné palivo nebo líh. V širokém měřítku se pražičky vytápěly
také plynem. To bylo však až ke konci 19. století,
kdy nastal rozvoj použití plynu i k jiným účelům než
k osvětlení. Otáčecí buben, ve kterém jsou umístěny lopatky promíchávající pražená zrnka, se ohříval buď zvenčí, pomocí plynového hořáku umístěného ve spodní části pražičky pod bubnem (obr. 1),
nebo zevnitř, hořákem umístěným uprostřed bubnu (obr. 2). V prvním případě se káva praží v uzavřeném bubnu a spaliny do styku s kávou nepřijdou,
ve druhém případě pražená káva propadává plamenem a spalinami plynu. Vedle průmyslově vyráběných pražiček existovalo mnoho pražiček vyrobených »na koleně«. Dokonce v časopise Domácí
dílna, vycházejícím na začátku 20. století, radil jakýsi Dr. Ing. Josef Axamit, jak si takovou pražičku
doma vyrobit. K plynovému ohřevu používal trubkový děrovaný hořák na nesvítivý plamen (s injektorovým předmísením plynu se vzduchem), jak je
zřejmé z obr. 3, na kterém je Axamitova pražička
vyobrazena. Většími pražičkami byly vybaveny obchody s kávou, krámky s koloniálním zbožím – koloniály, jak se jim tehdy říkalo, a některé kavárny a cukrárny. Tyto větší pražičky měly náplň 5–22 kg zelené
kávy a pražení trvalo 15 až 20 min. Živnostenské pražičky s ručním otáčením pražicího bubnu z přelomu
19. a 20. století ukazuje obrázek 4. Na obrázku 5 je
již modernější pražička s elektrickým pohonem
z roku 1925. V potravinářských závodech se pak plyn
používal k pražení kávy v množstvích několika set
kilogramů denně. Pražicí stroje měly zpravidla přímé topení, to znamená že do bubnu byl zaústěn plynový hořák a pražená zrnka procházela plamenem
a jeho spalinami. Velké závody měly pražicí stroje
s náplní 30, 60, 90, 120 a 180 kg kávových zrn na
jedno pražení, které trvalo rovněž 15 až 20 minut.
Bubnovou průmyslovou pražičku kávy ze 30. let
20. století ukazuje obrázek 6.
Dnešní konzument má obrovský výběr z nepřeberného množství druhů kávy z různých zemí, jakož
i stejný výběr možností její úpravy. S domácím pražením kávy se ve vyspělých zemích ale už asi
nesetkáme, možná tím však trochu o něco přicházíme. Určitě by například takové pražení kávy
někde na chalupě přispělo k provoněné pohodě zimního večera. Když tak si to alespoň představme.
Rudolf Novák • Foto archiv a autor
Popletená rčení
Posláním soutěže je představovat vám zajímavé poskytovatele výhod, kteří jsou zapojeni do
systému CityPower.
Úkolem čtenáře je správně odpovědět na
otázku, která souvisí s jednotlivými poskytovateli výhod. Soutěž je otevřená pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty,
kteří dosud kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného
poskytovatele.
Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
»Miracle, salon krásy a zdraví«
Institut krásy se zaměřením na nejmodernější
metody v oblasti péče o tělo a omlazení pleti.
Komplexní péče, nadstandardní služby a profesionální přístup uspokojí i nejnáročnějšího
zákazníka. Léčba celulitidy, laserové metody,
kosmetická péče, tělové zábaly, kadeřnictví,
manikúra, modelář nehtů, pedikúra.
Adresa: Janáčkovo nábřeží 7/86, 150 00 Praha 5
Dnešní otázka
Jaký problém řeší nová francouzská
metoda zvaná endermologie?
Vyber správný konec rčení a písmeno, které je uvedeno za ním,
napiš do tabulky ke stejnému číslu, jako má začátek rčení.
Kruhovka
Správně pojmenuj zvíře uvnitř kruhu
a pak jeho jméno napiš do políček
po obvodu obrázku. Začni v políčku
označeném šipkou. Tajenka je ukrytá
v zabarvených políčkách.
Výherci Dětské soutěže z č. 9/2005:
Marie Milenovská, Jinočany
Jan a Dalibor Havlíčkovi, Praha 4-Kamýk
Lucie Hronová, Nové Kounice, Bochov
Řešení křížovky na str. 12: Nárazová odorizace odhalí i nepatrné úniky zemního plynu
»Káva je černoch, který nás olupuje o spánek,«
napsal kdysi jeden arabský básník
a »Černá káva, ta sílu dává, a proto věčná budiž jí sláva,«
zpíval zase před lety Karel Štědrý ve známé písničce
o vaření kávy v kanceláři
Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty
UPlyn 11 05 14.11.2005 17:34 Stránka 11
Na 5 vylosovaných výherců čekají: dárkové poukazy
na veškeré služby Salonu Miracle v hodnotě 200 Kč
Pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.,
je poskytována sleva 5 % na veškeré služby a 10 % na
masáže, cvičení s fyzioterapeutem a v kadeřnictví.
Odpovědi prosím zasílejte do 7. 12. 2005 na adresu:
Redakce časopisu U Plynárny 500
Kateřina Saidlová, U Plynárny 500
145 08 Praha 4-Michle
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Miracle, salon krásy a zdraví«
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Odpovědi prosíme zasílejte do 7. prosince 2005
na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500
Kateřina Saidlová
U Plynárny 500
145 08 Praha 4-Michle
nebo e-mail: [email protected]
Správná odpověď z č. 9/2005: Český film.
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 11/2005«
Foto Petr Hejna
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
1. Televizní pořad »Hledání ztraceného času« se
doposud věnoval plynárenské historii:
a) 5× b) 6× a) 7×
2. Vozidlo Pražské plynárenské, vybavené přístroji,
detekujícími úniky zemního plynu je:
a) Fiat Doblo b) Renault Espace c) Opel Combo
3. Staronová synagoga je zásobována teplem z plynové kotelny, která se nachází:
a) v přízemí Maiselovy synagogy
11/2005
Výherci z č. 9/2005: Petr Steinbauer, Praha 4-Podolí,
Miroslav Vyskočil, Praha 6, Marie Balková, Praha 9
Připravila Zuzana Floriánová
b) v suterénu Židovského muzea
c) v podkroví Židovské radnice
Správné odpovědi z č. 9/2005:
1b) Rudolfinum bylo slavnostně otevřeno v roce 1885
2c) Auerovou punčoškou se rozumí žárová punčoška
do plynových lamp
3a) Josef Vladař doporučuje ke svému receptu
»Dršťky na paprice« podávat pivo
Výherci z č. 9/2005:
Milada Nováková, Praha 10,
Věra Dobešová, Praha 7,
Eliška Svobodová, Praha 10.
Co najdete v příštím čísle 12/2005
> Rozhovor s klimatologem RNDr. Janem
Pretelem
> Aquatherm 2005
> Divadelní festival Pražské plynárenské, a. s.,
v Divadle J. Cimrmana
11