více
Transkript
více
profil LIRA, obrazové lišty a rámy, a.s. S materiálem hospodaří „do poslední piliny” O společnosti LIRA lze říci, že je unikátní hned ve dvou směrech. Zaprvé tím, že se v natolik specifickém průmyslovém odvětví, jakým je rámařství, dokázala prosadit na světové úrovni. Od loňského roku, kdy převzala po sesterské společnosti Aichman Larson Juhl GmbH servisní středisko, se stala největším distributorem skupiny Larson-Juhl v Evropě. Druhým unikátem je její výrobní koncepce „do poslední piliny“. Přesně tak totiž firma hospodaří s materiálem – dřevní hmotou, kterou si pro výrobu obrazových lišt, jež jsou jejím stěžejním produktem, sama vytěžuje v lese, zpracovává na pile a odpad zužitkovává k vytápění a na výrobu dřevěných briket. Je tedy nejen maximálně soběstačná, ale skutečně funguje podle environmentálních zásad. O tom, jak přesun výroby z Německa zasáhl do chodu společnosti, ale i o jejích nejnovějších aktivitách hovořil se Světem Průmyslu obchodní ředitel a předseda představenstva Ing. Jan Hůda. Můžete na úvod představit vámi nabízené produkty a služby? V našem katalogu zákazníci najdou polovinu výrobků LIRY a polovinu výrobků, které pouze obchodujeme. LIRA je specifická v určitém druhu výrobků, nejlépe jsme vybaveni pro ruční dokončování, na lišty s vysokou přidanou hodnotou a na vývoj. Co se týká méně hodnotných, fóliovaných a strojně dokončených lišt, máme silnou konkurenci v Itálii a Španělsku, takže zejména v Itálii kupujeme sortiment, který se s naším dobře doplňuje. Využíváme hlavně firmy v rámci skupiny. Přímo v areálu máme naše rámařské studio. Myslím si, že každý, kdo jde kolem fabriky vyrábějící obrazové lišty, by měl mít možnost si u ní nechat něco zarámovat. Prodejnou chceme současně vytvořit pro naše zákazníky-rámaře etalon, jak by rámařství mělo vypadat včetně koncových cen. Které produkty mají největší podíl na obratu? Největší děláme na našich výrobcích, a to k 80 procentům, zbylé jsou z obchodovaného zboží, které se však snažíme protlačovat víc a víc. Naším stěžejním výrobkem jsou obrazové lišty ve třech metrech jako polotovar pro rámaře. V obratu tvoří cca 77 procent, potom jsou to spojené rámy, ty dě- 96SvětPrůmyslu 2 / 2016 www.svetprumyslu.cz Ing. Jan Hůda lají asi pět procent, a blondelové rámy zastoupené čtyřmi procenty. Brikety tvoří rovněž čtyři procenta a do zbytku zahrnujeme ostatní rámařské materiály, jako je sklo nebo pasparty. Zmínil jste brikety, ty jsou výsledkem skutečně šetrného přístupu firmy k životnímu prostředí… Velmi významnou součástí této fabriky je „uzavřený technologický cyklus“. Neprodukujeme vlastně nic jiného než lišty a brikety, jsme nezávislí na ostatních zdrojích. Z mokrých pilin, které spalujeme v kotelně, vyrábíme technické teplo pro vytápění sušáren a dalších prostor. Ze suchých hoblin děláme brikety, které obchodujeme na trhu. Denně jich vyrobíme okolo 8 tun. Máme i dva systémy certifikace, PEFC a FSC, potvrzující, že dřevní hmota je těžená z lesů pěstovaných dle zásad trvale udržitelného rozvoje. Téma zajímá nejenom LIRU, ale celou společnost Larson, která je na tomto poli aktivní a každoročně přispívá velkou sumou na výsadbu nových stromů. K tomu bych zmínil investice do ekologických technologií. Už v roce 2004 jsme realizovali velmi významnou investici ve výši 22 milionů korun do oxidizeru pro spalování nitropřestřiků a nitročástic obsažených v odpadovém vzduchu ze stříkacích kabin. Je to ta nejlepší technologie, díky níž nevypouštíme do ovzduší naprosto nic. Před dvěma lety jsme instalovali odsávání ke kaž dému stanovišti na ručním dokončování, což je naše stěžejní dílna. Odsávání navíc funguje jako Inzerce Dřevostroj Čkyně, a.s., Spůle 25, 384 81 Čkyně, Česká republika 60 let na trhu dřevařských technologií VYSPĚLÉ DŘEVAŘSKÉ PROJEKTOVÁNÍ TECHNOLOGIE VÝROBA SERVIS • Manipulační linky kulatiny • Třídění a ukládání řeziva • Kompletní technologie pilnic • Odsun, třídění a zpracování odpadu PROJEKTY UKONČENÉ V ROCE 2016 • Lesy České republiky, s.p. – Manipulační linka Zbytiny • Javořice, a.s., Ptení – Impregnační zařízení • LIRA, obrazové lišty a rámy, a.s., Český Krumlov – Rekonstrukce pilnice s rámovou pilou PROJEKTY V REALIZACI • KRONOMECH spol. s r.o. – Odkorňovací linka Strzelce Opolskie • LIRA, obrazové lišty a rámy, a.s., Český Krumlov – Vstup do pilnice • PRP, s.r.o., Tomášovce – Doplnění technologie pilnice www.svetprumyslu.cz www.drevostroj.cz SvětPrůmyslu 2 / 2016 97 LIRA, obrazové lišty a rámy, a.s. I S materiálem hospodaří „do poslední piliny” profil tam vyšší přidaná hodnota, a tím je vše náročnější na obsluhu, dělníky, vybavení, prostory. Museli jsme nabrat kolem 50 lidí, jedeme na dvě směny. Rámařský obor není tak velký a ani není moc v povědomí lidí, tak je svým způsobem jedinečné, že takováto firma ještě existuje. Jaký objem investic si projekt vyžádal? Stihli jste ještě nějaké další? 300 milionů Kč je plánovaný objem tržeb pro letošní rok rekuperace. Šlo tak o investici nejenom z hlediska ekologie, ale i pracovních podmínek našich zaměstnanců. S investicí kolem šesti milionů korun jsme jako s jedinou byli úspěšní při získávání dotací. Nakolik ovlivnilo chod i růst firmy převzetí servisního střediska po sesterské společnosti Aichman? Larson-Juhl zrušil výrobní část německého podniku a přenesl veškerou výrobu k nám. LIRA se tak stala evropským distribučním centrem Larsona-Juhla a zabezpečuje výrobu a dodání rámů, přířezů nebo třímetrových lišt zákazníkům na český, německý nebo rakouský trh do cca čtyř dnů. Záleží na konečné vzdálenosti. Projekt je zejména o servisech, neboť německý trh není zvyklý na dodávky lišt v metráži, dodáváme mu rovnou spojované rámy nebo přířezy. Je Projekt si vzal hodně peněz i časového fondu ze všech oblastí. Zaměstnanci jezdili po dobu čtyř měsíců do Německa vždy na celý pracovní týden, aby převzali jejich pohled na kvalitu a procesy a potom je aplikovali u nás. Investice přesáhly částku 10 milionů korun. Zmínil bych ještě investici za šest milionů korun, která právě finalizuje, a to je kompletní obnova rámové pily s manipulační technikou, tzv. pilnice. Další investicí do zkvalitnění obrábění dřeva byla frézka firmy Weinig, kterou jsme zakoupili od firmy Axima Morava s.r.o. Tento stroj má plně automatické nastavování hřídelí, což nám umožňuje zkrácení času pro nastavení profilu lišty. Jelikož máme vlastní brusírnu a nástroje si vyrábíme sami, dodávka byla i s měřicí optikou. Kvalita i rychlost obráběných lišt se nám tak významně zvýšila. Největší aktuální investicí je skenování hranolků, kdy se dřevo pomocí kamer s vysokým rozlišením a rentgenu proskenuje, vše se uloží do paměti a hranolky jdou dál do automatické pily, kterou tu už máme, a veškeré vady jako suky a praskliny se vyřežou. Máme na sken nabídku za osm milionů korun. Pak jsou to dílčí strojní zařízení ve výrobě za víc jak čtyři miliony korun. Ještě bychom chtěli renovovat briketárnu, to bude přes milion. Příští rok se začneme soustřeďovat na hlavní výrobu lišt. Budeme mít kolejový jeřábový systém na rozmanipulování kulatiny podle čepového průInzerce 98SvětPrůmyslu 2 / 2016 www.svetprumyslu.cz měru před pilnicí. Nově, a mnohem bezpečněji, bude manipulaci provádět jen jeden člověk. Na bezpečnost našich zaměstnanců klademe v posledních dvou letech velký důraz. Poslali jste v poslední době na trh nové výrobky? V segmentu lišt neustále vyvíjíme, máme dva pracovníky vývoje. Každý rok navrhujeme s americkými designéry od Larsona pět šest nových řad lišt, z nichž potom dvě tři jsou uvedeny na trh. Posledními byly dvě pěkné kolekce pojmenované podle námětu Birchwood a Brimfield. V porovnání s minulým rokem jsme výrazně rozšířili nabídku pro exportní i tuzemské zákazníky, zejména ve spojitosti s přesunem z Německa, protože jsme si vzali i veškeré sklady. Hodně jsme povýšili v nabídce doplňkových materiálů pro rámaře, jako je sklo, pasparty nebo deskové materiály. Máme také novou značku rámů Nuwal, které jsou demontovatelné. Takový „IKEA styl“ s nejlepšími materiály a provedením. Jedná se o soudobý design, šířka rámu je mezi 15 a 30 centimetry. Zákazník si ho doma sestaví a má krásný široký rám, jaký by žádný rámař nemohl udělat. Rámy pocházejí ze společnosti LIRA, která je i výhradním distributorem. Založili jsme na ně extra firmu, aby nekolidovaly s naším tradičním byznysem třímetrových lišt. Zákazník musí mít podle nás možnost volby, ne každý je ochotný vyhledávat rámaře. Exportujete přímo nebo v rámci skupiny. Kolik procent produkce na export připadá? Obchod do skupiny nám dělá okolo 60 procent, zbývajících 40 procent tvoří z poloviny export a z poloviny tuzemsko. Vnitroskupinový vývoz směřuje nejvíc do Ameriky, potom do Německa a dále do Itálie. Z přímého exportu můžu uvést Slovensko, Polsko, Dánsko nebo Rusko. Chtěli bychom získat ještě Blízký východ, kde je zájem o zlacené rámy a českou výrobu jako o poctivý výrobek. Larson-Juhl má totiž každoročně v Dubaji výstavu o interiéru a rámování, kam chodí i developeři a designéři. A také Jižní Ameriku, protože tam zatím nikdo není. Jak byste hodnotil ekonomické výsledky posledních let? Výsledky jsou vyrovnané. V tuzemsku, když vezmu jen rámování, jsme měli mezi roky 2014 a 2015 nárůst 10 procent. Nedělají ho ovšem drobní rámaři, ale dva tři velcí zákazníci, s nimiž spolupracujeme na nějakém projektu. Export poklesl, protože jsme přišli o Rusko, kde jsme dělali pět procent. Hrozně se pro ně zdražil import. Přišli jsme i o Ukrajinu, kde jsme měli v minulosti obrat tak 20 milionů korun. Trošku jsme to kompenzovali www.svetprumyslu.cz jinými trhy, což celkově znamenalo navýšení asi o pět procent proti roku 2014. Tržby v roce 2014 činily 220 milionů korun, plán na rok 2016 máme 300 milionů. Usilujete o diverzifikaci tržeb mezi skupinou Larsen-Juhl, přímým exportem a tuzemským trhem. Jak se situace vyvíjí? Jedna věc je, co bychom chtěli, a druhá věc, jak to vidí akcionář. Rádi bychom navýšili tržby na přímém exportu a v tuzemsku, a tím vyrovnali balanc mezi skupinovým a neskupinovým obchodem, ale to se těžko stane. Poptávka po rámech je limitní. Díky tomu, že jsme dostali „Německo“, posílil vnitroskupinový obchod i závislost na skupině. Jsme jejím důležitým hráčem, což je dáno tím, že jsme nejdůležitější výrobní podnik v Evropě a jsme také nejvýchodnější Larson-Juhl, tzn. firma, kde mohou očekávat nejnižší náklady na pracovní sílu. najdou, podnik na nich nestojí, ale když máte dělat projekt, kde jsou třeba desítky lidí a přitom je fluktuace obrovská, je to těžké. Zdroj pracovních sil je v regionu už vyčerpaný a konkurence zaměstnavatelů vysoká. Co očekáváte od letošního roku? Především stabilizaci firmy, protože projekt přenosu z Německa měl dopad úplně na všechny procesy od skladů přes účetnictví, kde máme dva nové systémy. Potřebujeme zefektivnit výrobu a srovnat obchodní politiku pro Evropu. To je velká výzva. Další je uvedení nových výrobků na trh. Co se týče investic, je důležité, abychom z nich začali mít nějaké benefity, například v případě skenování abychom ušetřili dřevní hmotu a tím přinášeli našim zákazníkům levnější výrobky. Chceme zlepšovat kvalitu, udělat naše zákazníky víc šťastnými, protože velký kus práce je také na nich, aby zboží, které jim dodáváme, dobře propagovali. V jakých oblastech vidíte největší hrozby pro vaše podnikání? Nejvíc nás ohrožuje kurz eura a koruny. Pokud ho budou držet na 27 korunách, tak budeme vytvářet pracovní příležitosti. Pokud spadne, bude se nám hodně těžko dýchat. Konkurence nespí, hlavně z Číny a Polska. Tato konkurence trošku polevila, ale v okolních zemích jsou rodinné firmy, které sice mají jen regionální záběr, avšak jen do chvíle, než se sečtou dohromady. Malé firmy umí také rychle reagovat na změny. Jak byste hodnotil personální oblast? Aktuálně u nás pracuje 270 zaměstnanců. Máme 50 nových lidí, ale personálním oddělením prošlo nějakých 75 lidí. Když nabíráte dva tři lidi, tak se Svět Průmyslu „LIRA je specifická v určitém druhu výrobků, nejlépe jsme vybaveni pro ruční dokončování, na lišty s vysokou přidanou hodnotou a na vývoj.” SvětPrůmyslu 2 / 2016 99