NJ vyšší

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK
SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
platný od školního roku 2009/2010
NĚMECKÝ JAZYK
VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNO
OBTÍŽNOSTI
STI
Zpracoval:
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Schválil:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 11. 3. 2008
pod č. j. 3237/2008-2/CERMAT
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK
SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
platný od školního roku 2009/2010
NĚMECKÝ JAZYK
VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI
Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 11. 3. 2008
pod č. j. 3237/2008-2/CERMAT
Obsah
1. Úvod
2. Požadavky k maturitní zkoušce
3. Základní specifikace zkoušky
4. Příklady
1.
Úvod
Účel a obsah katalogu
Katalogy požadavků k maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o požadavcích
kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou.
Maturitní zkouška z německého jazyka má charakter komplexní zkoušky a je připravována ve
dvou úrovních obtížnosti. Rozdíly mezi úrovněmi obtížnosti jsou vymezeny jak rozsahem a hloubkou
ověřovaných dovedností a znalostí, tak samotným zadáním dané části zkoušky. Podle platných pedagogických dokumentů tyto úrovně odpovídají požadavkům na žáka pro 1. a 2. (další) cizí jazyk. Základní
úroveň obtížnosti odpovídá výstupům vymezeným v rámcových vzdělávacích programech v předmětu
další cizí jazyk nebo cizí jazyk bez návaznosti na ZŠ, vyšší úroveň obtížnosti odpovídá výstupům
z předmětu cizí jazyk nebo cizí jazyk s návazností na ZŠ. Požadavky na dosažení vyšší úrovně obtížnosti v sobě zahrnují požadavky na základní úroveň. Tento katalog vymezuje požadavky k maturitní
zkoušce vyšší úrovně obtížnosti.
Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce
Základem pro zpracování katalogu požadavků jsou platné pedagogické dokumenty, zejména:
Učební dokumenty pro gymnázia. Praha, Fortuna 1999.
Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna 1999.
Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna 1999.
Dále byly zohledněny specifické dokumenty týkající se kurikulární problematiky cizích jazyků
v odborném vzdělávání.
Při zpracování katalogu byla zohledněna skutečnost, že na některých středních školách jsou již ověřovány
rámcové vzdělávací programy. Do znění katalogu jsou také promítnuty změny vyvolané přechodem
na společné referenční úrovně vymezené v publikaci Common European Framework of Reference
for Languages: Learning, teaching, assessment (CEFR). Katalogy požadavků byly zpracovány
s přihlédnutím k terminologii použité v deskriptorech úrovně B1 a B2 (CEFR) a českém překladu této
publikace.
Maturitní zkouška z německého jazyka je připravována tak, aby byla v budoucnu srovnatelná s referenčními úrovněmi B1 a B2 mezinárodní škály jazykových úrovní. Procesní postupy kalibrace (přiřazení) obou úrovní maturitní zkoušky z německého jazyka k úrovním B1 a B2 se řídí doporučeními
Rady Evropy zpracovanými v manuálu, který je pro potřeby poskytovatelů a tvůrců jazykových zkoušek
vytvářen v návaznosti na CEFR.
Katalog definuje požadavky k maturitní zkoušce tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ
programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy. V požadavcích je brána v potaz
i možnost využít výsledky zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy.
Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment. Council of Europe,
Cambridge University Press 2001.
Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Překlad Univerzita Palackého v Olomouci. MŠMT ČR 2002.
Manual: Preliminary Pilot Version; Relating Language Examination to the Common European Framework of Reference
for Languages, Council of Europe, Strassburg 2003.
2.
Požadavky k maturitní zkoušce z německého jazyka – vyšší úroveň
obtížnosti
Maturitní požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z německého jazyka na vyšší úrovni
obtížnosti, zahrnují požadavky na dovednosti a znalosti žáka, které mohou být ověřovány maturitní
zkouškou. Nevymezují tedy vše, co by měl maturant z německého jazyka na této úrovni obtížnosti
znát a umět.
Maturitní zkouška z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti je koncipována jako zkouška komplexní. Z tohoto důvodu jsou v katalogu vymezeny požadavky na receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti a na strategie žáka, které lze přímo ověřovat. Požadavky na interaktivní řečové
dovednosti lze ověřovat jen v ústní části maturitní zkoušky, proto jsou v katalogu vymezeny pouze pro
ústní interakci. Vzhledem k tomu, že strategie spojené s recepcí nelze v maturitní zkoušce ověřovat
přímo, požadavky tohoto charakteru nejsou v katalogu vymezeny. Maturitní požadavky na jazykovou
kompetenci žáka, které jdou napříč všemi řečovými dovednostmi, jsou v katalogu vymezeny společně
pro všechny řečové dovednosti.
Receptivní řečové dovednosti:
• poslech
• čtení
Produktivní řečové dovednosti a strategie:
• písemný projev
• ústní projev
Interaktivní řečové dovednosti a strategie:
• ústní interakce
Požadavky k maturitní zkoušce zahrnují:
• vymezení dílčích dovedností, tj. co žák dovede,
• charakteristiku nahrávek/výchozích textů/písemného nebo ústního projevu žáka,
• charakteristiku komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů,
• obecné vymezení jazykových prostředků a funkcí.
Požadavky k maturitní zkoušce je vždy nutné posuzovat komplexně v rámci všech výše uvedených
složek, protože se tyto složky navzájem doplňují a prolínají.
Maturitní zkouškou z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti jsou primárně ověřována všeobecná
témata a dovednost žáka reagovat v běžných situacích. Nad rámec všeobecných témat a běžných situací
je v ústní části maturitní zkoušky ponechán prostor pro specifická/odborná témata a specifické situace
a dovednosti, které si škola stanovuje sama.
2.1
Receptivní řečové dovednosti
2.1.1 Poslech

•
•
•
•
•

Žák dovede:
pochopit hlavní myšlenku
pochopit záměr/názor/postoj mluvčích
postihnout hlavní body
postihnout podrobné/detailní informace
porozumět podrobným orientačním pokynům
Charakteristika výchozích poslechových textů a nahrávek
Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického
a populárně-naučného stylu (upozornění, pokyny, oznámení, zpravodajství, interview, debata, komentář,
předpověď počasí, reklamní spot, úryvek z filmů/prózy/poezie, přednáška). S ohledem na ověřované
dovednosti mohou být texty obsahově i jazykově složité. Texty neobsahují málo častá idiomatická
spojení. Delší promluva může obsahovat rozvinutou argumentaci, pokud je téma promluvy dostatečně
známé. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou ve výchozích
textech vyskytovat tam, kde nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při
řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy (s českým překladem či
vysvětlením v německém jazyce) uvedeny za úlohami pod čarou.
Zdrojem poslechových nahrávek mohou být autorské nebo převzaté autentické texty, které jsou nahrány
nebo upraveny v nahrávacím studiu. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované dovednosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou média a audiozáznamy
veřejných hlášení/produkcí a vyslechnutých rozhovorů/monologů.
Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním přízvukem. S ohledem
na komunikační situaci a téma může být v promluvě použit hovorový jazyk. Rychlost promluvy a vyjadřování mluvčích odpovídá běžným a standardním situacím, ve kterých se může posluchač s promluvou
setkat. Rychlost promluvy není zpravidla upravována (např. zpomalením nebo opakováním části promluvy). Pokud to vyžaduje situace, mohou v nahrávkách hovořit více než dva mluvčí, vždy jsou však
dobře rozlišitelní (např. věkem, pohlavím). V zájmu zvýšení autenticity situace mohou nahrávky obsahovat doplňkové zvuky a přirozené zvukové pozadí (např. cinkot skleniček v restauraci, hudební pozadí
reklam), které však neztěžují porozumění.
Typem promluvy v nahrávkách může být krátký monolog nebo rozhovor (např. vzkaz na záznamníku,
formální rozhovor nadřízeného a podřízeného, rozhlasové zpravodajství), středně dlouhý monolog nebo
rozhovor/diskuse (např. vyprávění o zážitku nebo pocitech, diskuse na aktuální téma, neformální rozhovor několika studentů o dění ve škole) nebo dlouhý monolog nebo rozhovor/interview (např. vyprávění
o události, interview se zajímavou osobností). V rozhovorech se mohou střídat více než dva mluvčí.

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Výchozí poslechové texty se vztahují ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům
a situacím, se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě.
Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená apod.),
veřejné (doprava, poskytování/využívání služeb, společenské/politické/kulturní/sportovní události
apod.), vzdělávací (škola, pobyt na jazykovém kurzu apod.), společenské (příroda, životní prostředí,
globální problémy, věda a technika apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).

Hodnocení
Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (poslech) vycházejí z typů úloh, které jsou zařazeny do
didaktického testu na vyšší úrovni obtížnosti (uzavřené úlohy). Za každou správně vyřešenou úlohu žák
získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou a neuvedenou odpověď se body neodečítají.
2.1.2 Čtení

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Žák dovede:
pochopit hlavní myšlenku/základní smysl textu
pochopit záměr a názor autora/vypravěče/postav
porozumět pocitům autora/vypravěče/postavy
porozumět postoji autora/vypravěče/postavy
rozpoznat hlavní body
porozumět výstavbě textu/postihnout sled hlavních myšlenek
vyhledat specifické informace
vyhledat důležité podrobnosti
shromáždit specifické informace z různých částí textu
shromáždit specifické informace z více krátkých textů
porozumět podrobnostem v návodech
odhadnout význam neznámých výrazů
rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e
Charakteristika výchozích textů
Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického
a populárně-naučného stylu (např. oznámení, návod, recept, nabídka, propagační text, program, recenze,
úryvek z prózy, povídka, vyprávění, dopis), které mohou s ohledem na ověřované dovednosti být
obsahově i jazykově složité a mohou mít rozvinutou argumentaci.
Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou vyskytovat ve výchozích
textech ve větší míře, např. pokud je ověřována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu
z kontextu, pokud nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh
není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy uvedeny s českým překladem nebo
vysvětleny v německém jazyce za úlohami pod čarou.
Zdrojem výchozích textů mohou být autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být
kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou tištěná nebo elektronická média
(např. webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály), nápisy, značení apod.
Délka výchozích textů je omezena rozsahem jedné stránky formátu A4 a dána požadavky na úroveň
ověřovaných dovedností. Výchozími texty jsou krátké texty (do 100 slov), středně dlouhé texty (cca ½
stránky formátu A4) nebo dlouhé texty (jedna stránka formátu A4). Dovednost shromáždit specifické
informace z různých textů je ověřována na několika krátkých textech v celkové délce jedné stránky
formátu A4.

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Výchozí texty se vztahují ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům
a situacím, se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě.
Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená, život ve
městě, zdraví, životní styl apod.), veřejné (doprava, využívání služeb, společenské/politické/kulturní/
sportovní události apod.), vzdělávací (škola, pobyt na jazykovém kurzu apod.), společenské (příroda,
kultura, sport, média, životní prostředí apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).

Hodnocení
Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (čtení) vycházejí z typů úloh, které jsou zařazeny do
didaktického testu na vyšší úrovni obtížnosti (uzavřené úlohy a otevřené úlohy se stručnou odpovědí).
Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou a neuvedenou odpověď se body neodečítají.
2.2
Produktivní řečové dovednosti a strategie
2.2.1 Písemný projev

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Žák dovede:
popsat podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod.
popsat podrobně pracovní postup
sdělit podrobné informace a zprávy a reagovat na ně
zformulovat dotazy a reagovat na ně
uvést potřebné detaily
vyjádřit myšlenky a vztahy mezi nimi
zformulovat žádost, nabídku, stížnost, reklamaci apod.
vyjádřit své názory a reagovat na názory jiných
uvést důvody pro a proti určitému názorovému stanovisku
vysvětlit/porovnat výhody a nevýhody různých možností, přístupů apod.
vysvětlit běžné problémy a/nebo navrhnout řešení problému
zhodnotit různé návrhy řešení problému
zdůraznit důležité myšlenky
zdůraznit důležitost událostí a zážitků z osobního hlediska
vyjádřit míru pocitu
rozvinout hlavní kompoziční složky a doložit je relevantními podrobnostmi/příklady
shrnout a skloubit informace a argumenty (i z více zdrojů)
rozvinout systematicky argumentaci
posoudit kriticky film, knihu, divadelní hru apod.
Charakteristika písemného projevu žáka
Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na slohových útvarech, jako jsou formální i neformální dopis
(včetně elektronické korespondence a běžného obchodního dopisu), vzkaz, životopis, vyprávění, referát,
článek, kritika, úvaha, recenze, smyšlený příběh apod. Maturitní písemná práce obsahuje vždy dvě části.
Žák zpracovává v každé části písemné práce jiný slohový útvar. Slohové útvary mají odlišný rozsah.
V jedné části může být nabídka dvou alternativ zadání.
Žák dovede s ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná a obsahově i jazykově složitá souvislá
sdělení, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjádřeny konzistentně, rozvinuty adekvátně záměru (zadání)
a jsou v souladu s pravidly výstavby požadovaného typu textu. Slohový útvar je čitelný a v požadované délce.
Myšlenky a informace jsou v textu logicky uspořádány a tam, kde je to vhodné, jsou využity rozmanité
prostředky textové návaznosti. Text je vhodně organizován. Pokud to vyžaduje zadání, je slohový útvar
ve standardizované konvenční podobě.
Jazykové prostředky a funkce jsou v rámci požadované úrovně obtížnosti použity přesně, vhodně
a v odpovídajícím rozsahu. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Vliv
mateřského či jiného cizího jazyka není postřehnutelný.

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům
a situacím, se kterými se žák může běžně setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním
životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život mimo domov apod.), osobnostní
(koníčky, zájmy apod.), společenské (kultura, tradice, životní prostředí, média apod.), veřejné (využívání
veřejných a zdravotních služeb apod.), vzdělávací (výuka, pobyt na jazykovém kurzu apod.) a pracovní
(brigády, plány do budoucna, běžné profese apod.).

Hodnocení
Úroveň komunikativní kompetence pisatele je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda
pisatel dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak pisatel sdělil to, co
sdělit měl. Principy hodnocení písemné práce tedy nejsou založeny na prostém sčítání chyb, ale v prvé
řadě na tom, zda pisatel dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání
písemné práce a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení.
Kritéria hodnocení umožňují posuzovat písemný projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat
odděleně různé charakteristické prvky písemného projevu žáka. Odděleně je posuzován obsah, organizace, slovní zásoba, mluvnice atd. Každému posuzovanému prvku písemné práce jsou přiděleny body,
jejichž součet dává výsledné skóre.
V následující tabulce je uvedeno, co vše může být hodnoceno. Podle povahy zadání mohou, ale nemusí
být použity všechny položky z tabulky, např. u vzkazu nebudou hodnoceny formální náležitosti textu.
Zadání/Obsah
Formální a obsahová
koherence
Jazykové prostředky,
jazykové funkce
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost
dodržení tématu/stylu apod.
formální náležitosti požadovaného typu textu
rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací
vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací
dodržení požadované délky textu
logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací
rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti
členění textu
přesnost a vliv na srozumitelnost sdělení
pravopis
rozsah jazykových prostředků/jazykových funkcí
účinek sdělení na příjemce
míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka
Hodnocení písemného projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických
pokynech pro hodnotitele písemných prací.
Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení písemné části maturitní zkoušky z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti.
10
2.2.2 Ústní projev
Žák dovede:

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
popsat podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod.
poskytnout podrobné informace
shrnout a skloubit informace a argumenty z více zdrojů
porovnat různé alternativy
vyjádřit vztahy mezi věcmi, osobami, myšlenkami, událostmi apod.
vyjádřit myšlenky/názory/přesvědčení/různou míru emocí apod.
rozvést své myšlenky/názory a podpořit je argumenty a/nebo příklady
zdůvodnit svůj názor/přesvědčení apod. pomocí vhodných argumentů
vyjádřit a zdůvodnit souhlas či nesouhlas s určitým názorem, jednáním apod.
vystavět a systematicky rozvinout jasnou argumentaci
uvést potřebné podrobnosti
vyjádřit, v čem jsou pro něj věci, místa, události, zážitky apod. důležité
rozvinout hlavní body/doložit je relevantními podrobnostmi a příklady
zdůraznit hlavní body a/nebo hlavní myšlenky
vysvětlit problém
zvážit možné příčiny nebo následky problému
zhodnotit různé návrhy řešení problému
zformulovat hypotézy
požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný
Dovednosti jsou ověřovány na typech promluvy odpovídajících ověřované úrovni obtížnosti, např.
podrobný popis (místa, události, postupu práce apod.), souvislé jazykově i obsahově složitější vyprávění,
zpráva, informačně bohatá prezentace, vylíčení/shrnutí obsahu knihy.

Charakteristika ústního projevu žáka
Ústní projev žáka je srozumitelný, přirozený, plynulý a spontánní. Posluchač se nemusí při snaze
porozumět namáhat. Ústní projev je systematicky rozvinutý a podrobný a výpovědi tvoří jasný
a koherentní sled myšlenek.
Žák komunikuje správně ve známých kontextech, využívá pravidla výstavby textu a běžný repertoár
strategií a jazykových prostředků. Tam, kde je to vhodné, jsou použity vhodné prostředky textové
návaznosti a podřadná souvětí. Drobné nesystematické chyby a menší nedostatky ve větné stavbě dovede
žák zpětně opravit.
Jazykové prostředky jsou v komunikaci užity dostatečně přesně, účelně a v dostatečném rozsahu. Je
zřejmé, že žák dovede účelně užívat běžné ustálené fráze a pozměňovat formulace nebo použít opisné
prostředky tak, aby se vyhnul častým opakováním, zbytečným chybám nebo aby získal čas. Plynulost
ústního projevu může být v ojedinělých případech narušena při hledání vhodného výrazu (např. při
delších a složitějších monolozích, ve snaze vyjádřit složitou myšlenku či detailní informaci).
Rozdíl v ústním projevu žáka na úrovni základní a vyšší je zejména v míře konkrétnosti témat, v rozsahu,
přesnosti a variabilitě očekávaných jazykových prostředků a v rovině syntaktické.

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Ústní projev žáka se vztahuje ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům a situacím,
se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě. Témata
a situace se týkají oblasti osobní (rodina, zdraví, životní styl, život ve městě/na venkově apod.), osobnostní (identita, světonázor apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací
11
(škola, výuka apod.), společenské (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika, sport,
média apod.) a pracovní (profese, vybavení pracoviště apod.).

Hodnocení
Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák
dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl.
Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé
řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé
části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení.
Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat
odděleně různé charakteristické prvky ústního projevu. V rámci ústního projevu žáka se podle povahy
zadání hodnotí:
Zadání
• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost
odpovědi
• dodržení tématu/stylu apod.
• rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací
• vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací
Jazykové prostředky • přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení
• rozsah jazykových prostředků
• účinek sdělení na příjemce
• míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka
Jazykové funkce
• rozsah a přesnost
Formální a obsahová • logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací
koherence
• rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti
• plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.)
• strukturovanost, délka úseků promluvy apod.
Zvuková stránka
• srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod.
jazyka
• míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka
Hodnocení ústního projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických
pokynech pro hodnotitele a zkoušející.
Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti.
12
2.3
Interaktivní řečové dovednosti a strategie
Ústní interakce

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Žák dovede:
zjistit, předat, ověřit si a potvrdit informace
vyměňovat si informace a rady
zahájit, udržovat a ukončit rozhovor
efektivně se střídat s partnerem v komunikaci
diskutovat o problému a napomáhat vývoji diskuse
shrnout, kam diskuse dospěla
vyvíjet iniciativu
účinně, pohotově klást otázky a reagovat na ně
klást doplňující otázky
komentovat a dále rozvíjet sdělení a závěry partnera v komunikaci
komentovat a posoudit názor
zhodnotit alternativní návrhy
reagovat na argumentaci/názor/hypotézu
reagovat na vyjádřené pocity/projevit účast
reagovat na vzniklý problém nebo situaci a podat k nim vysvětlení
uvést důvody ke stížnosti
stanovit, jaké ústupky musí on a/nebo partner v komunikaci učinit
získat objasnění formulací, kterými si není jist
Dovednosti jsou ověřovány na typech interakce odpovídajících ověřované úrovni obtížnosti, např. formální i neformální rozhovor/diskuse, strukturovaný pohovor.

Charakteristika ústní interakce žáka
Žák komunikuje přirozeně a spontánně. Posluchač se nemusí při snaze porozumět namáhat a nedochází
k situacím, které by pro druhého účastníka konverzace byly nepříjemné či zesměšňující. S ohledem na
komunikační situaci jsou sdělení systematicky rozvinutá a podrobná a výpovědi tvoří jasný a koherentní
sled myšlenek.
Žák komunikuje správně ve známých kontextech, využívá pravidla výstavby textu a běžný repertoár
strategií a jazykových prostředků. Tam, kde je to vhodné, jsou použity vhodné prostředky textové návaznosti a podřadná souvětí. Drobné nesystematické chyby a menší nedostatky ve větné stavbě dovede žák
zpětně opravit. Jazykové prostředky jsou v komunikaci užity dostatečně přesně, účelně a v dostatečném
rozsahu.
Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Je zřejmé, že žák dovede účelně
užívat běžné ustálené fráze a pozměňovat formulace nebo použít opisné prostředky tak, aby se vyhnul
častým opakováním, zbytečným chybám nebo aby získal čas. Plynulost může být v ojedinělých případech
narušena při hledání vhodného výrazu (např. při delších a složitějších monolozích, ve snaze vyjádřit
složitou myšlenku či detailní informaci).
Žák se dokáže aktivně účastnit ústní interakce s partnerem, který nemusí svou promluvu výrazněji
přizpůsobovat. Rychlost promluvy, výslovnost a přízvuk partnera v komunikaci je standardní a promluva
může obsahovat hovorové výrazy.
13

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Interakce žáka i partnera v komunikaci se vztahuje ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým
tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním
životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (přátelé, bydlení, zdraví, životní styl apod.), osobnostní
(identita, světonázor apod.), veřejné (doprava, služby, společenské/sportovní a kulturní události apod.),
vzdělávací (škola, akce pořádané školou apod.) a pracovní (brigády, profese apod.).

Hodnocení
Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák
dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl.
Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé
řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé
části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení.
Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat
odděleně různé charakteristické prvky ústní interakce. V rámci ústní interakce žáka se podle povahy
zadání hodnotí:
Zadání
Jazykové prostředky
Jazykové funkce
Formální a obsahová
koherence
Interaktivní
dovednosti
Zvuková stránka
jazyka
• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost
odpovědi
• dodržení tématu/stylu apod.
• rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací
• vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací
• přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení
• rozsah jazykových prostředků
• účinek sdělení na příjemce
• míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka
• rozsah a přesnost
• logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací
• rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti
• plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.)
• strukturovanost, délka úseků promluvy apod.
• ovládání interaktivních strategií
• míra závislosti na partnerovi v komunikaci, přístup k partnerovi
v komunikaci
• srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod.
• míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka
Hodnocení ústní interakce se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech
pro hodnotitele a zkoušející.
Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti.
14
2.4
Jazyková kompetence
 Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi. S ohledem na ověřovanou řečovou
dovednost žák zná a dovede:
•
•
•
•
•

používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie
používat jazykové funkce
používat gramatické prostředky
používat pravidla o stavbě slov, vět a nadvětných celků
používat zvukové prostředky
Charakteristika jazykové kompetence žáka
Úroveň jazykové kompetence žáka je obecně dána úrovní vymezenou v platných pedagogických dokumentech. Mluvnice a slovní zásoba odpovídající vyšší úrovni obtížnosti je podrobněji vymezena v řadě
odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache
a Profile deutsch, které se staly podkladem pro vymezení mluvnice základní a vyšší úrovně obtížnosti.
Výčet jazykových prostředků a funkcí odpovídajících úrovni B2 (CEFR) je uváděn i v učebnicích označených odpovídajícím symbolem jazykové úrovně.
• Žák používá s ohledem na ověřovaný specifický cíl, téma nebo situaci přesně a vhodně rozmanité lexikální prostředky, které odpovídají dané úrovni obtížnosti. Malý počet záměn a nesprávného výběru
slov nezpůsobuje problémy v komunikaci a není patrná redukce toho, co chce žák říct, nebo není
zřejmé větší zaváhání v důsledku hledání vhodných jazykových prostředků.
• Žák dovede ke svému vyjadřování používat širokou škálu jazykových funkcí (např. zformulovat
stížnost, žádost) a reagovat na ně. Dovede dodržovat v psané i mluvené podobě zdvořilostní normy
a rozdíly typické pro danou jazykovou oblast.
• Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Žák dovede účelně užívat běžné
ustálené fráze a pozměňovat formulace tak, aby se vyhnul častým opakováním nebo zbytečným
chybám.
• Žák umí vhodně používat opisné prostředky a upravit sdělení tak, aby zakryl mezery ve slovní zásobě
a gramatice, a opravit případná přeřeknutí a občasné malé a nesystematické chyby. Hledá-li žák
výrazové prostředky, mohou se v malé míře objevit drobná zaváhání.
• Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu německého jazyka a správně používat široký
repertoár gramatických prostředků.
• Žák umí používat běžné typy podřadných souvětí a běžné prostředky textové návaznosti. Umí zpětně
opravit občasné malé a nesystematické chyby či nedostatky ve větné stavbě.
• Sdělení žáka je srozumitelné, promluva je plynulá. Vliv mateřského nebo jiného cizího jazyka není
patrný. Nevyskytují se chyby ve výslovnosti a vázání slov. Může být patrný nesprávný přízvuk nebo
intonace, ale projev se dá bez problémů sledovat.

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Rozsah a přesnost jednotlivých složek jazykové kompetence vyplývají z charakteristiky komunikačních
situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů uvedených v kapitolách 2.1–2.3 katalogu.
Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache.
Langenscheidt, München.
Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin.
15

Hodnocení
Principy hodnocení jazykové kompetence žáka vycházejí z charakteru požadavků na jednotlivé řečové
dovednosti. V částech zkoušky, kde je jazyková kompetence ověřována přímo (čtení a jazyková
kompetence, písemný a ústní projev/interakce), platí pro hodnocení jazykové kompetence stejná pravidla
jako pro hodnocení řečových dovedností ověřovaných ve výše uvedených částech zkoušky.
16
2.5
Tematické okruhy, komunikační situace a oblasti užívání jazyka
2.5.1 Tematické okruhy
Tematické okruhy se týkají konkrétních, abstraktních, známých i méně známých témat z oblasti osobní,
osobnostní, veřejné, společenské, vzdělávací i pracovní. Požadavky k maturitní zkoušce se vztahují
k níže vymezeným tematickým okruhům.
Osobní a společenský život – já a moje rodina (např. osobní charakteristiky, členové rodiny a rodinné
vztahy); osobní vztahy a komunikace (např. přátelé, můj vztah k jiným skupinám); domov, ubytování
a bydlení (např. můj pokoj/životní prostor, náš dům/byt); volný čas a společenské aktivity (např. kulturní a sportovní aktivity, koníčky, stravování mimo domov); prázdniny a významné události; plány do
budoucna (např. profesní, studijní, v otázkách bydlení) apod.
Každodenní život – život doma (např. stravování, nákupy, každodenní povinnosti); školní život (např.
stavování, výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (např. péče o zdraví, hygienické návyky,
vzhled) apod.
Svět kolem nás – město a region, ve kterém žiji (např. dopravní infrastruktura, služby, bydlení, sportovní a kulturní vyžití a události, zajímavá místa, přírodní lokality); lidé a společnost (např. vztahy
mezi lidmi, víra, společenské problémy); příroda a životní prostředí (např. ochrana životního prostředí,
počasí); tradice a zvyky (např. svátky a s nimi spojené tradice, regionální zvyklosti); doprava a cestování (např. cestování do/ze zahraničí, turistika); život v jiných zemích (např. mateřský jazyk/cizí
jazyk, místa, zvyky, lidé); světové události a témata (např. přírodní katastrofy, konflikty, sportovní
a kulturní události) apod.
17
2.5.2 Témata
Tematické okruhy lze dělit podle různých hledisek, výčet témat pro jednotlivé tematické okruhy však
nebude nikdy uzavřený. Mnohá témata se navíc mohou vztahovat k několika tematickým okruhům
a vzájemně se mohou prolínat. Požadavky k maturitní zkoušce na vyšší úrovni obtížnosti můžeme
například vztáhnout k následujícím všeobecným tématům:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Osobní charakteristika
Rodina
Domov a bydlení
Každodenní život
Vzdělávání
Volný čas a zábava
Mezilidské vztahy
Cestování a doprava
Zdraví a hygiena
Stravování
Nakupování
Práce a povolání
Služby
Společnost
Zeměpis a příroda
Katalog požadavků vymezuje pouze všeobecná a všem žákům známá témata. V katalogu nejsou
vymezena specifická a odborná témata, která jsou ověřována v ústní části maturitní zkoušky. Stanovení specifických a/nebo odborných témat je plně v kompetenci školy. Specifickým a/nebo odborným
tématem rozumíme konkrétní téma, které si stanovuje škola sama v souladu s platnými pedagogickými
dokumenty. Mezi specifická a/nebo odborná témata patří všechna témata, která zahrnují požadavky
na znalost specifické/odborné slovní zásoby a faktů (např. reálie zemí dané jazykové oblasti a České
republiky, literatura zemí dané jazykové oblasti) a specifické dovednosti či zkušenosti. Specifická a/
nebo odborná témata mohou být svým obsahem a požadavky na žáka společná pro určité obory vzdělávání (např. ekologie a ochrana životního prostředí; doprava a spoje; zdravotnictví) i jedinečná (např.
promítnutí výměnného studijního pobytu třídy v zahraničí nebo školou organizované návštěvy divadelního představení do specifického tématu).
Rozpracování všeobecných témat do podtémat a dílčích kategorií je součástí metodického materiálu k ústní části maturitní
zkoušky z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti.
18
2.5.3 Komunikační situace a oblasti užívání jazyka
Komunikační situace procházejí napříč řečovými dovednostmi a tematickými okruhy uvedenými
v tomto katalogu požadavků. Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci
následujících oblastí užívání jazyka:
• Oblast osobní, kde žák vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na
přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence
nebo interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím
apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo
osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události, koníčků.
• Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby žáka (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje
k blízkému okolí apod.).
• Oblast veřejná, kde žák vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací
jako účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině
formální korespondence, interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod.
Konkrétní situace se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání
zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy.
• Oblast vzdělávací, kde žák vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje
do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat
v rovině formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce,
debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se
mohou týkat např. výuky v jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, pohovoru.
• Oblast pracovní, kde žák vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací
jako účastník pracovního procesu (např. žák je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se
mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru
uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce.
• Oblast společenská, kde žák vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí,
globální problémy, věda a technika, pokrok, média apod.).
Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzavřenou. Komunikační situace v rámci jednotlivých oblastí však zpravidla zahrnují následující složky:
•
•
•
•
prostředí, místo a čas (kde a kdy se komunikační situace odehrává),
osoby (kdo se komunikační situace účastní a v jaké společenské roli),
události/činnosti/úkony (co se během komunikační situace odehrává/koná),
předmět komunikace (čeho/koho se komunikační situace týká).
Slovní zásoba, respektive témata a situace, a jazykové funkce odpovídající vyšší úrovni obtížnosti jsou
podrobněji vymezeny v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle
Deutsch als Fremdsprache10 a Profile deutsch.11 Slovní zásoba vztahující se k situacím a tématům
odpovídajícím požadované úrovni obtížnosti je vymezena i v běžně dostupných učebnicích označených
referenčními úrovněmi podle CEFR.
10
Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache.
Langenscheidt, München.
11
Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin.
19
3.
Základní specifikace maturitní zkoušky z německého jazyka – vyšší
úroveň obtížnosti
Koncepce maturitní zkoušky z cizího jazyka důsledně staví na významu, jaký cizí jazyk v současné době
má, a na cílech Rady Evropy, které směřují k vytvoření transparentních a srovnatelných jazykových
zkoušek napříč státy EU. Základní premisou pro danou strukturu maturitní zkoušky byla skutečnost, že
komunikace v dnešním mezinárodním prostředí neprobíhá jen v rámci ústního projevu, ale odehrává
se i (rovnocenně) na poli výměny informací písemnou formou, sdělování informací prostřednictvím
tištěného slova a vyslechnutého projevu.
Maturitní zkouška z německého jazyka je tvořena didaktickým testem, ve kterém jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány receptivní řečové dovednosti (poslech a čtení) a jazyková kompetence
žáka, a písemnou prací, ve které je ověřována produktivní řečová dovednost žáka – písemný projev.
V ústní zkoušce jsou ověřovány produktivní řečové dovednosti žáka – ústní projev a interakce.12
MATURITNÍ ZKOUŠKA Z NĚMECkého jazykaVYŠŠÍ ÚROVEň
obtížnosti
DIDAKTICKÝ TEST
3.1
Subtest
Subtest
Poslech
Čtení a jazyková
kompetence12
PÍSEMNÁ PRÁCE
ÚSTNÍ ZKOUŠKA
Písemný projev
Ústní projev
a interakce
Specifikace maturitní zkoušky ve vybraných parametrech
Část zkoušky
DIDAKTICKÝ TEST
Váha
50 %
Dovednost/kompetence
Vymezený čas
Počet částí
Poslech
40 min.
4
Čtení
4
60 min.
Jazyková kompetence
2
PÍSEMNÁ PRÁCE
25 %
Písemný projev
90 min
2
ÚSTNÍ zkouška
25 %
Ústní projev a interakce
15 min.
4
12
V tomto subtestu je kladen důraz na ověřování řečové dovednosti – čtení, v omezené míře jsou přímo ověřovány vybrané
složky jazykové kompetence.
20
3.2

Části maturitní zkoušky
Didaktický test
V didaktickém testu žáci pracují postupně se dvěma samostatnými sadami testových materiálů. Každá
sada obsahuje testový sešit a záznamový arch na zaznamenání odpovědí žáka. Na titulní straně každého
testového sešitu je uvedeno, jak postupovat při práci s testovým sešitem a při řešení testových úloh, kam
a jak zapisovat řešení, jaké bodování je použito, jaký je vymezený čas na řešení úloh, jaké pomůcky je
povoleno používat během testování apod.
• Poslech – testový sešit je rozdělen na čtyři části, které jsou uvedeny instrukcemi v německém jazyce.
Žák má během poslechu vymezený čas na seznámení se s úlohami a řešení úloh. Během poslechu žák
uslyší každou nahrávku dvakrát. Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi
žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky.
• Čtení a jazyková kompetence – testový sešit je rozdělen na šest částí, které jsou uvedeny instrukcemi
v německém jazyce. Po instrukcích zpravidla následuje výchozí text a k němu se vztahující úlohy.
Úlohy mohou být zařazeny před výchozím textem tehdy, pokud to vyžaduje ověřovaná dovednost
(např. dovednost vyhledat a shromáždit informace z textu). Žák může do testového sešitu psát a dělat si
poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat
žádné pomůcky.

Písemná práce
Písemnou práci tvoří dvě části, které jsou uvedeny instrukcemi a zadáním v německém jazyce. Délka
požadovaného textu je dána slohovým útvarem a ověřovanými dovednostmi a je vždy v instrukcích
vyjádřena povoleným rozmezím textu. Žák má možnost si dělat během testování poznámky a/nebo
vypracovat koncept. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování je povoleno
používat slovníky, které neobsahují přílohu věnovanou písemnému projevu.

Ústní zkouška
Ústní zkouška trvá 15 minut. Před zahájením ústní zkoušky má každý žák 15 minut na přípravu. Žák
má možnost si během přípravy vypracovat poznámky a poté je při ústní zkoušce používat. Během
přípravy na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky. Při přípravě i v průběhu zkoušení žák
pracuje s pracovním listem, který konkretizuje zadání ústní zkoušky. Pracovní list má pro všechna
zadání jednotnou strukturu (počet částí zkoušky, čas vymezený na jednotlivé části zkoušky apod.).
Pracovní list je tvořen 4 částmi:
1. část:
2. část:
3. část:
4. část:
Motivační úvod a reakce žáka na otázky zkoušející/-ho. Otázky se týkají všeobecných
témat.
Ústní projev žáka na všeobecné téma s využitím osnovy a stimulu/-ů (např. fotografie,
mapka).
Ústní projev nebo ústní interakce s ohledem na specifické/odborné téma, které si
stanovuje sama škola.
Ústní interakce mezi žákem a zkoušející/-m v rámci běžných komunikačních situací
a všeobecných a témat.
21
3.3

Typ a formát úloh zařazených do maturitní zkoušky
Uzavřené úlohy
• s výběrem odpovědi: na základě informací v textu žák odpověď vybírá zpravidla z nabídky 3–4 alternativ (úlohy s trojnásobnou nebo čtyřnásobnou volbou).
• dichotomické:13 na základě informací v textu žák rozhoduje, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá nebo
nepravdivá.
• přiřazovací: na základě informací v textu/textech žák přiřazuje jevy (krátké texty/obrázky/části textů
apod.) ze dvou různě početných skupin. Ke každému jevu z jedné skupiny lze přiřadit právě jeden jev
ze skupiny druhé.
• s vícenásobným přiřazením: žák pracuje se sumou krátkých textů.14 Texty jsou označeny písmeny jako
alternativy. Na základě informací v textech žák přiřazuje ke každé úloze právě jednu správnou alternativu (text). Každá úloha má tedy jen jedno správné řešení. Některé alternativy mohou být použity
opakovaně a mohou být tedy řešením více úloh.
• uspořádací: žák má uspořádat jevy (části textu) do vzájemného pořadí podle určitého pravidla
(např. logická výstavba textu). Za zcela správné uspořádání žák získá plný počet bodů, při částečně
správném uspořádání jsou body přidělovány v závislosti na tom, do jaké míry se řešení žáka blíží
řešení správnému.

Otevřené úlohy
• se stručnou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí může být např. číslo, slovo, slovní spojení
nebo stručná odpověď vyjádřená nejvýše třemi slovy.
• se širokou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí je souvislý písemný nebo ústní projev/ústní
interakce v požadovaném rozsahu.
13
14
Úlohy dichotomické jsou známy i jako úlohy RICHTIG/FALSCH nebo úlohy PRAVDA/NEPRAVDA.
Za sumu krátkých textů je považováno několik krátkých textů, které spolu vzájemně souvisejí (např. tematicky).
22
4
Příklady
4 PěÍKLADY
4.1 Poslech
4.1 POSLECH
Výchozí
texty:krátký
krátkýmonolog
monolog
(zpráva),
krátký
dialog
(rozhovor)
Výchozí
texty:
(zpráva),
krátký
dialog
(rozhovor)
4 PěÍKLADY
Formát úloh:
s výbČrem
odpovČdi
Formát
úloh:uzavĜené
uzavřenéúlohy
úlohy
s výběrem
odpovědi
Příklady:
4.1.1, 4.1.2
PĜíklady:
4.1.1, 4.1.2
Sie
zwei kurze Texte. Zu den Aufgaben 1–2 wählen Sie die richtige Antwort A–C aus, welche
4.1 hören
POSLECH
dem gehörten Text entspricht.
PĜíklady: 4.1.1, 4.1.2
Výchozí texty: krátký monolog (zpráva), krátký dialog (rozhovor)
Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi
1 Was ist in der französischen Hauptstadt geschehen?
A) Einzwei
Bär ist
seinem
Besitzer
weggelaufen.
Sie hören
kurze
Texte.
Zu den
Aufgaben 1–2 wählen Sie die richtige Antwort A–C aus, welche
demB)gehörten
Text
Ein Bär ist
ausentspricht.
dem Pariser Zoo entflohen.
C) Ein Bär wurde im Innenhof eines Mietshauses gehalten.
1
Was
ist in der französischen Hauptstadt geschehen?
Přepis
nahrávky:
Ein ausgewachsener
Bär sorgte
in einem
Viertel im Osten der französischen Hauptstadt für Aufregung. Sein
A) Ein Bär ist seinem
Besitzer
weggelaufen.
Besitzer
habe
den
Bären
tagelang
in
einer
Wohnung ohne Futter gehalten. Dem unglücklichen und
B) Ein Bär ist aus dem Pariser Zoo entflohen.
hungrigen Bären war es allerdings gelungen aus der Wohnung zu fliehen. Nach fünf Tagen wurde der Bär
C) Ein Bär wurde im Innenhof eines Mietshauses gehalten.
schließlich im Innenhof eines Wohnhauses auf einem Baum entdeckt. Der Besitzer des nicht ganz alltäglichen
Haustieres sitzt zurzeit dort, wo man eher den Bären vermuten würde: hinter Gittern.
Přepis nahrávky:
Die verschreckten Hausbewohner alarmierten die Feuerwehr, als sie im Hof plötzlich einen Bären entdeckten,
Ein ausgewachsener Bär sorgte in einem Viertel im Osten der französischen Hauptstadt für Aufregung. Sein
der sich daraufhin auf einen Baum zurückzog. Der Bär wurde mit einem Lasso gefangen und dem Pariser
Besitzer habe den Bären tagelang in einer Wohnung ohne Futter gehalten. Dem unglücklichen und
Tierschutzverein übergeben.
hungrigen Bären war es allerdings gelungen aus der Wohnung zu fliehen. Nach fünf Tagen wurde der Bär
schließlich im Innenhof eines Wohnhauses auf einem Baum entdeckt. Der Besitzer des nicht ganz alltäglichen
Haustieres sitzt zurzeit dort, wo man eher den Bären vermuten würde: hinter Gittern.
Die verschreckten Hausbewohner alarmierten die Feuerwehr, als sie im Hof plötzlich einen Bären entdeckten,
der
daraufhin auf
einen Baum zurückzog.
Der Patig
Bär wurde
mit eineman?
Lasso gefangen und dem Pariser
2 sich
Mit welchem
Verkehrsmittel
kommt Herr
in Hamburg
Tierschutzverein übergeben.
A) Mit dem Dienstwagen.
B) Mit dem eigenen Wagen.
C) Mit der Bahn und dem Bus.
2
Mit
welchem Verkehrsmittel kommt Herr Patig in Hamburg an?
Přepis
nahrávky:
A: A)
Schiller
Verlag,
Möllemann. Guten Tag!
Mit dem
Dienstwagen.
B: Patig.
Guten
Tag!
KannWagen.
ich bitte Frau Wagner sprechen?
B) Mit dem eigenen
A: Einen Moment bitte. Ich verbinde.
C) Mit der Bahn und dem Bus.
C: Schiller Verlag, Wagner. Guten Tag!
B: Patig. Guten Tag, Frau Wagner!
Přepis nahrávky:
C: Ah, Herr Patig! Wie geht es Ihnen?
A: Schiller Verlag, Möllemann. Guten Tag!
B: Danke gut und Ihnen?
B: Patig. Guten Tag! Kann ich bitte Frau Wagner sprechen?
C: Gut. Viel zu tun! Sie kommen morgen wohl wieder mit der Bahn an? Wann soll ich Sie vom Bahnhof
A: Einen Moment bitte. Ich verbinde.
abholen? Um 10.00?
C: Schiller Verlag, Wagner. Guten Tag!
B: Nein, das ist der Grund, warum ich Sie anrufe. Morgen Vormittag habe ich noch zwei wichtige Termine,
B: Patig. Guten Tag, Frau Wagner!
einen in Kiel und einen in Buxtehude. Unser Dienstwagen ist dummerweise bis Freitag in der Werkstatt.
C: Ah, Herr Patig! Wie geht es Ihnen?
Mit der Bahn oder dem Linienbus wäre die Fahrt zu Ihnen natürlich für mich bequemer, aber dann
B: Danke gut und Ihnen?
müsste ich auf diese beiden Termine verzichten. Ich nehme daher mein Privatauto. Hoffentlich gibt es auf
C: Gut. Viel zu tun! Sie kommen morgen wohl wieder mit der Bahn an? Wann soll ich Sie vom Bahnhof
der Autobahn keinen Stau. Wenn alles klappt, sollte ich kurz vor zwei Uhr nachmittags schon bei Ihnen
abholen? Um 10.00?
sein.
B: Nein, das ist der Grund, warum ich Sie anrufe. Morgen Vormittag habe ich noch zwei wichtige Termine,
C: Aha, gut, melden Sie sich dann beim Pförtner, Sie können in der Tiefgarage parken.
einen in Kiel und einen in Buxtehude. Unser Dienstwagen ist dummerweise bis Freitag in der Werkstatt.
B: Also, bis morgen.
Mit der Bahn oder dem Linienbus wäre die Fahrt zu Ihnen natürlich für mich bequemer, aber dann
C: Ja, bis morgen und auf Wiederhören.
müsste ich auf diese beiden Termine verzichten. Ich nehme daher mein Privatauto. Hoffentlich gibt es auf
der Autobahn keinen Stau. Wenn alles klappt, sollte ich kurz vor zwei Uhr nachmittags schon bei Ihnen
Řešení: 1 – A); 2 – B)
sein.
C: Aha, gut, melden Sie sich dann beim Pförtner, Sie können in der Tiefgarage parken.
B: Also, bis morgen.
22
C: Ja, bis morgen und auf Wiederhören.
Řešení: 1 – A); 2 – B)
22
23
Výchozítext:
text:stĜednČ
středně
dlouhý
dialog
(rozhovor)
Výchozí
dlouhý
dialog
(rozhovor)
Formátúloh:
úloh:dichotomické
dichotomické
úlohy
Formát
úlohy
Příklad:
PĜíklad:
4.1.3 4.1.3
Sie hören ein Gespräch. Entscheiden Sie, ob die Behauptungen 1–8 dem Inhalt des gehörten
Textes entsprechen (R = richtig) oder nicht (F = falsch).
PĜíklad: 4.1.3
Výchozí text: stĜednČ dlouhý dialog (rozhovor)
Formát úloh: dichotomické úlohy
Das
gestohlene
Snowboard
Sie hören
ein Gespräch.
Entscheiden Sie, ob die Behauptungen 1–8 dem Inhalt des gehörten
Textes entsprechen (R = richtig) oder nicht (F = falsch).
R
F
1
Ihr Snowboard ist verschwunden, aber sie kann beschreiben, wie es aussieht.
… …
2
Lis konnte nur am Morgen trainieren.
…R …
F
3
1
Als Snowboard
Lis nach Hause
gekommen ist, aber
hat sie
Snowboard
in die
Garage
gestellt.
Ihr
ist verschwunden,
siedas
kann
beschreiben,
wie
es aussieht.
… …
4
2
Lis
hat mit nur
einer
guten
Platzierung
im Jugendsnowboardrennen gerechnet.
Lis konnte
am
Morgen
trainieren.
…
… …
…
5
3
Lis
Wetterbericht
hören,
weil
ihre Hündin
gebellt
hat.
Als konnte
Lis nachden
Hause
gekommennicht
ist, hat
sie das
Snowboard
in zu
dielaut
Garage
gestellt.
… …
…
…
6
4
Sven
dem
Fenster
zwei Personen
am Haus vorbeigehen. gerechnet.
Lis hatsah
mitaus
einer
guten
Platzierung
im Jugendsnowboardrennen
…
… …
…
7
5
Lis
zuerst Sven desnicht
Diebstahls.
Lis verdächtigt
konnte den Wetterbericht
hören, weil ihre Hündin zu laut gebellt hat.
…
… …
…
8
6
Karin
klaute
dasPersonen
Snowboard,
den Wettkampf gewinnen
Sven sah
auswahrscheinlich
dem Fenster zwei
amweil
Haussie
vorbeigehen.
wollte.
… …
7
Lis verdächtigt zuerst Sven des Diebstahls.
… …
8
Karin klaute wahrscheinlich das Snowboard, weil sie den Wettkampf gewinnen
wollte.
… …
Das gestohlene Snowboard
Řešení: 1 – R; 2 – F; 3 – F; 4 – R; 5 – R; 6 – F; 7 – R; 8 – R
23
Řešení: 1 – R; 2 – F; 3 – F; 4 – R; 5 – R; 6 – F; 7 – R; 8 – R
24
Přepis nahrávky:
S: Grüß Gott, Lis! Wie geht´s? Störe ich nicht?
L: Hallo, Sven! Komm doch herein! Es geht mir gut. Und dir?
S: Auch gut. Morgen findet das Jugendsnowboardrennen statt. Du wirst doch auch mitmachen, oder?
L: Na klar! Morgen mache ich auch mit. Zu Weihnachten habe ich vom Vater ein neues, total cooles
Snowboard bekommen. Willst du es mal sehen? Warte, ich hole es.
L: Oh nein! Bin ich verrückt? Es stand doch da!? Das kann doch nicht wahr sein!
S: Was ist?
L: Mein neues Snowboard ist weg! Ja, weg!
Welch ein gemeiner Dieb!
Wir müssen die Polizei rufen, schnell! Darf ich dein Telefon benutzen, Sven?
S: Nun mal langsam. Beruhige dich doch. Wie sieht dein Snowboard denn aus? Und wo hast du es
hingestellt?
L: Es war ein hellblaues Brett mit einer goldenen Sonne darauf, ein echtes Raceboard. Du weißt doch,
morgen ist das Jugendsnowboardrennen und ich habe darum den ganzen Tag trainiert. Kurz vor 16 Uhr
war ich fast am Verhungern und bin nach Hause gegangen. Mein Snowboard habe ich dann in den
Schnee gleich am Eingang unserer Garage gestellt. Ich habe auf einen guten Rang im Rennen gehofft.
Jetzt ist es aus. Verdammt! Das muss ausgerechnet mir passieren!
S: Und später… hast du vielleicht nichts Seltsames bemerkt?
L: Nein. …. Oder doch! Warte mal. Um 8 Uhr habe ich das Radio eingestellt. Ich wollte den Wetterbericht
von morgen hören und wissen, ob es vielleicht morgen schneit. Da fing Asta, meine Hündin, an wie wild
zu bellen. Als ich sie nach etwa 2 Minuten wieder beruhigte, war der Wetterbericht natürlich vorbei.
S: Hm. Ruf nicht gleich die Polizei. Vielleicht kann ich dir helfen. Zufällig war ich heute Abend die ganze Zeit
am Schneeschaufeln. Nur zwei Leute sind bei mir vorbei zu euch hoch, die mir aufgefallen sind: So um 6
Uhr ging Rudi Pillmaier vorbei, dieser Lümmel aus München. Der klaut, wo er hingreift. Und kurz vor 8
machte Karin Lindhorst ihren gewohnten Abendspaziergang. Die müsstest du eigentlich kennen, Lis.
Karin ist die beste Snowboarderin weit und breit. Alle hoffen natürlich, dass sie morgen gewinnt.
L: Hast du etwa mein Snowboard beiseite geschafft, Sven?
S: Ich?! Wie kommst du denn darauf? Warum sollte ich dein Snowboard stehlen? Das, das ist doch nicht dein
Ernst?
L: Na ja, entschuldige …
Natürlich warst du es nicht! Ich weiß schon, wer es war!
S: Wer? Verstehe nicht. Wie kannst du es wissen?
L: Ist doch klar! Du hast es mir doch selbst gesagt. Karin muss das gewesen sein. Du hast sie kurz vor acht
Uhr bei ihrem gewohnten Spaziergang gesehen. Um acht hat dann meine Asta gebellt, so dass ich den
Wetterbericht nicht hören konnte. Komm, wir müssen schnell zu ihr nach Hause. Vielleicht ist da noch
was zu retten.
24
25
Výchozí
texty:stĜednČ
střednědlouhý
dlouhý
dialog
(rozhovor)
Výchozí texty:
dialog
(rozhovor)
Formát
úloh:uzavĜené
uzavřené
úlohy
s výběrem
odpovědi
Formát úloh:
úlohy
s výbČrem
odpovČdi
Příklad:
PĜíklad:
4.1.4 4.1.4
Sie hören ein Interview mit Herrn Professor Thiess. Zu den Aufgaben 1–6 wählen Sie die richtige
Antwort A–C aus, welche dem gehörten Text entspricht.
PĜíklad: 4.1.4
1 Welche Einrichtung führt Herr Professor Thiess?
Výchozí texty: stĜednČ dlouhý dialog (rozhovor)
A) Freilichtmuseum.
Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi
B) Naturkundemuseum.
C) Völkerkundemuseum.
Sie hören ein Interview mit Herrn Professor Thiess. Zu den Aufgaben 1–6 wählen Sie die richtige
Antwort A–C aus, welche dem gehörten Text entspricht.
2
1
3
2
4
3
5
4
6
5
Welches Ziel stellt sich das Museum?
A) Wissenschaftliche
Informationen
übergeben.
Welche
Einrichtung führt
Herr Professor
Thiess?
B) Fahrgeschäfte zur Verfügung stellen.
A) Freilichtmuseum.
C) Abenteuer erleben lassen.
B) Naturkundemuseum.
C) Völkerkundemuseum.
Wie viele Dinosauriermodelle können die Besucher sehen?
A) 14
Welches
Ziel stellt sich das Museum?
B) 120
A) Wissenschaftliche Informationen übergeben.
C) 250
B) Fahrgeschäfte zur Verfügung stellen.
C) Abenteuer erleben lassen.
Warum befindet sich das Freilichtmuseum in Münchehagen?
A) Hier
wurden
250 Dinosaurier können
entdeckt.die Besucher sehen?
Wie
viele
Dinosauriermodelle
B) Hier lebten 120 Herden von Dinosauriern.
A) 14
C) Hier wurden Spuren von Dinosauriern gefunden.
B) 120
C) 250
Was können Kinder im Rahmen des Kinderprogramms nicht machen?
A) Archäologen
derdas
Forschung
helfen. in Münchehagen?
Warum
befindetbei
sich
Freilichtmuseum
B) Plastik-Saurierknochen ausgraben.
A) Hier wurden 250 Dinosaurier entdeckt.
C) Saurier aus Ton bauen.
B) Hier lebten 120 Herden von Dinosauriern.
C) Hier wurden Spuren von Dinosauriern gefunden.
Wann ist das Museum geöffnet?
A) Das
ganze Kinder
Jahr. im Rahmen des Kinderprogramms nicht machen?
Was
können
B) Von April bis November.
A) Archäologen bei der Forschung helfen.
C) Außer Dezember das ganze Jahr über.
B) Plastik-Saurierknochen ausgraben.
C) Saurier aus Ton bauen.
6
Wann ist das Museum geöffnet?
A) Das ganze Jahr.
Řešení: 1 – A); 2 – A); 3 – B); 4 – C); 5 – A); 6 – C)
B) Von April bis November.
C) Außer Dezember das ganze Jahr über.
25
Řešení: 1 – A); 2 – A); 3 – B); 4 – C); 5 – A); 6 – C)
26
25
Přepis nahrávky:
J: Guten Morgen, liebe Zuhörer. Ich begrüße Sie herzlich zu einer neuen Ausgabe unserer Sendereihe
„Freizeit- und Erlebnisparks in Deutschland“. Heute ist bei uns Professor Doktor Detlev Thiess,
wissenschaftlicher Leiter des Freilichtmuseums in Münchehagen, zu Gast. Guten Morgen, Herr Professor
Thiess.
T: Guten Morgen.
J: Herr Professor, Münchehagen ist vielleicht nicht allen ein Begriff. Wo liegt die Stadt eigentlich?
T: Münchehagen liegt etwa 40 Kilometer westlich von Hannover, also im Norden der BRD.
J: Sie sind Leiter eines Freilichtmuseums. Welche Aufgaben stellt sich diese Einrichtung?
T: Also, unser Museum ist kein Erlebnispark im eigentlichen Sinne. Es gibt hier keine Fahrgeschäfte, d.h.
keine Achterbahn usw. Wichtigstes Ziel ist nicht die Unterhaltung an sich, wir möchten vor allem Wissen
vermitteln. Deshalb konzentrieren wir uns auf einen bestimmten wissenschaftlichen Themenkreis.
J: Wie dürfen wir das verstehen?
T: Unsere Besucher können hier 120 nachgebildete Modelle von Dinosauriern sehen wie z.B. einen 14 Meter
langen Allosaurus oder auch einen Velociraptor und Protoceratops, wie sie miteinander kämpfen.
Insgesamt steht den Gästen ein 2,5 Kilometer langer Rundweg zur Verfügung, wo die Besucher zurück in
die Vergangenheit versetzt werden.
J: Warum wurde dieses Museum gerade in Münchehagen gegründet?
T: Weil die Besucher hier tatsächlich auf Boden stehen, wo vor 130 Millionen Jahren riesige Herden von
Dinosauriern gelebt haben. Ihre Spuren, die sie im Schlamm hinterlassen haben, hat man zufällig bei
einer Übung der Freiwilligen Feuerwehr entdeckt. Man hat sie dann natürlich sehr sorgfältig freigelegt.
Übrigens waren insgesamt mindestens 250 davon erhalten geblieben.
J: Das ist ja interessant. Was ist mit diesen Spuren passiert? Kann der Besucher sie heute noch sehen?
T: Ja, natürlich. Sogar Abdrücke einer ganzen Herde. Sie können sich sicher vorstellen, dass es ein kostbarer
Fund war. Auch deshalb wurden sie zum Naturdenkmal erklärt.
J: Sicher vermittelt das Museum interessante Informationen. Bietet das Museum auch ein Programm für die
Jüngsten?
T: Für Kinder ist es besonders wichtig, dass sie nicht nur trockene Zahlen hören und lesen. Unsere jüngeren
Besucher können Ton-Saurier modellieren oder auch Archäologen spielen: sie können ein 25 Meter
langes Plastik-Dinoskelett ausgraben. Wer möchte, kann einen Blick in das Atelier werfen, wo unsere
Dinomodelle gebaut werden. Natürlich steht dieser Teil des Museums den Erwachsenen ebenso zur
Verfügung.
J: Sie haben sicher das Interesse unserer Zuhörer geweckt. Herr Professor, sagen Sie uns bitte noch etwas zu
den Öffnungszeiten des Museums.
T: Wir haben fast das ganze Jahr geöffnet, d.h. von Januar bis November, und zwar täglich von 10 bis 18
Uhr. Der Rundweg ist aber von Dezember bis März nicht zugänglich. Unser Museum ist übrigens ein
beliebtes Ausflugsziel. Seit seiner Eröffnung 1992 konnten wir schon 260.000 Besucher begrüßen.
J: Herr Professor Thiess, vielen Dank, dass Sie uns in unserem Studio besucht haben. Liebe Zuhörer,
vielleicht konnten wir mit unserer heutigen Sendung dazu beitragen, Ihr Wochenendprogramm zu
gestalten. Ich hoffe, dass Sie auch das nächste Mal wieder dabei sind bei unserer Sendereihe Freizeit- und
Erlebnisparks in Deutschland.
26
27
4.2
Čtení
4.2 ýTENÍ
Výchozí
texty:krátké
krátkétexty
texty
(zprávy)
Výchozí texty:
(zprávy)
Formát úloh:
úlohy
s výbČrem
odpovČdi
Formát
úloh:uzavĜené
uzavřené
úlohy
s výběrem
odpovědi
4.2 ýTENÍ
Příklady:
4.2.1, 4.2.2
PĜíklady:
4.2.1, 4.2.2
Lesen Sie die zwei kurzen Texte und die Aufgaben 1–2. Wählen Sie die passende Antwort
A–D aus, welche dem Inhalt des Textes entspricht.
PĜíklady: 4.2.1, 4.2.2
Výchozí texty: krátké texty (zprávy)
Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi
Die Zeitbombe
Lesen Sie die zwei kurzen Texte und die Aufgaben 1–2. Wählen Sie die passende Antwort
Meine
Meinung
derTextes
schnell
zunehmenden Bevölkerungszahl:
A–D aus,
welchezum
demProblem
Inhalt des
entspricht.
Die Zeitbombe tickt. Die Zahl der Bevölkerung nimmt in der ganzen Welt rasch zu. Schon heute
bewohnen sechs Milliarden Menschen die Erde.
Mit der schnell zunehmenden Bevölkerungszahl werden die Lebensbedingungen für immer mehr
Die Zeitbombe
Menschen ein Problem.
Meine
Meinung
zumZahl
Problem
der schnell zunehmenden
Die Armut
lässt die
der Bevölkerung
immer weiter Bevölkerungszahl:
wachsen. Wie man es stoppen kann, darin
Die
Zeitbombe
tickt.
Die
Zahl
der
Bevölkerung
nimmt
in dervon
ganzen
Welt rasch
zu. Schon
1 heute
sind sich die Fachleute nicht einig. Ihre Vorschläge
reichen
verbesserter
Aufklärung
bis zur
bewohnen
sechs
Milliarden
Menschen
die
Erde.
Förderung demokratischer Strukturen. Ich meine aber, wer wirklich etwas gegen das
Mit
der schnell zunehmenden
Bevölkerungszahl
werden
diedie
Lebensbedingungen
immer
mehr
Bevölkerungswachstum
unternehmen
möchte, muss
auch
Armut bekämpfen. für
Davon
sind
wir
Menschen
Problem.
jedoch weitein
entfernt.
Und so tickt die Zeitbombe weiter.
Die Armut lässt die Zahl der Bevölkerung immer weiter wachsen.
Wie man es stoppen kann, darin
(frei nach Reutlinger General-Anzeiger, 9. 10. 1999)
sind sich die Fachleute nicht einig. Ihre Vorschläge reichen von verbesserter Aufklärung1 bis zur
Förderung demokratischer Strukturen. Ich meine aber, wer wirklich etwas gegen das
Bevölkerungswachstum unternehmen möchte, muss auch die Armut bekämpfen. Davon sind wir
jedoch weit entfernt. Und so tickt die Zeitbombe weiter.
1 Wann sinkt nach Meinung des Autors die Zahl der Erdbewohner?
(frei nach Reutlinger General-Anzeiger, 9. 10. 1999)
Wenn man
A) die Aufklärung der Bevölkerung reduziert.
B) demokratische Systeme destabilisiert.
C) unter anderem die Armut beseitigt.
1 Wann
nach Meinung
des Autors die Zahl der Erdbewohner?
D) die sinkt
Verarmung
weiter steigert.
Wenn man
A) die Aufklärung der Bevölkerung reduziert.
B) demokratische Systeme destabilisiert.
C) unter anderem die Armut beseitigt.
D) die Verarmung weiter steigert.
1
die Aufklärung – osvěta
27
1
die Aufklärung – osvěta
28
27
Příklad: 4.2.2
PĜíklad: 4.2.2
Tatsächlich passiert!
Ein Internetsurfer kam durch Zufall auf eine Seite, die offensichtlich eine
Art Treffpunkt von depressiven Menschen ist. Unter den Meldungen
PĜíklad: 4.2.2
befand sich auch die Selbstmorddrohung einer Münchnerin, welche sich
vergiften wollte.
Tatsächlich passiert!
Der Mann forschte nach, fand die Frau übers Netz und brachte sie dazu,
Ein
InternetsurferDaten
kam durch
Zufall auf eine Seite, die offensichtlich eine
die notwendigen
herauszugeben.
Art Treffpunkt von depressiven Menschen ist. Unter den Meldungen
Er verständigte danach per E-Mail den Giftnotruf des Klinikums in
befand sich auch die Selbstmorddrohung einer Münchnerin, welche sich
München. Die Feuerwehrleute trafen gerade noch rechtzeitig bei der Frau ein und konnten damit
vergiften wollte.
das Schlimmste verhindern.
Der Mann forschte nach, fand die Frau übers Netz und brachte sie dazu,
(frei nach www.frankenpost.de, 28. 5. 2004)
die notwendigen Daten herauszugeben.
Er verständigte danach per E-Mail den Giftnotruf des Klinikums in
München. Die Feuerwehrleute trafen gerade noch rechtzeitig bei der Frau ein und konnten damit
das Schlimmste verhindern.
2
2
(frei nach www.frankenpost.de, 28. 5. 2004)
Worüber informiert der vorangegangene Text?
A) Ein Internetsurfer suchte eine Frau, die sich vergiften wollte, persönlich auf.
B) Die Feuerwehr hat durch Zufall einen Mann aus München gerettet.
C) Ein Mann aus München alarmierte augenblicklich die Feuerwehr.
D) Ein Mann verhinderte übers Web den Selbstmord einer Frau.
Worüber informiert der vorangegangene Text?
A) Ein Internetsurfer suchte eine Frau, die sich vergiften wollte, persönlich auf.
B) Die Feuerwehr hat durch Zufall einen Mann aus München gerettet.
C) Ein Mann aus München alarmierte augenblicklich die Feuerwehr.
D) Ein Mann verhinderte übers Web den Selbstmord einer Frau.
Řešení: 1 – C); 2 – D)
Řešení: 1 – C); 2 – D)
28
29
Výchozí
text:dlouhý
dlouhýtext
text
Výchozí text:
Formát
úloh:uzavĜené
uzavřené
úlohy
s výběrem
odpovědi
Formát úloh:
úlohy
s výbČrem
odpovČdi
Příklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text)
PĜíklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text)
Lesen Sie den folgenden Text über Alexander Humboldt und die Aufgaben 1–7. Wählen Sie die
passende Antwort A–D aus, welche dem Inhalt des Textes entspricht.
PĜíklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text)
Výchozí text: dlouhý text
Expedition in die neue Welt
Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi
Alexander
14. September
geboren.
mit seinem
Bruder Wilhelm
Lesen
Sie von
den Humboldt
folgendenwird
Textam
über
Alexander 1769
Humboldt
undZusammen
die Aufgaben
1–7. Wählen
Sie die
bekommt
er
Unterricht
von
Privatlehrern.
Später
studiert
er
Wirtschaft,
Bergbau,
Naturwissenschaften
passende Antwort A–D aus, welche dem Inhalt des Textes entspricht.
und mehrere Sprachen.
Expedition
die neue
Welt
Seine Mutterin
stirbt
– lange
nach dem Vater – im Jahr 1796. Das Erbe macht Humboldt unabhängig und
deshalb verlässt er den Staatsdienst. Er will Forschungsreisen in die fern liegenden Ecken der Welt
unternehmen. Die ersten Expeditionen sollen nach Italien, zu den Westindischen Inseln, nach Ägypten
Alexander von Humboldt wird am 14. September 1769 geboren. Zusammen mit seinem Bruder Wilhelm
und zum Südpol führen. Doch in Europa ist Krieg. Im Jahre 1799 lernt der spanische König Alexander von
bekommt er Unterricht von Privatlehrern. Später studiert er Wirtschaft, Bergbau, Naturwissenschaften
Humboldt kennen und unterstützt dessen Plan, die spanischen Kolonien in Amerika zu untersuchen, wo
und mehrere Sprachen.
nur die Küstenregionen besiedelt sind. Dahinter befindet sich unbekanntes Land. Der Bergbaugeologe
Seine
Mutter
– lange nach
dem
Vater der
– imRegierung
Jahr 1796.inDas
Erbenützlich
macht Humboldt
unabhängig und
Alexander,
derstirbt
gut Spanisch
spricht,
könnte
Madrid
sein.
deshalb verlässt er den Staatsdienst. Er will Forschungsreisen in die fern liegenden Ecken der Welt
Als das Schiff „PIZARRO“ 1799 den Hafen verlässt, sind Alexander von Humboldt und sein Assistent
unternehmen. Die ersten Expeditionen sollen nach Italien, zu den Westindischen Inseln, nach Ägypten
Bonpland, Arzt und Botaniker, an Bord. Für die Fahrt über den Atlantik braucht ihr Schiff fast fünf
und zum Südpol führen. Doch in Europa ist Krieg. Im Jahre 1799 lernt der spanische König Alexander von
Wochen. Zeit genug für die beiden Forscher, um das Meerwasser zu untersuchen, Tiere und Pflanzen zu
Humboldt kennen und unterstützt dessen Plan, die spanischen Kolonien in Amerika zu untersuchen, wo
beobachten. Doch ungefährlich ist die Reise nicht: Einmal läuft die „Pizarro“ fast auf einen Felsen auf,
nur die Küstenregionen besiedelt sind. Dahinter befindet sich unbekanntes Land. Der Bergbaugeologe
dann wiederum tauchen feindliche Schiffe auf. Kurz vor dem Ziel beginnt an Bord eine Seuche1 zu
Alexander, der gut Spanisch spricht, könnte der Regierung in Madrid nützlich sein.
wüten. Die beiden Forscher beschließen, das Schiff so schnell wie möglich zu verlassen.
Als das Schiff „PIZARRO“ 1799 den Hafen verlässt, sind Alexander von Humboldt und sein Assistent
In Venezuela, der ersten Station ihrer Reise, kommen tausend neue Eindrücke auf die Forscher zu. Sieben
Bonpland, Arzt und Botaniker, an Bord. Für die Fahrt über den Atlantik braucht ihr Schiff fast fünf
Wochen studieren sie die Küstenregion. Dann starten sie ihre erste größere Expedition in die Berge. Sie
Wochen. Zeit genug für die beiden Forscher, um das Meerwasser zu untersuchen, Tiere und Pflanzen zu
erleben Erdbeben, Vulkanausbrüche und Überfälle. Alexander notiert alles, was er betrachtet: die Tierbeobachten. Doch ungefährlich ist die Reise nicht: Einmal läuft die „Pizarro“ fast auf einen Felsen auf,
und Pflanzenwelt, das Klima, den Sternenhimmel, die unterschiedlichen Kulturen. Er trifft Missionare 1und
dann wiederum tauchen feindliche Schiffe auf. Kurz vor dem Ziel beginnt an Bord eine Seuche zu
Indios, Kolonisten und Sklaven. Auch über sie schreibt er auf, was er sieht, hört und erlebt.
wüten. Die beiden Forscher beschließen, das Schiff so schnell wie möglich zu verlassen.
Fünf Jahre lang reisen Humboldt und Bonpland durch Süd- und Mittelamerika. In Ecuador besteigen sie
In Venezuela, der ersten Station ihrer Reise, kommen tausend neue Eindrücke auf die Forscher zu. Sieben
den 6310 Meter hohen Vulkan Chimborazo bis auf etwa 900 Meter unterhalb des Gipfels. Das war ein
Wochen studieren sie die Küstenregion. Dann starten sie ihre erste größere Expedition in die Berge. Sie
Weltrekord unter weißen Bergsteigern. Mehrmals durchqueren sie den Tropenwald und die Anden. Von
erleben Erdbeben, Vulkanausbrüche und Überfälle. Alexander notiert alles, was er betrachtet: die TierPeru aus geht es mit dem Schiff weiter. Unterwegs misst Alexander die Wassertemperatur. Der kalte
und Pflanzenwelt, das Klima, den Sternenhimmel, die unterschiedlichen Kulturen. Er trifft Missionare und
Meeresstrom wird später seinen Namen tragen - gegen seinen Willen, denn entdeckt hat er ihn nicht. Er
Indios, Kolonisten und Sklaven. Auch über sie schreibt er auf, was er sieht, hört und erlebt.
ist nur der Erste, der ihn genau untersucht hat. Die vorletzte Station der Reise ist Mexiko. Auf der
Fünf
Jahrebesuchen
lang reisenAlexander
HumboldtHumboldt
und Bonpland
und Mittelamerika.
besteigen sie
Rückreise
und durch
Aimé SüdBonpland
die USA, wo In
sieEcuador
den amerikanischen
den 6310 Meter
hohen kennen
Vulkan Chimborazo
auf etwanach
900 Meter
des Gipfels.
warund
ein
Präsidenten
Jefferson
lernen. Ihrebis
Rückkehr
Europaunterhalb
bringt den
beiden Das
Ruhm
Weltrekord
unter
weißen
Bergsteigern.
Mehrmals
durchqueren
sie
den
Tropenwald
und
die
Anden.
Von
Anerkennung.
Peru aus geht es mit dem Schiff weiter. Unterwegs misst Alexander die Wassertemperatur. Der kalte
Es dauert noch Jahre, bis alle Ergebnisse der Reise ausgewertet sind. In mehr als 30 Büchern beschäftigt
Meeresstrom wird später seinen Namen tragen - gegen seinen Willen, denn entdeckt hat er ihn nicht. Er
sich Humboldt mit der Natur. Beeinflusst von den Ideen der Aufklärung2, kritisiert er die europäische
ist nur der Erste, der ihn genau untersucht hat. Die vorletzte Station der Reise ist Mexiko. Auf der
Kolonialherrschaft, Sklaverei und Rassendiskriminierung. Die Menschen hören fasziniert die Vorträge des
Rückreise besuchen Alexander Humboldt und Aimé Bonpland die USA, wo sie den amerikanischen
Forschers in Paris, unter ihnen Simón Bolívar. Der junge Mann fragt Humboldt, ob die spanischen
Präsidenten Jefferson kennen lernen. Ihre Rückkehr nach Europa bringt den beiden Ruhm und
Kolonien sich selbst regieren könnten. Die Antwort ist nicht bekannt. Doch der Mann, der Lateinamerika
Anerkennung.
die Unabhängigkeit bringt, wird später einmal über Humboldt schreiben, dass „dessen Weisheit mehr
Es
dauert
noch Jahre,
bis alle
der Reise ausgewertet
Gutes
für Amerika
bewirkt
hatErgebnisse
als alle Kolonisatoren
zusammen“.sind. In mehr als 30 Büchern beschäftigt
sich Humboldt mit der Natur. Beeinflusst von den Ideen der Aufklärung2, kritisiert er(frei
die
europäische
nach
Juma, 1/1999)
Kolonialherrschaft, Sklaverei und Rassendiskriminierung. Die Menschen hören fasziniert die Vorträge des
Forschers in Paris, unter ihnen Simón Bolívar. Der junge Mann fragt Humboldt, ob die spanischen
Kolonien sich selbst regieren könnten. Die Antwort ist nicht bekannt. Doch der Mann, der Lateinamerika
die Unabhängigkeit bringt, wird später einmal über Humboldt schreiben, dass „dessen Weisheit mehr
Gutes
für Amerika
bewirkt hat als alle Kolonisatoren zusammen“.
1
die Seuche
– mor, epidemie
2
(frei nach Juma, 1/1999)
die Aufklärung – osvícenství
29
1
2
die Seuche – mor, epidemie
die Aufklärung – osvícenství
30
Příklad: 4.2.3 (úlohy)
PĜíklad: 4.2.3 (úlohy)
1
Warum konnte Humboldt keine Expedition vor 1799 realisieren?
1
A) Er hatte nicht so viel Geld.
B) Die Reise war schlecht geplant.
C) Die politische Lage ermöglichte es nicht.
D)
Seinekonnte
beidenHumboldt
Eltern waren
bereits
gestorben.
Warum
keine
Expedition
vor 1799 realisieren?
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
7
7
PĜíklad: 4.2.3 (úlohy)
A) Er hatte nicht so viel Geld.
Warum
unterstützte
dergeplant.
spanische König Humboldts Plan?
B) Die Reise
war schlecht
A) Die
Humboldt
könnte
den Königes
neue
Länder besetzen.
C)
politische
Lagefür
ermöglichte
nicht.
B) Humboldt
sollte
der waren
dortigen
Regierung
behilflich sein.
D)
Seine beiden
Eltern
bereits
gestorben.
C) Humboldt könnte für Spanien neue Länder in Amerika entdecken.
D) Humboldt sollte die unbewohnten Teile der spanischen Kolonien erforschen.
Warum unterstützte der spanische König Humboldts Plan?
A) Humboldt könnte für den König neue Länder besetzen.
Wann
haben sollte
sich die
das Schiff
B) Humboldt
derForscher
dortigenentschlossen
Regierung behilflich
sein.zu verlassen?
A) Humboldt
Als eine Epidemie
C)
könnte ausbrach.
für Spanien neue Länder in Amerika entdecken.
B)
Als
das
Schiff
beinahe
scheiterte. Teile der spanischen Kolonien erforschen.
D) Humboldt sollte die unbewohnten
C) Als sie die Unterwasserwelt untersuchten.
D) Als sie fremden Piratenschiffen begegneten.
Wann haben sich die Forscher entschlossen das Schiff zu verlassen?
A) Als eine Epidemie ausbrach.
Was
die Forscher
nach der Untersuchung der Küsten in Venezuela?
B) Alsunternahmen
das Schiff beinahe
scheiterte.
A) Als
Sie sie
gingen
den Ureinwohnern
aus dem Weg.
C)
die Unterwasserwelt
untersuchten.
B) Sie
u.a. Erdbebenbegegneten.
und Vulkanausbrüche.
D)
Als beobachteten
sie fremden Piratenschiffen
C) Sie unternahmen eine siebenwöchige Expedition ins Gebirge.
D) Sie unterstützten nicht nur Missionare, sondern auch Kolonisten und Sklaven.
Was unternahmen die Forscher nach der Untersuchung der Küsten in Venezuela?
A) Sie gingen den Ureinwohnern aus dem Weg.
Was
die Forscher
noch inund
Amerika?
B) Siemachten
beobachteten
u.a. Erdbeben
Vulkanausbrüche.
A) Sie unternahmen
durchreisten SüdMittelamerika
außer Ecuador.
C)
eineund
siebenwöchige
Expedition
ins Gebirge.
B) Sie
einenicht
Höhenur
wieMissionare,
kein anderer
Weißer
vor Kolonisten
ihnen.
D)
Sie erreichten
unterstützten
sondern
auch
und Sklaven.
C) Sie bestiegen den 6310 Meter hohen Vulkan Chimborazo bis zum Gipfel.
D) Sie wollten den Vulkan Chimborazo besteigen, gaben jedoch in der Höhe von 900 m auf.
Was machten die Forscher noch in Amerika?
A) Sie durchreisten Süd- und Mittelamerika außer Ecuador.
Was
in Humboldts
über
seineWeißer
Reise?vor ihnen.
B) Siestand
erreichten
eine HöheWerken
wie kein
anderer
A) Sie
Er berichtete
die Geschichte
Südamerikas.
C)
bestiegenüber
den 6310
Meter hohen
Vulkan Chimborazo bis zum Gipfel.
B) Er
Kritik
anVulkan
der europäischen
Politik in Südamerika.
D)
Sieübte
wollten
den
Chimborazo besteigen,
gaben jedoch in der Höhe von 900 m auf.
C) Er kritisierte die Aufklärung der südamerikanischen Staaten.
D) Er verteidigte die Kolonialherrschaft und Rassendiskriminierung.
Was stand in Humboldts Werken über seine Reise?
A) Er berichtete über die Geschichte Südamerikas.
Was
Bolívar
Humboldt zu Politik
tun? in Südamerika.
B) Erhatte
übte Kritik
an mit
der europäischen
A) Er kritisierte
forderte Humboldt
zur aktiven
Teilnahme am Freiheitskampf
auf.
C)
die Aufklärung
der südamerikanischen
Staaten.
B) Er
Humboldt
für seinen Beitrag
in den
Naturwissenschaften Dank aus.
D)
Er sprach
verteidigte
die Kolonialherrschaft
und
Rassendiskriminierung.
C) Er meinte, die südamerikanischen Staaten verdankten Humboldt ihre Unabhängigkeit.
D) Er schätzte den geistigen Beitrag Humboldts für die Unabhängigkeitsbewegung in
Was hatte Bolívar mit Humboldt zu tun?
Südamerika.
A) Er forderte Humboldt zur aktiven Teilnahme am Freiheitskampf auf.
B) Er sprach Humboldt für seinen Beitrag in den Naturwissenschaften Dank aus.
C) Er meinte, die südamerikanischen Staaten verdankten Humboldt ihre Unabhängigkeit.
D) Er schätzte den geistigen Beitrag Humboldts für die Unabhängigkeitsbewegung in
Südamerika.
30
30
31
Řešení: 1 – C); 2 – D); 3 – A); 4 – B); 5 – B); 6 – B); 7 – D)
Příklad:
4.2.4 (výchozí
PĜíklad:
4.2.4 (výchozí
texty a texty
úlohy)a úlohy)
Výchozí
text:krátké
krátkétexty
texty
Výchozí text:
Formát úloh:
Formát
úloh:úlohy
úlohypĜiĜazovací
přiřazovací
Lesen Sie die Antworten der Schüler und die Behauptungen unten dazu. Ordnen Sie dann jedem
Schüler 1–6 die jeweils passende Behauptung A–H zu. Zwei Behauptungen sind überflüssig und
werden nicht gebraucht.
SCHÜLERUMFRAGE
Wir haben die Schülerinnen und Schüler aus der Realschule in Mönchengladbach gefragt, ob sie
Angst haben vor einem Publikum zu sprechen oder nicht. Hier sind ihre Antworten:
1
Janine
Anfang der 7. Klasse sollte ich mal ein Referat halten. Ich dachte, alles ist O.K. Ich bin gut
vorbereitet. Nichts kann mich überraschen… Als ich aber vor der Klasse stand, machte Rolf gleich
so blöde Bemerkungen wie: „Hört, hört! Janine hat uns was Wichtiges zu sagen! Da sind wir aber
mächtig gespannt!“ Also, wenn der da ist, bin ich total blockiert.
2
Andrea
Ob ich Angst vor einem Publikum habe? Das kommt nur in der Schule vor. Zum Glück bin ich in
keiner politischen Partei organisiert. Sonst müsste ich oft an Versammlungen teilnehmen und
vielleicht auf der Bühne stehen und reden… Also, wenn ich vor Leuten zu sprechen habe, auch
wenn es meine Mitschüler sind, dann fühle ich mich gar nicht wohl. Das kommt vielleicht daher,
dass ich mir immer denke, die anderen wissen sowieso alles besser als ich.
3
Heike
Also, vorm Reden habe ich überhaupt keine Angst und so was wie Lampenfieber kenne ich schon
gar nicht. Erzählen macht mir einfach Spaß. Ich sehe die Leute einfach nicht. Ich benehme mich,
als ob ich ganz allein im Raum wäre, und so erzähle ich für mich selbst. Meine Fantasie hat keine
Grenzen und da fällt mir dies und das noch ein. Genau wie neulich, da sagte meine Mutter ...
4
Petr
Wenn ich im Unterricht zum Beispiel ein Referat zu halten habe, dann muss ich mich darauf immer
gut vorbereiten. Wenn ich mich gut in einer Sache auskenne, schreibe ich ein paar Notizen, keinen
langen Text, suche Einzelheiten oder den Faden meiner Rede. Mir geht es einfach so: Je sicherer
ich nämlich auf einem Gebiet bin, desto weniger Angst habe ich, was zu sagen.
5
Dirk
In der Grundschule konnte ich mich gelegentlich nicht richtig ausdrücken. Da haben mich dann
Mitschüler ausgelacht oder nachgeäfft. An Diskussionen im Unterricht habe ich mich dann nicht
mehr beteiligt. Wenn ich jetzt daran denke, scheint mir das ganze Benehmen meiner Mitschüler
einfach nicht kollegial. Ich würde nie jemanden auslachen oder nachäffen. Es ist so demütigend!
Hier in der Realschule sind die Mitschüler etwas besser.
6
Jörg
„Anfang gut, alles gut“, so sagt ein deutsches Sprichwort. Ja, wenn alles so leicht wäre! Man muss
die Schwierigkeiten überwinden… Also, ich weiß schon, was ich sagen will. Aber dann denke ich,
jetzt bist du an der Reihe, da weiß ich nicht mehr, wie ich anfangen soll, und lasse es lieber sein.
(frei nach Unsere Muttersprache 7/1997)
PĜíklad: 4.2.4 (alternativy)
31
32
Příklad: 4.2.4 (alternativy)
Behauptungen
A)
Spricht leichter über bekannte Themen. Muss sich allerdings dafür Zeit nehmen, um sich mit
dem Inhalt vertraut zu machen.
Behauptungen
B) Schafft es nicht, Provokationen zu übersehen und zu überhören. Auch wenn es nur um einen
A) Spricht
leichter
über
bekannte Themen. Muss sich allerdings dafür Zeit nehmen, um sich mit
dummen
Jungen
geht.
dem Inhalt vertraut zu machen.
C) Ist unsicher und gespannt wie der Vortrag verläuft, besonders dann, wenn das Thema
B) Schafft
es nicht,
interessant
oderProvokationen
attraktiv ist. zu übersehen und zu überhören. Auch wenn es nur um einen
dummen Jungen geht.
D) Leidet beim Sprechen unter Lampenfieber. Meint, nicht so gut zu sein wie die Mitschüler.
C) Ist
unsicher
und gespannt
wie der Vortrag verläuft, besonders dann, wenn das Thema
Sollte
sich selbst
mehr vertrauen.
interessant oder attraktiv ist.
E)
D)
Kann die Unsicherheit beim Reden nicht überwinden. Kann den Einstieg nicht formulieren,
Leidet
beim die
Sprechen
Lampenfieber.
Meint, nicht so gut zu sein wie die Mitschüler.
auch wenn
Sache unter
bekannt
ist.
Sollte sich selbst mehr vertrauen.
F)
E)
Schweigt lieber, befürchtet, von den anderen ausgelacht zu werden. Konnte früher nicht
Kann
diefließend
Unsicherheit
beim Reden nicht überwinden. Kann den Einstieg nicht formulieren,
immer
sprechen.
auch wenn die Sache bekannt ist.
G) Macht gern Spaß genau wie die Mutter, aber gerät vor einem Publikum in Stress.
F) Schweigt lieber, befürchtet, von den anderen ausgelacht zu werden. Konnte früher nicht
immer fließend sprechen.
H) Hat beim Reden überhaupt keine Probleme. Im Gegenteil, fühlt sich vor der Gruppe wie ein
Fisch im Wasser.
G) Macht gern Spaß genau wie die Mutter, aber gerät vor einem Publikum in Stress.
H)
Hat beim Reden überhaupt keine Probleme. Im Gegenteil, fühlt sich vor der Gruppe wie ein
Fisch im Wasser.
1
2
3
4
5
6
Schülerin/Schüler
Janine
Andrea
Heike
Petr
Dirk
Jörg
Behauptung
Schülerin/Schüler
1
Janine
2
Andrea
3
Heike
4
Petr
5
Dirk
6
Jörg
Behauptung
Řešení: 1 – B); 2 – D); 3 – H); 4 – A); 5 – F); 6 – E)
Řešení: 1 – B); 2 – D); 3 – H); 4 – A); 5 – F); 6 – E)
32
33
4.3
Jazyková kompetence
4.3 JAZYKOVÁ
KOMPETENCE
Příklad:
PĜíklad:
4.3.1 4.3.1
Výchozí
text:krátký
krátkýtext
text
(literární
text)
Výchozí text:
(literární
text)
Formát
úloh:
uzavřené
úlohy
s výběrem
odpovědi
Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi
4.3 JAZYKOVÁ KOMPETENCE
Lesen Sie den folgenden Text und setzen Sie in die jeweilige Lücke 1–7 das passende Wort A–C ein.
PĜíklad: 4.3.1
Výchozí text: krátký text (literární text)
Auftragúloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi
Formát
Sie hatten einen Auftrag für mich und schickten mich in die sehr ferne
Lesen Sie den folgenden Text und setzen Sie in die jeweilige Lücke 1–7 das passende Wort A–C ein.
Vorstadt (1) _________ der Elbe. Ich war zu früh da, und ging um das Haus
herum, ging die Sandstraße neben dem hohen Zaun (2) _________ .
Auftrag
Es war sehr still, nicht einmal vom Strom her waren die tiefen Geräusche
Sie hatten einen Auftrag für mich und schickten mich in die sehr ferne
(3) _________ und ich sah auf das Haus. Es war ein mit viel Geld
Vorstadt (1) _________ der Elbe. Ich war zu früh da, und ging um das Haus
(4) _________ Haus, seine kleinen Fenster sahen feindselig aus, als ob daraus geschossen werden
herum, ging die Sandstraße neben dem hohen Zaun (2) _________ .
könnte, und keins der Fenster hatte Licht.
Es war sehr still, nicht einmal vom Strom her waren die tiefen Geräusche
Plötzlich
(5) _________
über
Geräusch,
und
jetzt
Licht
an, die ganze Südseite des
(3)
_________
und ichich
sah
aufeindas
Haus. Es
war
einging
mitein
viel
Geld
Hauses
(6) _________
hell,kleinen
auch im
Gras blitzten
zwei Scheinwerfer
leuchteten
scharfwerden
in die
(4) _________
Haus, seine
Fenster
sahen feindselig
aus, als obauf,
daraus
geschossen
Blätter der
(7)Fenster
_________
das Haus lag nun unter dem rötlichen Licht, das aus den
könnte,
undBäume
keins der
hatteund
Licht.
Bäumen zurückfiel, still und friedlich.
Plötzlich (5) _________ ich über ein Geräusch, und jetzt ging ein Licht an, die ganze Südseite des
(frei nach Siegfried Lenz: Ein Haus aus lauter Liebe)
Hauses (6) _________ hell, auch im Gras blitzten zwei Scheinwerfer auf, leuchteten scharf in die
Blätter der Bäume (7) _________ und das Haus lag nun unter dem rötlichen Licht, das aus den
B) an
C) in
1 A) auf
Bäumen zurückfiel, still und friedlich.
(frei nach Siegfried Lenz: Ein Haus aus lauter Liebe)
2
A) entgegen
B) entlang
3
1
A) anzuhören
A) auf
B) zu hören
B) an
C) hören
C) in
4
2
A) erbautes
A) entgegen
B) erbaute
B) entlang
C) erbauten
C) vorbei
5
3
A) erschrecke
A) anzuhören
B) erschreckte
B) zu hören
C) erschrak
C) hören
6
4
A) würde
A) erbautes
B) wurde
B) erbaute
C) wird
C) erbauten
7
5
A) herein
A) erschrecke
B) herauf
B) erschreckte
C) hinauf
C) erschrak
6
A) würde
B) wurde
C) wird
7
A) herein
B) herauf
C) hinauf
C) vorbei
Řešení: 1 – B); 2 – B); 3 – B); 4 – A); 5 – C); 6 – B); 7 – C)
33
Řešení: 1 – B); 2 – B); 3 – B); 4 – A); 5 – C); 6 – B); 7 – C)
34
33
Příklad:
PĜíklad:
4.3.2 4.3.2
Výchozí
dlouhýtext
text
Výchozítext:
text: středně
stĜednČ dlouhý
Formát
se struþnou
stručnouodpovČdí
odpovědí
Formátúloh:
úloh: úlohy
úlohy se
Lesen Sie den folgenden Text und setzen Sie in die Lücken 1–8 das daneben angeführte Wort in der
4.3.2
passenden Form ein (siehe Besispiel 0, 00). Vergessen Sie nicht, Ihre Lösungen in denPĜíklad:
Antwortbogen
Výchozí
text: stĜednČ
dlouhý text
in Schreibschrift
aufzuschreiben.
Formát
úloh:
úlohyrozlišujte
se struþnou
odpovČdí
Při zápisu
řešení
malá
a velká písmena!
Lesen
denKartoffel
folgenden Textnach
und setzen
Sie in die Lücken
WieSie
die
Böhmen
kam 1–8 das daneben angeführte Wort in der
passenden Form ein (siehe Besispiel 0, 00). Vergessen Sie nicht, Ihre Lösungen in den Antwortbogen
Kartoffel ist aufzuschreiben.
eine alte Kulturpflanze (0) Südamerikas, die 1550 von den (0) SÜDAMERIKA
inDie
Schreibschrift
Při
zápisu řešení
rozlišujte
malá awurde.
velká písmena!
Spaniern
nach Europa
gebracht
Um 1600 (00) begann man in
1
England
Knollen zu nach
Speisezwecken
anzubauen.
Wie
diedieKartoffel
Böhmen
kamIm
Laufe der Zeit
(00) BEGINNEN
(1) WERDEN
(1) _________ die Kartoffeln neben dem Brot zu dem wichtigsten
Die Kartoffel ist eine alte Kulturpflanze (0) Südamerikas, die 1550 von den (0) SÜDAMERIKA
Volksnahrungsmittel in unseren Breiten.
Spaniern nach Europa gebracht wurde. Um 1600 (00) begann man in (00) BEGINNEN
Im Jahre 1648 reiste der Pilgramsreuther Bauer Hans Rogler nach Roßbach
England die Knollen1 zu Speisezwecken anzubauen. Im Laufe der Zeit (1) WERDEN
bei Asch (heute Hranice), um seine dortigen Verwandten zu besuchen. Dort
(1) _________ die Kartoffeln neben dem Brot zu dem wichtigsten
(2) ERBITTEN
aß er zum ersten Mal Kartoffeln und (2) _________ sich einen Korb solcher
Volksnahrungsmittel in unseren Breiten.
Knollen. Zu Hause drückte er den größten Teil dieser Feldfrucht in die Erde
Im
JahreGartens,
1648 reiste
derer
Pilgramsreuther
Hans umgrub,
Rogler nach
Roßbach
seines
und als
dann im HerbstBauer
den Garten
(3) _________
(3) FINDEN
bei
(heute voller
Hranice),
um seine
besuchen.
Dort
er Asch
die Scholle
Kartoffeln.
Dasdortigen
bewog Verwandten
auch anderezuBauern
im Gebiet
(2) ERBITTEN
aß
er zum ersten
Mal Kartoffeln und
(2) _________
sich einen
Korb
solcher
Rehau-Hof
zum Kartoffelanbau.
In einer
Chronik schreibt
man,
dass
es im
Knollen.
Zu Hause
drückte
er den
die Erde
Jahr 1697
im dortigen
Raum
22 größten
FamilienTeil
gab,dieser
die inFeldfrucht
ihren (4)in_________
(4) GARTEN
seines
Gartens,
und als
dann im Herbst
denZentner
Garten ernteten.
umgrub, (3) _________ (3) FINDEN
Kartoffeln
anbauten
underinsgesamt
über 200
er die Scholle voller Kartoffeln. Das bewog auch andere Bauern im Gebiet
In Nordböhmen wurden die Kartoffeln, welche dort „Erdäpfel“ heißen und in
Rehau-Hof zum Kartoffelanbau. In einer Chronik schreibt man, dass es im
der Mundart „Arpln“ genannt werden, schon viel (5) _________ geschätzt. (5) FRÜH
Jahr 1697 im dortigen Raum 22 Familien gab, die in ihren (4) _________ (4) GARTEN
Das war bereits im Jahr 1580.
Kartoffeln anbauten und insgesamt über 200 Zentner ernteten.
Im (6) _________ Mittelgebirge wurde in jener Zeit aus diesen Knollen ein (6) BÖHMISCH
In Nordböhmen wurden die Kartoffeln, welche dort „Erdäpfel“ heißen und in
einfaches, schmackhaftes Essen hergestellt. Gekochte Kartoffeln wurden, mit
der Mundart „Arpln“ genannt werden, schon viel (5) _________ geschätzt. (5) FRÜH
Salz und (7) _________ Gewürzen vermischt, als Beilage zu Fleischgerichten (7) VERSCHIEDEN
Das war bereits im Jahr 1580.
gereicht.
Im (6) _________ Mittelgebirge wurde in jener Zeit aus diesen Knollen ein (6) BÖHMISCH
(8) NAME
Zur Entstehung des (8) _________ bleibt noch anzumerken, dass aus dem
einfaches, schmackhaftes Essen hergestellt. Gekochte Kartoffeln wurden, mit
spanischen
Wort „Tartatoufli“
bald „Tartuffel“
schließlich
„Kartoffel“
Salz
und (7) _________
Gewürzen
vermischt,und
als dann
Beilage
zu Fleischgerichten
(7) VERSCHIEDEN
wurde.
gereicht.
(frei nach Prager Volkszeitung, 14. 2. 2005)
Zur Entstehung des (8) _________ bleibt noch anzumerken, dass aus dem
(8) NAME
spanischen Wort „Tartatoufli“ bald „Tartuffel“ und dann schließlich „Kartoffel“
wurde.
Řešení: 1 – wurden; 2 – erbat; 3 – fand; 4 – Gärten; 5 – früher; 6 – böhmischen;(frei
7 –nach
verschiedenen;
8 – Namens
Prager Volkszeitung,
14. 2. 2005)
1
die Knolle – hlíza
Řešení: 1 – wurden; 2 – erbat; 3 – fand; 4 – Gärten; 5 – früher; 6 – böhmischen; 7 – verschiedenen; 8 – Namens
34
1
die Knolle – hlíza
34
35
4.4
Písemný projev
4.4 DOVEDNOST
– PÍSEMNÝ PROJEV
Příklad:
4.4.1 (zadání
písemné
PĜíklad:
4.4.1 (zadání
písemné
práce) práce)
Typ
textu:zpráva
zprávadodoškolního
školního
časopisu
Typ textu:
þasopisu
Formát úloh:
se se
širokou
odpovČdí
(rozsah
210–230
slov) slov)
Formát
úloh:otevĜené
otevřenéúlohy
úlohy
širokou
odpovědí
(rozsah
210–230
4.4 DOVEDNOST – PÍSEMNÝ PROJEV
Ihre Schule hat im letzten Monat für die Partnerschule in Deutschland einen Sporttag veranstaltet.
písemné
práce)
Schreiben Sie für die Schülerzeitung der Partnerschule einenPĜíklad:
Bericht 4.4.1
über (zadání
diesen Tag
im Umfang
Typ
textu:
zpráva
do
školního
þasopisu
von 210–230 Wörtern, in dem Sie:
Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 210–230 slov)
Ihre Schule hat im letzten
Monat
Partnerschule
inangeben,
Deutschland einen Sporttag veranstaltet.
ƒ Datum
undfür
Ortdie
der
Veranstaltung
Schreiben Sie für die Schülerzeitung der Partnerschule einen Bericht über diesen Tag im Umfang
ƒ in
Sportarten
von 210–230 Wörtern,
dem Sie: erwähnen,
ƒ Erfolge Ihrer Schule und der Partnerschule vergleichen,
ƒ
Vorteile
undOrt
Nachteile
dieser Veranstaltung
Datum und
der Veranstaltung
angeben,anführen.
ƒ
Sportarten erwähnen,
ƒ
Erfolge Ihrer Schule und der Partnerschule vergleichen,
ƒ
Vorteile und Nachteile dieser Veranstaltung anführen.
PĜíklad: 4.4.2 (zadání písemné práce)
Typ textu: formální e-mail (stížnost)
Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 100–120 slov)
In den Ferien waren Sie mit Ihren Eltern in Griechenland im Hotel Attika.
Da Sie
mit(zadání
dem Hotel
nicht práce)
Příklad:
4.4.2
písemné
PĜíklad:
písemné
zufrieden waren, schreiben Sie eine Beschwerde an das Reisebüro
mit4.4.2
Sitz (zadání
in München,
daspráce)
Ihnen
Typ
textu:formální
formálníe-mail
e-mail
(stížnost)
Typ textu:
(stížnost)
diesen
Aufenthalt vermittelt
hat. Schreiben Sie eine E-Mail im Umfang von 100–120 Wörtern, in
Formát
úloh:
otevřené
úlohy
se
širokou
odpovědí
(rozsah
100–120
Formát
úloh:
otevĜené
úlohy
se
širokou
odpovČdí
(rozsah
100–120
slov) slov)
der Sie:
In den Ferien waren Sie mit Ihren Eltern in Griechenland im Hotel Attika. Da Sie mit dem Hotel nicht
zufrieden waren, schreiben Sie eine Beschwerde an das Reisebüro mit Sitz in München, das Ihnen
diesen Aufenthalt vermittelt
hat. Schreiben
Sie eine
E-Mail im Umfang von 100–120 Wörtern, in
ƒ die entsprechende
Anrede
verwenden,
der Sie:
ƒ Ihre Beschwerde über das Hotel und das Essen begründen,
ƒ
erwähnen, wie Sie versucht haben das Problem zu lösen,
ƒ
Schadenersatz
fordern.
die entsprechende
Anrede verwenden,
ƒ
Ihre Beschwerde über das Hotel und das Essen begründen,
ƒ
erwähnen, wie Sie versucht haben das Problem zu lösen,
ƒ
Schadenersatz fordern.
35
36
35
4.5
Ústní projev/interakce
Příklad: 4.5.1 (ukázka pracovního listu žáka)
Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (délka 15 minut + 15 minut příprava)
1
Pracovní list (PL) zkoušejícího je rozšířen o pokyny a otázky k 1. části PL a doplňující otázky k 2. a 3. části.
THEMEN: Fremdsprachen (P1), Urlaub (P2), Elektronik (P3), Ferienjob (P4)
1. TEIL
SCHÜLERBLATT
Fremdsprachen
Der Prüfer stellt Ihnen einige Fragen. Beantworten Sie sie bitte möglichst ausführlich. Wenn Sie
etwas nicht verstehen, fragen Sie bitte nach.
2. TEIL
Urlaub
Der zweite Teil besteht aus zwei Aufgaben.
1. Aufgabe
Nehmen Sie die Bilder 2A und 2B auf dem Extrablatt. Die Fotos zeigen zwei verschiedene
Urlaubstypen.
Sehen Sie sich die Bilder an und vergleichen Sie sie im Detail.
Folgende Punkte können Ihnen behilflich sein:
ƒ
Umgebung/Umwelt
ƒ
Teilnehmer
ƒ
Aktivitäten
ƒ
Abenteuer
ƒ
Vorteile/Nachteile der Urlaubstypen
ƒ
Sonstiges
2. Aufgabe
Äußern Sie sich zu der folgenden Aussage und begründen Sie Ihre Meinung. Folgende Punkte
können Ihnen behilflich sein:
ƒ
ƒ
Stimmen Sie oder stimmen Sie nicht mit der Aussage überein? Warum?
Führen Sie ein Beispiel an und/oder erzählen Sie über Ihre Erfahrungen.
“Junge Menschen verbringen ihren Urlaub aktiv. Die ältere Generation bevorzugt meist
einen passiven Urlaub.”
38
37
3. TEIL
Elektronik
In diesem Teil der Prüfung sollen Sie über elektronische Geräte sprechen. Stellen Sie sich
folgende Situation vor:
Sie haben die Aufgabe bekommen, eine Liste der für die Menschheit bedeutendsten
technischen Erfindungen der Gegenwart zu erstellen und diese Liste dann im Deutschunterricht
zu präsentieren. In der Tabelle finden Sie die Erfindungen, die Sie ordnen sollen.
Erstellen Sie die Liste und begründen Sie die Reihenfolge.
technische Erfindungen:
– Mobiltelefon
– DVD-Player
– Fernsehen
– Internet
– Computer
– GPS-Navigation
Folgende Punkte können Ihnen behilflich sein:
ƒ
Entstehung
ƒ
Beschreibung der Geräte
ƒ
Funktion/Zweck
ƒ
Nutzbarkeit für die Gesellschaft
ƒ
Vorteile/Nachteile der Erfindungen
ƒ
Sonstiges
4. TEIL
Ferienjob
In diesem Teil der Prüfung führen Sie mit dem Prüfer ein Gespräch. Stellen Sie sich folgende
Situation vor:
Sie und Ihre Freundin/Ihr Freund (Prüfer) haben vor, zwei Monate in Deutschland zu arbeiten.
Diskutieren Sie mit ihr/ihm die Arbeitsmöglichkeiten.
Auf dem Extrablatt finden Sie drei Bilder von möglichen Arbeiten (4A–4C). Sie können aber auch
einen anderen Job vorschlagen. Nennen Sie dabei Vorteile und Nachteile der Arbeitsmöglichkeiten.
Schließlich sollten Sie sich mit Ihrer Freundin/ihrem Freund (Prüfer) auf einen Job einigen.
Beginnen Sie das Gespräch mit Ihrem Vorschlag.
Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein:
ƒ
Grund des Ferienjobs
ƒ
Fremdsprachenkenntnisse
ƒ
Arbeitszeit
ƒ
Geld/Gehalt
ƒ
Unterkunft/Verpflegung
ƒ
Sonstiges
39
38
2. TEIL
Urlaub
2A
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Umgebung/Umwelt
Teilnehmer
Aktivitäten
Abenteuer
Vorteile/Nachteile der Urlaubstypen
Sonstiges
2B
40
39
4. TEIL
Ferienjob
4B
4A
4C
Sonstiges?
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Grund des Ferienjobs
Fremdsprachenkenntnisse
Arbeitszeit
Geld/Gehalt
Unterkunft/Verpflegung
Sonstiges
41
40
KATALOG NAJDETE KE STAŽENÍ NA STRÁNKÁCH: www.cermat.cz
www.m2010.cz
Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky
ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK
VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI
Platnost: od školního roku 2009/2010
Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Schváleno: MŠMT dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3237/2008-2/CERMAT
Vydáno: březen 2008