docZDE
download 
Stížnost Transkript
ZDE
Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky Makroekonomická analýza posledních 4 let Švýcarské konfederace Obsah 1 © Martin Dlask 2012 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky Obsah 1 Obecné údaje ................................................................................................................................................ 1-3 1.1 Obecné informace, politické uspořádání ............................................................................................ 1-3 1.2 Národy a jazyky .................................................................................................................................. 1-3 1.3 Nadnárodní spolky .............................................................................................................................. 1-3 1.4 Průmysl ............................................................................................................................................... 1-3 2 Human development index a další ekonomické indexy .............................................................................. 2-4 3 Hrubý domácí produkt ................................................................................................................................. 3-5 4 5 3.1 Vývoj HDP ......................................................................................................................................... 3-5 3.2 Rozloţení HDP ................................................................................................................................... 3-6 Peníze, měnová politika .............................................................................................................................. 4-6 4.1 Měnová báze a měnové agregáty M1,M2,M3 .................................................................................... 4-6 4.2 Platidlo................................................................................................................................................ 4-8 4.3 Měnový kurz ....................................................................................................................................... 4-8 4.3.1 Počátky nadhodnocování Franku ............................................................................................... 4-8 4.3.2 Situace v roce 2011 .................................................................................................................... 4-8 4.3.3 Vývoj letos ................................................................................................................................. 4-9 4.3.4 Vhled do budoucnosti ................................................................................................................ 4-9 4.3.5 Vývoj kurzu v průběhu posledních 4 let .................................................................................... 4-9 Nezaměstnanost ......................................................................................................................................... 5-10 5.1 Podpora v nezaměstnanosti............................................................................................................... 5-12 6 Inflace ........................................................................................................................................................ 6-12 7 Platební bilance ......................................................................................................................................... 7-13 8 Exportované a importované zboţí ............................................................................................................. 8-14 9 8.1 Export ze Švýcarska ......................................................................................................................... 8-14 8.2 Import do Švýcarska ......................................................................................................................... 8-14 Vývoj měnově politické úrokové míry ...................................................................................................... 9-15 Fiskální politika .................................................................................................................................. 10-15 10 10.1 Státní dluh ....................................................................................................................................... 10-15 10.2 Státní rozpočet ................................................................................................................................ 10-17 10.3 Daňový systém ............................................................................................................................... 10-18 10.3.1 Daňové zatíţení...................................................................................................................... 10-18 10.3.2 Rozdělení daní ....................................................................................................................... 10-18 10.3.3 DPH ....................................................................................................................................... 10-18 10.3.4 Daň z příjmu .......................................................................................................................... 10-19 10.4 Sociální pojištění ............................................................................................................................ 10-19 11 Shrnutí ................................................................................................................................................. 11-19 12 Zdroje, reference ................................................................................................................................. 12-20 Obsah 2 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky 1 Obecné údaje 1.1 Obecné informace, politické uspořádání Švýcarská konfederace je středoevropský stát skládající se z 26 spolkových států – kantonů. Tyto celky jsou navzájem autonomní, kaţdý má dokonce vlastní parlament, zákony i rozpočet. Mimo to existuje také společná federativní vláda (Národní rada a Rada států). Ve Švýcarsku ţije 8 milionů obyvatel, z toho tvoří více neţ 20% cizinci. Švýcarsko je tradičně rozdělováno do jazykových oblastí kvůli tomu, ţe jsou zde ustanoveny 4 oficiální jazyky. 1.2 Národy a jazyky Největší národnostní skupinu tvoří Švýcaři, jejichţ rodný jazyk je buď švýcarská němčina, francouzština, italština nebo rétorománština. Mezi cizince patří zejména přistěhovalci z muslimského světa, Albánie a Chorvatska, ale také občané Evropské unie, kteří sem přijeli za prací - z Německa, Estonska nebo také z České republiky. Zajímavé také je, ţe téměř 90% obyvatelstva je věřících – největší část tvoří katolíci s protestanty, ale díky přistěhovalcům roste i podíl islámu. 1.3 Nadnárodní spolky Švýcarsko je vyspělá země, která není na rozdíl od většiny okolních států členem Evropské unie, patří však do schengenského prostoru, OSN a dalších světových a evropských organizací. Ve Švýcarsku mají sídlo také významné organizace jako je třeba Červený kříţ, nebo Společnost národů. Sídlo zde má také několik významných mezinárodních bank. 1.4 Průmysl Švýcarsko sice nemá mnoho nerostných zdrojů, přesto jeho průmysl patří k nejvyspělejším na světě. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví patří zejména strojírenství ve formě výroby obráběcích strojů, chemický průmysl a potravinářství. Největší příjmy však plynou státu z obchodní činnosti a různých finančních sluţeb. Neméně významnou roli zastává také turistika a cestovní ruch. Obecné údaje 3 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky 2 Human development index a další ekonomické indexy Švýcarsko je v pořadí jedenáctá země s nejvyšším indexem lidského rozvoje. Jeho hodnota je v současné době kategorizována jako velmi vysoká i přesto, ţe jiţ od roku 2010 HDI mírně klesá. Index lidského rozvoje je nyní roven 0.903 jak uvádí [1], nejvyšší hodnotu tvoří vyspělé zdravotnictví (tzv. Health index) následované vysokou kvalitou vzdělání (tzv. Education index). Následující graf ukazuje vývoj HDI za posledních 5 let: Graf 1: Vývoj HDI Švýcarska v letech 2007-2011 0,91 0,9 HDI 0,89 0,88 Švýcarsko 0,87 OECD 0,86 0,85 2008 2009 2010 2011 čas Jak můţeme vidět, Švýcarské HDI je vyšší v porovnání s průměrným HDI zemí OECD, jeţ je Švýcarsko členem. Index HDI závisí na mnoha demografických, finančních a sociálních faktorech. Faktory, které se mi zdály zajímavé, uvádím v následující tabulce: Průměrná délka ţivota 82.3 let Podpora zdravotnictví Průměrná doba vzdělávání Gramotnost 6,7% HDP 11 let 99,5% Očekávaná průměrná doba vzdělávání nynějších studentů 15.6 let Mnoţství CO2 v ovzduší na osobu Plocha zalesněných oblastí 1.5 tun 30% rozlohy Tabulka 1: Zajímavé faktory ovlivňující výpočet HDI HDI však silně ovlivňují také další vlivy (například kriminalita, bezpečnost, důraz na ţivotní prostředí) a indexy (index chudoby MPI a index genderové nevyváţenosti GII). Mezi další indexy jiţ nezávisející na indexu lidského rozvoje patří například Big Mac index. Švýcarsko je zemí s dlouhodobě nejvyšší „cenou Big Macu“ s cenou 6,90$ jak je uvedeno v [2]. Human development index a další ekonomické indexy 4 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky 3 Hrubý domácí produkt 3.1 Vývoj HDP HDP Švýcarska v současné době činí dle [3] 573,3 miliard $. Při přepočítání na jednoho obyvatele tedy činí 71 600 $. Za posledních deset let se jeho hodnota téměř zdvojnásobila, a po celou dobu rostlo zrychlujícím se tempem s výjimkou meziročního poklesu v období přelomu let 2008 a 2009. Jeho vývoj za poslední 4 roky je zachycen v následující tabulce. Y C G I EX IM 2007 516176 297897 56032 109094 275745 222522 2008 527348 301478 54634 109304 283667 221802 2009 517134 306798 56412 102534 261899 210191 2010 532822 311578 56822 108044 282198 225690 2011 543090 315429 57940 112071 292922 235236 Tabulka 2: HDP dle [4] v milionech švýcarských franků Dle výdajového modelu je HDP (Y) obecně rovno součtu C+I+G+(EX-IM), kde C představuje spotřebu jednotlivých domácností ([4]: označeno Konsum der Haushalte), G přestavuje spotřebu státu ([4]: označeno Staatskonsum), I označuje investice, EX celkový export a IM celkový import do země. Díky znalosti obou hodnot můţeme zjistit čistý export NX. Vztah všech těchto veličin je nejlépe vidět z následujícího grafu: Graf 2: Vývoj HDP a jeho složek za poslední 4 roky HDP v milionech CHF 600000 500000 400000 Y 300000 C 200000 G I 100000 NX 0 2007 2008 2009 2010 2011 čas Největší podíl na hrubém domácím produktu má spotřeba domácností, která tvoří 56%, dále investice, které tvoří přibliţně 20% jeho hodnoty, a také vládní výdaje a čistý export, jeţ jsou navzájem srovnatelné a tvoří kaţdý 12% celkového průměrného HDP. Hrubý domácí produkt 5 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky 3.2 Rozložení HDP Největší sloţkou HDP jsou sluţby, které tvoří 71,5% jeho hodnoty, z toho tvoří více neţ 15% bankovnictví. Dále následuje průmysl s 27,5% a nejmenší podíl má zemědělství s 1%. Mezi sluţby, které tvoří nejvýznamnější část hrubého domácího produktu, patří zejména sluţby finanční, právní a turistika (ubytování, stravování). 4 Peníze, měnová politika 4.1 Měnová báze a měnové agregáty M1,M2,M3 Definice měnových agregátů ve Švýcarsku je trochu rozdílná od definice, která je platná například pro Českou Národní banku. Jak je podrobně uvedeno v [6], Švýcarská národní banka pouţívá následující ukazatele pro výpočet měnových agregátů a značí je čísly od 1 do 8: pořadové číslo 1 2 volný překlad Hotovostní transakce Vklady na běţné účty 3 Transakční náklady 4 5 6 7 8 Index M1 Vklady na spoření Index M2 Termínované vklady Index M3 německý ekvivalent Bargeldumlauf Sicht-einlagen Einlagen auf Transaktionskosten Geldmenge M1 Spar-einlagen Geldmenge M2 Termin-einlagen Geldmenge M3 Tabulka 3: Definice měnových agregátů Švýcarské národní banky Je vidět, ţe je definice měnových agregátů tak trochu rekurzivní (dle [7]), jelikoţ k výpočtu M3 je zapotřebí znát M2, a k výpočtu M2 je zase zapotřebí znát M1. Švýcarská národní banka má definovaný měnový agregát M0 označovaný jako „Notenbankgeldmenge (Geldbasis)“, coţ by se dalo přeloţit jako peněţní emise (měnová báze). Hodnotu jednotlivých indexů přehledně shrnuje následující tabulka, která je převzata a přeloţena z [8]. 2007 2008 2009 2010 2011 hotovostní transakce 35 956 37 503 41 703 43 769 47 090 vklady na běţné účty 140 804 144 557 225 582 257 332 281 224 transakční náklady 92 164 91 019 109 914 116 366 124 940 INDEX M1 268 923 273 078 377 199 417 467 453 253 vklady na spoření 181 621 170 070 212 098 232 218 246 728 INDEX M2 450 545 443 148 589 296 649 685 699 981 termínované vklady 162 239 182 862 72 721 54 456 52 677 INDEX M3 612 783 626 010 662 017 704 141 752 658 Tabulka 4: Měnové báze M1,M2,M3 Index M1 byl posledních 5 let rostoucí a jeho hodnota se zvedla celkem o 68%, taktéţ indexy M2 i M3 musely růst, jelikoţ jsou odvozené dle zmíněné definice za pomoci indexu M1. Peníze, měnová politika 6 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky Měnová báze za poslední tři roky prudce vzrostla, její vývoj oproti průměru Evropské unie (Euroraum) a USA (Vereinigte Staaten) je zobrazen na následujícím grafu, který je převzat z [9]: Obrázek 1: vývoj měnové báze ve Švýcarsku (svislá osa - procenta) Je patrné, ţe vzrůst měnové báze během několika měsíců o 400% není příliš obvyklý. Detailnější vývoj měnové báze pouze pro Švýcarsko je vidět z následujícího grafu, který je převzat z [10] : Obrázek 2: Vývoj měnové báze (Notenbankgeldmenge – Geldbasis) ve Švýcarsku Takový vývoj určitě není běţný, a tudíţ bude tento nárůst diskutován v kapitole o měnovém kurzu. Pro zajímavost, k září 2012 činila měnová báze jiţ 476 miliard CHF. Peníze, měnová politika 7 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky 4.2 Platidlo Oficiální platidlo Švýcarské konfederace je švýcarský Frank, který má mezinárodní značku CHF. Jeden Frank dále sestává ze 100 centů (švýcarsky „Rappen“). Tato měna se nepouţívá jen ve Švýcarsku, je také oficiální měnou Lichtenštejnska. Nikde jinde se však Franky oficiálně neplatí. Zajímavostí můţe být, ţe švýcarská platidla jsou jako jediná na světě kryta zlatem Švýcarské národní banky a to do výše 40% své hodnoty. 4.3 Měnový kurz 4.3.1 Počátky nadhodnocování Franku Jiţ od doby zavádění Eura byl povaţován švýcarský Frank za jednu z nejstabilnějších měn a byl také často přezdíván jako „přístav jistoty“ pro investory a podnikatele. Ekonomická krize mezi roky 2007 a 2008 tento status nijak nenarušila, a proto si udrţoval aţ do května 2010 stabilní kurz. V roce 2010 se začaly objevovat problémy s enormní zadluţeností států Eurozóny (zejména Řecka) a Spojených států amerických, jejichţ dluh překročil hodnotu jejich tehdejšího domácího produktu. Tudíţ začala švýcarská měna extrémně posilovat a začalo docházet k její vysoké poptávce. Její hodnota se zvýšila téměř o 30% oproti Euru a o 25% vůči americkému dolaru. 4.3.2 Situace v roce 2011 Švýcarská národní banka (SNB) chtěla zavést některá opatření tak, aby nadhodnocování švýcarského franku zastavila. Proto jiţ na počátku roku 2011 začala zvyšovat objem peněz v ekonomice a tím také zvyšovat měnovou bázi kvůli hrozící deflaci. Došlo také k nákupu zahraničních cenných papírů. V průběhu roku 2011 se švýcarská centrální banka rozhodla intervenovat proti silné domácí měně a stanovila, ţe kurz franku vůči euru nesmí být silnější neţ 1,20 CHF. To také dle očekávání způsobilo, ţe během chvíle oslabil jeden Frank o téměř 10% a také začala klesat cena zlata. Předtím stálo jedno Euro 1,1 Franku, po zafixování kurzu se oslabil na 1,21 Franku. Toto opatření samo sebou přineslo posilování ostatních měn, zvláště těch zemí, které jsou v Eurozóně, ale ještě nezavedly Euro (Polsko, Maďarsko). Centrální banka ve snaze chránit ekonomiku před negativními dopady příliš silného kurzu sníţila úrokovou sazbu na 0,25%. Negativním důsledkem tohoto činu bylo, ţe se země začínala pomalu stávat méně důvěryhodnou pro investory. Peníze, měnová politika 8 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky 4.3.3 Vývoj letos Posilující Frank byl také velkou překáţkou pro exportně orientovanou švýcarskou ekonomiku, jelikoţ se vyváţené výrobky enormně prodraţovaly. SNB utratila na intervencích mezi roky 2010 a 2011 více neţ 20 miliard Franků tak, aby posilování nebylo tak razantní (více v [11]]). Intervence však musely být častější a čím dál tím intenzivnější. Pokaţdé, kdyţ posílil Frank nad stanovenou hodnotu 1.20, začala SNB prodávat Frank a nakupovat Eura. Tím vţdy došlo k jeho poklesu na stanovou kvótu. V roce 2012 však náklady narostly aţ na desítky miliard Franků měsíčně. Opačný efekt mělo posílení i nepříliš do té doby silných měn jako norské koruny nebo australského dolaru. SNB tak prozatím nezbývá nic jiného, neţ zvolenou hladinu přes rostoucí náklady nadále bránit a devizové rezervy tak dále porostou stejně jako zásoby Eura, s kterým banka nebude nijak operovat. 4.3.4 Vhled do budoucnosti Jedinou moţnou záchranou by bylo okamţité vyřešení krize Eurozóny a počátky posilování Eura oproti ostatním měnám. V případě, ţe Euro neposílí, utrpí SNB i ostatní komerční banky vysoké újmy. Ţádná jiná moţnost v současné chvíli není, jelikoţ díky vysokým nákladům a zvyšování peněţní báze začne v brzké době pomalu zdraţovat i cena výrobků, jinými slovy se bude zvyšovat cenová hladina. A to by znamenalo pro Švýcarskou ekonomiku ještě větší ránu. 4.3.5 Vývoj kurzu v průběhu posledních 4 let Z následujícího grafu závislosti Franku na Euru je vidět, ţe Frank od roku 2009 posiloval tak, ţe se v červnu dostal na rekordní hranici, kdy 1,10 švýcarského Franku odpovídalo jednomu Euru. Graf 3: Vývoj švýcarského Franku za poslední 3 roky; zdroj [12] Peníze, měnová politika 9 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky Jak bylo popsáno, v této chvíli došlo k fixaci tohoto kurzu na maximální hranici 1,20. I proto je vidět, ţe kurz fluktuuje právě okolo této hranice. Nynější kurz (listopad 2012) je uveden v následujícím grafu (převzato z [13]). Je zde ukázáno, kolik Franků se dalo koupit za jednu jednotku cizí měny. 5 Nezaměstnanost Hodnota nezaměstnanosti ve Švýcarsku je dlouhodobě na velice nízké úrovni. Vývoj nezaměstnanosti shrnuje podrobně následující graf převzatý z [13]: Graf 5: Vývoj nezaměstnanosti ve Švýcarsku v tisících obyvatel, vysv.:Stellensuchende – hledající volnou práci, Arbeitslose – nezaměstnaní, Saisonberenigt – bez ohledu na sezónní nezaměstnanost Nezaměstnanost 10 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky Nezaměstnanost se v současné době pohybuje kolem 2,1%. Nejčastěji hledají práci čerství absolventi vysokých škol, tedy lidé ve věkovém rozmezí od 25 do 29 let. Průměrná doba bez zaměstnání jsou 2 měsíce, tedy většina lidí najde práci většinou během tohoto období. Jen 0,2% tvoří dlouhodobě nezaměstnaní lidé. Nejvíce nezaměstnaných je v sektoru sluţeb, kteří tvoří 80% veškeré nezaměstnanosti. Zpravidla jde o oblast pohostinství, potravinářství a sociálních sluţby. Dlouhodobě je nejmenší nezaměstnanost v oblasti strojírenství a informatiky. Zajímavý můţe být fakt, ţe přibliţně stejný počet cizinců ţijících ve Švýcarsku a rodilých Švýcaři hledá v současné době práci, jejich podíl je tedy přibliţně 1:1. Aktuální míru nezaměstnanosti v jednotlivých kantonech (říjen 2012) je moţné vidět na následujícím obrázku: Obrázek 3: Nezaměstnanost ve Švýcarsku dle jednotlivých kantonů Největší nezaměstnanost je na jihozápadě země, kde často přesahuje hodnotu 4%. Naopak nejmenší nezaměstnanost je ve vnitrozemí a u hranic s Lichtenštejnskem, Rakouskem a Německem. Nezaměstnanost u hranic s Itálií a Francií můţe být způsobena větším počtem cizinců z Itálie a Francie v těchto oblastech, a jelikoţ, jak jsem jiţ zmínil, je poměr nezaměstnaných Švýcarů (po celé zemi) a cizinců přibliţně 1:1, můţe být právě toto důvodem Nezaměstnanost 11 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky zvýšené nezaměstnanosti v těchto oblastech. 5.1 Podpora v nezaměstnanosti Výše podpory v nezaměstnanosti se ve Švýcarsku odvíjí od toho, jak dlouho byl příjemce podpory předtím zaměstnaný. Minimální doba předchozí práce musí být alespoň 12 měsíců. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí ve formě denních příspěvků standardně na 400 dnů od dne ztracení práce ve výši 70% svého bývalého platu. V případě, ţe délka předchozího zaměstnání překročila 18 měsíců, má příjemce podpory dokonce právo na její pobírání během následujících 520 dnů. Výjimku tvoří lidé, kteří pracovali méně neţ 12 měsíců a práci ztratili kvůli nemoci nebo kvůli tomu, ţe si museli doplnit vzdělání. Těmto se potom vyplácí podpora aţ na 260 dní, ale procentní podíl oproti standardní výši podpory je však niţší. Sedmdesát procent ze mzdy však nemusí být vyplaceno vţdy – je zde stanoven limit na 10 500 Franků (asi 220 tis. Kč) měsíčně. 6 Inflace V současné době (listopad 2012) činí inflace ve Švýcarsku -0,22% (zdroj [14]), jedná se tedy o mírnou deflaci. Inflace klesala za poslední roky přibliţně o 0,5% ročně a do záporných hodnot přestoupila jiţ na konci roku 2010, kdy došlo k poklesu na průměrnou hodnotu – 0,5%. V současné době je těsně pod nulovou hranicí a Švýcarská národní banka odhaduje, ţe by se v roce 2013 mohla opět její průměrná hodnota dostat do kladných čísel a vyrůst na hodnotu 0,5%. Graf 6: Vývoj inflace ve Švýcarsku 2,5 2 procenta 1,5 1 Inflace 0,5 0 -0,5 -1 2007 2008 2009 2010 2011 2012 čas Jak se můţeme dočíst například v [15], vývoj inflace ve Švýcarsku je úzce spojen nejen s fixním kurzem měn, který je rozebrán v kapitole 4.3, ale také s úrokovou mírou SNB. Inflace 12 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky Jelikoţ je inflace záporná, můţe to přinášet krátkodobě určité výhody jako to, ţe se uloţené peníze budou „samy od sebe“ zhodnocovat a nebo také to, ţe dojde k výraznému poklesu cen. Proč se tedy obávat deflace? Problém můţe být v půjčování peněz. Pokud někdo půjčí peníze, nebude hned vědět, jak nastavit úrok tak, aby to pro něho bylo stále výhodné. Takový úrok bude vysoký, dokonce by měl růst s časem vzhledem k rostoucí deflaci. To znamená, ţe dluţník bude v průběhu času dluţit čím dál tím víc. Tato zátěţ se bude čím dál tím více prohlubovat a můţe dojít i ke krachu zadluţené osoby z důvodu neschopnosti splácet. To je také důvod proč není výhodná ani inflace ani deflace. Teoreticky nejlepším bodem je 0% inflace, ke které nyní Švýcarsko nemá daleko, a tudíţ pro něho nejsou vyhlídky v tomto směru vůbec špatné v případě, ţe se zmíněné prognózy vyplní. 7 Platební bilance Následující tabulka byla převzata a přeloţena z webu SNB ze stránky [16]: Údaje v milionech švýcarských Franků Běžný účet Zboţí Sluţby Práce a Kapitál Náhrady zaměstnanců Výnosy z investic 2008 11,8 15,1 50,2 -39,4 -13,2 -26,2 2009 58,5 16,4 45,9 9,3 -13,6 22,9 2010 81,9 13,2 49,1 32,3 -16,9 49,2 2011 61,5 14,4 45,6 13,3 -18,5 31,8 Kapitálový účet Přímé investice Přímé investice do zahraničí Přímé investice do Švýcarska Portfoliové investice Do zahraničí Do Švýcarska Saldo derivátů Ostatní investice Rezervy -9 -32,7 -49,1 16,4 -38,5 -71,3 32,8 7,4 59 -4,1 -21,9 2,5 -28,7 31,2 -32,1 -40,3 8,3 2,5 51,9 -46,8 -106,4 -49,7 -71,3 21,6 31 7,9 23,1 1,3 48,9 -137,8 -46 -34,8 -37,4 2,7 -16,9 3 -20 4,2 44,2 -42,6 0,9 -32,8 Tabulka 5: Platební bilance Švýcarska 29,1 -14,1 Saldo chyb a opomenutí Můţeme si všimnout, jaké následky mělo zmiňované enormní posilování švýcarského franku na platební bilanci této země. Co se týká investic, tak ty byly nejvyšší v roce 2009, kdyţ došlo ke krizi Eurozóny a měna ještě nedosahovala rekordní síly. Po prodělání opatření, které Platební bilance 13 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky zavedla SNB, došlo k razantnímu sniţování investic ze zahraničí – například portfoliové investice do Švýcarska dosáhly dokonce záporných hodnot. Na druhou stranu švýcarský export v roce 2011 a i na počátku roku 2012 byl velice vysoký. Jak se můţeme z tabulky dočíst, nebo například podrobněji v [17], rozdíl mezi importem a exportem byl v roce 2011 o miliardu Franků vyšší neţ rozdíl v roce předchozím. 8 Exportované a importované zboží 8.1 Export ze Švýcarska Ze Švýcarska se exportují zejména výrobky přesného strojírenství – měřicí přístroje, brusná a řezná zařízení, obráběcí stroje, drahé hodinky značky Rolex, Swatch nebo Tissot. Dále mnoho výrobků potravinářského průmyslu, jako například - švýcarský Ementál, vyráběný poblíţ Bernu - čokoláda, známé značky jako Tobler, Lindt - sýrové fondue Nachází se zde také největší potravinový koncern na světě – Nestlé, vyrábějící sladkosti, čokoládové tyčinky, kávu Nescafé a další výrobky z kakaa. Známá je také značka noţů Victorinox, coţ je firma vyrábějí víceúčelové noţe nejen pro osobní pouţití, ale také dokonce pro Švýcarskou armádu. Za povšimnutí stojí také vývoz elektřiny ze Švýcarska. Švýcarsko disponuje jednak mnoţstvím vodních a přečerpávacích elektráren v oblasti Alp, ale také pěti jadernými elektrárnami. Do nedávna byl významným exportérem elektřiny, jelikoţ výkon jaderných elektráren tvořil více neţ 50% celkového výkonu všech elektráren v zemi. V příštím roce se měla začít stavět další JE na západě Švýcarska, která by byla druhou největší elektrárnou, avšak po nehodě ve Fukušimě se stavba odloţila a posléze schválil Švýcarský parlament zákon o odstavování jaderných elektráren. 8.2 Import do Švýcarska Do Švýcarska se dováţí[18] zejména výrobky chemického průmyslu - léky, parfémy a další chemikálie. Dále také automobily, zejména německé značky jako Audi nebo Volkswagen. Výrazný je také import výrobků textilního průmyslu – oblečení, drahých vláken a textilií. Exportované a importované zboží 14 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky Dováţenou poloţkou jsou také nerostné suroviny, jelikoţ nimi Švýcarsko příliš nedisponuje. To je také důvod, proč jsou vodní a jaderné elektrárny v převaze oproti tepelným. 9 Vývoj měnově politické úrokové míry Švýcarská národní banka pouţívá jako svoji hodnotu úrokové míry tříměsíční mezibankovní sazbu LIBOR[19],[20]. To je úroková míra, za kterou si banky v eurozóně, ve Velké Británii nebo USA mezi sebou navzájem půjčují. V současné době je kvůli zafixovanému kurzu Eura a Franku úroková míra sníţena na dlouhodobé minimum. To nyní znamená nejvýše hodnotu 0,25%. Jak se měnila úroková míra od roku 2006, je přehledně zobrazeno v následujícím grafu, jehoţ data byla zjištěna z [21]. Graf 7: Vývoj úrokové míry SNB 3,00% procenta úrokové míry 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Opět je zde vidět souvislost s krizí Eurozóny. Ještě v roce 2008 byla úroková míra vysoko na 2,75%, ale jiţ na začátku roku 2009 prudce klesla nejdříve na úroveň 0,5% a potom se ještě o polovinu zmenšila. Prognózy navíc odhadují, ţe by se v krátkém časovém horizontu neměla úroková míra SNB příliš měnit. 10 Fiskální politika 10.1 Státní dluh Švýcarský stát hospodaří kupodivu se záporným schodkem státního dluhu. Jiţ od roku 2004, kdy dluh dosáhl nejvyšší hranice 245 miliard švýcarských Franků, se rok od roku sniţuje přibliţně o 4%. Jedinou výjimkou se staly opět roky 2010 a 2011 kde jiţ nebyl pokles státního dluhu tak patrný, avšak v meziročním období došlo k jeho sníţení. Nejvyšší dluh v roce 2004, Vývoj měnově politické úrokové míry 15 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky kdy tvořil přes 50% hrubého domácího produktu, nyní klesá tak, ţe se dostal na hodnotu 35% HDP. Odhady tvrdí, ţe i přes stav nynější ekonomiky bude schodek klesat i v následujících letech. Následující tabulka[22] shrnuje dluh ve Švýcarsku a ukazuje, v jaké oblasti je nejvyšší: v milionech CHF 2007 2008 2009 2010 2011 Celkový státní dluh 226 014 222 485 209 018 208 210 206 275 Spolkový dluh 120 873 121 429 110 703 109 962 110 200 Kantonální dluh 60 798 56 067 52 843 52 457 50 435 Obecní dluhy 44 177 44 894 45 311 45 787 45 572 Sociální pojištění 4 966 4 195 5 762 7 404 6 068 Dluh na obyvatele 29 666 29 299 27 139 26 742 26 230 Podíl na HDP v % 41,8 39,2 37,7 36,3 35,0 Tabulka 6: Dluh Švýcarské konfederace Díky dlouhodobé konjunktuře během minulých let a také tomu, ţe lidé ve Švýcarsku více spořili[23], neměl dopad krize na vliv státního zadluţení ţádný efekt, ba dokonce se dluh i v průběhu krize postupně sniţoval. V ostatních zemích Evropské unie však docházelo k vysokým nárůstům státních dluhů. Z hlediska dlouhodobého (v řádu desítek let) se předpokládá, ţe se však státní dluh bude čím dál tím zvětšovat a v průběhu 60 let se odhaduje, ţe se zvýší o 26 000 Franků na obyvatele. To by znamenalo vůči současným hodnotám přibliţně dvojnásobek. Jak přesně se vyvíjel podíl státního dluhu na jednoho obyvatele je znázorněno na následujícím grafu: Graf 8: Vývoj státního dluhu v procentech HDP podíl na HDP v procentech 44,0 42,0 40,0 38,0 36,0 34,0 32,0 30,0 2007 2008 2009 2010 2011 Tato závislost je téměř lineární a dluh se průměrně vţdy sniţoval o 2% HDP. Fiskální politika 16 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky 10.2 Státní rozpočet Jiţ od roku 2008 státní rozpočet hospodaří s úsporami. Příjmy v tomto roce začaly převyšovat výdaje a to je také důsledek toho, ţe celkový státní dluh Švýcarska začal klesat. Údaje uvedené v této kapitole jsou ještě mnohem podrobněji rozebrány v [27]. Největším příjmem státního rozpočtu je z DPH, které tvoří 33% jeho hodnoty, další jeho významné sloţky tvoří přímé daně a daň z nákupu pohonných hmot. Celkové příjmy 64 540 Přímé daně 18 625 Sráţková daň 3 700 Razítková daň (šeky) 2 950 DPH 21 960 Daň na pohonné hmoty 5 100 Tabáková daň 2 212 Příjmy z dopravy 1 570 Cla 1 070 Daň z výhry 432 Ekologická daň 151 Regálie a koncese 1 420 Další finanční příjmy 1 440 Příjmy z investic 710 Tabulka 7: Příjmy státního rozpočtu v milionech Franků v roce 2011 Následující tabulka vykazuje výdaje Švýcarské vlády v letošním roce. Je nyní jasné, proč je v této zemi tak vysoká gramotnost a kvalitní silniční síť – výdaje na vzdělání a dopravu dohromady tvoří více neţ 25% celkových výdajů. Celkové výdaje 59 266 Státní instituce 2460 Bezpečnost 910 Zahraniční vztahy 2 607 Státní správa 4 395 Vzdělání a výzkum 6 067 Kultura a volný čas 413 Zdravotnictví 228 Sociální blahobyt 18 454 Doprava 8 225 Ochrana ţivotního prostředí 1 140 Zemědělství 3666 Státní zaměstnanci, podniky 10 111 Tabulka 8: Výdaje státního rozpočtu v milionech Franků v roce 2011 Fiskální politika 17 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky 10.3 Daňový systém 10.3.1 Daňové zatížení Jednu z největších výpovědních hodnot co se týká daní, má například tzv. daňové zatíţení, coţ je poměr všech daňových příjmů na hrubém domácím produktu daného státu. Takovou definici pouţívá OECD a pravidelně její hodnotu zveřejňuje na svých stránkách. Ve Švýcarsku je toto daňové zatíţení rovno 29%. Pro srovnání s ostatními vyspělými evropskými státy – jejich daňové zatíţení je v současné době přes 35% HDP. 10.3.2 Rozdělení daní Systém daňových sazeb je velice sloţitý, jelikoţ díky tomu, ţe kaţdý kanton je do jisté míry nezávislý, si můţe stanovit také daně sám. V případě, ţe je změna daní oproti nastavenému standardu oprávněná a v souladu s ústavou, mohou si jednotlivé kantony nastavit jejich vlastní zdanění. Mezi takové variabilní daně patří například daň z příjmu, daň z kapitálu nebo daň z výhry. Pro demonstraci, jak je podrobně vidno třeba i ze statistik [26], největší zdanění výher (například ve Sportce nebo v kasinu) má Ţeneva s 10%, zatímco nejmenší zdanění má v tomto ohledu kanton Schwyz s necelými třemi procenty. Daň z kapitálu je také odlišná, pro příklad v Basileji činí 5,25%, zatímco v kantonu Uri tato daň není vůbec zavedena (je 0%). 10.3.3 DPH Daň z přidané hodnoty je na rozdíl od ostatních specifičtějších daní samozřejmě jednotná po celém území. Tato daň je podstatně niţší, neţ v ostatních částech Evropy. Daň byla naposledy změněna v lednu 2011 a následující tabulka ukazuje její nynější hodnotu v závislosti na nakupovaném statku: statek sazba DPH potraviny, nápoje, knihy 2,5 % sluţby v hotelnictví 3,8 % základní sazba 8% ubytování Tabulka 9: výše DPH ve Švýcarsku Fiskální politika 18 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky 10.3.4 Daň z příjmu Daň z příjmu fyzických osob se pohybuje od 7,2% do 15,5% a její výše je závislá na příjmu daněné osoby. Obecně samozřejmě platí, ţe čím větší mzda, tím větší zdanění, ovšem platy jsou rozděleny do kategorií podle jejich velikosti v závislosti na aktuálním průměrném platu v zemi. Plat tvoří x % průměrné mzdy Daň pod 66,6% (66,6%,100%) (100%,133,3%) nad 133% 7,2 % 10,5 % 13,2 % 15,5% Tabulka 10: Zdanění příjmu fyzických osob Centrální doporučená sazba daně z příjmu právnických osob se pohybuje okolo 8,5 %. Díky tomu, ţe si kantony mohou nastavovat svoje limity, mohou pouţívat i svoji místní sazbu daně z přidané hodnoty. 10.4 Sociální pojištění Sociální pojištění je ve Švýcarsku odváděno z hrubé mzdy, z níţ se odečítají jednotlivé poloţky, jejichţ sazba je většinou fixně stanovena. Jednu sloţku sociálního pojištění tvoří invalidní pojištění a pojištění ztráty výdělku, na které je odváděno více neţ 5% platu. Větší část tvoří penzijní pojištění, které tvoří průměrně 7,5% hodnoty platu osoby platící sociální pojištění, avšak tato hodnota můţe být rozdílná, jelikoţ závisí na pojišťovací společnosti. Příkladem největších pojišťovacích společností můţe být Zurich Financial nebo Swiss Re. Mezi další odvody patří zejména pojištění pro případ nezaměstnanosti, jehoţ hodnota je 1,25% pro výdělek do 112 600 CHF, nad tuto hranici se odvádí jiţ procenta 2. Poslední významnou sloţkou je úrazové pojištění, jehoţ hodnota je opět závislá na prováděné profesi, nicméně jeho průměrná hodnota je přibliţně 0,8%. Při sečtení těchto poloţek je zřejmé, ţe na odvody z hrubého platu spotřebují více jak 14% jeho hodnoty. 11 Shrnutí Švýcarsko je průmyslově vyspělý stát, který je jedním z největších bankovních center na světě. Jde o velice bohatou zemi, jelikoţ její HDP na jednoho obyvatele je na nejvyšších celosvětových příčkách. Švýcarská ekonomika je silně závislá na zahraničním obchodu a značně zapojená do mezinárodních finančních a úvěrových vztahů. Jeho měna je dlouhodobě povaţována za jednu z nejsilnějších měn vůbec, coţ má bohuţel v dnešní době negativní dopady na celou Švýcarskou ekonomiku. Shrnutí 19 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky Státní dluh Švýcarské konfederace je poslední 4 roky klesající, příjmy převaţují nad výnosy i přesto, ţe daňové zatíţení občanů je jedno z nejmenších v Evropě. Daň z přidané hodnoty, která tvoří největší část státních příjmů, dosahuje hodnoty 8%, coţ je hluboko pod evropským průměrem. V současné době je největším problémem posilování Franku v důsledku krize Eurozóny, kterou SNB řeší jednak nakupováním Eura a jednak sniţováním úrokové míry, aby zabránila deflaci. To částečně odrazuje investory, kteří se orientují spíše jiţ na evropské země, které ještě nepřijaly Euro za svoji státní měnu. Pokud se krize v Evropské unii nevyřeší brzo, bude do budoucna čím dál tím obtíţnější zabraňovat nynějšímu stoupajícímu trendu Franku a zabránit tak negativním vlivům v jeho ekonomice. 12 Zdroje, reference [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] http://hdrstats.undp.org/en/countries/profiles/CHE.html http://bigmacindex.org/2012-big-mac-index.html http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/04/02/01.html http://www.seco.admin.ch/themen/00374/00456/00458/index.html?lang=en http://www.indexmundi.com/switzerland/gdp_composition_by_sector.html http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/12/02/blank/kennzahlen/geldmen gen_m1__m2/jahreswerte.html http://de.wikipedia.org/wiki/Geldmenge http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/12/02/blank/kennzahlen/geldmen gen_m1__m2/jahreswerte.Document.21349.xls http://www.timepatternanalysis.de/Blog/2011/12/22/schweiz-geldbasis-verfunffacht/ http://www.snb.ch/ext/stats/statmon/pdf/defr/B1_Notenbankgeldmenge.pdf http://www.faz.net/aktuell/finanzen/vergroesserung-der-geldmengen-der-groesstesuender-ist-die-schweiz-11575302.html http://finance.yahoo.com/echarts?s=EURCHF%3DX+Interactive#symbol=;range=200 81119,20121116;compare=;indicator=volume;charttype=area;crosshair=on;ohlcvalues =0;logscale=off;source=undefined; http://www.seco.admin.ch/themen/00374/00384/index.html?lang=de&download=NHz LpZeg7t,lnp6I0NTU042l2Z6ln1acy4Zn4Z2qZpnO2Yuq2Z6gpJCGdHt,gWym162epY bg2c_JjKbNoKSn6A-http://de.global-rates.com/wirtschaftsstatistiken https://infocus.creditsuisse.com/app/article/index.cfm?fuseaction=openarticle&aoid=356332&lang=DE http://www.snb.ch/ext/stats/bop/pdf/de/1_1_Uebersicht_Zahlungsbilanz_der_CH.pdf http://www.blick.ch/news/wirtschaft/schweizer-exportwirtschaft-kann-2011-erneutzulegen-id1828765.html http://importers.sippo.ch/en http://www.icn.com/en/topstory/2012/06/14/snb-holds-interest-rate/index.html http://ekonomika.idnes.cz/svycarsko-kroti-silny-frank-srazilo-urokove-sazby-fx4-/ekozahranicni.aspx?c=A110803_110509_eko-zahranicni_vem Zdroje, reference 20 Zápočtová práce z předmětu MAK1 Martin Dlask Makroekonomická analýza Švýcarské konfederace za poslední 4 roky [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] http://www.global-rates.com/interest-rates/central-banks/central-bank-switzerland/snbinterest-rate.aspx http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/18/03/blank/key/schulden.html http://www.optimal-banking.ch/schuldenuhr.php http://www.oecd.org/switzerland/ http://www.euroekonom.cz/podnikani-eu-clanky.php?type=pg-podnikani-danesvycarsko http://www.estv.admin.ch/dokumentation/00079/00080/00736/index.html?download= NHzLpZeg7t,lnp6I0NTU042l2Z6ln1acy4Zn4Z2qZpnO2Yuq2Z6gpJCDdn19gWym16 2epYbg2c_JjKbNoKSn6A--&lang=de http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/18/22/publ.html?publicationID=4 533 Zdroje, reference 21
