Zpravodaj Obce Brloh 2011/3

Vážení spoluobčané,
dovolte mi, tentokrát opravdu krátce, přiblížit Vám dění na
Obecním úřadu, připomenout akce započaté, probíhající
a seznámit Vás s těmi plánovanými.
Letos jsme v naší obci oddávali snad šestnáct párů, pouze
jednou to bylo v obřadní síni našeho úřadu. Ostatní svatby
se uskutečnily na Kuklově. To nás přimělo k myšlence
zajistit tam lepší zázemí nejen pro tyto obřady, a tak, pokud
to zastupitelstvo schválí, od příštího roku bude vybírána
částka 500,- až 1000,- Kč nad zákonem stanovený rámec
poplatku za konání obřadu mimo „standardních podmínek“.
Z těchto peněz pak bude zajištěno vybavení pro obřady
(nový stůl, vhodnější lavičky, praktičtější koberec a možná
nová oddávací insignie), které budou důstojnějšími doplňky
k uskutečnění tak důležitého dne. Zbylé prostředky pak
budou shromažďovány ve fondu obnovy Kuklova na další
nutné zásahy k údržbě a záchraně tohoto kouzelného místa.
Věřím, že opatření, na kterých jsme se začátkem roku dohodli
s majiteli kuklovských chalup, přispěly ke klidnějším víkendům.
Velice děkuji těm, kteří se starají o sečení trávy v místě
a likvidaci odpadu z nově instalovaných odpadkových košů.
Ti z Vás, kteří občas jdou pro obědy přes školní dvůr, jistě
zaregistrovali opravené schody do jídelny. Myslím, že se
našim pracovníkům opravdu povedly. Druhé rekonstruované
schodiště je to u tělocvičny, používané spíše jako nouzové.
Staré bylo zbouráno a já doufám, že se tím částečně vyřeší
i situace s mokrým obvodovým zdivem v tomto místě.
Dokončení očekáváme v polovině října.
V zahradě MŠ vyrostla nad pískovištěm pergola, kterou uvítají
zejména děti, které si tam hrají a jejich dozor (nebojte pani
učitelky, na okno a zeď jsem nezapomněl).
Byly osazeny a zprovozněny dva radary pro měření rychlosti.
Část prostředků na jejich pořízení byla získána z dotace
Jihočeského kraje pro Mikroregion Podkletí. Věřím, že přispějí
k větší bezpečnosti silničního provozu v naší obci.
Započaly se práce na rekonstrukci autobusové čekárny. Jako
dodavatel stavby byla vybrána firma JICA s.r.o. ze Křemže,
která nabídla nejlepší cenu za realizaci. Stát by měla do
poloviny listopadu. Omlouváme se za komplikace lidem, kteří
ji využívali k čekání na spoj. Pak se tam doufám nebudete
štítit stát, ani sednout. Pevně doufám, že skupinky mládeže,
které zastávku využívají nad rámec jejího poslaní, se k ní
a jejímu okolí budou chovat slušně.
V týdnu od 3. října započne rekonstrukce silnice od pošty
k hasičárně. V souvislosti s tím je nutné provést rekonstrukci
vodovodního řadu v tomto místě, a proto je nutné počítat
s výpadky v dodávce vody v této oblasti. Oprava silnice,
osazení obrubníků a vyřešení problémů s dešťovou vodou
zajistí výherce poptávkového řízení, společnost Swietelsky.
strana 2
S tamními obyvateli jsem se před vyhlášením poptávkového
řízení dohodl, jak bude konečné řešení vypadat, a podařilo
se nám dohodnout i na obnově zeleného parku před
pastouškou. Měla by to být součást klidové zóny, vznikne zde
též místo pro plánované dětské hřiště. Dendrolog prověřil stav
tří vzrostlých stromů a na nás je nyní zhodnotit, jestli stromy
neporazit a nevysadit zde nové, které by bylo vhodné udržovat
ve vyhovujících rozměrech. Rád bych poděkoval místním, že
jsme velmi rychle našli společnou řeč a vhodné řešení.
V souvislosti s předchozí akcí proběhne oprava asfaltového
povrchu na zhruba 22 místech Brloha, tam, kde je to
nejpalčivější. Samozřejmě, že by si nový povrch zasloužilo
více oblastí, ale peníze na tyto rekonstrukce se budeme snažit
získat z dotací do dopravní infrastruktury.
Před koncem roku by se ještě mohlo podařit vybudovat
slibované parkoviště pro ty, kteří vozí své děti do školky (před
vjezdem do areálu školy).
V loňské zimě jsme řešili otázku, jestli nepořídit nové vozidlo
zimní údržby, neboť naše současná stará multikára má
problémy jak s výkonem motoru v kopcích při prohrnování,
tak s poruchovostí. Přece jen je tomuto vozidlu již kolem
30 let, je využíváno v létě i v zimě, a tak má své nejlepší roky už
dávno za sebou. Snažili jsme se na toto vozidlo získat finance
z dotačního titulu Ministerstva životního prostředí – Státního
fondu životního prostředí, ale bohužel neúspěšně. Nový stroj
se i se zimním vybavením bude pohybovat kolem 2 mil. Kč
bez DPH, a tak se domnívám, že bude pro náš rozpočet méně
zatěžující pořídit vůz ojetý, kde můžeme počítat s částkou
zhruba poloviční za slušné, dostačující auto. O případném
nákupu novější techniky však rozhodne zastupitelstvo na
svém dalším zasedání.
Ač byla rekonstrukce kanceláře starosty plánována již minulý
rok, vždycky se našly nějaké přednější úkoly. Ne, že by tomu
nebylo tak i nyní, ale potřeba nového uspořádání kanceláří to
uspíšila. Dá se očekávat, že na jaře Vás přivítám na některém
zasedání zastupitelstva v nových prostorách.
Od investičních akcí přejdu k záležitostem nenáročným na
peníze, a tou je dohoda se Správou CHKO Blanský les o zimní
údržbě na Brložsku. Podařilo se mi dojednat kompromisní
řešení, totiž výjimku pro chemickou údržbu některých
komunikací v naší oblasti. Bude se jednat zejména o ty silnice,
kde jezdí autobus a režim údržby nebude preventivní (stálé
solení), ale nárazový, kdy při vyšších vrstvách uježděného
sněhu a hlavně ledu bude tento nános chemicky odstraněn.
Prakticky od základní školy jsem, ať již jako pasažér a později
i řidič, měl možnost zakusit, jaké to je jezdit po zdejších
zasněžených a zledovatělých silnicích. Věřím, že toto opatření
usnadní život a cestování nám všem.
Podařilo se nám dohodnout i na další místní problematice,
a tou je strouha – bývalá skládka odpadu nad školou. Ze
BRLOH 2011
společného jednání vzešlo stanovisko k budoucnosti této
lokality. Jak jistě víte, v minulosti docházelo v tomto místě
k ukládání všech druhů odpadů, v posledních letech pak
pouze kompostu. Ani tento režim se ochranářům nelíbil,
a proto zakázali do strouhy ukládat cokoliv. Nyní jsme
se dohodli na možnosti ukládat tam výkopovou zeminu,
postupně tak strouhu zavážet a místo pak vhodně zalesnit.
S vedením školy zde plánujeme vybudovat arboretum
(okrasný les), o které by pečovali sami žáci. Domníváme se
totiž, že jedině tak je možné definitivně změnit povědomí
lidí o tomto místě jako o skládce. Pokud by prostor zůstal
nepřístupný, jako je tomu doposud, vždy to bude svádět
několik nepřizpůsobivých vandalů k tvorbě černých skládek.
Aby mohlo být toto opatření uvedeno do praxe, má samozřejmě
několik podmínek. Nebude tam smět být ukládáno nic
jiného než místní výkopová zemina bez jakýchkoli příměsí
(stavební suť a podobně), režim skládkování bude kompletně
řízený a uložení bude probíhat pouze pod dozorem obcí
pověřené osoby. S tím souvisí celkové oplocení objektu,
likvidace tuhého komunálního odpadu ve strouze, likvidace
stavebního materiálu a materiálu po opravě komunikací.
O dalších detailních podmínkách Vás budu informovat příště
a myslím, že se to podaří rozjet někdy na jaře příštího roku. Do
té doby pochopitelně platí pro všechny občany zákaz ukládat
na tyto pozemky cokoliv.
Chci upřímně poděkovat vedoucímu Správy CHKO Blanský
les RNDr. Janu Flašarovi a jeho zaměstnancům za přístup
a pochopení, který doposud měli při společných jednáních.
setkání do kulturního domu, které pro Vás Obec Brloh
uspořádá koncem roku. O přesném termínu se dozvíte jinde
v tomto vydání.
Děti, a nejen je, bych pak rád uvítal při slavnostním rozsvícení
obecního vánočního stromu, které proběhne první adventní
neděli.
I letos zbudujeme na asfaltové ploše na hřišti kluziště. Opět
prosím všechny, aby neničili led i práci těch, kteří přispějí
k jeho vytvoření.
Omluva a poděkování
V minulém vydání jsem použil slovní spojení: hasiče, resp.
jejich tzv. výjezdovou jednotku. Byl jsem upozorněn,
že v řadách hasičů tato věta vyvolala nevoli. Rozhodně
k tomu nebyl důvod, neboť si velmi vážím jejich práce a tato
formulace skutečně nebyla myšlena opovržlivě či nadřazeně.
Domníval jsem se totiž, že málokdo z občanů ví co je JSDHO,
ale téměř každý ví, co je výjezdová jednotka. A protože toto
označení je spíše neformální, neoficiální, zvolil jsem „tzv.“. Aby
tedy čtenáři věděli, co znamenají ta písmena: Jednotka Sboru
Dobrovolných Hasičů Obce. Nyní již budu používat tuto
zkratku, neboť JSDHO není totéž co SDH.
Také bych rád poděkoval všem mladým hasičům, kteří se
účastnili prací při sečení a vyřezávání koryta potoka.
Nakonec bych rád pozval naše starší spoluobčany na tradiční
Martin Toman, starosta obce
Z jednání zastupitelstva obce
Zastupitelstvo se během minulého období sešlo dvakrát.
V červnu a v září.
Na svém šestém zasedání 20. června v Brloze projednávalo
závěrečný účet obce hospodaření v roce 2010. Závěrečný
účet byl schválen bez výhrad. Jako obvykle došlo i na změnu
rozpočtu pro rok 2011, tentokrát pod číslem 4. Došlo k mírnému
navýšení jak na stránce výdajů tak příjmů a snížila se rezerva.
Třetím bodem bylo schválení bezúplatného převodu pozemku
z majetku státu do majetku obce. Obec tak získává do svého
majetku komunikaci kolem bytovek pod školou. Diskuse
o koupališti byla odložena a budeme v ní pokračovat po kontrole,
kterou byl pověřen kontrolní výbor. Stejně tak nebyla uzavřena
diskuse kolem lyžařského vleku a bude se v ní pokračovat
společně se členy SKI Klubu Rohy. Rovněž žádost o garanci
vodního zdroje bude nejdřív nutné konzultovat s právníkem,
než bude zastupitelstvo moci přijmout nějaké stanovisko.
V dalším bodě informoval starosta zastupitelstvo o příspěvcích
jednotlivým sdružením v obci. Zasedání se konalo ve znamení
odkládání, protože i další bod, a to několik žádostí o pronájem
pozemků. Žádosti měly jeden společný znak. Vždy se jednalo
BRLOH 2011
o pozemky, které byly v mapách označeny jako cesty, i když řadu
let neužívané. Proto bylo dohodnuto, že i k této problematice se
nejdříve musí vyjádřit právník. V bodě různé se jako nejhlavnější
téma diskutovalo za přítomnosti zástupce policie parkování
a tím ztížená jízda a údržba komunikací v některých částech
Brloha.
Další zasedání bylo výjezdní a konalo se 19. září v Jaroníně, za
hojné účasti místních občanů. Zahájilo se oblíbeným hitem, to
jest změnou rozpočtu, v pořadí pátou. Díky získaným dotacím,
především na pečovatelskou službu, se zvyšovala především
strana příjmu a rezerva opět poskočila o zhruba dvě stě tisíc
do plusu. Prodej pozemku byl především doplněním již dříve
schváleného prodeje, kdy při přesném zaměření bylo zjištěno, že
součástí prodeje je malá část pozemku, o kterém zastupitelstvo
nejednalo. Proto byl prodej schválen bez větších diskusí. Tím
mohl úspěšně proběhnout i další bod, a to schválení kupních
smluv, podle dřívějších usnesení zastupitelstva. Jak to bývá na
zasedáních zastupitelstva, řeší se výjimky z počtu žáku na základní
škole. I když proti loňskému roku došlo k mírnému nárůstu žáků
(bohužel velice mírnému), je to málo a zastupitelstvo muselo
strana 3
schválit výjimku z minimálního počtu žáků. Dobrou zprávou je
to, že obě mateřské školky, jak v Brloze, tak v Nové Vsi jsou plné,
a tak můžeme očekávat, že v příštích letech se počet dětí ve škole
bude opět zvyšovat. Dále starosta krátce informoval o svém
jednání s právníky o problematice pronájmů pozemků. Krátká
diskuse byla k pronájmu pozemku v Rojšíně. Žádost o zařazení
pozemku v Brloze do příští změny územního plánu po diskusi
neprošla. Tuším, že je to již třetí zamítnutá žádost na uvedený
pozemek. Bod Různé byl zahájen debatou s přítomnými zástupci
FK Nová Ves-Brloh. Hřiště v Brloze je po rekonstrukci klubem
bohatě užíváno, jsou však některé nedotažené věci s obcí, jako
reklamní tabule, či vybírání vstupného. Nejsou to však překážky,
které by nebylo možné dohodou vyřešit. Pak konečně přišlo
i na témata jaronínská. Bude se odbahňovat rybník, odvodňovat
kaplička, a díky přístupu nového vedení okresní údržby silnic
se občas použije v zimě na údržbu komunikací i sůl. Nebude
se dávat retardér do Sedmichalup a bohužel nebyl vyhlášen
žádný grant, kam by bylo možné podat žádost o realizaci již
připraveného projektu kanalizace pro Sedm Chalup. Stejně
tak bude asi obtížné najít vhodnější místo na kontejnery pro
separovaný odpad. Na závěr se diskuse vrátila opět do Brloha.
Starosta informoval o problémech se strouhou nad školou,
o připravovaných žádostech na zateplení školy.
Libor Lev, místostarosta
Z historie naší obce
Pomník padlých vojínů na Kuklově
V srpnu uplynulo 90 let od doby, kdy byl na Kuklově postaven
pomník věnovaný památce vojáků, občanů Janova Údolí, kteří
padli v první světové válce.
Pro oživení paměti uvádím, že tehdy do obce Janovo (Janské)
Údolí patřily Rohy (Nová Hospoda), Strouha, Rychtářov, Kovářov,
Kuklov, Jaronín a Sedm Chalup. Pan farář Jan Novák píše:
Dne 28. března 1920, při valné hromadě Hasičského sboru obce
Johannesthal, navrhl velitel hasičů Johan Schwarz z Jaronína
č. 8 (Dobrežal), aby postaven byl pomník vojínům ve světové válce
padlým. S tímto návrhem všichni souhlasili. Sbor hasičský pak sbíral
dům od domu dobrovolné dary na tento pomník. Vyjednáno toto
bylo s mistrem kamenickým Johanem Schüsterem z Christianbergu
(Křišťanova). Za zhotovení pomníku si žádal cenu 3.600,- Kč. Sbor
hasičů se postaral o sebrání těchto peněz. Když byl pomník hotov,
přišla deputace hasičů do fary a žádala, zdali by mohl pomník
posvěcen býti a po svěcení mše sv. sloužena? Žádosti této jsem
vyhověl, proto bylo stanoveno svěcení na den 7. srpna 1921. Žádal
jsem tedy dne 27. července t. r. biskupský ordinariát o povolení
ku binaci*, polní mši sv. a svěcení pomníku v Kugelweit na neděli
7. srpna 1921. Povolení od biskup. ordinariátu došlo dne 5. srpna
1921. Na tu neděli jsem měl zde (v Brloze) ranní mši sv., po ní byla
pobožnost s udělením Nejsvětější Svátosti. Velkou mši svatou
a kázání měl v 10 hodin kaplan. Já jsem přijel, svou příležitostí, po
10 hod. na Kugelweit a o půl jedenácté jsem měl slavnostní promluvu,
po níž bylo svěcení pomníku. K této slavnosti se dostavil důst. P. farář
z Ktiše Matěj Kyzour. Za jeho asistence bylo vykonáno svěcení a po
svěcení u připraveného oltáře byla zpívaná mše svatá. Účastníků
této slavnosti bylo velmi mnoho i hasičské sbory z Chvalšin, Ktiše,
Chrobol, Kriebaumu**. Na tomto pomníku vyryta jsou jména všech
ve světové válce padlých, vojínů z obce Johannesthal, v tomto
pořadí:
strana 4
Tento pomník byl prvním pomníkem, vojínům ve světové válce
padlým, ve zdejší osadě postaveným.
BRLOH 2011
Leo Panusch
Franz Maučka, Jaronín 26 (Florián)
Wenzel Watko, Jaronín 6 (Khodl)
Johan Poidl, Jaronín 19 (HäuslToml)
Franz Jungwirth, Sedm Chalup 12 (Hiesal)
Franz Schwarz, Sedm Chalup 15 (Bosák)
Josef Prüher, Strouha 9 (Mozal)
Johann Jungwirth, Kuklov 9 (Schmied)
Franz Eisengruber, Kuklov 7 (Urhandl)
Josef Kral, Kuklov 19
Johann Hois, Strouha 7
Adalbert Feyrer, Strouha 6
Johann Böhm, Sedm Chalup 5 (Weber)
Franz Hüttner, Strouha 9 (Mozal)
Johann Hüttner, Sedm Chalup 2
Wenzel Hüttner, Sedm Chalup 2
Johann Salzer, Rychtářov 13
Alois Gunzl, Rohy 3
Franz Leyrer, Kuklov 18
Martin Jany, Sedm Chalup 9
Peter Jany, Sedm Chalup 5
Adalbert Jany, Sedm Chalup 5
Josef Fellhofer, Rohy 35
Martin Vögler, Rohy 25
Thomas Jungwirth, Sedm Chalup 20 (Malinibauer)
*binace je v římskokatolické církvi povolení knězi sloužit v jednom dni dvě mše, popřípadě i tři mše (trinace).
**Kriebaum česky Vitěšovice – obec, v níž žilo 96% německého obyvatelstva, kteří šli v roce 1946 na odsun. Později obec, kvůli
Vojenskému výcvikovému prostoru Boletice, zanikla.
Marta Tomanová
Jak se v Brloze žije nejstarší z nás…
Dnes jsem si zašla popovídat s naší nejstarší obyvatelkou,
paní Růženou Binderovou, která v srpnu oslavila 92.
narozeniny. Je vdova, má dvě dcery a dva vnuky. Je velice
pracovitá, skromná a přívětivá, prostě teta Bindrova (tak
jsme jí vždycky říkali). O rozhovoru nechtěla napřed ani
slyšet, že se nechce zveřejňovat a že zapomíná, ale její obavy
byly liché. Povídalo se mi s ní i s Růžou náramně dobře.
Kde jste se narodila? V Nové Vsi u Smetanů, po chalupě se tam
říkalo u Kylichů.
Měla jste nějaké sourozence? Dva. Nejstarší byl bratr Jan,
ten zůstal v rodné chalupě a sestru Marii, ta potom hospodařila
o kousek dál, jak se říká na „Pololáni“.
Kam jste chodila do školy? Do obecné školy jsem chodila v Nové
Vsi, a protože mi učení šlo dobře a maminka dbala na vzdělání,
nechala mě zapsat do měšťanky sem do Brloha. Chodili jsme sem
pěšky čtyři, já, Milka Šachlova, Jeník Životníků a Jeník Pachtýřů.
Bratr Honza, ten chodil do měšťanky ještě do Křemže a taky pěšky!
Co byl váš sen, čím jste chtěla být jako dítě? To už si skutečně
nepamatuju.
A jaká byla skutečnost, co jste v životě dělala? Napřed jsem
pracovala doma na hospodářství. Přes zimu, když bylo míň práce,
jsem sloužila v Budějovicích. Maminka chtěla, abychom se ve
světě trochu „otrkali“ a naučili se taky jiným zvykům. Sloužila jsem
u rodiny advokáta Hromady. Byli to moc hodný lidi, cítila jsem se
tam jako doma. A ještě dlouho potom jsme se přátelili. Taky jsem
byla na Piaristickém náměstí v klášteře u jeptišek. Když jsem se vdala
BRLOH 2011
a přišla sem do Brloha, chodila jsem pomáhat k sedlákům, kteří si
sjednávali lidi na sezonní práce (na sena, na žně…). Postupně jsem
dělala asi u všech sedláků v Brloze. Potom jsem pracovala v lese.
A taky jeden čas ve Škodovce, manžel tam byl elektrikářem. Nejvíc
se mi líbilo uklízet ve školce, mezi těmi dětmi mi bylo opravdu
strana 5
dobře. Ráda vzpomínám na práci v lese. S paní Jiřičkovou jsme tam
chodily ještě v důchodu a ta práce nás opravdu bavila, i když to byla
kolikrát pěkná dřina. Paní Jiřičkovou jsem měla moc ráda, velice
jsme si spolu rozuměly, navštěvovaly se a stále na ni vzpomínám.
Kdy jste se vdávala? V roce 1944, manžel byl z Rojšína od Brachtů.
Byl živnostník, elektrikář, a když dědoušek koupil tenhle barák,
tak si tady zřídil dílnu a obchod s elektrozbožím. Po zestátnění
šel pracovat do „komunálu“ do Křemže a pak do Budějovic do
Škodovky.
Pamatuji se, že jsme se sem chodili stříhat. To je pravda. Z té
prodejny se pak stalo kadeřnictví, pracovala tady paní Šafaříková
ze Křemže.
Taky si vzpomínám, že tady nahoře bydlela paní učitelka
Štichová. V horním patře vždycky bývali ubytovaní učitelé: paní
Pecoldová, pak přišli Konopovi a po nich Štichovi. Ti tu bydleli
hodně dlouho. Byli to moc hodný lidi, žili jsme tady jako jedna
rodina.
Pokud vím, vychovala jste dvě dcery? Měla jsem tři dcery.
Nejstarší Slávinka se narodila v roce 1945, ale ve třech měsících
umřela (dnes se tomu říká syndrom náhlého úmrtí). Za dva roky
byla Marie, která v roce 1968 emigrovala. Bylo to pro mne moc
těžké, ale nedalo se nic dělat, musela jsem se s tím smířit. Neudělala
to z lehkomyslnosti. Hlavně mě těší, že se má dobře a musím jí to
přát. Ještě, že mám tu nejmladší, Růženku. Ta se o mě tak pěkně
stará. Nevím, co bych si bez ní počala.
Dožíváte se úctyhodného věku v dobré kondici, poradíte
nám, jak na to? Růža: Já jsem přesvědčená, že je to tou fyzickou
prací. Nejdřív doma musela pracovat už jako malá, že kolikrát (jak
vyprávěla) únavou usínala u svačiny na mezi, pak dřina u sedláků
a pak v lese. Máme schovaný článek s fotkou z novin, jak tahali zem
v kýblech do takového skalnatého kopce, aby tam mohli zasadit
stromky. Pan inženýr Samec říkal, jak je tam dnes krásný les. A taky
je střídmá v jídle, taková skromná. Ale i její pan doktor (kardiolog)
říká, že má tu zkušenost i s jinými pacienty, že je to určitě díky té
fyzické práci. A teta dodala: Byla to naše práce, nepřišlo nám to
zatěžko a pracovali jsme rádi. Dnes by to dělal asi málokdo.
Máte nějaké oblíbené jídlo? Mám ráda sejrovačku (kyselku), tu
bych mohla mít každý den. Dřív jsem měla ještě ráda koblihy, ale ty
už kvůli cukrovce nejím. A teď z těch novějších jídel si pochutnám,
když nám Růženka udělá pizu.
Vím, že jste nedávno měla zlámanou nohu v krčku, což
mnozí nepřežijí, a vy tak pěkně chodíte. To je obdivuhodné!
Teď v září to bylo rok a už mě to ani nebolí. Pro jistotu radši chodím
s „kamarádkou“ berličkou. A když mám někdy řeči, že bych už měla
radši umřít, tak mi Růženka řekne: „Vidíš, jak tě má Pán Bůh rád, tak
se nerouhej.“
Navštěvují vás sousedé, přátelé…? Jsem ráda, když si někdo
vzpomene. Nejčastěji sem zajde sousedka od Pekařů, občas pražská
Marta, teta Rubalova a byla tu i paní Lošková, ta je jen o osm měsíců
mladší. Mám radost, že nezapomínají ani bývalé spolupracovnice
z lesa, Jarka Rytířů, Máňa Halgašů a Marika Gajdošů. Nedávno
tady byl i pan Samec a přinesl mi krabičku čerstvých malin.
Zajímáte se o dění ve světě, sledujete televizi nebo noviny?
Ne, to už ne. Špatně slyším, tak se na televizi nedívám. Noviny čtu málo.
Jaké máte koníčky, co vás baví? Hrozně ráda jsem vyšívala, ale to
už mi nejde. (pozn. Na stole ležel úžasný ubrus vyšívaný technikou
rischelie, který teta sama dělala.) Dřív jsem taky hodně četla, ale
teď nejradši luštím křížovky, to mě baví pořád. A vždycky jsem měla
ráda zahrádku, hlavně kytky. Růža dodala, že ještě dneska mamka
pleje, hlavně udržuje cestičky, plevel vytrhá a ještě to zamete. Je
doslova puntičkářka a všechno chce mít pořádně udělané. Má ráda
pořádek a každý den (i několikrát) kolem domu zametá.
A to se k tomu pletí ještě ohnete? Jo, to mi nedělá potíže. Já
si myslím, že když něco ráda děláš a máš k tomu vztah, tak to jde
samo. Když mě bolí záda, tak se chvíli narovnám a zas to jde dál.
A když to mám hotový, je to pěkný, tak mám z toho velkou radost.
Co se vám v Brloze líbí, změnila byste něco? Mně se v Brloze
líbí. Růža řekla, že mamka má ráda, když je po vsi pořádek, líbí se jí,
jak Mařenka Ráblů seče a chodí se dívat na ty pěkně „zpucovaný“
trávníky. Z toho má radost.
Máte nějaké plány do budoucna? To už ani nemám.
A přání na závěr? Abych se ještě držela, tak jak jsem a mohla ještě
nějakou dobu pracovat tady kolem stavení. A hlavně Růženka, aby
byla zdravá.
Děkuji za rozhovor a přeji Vám, abyste si zachovala tu svou
obdivuhodnou vitalitu, dobrou mysl, radost ze všeho, co Vás
těší a hlavně, pevné zdraví celé Vaší rodině.
MT
Pozvání do knihovny
Malé podzimní setkání
Letos jsem se poprvé zúčastnila Malého podzimního setkání
jihočeských knihovníků, které proběhlo tentokrát v Soběslavi.
Soběslavská městská knihovna oslavila roční výročí v nových,
velice neobvyklých prostorách, a to mě zaujalo. Totiž 1. září
strana 6
2010 byla uvedena do provozu v nově zrekonstruovaném
severním křídle (hradního paláce) městského gotického hradu
- jedné z nejvýznamnějších památek v Soběslavi i regionu. Hrad
byl vystavěn ve 14. století jako součást městského opevnění
a patřil k významným sídlům rodu Rožmberků. Měl pohnutou
BRLOH 2011
historii, v roce 1394 zde byl vězněn český král Václav IV., v době
husitských válek byl hrad dvakrát vypálen. V průběhu času
sloužil nejrůznějším účelům - od sídla soběslavských hejtmanů
přes prostory měšťanského pivovaru až po sklad ovoce
a zeleniny. Po odstranění dřevěných konstrukcí a střechy
v 80. letech 20. století hrad zchátral a většina vnitřních konstrukcí
byla zničena. Zůstalo zachováno pouze obvodové zdivo a část
sklepních prostor. Záchrana hradu začala v roce 1993 statickým
zajištěním zdiva. Pokračovala obnovením krovu a krytiny.
Poté byl celý areál hradu převzat městem od okresního úřadu
a byly v něm dělány pouze nejnutnější záchranné práce. V roce
1999 byla vypsána soutěž na využití hradního paláce a v roce
2001 byl vybrán ze čtyř návrhů vítězný od ing. arch. Jaromíra
Kročáka, který navrhl vestavbu knihovny. Zjednodušeně řečeno,
do starobylých zdí byl vložen skleněný kvádr, ve kterém sídlí
knihovna. Už jen tato ojedinělá stavba stojí za návštěvu. Vždyť
dostala i ocenění architektů:
- Záchrana gotického hradu v Soběslavi na Táborsku a jeho
využití na moderní městskou knihovnu posbíralo vavříny při
udělování cen Presta - prestižní stavba jižních Čech.
- Při slavnostním vyhlášení výsledků v Třeboni získal tento
odvážný projekt kromě vítězství ve své kategorii i cenu
jihočeského hejtmana Inspira.
- Další ocenění získal projekt v soutěži Grand Prix architektů
2011, cenu v kategorii rekonstrukce.
- S nově rekonstruovaným palácovým křídlem městského
hradu Hláska se Město Soběslav přihlásilo do letošních Dnů
evropského dědictví, které mají téma „Duše památek“.
V pozdní páteční odpoledne jsme si nejen prohlédli knihovnu
a pěkně popovídali s panem architektem a se zástupci města, ale
navštívili jsme i Rolničku, což je křesťanské centrum poskytující
sociální, vzdělávací, terapeutické, pracovní a rehabilitační služby
pro děti a dospělé s různými typy postižení, a také muzeum
města Soběslav. Příjemný večer jsme strávili s vyprávěním
pana Petra Lintnera, autora knih Pohledy soběslavské a noční
prohlídkou věže Hláska. V sobotu jsme ještě jeli do unikátního
Provaznického muzea v Deštné, které jestli si vzpomínáte,
nám doporučoval před několika lety (když jsem s ním dělala
rozhovor do Zpravodaje) shlédnout pan Petr Pokorný. Tehdy
ho ještě vlastnil a provozoval poslední provazník pan Karel
Klik, který ho před třemi lety předal městu Deštná. Bohužel
pan Klik letos zemřel, ale jeho snaha nepřišla vniveč. Muzeem
nás provázel úžasný člověk, který nám o všech exponátech
i celém provaznickém řemesle a jeho historii podal velice
poutavý i vtipný výklad, ale co je důležité, dokázal celou výrobu
na všech strojích předvést. To znamená od stonků lnu až po
hotové výrobky. To chce vidět na vlastní oči! Nakonec jsme ještě
obdivovali zvenku i zevnitř zámek Červená Lhota.
Tímto článkem jsem vám chtěla nabídnout inspiraci na pěkný
výlet. Naše země je opravdu krásná, ani není třeba jezdit daleko.
Akorát si je třeba včas zjistit otvírací doby, abyste předešli
zklamání.
BRLOH 2011
strana 7
Co venkovské knihovny
umějí a mohou
O tomto semináři vás informuji každoročně. Letos se uskutečnil
již sedmý ročník, a to ve dnech 22. - 24. září 2011 v Protivanově
(Olomoucký kraj). Organizovala ji ICT a knihovna Protivanov
(Knihovna roku 2009), Sekce veřejných knihoven SKIP a Městská
knihovna Prostějov. Bylo nás asi 45 knihovníků z celé ČR a na
přednáškový den (pátek) dokonce jednou tolik. Zúčastnila se
i řada starostů! Náš ne.
Ve čtvrtek se nám dostalo vlídného přijetí v nově zrekonstruované,
samozřejmě bezbariérové, prostějovské knihovně. S průvodkyní
jsme si prohlédli kus historické části města a Národní dům,
významnou kulturní památku České republiky, patřící mezi
architektonické dominanty města Prostějova, který byl
postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana
Kotěry, předního představitele české secese, jako důstojný
a reprezentativní stánek pro spolkovou, kulturní a společenskou
činnost ve městě. Tento požadavek Národní dům splňoval od
svého uvedení do provozu a dodnes splňuje. Také jsme shlédli
představení divadla POINT - Nahý Wolker. Provokativní název
napovídá, že jde o netradiční pohled na osobnost básníka Jiřího
Wolkera, který se v Prostějově narodil i zemřel. Večer jsme odjeli
do Protivanova, kde nás srdečně přivítali po hanácku – chlebem
a slivovičkou, v krojích a s muzikou.
Nové knihy
Pro nejmenší čtenáře máme další zvířátkové říkanky, tentokrát
O TYGRECH A SLONECH, vyprávění o Matyldě, co všechno
musela podniknout, aby zachránila svou zemi, s názvem AJDAR,
povídání O KLUKOVI Z PLAKÁTU, kterého děti znají z oblíbeného
večerníčku a dobrodružství malého Štěpána v napínavém
příběhu PRÁZDNINY V NEBI. Na větší děti zajímající se o příšery
a jiné obludy čekají NESTVŮRY A DRACI a na slečny dívčí romány
JAKO POPELKA, ZLODĚJKA LÁSKY, SLUNCE PRO ČOKOLÁDOVOU
HOLKU, LÁSKA NENÍ SAMOZŘEJMOST a BEZCITNÉ ÚTOKY ŇADER.
Pro šikulky se naučná literatura pro mládež rozrostla
o PRÁZDNINOVOU KNIHU NÁPADŮ a pro malé kuchtíky
o kuchařku VAŘÍM S MAMINKOU.
Nabídku beletrie pro dospělé začneme pěkně zvesela,
a to humorem z pera Haliny Pawlowské AŤ ZEŠÍLÍ LÁSKOU
a Jamese Herriota YORKSHIRSKÉ POVÍDKY. Veselé i smutné
jsou pejskovské příběhy pro potěšení NAŠI NEJLEPŠÍ PŘÁTELÉ.
Tajemnem zavání ZVÍŘECÍ DUCHAŘSKÉ HISTORKY a zajímavá
jistě budou ŠUMAVSKÁ ZASTAVENÍ a BÁJE A POVĚSTI Z JIŽNÍCH
ČECH. Milovníky kriminálních příběhů určitě potěší nová várka
převážně českých detektivek: VRAŽDA PRO ŠTĚSTÍ, VRAŽDA
SE ZÁRUKOU, VRAŽDA V ZASTOUPENÍ, ZÁPISNÍK PAULA
MAIGRETA, SMRT NENOSÍ BRÝLE, KDYŽ ZAČALO PRŠET, ZEMŘI
A ZAPOMEŇ, KLUB ELITNÍCH MILENCŮ, BÁJEČNÍ PODVODNÍCI
a TICHÝ ŘEZNÍK. Nechybí ani válečné romány: JÍZDA SMRTI,
JATKA U SALERNA a VÁLEČNÝ SOUD. Tentokrát nám přibylo
i hodně historických románů, hlavně od nejúspěšnější autorky
tohoto žánru Jean Plaidy: K NEBLAHÉMU KONCI, KLADIVO NA
SKOTY, VÁLKA KRÁLOVEN, RUDÁ RŮŽE Z ANJOU, EPITAF PRO
strana 8
V pátek, na úvod odborného programu v tělocvičně školy,
vystoupil dětský krojovaný soubor Skaláček. Až do 14 hodin
následovaly přednášky s prezentacemi na téma Knihovna
a Informační centrum obce. Odpoledne jsme navštívili místní
kostel a zaposlouchali se do krátkého varhanního koncertu.
S průvodkyní jsme se vydali na světoznámé keltské opidum
Staré Hradisko a pan starosta nám podal informace o třech
větrných elektrárnách na území obce. Při společenském večeru
jsme si ještě vymalovali malou taštičku.
V sobotu jsme navštívili ojedinělou a největší sbírku historických
kočárů a luceren ve střední Evropě, kterou se honosí Muzeum
kočárů - Čechy pod Kosířem. S úžasným výkladem nás celým
muzeem provedl restaurátor exponátů a zakladatel muzea pan
Václav Obr. Hned naproti sídlí hasičské muzeum, ale to už jsme
bohužel nestihli, protože nás ještě čekala prohlídka knihovny
v Olomouci. Jak jsem psala v předchozím článku – u nás je tolik
krásných míst…
Bylo to opět pěkné setkání se samými příjemnými lidmi,
přivezla jsem si spoustu poznatků, nějaké knihy, taky recepty
(jeden najdete u receptů), prostě, jak jsme se ve vlaku shodli –
pěkně jsme si dobili baterky. Abych nezapomněla, od manželů
Severových mám vyřídit srdečný pozdrav všem hasičům
a „obecníkům“, kteří pomáhali po povodních ve Višňové.
TŘI ŽENY, VDOVA Z WINDSORU, dále ZAJATEC OSUDŮ, OHEŇ
JE TVÝM OSUDEM a RUBÍN VĚČNÉHO ŽIDA AHASVERA. Stále
nejčtenější jsou napínavé historické romance, které čtou
převážně ženy. Od Barbary Cartland je jich hned pět: SPLNĚNÉ
SNY, DO NEBE, PRINC A PSÍK, ŠKOLA LÁSKY a POLIBEK V POUŠTI
a další přírůstky stejného žánru od neméně oblíbených autorů:
ZAKÁZANÉ RADOSTI, PÁN OSTROVA, PERLY KRÁSNÉ HRABĚNKY,
JISKRA NADĚJE, SKOTSKÁ NEVĚSTA, ZÁŘÍ, NEBEZPEČNÁ VÁŠEŇ,
RUBÍNOVÁ ORCHIDEJ a DIVOKÝ RÁJ. Romány pro ženy máme
i ze současnosti: S HLAVOU V PÍSKU, V PONDĚLÍ A VE ČTVRTEK,
VŮNĚ MALIN, MUCHOLAPKA NA PREVÍTY a BUĎ MOJÍ MAMKOU.
Z nové beletrie si můžete dále půjčit seznamovací thriller
HLEDÁM ŠTÍHLOU ŽENU, psychologické romány STUDNA PŘÁNÍ
a ZMIZET, nový pohled na „Čachtickou paní“ s názvem ZROZENÍ
BESTIE a román Wilbura Smitha z africké divočiny ČAS ZEMŘÍT.
Pokud jste se někdy vzbudili s naléhavou touhou změnit sebe
i celý svůj život, bude pro vás kniha JÍST, MEDITOVAT, MILOVAT
a její pokračování V DOBRÉM I VE ZLÉM tou nejlepší inspirací.
V naučné literatuře pro dospělé najdete třetí díl dramatických
událostí KRUTÉ PŘÍBĚHY Z ČESKÉ HISTORIE, nebo LÉČENÍ ZVÍŘAT
podle bylináře Pavla, či malý soubor dobrého chování pro dámy
i pány MINIMUM BONTONU. Zajímavé povídání třeba o Kuklově,
ale i podněty k výletům nabízí PŘÍBĚHY ČESKÉ A MORAVSKÉ
KRAJINY, společenské tance krok za krokem se můžete
naučit nebo jen zopakovat s publikací NAUČTE SE TANČIT
a s novou předlohou si lze technikou pravoúhlého tkaní vyrobit
i RAFINOVANÉ ŠPERKY Z KORÁLKŮ. Chcete-li se dozvědět, co se
odehrávalo za zdmi církevního státu, nepřehlédněte TAJEMSTVÍ
VATIKÁNU. O zvycích, pověrách, pranostikách se dočtete v knize
BRLOH 2011
LIDOVÉ TRADICE a zaručený návod, jak být pohodovým rodičem
obsahuje LÍNÝ RODIČ. Autorka knížky BRAZILSKÝ LÉČITEL
S KUCHYŇSKÝM NOŽEM popisuje vlastní zkušenosti ze světa
lékařů v bílých pláštích až po šamany a léčitele. Z nakladatelství
Fabula jsme dostali čtyři pozoruhodné knihy ČLOVĚK A HVĚZDY,
ESOTERNÍ HODINY, PŘÍRODA A ČLOVĚK a PODSTATA VČEL, které
byly vydány u příležitosti 150. výročí narození Rudolfa Steinera,
ZŠ a MŠ Brloh
Rozloučení s pátou třídou
Loňská pátá třída se s prvním stupněm rozloučila neobvyklou
akcí. Rozhodli se se svou paní učitelkou přenocovat ve škole
a absolvovat noční školní stezku odvahy. Sešli se posledního
červnového pátečního večera v budově školy. Ve školní kuchyňce
si připravili občerstvení - jednohubky a marshmelowny, na
školním dvoře si pak ještě opekli špekáčky. Přinesli si s sebou
také talisman – velkého plyšového medvěda, kterého věnovali
svojí paní učitelce na památku. Potom si mladí odvážlivci
připravili svíčky a vydali na stezku odvahy, která vedla školou až
ke dveřím půdy. Tam se každý odvážlivec podepsal na zvláštní
filosofa a zakladatele antroposofie.
Samozřejmě, že je tu i další výměnný soubor knih z Českého
Krumlova, spousta časopisů a o prázdninách jsme konečně
založili i hodně knih z darů od čtenářů. Přijďte se podívat.
Těší se na vás knihovnice Marta Tomanová.
listinu. Při úklidu svíček žáci zjistili, že na listinu přibyl záhadný
podpis - dobrý duch školy tak dokázal, že na děti při jejich cestě
noční školou dohlížel. Děti pojaly podezření, že za podpisem
ducha se skrývá paní učitelka Švarcová.
Po stezce odvahy si ještě její účastníci zahráli v ložnicích některé
hry a šli spát. Dívky ale nemohly strachy usnout, protože se
jim zdálo, že v budově školy je někdo cizí. Proto nakonec spali
všichni i s paní učitelkou Anderlovou v jedné místnosti. Odvážní
žáci Jakeš, Tancer a Jungwirth hlídali spící třídu až do půlnoci.
Všichni se dočkali hezkého sobotního rána a spokojeně se
rozešli do svých domovů.
Na tuto noc její účastníci nikdy nezapomenou a přejí letošním
páťákům, aby něco takového mohli prožít také.
A začala škola…
1. třída
BRLOH 2011
strana 9
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
strana 10
BRLOH 2011
Základní škola a Mateřská škola Brloh - školní rok 2011/12
Ředitelka - PaedDr. Stanislava Hlaváčková
Zástupkyně ředitelky - Mgr. Zdeňka Švarcová
MŠ 1
Základní škola - třídní učitelé:
1. třída Mgr. Marie Marková
2. třída Mgr. Božena Němcová
3. třída Mgr. Jana Čeloudová
4. třída Mgr. Miroslava Pouzarová
5. třída Marie Anderlová
6. třída Mgr. Helena Kratochvílová
7. třída Mgr. Alena Pulkertová
8. třída Mgr. Milena Říhová
9. třída Mgr. Martina Šťávová
Bez třídnictví Mgr. Martina Balzarová
MŠ 2
Školní družina
Vedoucí vychovatelka - Jana Postlová
Vychovatelka - Marie Cábová
Mateřská škola
Vedoucí učitelka - Dana Hamanová
Učitelky - Zuzana Bromová
Hana Fialová
Hana Jakešová
Nabídka kroužků
na školní rok 2011-2012
Šachy - ve Křemži
Zpěv - informace K. Remsová tel. 777 621 673 St, Čt
Ekologicko přírodopisný - 4., 5., možná 3. třída (Šťávová)
Zdravotnický - Po, Čt (Anderlová)
Fotografický - St, Pá (Balzarová)
Volejbal - 2. stupeň Út (Pulkertová)
Florbal - 5. - 9. tř. Čt (Švarcová)
Hra na kytaru - (Marková)
Zumba - Čt (Langová)
Výtvarný - Čt (Kukačová, Němcová, Pouzarová)
Angličtina - 2. tř. (Říhová)
Příprava na přijímací zkoušky na střední školy Č
j - Kratochvílová
M - Šťávová
Poděkování
Dne 1. září 2011 uplynulo již padesát let ode dne, kdy poprvé
práh základní školy v Brloze překročila paní učitelka Marie
Anderleová.
Půl století svého života věnovala malým i větším žákům školy,
z nichž přemnozí dodnes vzpomínají na chvíle, které prožili v její
třídě. Svým osobním příkladem ovlivnila nejen mnohé mladé
začínající učitele, ale i další občany Brloha.
U příležitosti tohoto významného osobního i pracovního jubilea
poděkoval paní učitelce Anderleové kolektiv jejích současných
kolegyň a popřát vše nejlepší a dostatek sil do nikdy nekončící
práce učitele jí přišel za celou obec i pan starosta Martin Toman.
Prosím ostatní občany, kteří by měli zájem o vedení nějakého
kroužku, aby neváhali a přišli se domluvit osobně do školy
nebo na tel. 380 745 120.
Projekt ENERGIE
Letošní školní rok jsme se rozhodli tématicky věnovat energii.
Nejen v hodinách fyziky, chemie nebo přírodopisu budeme
zkoumat zdroje a výrobu energie, ale zaměříme se i na možné
úspory a praktické úlohy ze života. V průběhu roku chceme
poznat všechny formy energie a výsledky našeho úsilí budeme
prezentovat na konci školního roku na výstavě.
BRLOH 2011
strana 11
Český červený kříž - místní skupina
Návštěva v keramické dílně
V našem okolí žije mnoho šikovných lidí, kteří jsou známí i v dalekých krajích, ale my o nich mnoho nevíme. Výbor MS ČČK v Brloze
se proto rozhodl, že budeme tyto lidi z našeho okolí navštěvovat a seznámíme se s jejich prací. Jako první jsme ve čtvrtek 29. září
navštívili paní Lenku Gonzálesovou v Nové Vsi. Tato šikovná keramička je zaměstnána na obecním úřadě v Nové Vsi a keramika
je jejím koníčkem. Přijala nás velmi srdečně. Obdivovali jsme její zručnost při kroužení misek, hrnečků i džbánků. Seznámila nás
s postupem výroby – zdobením, glazurování i vypalováním. Na závěr jsme si prohlédli sklad s hotovým zbožím a zakoupili si pár
drobností. Paní Gonzálesová nás velmi překvapila, když nám každé darovala zvonek pro štěstí.
Lenko, děkujeme. Bylo to příjemné odpoledne. Ať se Ti daří a ať se Tvoje výrobky tak líbí, jako se líbily nám.
Marie Anderlová ZO ČČK
Život v Čadu
Ve spolupráci s otcem Ondřejem uspořádal v místním kině polský
kněz Jaroslav Zawadzki prezentaci. Již čtvrtý rok působí na jihu
afrického Čadu. Od jeho první návštěvy uplynuly dva roky. Otec
Jaroslav nás seznámil s novinkami ve své farnosti, sdělil nám, jak
využili finanční prostředky z Čech a Polska.
Prostřednictvím fotografií zachytil každodenní život obyvatel
jižního Čadu. Bylo patrné, že mentalita tamějších lidí je zcela odlišná
od mentality evropské. Snad nejvíc zaujaly fotografie s originálními
účesy a klobouky pletené z přírodních materiálů. Obdivuhodné je,
že nejen dospělí, ale už děti školního věku vynikají neobyčejnou
zručností.
Marie Marková
strana 12
BRLOH 2011
Informace obecního úřadu
upozorňujeme
Kominík
Oznamujeme občanům, že odečty vodoměrů bude provádět
v měsíci listopadu pan Jan Trousil. Žádáme majitele domů
a bytů, aby umožnili přístup k vodoměrům.
V týdnu od 31. října do 4. listopadu bude
kominík, pan Mondek z Českého Krumlova
provádět v Brloze a okolí revize a čištění
komínů. Podotýkáme, že revize komínů musí
být každý rok. Zájemci o tyto služby se mohou
přihlásit do 21. října 2011 na obecním úřadu.
Svoz popelnic
Od 12. října 2011 budou Technické služby Český Krumlov
vyvážet popelnice každý týden ve středu.
Broušení - změna ceny
Upozorňujeme na změnu ceny za broušení pil. Od 1. 9. 2011
stojí 180,- Kč (s DPH).
Společenská
kronika
Nepřehlédněte
Z důvodu aktualizace internetových stránek Obce Brloh
si dovolujeme požádat, aby podnikatelé v obci Brloh a přilehlých osadách, kteří chtějí být uvedeni na internetových stránkách obce, zaslali údaje o podnikání na e-mail:
[email protected], tel. 380 745 126. Na tomto
telefonu přijímáme i podněty ke zveřejňovaným informacím na
internetových stránkách.
Blahopřání jubilantům.
Ženíme se, vdáváme se…
Říjen:
Veselý Václav
Ondok František
Sponarová Eva
Smetana František
Klementová Marie
70 let
88 let
65 let
80 let
83 let
Brloh
Kovářov
Rojšín
Brloh
Brloh
20. srpna si v obřadní síni obecního úřadu řekli své „ANO“
Karel Pavlík a Božena Hálová.
Hodně štěstí, ať Vám to v manželství klape!
Listopad:
Filipová Růžena
Paráčková Rosalie
82 let Brloh
84 let Janské Údolí
Prosinec:
Pouzarová Jarmila
Jakeš František
Maurer Jan
83 let Jaronín
75 let Brloh
83 let Brloh
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme do
dalších let hodně štěstí a spokojenosti. Ať prožijete
další léta ve zdraví, s úsměvem na tváři a v pohodě,
v blízkosti svých příbuzných, přátel a známých.
BRLOH 2011
strana 13
Badminton
Začátkem září začíná pro badmintonisty nová sezóna. Jedním
z prvních turnajů, kterého se zúčastnili badmintonisti Sokola
Křemže, byl velký mezinárodní turnaj, který se konal v Plzni. Hrálo
více než sedmdesát hráčů z dvanácti oddílů z celých Čech a dále
hráči ze Slovinska, Slovenska a Dánska. Hrály se kategorie hráčů
do 15 a do 17 let. Mezi hráči do 15 let patřila k favoritům soutěže
výprava z jihu Čech, reprezentovaná hráči Sokola Křemže,
Č. Budějovic, Vodňan a Štěpánovic. Chlapeckou část týmu tvořili
dva vynikající hráči Sokola Křemže – Jindra Kukač a Petr Beran.
Oba si jeli vyzkoušet formu po náročné letní přípravě, kdy strávili
polovinu prázdnin vylepšováním svého badmintonového umění
na „badmintonových kempech“ pod dohledem renomovaných
trenérů z Čech, Dánska či Malajsie.
K turnaji nastupovali z plné přípravy, ještě trochu unaveni
po náročných týdnech tréninku. Přesto ukázali velké umění
a bojovnost a jen o kousek jim uniklo medailové umístění ve
dvouhrách, když shodně skončili na pátém místě. Ve dvouhrách
se rozehráli a ve čtyřhře předváděli výborný badminton, hladce
prošli do finále, kde podlehli po boji ve třech setech.
Individuální výsledky se započítávaly do celkového umístění
družstev. A protože i partnerky v družstvu z jihu Čech podaly
výborné výkony, nebylo při konečném účtování pochyb. Na
nejvyšší stupínek se při vyhlašování výsledků hráčů do 15 let
postavili Jihočeši. Na vítěze soutěže družstev čekal putovní
pohár. Největší, jaký kdy hráči křemežského Sokola vybojovali.
Jen o něco menší než je pověstný Stanley cup v kanadské NHL.
A tento pohár měl tentokrát i stejný osud – protože ho vybojovali
hráči různých oddílů, podstoupil i on „okružní cestu“ po oddílech
hráčů, kteří se o jeho získání zasloužili. A tak pobyl i nějaký čas
v Brloze a udělal radost všem zdejším příznivcům badmintonu.
strana 14
Tak velký pohár nebývá často k vidění. Tentokrát se o tuto malou,
ale významnou slávu zasloužil Jindra Kukač.
Gratulujeme.
MUDr. Václav Koudelka
BRLOH 2011
Fotbal
Fotbalový klub
NOVÁ VES – BRLOH
Informace pro ty, co chtějí přijít
fandit:
Rozpisy podzim 2011 na zápasy,
které se hrají doma v Brloze nebo
v Nové Vsi.
Sportu zdar – za FK Nová Ves-Brloh
Jan Postl st.
Příspěvky čtenářů Zpravodaje
O vodě (část třetí)
Vzpomínáte si, jak jsem vám kdysi slibovala seriál o vodě? Sliby
plním pozdě, ale přece.
Už jsme probrali skupenské teplo, trojný bod a chlórování.
V dnešním díle se budeme věnovat dalším zákeřnostem
a záludnostem vody. Řeknete si, to je vědy kolem vody. Jenže
není to tak jednoduché. Někde ji chceme a potřebujeme, jinde
nad její přítomností lomíme rukama, zpravidla má jiné vlastnosti,
než bychom potřebovali...
Začněme jejím čerpáním. Myslíte si, že vhodíte hadici do studny,
zapnete čerpadlo a voda poteče? Ne tak docela. Z hloubky
přibližně do 10 m (teoreticky do 12 m) by to mohlo fungovat.
Ale z hloubky větší než 10 m budete marně rozebírat čerpadlo
a zkoumat hadici. Kde je tedy problém? Tuto skutečnost
ovlivňuje (kdo by pomyslel??) hlavně atmosférický tlak!! Do sací
trubice vtlačuje vodu okolní vzduch tlakem cca 1 atmosféra
(1013 hektopascalů = 760 Torrů = 760 mm rtuťového sloupce
při hladině moře, na 45. rovnoběžce a dalších detailech). Při
nasávání do trubky žádné (běžné) čerpadlo nedokáže vyvinout
vakuum a přetrhne se vodní sloupec. Zde je třeba zmínit
jméno italského fyzika Torricelliho a jeho slavného pokusu. Pan
T. zkoumal mechaniku kapalin. Metrovou skleněnou trubici
se zataveným koncem naplnil rtutí (asi měl spousty rozbitých
teploměrů a nevěděl, že je rtuť jedovatá), zašpuntoval palcem
a ponořil do nádoby se rtutí. Rtuť v trubici klesla do výše 760 mm.
Kdyby použil místo rtuti vodu, musel by použít asi 11ti metrovou
trubici a obracet takovou délku by bylo asi komplikované. Stejně
tak jako při pokusu se rtutí dojde k přetržení vodního sloupce.
Rozdíl je v měrné hmotnosti kapalin, protože rtuť je mnohem
těžší než voda. Tržná délka vody je tedy něco málo přes 10 m.
V praxi však nelze dosáhnout ani této hodnoty, musíme
BRLOH 2011
počítat se ztrátami v potrubí, třením... Jak tedy na to? Pokud
jste šťastlivec vlastnící vydatný pramen vody, čeká vás ještě
další investice do hlubinného čerpadla (asi takhle – vodu
nesaje, nýbrž tlačí na povrch). Musí mít potřebnou výtlačnou
výšku a správně dimenzováno, aby se vrt nevyčerpával
a nezapískoval. Pokud i rozbor vody dopadne dobře, do pramenu
nic závadného neprosakuje a z kohoutku teče léčivá minerálka,
můžete se radovat a založit si stáčírnu minerální vody, ale prádlo
si v takové vodě nevyperete. Dostáváme se k další zákeřnosti
a tou je tvrdost vody. Měříme (v českých zemích) v německých
stupních şdH (existují i francouzské, anglické, všechny se jinak
a nesmyslně přepočítávají...). Nověji se používá suma vápníku
(to je ten hlavní prevít) a hořčíku v milimolech na 1 litr vody.
Přičemž mol (neplést si s motýlem, jehož larvy žerou ve skříních
kožešiny!!) znamená látkové množství sloučeniny na litr. Nevím
jak v Brloze, ale v Rojšíně jsem naměřila tvrdost 4 şdH, což je
voda měkká. V oblastech s tvrdou vodou si mnou ruce výrobci
změkčujících přípravků. Všechny pračky, myčky, varné konvice,
napařovací žehličky... trpí usazováním minerálních, zejména
vápenatých a hořečnatých sloučenin tzv. vodním a kotelním (při
teplotách nad 100°C) kamenem. Jeho škodlivé účinky omezíme
dodáním změkčovače vody nebo některé stroje mají tzv. ionexy.
(O ionexech se zmíním ještě v poznámce o reverzní osmóze).
Těchto speciálních látek je celá řada, používají se za různým
účelem k změkčování, deionizaci, demineralizaci. Výše zmíněný
vápníkový kationt Ca2+ se mění na sodíkový, který tak nevadí,
protože se neusazuje. Proto je kotelní kámen velkým problémem
v kotelnách, výtopnách, elektrárnách. Minerální usazeniny ve
velké vrstvě způsobují zhoršení předávání tepla a vlivem vyššího
namáhání může dojít k prasknutí stěny kotle. Tyto provozy mají
zpravidla vlastní úpravny vody, tzv. „chemičárny“. Takže teď víte,
proč do vaší myčky sypete speciální vyčištěnou sůl kuchyňskou.
Obyčejná sůl ze solničky často s různými příměsemi by ionex
strana 15
v myčce zničila. Téma je příliš obsáhlé, pro vás je důležité vědět,
kotelní kámen z domácích spotřebičů je potřeba občas odstranit
komerčním odvápňovačem nebo alespoň vymýt octem.
Myslíte tedy, že by byla lepší voda destilovaná, naprosto bez
minerálů? Zase špatně! Do strojů a na zalévání možná, ale ne pro
živé organismy. Jak víte, dešťová voda je téměř jako destilovaná,
ale jistě jste viděli zničenou úrodu např. zralých třešní nebo rajčat
po dlouhých deštích. Zde funguje další jev související s vodou
a jejími roztoky a buněčnými membránami, tzv. osmóza.
Bleskově vysvětlím: každá buňka je pokryta polopropustnou
buněčnou stěnou (semipermeabilní membránou), která
vyrovnává koncentrace dvou sousedních prostředí. Proto
destilovaná dešťová voda proniká do sladké koncentrované šťávy
třešně, buňka se zvětšuje, až membrána praskne. Kdyby třešeň
měla nějaký obranný mechanismus, např. voskovou vrstvičku,
nedošlo by k (velkému) poškození. Tento osmotický jev se nazývá
plazmoptýza. Existuje i opačný jev, tzv. plazmolýza. Jednoduše
řečeno, koncentrovanější vnější prostředí vytahuje vodu z méně
koncentrovaného prostředí za membránou. Příklad: přehnojíte
květinu a agresivní půdní roztoky vysávají buněčnou šťávu
z rostlinných kořenů. Květina vadne, a pokud jí neposkytnete
pomoc v podobě opakovaného propláchnutí nebo přesazení,
nemusí vaši pěstitelskou péči přežít. Toliko květiny. Tyto jevy
stejně fungují u živočichů i u lidí. Různě koncentrované vodné
roztoky mohou pomoci, ale i fatálně ublížit (nadměrné solení
zatěžuje ledviny, zvyšuje krevní tlak, nedostatek vody zahušťuje
krev, zvyšuje neprůchodnost vlásečnic a způsobuje nejen bolest
hlavy). Naopak při nedostatku iontů (např. v horkém prostředí
při velkém pocení) naše chemicko-elektrická tělesná soustava
nepřenáší elektrické impulzy a tento stav zaručí křeče vedoucí
až ke kolapsu. Jak vidíte, na mnoha životních funkcích se podílí
nezbytná voda prostřednictvím osmózy. A což teprve reverzní
osmóza. To je ale jiná oblast, velice zajímavá technologie. Někdy
se více rozepíšu.
Prozatím dost a pokračování příště. Za odměnu a zcela
pokrytecky si otevřu nikoliv láhev minerálky, ale jeden plnotučný
zlatohlavý B12 a na jeho zádové
etiketě čtu složení a voda čerpaná
z artézské studně - vida, další téma do
mého seriálu.
Někde to jde samo...
Začátkem prázdnin jsem náhodou zašla na rojšínskou náves
a byla velice mile překvapena. Všechny plochy byly posečeny,
potůček úhledně obsečený, také kolem kaple a hřiště. Bylo
totiž před poutí a místní obyvatelé chtěli mít uklizenou i náves.
Rojšínské ženy uklidily a vyzdobily také kapli pro každoroční mši.
Žádný rozkaz shora a přinucení, ale vlastní iniciativa, volný čas,
stroje a pohonné hmoty... Stejně tak místní muži zorganizovali
nohejbalový turnaj spojený s opékáním prasete (stavění májky
je samozřejmostí).
A protože jsem se nezúčastnila, hluboce jsem se zastyděla a šla
jsem posíct alespoň kolem zastávky.
strana 16
Teď pro změnu o trávě …
Mám na mysli rostliny z čeledi Poaceae Lipnicovité, nikoliv
Cannabaceae... To je to zelené šílenství rostoucí všude a hlavně
tam, kde o to nikdo nestojí. Jsme sice vyzbrojeni výkonnou
a drahou technikou, ale bez vstřícného přístupu vás občanů, by
naše snažení bylo neefektivní.
Děkujeme,
• že NEPARKUJETE na trávě nebo tak pitomě, aby se
váš plechový miláček nedal obsíct....!
• že NESTAVÍTE do trávy kamenné menhiry a zátarasy,
které zdržují a překážejí a zvyšují podíl ručního
obsekávání...,
• že NEVYTVÁŘÍTE hromady větví, trávy kamení
a shrabků na obecních plochách,
• že NEVYSAZUJETE rostliny do travnatých ploch.
Chápeme vaši snahu o zkrášlení obce, ale s rozumem.
O vysazený keřík je třeba pečovat. Zasadili jste ho vy,
dobrá, starejte se o něj a my dáme pozor, abychom
ho nepoškodili. Pokud se máme o květenu starat my
a nelíbí se nám nebo nemístně překáží, postaráme se
o ni zásadně a radikálně jednou provždy...,
• že si NEOBKLÁDÁTE ploty a vjezdy gumovými
pásy, prkénky a plechy. Mnohdy nejsou v trávě vidět
a dokážou snadno zdemolovat sekací zařízení...,
• že NENECHÁVÁTE odpady u kontejnerů. Vymotávat
plastové tkáně z nožů je totiž skutečná rozkoš.
A na závěr děkuji všem, kteří opravdu udržují i kousek obecního
prostoru před svými domy. Jejich obzor je širší a nekončí přede
dveřmi nebo plotem. Jsou vzorem pro ty s úzkým rozhledem
a všude je chválím.
PS: Tráva, jakož i nezávadné kuchyňské odpadky patří do
kompostu. Hrozivá hromada se po několika dnech smrskne
a při správné péči se přemění na kvalitní zeminu. Pokud pěstujete
balkonové květiny, musíte se vláčet s pytli drahé kupované
zeminy (a kdoví, z čeho to je). Domácí kompost je jako domácí
jídlo, o kterém víte, z čeho jste ho poskládali. Máte velkou
zahradu – určitě se místo na kompost najde. Máte-li zahrádečku
jako dlaň, určitě nebudete potřebovat velký kompostér. Navíc
toto zařízení nemusí být nechutná, tlející hromada, ale může
vypadat úhledně a nenápadně.
Takže s dotazy typu „Kam mám dát tu trávu??“ nechoďte.
Chovejte se ekologicky a respektujte koloběh živin v přírodě. Co
ve vaší zahradě narostlo, může se tam zase vrátit.
Zdraví vás
Ing. Marie Jurášová
BRLOH 2011
Tuto báseň složila, jako vzpomínku na dětství prožité
v Brloze, paní Ludmila Pecková, rozená Hošnová, po
chalupě Truhlářová, nyní z Třešňového Újezdce.
Můj rodný kraj
Brlohu, Brlohu, ty pěkná vísko má,
vzpomínka má k tobě stále zalétá,
tam jsem se zrodila, léta dětství prožila,
pod kaštany sedávala, u Pekařů na trávníčku hrávala.
Do Doubravy jsem chodila,
borůvky domů nosila,
na maliny nad Kopáčů
pro babičku do koláčů.
Babička na chleba zadělala.
k Šustrům jsem pro něj chodívala.
Bůh v dějinách člověka
Od počátku věků má člověk představu Tvůrce světa, Zákonodárce,
Dárce života, spravedlivého přísného Soudce a milujícího Otce.
Obraz Boha se v průběhu dějin mění.
Již v Písmu ve Starém Zákoně, ale ještě i dnes poznáváme, že
v primitivních kmenových společenstvech je Bůh (častěji
bohové) vnímán jako Ochránce kmene a každý lidský kmen
má svůj obraz Boha a svoje rituály. Ty kmen sjednocují
a největším prohřeškem, největší nevěrou, je přijmout obraz
Boha sousedního kmene.
Postupně každý národ má svou představu Boha a vznikají
základní velká náboženství šířící se postupně do celého světa.
A vzniká boj mezi jednotlivými kulturami i boj o obraz Boží.
V Brloze jsem do školy chodila
a spolužáky dobré měla.
Moje milé kamarádky,
naše mládí už se nevrátí zpátky.
Pak máme období, kdy se teologové do krve přou o slovíčka, že
na jediném slově v Kredu se štěpí Církev na východní a západní
a padají tvrdá slova o exkomunikaci biskupů. Boj o precizaci
obrazu Božího opět vede k náboženským válkám.
V zimě za školou sáňkovala a lyžovala,
ráda vzpomínám na svůj rodný dům,
myšlenky mé letí až k Bulovům.
Pak tato unifikace obrazu Božího vede k volnomyšlenkářství a až
k popírání existence Boží. V novověku jsou proti sobě postaveni
věřící v Boží jsoucno a věřící, že Bůh neexistuje. A tohoto sporu,
někdy až boje, zneužívají různé ideologie.
U Dudáčků jsme klouzávali.
na vantrokách nohy máchávali,
u Bajsů na sadě s klukama bojovali.
Přes potok u Kramářů jsme skákávali,
na zdi malou školku hráli,
s chlapci jsme se šťouchávali,
ale vždy je rádi měli.
Byly to krásné chvíle mé
prožité dětství vzdálené.
Už se z toho nic nestane,
jenom slza z oka skane.
Zbyla nám vzpomínka na mládí jen
všechno už je jen sen.
Brlohu, Brlohu, vísko má milená,
v tobě se ukrývá vzpomínka vzdálená.
Když se tak zadívám na tvůj kostelíček,
kývne mi na pozdrav roj milých lidiček.
Nyní vstupujeme do doby plastického pohledu na svět. Každý
máme svůj úhel pohledu a ctíme svobodu individuelního
poznání. Každý má své osobní poznání Boha, kterého přijímá
podle svých zkušeností. Tento důraz na individuální vztah
k Bohu bude provokovat teology k rozvíjení svého oboru.
Nic nového pod Sluncem. Ze života světců a světic víme, že i oni
prožívali své temné noci své víry, že prožívali své pochybnosti
stejně jako my dnes. Dokonce i Ježíš Kristus na kříži volal: Otče,
proč jsi mne opustil. Proto ani my se nesmíme zaseknout ve
svých pochybách.
Dne 24. září 2011 jsme s Otcem biskupem vysvětili kapičku svaté
Anežky na kraji Krásetína nad Holubovem jako dar za život, který
nám Bůh dal. Přitom se sešli věřící i nevěřící, tedy ti, co si myslí,
že Boha znají, a ti, kteří si myslí, že Bůh není. To není podstatné.
Podstatné je, že nás všechny má Bůh rád. Jemu se otevřeme
v důvěře: Pane, neznám Tě, ale dej se mi poznat…
ŠIM
Když se tak podívám k zadnímu Brlohu,
vidím lesy hluboké a krásnou Šumavu.
Kdo bude číst tyto řádky,
jistě mi dá za pravdu,
že to byly krásné chvíle,
prožité v Brlohu
a že jsme měli velké boje
Horánek proti Dolánku.
BRLOH 2011
strana 17
Tentokrát jsem většinu receptů dostala e-mailovou poštou. Za všechny velice děkuji.
Rozhodně stojí za vyzkoušení.
Vepřové řízky s hruškami
4 vepřové řízky, sůl, mletý pepř, tuk (sádlo)
máslo, 1-2 lžíce hladké mouky, 2 dl vody, 2 dl bílého vína,
½ (125 ml) smetany ke šlehání, kari koření, sůl, cukr, 2 hrušky
Maso lehce naklepeme, osolíme a opepříme, na tuku řízky po
obou stranách opečeme (nejméně 8-10 minut). Měkké maso
vyjmeme a necháme v teple. Do pánve vložíme nový tuk (máslo),
přidáme mouku, krátce osmahneme, zalijeme vodou, vínem,
podle chuti okořeníme, provaříme, přidáme smetanu a znovu
přivedeme k varu. Pevné zralé hrušky oloupeme, vyjmeme
z nich jádřince, nakrájíme na kostky, vložíme do omáčky a chvilku
prohříváme. Omáčkou s hruškami přelijeme maso. Podáváme
s pečivem.
Pozn: Kvůli dětem jsem víno nedala, jako přílohu použila rýži a pokrm přizdobila
brusinkami (rybízem). Je to jednoduchý a dobrý recept.
Rumunské kokosové řezy
Těsto: 500 g hladké mouky, 150 g cukru, 1 prášek do pečiva, 1 lžíce
kakaa, 1 vejce, 120 g másla, 100 ml mléka
Vše zpracujeme dohromady a těsto rozdělíme na 2 díly. Každý
rozválíme na pečícím papíru, jeden dáme na plech, potřeme
kokosovou hmotou, přikryjeme druhou plackou, propícháme
vidličkou a upečeme (asi 40 min.), necháme vychladnout.
Kokosová hmota: 6 bílků, 200 g cukru, 200 g kokosu, 200 ml
horkého mléka
Kokos přelijeme horkým mlékem a vychladlý smícháme
s dotuha vyšlehanými bílky s cukrem.
Krém: 6 žloutků, 3 lžíce hladké mouky, 150 g cukru, 300 ml mléka,
250 g másla
Navrch: 100 g nastrouhané čokolády
Žloutky smícháme s mlékem, moukou a cukrem a uvaříme jako
pudink. Necháme vychladnout a vmícháme do našlehaného
másla. Natřeme na řezy a postrouháme čokoládou.
Pozn.: Jsou to vydatné, sváteční řezy. Dobré a dobře se dělají, pekla jsem je už 2x.
Babiččiny řezy
250 g hrubé mouky, 250 g hladké mouky, 250 g cukru, 250 g másla
(tuku), 2 žloutky, 1 vejce, 3 lžíce mléka, 1 prášek do pečiva, 3 lžíce
kakaa, marmeláda a ořechy
Suroviny (kromě kakaa, marmelády a ořechů) zpracujeme
v těsto, rozdělíme na dvě poloviny, jednu obarvíme kakaem
a dáme je do ledničky ztuhnout (nejlépe přes noc). Tmavé těsto
rozválíme na pečící papír (přes mikroten to jde dobře), dáme na
plech, potřeme marmeládou, na to překlopíme vyválený světlý
plát, hustě posypeme nasekanými ořechy a lehce je zatlačíme
do těsta. Upečeme a vychladlé polijeme čokoládou.
Pozn: Je to jednoduché a pro toho, kdo nemusí krémové řezy, bezvadné. Těsto jsem
prodělávala v robotu, polovinu odebrala a do zbytku přidala kakao. Marmeládou
rozhodně nešetřete, použila jsem celou skleničku meruňkových povidel a s ořechy taky
neskrblete, jsou tam moc dobré (stačí je jen trochu posekat).
Mandlové kuličky bez mandlí
Náplň: 1 piškoty OPAVIA (240 g) - 1 máslo, 140 g cukru, 200 ml
smetany ke šlehání, trochu rumu, nebo jiný bílý krém
likér Amaretto (Sisi, nebo jiný mandlový likér)
Na krém si svaříme šlehačku s cukrem, ochutíme rumem a po
vychladnutí zašleháme do kostky másla. Silnou vrstvou krému,
která musí být alespoň 0,5 cm, slepíme vždy dva piškoty k sobě
(nejlépe nastříkat krém pomocí sáčku a kraj uhladíme prstem),
celé to bleskově namočíme do mandlového likéru a uložíme na
minimálně 2 hodiny do mrazáku. Vytahujeme je asi po 5 kusech
a balíme do mandlového obalu.
Obal: 300 g sušeného mléka (polotučné), 500 g cukru moučka,
300 g másla, 2 bílky, 2 lžíce cukrářské tresti „mandle sladká“
Smícháme sušené mléko a cukr, přidáme bílky, máslo a vše
zpracujeme. Nakonec přidáme mandlovou tresť a znovu
propracujeme. Hmota se nesmí lepit (je-li řídká, přidáme
sušené mléko), ale také nesmí být moc tuhá, aby se nedrolila.
Připravený kousek mikrotenu poprášíme sušeným mlékem, na
něm vytvarujeme placičku asi 2 – 3 mm silnou, do ní zabalíme
mražené piškoty, urovnáme, zbytek těsta odstraníme a v dlaních
pěkně zakulatíme. Nakonec můžeme kuličky poprášit kakaem
a vložíme je do papírových košíčků.
Pozn.: Tyhle kuličky jsem ještě nedělala, ale jedla jsem je v prostějovské knihovně. Byly
úžasné! Jsou dost sladké, chutnají jako opravdový marcipán.
Sádelníčky s ořechy
300 g hladké mouky, 200 g sádla, 200 g cukru moučka, 1 vejce,
1 lžíce kakaa, ½ lžičky skořice, 100 g lískových oříšků
Všechny suroviny kromě oříšků zpracujeme v těsto a necháme
v lednici ztuhnout. Z těsta vytvoříme kuličky a ty pak roztlačíme
v posekaných oříškách na stejně vysoké koláčky a upečeme.
Použít můžeme i vlašské ořechy, nebo třeba kokos. Je to prý
starodávná lahůdka, která může být součástí vánočního cukroví,
stejně jako sladkým doplňkem zabijačkové hostiny.
Pozn.: Tenhle recept jsem taky ještě nedělala, ale velice mě svou jednoduchostí zaujal,
určitě ho vyzkouším.
Aronie - černé jeřabiny
6,5 kg omytých a obraných jeřabin, 7 lžiček skořice, 60 hřebíčků
(do gázy), 6 citrónů (vymačkat šťávu a kůru dát taky vyvařit),
6 rovných lžiček kyseliny citronové, 6 vanilkových cukrů, 2,2 kg
cukru krystal, 2 dl rumu
Vše, kromě cukru a rumu vaříme asi hodinu do scvrknutí
bobulek. Pak přidáme cukr a vaříme (od varu) ještě 5 minut.
Nakonec přilijeme rum, ihned plníme do vyhřátých sklenic,
nemusíme sterilovat.
Pozn.: Tento recept a samozřejmě i hotový výrobek, jsem dostala od paní Ing. Hanky
Jirsové, chalupářky ze Strouhy, která tímto způsobem zpracovává aronie už spoustu
let. Jsou výborné, používají je místo brusinek. Já z nich dělám hlavně pečený čaj (na
ten už ve Zpravodaji recept byl) a jak to tak čtu, možná že z takto upravených aronií
může být dobrý i čaj.
Dobrou chuť přeje Marta Tomanová
strana 18
BRLOH 2011
Ohlédnutí za kulturními akcemi
Kulturní akce v minulém období byly plánovány pod širým
nebem. Bohužel počasí projevilo svou nepřízeň v plné
míře.
31. srpna se konal již sedmý ročník řezbářské vernisáže
„Člověk v krajině“. Tentokrát na téma „Slované“. Díky
deštivému dni byla účast malá, přítomní ji však strávili
v pohodě a s humorem.
Stejně napnutá byla i příprava koncert skupiny „Shivers“
na Kuklově. Počasí neslibovalo nic dobrého, a tak se o jeho
konání na Kuklově, nikoli v kině, rozhodovalo až kolem
páté hodiny odpolední. Počasí nakonec projevilo svou
příznivější tvář a nesprchlo.
Přes padesát návštěvníků si
užilo hudbu, vycházející s
keltských kořenů a odcházeli
spokojeni.
bavili, a po skončení bylo možno zaznamenat spokojené
reakce diváků na předvedený výkon i spokojené reakce herců,
že i ten malý počet diváků vydal svým smíchem a potleskem
za plný sál.
Taneční zábava
V sobotu 24. září opět ožily zdi našeho kulturního domu.
K poslechu a k tanci přijela zahrát, oblíbené rockové hity, všem
známá bigbítová kapela Randál z nedalekých Holašovic. Byli
jsme velmi potěšeni účastí sto padesáti fanoušků, převážně
z Brložska. Doufáme, že takováto akce se bude i v budoucnu
opakovat.
Bohužel pro představení
Českokrumlovské
scény o Petru Vokovi
od osvědčeného autora
Františka Zborníka, již počasí
od rána ukazovalo silně
nevlídnou tvář. Představení
bylo přeloženo do sálu
KD. Herci sehráli s diváky
vyrovnanou partii. Myslím
tím, že diváků byl stejný
počet jako herců. Partie
dopadla, můžeme-li říci,
k oboustranné spokojenosti.
Přítomní, herci i diváci se
V každém čísle Zpravodaje Vám
přinášíme jeden obrázek (uprostřed
křížovky) z našeho brložského regionu
a Vaším úkolem je určit, kde se
nachází.
K tomu si ještě vyluštíte křížovku, jejíž
tajenka se též váže k naší obci. Pak stačí
vše napsat a přinést do knihovny, vhodit
do schránky na OÚ nebo poslat poštou
či e-mailem [email protected], a to do konce listopadu.
Nezapomeňte na zpáteční adresu!
BRLOH 2011
Dnes se po vyluštění křížovky dozvíte, že před 95 lety, byl (1. tajenka)
odebrán největší ze třech (2. tajenka). Tři úspěšní vylosovaní
dostanou cenu.
Jak dopadlo luštění z minulého čísla?
Správná odpověď: na obrázku je ZREKONSTRUOVANÁ
KAPLIČKA NA NOVÉ HOSPODĚ U RUSÍNKŮ.
Tajenka z křížovky zněla: 1. ÚSTŘEDNÍ MATICÍ ŠKOLSKOU
2. MENŠINOVÁ MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA
Tentokrát jsme od vás dostali pouze 2 odpovědi, bohužel
u obou byl špatně určen obrázek, tudíž nevyhrál nikdo. To se ještě
nestalo! Za ceny jsme ušetřili, takže příště budou hodnotnější.
strana 19
Křížovka byla vytvořena v programu Crosswords - ITPro CZ -http://crosswords.itpro.cz
Mgr.
Václav
Růžička
Mgr. Václav
Růžička
advokátadvokát
Náměstí 35,
Poskytování komplexních
Náměstí 35,
Poskytování
komplexních
382 03 Křemže
právních služeb v oblasti Pobočka: Krajinská
382 035,Křemže
právních
služeb
v
oblasti
práva občanského,
Pobočka:
Krajinská 5,
370 01 České
Budějovice
e-mail: [email protected]
práva
občanského,
obchodního,
pracovního,
370 01 České Budějovice
tel.
+420 387 312 043
rodinného, správního
e-mail: [email protected]
obchodního,
pracovního,
fax: +420 386 357 453
a trestního.
tel.
+420
mobil: +420
739 079
032 387 312 043
rodinného,
. Václav
Růžičkasprávního
advokát
fax: +420 386 357 453
a komplexních
trestního. Náměstí 35,
mobil: +420 739 079 032
ytování
ních služeb v oblasti
a občanského,
odního, pracovního,
ného, správního
stního.
BRLOH 2011
382 03 Křemže
Pobočka: Krajinská 5,
370 01 České Budějovice
e-mail: [email protected]
tel.
+420 387 312 043
fax: +420 386 357 453
mobil: +420 739 079 032
strana 21
Tam, kde naplňují dny životem
Že se v Prachaticích nachází jediný jihočeský Hospic Jana N. Neumanna, po letech
jeho působení společnost povětšinou ví. Komu takové zařízení slouží – těm,
u kterých vítězná medicína vyčerpala všechny možnosti vedoucí k uzdravení
a kterým onemocnění působí takové obtíže, jež nevyžadují léčbu v nemocnici
a nelze je zvládnout v domácím prostředí, to také. Podobně i to, že v hospici je
poskytována paliativní (symptomatická) léčba příznaků doprovázejících nemoc
a to především léčba bolesti.
Nově toto zařízení nabízí tzv. domácí hospicovou péči. Ta nabízí své služby nevyléčitelně nemocným lidem a jejich
blízkým, kteří o ně doma pečují. Nebo by chtěli. Poskytuje rodině podporu, umožňuje, aby člověk v posledních dnech,
týdnech či měsících života mohl žít důstojně, měl čas na své nejbližší a čas na rozloučení a nemusel jej trávit v nemocnici.
Tento druh péče podporuje rodiny, které na sebe převezmou péči o umírajícího nemocného v domácím prostředí poskytuje zdravotnickou a lidskou podporu nemocným v pokročilé i konečné fázi nevyléčitelných onemocnění a jejich
rodinám v domácím prostředí.
Mnoho lidí se obává, že péči nezvládnou, nevědí jak se starat atp. Právě jim jsou kvalifikovaní zdravotníci domácího
hospice k dispozici. Sestřičky jezdí k pacientovi domů, zaškolí rodinu, v případě zájmu zapůjčí a dovezou potřebné
pomůcky.
PhDr. Robert Huneš, ředitel hospice
„V životě se snažíte dělat to nejlepší, co umíte, abyste si zachovali svou důstojnost,
při umírání je někdy třeba, aby vaši důstojnost hájil někdo jiný.
(Bono Vox)
Domácí hospicová péče nabízí
• Odborníky, kteří jsou speciálně vzdělaní v oblasti práce s pacienty na konci života.
• Paliativní péči, která je zaměřená na zmírnění utrpení, na léčbu bolesti, na tlumení příznaků, které nemoc provázejí,
a která respektuje přání pacienta a jeho blízkých.
• Otevřenou, pravdivou a empatickou komunikaci, podporu a doprovázení
Komu?
Nevyléčitelně nemocným lidem, kteří chtějí žít a dožít doma a
• o které jejich blízcí chtějí pečovat v závěru života doma
• u nichž byla ukončena léčba vedoucí k uzdravení a byla doporučena léčba paliativní
Kde?
Doma u pacientů.
• Koordinátorem poskytované péče je určená zdravotní sestra, která má pacienta na starosti. Četnost návštěv zdravotních
sester se odvíjí od aktuálního zdravotního stavu pacienta a jeho potřeb.
• Rodina má k dispozici mobilní číslo na tuto zdravotní sestru a také číslo na pohotovostní telefon, kam lze volat o radu
nebo pomoc v noci a o víkendech a svátcích.
• Je možné využít zapůjčení pomůcek, které pomohou jak pacientovi, tak pečujícím.
• Na přání rodiny lze využít i pečovatelskou službu, která ulehčí rodině v péči a umožní lépe celou situaci zvládat.
Hospic sv. Jana N. Neumanna
Neumannova 144, 383 01 Prachatice
email: [email protected], tel. 388 311 726, 734 435 486, www.hospicpt.cz
strana 22
BRLOH 2011
18. listopadu 2011
KD BRLOH
BRLOH 2011
strana 23
Kulturní akce na podzim
v sobotu 15. října od 13.00 hodin
vás SDH Brloh zve na
hasičskou soutěž v netradičním požárním útoku
„O PUTOVNÍ POHÁR SDH BRLOH“

v sobotu 12. listopadu
Českokrumlovská scéna se k nám letos ještě jednou vrátí, a to s představením
„Popel a pálenka“

v pátek 18. listopadu
skupina Arakain
koncert k novému albu „Homo Sapiens..?“

v neděli 27. listopadu od 17.00 hodin
Koledy a slavnostní rozsvícení
vánočního stromu na návsi

v sobotu 3. prosince od 14.00 hodin
Setkání s důchodci v KD Brloh

v sobotu 10. prosince
k nám zavítají
ČERNÍ ŠVIHÁCI
z Kostelce nad Orlicí. Našim divákům jsou známi, již dvakrát vystoupili na prknech
Brložského divadla. Aby se jim cesta vyplatila, zahrají odpoledne pohádku pro děti
a večer představení pro dospělé. Další podrobnosti uvedeme včas na plakátech,
nechte si proto 10. prosince rezervované odpoledne i večer.
Vydalvatel: obec Brloh | 382 06 Brloh | Tel. 380 745 119 | www.obecbrloh.cz | Evid. číslo 10-403/16-38 | IČO: 00245801 | e-mail: [email protected]
Redakce: Marta Tomanová | Tisk: Tiskárna Josef Posekaný, www.posekany.cz