Více - Technoprojekt, as

Transkript

Více - Technoprojekt, as
Technoprojekt - Den otevřených dveří
Technoprojekt, a. s., je přední česká konzultační, projekční a inženýrská společnost,
která v současné době zajišťuje svými divizemi a dceřinými společnostmi tuzemským
i zahraničním zákazníkům komplexní služby související s investičním procesem –
od zpracování investičního záměru, studie proveditelnosti a projektové dokumentace
přes řízení staveb až po jejich kolaudaci. Mimo to nabízí i poradenské a konzultační
služby související s uvedenými činnostmi pro široké portfolium staveb průmyslových
(v oboru strojírenství, hutnictví, chemie, opravárenství, elektrotechniky, farmacie,
aj.), občanských, energetických, dopravních, vodohospodářských a ekologických.
Na historii a současnost akciové společnosti
Technoprojekt jsme se zeptali ředitele pro
marketing Ing. Petra Baránka, Ph.D.
Technoprojekt je nástupnická firma po jedné
ze tří nejstarších projekčních kanceláří v Česku,
Báňských projektů Ostrava, které vznikly v roce
1951. Primárně se zaměřovaly na projektování
důlní činnosti na Ostravské a Karvinské pánvi
a v době svého největšího rozvoje měly kolem 1 200
zaměstnanců. V dnešní době má Technoprojekt
zaměstnanců 120. To je samozřejmě dáno
historickým vývojem, protože po Sametové revoluci
se začala těžba uhlí v Ostravě utlumovat a před
několika lety byla utlumena úplně. Po zastavení
činností v Ostravské uhelné pánvi musel
Technoprojekt hledat nové trhy a nová odbytiště
a stal se postupně klasickou průmyslovou projekcí.
V 90. letech nás ještě po dobu asi tří let vlastnila
dánská konzultační skupina Ramboll, což je
jedna z předních evropských konzultačních firem.
Ramboll má po Evropě a po světě přibližně 3 000
zaměstnanců a velice úzce spolupracujeme dodnes.
V devadesátých letech se trh ve střední Evropě
vyvíjel dosti turbulentně, Dánové se rozhodli
4
Océ PANORAMA
1⎜2010
z českého trhu odejít a naši firmu převzalo současné
vedení reprezentované generálním ředitelem
Ing. Martinem Zuštíkem.
Tak to byl takový malý historický exkurz, ale jak
vypadá současnost Technoprojektu?
V současné době patří Technoprojekt u nás
v regionu, ale i v kontextu celé ČR k největším
projekcím. Jsme hrdí na to, že jsme pomohli
ke vzniku mnoha pracovních míst po celém
území bývalého Československa tím, že jsme
vyprojektovali a zajistili příslušná povolení pro
mnoho velkých továren nebo průmyslových staveb.
Nejen takových, kde se dělá montáž výrobků, ale
i samotná výroba. Důležitým sektorem pro nás
je i energetika. V současnosti pracujeme v rámci
takového česko-slovenského holdingu. Centrála je
v Ostravě, ale dceřiné společnosti máme i v Praze,
Brně, Valašském Meziříčí, Bratislavě a v Košicích.
Smyslem těchto poboček je, abychom měli
k zákazníkům co nejblíž a abychom
lépe pokryli trh. Kromě toho naše
firma založila na začátku letošního
roku společně se stavební firmou
LDR Stroj dceřinou společnost
v Petrohradě. LDR Technoprojekt,
jak se nová firma jmenuje, je
projekční kancelář, která nabízí
naše portfolio služeb zákazníkům
na území Ruské federace. Současně
jsme v rámci akvizic převzali i menší
projekční kancelář Derek Hicks
& Thew na území Spojeného
království ve městě Kendal,
kde bychom prostřednictvím této
firmy chtěli nabízet naše služby
i na území Velké Británie.
A co český trh?
Co se týká naší práce na českém trhu, většina
lidí si nás může spojovat především s největšími
a nejsložitějšími investicemi, které kdy do České
republiky přišly. Za všechny bych jmenoval
automobilové montážní závody TPCA (Toyota
– Peugeot – Citroën) v Kolíně nebo Hyundai
v Nošovicích, kde jsme figurovali jako generální
projektant. V automobilovém průmyslu jsme
projekčně obsloužili i mnoho dalších navazujících
firem, které jsou pro tyto automobilky dodavateli
různých komponentů. Ale projektovali jsme
i na slovenské straně v automobilkách Kia Motors
Žilina a PSA (Peugeot – Citroën) v Trnavě.
Z našich dalších zajímavých realizací bych
vybral kopřivnický výrobní závod na exkluzivní
audiotechniku značky Bang & Olufsen. Tato
stavba získala zvláštní čestné uznání v kategorii
Průmyslová stavba Moravskoslezského kraje.
Další takovou referenční stavbou je Ivax Opava,
což je firma, která získala ocenění Investor roku
České republiky za rok 2008, kde jsme byli rovněž
generálním projektantem. Ještě bych rád zmínil
i ocenění v kategorii občanských staveb, které
v roce 2009 získala naše dceřiná společnost BP
projekt Valašské Meziříčí za rekonstrukci Vojenské
nemocnice v Olomouci. Ale těch známých
značek, které máme v referencích, je mnohem
víc. Projektovali jsme např. továrny pro Asus,
Shimano, Dura, Hysco, Mobis, Röchling, Behr,
Cromodora, Bauman Springs, Sungwoo a mnoho
dalších. Jedná se o značky, které lidé se základní
orientací v průmyslu budou znát. Aktuálně
pracujeme na několika velkých projektech.
V České republice je to např. jedno z největších
odsíření v elektrárně v Ledvicích, kde zajišťujeme
tzv. koordinační basic. Další velký projekt,
na kterém pracujeme, je spalovna komunálního
odpadu, tzv. Krajské integrované centrum
likvidace odpadu v Karviné, kde se má spalovat
192 tis. tun komunálního odpadu ročně. Jen pro
představu, v ČR existují pouze tři velké spalovny
– jedna v Praze Malešicích, druhá – brněnské
Sako, která teď zrovna stojí, protože se upgraduje
a zvyšuje se její kapacita na 220 tis. tun za rok
a třetí je Termizo Liberec s kapacitou 100 tis. tun
komunálního odpadu za rok. Tuto karvinskou
spalovnu projektujeme společně v týmu s pražským
Energoprojektem a s dánským konzultantem
Rambollem. Další podobně velkou akcí je
rekonstrukce zdroje v teplárně Edison ve Slovnaftu
Bratislava.
Jak se Technoprojekt vyrovnal s dopadem
finanční krize? Pravdou je, že situace na dnešním českém
trhu s investicemi ve výstavbě ztratila veškerou
dynamiku a prakticky se toho moc neděje. Hlavně
ve srovnání s tím, co tu bylo ještě do roku 2008.
Tehdy se sem hrnula spousta investorů, jejichž
zájem samozřejmě s krizí ustal. Nás dnes drží
nad vodou akce, které jsme si už před tím rozjeli
v Rusku. V současné době v Rusku pracujeme
na dvou akcích, jedna z nich má název Projekt
Rafarma, což je závod na výrobu antibiotik. Jeho
velikost je přibližně dvojnásobná ve srovnání
s Ivaxem v Opavě. Další velký projekt máme
v předhůří severní strany Kavkazu v Adygejské
republice, kde je plánována postupná výstavba
průmyslové zóny. Do této zóny bude svážena těžba
suroviny ze tří ložisek – ložiska vápna, ložiska
sádrovce a ložiska písku. V 1. komplexu zóny bude
pro ten účel vybudován Závod na výrobu sádry
a výrobků ze sádry s počáteční kapacitou 120 000 t
sádry za rok. Projekt závodu splňuje všechny
podmínky omezení nepříznivého vlivu na životní
prostředí na minimum a zabraňuje průniku
prachu do ovzduší i uplatněním mlžných jednotek.
Projekt objektů zóny je analyzován v současné
době ruskými orgány státní expertízy. V přípravě
výstavby dalších objektů – např. Autobázy pro péči
o dopravní prostředky investora se pokračuje.
Vidím, že o zajímavé projekty nemáte nouzi,
napadá Vás i nějaká technologicky opravdu
výjimečná realizace?
Nedávno jsme dělali variantní studii proveditelnosti
pro elektrárnu v bulharské Varně. To je svým
způsobem rarita v tom, že by to mohla být
první a pokud vím, tak dosud jediná elektrárna
navrhovaná z Česka, která je chlazená mořskou
vodou a navíc jedna z variant navrhuje i možnost
odsíření mořskou vodou., tzn. s minimem vlivu
na životní prostředí. Projekt řídil náš technický
ředitel pan Šebela. Byla to studie, která měla
za úkol připravit varianty přechodu z antracitu
na energetické uhlí, plyn nebo jiné zdroje.
Na fungování Océ Autorizovaného PrintShopu
Technoprojekt jsme se u příležitosti Dne
otevřených dveří zeptali ředitele divize
reprografie pana Zdeňka Eisnera:
Báňské projekty jsou jedna ze starších firem,
která má za sebou bohatou historii. Když se
na ni podíváme z hlediska planografie resp.
reprografie, zajímalo by mě, jaký byl její
techologický vývoj?
V době, kdy jsem nastoupil do Báňských projektů
(1972), tu už byla tehdy obrovská novinka Océ
106. To byly vývojkové stroje na formát A3. Tehdy
tu byla místnost, kde sedělo možná 20 pracovnic,
měly takový speciální pult a na tom dělaly všechnu
dokumentaci. Velké výkresy se tiskly všechny
na želatině, což byl velmi zajímavý proces – byly
to vlastně chladící stroje, na které se nalila uvařená
želatina, na kterou se po zchladnutí přitisknul
speciální osvícený papír a v místě, kde byly
neosvícené části, papír narušil želatinovou vrstvu
a ta jímala barvu. Ta se na tento papír nanášela
ručně válečkem a pak se na to
musel přiložil čistý papír a ručně
převálcovat. Tak se dělaly tisky.
Takto se dělaly i barevné soutisky,
musela k tomu být odpovídající
technologie projektantů, kteří
museli nakreslit každou barvu
zvlášť. Pro velké formáty výkresů
do A0 byla reprografie vybavena
stroji Océ 212.
Jak dlouho trvala tato éra?
To trvalo do doby, než přišly
čpavkové a vývojkové kopírky.
Potom se Technoprojekt vybavil
čpavkovými stroji a ve vybavení
měl i vývojkovou Océ 650. Pro
archivaci se dokumenty snímaly na kamerách
a uchovávaly na mikroštítcích. Z nich se zpětně
pořizovaly tisky, ale jen do formátu A1 a výsledné
zvětšeniny byly sice přesné, ale nekvalitní a zašedlé.
V 70. letech jsme postupně přešli na Océ Copy
Press a v polovině 80. let, kdy přišel velký boom
s Océ 7500, což byla první Océ velkoformátová
kopírka na běžný papír a toner, kterou jsme
pořídili. A pak už přišel rok 1989, a to jsme tady
v nové budově zakládali reprografii jako samostatný
útvar. Veškeré vybavení bylo Océ a to reprocentrum
neslo název Océ Reprocentrum. Postupně šel vývoj,
po sedmpětkách přišly sedmšestky se zoomem,
modernější stroje, které toho uměly stále víc,
odpadla tam dřina operátorů, protože odpadly
velké role. To už přišla éra, kdy končilo kreslení
výkresů na prknech a kopírování na analogových
kopírkách a překlápělo se to pomalu na digitální
tisk, ale naplno se všechno překlopilo, až když sem
někdy v roce 2003 přišly Océ TDS600.
S plotry jste začínali někdy společně s pořízením
analogové Océ 7500?
To určitě ne, tehdy se ještě všechno kreslilo jen
na pauzák. První plotr, který tu byl, to byl normální
malý válcový plotr, který už rovnou nahradila Océ
TCS400.
Takže takový dynamický barevný produkční tisk
vlastně začal až s Océ TCS400?
Ano. Ono vlastně používání barevného tisku začalo
až tak v té době. Začínali jsme čtyřstovkou, kdy
jsme trnuli hrůzou, jestli se uživí, protože se tolik
barevně netisklo a kupodivu potřeba barvy měla
tak raketový start, že jsme rychle kupovali Océ
TCS500.
Ale na ploše repra jsem už viděl i ColorWave 600
propojený s barevným skenerem...?
To je pravda. Je fakt, že ty čtyřstovky jsou dobré,
ale nestačily potřebám barevného tisku ve špičkách.
Océ PANORAMA
1⎜2010
5
Den otevřených dveří
Dá se vyhodnotit co tvoří většinu zakázek, jestli kopírování nebo tisk?
Ze začátku to bylo jenom kopírování, teď už je to zase víc o tisku,
protože je to dané technologií kreslení výkresové dokumentace.
Interně je to více tisk, externě, když je to cizí autor, tak ten to donese
většinou na flešce a pak se tiskne. Když je to prostředník, který zadává
něčí práci někam jinam, např. investor, který dostává výkresy a dává je
dodavatelům, tak ten přijde kopírovat. Ale souhrnně v objemech se dá
říct, že je to půl na půl. Půl tisku, půl kopírování.
Vím, že jste povahou spíš technik, jak byste hodnotil po stránce
spolehlivosti stroje Océ?
Myslím, že to jsou velice spolehlivé stroje a to co se na nich někdy
stane, jsou normální provozní závady. Jestli bude někdo vykládat, že
má stoprocentní stroj, na kterém se mu nic nestane, tak mu absolutně
nebudu věřit. Vždycky se objeví nějaký problém, otázkou je, jak
rychlý je pak servis.
Pětistovka už je rychlejší, ale když přijde špička, ani ta nestačí.
Vždycky byl zádrhel na barvě. Černobílé tisky díky Océ TDS600 byly
v cukuletu a vždy jsme čekali na barvu, to byla fronta, pouštěli jsme
to na noc a trnuli, jestli se něco nestane, jestli vyjde papír nebo se to
přepne na jiný papír, na jinou roli, protože když došla A1, tak se to
přeplo na A0 a pak celá zakázka vyjela na nulkách a museli jsme
to stříhat a to bylo odpadu. Díky tomu, že teď máme Océ ColorWave
600, tak jsme za vodou. Teď čekáme, kdy a kde se zase objeví nějaké
úzké hrdlo a budeme muset pořizovat něco rychlejšího, protože
poměr barvy je statisticky sice 50/50, ale např. u externích zakázek
intenzivně roste.
Říkáte, že děláte i služby směrem ven. Kolik je zhruba poměr
interních zakázek a zakázek, které přijdou z ulice nebo
od smluvních partnerů?
Máme smlouvy, nejsou sice zavazující, že by museli chodit jenom
k nám, ale mají smlouvu a na základě ní poskytujeme plnění. Ten
podíl interních a externích zakázek je různý. Jsou měsíce, kdy to
je 60/40 ve prospěch externích dodávek, když expanduje nějaká
zahraniční aktivita, tak se zase dělá víc pro podnik.
6
Océ PANORAMA
1⎜2010
To je dobrá otázka.
Ten je perfektní, já sám osobně nemůžu říct, že bych někdy měl
nějaký zásadní problém. I když máme všechny procesy zálohované,
repro se provozně nesmí zastavit, a protože jedeme prakticky bez
zastávky, tak raději máme u všech strojů servisní smlouvy. Pak
i přístup Océ k zákazníkům jako jsme my je takový, jaký je potřeba
a nestalo se, že bych tu neměl nejpozději na druhý den technika,
naopak je běžné, že dorazí ještě tentýž den. Ale je to i osobní, je to
hodně o dobrých vzájemných vztazích.
A co dodávky spotřebních materiálů, máte pravidelné dodávky,
nebo objednáváte ad hoc?
Tak o dodávkách spotřebních materiálů není třeba vůbec mluvit,
protože jsou perfektní. Dodává nám Opaz. Máme s nimi výbornou
spolupráci, osobně se znám s majiteli, takže si vycházíme vstříc
a vždy společně najdeme řešení. Domluvili jsme se tak, že víme, kolik
čeho potřebujeme na týden. Takže dodávky realizujeme na týdenní
bázi. A na skladě máme pro nepředvídatelné události všechno
v přiměřené rezervě.
Co je a jakou tradici má Den otevřených dveří v Océ
Autorizovaném PrintShopu v Technoprojektu?
Ta tradice Dne otevřených dveří je právě díky spolupráci Océ
a Technoprojektu poměrně dlouhá. Vyplývá i z toho, že od roku 1989
se u nás v Technoprojektu objevovaly vždy špičkové Océ technologie
a Océ naše repro využívalo i jako demo centrum pro své zákazníky
v tomto regionu. Protože se ví, že se tu navíc poskytují špičkové služby
pro veřejnost i pro interní potřeby, tak byl Technoprojekt jednoznačně
v první řadě těch, kteří získali certifikaci Océ Autorizovaný PrintShop.
Za sebe bych řekl, je to výraz dlouhodobé úspěšné spolupráce
a korektních vztahů mezi Technoprojektem a Océ.
Jaký očekáváte přínos Dne otevřených dveří?
Smyslem je, aby naši zákazníci vnímali, že je tady stabilizovaný tým,
který zná své zákazníky a umí jim poskytovat služby na profesionální
úrovni. Neočekáváme žádnou velkou návštěvnost, ale v této chvíli už
tudy prošlo asi 15 lidí. Po obědě přijde druhá vlna, takže si myslím,
že se zastaví tak kolem 25 zákazníků. A to bych, i vzhledem k tomu,
že na programu byl poměrně specializovaný seminář pana Linharta,
který zde prezentoval moderní Océ softwary ve spojení s nejnovějšími
Océ technologiemi, považoval za úspěšnou akci.
Děkuji za rozhovor a přeji Technoprojektu hodně úspěchů při rozvoji
firmy, celému týmu hlavně osobní pohodu a zdraví a reprocentru
i Océ technologiím hodně spokojených zákazníků.

Podobné dokumenty

Instalace ovladačů océ TCS/TDS

Instalace ovladačů océ TCS/TDS na disk a připravena k odeslání (mailem/web objednávkou) do tisku, kde se těšíme na vaše zakázky

Více

AutoCAD 200x

AutoCAD 200x o měřítku konečného výtisku a poloze kresby na výstupním médiu. Dokonce i výsledná síla a barva čar nemusí odpovídat – pokud tyto informace nejsou definovány přímo ve vlastnostech hladin, je nutné ...

Více

Katalog referencí

Katalog referencí membranes have been one of its key products for over 50 years. Their quality has been tested by time and heavy use as they were applied in the 20th century to waterproof the Gabcikovo dam, the larg...

Více

Zpravodaj 07-2009

Zpravodaj 07-2009 Tichý. Potom uhlíři ucpali horní otvory a milíř asi deset hodin ochlazovali. Následovalo postupné strhávání mechového obalu a opětovné přikrývání pouze slabou vrstvou hlíny. Hromada se nechala ješt...

Více

tisková zpráva

tisková zpráva Značka Citroën Značka Citroën byla založena před 90 lety pod pařížskou Eiffelovkou. Tato kreativní a dynamická značka uvedla v roce 2010 na trh novou řadu výrobků DS, kterou dnes tvoří modely Citr...

Více

bizhub pro c754 - Konica Minolta

bizhub pro c754 - Konica Minolta uživatelů Dobrá použitelnost je důležitá pro všechny zákazníky, jak pro občasné uživatele, tak i pro zaškolené operátory. Pokud je práce se zařízením jednoduchá, zvyšuje to pohodlí a komfort při pr...

Více

červen 2011

červen 2011 značné míry řešit elektromobily. Kolik je dnes v ČR provozováno elektromobilů, a kolik máme dobíjecích stanic?

Více