LÁSKA

ŽIVOT KŘESŤANA – Sobotní škola 2Q2009
1. lekce 28. března – 4. dubna 2009
LÁSKA
“A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.”
(1 K 13,13)
Sobota 28. března
toho, jací máme být. Díky Boží lásce a moci je však možné tomuto tlaku
nepodlehnout a mít se rád navzdory pohledu okolí.
Ježíš řekl, že druhým nejdůležitějším přikázáním je milovat druhé tak, jako máme
rádi sami sebe (Mt 22,39). Z Bible jasně vyplývá, že našimi bližními nejsou jen
ostatní křesťané, ale všichni lidé, s nimiž přicházíme do kontaktu. Pokud si
dokážeme vážit sami sebe, je toto přikázání pro nás snazší. Naše potřeba zdravé
lásky k sobě samým se také projevuje v naší potřebě cítit lásku od lidí kolem nás.
Té se nám dostává od našich partnerů, rodičů či dětí. Ale hlavní je, že tuto lásku
nám projevuje sám Bůh.
____________
Hledání lásky
ÚVOD
Mt 22,37−40
Ve světě, který je plný zkreslených představ o lásce, jen těžce hledáme
opravdovou lásku, o které mluví Bůh. Po lásce toužíme všichni, od narození až do
smrti. Bez lásky jsme totiž prázdní a zničení. Láska s sebou přináší všechny
ostatní ctnosti, a právě proto na ní “spočívá celý Zákon i Proroci” (Mt 22,40).
Ježíš řekl, “Miluj Hospodina, svého Boha… To je největší a první přikázání” (Mt
22,37.38). A tak snad právě proto je její nepřítomnost v našem životě největším
hříchem. Bůh je láska a má nás rád více, než dokážeme pochopit. Naše láska k
Bohu by se měla promítnout do všech oblastí našeho života. I naše morální, etické
či věroučné postoje by měly v prvé řadě ukazovat a rozvíjet v nás tuto lásku. A tak
spíše než na pouhé “zachovávání” soboty je daleko lepší se zaměřit na to, jak
můžeme v sobotu rozvíjet náš vztah k našemu Pánu.
Abychom dokázali opravdově milovat druhé a přijímat i jejich lásku, musíme se
nejprve mít rádi sami. To naznačuje už Matouš 22,39. “Určitá podoba lásky k
sobě samému je zcela přirozená, je naší povinností, a je třeba ji rozvíjet. Musíme
se mít rádi, což znamená, že budeme mít správný pohled na vlastní hodnotu a
vyvážený zájem o blaho vlastní duše i těla.”*
Není ale vždy snadné najít hranici mezi správnou láskou k sobě samému a
sobeckou láskou. Mnozí dospívající i dospělí se cítí nemilováni a nedokáží si proto
vážit sama sebe. Nicméně Bůh nám projevuje svou lásku tolika způsoby, že jen
těžko můžeme popřít, že nás stvořil a miluje takové, jací jsme, spíše než takové,
jakými bychom chtěli být. Pro mladé lidi je pochopitelně těžké odolávat
negativnímu tlaku okolí a vrstevníků, který nám představuje rádoby ideální obraz
* Matthew Henry. Matthew Henry’s Commentary on the Whole Bible:
Commentary on Matthew (London: Marshall Morgan & Scott, 1960), str. 116,
117.
(Hannah Hogg, Pleasant Hills, New South Wales, Austrálie)
Neděle 29. března
Zemřít, žít a milovat
STUDIUM
Iz 53; Mt 22,37−40; 1 K 13; 1 J 3; 1 J 4
Mít rád = být ochotný pro někoho zemřít (Iz 53)
Lidé jsou obvykle ochotni dobrovolně podstoupit smrt jen tehdy, pokud by tím
zachránili někoho, kdo je pro ně důležitý a koho milují. Zemřít pro něco nebo
někoho vyžaduje rozhodnutí srdce, které převyšuje rozumové argumenty.
Hlavním motivem mučedníků všech dob, kteří byli ochotní položit svůj život, byla
především láska.
Mnozí lidé dokážou hlasitě mluvit o své oddanosti, ale pokud na ně míří hlaveň
pistole, jasně se ukáže, v kterém srdci je opravdová láska. Takoví jsme zkrátka my
lidé! A právě proto nás Bůh tak překvapuje: “Sotva kdo je hotov podstoupit smrt
za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit
život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když
jsme ještě byli hříšní” (Ř 5,7.8).
A právě proto si zaslouží titul Spasitel, tedy Zachránce. Zachránil nás od nás
samotných, navzdory nám samotným. My všichni, podobně jako kdysi Petr, se
někdy vehementně bráníme: “Neznám toho člověka!” A on, navzdory našemu
zapírání, si dobrovolně nechá probít ruce hřeby, aby nás zachránil. Navzdory
tomu, že jej odmítáme, přichází vzkříšený Kristus I k nám a ptá se nás znovu:
“Máš mne rád?” (J 21,15−17)
Zemřel pro tebe bez ohledu na tvou odpověď. Tomu se říká láska!
Mít rád = pro někoho žít (Mt 22,37−40)
Tento Bůh, který se stal jedním z nás, aby za nás poté zemřel, se k nám obrací a
zve nás: “Vezmi svůj kříž a následuj mne” (viz Mt 16,24−26). Zachránil nás od
smrti a nyní nás žádá, abychom mu dali svůj život. Jde dokonce tak daleko, že
řekne: “Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem” (L
14,27).
Co to ale v praxi znamená – žít pro Boha? Když Mojžíš od Boha přijal Zákon,
který měl vyjadřovat Boží charakter, dostal k němu celý národ ještě toto nařízení:
„Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět
doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat ” (Dt 6,7).
Jednoho dne se vzdělaný odborník na tento zákon zeptal Ježíše, které ze vše
přikázání je tím nejdůležitějším. Jeho odpověď si můžete přečíst v Mt 22,37−40.
Tyto verše nám ukazují, jak vypadá život pro Boha. Znamená to milovat Boha
z celého srdce, a poté tuto lásku dávat i druhým lidem. To je ten kříž, který máme
nést – žít a milovat.
Mít rád = dávat, abych získal (1 K 13)
Často slýcháme ono úsloví, že dávat nám přináší více požehnání než dostávat.
K tomu však potřebujeme jeden předpoklad. Musí tu být někdo, na kom nám
záleží, jinak nás dávání ani přijímání nebude stejně těšit. Dávat něco tomu, na
kom mi stejně nezáleží, mi nemůže přinést opravdovou radost.
Potřebujeme přátele. “Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého
pachtění. Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak
nemá nikoho, kdo by ho zvedl.” (Kaz 4,9.10). Pokud považujeme někoho za
přítele, dokážeme to vyjádřit mnoha projevy lásky. Bez lásky, však naše snaha
ztrácí hodnotu.
Být milován a milovat (1 J 3 a 4)
Píseň začíná pomalu a pomalu a zasněně, aby pomalu přešla v chorál, který
vrcholí radostným zpěvem: “Už žádní cizinci, už žádní psanci, nejsou tu žádní
Boží sirotci. Mnozí z nás padli, ale haleluja, nejsme sirotci.” Hudební skupina
Avalon to ve své písni „Orphans of God“ (Boží sirotci) vyjádřila poměrně výstižně.
Jan, který se někdy sám nazýval učedníkem, „kterého Ježíš miloval“ (J 13,23),
mluví s podobnou jistotou jako zpěváci skupiny Avalon: “Hleďte, jak velikou
lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi” (1 J 3,1).
V knize Zjevení Jan popisuje zpěv andělů: “Hoden jest Beránek, ten obětovaný,
přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení ” (Zj 5,12).
Ano, náš Bůh si opravdu zaslouží být oslavovaný, protože je největším příkladem
lásky. Můžeme si být jistí tím, že Ježíš je opravdu naším Spasitelem a Oteci naším
Otcem – Otcem, který nás má tak rád, že nám bycl ochotný dát to nejdražší, co
měl.
Jan píše hodně o lásce, protože pochopil, že Bůh dává hodně lásky. Přečtěte si 1 J
4,15.19.21. Tyto verše vyjadřují to, proč Jan napsal svůj dopis – aby inspiroval
Boží lid k životu lásky k druhým. “Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za
nás položil život” (1 J 3,16).
Když Bůh dal svého Syna, dal nám vše; a to vše kvůli tobě a mně. Jsme jeho děti,
které má rád. A my máme projevovat stejnou lásku – přivádět tak ostatní blíže ke
Kristu a Otci. “Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo
miluje, z Boha se narodil a Boha zná” (1 J 4,7).
(David Edgren, Lilydale, Victoria, Austrálie)
Pondělí 30. března
„Láska mluví hlasitěji než slova“
SVĚDECTVÍ
1 J 3,16−18
“Nezáleží na tom, jak přesvědčivé je naše vyznání. Nejsme-li naplněni láskou k
Bohu a ke svým bližním, nejsme pravými Kristovými učedníky. I kdybychom měli
tak velikou víru, že bychom byli schopni konat zázraky, bez lásky by nám nebyla
nic platná.”1
Je opravdu pozoruhodné uvědomit si, že i ta největší víra je naprosto k ničemu,
pokud nás nevede k tomu, abychom druhým ukázali velikost Boží lásky. Ostatně,
k čemu by bylo to, že se hlásíme ke Kristu, pokud bychom ignorovali lidi kolem
nás a jejich potřeby?
“Každý opravdový Boží spolupracovník je ochotný obětovat se pro druhé. Kristus
řekl: ‘Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě,
uchrání jej pro život věčný’ [J 12,25]. Svou upřímnou a horlivou snahou pomoci
tam, kde je pomoci zapotřebí, ukazuje skutečný křesťan svou lásku k Bohu i k
druhým.”2
“Láska a zájem Kristových následovníků musí zahrnovat celý svět. Ti, kteří žijí jen
pro sebe a své nejbližší, se mohou s nebem rozloučit. Bůh vás a vaši rodinu zve k
tomu, abyste se méně zaměřovali na sebe a byli citlivější k trápení a starostem
druhých.”3 Jen díky takové službě a pokoře můžeme v životě zakoušet požehnání
spravedlivého života.
“Bůh věci zařídil tak, že ten, kdo chce růst v milosti a poznání Krista, musí
následovat jeho příkladu a sloužit tak, jako sloužil on. (…) Je třeba určitého úsilí,
aby se náš život stal světlem, které září druhým na cestu. Takové úsilí ale přinese
vzácné ovoce a požehnání nejen příjemci, ale také dárci. Duch nesobecké služby
druhým dává našemu charakteru větší hloubku, a pevnost, a přináší nám radost a
štěstí.”4
MOJE REAKCE
1.
Jako křesťanům nám byl svěřen úkol pomáhat všem těm, kteří naši
pomoc potřebují. Proč se nám tedy tak často nedaří nabízet pomocnou
ruku lidem kolem nás?
2. Jak bys zhodnotil svou víru, pokud se hlásíš ke Kristu, ale neděláš nic pro
to, abys svým životem ukázal světu Boží dobrotu a slávu?
3. Jak konkrétně chceš od dnešního dne ukazovat Boží lásku svému okolí?
____________
1. The Acts of the Apostles, str. 318. (Poslové naděje a lásky, str. 183)
2. Messages to Young People, str. 302.
3. Testimonies for the Church, sv. 3, str. 530.
4. Tamtéž, sv. 5, str. 606, 607.
(Stephane Millien, Narromine, New South Wales, Austrálie)
Úterý 31. března
Naučit se mít rád druhé
ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI
Mt 22,37−40
William Somerset Maugham, anglický scénárista a spisovatel, jednou řekl, že se
“zoufale snažíme předat druhým něco z pokladů našeho srdce, ale oni to
nedokážou přijmout. A tak jdeme životem osamoceně, jeden vedle druhého a
přesto ne společně, neschopni opravdově poznat ty, kteří nás také neznají.”1 To je
smutný obraz světa, v němž lidé nedokáží lásku ani dávat, ani přijímat. V naší
generaci se však tento popis stává stále více skutečností.
Židovský rabín Jonathan Kligler poznamenává, že se z nás stali individualisté,
kteří hledají, co by mohli získat z rychlého vztahu, namísto toho, aby hledali, čím
mohou prospět společnosti.2
Na většinu věcí v životě nám dnes stačí 30 vteřin. Téměř jakoukoliv informaci,
kterou potřebujeme získat, máme skoro okamžitě na dosah ruky. Pokud se něco
nedá udělat rychle a snadno, ztratíme o to zájem. A právě proto je tento
třicetivteřinový svět velkou hrozbou pro náš křesťanský život.
Ježíš nám přikázal: “Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou
svou duší a celou svou myslí” (Mt 22,37). To se však nedá realizovat za 30 vteřin.
Stejně tak nedokážete ani začít milovat “svého bližního jako sám sebe” (Mt 22,39)
za 30 vteřin. Dokonce ani ne za tři minuty. Za tu dobu si druhého možná přidáte
do svého seznamu kontaktů na ICQ nebo ve Facebooku – ale tím ho ještě
nezačnete mít rádi.
První list Korintským 13 nám vysvětluje, jak prázdný je život bez opravdové lásky,
když nepochopíme, co to vlastně láska je. Přečtěte si Pavlovu definici skutečné
lásky (1 K13,4−8).
Jestliže svět má poznat křesťany podle jejich lásky (1 J 3,7−10; 4,7.8), potom nám
nestačí na druhé lidi jen rychle mrknout a rychle je ohodnotit. Kristus, který
přišel na tento svět jako obyčejný člověk, je pro nás v tomto velkým příkladem.
Nebyl ničím tak atraktivní, abychom se na ulici za ním ohlédli (Iz 53,2). To, jaký
byl, ale bylo poznat z jeho jednání. Ani to však nedokážeme vždy docenit. Jeho
láska k nám se nevešla do třicetivteřinové reklamy. Svou lásku k nám ukazoval
během každého dne svého života, a především ve své smrti.
Naším posláním je ukázat světu tuto lásku. Je to aktivní láska, která však na sebe
neupoutává lacině pozornost. Projevovat ji není vždy snadné, ale je dnes
důležitější, než si umíme představit.
____________
1. “My Quotation Book.” Thinkexist.com. Retrieved December 18, 2007, from
http://thinkexist.com/quotation/we_seek_pitifully_to_convey_to_others_the/1
82723.html.
2. Rabbi Jonathan Kligler, “The Breakdown of Community and the
Commodification of our Lives.” Retrieved from December 18, 2007, from
www.mro.org.
http://www.mro.org/mr/archive/19-1/articles/community.html.
(Kristin Thiele, Cooranbong, New South Wales, Austrálie)
Středa 1. dubna
bychom jej milovali. Taková láska probouzí naše city, proměňuje náš charakter a
motivuje nás, abychom ovládali své touhy a sklony. Naše láska k Ježíši má moc
ovlivnit všechny kolem nás.
Opravdová láska ale nikdy nemůže existovat osamoceně. Musí vždy být zaměřené
na někoho nebo něco. Opravdová láska je základem nejlepších mezilidských
vztahů. Dnešní svět je příliš zaměřen na materiální věci jako je majetek,
bohatství, sláva či popularita, které jsou považovány za viditelné symboly
úspěchu, ale bez opravdové lásky ztrácejí svůj význam. Nikdy se nemůžete plně
radovat z krásného domu, pokud v něm žijete v rozbité rodině a v nešťastném
manželství. Nikdy nedoceníte požehnání bohatství, pokud nemáte zároveň i
někoho, s kým se o ně můžete podělit (viz L 12,15).
Jak můžeme tedy v životě prožívat více této lásky?
•
•
•
Láska v mém životě
JAK NA TO?
J 3,16; 1 K 13,1−4
Bůh je láska. Tuto lásku jasně ukázal v daru Ježíše Krista, když „dal svého
jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (J
3,16). Pokud tuto jeho lásku přijmeme, probudí v nás také lásku k Němu a k
druhým lidem. Tato láska má větší cenu než všechny ostatní duchovní dary (1 K
13,1−4).
Opravdová láska je ochotná se obětovat pro druhého. Dává, aniž by nutně
očekávala něco zpět. Bůh nečekal na to, až jej budeme mít rádi, ale měl nás rád už
tehdy, “když jsme ještě byli hříšní” (Ř 5,8). Kristus za nás zemřel bez ohledu na
naši odpověď, bez ohledu na to, zda jeho oběť oceníme či ne. Zemřel za nás,
protože nezištné dávání je součástí jeho podstaty.
Bůh byl tím prvním, kdo začal iniciativně milovat, protože “lásku probouzí jen
láska. . . . Boží lásku mohl zjevit jen ten, kdo ji poznal v celém jejím rozsahu [tedy
Ježíš].”* Kdybychom mu opravdově otevřeli svá srdce a lépe jej poznali, pak
•
•
•
Pochopit, že Ježíš je láska. Bůh je největším a nevyčerpatelným zdrojem
opravdové lásky.
Věřit, že Ježíše můžeme lépe poznat v Božím slově. On sám je božským
Slovem (J 1,1).
Trávit více času čtením Bible. Tím byste ale neměli skončit. Přemýšlejte
také nad tím, co čtete.
Osvojit si čtyři základní kroky. Studuj o Ježíši, přemýšlej o Něm, mluv o
Něm a chval Jej.
Uvědomit si, že člověk se vždy začne podobat tomu, na koho se dívá a
s kým tráví čas. Takto zcela přirozeně začnete i vy projevovat více lásky
svým rodičům, sourozencům, přátelům či svým partnerům.
Používat svůj čas i peníze pro druhé. Najděte někoho, kdo potřebuje
pomoci nebo se zapojte do dobrovolnické práce ve svém městě.
____________
* The Desire of Ages, str. 22 (Touha věků, str. 10)
(Kristina Malarek, Nerang, Queensland, Austrálie)
Pátek 3. dubna
Čtvrtek 2. dubna
Bůh je láska
Jak to celé souvisí s láskou?
ÚHEL POHLEDU
PROHLOUBENÍ
Náš nebeský Otec je zdrojem života, moudrosti, lásky a radosti. Tyto aspekty jeho
charakteru můžeme vnímat v kráse přírody. Ježíš nám svým životem ukazoval,
jak může vypadat život plný lásky, radosti, pokoje, trpělivosti, laskavosti dobroty,
věrnosti a sebeovládání (viz Ga 5,22.23). Tím největším je láska (1 K 13,13).
ZÁVĚR
1 K 13,13
Pět století před Kristem prohlásil řecký filozof Sofokles: “Je jedno slovo, které nás
zbavuje vší tíže a bolesti života. Tím slovem je láska.” Právě to můžeme vidět v
životě Ježíše. Jako lidé slovo láska často používáme pro popsání povrchních
dočasných citů či náhlých vzplanutí. Často může souviset se sobeckými pocity či
touhou něco získat. Boží láska je ale nmnohem krásnější. Jeho láska k nám není
ani dočasná, ani povrchní. Je čistá a trvalá.
Spolu s naším Spasitelem byly na kříž přibity i naše hříchy. Bůh poslal svého
jediného Syna na hříšný svět, aby všem přinesl naději a záchranu. To je ten
největžším způsob, jakým Bůh mohl projevit svou lásku k nám. Neměli bychom
na tut lásku odpovědět svou lásku a službou druhým, stejně jako respektováním
jeho pravidel a přikázání?
V řečtině existují čtyři klíčová slova, která vyjadřují lásku. Slovo plato bylo
používáno k popsání lásky, kterou člověk cítí ke své rodině. V některých
případech popisovalo i vztah k nějaké oblíbené aktivitě. Philla se používalo v
souvislosti s přátelstvím a bratrstvím, zatímco eros popisoval lásku dvou lidí
vyjádřovanou v intimním sexuálním vztahu. Agape popisuje božskou,
nepodmíněnou, obětavou a aktivní lásku. Tento výraz je často používán pro Boha,
který byl ochotný se obětovat pro lidstvo. Byla to právě láska agape, která
motivovala Boha k tomu, aby poslal Syna na tento hříšný svět. Láska agape
způsobila, že se Ježíš nechal přibít na kříž; a je základem všeho, co Bůh dělá.
Apoštol Pavel upozorňuje na to, že i když v životě má své důležité místo víra a
naděje, vše musí přesto začít láskou. Bez lásky jsme podle něj nejsme ničím (1
K 13,2). Jako křesťané bychom měli lidem kolem nás prakticky ukazovat Boží
věčnou lásku. Tak můžeme kráčet ve stopách, které nám zanechal náš Spasitel už
před dvěma tisíci lety.
(Sarah Christine Grecea, Ringwood North, Victoria, Austrálie)
1 K 13,13
Centrální myšlenka křesťanství se týká lásky. Ježíš sám řekl, že právě podle lásky
lidé poznají, že jsme Jeho následovníci. Můžeme dělat dobré skutky, žít úspěšným
životem, pečovat o své zdraví a chtít pomáhat celému lidstvu. Ale jestliže jsou
naše životy naplněny spoustou aktivit, které nás sice uspokojují, ale nejsou jasnou
a vědomou odpovědí na Boží lásku, potom jsme nepochopili podstatu evangelia.
Boží láska je patrná na každé stránce Bible. Bez Kristovy oběti bychom neměli
nikdy šanci pochopit důvod naší existence ani najít odpověď na otázku po
existenci hříchu, zla a nenávisti. Jediným řešením vždy byla a je Boží láska.
NÁVRHY
•
•
•
•
•
•
Vyrobte přírodní koláž, která by vyjadřovala myšlenku Boží lásky.
Pokuste se najít co nejvíce různých přírodnin, s jejichž pomocí můžete
ukázat, že Boží stvoření bylo a stále je projevem Jeho lásky.
Připravte kompilační CD nebo playlist písní o lásce. Rozdělte je do čtyř
kategorií podle čtvrteční části „Úhel pohledu“.
Navštivte kamaráda nebo příbuzného, kterého jste už dlouho neviděli.
Něco milého pro ně udělejte, ale nechtějte po nich, aby vám to oplatili.
Raději je požádejte, aby totéž udělali pro někoho jiného.
Pokuste se zjistit, kolikrát se v Bibli objevuje slovo láska.
Napiště vlastní báseň, v níž vyjádříte svou lásku Bohu, příteli,
příbuznému nebo čněkterému ze členů sboru. Jak se budou lišit použité
výrazy v závislosti na tom, komu ji adresujete?
Vytvořte křížovku nebo rébus v němž použijete co nejvíce synonym (slov
se stejným či podobným významem) ke slovu láska.
(Fabian A. Carballo, Colton, Kalifornie, USA)