Zpráva 2005 PLa komplet

Transkript

1.
Popis charakteru přírodních podmínek a využití území v oblasti povodí .......................... 5
1.1. Vymezení oblasti povodí a jeho částí............................................................................. 5
1.2. Geomorfologické poměry .............................................................................................. 7
1.3. Geologické a hydrogeologické poměry.......................................................................... 7
1.4. Pedologické poměry..................................................................................................... 10
1.5. Lesní poměry................................................................................................................ 11
1.5.1. Ekosystémové analýzy potenciální přirozené vegetace ....................................... 12
1.5.2. Analýzy struktury lesních porostů – rozbor druhové a věkové skladby .............. 13
1.5.3. Funkce lesa............................................................................................................. 19
1.6. Klimatické poměry....................................................................................................... 20
1.7. Sídelní struktura ............................................................................................................ 21
1.8. Hospodářské využití území ........................................................................................... 22
1.9. Využití plochy povodí................................................................................................... 23
1.10. Kulturně historické a technické památky .................................................................... 25
1.11. Chráněná území ochrany přírody ................................................................................ 26
2. Analýza charakteristik oblasti povodí Labe ......................................................................... 27
2.1. Povrchové vody............................................................................................................. 27
2.1.1. Charakterizace typů útvarů povrchových vod........................................................ 27
2.1.2. Typově specifické referenční podmínky a maximální ekologický potenciál......... 29
2.1.3. Referenční síť pro typy vodních útvarů odpovídajících velmi dobrému
ekologickému stavu.......................................................................................................... 31
2.1.4. Vymezení útvarů povrchových vod ....................................................................... 32
2.1.5. Určení umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod .............................. 34
2.1.5.1. Úvod ................................................................................................................ 34
2.1.5.2. Umělé vodní útvary......................................................................................... 35
2.1.5.3. Silně ovlivněné vodní útvary........................................................................... 35
2.2. Podzemní vody.............................................................................................................. 38
2.2.1. Výchozí charakterizace .......................................................................................... 38
2.2.2. Vymezení útvarů podzemních vod......................................................................... 38
2.2.3. Popis útvarů podzemních vod ................................................................................ 41
2.2.4. Všeobecný charakter nadložních vrstev................................................................. 47
2.2.5. Útvary podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových
vod nebo suchozemské ekosystémy................................................................................. 50
3. Posouzení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod ........................ 54
3.1. Povrchové vody............................................................................................................. 54
3.1.1. Vlivy na útvary povrchových vod.......................................................................... 54
3.1.1.1. Významné bodové zdroje znečištění............................................................... 54
3.1.1.2 Významné plošné zdroje znečištění v oblasti povodí Horního a středního Labe
...................................................................................................................................... 60
3.1.1.3.Významné odběry vody ................................................................................... 75
3.1.1.4.Významné regulace odtoku vody..................................................................... 77
3.1.1.5.Významné morfologické úpravy...................................................................... 78
3.1.1.6. Další významné vlivy...................................................................................... 82
3.1.1.7. Odhad způsobů užívání území ........................................................................ 83
3.1.1.8.Vybrané typy užívání území ............................................................................ 94
3.1.2. Posouzení dopadů významných vlivů na útvary povrchových vod ....................... 98
3.1.3.Určení rizikových útvarů povrchových vod.......................................................... 103
3.1.4.Nejistoty a chybějící data ...................................................................................... 106
3.1.5. Doporučení pro situační monitoring .................................................................... 107
3.2. Podzemní vody............................................................................................................ 108
2
3.2.1. Vlivy na útvary podzemních vod ......................................................................... 108
3.2.1.1. Plošné zdroje znečištění ................................................................................ 108
3.2.1.2. Bodové zdroje znečištění .............................................................................. 129
3.2.1.3. Odběry vody.................................................................................................. 133
3.2.1.4. Umělé doplňování ......................................................................................... 134
3.2.1.5 Další významné vlivy..................................................................................... 134
3.2.2. Posouzení dopadů lidské činnosti na podzemní vody.......................................... 134
3.2.2.1. Hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu ............................... 134
3.2.2.1.1. Přírodní zdroje podzemních vod ............................................................ 134
3.2.2.1.2. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního
stavu ....................................................................................................................... 139
3.2.2.2. Hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu .................................... 144
3.2.2.2.1. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod dusíkem....................... 149
3.2.2.2.1.1. Způsob posouzení dopadů dusíku ................................................... 149
3.2.2.2.1.2. Přehled použitých údajů .................................................................. 149
3.2.2.2.1.3. Hodnocení vlivů dusíku na útvary podzemních vod (Nepřímé
hodnocení).......................................................................................................... 150
3.2.2.2.1.4. Hodnocení současného monitoringu (Přímé hodnocení) ................ 151
3.2.2.2.1.5. Reprezentativnost současného monitoringu.................................... 151
3.2.2.2.1.6. Shrnutí a komentář výsledků........................................................... 151
3.2.2.2.2. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod atrazinem..................... 160
3.2.2.2.2.1. Způsob posouzení dopadů atrazinu ................................................. 160
3.2.2.2.2.3. ............Hodnocení vlivů atrazinu na útvary podzemních vod (nepřímé
hodnocení).......................................................................................................... 161
3.2.2.2.2.4. Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) ................ 162
3.2.2.2.3. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací.................... 170
3.2.2.2.3.1. Způsob posouzení dopadů acidifikace ............................................ 170
3.2.2.2.3.3........ Hodnocení vlivu acidifikace na útvary podzemních vod (nepřímé
hodnocení).......................................................................................................... 170
3.2.2.2.3.4...... Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) a výsledné
vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací ............................ 172
3.2.2.2.4. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod bodovými zdroji.......... 180
3.2.2.2.4.1. Způsob posouzení dopadů bodových zdrojů................................... 180
3.2.2.2.4.3. ...Hodnocení vlivů bodových zdrojů znečištění na útvary podzemních
vod (nepřímé hodnocení) ................................................................................... 182
3.2.2.2.4.4. Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) ................ 183
3.2.2.2.5. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod celkovým chemickým
stavem – syntéza výsledků ..................................................................................... 194
3.2.3. Další charakterizace rizikových útvarů podzemních vod .................................... 200
3.2.3.1 Další charakterizace z hlediska kvantitativního stavu.................................... 200
3.2.3.2. Další charakterizace z hlediska chemického stavu ....................................... 204
3.2.4. Určení rizikových útvarů podzemních vod .......................................................... 208
3.2.5. Posouzení dopadů změn úrovně hladin podzemních vod .................................... 209
3
3.2.6. Posouzení vlivu znečištění na jakost podzemních vod ....................................... 210
3.2.7. Nejistoty a chybějící data ..................................................................................... 211
3.2.8. Doporučení pro monitoring.................................................................................. 212
4. Ekonomická analýza užívání vody..................................................................................... 213
4.1.1. Přehled ukazatelů ............................................................................................... 214
4.1.2. Zhodnocení významu hlavních druhů užívání vody v oblasti povodí Horního
a Středního Labe............................................................................................................. 220
4.2. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář ........................................................ 222
4.2.1. Prognóza trendů vývoje klíčových sil na národní úrovni................................... 223
4.2.2. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV) a vodohospodářských
služeb (VHS) na národní úrovni..................................................................................... 245
4.2.3. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV) a vodohospodářských
služeb (VHS) na úrovni oblasti povodí Horního a Středního Labe ............................... 248
4.2.4. Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí Horního
a středního Labe ............................................................................................................. 253
4.3. Analýza míry návratnosti ........................................................................................... 255
4.3.1. Finanční toky mezi poskytovateli a příjemci vodohospodářských služeb – národní
úroveň ............................................................................................................................ 256
4.3.2. Analýza nákladů na vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí Horního
a Středního Labe............................................................................................................. 262
4.3.3. Analýza příjmů za vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí Horního
a Středního Labe............................................................................................................. 265
4.3.4. Posouzení návratnosti nákladů na VHS – úroveň oblasti povodí Horního
a Středního Labe............................................................................................................. 270
4.3.5. Příprava na analýzu efektivnosti nákladů........................................................... 272
5. Registr chráněných území .............................................................................................. 276
5.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu ............................................ 278
5.2. Území vyhrazená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní
prostředí.............................................................................................................................. 284
5.3. Území vyhrazená jako rekreační vody a vody ke koupání......................................... 285
5.4. Území citlivá na živiny .............................................................................................. 290
5.4.1. Zranitelné oblasti................................................................................................ 290
5.4.2. Citlivé oblasti ..................................................................................................... 291
5.5. Území vyhrazená pro ochranu stanovišť nebo druhů................................................. 294
5.5.1. Soustava Natura 2000......................................................................................... 294
5.5.1.1................................................................................................ Ptačí oblasti – SPA
294
5.5.1.2................................................................... Území pro ochranu stanovišť a druhů
295
5.5.2. Zvláště chráněná území...................................................................................... 298
4
1. Popis charakteru přírodních podmínek a využití území
v oblasti povodí
1.1. Vymezení oblasti povodí a jeho částí
Povodí Horního a středního Labe je jednou z osmi oblastí povodí v České republice. Celkem
zaujímá plochu 14 735 km2 a leží mezi 49°39´ a 51°01´ severní šířky a 14°28´ a 16°47´
východní délky v nadmořské výši 157 – 1602 m n.m. Administrativně patří jeho území do
Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Středočeského kraje, okrajové části povodí
zasahují také do kraje Vysočina a na území hlavního města Prahy.
Nejvyšším pohořím v oblasti povodí jsou Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou (1602 m n.m.) a
několika vrcholy převyšujícími 1500 m n.m. Hřeben Krkonoš dosahuje téměř ve všech
partiích výšky nad 1250 m n.m. a tvoří část severní hranice povodí. Směrem na západ
navazují na Krkonoše Jizerské hory s nejvyšší horou Smrkem (1124 m n.m.). Třetím
nejvyšším pohořím v oblasti povodí jsou Orlické hory, které tvoří severovýchodní hranici.
Jejich nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1115 m n.m.). Po hřebenech těchto pohoří
prochází evropské rozvodí oddělující úmoří Baltského a Severního moře. Pro účely
vodohospodářského plánování byly k hydrologicky sourodému povodí Labe přiřazeny dvě
oblasti, které patří k úmoří Baltského moře. Jedná se o povodí Lužické Nisy na území ČR,
které se nachází ve Frýdlantském výběžku v severozápadní části popisovaného území, a
povodí Stěnavy na území ČR, ležící v Broumovském výběžku, který odděluje pohoří Krkonoš
a Orlických hor. Na východě sousedí s Orlickými horami masiv Kralického Sněžníku, který je
uzlovým bodem evropského rozvodí. Jižní hranice povodí Horního a středního Labe probíhá
přes Českomoravskou vrchovinu, jejíž nadmořská výška přesahuje v nejvyšších partiích 800
m n.m.
Hlavními toky v oblasti jsou Labe a jeho přítoky Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka a Jizera.
Labe pramení na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1386 m n.m. Nad soutokem
s Bílým Labem má charakter bystřiny s průměrným sklonem 67,3 ‰, v úseku mezi
Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím (16 km) zůstává zachován charakter bystřiny
s průměrným sklonem 16,2 ‰. Pod Vrchlabím, 27 km od pramene, opouští Labe horskou
oblast a dále protéká v délce 58 km podhůřím Krkonoš. Sklon se postupně snižuje, v úseku
Vrchlabí – přehrada Les Království (26 km) na 4,6 ‰, dále až do Jaroměře je průměrný sklon
2,2 ‰ (31 km). Zde nabírá levostranné přítoky Úpu a Metuji. Pod Jaroměří se vlévá do široké
Polabské nížiny, u Pardubic mění řeka dosavadní jižní směr na západní, který udržuje až po
soutok s Vltavou u Mělníka. V úseku od Jaroměře po Mělník nabírá 2 významné levostranné
přítoky – Orlici v Hradci Králové a Chrudimku v Pardubicích a v blízkosti Brandýsa nad
Labem – Staré Boleslavi řeku Jizeru z pravé strany. V úseku od soutoku s Orlicí po soutok
s Jizerou klesá průměrný sklon na 0,47 ‰. Na horním Labi byly vybudovány jako součást
protipovodňových opatření na počátku 20. století dvě přehradní nádrže. Jedná se o přehradu
Labská pod Špindlerovým Mlýnem a přehradu Les Království nad Dvorem Králové nad
Labem.
Úpa pramení v Krkonoších v Úpské rašelině pod Sněžkou ve výšce 1400 m n.m. a její
celková plocha povodí je 512 km2, z toho 18 km2 leží na území Polska. Metuje pramení ve
výšce 600 m n.m. v oblasti Adršpašských skal v Broumovském výběžku. Plocha jejího povodí
je 608 km2, z toho 102 km2 v Polsku. Obě řeky se vlévají do Labe v Jaroměři. Mezi jejich
dolními toky leží na Rozkošském potoce přehrada Rozkoš.
Orlice se vlévá do Labe v Hradci Králové. Plocha jejího povodí měří 2036 km2, je tedy
srovnatelná s plochou povodí Labe nad soutokem s Orlicí (2124 km2). Orlice vzniká ze dvou
5
zdrojnic. Divoká Orlice pramení v Orlických horách ve výšce 790 m n.m., v Polsku
severovýchodně od Velké Deštné. Teče 5,7 km na polském území, pak tvoří v délce 26 km
česko-polskou státní hranici a u Zemské brány se stáčí do českého vnitrozemí. Z celkové
plochy povodí 807 km2 leží 71 km2 na polském území. Tichá Orlice pramení ve východních
výběžcích Orlických hor na západním svahu Jeřábu ve výšce 760 m n.m. Celková plocha
jejího povodí je 755 km2, z toho 0,7 km2 na polském území. Délka Divoké Orlice po soutok
činí 103 km, průměrný sklon 5,3 ‰. Tichá Orlice po soutok měří 104,5 km, průměrný sklon
činí 5,0 ‰, na horních tocích obou řek se však vyskytují úseky se sklonem přes 12 ‰. Od
soutoku obou zdrojnic pokračuje Orlice nížinou východně od Hradce Králové, kde se vlévá
do Labe v nadmořské výšce 225 m n.m.. Tento úsek je 32,7 km dlouhý a jeho průměrný sklon
je 0,52 ‰. Na Divoké Orlici leží přehrada Pastviny a vyrovnávací nádrž Pastviny II.
Chrudimka pramení v nadmořské výšce 700 m n.m. na Českomoravské vrchovině a
odvodňuje i velkou část Železných hor. Její celková plocha povodí je 859 km2, vlévá se do
Labe v Pardubicích. Na Chrudimce leží přehradní nádrže Hamry, Seč a Křižanovice, které
slouží hlavně vodárenským účelům, částečně i pro účely protipovodňové ochrany.
Jizera je největším přítokem Labe nad soutokem s Vltavou. Pramení v Jizerských horách
v Polsku v nadmořské výšce 919 m n.m. Nejprve teče 1,4 km na polském území,
následujících 17 km tvoří česko-polskou státní hranici. Celková délka Jizery je 167,5 km a
plocha povodí 2193 km2, z toho 46 km2 v Polsku. Na horním toku má Jizera charakter
bystřiny se sklonem 12,2 ‰. Zpočátku teče jihovýchodním směrem, v oblasti Podkrkonoší se
stáčí na západ. Na středním toku teče směrem jihozápadním a pak jižním, průměrný sklon činí
3,2 ‰. Na dolním toku pod Mladou Boleslaví má Jizera sklon 1 ‰, do Labe se vlévá ve zdrži
zdymadla Brandýs n.L. v nadmořské výšce 169 m n.m.
Pro účely vodohospodářského plánování je povodí Horního a středního Labe rozděleno na 6
dílčích subpovodí, viz následující tabulka.
Tabulka CH1: Struktura oblasti povodí
Subpovodí
Horní Labe
Orlice
Střední Labe 1
Střední Labe 2
Střední Labe 3
Lužická Nisa
CHP
1-01-01
1-01-02
1-01-03
1-01-04
1-02-01
1-02-02
1-02-03
1-03-01
1-03-02
1-03-03
1-03-04
1-03-05
1-04-01
1-04-02
1-04-03
1-04-04
1-04-05
1-04-06
1-04-07
1-05-01
1-05-02
1-05-03
1-05-04
2-04-03
2-04-05
2-04-06
2-04-07
2-04-09
Tok
Labe po Úpu
Úpa a Labe od Úpy po Metuji
Metuje
Labe od Metuje po Orlici
Divoká Orlice
Tichá Orlice
Orlice
Labe od Orlice po Loučnou
Loučná a Labe od Loučné po Chrudimku
Chrudimka
Labe od Chrudimky po Doubravu
Doubrava
Labe od Doubravy po Cidlinu
Cidlina po Bystřici
Bystřice
Cidlina od Bystřice po ústí a Labe od Cidliny po Mrlinu
Mrlina a Labe od Mrliny po Výrovku
Výrovka
Labe od Výrovky po Jizeru
Jizera po Kamenici
Jizera od Kamenice pod Klenici
Jizera od Klenice po ústí
Labe od Jizery po Vltavu
Stěnava
Bobr po Kwisu
Kwisa
Lužická Nisa po Mandavu
Lužická Nisa od Mandavy po Smědou
6
Plocha [km2]
711,58
514,94
607,63
289,82
806,80
755,39
474,00
249,12
743,20
858,50
646,92
593,13
606,54
648,00
379,39
180,55
680,18
543,04
602,58
781,82
1166,10
245,47
629,28
252,74
16,42
33,83
375,32
36,00
2-04-10
Smědá a Lužická Nisa pod Smědou
306,57
Plochy povodí jsou včetně území v zahraničí. Data jsou pouze dočasně
platná.
Zdroj: ČHMÚ
1.2. Geomorfologické poměry
Povodí Horního a středního Labe zcela pokrývá orografická provincie České vysočiny.
Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a
předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dnešním uspořádání terénu
s pohořími na okrajích území. Celé uzemí povodí je dále děleno převážně do tří orografických
soustav, které se svým charakterem značně liší. Největší vodohospodářský význam má
Sudetská soustava, pokrývající téměř 30 % území. Je významnou středoevropskou pramenní
oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Pramení v ní Labe, Úpa, Metuje, Orlice a
Lužická Nisa. Střední část povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými
charakteristikami a poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více než
57 % celkové plochy povodí. Zbytek území patří soustavě Českomoravské a Poberounské.
Nejvyšší bod v povodí je Sněžka s nadmořskou výškou 1602 m n.m. ležící v Sudetské
soustavě, nejnižší bod leží v soustavě České tabule při soutoku Labe s Vltavou (157 m n.m.).
Ve výškovém pásmu do 200 m n.m. leží 6,6 % území, v pásmu 200 – 400 m n.m. 57 %
území, v pásmu 400 – 600 m n.m. 26,9 % území, v pásmu 600 – 800 m n.m. 6,1 % území a
nad 800 m n.m. leží pouze 3,4 % území.
Na území povodí Horního a středního Labe rozlišujeme pět hlavních morfostruktur (t.j.
strukturně geologický základ zahrnující horniny a starší tektonické vlivy). Nejrozšířenější jsou
zpevněné mesozoické struktury, které pokrývají téměř 41 % území (v dílčím povodí Orlice až
53 %) a vyskytují se ve značné míře ve všech dílčích povodích.
Z hlediska typologického členění území, které úzce navazuje na výškové poměry, jsou
nejrozšířenějším typem reliéfu v tomto povodí pahorkatiny, pokrývající přes 37 % plochy (v
dílčím povodí Střední Labe 2 téměř 50 %). Roviny akumulačního rázu pokrývají přes 22 %
plochy (nejvíce v dílčím povodí Střední Labe 1 téměř 36 %).
1.3. Geologické a hydrogeologické poměry
Geologicky patří povodí Labe do Českého masivu, v jehož stavbě se rozlišují dvě strukturní
patra. Spodní patro tvoří krystalické jednotky masívu a zvrásněné starší paleozoikum
stmelené hercynskou orogenezí. Tato orogeneze podmínila vznik limnických
permokarbonských pánví, jejichž sedimenty nebyly zvrásněny. Horním patrem jsou
sedimenty křídy, terciéru a kvartéru, které tvoří platformní obal Českého masivu. Na povrchu
území tvoří spodní strukturní patro podkovovitý lem při severním, východním a jižním okraji
povodí. Střední část povodí tvoří sedimenty platformy.
Hydrogeologické poměry vyjadřuje schéma rajónů na obr. CH1, kde je vidět rozmístění
krystalických rajónů spodního strukturního patra v pramenných oblastech řek a rozmístění
platformních rajónů podél středního toku.
7
Hydrogeologické rajóny v povodí Horního a středního Labe:
111
Kvartérní sedimenty Orlice
112
Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice
113
Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky
114
Kvartérní sedimenty Labe po Týnec
115
Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady
116
Kvartérní sedimenty Urbanické brány
117
Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru
411
Polická pánev
421
Hronovsko-poříčská křída
422
Podorlická křída
423
Ústecká synklinála – v povodí 1-02-02
424
Královédvorská synklinála
425
Hořicko-miletínská křída
426
Kyšperská synklinála – v povodí 1-02-01
427
Vysokomýtská synklinála
429
431
432
433
434
435
436
441
Králický prolom – v povodí 1-02-01
Chrudimská křída
Dlouhá mez – jižní část
Dlouhá mez – severní část
Čáslavská křída
Velimská křída
Labská křída
Jizerský turon
442
Jizerský coniak
443
Jizerský izolátor
451
Křída severně od Prahy
452
Křída pravostranných přítoků Labe v povodí 1-05-04
515
Podkrkonošská pánev
516
Dolnoslezská pánev
8
521
Poorlická brázda – v povodí 1-02-02
632
Krystalinikum v povodí Střední Vltavy v povodí 1-04-06
641
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí 1-01-01, 1-01-02, 1-05-01, 1-0502, 2-04-06 a 2-04-07
642
Krystalinikum Orlických hor
653
Kutnohorské krystalinikum a Železné hory
141
Glaciální sedimenty v západní části Liberecké kotliny
142
Miocenní sedimenty Žitavské pánve
143
Glaciální sedimenty ve Frýdlantském výběžku
Krystalické masivy (hydrogeologické rajóny 632, 641, 642 a 653) nejsou geologické
prostředí, které by umožňovalo akumulaci většího množství podzemní vody. Poslední
hydrogeologické práce v krystalických oblastech však ukázaly, že při uplatnění moderní
metodiky průzkumu je možné v těchto oblastech zajistit významné zdroje podzemní vody pro
místní vodovodní zásobování a vyhnout se tak nutnosti dálkových převodů či budování
přehradních nádrží.
Staré permokarbonské sedimenty rajónů 515, 516 a 521 nejsou vodohospodářsky tak
významné jako mladší sedimenty, neboť jejich puklinová propustnost je více závislá na
tektonické expozici než na litologickém složení vrstev. Permokarbonské kolektory většinou
nejsou hydraulicky spojité v regionálním rozsahu a tím nevytvářejí předpoklady pro velké
soustředěné odběry podzemních vod.
Na rozdíl od krystalinika jsou v platformních sedimentech významné propustné vrstvy –
kolektory, které dovolují čilý oběh a akumulaci podzemní vody. Dále se dá konstatovat, že
propustnost sedimentů a tím i jejich produktivita ve smyslu jímání podzemní vody je nepřímo
úměrná jejich stáří.
Svrchnokřídové sedimenty jsou nejrozšířenější geologickou jednotkou v povodí. Ve
vrstevním sledu křídy byla ověřena existence vrstevních kolektorů značného plošného
rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Souvisle zvodněné kolektory vytvářejí rozsáhlé
hydraulicky spojité nádrže podzemních vod. Česká křídová pánev je území s největšími
zásobami podzemních vod v České republice. Významné zvodnění je zejména v okrajových
částech pánve. Centrální část pánve (rajón 436) vymezená spojnicí měst Hradec Králové –
Pardubice – Nymburk – Jičín má funkci nepropustného bloku, který rozděluje křídové rajony
do tří skupin:
východní 411, 421, 422, 423, 424, 425, 427 a 429
jižní
431, 432, 433, 434 a 435
západní 441, 442, 443, 451 a 452.
Západní skupinu křídových rajónů v povodí Labe charakterizuje převaha písčitých sedimentů,
které tvoří mocné kolektory souvisle zvodněné na velkém území. Jižní skupinu rajónů
charakterizuje nesouvislý výskyt jediného bazálního křídového kolektoru. Členění východní
skupiny rajónů vyjadřuje strukturní rozpad křídových sedimentů do samostatných dílčích
pánví, kde souvislé zvodnění kolektorů je omezeno na strukturní deprese – koryta synklinál.
Mimořádně bohaté nádrže podzemních vod křídových kolektorů, dosud s malou mírou
využití, jsou v rajónech 411, 422, 423, 426, 427, 441 a 442.
9
Kvartérní fluviální sedimenty, které lemují dolní tok Orlice a středního Labe, tvoří rajóny 111
– 117. Díky značné mocnosti zvodnění a výborné propustnosti štěrkopískových teras mají
zásoby podzemních vod těchto rajónů značný význam pro zásobování vodou.
Zvláštní místo mezi podzemní vodou jednotlivých rajónů zaujímá voda minerální. Minerální
vody se odlišují od prostých podzemních vod minerálním obsahem nebo specifickými
fyzikálními vlastnostmi (teplota, radioaktivita apod.). jejich výskyt odpovídá specifickým
geologickým podmínkám (zpomalená výměna, přívod postvulkanického CO2, hloubka
uložení kolektoru apod.). Uhličité vody (kyselky s obsahem CO2) vystupují na hlubokých
zlomech sudetského krystalinika (Vratislavice, Lázně Libverda, Běloves, Náchod) a též
v krystaliniku podloží křídy (Hronov, Lázně Bělohrad, Třtice). Další rozsáhlý výskyt kyselek
je v bazálním kolektoru labské křídy – tzv. „cidlinsko-labská akumulace“ (Poděbrady,
Všestary, Písek, Sopřeč, Sezemice atd.). Termální vody se využívají v Janských Lázních, dále
byly navrtány v Batňovicích a Černilově. Fluoridové síranové vody jsou v bazálním kolektoru
křídy v okolí Doudleb n.O., fluoridové hydrogenuhličitanové v okolí Lázní Bohdaneč. Výskyt
hořkých síranových vod je znám ze slínovců labské křídy (Kobylice, Myštěves, Skřivany
atd.).
Obrázek CH1: Hydrogeologické rajóny
1.4. Pedologické poměry
Na území povodí Horního a středního Labe se vyskytuje 6 různých půdních typů
v následujícím procentním zastoupení:
černozemě
8,1 % z plochy
hnědozemě
15,2 %
podzoly
50,6 %
nivní půdy
8,9 %
10
rendziny
11,8 %
půdy horských poloh 5,4 %
Solné půdy se v povodí Horního a středního Labe nevyskytují vůbec.
Černozemě se nejvíce vyskytují v oblasti České tabule, zejména podél Labe mezi Hradcem
Králové a Pardubicemi a také v povodí Metuje. Vůbec se nevyskytují v povodí Loučné a
Orlice.
Hnědozemě zpravidla lemují černozemní půdy a dále se vyskytují v nižších pahorkatinách.
Největší výskyt v popisovaném povodí je v labské nížině, v povodí Bystřice a dolní Jizery
pod Klenicí k ústí.
Nejrozšířenějším typem půd jsou podzoly. Zabírají polovinu plochy povodí Horního a
středního Labe, v povodí horního Labe a Orlice přes 70 %, v povodí Stěnavy 100 % a
v povodí Tiché Orlice 88 %. Naopak v povodí Cidliny mezi Bystřicí a ústím do Labe se
nevyskytují vůbec.
Nivní půdy jsou nejrozšířenější v dílčích povodích Orlice a Střední Labe 2, vůbec se
nevyskytují v základních okrajových povodích Odry a v základních povodích Doubravy a
Bystřice.
Rendziny jsou nejrozšířenější v dílčích povodích Horního Labe a Středního Labe 2.
Nevyskytují se však vůbec na území základních povodí Horního Labe, Divoké a Tiché Orlice,
Loučné, Chrudimky, Doubravy, Výrovky, Jizery od Klenice až po její ústí do Labe a
v okrajových povodích Odry.
Horské podzoly zaujímají nejvyšší polohy Krkonoš, Orlických hor, Českomoravské vysočiny
a Jizerských hor.
Půdní druhy jsou charakterizovány zrnitostním složením (obsahem jílnatých částic a štěrku),
které závisí na půdotvorných hornatinách. V nížinných a pahorkatinných oblastech dílčích
povodí Orlice a celého středního Labe převládají půdy hlinité, v okrajových oblastech půdy
hlinitipísčité a písčitohlinité. Procentní zastoupení je následující:
jílovité až jíly
16,4 %
jílovito-hlinité
10,3 %
hlinité
40,2 %
hlinito-písčité
9,7 %
písčito-hlinité
15,1 %
kamenité
8,3 %
Z hlediska minerální síly půd je území povodí Horního a středního Labe významnou oblastí
ČR. Zatímco chudé a velmi chudé půdy zabírají pouze 30,6 % plochy povodí, středně bohaté
půdy převažují prakticky v celé ploše sledovaného povodí a bohaté až velmi bohaté půdy ve
Zlatém pruhu země české pokrývají nížinné oblasti dílčích povodí středního Labe v tomto
procentním zastoupení:
chudé až velmi chudé půdy
30,6 %
středně bohaté půdy
46,6 %
bohaté až velmi bohaté půdy
22,8 %
1.5. Lesní poměry
Výchozím materiálem pro zpracování analýzy lesních poměrů byla data čerpaná z Oblastních
plánů rozvoje lesů (OPRL1997 – 2002) zpracovaná Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa
11
Brandýs nad Labem. Pro analýzy stupně přirozenosti lesních porostů pak byly použity
nezbytné podklady z lesních hospodářských plánů zpracované pro lesy v Oblasti povodí.
Dostupnost těchto dat tvoří 92,4 % plochy lesů v Oblasti.
V oblasti povodí Horního a středního Labe je lesnatost 28,9 %.
Pro Oblast povodí byly vytvořeny numerické a grafické soubory dat a zpracovány následující
analýzy:
• ekosystémové analýzy potenciální přirozené vegetace
• struktury lesních porostů
• funkce lesa
1.5.1. Ekosystémové analýzy potenciální přirozené vegetace
Rozbor růstových podmínek – lesní vegetační stupně a ekologické řady. Výchozím
podkladem je typologická mapa upravená na úroveň požadovaného měřítka (1:500 000).
Výstupem je mapa Lesní vegetační stupňovitosti (LVS) a Ekologických řad.
Základní data o zastoupení lesních vegetačních stupňů uvádá obrázek CH2.
Obrázek CH2: Zastoupení LVS - Horní a Střední Labe
LVS
20
18
16
14
12
% 10
%
1
dubový
14,1
2
buko-dubový
14,6
3
dubo-bukový
19
4
bukový
15,6
5
jedlobukový
16
6
smrko-bukový
13,6
7
buko-smrkový
3,3
8
smrkový
2,9
9
klečový
0,9
8
6
4
2
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
LVS
Oblast
povodí
zahrnuje
vyrovnané spektrum LVS od nížinných luhů až po smrkové bučiny, nejvíce je zastoupený 3
LVS s 19 %. Významný je podíl horských lesů 7 – 9 LVS s 7,1% - Jizerky, Krkonoše a
Orlické hory. Vrchovinný charakter povodí je v JV části – části Českomoravské vrchoviny.
Pokud jde o zastoupení ekologických řad, výsledky analýz shrnuje obrázek CH3.
12
45
40
35
30
25
%
20
15
10
5
řada
%
bory
extrémní
javorová
kyselá
živná
lužní
oglejená
podmáčená
1,2
1,5
3,5
41
26,4
2,1
22
1,7
rašelinná
0,6
0
á
á
ní
ry
el
ov
bo rém
ys
or
t
k
v
ja
ex
n
živ
á
í
á
ná nná
žn
en
i
lu
če
ej
el
l
á
m
aš
og
r
d
po
ekologická řada
Obrázek CH3: Zastoupení ekologických řad - Horní a Střední Labe
Na zájmovém území je převažující kyselá řada 41 %, následuje živná ekologická řada s 26,4
%. Následuje značný podíl řady oglejené na střídavě zamokřených půdách, která tvoří 22 %.
1.5.2. Analýzy struktury lesních porostů – rozbor druhové a věkové skladby
Současné druhové skladbě (%), dominují jehličnany (cca 77 %), podíl zastoupení listnáčů
představuje cca 23 %.
BO KOS JD
15,9 0,7 0,4
MD SM SMP jehl.ost.
3,6 55,4 0,6 0,3
Převládá smrk s majoritním podílem nad 55%, u listnáčů mají největší zastoupení duby
s 7,9% a BK s 4,3%. Nelze opomenout zastoupení náhradních porostů smrku pichlavého
(SMP) a břízy (BR) s téměř 4%. Srovnání současné, přirozené a polyfunkční druhové skladby
(%) dokumentuje následující tabulka:
BK
4,3
zastoupení
současná
přirozená
polyfunkční
BO
15,9
1,2
10,0
KOS
0,7
0,7
0,7
JD MD SM
0,4 3,6 55,4
8,0
15,0
4,0 3,0 35,0
SMP
0,6
DB
7,9
jehl.ost.
0,3
0,3
0,3
BR
3,3
BK
4,3
40,0
20,0
JS
1,9
DB
7,9
27,0
18,0
BR
3,3
1,0
2,0
OL
1,8
JS
1,9
1,0
1,0
ostt.list.
3,9
OL
1,8
2,0
2,0
ost.list.
3,9
3,8
4,0
Značné rozdíly jsou mezi přirozenou a současnou druhovou skladbou ve prospěch jehličnanů,
resp. zastoupením smrku. Navržená polyfunkční skladba představuje majoritní zastoupení
13
podílu dřevin přirozené druhové skladby v lesních porostech. Jen tak je zaručeno polyfunkční
plnění funkcí lesa(MACKŮ J., 2003 Metodická východiska funkčně integrovaného
hospodaření v lesích, Projekt MŽP VaV 620/2/01).
Obrázek CH4: Zastoupení dřevin - Horní a Střední Labe
DB
7,9%
BR
3,3%
JS
1,9%
OL
1,8%
ostt.list.
3,9%
BO
15,9%
KOS
0,7%
BK
4,3%
JD
0,4%
jehl.ost.
0,3%
MD
3,6%
SMP
0,6%
SM
55,4%
Obrázek CH5: Srovnání zastoupení dřevin - Horní a Střední Labe
12
60
10
50
40
8
30
20
%
6
10
polyfunkční
is
t.
os
t.l
JS
D
B
SM
dřeviny
4
současná
je
hl
.o
st
.
JD
0
BO
%
2
skladba
0
1
jehlicnata
2
3
4
jehlicnata
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17
věkový stupeň
Obrázek CH6: Zastoupení jehl. a listnatých
dřevin dle věkových stupňů - Horní a Střední
Labe
14
Rozložení věkových stupňů (VS) je nevyrovnané ve neprospěch 3 - 6 věkového stupně a
naopak 7 a 8 VS je nad normálem. Normální rozložení by se mělo pohybovat kolem 8%
plochy na věkový stupeň. Nedostatkem mladých porostů je oslabena evapotranspirace lesních
porostů a naopak hrozí značné potenciální ohrožení větrnými kalamitami, právě díky
nadnormální ploše 7 a 8 VS.
Další významnou charakteristikou lesních poměrů je Stupeň přirozenosti porostů. Jde o
základní ukazatel pro vyjádření potenciálních schopností lesních porostů ovlivňovat
hydrickou a půdoochrannou funkci. Vychází se s předpokladu, že lesní porosty (nejvyšší
forma vegetace – klimax) na úrovni potenciální přírodní vegetace mají tento potenciál
nejvyšší, a naopak čím více se od ní vzdalují, tím je nižší.
Vyhodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů (porovnání stávající druhové skladby ke
skladbě na úrovni potenciální přírodní vegetace) v následujícím rozlišení:
stupeň
0
1
2
3
4
5
6
index přirozenosti
≤0
1 - 10
11- 30
31 - 50
51 - 70
71 - 90
≥91
klasifikace druhové skladby
introdukce a druhově nevhodné
převážně druhově nevhodné
spíše druhově vhodné
kulturní - druhově vhodná
spíše přirozená
přirozená blízká
Přirozená
Obrázek CH 7: Stupeň přirozenosti lesních porostů - Horní a střední Labe
35
30
index
25
20
%
15
10
%
0
1
2
3
4
5
5
24
33
15
8
12
6
4
5
0
0
1
2
3
4
5
6
index
Převládají porosty druhově nevhodné (62 %) a kulturní (15 %), pouze zbývajících 24% lesa
je plně polyfunkční. Z provedených analýz vyplývá, že druhová skladba povodí je ve vztahu
k potenciálu přírodní vegetace nepříznivá. Tento ukazatel v podstatě vypovídá o nízké
ekologické stabilitě lesních porostů a následným podmíněným plněním funkcí lesa
Stupeň přirozenosti lze po dokončení digitalizace porostního detailu (rok 2005) vyjádřit
v mapové dokumentaci.
15
Obrázek CH8: Lesní vegetační stupně
16
Obrázek CH9: Ekologické řady
17
Obrázek CH10: Pásma ohrožení imisemi
18
1.5.3. Funkce lesa
Produkční podmínky lesů jsou průměrné, převažuje podíl kyselé trofické řady. Pro plnění
funkcí lesa je limitující zdravotní stav, který se zároveň podílí na stupni ekologické
stability lesů. Ta vzhledem k nepříznivému stupni přirozenosti je na nízké až průměrné
úrovni. Konkrétně to znamená značné ohrožení lesních porostů kalamitami a značné
oslabení polyfunkčnosti lesa. Nezanedbatelný je též podíl náhradních porostů na bývalých
imisních holinách v horských polohách. Níže uvedené tabulky vyjadřují míru poškození
lesních porostů (i) větrem a zvěří a (ii) imisemi:
ha
Větrné polomy
Poškození zvěří
plošné
rozptýlené
CELKEM
plošné
rozptýlené
CELKEM
%
6561,12
784,14
7345,26
90858,16
7200,37
98058,53
1,58
0,20
1,78
21,9
1,7
23,6
Vážným problémem je poškození lesních porostů zvěří (okus, ohryz a loupání) s podílem
téměř 24%. Tento stav negativně ovlivňuje ekologickou stabilitu lesa a plnění funkcí lesa.
PASMO POŠKOZENÍ
A
B
C
Celkem
Celkem ha
6991,76
23729,01
183793,79
214514,57
%
1,68
5,71
44,22
51,61
Podíl imisního pásma C s 51,61 % plochy je koncentrováno do nižších a středních vyšších
poloh. Extrémní zatížení A a B je koncentrováno do horských poloh.
V souvislosti s charakteristikami lesů v povodí je rozhodující hodnocení hydrické a
půdoochranné funkce. Metodicky je čerpáno z materiálu Macků, J. (2000): Systém
komplexního hodnocení lesních půd in.: Systém komplexního hodnocení půd, projekt VaV
640/3/99, AOPAK ČR, 2000. V rámci této studie – požadavek na informativní charakter- je
provedeno hodnocení pouze rámcové (po dokončení digitalizace porostního detailu v roce
2005, lze doložit exaktní data v mapové dokumentaci):
• hydrická funkce lesa představuje vliv lesa na složky oběhu vody a její kvalitu. Funkční
kritéria jsou zastoupeny hodnocením typu vodního režimu, hydraulické vodivosti půd,
retenční vodní kapacity s vazbou na granulometrické vlastnosti. Na základě uvedených
charakteristik lesních ekosystémů lze konstatovat, že na úrovni potenciálních možností
je potenciál hydrické funkce vysoký, vzhledem k současné druhové skladbě a
zdravotnímu ohrožení však jen spíše průměrný.
• půdoochranná funkce představuje schopnost odolnosti lesních půd, resp. lesního
ekotopu k těžebně-dopravní erozi definované jako objem půdy přemístěné při těžbě a
soustřeďování dřeva působením dopravního prostředku, jejich nákladu a soustředěného
odtoku. Kritéria vyhodnocení této funkce se opírají o klasifikaci terénního a
technologického typu, erozního faktoru, erodovatelnosti a únosnosti půd.
Potenciální odolnost půd je sice vysoká, ale reálná vzhledem ke stavu lesních porostů spíše
jen průměrná.
Závěrem posouzení lesních poměrů pro oblast povodí Horního a středního Labe lze
konstatovat, že celková lesnatost povodí je s 28,9 % plochy lesa je mírně pod celostátním
průměrem. Prostorově je fragmentace lesů nevyrovnaná. Souvislé komplexy lesů jsou
převážně v horských a podhorských polohách. V luhu Polabí je fragmentace lesů podstatně
menší. Zde lze doporučit např. v rámci zalesňování zemědělských půd zvýšit podíl plochy
19
lesů. Konkrétně by bylo vhodné uplatnit realizaci lokálního územního systému ekologické
stability. Zejména se doporučuje uplatnění ochranných lesních pásů v souvislosti se snížením
větrné eroze.
Pro plnění funkcí lesa je limitující stupeň ekologické stability lesních ekosystémů. Na základě
analýz stupně přirozenosti, věkové struktury a zdravotního stavu porostů není tento stav
příznivý a lze konstatovat, že schopnost porostů vyrovnat se s extrémními situacemi je nízká.
Varující je rovněž značné plošné poškození lesních porostů zvěří (9%). Postupná navrhovaná
změna druhové skladby se bez důsledné redukce spárkaté zvěře neobejde. Ke zlepšení úrovně
ekologické stability lesa přispívá významně i věková (výšková) diferenciace lesních porostů.
K té lze směřovat podrostním a maloplošným způsobem hospodaření. Ideálním stavem je
bohatě strukturovaný les, pro který je typická prostorová struktura etáží lesního porostu.
Pro zvýšení hydrické a protierozní funkce lesních porostů vyplývají následující zásady
hospodaření:
• u stávajících porostů lesa věkových tříd, výchovou zachovávat plný zápoj (včetně
podružného porostu), aby půdní povrch byl neustále zastíněn; teprve ve fázi obnovy
odstranit podružný porost s cílem maximálního uplatnění přirozené obnovy,
• v horských oblastech je limitující podmínkou zachování podstaty lesa, náhradní
porosty břízy a exotů smrku jsou pouze schopny vytvořit podmínky pro založení
funkčních porostů z vhodných ekotypů dřevin, patrný je i výskyt změněných
pseudozonálních společenstev (smrk postrádá vitalitu, naproti tomu buk roste),
• druhým neméně důležitým opatřením je uplatnění šetrných technologií ve smyslu
minimálního poškození půdního profilu; z hydrického hlediska je neporušenost
půdního profilu a zachování vlastností lesní půdy preferovanou záležitostí.
Preventivní opatření by mělo směřovat k dodržování technologické kázně, resp. asanačních
opatření po těžební činnosti vůči strženému nadložnímu humusu. To vyžaduje značnou
náročnost na těžebně-dopravní technologie. Konkrétně to znamená optimalizaci dopravní sítě
a preferenci sezónních těžebních prací (tj. mimo vegetační období, především na zmrzlé půdě
a sněhové pokrývce) s cílem minimalizace porušení nadložního humusu.
1.6. Klimatické poměry
Povodí Horního a středního Labe leží v mírném klimatickém pásu severní polokoule
s pravidelným střídáním čtyř ročních období. Klima určuje tvar území, jeho geomorfologická
pestrost a poloha na okraji území s oceánským vlivem. Převážná část území (asi 86 %) má
průměrné roční teploty vyšší než 6°C. V horských a vrchovinných oblastech jsou průměrné
roční teploty nižší než 5°C, v Krkonoších, Jizerských a Orlických horách je roční průměr pod
4°C. Průměrná teplota v celém povodí je 7,5°C.
Srážky jsou v povodí Horního a středního Labe rozmístěny velmi nerovnoměrně. Jejich
množství je ovlivněno nadmořskou výškou a orografickým členěním. Průměr v celém povodí
dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších partiích Jizerských hor a Krkonoš dosahuje roční
průměr až 1400 mm, v Orlických horách se pohybuje v intervalu 1000 – 1200 mm. Naopak ve
středním Polabí je roční průměr srážek do 600 mm.
Průměrná hodnota výparu z vodní hladiny je v povodí Horního a středního Labe vypočtena na
534 mm.
Rozdělení průměrných teplot, srážek a výparu podle jednotlivých dílčích povodí uvádí
tabulka CH2.
20
Tabulka CH2: Průměrné teploty, srážky a výpar v dílčích povodích
Horní Labe
Orlice
Střední Labe 1
Střední Labe 2
Střední Labe 3
Lužická Nisa
Horní a střední Labe celkem
průměrné teploty
ve °C
(1961 – 1990)
6,6
7,1
7,8
8,3
7,4
6,8
7,5
průměrné srážky v mm
(1961 – 1990)
832,0
753,7
633,2
607,5
742,4
849,8
705,0
průměrný výpar
z vodní hladiny v mm
(1992 – 2002)
501,0
538,0
589,0
565,0
531,0
508,0
534,0
1.7. Sídelní struktura
Údaje o obcích a obyvatelstvu byly čerpány z výsledků Sčítání lidí, domů a bytů 2001, které
provedl Český statistický úřad 1.3.2001.
V oblasti povodí Horního a středního Labe žije 1 740 tis. obyvatel v 1 443 obcích. Rozložení
lidských sídel vykazuje velké místní rozdíly. Největší soustředění obyvatel je v linii Náchod –
Hradec Králové – Pardubice – Chrudim, v území podél středního Labe až do Mělníka a
v aglomeraci Liberec – Jablonec n.N. V těchto místech také leží tři největší města s více než
90 tisíci obyvateli – Liberec, Hradec Králové a Pardubice. Naopak nejméně osídlené jsou
horské partie při severní a severovýchodní hranicí povodí, oblast Českomoravské vrchoviny
při jižní hranici povodí a oblast mezi Jičínem a Mladou Boleslaví, kde je sídelní struktura
rozdrobená. Obecně pro celou Českou republiku platí, že více než polovina obcí má méně než
400 obyvatel (v oblastí povodí Horního a středního Labe 54%). Dominují zde tedy obce velmi
malé, které jsou ze správního hlediska vnímány jako problematické. V obcích do 500
obyvatel žije v oblasti povodí Horního a středního Labe 12,7% obyvatelstva, což je více, než
činí průměr za celou Českou republiku (8,4 %).
Počet obcí a počet obyvatel v jednotlivých velikostních kategoriích sídel v oblasti povodí
Horního a středního Labe je uveden v tabulce CH3.
Tabulka CH3: Přehled osídlení obcí
Kategorie
(počet obyvatel)
<500
500 – 999
1000 – 1999
2000 – 4999
5000 – 9999
10000 a více
celkem
počet
obcí
909
299
114
62
32
27
1443
%
63,0
20,7
7,9
4,3
2,2
1,9
100,0
počet
obyvatel
221016
206210
159053
194672
227643
731173
1739767
%
12,7
11,9
9,1
11,2
13,1
42,0
100,0
výměra
(km2)
5616
3375
1938
1349
836
1068
14182
%
39,6
23,8
13,7
9,5
5,9
7,5
100,0
V oblasti povodí Horního a středního Labe se vyskytuje sezónní migrace související
s rekreací, která se odráží v nerovnoměrné potřebě zásobení vodou a likvidace odpadních vod
v různých obdobích roku. V zimní sezóně se výrazně zvyšuje počet obyvatel v rekreačních
střediscích v Krkonoších, Jizerských a Orlických horách. Jedná se zejména o obce Špindlerův
Mlýn, Pec pod Sněžkou, Malá Úpa, Strážné, Vrchlabí, Janské Lázně, Harrachov, Rokytnice
nad Jizerou, Bedřichov, Desná, Deštné v O.h., Říčky, Rokytnice v O.h. Lůžkové kapacity
v těchto místech převyšují počet trvale bydlících obyvatel až desetinásobně. V létě se kromě
zmíněných horských středisek, která nebývají plně vytížena, zvýší počet obyvatel v okolí
vodních ploch. V oblasti povodí Horního a středního Labe jsou nejoblíbenějšími středisky
letní rekreace okolí nádrží Rozkoš, Seč a Pastviny, rybník Velký Vřešťov, rybník Řeka u
21
Starého Ranska, Jinolické rybníky, Branžež – Nová Ves, Sedmihorky a další místa v Českém
ráji.
1.8. Hospodářské využití území
Informace pro přehled hospodářského využití území povodí Horního a středního Labe byly
získány především z koncepcí rozvoje jednotlivých krajů a od krajských úřadů.
Mezi významné podniky v dílčím povodí Horní Labe patří například RUBENA, a.s. Hradec
Králové; ATAS elektromotory Náchod, a.s.; TIBA, a.s. Dvůr Králové n.L.; JUTA, a.s. Dvůr
Králové n.L.; Infineon Technologies Trutnov s.r.o.; Avon Automotive, a.s. Rudník.
V dílčím povodí Orlice jsou významnými podniky zejména Integral Vrchovina, a.s. Choceň;
Perla, bavlnářské závody, a.s. Ústí n.O.; Rieter CZ a.s., Ústí n.O.; OEZ, s.r.o. Letohrad;
Dobrušské strojírny, a.s.; ESAB Vamberk, s.r.o.
V dílčím povodí Střední Labe 1 patří mezi významné podniky Aliachem a.s., Pardubice;
FOXCONN CZ s.r.o., Pardubice; KIEKERT-CS, s.r.o. Pardubice; Saint-Gobain Vertex, a.s.
Litomyšl; KAROSA a.s. Vysoké Mýto; Východočeská energetika, a.s. Hradec Králové;
PETROF s.r.o. Hradec Králové; ARROW International CR, a.s. Hradec Králové; NATE, a.s.,
Chotěboř; TENEZ, a.s., Chotěboř; Chotěbořské strojírny a služby, a.s., Chotěboř; GCE, s.r.o.,
Chotěboř; Interlignum, a.s., Chotěboř; Intermont, s.r.o., Krucemburk; ALKA HOLDING,
spol. s r.o., Chotěboř; Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o., Ždírec nad Doubravou. Průmyslové
zóny jsou umístěny v Pardubicích – Starých Čívicích, v Chrudimi, Chotěboři a Ždírci nad
Doubravou a svobodné celní pásmo Free Zone v Pardubicích.
V dílčím povodí Střední Labe 2 patří mezi významné podniky například TPCA Czech, s.r.o.,
Kolín; MILETA, a.s. Hořice; AGS Jičín, a.s.; Continental Teves Czech Rep., s.r.o., Jičín.
Nacházejí se zde průmyslové zóny Kolín – Ovčáry, Milovice – letiště Boží Dar, Milovice –
Topolová ul., Nymburk – sever, Nymburk – jih, Lysá n.L. – východ, Kutná Hora – Na
Rovinách – ČKD, Mstětice.
V dílčím povodí Střední Labe 3 se nacházejí významné podniky ŠKODA AUTO a.s., Mladá
Boleslav; SPOLANA a.s., Neratovice; PAL International a.s., Praha – Kbely; LOM Praha
s.p., odštěpný závod Praha – Kbely; Výzkumný a zkušební letecký ústav, Praha – Letňany;
LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o. Praha – Letňany; DAEWOO AVIA Praha – Letňany;
Železnobrodské sklo, a.s., Železný Brod; Cutisin, s.r.o., Jilemnice; Ornela, a.s., Zásada; Seba
T, a.s. Tanvald; Elitex OK s.r.o., Jablonec n.J.; Technolen technický textil, a.s., Lomnice
n.Pop.; Hybler, s.r.o., Semily a průmyslové zóny v Turnově, Bakově n.J., Brandýse n.L.-Staré
Boleslavi a v Kosmonosích u dálnice.
V dílčím povodí Lužické Nisy patří mezi významné podniky VEBA, Textilní závody, a.s.
Broumov; Preciosa, a.s., Jablonec n.N.; Bižuterie Česká Mincovna, a.s., Jablonec n.N.; ABB
s.r.o., Elektro-Praga, Jablonec n.N.; Slévárna Liberec, a.s.; Severochema Liberec. Dále se zde
nacházejí průmyslové zóny Liberec – jih, Liberec – Ostašov a Jablonec n.N.
Z hlediska dopravní infrastruktury se vyskytují v oblasti povodí Horního a středního Labe
velké místní rozdíly. Zatímco města ležící na hlavních dopravních tazích mají dopravní
obslužnost velmi dobrou, rozsáhlé venkovské a podhorské oblasti jsou závislé na silnicích II.
a III. třídy, často ve špatném stavu. Velmi špatně dopravně napojena je oblast Broumovského
výběžku.
V následujícím výčtu uvádíme všechny dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které
se v oblasti povodí nacházejí.
Dálnice
D8
Praha – Ústí n.L. (pouze okrajově)
D11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové
Rychlostní komunikace
22
R 10
R 35
Praha – Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – Turnov
Liberec – Hradec Králové – Olomouc
Silnice 1. třídy
I/2
Říčany – Kostelec n. Č. l. – Kutná Hora – Pardubice
I/10 Turnov – Tanvald – hraniční přechod Harrachov
I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Žamberk – Jablonné n.O.
I/12 Úvaly – Český Brod – Kolín
I/13 Liberec – Frýdlant – hraniční přechod Habartice
I/14 Liberec – Vrchlabí – Trutnov – Náchod – Rychnov n.Kn. – Česká Třebová
I/16 Mělník – Mladá Boleslav – Jičín – Trutnov – hraniční přechod Královec
I/17 Čáslav – Heřmanův Městec – Chrudim – Vysoké Mýto
I/32 Poděbrady – Kopidlno – Jičín
I/33 Hradec Králové – Jaroměř - Náchod
I/34 České Budějovice - Jindřichův Hradec – Havlíčkův Brod – Hlinsko - Svitavy
I/35 Liberec – Jičín – Svitavy – Olomouc
I/36 Pardubice – Holice
I/37 Brno – Žďár n.S. - Ždírec n. D. – Chrudim – Pardubice - Hradec Králové – Jaroměř –
Trutnov
I/38 Kutná Hora – Kolín – Poděbrady – Nymburk – Mladá Boleslav
I/65 Rádelský Mlýn – Jablonec n.N.
Mezi nejvýznamnější železniční tratě v povodí Horního a středního Labe patří:
Praha – Pardubice – Česká Třebová - Brno
Mělník – Nymburk – Kolín – Čáslav
Praha – Neratovice – Mladá Boleslav – Turnov
Turnov –Liberec – Frýdlant – Zawidóv
Liberec – Hrádek n.N. – Zittau
Velký Osek – Chlumec n.C. – Hradec Králové – Týniště n.O. – Lichkov
Liberec – Turnov – Stará Paka – Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice – Chrudim –
Havlíčkův Brod
Turnov – Jičín – Hořice – Hradec Králové
Nymburk – Kopidlno – Jičín
Praha – Kolín – Kutná Hora – Čáslav – Havlíčkův Brod
Z hlediska vodní dopravy se v povodí Horního a středního Labe se nachází pouze labská
vodní cesta z Mělníka do Chvaletic, připravováno je její prodloužení do Pardubic. Je zařazena
do transevropské sítě vodních cest kategorie E.
Pro leteckou dopravu je možné využít veřejná mezinárodní letiště v Mnichově Hradišti,
Pardubicích a Liberci a řadu veřejných vnitrostátních letišť, např. v Hradci Králové,
Hodkovicích nad Mohelkou, Jaroměři, Dvoře Králové n.L., Hořicích, Letňanech, Mladé
Boleslavi, Počátkách, Ústí n.O., České Třebové, Chrudimi, Skutči, Podhořanech u Ronova,
Vysokém Mýtě, Žamberku, Jičíně, Broumově. Dále se v oblasti povodí nacházejí vojenská
letiště Kbely, Čáslav a Milovice Boží Dar.
1.9. Využití plochy povodí
Hodnocení užívání plochy oblasti povodí vycházelo z databáze evropského projektu CORINE
Land Cover (CLC), s harmonizovanou klasifikací typů užívání území.
Hodnocení bylo zaměřeno na nejvýznamnějších kategorií využití území v celé oblasti povodí
Horního a středního Labe a v 6 dílčích povodích. Mezi sledované kategorie patřily (v závorce
23
je uvedena barva použitá v diagramech): uměle přetvořené povrchy (červená), doly, skládky
a staveniště (černá), orná půda a trvalé plodiny (žlutá), travní porosty a smíšené zemědělské
oblasti (oranžová), lesy (tmavě zelená).
Zastoupení jednotlivých kategorií využití území znázorňuje diagram a data jsou pro
přehlednost uvedena také v tabulce CH4.
Obrázek CH 11: Využití území v oblasti povodí Horního a středního Labe
100%
80%
60%
40%
20%
0%
Horní a
střední
Labe
celkem
Horní
Labe
Orlice
Střední
Labe 1
Střední
Labe 2
Střední Lužická
Labe 3
Nisa
Tabulka CH4: Využití území v dílčích povodích oblasti povodí Horního a středního Labe
(v procentech plochy dílčího povodí)
Horní a střední
Labe celkem
5,4
0,1
51,6
12,9
29,5
Horní Labe
5,3
0,1
41,9
15,2
37,2
Orlice
4,3
0,1
42,6
14,3
38,7
Střední Labe 1
5,3
0,2
57,1
12,5
24,5
Střední Labe 2
5,8
0,1
65,6
9,6
18,5
Střední Labe 3
5,7
0,1
46,1
14,4
33,3
Lužická Nisa
7,0
0,1
33,7
15,8
43,4
Jak z diagramu, tak i z tabulky je patrné, že největší rozdíly mezi dílčími povodími jsou
v rozloze orné půdy a trvalých plodin a dále pak v rozloze lesní půdy. Pokud jde o rozlohu
orné půdy a trvalých plodin, lze v porovnání s průměrnou rozlohou orné půdy v ČR
konstatovat, že kromě dílčího povodí Lužické Nisy je zbývajících pět povodí nad národním
průměrem (42%, zdroj Statistická ročenka, 2002). Míra zalesnění převyšuje národní průměr
(33%, zdroj Statistická ročenka, 2002) ve čtyřech dílčích povodích. Rozloha trvalých
24
travních porostů je mírně nad národním průměrem (12% zdroj Statistická ročenka, 2002)
v pěti dílčích povodích.
1.10. Kulturně historické a technické památky
Kulturně historické a technické památky v povodí Horního a středního Labe byly vybrány
podle seznamů Národního památkového ústavu. Z evidence NPÚ není možno rozlišit, zda má
památka nějaký vztah k vodnímu toku, povodí nebo záplavovému území. Z kategorie
nemovitých památek byl proto proveden výběr vyhledavačem podle klíčových slov: most,
mlýn, hamr, jez, vodní, břeh/břež, náhon, strouha/struha, přehrada, štola, kanál, akvadukt,
regulace, hráz, vodovod, zdymadlo.
Z ostatních kategorií památek (světové kulturní dědictví, národní kulturní památky,
archeologické památkové rezervace, ostatní památkové rezervace, městské
památkové
rezervace, vesnické památkové rezervace, krajinné památkové zóny, městské památkové
zóny, vesnické památkové zóny) byly vybrány všechny ležící na území povodí. Takto
vytvořené seznamy byly ještě upřesněny ve spolupráci s jednotlivými kraji. Na závěr byl
každé položce přiřazen tok, na němž nebo v jehož blízkosti leží a ČHP 3. řádu a seznam byl
setříděn. Tímto způsobem jsme došli k počtu 423 v kategorii nemovitých památek a 101
v kategorii ostatních. Počty památek v dílčích povodích a jejich subpovodích jsou uvedeny
v tabulce.
Tabulka CH5: Počet památek v dílčích povodích a jejich subpovodích
Dílčí povodí
Horní Labe
Orlice
Střední Labe 1
Střední Labe 2
Střední Labe 3
Lužická Nisa
čhp
1-01-01
1-01-02
1-01-03
1-01-04
1-02-01
1-02-02
1-02-03
1-03-01
1-03-02
1-03-03
1-03-04
1-03-05
1-04-01
1-04-02
1-04-03
1-04-04
1-04-05
1-04-06
1-04-07
1-05-01
1-05-02
1-05-03
1-05-04
2-04-03
2-04-05
2-04-06
2-04-07
2-04-09
2-04-10
nemovité památky
12
13
2
6
15
28
6
11
19
77
56
10
8
5
4
2
3
5
1
17
21
2
9
3
0
0
45
1
42
ostatní památky
8
3
7
4
3
6
4
0
6
11
4
1
0
7
1
3
1
0
0
6
11
1
6
3
0
0
3
0
2
Seznam památek v obou kategoriích je zařazen v příloze v tabulce CH6, CH7.
Tento seznam není úplný, protože dostupné podklady jsou z hlediska návaznosti na vodní
toky nepostačující. Kromě toho i seznam památek vedený Národním památkovým ústavem je
25
soubor, který se postupně obměňuje (např. u některých památek může dojít ke zrušení jejich
zákonné ochrany, jiné památky naopak tento status získávají).
1.11. Chráněná území ochrany přírody
Chráněná území ochrany přírody jsou v České republice definována podle zákona č.
114/1992, o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona
218/2004 Sb.). Jedná se o dva systémy chráněných území - zvláště chráněná území a území
soustavy Natura 2000.
A) Zvláště chráněná území se dělí do šesti kategorií:
a) národní parky
b) chráněné krajinné oblasti
c) národní přírodní rezervace
d) přírodní rezervace
e) národní přírodní památky
f)
přírodní památky.
V povodí Horního a středního Labe se nachází Krkonošský národní park, chráněné krajinné
oblasti Broumovsko, Český ráj, Jizerské hory, Orlické hory, Železné hory, částečně Žďárské
vrchy, Lužické hory a okrajově do území zasahuje Kokořínsko. Samostatnou kategorií
chráněných území jsou přírodní parky. Na území povodí Horního a středního Labe se nachází
21 přírodních parků, z toho nejvýznamnější jsou přírodní parky Orlice, Divoká Orlice, Ještěd,
Maloskalsko, Hrádeček, Sýkornice, Chlum, Jabkenicko, Kersko a Suchý vrch – Buková hora.
Počet zvláště chráněných území v jednotlivých kategoriích ležících v povodí Horního a
středního Labe, jejich rozloha a podíl z celkové výměry těchto území v ČR jsou uvedeny
v tabulce CH 8.
Tabulka CH8: Počet a rozloha zvláště chráněných území
Kategorie
Národní parky
Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní rezervace
Přírodní rezervace
Národní přírodní památky
Přírodní památky
Přírodní parky
počet v povodí
1
8
15
129
15
187
21
celková rozloha
(km2)
550,5
1973
70,96
75,14
5,64
98,52
468,2
procento
3,7
13,4
0,5
0,5
0,04
0,7
3,2
Na území Horního a středního Labe se celkem nachází 376 chráněných území o celkové
rozloze 3241,96 km2 , což představuje 22 % celkové plochy oblasti povodí. Zvláště chráněná
území, která zajišťují ochranu a zachování stanovišť a druhů přímo závislých na vodě, jsou
zahrnuta do Registru chráněných území dle čl. 6 a přílohy IV Směrnice 2000/60/ES a jsou
podrobně popsána v této zprávě v kap. 5.5.2. Zvláště chráněná území.
B) Natura 2000 je soustava chráněných území evropského významu chránících nejvíce
ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodních stanovišť na území EU. Natura 2000
zahrnuje dvě kategorie chráněných území – evropsky významné lokality určené na základě
Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě
26
rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích) a ptačí oblasti určené na základě Směrnice
Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích).
Od roku 2000 probíhá na celém území České republiky rozsáhlé mapování. U jednotlivých
druhů rostlin a živočichů bylo zjišťováno celkové rozšíření a početnost na lokalitách. U
biotopů se zjišťovala rozloha, reprezentativnost (typičnost) a zachovalost. Na základě
mapování byl sestaven tzv. návrh seznamu evropsky významných lokalit. V dnešní době
probíhá projednávání navržených lokalit a do konce roku 2004 bude sestaven tzv. národní
seznam.
Evropsky významné lokality, které mají prostřednictvím přítomných druhů nebo stanovišť
jednoznačnou vazbu na vody jsou zařazeny do Registru chráněných území dle čl. 6 a přílohy
IV Směrnice 2000/60/ES a jsou podrobně popsány v této zprávě v kap. 5.5.1.2. Území pro
ochranu stanovišť a druhů.
V roce 2000 zahájila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolupráci s Českou společností
ornitologickou na přípravě návrhu ptačích oblastí pro Českou republiku. Během tří let byly
shromážděny aktuální údaje o početnosti a rozšíření druhů přílohy II směrnice o ptácích.
Postupně bylo prověřeno několik desítek navržených lokalit, většina z nich však nesplňovala
stanovená odborná kritéria. Výsledkem tříletých snah je návrh ptačích oblastí pro ČR
obsahující 41 území o celkové rozloze 7021,94 km2 , který byl v říjnu 2002 předán
Ministerstvu životního prostředí. Po projednání s dotčenými subjekty bylo pro oblast povodí
Horního a středního Labe navrženo 8 ptačích oblastí o celkové rozloze 728,85 km2, což
představuje 4,95 % celkové plochy oblasti povodí.
V průběhu roku 2003 byla zahájena druhá fáze vytváření soustavy ptačích oblastí - příprava
podkladů pro jejich vyhlášení, které umožnila dlouho očekávaná novela zákona o ochraně
přírody a krajiny (v podobě samostatného zákona č.218/2004 Sb.) platná od dubna roku 2004.
Zákon vytvořil ptačí oblast jako novou kategorii chráněného území a stanovil, že ptačí oblasti
budou zřizovány nařízeními vlády.
Ptačí oblasti s vazbou na vody v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou zařazeny do
Registru chráněných území dle čl. 6 a přílohy IV Směrnice 2000/60/ES a jsou podrobně
popsány v této zprávě v kap. 5.5.1.1. Ptačí oblasti - SPA.
2. Analýza charakteristik oblasti povodí Labe
Úvod se základními citacemi.
2.1. Povrchové vody
2.1.1. Charakterizace typů útvarů povrchových vod
Popis postupu charakterizace typů útvarů na národní úrovni, použitá data, Kategorizace
vodních útvarů, Stanovení typů pro jednotlivé kategorie, shrnutí výsledků.
Vodní útvary povrchových vod byly zařazeny do dvou kategorií - „řeky“ a „jezera“ podle čl.
2(4) a 2(5), resp. kapitoly 1.1. Přílohy II Směrnice 2000/60/ES Evropského Parlamentu a
Rady ustavujícíc rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále „Rámcová
směrnice“) Všechna „jezera“ jsou silně ovlivněné resp. (výjimečně) umělé vodní útvary.
Zpracování typologie vodních útvarů probíhalo současně s jejich vymezováním - zásadně se
jedná o typologii vodních útvarů jako celků, nikoliv o typologii jednotlivých toků resp. úseků
toků. Zvolenému systému typologie odpovídá podle Přílohy II označení „B“, používá však
popisné charakteristiky a jejich meze podle systému „A“, s přidáním jediné doplňující
charakteristiky - řádu toku podle Strahlera v uzávěrném profilu vodního útvaru pro „řeky“ a
průměrné doby zdržení pro „jezera“. Další doplnění vychází z toho, že většina vodních útvarů
27
spadá do pásma nadmořských výšek 200-800 m. Bylo proto provedeno rozdělení na dvě
pásma - 200-500 a 500-800 m n.m. Pro jednotlivé vodní útvary byly zpracovány popisné
charakteristiky uvedené v příloze II, 1.2.1 a 1.2.2 Rámcové směrnice a vodní útvary byly
rozděleny do příslušných typů. Typ je určen číselným kódem podle hodnot jednotlivých
popisných charakteristik (deskriptorů), v pořadí uvedeném v Příloze II, kap. 1.2.1 a 1.2.2:
Kategorie:
Ekoregion:
Typ
Maďarská
nížina (11)
Karpaty (10)
Řeka
Kategorie:
Východní
plošiny (16)
Centrální
vysočina (9)
Karpaty (10)
Východní
plošiny (16)
Centrální
vysočina (9)
Geologie:
kód
Typ
kód
Typ
kód
1
<200
1
křemitý
1
2
200-500
2
vápnitý
2
3
500-800
3
4
>800
4
Nadmořská
výška hladina (m):
Ekoregion:
Typ
Maďarská
nížina (11)
Jezero
Nadmořská
výška uzávěrný profil
(m):
Geologie:
kód
Typ
kód
Typ
kód
1
<200
1
křemitý
1
2
200-500
2
vápnitý
2
3
500-800
3
4
>800
4
28
Plocha
povodí
(km2):
Typ
<100
100 1000
100010000
>1000
0
Řád toku uzávěrný
profil:
kód
Řád
kód
1
4
4
2
5
5
3
6
6
4
7
7
8
8
Plocha
hladiny
2
(km ):
Typ
Průměrná
hloubka
(m):
Průměrná
doba zdržení
-(dny):
kód
Typ
kód
Typ
kód
0,5-1
1
<3
1
5-10
1
1 - 10
2
3-15
2
10-365
2
10-100
3
>15
3
>365
3
Mapa G3: Vodní útvary povrchových vod - kategorie
2.1.2. Typově specifické referenční podmínky a maximální ekologický
potenciál
Popis postupu na národní úrovni a aktuální stav, metodika stanovení referenčních podmínek pro typy nebo
skupiny typů vodních útvarů
Základem stanovování typově specifických referenčních podmínek je úvaha, že v hustě
osídlené krajině je nutno stanovit standard změn na přiměřené historické úrovni, tj. zhruba
k roku 1848, kdy zemědělství odpovídalo dnešním rozlohám a významné změny
hydromorfologických charakteristik toků a jejich znečišťování byly v počátcích. Typově
referenční podmínky budou stanoveny pro ty typy vodních útvarů, které budou obsahovat
minimálně 5 vodních útvarů. Pro vodní útvary, zařazené do „vzácných“ typů budou hledána
řešení v připojení k nejbližšímu typu (skupiny typů), pro toky řádu 7-8 dle Strahlera se
předpokládá vytvoření společného typu, pro který bude nutno hledat typově referenční
podmínky odbornou úvahou pro jednotlivé vodní útvary.
Po vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v kategorii „řeka“ budou podobným
způsobem odvozovány podmínky maximálního ekologického potenciálu. Základem je určení
vztahu takového útvaru ke kategorii povrchových vod, která je nejblíže příslušnému umělému
nebo silně ovlivněnému vodnímu útvaru, a k příslušného typu vodního útvaru v rámci této
kategorie.
Vodní útvary v kategorii „jezero“ jsou všechny identifikovány jako silně ovlivněné nebo
umělé. Stanovení maximálního ekologického potenciálu zde nemá oporu v žádném
neovlivněném systému podobného morfologického typu, od kterého by bylo možné odvodit
míru odchylky pro příslušné deskriptory, a tedy i představu o mezích dobrého ekologického
29
potenciálu. To bude řešeno na úrovni expertního posudku podle kapitoly 1.3 Přílohy II
Rámcové směrnice, s respektováním příslušných typů, které budou sdruženy do skupin typů.
Souběžně probíhá příprava Registru kalibrační sítě vzorových lokalit (podle kap. 1.4.1 Přílohy
V Rámcové směrnice), který přinese podklady pro stanovení horní a dolní hranice
ekologického stavu pro vodní útvary kategorie „řeka“. Pro kategorie „jezero“ je systém
zaměřen výhradně na přirozená jezera, čili pro řešení v ČR nebude použitelný.
Pro vodní útvary „řeky“ lze počítat se zpracováním typově referenčních podmínek pro tyto
typy vodních útvarů (není zahrnut předpoklad, že budou prohlášeny za silně ovlivněné vodní
útvary).
Oblast povodí:
Horního a středního Labe
TYPOLOGIE vodních útvarů tekoucích vod podle:
VUV
„A“
typ
počet
42114
69
42124
14
42125
19
43114
16
42214
26
42126
10
42136
3
41114
2
42137
4
41124
4
41125
2
41214
5
42115
2
42224
4
42225
7
44114
1
41224
2
43115
2
43124
1
41136
1
počet útvarů
194
% útvarů
92,4
počet typů
20
Celkový počet útvarů:
210
Celkový počet typů:
29
V oblasti povodí Horního a středního Labe se celkem nachází 210 vodních útvarů v kategorii
tekoucích vod. Z toho 194 vodních útvarů (92,4 %) náleží mezi typy, jež v Oblasti povodí
Labe představují typy s více než pěti vodními útvary z celkového počtu 600 vodních útvarů
tekoucích vod. Ostatní typy lze považovat za výrazně minoritní. Je tedy předpoklad nalezení
vodních útvarů s ekologickým stavem blízkým Vysokému ekologickému stavu (HES), tedy
představujících typově referenční podmínky. Minoritní typy vodních útvarů zahrnují
především vodní útvary na tocích řádu 6 – 8 dle Strahlera, u kterých je vysoká
pravděpodobnost, že budou vyhlášeny za silně ovlivněné vodní útvary (HMWB).
30
Stanovení typově referenčních podmínek je plánováno na období od roku 2005. Pro vodní
útvary 4. řádu a 5. řádu se předpokládá v typech obsahujících více než 5 vodních útvarů
nalezení konkrétních vodních útvarů, které budou vyhlášeny jako typově referenční. Pro toky
vyššího řádu se předpokládá významný podíl odborného posouzení podle čl. 1.3 Přílohy
V. Rámcové směrnice. Vlastní práce mohou být zahájeny až po uzavření prvního určení silně
ovlivněných vodních útvarů. Ty totiž samozřejmě nelze zahrnout do sumy tvarů kandidujícím
na typově referenční, a budou muset být pro tento účel vyjmuty z příslušných typů. Typologie
tedy bude v průběhu stanovení typově referenčních podmínek ještě upravována.
Stanovení maximálního ekologického potenciálu může být rovněž provedeno až po uzavření
prvního určení silně ovlivněných vodních útvarů. To je provedeno na základě posouzení
současného stavu hydromorfologických charakteristik vodních útvarů (viz kapitola 2.1.4).
Jako další krok musí být v souladu s článkem 4 (3) definováno k jakému účelu byl původní
vodní útvar ovlivněn až na úroveň HMWB, včetně jeho charakteristik, které byly změněny
v rozsahu nezbytném pro tento účel. Pak může následovat stanovení maximálního
ekologického potenciálu a příslušné odchylky. Pro tekoucí vody je obecným rysem tohoto
ovlivnění změna hydromorfologických charakteristik, obdobná zvýšení řádu toku.
2.1.3. Referenční síť pro typy vodních útvarů odpovídajících velmi
dobrému ekologickému stavu
Popis postupu na národní úrovni a aktuální stav referenční sítě, popis postupů při výběru
referenčních lokalit a jejich vztahu k typům nebo skupinám typů vodních útvarů
Referenční síť pro typy vodních útvarů odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu je
ve stadiu výstavby. K dispozici je rozdělení vodních útvarů tekoucích i stojatých vod do typů
založené na popisných charakteristikách doplněného systému „A“, který je proto zásadně
označován jako „B“, podle kapitoly 2.1.2 Přílohy II Rámcové směrnice.
Tekoucí vody: Pro vodní útvary tekoucích vod bylo toto rozdělení do typů v roce 2003
ověřováno prostřednictvím biotických charakteristik (ověření „bottom up“) - analýzou
společenstev makrozoobenthosu. Byl vyhodnocen soubor dostatečně podrobných dat
reprezentujících 137 vodních útvarů, zařazených do 43 teoretických typů, které sumárně
pokrývají 85% území ČR. Typologie byla i po biologickém ověření shledána vyhovující,
s tím, že příslušnost k povodí je významnější než příslušnost k ekoregionu, a není nutno dělit
kategorii nadmořské výšky 200-800 m. V Oblasti povodí Labe bude nutno rozdělit tři velké
typy (42114, 42124, 42125, pokrývající 45% území ČR) na podskupiny. Vzácné typy,
obsahující nízký počet vodních útvarů, jsou sdružovány do skupin.
Stojaté vody: 77% vodních útvarů (všechny jsou HMWB popř. AWB) je pracovně zařazeno
do tří skupin typů, kde určující charakteristikou je průměrná hloubka (ekoregion a plocha
hladiny nejsou podstatné). Tím jsou morfologicky vyděleny nádrže rybničního typu a údolní
nádrže - středně hluboké a hluboké. V těchto skupinách budou hledány charakteristiky
umožňující zobecnění maximálního ekologického potenciálu, při respektování článku 4(3)
Rámcové směrnice, tj. určení změn nezbytných pro účel změny na HMWB a odchylku změn,
které nejsou s účelem této změny nezbytně spojeny. V tomto případě nebyla použita
doplňující popisná charakteristika průměrná doba zdržení, protože všechny tyto vodní útvary
mají průměrnou dobu zdržení vyšší než 5 dnů.
WB Jezera
KÓD TYPU
42121
42111
42112
Oblast povodí:
LABE
13
5
4
DUNAJ
1
0
4
ODRA
0
0
0
celk.:
14
5
8
31
NADM.VÝŠ
KA
200-500
200-500
200-500
GEO
SIL
SIL
SIL
PRŮM.
HLOUBK
PLOCHA
A
1 - 10
<3
0,5 -1
<3
0,5 -1
3-15
43112
42122
43122
43123
42123
42133
4
4
4
5
1
4
2
2
0
0
3
0
0
1
0
1
0
0
6
7
4
6
4
4
WB
44
12
2
58
%
88
70
25
77
500-800
200-500
500-800
500-800
200-500
200-500
SIL
SIL
SIL
SIL
SIL
SIL
0,5 -1
1 - 10
1 - 10
1 - 10
1 - 10
10 -100
3-15
3-15
3-15
>15
>15
>15
Takto zvolené skupiny typů zahrnují v Oblasti povodí Labe 88% vodních útvarů stojatých
vod. Pro zbývající typy budou podmínky maximálního ekologického potenciálu stanoveny
odborným posouzením.
Pro oblast povodí Horního a středního Labe bylo celkem vymezeno 11 vodních útvarů
v kategorii stojaté vody. Těchto 11 vodních útvarů bylo zařazeno do 9 typů.
2.1.4. Vymezení útvarů povrchových vod
Popis postupu vymezení útvarů povrchových vod v členění podle kategorií, kritéria vymezení,
shrnutí a komentář výsledků
Základem postupu při vymezování vodních útvarů je Pokyn Společné implementační strategie
č. 2 „Vymezování vodních útvarů“. Zásady jsou : Vodní útvar povrchové vody musí
představovat oddělený prvek povrchových vod, zahrnující pouze sousedící dílčí prvky a
nepřekrývající se s dalšími vodními útvary, který musí být charakterizován v jedné kategorii a
v jednom typu. Základním podkladem pro vymezování jsou geografické a hydromorfologické
charakteristiky, např. soutok řek je důvodem pro vymezení hranice vodního útvaru. Dalším
důvodem po tomto kroku jsou obecně možnosti stanovení environmentálních cílů pro vodní
útvar, které mohou v první řadě souviset s působením antropogenních vlivů: Analýza vlivů
může vést k určení vodního útvaru jako silně ovlivněného, nebo k jeho rozdělení na části
s významně odlišným stavem, s odlišnými vlivy, v souvislosti s hranicemi chráněných území
apod. Členské státy mají volnost v rozhodování o koncepci vymezení vodních útvarů, je však
třeba vyvarovat se přílišné podrobnosti vedoucí k atomizaci systému vodních útvarů, která
vede k nemožnosti stanovit pro ně environmentální cíle v Plánech oblastí povodí.
Postup vymezování vodních útvarů proto není uzavřen a bude se vyvíjet až do vyhlášení
prvních Plánů oblastí povodí. Obecně přijaté vymezení vodních útvarů vychází
z geografického vymezení, do kterého jsou v této fázi zahrnuty prvky vlivů pouze v případě
vodních útvarů stojatých vod antropogenního původu (viz dále).
V České republice se mohou vyskytovat vodní útvary povrchových vod kategorie „řeka“ nebo
„jezero“, nebo útvary identifikované jako vodní útvary povrchových vod umělé nebo silně
ovlivněné (viz Příloha II, 1.1 Rámcové směrnice). Vymezení vodních útvarů povrchových
vod vychází z následujících zásad/předpokladů:
Vzhledem k tomu, že charakterizace vodních útvarů umělých a silně ovlivněných se provede
podle popisných charakteristik té kategorie povrchových vod, která je nejblíže příslušnému
umělému nebo silně ovlivněnému vodnímu útvaru, je začlenění kteréhokoliv vodního útvaru
povrchových vod do kategorie řeka nebo jezero zásadní.
V České republice existují jen tři významná jezera přirozeného původu, která ovšem
(vzhledem k malé velikosti, typu a lokalizaci v chráněných oblastech) není třeba vyhlásit za
samostatné vodní útvary a jsou součástí vodních útvarů tekoucích vod. Všechny vyhlášené
vodní útvary kategorie „jezero“, tedy splňující obsah článku 2(5) rámcové směrnice, jsou
antropogenního původu a budou identifikovány jako silně ovlivněné vodní útvary, případně
umělé (pokud nevznikly modifikací úseku toku).
Vlastní vymezení vodních útvarů povrchových vod bylo provedeno v několika krocích,
spojených s veřejným projednáváním postupných výsledků. Vychází ze zásad Přílohy II
32
Rámcové směrnice a Pokynu (HGWB) pro vymezování vodních útvarů, aplikovaných na
model hydrografické sítě ČR, hierarchizovaný členěním podle řádu toku dle Strahlera.
Systém, zahrnující vodní útvary povrchových vod tekoucích (“řeky“, se dvěma skupinami
útvarů) a povrchových vod stojatých („jezera“, zahrnující stojaté vody) je zpracován na
základě postupu vycházejícího z následujících dohodnutých předpokladů:
„Řeka“ čili vodní útvar povrchových vod tekoucích zahrnuje všechny vody v ploše vymezené
jako povodí nebo mezipovodí, pokud nejsou vymezeny jako samostatný vodní útvar
povrchové vody tekoucí (jezero, viz dále). Pro tekoucí vody jsou vymezeny dvě skupiny
vodních útvarů:
•
„Horní“ vodní útvary tekoucích vod jako povodí toku 4. řádu dle Strahlera , tj. veškeré
vody v oblasti vymezené rozvodnicí až po přechod toku z řádu 4 na řád 5.
•
„Dolní“ či průtočné vodní útvary tekoucích vod, vymezené jako všechny vody
v mezipovodí toku 5. - 8. řádu Strahlera (změna řádu toku je základním důvodem
vymezení dalšího vodního útvaru).
„Jezero“ čili vodní útvar stojaté vody je vymezen pro objekty stojaté vody, které mají plochu
hladiny větší než 0,5 km2 a průměrnou dobu zdržení > 5 dní, a přerušují říční síť na toku 4. 8. řádu. Tyto objekty jsou vymezeny jako silně ovlivněný vodní útvar. Objekty splňující tyto
podmínky, které leží mimo mimo říční síť, resp. na tocích řádu < 4, jsou identifikovány jako
umělý vodní útvar (v současné době 2 případy). Ostatní stojaté vody (menší rybníky a zdrže)
budou posuzovány jako vliv (pressure) na toku, čili jako součást vodního útvaru tekoucí vody,
a hodnocení tohoto útvaru může vést k jeho identifikaci jako silně ovlivněný vodní útvar,
ovšem beze změny kategorie.
Vodní útvary jsou v ČR vymezeny na hydrologickém základě jako všechny vody v příslušné
ploše dané hydrologickým povodím resp. mezipovodím. Základní charakteristikou určující
vymezení vodních útvarů povrchových vod je řád toku podle Strahlera. Vodní útvar
vymezený na základě řádu toku podle Strahlera se skládá z jednotlivých hydrologických
úseků toku, jeho dílčí povodí resp. mezipovodí z jednotlivých hydrologických povodí 4. řádu.
Určení řádu toku podle Strahlera a vymezení vodních útvarů a jejich povodí bylo provedeno
nad příslušnými geografickými vrstvami Digitální základní vodohospodářské mapy 1:50 000
a nad Strukturálním modelem vodních toků a povodí.
Vlastní postup vymezení vodních útvarů tedy obsahuje následující kroky:
1.
Základní systém útvarů povrchových vod tekoucích:
Dílčí povodí resp. mezipovodí útvaru je definováno prostřednictvím uzávěrných profilů, ve
kterých dochází k dále uvedené změně řádu toku podle Strahlera. Uzávěrné profily útvarů
byly určeny :
Na konci úseků toků 4. a vyššího řádu podle Strahlera, na který navazuje úsek toku vyššího
řádu.
Na konci úseku toků 6. a vyššího řádu před soutokem s tokem o jeden řád nižším.
Na konci úseku toků 8. řádu před soutokem s tokem o 2 řády nižším.
2.
Vymezení vodních útvarů povrchových vod stojatých:
Výběr stojatých vod (nádrží apod.) splňujících kritéria (plocha hladiny, doba zdržení).
Jejich začlenění do systému vodních útvarů v říční síti jako prvků přerušujících vodní útvary
tekoucích vod a vymezení dalších vodních útvarů tekoucích vod nad a pod „jezery“, tedy
neomezených změnou řádu toku jako prvním kritériem Pokynu pro vymezování vodních
útvarů..
33
Sumárně je v ČR vymezeno 1103 vodních útvarů povrchových vod. V Oblasti povodí Labe
bylo vymezeno 650 vodních útvarů, z toho 600 v kategorii „řeka“ a 50 v kategorii „jezero“.
Jeden vodní útvar „jezero“ je označen jako umělý, ostatní jako silně ovlivněné vodní útvary.
Pro oblast povodí Horního a středního Labe bylo celkově vymezeno 221 vodních útvarů,
z toho je 210 vodních útvarů v kategorii „řeka“ a 11 vodních útvarů v kategorii „jezero“.
Mapa G4: Vodní útvary povrchových vod - typy
Tabulka N1: Typy vodních útvarů povrchových vod v kategorii tekoucí vody
Tabulka N2: Vodní útvary povrchových vod v kategorii tekoucí vody
Tabulka N3: Typy vodních útvarů povrchových vod v kategorii stojaté vody
Tabulka N4: Vodní útvary povrchových vod v kategorii stojaté vody
2.1.5. Určení umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod
2.1.5.1. Úvod
Koncepce silně ovlivněných a umělých vodních útvarů byla vytvořena proto, aby
umožnila pokračování těch specifikovaných využití, která poskytují značné společenské
a ekonomické přínosy, aby však zároveň umožnila změkčit opatření ke zlepšení kvality
vody.
34
Pro klasifikaci jako silně ovlivněný nebo umělý vodní útvar je ekologickým cílem
“dobrý ekologický potenciál” (GEP) a dobrý chemický stav, který musí být dosažen do
roku 2015. GEP je méně přísný cíl než GES („dobrý ekologický stav“), protože
připouští úlevy pro ekologické dopady vyplývající z těch fyzických změn, které jsou
nutné k podpoře specifikovaného využívání nebo které musí být zachovány, aby byly
vyloučeny negativní vlivy na širší životní prostředí.
2.1.5.2. Umělé vodní útvary
Z definice dle Rámcové směrnice (Článek 2) se umělým vodním útvarem míní útvar
povrchové vody vytvořený činností člověka. Tyto pokyny specifikují umělý vodní útvar
jako „útvar povrchové vody, který byl vytvořen na místě, kde před tím vodní útvar
nebyl a který nebyl vytvořen přímou fyzickou změnou nebo pohybem nebo přemístěním
stávajícího vodního útvaru“. Mohou to být malé rybníky, přítoky nebo strouhy, které
nebyly považovány za samostatné a významné prvky povrchových vod. Podle sdělení
Výzkumného Ústavu Vodohospodářského T.G.M se v oblasti povodí Labe žádné umělé
vodní útvary nevyskytují.
2.1.5.3. Silně ovlivněné vodní útvary
Úvod
Metodika vymezení silně ovlivněných vodních útvarů, vytvořená v rámci projektu
„Silně ovlivněné vodní útvary – Metody a jejich využití na pilotních povodích“
(kooperační program Flandry – Česká republika) je založena na dostupných datech, je
aplikovatelná pro správce povodí a její výsledky jsou kompatibilní s metodikami EU.
Zároveň je tato metodika co nejjednodušší.
Postup předběžného vymezení
Pro celkové zhodnocení založené na dopadu všech vlivů je nezbytné přiřadit jednotlivým
vlivům v každém vodním útvaru parametry, které je možné mezi sebou porovnávat a ze
kterých je možné vytvořit výsledné hodnocení. Všechny parametry nabývají hodnot v rozmezí
0 – 10 (0 – minimální ovlivnění, 10 – maximální ovlivnění).
Parametry pro jednotlivé vlivy
1. zakrytí/zatrubnění úseků vodních toků
SN_CL
2. napřimování úseků vodních toků
SN_SL
3. zavzdutí úseků vodních toků
SN_IL
4. kombinované hodnocení úprav koryta toku
SN_MI
5. změna příčného profilu vodního toku
součást
SN_MI
6. regulace průtoku (příčné překážky)
SN_MG
7. užívání vody
SN_A
(odběry)
Z těchto parametrů pro jednotlivé vlivy se pak počítají výsledné parametry pro jednotlivé
vodní útvary.
Výsledné parametry pro hodnocení vodních útvarů
Průměrná normovaná významnost vlivů v rámci vodního útvaru
ASN
Maximální normovaná významnost vlivů v rámci vodního útvaru
MSN
35
kde ASNk =( Wcv*[SN_CL]k + Wsl*[SN_SL]k + Wil*[SN_IL]k + Wmi*[SN_MI]k +
mg*[SN_MG]k + Wa*[SN_A]k )/ 6
MSNk = max {[SN_CL]k, [SN_SL]k, [SN_IL]k, [SN_MI]k, [SN_MG]k, [SN_A]k}
Wcv, Wsl, Wil, Wmi, Wmg, Wa – váhové faktory jednotlivých dílčích vlivů
k – dílčí vodní útvar (k  <1;130>)
Vážení významnosti jednotlivých vlivů v rámci vodního útvaru
Významnost jednotlivých vlivů stoupá s významností úseku toku na němž se vyskytují. Bylo
navrženo vážení významnosti podle principu, že každý jednotlivý vliv má takovou váhu, jaký
je součet délek všech vodních toků nad ním. Prakticky byly segmenty vodních toků rozřazeny
do pěti tříd. Vlivům na páteřních tocích spadajících do třídy 1 byla přiřazena 5x vyšší
významnost než vlivům na pramenných segmentech třídy 5.
Při provedení prvního kroku je pro každý vodní útvar vypočteno šest parametrů v rozsahu
od 0 do 10. Ty mohou být jednoduše zprůměrovány do jednoho výsledného parametru.
V praxi je upřednostňováno přiřazení váhových faktorů každému ze šesti parametrů, aby bylo
umožněno dát vyšší relativní důležitost jednomu typu změny než jinému.
druh vlivu
zakrytí/zatrubnění úseků vodního toku
napřímení úseků vodního toku
zavzdutí úseků vodního toku
kombinované hodnocení úprav koryta toku
regulace průtoku (příčné překážky)
užívání vody (odběry)
součet váhových faktorů
akronym
SN_CL
SN_SL
SN_IL
SN_MI
SN_MG
SN_A
váhový faktor
0,1
0,1
0,2
0,3
0,2
0,1
1,0
Klasifikace ovlivnění vodních útvarů:
V závislosti na vypočtené hodnotě vážené průměrné normované významnosti vlivů v rámci
vodního útvaru (W_ASNW) jsou vodní útvary rozděleny do dvou skupin: silně ovlivněné a
přírodní vodní útvary, a to podle následujícího klíče:
0 ≤ W_ASNW < 1,5 : není kandidátem na silně ovlivněný vodní útvar
1,5 ≤ W_ASNW ≤ 10 : je kandidátem na silně ovlivněný vodní útvar
Použitá data
Správce povodí poskytl zpracovateli následující data:
• odběry (xls tabulka)
• příčné překážky (xls tabulka)
• nízký průtok (papírová kopie Hydrologického atlasu)
• hydromorfologie (xls tabulky)
• podkladová data:
• shapefily segmentů, dílčích povodí vodních útvarů, útvarů povrchových vod stojatých
Výstupy
Výstupem předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v povodí Labe je
shapefile (vektorová vrstva vodních útvarů) s atributovou tabulkou, obsahující jak výsledné
hodnocení každého vodního útvaru, tak i výsledky výpočtů pro jednotlivé vlivy.
V oblasti povodí Labe bylo vymezeno 214 vodních útvarů. Pro předběžné vymezení těch silně
ovlivněných správce povodí shromáždil informace pro všechny relevantní toky (od tří správců
toků – tj. informace vlastní, od LČR a ZVHS – s morfologickým rozlišením jednotlivých
úseků). Na tomto podkladě DHI Hydroinform provedl numerické vyhodnocení tak, že pro
36
každý vodní útvar bylo vypočteno šest parametrů, které nabývají hodnot od 0 do 10 a
každému ze šesti parametrů byl přiřazen váhový faktor, aby bylo umožněno dát vyšší relativní
důležitost jednomu typu změny, než jinému. Výpočet byl uzpůsoben tak, že významnost
jednotlivých vlivů stoupá s významností úseku toku, na němž jsou zaznamenány. Vážení
významnosti se provedlo podle principu, že každý jednotlivý vliv má takovou váhu, jaký je
součet délek všech vodních toků nad ním. Po uvedeném dvojím vážení bylo zmíněných šest
parametrů následně zprůměrováno do jednoho výsledného parametru (akronym W_ASNW),
udávajícího průměrnou váženou normovanou významnost vlivů v rámci vodního útvaru.
V závislosti na limitní hodnotě W_ASNW byly vodní útvary pak rozděleny na ovlivněné a
neovlivněné. Jako mezní kriteria jsou variantně zvažovány hodnoty W_ASNW = 1,5 a 1,0 Jeli limitní hodnota W_ASNW = 1,5 potom v povodí Labe do kategorie silně ovlivněných
připadne 23,3 % vodních útvarů, snížíme-li tuto hranici na W_ASNW = 1, podíl silně
ovlivněných útvarů vzroste na 40,9 %.
Pro určení silně ovlivněných vodních útvarů lze použít i Van Asselovo kriterium, ve kterém je
jako limit vymezení uvažován ještě další parametr – MSNW (maximální normovaná
významnost vlivů v rámci vodního útvaru).u s váhou). Výsledky pro výběr silně ovlivněných
Volba limitních kriterií vyplývá z následující logiky:
Hranice s hodnotou W_ASNW = 1 znamená, že pokud i jeden významný vliv nabývá
maximální hodnoty 10, je považován za natolik závažný, že se vodní útvar stává předběžně
silně ovlivněným
Hranice W_ASNW = 1,5 vyjadřuje střední hodnotu ze všech 214 průměrných hodnot. Vodní
útvary pod hodnotou W_ASNW = 1,5 jsou pak neovlivněné (přírodní) a vodní útvary nad
W_ASNW = 1,5 silně ovlivněné. V oblasti povodí Labe parametr W_ASNW, který teoreticky
může nabývat hodnoty až 10, maximálně mírně překročil v nejexponovanějších útvarech
hodnotu 4.
pak vypadají takto:
1. (W_ASNW ≥ 1)
41,6 %
2. (W_ASNW ≥ 1.5)
23,4 %
3. (W_ASNW ≥ 1) OR ((W_ASNW < 1) AND (MSNW ≥ 5))
43,5 %
4. (W_ASNW ≥ 1,5) OR ((W_ASNW < 1,5) AND (MSNW ≥ 5,5))
33,2 %
Na základě rozhodnutí zástupců podniků Povodí a Ministerstva zemědělství ze dne
26.8.2004 bylo pro předběžné vymezení silně ovlivněných útvarů povrchových vod zvoleno
kritérium 3. Aplikací zvoleného kriteria bylo v oblasti povodí Horního a středního Labe
vymezeno celkem 92 silně ovlivněných útvarů povrchových vod, což představuje 43,5 %
z celkového počtu útvarů povrchových vod. Celkový počet silně ovlivněných útvarů
povrchových vod může být v rámci procesu charakterizace ještě upraven, a to na základě
probíhající analýzy dopadů a hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod. Podle metodiky
hodnocení dopadů a určování rizikových útvarů, navržené VÚV T.G.M v materiálu „Pracovní
cíle dobrého stavu vodních útvarů povrchových a podzemních vod“, totiž existuje možnost
dodatečného zařazení vodních útvarů mezi silně ovlivněné.
Pokud jde o nejčastější vlivy, které způsobují zařazení vodních útvarů mezi silně ovlivněné,
pak se jedná zejména o napřimování toku, narušení konektivity toku příčnou překážkou a
kombinovaný vliv, který zahrnuje další vlivy, hlavně zpevnění břehů a koryta, změnu profilu
toku a zastavěné oblasti v blízkosti toku. Nejrozšířenější užívání, způsobující zařazení
vodních útvarů mezi silně ovlivněné, je jednoznačně zemědělství a lesnictví a urbanizace.
Tabulka N5: Umělé útvary povrchových vod: Na území povodí horního a středního Labe se
nevyskytuje.
Tabulka N6: Silně ovlivněné útvary povrchových vod (předběžné vymezení)
37
•
Obrázek G3: Vodní útvary povrchových vod - kategorie
2.2. Podzemní vody
2.2.1. Výchozí charakterizace
V rámci výchozí charakterizace byly v ČR vymezeny útvary podzemních vod na základě
přírodních charakteristik, pro všechny útvary byly zpracovány podrobné přírodní
charakteristiky, charakter nadložních vrstev, označeny útvary podzemních vod, na kterých
jsou závislé terestrické ekosystémy, zpracována inventarizace všech významných
antropogenních vlivů včetně odběrů, umělého doplňování, bodových a plošných zdrojů
znečištění a ostatních významných vlivů a provedena analýza vlivů a dopadů pro všechny
útvary podzemních vod tak, aby mohly být identifikovány rizikové útvary podzemních vod.
V další charakterizaci tak budou znovu ověřeny rizikové útvary na základě regionálních
znalostí a dat.
2.2.2. Vymezení útvarů podzemních vod
Vymezení útvarů podzemních vod je iterativním procesem. Tento proces vymezení vyplývá
z textu Rámcové směrnice (WFD) a z navazujících Guidance dokumentů.
První krok tohoto vymezení vychází z přírodních podmínek podzemních vod jako je systém
proudění a hranice hydrogeologických struktur. Základním podkladem pro vymezování
útvarů podzemních vod v ČR je využití hydrogeologické rajonizace. Hydrogeologická
rajonizace se v ČR používá již více než 40 let a hydrogeologické rajony jsou základní
jednotky pro bilanci množství podzemních vod.
38
Z hlediska přírodních charakteristik dělíme útvary podzemních vod na vlastní útvary a
skupiny útvarů. V útvarech podzemních vod plošně převládá jeden vymezitelný kolektor
případně více kolektorů pod sebou, skupiny útvarů podzemních vod jsou charakterizovány
pestrou směsí lokálních kolektorů.
V útvarech podzemních vod se většinou vyskytuje tzv. souvislé zvodnění, které se v případě
pánevních struktur realizuje nezávisle na nejbližší erozní bázi (tj. nikoliv do nejbližšího toku)
a prakticky to znamená, že hydrogeologická rozvodnice má jiný průběh než hydrologická.
Takovéto útvary jsou většinou významné z vodohospodářského hlediska jako zdroje vody pro
pitné účely.
Naproti tomu skupiny útvarů mají pouze lokální zvodnění, tj. jejich kolektory jsou zpravidla
odvodněny do nejbližší erozní báze - do nejbližšího většinou drobného toku. Tyto struktury
mají pouze místní vodohospodářský význam.
Hranice útvarů se souvislým zvodněním jsou převážně generalizované hranice významných
kolektorů (tj. geologické hranice), případně hydraulické hranice, na rozdíl od skupin útvarů
s nesouvislým zvodněním, kde lze využít hranice hydrologické.
Za útvar podzemní vody není považován každý existující kolektor, ale každý takovýto útvar
se skládá z jednoho nebo více významných kolektorů (hranice kolektorů jsou pro
zjednodušení totožné s hranicí celého útvaru). Významnost kolektoru, tedy jeho zařazení pro
potřeby WFD se určovalo podle využívání podzemní vody. Více kolektorů mají pouze
křídové útvary.
Na základě analýzy byly zpracovány hranice útvarů podzemních vod. Tyto útvary jsou
zpracovány do jednotlivých vrstev ležících nad sebou:
útvary podzemních vod - svrchní (kvarter, coniak)
útvary podzemních vod - hlavní
útvary podzemních vod - hlubinné (bazální kolektor cenomanu)
39
LEGENDA:
svrchní útvary
1 430
hlavní útvary
1 420
1 410
hlubinné útvary
6 413
Obrázek G5: Vodní útvary podzemních
vod
6 414
4 420
4 410
5 151
5 161
5 162
4 430
4 210
4 521
4 710
4 240
4 360
1 170
6 420
1 160
4 350
5 152
4 221
4 250
4 510
4 110
1 120
1 110
4 222
1 150
1 140
4 261
4 291
1 130
4 340
5 211
4 310
6 531
4 270
4 330
6 532
4 320
40
4 231
2.2.3. Popis útvarů podzemních vod
Výběr přírodních charakteristik
Přírodní charakteristiky byly vybrány na základě požadavků vyplývajících ze směrnice WFD.
Navíc byly tyto požadavky rozšířeny o údaje důležité pro hodnocení rizikovosti.
Přírodní charakteristiky jsou zpracovány jako formalizované databáze, které jsou připojeny ke
geografickým vrstvám útvarů podzemních vod.
Předmětem přírodních charakteristik, vázaných přímo na vrstvu útvarů, jsou tyto údaje:
o
•
•
•
obecné údaje :
ID útvaru / skupiny, ID kolektoru
název útvaru, název kolektoru
oblast povodí: Ohře, Labe, Horní Vltava, Dolní Vltava, Berounka, Odra, Dyje,
Morava
povodí (mezinárodní): Labe, Dunaj, Odra
plocha (km2)
•
•
o
•
•
vybrané přírodní charakteristiky:
typ zvodnění: lokální, souvislé
útvar / skupina
o
•
hydrogeologické charakteristiky (vztahující se ke kolektoru v případě útvaru či
k horninovému prostředí v případě skupin útvarů):
geologický útvar: kvartér, neogén, paleogén, křída, permokarbon; proterozoikum,
paleozoikum a krystalinikum
litologie: štěrkopísek, písek, písek a hlína, ....
typ propustnosti: průlinová, puklinová, krasová, průlino-puklinová, puklinoprůlinová
transmisivita: rozpětí podle řádu
celková mineralizace
chemický typ
typ hladiny: volná, napjatá (negativní), artézská (napjatá pozitivní)
mocnost (pouze útvary)
souvrství (pouze křídové útvary): klikovské, merboltické, březenské, ....
podrobná stratigrafická jednotka (pouze křídové útvary): senon, spodní santon,
coniak, ....
•
•
•
•
•
•
•
•
•
o
místo odvodnění útvarů či skupiny útvarů podzemních vod (vyjadřuje závislost
ekosystémů povrchových vod na dotacích z oblastí podzemních vod)
Použitá data
o
geologické mapy (zpřesněné z měřítka 1 : 200 000 na měřítko 1 : 50 000)
o
hydrogeologické mapy
o
regionální hydrogeologický průzkum
o
znalosti regionálních hydrogeologů
41
Tabulka N7: Vodní útvary podzemních vod a jejich přírodní charakteristiky
ID
ID
Název kolektoru
útvaru kolektoru
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4110
4210
4221
Plocha
Útvar/ Typ
Mocnost
Geologický typ Litologie
skupina zvodnění kolektoru
Typ
Typ
Transmisivita
zvodnění propustnosti kolektoru
Mine
Chemický
raliza
typ
ce
0,3-1 Ca-HCO3SO4
0,3-1 Ca-HCO3SO4
11101 Kvartérní sedimenty Orlice:
fluviální náplav
11201 Kvartérní sedimenty Labe
po Pardubice: fluviální
náplav
11301 Kvartérní sedimenty
Loučné a Chrudimky:
fluviální náplav
po Týnec: fluviální náplav
po Poděbrady: fluviální
náplav
11601 Kvartérní sedimenty
Urbanické brány: fluviální
náplav
po Jizeru: fluviální náplav
14101 Glacifluviální sedimenty v
záp.části Liberecké kotliny
- jižní část: kvartér
14201 Kvartér Žitavské pánve:
kvartér
14301 Glacifluviální sedimenty ve
Frýdlantském výběžku:
kvartér
41102 Polická pánev: peruckokorycanský
41101 Polická pánev: jizerský
114,7 útvar
souvislé 5 až 15
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-4-1.10-3
83,6 útvar
souvislé 5 až 15
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-3-6.10-3
63,9 útvar
souvislé 5 až 15
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-HCO3SO4
133,9 útvar
souvislé 5 až 15
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-3-6.10-3
85,1 útvar
souvislé 5 až 15
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-3-6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3SO4
0,3-1 Ca-HCO3SO4
40,2 útvar
souvislé 5 až 15
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-3-6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3SO4
137,9 útvar
souvislé 5 až 15
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-3-6.10-3
10,9 útvar
souvislé >50
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-3-6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3SO4
<0,3 Ca-Mg-SO4
18,6 útvar
souvislé >50
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-3-6.10-3
<0,3 Ca-Mg-SO4
125,6 útvar
souvislé >50
Kvartér
štěrkopísek
volná
průlinová
1.10-3-6.10-3
<0,3 Ca-HCO3SO4
227,6 útvar
souvislé >50
Křída
pískovce
napjatá
>6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
227,6 útvar
souvislé >50
Křída
pískovce
napjatá
>6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
42101 Hronovsko-poříčská křída:
perucko-korycanský
42211 Podorlická křída na Úpě a
Metuji: bělohorský
39,0 útvar
souvislé 5 až 15
Křída
pískovce
napjatá
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-Mg-HCO3
prachovce
napjatá
průlinovopuklinová
puklinová
1.10-3-6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
252,8 útvar
souvislé 15 až 50 Křída
42
ID
ID
Název kolektoru
útvaru kolektoru
4222
4231
4231
4240
4250
4261
4270
4270
4270
4291
4291
4310
4310
4320
4330
4340
4340
42221 Podorlická křída na Orlici:
bělohorský
42312 Ústecká synklinála na
Orlici: bělohorský
42311 Ústecká synklinála na
Orlici: jizerský
42401 Královédvorská synklinála:
perucko-korycanský
42501 Hořicko - miletínská křída:
perucko-korycanský
42611 Kyšperská synklinála na
Orlici: bělohorský
42703 Vysokomýtská synklinála:
bělohorské
vyšší jizerský
nižší jizerský
42911 Králický prolom na Orlici:
přípovrchová zóna
42912 Králický prolom - sever:
bělohorský
43101 Chrudimská křída:
43102 Chrudimská křída:
perucko-korycanský
43201 Dlouhá mez - jižní část:
perucko-korycanský
43301 Dlouhá mez - severní část:
perucko-korycanský
43401 Čáslavská křída:
43402 Čáslavská křída: peruckokorycanský
424,2 útvar
prachovce
napjatá
puklinová
>6.10-3
Mine
Chemický
raliza
typ
ce
0,3-1 Ca-HCO3
175,5 útvar
prachovce
artéská
puklinová
1.10-3-6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
175,5 útvar
souvislé >50
prachovce
artéská
puklinová
1.10-3-6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
131,4 útvar
pískovce
artéská
1.10-3-6.10-3
421,3 útvar
pískovce
artéská
1.10-3-6.10-3
<0,3 Ca-HCO3SO4
<0,3 Ca-Mg-HCO3
179,5 útvar
prachovce
artéská
puklinová
1.10-3-6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
871,8 útvar
souvislé >50
prachovce
artéská
puklinová
1.10-3-6.10-3
<0,3 Ca-HCO3
871,8 útvar
pískovce
napjatá
1.10-3-6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
871,8 útvar
pískovce
artéská
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-Na-HCO3
61,3 útvar
lokální
slínovce
volná
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-HCO3
61,3 útvar
prachovce
napjatá
puklinová
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
530,7 útvar
lokální
15 až 50 Křída
slínovce
volná
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-HCO3
530,7 útvar
pískovce
artéská
1.10-3-6.10-3
44,0 útvar
pískovce
napjatá
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-HCO3SO4
0,3-1 Ca-HCO3
28,7 útvar
pískovce
volná
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
261,6 útvar
lokální
slínovce
volná
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-HCO3
261,6 útvar
souvislé 5 až 15
pískovce
napjatá
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-Na-HCO3
Plocha
Útvar/ Typ
Mocnost
Křída
Křída
15 až 50 Křída
15 až 50 Křída
Křída
43
Typ
Typ
Transmisivita
ID
ID
Název kolektoru
útvaru kolektoru
4350
4350
4360
4360
4410
4420
4430
4430
4510
4510
4521
4710
5151
43501 Velimská křída:
43502 Velimská křída: peruckokorycanský
43601 Labská křída: přípovrchová
zóna
43602 Labská křída: peruckokorycanský
44101 Jizerská křída pravobřežní:
jizerský
44201 Jizerský coniak: březenský
44301 Křída Jizery - levý břeh:
44302 Jizerská křída levobřežní:
jizerský
45101 Křída severně od Prahy:
45102 Pražská křída: peruckokorycanský
45211 Křída Košáteckého potoka:
jizerský
47101 Bazální křídový kolektor na
Jizeře: perucko-korycanský
51510 Podkrkonošská pánev
5152
51520 Podkrkonošská pánev Metuji
5161
51610 Dolnoslezská pánev
5162
Plocha
Útvar/ Typ
Mocnost
1.10-5-1.10-4
Mine
Chemický
raliza
typ
ce
0,3-1 Na-HCO3
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-Na-HCO3
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-HCO3
1.10-5-1.10-4
>1
1.10-3-6.10-3
<0,3 Ca-HCO3
1.10-3-6.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-HCO3
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-HCO3
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
1.10-3-6.10-3
>0,3 Ca-HCO3
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-Na-HCO3
1.10-8-1.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-Mg-HCO3
napjatá
puklinová
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
napjatá
puklinová
1.10-4-1.10-3
0,3-1 Ca-HCO3
Typ
Typ
Transmisivita
285,7 útvar
lokální
15 až 50 Křída
slínovce
volná
285,7 útvar
pískovce
napjatá
2812,1 útvar
lokální
slínovce
volná
2812,1 útvar
souvislé 5 až 15
Křída
pískovce
napjatá
686,5 útvar
souvislé >50
Křída
pískovce
volná
151,8 útvar
souvislé >50
Křída
pískovce
volná
905,6 útvar
lokální
15 až 50 Křída
slínovce
volná
905,6 útvar
pískovce
napjatá
612,2 útvar
lokální
slínovce
volná
612,2 útvar
souvislé 5 až 15
Křída
pískovce
napjatá
338,1 útvar
souvislé >50
Křída
pískovce
volná
1884,0 útvar
souvislé >50
Křída
pískovce
napjatá
Permokarbon
pískovce
napjatá
pískovce
volná
pískovce
pískovce
15 až 50 Křída
15 až 50 Křída
879,6 skupina souvislé není pro
skupiny
určováno
58,0 skupina souvislé není pro Permokarbon
skupiny
určováno
skupiny
určováno
skupiny
určováno
44
puklinovoprůlinová
Ca-HCO3
ID
ID
Název kolektoru
útvaru kolektoru
volná
1.10-4-1.10-3
Mine
Chemický
raliza
typ
ce
0,3-1 Ca-HCO3
krystalinikum volná
vcelku
puklinová
1.10-5-1.10-4
<0,3 Ca-HCO3
není pro Proteozoikum,
skupiny paleozoikum a
určováno krystalinikum
vcelku
puklinová
1.10-5-1.10-4
<0,3 Ca-HCO3SO4
575,7 skupina lokální
vcelku
puklinová
1.10-5-1.10-4
<0,3 Ca-HCO3
vcelku
puklinová
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-HCO3
vcelku
puklinová
1.10-5-1.10-4
0,3-1 Ca-HCO3
Plocha
Útvar/ Typ
Mocnost
5211
52110 Poorlická brázda severozápadní část
6413
64130 Krystalinikum Krkonoš a
Jizerských hor - Jizerské
hory
Jizerských hor - Krkonoše
6420
64200 Krystalinikum Orlických hor
6531
65310 Kutnohorské krystalinikum
a Železné hory - část
kutnohorská
65320 Kutnohorské krystalinikum
a Železné hory - část
Železné hory
6414
6532
73,8 skupina souvislé není pro
Permokarbon
skupiny
určováno
45
pískovce
Typ
Typ
Transmisivita
Obrázek N1a: Vodní útvary podzemních vod – přírodní charakteristiky
Obrázek N1b: Vodní útvary podzemních vod – přírodní charakteristiky
46
Obrázek N1c: Vodní útvary podzemních vod – přírodní charakteristiky
2.2.4. Všeobecný charakter nadložních vrstev
Pro posuzování rizika kontaminace podzemních vod jsou klíčovými kriterii hydrogeologické
vlastnosti horninového prostředí a pokryvných útvarů. Souhrnně jsou zpracovány do map
zranitelnosti půdy a horninového prostředí. Zranitelnost půdy a horninového prostředí je však
možno použít pouze pro hodnocení rizika plošného znečištění, neboť nemůže postihnout
lokální zranitelnost.
Chceme-li použít mapy zranitelnosti, je zároveň nutné definovat pro které znečišťující látky.
V ČR byly v současné době zpracovány 3 základní mapy zranitelnosti – mapa obecné
zranitelnosti horninového prostředí (využitelná např. pro plošné znečištění dusíkem), mapa
zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci a mapa zranitelnosti půdy a horninového
prostředí vůči pesticidům (atrazinu).
Všechny 3 mapy byly zpracovány ve formě geografické vrstvy pro celou ČR. Tak nebylo
nutno zranitelnost generalizovat na útvary podzemních vod a zůstal zachován potřebný detail.
Mapa zranitelnosti horninového prostředí vůči dusičnanům (obecná zranitelnost) byla
zpracována ve dvou krocích. Nejprve byl kombinován typ zvodnění a charakteristiky
horninového prostředí s ochranným účinkem pokryvných vrstev a stropních izolátorů, ze
kterého vzešly 4 kategorie rizika znečištění. V druhém kroku byly kombinovány 4 kategorie
rizika znečištění se 3 kategoriemi průtočností horninového prostředí (kolektoru).
Výsledkem je klasifikace území do 3 kategorií podle zranitelnosti (viz obr. 5).
Pro mapu zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci bylo nutno zohlednit hlavně
pufrační schopnost horninového prostředí, resp. potenciální možnost uvolňovat alkalické
složky (Na, K, Ca a Mg) z hornin.
47
Pro tvorbu mapy zranitelnosti acidifikací byly využity výsledky z téměř 10 000 silikátových
analýz hornin předkvartérního stáří z ČR (provedené v Českém geologickém ústavu při
geochemickém mapování hornin). Výsledky silikátových analýz byly přiřazeny jednotlivým
petrografickým typům hornin a typy hornin byly poté rozděleny do 5 kategorií podle
schopnosti odolávat přísunu acidifikujících látek.
Nejrizikovější skupinou hornin jsou písky a pískovce a dále granity a ryolity s velmi nízkým
obsahem bazických kationtů. Na opačné straně stupnice stojí horniny, které vysokým
obsahem bazických kationtů mohou velmi dobře neutralizovat přísun acidifikujících látek.
Mezi takové horniny patří všechny vápence a serpentinity a o něco méně i čediče, bazalty,
slíny, slínovce a další (viz obr. 6).
Mapa zranitelnosti půdy a horninového prostředí vůči atrazinu v sobě zahrnula kromě prvků
z mapy obecné zranitelnosti také vlastnosti půd vázat na sebe určité skupiny pesticidů (obsah
jílovitých částic) , sklony terénu, prostředí nenasycené zóny a pH prostředí. Výsledkem je 5
kategorií zranitelnosti pro pesticidy (viz obrázek N3).
Obrázek N2: Zranitelnost horninového prostředí - dusičnany
48
Zranitelnost pro atrazin
vysoká zranitelnost
střední zranitelnost
nízká zranitelnost
Obrázek N3: Zranitelnost horninového prostředí - pesticidy
Ústí
nad
Labem
Ústí
Ústínad
nadLabem
Labem
Ústí
nad
Labem
Legenda
horniny s velmi malým rizikem acidifikace
horniny s malým rizikem acidifikace
horniny se středním rizikem acidifikace
horniny s vysokým rizikem acidifikace
horniny s velmi vysokým rizikem acidifikace
Hradec
Hradec
HradecKrálové
Králové
Králové
Králové
Hradec
Hradec
Hradec
Králové
Králové
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
Brno
České
ČeskéBudějovice
Budějovice
Budějovice
České
Budějovice
České
České
České
Budějovice
Budějovice
0
Obrázek N4: Zranitelnost horninového prostředí - acidifikace
49
50
100 km
2.2.5. Útvary podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy
povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy
Stav útvarů podzemních vod může negativně ovlivňovat ekosystémy povrchových vod či
suchozemské ekosystémy. Ovlivňování ekosystémů povrchových vod se děje přes odvodnění
podzemních vod do povrchových vod. Mělké hydrogeologické struktury s lokálním
zvodněním se přirozeně odvodňují k místní erozní bázi – tedy k nejbližšímu toku. Negativní
ovlivnění povrchových vod se tedy projevuje bezprostředně – a to jak z hlediska času, tak
vzdálenosti. Jiná situace je u hlubších struktur se souvislým zvodněním. Tyto struktury mají
zpravidla místa významného soustředěného odvodnění, často značně vzdálená od místa
původního vlivu.
Pro jednotlivé útvary podzemních vod v ČR byla vymezena místa přirozeného odvodnění.
Většina útvarů se odvodňuje lokálně (pak není nutno místo odvodnění blíže identifikovat),
výjimku však tvoří některé pánevní struktury. V případě území ve správě Povodí Horního
Labe se jedná pouze o vybrané křídové útvary. V případě křídových útvarů je nutno místa
přirozeného odvodnění lokalizovat pro jednotlivé kolektory. Aby bylo možno jednoduše
hodnotit ovlivnění povrchových vod stavem podzemních vod, jsou místa odvodnění označena
jako úseky toku – tj. je zde přímá návaznost na geografickou vrstvu útvarů povrchových vod a
tedy i na strukturální model vodních toků.
V následující tabulce jsou uvedeny křídové útvary (a jednotlivé kolektory) podzemních vod,
pro které bylo nutno blíže lokalizovat místa přirozeného odvodnění.
50
Tabulka míst odvodnění útvarů podzemních vod s jiným než lokálním odvodněním v oblasti povodí Labe:
ID
ID
Název útvaru
útvaru kolektoru
4110
41101 Polická pánev
Název
kolektoru
jizerský
4110
41102
Polická pánev
4210
42101
4221
42211
Podorlická křída na Úpě a Metuji
peruckokorycanský
peruckokorycanský
bělohorský
4222
42221
Podorlická křída na Orlici
bělohorský
4231
42312
Ústecká synklinála na Orlici
bělohorský
4232
4240
42322
42401
Ústecká synklinála na Svitavě
4250
42501
Hořicko - miletínská křída
4261
42611
Kyšperská synklinála na Orlici
bělohorský
peruckokorycanský
peruckokorycanský
bělohorský
4270
42703
bělohorský
4310
43102
Chrudimská křída
4320
43201
Dlouhá mez - jižní část
4330
43301
Dlouhá mez - severní část
4350
43502
Velimská křída
4510
45102
4710
47101
Bazální křídový kolektor na Jizeře
peruckokorycanský
peruckokorycanský
peruckokorycanský
peruckokorycanský
peruckokorycanský
peruckokorycanský
Oblast povodí
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Dyje
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
Horní a střední
Labe
52
Odvodňování útvaru podzemní vody do úseku(ů) toku
od 1016000 do 1016000
od 1016000 do 1016000; od 1017100 do 1017100
od 1013300 do 1013300
od 1020300 do 1020300
od 1042125 do 1042125; od 1031500 do 1031500
od 1037500 do 1037500
od 4144100 do 4144100
od 1008100 do 1008100
od 1087417 do 1087417; od 1089600 do 1089600; od 1022900
do 1022900; od 1021200 do 1021200
od 1026100 do 1026100; od 1034701 do 1034701
od 1032100 do 1032100; od 1037700 do 1037700; od 1062300
do 1062300
od 1054300 do 1073700
od 1074900 do 1074900
od 1075100 do 1075100
od 1103500 do 1103500; od 1102200 do 1102200
od 1104924 do 1133500
od 1127400 do 1127400
ID
ID
Název útvaru
útvaru kolektoru
5151
51510 Podkrkonošská pánev
5152
51520
Podkrkonošská pánev - Metuji
Název
kolektoru
Oblast povodí
Odvodňování útvaru podzemní vody do úseku(ů) toku
Horní a střední od 1004500 do 1004500; od 1005400 do 1005800; od 1008400
Labe
do 1008400; od 1012700 do 1012700; od 1013400 do 1013400;
od 1087404 do 1087404; od 1111800 do 1112000
Horní a střední od 1018200 do 1018200
Labe
Pozn. Odvodnění je lokalizováno na hrubé úseky toků (od, do hrubého úseku toku). V případě, že se útvar odvodňuje do jediného úseku je číslo
od úseku a číslo do úseku shodné. Vodní útvary zde neuvedené se odvodňují lokálně.
53
3. Posouzení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a
podzemních vod
3.1. Povrchové vody
3.1.1. Vlivy na útvary povrchových vod
3.1.1.1. Významné bodové zdroje znečištění
Hodnocení významných bodových zdrojů znečištění bylo založeno na absolutních kritériích
významnosti, tedy takových která neodráží zranitelnost akvatického prostředí. Jako významné
komunální zdroje znečištění byly klasifikovány ty, jejichž kapacita byla vyšší než 2000
ekvivalentních obyvatel (EO). Obdobné kriterium, 4000 EO, bylo aplikováno na vypouštění
ze závodů potravinářského průmyslu. Pokud jde o vypouštění z průmyslových zdrojů
znečištění případně komunálních zdrojů s výrazným podílem průmyslových odpadních vod,
kritériem významnosti bylo množství vypouštěných odpadních vod (6000 m3/rok). Kritériem
pro stanovení významných vypouštění s tepelnou zátěží bylo taktéž množství vypouštěných
odpadních vod 6000 m3/rok. Při stanovení relevantních látek se vycházelo z vládního nařízení
61/2003 Sb. a přílohy I. nařízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování.
Zdrojem dat byla evidence uživatelů vod za rok 2003 spravovaná podnikem Povodí Labe,
státní podnik. Doplňující informace o vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění byly
získány z registru průmyslových zdrojů znečištění.
Celkové množství vypuštěných odpadních vod v oblasti povodí Horního a středního Labe
v roce 2003 činilo 396 mil.m3. Z vypouštěných odpadních vod připadá cca 47% na vody
z energetiky, 41% na vody vypouštěné z veřejných kanalizací a 11 % tvoří vody z průmyslu.
Vypouštění z potravinářského průmyslu představuje asi 1 % a vypouštění ze zemědělství je
v oblasti povodí Horního a středního Labe nevýznamné. Pokud jde míru znečištění, bylo
v roce 2003 do vodních toků oblasti povodí Horního a středního Labe vypuštěno 2 402 t
BSK5, 10 771 t CHSKCr, 3212 t Nanorg., 1 206 t N-NH4, 346 t Pcelk., 3 282 t nerozpuštěných
látek, 143 841 t rozpuštěných látek a 28 t AOX.
Vypouštění odpadních vod z komunálních zdrojů znečištění
V oblasti povodí Horního a středního Labe bylo vybráno 131 významných komunálních
zdrojů znečištění. Z toho je 125 čistíren odpadních vod a 6 přímých vypouštění ať již
z kanalizací či úpraven vod. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z významných
komunálních zdrojů znečištění činil v roce 2003 cca 148 mil.m3, z čehož bylo téměř 99%
čištěno na ČOV. Zhruba 96% čištěných odpadních vod je čištěno biologicky a zhruba 2.5%
chemicky. Pokud jde míru znečištění, na vypouštění z významných komunálních zdrojů
znečištění připadalo 1279 t BSK5, 7411 t CHSKCr, 2243 t Nanorg., 897 t N-NH4, 419 t Pcelk.,
2663 t nerozpuštěných látek a 101653 t rozpuštěných látek. Tabulka A1-1 Shrnuje informace
o 10 největších zdrojích komunálního znečištění. Informace o všech významných
komunálních zdrojích znečištění jsou uvedeny v tabulce A1jak a tabulce A1pov v příloze a
informace o vybraných největších zdrojích shrnuje tabulka následující.
54
Tabulka A1-1: Deset největších zdrojů komunálního znečištění ( hodnoceno dle ročního
látkového odtoku BSK5)
Název
BSK5
CHSK
Nanorg.
NNH4
Pcelk.
RAS
NL
3/
objem
vypouštění
Pardubice - BČOV
Hradec Králové - ČOV
Mladá Boleslav - ČOV I
Neuberk
Liberec - ČOV
Trutnov - ČOV
Chrudim - ČOV Májov
Dvůr Králové n. L. SČOV
Vrchlabí - ČOV
Litomyšl - ČOV
tis.m r
13328
16308
t/r
231
173
t/r
2630
359
t/r
493
235
t/r
246
70
t/r
32
21
t/r
40517
6295
t/r
383
199
2778
14275
6882
3751
117
71
45
38
389
414
250
186
85
193
52
75
82
76
17
42
10
9
12
9
1522
5782
1968
1722
89
157
92
42
4871
2658
4011
23
23
23
191
103
85
77
29
34
9
16
9
6
6
4
1549
664
2205
48
43
32
Prachovice - ČOV
% z celkového
látkového odtoku
269
22
3
3
1
127
13
60
62
57
56
61
41
Za povšimnutí stojí poslední řádek tabulky, v němž jsou uvedeny podíly deseti největších
komunálních zdrojů znečištění na celkových látkových odtocích z komunálních zdrojů
v oblasti povodí Horního a středního Labe.
Vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu
Do seznamu významných vypouštění z potravinářského průmyslu bylo zařazeno celkem 35
podniků. Celkový objem vypouštěných odpadních vod činil v roce 2003 4450 tis. m3, z čehož
bylo cca 45% čištěno na čistírnách odpadních vod s převládájícím biologickým čištěním.
Pokud jde míru znečištění, na vypouštění z významných zdrojů znečištění z potravinářského
průmyslu připadalo 75 t BSK5, 476 t CHSKCr, 44 t Nanorg., 27 t N-NH4, 5 t Pcelk., 70 t
nerozpuštěných látek a 2602 t rozpuštěných látek. Tabulka uvedená níže udává data o
největších zdrojích vypouštění z potravinářského průmyslu. Kompletní data jsou uvedena
v příloze v tabulce A2jak a tabulce A2pov.
Tabulka A2-1: Deset největších zdrojů průmyslového znečištění z potravinářského průmyslu
(hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5)
Název místa vypouštění
FRUTEX Černožice n. L.
Nova Sobotka
Bioferm Kolín - Lihovar
Drožďárna Kolín průmyslové vody
Mlékárna Příšovice
Obchodní sladovny - záv.
Nymburk
Cukrovar Vrdy
Poděbradka Poděbrady Velké Zboží
Contipro C - bioprovoz
Dolní Dobrouč
Mrazírny Mochov
% z celkového
látkového odtoku
objem
BSK5
CHSK
Nanorg.
N-NH4
Pcelk.
RAS
NL
tis.m3/r
11
27
1042
t/r
17
11
11
t/r
26
20
38
t/r
0,0
0,1
5,0
t/r
0,01
0,02
0,52
t/r
0,01
0,01
0,52
t/r
6
12
284
t/r
1
2
25
145
79
7
4
81
9
16,1
0,2
6,70
0,06
0,75
0,16
197
74
6
3
326
161
3
3
21
11
0,3
1,5
0,07
1,29
1,11
0,19
289
121
6
3
79
2
6
0,2
0,07
0,07
52
2
46
2
4
0,3
0,02
0,14
28
1
173
2
8
0,9
0,07
0,16
118
4
84
47
54
33
58
45
73
Vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů
znečištění s výrazným podílem průmyslových odpadních vod
55
Ze systému evidence uživatelů vod podniku Povodí Labe bylo vybráno celkem 223
vypouštění z průmyslových podniků. Celkový objem vypouštěných odpadních vod činil
v roce 2003 35 mil. m3, z čehož bylo cca 64% čištěno na čistírnách odpadních vod (55% na
mechanicko-biologických čistírnách, 26% na čistírnách mechanicko-chemických , 14% jiným
způsobem čištění). Celkový roční látkový odtok z průmyslových vypouštění činil v roce 2003
771t BSK5, 2216 t CHSKCr, 744 t Nanorg., 214 t N-NH4, 17 t Pcelk., 781 t nerozpuštěných látek a
25586 t rozpuštěných látek. Tabulka A3-1 udává data o 10 největších zdrojích vypouštění
průmyslových podniků. Kompletní data jsou uvedena v příloze v tabulce A3jak a tabulce
A3pov.
Tabulka A3-1: Deset největších zdrojů průmyslového znečištění z potravinářského průmyslu
(hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5)
Název místa
vypouštění
objem
BSK5
CHSK
Nanorg.
N-NH4
Pcelk.
RAS
NL
AOX
tis.m /r
t/r
t/r
t/r
t/r
t/r
t/r
t/r
t/r
3052
239
457
51,2
42,55
1,50
1719
78
4,89
892
173
328
1,5
0,18
0,36
382
53
0,06
3414
92
228
2,8
1,02
0,96
504
53
0,29
11171
75
337
239,1
118,41
0,98
13394
200
2,70
2600
662
61
27
242
64
373,0
16,5
21,58
12,59
3,02
1,15
1346
837
128
31
0,13
0,06
3627
272
186
12
7
7
61
80
15
1,4
0,6
1,12
0,02
0,63
0,02
961
559
154
29
20
1
0,05
0,00
168
7
30
0,7
0,17
0,14
45
5
0,01
53
66
57
54
52
20
53
54
93
3
ALIACHEM Synthesia
Pardubice - výusť A6
(A1 - A6)
Papírny Bělá pod
Bezdězem
ČOV KRKONOŠSKÉ
PAPÍRNY a.s.
Hostinné
Spolana Neratovice ČOV (K 10)
ALIACHEM Synthesia
Pardubice Pohránovský odpad
LZ Draslovka Kolín
Spolana Neratovice NK kanál K6a
Mileta Černý Důl
Preciosa Minkovice
GERL Háje nad
Jizerou
% z celkového
látkového odtoku
Největšími znečišťovateli podle látkového zatížení jsou v oblasti povodí Horního a středního
Labe průmysl chemický arafinace ropy a průmysl papírenský.
V tabulce A3-3 jsou vypouštění z průmyslových podniků porovnávána s kritérii EPER
(European Pollution Emission Register). Jde o emisní limity stanovené na evropské úrovni
jako kritéria pro zařazení emisí do integrovaného registru. Limity EPER jsou transponované
do české legislativy nařízením vlády 368/2003 Sb. Nařízení vlády obsahuje seznam látek,
jejichž emise a přenosy je uživatel registrované látky povinen zjišťovat, vyhodnocovat a
Ministerstvu životního prostředí ohlašovat („ohlašované látky“), pokud jejich množství
v emisích nebo přenosech ze souboru souvisejících technických nebo technologických
jednotek nacházejících se v jednom provozu je za jeden kalendářní rok shodné nebo vyšší
s množstvím stanoveným v tomto nařízení („ohlašovací práh“).
56
Tabulka A3-2: Objem a látkové zatížení vypouštění podle typu průmyslu
Typ průmyslu
těžba nerostných surovin
textilní, oděvní a kožedělný
průmysl
zpracování dřeva
papírenský průmysl
chemický průmysl a rafinace ropy
pryžové a plastové výrobky
sklářský a keramický průmysl
výroba základních kovů
strojírenský průmysl
elektrotechnický průmysl
výroba dopravních prostředků
tiskařský průmysl
Tabulka A3-3:
ukazatelích
objem
BSK5
CHSK
Nanorg.
NNH4
Pcelk.
RAS
NL
tis.m3/r
t/r
t/r
t/r
t/r
t/r
t/r
t/r
161
1
5
0,3
0,2
0,0
139
2
1346
65
4356
24740
42
667
1390
257
908
1226
491
27
1
266
431
0
4
10
3
11
5
11
203
2
561
1262
33
13
34
10
30
32
25
13
3
5
692
0,3
1
8
3
7
10
5
5,0
0,5
13,0
199,0
0,2
0,3
1,3
2,3
1,9
2,0
0,6
2,7
0,2
1,3
9,5
0,0
0,1
0,6
0,7
0,6
0,9
0,2
1467
17
908
20469
24
496
545
77
269
789
384
79
1
106
563
1
7
21
3
10
10
4
Průmyslové podniky ,překračující kriteria EPER (IPPC) ve vybraných
Název zdroje z RPZZ (Registr průmyslových zdrojů
znečištění)
AliaChem, a.s. odštěpný závod Synthesia Pardubice
překračované ukazatele jakosti
ČEZ, a.s. vnitřní org. jednotka Elektrárna Chvaletice
AOX, fenoly,Cd, Cu, Hg, Zn, toluen, xylen,
benzen,ethylbenzen,
As,Cd
Elektrárny Opatovice, a.s.
AOX, As,Cd, Hg
ESAB VAMBERK, s.r.o.
Cu, Ni
KORAMO, a.s. Kolín
fenoly
Kovohutě Čelákovice, a.s.
Zn
Lučební závody Draslovka a.s. Kolín
CN-, 1,2 dichlorethan
Sklárna Novosad a syn, Harrachov
As
SPOLANA NERATOVICE a.s.
ŠKO-ENERGO s.r.o., Mladá Boleslav
1,2 dichlorethan, AOX, fenoly, Cl-, Cd, Cu, Hg,
Zn
Cu, Ni, Hg, Zn
TIBA a.s. Dvůr Králové nad Labem - z. Vorlech
Cr
TIBA a.s. Dvůr Králové nad Labem - z. Zálabí
Cu, Ni, Cr, Zn
TONA a.s., Pečky
Cl-
Vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží
Do seznamu významných vypouštění s tepelnou zátěží bylo zařazeno celkem 28 subjektů.
Celkový objem vypouštěných chladících vod činil v roce 2003 189590 tis. m3, z čehož bylo
cca 97% bez úprav přímo vypouštěno do recipientu. Pokud jde o čištění či úpravy zbylých 3
% chladících vod, zde převládalo mechanické čištění. Tabulka A4-1 udává data o deseti
největších zdrojích vypouštějících chladící vody. Kompletní data jsou uvedena v příloze
v tabulce A4jak a tabulce A4pov.
57
Tabulka A4-1: Deset největších zdrojů vypouštění chladících vod
Název místa vypouštění
tis.m3/r
objem
Elektrárna Opatovice - odvaděč oteplené vody
Spolana Neratovice - NK kanál K6a
ALIACHEM Synthesia Pardubice - výusť A6 (A1 - A6)
Teplárna Dvůr Králové - průtočné chlaz. - výtok II
Elektrárna Chvaletice - II. chladící voda (odluh)
Spolana Neratovice - NK kanál K7
Elektrárna Poříčí - výtok II. do Úpy
Bioferm Kolín - Lihovar
PML Nový Bydžov - chladící vody
Elektrárna Kolín - chladící vody - výpusť II.
177590
3627
3052
2326
1870
1796
1608
1042
859
579
% celkového objemu chladících vod
99
Místa potenciálních havárií s vlivem na stav vod
Místa potenciálních havárií s vlivem na stav vod byla získána ze seznamů vyhotovených
v souladu se zákonem č. 353/1999 Sb.o prevenci závažných haváriích způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, transponující
směrnici EU 96/82 - Seveso II . Zákon stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty
a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek
v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Zákon mimo jiné upravuje povinnosti právnických osob a fyzických osob, které vlastní nebo
užívají daný objekt nebo zařízení, způsob zařazení objektu nebo zařízení do příslušných
skupin podle umístěného druhu a množství vybrané nebezpečné chemické látky nebo
chemického přípravku (skupina A a B) a výkon státní správy na úseku prevence závažných
havárií.
Tabulka A5-1: Místa potenciálních havárií s vlivem na stav vod
Název podniku
průmysl
skupina
ALIACHEM - odštěpný závod Synthesia
Bakelite, Pardubice - Semtín
CEPRO - sklad Mštětice
chemický
chemický
jiný
B
B
B
EURO - Sarm, Slatiňany
Explosia - vyrobna Semtín
chemický
chemický
A
B
H + H Logistic, Nymburk
doprava
B
Jizerské sklo Lučany
sklářský
B
Lučební závody Draslovka, Kolín
MERO CR - Pardubice, areál PARAMO
ORNELA divize Desenské sklárny,
provoz Huť
ORNELA divize Desenské sklárny,
provoz Polubny
ORNELA divize Desenské sklárny, sklad
Energo, Desná
chemický
jiný
B
A
sklářský
B
sklářský
B
sklářský
A
PARAMO, Pardubice
PENTA, Chrudim
chemický
chemický
B
A
58
chemické látky s nimiž podnik
nakládá
NH4NO3, Br, HCl ,C2H2, O2,
hořlaviny, explozivní, toxické látky
látky hořlavé a toxické
motorová nafta, mazací oleje
látky oxidující, nebezpečné,
toxické a velmi toxické, methanol
toxické a velmi toxické,
nebezpečné látky
As2O3, toxické látky
Cl2, hořlavé a extrémně hořlavé,
nebezpečné, toxické pro životní
prostředí, explozivní látky
extrémně hořlavé látky
H3AsO4, NiO, As2O3, toxické a
velmi toxické látky
As2O3, toxické látky
látky oxidující, nebezpečné,
toxické a velmi toxické,
hořlavé a extrémně hořlavé,
nebezpečné, toxické pro životní
prostředí
nespecifikováno
Název podniku
průmysl
skupina
Poličské strojírny
strojírenský
B
Pragochema
chemický
B
RECTICEL, Mladá Boleslav
chemický
A
Sklárny BOHEMIA
sklářský
B
SPOLANA, Neratovice
TRADIX COLOR
UNIPETROL - DOPRAVA, Spolana
Neratovice
UNIPETROL - DOPRAVA, Paramo
Pardubice
Výzkumný ústav organických syntéz,
Pardubice - Rybitví
chemický
doprava
B
B
doprava
B
doprava
B
jiný
A
chemické látky s nimiž podnik
nakládá
explozivní látky
látky oxidující, hořlavé a extrémně
hořlavé, toxické pro životní
prostředí
toluen-2,4-di-isokyanát (1); toluen2,6-di-isokyanát (2)
O2, oxidující, nespecifikované
toxické látky
Cl2, HCl, O2, toxické a velmi
toxické, nebezpečné, hořlavé a
extrémně hořlavé látky,
hořlavé a extrémně hořlavé látky
Fosgen, látky toxické a
nebezpečné pro život. prostředí
V oblasti povodí Horního a středního Labe bylo nalezeno celkem 23 objektů-míst
potenciálních havárií s vlivem na stav vod, která jsou uvedena v tabulce A5-1 Z tabulky je
patrné, že převládají taková průmyslová odvětví jako chemický a sklářský průmysl. Celková
roční množství nebezpečných chemických látek, s nimiž jednotlivé objekty disponují lze
nalézt v podrobné tabulce A5 v příloze.
Obrázek A1: Bodové zdroje znečištění povrchových vod
59
3.1.1.2 Významné plošné zdroje znečištění v oblasti povodí Horního a středního Labe
Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly
v rámci charakterizace oblastí povodí vybrány tyto skupiny látek: dusík, síra, pesticidy, eroze
a fosfor. Z hlediska typů plošného znečištění se jedná o atmosférickou depozici (síra a dusík),
zemědělství (dusík a pesticidy) a samostatně eroze (eroze, fosfor). Významné vlivy na útvary
povrchových vod byly hodnoceny formou zátěží, tj. průměrnými specifickými hodnotami. U
síry, dusíku a pesticidů byly zpracovány vstupy jednotlivých látek do půdy (s rozlišením na
atmosférickou depozici a zemědělství v případě síry a dusíku) a jejich vyhodnocení na povodí
(v případě průtočných útvarů povrchových vod na mezipovodí) útvarů povrchových vod.
Pro dusík ze zemědělského znečištění byla využita data Českého statistického úřadu z roku
1999, kdy byla naposledy vykazována data na bývalé okresy (v současné době již jen na
kraje). Pro hodnocení vstupů dusíku byla započítána data o produkci statkových hnojiv a o
fixaci dusíku. Souhrnný údaj o těchto vstupech dusíku v kg na okres byl rozpočítán v poměru
85 : 15 na plochu orné půdy a ostatní zemědělské půdy v okrese. Tím byl získán údaj o
specifickém vstupu na typ zemědělské půdy na hektar. Geografickou analýzou lze pak sečíst
celkový vstup dusíku ze zemědělství na plochu povodí útvaru povrchových vod a podle
plochy zemědělské půdy v povodí útvaru zjistit specifickou zátěž dusíku na zemědělskou
půdu v povodí a na celkovou plochu povodí útvaru povrchových vod.
Pro pesticidy byl použit obdobný postup – i zde jsou udávána data o spotřebě prostředků pro
ochranu rostlin Státní rostlinolékařskou správou v kg na okres za rok. Pro hodnocení byla
použita data za rok 2002. Pro výpočet zátěží byl použit jednak součet všech vykazovaných
pesticidů a jednak atrazin. I zde jsou uváděny pro jednotlivé útvary dvě specifické hodnoty –
na aplikovanou zemědělskou půdu a na celkovou plochu půdy útvaru.
Pro zátěž síry a dusíku z atmosférické depozice byla jako základ využita prostorově
vyhodnocená data o mokré depozici z ČHMÚ z roku 2001. Protože se však ukázalo, že
rozdíly mezi mokrou a suchou depozicí jsou v lesích velmi významné a do roku 2015 se bude
jejich rozdíl významněji prohlubovat, byly hodnoty v lesích navýšeny na úroveň suché
depozice. Výsledkem jsou opět specifické zátěže na hektar plochy povodí útvarů povrchových
vod.
Protože dusík vstupuje do půdy jak ze zemědělství, tak z atmosférické depozice, byla zároveň
vyhodnocena celková zátěž dusíku. Celková zátěž je udávána v kg na hektar plochy povodí
útvaru a vzhledem k tomu, že dusík ze zemědělství vstupuje jen na zemědělskou půdu, kdežto
dusík z depozice na celou plochu povodí útvaru, není celková zátěž rovna součtu obou zátěží.
Pro hodnocení zátěží eroze a smyvu fosforu erozí byla jako základní údaje využity výsledky
z projektu VÚV T.G.M. VaV 650/04/98 „Omezování plošného znečištění povrchových a
podzemních vod v ČR“. Metodou Univerzálni rovnice ztráty půdy (USLE), která zohledňuje
hlavně erozní účinnost srážek, délku a sklon svahu, vlastnosti půdy a ochrannou funkci
vegetace, byla zpracována mapa průměrné ztráty půdy na celém území ČR v podrobnosti
50x50 m. Výsledky této mapy byly agregovány pro jednotlivá hydrologická povodí 4. řádu a
podle charakteru každého povodí redukovány poměrem odnosu. Pro každý vymezený vodní
útvar pak byly výsledky z příslušných povodí sečteny a vyjádřeny specifickou hodnotou
erozního smyvu v tunách na hektar plochy povodí útvaru povrchových vod na rok. Výsledná
hodnota erozního smyvu za vodní útvar představuje množství sedimentů, které vstupuje do
vodotečí nebo nádrží.
Erozní mapa byla i výchozím podkladem pro zpracování odnosu celkového fosforu. Nejprve
však byly na celém území České republiky přiřazeny na základě expertního odhadu
jednotlivým půdním typům obsahy celkového fosforu (mapa 1:200 000, Komplexní průzkum
půd).
60
Kombinací dat z erozní mapy, obsahu fosforu v půdách a zohledněním procesu obohacení
erozního sedimentu fosforem během transportu vznikla výsledná mapa transportu celkového
fosforu erozním smyvem na území ČR v podrobnosti 50x50 m. I v tomto případě byly
výsledky agregovány na povodí 4. řádu a redukovány poměrem odnosu a posléze sečteny za
jednotlivé vodní útvary povrchových vod. Výsledná hodnota erozního smyvu fosforu je
uvedena v kg/ha plochy povodí útvaru povrchových vod na rok a představuje množství
celkového fosforu, které vstupuje do vodotečí nebo nádrží.
Všechny vypočtené zátěže se kromě jednotky plochy vztahují na jeden rok. Časová úroveň
dat je obdobná podle dostupných dat – od roku 1999 (dusík ze zemědělství) po rok 2002
(pesticidy). Pro erozní smyv půdy a fosforu nejsou data vázána na konkrétní rok.
(pesticidy). Pro erozní smyv půdy a fosforu nejsou data vázána na konkrétní rok. Informace o
vstupech plošného znečištění do půdy uvádí tabulka A6.
61
Tabulka A6: Vstupy plošného znečištění do půdy – povrchová voda
ID útvaru p.v.
Název útvaru
ID dílčího
povodí
Plocha dílčího
povodí
ha
10007000
10010000
10013000
10016000
10019000
10024000
10025000
10028000
10031000
10032000
10033000
10038000
10045000
10050000
10060000
10061000
10064000
10067000
10084000
10085000
10090000
10093000
10097000
10108000
10117000
10122000
Labe po soutok s tokem Sovinka
Sovinka po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Malé Labe
Malé Labe po soutok s tokem Kotelský potok
Kotelský potok po ústí do toku Malé Labe
Malé Labe po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Čistá
Čistá po soutok s tokem Luční potok
Luční potok po ústí do toku Čistá
Čistá po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Pilníkovský potok
Pilníkovský potok po soutok s tokem
Starobucký potok
Starobucký potok po ústí do toku Pilníkovský
potok
Pilníkovský potok po ústí do toku Labe
Kalenský potok po ústí do toku Labe
Labe po vzdutí nádrže Les Království
Borecký potok po ústí do toku Labe
Labe po hráz nádrže Les Království
Beluňka po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Úpa
Úpa po soutok s tokem Malá Úpa
Malá Úpa po ústí do toku Úpa
Lysečinský potok po ústí do toku Úpa
Úpa po soutok s tokem Ličná
Ličná po soutok s tokem Petříkovický p.
Petříkovický p. po ústí do toku Ličná
Plošné zdroje znečištění
Dusík - Ze Dusík Celkový zemědělst Atmosf.d
dusík
Síra
Pesticidy Atrazin Eroze
ví
epozice Fosfor
kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok
29,1
7,1
22,0
0,436
22,98
0,049
0,003 0,226
58,0
44,6
13,4
2,236
12,22
0,412
0,030 1,014
45,8
31,1
14,7
1,167
12,20
0,222
0,014 0,546
31,6
1,9
29,7
0,146
25,25
0,000
0,000 0,093
32,1
0,9
31,3
0,089
25,88
0,000
0,000 0,045
45,1
28,5
16,7
1,172
13,37
0,185
0,012 0,534
45,9
29,0
16,9
1,379
12,05
0,191
0,012 0,659
40,3
14,2
26,0
0,632
18,94
0,097
0,006 0,296
47,1
28,9
18,2
1,575
12,29
0,197
0,013 0,727
38,3
19,7
18,6
0,877
12,35
0,104
0,007 0,389
41,3
18,3
23,0
0,412
15,13
0,135
0,009 0,179
101010070
101010100
101010130
101010160
101010190
101010240
101010250
101010280
101010310
101010320
101010330
103,6
16,4
17,2
20,6
14,0
39,2
3,2
32,7
38,6
7,2
8,0
101010380
28,9
49,7
30,0
19,7
0,987
12,33
0,233
0,015
0,403
101010450
101010500
101010600
101010610
101010640
101010670
101010840
101010850
101020050
101020080
101020120
101020230
101020320
101020370
48,4
28,7
64,5
4,7
18,5
50,5
47,9
119,9
43,5
33,2
18,2
81,3
61,7
44,3
51,1
47,7
49,8
45,2
42,8
47,0
56,2
53,1
27,0
21,8
22,8
41,4
35,3
18,4
28,6
26,9
31,6
12,6
18,0
20,2
34,5
29,9
2,1
2,6
7,2
12,5
20,2
9,7
22,5
20,8
18,1
32,6
24,8
26,7
21,7
23,2
24,8
19,1
15,6
29,0
15,1
8,7
1,294
1,365
1,191
0,539
0,198
0,483
0,523
0,558
0,118
0,049
0,097
0,613
1,676
12,24
13,69
13,49
20,95
17,78
17,70
12,17
12,80
23,77
23,06
17,54
16,15
13,05
13,91
0,191
0,174
0,237
0,088
0,106
0,148
0,456
0,384
0,000
0,000
0,000
0,072
0,137
0,061
0,013
0,011
0,016
0,006
0,007
0,010
0,016
0,013
0,000
0,000
0,000
0,005
0,009
0,004
0,559
0,598
0,515
0,262
0,086
0,301
0,237
0,299
0,080
0,023
0,050
0,314
0,777
62
ID útvaru p.v.
Název útvaru
10123000
10125000
10133000
10139000
10144000
10145000
10160000
10165000
10171000
10177000
10178000
10185000
10197000
10202000
10229000
10229080
10229090
Ličná po ústí do toku Úpa
Mlýnský potok po ústí do toku Úpa
Rtyňka po ústí do toku Úpa
Olešnice po ústí do toku Úpa
Úpa po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Metuje
Metuje po soutok s tokem Židovka
Židovka po ústí do toku Metuje
Dřevíč po ústí do toku Metuje
Brlenka po ústí do toku Metuje
Metuje po soutok s tokem Střela
Olešenka po ústí do toku Metuje
Rozkoš po hráz nádrže Rozkoš
Metuje po ústí do toku Labe
Trotina po ústí do toku Labe
Piletický potok po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Orlice
Divoká Orlice po soutok s tokem Bartošovický
potok
Bartošovický potok po ústí do toku Divoká
Orlice
Divoká Orlice po vzdutí nádrže Pastviny
Divoká Orlice po hráz nádrže Pastviny
Rokytenka po ústí do toku Divoká Orlice
Divoká Orlice po soutok s tokem Zdobnice
Zdobnice po soutok s tokem Říčka
Říčka po ústí do toku Zdobnice
Zdobnice po ústí do toku Divoká Orlice
Divoká Orlice po soutok s tokem Bělá
ID dílčího
povodí
Plocha dílčího
povodí
ha
10236000
10237000
10238000
10240000
10254000
10265000
10268000
10273000
10278000
10281000
dusík
Síra
ví
epozice Fosfor
35,4
22,4
13,0
1,372
9,00
0,000
0,000 0,893
55,6
32,7
22,9
1,483
12,13
0,244
0,016 0,645
51,8
27,9
24,0
1,706
13,02
0,185
0,012 0,795
59,6
31,4
28,1
0,919
12,38
0,483
0,011 0,434
57,0
31,9
25,0
1,059
12,06
0,881
0,012 0,602
44,1
27,8
16,3
0,072
8,00
0,225
0,005 0,044
46,9
26,9
19,9
13,03
0,417
0,009
25,0
16,1
8,9
13,21
0,208
0,005
47,7
19,0
28,7
0,841
14,74
0,148
0,005 0,412
10,9
10,0
1,0
11,47
0,161
0,004
43,7
22,1
21,6
1,182
14,49
0,257
0,006 0,553
36,5
18,1
18,4
0,623
20,27
0,274
0,005 0,379
53,3
30,9
22,4
1,117
9,47
0,560
0,012 0,591
54,9
34,1
20,8
1,087
11,40
0,499
0,011 0,527
58,5
39,0
19,5
1,053
12,01
0,727
0,029 0,642
59,6
41,2
18,4
0,325
8,58
1,321
0,044 0,139
58,0
40,3
17,6
0,452
8,97
0,997
0,031 0,246
101020380
101020400
101020480
101020540
101020590
101020600
101030190
101030240
101030300
101030360
101030370
101030440
101030560
101030610
101040290
101040340
101040350
0,0
12,7
35,7
43,2
137,8
3,0
143,5
32,0
67,5
33,4
28,7
47,1
49,6
141,5
115,7
46,0
129,7
102010070
115,1
15,7
5,8
9,9
102010080
102010090
102010110
102010250
102010360
102010390
102010440
102010490
102010520
8,0
36,5
21,7
62,6
102,8
38,7
33,5
52,9
24,3
55,6
27,3
51,2
59,7
62,7
52,3
55,4
63,1
61,5
37,5
17,5
30,8
37,4
38,3
11,5
17,3
36,3
39,6
18,1
9,9
20,4
22,3
24,4
40,8
38,1
26,7
21,9
63
2,492
1,208
1,134
1,051
0,492
1,062
1,277
0,457
29,23
0,080
0,001
17,51
15,88
15,13
15,87
13,92
29,95
24,83
14,42
11,54
0,652
0,306
0,554
0,682
0,657
0,179
0,242
0,632
0,769
0,012
0,004
0,008
0,010
0,010
0,003
0,004
0,010
0,010
1,576
0,671
0,514
0,471
0,305
0,639
0,606
0,235
ID útvaru p.v.
Název útvaru
ID dílčího
povodí
10295000
10302000
10305000
10312000
10320000
10321000
10324000
10325000
10329000
10343000
10347000
10347020
10347040
10360000
10362000
10374000
10384000
10389000
10396000
10403000
10413000
10416000
10421110
10431000
10442040
10443000
10474000
10496000
Bělá po soutok s tokem Kněžná
Kněžná po soutok s tokem Javornický potok
Javornický potok po ústí do toku Kněžná
Bělá po ústí do toku Divoká Orlice
Brodec po ústí do toku Divoká Orlice
Divoká Orlice po ústí do toku Orlice
Tichá Orlice po soutok s tokem Králický potok
Králický potok po ústí do toku Tichá Orlice
Lipkovský potok po ústí do toku Tichá Orlice
Čermná po ústí do toku Tichá Orlice
Lukavický potok po ústí do toku Tichá Orlice
Potočnice po ústí do toku Tichá Orlice
Dobroučka po ústí do toku Tichá Orlice
Třebovka po vzdutí nádrže Hvězda
Třebovka po hráz nádrže Hvězda
Třebovka po ústí do toku Tichá Orlice
Skořenický potok po ústí do toku Tichá Orlice
Čermná po ústí do toku Tichá Orlice
Tichá Orlice po ústí do toku Orlice
Orlice po soutok s tokem Dědina
Dědina po soutok s tokem Brtevský potok
Brtevský potok po ústí do toku Dědina
Zlatý potok po ústí do toku Dědina
Dědina po ústí do toku Orlice
Stříbrný potok po ústí do toku Orlice
Orlice po ústí do toku Labe
Ředický potok po ústí do toku Labe
Loučná po soutok s tokem Desná
102010660
102010730
102010760
102010830
102010920
102010930
102020030
102020040
102020080
102020220
102020260
102020280
102020300
102020440
102020450
102020580
102020680
102020730
102020860
102030070
102030170
102030200
102030307
102030540
102030680
102030690
103010350
103020210
Plocha dílčího
povodí
ha
107,6
45,4
24,1
38,0
52,9
14,9
15,1
9,9
23,9
28,1
24,7
14,6
26,6
77,0
5,8
113,2
29,3
23,4
365,3
41,6
86,0
17,3
56,4
209,1
52,1
37,1
70,7
158,1
64
dusík
Síra
ví
epozice Fosfor
54,2
30,6
23,7
0,693
18,92
0,450
0,008 0,384
59,6
30,7
28,9
1,182
19,06
0,417
0,008 0,567
66,3
36,8
29,5
1,646
16,25
0,579
0,010 0,724
66,5
42,6
23,9
0,884
11,88
0,699
0,013 0,516
69,9
33,5
36,4
1,035
14,96
0,514
0,009 0,574
54,7
28,5
26,2
0,005
13,54
0,268
0,005 0,003
52,6
29,0
23,6
0,782
18,64
0,590
0,008 0,431
61,2
45,5
15,7
2,299
12,26
0,920
0,013 1,413
60,9
46,6
14,2
1,452
12,19
0,985
0,014 0,875
62,6
40,2
22,4
1,324
13,47
0,691
0,010 0,601
62,2
40,6
21,6
0,809
12,48
0,743
0,010 0,338
60,3
34,7
25,7
0,418
13,68
0,338
0,005 0,160
59,0
32,5
26,4
0,464
14,13
0,399
0,006 0,182
73,8
32,8
41,0
0,652
16,01
0,510
0,016 0,285
89,1
26,2
62,9
0,141
16,43
0,385
0,012 0,053
65,7
26,3
39,4
0,794
17,30
0,543
0,008 0,397
77,1
56,0
21,1
0,923
10,48
1,157
0,016 0,475
57,9
15,3
42,6
0,016
19,09
0,316
0,016 0,008
59,0
29,6
29,4
0,978
16,34
0,535
0,008 0,509
51,2
20,1
31,1
0,006
15,23
0,219
0,005 0,002
54,1
33,2
20,9
1,156
15,81
0,432
0,008 0,548
61,7
44,8
16,9
1,634
11,08
0,762
0,014 0,701
67,2
48,2
19,0
0,841
10,54
0,840
0,015 0,409
62,5
39,7
22,8
0,482
11,02
0,713
0,014 0,247
49,8
6,1
43,7
0,010
19,77
0,097
0,005 0,005
56,0
34,8
21,2
0,161
9,49
0,778
0,026 0,068
61,7
35,9
25,8
0,269
13,25
0,737
0,043 0,102
61,3
40,0
21,4
0,969
13,26
0,639
0,020 0,484
ID útvaru p.v.
Název útvaru
ID dílčího
povodí
Plocha dílčího
povodí
ha
10505000
10514000
10554000
10559000
10560000
10562000
10563040
10567000
10571000
10576000
10583000
10583001
10597000
10608000
10617000
10638000
10656000
10662000
10667000
10679030
10705000
10715000
10721000
10730000
10734000
10741000
10762000
10763000
Desná po ústí do toku Loučná
Končinský potok po ústí do toku Loučná
Lodrantka po ústí do toku Loučná
Zadní Lodrantka po ústí do toku Loučná
Loučná po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Chrudimka
Chrudimka po vzdutí nádrže Hamry
Chrudimka po hráz nádrže Hamry
Chrudimka po soutok s tokem Slubice
Slubice po ústí do toku Chrudimka
Chrudimka po vzdutí nádrže Seč
Chrudimka po hráz nádrže Seč
Chrudimka po soutok s tokem Novohradka
Novohradka po soutok s tokem Krounka
Krounka po ústí do toku Novohradka
Žejbro po ústí do toku Novohradka
Ležák po ústí do toku Novohradka
Novohradka po ústí do toku Chrudimka
Chrudimka po ústí do toku Labe
Jesenčanský potok po ústí do toku Labe
Černská strouha po ústí do toku Labe
Struha po ústí do toku Labe
Sopřečský potok po ústí do toku Labe
Brložský potok po ústí do toku Labe
Strašovský potok po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Doubrava
Doubrava po soutok s tokem Běstvinský potok
Běstvinský potok po ústí do toku Doubrava
103020300
103020390
103020790
103020850
103020860
103020880
103030050
103030090
103030130
103030180
103030250
103030250
103030390
103030500
103030590
103030800
103030980
103031040
103031090
103040163
103040440
103040540
103040600
103040690
103040730
103040800
103050210
103050220
114,1
59,5
38,7
38,9
323,6
187,3
29,7
34,9
22,8
29,2
116,1
116,1
118,0
67,7
80,4
96,5
110,2
116,4
36,0
104,3
74,9
63,4
30,7
30,4
35,4
307,9
205,2
7,8
65
Celkový
dusík
kg/ha/rok
59,5
68,4
57,2
66,4
70,2
57,6
46,9
42,2
47,1
47,9
44,4
44,4
47,9
47,8
51,6
52,6
49,5
54,4
54,8
49,2
56,9
51,4
52,4
52,3
46,5
49,1
48,7
48,9
Dusík - Ze Dusík zemědělst Atmosf.d
Síra
ví
epozice Fosfor
kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok
41,9
17,6
0,815
12,67
0,652
0,020 0,403
33,8
34,6
0,590
16,39
0,563
0,011 0,325
37,0
20,2
0,204
13,02
0,854
0,050 0,075
48,9
17,6
0,377
10,68
1,096
0,064 0,143
47,4
22,7
0,703
10,98
1,011
0,026 0,362
35,3
22,3
0,202
12,88
0,968
0,036 0,120
24,8
22,1
0,356
15,37
0,390
0,008 0,172
16,2
26,0
0,344
20,42
0,304
0,007 0,168
29,2
17,9
1,169
15,57
0,714
0,016 0,516
26,8
21,0
0,580
19,58
0,531
0,021 0,251
23,5
21,0
0,676
26,76
0,449
0,013 0,309
23,5
21,0
0,676
26,76
0,449
0,013 0,309
30,1
17,8
0,824
19,60
0,705
0,016 0,395
28,5
19,3
1,353
15,06
0,604
0,014 0,618
30,8
20,8
1,265
13,58
0,707
0,016 0,548
36,2
16,4
0,813
13,27
0,873
0,019 0,339
31,9
17,6
0,782
17,29
0,753
0,017 0,319
39,6
14,8
0,663
11,77
1,005
0,022 0,317
39,4
15,4
0,136
12,28
1,166
0,038 0,079
33,9
15,2
0,485
17,24
0,796
0,026 0,233
35,7
21,2
0,126
14,79
0,758
0,038 0,057
33,5
17,9
0,691
19,94
0,870
0,033 0,325
33,2
19,3
0,102
17,53
0,645
0,038 0,046
35,0
17,3
0,228
19,28
0,668
0,039 0,092
24,6
21,9
0,069
20,16
0,437
0,025 0,028
29,4
19,7
0,147
17,43
0,580
0,028 0,072
31,0
17,7
1,128
20,66
0,547
0,031 0,516
33,6
15,3
1,183
19,60
0,717
0,016 0,588
ID útvaru p.v.
Název útvaru
10769000
10772000
10775000
10776000
10785000
10799000
10802000
10810000
10813000
10831000
10833000
10835000
10838000
Lovětínský potok po ústí do toku Doubrava
Doubrava po soutok s tokem Hostačovka
Hostačovka po soutok s tokem Babský potok
Babský potok po ústí do toku Hostačovka
Hostačovka po ústí do toku Doubrava
Brslenka po ústí do toku Doubrava
Doubrava po ústí do toku Labe
Klejnárka po soutok s tokem Paběnický potok
Paběnický potok po ústí do toku Klejnárka
Vrchlice po vzdutí nádrže Vrchlice
Vrchlice po hráz nádrže Vrchlice
Vrchlice po ústí do toku Klejnárka
Klejnárka po ústí do toku Labe
Bačovka (Němčický HMZ) po ústí do toku
Labe
Labe po soutok s tokem Cidlina
Cidlina po soutok s tokem Porák (Velký Porák)
Porák (Velký Porák) po ústí do toku Cidlina
Úlibický potok po ústí do toku Cidlina
Javorka po ústí do toku Cidlina
Králický potok po ústí do toku Cidlina
Cidlina po soutok s tokem Bystřice
Bystřice po soutok s tokem Bašnický potok
Bašnický potok po ústí do toku Bystřice
Bystřice po ústí do toku Cidlina
Cidlina po vzdutí nádrže Žehuň
Mlýnská Cidlina po ústí do toku Cidlina
Cidlina po hráz nádrže Žehuň
ID dílčího
povodí
Plocha dílčího
povodí
ha
10852000
10853000
10858000
10861000
10871000
10874250
10882000
10887000
10898000
10903000
10910000
10920000
10918000
10920001
103050280
103050310
103050340
103050350
103050440
103050580
103050610
104010080
104010110
104010290
104010310
104010330
104010360
14,7
56,1
16,4
9,5
72,9
100,9
109,4
64,5
27,8
80,3
26,1
26,1
126,2
104010560
104010570
104020050
104020080
104020200
104020480
104020560
104020610
104030110
104030160
104030270
104040011
104040100
104040120
54,1
201,2
48,4
21,9
63,6
208,1
64,6
239,1
140,5
65,5
172,4
24,2
70,4
8,3
66
dusík
Síra
ví
epozice Fosfor
49,3
26,7
22,7
1,133
26,42
0,599
0,013 0,568
48,5
28,7
19,8
1,090
23,01
0,714
0,016 0,519
49,8
33,2
16,6
1,702
19,09
0,654
0,040 0,704
52,1
35,4
16,7
1,432
17,67
0,725
0,044 0,585
54,7
40,8
14,0
1,135
14,86
0,931
0,045 0,529
48,3
33,2
15,1
0,380
15,78
1,073
0,038 0,194
52,6
38,0
14,6
0,409
15,35
1,870
0,039 0,241
47,7
24,4
23,2
0,506
20,21
0,748
0,026 0,220
46,5
22,3
24,2
0,571
21,25
0,663
0,022 0,249
51,0
34,1
16,9
0,907
15,95
1,050
0,035 0,406
52,0
37,5
14,5
1,539
14,20
1,177
0,039 0,866
48,3
32,7
15,6
2,347
13,14
2,384
0,034 1,427
52,4
40,4
12,0
0,685
12,40
1,495
0,046 0,367
49,0
48,4
55,0
52,5
56,8
53,5
52,3
56,8
58,7
56,8
60,8
57,2
47,3
45,2
30,7
33,2
34,4
36,1
35,5
34,3
34,2
43,2
41,8
41,2
40,3
36,5
26,4
28,0
18,4
15,2
20,7
16,4
21,3
19,2
18,1
13,7
16,9
15,7
20,5
20,8
20,9
17,2
0,115
0,720
1,188
1,347
0,800
0,690
0,189
0,382
1,149
0,553
0,283
0,341
0,058
0,288
16,71
14,79
12,45
12,63
12,83
12,44
12,15
9,75
12,85
11,81
12,85
15,52
19,02
15,69
1,059
1,129
0,777
0,885
0,914
1,060
1,029
1,329
1,057
1,366
1,481
0,794
0,748
0,380
0,036
0,032
0,019
0,022
0,022
0,022
0,031
0,037
0,032
0,031
0,041
0,026
0,027
0,016
0,050
0,404
0,670
0,754
0,403
0,353
0,068
0,215
0,611
0,364
0,140
0,137
0,026
0,172
ID útvaru p.v.
Název útvaru
ID dílčího
povodí
Plocha dílčího
povodí
104040150
104040200
104050070
104050240
104050301
44,3
34,2
83,7
118,6
35,8
Celkový
dusík
kg/ha/rok
51,4
52,1
52,4
53,3
57,0
104050430
107,0
51,8
29,7
22,1
0,181
14,05
0,783
0,033
0,068
104050500
104050510
104050530
104050570
104050590
104050630
104050663
104060070
104060090
104060190
104060260
104060490
104060540
104070270
104070600
104070650
105010010
105010050
105010080
105010090
105010100
102,2
7,9
42,0
56,4
32,8
28,4
38,1
40,4
27,2
106,9
64,3
189,6
114,9
235,5
124,6
272,7
20,3
52,3
30,3
18,8
2,0
50,5
47,0
49,5
54,4
52,0
49,1
49,3
48,7
48,2
48,6
50,0
44,6
50,0
50,8
39,3
44,6
3,0
20,6
30,0
9,2
35,4
35,3
34,3
38,1
35,6
40,8
35,8
37,3
33,6
33,2
34,9
37,9
31,7
37,1
30,2
24,7
29,1
0,0
0,4
0,2
0,7
4,1
15,2
12,7
11,4
18,8
11,2
13,3
12,1
15,1
14,9
13,7
12,0
12,9
12,9
20,7
14,5
15,5
3,0
20,1
29,8
8,5
31,2
0,335
0,318
0,237
0,240
0,122
0,164
0,052
1,077
0,754
1,575
1,388
0,854
0,401
0,284
0,797
0,252
10,68
9,56
10,33
10,42
10,78
10,88
10,86
14,65
13,50
12,70
12,16
12,88
11,66
13,79
12,87
12,45
37,39
31,71
32,03
28,85
28,07
0,899
0,893
1,012
0,962
1,038
0,972
0,897
1,122
1,097
1,181
1,261
1,038
1,194
1,069
0,649
1,045
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,031
0,040
0,045
0,043
0,046
0,043
0,040
0,037
0,036
0,034
0,040
0,033
0,041
0,026
0,018
0,029
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,160
0,156
0,126
0,112
0,060
0,061
0,020
0,490
0,408
0,897
0,725
0,493
0,231
0,152
0,420
0,122
ha
10923000
10928000
10935000
10947000
10953010
10966000
10973000
10974000
10976000
10980000
10982000
10986000
10988030
10998000
11000000
11010000
11017000
11040000
11045000
11049230
11068000
11073000
11074000
11078000
11081000
11082000
11083000
Cidlina po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Mrlina
Mrlina po soutok s tokem Hasinský potok
Hasinský potok po ústí do toku Mrlina
Mrlina po soutok s tokem Štítarský potok
Štítarský potok po soutok s tokem
Smíchovský potok
Smíchovský potok po ústí do toku Štítarský
potok
Štítarský potok po ústí do toku Mrlina
Velenický potok po ústí do toku Mrlina
Křinecká Blatnice po ústí do toku Mrlina
Blatnice po ústí do toku Mrlina
Klobuš po ústí do toku Mrlina
Mrlina po ústí do toku Labe
Výrovka po vzdutí Vavřineckého rybníka
Výrovka po hráz Vavřineckého rybníka
Výrovka po soutok s tokem Bečvárka
Bečvárka po ústí do toku Výrovka
Šembera po ústí do toku Výrovka
Výrovka po ústí do toku Labe
Vlkava po ústí do toku Labe
Výmola po ústí do toku Labe
Labe po soutok s tokem Jizera
Jizera po soutok s tokem Přítok z Polska
Jizera po soutok s tokem Mumlava
Mumlava po soutok s tokem Milnice
Milnice po ústí do toku Mumlava
Mumlava po soutok s tokem Jizera
Dusík - Ze Dusík zemědělst Atmosf.d
Síra
ví
epozice Fosfor
kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok kg/ha/rok t/ha/rok
36,6
14,9
0,161
13,79
0,861
0,037 0,079
30,8
21,2
0,006
15,33
0,457
0,020 0,002
36,8
15,6
0,944
11,41
1,071
0,024 0,572
35,5
17,9
1,314
12,67
1,035
0,024 0,823
36,3
20,7
0,450
11,12
0,701
0,031 0,230
67
0,022
0,352
0,011
0,299
ID útvaru p.v.
Název útvaru
ID dílčího
povodí
Plocha dílčího
povodí
ha
11099000
11107000
11110000
11113000
11117000
11126000
11130000
11133000
11133001
11134000
11142000
11138001
11153000
11157000
11161000
11170000
11182000
11185000
11188000
11191000
11197000
11200000
11227000
11254000
11269000
11300000
11324000
11332000
Jizerka po ústí do toku Jizera
Jizera po soutok s tokem Oleška
Oleška po soutok s tokem Popelka
Popelka po ústí do toku Oleška
Tampelačka po ústí do toku Oleška
Oleška po ústí do toku Jizera
Jizera po soutok s tokem Kamenice
Kamenice po hráz nádrže Jasefův Důl
Kamenice po soutok s tokem Jedlová
Jedlová po ústí do toku Kamenice
Desná po ústí do toku Kamenice
Černá Desná po hráz nádrže Souš
Kamenice po ústí do toku Jizera
Žernovník po ústí do toku Jizera
Stebenka po ústí do toku Jizera
Libuňka po ústí do toku Jizera
Žehrovka po ústí do toku Jizera
Jizera po soutok s tokem Mohelka
Mohelka po soutok s tokem Oharka
Oharka po ústí do toku Mohelka
Ještědka po ústí do toku Mohelka
Mohelka po ústí do toku Jizera
Kněžmostka po ústí do toku Jizera
Klenice po ústí do toku Jizera
Jizera po ústí do toku Labe
Mlýnský potok po ústí do toku Labe
Košátecký potok po ústí do toku Labe
Černavka po ústí do toku Labe
105010260
105010340
105010370
105010400
105010440
105010530
105010570
105010600
105010600
105010610
105010690
105010690
105010800
105020040
105020080
105020180
105020300
105020330
105020360
105020390
105020450
105020480
105020750
105021020
105030150
105040310
105040550
105040630
85,4
150,6
50,2
27,9
28,2
65,1
22,5
34,7
34,7
10,6
50,8
50,8
122,3
31,4
23,9
100,5
95,2
164,6
58,4
24,2
44,2
50,3
73,2
170,0
574,4
78,1
219,7
74,4
68
dusík
Síra
ví
epozice Fosfor
41,6
18,7
23,0
1,115
19,94
0,143
0,011 0,630
49,2
27,9
21,3
1,834
19,51
0,229
0,017 1,079
53,0
36,2
16,8
1,402
12,57
0,581
0,021 0,658
54,6
38,7
15,9
1,966
12,51
0,405
0,025 0,893
58,2
44,7
13,5
2,010
12,10
0,433
0,030 0,891
54,3
39,3
15,0
2,423
13,61
0,348
0,025 1,213
41,2
26,5
14,7
2,645
14,53
0,186
0,014 1,406
33,0
0,5
32,5
0,044
36,52
0,000
0,000 0,029
33,0
0,5
32,5
0,044
36,52
0,000
0,000 0,029
37,0
0,1
36,9
0,008
35,13
0,000
0,000 0,003
35,2
2,0
33,2
0,301
26,91
0,001
0,000 0,214
35,2
2,0
33,2
0,301
26,91
0,001
0,000 0,214
39,4
18,5
20,9
1,299
18,56
0,110
0,008 0,790
37,5
17,1
20,4
0,887
20,00
0,049
0,003 0,583
46,7
29,8
16,9
0,829
14,06
0,308
0,013 0,452
52,8
37,8
15,0
1,059
11,87
0,621
0,022 0,611
48,8
30,7
18,1
0,609
12,51
0,709
0,017 0,395
46,3
31,0
15,4
0,742
12,19
0,486
0,013 0,449
45,0
28,0
17,0
1,368
16,47
0,131
0,006 0,898
46,5
28,2
18,4
1,130
15,20
0,222
0,009 0,624
44,5
25,1
19,4
1,175
13,31
0,198
0,008 0,777
44,5
26,8
17,7
0,640
12,99
0,336
0,010 0,371
52,5
35,2
17,3
0,406
11,54
1,150
0,023 0,238
49,0
33,4
15,6
0,771
11,98
1,086
0,024 0,443
44,4
23,7
20,7
0,443
14,03
0,926
0,018 0,285
34,8
23,3
11,4
0,364
11,19
0,469
0,010 0,153
47,4
33,1
14,3
0,956
11,68
1,169
0,019 0,589
43,3
30,4
12,9
0,273
10,44
0,754
0,011 0,125
ID útvaru p.v.
Název útvaru
11335000
Labe po soutok s tokem Vltava
Stěnava po soutok s tokem Vernéřovický
potok
Vernéřovický potok po soutok s tokem
Stěnava
Stěnava po státní hranici
Šonovský potok po státní hranici
Jindřichovský potok po státní hranici
Lužická Nisa po soutok s tokem Doubský
potok
Doubský potok po ústí do toku Lužická Nisa
Harcovský potok po ústí do toku Lužická Nisa
Lužická Nisa po soutok s tokem Černá Nisa
Černá Nisa po soutok s tokem Radčický potok
Radčický potok po ústí do toku Černá Nisa
Černá Nisa po ústí do toku Lužická Nisa
Jeřice po ústí do toku Lužická Nisa
Lužická Nisa po státní hranici
Oleška po státní hranici
Smědá po soutok s tokem Sloupský potok (Č.
Štolpich)
Sloupský potok (Č. Štolpich) po ústí do toku
Smědá
Lomnice po ústí do toku Smědá
Řasnice po ústí do toku Smědá
Bulovský potok po ústí do toku Smědá
Smědá po státní hranici
Kočičí potok po státní hranici
20589000
20590000
20608000
20609000
20720000
20730000
20731000
20735000
20736000
20737000
20738000
20739000
20755000
20758000
20774000
20785000
20788000
20796000
20798000
20806000
20807000
20809000
ID dílčího
povodí
105040660
Plocha dílčího
povodí
dusík
Síra
ví
epozice Fosfor
ha
256,7
41,6
23,5
18,1
0,226
13,28
0,569
0,011 0,104
204030040
75,2
7,4
5,1
2,3
204030050
204030252
204030260
204060040
13,7
145,4
11,6
31,5
49,8
44,0
23,6
23,7
26,8
28,8
18,5
15,5
23,0
15,2
5,1
8,1
204070090
204070100
204070140
204070150
204070160
204070170
204070180
204070340
204070370
204090040
76,9
15,0
18,0
29,6
18,9
6,1
1,5
78,1
124,2
26,2
27,5
46,4
25,6
26,4
30,0
41,7
26,2
40,4
37,6
42,5
7,6
30,0
4,4
9,9
3,0
28,3
14,1
20,9
17,3
24,0
19,9
16,4
21,2
16,5
27,0
13,5
12,0
19,5
20,3
18,5
204100070
49,1
37,8
6,4
204100100
204100180
204100200
204100280
204100290
204100310
20,0
36,5
32,7
39,9
91,5
25,3
33,0
32,3
43,7
40,6
31,8
14,6
2,5
18,3
32,0
26,9
21,5
12,0
69
10,38
0,092
0,002
0,394
1,399
0,830
13,20
11,70
10,70
20,60
0,361
0,517
0,221
0,141
0,008
0,011
0,005
0,006
0,168
0,658
0,388
0,336
3,280
0,165
0,433
0,093
1,049
0,510
1,262
0,031
0,234
0,006
0,066
0,004
0,192
0,022
0,159
0,141
0,219
0,001
0,010
0,000
0,003
0,000
0,008
0,001
0,007
0,006
0,009
0,184
2,020
0,093
0,211
0,037
0,474
0,188
0,781
0,963
21,99
16,86
25,51
15,01
32,40
12,72
10,04
19,95
19,18
17,73
31,4
0,243
32,44
0,040
0,002
0,181
30,4
14,0
11,7
13,7
10,3
2,6
0,027
0,467
0,642
0,682
33,85
24,07
13,81
14,77
15,49
19,92
0,006
0,168
0,292
0,218
0,172
0,112
0,000
0,007
0,012
0,009
0,007
0,005
0,013
0,275
0,392
0,374
0,527
Obrázek A2: Vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy – povrchová voda
Dusík : kg/ha/rok
70
Obrázek A3: Vstupy plošného znečištění fosforem do půdy – povrchová voda
Fosfor: kg/ha/rok
71
Obrázek A4: Vstupy plošného znečištění sírou do půdy – povrchová voda
Síra: kg/ha/rok
72
Obrázek A5a: Vstupy plošného znečištění pesticidy do půdy – povrchová voda
Pesticidy: kg/ha/rok
73
Obrázek A5b: Vstupy plošného znečištění antrazinem do půdy – povrchová voda
Antrazin : kg/ha/rok
74
Obrázek A6: Ztráta půdy erozí
Eroze: t/ha/rok
3.1.1.3.Významné odběry vody
Významné odběry byly vybrány na základě absolutního kritéria odpovídajícího ročnímu
množství odebrané vody ve výši nad 6000 m3/rok . Zdrojem dat byla databáze evidence
uživatelů vod, spravovaná spravovaná podnikem Povodí Labe, státní podnik. Celkem bylo
v roce 2003 z útvarů povrchových odebráno 303,5 mil.m3 vody. Největší podíl připadá na
odběry pro energetiku (66%), dále na průmysl 17%. Odběr povrchové vody pro vodárenské
využití činil v roce 2003 cca 12% z celkového odebraného množství. Odběry pro zemědělství
tvořily 3% a konečně na odběry pro potravinářský průmysl připadalo cca 1%. Tabulka A7-1.
uvádí deset největších odběratelů povrchových vod. Množství odebrané těmito subjekty tvoří
86% z celkového odebraného množství v roce 2003 v oblasti povodí Horního a středního
Labe. Detailní údaje o odběrech povrchové vody jsou uvedeny v příloze v tabulce A7obm a
tabulce A7pov.
75
Tabulka A7-1: Deset největších odběratelů povrchových vod
Název odběru
Elektrárna Opatovice n.L.
Spolana Neratovice
ALIACHEM Pardubice - Semtín
Pražské vodárny-vodárna Káraný
Elektrárna Chvaletice n.L.
SVS a.s. Teplice Josefův Důl (pro ÚV Bedřichov)
VaK Vratislavice-Souš
Teplárna Dvůr Králové
Papírny Hostinné
objem
tis.m3/r
179390
21322
15835
10877
9269
7055
6410
4245
4087
VS Vrchlice - ÚV Trojice
% z celkového odebraného množství
3121
86
Z tabulky A7-2 je zřejmé, že výroba a rozvod elektrické energie, chemický a papírenský
průmysl patří mezi odvětví odebírající největší objem povrchové vody v oblasti povodí
Horního a středního Labe.
Tabulka A7-2: Odběry povrchových vod dle typu průmyslu
Typ odvětví
objem
3
zemědělství
potravinářský
textilní, oděvní, kožedělný
papírenský
chemický
sklářský a keramický
výroba základních kovů
elektrotechnický
výroba nábytku
výroba a rozvod el. energie
výroba tepla
výroba a rozvod pitné vody
ostatní
tis.m /r
8656
3751
5113
5733
38932
575
819
1030
862
195960
3530
37238
1309
76
% z celkového
odebraného množství
2,9
1,2
1,7
1,9
12,8
0,2
0,3
0,3
0,3
64,6
1,2
12,3
0,4
Obrázek A20: Významné odběry povrchové vody a regulace odtoku vody
3.1.1.4.Významné regulace odtoku vody
Významné akumulace vody
V souvislosti s hodnocením vlivů souvisejících s regulací odtoku vod, byly sledovány jednak
významné akumulace vod a jednak významné převody vod. Objekty akumulace vod byly
tříděny na základě absolutního kritéria celkový objem, který pro významné akumulace
dosahoval hodnot >1000000m3. Při výběru uvedeného kritéria se vycházelo z vyhlášky
431/2001Sb. o vodní bilanci, konkrétně z paragrafu 10, který stanovuje rozsah ohlašovaných
údajů a zahrnuje ohlašovací povinnost pro nádrže o celkovém objemu vyšším než uvedených
1000000m3. Je tedy zřejmé, že výběr tohoto kritéria významnosti byl zyložen spíše na
dostupných datech než na vlastním stanovení limitu nad nímž je daný vliv významný
z hlediska možného ovlivnění stavu vod.
Tabulka A8-1: Akumulace vody (detailní data viz příloha tabulka A8)
Název nádrže
VD Rozkoš
Pastviny
VD Labská
VD Les Království
VD Josefův Důl
VD Souš
VD Mšeno
VD Bedřichov
VD Křižanovice
VD Hamry
Celkový objem (mil.m3)
76,2
8,8
3,0
8,0
20,8
6,4
2,7
2,0
2,0
2,5
77
Zásobní objem
52,1
6,2
0,8
2,5
20,0
4,6
1,9
1,7
1,6
1,2
Qa (m3/s)
0,427
3,6
2,14
8,31
0,762
0,508
0,09
0,146
2,61
0,735
VD Seč
VD Vrchlice
VD Pařížov
Žehuňský rybník
19,0
8,3
1,6
3,3
14,3
7,9
0,3
3,3
2,28
0,43
1,61
4,99
Významné převody vody
Převody vod byly posuzovány individuálně a jejich zařazení do seznamu významných vlivů
bylo založeno na odborném posouzení.
Tabulka A9-1: Převody vody (detailní data viz příloha tabulka A9)
ID
Název
převodu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
převodu
Úpský přivaděč
Labský náhon
Dlouhá strouha
Alba
Opatovický kanál
Halda
Zmínka
Sánský kanál
Soušský přivaděč
Z bílé Nisy
11
z Lužické Nisy
odběr z
vypouštění do
Kapacita
Objem
Typ
Úpa
Labe
Bělá
Bělá
Labe
Loučná
Novohradka
Cidlina
Bílá Desná
Bílá Nisa
Rozkošský p.
Labe
Zlatý p.
Dědina
Labe
Chrudimka
Loučná
Mrlina
Černá Desná
Mšenský p.
převodu
150,0
0,8
1,30
1,15
6,50
6,0
1,28
1,70
1,25
11,6
převodu
75,1
0,8
15,8
78,9
54,6
8,5
10,4
1,3
0,4
K
K
K
K
K
K
K
K
G
G
Lužická Nisa
Mšenský p.
9,1
0,25
G
3.1.1.5.Významné morfologické úpravy
Určení parametrů a kritérií významnosti vlivu:
Nejdůležitější příčinné mechanismy pro hydromorfologické změny a některé z jejich
charakteristik jsou:
• plavba
charakteristické parametry: typ plavby (tonáž, plavební ponor, průmyslový/rekreační
účel), intenzita dopravy, …
•
protipovodňová ochrana
charakteristické parametry: cíl ochrany (např. přípustná frekvence záplav), velikost
návrhové povodně, způsob provedení (hráze, prohloubení koryta, poldery,...)
•
výroba energie hydroelektrárnami
charakteristické parametry: výkon, hltnost, spád, provozní režim (permanentní nebo
špičkový)
•
urbanizace
charakteristické parametry: hustota obyvatelstva, populační růst (struktura, migrace),
urbanizační omezení (územní plánování)
•
dodávky vody
charakteristické parametry: intenzita odběrů, provozní režim (permanentní nebo
občasné odběry)
•
zemědělství
charakteristické parametry: struktura využití území, poptávka po vodě, vymezení
zemědělských oblastí.
Pro potřeby metodiky předběžného vymezení byly jako významné určeny následující tlaky:
78
Zakrytí/zatrubnění úseků vodních toků
Zakrytým úsekem se rozumí:
jakýkoli jednotlivý zakrytý úsek delší než 100 m;
nebo jakákoli posloupnost střídajících se krátkých otevřených a zakrytých částí vodního toku,
kde kumulativní délka zakrytých částí je alespoň 150 m a představuje více než polovinu
celkové délky celé posloupnosti. Celá takto stanovená část vodního toku představuje zakrytý
úsek.
Použitá data:Úseky, které představují významnou zakrytou část (nebo posloupnost zakrytých
částí) byly identifikovány na základě vektorových vrstev a tabulkových výstupů
z informačního systému Povodí a tabulkových podkladů ostatních správců vodních toků.
Napřimování úseků vodních toků
Kritérium významnosti:
celková kumulativní délka všech napřímených úseků > 10% celkové délky vodních toků
v daném vodním útvaru.Z důvodů praktické proveditelnosti se toto kritérium vztahuje
k celkovému procentu současné délky vodních toků v daném vodním útvaru a ne k jejich
“historické” referenční délce. Za předpokladu, že by digitalizovaná historická data byla
jednoduše dostupná, může být v budoucnu stanovena alternativní kvantifikace stupně
napřímení.
Použitá data:Vymezení úseků, označujících napřímené části vodních toků, bylo provedeno na
základě vektorových vrstev a tabulkových výstupů z informačního systému Povodí a
tabulkových podkladů ostatních správců vodních toků.
Zavzdutí úseků vodních toků
Kritérium významnosti :
délka jednotlivého zavzdutého úseku > 1.5 km.
nebo
celková délka všech zavzdutých úseků při nízkém průtoku > 10% celkové délky vodních toků
ve vodním útvaru.
Toto kritérium uvažuje zavzdutí, které je výsledkem přítomnosti příčné stavby (hráz, jez,...).
Použitá data:Informace o rozsahu zavzdutých úseků byly získány z vektorových dat VUV vrstvy Základní vodohospodářské mapy ČR 1:50 000 v úrovni podrobnosti členění na hrubé
úseky vodních toků.
Délka a způsob zpevnění říčního břehu
celková délka všech úseků se zpevněným břehem (1 nebo 2 břehy) > 10% celkové délky
vodních toků ve vodním útvaru
Způsob určení ovlivnění hydromorfologických vlastností koryta nestejnoměrným zpevněním
břehů koryta toku je popsán v souhrnném parametru kombinované hodnocení úprav koryta
toku (viz.níže).
Použitá data:Úseky, kde byly břehy koryta zpevňovány, byly identifikovány na základě
vektorových vrstev a tabulkových výstupů z informačního systému Povodí a tabulkových
podkladů ostatních správců vodních toků.
Protipovodňová opatření
ochranné hráze jsou od koryta řeky ve vzdálenosti menší než “3x šířka řeky”.
Použitá data:Úseky, kde se nalézají ochranné hráze od koryta řeky ve vzdálenosti menší než
“3x šířka řeky”, byly identifikovány na základě vektorových vrstev a tabulkových výstupů
z informačního systému Povodí a tabulkových podkladů ostatních správců vodních toků.
79
„Protipovodňová ochrana” nebyla uvažována jako samostatná změna, ale je zahrnuta do
kombinovaného hodnocení změny koryta toku (viz.dále).
Urbanizace
městská zástavba se nachází do 5 metrů od okraje vodního toku v délce větší než 15% celkové
délky vodních toků ve vodním útvaru.
Použitá data:Jako zdroj prostorové informace o urbanizovaných plochách slouží vektorová
polygonová vrstva zastavěných území z geodatabáze CORINE Land Cover. Tlak je zahrnut
v kombinovaném hodnocení stavu koryta toku.
Kombinované hodnocení úprav koryta toku
Kombinované hodnocení úprav koryta toku pokrývá a integruje výše popsané změny –
“zpevnění břehů”, “urbanizaci” a “protipovodňová opatření”. Termín “koryto toku” (channel)
je v tomto ohledu chápán jako celek dna a břehů.
Je navrženo následujících 5 tříd popisujících úpravy koryta toku z hlediska ekologického
stavu (hodnoty odpovídající těmto třídám jsou dále nazývány jako “index změny”, protože
po zprůměrování několika podúseků už nemusí být celočíselnou hodnotou):
1. vodní tok má přírodní “vzhled” a nebyly na něm provedeny významné úpravy koryta,
2. na vodním toku byly provedeny pouze přírodě blízké úpravy břehů, které byly zbudovány
z ekologicky vhodných materiálů,
3. na vodním toku byly provedeny významné úpravy břehů, ale stále má nějaký potenciál
pro přírodní vývoj,
4. na vodním toku byly provedeny hrubé úpravy břehů, příp. dna z ekologicky nevhodných
materiálů, které nechávají pouze omezený potenciál pro přírodní vývoj,
5. na vodním toku byly provedeny hrubé úpravy břehů, příp. dna z ekologicky nevhodných
materiálů, které nenechávají žádný významný potenciál pro přírodní vývoj. Zakryté
úseky s
délkou pohybující se pod prahem významnosti mohou být také zařazeny
do této kategorie.
V případě, že každý břeh vykazuje jinou hodnotu indexu změny, bude danému úseku koryta
toku přiřazena hodnota ne menší než horší z hodnot snížená o jeden bod.
Hráze a jezy
Kritérium významnosti: výška překážky > 1 m
Toto kritérium pouze vyjadřuje významnost hráze/jezu ve smyslu přerušení ekologického
kontinua a je s ním nezávisle na dřívějším kritériu zavzdutí způsobeném příčnými
překážkami.
Použitá data:Hráze, jezy a překážky byly na vektorovou vrstvu vodních toků lokalizovány na
základě tabulkových údajů (VÚ, název toku, kilometráž) poskytnutých správci vodních toků.
Odběry
individuální odběry s vyčíslitelnou recirkulací > 50 l/s (150 l/s v případě odběrů bez
recirkulace nebo s nevyčíslitelnou recirkulací)
individuální odběry s vyčíslitelnou recirkulací > 10% průměrného nízkého průtoku (30%
v případě odběrů bez recirkulace nebo s nevyčíslitelnou recirkulací)
odběr celkem pro vodní útvar > 50% průměrného nízkého průtoku
Absolutní velikost odběru není rozhodující. Odebírané množství je porovnáno s nízkým
průtokem (Q355) v místě odběru.
Použitá data: Odběry (s údajem o odebraném objemu za jednotku času) byly lokalizovány na
základě tabulkových údajů od správců vodních toků.
Hodnoty Q355 byly interpolovány na základě údajů z dlouhodobých měření v profilech státní
monitorovací sítě.
80
Shrnutí:
Pro lineární tlaky byly použity různé způsoby kombinování úseků:
• pro zakryté úseky již je kritérium významnosti splněno pro všechny jednotlivé úseky a
jedinou věcí, která zbývá, je porovnat celkovou délku všech úseků ve vztahu k celkové
délce všech vodních toků v daném vodním útvaru;
• pro zavzduté a napřímené úseky to znamená jednoduše spočítat celkovou délku
identifikovaných úseků a vyjádřit tento součet na stupnici od 1 do 10;
• pro kombinované hodnocení změn koryta toku je vypočten průměr indexu změny
všech úseků vážený délkou, výsledkem je celková hodnotě za vodní útvar. Tomuto
parametru je přiřazena hodnota od 1 do 10 za použití celkového indexu změny na
úrovni vodního útvaru v hodnotě 5 (fyzické maximum);
• protože zakryté úseky nemohou koincidovat s ostatními úseky, porovnání tlaků na
nezakrytých úsecích je provedeno ve vztahu k celkové délce nezakrytých úseků
vodního útvaru;
Narušení migrace (hráze, jezy) :
Spočtená (bezrozměrná) migrační délka reprezentuje možnost migrace jednotlivým
segmentem ze sousedních segmentů (ve směru po a proti proudu).
Průměr této (bezrozměrné) migrační délky vážený délkou je vypočten napříč všemi segmenty
vodního útvaru. Výsledek je poté ohodnocen od 1 do 10 za předpokladu, že úplná volná
migrace všemi segmenty vodního útvaru je fyzické maximum.
Užívání vody (odběry) :
Významné individuální odběry jsou hodnoceny každý zvlášť a za fyzické maximum berou
pro každý odběr místní nízký průtok. Hodnoty přiřazené všem významným individuálním
odběrům v celém vodním útvaru jsou zprůměrovány do jedné výsledné hodnoty; výsledná
zprůměrovaná hodnota individuálních odběrů je porovnána s výslednou hodnotou odběrů
celkem a větší z hodnot je použita jako stupeň celkového ovlivnění všech odběrů v rámci
vodního útvaru.
Pokud jde o nejrozšířenější vlivy v oblasti povodí Horního a středního Labe, pak jsou to
jednoznačně napřimování toku, narušení konektivity toku příčnou překážkou a kombinovaný
vliv, který zahrnuje další vlivy včetně zpevnění břehů a koryta, změny profilu toku a
zastavěných oblastí v blízkosti toku. Nejrozšířenějším užíváním v zájmové oblasti je
jednoznačně zemědělství, lesnictví a urbanizace.
Provedené hodnocení významných hydromorfologických vlivů sumarizují tabulky A10 a A11
v příloze.
81
Obrázek A7: Významné morfologické vlivy
3.1.1.6. Další významné vlivy
Přímé vlivy na stav povrchových vod
Hodnocení přímých vlivů bylo zaměřeno na vlivy na vodní biotu, konkrétně ichtycenózu.
Jako hlavní příčinný mechanismus spojený s přímými vlivy na ichtyocenózu byly označeny
aktivity profesionálních a amatérských rybářských sdružení. Uvedené aktivity upravuje zákon
99/2004Sb. o rybářství a příslušné prováděcí předpisy. Z hlediska hodnocení vlivů na
ichtyocenózu byla klíčová ustanovení vyhlášky 296/2001 Sb. o způsobu vedení hospodářské
evidence na rybnících a evidence hospodářských výsledků v rybářských revírech. Podle
tohoto předpisu má správce rybářského revíru povinnost každoročně shromažďovat a
předávat (příslušným krajům a Mze) údaje mimo jiné o násadách, úlovcích, počtu vydaných
povolenek a rovněž o potenciálních zdrojích ohrožujících jakost vody. Při návrhu parametrů
popisujících vlivy na ichtyocenózu se z uvedené vyhlášky vycházelo a byly navrženy
následující parametry: násada (druh, počet), úlovky. Dále byly doplněny další parametry jako:
abundance a druhová diversita ichtyocenózy zavlečené druhy.
Řešení zahrnovalo v prvé řadě shromáždění informací z jednotlivých rybářských revírů.
Zdrojem dat a informací byly zejména Programy opatření dle směrnice 78/659 EEC
zpracované pro oblast povodí Horního a středního Labe, internetové stránky Mze, konzultace
s Českým rybářským svazem (ČRS) a internetová stránky ČRS a místních organizací ČRS.
Bylo provedeno přiřazení jednotlivých vodních útvarů příslušným rybářským revírům, jejich
klasifikace dle vyhlášky 71/2003 Sb. na vody losové a kaprové. Dále byly zpracovány
výsledky ichtyologického průzkumu a bylo uvedeno, zda ichyocenóza v uvedeném vodním
útvaru ( t.j.součásti rybářského revíru) odpovídá či neodpovídá charakteru toku. Data o
násadách, úlovcích a zavlečených druzích nebyla ČRS poskytnuta a z toho důvodu nebylo
možno vyhodnotit míru vlivu rybářských aktivit na ichtyocenózu. Ze stejného důvodu nebyla
stanovena kritéria významnosti.
82
Předpokladem pro hodnocení významých vlivů na ichtycenózu je dostupnost výše uvedených
parametrů. Z vyhlášky 296/2001 Sb. vyplývá, že existuje povinnost příslušná data
shromažďovat a předávat Mze a krajům. Doporučuje se proto, aby ústřední resortní orgán
(Mze) zajistil (nejlépe v celostátním měřítku) podmínky pro předání příslušných dat
zpracovatelům analýzy charakteristik - správcům povodí. Shrnutí zatím dostupných dat o
přímých vlivech podává Tabulka A12 v příloze.
Další významné vlivy na stav povrchových vod
Mezi další významné vlivy bylo zařazeno rekreační využití povrchových vod a chov ryb
v rybnících. Tyto aktivity mohou ovlivňovat ekologický stav vod, a to jednak nepřímo (v
důsledku změn fyzikálně-chemických parametrů podporujících biologickou složku) a jednak
přímo ( např.změny/úpravy pobřežní vegetace, úniky ryb z chovných rybníků, atp.).
Rekreační využití povrchových vod
Prvotním cílem bylo shromáždit data a přičlenit je jednotlivým vodním útvarům. Data byla
sbírána pro místa využívana k rekreaci a byla získána na základě informací z Krajských
hygienických stanic (kraj Královéhradecký, Pardubický a Vysočina). Pracovalo se s daty
týkajících se jakosti povrchové vody v místech užívaných k rekreaci a s informacemi
schromážděných od provozovatelů koupališť z odborů životního prostředí městských úřadů
pověřěných obcí týkající se intenzity využívání. V 10 případech ze 16 hodnocených lokalit
v oblasti povodí Horního a středního Labe (celkový počet lokalit v oblasti povodí je 23) bylo
v roce 2003 zjištěno opakované překročení limitů stanovených vyhláškou 464/2002Sb.
(hygienické požadavky na koupaliště), a to zejména v ukazateli fytoplankton (sinice) a
koliformní bakterie. Data shrnuje Tabulka A13.
Chov ryb v rybnících
Hospodaření v chovných rybnících bylo další hodnocenou aktivitou. Cílem bylo získat
informace o intenzifikačních opatřeních, zejména krmení, hnojení, aplikace pomocných
preparátů a vápnění, dále pak informace o rozsahu řízeného monitoringu a o jakosti vody pod
rybníkem. Zdrojem dat byl generel rybníků a vodních nádrží v České republice. Struktura
databáze byla poměrně komplexní, zahrnovala takové atributy jako informace o vlastníkovi a
uživateli rybníku, číslo příslušného rybářského revíru, účel hospodaření v rybníku, jakost
vody, existence vodoprávního povolení atp. Pro uvedené atributy však nebyla v databázi
vyplněná data a z toho důvodu ji nebylo možno pro popis vlivů souvisejících s hospodařením
v rybnících použít. Podle zástupců oslovených odborů životního prostředí pověřených obcí,
jsou data o vlastnících a uživatelích chráněná a lze je zjistit jen u příslušných katastrálních
úřadů za finanční úhradu. Řešením je získání podkladů specifikovaných přílohou 1.
k vyhlášce 296/2001 Sb. stanovující obsah evidence o hospodaření v rybnících s chovem ryb,
požadujících takové parametry jako např. informace o násadách, výlovcích, aplikaci hnojiv,
krmiv a vápna. Stejně jako v případě evidence hospodaření v rybářském revíru má vlastník
nebo uživatel rybníku povinnost vést evidenci o hospodaření v rybníku určeném pro chov ryb.
Doporučení řešení je obdobné jako v případě získání dat o násadách, úlovcích (viz přímé
vlivy), a to zajistit, nejlépe na celonárodní úrovni, podmínky pro předání příslušných dat
zpracovatelům analýzy charakteristik -správcům povodí.
3.1.1.7. Odhad způsobů užívání území
Pro analýzu charakteristik oblastí povodí podle článku 5 Rámcové směrnice EU pro vodní
politiku jsou při řešení problematiky vztahující se k způsobu užívání území v ČR využívána
data evropského projektu CORINE Land Cover (CLC), s harmonizovanou klasifikací typů
užívání území.
83
Databáze CORINE používá hierarchickou klasifikací tříd užívání území: 44 tříd na třetí
úrovni, 15 tříd na druhé úrovni a 5 tříd na první úrovni.
Pro odhad způsobů využití půdy vztahující se k analýze charakteristik povodí v ČR jsou
relevantní následující třídy:

uměle přetvořené povrchy (1),
o doly, skládky a staveniště (1.3)

orná půda (2.1),

trvalé plodiny (2.2),
o vinice (2.2.1)
o sady, chmelnice a zahradní plantáže (2.2.2)

travní porosty (2.3),

smíšené zemědělské oblasti (2.4),

les a polopřírodní vegetace (3),

mokřady (4),

vody (5);
Generalizace jednotlivých tříd byla zpracována jednak pro základní informaci o využívání
půd v povodích vodních útvarů povrchových vod v 8 třídách na základní úrovni (uměle
přetvořené povrchy, orná půda, trvalé plodiny, travní porosty, smíšené zemědělské oblasti, les
a polopřírodní vegetace, mokřady a vody. Vzhledem k některým plošným vlivům bylo ještě
provedeno podrobné členění pro vybrané třídy – u trvalých plodin na vinice, sady, chmelnice
a zahradní plantáže, u uměle přetvořených povrchů byly vyčleněny doly, skládky a staveniště.
Podrobné členění zemědělské půdy bylo nutné vzhledem k způsobu hodnocení vstupů dusíku
ze zemědělského hospodaření (hodnocení plošného znečištění), kdy jiné vstupy dusíku jsou
na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu a výrazně nižší na ostatní typy zemědělských
půd, při hodnocení pesticidů prakticky všechny vstupy jsou pouze na intenzivně obdělávané
zemědělské půdy.
Výsledkem je jednak mapka typů užívání půdy a jednak souhrnná tabulka, ve které je
v procentech vyčíslen podíl jednotlivých typů. Tento výsledek je dále využíván pro vlastní
hodnocení dopadů na útvary povrchových vod. Při interpretaci výsledků je nutno mít na
paměti, že databáze CORINE vznikala za pomoci dálkového průzkumu Země a proto její
přesnost klesá s malými plochami, jako jsou doly, skládky, staveniště, vinice, sady, chmelnice
a zahradní plantáže a mokřady. U těchto drobných ploch je nutno výsledky považovat za
orientační.
Pro potřeby analýz prováděných v roce 2004 o charakteristikách oblastí povodí ČR byla
využita databáze CORINE Land Cover ČR 1997 poskytnutá VÚV T.G.M odborem
informatiky Ministerstva životního prostředí ČR v březnu 2004.
84
Generalizace tříd CORINE
I. stupeň
II. stupeň
kód
1.
1.1.1.
1.1.2.
1.2.1.
1.2.2.
1.2.3.
1.2.4.
1.3.
1.3.1.
1.3.2.
1.3.3.
1.4.1.
1.4.2.
2.1.
2.1.1.
2.2.
2.2.1.
2.2.2.
2.3.
2.3.1.
2.4.
2.4.1.
2.4.2.
2.4.3.
2.4.4.
3.
3.1.1.
3.1.2.
3.1.3.
3.2.1.
3.2.2.
3.2.4.
3.3.2.
3.3.3.
3.3.4.
3.3.5.
4.
4.1.1.
4.1.2.
5.
5.1.1.
5.1.2.
popis
UMĚLE PŘETVOŘENÉ POVRCHY
Souvislá městská zástavba
Nesouvislá městská zástavba
Průmyslové a obchodní areál
Silniční a železniční síť s okolím
Přístavy
Letiště
Doly, skládky a staveniště
Oblasti současné těžby surovin
Haldy a skládky
Staveniště
Městské zelené plochy
Sportovní a rekreační plochy
ORNÁ PŮDA
Nezavlažovaná orná půda
TRVALÉ PLODINY
Vinice
Sady, chmelnice a zahradní plantáže
TRAVNÍ POROSTY
Louky a pastviny
SMÍŠENÉ ZEMĚDĚLSKÉ OBLASTI
Jednoleté a trvalé kultury
Směsice polí luk a trvalých plodin
Zemědělské oblasti s přirozenou vegetací
Zemědělsko-lesní oblast
LES A POLOPŘÍRODNÍ VEGETACE
Listnaté lesy
Jehličnaté lesy
Smíšené lesy
Přírodní louky
Stepi a křoviny
Nízký porost v lese
Skály
Řídká vegetace
Spálená vegetace
Ledovce a věčný sníh
MOKŘADY
Mokřiny a močály
Rašeliniště
VODY
Vodní toky
Vodní plochy
85
Tabulka A14: Užívání území
ID dílčího
Uměle přetvořené plochy (%)
povodí útvaru
povrchové
z celkového Doly,
tekoucí vody Celkem
skládky a staveniště
101010070
101010100
101010130
101010160
101010190
101010240
101010250
101010280
101010310
101010320
101010330
101010380
101010450
101010500
101010600
101010610
101010640
101010670
101010840
101010850
101020050
101020080
101020120
101020230
101020320
101020370
101020380
6,6
10,2
10,1
0,0
0,0
5,0
9,5
4,4
2,0
17,8
12,8
4,3
1,4
1,1
3,2
0,0
7,0
7,9
2,1
8,3
0,0
0,0
0,2
10,9
5,0
2,4
0,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,9
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,9
1,9
0,0
Orná
půda
(%)
Trvalé plodiny (%)
Vinice
9,5
65,6
48,1
0,0
0,0
40,2
41,4
21,1
42,7
22,7
29,4
50,6
41,6
37,8
44,7
19,2
23,1
32,2
59,7
47,3
0,0
0,0
0,0
15,7
30,7
29,6
0,0
Sady, chmelnice a
zahradní plantáže
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,5
1,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
86
Travní
porosty
(%)
Smíšené zemědělské
oblasti (%)
Les a polopřírodní
vegetace (%)
0,5
0,0
2,8
0,0
0,0
7,2
17,5
5,1
6,0
20,2
1,8
3,3
0,9
5,6
6,6
7,6
0,0
3,1
2,4
3,4
3,5
5,8
28,1
1,1
0,0
0,0
0,0
6,5
8,7
15,4
8,5
3,9
19,0
7,9
5,4
15,6
10,9
6,1
3,8
22,6
19,4
15,0
0,6
20,6
6,5
6,5
9,2
6,0
5,8
4,2
15,0
17,3
16,9
99,6
76,9
15,5
23,6
91,5
96,1
28,6
23,7
64,0
33,7
28,4
49,9
38,0
33,5
36,1
30,5
72,6
49,3
49,7
28,8
30,1
90,5
88,4
67,5
57,3
47,0
51,1
0,0
Mokřady
(%)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
ID dílčího
povodí útvaru
povrchové
z celkového Doly,
101020400
101020480
101020540
101020590
101020600
101030190
101030240
101030300
101030360
101030370
101030440
101030560
101030610
101040290
101040340
101040350
102010070
102010080
102010090
102010110
102010250
102010360
102010390
102010440
102010490
102010520
102010660
102010730
102010760
2,0
8,1
6,9
3,7
29,0
2,6
3,0
1,3
0,0
8,5
2,0
8,1
6,2
2,8
13,6
11,2
0,0
4,6
2,1
3,0
1,7
4,9
0,0
0,0
6,5
10,2
2,7
1,0
3,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,9
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Orná
půda
(%)
Trvalé plodiny (%)
Vinice
53,2
40,2
53,7
52,0
24,2
48,1
30,5
21,4
57,8
28,2
28,7
57,5
52,7
67,2
73,8
71,1
17,7
58,8
33,1
41,9
48,9
47,3
16,1
21,8
48,8
50,5
40,6
37,6
52,1
Sady, chmelnice a
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
3,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,5
1,2
0,0
0,0
0,0
87
Travní
porosty
(%)
oblasti (%)
vegetace (%)
0,0
0,0
0,0
2,2
41,6
0,0
1,0
0,0
0,0
1,0
1,1
0,0
4,4
2,3
2,6
4,4
5,6
0,0
0,0
0,0
3,5
1,1
4,5
0,0
2,8
1,2
0,0
2,0
0,5
12,6
23,6
15,5
12,4
5,2
14,3
19,5
28,0
15,2
24,4
9,0
8,6
18,0
7,3
5,1
5,4
7,2
4,5
15,5
16,7
12,9
18,9
0,0
11,0
14,3
21,2
16,1
19,6
13,3
32,2
28,1
23,3
26,7
0,0
35,0
46,0
49,3
27,0
37,9
59,2
7,1
18,5
20,2
4,9
7,4
69,5
32,1
49,2
35,9
32,9
27,8
79,4
67,2
27,1
15,7
40,4
39,8
30,8
Mokřady
(%)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
ID dílčího
povodí útvaru
povrchové
z celkového Doly,
102010830
102010920
102010930
102020030
102020040
102020080
102020220
102020260
102020280
102020300
102020440
102020450
102020580
102020680
102020730
102020860
102030070
102030170
102030200
102030307
102030540
102030680
102030690
103010350
103020210
103020300
103020390
103020790
103020850
13,1
0,5
3,3
0,0
13,6
0,0
3,9
9,2
0,0
3,4
5,0
0,0
10,3
1,4
1,3
4,5
4,9
2,2
9,8
4,3
5,2
0,1
15,4
8,8
4,0
3,7
2,4
5,3
2,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,3
0,1
0,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Orná
půda
(%)
Trvalé plodiny (%)
Vinice
62,9
43,7
24,2
40,4
63,0
77,2
47,4
50,8
23,1
27,3
52,6
40,0
37,5
80,2
25,4
37,4
18,3
39,0
68,7
75,6
62,7
7,1
43,5
61,3
66,4
66,0
46,0
71,1
91,4
Sady, chmelnice a
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
1,1
0,0
0,0
0,0
88
Travní
porosty
(%)
oblasti (%)
vegetace (%)
1,3
5,3
28,4
0,0
0,0
0,0
1,1
0,3
0,5
1,8
1,6
0,0
1,0
0,7
0,0
3,0
12,1
0,4
0,0
0,0
1,0
3,4
14,2
4,1
0,7
0,7
1,2
0,2
0,6
10,2
12,4
9,9
8,1
13,0
10,3
22,0
18,8
44,7
32,7
6,4
8,6
5,1
11,8
3,8
11,5
12,1
25,9
7,9
5,7
5,9
1,8
11,2
5,0
6,5
9,7
12,9
0,1
2,6
12,5
38,1
34,2
51,5
10,4
12,5
25,6
20,9
31,7
34,8
33,8
41,0
46,1
5,9
69,5
43,6
52,0
32,5
13,6
13,3
25,2
87,6
15,7
19,8
22,3
18,8
37,5
22,6
2,9
Mokřady
(%)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
ID dílčího
povodí útvaru
povrchové
z celkového Doly,
103020860
103020880
103030050
103030090
103030130
103030180
103030250
103030390
103030500
103030590
103030800
103030980
103031040
103031090
103040163
103040440
103040540
103040600
103040690
103040730
103040800
103050210
103050220
103050280
103050310
103050340
103050350
103050440
103050580
4,2
11,5
0,0
0,2
12,6
0,9
0,8
6,7
1,9
2,8
3,0
3,7
5,4
20,6
8,0
3,9
3,5
2,8
1,6
3,9
10,9
2,8
0,0
1,3
3,4
0,1
0,4
4,0
9,3
0,0
0,8
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,2
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
1,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Orná
půda
(%)
Trvalé plodiny (%)
Vinice
75,9
55,6
30,4
22,7
52,9
42,1
34,4
52,3
47,7
53,4
64,7
55,7
73,5
64,1
61,0
55,8
53,5
53,7
55,3
35,6
44,8
46,9
53,1
44,4
52,5
56,4
62,5
70,2
62,5
Sady, chmelnice a
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,6
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,3
3,2
0,0
0,0
1,8
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
89
Travní
porosty
(%)
oblasti (%)
vegetace (%)
2,4
4,4
7,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,7
1,4
0,2
0,7
0,6
0,9
0,0
5,9
0,0
8,1
2,7
2,8
3,4
2,6
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
5,6
9,1
17,0
14,1
10,7
16,1
18,2
13,9
10,9
11,6
14,1
13,4
10,9
10,7
10,2
9,3
12,7
3,7
11,5
10,8
11,9
14,7
22,3
14,8
9,7
9,5
6,4
13,9
9,0
11,5
17,8
45,1
61,9
23,8
40,9
45,2
26,9
37,8
30,8
17,7
26,0
9,3
0,5
20,8
18,2
28,5
28,8
28,9
46,1
27,2
32,8
24,6
39,5
34,4
34,0
30,7
11,9
19,2
Mokřady
(%)
0,0
0,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2,8
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
ID dílčího
povodí útvaru
povrchové
z celkového Doly,
103050610
104010080
104010110
104010290
104010310
104010330
104010360
104010560
104010570
104020050
104020080
104020200
104020480
104020560
104020610
104030110
104030160
104030270
104040011
104040100
104040120
104040150
104040200
104050070
104050240
104050301
104050430
104050500
104050510
4,5
1,3
1,3
2,4
2,3
23,6
6,1
6,5
9,4
10,5
1,6
4,5
4,5
1,6
6,0
2,4
7,1
4,1
5,2
4,5
1,5
5,9
10,1
4,0
2,9
3,2
4,4
3,2
9,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,3
0,0
0,2
0,0
1,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Orná
půda
(%)
Trvalé plodiny (%)
Vinice
68,3
42,7
36,8
58,3
65,3
56,3
77,0
71,0
61,1
46,1
54,0
55,6
52,8
53,3
72,0
66,8
69,2
67,2
52,7
48,3
34,3
73,9
40,5
58,6
58,6
61,6
65,6
66,8
79,0
Sady, chmelnice a
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
5,3
0,0
0,0
0,0
0,0
10,4
0,9
0,0
2,4
0,5
0,0
0,0
1,5
0,7
0,7
0,0
1,6
1,6
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,9
0,5
0,0
0,0
0,1
0,0
90
Travní
porosty
(%)
oblasti (%)
vegetace (%)
0,2
0,0
0,0
0,3
0,0
0,0
0,0
1,2
1,2
0,0
0,0
0,0
4,1
8,6
6,0
3,1
1,3
4,9
4,4
2,7
19,5
0,4
4,4
0,8
0,4
1,2
0,0
2,7
0,0
8,6
10,3
11,8
15,3
16,3
4,1
10,0
2,6
11,9
20,6
15,8
13,2
7,9
4,8
5,6
11,6
7,5
5,8
17,0
7,0
1,9
9,5
15,1
10,3
9,1
14,4
4,3
5,4
4,2
13,1
45,7
50,1
23,7
16,1
5,6
6,0
18,7
12,2
22,3
27,4
26,2
29,2
31,0
9,5
16,1
12,9
15,8
20,7
36,8
21,3
10,2
25,2
24,1
28,5
19,6
24,8
21,0
7,8
Mokřady
(%)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
ID dílčího
povodí útvaru
povrchové
z celkového Doly,
104050530
104050570
104050590
104050630
104050663
104060070
104060090
104060190
104060260
104060490
104060540
104070270
104070600
104070650
105010010
105010050
105010080
105010090
105010100
105010260
105010340
105010370
105010400
105010440
105010530
105010570
105010600
105010610
105010690
5,1
5,3
1,3
6,2
8,4
4,7
3,7
3,9
3,6
6,8
6,2
6,0
11,5
10,2
0,0
0,8
5,8
5,1
0,0
5,8
3,0
11,4
10,2
5,3
3,9
11,8
0,6
1,9
1,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,2
0,0
0,3
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,4
1,1
0,0
0,0
0,0
Orná
půda
(%)
Trvalé plodiny (%)
Vinice
89,6
85,0
91,8
86,0
79,4
62,3
62,7
66,9
78,8
65,3
81,6
61,3
67,5
64,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
21,0
33,7
46,8
51,9
60,8
50,8
27,3
0,0
0,0
0,8
Sady, chmelnice a
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
4,5
0,0
3,0
0,3
0,4
0,0
1,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
91
Travní
porosty
(%)
oblasti (%)
vegetace (%)
0,0
0,0
0,0
0,0
1,4
0,9
0,0
0,3
0,0
0,0
0,0
0,2
0,0
0,4
0,0
1,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,2
2,4
0,0
0,0
0,7
0,1
0,0
0,0
0,0
3,6
2,7
6,0
2,5
6,4
9,8
10,9
10,9
10,6
7,7
7,1
4,5
4,4
5,2
0,0
7,8
0,8
4,9
18,5
19,6
22,3
20,0
16,5
16,9
20,6
35,2
7,4
0,9
21,6
1,7
7,0
0,9
5,3
4,4
22,1
20,2
13,5
6,6
17,2
4,8
27,5
16,6
17,1
87,6
87,6
93,4
90,0
81,5
53,6
40,8
19,4
21,4
17,0
24,0
25,6
88,1
97,2
74,4
Mokřady
(%)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
12,4
2,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
ID dílčího
povodí útvaru
povrchové
z celkového Doly,
105010800
105020040
105020080
105020180
105020300
105020330
105020360
105020390
105020450
105020480
105020750
105021020
105030150
105040310
105040550
105040630
105040660
204030040
204030050
204030252
204030260
204060040
204070090
204070100
204070140
204070150
204070160
204070170
204070180
4,0
3,2
2,2
4,1
2,0
7,8
4,6
0,3
2,8
0,0
2,3
8,7
5,1
16,0
4,8
7,9
11,5
5,9
0,0
5,8
4,2
3,0
16,3
7,9
20,5
47,3
3,0
5,0
42,0
0,0
0,0
0,0
0,2
0,6
0,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,2
0,0
0,0
0,0
0,8
0,2
0,0
0,0
0,0
0,0
1,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Orná
půda
(%)
Trvalé plodiny (%)
Vinice
25,4
28,5
27,9
47,9
38,8
46,4
46,7
46,2
41,3
39,3
57,7
60,6
47,8
76,6
75,9
85,0
62,7
62,6
39,2
59,0
30,8
42,4
8,3
48,7
1,1
13,7
0,8
40,1
4,5
Sady, chmelnice a
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2,4
1,9
2,5
0,8
0,0
0,0
0,0
0,0
1,3
0,1
1,3
0,0
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
92
Travní
porosty
(%)
oblasti (%)
vegetace (%)
0,5
0,0
0,0
1,1
2,1
3,9
0,0
0,0
0,5
1,0
0,0
0,0
2,9
0,0
0,0
0,0
1,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,2
0,0
0,0
0,1
2,0
0,0
0,0
27,0
19,0
45,2
23,1
16,5
19,4
22,7
23,8
20,8
25,2
14,1
8,4
7,1
4,9
5,3
5,4
5,6
4,4
22,8
5,2
32,1
12,4
31,7
26,5
20,0
13,8
10,0
37,9
53,5
43,1
49,3
22,3
21,9
37,5
21,5
26,0
29,7
34,6
34,5
24,1
21,8
35,8
2,5
13,0
1,7
17,4
27,1
38,0
30,0
32,9
42,2
43,0
16,9
58,4
25,1
82,5
17,0
0,0
Mokřady
(%)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
ID dílčího
povodí útvaru
povrchové
z celkového Doly,
204070340
204070370
204090040
204100070
204100100
204100180
204100200
204100280
204100290
204100310
2,4
5,4
2,6
2,7
1,3
3,6
11,5
0,0
2,9
0,5
0,0
0,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,5
0,0
0,0
0,0
Orná
půda
(%)
Trvalé plodiny (%)
Vinice
33,1
31,4
46,2
8,3
1,3
34,9
62,5
45,5
46,4
45,4
Sady, chmelnice a
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
93
Travní
porosty
(%)
oblasti (%)
vegetace (%)
0,9
2,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,9
2,0
2,7
19,4
11,2
7,0
10,4
8,5
3,7
9,0
19,3
19,5
1,6
44,2
49,8
44,2
78,6
88,9
57,8
17,0
34,3
29,2
49,8
Mokřady
(%)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Obrázek A8: Generalizované třídy databáze CORINE LANDCOVER v oblasti povodí
Horního a středního Labe (legenda viz. předešlá tabulka)
3.1.1.8.Vybrané typy užívání území
Pro vybrané typy užívání území bylo provedeno detailní hodnocení. Na úrovni jednotlivých
vodních útvarů byly hodnoceny:
• provozované skládky ostatního odpadu (S-OO) a nebezpečného odpadu (S-NO);
•
ukončené nebo uzavřené skládky skupiny S-OO s celkovou kapacitou uloženého
odpadu nad 100 000 m3 a skupiny S-NO s celkovou kapacitou nad 10 000 m3
• staré ekologické zátěže a kontaminované plochy mimo výše uvedené skládky, pokud
jejich velikost a charakter mohl představovat významný negativní vliv na stav vodního
útvaru;
• provozované těžebny vyhrazených nerostů s ročním objemem těžby nad 10 000 m3 a
nevyhrazených nerostů s ročním objemem těžby nad 100 000 m3;
• uzavřené těžebny vyhrazených i nevyhrazených nerostů, pokud jejich existence nebo
odtok důlních vod mohl představovat významný negativní vliv na stav vodního útvaru;
• suma celkové délky silniční sítě I. až III. třídy; trasy automobilové dálkové dopravy
(ADR);
• suma celkové délky železnice; hustota obyvatelstva.
Primární údaje o starých ekologických zátěžích a kontaminovaných plochách, uzavřených
nebo ukončených skládkách byly v digitální formě získány z centrální databáze SESEZ –
Databáze systému evidence starých ekologických zátěží, jejímž garantem je Ministerstvo
94
životního prostředí. Údaje o provozovaných skládkách, byly většinou v písemné formě
získány z krajských úřadů, z obecních úřadů různého stupně a z archivu zpracovatele
hodnocení (Orlická HydroGeologická Společnost - OHGS). Primární údaje o ložiscích
nerostných surovin v digitální formě byly získány z databáze Geofondu. Údaje statistického
charakteru (hustota obyvatelstva, délka silniční a železniční sítě) byly získány výpočtem z dat
ze Sčítání lidů, domů a bytů 2001, které provedl Český statistický úřad 1.3.2001, dále byla
využita data ze Silniční databanky v Ostravě a data Českých drah. Jako mapový podklad
sloužila říční síť (VÚV TGM Praha) a sídelní jednotky (Arcdata Praha).
Po zpracování primárních dat byla provedena jejich verifikace a v řadě nejasných případů
byla provedena kontrola buď u obecních samospráv, u zpracovatelů sanačních pracích
v prostoru starých ekologických zátěží nebo v přímo v terénu. Týkalo se to především
současného stavu lokalit potenciálního znečišťování vod. Dále bylo provedeno doplnění dat
buď z databáze průzkumných firem včetně OHGS, nebo dle informací z obecních úřadů. Po
verifikaci dat a jejich zakreslení do mapového podkladu byla provedena první selekce,
v rámci které byla z připravovaných databází vyřazena data, která se týkala objektů, ploch a
zařízení s minimálním a nízkým rizikem pro stav povrchových vod. Jednalo se tedy o selekci
lokalitní. V rámci druhé selekce byly ze zbylých dat vybrány ty údaje, které kromě
identifikátorů poskytovaly m.j. informace o rizikovosti lokality, resp. některé údaje byly
sdruženy (např. rizikovost pro různé složky životního prostředí). Jednalo se tedy o selekci
datovou. Současně byla zvolena hierarchická kritéria, která umožňují v případě potřeby dále
selektovat riziko z hlediska kvalitativního nebo kvantitativního (např. objemy zásob
nerostných surovin, jejich charakter a projevy, hustota silniční a železniční sítě, apod.).,
Hustota obyvatelstva
Průměrná hustota obyvatelstva je 135,48 obyv./km2. Nejméně osídlené vodní útvary se
nacházejí při hranici s Polskem – oblast okolo Malé Úpy a Pece pod Sněžkou v Krkonoších a
v Orlických horách v oblasti kolem Orlického Záhoří a Bartošovic, kde se hustota osídlení
pohybuje okolo 10 obyv./km2. Naopak nejvíce osídleny jsou vodní útvary v okolí velkých
měst (Praha, Liberec, Jablonec nad Nisou, Pardubice a Hradec Králové), kde žije více jak 400
obyv./km2.
Délka silniční sítě
Průměrná hodnota délky silniční sítě v jednom vodním útvaru je 58,57 km, ale 139 vodních
útvarů z celkového počtu 211 této hodnoty nedosahuje. Maximální hodnoty dosahují regiony
s hlavními silničními tahy (Praha – Liberec, Pardubice – Praha). Nejméně silnic mají
pohraniční vodní útvary. Pro následnou vizualizaci výsledků byla provedena klasifikace dat
do 5 kategorií.
Délka železniční sítě
Délka železniční sítě byla spočítána na základě mapových podkladů Českých drah. V této
mapové vrstvě se objevilo nejvíce tzv. nulových regionů – vodní útvary, kde se železnice
vůbec nevyskytuje: polské pohraničí – oblasti v okolí Pece pod Sněžkou, Říčky, Zdobnice,
Bartošovice, ale i jinde – v okolí Litomyšle (Dolní Újezd, Osík), v okolí Českého Dubu aj.
Nejbohatšími vodními útvary jsou oblasti hlavních traťových koridorů (Praha - Česká
Třebová, Praha – Liberec).
Skládky, staré ekologické zátěže a kontaminované plochy
V rámci zájmového území se nacházelo přes 1000 takovýchto lokalit. Ve smyslu výše
uvedené metodiky došlo k lokalitní a datové selekci, takže zůstalo 372 finálních lokalit,
z toho 240 uzavřených skládek, 63 skládek provozovaných a 69 významnějších starých
95
ekologických zátěží (především podnikových). Hierarchickým kriteriem byl pak parametr
rizika lokality z různých hledisek vzhledem k složkám životního prostředí. Hlavní postavení
v tomto ohledu mělo kromě rizika kvantitativního (plošný rozsah skládky či zátěže),
zejména riziko kvalitativní, týkající se negativního ovlivnění vod, a to jak povrchových, tak
podzemních. Pro každý vodní útvar je k dispozici vyjádření, zda se v něm takováto lokalita
nachází, případně počet takovýchto lokalit a samozřejmě hierarchické zařazení z pohledu
rizikovosti (střední, vysoké, extrémní). V případě provozovaných skládek, kde by riziko
mělo být vzhledem k stupni sledovanosti a monitoringu samozřejmě co nejnižší, je na místě
stupně rizika uveden typ skládky. Ve smyslu zákona o odpadech č. 185/2001 Sb.
rozeznáváme tyto skládky : S-NO (skládky nebezpečného odpadu), S-OO (skládky
ostatního odpadu) a S-IO (skládky inertního odpadu).
Skládky provozované
Finální databáze zahrnuje celkem 63 položek provozovaných skládek. Z pohledu celkového
rozmístění skládek se většina lokalit nachází v rámci Královéhradeckého a Pardubického
kraje. Minimální zastoupení je v případě kraje Vysočina či Hlavního města Prahy (po 1
lokalitě). Většina provozovaných skládek (40) náleží skupině skládek S-OO, pouze v 6
případech skupině S-NO a 17 případy skupině S-IO. Skládka s označením živá řízená, je stále
provozovanou skládkou (i přes již ukončený provozní řád). Skládky až na výjimky podléhají
monitoringu, vesměs trvalému. Z hlediska rozsahu skládek řadíme téměř polovinu skládek ke
skupině skládek o celkové projektované kapacitě větší či rovno 100 000 m3.
Skládky uzavřené nebo ukončené
V zájmovém území (z větší části v Královéhradeckém a Středočeském kraji) se nachází
celkem 240 lokalit s rizikem středním, vysokým či extrémním. Minimální zastoupení pak
mají v případě kraje Vysočina. Na území Hlavního města Prahy nebyl zaznamenán žádný
objekt s minimálně střední rizikovostí. Z hlediska celkové projektované kapacity je cca 139
lokalit o rozsahu větším či rovno 10 000 m3 , z toho 42 nad 100 000 m3 . Většina lokalit se
z hlediska charakteru řadí ke skládkám skupiny S-OO, uzavřené, s provozem ukončeným
často začátkem 1990. Skládky skupiny S-NO zde mají zastoupení 23 objekty, skládky
skupiny S-IO 12 objekty. Z pohledu celkového rizika převažují lokality s rizikem středním.
Skládky s extrémní rizikovosti se v zájmovém území vyskytují v 16 případech, vysoké
rizikovosti v 32 případech. Kritériem pro zařazení skládek do jednotlivých kategorií
rizikovosti byly primární údaje o rizikovosti skládky uvedené v databázi SESEZ, doplňujícím
kritériem potom subjektivní hodnocení lokality zpracovatelem podle následujících kritérií:
Extrémní riziko: poloha skládky skupiny S-NO a S-OO v inundaci či v infiltračním povodí mimořádně
významné hydrogeologické struktury; skládka skupiny S-NO s možností migrace výluhů do povrchových a
podzemních vod; skládka s přetrvávajícím dokumentovaným významným vlivem na jakost povrchových vod,
event. podzemních vod.
Vysoké riziko: poloha skládky mimo inundaci, avšak v blízkosti povrchového toku či v infiltračním povodí
významné hydrogeologické struktury; skládka skupiny S-NO s omezenou možností migrace výluhů do
povrchových a podzemních vod; skládka s předpokládaným významným vlivem na jakost povrchových, event.
podzemních vod.
Střední riziko: ostatní skládky, které mohou znatelně ovlivnit jakost povrchových, event. podzemních vod.
96
Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy
V rámci primární selekce bylo vybráno a dokumentováno celkem 69 lokalit starých
ekologických zátěží a kontaminovaných ploch. Jedná se výhradně o lokality podnikových
starých zátěží. Většina těchto lokalit se nachází ve Středočeském, Královéhradeckém a
Pardubickém kraji. Sledovány byly údaje o názvu (název lokality, případně provozovatel,
firma), lokalizace (formou názvu obce, okresu či kraje), charakteru kontaminace
(kontaminace zeminy, vody, VZP – komplex voda, zemina, skládka či zemina+voda, objekt, a
typ kontaminantu - především skupina látek Nepolární Extrahovatelné Látky - NEL, Fluoridy,
PolyChlorované Bifenyly - PCB, toluen, benzen, a chlorované uhlovodíky 1,2DichlorethenDCE, TriChlorEthen-TCE, Tetrachloethen -PCE), rizikovost (hierarchie střední, vysoká a
extrémní) a stav sanací (dokončena, probíhá, v plánu, částečně, neprobíhá). Z hlediska
rizikovosti náleží většina lokalit (38) ke středně rizikovým. Extrémně rizikové zátěže jsou
zde zastoupeny pouze 2 položkami, vysoce rizikové již 29 položkami. Do kategorie vysokého
rizika byly přitom zařazeny převážně lokality s nedokončenou sanací nebo lokality
s dokončenou sanací, ale s přetrvávající vysokou zátěží pro povrchové vody. Kritériem pro
stanovení rizikovostí byly opět především primární údaje z databáze SEZEZ, upravené pouze
v ojedinělých případech zpracovatelem na základě údajů o zbytkových koncentracích po
ukončení sanačních prací. V úvahu přitom byla brána skutečnost, že většina kontaminantů
patří mezi látky ve vodním prostředí snadno migrující.
Těžebny nerostných surovin
Dobývací prostory těžené
V zájmovém území bylo identifikováno celkem 92 dobývacích prostorů vyhrazených ložisek
nerostných surovin stanovených obvodními báňskými úřady a evidovaných Českým báňským
úřadem. Z hlediska rizikovosti pro povrchové vody neobsahuje databáze Geofondu žádné
konkrétní údaje. Pro individuální hodnocení, které nebylo však v této fázi hodnocení vlivů
nebylo provedeno, je proto významné pouze umístění dobývacího prostoru, druh těžené
suroviny a objem suroviny.Z hlediska potenciálních rizikových složek pro vodu se převážně
jedná o nerozpuštěné látky a případně o nepolární extrahovatelné látky.
Zrušená ložiska (uzavřené těžebny)
V zájmovém území bylo zjištěno 336 zrušených ložisek nerostných surovin, které v minulosti
byly těženy. Z hlediska rizikovosti pro povrchové vody neobsahuje databáze Geofondu opět
žádné konkrétní údaje. Pro individuální hodnocení, které nebylo však v této fázi hodnocení
vlivů provedeno, je významné pouze umístění dobývacího prostoru ve vztahu k vodotečím a
drenážní bázi a především druh těžené suroviny. Z hlediska potenciálních rizikových složek
pro vodu se jedná o celé spektrum látek pocházejících jak ze suroviny (desítky prvků a
sloučenin), tak z obslužných činností (především nepolární extrahovatelné látky).
Poddolovaná území
Ve vztahu k potenciálnímu ovlivnění stavu povrchových vod mohou poddolovaná území
reprezentovat významný vliv. Pod pojmem poddolované území se rozumějí staré opuštěné
těžební lokality s četnými projevy důlní činnosti na povrchu terénu. Celkem bylo
identifikováno 503 objektů. Z hlediska rizikovosti pro povrchové vody neobsahuje databáze
Geofondu opět žádné konkrétní údaje. Přesto právě projevy důlní činnosti, plošně často velmi
rozsáhlé, probíhající obvykle pod hladinou podzemní vody, můžeme na základě analogie (viz
charakter důlních vod, charakter výluhů z hald a odkališť, apod.) považovat za signál velmi
závažného ohrožení stavu povrchových vod. Z hlediska potenciálních rizikových složek pro
vodu se jedná a opět o velmi široké spektrum látek pocházejících jak ze suroviny, tak
z hlušiny a případně z obslužných činností. S určitou dávkou zjednodušení lze říci, že jestliže
dřívější důlní činnost je doprovázena povrchovými projevy typu hald, zcela jistě je můžeme
považovat za obdobu uzavřených skládek či starých ekologických zátěží s rizikem v kategorii
97
vysoké až extrémní. Za ještě závažnější riziko lze považovat odtok důlních vod do vod
povrchových.
Shrnutí hodnocení vybraných typů užívání území je uvedeno v Tabulce A14b.
3.1.2. Posouzení dopadů významných vlivů na útvary povrchových vod
Význam a princip hodnocení dopadů
Hodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod je klíčovou analýzou procesu charakterizace.
Toto hodnocení je předpokladem pro identifikaci těch vodních útvarů, u kterých existuje
pravděpodobnost, že do roku 2015 nedosáhnou environmentálních cílů požadovaných
Směrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a rady ze dne 23.října 2000 ustavující rámec
pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále „Rámcová směrnice“) článkem 4. Na
zlepšení stavu v těchto vodních útvarech pak budou zaměřeny programy opatření (jejich
sestavení musí proběhnout do roku 2009).
Hodnocení dopadů se skládá ze dvou částí: jednak hodnocení dopadů a rizika nesplnění
environmentálních cílů v současnosti (rok 2003) a dále pak hodnocení dopadů a rizika
nesplnění environmentálních cílů do roku 2015 (zahrnujícící odhad stavu vod v roce 2015 na
základě informací o trendech vývoje hlavních hnacích sil a vlivů ovlivňujících stav vod).
Podstatou hodnocení rizika nesplnění environmentálních cílů v současnosti je porovnání stavu
vod s definicí environmentálních cílů (dobrého stavu vod). Pracovní definice dobrého stavu
byla vytvořena na celonárodní úrovni, zodpovědnou institucí je VÚV T.G.M. Praha (Pracovní
cíle dobrého stavu vodních útvarů povrchových a podzemních vod; verze 2.1, Praha červen
2004 – dále „Pracovní cíle“). Stav vod je charakterizován jako stav chemický a ekologický.
Při výběru ukazatelů chemického stavu se vycházelo z následujících materiálů: Rámcová
směrnice, Přílohy VIII, IX a X, Směrnice 76/464/EHS o znečišťování určitými nebezpečnými
látkami vypouštěnými do vodního prostředí Seznam I a II, závěry projektu VaV/650/3/00
Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR, ČHMÚ, (Rieder a kol., 2003) a
z programu na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť
nebezpečnými závadnými látkami, VÚV T.G.M. Praha a MŽP, (Mičaník a kol., 2004).
Ukazatele požadované Rámcovou směrnicí pro hodnocení ekologického stavu zahrnují složky
biologické, hydromorfologické, chemické a fyzikálně chemické. Klíčové jsou pro ekologický
stav složky biologické (vodní flóra, bentos, ryby), ostatní složky ekologického stavu mají pro
hodnocení funkci podpůrnou, neboť ovlivňují stav a strukturu biologických společenstev.
Vzhledem ke skutečnosti, že je v současné době k dispozici jen málo údajů o biologických
složkách a rovněž není dokončeno zpracování typově referenčních podmínek, je pracovní
definice dobrého ekologického stavu založena zejména na limitech složek podpůrných.
Celý proces hodnocení dopadů je poznamenán nedostatkem dat o stavu (data z monitoringu
vod). Je to jednak tím, že stávající monitorovací siť nepracuje s vodními útvary, a dále proto,
že v současnosti ještě neprobíhá rutinní monitoring všech biologických složek (ryby,
makrofyta, fytobentos, atp.). V současné době (do konce roku 2004) není možné doplnění
monitoringu nebo realizace rozsáhlých studií v terénu, tak aby bylo možno hodnocení dopadů
zpřesnit. Možným řešením je využití informací z analýzy vlivů (odběry, vypouštění,
morfologické úpravy na toku a regulace odtoku) a hodnocení dopadů a rizikovosti na jejich
základě, jde o tzv. nepřímé hodnocení. Hodnocení dopadů a rizikovosti je pak založeno na
kombinaci informací z přímého hodnocení (pracujícího s daty z monitoringu vod) a
zmíněného hodnocení nepřímého.
Finálním krokem hodnocení dopadů a rizikovosti je odhad dopadů a rizikovosti k roku 2015.
Pro toto hodnocení se užívá výstup z ekonomické analýzy „Prognóza trendů do roku 2015,
Základní scénář“ (dále „Základní scénář“), Maketa zprávy 2005 o charakterizaci oblastí
povodí ČR, verze 1.1.4. (dále Maketa), kapitola 4.2. Jde o odhad trendů vývoje klíčových
98
hnacích sil (populace, průmysl, zemědělství) a relevantních ekonomických proměnných, které
budou pravděpodobně působit na vlivy (vypouštění, odběry, hydromorfologické úpravy,
ostatní užívání vod) a tím pádem ovlivňovat stav vod. Vlastní hodnocení je založeno na
informacích o současném stavu, který pomocí znalosti trendů vývoje hnacích sil a vlivů je
„extrapolován“ do roku 2015 a je znovu posouzena možnost nedosažení environmentálních
cílů.
Popis postupu posouzení dopadů k roku 2003
Použitá data
Pro přímé hodnocení dopadů k roku 2003 byla pro chemický stav použita data z monitoringu
státní sítě sledování jakosti povrchových vod provozované Českým hydrometeorologickým
ústavem, data ze sítě sledování jakosti povrchových vod v dílčích a účelových profilech
provozované správcem povodí, tj. Povodí Labe, státní podnik a data ze sledování sítě
drobných vodních toků provozované Zemědělskou vodohospodářskou správou.
Pro hodnocení byla použita statistická data z období 1998 – 2003 (min., max., průměr,
medián, c90% ) a data z jednotlivých let 2002, 2003 (min., max., průměr, medián, c90% ). Na
základě dat z roku 2002 a 2003 byly posouzeny i trendy koncentrací jednotlivých
znečišťujících látek v povrchových vodách.
Pro přímé hodnocení dopadů k roku 2003 byla pro ekologický stav použita data z monitoringu
státní sítě sledování jakosti povrchových vod provozované Českým hydrometeorologickým
ústavem, data ze sítě sledování jakosti povrchových vod v dílčích a účelových profilech
provozované správcem povodí, tj. Povodí Labe, státní podnik a data ze sledování sítě
drobných vodních toků provozované Zemědělskou vodohospodářskou správou. Pro
hydromorfologii byly využity databáze Povodí Labe, státní podnik a data z tabulek
„Morfologických změn“, které byly sestaveny Povodím Labe, ZVHS a Lesy ČR v roce 2003.
Hydrologická data nebyla pro zpracování hodnocení dopadů k dispozici.
Pro relevantní ukazatele chemického stavu bylo ve všech vodních útvarech povrchových vod
zpracováno nepřímé hodnocení. Pro toto hodnocení byla využita následující data a podklady.
1) Zpracování výskytu znečišťujících látek uvedených v příloze VIII. Rámcové směrnice pro
vodní politiku v oblasti Horního a středního Labe – zpracovatel ČHMÚ, 31.3.2004.
2) Nebezpečné látky: Nepřímé hodnocení dopadů na vodní útvary povrchových vod pro
oblast Horní a střední Labe – zpracovatel VÚV T.G.M. Praha, srpen 2004.
3) Významné plošné zdroje znečištění; vstupy plošného znečištění do půdy v dílčích
povodích vodních útvarů pro jednotlivé látky (dusík, fosfor, pesticidy a atrazin)zpracovatel VÚV T.G.M. Praha.
4) Předběžné hodnoty charakteristiky Q355 v uzávěrových profilech vodních útvarů
povrchových vod poskytnuté ČHMÚ.
5) Pro hodnocení vlivů (nepřímé hodnocení) byla dále použita data z vodohospodářské
bilance, kterou vedou správci povodí na základě vyhlášky Ministerstva zemědělství č.
431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní
bilanci.
Hodnocení vlivů (nepřímé hodnocení)
Pro každý vodní útvar povrchových vod byla provedena sumární látková bilance všech
vypouštěných látek evidovaných u jednotlivých bodových zdrojů znečištění v roce 2003. Při
nepřímém hodnocení byl posuzován jak samotný výskyt dané látky, tak byla pro průtok Q355
v uzávěrovém profilu vodního útvaru vypočtena koncentrace dané látky v toku. Tato
vypočtená koncentrace byla posouzena buď s limity uvedenými v materiálu „Pracovní cíle“
(pokud byl pro danou látku limit stanoven), nebo s imisními limity Nařízení vlády o
99
ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých
oblastech č.61/2003 Sb., tabulka 1: Imisní standardy.
Dále byly ve všech vodních útvarech povrchových vod vypočteny sumární látkové odnosy
z bodových a plošných zdrojů znečištění. Při výpočtu bylo uvažováno s 50% podílem
bilančního přebytku dusíku na zemědělských plochách (byl použit princip předběžné
opatrnosti, posouzení nejnepříznivějšího stavu). Vypočtené koncentrace v uzávěrovém profilu
vodního útvaru byly posouzeny stejným způsobem jako u posouzení bodových zdrojů
znečištění. Také bylo provedeno posouzení vlivu plošného znečištění pro atrazin a pesticidy.
Při nepřímém hodnocení chemického stavu se v maximální míře vycházelo z výstupů práce
VÚV „Nepřímé hodnocení dopadů na vodní útvary povrchových vod pro oblast povodí
Horního a středního Labe“. Vě většině případů tedy bylo akceptováno celkové hodnocení
rizikovosti útvarů z hlediska vlivů provedené VÚV. Pokud jde o syntézu hodnocení vlivů
provedeného VÚV a vlivů z hlediska ostatních parametrů (nezohledněných v analýzách VÚV,
zejména N, atrazin), bylo hodnoceno, zda a do jaké míry tyto ostatní parametry ovlivní
výslednou rizikovost. Jak již bylo uvedeno výše, dílčí hodnocení vycházelo z vypočtených
látkových odnosů a finální syntéza pak byla založena na expertním odhadu.
V rámci nepřímého hodnocení ekologického stavu bylo provedeno hodnocení významných
hydromorfologických složek. Pro každý vodní útvar bylo vypočteno procento úpravy koryta a
dna toku, procento délky vzdutých úseků, procento odpojení říčních ramen a celkový počet
příčných překážek nad 1 m. Rovněž bylo provedeno hodnocení fosforu, založené na výpočtu
látkového odnosu za předpokladu 40 % podílu fosforu na zemědělských plochách (byl použit
princip předběžné opatrnosti, posouzení nejnepříznivějšího stavu).
Získané údaje byly porovnány s limity stanovenými v dokumentu „Pracovní cíle“. V případě,
že došlo k překročení limitu, byl daný vodní útvar pro hodnocený ukazatel považován za
rizikový a v případě, že nedošlo k překročení za nerizikový. Pouze u příčných překážek
z důvodu neúplnosti dat u toků 4. a 5. řádu podle Strahlera byl v případě nepřekročení limitu
vodní útvar považován za nejistý. Jako nejisté byly vodní útvary vyhodnoceny také pro
ukazatele hydrologické (maximální průtok v roce a minimální průtoky). Do doby
zpracovávání rizikovosti vodních útvarů nebyla pro toto hodnocení k dispozici potřebná data.
Na základě popsaných dílčích hodnocení hydromorfologických ukazatelů bylo možné provést
konečné vyhodnocení rizikovosti vodních útvarů z hlediska hydromorfologie jako jedné ze
skupiny ukazatelů ekologického stavu. Pokud byl překročen limit pouze ve skupině
hydromorfologických složek a nikoli v ostatních dvou (biologických a chemických a
fyzikálněchemických složkách) nebyl důvod prohlásit vodní útvar za rizikový. Tyto vodní
útvary byly znovu posouzeny a byla zvážena možnost jejich dodatečného zařazení mezi silně
ovlivněné vodní útvary. Ostatní vlivy (přímé a vlivy související s využitím území) nebyly pro
absenci vhodné metodiky v nepřímém hodnocení zohledněny.
Reprezentativnost současného monitoringu
U všech profilů sledování jakosti povrchových vod bylo provedeno prostorové vyhodnocení
reprezentativnosti dle metodiky uvedené v dokumentu „Pracovní cíle“.
Posouzení bylo provedeno následujícím způsobem:
Monitorovací profil by měl ležet blízko uzávěrového profilu vodního útvarů, nejlépe do
vzdálenosti 2–10 km (do vzdálenosti na dolní mezi rozsahu by měly ležet profily na menších
tocích 4. řádu podle Strahlera, naopak na horní mezi rozsahu mohou ležet profily na velkých
řekách 8. řádu podle Strahlera). V odůvodněných případech lze udělat výjimky, ale současně
musí být zohledněno následující kritérium. Mezi monitorovacím profilem a uzávěrovým
profilem vodního útvaru by neměl být lokalizován žádný významný vliv. Monitorovací profil
musí ležet na úseku toku stejného řádu podle Strahlera jaký má i uzávěrový profil vodního
útvaru. Pokud je v oblasti uzávěrového profilu lokalizováno více monitorovacích profilů je
100
pořadí důležitosti profilů následující: 1. profil ČHMÚ, 2. profil Povodí Labe, 3. profil ZVHS,
4. další účelové profily. Pořadí 2. až 4. se může změnit při posouzení rozsahu sledovaných
ukazatelů a četnosti sledování. Profily ČHMÚ jsou vzhledem k šíři sledovaných ukazatelů
vždy primární. Pokud některý z profilů není zastoupen je zvolen další v pořadí. V případech,
kdy dva nebo více profilů různých monitorovacích sítí leží na jednom úseku toku a jeden
z nich byl vyhodnocen jako reprezentativní a současně každý z profilů sleduje jiné spektrum
látek nebo ukazatelů, je možné takové profily posuzovat společně jako reprezentativní profily
pro daný vodní útvar.
Dále bylo provedeno hodnocení reprezentativnosti monitoringu z hlediska vlivů (vypouštění
nebezpečných látek, tj. chemického stavu). Profily státní sítě sledování jakosti povrchových
vod a profily Povodí Labe byly vyhodnoceny jako reprezentativní z hlediska monitoringu
vlivů. Státní síť sledování jakosti povrchových vod byla pro sledování nebezpečných látek
navržena tak, aby odrážela všechny významné vlivy a lze ji proto považovat za
reprezentativní.
Souhrnné informace o monitorovacích profilech uvádí tabulka A16. Umístění profilů
monitoringu vzhledem k vodním útvarům povrchových vod znázorňuje mapa A9.
Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení)
Hodnocení současného monitoringu (přímé posouzení) bylo provedeno porovnáním hodnot
mediánů jednotlivých ukazatelů měřených v monitorovacích profilech s navrženými limitními
hodnotami uvedenými v materiálu „Pracovní cíle“.
Hodnocení bylo provedeno ve dvou etapách a to hodnocení látek zvlášť nebezpečných
relevantních pro Českou republiku (A, B, C)a látek ostatních (D). Látky z první skupiny (A,
B, C) byly hodnoceny v každém vodním útvaru, ve kterém byly monitorovány a to jak
v profilech s reprezentativností 1 (dobrá reprezentativnost), tak s reprezentativností 3 (špatná
reprezentativnost). Hodnocení bylo provedeno pro každou monitorovanou látku zvlášť. Při
překročení limitu u látek skupiny A nebo B byl vodní útvar označen za rizikový. Při
překročení limitu látek skupiny C označených v dokumentu „Pracovní cíle“ bylo posouzeno
zda se jedná o zvýšené hodnoty vlivem přirozeného geogenního pozadí. V takovém případě
byl vodní útvar označen jako nejistý „M“. V případě překročení limitů vlivem vypouštění
nebezpečných látek byl vodní útvar označen jako rizikový „P“. Vody, které mají svůj původ
v krystalických horninách (severní a jihovýchodní část oblasti povodí Horního a středního
Labe) mají obecně vyšší obsahy kovů a radioaktivity a nižší pH, což koresponduje
s původním geochemickým složením hornin.
Dále byla posouzena rizikovost látek druhé skupiny D. Za rizikový byl označen takový vodní
útvar, kde minimálně dvě organické látky byly rizikové nebo byla riziková jedna organická
látka a kov nebo některá z forem dusíku.
Celkový výsledek hodnocení chemického stavu vodního útvaru je kombinací obou hodnocení
přičemž platí, že rozhoduje méně příznivý výsledek obou hodnocení.
Při posouzení pracovních cílů ekologického stavu byly posuzovány jednotlivé skupiny
ukazatelů ve vztahu k navrženým limitním hodnotám v materiálu „Pracovní cíle“. Samostatně
byly hodnoceny biologické složky zastoupené hodnotou saprobního index makrozoobentosu a
hodnotou chlorofylu-a. Dále byly posouzeny chemické a fyzikálně chemické složky (teplota.
KNK 4,5, P, rozpuštěný kyslík, BSK a Zn). Všechny ukazatele ve skupině byly porovnány
s předepsanou charakteristickou hodnotou v monitorovaném profilu a vyhodnoceno jejich
překročení. Pokud byl ve skupině překročen limit jednoho nebo více ukazatelů byla daná
složka jakosti označena za rizikovou. Pokud byla biologická nebo chemická nebo fyzikálně
chemická složka označena za rizikovou byl vodní útvar z hlediska ekologického stavu
označen za rizikový. V případě, že pro danou složku jakosti nebyla k dispozici reprezentativní
data nebo data nebyla vůbec byla složka označena za nejistou.
101
Shrnutí výsledků a komentář v členění podle jednotlivých látek/typů vlivů
Nedosažení dobrého stavu z hlediska chemického stavu bylo zaznamenáno pro kovy (skupina
C), zejména zinek, hliník, měď a arsen. Pro ostatních znečišťující látky (skupina D), byly
limity dobrého stavu překračovány nejčastěji v případě dusičnanů a 1,2,4,5-tetrachlorbenzenu.
V nepřímém hodnocení byla jako riziková identifikována vypouštění zejména z důvodu
nedosažení limitů dobrého stavu pro kadmium, rtuť, nikl, olovo (skupina A, B, C) a chrom,
měď a zinek (skupina C). Pokud jde o nedosažení limitů pro organické látky, nejčastějšími
případy byly fenol, 1,1,2-trichlorethen a 1,2-dichlorethan.
Pokud jde o hodnocení ukazatelů ekologického stavu, mezi složky, jejichž hodnocené
ukazatele nejčastěji nedosáhly dobrého stavu, patří zejména obecné fyzikálně chemické
parametry a hydromorfologické podmínky. Z obecných fyzikálně chemických ukazatelů šlo
hlavně o rozpuštěný kyslík a celkový fosfor. Pro složku hydromorfologických vlastností
nedosahovaly útvary dobrého stavu jak z důvodu morfologických úprav na toku tak i
z důvodu příčných překážek s výškou nad 1 m. Časté bylo rovněž nedosažení dobrého stavu
pro makrozoobentos.
Popis postupu posouzení dopadů k roku 2015
Jak již bylo zmíněno, základem pro hodnocení dopadů a rizikovosti k roku 2015 je mimo
informací o současném stavu také „Základní scénář“, jehož zpracovatelem byl podnik
Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. V „Základním scénáři“ byla pozornost zaměřena
zejména na následující hnací síly: domácnosti, zemědělství, průmysl, energetika, plavba a
vodní doprava, rekreační využití, rybí hospodářství, povodňová ochrana a správa vodních
toků. Na základě trendů vývoje uvedených hnacích sil, byly odhadnuty trendy vývoje
významných vlivů do roku 2015. Výsledky, zpracované ve třech variantách (pravděpodobná,
minimální a maximální) shrnují tabulky E6: Prognóza vývoje významných UZV a VHS
k roku 2015 v oblasti povodí a E7: Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni
oblasti povodí. Pro hodnocení rizikovosti k roku 2015 byly pro významné vlivy uvažovány
následující varianty:
Plošné zdroje znečištění: minimální varianta; trend neměnný (stabilní)
Bodové zdroje znečištění, komunální vypouštění: maximální varianta; trend klesající
Bodové zdroje znečištění, průmyslové vypouštění: minimální varianta; trend neměnný
(stabilní)
Hydromorfologické vlivy: minimální varianta; trend neměnný (stabilní).
Odběry povrchových vod: pravděpodobná varianta; trend mírný pokles
Detaily k jednotlivým trendům jsou součástí kapitoly 4.2. „Makety zprávy“.
Z výše uvedeného je zřejmé, že byl ve velké míře uplatněn „princip předběžné opatrnosti“.
V případech kdy se do odhadu trendu vývoje vlivu promítala celá řada faktorů, jejichž vztah
nebyl dostatečně formulován, byla zvolena varianta minimální, tj. pesimistická (nejhorší).
Postup hodnocení dopadů a rizikovosti k roku 2015 byl proveden následujícím způsobem: pro
složky, u nichž se předpokládalo, že se jejich stav z důvodu stabilních vlivů nebude do roku
2015 měnit, je rizikovost v současnosti rovna rizikovosti k roku 2015. Pro složky, u nichž je
uvažován nenulový trend vývoje, byly míry změn, konkrétně míry snížení zatížení
znečišťujícími látkami z komunálních ČOV vzaty v úvahu při nepřímém hodnocení
rizikovosti.
Pokud jde o další hodnocení a úlohu základního scénáře v něm, je třeba se zaměřit nikoli na
exogení proměnné, u kterých je hodnocení jejich průmětu do trendů vývoje významných
vlivů značně obtížné, ale na již realizovaná či plánovaná opatření související s významnými
vlivy (akční programy implementace nitrátové směrnice, programy na snížení znečištění
102
povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými
látkami, revitalizační programy regionálního a lokálního charakteru, atp.).
Detailní přehled hodnocení dopadů k roku 2015 uvádí tabulka
A17a (DM:UPV_RISKSL_LA).
Tabulka A15a: Pracovní cíle – chemický stav
Tabulka A15b: Pracovní cíle – ekologický stav
Tabulka A16: Monitoring jakosti povrchových vod – souhrn pro jednotlivé ukazatele
Mapa A9: Monitoring jakosti povrchových vod
3.1.3.Určení rizikových útvarů povrchových vod
Shrnutí výsledků a komentář
Podle postupu naznačeného v kapitole 3.1.2 byla provedena syntéza dílčích hodnocení
parametrů chemického a ekologického stavu. Útvary povrchových vod byly zařazeny do dvou
skupin, nerizikové a rizikové. Na základě uvedené syntézy bylo z celkového počtu 214 útvarů
povrchových vod v oblasti povodí Horního a středního Labe vyhodnoceno z hlediska
ekologického stavu 70 vodních útvarů nerizikových a 144 rizikových. Z hlediska stavu
chemického bylo vyhodnoceno 144 nerizikových a 70 rizikových útvarů povrchových vod.
V celkovém hodnocení vodních útvarů bylo 62 vodních útvarů klasifikováno jako
nerizikových a 152 jako rizikových, z toho je 62 nerizikových vodních útvarů s nízkou mírou
spolehlivosti, 47 rizikových s vysokou mírou spolehlivosti, 42 rizikových se střední mírou
spolehlivosti a 63 rizikových s nízkou mírou spolehlivosti. Celková spolehlivost hodnocení
byla odvozena na základě spolehlivosti dílčích hodnocení ekologického a chemického stavu
následujícím způsobem:
•
míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu střední a míra spolehlivosti hodnocení chemického
stavu nízká => celková míra spolehlivosti hodnocení nízká
103
•
míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu nízká a míra spolehlivosti hodnocení chemického
stavu vysoká => celková míra spolehlivosti hodnocení vysoká
•
míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu nízká a míra spolehlivosti hodnocení chemického
stavu nízká => celková míra spolehlivosti hodnocení nízká
•
míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu vysoká a míra spolehlivosti hodnocení chemického
stavu nízká => celková míra spolehlivosti hodnocení střední
•
míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu střední a míra spolehlivosti hodnocení chemického
stavu vysoká => celková míra spolehlivosti hodnocení vysoká
Hodnocení rizikovosti z hlediska chemického a ekologického stavu shrnuje tabulka
A17b (DM:UPV_RISK_LA) a mapy A10a, A10b a A10c.
Obrázek A10a: Rizikovost z hlediska ekologického stavu
104
Obrázek A10b: Rizikovost z hlediska chemického stavu
Obrázek A10c: Míra spolehlivosti vyhodnocení
105
3.1.4.Nejistoty a chybějící data
Reprezentativnost a věrohodnost použitých dat a obecné doporučení pro další hodnocení
Z postupu hodnocení dopadů a rizikovosti vyplývá, že byly použity dva „typy“ dat. Jednak
data z monitorungu a jednak data o vlivech (pro nepřímé hodnocení).
Data z monitoringu správce povodí jsou zpracovávána ve vlastních laboratořích státního
podniku v Hradci Králové a Děčíně. Laboratoře jsou držiteli Osvědčení o akreditaci č.
238/2003 (zkušební laboratoř č. 1264 v Hradci Králové), resp. č. 466/2001 (zkušební
laboratoř č.1264.2 v Děčíně). Osvědčení vydal Český institut pro akreditaci, o.p.s. na základě
posouzení splnění akreditačních kritérií podle ČSN EN ISO/IEC 17025 a po zjištění, že
zkušební laboratoře jsou odborně způsobilé objektivně a nezávisle vykonávat činnosti
uvedené v rozsahu předmětu akreditace. Tím, že laboratoře vyhovují ČSN EN ISO/IEC 17025
jsou svou činností též ve shodě s ČSN ISO 9001 (laboratoř v Hradci Králové), resp. ve shodě
s ČSN ISO 9002 (laboratoř v Děčíně). Data z monitoringu státní sítě sledování jakosti
povrchových vod (ČHMÚ) a data z monitoringu Zemědělské vodohospodářské správy jsou
zpracovávána subdodavateli, kteří jsou vybráni na základě výsledků veřejných soutěží.
Jednou ze základních podmínek vypisovaných soutěží, kterou musí uchazeči bezpodmínečně
splnit, je vlastnictví Osvědčení o akreditaci (ČIA), event. Osvědčení o správné činnosti
laboratoře (ASLAB). Splněním této podmínky je zajištěna věrohodnost dat zpracovávaných
subdodavateli pro výše uvedené monitorovací sítě. Četnost odběrů dat v jednotlivých
monitorovacích profilech je stanovována správci příslušné monitorovací sítě. Na základě
posouzení prostorové reprezentativnosti profilů v útvarech (dle „Pracovních cílů“) lze obecně
konstatovat, že četnost odběrů je odpovídající vyhodnocenému stupni reprezentativnosti
monitorovacích profilů.
Data o vlivech byla získána z různých zdrojů zahrnujících např. evidenci uživatelů vod
spravovanou státním podnikem Povodí Labe. Registr průmyslových zdrojů znečištění (VÚV
T.G.M. Praha), vstupy nutrientů, síry a pesticidů ze zdrojů plošného znečištění do půdy
v dílčích povodích vodních útvarů, vypočtené na základě dat z ČSÚ, ČHMÚ atd. Pokud jde o
evidenci uživatelů vod, její naplňování je upraveno příslušnou vyhláškou (č.431/2001 Sb.) a
tudíž existuje předpoklad věrohodnosti předávaných dat. V případě ostatních zmíněných
zdrojů dat se k věrohodnosti nelze vyjádřit, protože zpracovatel charakteristik měl k dispozici
zpracovaná a nikoli primární data a neměl k dispozici informace o jejich věrohodnosti.
Obecně však lze říci, že při hodnocení dopadů a rizikovosti bude mít vždy klíčovou roli
monitoring a data o vlivech roli podpůrnou. Neznamená to však, že nepřímé hodnocení po
roce 2004 úplně vymizí. Naopak úloha nepřímého hodnocení dopadů bude spočívat v podpoře
návrhů jednotlivých opatření, zaměřených na eliminaci či snížení dopadu významných vlivů a
následné dosažení dobrého stavu vod. Z uvedeného důvodu musí další hodnocení po roce
2004 řešit nejen návrh příslušných monitorovacích programů, ale také zpřesňování metodik
nepřímého hodnocení dopadů, založené na znalosti vztahu „příčina-následek“ neboli „vlivdopad“. Toto platí nejen o „běžných vlivech“ jako jsou např. Plošné a bodové zdroje znečištění a
odběry, ale také o vlivech ostatních a vlivech souvisejících s využitím území.
Chybějící data
Pokud jde o hodnocení dopadů a rizikovosti z hlediska pracovních cílů, nedostatkem dat bylo
„postiženo“ zejména hodnocení ekologického stavu. V době zpracování analýzy dopadů
nebyla k dispozici data hydrologických poměrů (maximální průtok v roce, minimální průtoky,
neovlivněné průtoky Q330 a Q1) a údaje o počtech příčných překážek s výškou nižší než 1m.
V hodnocení úplně chyběla data pro složku ryby a makrofyta. Z porovnání hustoty sítě
monitorovacích profilů a uzávěrových profilů útvarů povrchových vod je zřejmé, že některé
z útvarů nebyly monitorovány vůbec a v takových případech chyběla data nutná pro
hodnocení rizikovosti. Dostatečné pokrytí oblasti povodí monitorovacími profily musí zajistit
plánované programy situačního a provozního monitoringu.
106
3.1.5. Doporučení pro situační monitoring
Obecné zásady
„Rámcové směrnice“ v článku 8 požaduje, aby všechny členské státy zřídily do roku 2006
monitorovací programy na sledování stavu vod za účelem zajištění souvislého a úplného
přehledu o stavu vod v každé oblasti povodí. Na základě charakteristik a zhodnocení dopadů
na útvary povrchových vod zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu oblasti povodí
situační monitorovací program a provozní monitorovací program. V případě potřeby je možné
rovněž zavést průzkumný monitorovací program. Účelem situačního monitoringu je doplnění,
zpřesnění a potvrzení hodnocení dopadů a určení rizikových útvarů povrchových vod. Tyto
programy slouží také jako podklad pro návrh budoucích monitorovacích programů, pro
hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek a změn způsobených lidskou činností.
Rámcové požadavky na výběr monitorovacích míst a výběr kvalitativních složek uvádí
„Rámcové směrnice“ v Příloze V.
Obecná doporučení a zásady pro situační monitoring by měly být zpracovány na národní
úrovni institucemi, které jsou za monitoring stavu vod zodpovědné (zejména ČHMÚ). Na
základě obecných doporučení a zásad pak správci povodí ve spolupráci s příslušnými
centrálními institucemi navrhnou programy situačního monitoringu. Situační (ale i provozní)
monitoring by měl v maximální míře stavět na stávajících monitorovacích programech.
Obecná doporučení by měla zahrnovat kriteria pro výběr reprezentativních profilů pro situační
monitoring, sloužící jednak pro doplnění a verifikaci analýzy dopadů a určení rizikových
útvarů a jednak pro sledování dlouhodobých trendů přírodních podmínek a dopadů
antropogenních činností. Lze očekávat, že v rámci stávajících monitorovacích programů dojde
v důsledku požadavků „Rámcové směrnice“ k rozšíření škály monitorovaných parametrů
(např. o biologické složky) nebo v případě potřeby i k zavedení nových monitorovacích
profilů. K takovýmto změnám by však mělo docházet jen ve skutečně relevantních případech,
jako je např. požadavek monitorovat biologické složky nebo nutnost monitorovat nově
zjištěný vliv. Obecnou prioritou při návrhu monitorovacích programů by mělo být dostatečné
„pokrytí“ významných vlivů v oblasti povodí a nikoli „pouhé“ (a také nákladnější) zajištění
monitoringu v uzávěrovém profilu každého rizikového útvaru povrchových vod. Tento
přístup je zmíněn nejen v dokumentu „Pokyn pro Monitoring, Společné implementační
strategie pro Rámcovou směrnici“, ale vyplývá logicky i z vlastního procesu plánování,
zejména programů opatření, které jsou zaměřeny na eliminaci dopadů významných vlivů.
Mimo výběru reprezetativních monitorovacích profilů a monitorovaných složek bude klíčový
výběr monitorovacích metod. Vzhledem ke značné ekonomické náročnosti monitorovacích
programů roste význam tzv. „cost-effective“ screeningových metod. Tyto metody mohou
sloužit jak v situačním tak i v provozním monitoringu jako metody doplňkové (doplňují
„konvenční“ metody monitoringu).
Podnik Povodí Labe, státní podnik je zapojen do projektu SWIFT WFD (Screening methods
for Water data InFormaTion in support of the implementation of the Water Framework
Directive; EU R&D project SSPI-CT-2003-502492; www.swift-wfd.com). Náplní projektu je
vývoj rychlých a ekonomicky nenáročných screeningových metod a jejich využití v situačním
a provozním monitoringu. Doporučujeme aby výsledky uvedeného projektu byly zohledněny
při návrhu situačního a provozního monitoringu.
Konkrétní doporučení na základě analýzy vlivů a dopadů
Situační monitoring by měl jednak potvrdit či vyvrátit zařazení útvarů povrchových vod mezi
rizikové a jednak snížit míru nejistoty tohoto zařazení. Situační monitoring musí být hlavně
zaměřen na útvary rizikové s nízkou nebo střední mírou spolehlivosti. Z tabulek uvedených
v příloze, které detailně znázorňují proces hodnocení je zřejmé, že další hodnocení (zahrnující
situační monitoring) bude třeba zaměřit na:
107
1. monitoring za účelem zjištění přirozeného geogenního pozadí vybraných typů vodních
útvarů
2. doplnění monitorovaných parametrů o relevantní parametry chemického stavu (organické
látky), jejichž monitoring je požadován v přílohách „Rámcové směrnice“ nebo je nutný
z důvodu zjištění informací o dopadech významných vlivů (bodové zdroje znečištění,
difúzní zdroje znečištění, ostatní vlivy)
3. doplnění monitorovaných parametrů o indikativní biologické složky (znalost referenčních
podmínek a návrh metodik stanovení jednotlivých složek je pro návrh biomonitoringu
nezbytný, nutno zpracovat na národní úrovni)
4. doplnění informací o příčných překážkách (výška 0,3 až 1 m), morfologických úpravách a
stavu břehových porostů
5. monitoring v matricích sedimenty, plaveniny a v živých organismech
6. komplexní přístup k návrhu monitorovacích programů pro sledování jakosti povrchových a
podzemních vod a zajištění jejich provázanosti
Monitoring povrchové vody nelze oddělit od monitoringu podzemní vody, neboť obě složky
oběhu vody jsou vzájemně propojené hydraulickými vztahy a tvoří jednotný zdroj vody.
Jakékoli užívání podzemní vody ovlivňuje povrchové vody a naopak. Veškeré
vodohospodářské aktivity musí být postaveny na poznání, že povrchové i podzemní vody jsou
jen dvě podoby téhož integrovaného zdroje.
3.2. Podzemní vody
3.2.1. Vlivy na útvary podzemních vod
3.2.1.1. Plošné zdroje znečištění
Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly
v rámci charakterizace oblastí povodí vybrány tyto skupiny látek: dusík, síra, pesticidy, eroze
a fosfor. Z hlediska typů plošného znečištění se jedná o atmosférickou depozici (síra a dusík),
zemědělství (dusík a pesticidy) a samostatně eroze (eroze, fosfor). Významné vlivy na útvary
povrchových vod byly hodnoceny formou zátěží, tj. průměrnými specifickými hodnotami. U
síry, dusíku a pesticidů byly zpracovány vstupy jednotlivých látek do půdy (s rozlišením na
atmosférickou depozici a zemědělství v případě síry a dusíku) a jejich vyhodnocení na útvary
podzemních vod. Vstupy plošného hodnocení nebyly zpracovány pro hlubinné útvary (4710 –
4740).
Pro dusík ze zemědělského znečištění byla využita data Českého statistického úřadu z roku
1999, kdy byla naposledy vykazována data na bývalé okresy (v současné době již jen na
kraje). Pro hodnocení vstupů dusíku byla započítána data o produkci statkových hnojiv a o
fixaci dusíku. Souhrnný údaj o těchto vstupech dusíku v kg na okres byl rozpočítán v poměru
85 : 15 na plochu orné půdy a ostatní zemědělské půdy v okrese. Tím byl získán údaj o
specifickém vstupu na typ zemědělské půdy na hektar. Geografickou analýzou lze pak sečíst
celkový vstup dusíku ze zemědělství na plochu útvaru podzemních vod a podle plochy
zemědělské půdy v útvaru zjistit specifickou zátěž dusíku na zemědělskou půdu v útvaru a na
celkovou plochu útvaru podzemních vod.
Pro pesticidy byl použit obdobný postup – i zde jsou udávána data o spotřebě prostředků pro
ochranu rostlin Státní rostlinolékařskou správou v kg na okres za rok. Pro hodnocení byla
108
použita data za rok 2002. Pro výpočet zátěží byl použit jednak součet všech vykazovaných
pesticidů a jednak atrazin. I zde jsou uváděny pro jednotlivé útvary dvě specifické hodnoty –
na aplikovanou zemědělskou půdu a na celkovou plochu půdy útvaru.
Pro zátěž síry a dusíku z atmosférické depozice byla jako základ využita prostorově
vyhodnocená data o mokré depozici z ČHMÚ z roku 2001. Protože se však ukázalo, že
rozdíly mezi mokrou a suchou depozicí jsou v lesích velmi významné a do roku 2015 se bude
jejich rozdíl významněji prohlubovat, byly hodnoty v lesích navýšeny na úroveň suché
depozice. Výsledkem jsou opět specifické zátěže na hektar plochy útvaru podzemních vod.
Protože dusík vstupuje do půdy jak ze zemědělství, tak z atmosférické depozice, byla zároveň
vyhodnocena celková zátěž dusíku. Celková zátěž je udávána v kg na hektar plochy útvaru a
vzhledem k tomu, že dusík ze zemědělství vstupuje jen na zemědělskou půdu, kdežto dusík
z depozice na celou plochu útvaru, není celková zátěž rovna součtu obou zátěží.
(pesticidy).
109
Tabulka A18a: Vstupy plošného znečištění do půdy – dusík z atmosférické depozice
ID
Název útvaru
útvaru
1110 Kvartérní sedimenty Orlice
1120 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice
1130 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky
1140 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec
1150 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady
1160 Kvartérní sedimenty Urbanické brány
1170 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru
1410 Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny
1420 Kvartér Žitavské pánve
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4310
4320
4330
4340
4350
Celk. zátěž N z
atmosfér.
depozice na
útvar [kg/rok]
345 845
165 610
121 939
227 273
159 338
55 316
282 204
15 986
20 749
Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku
Polická pánev
Králický prolom - sever
Chrudimská křída
Velimská křída
138 564
520 986
65 659
648 709
877 815
607 270
320 361
763 191
386 548
2 049 750
116 983
817 505
73 593
40 451
318 407
350 508
110
Procento
Spec. zátěž N z
plochy, na
atmosfér.
Spec. zátěž N z
které je N
depozice na
atmosfér.
z atmosfér.
plochu, kde je depozice na celý
depozice
spočten
útvar
spočten
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
100
30,16
30,16
100
19,82
19,82
100
19,08
19,08
100
16,98
16,98
100
18,72
18,72
100
13,75
13,75
100
20,46
20,46
100
14,72
14,72
91
12,30
11,16
85
92
85
100
100
100
100
100
100
100
97
100
100
100
100
100
13,03
24,95
19,76
25,66
20,70
34,61
24,37
18,11
21,59
23,51
19,66
15,40
16,74
14,07
12,17
12,27
11,03
22,90
16,84
25,66
20,70
34,61
24,37
18,11
21,53
23,51
19,07
15,40
16,74
14,07
12,17
12,27
ID
Název útvaru
útvaru
4360 Labská křída
4410 Jizerská křída pravobřežní
4420 Jizerská křída - coniak
4430 Jizerská křída levobřežní
4510 Pražská křída
4521 Křída Košáteckého potoka
5151 Podkrkonošská pánev - sever
5152 Podkrkonošská pánev na Metuji
5211 Poorlická brázda -severozápadní část
6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory
6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše
6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská
Celk. zátěž N z
atmosfér.
depozice na
útvar [kg/rok]
5 740 386
1 275 889
312 674
1 654 477
830 550
560 992
1 594 932
122 297
257 113
206 707
221 232
1 263 632
2 283 028
1 447 298
1 432 235
6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory
1 623 553
111
Procento
Spec. zátěž N z
plochy, na
atmosfér.
Spec. zátěž N z
které je N
depozice na
atmosfér.
z atmosfér.
plochu, kde je depozice na celý
depozice
spočten
útvar
spočten
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
100
20,41
20,41
100
18,59
18,59
100
20,60
20,60
100
18,27
18,27
100
13,57
13,57
100
16,57
16,59
100
18,13
18,13
95
22,12
21,07
83
22,19
18,40
81
15,43
12,50
100
29,97
29,97
94
19,19
18,02
96
26,80
25,61
93
27,12
25,14
100
17,33
17,33
100
20,84
20,84
Tabulka A18b: Vstupy plošného znečištění do půdy – dusík ze zemědělství
ID
útvaru
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4310
4320
4330
4340
Název útvaru
Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny
Kvartér Žitavské pánve
Polická pánev
Chrudimská křída
Celk. zátěž
Procento
Spec. zátěž N ze Spec. zátěž N ze
dusíkem ze
plochy, na zem. na plochu, zem. na celý
zem. na útvar které je N ze kde je aplikován
útvar
[kg/rok]
zem. aplikován
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
221 649
39,3
49,14
19,33
274 920
65,5
50,25
32,90
232 261
72,2
50,32
36,34
435 098
66,3
49,03
32,50
239 503
59,8
47,04
28,13
179 900
88,9
50,31
44,72
323 932
53,3
44,05
23,49
37 176
79,1
43,27
34,22
55 819
70,7
42,49
30,04
351 836
67,0
41,81
28,00
541 390
53,6
44,36
23,79
133 867
70,6
48,63
34,34
875 137
75,2
46,01
34,61
1 845 542
76,7
56,76
43,51
511 784
49,6
58,76
29,17
319 318
49,6
48,94
24,30
1 623 552
75,7
50,90
38,53
758 537
73,7
57,34
42,25
3 562 262
73,6
55,54
40,86
254 895
68,7
60,50
41,56
2 079 828
80,9
48,42
39,19
146 402
68,2
48,85
33,31
127 311
93,0
47,61
44,29
1 021 481
85,6
45,64
39,05
112
ID
útvaru
4350
4360
4410
4420
4430
4510
4521
5151
5152
5161
5162
5211
6413
6414
6420
6531
6532
Název útvaru
Velimská křída
Labská křída
Jizerská křída pravobřežní
Jizerská křída - coniak
Jizerská křída levobřežní
Pražská křída
Křída Košáteckého potoka
Podkrkonošská pánev - sever
Podkrkonošská pánev na Metuji
Poorlická brázda -severozápadní část
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše
Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská
Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory
Celk. zátěž
Procento
Spec. zátěž N ze Spec. zátěž N ze
dusíkem ze
plochy, na zem. na plochu, zem. na celý
zem. na útvar které je N ze kde je aplikován
útvar
[kg/rok]
zem. aplikován
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
957 296
80,1
41,83
33,51
9 603 280
70,6
48,35
34,15
1 924 575
63,4
44,19
28,04
412 111
54,5
49,77
27,15
2 859 360
66,6
47,41
31,58
1 611 165
78,8
33,40
26,32
973 895
73,8
39,05
28,80
2 784 951
63,9
49,55
31,66
162 383
65,6
42,66
27,97
307 965
52,4
42,05
22,04
495 820
64
46,86
29,99
237 868
62,3
51,71
32,22
1 260 234
46,0
39,10
17,97
945 533
29,7
35,74
10,61
1 414 064
46,4
52,96
24,56
2 781 689
73,6
45,73
33,67
1 958 591
55,0
45,69
25,14
113
Tabulka A18c: Vstupy plošného znečištění do půdy – dusík celkový (atmosférická depozice + zemědělství)
ID
útvaru
Název útvaru
Procento
Spec. zátěž celk.
Celk. zátěž
plochy, na N na plochu, kde Spec. zátěž celk.
je spočten
celk. N na které je celk. N
N na celý útvar
útvar [kg/rok]
spočten
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
567 494
100
49,50
49,50
440 530
354 199
662 371
100
100
100
52,72
55,42
49,47
52,72
55,42
49,47
398 841
235 215
100
100
46,85
58,47
46,85
58,47
606 136
53 162
76 568
490 400
1 062 377
199 526
1 523 846
2 723 357
1 119 053
639 679
2 386 743
1 145 085
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
43,95
48,94
41,20
39,03
46,69
51,18
60,27
64,21
63,78
48,67
56,65
63,78
43,95
48,94
41,20
39,03
46,69
51,18
60,27
64,21
63,78
48,67
56,65
63,78
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
Polická pánev
114
ID
útvaru
4270
4291
4310
4320
4330
4340
4350
4360
4410
4420
4430
4510
4521
5151
5152
5161
5162
5211
6413
6414
6420
6531
6532
Název útvaru
Chrudimská křída
Velimská křída
Labská křída
Pražská křída
Procento
Spec. zátěž celk.
Celk. zátěž
plochy, na N na plochu, kde Spec. zátěž celk.
je spočten
celk. N na které je celk. N
N na celý útvar
útvar [kg/rok]
spočten
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
5 612 012
100
64,38
64,38
371 879
100
60,64
60,64
2 897 332
100
54,59
54,59
219 994
100
50,05
50,05
167 763
100
58,37
58,37
1 339 888
100
51,23
51,23
1 307 803
100
45,78
45,78
15 343 666
100
54,56
54,56
3 200 463
100
46,62
46,62
724 785
100
47,75
47,75
4 513 837
100
49,85
49,85
2 441 715
100
39,89
39,89
1 534 887
100
45,40
45,40
4 379 883
100
49,55
49,55
284 680
100
49,04
49,04
565 078
100
40,44
40,44
702 528
100
42,49
42,49
459 100
100
62,19
62,19
2 523 867
100
35,98
35,98
3 228 562
100
36,22
36,22
2 861 362
100
49,70
49,70
4 213 924
100
51,00
51,00
3 582 143
100
45,97
45,97
115
Tabulka A18d: Vstupy plošného znečištění do půdy – pesticidy ze zemědělství
ID
útvaru
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
Název útvaru
Polická pánev
Celk. zátěž
pesticidy na
útvar [kg/rok]
3 168
4 791
4 475
6 356
5 320
4 270
6 997
319
469
2 903
7 681
1 511
20 579
32 141
9 832
116
Procento
Spec. zátěž
plochy, na
pesticidy na
které jsou plochu, kde jsou
pesticidy
aplikovány
aplikovány
[kg/ha/rok]
18,4
1,50
40,7
1,41
57,9
1,21
39,3
1,21
41,1
1,52
59,7
1,78
43,9
1,15
61,1
0,48
52,6
0,48
48,1
0,48
38,3
0,88
58,7
0,66
61,3
1,33
67,3
1,13
39,6
1,42
Spec. zátěž
pesticidy na
celý útvar
[kg/ha/rok]
0,28
0,57
0,70
0,47
0,62
1,06
0,51
0,29
0,25
0,23
0,34
0,39
0,81
0,76
0,56
ID
útvaru
4240
4250
4261
4270
4291
4310
4320
4330
4340
4350
4360
4410
4420
4430
4510
4521
5151
5152
5161
5162
5211
6413
6414
6420
6531
6532
Název útvaru
Chrudimská křída
Velimská křída
Labská křída
Pražská křída
Celk. zátěž
pesticidy na
útvar [kg/rok]
3 795
41 956
13 529
66 317
5 313
49 943
2 375
2 400
42 409
32 595
257 590
51 732
8 338
82 611
49 251
31 827
26 925
1 993
2 097
8 695
2 618
10 031
5 185
22 012
85 101
41 869
117
Procento
Spec. zátěž
plochy, na
pesticidy na
které jsou plochu, kde jsou
pesticidy
aplikovány
aplikovány
[kg/ha/rok]
39,0
0,74
65,5
1,52
55,2
1,37
63,5
1,20
59,3
1,46
69,6
1,35
46,8
1,15
69,6
1,20
77,0
2,10
70,9
1,61
60,1
1,53
49,1
1,54
34,2
1,61
54,9
1,66
66,1
1,22
67,4
1,40
44,0
0,70
38,1
0,90
29,3
0,51
57,2
0,92
24,3
1,46
30,0
0,48
12,9
0,45
31,4
1,22
61,1
1,69
39,3
1,37
Spec. zátěž
pesticidy na
celý útvar
[kg/ha/rok]
0,29
1,00
0,75
0,76
0,87
0,94
0,54
0,84
1,62
1,14
0,92
0,75
0,55
0,91
0,80
0,94
0,31
0,34
0,15
0,53
0,35
0,14
0,06
0,38
1,03
0,54
Tabulka A18e: Vstupy plošného znečištění do půdy – atrazin ze zemědělství
ID
útvaru
Název útvaru
1410 Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny
1430 Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku
Specifická zátěž
Procento
atrazinem na Specifická zátěž
Celk. zátěž
plochu, kde je
plochy, na
atrazinem na
atrazinem na které je atrazin
aplikován
celý útvar
útvar [kg/rok]
aplikován
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
0,043
0,008
91
18,4
226
40,7
0,067
0,027
251
57,9
0,068
0,039
0,070
0,027
366
39,3
181
41,1
0,052
0,021
0,060
0,036
143
59,7
0,047
0,020
282
43,9
0,020
0,012
13
61,1
0,020
0,011
20
52,6
0,020
0,010
121
48,1
0,021
0,008
181
38,3
118
ID
útvaru
Název útvaru
4210 Hronovsko-poříčská křída
4221 Podorlická křída na Úpě a Metuji
4222 Podorlická křída na Orlici
4231 Ústecká synklinála na Orlici
4240 Královédvorská synklinála
4250 Hořicko - miletínská křída
4261 Kyšperská synklinála na Orlici
4270 Vysokomýtská synklinála
4291 Králický prolom - sever
4310 Chrudimská křída
4320 Dlouhá mez - jižní část
4330 Dlouhá mez - severní část
4340 Čáslavská křída
4350 Velimská křída
4420 Jizerská křída - coniak
5151 Podkrkonošská pánev - sever
5211 Poorlická brázda -severozápadní část
6413 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory
6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše
Procento
Celk. zátěž
plochu, kde je
plochy, na
atrazinem na
aplikován
celý útvar
útvar [kg/rok]
aplikován
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
0,026
0,015
59
58,7
0,021
0,012
309
59,5
0,021
0,014
589
67,3
0,021
0,008
145
39,6
0,030
0,011
148
37,6
0,042
0,027
1 131
64,7
0,020
0,011
198
55,1
0,026
0,016
1 433
63,3
0,020
0,012
73
59,3
0,047
0,032
1 705
69,1
0,057
0,027
117
46,8
0,062
0,043
124
69,6
0,056
0,042
1 087
74
0,050
0,034
957
67,1
0,054
0,032
9 041
59,7
0,033
0,016
1 092
48,2
0,045
0,014
217
31,9
0,043
0,023
2 085
54,1
0,024
0,016
973
65,3
0,023
0,015
512
66,7
0,038
0,017
1 484
43,9
0,020
0,008
45
38,1
0,029
0,009
118
29,3
0,020
0,011
189
57,2
36
24,3
0,020
0,005
419
30
0,020
0,006
362
12,9
0,032
0,004
119
ID
útvaru
Název útvaru
6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská
6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část Železné hory
Procento
Celk. zátěž
plochu, kde je
plochy, na
atrazinem na
aplikován
celý útvar
útvar [kg/rok]
aplikován
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
0,020
0,006
362
31,4
2 918
60,4
0,059
0,035
0,037
0,014
1 125
39,1
Tabulka A18f: Vstupy plošného znečištění do půdy – síra z atmosférické depozice
ID
útvaru
Název útvaru
Procento
Spec. zátěž S na
Celk. zátěž
plochy, na
plochu, kde je Spec. zátěž S na
sírou na útvar které je síra
spočtena
celý útvar
spočtena
[kg/ha/rok]
[kg/rok]
[kg/ha/rok]
155 483
100
13,56
13,56
106 796
100
12,78
12,78
82 045
100
12,84
12,84
120
ID
útvaru
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4310
4320
4330
4340
4350
4360
4410
4420
4430
4510
4521
5151
Název útvaru
Polická pánev
Chrudimská křída
Velimská křída
Labská křída
Pražská křída
Procento
Spec. zátěž S na
Celk. zátěž
plochy, na
spočtena
celý útvar
[kg/rok]
spočtena
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
200 804
100
15,00
15,00
142 569
100
16,75
16,75
46 066
100
11,45
11,45
215 621
100
15,64
15,64
14 411
100
13,27
13,27
18 921
100
11,21
11,21
143 204
100
13,46
13,46
288 045
100
13,79
13,79
40 349
100
12,14
12,14
261 994
100
10,36
10,36
472 696
100
11,14
11,14
285 827
100
16,29
16,29
200 859
100
15,28
15,28
484 154
100
11,49
11,49
238 577
100
13,33
13,33
1 129 561
100
12,96
12,96
87 912
100
14,77
14,77
684 261
100
12,89
12,89
73 321
100
16,68
16,68
51 435
100
17,89
17,89
342 599
100
13,10
13,10
359 257
100
12,57
12,57
3 724 926
100
13,25
13,25
931 161
100
13,56
13,56
204 461
100
13,47
13,47
1 146 433
100
12,66
12,66
1 378 671
100
11,26
11,26
445 217
100
13,15
13,15
3 540 744
100
20,14
20,14
121
ID
útvaru
5152
5161
5162
5211
6413
6414
6420
6531
6532
Název útvaru
Procento
Spec. zátěž S na
Celk. zátěž
plochy, na
spočtena
celý útvar
[kg/rok]
spočtena
[kg/ha/rok]
[kg/ha/rok]
70 547
100
12,76
12,76
296 926
100
11,67
11,67
145 239
100
10,84
10,84
105 989
100
14,36
14,36
1 342 087
100
20,36
20,36
1 965 895
100
23,09
23,09
1 083 606
100
20,31
20,31
1 338 337
100
16,20
16,20
1 661 320
100
21,32
21,32
Tabulka A18: Vstupy plošného znečištění půdy – podzemní voda
122
LEGENDA:
Svrchní útvary
< 15 kg/ha/rok
15 - 25 kg/ha/rok
> 25 kg/ha /rok
Hlavní útvary
< 15 kg/ha/rok
15 - 25 kg/ha/rok
> 25 kg/ha /rok
Obrázek A11a: Vstupy plošného znečištění na celou
plochu útvaru v oblasti povodí Horního středního Labe
– dusík z atmosferické depozice
123
LEGENDA:
Svrchní útvary
< 25 kg/ha/rok
25 - 40 kg/ha/rok
> 40 kg/ha /rok
Hlavní útvary
< 25 kg/ha/rok
25 - 40 kg/ha/rok
> 40 kg/ha /rok
Obrázek A11b: Vstupy plošného znečištění na
celou plochu útvaru v oblasti povodí Hroního a
středního Labe – dusík ze zemědělství
124
LEGENDA:
Svrchní útvary
< 40 kg/ha/rok
40 - 60 kg/ha/rok
> 60 kg/ha /rok
Hlavní útvary
< 40 kg/ha/rok
40 - 60 kg/ha/rok
> 60 kg/ha /rok
Obrázek A11c: Vstupy plošného znečištění na
celou plochu útvaru v oblasti povodí Horního a
středního Labe – celkový dusík
125
LEGENDA:
Svrchní útvary
< 10 kg/ha/rok
10 - 20 kg/ha/rok
> 20 kg/ha /rok
Hlavní útvary
< 10 kg/ha/rok
10 - 20 kg/ha/rok
> 20 kg/ha /rok
Obrázek A12: Vstupy plošného znečištění na celou
plochu útvaru v oblasti povodí Horního a středního
Labe – síra z atmosférické depozice
126
LEGENDA:
Svrchní útvary
< 0,25 kg/ha/rok
0,25 - 0,5 kg/ha/rok
0,5 - 0,75 kg/ha/rok
0,75 - 1 kg/ha/rok
> 1 kg/ha /rok
Hlavní útvary
< 0,25 kg/ha/rok
0,25 - 0,5 kg/ha/rok
0,5 - 0,75 kg/ha/rok
0,75 - 1 kg/ha/rok
> 1 kg/ha /rok
Obrázek A13a: Vstupy plošného znečištění na
celou plochu útvaru v oblasti povodí Horního a
středního Labe – pesticidy celkem
127
LEGENDA:
Svrchní útvary
< 0,03 kg/ha/rok
0,03 - 0,07 kg/ha/rok
>0,07 kg/ha /rok
Hlavní útvary
< 0,03 kg/ha/rok
0,03 - 0,07 kg/ha/rok
>0,07 kg/ha /rok
Obrázek A13b:Vstupy plošného
znečištění na ornou půdu útvarů
podzemních vod v oblasti povodí
Horního a středního Labe – atrazin
128
3.2.1.2. Bodové zdroje znečištění
Určení významných zdrojů znečištění
Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod v ČR z hlediska bodových zdrojů
znečištění bylo rozhodnuto zaměřit se na relevantní nebezpečné látky. Z tohoto hlediska
nejlépe vyhovuje Systém evidence zátěží životního prostředí (SEZ). Je zpracován v digitální
podobě včetně lokalizace v Geografickém informačním systému a obsahuje v současné době
nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR.
V SEZ jsou obsažena především data o starých ekologických zátěžích, na jejichž průzkum a
sanaci byly vynaloženy prostředky MŽP ČR a z Fondu národního majetku. V rámci SEZ jsou
vedeny údaje o výskytu a koncentracích asi 130 látek nebo jejich skupin mimo jiné
v podzemních vodách v bezprostřední blízkosti starých zátěží.
Pro určení významných bodových zdrojů znečištění byly použity data z databáze SEZ k 29.
12. 2002. K tomuto datu byly v SEZ údaje o více než 3000 lokalitách, které se od sebe liší
rozsahem kontaminace a její závažností.
Lokality byly vybrány na základě zjištěných koncentrací látek v podzemních vodách. Jako
rizikové byly označeny ty lokality, kde se vyskytovala látka z přílohy X WFD nebo seznamu I
směrnice 80/68/EHS a zároveň byly jejich poslední naměřené koncentrace vyšší než emisní
limit (viz kap. 3.2.2.2 Pracovní cíle).
Protože jsou známy lokality, kde je znečištění vod obecně považováno za závažné, avšak
v systému SEZ nejsou záznamy o množství nebezpečných látek ve vodách na dané lokalitě,
byly do hodnocení zahrnuty i lokality s extrémním rizikem ve smyslu systému SEZ. Lokality,
kde je znečištění obecně považováno za významné a v databázi SEZ k nim nejsou zaneseny
žádné výsledky analýz vod a riziko ve smyslu SEZ je neznámé, byly též připojeny do
hodnocení.
Jednotlivé lokality byly přiřazeny odpovídajícím útvarům podzemních vod a výsledky jsou
uvedeny v následující tabulce.
Tabulka A19: Významné bodové zdroje znečištění podzemních vod
ID útvaru Název lokality
Významnost
6413
ABB Elektro-Praga
C
1140
ALIACHEM OZ Synthesia
O
4360
Benzina a.s - DS Hr. Králové
O
4222
Benzina a.s. - ČS PHM Dobruška
C
4510
Benzina a.s. - ČS PHM Počernic
C
6413
Benzina a.s. - DS 86O
C
4360
Benzina a.s. - DS Jičín
C
4261
Benzina a.s. - DS Žamberk
C
4270
Bor u Skutče
C
4222
Budín
O
4410
Carborundum Electrite a.s.
C
6531
Čapkovy domky
C
5151
ČKD Dukla Trutnov - Sokolská
C
4510
Daewoo Avia
C
4310
Dražkovice I.
C
6413
ELEKTRO-PRAGA Jablonec n.N.
C
6414
ELEKTRO-PRAGA Tanvald
C
5152
Horní Radechová-Studýnka
C
6420
Horní Rokytnice
C
129
4510
Chemie s. p. Praha
4310
Chemie Slatiňany
4360
Inproma spol. s r.o.
4110
Jetřichov-Pasa
6413
Jindřichovice pod Smrkem
5151
Kara Trutnov
4270
KAROSA a.s.
4221
KARSIT s.r.o.
4270
K-BASS
4340
Kovošrot Kolín
5151
Kryblice
6532
Lesní
4360
Lipina - VOP odkaliště
6414
Lom Štěbrov
4360
Lučební závody a.s. II.
4310
Lukavice
4430
Milovice-letiště Boží Dar
6420
Na křižovatce
6532
Na Kypě
4261
Na Suché
4430
Na Zálučí
4430
Nad Obalovnou
1110
Nová Ves
4270
Obalovna Modřec a okolí
6531
Odkaliště Kaňk
5211
OEZ Dolní Dobrouč
4261
OEZ Letohrad
4510
PAL Praha
1170
Pískovna
4510
Pražské kanalizace a vod.toky
5162
Skládka Broumov-Benešov
4222
Skládka kalů ESAB Vamberk a.s.
6532
Skládka odpadních kalů Krucemb
4510
Skládka TKO Horoušany
4270
Skládka Zámrsk
4360
Sklárny Bohemia a.s.
4360
Sklárny Bohemia Poděbrady a.s.
4410
Sklostroj s.r.o.
4250
Smržov - Číbuz
4510
SPOLANA
4510
STČP a.s. - Český Brod
4340
STČP a.s. - Kolín
4430
STČP a.s.-Mladá Boleslav
6420
Škoda
5151
Škoda
5151
Škoda
4430
Škoda
Významnost
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
O
C
C
C
C
C
C
C
O
C
O
O
O
C
C
O
O
C
C
C
C
C
C
C
O
O
C
C
C
C
C
C
C
C
C
130
1420
Tanex - Kortan a.s.
6413
TESLA Holešovice a.s.
4510
TRW Volant
4410
V cihelně
5151
VAP Starý Rokytník
6413
Vápenný vrch
6413
Vápenný vrch
6413
Vápenný vrch
4310
VČE
1120
VČE
4250
VČE a.s. Neznášov
6532
Velamos - Skuteč
4360
Zásobárna
4261
ZEZ Silko a.s.
Významnost
O
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
Vysvětlivky:
C - zátěž byla označena jako významná vzhledem k posledním zjištěným koncentracím
relevantních látek v podzemních vodách
O - ostatní významné lokality vybrané z databáze SEZ
O - ostatní významné lokality vybrané z databáze SEZ
Podrobná Tabulka A19: Významné bodové zdroje znečištění podzemní vody
131
Obrázek
A14:
Lokality
rizikových starých ekologických
zátěží v oblasti povodí Horního a
středního Labe
132
3.2.1.3. Odběry vody
Od roku 1968 je v ČR prováděn pravidelný sběr dat odběrů podzemních vod. V roce 1979
vznikl registr odběrů podzemních vod, do kterého jsou ukládána data o odebíraném množství
podzemní vody v m3/měsíc pro jednotlivá místa odběru. V této databázi byly uvedeny
všechny odběry s naměřenou hodnotou větší než 0,5 l/s (oznamovací povinnost pro odběry
přesahující v jednom roce 15 000 m3 nebo v jednom měsíci 1250 m3). Od roku 2001 se je
nutné vykazovat odebraná množství přesahující 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc. V registru
jsou vodárenské odběry, odběry provozované místními a obecními úřady a odběry
zemědělských a průmyslových subjektů. Od roku 2001 je registr rozšířen o důlní a odpadní
vody. V registru podzemních vod jsou mimo jiné uváděny údaje sloužící k lokalizaci
jednotlivých odběrů.
Jednotlivá místa odběru mohou sestávat z několika odběrných objektů (vrtů, pramenů,
jímacích zářezů apod.), ale údaje o odebíraném množství se udávají pro všechny jímací
objekty dohromady. Proto při lokalizaci odběrů byl použit následující postup: nejprve vznikla
geografická vrstva objektů podzemních vod, z níž byla vytvořena vrstva odběrů podzemních
vod jako těžiště jednotlivých objektů.
V roce 2003 byly podle lokalizace a odebíraného kolektoru odběry přiřazeny útvarům
podzemních vod.
Při hodnocení významnosti odběrů nelze mechanicky uplatnit měřítko absolutní velikosti
jednotlivých odběrů. Proto pro hodnocení dopadů rozhodovalo celkové nasčítané množství
odběrů podzemních vod na jednotlivý útvar podzemních vod.
Tabulka A20: Odběry podzemní vody
Obrázek A15: Odběry podzemní vody
133
3.2.1.4. Umělé doplňování
V oblasti povodí Horního a středního Labe nepatří pravděpodobně umělé doplňování (umělá
infiltrace) mezi významné vlivy, které by mohly způsobit rizikovost útvarů podzemních vod.
3.2.1.5 Další významné vlivy
Zdroje dat:
Evidence ložisek nerostných surovin, kterou sestavila Česká geologická služba – Geofond.
V oblasti povodí Horního Labe byl identifikován jako další významný vliv těžba užitkových
nerostů. Těžba rud a uhlí v oblasti je ukončena, provozuje se pouze těžba nerud – hlavně
stavebních a cihlářských surovin. I ukončená těžba může být rizikem pro podzemní vodu
vzhledem k využívání vydobytých prostor pro ukládání materiálu všeho druhu.
Významným případem tohoto typu je ložisko mangano-kyzových břidlic ve Chvaleticích. Už
v průběhu těžby byly oxidací sirníků mobilizovány ionty železa a sirníků, které
kontaminovaly blízké zdroje vodárny Řečany. Hlušina a manganová ruda byly ukládány do
rozsáhlých odvalů. Po ukončení těžby byla na okraj dolu umístěna tepelná elektrárna
Chvaletice (ECHVA). Popílek z elektrárny je ukládán do vydobytých prostor. Kontaminace
vod sirníky pokračuje a řeší se čerpáním průsakových vod (21 l/s). Následně byla na odvalech
otevřena skládka komunálního odpadu.
Obvykle jsou vydobyté prostory po ukončené jámové těžbě a čerpání důlních vod zatopeny
(Žacléřský uhelný revír, Křižanovice, Kutná Hora, Harrachov). Podzemní voda stagnuje ve
vydobytých prostorách bez kontaktem s okolím. Problémy tvoří pouze ložiska nad místní
erosní bází odvodňovaná dědičnými štolami. Štoly i po ukončení těžby fungují jako hluboké
drény a přivádějí na povrch často agresivní vody nevhodné kvality, které je třeba před
vypouštěním do toku upravovat (Běstvina a Březinka v útvaru 433, Svatoňovice a
Markoušovice v útvaru 4210). Drenáž bývalého hřebečského důlního pole dědičnou štolou
z povodí Třebovky (1-02-02-036) do povodí Třebůvky (4-10-02-076) lze považovat za převod
vody přes rozvodnici a trvalou ztrátu podzemní vody z útvaru 4231.
Dominantním problémem střetu těžby a jímání podzemních vod je a bude i v budoucnosti
těžba štěrkopísku. Těžbou je v podstatě likvidován kolektor podzemních vod. V materiálu
Geofondu různé ložiskové kategorie v podstatě pokrývají většinu území útvarů podzemních
vod 1110, 1120, 1140, 1150, 1160, 1170, 1410 a 1420.
Shrnutí a komentář výsledků:
Vliv poddolování
Útvar podzemní vody : Vliv těžby štěrkopísku
Útvary podzemní vody: 1110, 1120, 1140, 1150, 1160, 1170, 1410, 1420
Vliv drenáže podzemních vod způsobený důlní odvodňovací štolou a čerpání „důlních vod“
Útvar podzemní vody : 4231 Hřebečské důlní pole
Útvar podzemní vody : 4420 Těžba písku Střeleč
Tabulka A21: Další významné vlivy na stav podzemních vod
3.2.2. Posouzení dopadů lidské činnosti na podzemní vody
3.2.2.1. Hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu
3.2.2.1.1. Přírodní zdroje podzemních vod
Pro hodnocení dopadů lidské činnosti z kvantitativního hlediska bylo nutno nejprve získat
hodnoty přírodních zdrojů podzemních vod pro útvary podzemních vod.
134
Stanovení přírodních zdrojů bylo založeno v zásadě shodně s principy vodohospodářské
bilance podzemních vod na hodnotách základního odtoku. Údaje byly sestaveny z dostupných
zdrojů tak, aby mohly být použity pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod podle
WFD. V dané časové úrovni je tedy nelze ztotožnit s údaji vodní bilance ve smyslu
ustanovení vodního zákona č. 254/2001 Sb. a navazující vyhlášky MZe 431/2001 Sb.
Zdrojem dat pro dlouhodobé hodnoty přírodních zdrojů byly:
Optimalizace odtoku podzemních vod v jímacích oblastech, VÚV Praha, 1993. Hodnoty
základního odtoku byly odvozeny Killeho metodou a charakterizují dlouhodobé hodnoty
přírodních zdrojů. Údaje byly použity pro cca 38 % jednotek.
Hydrogeologická syntéza kvartéru Labe, Aquatest 2000. Přírodní zdroje byly stanoveny
hydrologickým modelem. Hodnoty byly využity pro útvary kvartéru Labe 1110 až 1150.
Podklady ČHMÚ pro rutinní roční hydrologickou bilanci podzemních vod. Jde o hodnoty
základního odtoku pro 39 bývalých hydrogeologických rajonů, které se uvádějí v ročních
zprávách hydrologické bilance ČR.
Herčík – Herrmann – Valečka: Hydrogeologie české křídové pánve, ČGÚ 1999. Údaje
z řešení hydrologickým modelem pro vybrané křídové útvary.
Čurda – Krásný: Optimalizace vodárenského využití jihočeských pánví, Praha 2001.
Doplněné a odvozené hodnoty základního odtoku byly využity pro útvary 2140, 2150, 2160.
Další dostupné údaje: hodnoty základního odtoku z původního odvození VRV 1972,
přírodních zdrojů z protokolů KKZ, popřípadě z jednotlivých dílčích zpráv.
Mapa izolinií z publikace Odtok podzemní vody na území Československa, ČHMÚ 1982,
která sloužila pro porovnání, popřípadě v jednotlivých případech pro doplnění chybějících
údajů.
Aby bylo možno provést hodnocení míry využití podzemních vod, byly dlouhodobé hodnoty
přírodních zdrojů přepočteny na aktuální roční, a to pro časovou řadu 1997 - 2002. Pro
přepočet byly využity údaje o základním odtoku v příslušném roce, vyjádřené v %
dlouhodobého průměru 1971-90, které zpracovává ČHMÚ pravidelně v ročních podkladech
pro vodohospodářskou bilanci. Časová řada byla zvolena z důvodů, aby se jednak vyloučil
vliv možných chyb nebo anomálií v údajích o využití podzemních vod, jednak aby bylo
možno vyjádřit trendy vývoje.
Za výchozí data byla považována data VÚV T.G.M. (zdroje uvedeny v bodě 1 a 2),
která byla použita pro cca 45 % útvarů podzemních vod. V případě křídových útvarů jsou
promítnuty výsledky syntézy křídy (zdroj v bodě 4) – pokud došlo mezi oběma zdroji dat
k výraznějším rozdílům, bylo to v důsledku metodiky výpočtu - modelové řešení syntézy je
vztaženo pouze na křídový kolektor, naproti tomu výpočet VÚV T.G.M. bral v úvahu i
zvodnění přípovrchové zóny. Hodnoty uváděné ČHMÚ (zdroj v bodě 3) byly použity pro
porovnání a v některých útvarech i jako výchozí.
135
Tabulka A22a: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu
ID
útvaru
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4310
4320
4330
4340
4350
4360
Dlouhodobé
hodnoty základního
odtoku
Qz
Qz
Qz
50% 80% 95%
l/s
350
175
111
252
125
79
190
94
60
365
180
115
193
95
61
115
57
36
296
146
93
30
20
10
50
33
17
500
1 279
999
600
79
618
409
200
1 080
714
349
587
533
498
590
413
228
1 280
731
578
740
482
171
2 732 2 114 1,862
315
146
69
1 391 1 044
433
180
111
66
86
58
33
533
308
238
455
262
203
3 782 1 632
766
Aktuální roční hodnoty základního odtoku
Qz
50%
368
265
200
383
203
121
246
31
52
520
1 381
85
667
1 166
634
637
1 383
799
2 950
340
1 460
189
90
559
478
3 971
1997
Qz
Qz
Qz
80% 95% 50%
l/s
183
117
333
131
83
239
99
63
181
189
121
347
100
64
183
60
38
109
121
77
240
21
10
32
35
17
54
540
1 079
648 1 228
76
441
216
593
772
377 1 037
576
538
564
446
246
566
789
624 1 229
521
185
710
2 283 2 011 2 623
158
75
302
1 096
455 1 321
116
70
171
61
35
82
323
249
506
275
213
432
1 713
805 3 593
1998
1999
Qz
Qz
Qz
Qz
Qz
80% 95% 50%
80%
95%
l/s
l/s
166
106
364
182
116
118
75
262
130
83
89
57
198
98
62
171
109
380
187
120
90
58
201
99
63
54
34
120
59
38
118
75
243
120
76
22
11
31
20
10
36
18
51
34
17
510
959
576 1 228
959
576
76
392
192
593
392
192
686
335 1 037
686
335
512
478
564
512
478
396
219
566
396
219
702
555 1 229
702
555
463
164
710
463
164
2 030 1 787 2 623 2 030 1 787
140
67
302
140
67
992
412 1 446 1 086
451
105
63
187
115
69
55
31
90
60
34
292
226
554
320
247
249
193
473
272
211
1 550
728 3 933 1 697
797
136
Qz
50%
263
189
143
274
145
86
243
29
48
475
1 228
76
593
1 037
564
566
1 229
710
2 623
302
1 043
135
65
399
341
2 837
2000
Qz
Qz
Qz
80% 95% 50%
l/s
131
84
354
93
60
255
70
45
192
135
86
369
71
46
195
43
27
116
120
76
311
19
10
35
32
16
59
585
959
576 1 305
81
392
192
630
686
335 1 102
512
478
599
396
219
602
702
555 1 306
463
164
755
2 030 1 787 2 786
140
67
321
783
325 1 405
83
50
182
43
25
87
231
178
538
197
152
460
1 224
575 3 820
2001
Qz
Qz
Qz
80% 95% 50%
l/s
176
113
347
126
80
249
95
60
188
182
116
361
96
61
191
57
37
114
153
98
302
23
12
31
39
20
51
510
1 019
612 1 356
84
417
204
655
729
356 1 145
544
508
622
421
233
625
746
590 1 357
492
174
784
2 156 1 899 2 896
149
71
334
1 055
438 1 377
112
67
178
59
33
85
311
240
527
265
205
450
1 648
774 3 744
2002
Qz
Qz
80% 95%
l/s
173
110
123
79
93
59
178
114
94
60
56
36
149
95
20
10
34
17
1 059
636
433
212
757
370
565
528
438
242
775
613
511
181
2 241 1 974
155
73
1 034
429
109
66
57
33
304
235
259
201
1 615
759
ID
útvaru
4410
4420
4430
4510
4521
4710
5151
5152
5161
5162
5211
6413
6414
6420
6531
6532
Dlouhodobé
hodnoty základního
odtoku
Qz
Qz
Qz
50% 80% 95%
l/s
3 924 2 417 2 118
898
472
281
492
260
195
1 558
872
602
1 212 1 081
927
166
3 688 2 661 1 466
243
176
97
640
422
198
757
499
235
200
153
95
6 265 4 105 2 907
8 305 5,442 3 854
4,240 2 292 1 392
1 785 1 117
595
1 684 1 053
561
Aktuální roční hodnoty základního odtoku
Qz
50%
3 845
880
482
1 527
1 188
163
3 835
253
665
787
216
6 516
8 637
4 495
2 035
1 919
1997
Qz
Qz
80% 95%
l/s
2 368 2 076
462
275
255
191
855
590
1 060
909
2 767
183
439
519
165
4 269
5 659
2 430
1 273
1 201
1 525
101
206
244
102
3 023
4 008
1 476
678
640
Qz
50%
3 924
898
492
1 558
1 212
166
3 983
263
691
818
192
6 766
8 969
4 537
1 642
1 549
1998
1999
Qz
Qz
Qz
Qz
Qz
80% 95% 50%
80%
95%
l/s
l/s
2 417 2 118 3 610 2 223 1 949
472
281
826
434
259
260
195
453
239
179
872
602 1 433
802
554
1 081
927 1 115
995
853
153
2 873 1 584 3 762 2 714 1 496
190
105
248
179
99
456
214
653
430
202
539
254
772
509
240
147
91
192
147
91
4 433 3 140 6 390 4 187 2 965
5 877 4 162 8 471 5 550 3 931
2 452 1 490 4 452 2 407 1 462
1 027
547 1 732 1 083
577
969
516 1 633 1 022
544
137
Qz
50%
3 531
808
443
1 402
1 091
149
3 503
231
608
719
192
5 952
7 890
4 028
1 553
1 465
2000
Qz
Qz
80% 95%
l/s
2 175 1 907
424
253
234
176
785
542
973
834
2 527
167
401
474
147
3 900
5 169
2 177
972
916
1 393
92
189
223
91
2 762
3 661
1 323
518
488
Qz
50%
3 845
880
482
1 527
1 188
163
4 315
285
749
886
204
7 330
9 717
4 537
1 928
1 818
2001
Qz
Qz
80% 95%
l/s
2 368 2 076
462
275
255
191
855
590
1 060
909
3 113
205
494
584
156
4 803
6 367
2 452
1 206
1 138
1 716
113
232
275
96
3 401
4 509
1 490
643
606
Qz
50%
3 610
826
453
1 433
1 115
153
3 762
248
653
772
212
6 390
8 471
4 240
2 339
2 206
2002
Qz
Qz
80% 95%
l/s
2 223 1 949
434
259
239
179
802
554
995
853
2 714
179
430
509
162
4 187
5 550
2 292
1 463
1 380
1 496
99
202
240
100
2 965
3 931
1 392
780
735
LEGENDA:
11 430
430
11 420
420
Svrchní útvary
11 410
410 66 413
413
5 až 11
3 až 5
414
66 414
2 až 3
1 až 2
44 420
420
44 410
410
55 161
161
55 151
151
430
44 430
nebilanční
44 210
210
44 240
240
521
44 521
44 110
110
0,5 až 1
55 162
162
44 221
221
44 250
250
Hlavní útvary
55 152
152
5 až 11
44 360
360
510
44 510
11 160
160
44 350
350
3 až 5
66 420
420
11 170
170
11 150
150
11 120
120
2 až 3
11 110
110
44 222
222
1 až 2
11 140
140
44 261
261
11 130
130
44 340
340
44 310
310
66 531
531
66 532
532
44 270
270
44 291
291
0,5 až 1
55 211
211
0 až 0,5
44 231
231
nebilanční
Hlubinné útvary
44 330
330
0 až 0,5
Obrázek A16a: Hodnocení rizikovosti útvarů
podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu
44 320
320
138
3.2.2.1.2. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu
Při hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla využita metoda obdobná
vodohospodářské bilanci, tj. porovnání odběrů s přírodními zdroji podzemních vod. Hlavní
rozdíl oproti metodice bilance vyplývá z definice rizikového útvaru – pravděpodobně
nedosáhne v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou uplatněna příslušná opatření. Z tohoto
důvodu byl spočten poměr nejméně příznivých odběrů za posledních 6 let (období 1997 –
2002) vůči nejméně příznivým přírodním zdrojům. Za nejméně příznivý souhrnný odběr za
útvar byl celkový maximální odběr za dané období (Omax), nejméně příznivé zdroje byly
kromě dlouhodobých hodnot základního odtoku ve velikosti 50, 80 a 95% také nejnižší roční
hodnoty se stejnou zabezpečeností za dané období (Qz min). Jako kritérium pro zařazení útvaru
do kategorie rizikových (pro které se bude provádět další charakterizace) byl zvolen poměr
0,5 (a vyšší) mezi maximálním odběrem a nejnižší hodnotou základního odtoku 50% nebo
poměr 0,75 mezi maximálním odběrem a nejnižší hodnotou základního odtoku 80% nebo
poměr 1 mezi maximálním odběrem a nejnižší hodnotou základního odtoku 95%. Pokud
nebyla k dispozici data o základním odtoku nebo byl útvar vzhledem k narušení
hydrologického a hydrogeologického režimu nebilancovatelný, byly tyto útvary také zařazeny
do rizikových. Kromě těchto kritérií bylo výjimečně několik dalších útvarů podzemních vod
zařazeno do kategorie rizikových z jiných důvodů: hydraulická spojitost s jiným útvarem,
známé negativní ovlivnění povrchových vod nebo narušení základního odtoku.
Současně byl spočten trend vývoje odběrů za posledních 6 let, tyto výsledky však nebyly
v etapě výchozí charakterizace využity.
Podle současných znalostí se dá předpokládat, že zhruba polovina útvarů, označených v ČR
jako rizikových z hlediska kvantitativního stavu v etapě výchozí charakterizace bude v další
charakterizaci zařazena do bezproblémových – buď z důvodů chybně stanoveného základního
odtoku, přítomnosti indukovaných či špatně zařazených zdrojů či jiných důvodů.
V oblasti povodí Horního a středního Labe bylo 12 útvarů podzemních vod označeno jako
rizikové z hlediska kvantitativního stavu, z toho většina vzhledem k nepříznivému podílu
odběrů k základnímu odtoku. Pouze útvar 1420 Kvartér Žitavské pánve byl zařazen do
rizikových kvůli negativnímu vlivu dolu Turow na polském území, útvar 4231 Ústecká
synklinála na Orlici vzhledem k hydraulické spojitosti s útvarem 4232 Ústecká synklinála na
Svitavě a útvar 4420 Jizerská křída – coniak pro narušení základního odtoku v útvaru.
139
Tabulka A22b: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu
Útvar
č.
Dlouhodobé hodnoty Minimální hodnoty Maximální
základního odtoku základního odtoku
celkový
v letech 1997 -2002
odběr
Qz
Qz
Qz
Qz
Qz
Qz
Omax
50% 80%
95% 50% 80%
95%
l/s
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4310
4320
4330
4340
4350
4360
350
252
190
365
193
115
296
30
50
500
1 279
79
618
1 080
587
590
1 280
740
2 732
315
1 391
180
86
533
455
3 782
175
125
94
180
95
57
146
20
33
999
409
714
533
413
731
482
2 114
146
1 044
111
58
308
262
1 632
l/s
111
79
60
115
61
36
93
10
17
263
189
143
274
145
86
240
29
48
475
600 1 228
76
200 593
349 1 037
498 564
228 566
578 1 229
171 710
1 862 2 623
69 302
433 1 043
66 135
33
65
238 399
203 341
766 2 837
l/s
131
93
70
135
71
43
118
19
32
84
60
45
86
46
27
75
10
16
959
576
392
686
512
396
702
463
2 030
140
783
83
43
231
197
1 224
192
335
478
219
555
164
1 787
67
325
50
25
178
152
575
41,0
175,3
64,7
10,9
196,9
13,0
428,8
15,3
9,9
23,3
278,0
8,1
53,1
362,7
165,1
95,0
158,7
52,7
218,6
12,0
236,1
88,2
47,0
53,1
40,5
204,3
Poměr využití útvarů
vztaženo k minimální roční
hodnotě Qz
vztaženo k dlouhodobé hodnotě
Qz
Omax / Qz min
Omax / Qz
Rizikovost
Omax / Qz Omax / Qz Omax / Qz Omax/ Qz Omax / Qz Omax / Qz
50% min 80% min 95% min 50% min 80% min 95% min
0,156
0,928
0,454
0,040
1,360
0,151
1,789
0,535
0,209
0,049
0,226
0,106
0,089
0,350
0,293
0,168
0,129
0,074
0,083
0,040
0,226
0,654
0,727
0,133
0,119
0,072
140
0,313
1,876
0,919
0,081
2,759
0,306
3,628
0,803
0,313
0,491
2,941
1,441
0,127
4,324
0,480
5,687
1,606
0,626
0,290
0,482
0,135
0,529
0,323
0,240
0,226
0,114
0,108
0,086
0,302
1,064
1,081
0,230
0,206
0,167
0,277
1,083
0,345
0,434
0,286
0,321
0,122
0,181
0,727
1,775
1,906
0,298
0,266
0,355
0,117
0,696
0,340
0,030
1,020
0,113
1,449
0,509
0,198
0,047
0,217
0,102
0,086
0,336
0,281
0,161
0,124
0,071
0,080
0,038
0,170
0,490
0,545
0,100
0,089
0,054
0,235
1,407
0,689
0,061
2,069
0,230
2,939
0,763
0,297
0,278
0,130
0,508
0,310
0,230
0,217
0,109
0,103
0,082
0,226
0,798
0,810
0,173
0,155
0,125
0,368 nerizikový
2,206 rizikový
1,081 rizikový
0,095 nerizikový
3,243 rizikový
0,360 nerizikový
4,607 rizikový
1,526 rizikový
0,595 rizikový
nerizikový
0,463 nerizikový
nerizikový
0,266 nerizikový
1,040 rizikový
0,331 rizikový
0,416 nerizikový
0,274 nerizikový
0,308 nerizikový
0,117 nerizikový
0,173 nerizikový
0,545 nerizikový
1,331 rizikový
1,430 rizikový
0,224 nerizikový
0,200 nerizikový
0,267 nerizikový
Útvar
č.
4410
4420
4430
4510
4521
4710
5151
5152
5161
5162
5211
6413
6414
6420
6531
6532
Dlouhodobé hodnoty Minimální hodnoty Maximální
základního odtoku základního odtoku
celkový
v letech 1997 -2002
odběr
Qz
Qz
Qz
Qz
Qz
Qz
Omax
50% 80%
95% 50% 80%
95%
3 924
898
492
1 558
1 212
166
3 688
243
640
757
200
6 265
8 305
4 240
1 785
1 684
l/s
2 417
472
260
872
1 081
2 661
176
422
499
153
4 105
5 442
2 292
1 117
1 053
2 118 3 531
281 808
195 443
602 1 402
927 1 091
149
1 466 3 503
97 231
198 608
235 719
95 192
2 907 5 952
3 854 7 890
1 392 4 028
595 1 553
561 1 465
l/s
2 175
424
234
785
973
1 907
253
176
542
834
2 527
167
401
474
147
3 900
5 169
2 177
972
916
1 393
92
189
223
91
2 762
3 661
1 323
518
488
vztaženo k minimální roční
hodnotě Qz
vztaženo k dlouhodobé hodnotě
Qz
Omax / Qz min
Omax / Qz
Rizikovost
Omax / Qz Omax / Qz Omax / Qz Omax/ Qz Omax / Qz Omax / Qz
l/s
50% min 80% min 95% min 50% min 80% min 95% min
757,9
0,215
0,348
0,398
0,193
0,314
0,358 nerizikový
107,9
0,134
0,254
0,427
0,120
0,229
0,384 rizikový
329,8
0,745
1,409
1,879
0,670
1,269
1,691 rizikový
41,7
0,030
0,053
0,077
0,027
0,048
0,069 nerizikový
35,5
0,033
0,036
0,043
0,029
0,033
0,038 nerizikový
49,1
0,329
0,296
nerizikový
138,8
0,040
0,055
0,100
0,038
0,052
0,095 nerizikový
22,6
0,098
0,136
0,246
0,093
0,129
0,234 nerizikový
5,2
0,009
0,013
0,028
0,008
0,012
0,026 nerizikový
21,6
0,030
0,046
0,097
0,029
0,043
0,092 nerizikový
10,4
0,054
0,071
0,115
0,052
0,068
0,110 nerizikový
81,5
0,014
0,021
0,029
0,013
0,020
0,028 nerizikový
148,9
0,019
0,029
0,041
0,018
0,027
0,039 nerizikový
28,1
0,007
0,013
0,021
0,007
0,012
0,020 nerizikový
7,0
0,004
0,007
0,013
0,004
0,006
0,012 nerizikový
58,0
0,040
0,063
0,119
0,034
0,055
0,103 nerizikový
141
Tabulka A22c: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu
ID útvaru
1120
1130
1150
1170
1410
1420
4222
4231
4320
4330
4420
4430
Název útvaru
Důvod rizikovosti
nepříznivý poměr odběru a základního odtoku
negativní vliv dolu Turow
hydraulická spojitost s útvarem 4232
narušení základního odtoku v útvaru
142
LEGENDA:
Svrchní útvary
430
430
111 430
410
410
1
1 410
410
11
11
410
410
rizikové
6 413
nerizikové
Hlavní útvary
6 414
4 410
44
44
4 710
710
710
710
4
710
420
420
4
44
44
4 420
420
420
420
5 151
4 430
4 240
4 521
4 250
4 510
rizikové
5 162
5 161
4 110
4 210
nerizikové
Hlubinné útvary
5 152
4 221
rizikové
4 360
111 170
170
170
4 350
1
120
120
11
11
1 120
120
120
120
160
160
111 160
11
11
1 150
150
150
150
150
1
4 222
11
1 110
110
11
110
110
110
1
111 140
140
140
4 261
11
11
1 130
130
130
130
130
1
4 340
4 270
4 330
4 291
5 211
4 310
6 531
nerizikové
6 420
6 532
4 231
Obrázek A16b: Hodnocení rizikovosti
útvarů podzemních vod z hlediska
kvantitativního stavu
4 320
143
3.2.2.2. Hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu
Stanovení pracovních cílů pro podzemní vody z hlediska chemického stavu
Pracovní cíle pro podzemní vody jsou seznamy ukazatelů a jejich limitů, které mají být
použity pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod. Nejedná se o stanovení dobrého
stavu, ale o emisní a imisní limity pro hodnocení rizikovosti.
Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu je možné rozdělit do dvou
hlavních skupin: hodnocení relevantních nebezpečných a prioritních látek (hlavně bodové
zdroje znečištění) a hodnocení ostatních znečišťujících látek (plošné zdroje znečištění).
Je účelné, aby každý členský stát označil své látky, které vykazují nebezpečné vlastnosti pro
vodní ekosystém, resp. pro povrchové vody a podzemní vody. V následujícím textu jsou
ozřejměna kriteria, která byla rozhodující pro výběr limitů a látek do seznamu relevantních
látek pro podzemní vody. Stěžejním zdrojem informací pro sestavení seznamu relevantních
nebezpečných látek pro podzemní vody se staly následující podklady:
Projekt VaV „Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře“, ČHMÚ, 2000 - 2002
Databáze SEZ (informační Systém evidence zátěží), MŽP, VÚV T.G.M.
Programy na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a
zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, VÚV T.G.M. Ostrava, 2003 - 2004
V rámci projektu VaV byl navržen první seznam relevantních nebezpečných látek (téměř 300
látek), které byly podle významnosti rozděleny do tří úrovní relevance:
Skupina látek relevance A – 54 látek, nepříznivě ovlivňujících vodní organismy, jejichž
výskyt v hydrosféře ČR byl prokázán ve významné míře a jsou uvedeny v základních
směrnicích a dokumentech příslušné české a evropské legislativy jako ukazatele jakosti
jednotlivých složek hydrosféry s potřebou dlouhodobého a pravidelného monitoringu,
Skupina látek relevance B – asi 150 látek nebo jejich skupin, jejichž výskyt v hydrosféře ČR
je možný (existují potencionální zdroje) nebo částečně prokázaný a jsou většinou uvedeny
v různých českých a evropských dokumentech týkajících se hodnocení jednotlivých složek
hydrosféry s potřebou výzkumného monitoringu.
Skupina látek relevance C – látky, které s největší pravděpodobností jsou pro hydrosféru ČR
nerelevantní; daná látka byla ve sledovaných dokumentech zmíněna pouze okrajově a
informace o jejím výskytu či potencionálních zdrojích nebyly na základě dostupných dokladů
nalezeny.
Pro všechny látky relevance A byl zaveden v rámci projektu VaV tzv. komplexní monitoring
hydrosféry, zahrnující všechny základní složky: podzemní vody, povrchové vody, plaveniny,
sedimenty a biotu. Pro 67 látek relevance B byl zaveden tzv. výzkumný monitoring
hydrosféry, zahrnující podzemní vody, povrchové vody a sedimenty, v menším rozsahu biotu.
Monitoring byl realizován v období let 2001 – 2002 a následně vyhodnocen.
Na základě vyhodnocení dat výzkumného i komplexního provozního monitoringu
v závěrečné fázi řešení projektu byly stanoveny relevance pro jednotlivé látky a pro jednotlivé
složky hydrosféry včetně stanovení relevance pro podzemní vody.
Dalším zdrojem dat pro stanovení relevance nebezpečných látek pro podzemní vody se stala
celostátně vedená databáze SEZ - informační Systém evidence zátěží (viz kapitola 3.2.1.2).
Údaje o lokalitách se starou ekologickou zátěží jsou do databáze ukládány jednotnou formou
na základě instrukcí stanovených Ministerstvem životního prostředí formou metodického
pokynu.
Třetím významným zdrojem dat, který měl vliv na stanovení relevance nebezpečných látek
pro podzemní vody, jsou Programy na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými
závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (dále jen Programy). Součástí
Programů, zpracovávaných podle článku 7 Směrnice Rady 76/464/EHS, je i povinnost
144
stanovit národní seznam relevantních nebezpečných látek pro hydrosféru, resp. pro povrchové
vody. Zdrojem dat pro stanovení relevance byla kromě předchozích výsledků data o výrobě,
dovozu nebo použití dané látky s využitím databáze Registru průmyslových zdrojů znečištění
– část nebezpečné látky (VÚV T.G.M.) a databáze Odboru ekologických rizik Ministerstva
životního prostředí, vedené ze zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích. Dle Programů národní seznam zahrnuje 81 relevantních nebezpečných látek pro
hydrosféru a dalších 40 potenciálně relevantních nebezpečných látek pro hydrosféru České
republiky (mimo podzemní vody).
Při určování relevance látek byl zvláště kladen důraz na to, zdali je daná látka prioritní ve
smyslu WFD (příloha X WFD), popř. zvlášť nebezpečnou látkou ve smyslu směrnice o
nebezpečných látkách (Seznam I směrnice 76/464/EHS nebo 80/68/EHS).
Pro látky, které byly určeny jako relevantní pro podzemní vody České republiky a zároveň
byly monitorovány v podzemních vodách v síti ČHMÚ, byly stanoveny imisní a emisní
limity. Pro podzemní vody pochopitelně neexistují emise jako takové, ale vzhledem k tomu,
že existuje monitoring nebezpečných látek jak přímo u zdrojů znečištění, tak ve státní síti,
která se programově vyhýbá místům se zdroji znečištění, je pro hodnocení těchto dvou typů
dat použít dva různé limity. Limity pro podzemní vody v bezprostřední blízkosti zdrojů
znečištění je možno považovat za emisní, pro ostatní monitoring (státní síť + zdroje vody pro
pitné účely) imisní limity.
Použitými podklady byly:
Vyhláška 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a
kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP ČR – Kriteria znečištění zemin a
podzemní vody (1996)
Vyhláška 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a
rozsah a četnost kontroly pitné vody
Při určování imisních limitů byl postup následující:
Nejdříve byly vybrány ty relevantní látky, které byly sledovány v monitorovací síti ČHMÚ a
jejichž množství v podzemních vodách alespoň jedenkrát překročilo detekční limit ( pro
ostatní relevantní látky nebylo nutno v této etapě stanovovat pracovní cíl).
V případě, že ve vyhlášce o hygienických požadavcích na pitnou vodu je uvedena hodnota pro
pitnou vodu pro danou látku, byla tato hodnota použita jako imisní limit.
Pro ostatní metaloidy byl použit desetinásobek limitu A Metodického pokynu MŽP z roku
1996.
Pro některé látky (galaxolid, tonalid, NTA, EDTA, NDTA) neexistuje žádný z výše
popsaných limitů, pro tyto látky byl jako imisní standard použit tzv. hodnota PNEC
(Predicted No Effect Concentration), což je hodnota koncentrace dané látky, pro kterou se
předpokládá, že již nepůsobí negativně na vodní organismy. Odvozuje se z výsledků testů
toxicity LC50 na vodní organismy různých trofických úrovní nebo od hodnoty NOEC (No
Effect Concentration) pomocí bezpečnostního faktoru ve shodě s Přílohou V (kap. 1.2.6.)
Směrnice 2000/60/ES).
Pro naftalen-2,7-disulfonan a příbuzné látky neexistují hodnoty PNEC. Jako imisní limit byl
použit dvacetinásobek detekčního limitu.
Pokud byl imisní limit nižší než mez stanovitelnosti byl změněn na úroveň meze
stanovitelnosti.
Emisní hodnoty jsou hodnoty limitu C pro podzemní vody Metodického pokynu MŽP z roku
1996.
145
Tabulka A23: Pracovní cíle
CAS-No.
79-01-6
75-35-4
87-61-6
120-82-1
156-59-2
95-50-1
107-06-2
156-60-5
541-73-1
106-46-7
576-24-9
88-06-2
120-83-2
95-77-2
15972-60-8
309-00-2
7440-36-0
120-12-7
7440-38-2
1912-24-9
71-43-2
56-55-3
50-32-8
205-99-2
191-24-2
207-08-9
7440-41-7
7440-42-8
6190-65-4
53-70-3
60-57-1
75-09-2
60-00-4
72-20-8
100-41-4
85-01-8
206-44-0
86-73-7
1222-05-5
118-74-1
51235-04-2
7429-90-5
108-90-7
2921-88-2
Název látky
1,1,2-trichlorethen
1,1-dichlorethen
1,2,3-trichlorbenzen
1,2-cis-dichloreten
1,2-dichlorbenzen
1,2-dichloretan
1,2-trans-dichloreten
1,3-dichlorbenzen
1,4-dichlorbenzen
2,3-dichlorfenol
2,4,6-trichlorfenol
2,4-dichlorfenol
3,4-dichlorfenol
alachlor
aldrin
antimon a jeho slouč.
antracen
arsen a jeho sloučeniny
atrazin
benzen
benzo(a)antracen
benzo(a)pyren
benzo(b)fluoranthen
benzo(g,h,i)perylen
benzo(k)fluoranthen
berylium a jeho slouč.
bor a jeho sloučeniny
desethylatrazin
dibenzo(a,h)antracen
dieldrin
dichlormetan
EDTA
endrin
etylbenzen
fenantren
fluoranten
fluoren
anorganické sloučeniny
fosforu
galaxolide
hexachlorbenzen
hexazinon
hliník a jeho sloučeniny
chlorbenzen
chlorpyrifos
jednotky
jednotky
imisní
emisní
UK_JAK imisního
emisního
limit
limit
limitu
limitu
FC0070
µg/l
10
µg/l
50
FC0070
µg/l
20
µg/l
20
FF0035
µg/l
0,1
µg/l
10
FF0040
µg/l
0,1
µg/l
10
FC0065
µg/l
30
µg/l
50
FF0010
µg/l
0,1
µg/l
3
FC0025
µg/l
10
µg/l
50
FC0066
µg/l
30
µg/l
50
FF0015
µg/l
0,3
µg/l
3
FF0020
µg/l
0,1
µg/l
3
FE0110
µg/l
0,5
µg/l
20
FE0150
µg/l
1
µg/l
20
FE0115
µg/l
0,5
µg/l
20
FE0135
µg/l
0,5
µg/l
20
FE0360
µg/l
0,1
µg/l
0,2
FF0155
µg/l
0,1
µg/l
0,2
DA0000
mg/l
0,005
FD0020
µg/l
0,1
µg/l
10
DA0005
mg/l
0,05
µg/l
100
FE0365
µg/l
0,1
µg/l
0,5
FD0010
µg/l
1
µg/l
30
FD0055
µg/l
0,1
µg/l
1
FD0060
µg/l
0,01
µg/l
0,2
FD0065
µg/l
0,1
µg/l
0,5
FD0070
µg/l
0,1
µg/l
0,2
FD0075
µg/l
0,1
µg/l
0,2
DA0015
mg/l
0,001
µg/l
2,5
DA0020
mg/l
1
FE0370
µg/l
0,1
µg/l
0,5
FD0080
µg/l
0,1
FE0375
µg/l
0,1
µg/l
0,2
FC0005
µg/l
20
µg/l
30
FB0055
µg/l
2200
FE0380
µg/l
0,1
µg/l
0,2
FE0015
µg/l
20
µg/l
30
FD0025
µg/l
0,1
µg/l
10
FD0050
µg/l
0,1
µg/l
50
FD0045
µg/l
0,1
CC0080
mg/l
0,3
FE0350
FF0060
FE0390
DA0025
FF0000
FE0395
146
µg/l
µg/l
µg/l
mg/l
µg/l
µg/l
6,8
0,1
0,1
0,2
10
0,1
µg/l
0,1
µg/l
µg/l
400
30
CAS-No.
7440-47-3
218-01-9
193-39-5
465-73-6
34123-59-6
7440-43-9
7440-48-4
74-90-8
58-89-9
7440-50-8
7439-98-7
108-3-3
91-20-3
1655-35-2
7440-02-0
139-13-9
7439-92-1
95-47-6
50-29-3
37680-73-2
1939-36-2
608-93-5
87-86-5
106-42-3
129-00-0
7439-97-6
7782-49-2
122-34-9
886-50-0
127-18-4
56-23-5
108-88-3
21145-77-7
1582-09-8
67-66-3
7440-66-6
n.a.
*
jednotky
jednotky
imisní
emisní
UK_JAK imisního
emisního
limit
limit
limitu
limitu
chrom a jeho sloučeniny
DA0040
mg/l
0,05
µg/l
300
chrysen
FD0035
µg/l
0,1
µg/l
0,2
indeno(1,2,3-cd)pyren
FD0085
µg/l
0,1
µg/l
0,2
isodrin
FF0150
µg/l
0,1
isoproturon
FE0400
µg/l
0,1
kadmium a jeho slouč.
DA0045
mg/l
0,005
µg/l
20
kobalt a jeho sloučeniny
DA0050
mg/l
0,2
µg/l
200
kyanidy veškeré
CD0100
mg/l
0,05
µg/l
75
lindan (γ isomer HCH)
FC0130
µg/l
0,1
µg/l
0,2
beta-hexachlorcyklohexan
FC0125
µg/l
0,1
alfa-hexachlorcyklohexan
FC0120
µg/l
0,1
měď a její sloučeniny
DA0075
mg/l
0,5
µg/l
500
molybden a jeho slouč.
DA0085
mg/l
0,05
µg/l
350
m-xylen
FE0007
µg/l
100
500
naftalen
FD0015
µg/l
0,1
µg/l
50
naftalen-2,7-disulfonan
FE0295
µg/l
10
nikl a jeho sloučeniny
DA0090
mg/l
0,05
µg/l
200
NTA
FB0060
µg/l
930
olovo a jeho sloučeniny
DA0095
mg/l
0,05
µg/l
200
o-xylen
FE0006
µg/l
100
500
p,p-DDT
FF0072
µg/l
0,1
µg/l
0,2
PCB Suma kongenerů 28, 52, FF0090
µg/l
0,01
µg/l
1
101, 118, 138, 153, 180
PDTA
FB0065
µg/l
220
pentachlorbenzen
FF0055
µg/l
0,1
µg/l
1
pentachlorfenol
FE0169
µg/l
1
µg/l
20
p-xylen
FE0008
µg/l
100
500
pyren
FD0040
µg/l
0,1
50
rtuť a její sloučeniny
DA0100
mg/l
0,001
µg/l
5
selen a jeho sloučeniny
DA0105
mg/l
0,01
simazin
FE0420
µg/l
0,1
0,5
terbutryn
FE0425
µg/l
0,1
tetrachlorethen (PER)
FC0075
µg/l
10
µg/l
20
tetrachlormethan
FC0020
µg/l
2
µg/l
10
toluen
FE0000
µg/l
50
µg/l
700
tonalide
FE0355
µg/l
3,5
trifluralin
FE0430
µg/l
0,1
trichlormethan
FC0010
µg/l
30
µg/l
50
zinek a jeho sloučeniny
DA0125
mg/l
1,5
µg/l
5000
polycyklické aromatické
FD0000
µg/l
0,1
µg/l
120
uhlovodíky (PAU)
kyselinová neutralizační
CB0050
mmol/l 0.4/0.2 *
kapacita do pH 4.5
dusík amoniakální
CC0020
mg/l
0,39
dusík dusičnanový
CC0030
mg/l
11,3
dusík dusitanový
CC0025
mg/l
0,15
Název látky
hodnota 0.2 platí pro přirozeně acidifikované vody
147
Komentář:
U 1,1-dichlorethenu, 1,2-cis-dichlorethnenu a 1,2-trans-dichlorethenu byl imisní limit zvolen
s ohledem na hodnotu C MP č. 3 OEŠ MŽP (1996) a posouzení výsledků monitoringu
ČHMÚ.
Tabulka A24: Monitoring jakosti podzemních vod – souhrn pro jednotlivé ukazatele
Obrázek A17: Monitoring jakosti podzemních vod
Posouzení dopadů k roku 2003
Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu bylo prováděno
separátně po jednotlivých látkách či skupinách látek, s přihlédnutím k typu zdroje znečištění
(bodové, plošné). Základní postup při hodnocení byl pro jednotlivé látky shodný: nepřímé
hodnocení (hodnocení významnosti vlivů, tj. vstupů látek do prostředí, pro plošné zdroje
znečištění kombinované se zranitelností půdy a horninového prostředí), přímé hodnocení
(vyhodnocení současného monitoringu jakosti pozemních vod), zohlednění reprezentativnosti
monitoringu a syntéza jednotlivých výsledků. Dalším společným postupem bylo rozdělení
útvarů na dvě skupiny podle typu zvodnění a velikosti plochy útvaru na útvary, které bylo
možné brát jako celek („C útvary“ – útvary se souvislým zvodněním nebo útvary o malé ploše
se zvodněním lokálním) a na útvary, vykazující heterogenitu kolektoru („I útvary“ - skupina
útvarů s lokálním zvodněním o poměrně velké ploše). U této skupiny nebyla možná
homogenizace útvaru jako celku, proto byly rozděleny na menší jednotky podle útvarů
povrchových vod, respektive povodí útvarů povrchových vod. Ve výsledku pak bude možné
148
podle těchto hranic vyčlenit části útvarů jako samostatné, rizikové útvary. Tato úprava hranic
však bude mít smysl až po zahrnutí výsledků další charakterizace. Podrobné postupy řešení
pro jednotlivé látky/skupiny látek jsou popsány v následujících kapitolách.
Výsledky hodnocení rizikovosti pro jednotlivé látky či skupiny látek jsou členěny na tři
kategorie: rizikové útvary (nebo také útvary s vysokým rizikem), nejisté útvary (útvary se
středním rizikem) a nerizikové útvary (útvary s nízkým rizikem). Zároveň je ke každému
útvaru uvedena „jistota“ výsledků ve třech kategoriích: nejisté jsou ty výsledky, které byly
zjištěny pouze na základě nepřímého hodnocení, což znamená, že v útvaru nebyl adekvátní
monitoring. Naopak vysoká jistota znamená, že rizikovost útvaru byla potvrzena výsledky
přímého a nepřímého hodnocení (jisté – jisté, jisté - nejisté nebo nejisté – rizikové), střední
jistota pak indikuje rozdílné výsledky přímého a nepřímého hodnocení (rizikové –
nerizikové).
Pro celkové hodnocení rizikovosti útvarů z hlediska chemického stavu bylo nutné udělat
syntézu výsledků jednotlivých látek či skupin látek (viz kapitola 3.2.2.2.5 Celkové hodnocení
rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Ve výsledku tak jsou již jen
dvě kategorie – rizikové a nerizikové útvary. „Jistota“ výsledků je opět rozdělena na tři
kategorie a řídí se stupněm jistoty u látek, kvůli kterým je útvar označen jako rizikový.
3.2.2.2.1. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod dusíkem
3.2.2.2.1.1. Způsob posouzení dopadů dusíku
Pro posouzení dopadů dusíku na podzemní vody byl zohledněn pouze dusík z plošného
znečištění, neboť se dá předpokládat, že obzvlášť pro podzemní vody je dusík z plošného
znečištění (tj. ze zemědělství a atmosférické depozice) převažující a rozhodující.
Pro řešení byly v maximální míře využity postupy, vyvinuté pro vymezení zranitelných
oblastí v ČR podle nitrátové směrnice 91/676/EC.
Na základě dat o produkci statkových hnojiv a o fixaci dusíku pro jednotlivé okresy v roce
1999 (v pozdějších letech byly údaje již vykazovány na kraje) a upravených dat o
atmosférické depozici dusíku v roce 2001 byly spočteny celkové vstupy dusíku na plochu
útvarů podzemních vod (viz kapitola 3.2.1.1).
Údaje o koncentracích dusíkatých látek v podzemních vodách byly využity ze dvou zdrojů:
ze státní monitorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) za 10 posledních
let (dusičnany, dusitany a amonné ionty) a z provozních sledování surové podzemní vody pro
pitné účely za rok 2002 (dusičnany a amonné ionty). Pro hodnocení dopadů byly využita
pouze data o dusičnanech, neboť údaje o celkovém dusíku nebylo možno použít z důvodů
nevyhovujících analytických postupů u některých vodárenských organizací.
Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla využita také mapa zranitelnosti půdy a
horninového prostředí vůči dusičnanům (viz kapitola 2.2.4).
3.2.2.2.1.2. Přehled použitých údajů
•
•
•
•
Údaje ČSÚ o produkci statkových hnojiv a fixaci dusíku (1999)
Prostorové rozložení atmosférické depozice (ČHMÚ, dusík, 2001)
Monitoring jakosti podzemních vod ve státní síti ČHMÚ pro dusičnany (dvě měření
ročně za posledních 10 let)
Monitoring jakosti surové podzemní vody využívané pro pitné účely (provozovatelé
odběrů, různý počet měření za rok 2002)
149
3.2.2.2.1.3. Hodnocení vlivů dusíku na útvary podzemních vod (Nepřímé hodnocení)
Veškerá data (vstupy, zranitelnost) byla vztažena na vodní útvary. Útvary podzemních vod
byly rozděleny na základě typu zvodnění a plochy útvaru na útvary, které bylo možné brát
jako celek („C útvary“ – útvary se souvislým zvodněním nebo útvary o malé ploše se
zvodněním lokálním) a na skupinu útvarů vykazující heterogenitu kolektoru („I útvary“ skupina útvarů s lokálním zvodněním o poměrně velké ploše). U této skupiny nebyla možná
povrchových vod, respektive povodí útvarů povrchových vod.
Pro symboliku výše rizika byly zvolené kategorie 1, 2 a 3, které obecně představují tuto míru
rizika ohrožení:
1
2
3
nízké riziko
střední riziko
vysoké riziko
Nepřímé hodnocení bylo provedeno ze vstupů celkového dusíku do půdy (kap. 3.2.1.1) a ze
zranitelnosti horninového prostředí vůči dusičnanům (kap 2.2.4).
Z údajů o vstupech celkového dusíku do půdy přepočtených na jednotlivé útvary podzemních
vod (či na povodí útvaru povrchových vod) byla určena rizikovost na základě navrženého
rozsahu množství vstupů dusíku do půdy pro jednotlivé kategorie:
1
2
3
nízké riziko (0 – 40 kg N/rok na hektar)
střední riziko (40 – 60 kg N/rok na hektar)
vysoké riziko (více než 60 kg N/rok na hektar)
Zranitelnost horninového prostředí vůči dusíku byla přepočtena u „C útvarů“ na plochu
jednotlivých útvarů podzemních vod a u „I útvarů“ na povodí útvarů povrchových vod. Opět
byla rozřazena do 3 kategorií rizikovosti:
1
2
3
nízké riziko (průměrná zranitelnost 1 – 1,8)
střední riziko (průměrná zranitelnost 1,8 – 2,8)
vysoké riziko (průměrná zranitelnost >2,8)
Schéma hodnocení rizikovosti pro nepřímé hodnocení vypadá následovně:
Vstupy
Nepřímé hodnocení
1
2
3
1
1
1
2
Zranitelnost
2
1
2
3
3
2
3
3
150
Legenda:
Nízké riziko - 1
Střední riziko - 2
Vysoké riziko - 3
3.2.2.2.1.4. Hodnocení současného monitoringu (Přímé hodnocení)
Vzhledem k tomu, že počet měření z monitorovací sítě ČHMÚ byl poměrně velký (cca 20
naměřených hodnot), byla pro hodnocení dusičnanů použita předpovězená hodnota
s pravděpodobností 80%. Výhodou této hodnoty je, že v sobě kromě kvantilu zahrnuje i trend
– pokud je trend stoupající, je předpovězená hodnota vyšší než kvantil, naopak v případě
klesajícího trendu je nižší.
Pro data z odběrů podzemních vod pro pitné účely, kde byl počet měření výrazně nižší, byla
použita maximální naměřená hodnota za rok 2002. Protože dusičnany nepatří k prioritním
nebo nebezpečným látkám, byl postup přímého hodnocení poněkud odlišný od bodových
zdrojů znečištění nebo atrazinu. Nejprve se výsledná hodnota pro každý monitorovací objekt
zařadila do kategorie 1 či 2 podle toho, jestli přesahovala limit 45 mg/l NO3:
1
2
vyhovuje (výsledná hodnota < 45 mg NO3/l)
nevyhovuje (výsledná hodnota => 45 mg NO3/l)
Protože pro všechny útvary podzemních vod („C útvary“) byl nejméně jeden a občas až 28
monitorovaných objektů, byly pro každý útvar („C i I útvar) nasčítány výsledky kategorií (1 a
2) a vyděleny počtem objektů. Výsledné dvě kategorie přímého hodnocení jsou nastaveny
podle velikosti podílu:
1
3
nízké riziko (podíl < 1,5)
vysoké riziko (podíl => 1,5)
Prakticky to tedy znamenalo, že útvary s vysokým rizikem musely přesáhnout limit
nejméně v polovině monitorovacích objektů.
3.2.2.2.1.5. Reprezentativnost současného monitoringu
Oproti nebezpečným a prioritním látkám je reprezentativnost monitoringu dusíkatých látek
výrazně lepší v délce sledovaného období ve státní síti, i když četnost (2x ročně) není pro
dusičnany postačující. Sledování jakosti surové podzemní vody bylo v roce 2003 vykazováno
poprvé a pravděpodobně bude ještě nějakou dobu trvat, než bude tok dat uspokojivý. Vlastní
reprezentativnost tedy byla stejně jako u atrazinu zaměřena na hustotu monitorovací sítě pro
jednotlivé vodní útvary. Následující tabulka se týká jak útvarů podzemních vod („C útvary“),
tak útvarů povrchových vod („I útvary“).
1
0
dobrá reprezentativnost – 1 objekt na 125 km² útvaru
špatná reprezentativnost – 1 objekt na více než 125 km² útvaru nebo žádný
monitoring
3.2.2.2.1.6. Shrnutí a komentář výsledků
Výsledné hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod dusíkem
Při hodnocení rizikovosti útvarů dusíkem bylo nutno přihlédnout ke všem dílčím výsledkům:
k nepřímému a přímému hodnocení a zohlednit reprezentativnost monitoringu. Vzhledem
k tomu, že kategorie reprezentativnosti byly jen dvě, pokud byla reprezentativnost špatná,
výsledné hodnocení se rovnalo nepřímému hodnocení. Při dobré reprezentativnosti
monitoringu mělo přímé i nepřímé hodnocení stejnou váhu.
151
Výsledkem je konečné rozdělení útvarů do 3 kategorií dle rizika ohrožení dusíkem:
Přímé hodnocení
(monitoring )
reprezentativnost
Výsledky určení rizikovosti jsou shrnuty v následující mapce a tabulkách pro jednotlivé
Hodnocení rizika útvarů (celkem)
1
3
1
3
1
0
1
0
1
2
3
1
1
2
1
1
2
3
2
2
3
3
3
Legenda
Nízké riziko
Střední riziko
Vysoké riziko
útvary podzemních vod posuzovaných jako celek a pro útvary, členěné na povodí útvarů
povrchových vod.
Obecně pro plošné znečištění dusíkem bylo v ČR vyhodnoceno málo útvarů podzemních vod.
V oblasti povodí Labe to byly hlavně kvartérní útvary 1110, 1130, 1140 a 1150,,, z hlavních
útvarů 4320, 4330 a 5211. Ostatní útvary buď patřily do kategorie nejistých či nerizikových,
nebo byly do rizikových zařazeny pouze drobné plochy.
152
Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – dusík
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4320
4330
4340
4350
4410
4420
Polická pánev
Velimská křída
114,7 ano
83,6 ano
63,9 ano
133,9 ano
85,1 ano
40,2 ano
137,9 ano
110,9 ano
18,6 ano
125,6 ano
227,6 ano
39,0 ano
252,8 ano
424,2 ano
175,5 ano
131,4 ano
421,3 ano
179,5 ano
871,8 ano
61,3 ano
44,0 ano
28,7 ano
261,6 ano
285,7 ano
686,5 ano
151,8 ano
2
3
3
2
3
3
3
1
2
1
1
1
3
3
3
2
1
2
3
2
2
2
2
1
2
2
154
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
kategorie rizikovost
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
3
1
3
3
3
1
1
0
0
1
1
0
1
1
1
1
1
1
1
1
3
3
0
0
1
1
rizikový
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
nejistý
nejistý
nerizikový
nejistý
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nejistý
nerizikový
rizikový
rizikový
nejistý
nerizikový
nerizikový
nerizikový
výsledná
kategorie
3
2
3
3
3
2
2
1
2
1
1
1
2
2
2
1
1
1
2
1
3
3
2
1
1
1
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
V
S
V
V
V
S
S
N
N
V
V
N
S
S
S
V
V
V
S
V
V
V
N
N
V
V
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
4521
5151
5152
5161
5162
5211
338,1 ano
879,6 ano
58,0 ano
139,7 ano
165,3 ano
73,8 ano
3
1
1
1
1
2
Vysvětlivky:
V – vysoká míra spolehlivosti
S – střední míra spolehlivosti
N – nízká míra spolehlivosti
Výsledné kategorie rizikovosti:
1 – nízká rizikovost
2 – střední rizikovost
3 – vysoká rizikovost
155
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
ano
ne
ne
ne
ne
ano
1
0
0
0
0
3
nejistý
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
výsledná
kategorie
2
1
1
1
1
3
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
S
N
N
N
N
V
Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – dusík
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
530,7
2 812,1
2 812,1
ID dílčího
povodí
103020860
103030390
103031040
103031090
103040800
103040800
101040350
102020730
102030540
102030680
102030690
103010350
103020850
103020860
103020880
103020880
103040440
103040730
103040800
103040800
104010560
104010570
104010570
104030270
104040011
104040200
Plocha
dílčího
povodí
[km2]
41,5 ano
43,1 ano
82,1 ano
15,2 ano
41,6 ano
19,0 ano
110,6 ano
23,3 ano
14,0 ano
38,7 ano
15,6 ano
70,6 ano
37,7 ano
24,9 ano
63,4 ano
57,9 ano
37,9 ano
32,0 ano
43,2 ano
22,6 ano
35,7 ano
24,6 ano
17,8 ano
142,3 ano
20,0 ano
24,7 ano
156
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
kategorie
3
1
1
2
2
2
2
2
3
2
2
2
2
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
kategorie
rizikovost
0
3
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
výsledná
kategorie
3
2
2
2
2
2
2
2
3
2
2
2
2
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
N
S
S
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
905,6
612,2
ID dílčího
povodí
104060540
104070270
104070650
104070270
104070650
105020300
105020300
105020330
105020330
105030150
104070650
104070650
105040630
204090040
204100200
Plocha
dílčího
povodí
[km2]
48,1
112,8
20,0
217,4
53,4
20,5
19,3
12,1
111,4
37,4
70,6
34,5
69,7
18,4
18,6
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
ano
ne
ne
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne
3
0
0
0
0
3
3
3
3
0
0
0
0
0
0
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
výsledná
kategorie
3
2
2
2
2
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
kategorie
kategorie
rizikovost
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
V
N
N
N
N
V
V
V
V
N
N
N
N
N
N
6413
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských
hor - Jizerské hory
701,4
6414
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských
hor - Krkonoše
891,3
105020330
34,8 ano
2
ano
3
rizikový
3
V
575,7
102030200
10,1 ano
2
ne
0
nejistý
2
N
2
2
2
2
2
2
2
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
0
0
0
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
2
2
2
2
2
2
2
N
N
N
N
N
N
N
6531
Kutnohorské krystalinikum a
Železné hory - část kutnohorská
6532 Kutnohorské krystalinikum a
Železné hory - část Železné hory
826,2
779,2
104010330
104010360
104010570
103020300
103040163
103040800
103040800
19,2
49,0
72,8
19,4
29,7
30,1
22,5
157
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
103050210
103050610
Plocha
dílčího
povodí
[km2]
22,1
18,0
Vysvětlivky:
158
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
ano
ano
1
2
ano
ne
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
kategorie
rizikovost
3
0
nejistý
nejistý
výsledná
kategorie
2
2
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
S
N
11 430
430
11 410
410
LEGENDA:
66 413
413
Svrchní útvary
66 414
414
nerizikové
44 420
420
nejisté
55 151
151
55 161
161
410
44 410
44 521
521
44 510
510
rizikové
44 210
210
44 240
240
44 430
430
44 110
110
55 162
162
44 221
221
44 250
250
55 152
152
Hlavní útvary
44 360
360
nerizikové
11 170
170
11 160
160
44 350
350
11 150
150
11 120
120
44 222
222
rizikové
44 261
261
11 130
130
66 531
531
44 291
291
55 211
211
44 310
310
44 270
270
44 330
330
nejisté
11 110
110
11 140
140
44 340
340
66 420
420
66 532
532
44 320
320
159
44 231
231
Rizikovost útvarů podzemních
vod v oblasti povodí Horního a
středního Labe z hlediska
chemického stavu – dusík
3.2.2.2.2. Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod atrazinem
3.2.2.2.2.1. Způsob posouzení dopadů atrazinu
Problematika pesticidů a jejich vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod je velmi
složitá. Skupinu pesticidů nelze shrnout do jediné svými vlastnostmi blízké skupiny látek.
Rozdílnost vyplývá již ze samotné definice pesticidů.
Pesticidy jsou chemikálie používané proti škodlivým živočichům, plevelům a parazitickým
houbám, které ohrožují zemědělské, zahradní a lesní rostliny, zásoby potravin a zemědělských
produktů, průmyslové materiály (textil, kůži, dřevo), užitečná zvířata nebo i samotného
člověka (Cremlyn, 1978).
Obvykle je dělíme podle způsobu použití látek na insekticidy (proti hmyzu), fungicidy (proti
houbám), herbicidy (proti plevelům) a rodenticidy (proti hlodavcům). Ostatní skupiny jsou
méně významné.
Podle metodického materiálu vydaného Evropskou komisí pro životní prostředí ke zpracování
Programů na snížení znečištění vod nebezpečnými látkami je každý členský stát EU povinen
mj. identifikovat nebezpečné látky, které jsou pro vodní prostředí daného státu relevantní
a následně pro ně stanovit standardy environmentální kvality.
Obecně jsou pro zemědělské účely v České republice používány desítky specifických látek.
Druhy těchto používaných látek se liší podle převahy pěstovaných plodin na specifickém
území i podle látek povolených na ochranu rostlin ze seznamu pro jednotlivé roky. Dostupné
informace o množství užívaných pesticidů existují v databázi Státní rostlinolékařské správy
(SRS) a jsou vztaženy pouze na bývalé okresy.
Z celkového seznamu látek na ochranu rostlin ze SRS patří 6 látek mezi prioritní dle EU
(příloha X, WFD 60/2000): alachlor, atrazin, chlorpyrifos, isoproturon, simazin, trifluralin.
Z toho prioritní nebezpečné látky jsou atrazin, chlorpyrifos, trifluralin. Mezi relevantními
nebezpečnými látkami pro hydrosféru ČR, které se současně nacházejí na seznamu SRS, jsou
látky alachlor, atrazin, hexazinon, chlorpyrifos, isoproturon, simazin, terbutryn, trifluralin.
Ostatní látky, prioritní pro EU, se u nás nepoužívají, tudíž nejsou pro Českou republiku
relevantní.
Na základě dat o spotřebě pesticidů v roce 2002 byly spočteny vstupy sumy všech
používaných pesticidů a také vstupy jednotlivých relevantních pesticidů (atrazinu, simazinu,
hexazinonu, alachloru, isoproturonu, terbutrynu a trifluralinu) na plochu útvarů podzemních
vod (viz kapitola 3.2.1.1).
Údaje o koncentracích jednotlivých pesticidů v podzemních vodách bylo možné získat
ze státní monitorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pouze za dva,
maximálně tři poslední roky. Do roku 2001 byly zjišťovány pouze sumy pesticidů a DDT
v podzemních vodách.
Pro nepřímé hodnocení rizikovosti nebylo možné využít sumu pesticidů z důvodů různých
fyzikálních a chemických vlastností jednotlivých látek. Ze stejných důvodů se nepodařilo
vytvořit ani užší skupiny pesticidů, které by mohly být hodnoceny společně.
Jediným možným postupem se ukázala varianta hodnotit každý pesticid zvlášť, což by ovšem
znamenalo pro každou látku vytvořit speciální mapu zranitelnosti horninového prostředí. To
nebylo z časových a kapacitních důvodů možné, proto byl pro hodnocení vybrán pouze
atrazin, jako významná nebezpečná prioritní látka, hojně používaná v ČR jako herbicid
účinný na dvouděložné plevele. Aplikuje se na rostliny ve formě ve vodě dispergovatelného
mikrogranulátu nebo suspenzního koncentrátu (nejvíce na kukuřici). Jedná se o toxickou
látku s vysokou mobilitou, vysokou perzistencí a dlouhým poločasem rozpadu v půdě
(některé zdroje uvádějí až 150 – 210 dní). Patří do skupiny heterocyklických sloučenin
160
triazinových herbicidů. Navíc se atrazin ve významné míře vyskytuje v povrchových a
podzemních vodách.
V rámci monitoringu jakosti podzemních vod ve státní síti ČHMÚ byl atrazin sledován
jednou ročně po dobu tří let a jeho rozkladový produkt desethylatrazin jednou ročně po dobu
dvou let. Kromě monitoringu ČHMÚ byly k dispozici sumy pesticidů v podzemních vodách
pro pitné účely, ty však nemohly být pro hodnocení využity.
Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla vytvořena mapa zranitelnosti půdy a
horninového prostředí vůči atrazinu (viz kapitola 2.2.4).
3.2.2.2.2.2
•
•
•
Přehled použitých údajů
Údaje ze Státní rostlinolékařské správy (SRS) o vstupech atrazinu do půdy (2002)
Monitoring jakosti podzemních vod ve státní síti ČHMÚ pro atrazin (jedno měření za
roky 2001, 2002 a 2003) a jeho metabolit desethylatrazin (jedno měření za roky 2002 a
2003)
Mapa zranitelnosti horninového prostředí vůči atrazinu
3.2.2.2.2.3
Hodnocení vlivů atrazinu na útvary podzemních vod (nepřímé hodnocení)
zvodněním lokálním) a na skupinu útvarů vykazující heterogenitu kolektoru („L útvary“ skupina útvarů s lokálním zvodněním o poměrně velké ploše). U této skupiny nebyla možná
rizika ohrožení:
1
2
3
nízké riziko
střední riziko
vysoké riziko
Nepřímé hodnocení bylo provedeno ze vstupů atrazinu do půdy (údaje SRS) (kap. 3.2.1.1) a
ze zranitelnosti horninového prostředí vůči atrazinu (kap 2.2.4).
Z údajů o vstupech atrazinu do půdy přepočtených na jednotlivé útvary podzemních vod (či
na povodí útvaru povrchových vod) byla určena rizikovost na základě navrženého rozsahu
množství aplikace atrazinu do půdy pro jednotlivé kategorie:
1
2
3
nízké riziko (0 – 0,03 kg / rok na hektar)
střední riziko (0,03 – 0,07 kg / rok na hektar)
vysoké riziko (více než 0,07 kg / rok na hektar)
Zranitelnost horninového prostředí vůči atrazinu byla přepočtena u útvarů, hodnocených jako
celek na plochu jednotlivých útvarů podzemních vod a u ostatních útvarů na jednotlivá
povodí útvarů povrchových vod. Výsledky byly opět zařazeny do 3 kategorií rizikovosti.
161
Ač do metodiky nepřímého hodnocení kromě vstupů a zranitelnosti horninového prostředí
vůči atrazinu vstupoval také údaj o zvodnění, pro konečný systém hodnocení nebyl určující.
Schéma hodnocení rizikovosti pro nepřímé hodnocení vypadá následovně:
Vstupy
pro zvodnění lokální i souvislé
1
2
3
3.2.2.2.2.4
1
1
1
2
Zranitelnost
2
1
2
3
3
2
3
3
Legenda:
Nízké riziko - 1
Vysoké riziko - 3
Vzhledem k tomu, že koncentrace atrazinu i desethylatrazinu byly sledovány pouze jednou
ročně v průběhu 3 let u atrazinu a jednou ročně v průběhu 2 let u desethylatrazinu, nebylo
možné jakékoliv určení trendu růstu nebo poklesu znečistění v podzemních vodách.
Z monitorovací sítě ČHMÚ byla tedy vzata pro atrazin a desethylatrazin nejvyšší naměřená
hodnota za celé sledované období a podle ní byly útvary podzemních vod (útvary jako celek)
a menší povodí útvarů povrchových vod (u ostatních útvarů) opět rozděleny na 3 kategorie
rizikovosti:
3.2.2.2.2.5
1
nízké riziko (hodnota u atrazinu a desethylatrazinu byla pod mezí
detekce nebo byla menší než 0,05 µg/l)
2
střední riziko (alespoň u 1 objektu útvaru byla naměřená hodnota
atrazinu nebo desethylatrazinu v rozpětí 0,05 – 0,1 µg/l)
3
vysoké riziko (alespoň u 1 objektu útvaru byl překročen imisní limit
0,1 µg/l u atrazinu nebo desethylatrazinu)
Obecně lze konstatovat, že z hlediska četnosti monitoringu a délce sledovaného období
atrazinu a desethylatrazinuje nutno celý monitoring podzemních vod v ČR v současné době
považovat za nedostatečný. Vlastní reprezentativnost tedy byla zaměřena na hustotu
monitorovací sítě pro jednotlivé vodní útvary. Následující tabulka se týká pouze útvarů
podzemních vod hodnocených jako celek, pro útvary povrchových vod platilo vzhledem
k jejich průměrné velikosti (75 km2), že pokud se v povodí vyskytoval alespoň 1
monitorovací objekt, byla reprezentativnost dobrá – 1, pokud ne, jednalo se o žádnou
reprezentativnost – 0.
1
2
3
0
dobrá reprezentativnost – 1 objekt na 100 km² útvaru
střední reprezentativnost – 1 objekt na 100 – 200 km² útvaru
špatná reprezentativnost – 1 objekt na více než 200 km² útvaru
bez monitoringu – žádný monitoring
162
3.2.2.2.2.6
Shrnutí a komentář výsledků
Výsledné hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod atrazinem
Při hodnocení rizikovosti útvarů atrazinem bylo nutno přihlédnout ke všem dílčím
výsledkům: k nepřímému a přímému hodnocení a zohlednit reprezentativnost monitoringu.
Pokud byl překročen v monitoringu imisní limit a útvar byl tedy v přímém hodnocení označen
jako útvar s vysokým rizikem, pak měl tento údaj větší váhu než ostatní, pokud byla
reprezentativnost v kategorii 1. Jiný případ byla kombinace (přímé hodnocení 3,
reprezentativnost 3, nepřímé hodnocení 1) zařazená do středního rizika.
U útvarů zařazených monitoringem do kategorie 1 nebo 2 (nízké nebo střední riziko) se
přihlíželo k reprezentativnosti monitorovací sítě u jednotlivých útvarů a také k výsledku
nepřímého hodnocení. V případě reprezentativnosti monitoringu v kategorii 0 rozhodoval
výsledek nepřímého hodnocení.
Výsledkem je konečné rozdělení útvarů do 3 kategorií dle rizika ohrožení atrazinem:
Reprezentativnost
Přímé
hodnocení
(monitoring
ČHMÚ)
Hodnocení rizika ohrožení „C útvarů“ atrazinem
1
1
2
3
2
1
2
3
3
3
2
1
1
2
3
1
1
1
2
2
2
2
3
3
1
1
2
2
2
2
3
3
3
1
2
3
2
3
3
3
3
3
Legenda
Nízké riziko - 1
Vysoké riziko - 3
Konkrétní výsledky pro jednotlivé útvary jsou shrnuty v následujících tabulkách a mapce.
Z útvarů braných jako celek byly do kategorie rizikových útvarů z hlediska atrazinu zařazeny
kvartérní útvary 1110, 1160, dále útvary Pravobřežní Jizerská křída 4410, Velimská křída
4350, Čáslavská křída 4340, Vysokomýtská synklinála 4270 a Ústecka synklinála 4232. Do
středního rizika ohrožení se zařadily kvartérní útvary 1170, 1420, útvary Podkrkonošské
pánve 5151, 5152 a Ústecká synklinála na Orlici 4231. Pro útvary, členěné na povodí útvarů
povrchových vod bylo zaznamenáno vysoké riziko v povodích útvaru 4360, kde byly
poměrně vysoké vstupy atrazinu do půdy a vysoká zranitelnost horninového prostředí. Tento
útvar je pro značnou plochu rizikových povodí možné brát jako celek v kategorii rizikový
útvar. Dalšími útvary s povodími s vysokým rizikem, byť ne o tak velké ploše, jsou útvary
4430,
4360,
4310,
6531,
6532.
163
Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – atrazin
ID
útvaru
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4320
4330
4340
4350
4410
4420
4521
5151
Název útvaru
Polická pánev
Velimská křída
Plocha
útvaru
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
kategorie
114,7 ano
83,6 ano
63,9 ano
133,9 ano
85,1 ano
40,2 ano
137,9 ano
110,9 ano
18,6 ano
125,6 ano
227,6 ano
39,0 ano
252,8 ano
424,2 ano
175,5 ano
131,4 ano
421,3 ano
179,5 ano
871,8 ano
61,3 ano
44,0 ano
28,7 ano
261,6 ano
285,7 ano
686,5 ano
151,8 ano
338,1 ano
879,6 ano
164
2
3
3
3
3
3
3
2
2
2
1
1
2
2
1
2
2
1
1
1
2
2
3
3
3
1
3
2
Celkové
Míra
vyhodnocení
spolehlivosti
rizikovosti
vyhodnocení
reprezentativnost kategorie rizikovost výsledná
kategorie
1
3
rizikový
3
V
1
1
nerizikový
1
S
1
1
nerizikový
1
S
1
1
nerizikový
1
S
1
1
nerizikový
1
S
0
1
rizikový
3
N
1
2
nejistý
2
V
0
1
nejistý
2
N
0
1
nejistý
2
N
2
1
nerizikový
1
V
1
1
nerizikový
1
V
1
1
nerizikový
1
V
0
1
nerizikový
1
N
1
1
nerizikový
1
V
1
2
nejistý
2
V
1
1
nerizikový
1
V
1
1
nerizikový
1
V
1
1
nerizikový
1
V
1
3
rizikový
3
V
1
1
nerizikový
1
V
1
1
nerizikový
1
V
1
1
nerizikový
1
V
1
1
rizikový
3
S
0
1
rizikový
3
N
0
3
rizikový
3
N
1
1
nerizikový
1
V
1
1
nerizikový
1
S
3
1
nejistý
2
V
Vyhodnocení rizikovosti z
hlediska monitoringu
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ID
útvaru
5152
5161
5162
5211
Název útvaru
Poorlický brázda -severozápadní část
Plocha
útvaru
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
kategorie
58,0 ano
139,7 ano
165,3 ano
73,8 ano
Vysvětlivky:
165
2
1
1
1
Celkové
Míra
vyhodnocení
spolehlivosti
rizikovosti
vyhodnocení
reprezentativnost kategorie rizikovost výsledná
kategorie
0
1
nejistý
2
N
0
1
nerizikový
1
N
0
1
nerizikový
1
N
1
1
nerizikový
1
V
ne
ne
ne
ano
Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – atrazin
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
2
[km ]
ID dílčího
povodí
Plocha
dílčího
povodí
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
[km2]
Celkové
Míra
vyhodnocení
rizikovosti
spolehlivosti
výsledná vyhodnocení
reprezentativnost kategorie rizikovost
kategorie
kategorie
103030390
103040163
530,7
103040540
103040690
101040340
102020730
102030680
103010350
103020790
103020850
104010560
104020050
104020200
104020480
2 812,1 104020560
104020610
104030270
104040011
104040100
104040150
104050070
104050301
104050430
104050500
104050530
43,1 ano
74,3 ano
30,4 ano
11,9 ano
30,5 ano
23,3 ano
38,7 ano
70,6 ano
37,8 ano
37,7 ano
35,7 ano
36,4 ano
38,5 ano
67,0 ano
64,6 ano
236,4 ano
142,3 ano
20,0 ano
66,4 ano
35,1 ano
83,7 ano
35,8 ano
107,0 ano
102,2 ano
42,0 ano
2
3
3
3
3
2
2
2
3
2
3
2
3
3
2
3
2
3
3
3
3
3
3
3
3
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
nejistý
rizikový
nejistý
rizikový
rizikový
nejistý
rizikový
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
2
3
3
3
3
2
2
2
3
2
3
2
3
3
2
3
2
3
3
3
3
3
3
3
3
V
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
V
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
2 812,1 104050590
104050630
32,8 ano
22,5 ano
3
3
ne
ne
0
0
1
1
rizikový
rizikový
3
3
N
N
166
ID
útvaru
Název útvaru
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor
6414
- Krkonoše
6531
Kutnohorské krystalinikum a Železné
hory - část kutnohorská
6532
Kutnohorské krystalinikum a Železné
hory - část Železné hory
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
104050663
104070270
104070270
905,6 105020180
105020330
612,2 105040630
101010240
891,3
105020360
103050440
103050580
104010080
104010290
826,2 104010330
104010360
104060090
104060190
104060260
103030500
103040163
779,2 103040540
103040690
103050610
Plocha
dílčího
povodí
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
[km2]
Celkové
Míra
vyhodnocení
rizikovosti
spolehlivosti
výsledná vyhodnocení
reprezentativnost kategorie rizikovost
kategorie
kategorie
26,4 ano
12,8 ano
217,4 ano
36,5 ano
11,4 ano
69,7 ano
11,1 ano
34,5 ano
71,0 ano
68,8 ano
63,3 ano
78,8 ano
19,2 ano
49,0 ano
26,6 ano
48,8 ano
57,3 ano
17,6 ano
29,7 ano
32,9 ano
18,0 ano
18,0 ano
167
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
2
3
3
3
3
ne
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
rizikový
rizikový
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
2
3
3
3
3
N
N
N
N
V
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
Vysvětlivky:
168
LEGENDA:
Svrchní útvary
11 430
430
nerizikové
11 420
420
66 413
413
nejisté
rizikové
66 414
414
Hlavní útvary
55 151
151
44 420
420
44 410
410
55 161
161
44 430
430
nerizikové
44 210
210
44 240
240
44 521
521
44 110
110
55 162
162
nejisté
44 221
221
44 250
250
rizikové
44 360
360
44 510
510
66 420
420
170
11 170
11 160
160
44 350
350
11 150
150
11 120
120
11 110
110
44 222
222
11 140
140
44 261
261
11 130
130
44 340
340
44 310
310
66 531
531
44 270
270
44 330
330
44 291
291
55 211
211
44 231
231
66 532
532
Rizikovost útvarů podzemních vod
v oblasti povodí Horního a středního
Labe z hlediska chemického stavu –
atrazin
44 320
320
169
3.2.2.2.3
Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací
3.2.2.2.3.1
Způsob posouzení dopadů acidifikace
Nejvýznamnější antropogenní aktivitou ovlivňující acidifikaci vodních útvarů
podzemních vod je kombinace kyselé atmosférické depozice dusíku a síry se vstupy dusíku ze
zemědělské činnosti.
Vstupy dusíku ze zemědělské činnosti a atmosférické depozice byly použity stejné
jako u posouzení dopadů dusíku. Vstupy síry z atmosférické depozice byly zpracovány stejně
jako dusík z atmosférické depozice. Přesto je však nutné podrobněji zmínit způsob zpracování
dat o vstupech N a S z atmosférické depozice.
Základem mapového vyjádření celkové depozice dusíku se staly hodnoty bulk ze sítě
ČHMÚ plošně interpretované ČHMÚ v gridu 2 x 2 km na plochu ČR. To prakticky znamená,
že tímto způsobem byly vyjádřena pouze tzv. mokrá depozice, která je rozhodující pro plochy
bez lesního pokryvu. Podle znalostí o celkové míře vstupů acidifikujících látek v projektu
GEOMON však v roce 2001 představovala průměrná hodnota suché depozice na
monitorovací síti lesních povodí 55 % celkové depozice. Suchá depozice však není
v interpretovaných datech zohledněna. S vědomím určité schematizace a zjednodušení byly
proto hodnoty bulk ze sítě ČHMÚ zvýšeny v prostoru tvořeným lesním pokryvem o zjištěnou
hodnotu
55 %. Území lesního pokryvu bylo vymezeno na základě interpretace CORINE
satelitních snímků LANDSAT.
Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla využita mapa zranitelnosti
horninového prostředí vůči acidifikaci, která charakterizuje pufrační schopnost půdy a
horninového prostředí (viz kapitola 2.2.4).
Nepřímé hodnocení se provádělo zvlášť pro dusík a zvlášť pro síru, ve výsledku
rozhodoval méně příznivý výsledek.
Na rozdíl od ostatních látek z plošného znečištění nebyla pro řešení využita data
z monitoringu vzhledem k jejich nedostatku a obtížné interpretovatelnosti.
3.2.2.2.3.2
•
•
•
•
Údaje ČSÚ o produkci statkových hnojiv a fixaci dusíku (1999)
Prostorové rozložení atmosférické depozice (ČHMÚ, dusík, síra 2001)
Výsledky z projektu „Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod
v ČR“, VÚV T.G.M. at all, 1998 – 2002
Výsledky z projektu GEOMON
3.2.2.2.3.3
Hodnocení vlivu acidifikace na útvary podzemních vod (nepřímé hodnocení)
zvodněním lokálním) a na skupinu útvarů vykazující heterogenitu kolektoru („I útvary“ skupina útvarů s lokálním zvodněním o poměrně velké ploše). U této skupiny nebyla možná
170
rizika ohrožení:
1
2
3
nízké riziko
střední riziko
vysoké riziko
Nepřímé hodnocení bylo provedeno ze vstupů celkového dusíku a síry z atmosférické
depozice do půdy (kap. 3.2.1.1) a ze zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci (kap
2.2.4).
Z údajů o vstupech celkového dusíku do půdy přepočtených na jednotlivé útvary podzemních
vod (či na povodí útvaru povrchových vod) byla určena rizikovost na základě navrženého
rozsahu množství vstupů dusíku do půdy pro jednotlivé kategorie:
1
2
3
nízké riziko (0 – 40 kg N/rok na hektar)
střední riziko (40 – 60 kg N/rok na hektar)
vysoké riziko (více než 60 kg N/rok na hektar)
Z údajů o vstupech síry do půdy přepočtených na jednotlivé útvary podzemních vod (či na
povodí útvaru povrchových vod) byla určena rizikovost na základě navrženého rozsahu
množství vstupů síry do půdy pro jednotlivé kategorie:
1
2
3
nízké riziko (0 – 10 kg S/rok na hektar)
střední riziko (10 – 20 kg S/rok na hektar)
vysoké riziko (více než 20 kg S/rok na hektar)
Zranitelnost horninového prostředí vůči acidifikaci byla stanovena podle průměrné hodnoty
na útvar podzemních vod nebo povodí útvarů povrchových vod do 5 kategorií rizikovosti:
1
2
3
4
5
velmi nízké riziko
nízké riziko
střední riziko
vysoké riziko
velmi vysoké riziko
Nepřímé hodnocení se provádí zvlášť pro dusík a síru podle stejného schématu a skládá
z kombinace vstupu a zranitelnosti:
171
Vstupy
1
1
1
1
1
1
1
2
3
4
5
Zranitelnost
2
1
1
2
3
3
3
1
2
3
3
3
Legenda
Nízké riziko
Střední riziko
Vysoké riziko
Pro výsledné zařazení útvaru do tří kategorií rizika rozhoduje horší hodnocení pro dusík a
síru.
3.2.2.2.3.4
Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení) a výsledné vyhodnocení
rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací
Monitoring vlivů, které způsobují acidifikaci je v ČR na dobré úrovni. Metodika sběru a
zpracování dat odpovídá světovým standardům. Monitorovací sítě Geomon (zaměřená na
lesní povodí) a ČHMÚ (pokrývající rovnoměrně celou republiku) se vhodně doplňují
Oproti tomu systematický monitoring dopadů acidifikace v podstatě neexistuje. Výše zmíněné
monitorovací sítě Geomon a ČHMÚ sledují výhradně jen jakost povrchových vod. Stávající
síť monitoringu podzemních vod provozovaná ČHMÚ je nevyhovující jak z hlediska
sledovaných parametrů, tak i z pohledu rozmístění měřících stanic. V prostředí na acidifikaci
nejcitlivějších a nejvíce postižených prakticky nejsou žádná kvalitativní data.
Kromě toho je hodnocení monitoringu pro dopady acidifikace na podzemní vody obtížně
interpretovatelný, neboť dopady se projevují podle pokročilosti procesu acidifikace různými
způsoby. Z těchto důvodů tedy nebylo provedeno hodnocení dopadů acidifikace formou
vyhodnocení dat ze současného monitoringu.
Výsledné hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod acidifikací je tudíž totožné
s nepřímým hodnocením.
•
Konkrétní výsledky pro jednotlivé útvary jsou shrnuty v následujících tabulkách a mapce.
Z útvarů braných jako celek byly do kategorie rizikových útvarů z hlediska acidifikace
v povodí Horního a středního Labe zařazeny svrchní útvary 1160 a 4420. Do středního rizika
ohrožení se zařadily všechny ostatní kvartérní útvary a 8 křídových útvarů. Pro útvary,
členěné na povodí útvarů povrchových vod bylo zaznamenáno vysoké riziko ve větších
plochách útvarů 6413, 6414, 6420 a 6532.
172
Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – acidifikace
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
kategorie
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4320
4330
4340
4350
4410
4420
4521
5151
Polická pánev
Velimská křída
114,7 ano
83,6 ano
63,9 ano
133,9 ano
85,1 ano
40,2 ano
137,9 ano
110,9 ano
18,6 ano
125,6 ano
227,6 ano
39,0 ano
252,8 ano
424,2 ano
175,5 ano
131,4 ano
421,3 ano
179,5 ano
871,8 ano
61,3 ano
44,0 ano
28,7 ano
261,6 ano
285,7 ano
686,5 ano
151,8 ano
338,1 ano
879,6 ano
173
2
2
2
2
2
3
2
2
2
2
1
1
2
2
1
2
1
2
2
1
1
1
2
2
1
3
1
2
Celkové vyhodnocení
rizikovosti
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nerizikový
nerizikový
nejistý
nejistý
nerizikový
nejistý
nerizikový
nejistý
nejistý
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nejistý
nejistý
nerizikový
rizikový
nerizikový
nejistý
výsledná
kategorie
2
2
2
2
2
3
2
2
2
2
1
1
2
2
1
2
1
2
2
1
1
1
2
2
1
3
1
2
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
kategorie
5152
5161
5162
5211
58,0 ano
139,7 ano
165,3 ano
73,8 ano
Vysvětlivky:
1–
nízká rizikovost
2–
střední rizikovost
3–
vysoká rizikovost
174
2
1
1
3
rizikovosti
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
nejistý
nerizikový
nerizikový
rizikový
výsledná
kategorie
2
1
1
3
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
N
N
N
N
Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – acidifikace
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
Vyhodnocení
Plocha
rizikovosti z
dílčího povodí hlediska vlivů
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
530,7
2 812,1
2 812,1
905,6
103020860
103031090
103040163
103040800
103040800
102020730
102030540
102030680
102030690
103010350
103020860
103020880
103020880
103040440
103040730
103040800
103040800
104010560
104010570
104010570
104030270
104040200
104060540
104070650
104070650
105020300
41,5 ano
15,2 ano
74,3 ano
41,6 ano
19,0 ano
23,3 ano
14,0 ano
38,7 ano
15,6 ano
70,6 ano
24,9 ano
63,4 ano
57,9 ano
37,9 ano
32,0 ano
43,2 ano
22,6 ano
35,7 ano
24,6 ano
17,8 ano
142,3 ano
24,7 ano
48,1 ano
20,0 ano
53,4 ano
20,5 ano
175
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
výsledná
kategorie
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
Vyhodnocení
Plocha
rizikovosti z
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
612,2
Krystalinikum Krkonoš a
6413 Jizerských hor - Jizerské
hory
701,4
6413 Jizerských hor - Jizerské
hory
701,4
891,3
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
výsledná
kategorie
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
105020300
105020330
105020330
104070650
104070650
105040310
105040660
105040660
112020970
112020970
204060040
204070090
204070100
204070140
204070150
204070160
204070340
204070370
204090040
204100070
204100100
204100180
204100200
19,3 ano
12,1 ano
11,4 ano
70,6 ano
34,5 ano
78,1 ano
80,8 ano
51,1 ano
35,6 ano
26,1 ano
27,2 ano
76,9 ano
14,0 ano
18,0 ano
29,3 ano
18,9 ano
76,2 ano
89,8 ano
18,4 ano
49,1 ano
20,0 ano
33,6 ano
18,6 ano
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
2
3
2
3
3
2
2
3
3
3
2
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
rizikový
nejistý
rizikový
nejistý
rizikový
rizikový
nejistý
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
nejistý
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
2
3
2
3
3
2
2
3
3
3
2
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
204100290
23,7 ano
2
ne
0
nejistý
2
N
101010070
101010160
101010190
101020050
90,7 ano
20,6 ano
14,0 ano
43,4 ano
3
3
3
3
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
3
3
3
3
N
N
N
N
176
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
Vyhodnocení
Plocha
rizikovosti z
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
6414
891,3
575,7
6531 Železné hory - část
kutnohorská
826,2
6531 Železné hory - část
kutnohorská
826,2
6532 Kutnohorské krystalinikum a
Železné hory - část Železné
779,2
101020080
101020120
101020230
105010050
105010080
105010090
105010600
105010610
105010690
105020040
105020330
105020360
101030440
102010390
102010440
103050210
103050310
103050340
103050580
104010080
104010110
104010290
104010360
104010570
104060070
104060090
103030050
103030090
33,1 ano
18,1 ano
45,8 ano
34,1 ano
30,2 ano
11,12 ano
34,7 ano
10,64 ano
50,8 ano
31,4 ano
34,8 ano
34,5 ano
44,9 ano
38,6 ano
33,4 ano
112,4 ano
18,8 ano
15,3 ano
68,8 ano
63,3 ano
26,7 ano
78,8 ano
49,0 ano
72,8 ano
39,1 ano
26,6 ano
29,0 ano
34,4 ano
177
3
2
2
3
3
3
3
3
3
3
2
2
3
3
3
2
3
2
2
3
3
2
2
2
2
2
2
3
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
rizikový
nejistý
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nejistý
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
nejistý
rizikový
nejistý
nejistý
rizikový
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
výsledná
kategorie
3
2
2
3
3
3
3
3
3
3
2
2
3
3
3
2
3
2
2
3
3
2
2
2
2
2
2
3
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
Vyhodnocení
Plocha
rizikovosti z
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
hory
103030250
103040163
103040800
103040800
103050210
103050310
103050610
116,1 ano
29,7 ano
30,1 ano
22,5 ano
22,1 ano
26,9 ano
18,0 ano
Vysvětlivky:
1–
nízká rizikovost
2–
3–
vysoká rizikovost
178
3
2
2
2
2
3
2
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
0
0
0
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
nejistý
výsledná
kategorie
3
2
2
2
2
3
2
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
N
N
N
N
N
N
N
LEGENDA:
Svrchní útvary
11 430
430
nerizikové
11 410
410
66 413
413
nejisté
rizikové
66 414
414
44 420
420
44 410
410
Hlavní útvary
151
55 151
55 161
161
162
55 162
nerizikové
44 210
210
240
44 240
44 430
430
521
44 521
44 110
110
44 221
221
250
44 250
nejisté
55 152
152
rizikové
360
44 360
44 510
510
11 170
170
66 420
420
11 160
160
44 350
350
11 150
150
11 120
120
11 110
110
222
44 222
11 140
140
44 261
261
11 130
130
66 531
531
44 340
340
211
55 211
44 291
291
44 310
310
44 330
330
66 532
532
44 270
270
44 231
231
chemického stavu – acidifikace
320
44 320
179
3.2.2.2.4
Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod bodovými zdroji
3.2.2.2.4.1
Způsob posouzení dopadů bodových zdrojů
Pro hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska bodových zdrojů znečištění byla
zaměřena pozornost na nebezpečné a prioritní látky, relevantní pro ČR.
Protože existuje široká škála látek, které jsou relevantní pro ČR a liší se svými fyzikálními a
chemickými vlastnostmi, nebezpečností, rizikovostí pro člověka a ekosystémy bylo
rozhodnuto se zaměřit především na prioritní látky (priority substances) seznamu v příloze X
WFD, z nichž některé jsou označeny jako prioritní nebezpečné látky (priority hazardous
substances) a dále látky seznamu I CD 80/68/EEC, označované jako zvlášť nebezpečné látky.
Pro posouzení vstupů nebezpečných látek do podzemních vod byly použity údaje ze SEZ
(nepřímé hodnocení). Jednalo se především o údaje o zjištěných koncentracích látek
uvedených v následující tabulce a dále údaje o rizikovosti jednotlivých zátěží životního
prostředí (použity u lokalit, kde chybí údaje o koncentracích látek v podzemní vodě a
zároveň existuje oprávněný předpoklad, že koncentrace převyšují limit C MP OEŠ MŽP
č.3/1996). Pro nepřímé hodnocení nebylo na rozdíl od plošného znečištění použito údajů o
zranitelnosti horninového prostředí, neboť použité měřítko (1 : 100 000) nemohlo postihnout
lokální nehomogenity pro bodové zdroje znečištění.
Pro vyhodnocení současného monitoringu v podzemních vodách byly využity údaje o
koncentracích látek v podzemních vodách ze dvou zdrojů: ze státní monitorovací sítě Českého
hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) za posledních 10 let, a analýz podzemních vod
z odběrů pro pitné účely (přímé hodnocení). Hodnocení se vztahovalo na látky uvedené
v následující tabulce,
což jsou relevantní prioritní a nebezpečné látky, sledované
v monitoringu podzemních vod, u nichž alespoň jedno měření bylo nad mezí detekce.
Nebezpečné relevantní látky z monitoringu ČHMÚ, u nichž všechna měření byla pod mezí
detekce (31 látek) nebylo nutno do hodnocení zahrnout – jednak z nich pouze 14 bylo
sledováno v SEZ a pro žádnou z těchto látek nebyla ani jedna lokalita SEZ samostatně
označena jako riziková.
79-01-6
1,1,2-trichlorethen
nepřímé
hodnocení
Ano
75-35-4
1,1-dichlorethen
Ano
Ano
87-61-6
Ano
Ano
120-82-1
Ano
Ano
156-59-2
1,2-cis-dichloreten
Ano
Ano
95-50-1
1,2-dichlorbenzen
Ano
Ano
107-06-2
1,2-dichloretan
Ano
Ano
156-60-5
1,2-trans-dichloreten
Ano
Ano
541-73-1
1,3-dichlorbenzen
Ano
Ano
106-46-7
1,4-dichlorbenzen
Ano
Ano
576-24-9
2,3-dichlorfenol
Ano
Ano
88-06-2
2,4,6-trichlorfenol
Ano
Ano
120-83-2
2,4-dichlorfenol
Ano
Ano
95-77-2
3,4-dichlorfenol
Ano
Ano
alachlor
Ano
Ano
aldrin
Ano
Ano
CAS-No.
15972-60-8
309-00-2
Název látky
180
přímé
hodnocení
Ano
7440-36-0
antimon a jeho slouč.
nepřímé
hodnocení
Ne
120-12-7
antracen
Ano
Ano
7440-38-2
arsen a jeho sloučeniny
Ne
Ano
1912-24-9
atrazin
Ano
Ano
71-43-2
benzen
Ano
Ano
56-55-3
benzo(a)antracen
Ano
Ano
50-32-8
benzo(a)pyren
Ano
Ano
205-99-2
benzo(b)fluoranthen
Ano
Ano
191-24-2
benzo(g,h,i)perylen
Ano
Ano
207-08-9
benzo(k)fluoranthen
Ano
Ano
7440-41-7
berylium a jeho slouč.
Ne
Ano
6190-65-4
desethylatrazin
Ano
Ano
53-70-3
dibenzo(a,h)antracen
Ne
Ano
60-57-1
dieldrin
Ano
Ano
75-09-2
dichlormetan
Ano
Ano
60-00-4
EDTA
Ne
Ano
72-20-8
endrin
Ano
Ano
100-41-4
etylbenzen
Ano
Ano
85-01-8
fenantren
Ano
Ano
206-44-0
fluoranten
Ano
Ano
86-73-7
fluoren
Ne
Ano
1222-05-5
galaxolide
Ne
Ano
118-74-1
hexachlorbenzen
Ano
Ano
hexazinon
Ne
Ano
108-90-7
chlorbenzen
Ano
Ano
2921-88-2
chlorpyrifos
Ne
Ano
7440-47-3
chrom a jeho sloučeniny
Ne
Ano
218-01-9
chrysen
Ano
Ano
193-39-5
indeno(1,2,3-cd)pyren
Ano
Ano
465-73-6
isodrin
Ne
Ano
34123-59-6
isoproturon
Ne
Ano
7440-43-9
kadmium a jeho slouč.
Ano
Ano
7440-48-4
kobalt a jeho sloučeniny
Ne
Ano
74-90-8
kyanidy veškeré
Ano
Ano
58-89-9
lindan (γ isomer HCH)
Ano
Ano
beta-hexachlorcyklohexan
Ne
Ano
alfa-hexachlorcyklohexan
Ne
Ano
molybden a jeho slouč.
Ne
Ano
CAS-No.
51235-04-2
7439-98-7
Název látky
181
přímé
hodnocení
Ano
108-3-3
m-xylen
nepřímé
hodnocení
Ano
91-20-3
naftalen
Ano
Ano
1655-35-2
naftalen-2,7-disulfonan
Ne
Ano
139-13-9
NTA
Ne
Ano
7439-92-1
olovo a jeho sloučeniny
Ano
Ano
95-47-6
o-xylen
Ano
Ano
50-29-3
p,p-DDT
Ano
Ano
Ano
1939-36-2
PCB Suma kongenerů 28, 52, Ano
101, 118, 138, 153, 180
PDTA
Ne
Ano
608-93-5
pentachlorbenzen
Ano
Ano
87-86-5
pentachlorfenol
Ano
Ano
106-42-3
p-xylen
Ano
Ano
129-00-0
pyren
Ano
Ano
7439-97-6
rtuť a její sloučeniny
Ano
Ano
7782-49-2
selen a jeho sloučeniny
Ne
Ano
122-34-9
simazin
Ano
Ano
886-50-0
terbutryn
Ne
Ano
127-18-4
tetrachlorethen (PER)
Ano
Ano
56-23-5
tetrachlormethan
Ano
Ano
108-88-3
toluen
Ano
Ano
21145-77-7
tonalide
Ne
Ano
1582-09-8
trifluralin
Ne
Ano
trichlormethan
Ano
Ano
aromatické Ano
Ano
CAS-No.
37680-73-2
67-66-3
n.a.
Název látky
polycyklické
uhlovodíky (PAU)
přímé
hodnocení
Ano
Veškerá data (údaje o koncentracích nebezpečných látek ve vodě v pozorovacích objektech
ČHMÚ, lokalizace bodových zdrojů znečištění) byla vztažena buď na vodní útvary jako celek
(útvary se souvislým zvodněním nebo útvary o malé ploše se zvodněním lokálním) a nebo na
povodí útvarů povrchových vod - pro útvary, vykazující heterogenitu kolektoru s lokálním
zvodněním a poměrně velkou plochou.
3.2.2.2.4.2
• Údaje o koncentracích sledovaných látek z databáze SEZ (data k 12/2002)
• Údaje o rizikovosti zátěží životního prostředí z databáze SEZ (data k 12/2002)
• Monitoring jakosti podzemních vod ve státní síti ČHMÚ pro vybrané látky (data z let
1993 – 2003)
• výsledky analýz podzemních vod z odběrů pro pitné účely (data z roku 2002)
3.2.2.2.4.3
Hodnocení vlivů bodových zdrojů znečištění na útvary podzemních vod
(nepřímé hodnocení)
182
rizika ohrožení:
1
2
3
nízké riziko
střední riziko
vysoké riziko
Pro nepřímé hodnocení byly použity výsledky z hodnocení bodových zdrojů znečištění
podzemních vod. Pro toto hodnocení byla použita data z databáze Systému evidence zátěží
životního prostředí (SEZ). Byly vybrány lokality se zátěží životního prostředí, kde byla
poslední hodnota analýzy podzemních vod pro vybrané látky (prioritní látky ze seznamu X
WFD a zvlášť nebezpečné látky ze seznamu I CD 80/68/EEC) vyšší než hodnota normativu C
MP OEŠ MŽP č. 3/1996 pro podzemní vody a dále lokality s extrémním rizikem podle SEZ a
vybrané lokality s neznámým rizikem podle SEZ.
Rizikové lokality byly pak přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod. Tyto vybrané
útvary byly pak označeny jako rizikové z hlediska výskytu kontaminovaných míst, popřípadě
byly rozděleny na menší polygony podle výše popsaného postupu.
nízké riziko – v útvaru se nevyskytuje lokalita, kde koncentrace prioritní nebo
nebezpečné látky překročila hodnotu C MP (emisní limit) ani vybraná
1
lokalita s extrémním nebo neznámým rizikem podle SEZ
vysoké riziko – v útvaru se vyskytuje alespoň 1 lokalita, kde koncentrace
3 prioritní nebo nebezpečné látky překročila hodnotu C MP (emisní limit) nebo
vybraná lokalita s extrémním nebo neznámým rizikem podle SEZ
3.2.2.2.4.4
Pro účely přímého hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod byla použita data z výsledků
analýz odběrů z monitorovací sítě ČHMÚ a odběrů podzemních vod pro pitné účely.
Posouzení výsledků monitoringu podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ
Zpracování dat se týkalo ukazatelů, pro které byly určeny pracovní cíle pro podzemní
vody. Cílem zpracování bylo získat pro jednotlivé ukazatele a pozorovací objekty jednu
hodnotu, která by byla následně porovnávána s imisním limitem pro podzemní vody.
Zpracování proběhlo následujícím způsobem:
1. Pro každý pozorovací objekty byly vybrány časové řady pro jednotlivé ukazatele,
sledované na daném objektu.
2. V případě, že v časové řadě pro daný ukazatel a pozorovací objekt byl počet
měření menší než 6, byla jako hodnota pro porovnání použita maximální hodnota.
3. V případě, že v časové řadě bylo více než 6 měření a z toho bylo více než 20 %
údajů pod hodnotou detekčního limitu, byla použita opět maximální hodnota.
4. Když bylo v časové řadě více než 6 měření a z toho bylo alespoň 80 % nad limit
detekce, byla vypočítána hodnota 80% předpovězená hodnota. Měření pod
detekční limit byla pro účely výpočtu nahrazena poloviční hodnotou detekčního
limitu. S imisním limitem byla pak porovnána 80% předpovězená hodnota.
183
Tímto způsobem byly zpracována data pro všechny ukazatele a pozorovací objekty
sítě ČHMÚ.
Posouzení výsledků zpracování dat z monitoringu ČHMÚ
Zvlášť byly hodnoceny metaloidy a ostatní látky z toho důvodu, že metaloidy jsou
geogenní látky a mohou se vyskytovat ve zvýšeném množství ve vodě přirozeně. Právě
z tohoto důvodu jsme k metaloidům přistupovali osobitě. Pro bór, hliník, měď, nikl a zinek se
ukázalo, že překročení imisního limitu může být způsobené jejich přirozeným výskytem
v horninovém prostředí, navíc tyto látky nepatří mezi nejnebezpečnější, proto tedy bylo v této
etapě od jejich hodnocení upuštěno.
Ostatní metaloidy bylo možné považovat za zvláště nebezpečné ve vodách - arzén,
berylium, chróm, kadmium, olovo, rtuť. Kadmium, olovo a rtuť patří mezi prioritní
nebezpečné látky (příloha X WFD). Ostatní vybrané metaloidy jsou uvedeny v seznamu II
CD 80/68/EEC.
Pro každý objekt byla zpracována informace, kolik metaloidů a kolik organických
látek překročilo imisní limit.
Pozorovací objekty pak byly přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod.
Rizikovost útvarů byla určena podle počtu překročení limitu pro obě skupiny látek
v příslušných pozorovacích objektech. Pokud došlo k překročení imisního limitu u více než
jednoho ukazatele z organických látek (u organických látek předpokládáme čistě
antropogenní původ), bylo příslušnému útvaru přiřazeno vysoké riziko. V případě, že došlo
k překročení pro jednu organickou látku a jeden nebo více metaloidů, bylo příslušnému útvaru
podzemních vod přiřazeno střední riziko. V ostatních případech bylo přiřazeno nízké riziko
z hlediska monitoringu ČHMÚ. Způsob přiřazení rizikovosti útvarům podzemních vod je
přehledně uveden v následující tabulce.
Počet geog.
látek nad limit
Přímé hodnocení
Počet syntetických látek nad limit
0
1
>1
Legenda
0
1
1
3
Nízké riziko
1
1
2
3
Střední riziko
>1
2
3
3
Vysoké riziko
Posouzení analýz podzemních vod z odběrů pro pitné účely
184
Byla použita data z analýz odběrů podzemních vod odebíraných pro pitné účely,
které jsou odevzdávány podle vyhlášky č. 428/2002 Sb. Výsledky analýz byly pro jednotlivé
ukazatele porovnávány s hodnotou imisního limitu. Dále byla data zpracována obdobným
způsobem jako výsledky hodnocení monitoringu podzemních vod ČHMÚ. Žádný z útvarů
nebyl na základě těchto dat označen jako rizikový.
3.2.2.2.4.5
Reprezentativnost monitoringu prioritních a nebezpečných látek je obecně ve srovnání
například s dusíkatými látkami výrazně nižší. To souvisí především s lokalizací pozorovacích
objektů sítě ČHMÚ a s proměnlivou četností prováděných analýz podzemních vod,
zaměřených na nebezpečné a prioritní látky.
Vlastní reprezentativnost tedy byla stejně jako u atrazinu a dusíku zaměřena na hustotu
monitorovací sítě pro jednotlivé vodní útvary. Následující tabulka se týká jak útvarů
podzemních vod posuzovaných jako celek, tak povodí útvarů povrchových vod.
1
0
3.2.2.2.4.6
dobrá reprezentativnost – alespoň 1objekt na útvar
špatná reprezentativnost – žádný monitoring
Výsledné hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod bodovými zdroji znečištění
Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska bodových zdrojů znečištění byla určena
syntézou přímého a nepřímého hodnocení a zohledněním reprezentativnosti monitoringu.
Vzhledem k tomu, že kategorie reprezentativnosti monitoringu byly jen dvě, pokud byla
reprezentativnost špatná, výsledné hodnocení se rovnalo nepřímému hodnocení. Při dobré
reprezentativnosti monitoringu byla větší váha přiřazena výsledkům přímého hodnocení.
Výsledkem je konečné rozdělení útvarů do 3 kategorií dle rizika ohrožení bodovými
zdroji znečištění.
Přímé hodnocení
(monitoring )
Reprezentativnost
Hodnocení rizika útvarů (celkem)
1
1
0
2
3
1
0
1
0
Nepřímé hodnocení (SEZ)
1
3
1
1
2
1
3
1
2
3
2
3
3
3
Legenda
Nízké riziko
Střední riziko
Vysoké riziko
185
Výsledky určení rizikovosti jsou shrnuty v následující mapce a tabulkách pro
jednotlivé útvary podzemních vod posuzovaných jako celek a pro útvary, členěné na povodí
útvarů povrchových vod.
Protože při hodnocení rizikovosti útvarů pro bodové zdroje znečištění bylo hodnoceno
velké množství látek, je pro lepší orientaci přiložena tabulka, pro které látky byl každý
konkrétní útvar určen jako rizikový.
V oblasti povodí Labe bylo jako rizikové určeno velké množství útvarů podzemních
vod. Z útvarů hodnocených jako celek bylo vysoké riziko přiřazeno z hlediska přímého
hodnocení útvarům mj. útvaru 4110 (ve dvou pozorovacích objektech došlo k překročení pro
více než jeden ukazatel ze skupiny syntetických látek).
V oblasti povodí Labe se vyskytuje 80 bodových zdrojů znečištění, které byly v nepřímém
hodnocení
určeny
jako
významné.
186
Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – bodové zdroje
ID útvaru
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1410
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4320
4330
4340
4350
4410
4420
4521
4710
Název útvaru
Polická pánev
Velimská křída
Plocha
útvaru
[km2]
Vyhodnocení
Vyhodnocení
rizikovosti z hlediska rizikovosti z hlediska
vlivů
monitoringu
kategorie
114,7 ano
83,6 ano
63,9 ano
133,9 ano
85,1 ano
40,2 ano
137,9 ano
110,9 ano
18,6 ano
125,6 ano
227,6 ano
39,0 ano
252,8 ano
424,2 ano
175,5 ano
131,4 ano
421,3 ano
179,5 ano
871,8 ano
61,3 ano
44,0 ano
28,7 ano
261,6 ano
285,7 ano
686,5 ano
151,8 ano
338,1 ano
1884,0 ano
187
3
3
1
3
1
1
3
1
3
1
3
1
3
3
1
1
3
3
3
1
1
1
3
1
3
1
1
1
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
rizikovosti
kategorie
rizikovost
1
3
3
3
3
0
1
0
0
1
3
0
1
3
1
3
1
1
1
1
1
1
0
0
2
1
3
1
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nejistý
nerizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
nejistý
rizikový
nerizikový
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
výsledná
kategorie
2
3
3
3
3
1
2
1
3
1
3
1
2
3
1
3
2
2
2
1
1
1
3
1
3
1
3
1
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
S
V
S
V
S
N
S
N
N
V
V
N
S
V
V
S
S
S
S
V
V
V
N
N
V
V
S
V
ID útvaru
5151
5152
5161
5162
5211
Plocha
útvaru
Název útvaru
[km2]
Vyhodnocení
Vyhodnocení
rizikovosti z hlediska rizikovosti z hlediska
vlivů
monitoringu
kategorie
879,6 ano
58,0 ano
139,7 ano
165,3 ano
73,8 ano
3
3
1
3
3
rizikovosti
kategorie
rizikovost
1
0
0
0
1
nejistý
nerizikový
nerizikový
rizikový
nejistý
ano
ne
ne
ne
ano
výsledná
kategorie
2
3
1
3
2
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
S
N
N
N
S
Vysvětlivky:
1–
nízká rizikovost
2–
3–
vysoká rizikovost
Tabulka vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – bodové
zdroje
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
103030390
530,7 103040163
103040800
2812,1 103040800
188
Plocha
dílčího
povodí
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
[km2]
43,1 ano
74,3 ano
41,6 ano
43,2 ano
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
3
3
3
3
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
ano
ne
ne
ne
1
0
0
0
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
výsledná
kategorie
2
3
3
3
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
S
N
N
N
ID
útvaru
Název útvaru
6413
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Jizerské hory
6413
6414
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Krkonoše
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
Plocha
dílčího
povodí
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
výsledná
kategorie
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
104010570
104020050
104040200
104050530
104050570
104070650
104070270
905,6 105021020
105030150
104070600
104070650
105040310
612,2 105040660
105040660
112010340
112020970
204060040
701,4 204070090
204070100
17,8 ano
36,4 ano
24,7 ano
42,0 ano
49,6 ano
20,0 ano
217,4 ano
153,1 ano
37,4 ano
121,6 ano
70,6 ano
78,1 ano
80,8 ano
51,1 ano
18,1 ano
35,6 ano
27,2 ano
76,9 ano
14,0 ano
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
ano
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ne
1
0
0
0
1
0
0
3
1
0
0
3
1
3
0
0
0
0
0
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
nejistý
rizikový
rizikový
nejistý
nejistý
rizikový
rizikový
nejistý
nejistý
nejistý
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
2
3
3
3
2
3
3
2
2
3
3
2
2
2
3
3
3
3
3
S
N
N
N
S
N
N
V
N
N
N
V
S
V
N
N
N
N
N
701,4 204100290
23,7 ano
3
ne
0
rizikový
3
N
105010690
105020040
102010250
575,7 102010660
102010730
50,8 ano
31,4 ano
22,4 ano
54,2 ano
42,4 ano
3
3
3
3
3
ne
ne
ne
ne
ne
0
0
0
0
0
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
3
3
3
3
3
N
N
N
N
N
891,3
189
ID
útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
Plocha
dílčího
povodí
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska vlivů
[km2]
Vyhodnocení
rizikovosti z
hlediska
monitoringu
kategorie
Celkové
vyhodnocení
rizikovosti
výsledná
kategorie
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
6531
Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část kutnohorská
826,2 103050210
112,4 ano
3
ne
0
rizikový
3
N
6532
Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část Železné hory
779,2
103030250
103040800
116,1 ano
22,5 ano
3
3
ano
ne
1
0
nejistý
rizikový
2
3
S
N
Vysvětlivky:
1–
nízká rizikovost
2–
3–
vysoká rizikovost
190
Útvar
4110
4221
N
4222
N
4240
4250
N
4261
N
4270 N N
4310
N
4320
4340
N
4360
N
4410
4430
4510
N
4521
5151 N N
5152
5162
N
5211
N
6413
N
6414
6420
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
P
N
N
N
N
N
P
P
N
N
N
N
N
N
fluoren
P
P
P
N
N
P P
P
P
N
N
191
P
P
P
indeno(1,2,3 cd)pyren
P
P
N
P
N N
N
N
N
P
N
N
P
N
N
P
N
N
P
N
N
N
N
P
N
P P
N
N N
P P
N N
N
P
P
N
N
N
P
N
N
P
P
P
P
P
N
N
N
N
N
O
N
N
N
N
P
N
N
P
N
N
N
N
N
N
N
P
N
N
N
N
N
N
N
N N
N N
N
N
N
N
N
N
xyleny nerozlišené
trichlorbenzeny nerozlišené
toluen
tetrachlormethan
tetrachlorethen
simazin
rtuť
pyren
polychlorované bifenyly
PAU
pentachlorbenzen
olovo
naftalen
Lindan
kyanidy veškeré
kadmium
chrysen
chlorované pesticidy
jednotl.
chrom veškerý
chlorbenzeny jednotlivé
hexazinon
fluorathen
N
fenantren
etylbenzen
dichlormetan
dichlorbenzeny jednotlivé
berylium
benzo(k)fluoranthen
benzo(g)perylen
benzo(b)fluoranthen
benzo(a)pyren
benzo(a)antracen
benzen
atrazin
arsen
1,2 dichlorethan
1,1,2-trichlorethen
1,1 dichlorethen
Tabulka nebezpečných látek, pro které byly útvary podzemních vod hodnocené jako rizikové v oblasti povodí Horního a středního Labe
P
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
P
N
N
N
6531
6532
N
N
Vysvětlivky:
N – nepřímé hodnocení
P – přímé hodnocení
O – přímé i nepřímé hodnocení
192
Lindan
N
N
N
N
N
N
xyleny nerozlišené
trichlorbenzeny nerozlišené
toluen
tetrachlormethan
tetrachlorethen
simazin
rtuť
pyren
polychlorované bifenyly
PAU
pentachlorbenzen
olovo
naftalen
kyanidy veškeré
indeno(1,2,3 cd)pyren
kadmium
N
chrysen
chlorované pesticidy
jednotl.
chrom veškerý
chlorbenzeny jednotlivé
hexazinon
fluoren
fluorathen
fenantren
etylbenzen
dichlormetan
dichlorbenzeny jednotlivé
berylium
benzo(k)fluoranthen
benzo(g)perylen
benzo(b)fluoranthen
benzo(a)pyren
benzo(a)antracen
benzen
atrazin
arsen
1,2 dichlorethan
1,1,2-trichlorethen
1,1 dichlorethen
Útvar
LEGENDA:
Svrchní útvary
430
11 430
nerizikové
420
11 420
410
11 410
nejisté
413
66 413
rizikové
414
66 414
Hlavní útvary
410
44 410
420
44 420
161
55 161
151
55 151
430
44 430
44 510
510
rizikové
221
44 221
250
44 250
360
44 360
11 170
170
160
11 160
350
44 350
nejisté
210
44 210
240
44 240
521
44 521
nerizikové
5 162
110 5 162
44 110
150
11 150
120
11 120
420
66 420
110
11 110
222
44 222
140
11 140
261
44 261
130
11 130
340
44 340
310
44 310
531
66 531
270
44 270
330
44 330
291
44 291
211
55 211
532
66 532
320
44 320
193
231
44 231
chemického stavu – bodové zdroje
3.2.2.2.5
Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod celkovým chemickým stavem –
syntéza výsledků
Při hodnocení rizikovosti útvarů z hlediska chemického stavu je nutno podle výsledků
jednotlivých látek či skupin látek zpracovat systém celkového hodnocení. Jednak je nutno ve
výsledku původní tři kategorie převést pouze na dvě – rizikový a nerizikový útvar a shrnout
závažnost jednotlivých látek či skupin látek pro celkové hodnocení rizikovosti. V případě
hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu je možno
konstatovat, že rizikovost acidifikace má pro celkový chemický stav nižší váhu než ostatní
složky, které buď patří mezi prioritní a nebezpečné látky (bodové zdroje znečištění, atrazin) a
nebo patří do hlavních znečišťujících látek (dusík z plošného znečištění). Oproti tomu je
acidifikace významná hlavně jako možné negativní ovlivnění dobrého stavu povrchových
vod, pro podzemní vody by byla významná hlavně tehdy, pokud by docházelo k vyplavování
kovů.
Dále popsaný systém tedy vychází z výsledků řešení výše popsaných látek či skupin látek a
nejsou zde zatím zohledněny výsledky pro ostatní vlivy, které jsou v gesci správců povodí.
Pro celkové hodnocení možná bude nutno postup podle výsledků rizikovosti pro ostatní vlivy
poněkud upravit.
Na základě této analýzy bylo tedy rozhodnuto, že pokud některý útvar vyšel jako
vysoce rizikový na základě bodových zdrojů znečištění, atrazinu nebo dusíku, bude také
rizikový z hlediska chemického stavu.
Pokud je útvar označen jako vysoce rizikový pouze pro acidifikaci, rozhoduje počet zařazení
útvarů do středního rizika pro ostatní látky či skupiny látek. Pokud je stejný útvar v kategorii
vysokého rizika pro acidifikaci a zároveň v kategorii středního rizika pro dvě ostatní látky či
skupiny látek, byl zařazen do rizikových útvarů z hlediska chemického stavu.
Kromě toho útvar se středním rizikem pro 3 a více látek či skupin látek byl také zařazen do
rizikových útvarů. Naopak za nerizikové útvary byly kromě útvarů, které pro všechny látky či
skupiny vyšly s nízkým stupněm rizika zařazeny také útvary, které dosáhly středního rizika
pouze pro jednu nebo dvě látky či skupiny látek a zároveň nedosáhly vysoké rizikovosti pro
jinou látku či skupinu látek.
Vyhodnocení jistoty výsledků je opět rozděleno na tři kategorie a řídí se stupněm jistoty u
látek, kvůli kterým je útvar označen jako rizikový.
Další typ syntézy výsledků při hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu se týká
možného rozdělení útvarů podzemních vod, které se hodnotily na menší jednotky. Definitivní
rozhodnutí však bude muset padnout až v etapě další charakterizace, kdy by mělo dojít
k ověření jednotlivých hodnocení.
Výsledky určení rizikovosti útvarů z hlediska chemického stavu jsou shrnuty v následující
mapce a tabulkách pro jednotlivé útvary podzemních vod posuzovaných jako celek a pro
útvary, členěné na povodí útvarů povrchových vod. V tabulkách jsou uvedeny pouze rizikové
útvary a nebo pouze dílčí povodí, která vyšla jako riziková.
V oblasti povodí Labe bylo jako rizikové určeno velké množství útvarů podzemních vod. Do
nerizikových útvarů se z celkového počtu 33 útvarů hodnocených jako celek zařadilo pouze
10 útvarů. Rizikovost útvarů podzemních vod v oblasti povodí Labe je v polovině případů
vyhodnocena na základě výsledků bodových zdrojů znečištění,
194
Tabulka rizikových útvarů podzemních vod hodnocených jako celek v oblasti povodí Horního a středního Labe – výsledný chemický stav
ID útvaru
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
1420
4110
4221
4222
4240
4270
4320
4330
4340
4350
4410
4521
5151
5152
5162
5211
Název útvaru
Polická pánev
Velimská křída
Plocha
útvaru
[km2]
114,7
83,6
63,9
133,9
85,1
40,2
137,9
18,6
227,6
252,8
424,2
131,4
871,8
44,0
28,7
261,6
285,7
686,5
338,1
879,6
58,0
165,3
73,8
Vyhodnocení
Míra
rizikových útvarů
spolehlivosti
podzemních vod
vyhodnocení
kategorie 2 kategorie 3
Ac, B
N, At
V
N, Ac
B
V
Ac
N, B
V
Ac
N, B
V
Ac
N, B
V
N
Ac, At
S
N, Ac, At, B
V
N, Ac, At
B
N
Ac, B
N
B
V
N, Ac, B
V
N,Ac
B
V
Ac
B
V
Vysvětlivky:
N, Ac, B
At
V
N
V
N
V
N, Ac
At, B
N
Ac
At
N
At, B
V
Kategorie: N- dusík
N
B
V
At – atrazin
Ac, At, B
V
Ac – acidifikace
Ac, At
B
N
B- bodové zdroje znečištění
B
N
195
Tabulka rizikových útvarů podzemních vod členěných na jednotlivá povodí v oblasti povodí Horního a středního Labe – výsledný chemický stav
ID útvaru
4310
4360
4360
Název útvaru
Chrudimská křída
Labská křída
Labská křída
Plocha
útvaru
[km2]
530,7
2812,1
2812,1
ID dílčího
povodí
Plocha
dílčího
povodí
[km2]
41,5
43,1
74,3
30,4
11,9
41,6
30,5
23,3
14,0
38,7
70,6
37,8
24,9
43,2
35,7
17,8
36,4
38,5
67,0
236,4
142,3
20,0
66,4
35,1
24,7
83,7
35,8
107,0
102,2
103020860
103030390
103040163
103040540
103040690
103040800
101040340
102020730
102030540
102030680
103010350
103020790
103020860
103040800
104010560
104010570
104020050
104020200
104020480
104020610
104030270
104040011
104040100
104040150
104040200
104050070
104050301
104050430
104050500
196
Vyhodnocení rizikových
útvarů podzemních vod
kategorie 2
Ac
N, At, B
Ac
Ac, N
Ac, At, N
Ac
Ac, At, N
N, Ac, At
Ac
N, Ac
N, Ac
N, Ac, B
At
N, Ac, At
N
Ac
kategorie 3
N
At, B
At
At
B
At
N
At
N
B
At
B
At
At
At
At
At
At
N, B
At
At
At
At
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
N
V
N
N
N
N
N
N
V
N
N
N
N
N
N
S
N
N
V
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
ID útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
4430
905,6
4510
Pražská křída
612,2
6413
701,4
6414
891,3
6414
891,3
6420
575,7
6531
- část kutnohorská
826,2
ID dílčího
povodí
Plocha
dílčího
povodí
[km2] kategorie 2
42,0
32,8
22,5
26,4
48,1
Ac
11,3
N
20,0
N, Ac
217,4
N
20,5
Ac
19,3
Ac
12,1
Ac
11,1
Ac, At
121,6
70,6
N, Ac
18,1
35,6
Ac
27,2
76,9
14,0
Ac
104050530
104050590
104050630
104050663
104060540
104070270
104070650
104070270
105020300
105020300
105020330
105020330
104070600
104070650
112010340
112020970
204060040
204070090
204070100
204100290
23,7
105010690
N
N
N
N
N
N
N
V
V
V
N
V
N
N
N
N
N
N
N
B
N
50,8
Ac, B
N
105020040
31,4
Ac, B
N
105020330
34,8
Ac
N
V
102010250
102010660
102010730
103050210
104010330
22,4
54,2
42,4
112,4
19,2
Ac
N
B
B
B
B
At
N
N
N
N
N
197
Ac
kategorie 3
At, B
At
At
At
N
At
B
At, B
N
N
N
N
B
B
B
B
Ac, B
Ac, B
B
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
ID útvaru
Název útvaru
Plocha
útvaru
[km2]
ID dílčího
povodí
Plocha
dílčího
povodí
[km2] kategorie 2
49,0
N, Ac
26,6
Ac
48,8
104010360
104060090
104060190
6532
- část Železné hory
779,2
104060260
57,3
103040163
103040540
103040690
103040800
103050610
29,7
32,9
18,0
22,5
18,0
Vysvětlivky:
Kategorie:
N- dusík
At – atrazin
Ac – acidifikace
B- bodové zdroje znečištění
198
N, Ac
N, Ac
N, Ac
kategorie 3
At
At
At
Míra
spolehlivosti
vyhodnocení
N
N
N
At
N
At
At
At
B
At
N
N
N
N
N
LEGENDA:
Svrchní útvary
11 430
430
11 410
410
nerizikové
413
66 413
nejisté
rizikové
66 414
414
44 420
420
Hlavní útvary
55 151
151
161
55 161
44 410
410
430
44 430
nerizikové
44 210
210
44 240
240
521
44 521
44 110
110
55 162
162
nejisté
44 221
221
44 250
250
rizikové
44 360
360
44 510
510
170
11 170
11 160
160
350
44 350
11 150
150
11 120
120
11 110
110
44 222
222
11 140
140
44 261
261
11 130
130
44 340
340
44 270
270
44 330
330
44 291
291
211
55 211
44 310
310
66 531
531
66 420
420
231
44 231
66 532
532
Obrázek A18: Rizikovost útvarů
podzemních vod v oblasti povodí Horního
a středního Labe z hlediska chemického
stavu –výsledný chemický stav
320
44 320
199
3.2.3. Další charakterizace rizikových útvarů podzemních vod
3.2.3.1 Další charakterizace z hlediska kvantitativního stavu
Při další charakterizaci útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu byla
pozornost zaměřena jednak na stanovení věrohodnosti použitých dat, dále rozbor útvarů,
stanovených jako rizikové a na doporučení pro další postup po roce 2004.
Stanovení věrohodnosti použitých dat, které zároveň vypovídá o stupni jistoty hodnocení, se
zprvu vztahovalo k hodnotám přírodních zdrojů podzemních vod. Zároveň však nebylo
možné pominout problém, který s věrohodností stanovených přírodních zdrojů úzce souvisí,
tj. nutné úpravy pojetí a rozsahu kvartérních útvarů. Vymezení útvarů podzemních vod totiž
z důvodů termínu reportingu předcházelo zpracování nové hydrogeologické rajonizace
(projekt VaV, termín ukončení prosinec 2005). Při vymezení útvarů podzemních vod byly
použity již existující výstupy z nové hydrogeologické rajonizace (s více než o 1 rok
zkrácenými termíny pro potřebu analýzy charakteristik). Na konci roku 2003, který byl
poslední možný, aby bylo možno provést výchozí a další charakterizaci útvarů podzemních
vod do podzimu 2004, však ještě nebyla provedena úprava hranic kvartérních rajonů. Pro
výchozí charakterizaci byly tedy převzaty stávající kvartérní rajony. V současné době se však
ukazuje, že rozsah kvartérních rajonů dozná významných změn a s tím i vyčíslení hodnot
přírodních zdrojů. Toto přehodnocení však nelze provádět na konci výchozí charakterizace,
ale až po roce 2004. V současné době tedy je nutné vyhodnocení všech kvartérních útvarů
nutno považovat za nejisté, tj. i výsledky rizikovosti. To se týká hlavně kvartérních útvarů,
označených jako rizikové – nepředpokládá se, že by po roce 2004 rizikových kvartérních
útvarů výrazně přibylo, naopak se očekává, že většinou budou zařazeny do nerizikových. Zde
se ukazuje další specifický rys kvartérních útvarů – odběry zde vykazované občas patří
k indukovaným zdrojům, tj. de facto k odběrům z povrchových vod. Stupeň využití pak
samozřejmě vykazuje méně příznivé hodnoty.
V další charakterizaci došlo pouze k menším změnám v zařazení útvarů do kategorie
rizikových (převážně zahrnutí ostatních významných vlivů), spíše se vyjasnila věrohodnost
výsledků a specifikovalo zaměření do budoucna. V tabulce níže je uveden přehled všech
hodnocených útvarů, výsledek hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu ve
výchozí charakterizaci, výsledek hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu
v další charakterizaci, důvod rizikovosti a věrohodnost výsledků. V období po roce 2004 bude
nutno buď provést další charakterizaci znovu či sledovat vývoj situace u všech útvarů, ať již
rizikových či nerizikových s věrohodností výsledků střední či nízkou. Snížená spolehlivost u
kvantitativního hodnocení většiny vodních útvarů většinou vyjadřuje nejistotu ve stanovení
velikosti zdrojů podzemních vod. Nejistota vyplývá z toho, že přes pokroky v hydrologii a
hydrogeologii se stále používají stanovení zdrojů realizovaná před více než 25 lety, novější
neexistují. Stará stanovení jsou v ČHMÚ pouze každoročně aktualizována podle srážkoodtokových vztahů příslušného roku. Proto je nezbytné u mnoha útvarů podzemních vod
provést nové stanovení velikosti zdrojů. U některých útvarů chybí data o přírodních zdrojích
vůbec či je potřeba provést jiný typ hodnocení – buď dvou hydraulicky propojených útvarů či
naopak rozlišení proplyněné a prosté vody. Podrobnější vysvětlení u těchto případů je
uvedeno ve shrnutí a komentáři výsledků.
V oblasti povodí Horního Labe došlo při další charakterizaci ke těmto změnám v hodnocení
rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu: Útvary 1110, 1140 a 1160 byly zařazeny nově do
rizikových útvarů vzhledem k těžbě štěrkopísku, útvar 4310 Chrudimská křída pro negativní
ovlivnění průtoků toku Žejbro.
200
U kvartérních útvarů 1110 – 1170 a útvaru 1410 se předpokládají významné změny ve
vymezení, proto bude muset proběhnout další charakterizace po roce 2004 znovu. Pro útvary
1110, 1120, 1140 – 1170 se však dá předpokládat, že zůstanou jako rizikové kvůli vlivu
těžby. Současné hodnocení rizikovosti u ostatních kvartérních útvarů má tedy v tuto chvíli
pouze informativní charakter. Útvar 1420 Kvartér Žitavské pánve bude buď již v roce 2004
nebo ihned poté vyhlášen přeshraničním útvarem, který bude vyžadovat další práce jak
vzhledem k tomuto faktu, tak pro rizikovost (negativní vliv dolu Turow).
Útvar 4222 Podorlická křída na Orlici byl zařazen do rizikových útvarů jednak na základě
nepříznivého poměru mezi odběry a přírodními zdroji a vzhledem k vysokému stupni využití
ve zdrojové oblasti Litá – Mokré a vztahu k terestrickému systému (přírodní rezervace
Zbytka). Po roce 2004 bude nutné ověření současných opatření (minimální přípustná hladina,
monitoring). Útvar 4231 Ústecká synklinála na Orlici je nutno hodnotit dohromady s útvarem
4232, navíc je zde významný vliv Hřebečského důlního pole, proto je útvar označen jako
rizikový. Útvar 4310 Chrudimská křída bude nutné znovu prověřit z hlediska vlivu na dobrý
stav povrchových vod. Útvary 4320 a 4330 Dlouhá mez – jižní a severní část vyšly jako
rizikové s vysokým stupněm spolehlivosti, přesto by bylo vhodné prověřit znovu data o
základním odtoku a realizované odběry. Posledním rizikovým útvarem, kde budou
v budoucnu nutné další práce je útvar 4420 Jizerský coniak. Po roce 2004 bude nutná další
charakterizace s vyhodnocením účinků čerpání pro hydrotechnickou těžbu Sklopísek Střeleč a
stanovení podmínek pro vodoprávní povolení (míra přípustného ovlivnění, monitoring) –
dosavadní povolení platí do konce 2005.
201
Tabulka A25-1: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu v oblasti povodí Horního a středního Labe –
další charakterizace
ID
útvaru
Název útvaru
Rizikovost
kvantitativní
stav - vých.
char.
Rizikovost
kvantitativní
stav - další
char.
Důvod
rizikovosti
1110
1120
1130
1140
1150
1160
1170
nerizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
J
P, J
P
J
P, J
J
P, J
1410
Glacifluviální sedimenty v záp.části
Liberecké kotliny - jižní část
Sedimenty Žitavské pánve
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
P,J
J
Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském
výběžku
Polická pánev
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
P,J
Králický prolom na Orlici
Chrudimská křída
Velimská křída
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
J
1420
1430
4110
4210
4221
4222
4231
4240
4250
4261
4270
4291
4310
4320
4330
4340
4350
Spolehlivost
2
2
2
2
2
2
2
2
3
Poznámka
vliv těžby štěrkopísku
negativní vliv dolu Turow
2
1
2
2
2
2
vysoké využití v oblasti Litá-Mokré,
ovlivnění chráněného území Zbytka
hydraulická spojitost s útvarem 4232,
Hřebečské důlní pole
2
2
2
2
2
J
P
P
202
2
1
1
2
2
ovlivnění povrchových vod (Žejbro)
ID
útvaru
Název útvaru
4360
4410
Labská křída
4420
Jizerský coniak
4430
4510
4521
4710
5151
5152
5161
5162
5211
Rizikovost
kvantitativní
stav - vých.
char.
Rizikovost
kvantitativní
stav - další
char.
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
Křída Jizery - levý břeh
Podkrkonošská pánev
Podkrkonošská pánev - Metuji
Dolnoslezská pánev v povodí Jívky
Dolnoslezská pánev v povodí Stěnavy
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
6413
nerizikový
nerizikový
6414
nerizikový
nerizikový
6420
nerizikový
nerizikový
6531
Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část kutnohorská
nerizikový
nerizikový
6532
Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část Železné hory
nerizikový
nerizikový
Důvod
rizikovosti
Spolehlivost
Poznámka
2
2
J
P
2
1
2
2
2
2
2
2
1
2
2
2
2
2
2
vysvětlivky:
P - nepříznivý poměr odběru a základního odtoku
Z - chybějící data o základním odtoku
J - jiný důvod
1 vysoká spolehlivost
2 střední spolehlivost
3 nízká spolehlivost
203
Těžba písku Střeleč, narušení základního
odtoku v útvaru
3.2.3.2. Další charakterizace z hlediska chemického stavu
Soupis ekologických zátěží
Podle evidence ČIŽP a webových stránek MŽP je v současné době většina známých
kontaminací vod a horninového prostředí sanována. Sanace nejčastěji stále ještě probíhají, na
mnoha místech byly ukončeny. Z tohoto pohledu se výrazně snížilo riziko útvarů podzemních
vod Jako velmi rizikové lokality do v současnosti zůstávají ALIACHEM v Pardubicích,
Spolana Neratovice a Carborundum Electrite a.s. Benátky.
Síť sledování jakosti podzemních vod ČHMÚ
Mělké vrty do kvartérních sedimentů a přípovrchové zóny často jeví nálezy polutantů, neboť
tyto kolektory jsou velmi náchylné ke znečištění. Znečištění hlubokých křídových kolektorů
se nepotvrdilo v takovém rozsahu, jak bylo zjištěno v úvodní charakterizaci. Po analýze
časových řad a grafů obsahu polutantu na informačním portálu ČHMÚ bylo potvrzeno
znečištění pouze čtyř vrtů. V útvaru 4110 vrt VP7008 Machov, v útvaru 4222 VP7223
Kvasiny, v útvaru 4430 vrt VP7518 Židněves a v útvaru 4521 vrt VP7525 Stránka. Znečištění
je překvapivé a je třeba ho dále sledovat a pokusit se najít zdroj kontaminace. Znečištění vrtu
v drenážní bázi polické pánve v Machově je těžko vysvětlitelné, pánev je tradičně pokládána
za jednu z nejčistších částí Čech.
Shrnutí
Útvary ID 1xxx
Útvary podzemních vod v kvartérních sedimentech jsou velmi cenné díky snadné dostupnosti
mělko uložené podzemní vody dovolující velké soustředěné odběry. Vyskytují se podél řek,
tedy v území velmi intenzivně osídleném, s intenzivním zemědělstvím i průmyslem často
chemickým. Díky tomu jsou velmi zranitelné a často též znečištěné a podle chemického stavu
rizikové (kromě glacifluviálních sedimentů v útvarech 1410 a 1430).
Útvary ID 4xxx
V sedimentech české křídové pánve jsou nejvydatnější útvary podzemních vod, realizuje se
z nich 70 % odběrů v oblasti povodí Labe. Výjimkou je centrální blok labské křídy s útvarem
4360, který je vodárensky pasivní. Ostatní útvary jsou obvykle vícekolektorové, pánevního
typu, často s artéským zvodněním. Tyto útvary jsou méně náchylné k průniku kontaminantu.
Proto je překvapivé, že při úvodní charakterizaci bylo z 22 útvarů zařazeno 16 mezi rizikové
podle chemického stavu. Tři útvary 4310, 4360 a 4430 byly hodnoceny jen jako lokálně
nesouvisle zvodněné a tedy i jejich rizikový stav byl jen částečný. Toto hodnocení je vhodné
pro útvar 4360, ale v chrudimské křídě 4310 i v jizerské levobřežní křídě 4430 jsou vydatné
křídové kolektory se spojitým souvislým zvodněním vodárensky využívané, bylo by
vhodnější je hodnotit podle těchto vrstevních kolektorů a ne podle přípovrchové
zóny.V dalším hodnocení chemického stavu útvarů byly přeřazeny útvary 4221 a 4270 mezi
nerizikové. U útvaru 4221 se nepotvrdilo riziko plynoucí z bodových zdrojů kontaminace,
útvar 4270 byl zařazen do rizikových podle výsledků z monitoringu, který však bude příslušet
v etapě 2005 kvartérnímu útvaru 1130 (změna hranic).
Útvary ID 5xxx
Oběh podzemní vody v horninách permokarbonských pánví, není zdaleka tak intenzivní jako
v křídových kolektorech, poskytuje pouze 5% objemu odběrů v oblasti povodí Labe. Je
diskutabilní jejich posuzování v kategorii souvislého zvodnění, které má většinou charakter
lokálních tektonických zón a mělkého přípovrchového kolektoru. Podle chemického stavu
byly v úvodní charakterizaci zařazeny 4 útvary mezi rizikové: 5151, 5152, 5162 a 5211 díky
bodovým zdrojům znečistění. Sanací těchto zdrojů lze přeřadit útvary 5151, 5152 a 5211 mezi
nerizikové. Bodové zdroje znečistění v údolí Úpy budou sledovány při monitoringu
povrchových vod.
204
Útvary ID 6xxx
Krystalické útvary 6413, 6414, 6420 a 6531 tvoří hory na hranicích oblasti povodí Labe.
Krystalické horniny nejsou dobře propustné, ale díky vyšším srážkám je i ve zdejším
krystaliniku intenzivní oběh podzemních vod. Zvodnění není souvislé. Ochranou před
znečištěním je velké zalesnění a řídké osídlení. Navíc jsou součástí chráněných krajinných
oblastí Železné hory, Orlické hory a Národní park Krkonoše. Části útvarů 6413, 6414 a 6420
byly identifikovány jako rizikové kvůli bodovým zdrojům znečištění. Protože však riziko
nebylo potvrzeno monitoringem, byly tyto útvary zařazeny do nerizikových. Části
s bodovými zdroji znečištění však musí být sledovány při monitoringu povrchových vod.
Více náchylné k hodnocení za rizikové jsou útvary 6531 a 6532 kutnohorské krystalinikum,
který tvoří jen mírně zvlněná pahorkatina zemědělsky využívaná s výrazným dopadem těžby
nerostů. Celý útvar 6531 byl označen jako rizikový. Z útvaru 6532 byla hodnocena jako
riziková dílčí povodí na základě nepřímého hodnocení atrazinu a bodových zdrojů znečištění.
Výsledná spolehlivost hodnocení byla u útvarů, kde byly výsledky rizikovosti shodné ve
výchozí a další charakterizaci označena podle toho, jestli byl útvar zařazen na základě
přímého hodnocení (vysoká spolehlivost) a nebo jestli údaje z monitoringu chyběly (nízká
spolehlivost). Všechny útvary, které přešly z kategorie rizikových do nerizikových, byly
označeny nižším stupněm spolehlivosti. Nižším stupněm spolehlivosti byly označeny také
útvary 1110 – 1170 a 1410, neboť v roce 2005 dojde ke změně vymezení.
Po roce 2004 by měla být věnována zvýšená pozornost jednak všem útvarům, ve kterých byl
indikován významný vliv a není u nich adekvátní monitoring, dále rizikovým útvarům a všem
útvarům s nižší mírou spolehlivosti. U kvartérních útvarů, kde dojde k významné změně
hranic, bude nutné provést celou charakterizaci znovu, u ostatních útvarů bude nutné doplnit
hlavně údaje z monitoringu jakosti – a to jak povrchových, tak podzemních vod.
205
Tabulka A25-2: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu v oblasti povodí Horního a středního Labe –
další charakterizace
rizikovost
chem. Stav –
vých. Char
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
důvod
rizikovosti
At, N (přímé)
Bz (přímé)
Bz, N (přímé)
Bz, N (přímé)
Bz, N (přímé)
At (nepřímé)
kombinace
rizikovost
chem. Stav
další char. Důvod rizikovosti
rizikový
At, N (přímé)
rizikový
Bz (přímé)
rizikový
Bz, N (přímé)
rizikový
Bz, N (přímé)
rizikový
Bz, N (přímé)
rizikový
At (nepřímé)
rizikový
kombinace
Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké
1410 kotliny
nerizikový
rizikový
Bz (nepřímé)
nerizikový
rizikový
Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském
1430 výběžku
4210 Hronovsko-poříčská křída
4221 Podorlická křída na Úpě a Metuji
4222 Podorlická křída na Orlici
4231 Ústecká synklinála na Orlici
4240 Královédvorská synklinála
4250 Hořicko – miletínská křída
4261 Kyšperská synklinála na Orlici
4270 Vysokomýtská synklinála
4291 Králický prolom – sever
nerizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
4320 Dlouhá mez – jižní část
4330 Dlouhá mez – severní část
rizikový (část)
rizikový
rizikový
At, N, Bz
(nepřímé)
N (přímé)
N (přímé)
4340 Čáslavská křída
4350 Velimská křída
rizikový
rizikový
Bz, At (nepřímé) rizikový
At (nepřímé)
rizikový
ID
útvaru Název útvaru
Bz (přímé)
Bz (přímé)
Bz (přímé)
Bz (přímé)
Bz (přímé)
206
nerizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
rizikový
Bz (nepřímé)
Bz (přímé)
Bz (přímé)
Bz (přímé)
spolehlivost
2
2
2
2
2
2
2
Poznámka
2
2
1
1
1
3monitoring podz. Vod
1
1
2
1
1
1
At (nepřímé)
N (přímé)
N (přímé)
2monitoring povrch. Vod
1
1
Bz, At (nepřímé)
At (nepřímé)
2
2
ID
útvaru
Název útvaru
rizikovost
chem. Stav –
vých. Char
důvod
rizikovosti
rizikovost
chem. Stav
další char.
Důvod rizikovosti
spolehlivost
Poznámka
rizikový (část)
At (přímé), Bz
(nepřímé)
4420 Jizerská křída – coniak
rizikový
nerizikový
Bz (nepřímé), At
(přímé)
rizikový
nerizikový
Bz (nepřímé), At
(přímé)
4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře
5151 Podkrkonošská pánev – sever
5161 Dolnoslezská pánev – západ
rizikový (část)
rizikový (část)
rizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
At (nepřímé), N
(přímé)
rizikový
Bz (nepřímé)
rizikový
Bz (přímé)
rizikový
nerizikový
Bz (přímé)
nerizikový
kombinace
nerizikový
nerizikový
At (nepřímé), N
(přímé)
Bz (nepřímé)
Bz (přímé)
5162 Dolnoslezská pánev – východ
rizikový
Bz (nepřímé)
nerizikový
5211 Poorlická brázda –severozápadní část
rizikový (část)
Bz (nepřímé)
nerizikový
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor –
6413 Jizerské hory
rizikový (část)
Bz (nepřímé)
nerizikový
6414 Krkonoše
rizikový (část)
Bz (nepřímé)
nerizikový
rizikový (část)
Bz (nepřímé)
nerizikový
rizikový
At (přímé)
1
1
1
1
3
1
1
1
Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část
6531 kutnohorská
rizikový (část)
At (nepřímé), N
(přímé)
rizikový
At (nepřímé), N
(přímé)
1
6532 Železné hory
rizikový (část)
rizikový
At, Bz (nepřímé) (část)
At, Bz, J (nepřímé)
2
207
3.2.4.Určení rizikových útvarů podzemních vod
V následující tabulce je zpracován přehled výsledného hodnocení rizikovosti z hlediska
kvantitativního i chemického stavu. Celková rizikovost je vždy dána méně příznivým
výsledkem.
Prakticky všechny útvary podzemních vod byly ve výsledku hodnoceny jako celek
s výjimkou útvaru 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část Železné hory.
Tento útvar byl rozdělen na dvě části – jihozápadní část je označena jako neriziková a
severovýchodní jako riziková z hlediska chemického stavu.
Tabulka A25: Rizikové útvary podzemních vod
ID
Plocha
útvaru [km2] Název útvaru
1110 114,7Kvartérní sedimenty Orlice
1120
83,6Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice
1130
63,9Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky
1140 133,9Kvartérní sedimenty Labe po Týnec
1150
85,1Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady
1160
40,2Kvartérní sedimenty Urbanické brány
1170 137,9Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru
1410
1420
Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké
110,9 kotliny
18,6 Kvartér Žitavské pánve
1430 125,6Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku
4110 227,6Polická pánev
4210
39,0Hronovsko-poříčská křída
4221 252,8Podorlická křída na Úpě a Metuji
4222 424,2Podorlická křída na Orlici
4231 175,5Ústecká synklinála na Orlici
4240 131,4Královédvorská synklinála
4250 421,3Hořicko – miletínská křída
4261 179,5Kyšperská synklinála na Orlici
4270 871,8Vysokomýtská synklinála
4291
61,3Králický prolom – sever
4310 530,7Chrudimská křída
4320
44,0Dlouhá mez – jižní část
4330
28,7Dlouhá mez – severní část
4340 261,6Čáslavská křída
4350 285,7Velimská křída
4360 2812,1Labská křída
4410 686,5Jizerská křída pravobřežní
4420 151,8Jizerská křída – coniak
4430 905,6Jizerská křída levobřežní
4510 612,2Pražská křída
4521 338,1Křída Košáteckého potoka
4710 1884,0Bazální křídový kolektor na Jizeře
5151 879,6Podkrkonošská pánev – sever
5152
58,0Podkrkonošská pánev na Metuji
5161 139,7Dolnoslezská pánev – západ
5162 165,3Dolnoslezská pánev – východ
5211
73,8Poorlická brázda –severozápadní část
208
rizikovost
kvantitativní
stav
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikovost
chemický
stav
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
celková rizikovost
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
rizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
ID
útvaru
rizikovost
kvantitativní
stav
Plocha
[km2] Název útvaru
rizikovost
chemický
stav
celková rizikovost
6413
Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor – Jizerské
701,4 hory
nerizikový
nerizikový
nerizikový
6414
6420
891,3 Krkonoše
575,7Krystalinikum Orlických hor
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
nerizikový
6531
826,2 kutnohorská
nerizikový
rizikový
rizikový
653201
259,7 Železné hory – JV část
nerizikový
nerizikový
nerizikový
653202
519,5 Železné hory – SZ část
nerizikový
rizikový
rizikový
3.2.5.Posouzení dopadů změn úrovně hladin podzemních vod
Jako cíl vodohospodářských snah je deklarován trvale udržitelný stav. Pokud však je trvale
likvidován kolektor podzemních vod těžbou, potom nelze v žádném případě mluvit o trvale
udržitelném stavu, ale o postupné degradaci útvaru podzemní vody. Těženým kolektorem jsou
pískovce, opuky a hlavně štěrkopísky. Pouze těžba štěrkopísku je v oblasti povodí Labe tak
intenzivní, že dochází k významným trvalým změnám v proudění podzemních vod. Útvary
podzemních vod ve štěrkopísku tak mohou splňovat pouze postupně se snižující kvantitativní
cíle . Přestat těžit štěrkopísek ovšem nelze bez negativního dopadu na rozvoj společnosti.
Zasaženými útvary jsou útvary 1110, 1120, 1140 až 1170 v kvartérních fluviálních
sedimentech podél toku Labe a jeho přítoků a také útvar 1420 v glaciofluviálních sedimentech
povodí Nisy. Uvedené útvary jsou vodohospodářsky významné, realizuje se z nich 20%
stávajících vodárenských odběrů v oblasti povodí. Navíc jsou vhodné pro umělou infiltraci,
jako se příkladně provádí v útvaru 1170 ve vodárně Káranný. Hydraulická interakce mezi
útvary podzemní vody ve štěrkopískových terasách a útvary povrchové vody v toku
významně vyrovnává výkyvy průtoku, včetně transformace povodňové vlny.
Hlavní riziko pro útvar podzemní vody je otevření těžebního pole protáhlého ve směru
proudění vody. Jáma štěrkoviště pak funguje jako drén zcela bez proudových odporů, který
snižuje hladinu podzemní vody v horní části proudového pole a naopak ji zvyšuje na dolním
konci. Výsledným efektem je vysušení jedné části a zamokření druhé. Přesto může existovat
oboustranně prospěšná koexistence těžby a vodárenského odběru, kdy se realizuje odběr
z vytěženého písníku (odběr Oplatil). Okysličením vody v písníku a biologickou aktivitou
dochází ke zlepšení chemického složení vody (snížení obsahu Fe, Mn, NO3 i těkavých
polutantů). Zhoršením je obtížnější mikrobiologické zabezpečení a teplotní charakter
odebírané vody.
Ve vodohospodářském plánu musí být stanoveny priority využití území buď pro těžbu, nebo
pro vodohospodářské cíle a tyto plochy by měly být optimalizovány s ohledem na co
nejmenší narušení proudových systémů podzemní vody a zachování co nejlepšího
kvantitativního stavu útvaru podzemní vody.
209
Tabulka A26: Útvary podzemních vod s nižšími cíli pro kvantitativní stav
ID útvaru
1110
1120
1140
1150
1160
1170
1410
1420
Název útvaru
Kvartérní sedimenty Labe po
Pardubice
Týnec
Poděbrady
Kvartérní sedimenty Urbanické
brány
Jizeru
Glacifluviální sedimenty
v záp.části Liberecké kotliny
Důvod stanovení nižších cílů
Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou
3.2.6. Posouzení vlivu znečištění na jakost podzemních vod
V oblasti povodí Labe nebyl identifikován žádný útvar podzemní vody s tak masivním
poškozením chemického stavu, který by vyžadoval zařazení mezi útvary s nižšími cíly pro
chemický stav.
Nejhorší jakost podzemní vody jeví mělké přípovrchové kolektory, ve kterých se
bezprostředně obráží intenzita zemědělského využití krajiny. Typickým útvarem toho typu je
labská křída 4360. Oběh podzemní vody je malý, území je vodohospodářsky deficitní,
vnesené znečištění je málo ředěné a je pomalu vymýváno. Podle dosavadních odhadů nejeví
významně vzestupný, či sestupný trend v chemickém stavu, znečištění zůstává na stejné
úrovni. Je možné, že tento útvar bude v další charakterizaci mezi útvary s nižšími cíly
zařazen.
Z bodových zdrojů znečištění je nevýznamnější ALIACHEM OZ Syntezia (ID-11765005)
v Semtíně u Pardubic. V prioritách odstraňování zátěží má jednu z nejvyšších priorit 9,75
bodů z desetibodové škály. Chemická továrna způsobila kontaminaci horninového prostředí i
podzemní vody širokým spektrem chemických látek anorganického i organického původu.
Sanace již byla zahájena, nelze však vyloučit, že nebude úspěšně ukončena do roku 2015, a
tím nebude útvar podzemních vod 1140 splňovat podmínky dobrého stavu.
Tabulka A27: Útvary podzemních vod s nižšími cíli pro chemický stav
ID útvaru
1140
Název útvaru
Týnec
Důvod stanovení nižších cílů
Prozatím jen pravděpodobný odhad nižších cílů vzhledem
k rozsáhlé kontaminaci vody a horninového prostředí
v chemické továrně ALIACHEM
210
3.2.7. Nejistoty a chybějící data
Kvantitativní vlivy a dopady
Určité nejistoty se týkají prakticky všech použitých dat. Z tohoto hlediska jsou asi na nejvyšší
úrovni data o odběrech podzemních vod. Hlavně v případě více útvarů podzemních vod nad
sebou však bude nutné znát i údaj, z kterého kolektoru je odběr uskutečňován, aby mohl být
zařazen do správného útvaru. Další nejistoty jsou více méně metodického charakteru: podíl
indukované a povrchové vody v odběrech z kvartérních útvarů, nejasné zařazení odběrů ze
štěrkovišť – v některých případech jako povrchový, jindy jako podzemní odběr.
Relativně nízkou věrohodnost mají údaje o hodnotách přírodních zdrojů podzemních vod. Zde
bude nutný jak další metodický vývoj (hlavně opět u kvartérních útvarů), tak pravidelné
hodnocení v rámci hydrologické bilance. Oceňování množství podzemní vody bylo v České
republice zaběhnutou praxí regionálního hydrogeologického průzkumu, včetně oponentních
projednání i státní evidence tzv. „klasifikovaných zásob“. Současná hodnocení zdrojů
podzemních vod jak ve VÚV, tak i v ČHMÚ často vycházejí z výsledků těchto průzkumů.
Tento systém oceňování zdrojů podzemních vod na základě terénního průzkumu byl při
transformaci společnosti v letech 1989-90 zcela přerušen. Metodika výpočtu zdrojů
podzemních vod se dále vyvíjela a vyvíjí, a je nepochybné, že by se měla velká řada výpočtů
aktualizovat terénním průzkumem, dnes navíc již interpretovaným za pomoci digitálních
modelů. V USA jsou výpočty zdrojů podzemních vod takto aktualizovány každých 6 let.
Prakticky úplně chybí údaje o umělé infiltraci, což většinou nevadí – pokud by však byla
lokálně významná, bylo by nutné data doplnit.
Do budoucna bude také nutné doplnit shromažďovaná data o údaje kolísání hladin
podzemních vod v blízkosti velkých odběrů podzemních vod.
Vlivy a dopady na chemický stav podzemních vod
Údaje o bodových zdrojích byly převzaty ze Systému evidence zátěží (databáze SEZ) jako
nejúplnější informace na úrovni ČR. Přes vysokou úroveň systému patří mezi významnější
problémy pro implementaci Rámcové směrnice neúplnost shromážděných dat, občas
problematický způsob aktualizace a neúplný rozsah sledovaných látek.
Data o plošném znečištění nepatří do kategorie primárních dat – je nutné je zpracovat a
interpretovat. Jejich věrohodnost je tedy ovlivněna jak úrovní a dostupností primárních dat,
tak metodickými postupy a možnostmi vyhodnocení a interpretace.
Data o vstupech dusíku ze zemědělství byla na úrovni okresů naposledy zpracovávána ČSÚ
za rok 1999. Od té doby jsou vydávána pouze na úrovni krajů, což je již naprosto nepřijatelná
úroveň generalizace. Pro potřeby Nitrátové směrnice se v současné době připravuje
zpracování na menší jednotky, tato data však budou k dispozici až v příštím roce.
Data o vstupech síry a dusíku z atmosférické depozice jsou zpracovávány v ČHMÚ.
Problémem je jednak velmi nízký počet stanic, na kterých se provádí měření (cca 20 na celou
republiku) a také fakt, že tímto způsobem se hodnotí pouze tzv. mokrá depozice, což výrazně
zkresluje vstupy dusíku a síry na půdu z atmosférické depozice.
Vstupy prostředků pro ochranu rostlin (pesticidů) do půdy jsou vedeny na velmi dobré úrovni,
problémy jsou zde spíše v metodické rovině (výběr problematických pesticidů, chování
pesticidů v půdě a ve vodě atd.).
Dalšími základními údaji pro plošné vlivy je užívání půdy, tedy CORINE. Pro hodnocení byla
použita data z poloviny 90. let, ve kterých zatím stále přetrvávají různé chyby. V současné
době se dokončuje CORINE z let 2000 – 2002 – snad alespoň část problémů zde bude
odstraněna.
Data z monitoringu jakosti podzemních vod jsou k dispozici jednak ze státní sítě ČHMÚ,
jednak ze sledování surové vody pro pitné účely. U dat ze sledování surové vody je
211
problémem jednak jejich dostupnost a hlavně formáty předávaných dat, které téměř
znemožňují hodnocení dat. Státní síť sledování podzemních vod bude v nejbližším období
procházet rekonstrukcí (vybudování nových objektů). Největším problémem pro hodnocení
rizikovosti z hlediska chemického stavu je u některých ukazatelů nízký počet sledování (1x
ročně, poslední 2 – 3 roky) – viz tabulka přehledu monitoringu v kapitole 2.2.2. Z hlediska
pesticidů se jeví jako problematické vykazování hodnot celkových pesticidů u odběrů
podzemních vod pro pitné účely. Sumární hodnota je naprosto nevypovídající.
Zcela chybí věrohodná data z monitoringu poblíž významných zdrojů znečištění – jak státní
síť, tak odběry podzemních vod pro pitné účely se bodovým zdrojům znečištění pochopitelně
vyhýbají. Data z databáze SEZ nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit.
3.2.8. Doporučení pro monitoring
Z hlediska kvantitativního stavu pozemních vod bude do budoucna také nutné doplnit
shromažďovaná data o údaje kolísání hladin podzemních vod v blízkosti velkých odběrů
podzemních vod.
V současné době je státní monitorovací síť podzemních vod spravovaná ČHMÚ
v rekonstrukci a není možné ji hodnotit. Tato síť vznikala postupně od 60-tých let minulého
století, kdy byla vyhloubena většina vrtů k monitorování hladin podzemních vod
v kvartérních fluviálních sedimentech podél říčních toků a teprve později byly do sítě
přidávány hluboké vrty do pánevních struktur. V oblasti povodí Labe je hustota sítě cca 1
objekt na 30 km2. Ovšem většina vrtů je mělkých a tak pozorování útvarů podzemní vody
v křídě má nízkou nedostatečnou hustotu. Monitorovací vrty v permokarbonských pánvích a
krystaliniku zcela chybí.
Tento stav je nevyhovující a aktivitou ČHMÚ dochází k zásadní rekonstrukci státní
monitorovací sítě. Zhruba lze konstatovat, že dojde k redukci mělkých vrtů v kvartérních
fluviálních sedimentech a naopak k rozšíření počtu vrtů v křídových a permokarbonských
pánvích. Rekonstrukce je nyní ve stadiu projektů a pokud se je podaří zrealizovat bude plošná
hustota dat o kvalitě podzemních vod v budoucnu podstatně vyšší než dnes.
Další údaje o kvalitě jímané podzemní vody jsou získávány od vodáren a shromažďovány
jednak v podniku Povodí Labe a využity při roční bilanci množství a jakosti vod, jednak na
Krajských úřadech a MZe (data podle zákona o vodovodech a kanalizacích).
Útvary podzemních vod v krystalických (ID 6xxx) a permokarbonských útvarech (ID
5xxx) s rychlým přípovrchovým oběhem podzemních vod lze monitorovat společně
s povrchovými vodami. Speciální monitoring jakosti podzemních vod těchto útvarů většinou
není nutný.
Zásadním problémem monitoringu jakosti podzemních vod však je to, že se
systematicky vyhýbá bodovým zdrojům znečištění. Z hlediska směřování státní sítě
pozorování je to v pořádku a samozřejmost pro odběry vody pro pitné účely, pro hodnocení
rizikovosti je to však závažný nedostatek. Jak již bylo konstatováno v kapitole 3.2.7, data ze
Systému evidence zátěží nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit. Na základě
výsledků charakterizace by měla být pravidelně shromažďována alespoň data poblíž
problematických bodových zdrojů znečištění (zde je možno kombinovat monitoring
povrchových a podzemních vod podle typu struktury), které byly vyhodnoceny jako rizikové
(nepřímé hodnocení). Vhodnější by samozřejmě byl systematický přístup a pravidelné
hodnocení rizikovosti všech bodových zdrojů znečištění podle kritérií Rámcové směrnice.
Obecně nejvíce doporučení by mělo směřovat do oblasti monitoringu nebezpečných
látek v podzemních vodách. Podle požadavků Rámcové směrnice bude nutné hlavně
212
přizpůsobit monitorovací programy výsledkům charakterizace. V útvarech, kde se nachází
buď významný zdroj znečištění, vyhodnocený jako rizikový (problematická stará zátěž,
vysoké vstupy plošného znečištění apod.) nebo byl útvar označen jako rizikový na základě
přímého hodnocení by měl být monitoring podrobněji zaměřen na problematické látky – a to
jak pro provozní, tak situační monitoring. Konkrétní doporučení vyplývají z výsledků
hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod. Útvary nebo části útvarů, které byly přeřazeny
ze skupiny rizikových do nerizikových je třeba z tohoto hlediska sledovat přednostně.
4. Ekonomická analýza užívání vody
Role ekonomické analýzy užívání vody
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky (dále Rámcová směrnice), která byla transponována do
relevantních českých právních předpisů, ukládá v článku 5 pro každou oblast povodí
zpracovat mimo analýzy jejích charakteristik a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav
povrchových a podzemních vod také ekonomickou analýzu užívání vody. Cílem ekonomické
analýzy je zejména ověřit současný stav (počátek roku 2003) a zajistit podklady a podmínky
k uplatnění principu návratnosti nákladů za vodohospodářské služby s ohledem na
dlouhodobou prognózu nabídky a poptávky v užívání vody v dané oblasti povodí. Dále je
jejím cílem i posouzení a porovnání možných variant jednotlivých opatření zahrnovaných do
programů opatření tak, aby tyto programy byly nákladově optimalizovány.
Protože má být ekonomická analýza zpracována do čtyř let po nabytí účinnosti Rámcové
směrnice, jsou práce zahájeny již v rámci přípravných prací a budou pokračovat v další etapě
plánování v oblasti vod.
Ekonomická analýza užívání vody je v této fázi prací přehledně zpracována do tabulek, ke
kterým jsou připojeny příslušné komentáře i schémata a je členěna na tyto hlavní části:
1. Hospodářský význam užívání vody v oblasti povodí, kde jsou uvedeny obecné
socioekonomické ukazatele a provedeno zhodnocení hlavních druhů užívání vody
v oblasti povodí.
2. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář, kde je provedena prognóza trendů vývoje
klíčových hnacích sil na národní úrovni, průmět trendů do změn významných užívání
vody a vodohospodářských služeb na národní úrovni i na úrovni oblasti povodí a uvedena
prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí.
3. Analýza míry návratnosti nákladů, kde jsou charakterizovány finanční toky mezi
poskytovateli a příjemci vodohospodářských služeb na národní úrovni a je provedena
analýzy nákladů na vodohospodářské služby a příjmů za ně v úrovni oblasti povodí a je
posouzena návratnost nákladů v úrovni oblasti povodí.
4. Příprava na analýzu efektivnosti nákladů.
Hospodářský význam užívání vody v oblasti povodí
213
4.1.1. Přehled ukazatelů
Tabulka E1: Obecné socioekonomické ukazatele
ukazatel
Populace
celkový počet obyvatel
počet obyvatel v městské a venkovské oblasti
počet obyvatel v produktivním věku (15-64 let)
počet domácností
hustota obyvatelstva
hustota obyvatelstva ve venkovských a městských
oblastech
Hrubý domácí produkt (ČR)
celkový HDP (běžné ceny)
HDP na obyvatele
Míra ekonomického růstu (ČR)
celková
podle hlavních sektorů NH:
zemědělství
průmysl
služby a ostatní sektory NH
Měsíční čistý průměrný příjem
na obyvatele
na domácnost
Zaměstnanost a nezaměstnanost
celková zaměstnanost
zaměstnanost v hlavních ekonomických sektorech:
zemědělství
průmysl
služby a ostatní sektory NH
míra nezaměstnanosti
Tabulka E2: Charakteristiky vodohospodářských služeb
charakteristika
Zásobení vodou
Celkové odběry vody (množství/počet uživatelů)
z povrchových zdrojů
z toho: energetika
průmysl
vodovody
zemědělství
ostatní
z podzemních zdrojů
z toho: energetika
průmysl
vodovody
zemědělství
214
hodnota
1 497 tis.
952/545 tis.
1 041 tis.
613 tis.
111 obyvatel/km2
52/332
obyvatel/km2
265 936 mil.Kč/rok
178 607 Kč/obyv.
107,6 %
106,5 %
107,6 %
107,7 %
7 568 Kč
19 959 Kč
709,4 tis. obyvatel
39,5 tis.obyvatel
228,4 tis.obyvatel
441,5 tis.obyvatel
7,77 %
Hodnota
mil. m3/rok, počet
541,798/232
395,632/ 12
97,182/129
42,827/ 32
6,034/ 42
0,306/ 17
129,913/ 937
0,849/ 6
10,440/ 147
115,233/ 644
1,412/ 94
1,978/ 46
ostatní
Zásobení z vodovodů pro veřejnou potřebu
obyvatelstvo připojené na vodovody
celkové zásobení z vodovodů (voda fakturovaná)
sektor domácností (voda fakturovaná)
sektor průmyslu (voda fakturovaná)
sektor zemědělství (voda fakturovaná)
ztráty vody (poměr mezi vodou vyrobenou a fakturovanou)
počet subjektů vlastnících infrastrukturu
hrubá produkce (OKEČ 41)
Zásobení z vlastních zdrojů
85,2 %
69,69 mil. m3/rok
18,88 mil. m3/rok
50,81 mil. m3/rok
43,64 mil. m3/rok
19,46 mil. m3/rok
0,37 mil. m3/rok
32,88 %
X
XX mil.Kč/rok
(nad 500 m3/měsíc,
6000 m3/rok)
obyvatelstvo
průmysl
zemědělství
celkem
0%
76,1 %
96,96 %
489,530 mil. m3/rok
478,206 mil. m3/rok
11,324 mil. m3/rok
Požadavky na veřejné zásobení
počet osob
počet domácností
podíl zásobení v městské a venkovské oblasti
60 tis.
25 tis.
40/60 %
Vypouštění a čištění odpadních vod, kanalizace pro
veřejnou potřebu
Vypouštění odpadních a důlních vod do povrchových vod
(množství/počet uživatelů)
celkem
z toho: energetika
průmysl
kanalizace
zemědělství
ostatní
Kanalizace pro veřejnou potřebu
obyvatelstvo připojené na veřejnou kanalizaci
množství odváděných odpadních vod
celkem
z toho: domácnosti celkem
na osobu
na domácnost
průmysl
zemědělství
počet subjektů vlastnících infrastrukturu
215
mil. m3/rok, počet
221,181/558
1,612/ 5
60,904/139
157,347/369
0,03/ 3
1,288/ 42
66,7 %
76,36 mil. m3/rok
47,7 mil. m3/rok
48 m3/rok
143 m3/rok
21,4 mil. m3/rok
0,4 mil. m3/rok
X
hrubá produkce (OKEČ 90)
XX mil.Kč/rok
Čistírny odpadních vod (ČOV)
celkový počet a kapacita
počet a kapacita mechanických ČOV
počet a kapacita biologických ČOV
přírůstek kapacity intenzifikovaných ČOV
obyvatelstvo připojené na ČOV
Závlahy
počet vlastníků infrastruktury
celková plocha závlah
hrubá produkce (OKEČ 01.41)
farmy/zemědělci připojení na veřejné zásobování
celkové množství vody
farmy/zemědělci zásobovaní z vlastních zdrojů
celkové množství vody
hlavní plodiny na zavlažovaném území
počet, tis. EO
334/1891,6
16/ 90,6
318/ 1801
X tis. EO
59 %
XX
XX tis. ha
XX mil.Kč/rok
X mil. m3/rok
X
X
X
mil. m3/rok
6,297
6,037
0,026
zelenina
Služby správců povodí, správců vodních toků a jiných
subjektů
Vodní toky (délka)
celkem
z toho ve správě:
Povodí, s.p.
Lesů ČR
ZVHS
jiných subjektů - odhad
upravené vodní toky celkem
Plavební kanály (délka celkem)
Plavební komory (počet)
Zásobní kapacity
počet vodních nádrží (VN)
celkový prostor VN
celkový zásobní prostor VN
převládající účely zásobení
14 344 km
3 741 km
3 060 km
6 550 km
993 km
5 062 km
7,7 km
18
Ochranné kapacity
počet VN
celkový ovladatelný ochranný prostor VN
počet polderů
celkový ochranný prostor polderů
216
112
178,907 mil. m3
111,475 mil. m3
nadlepšení průtoku,
částečná ochrana
před povodněmi,
energetika, odběr
vody pro pitné
účely, retence,
závlahy
14
34,817 mil. m3
5
2,26 mil. m3
Kapacity pro vytvoření spádu
počet přehrad
počet jezů
hydroenergetický potenciál teoretický
hydroenergetický potenciál využitelný
Tabulka E3: Charakteristiky vlastního užívání vody
charakteristika
Zemědělství
orná půda celkem
hospodářská zvířata (počty dle hlavních druhů)
koně
skot
prasata
ovce a berani
drůbež
hektarové výnosy v členění dle hlavních skupin
zemědělských plodin
obiloviny
brambory
cukrovka techn.
krmná řepa
řepka
pícniny na orné půdě
hrubá zemědělská produkce
celková
průměrná na hektar zemědělské půdy
počet zaměstnanců
Celkové užití hlavních vstupů (prům. hnojiv a látek na
ochranu rostlin)
nitráty
fosfor
pesticidy
21
754
60 GWh/rok
10 GWh/rok
hodnota
580 tis. ha
5 tis.
262 tis.
549 tis.
15 tis.
4 696 tis.
4,36 t/ha/rok
22,71 t/ha/rok
49,12 t/ha/rok
39,48 t/ha/rok
2,29 t/ha/rok
6,16 t/ha/rok
19 825 tis. Kč/rok
25,02 tis.Kč/ha/rok
39,5 tis.
0,071 t/ha č. živin
0,015 t/ha č. živin
1,21 kg/ha
Průmysl celkem
hrubá produkce
361 555 mil. Kč/rok
228,4 tis.
Služby a ostatní sektory NH
hrubá produkce
296 757 mil.Kč/rok
Využití vodní energie
instalovaný výkon VE
výroba elektřiny
celkem
% z celkové státní výroby
Tepelná a jaderná energetika
instalovaný výkon
tepelné elektrárny
jaderné elektrárny
50 MW
139 GWh/rok
0,18
50
1 382 MW
0 MW
217
výroba elektřiny
tepelné elektrárny
jaderné elektrárny
celkem
% z celkové státní výroby
Plavba a vodní doprava
přeprava zboží
množství
hodnota
přístavy
počet přístavů
množství přepraveného zboží
hodnota přepraveného zboží
počet proplavených lodí
ujetá vzdálenost lodí celkem
Těžba štěrku (z tekoucích a stojatých vod)
počet těžebních společností
počet těžebních míst
hrubá produkce
celkový objem těžby štěrku
Rybí hospodářství
počet rybích farem
hrubá produkce
množství prodaných ryb za rok
Rekreační rybolov
počet revírů
počet vydaných povolení
Jízda na člunech a windsurfing
počet osob na den
Cestovní ruch
počet turistů na den
průměrné výdaje na turistu a den
celková hrubá produkce
Ochrana před povodněmi
chráněné obyvatelstvo
hrubá produkce chráněných ekonomických aktivit
potenciální ztráty na majetku, ekonomických aktivitách
Odvodnění
délka městského a zemědělského odvodnění
Plošné znečištění
dusík
fosfor
pesticidy
síra
ztráta půdy erozí
218
5 464 GWh/rok
0 GWh/rok
5 464 GWh/rok
7,16 %
1 100 tis.
0,494 mil. t/rok
XX mil. Kč/rok
5
279 tis. t/rok
mil. Kč/rok
0,490 tis.
8 533 počet/rok
XX km/rok
0
0
0 mil. Kč/rok
0 tis.
0 tis.t/rok
XX
XX mil. Kč/rok
5,6 tis.
3,25 tis.t/rok
170
XX
22
6850
1 530 Kč
XX mil. Kč/rok
28 tis.
121 tis.
XX mil. Kč/rok
XX mil. Kč
XX km
49,42 kg/ha/rok
0,682 kg/ha/rok
0,686 kg/ha/rok
15,174 kg/ha/rok
0,357 t/ha/rok
Stručný komentář k obsahu tabulek E.1 až E.3
K tabulce E 1:
Tabulka E1 – obecné socioekonomické ukazatele uvádí základní dostupné pro danou oblast
povodí. Obsahuje důležité informace o obyvatelích v oblasti povodí, uvádí celkový počet
obyvatel i rozdělení do městských a venkovských oblastí a dále související informace jako je
například hustota obyvatel. Je zde uveden také hrubý domácí produkt a míra ekonomického
růstu, čistý měsíční příjem a údaje týkající se zaměstnanosti a nezaměstnanosti v oblasti
povodí.
Základním zdrojem informací pro stanovení socioekonomických ukazatelů byly údaje
Českého statistického úřadu, které jsou k dispozici pro národní úroveň a jejich další klíčení je
omezené většinou pouze pro jednotlivé kraje (některé údaje pro okresy). Podrobnou analýzou
a s přispěním informací z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního byla provedena
distribuce hodnot z jednotlivých krajů na části odpovídající jednotlivým oblastem povodí. Pro
účely přípravných prací byla tato distribuce provedena v závislosti na ploše oblasti povodí
náležející do území daného kraje. Veškeré zjišťované údaje byly dostupné za rok 2002, za
rok 2003 byl k dispozici pouze omezený počet ukazatelů. Z důvodu srovnatelnosti byly proto
použity pro všechny ukazatele údaje za rok 2002. I do budoucna se jeví jako vyhovující
způsob zjišťování údajů přepočet socioekonomických ukazatelů z jednotlivých krajů.
S ohledem na to, že neexistují všechny požadované údaje pro oblast povodí, byla použita pro
jejich získání výše použitá metoda. Pro udržení vzájemných vazeb mezi jednotlivými
ukazateli je potřebné, aby byl použit stejný postup – tedy např. i pro počet obyvatel v oblasti
povodí. Z toho důvodu je hodnota tohoto ukazatele odlišná od údaje uvedeného v kapitole 1,
kde byla použita jiná metoda, která však nešla použít na jiné ukazatele v kapitole 4. Při
zpracování této kapitoly se vycházelo z toho, že prioritou je vzájemná srovnatelnost hodnot
použitých ukazatelů. Odlišnost výsledku podle použité metody lze dokumentovat i na tom, že
např. v podkladu pracovní skupiny Ekonomická analýza MKOL je za českou stranu pro
celkový počet obyvatel v oblasti povodí Horního a středního Labe uvedena hodnota 1,594
mil.
K tabulce E 2:
V tabulce E2 jsou uvedeny charakteristiky vodohospodářských služeb, zejména údaje týkající
se odběrů vody, zásobování vodou, vypouštění odpadních vod i informace o jejich odvádění a
čištění. Dále jsou zde uvedeny základní údaje o službách správců vodních toků.
Základními podklady pro zpracování části „Charakteristiky vodohospodářských služeb“ byly
údaje poskytnuté Povodím Labe, státní podnik, Lesy ČR státní podnik a ZVHS. Tyto
podklady byly poskytnuty v rámcovém členění dle Makety. Některé údaje o zásobení vodou
a vypouštění a čištění odpadních vod byly zjišťovány z Ročenky VaK přepočtem krajských
údajů.
K tabulce E 3:
Tabulka E3 se zaměřuje na údaje o charakteristikách vlastního užívání vody
v jednotlivých oblastech – zemědělství, průmysl, využití vodní energie a energetika, plavba,
těžba štěrku z vod, rybí hospodářství a rybolov, cestovní ruch, ochrana před povodněmi
a plošné znečištění.
Informace byly získány z výročních zpráv a podobných dokumentů. V neposlední řadě šlo o
zjišťování informací z internetových stránek úřadů, institucí a podniků. Kvalita jednotlivých
odkazů je však velice rozdílná. Největším problémem byla distribuce národních, dále nijak
nečleněných údajů do jednotlivých oblastí povodí.
Další získávání relevantních informací bylo prováděno metodou dotazů. Tato metoda se
uplatňovala nejvíce u částí, které buď nejsou souhrnně evidovány nebo jsou považovány za
důvěrné. Jedná se především o počty zaměstnanců. Tento průzkum mnohdy narážel na
219
odmítnutí předání informací s odvoláním na důvěrné informace soukromých i státních
společností.
Chybějící informace týkající se „ochrany před povodněmi“ budou zjištěny v průběhu dalších
prací na plánování. Některé informace budou však i do budoucna obtížně zjistitelné (ujetá
vzdálenost lodí celkem nebo délka městského a zemědělského odvodnění) a doporučuje se
v dalších pracích je nevyužívat, též z důvodu jejich nízké významnosti.
Z hlediska upřesnění údajů pro další etapy plánování v oblasti vod bude nezbytné zajistit
vyhodnocování důležitých statistických údajů pro oblast povodí, protože údaje
transformované z území jednotlivých krajů mohou vést ke zkreslení situace v oblasti povodí.
Výběru ukazatelů, které budou vyhodnocovány pro oblast povodí je potřeba věnovat
pozornost a na základě odborných metod určit, jaké ukazatele je účelné takto vyhodnocovat a
jaké je možno odvodit z krajských údajů. V etapě přípravných prací bylo ověřeno, že pro
zajištění hodnověrných výsledků analýzy není vhodné kombinovat různé postupy řešení
různých skupin ukazatelů.
V současné době je problematické zajistit údaje týkající se závlah (bude nutné překonat
současný stav nedostatku informací vzniklý po privatizaci hlavních závlahových zařízení),
stejně jako údaje týkající se povodňové ochrany (bude nutné zajistit specializované studie
v průběhu dalších prací na plánován).
Je zřejmé, že některé požadované ukazatele jsou důležité pro podmínky odlišné od ČR a bude
účelné pro další práce kriticky vyhodnotit jejich účelnost. Některé informace budou však i do
budoucna obtížně zjistitelné (ujetá vzdálenost lodí celkem nebo délka městského a
zemědělského odvodnění) a doporučuje se v dalších pracích je nevyužívat, též z důvodu jejich
nízké významnosti. Pokud ukazatele typu délka městského a zemědělského odvodnění
zůstanou zachovány, pak je nutné náležitě specifikovat jejich obsah.
Poznámky:
U nezjištěných údajů, které budou dostupné až po schválení Plánu rozvoje vodovodů
a kanalizací kraje je uveden symbol X, u ostatních nezjištěných údajů je uveden symbol XX.
Schéma výpočtu a popis zdrojů dat v tabulce E2 je uveden v příloze 4. Výpočet dat tabulky
E2 je uveden v příloze 5.
Popis zdrojových dat je obsažen v příloze 6.
4.1.2. Zhodnocení významu hlavních druhů užívání vody v oblasti povodí
Horního a Středního Labe
Tabulka E4: Souhrnné údaje o užívání vody v oblasti povodí
Domácnosti
Zemědělství
Průmysl
Energetika
Plavba
Ostatní
522 / 409
136/ 3
276/ 139
15/ 5
151,8 km
63/ 42
220
19 825
361 555
490
296 757
3,83
30,22
XX
0,09
57,33
39,5
228,4
1,1
0,4
441,5
6
32
0,2
0,1
62
Počet příjemců
produktu
Podíl na zaměstnanosti
v oblasti povodí (%)
Počet
zaměstnanců (tis.)
Podíl na tvorbě HDP
(%)
47,70
0,43
82,31
1,61
89,13
Hrubá produkce
(mil. Kč/rok)
19,82
36,1
171,8
396,48
47,51
SOCIO-EKONOMICKÁ DATA
Délka /počet užívání
(km / tis.)
Vypouštění vody
(mil. m3 /rok)
OBLAST
UŽÍVÁNÍ
VODY
Odběry vody
(mil. m3 /rok)
TECHNICKÁ DATA
XX
XX
XX
XX
XX
Pozn.: V řádku „Průmysl“ obsahuje údaj o hrubé produkci též sektor energetiky.
V řádku „Plavba“ je údaj „Hrubá produkce“ nahrazen údajem „celkové tržby“.
Popis sociálně ekonomického významu užívání vody pro rozvoj oblasti povodí;
vyjádření/zhodnocení hospodářských a sociálních preferencí jednotlivých druhů užívání vod.
Zdůraznění specifik oblasti povodí.
Hodnocení významu užívání vody se zaměřuje na:
- socioekonomický význam sektorů, které svojí činností vyvolávají významné vlivy na
vody a tím negativně ovlivňují jejich stav,
- socioekonomický význam sektorů těžících z dobrého stavu vod.
Toto hodnocení společně s údaji o vlivech umožní nalézt kompromisy mezi ekonomikou a
životním prostředím, resp. nalézt cestu k hodnocení významných vodohospodářských
problémů v oblasti povodí. Za tím účelem jsou vyjádřeny souvislosti technických dat a
socioekonomických dat ve vztahu k různým oblastem užívání vody.
Rozvoj oblasti povodí Horního a Středního Labe je úzce svázán s užíváním vody.
Vybudovaná vodohospodářská infrastruktura umožňuje užívání vody obyvatelstvem, sektory
energetiky, průmyslu, zemědělstvím a službami. Voda je pro zásobování odebírána převážně
z vod povrchových cca 80 %, méně z vod podzemních - cca 20 %.
V oblasti povodí žije asi 1,5 milionu obyvatel, z toho cca 2/3 v městských a 1/3 ve
venkovských oblastech. Největší podíl odběrů vody je v oblasti povodí realizován v sektoru
energetika (cca 59%) a vodovodů a kanalizací (cca 23,5%), průmysl se podílí cca 19%. Ve
srovnání s ostatními oblastmi povodí jsou zde nadprůměrné odběry (včetně závlah) pro sektor
zemědělství. Z hlediska vypouštění je nejvýznamnější sektor kanalizací (cca 71%) a sektor
průmyslu (cca 27%).
V oblasti povodí je 14 344 km vodních toků, z toho upravených 5 062 km. Oblastí povodí
prochází významná vodní cesta – vodní tok Labe. Vodní nádrže v oblasti povodí mají celkový
objem 178,9 mil. m3, z toho ovladatelný celkový ochranný prostor 35 mil. m3.
V oblasti povodí je z hlediska hrubé produkce nejvýznamnější
průmysl, zejména
zpracovatelský, velmi významná je energetika, která spolu s průmyslem vytváří rozhodující
část hrubé produkce oblasti. Přitom průmysl zajišťuje třetinový podíl na zaměstnanosti
v oblasti povodí, naproti tomu energetika je v tomto směru nevýznamná.
Oproti jiným oblastem povodí v hlavním povodí Labe je zde vyšší význam zemědělství,
v Polabí se intenzivně hospodaří a je zde významné pěstování zeleniny s vazbou na
potenciální potřebu závlahové vody, které je přes pokles odběrů pro závlahy v minulých
letech i v současnosti oproti jiným oblastem významně vyšší. Vyššímu významu zemědělství
v oblasti povodí odpovídá i jeho podíl na zaměstnanosti, který představuje cca 6%.
Z hlediska hrubé produkce jsou v oblasti povodí významné i služby a ostatní sektory
hospodářství, ty jsou však bez výrazného vlivu na stav vod.
Cestovní ruch a související rekreační aktivity jsou v oblasti povodí soustředěny spíše do
podhorských a horských oblastí Krkonoš, Jizerských a Orlických hor a Českého ráje, na vodní
prostředí je vázána jen jeho menší část (např. Rozkoš apod.).
V oblastí povodí probíhá nejvýznamnější část vodní cesty v ČR, intenzita vnitrozemské vodní
dopravy v posledních letech také poklesla. Změna tohoto trendu se očekává v souvislosti se
zlepšením plavebních podmínek na Dolním Labi a s výstavbou přístavu Pardubice.
221
4.2. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář
Úvod k základnímu scénáři
Na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, a související vyhlášky
č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod a dalších přijatých dokumentů, byly v České
republice zahájeny práce na plánování v oblasti vod, navazující na dlouhou tradici
vodohospodářského plánování. V roce 2004 byly podle zpracovaných plánů zahájeny
přípravné práce, jejichž součástí je i ekonomická analýza užívání vody v oblastech povodí.
Výchozím dokumentem pro její provedení je prognóza trendů do roku 2015,základní scénář.
Účelem zpracování základního scénáře pro oblast Horního a Středního Labe je na základě
současného stavu vyhodnotit hlavní hnací síly, které budou významně ovlivňovat užívání vod
a vodohospodářské služby v budoucím vývoji. Základní scénář bude podkladem pro
provedení ekonomické analýzy a analýzy rizik v časové úrovní do roku 2015 a následně spolu
s dalšími dokumenty i pro přípravu programu opatření pro oblast povodí. Vzhledem k tomu,
že je sestaven v rámci přípravných prací pro plánování v oblasti vod, je třeba ho považovat za
dokument, který zůstane otevřený a bude dále upřesňován a doplňován.
Podkladem pro základní scénář povodí Horního a Středního Labe je základní scénář na
národní úrovni, zpracovaný Ministerstvem zemědělství. Tímto scénářem byly pro národní
úroveň podrobně vyhodnoceny prognózy vývoje nakládání s vodami a prognózy trendů
vývoje u různých klíčových hnacích sil v krátkodobém (2005 – 2007) a dlouhodobém
horizontu (2008 – 2015) pro všechna povodí na území České republiky. Výsledky tohoto
hodnocení se staly výchozím podkladem pro predikci vývoje klíčových hnacích sil pro oblast
povodí Horního a Středního Labe. K tomu byly využity schválené resortní politiky
a koncepční dokumenty významných hospodářských odvětví, plány rozvoje jednotlivých
krajů, plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a další koncepční
a rozvojové dokumenty.
Předkládaný základní scénář oblasti povodí Horního a Středního Labe rozšiřuje oproti
základnímu scénáři zpracovaného Ministerstvem zemědělství základní informace o vývoji
klíčových hnacích sil na národní úrovni do r. 2015, se zaměřením na faktory, které hrají
klíčovou úlohu při odhadu vývoje jednotlivých vlivů. Část tohoto základního scénáře, která se
týká národní úrovně, je zpracována stručně a uvádí jen důležité faktory se zaměřením na
hodnocení budoucího vývoje.
Bylo provedeno vyhodnocení sociálně-ekonomických faktorů, které pravděpodobně budou
ovlivňovat vodní hospodářství - ekonomický vývoj, základní demografické ukazatele,
zaměstnanost a nezaměstnanost, ceny zboží a služeb a platební bilance, klima, politiky
uplatňované v jednotlivých odvětvích, např. společná zemědělská politika, technologický
rozvoj apod. K tomu a dalším pracím byly využity statistické údaje v členění pro jednotlivé
kraje zasahující do oblasti povodí Horního a Středního Labe a byla provedena jejich
transformace do oblasti povodí.
Základní scénář pro oblast povodí Horního a Středního Labe vychází z Makety zprávy 2005
o charakterizaci oblastí povodí ČR – část 4 – Ekonomická analýza užívání vody. V jejím
smyslu je základní scénář členěn do čtyř základních kapitol:
- prognóza trendů vývoje klíčových hnacích sil na národní úrovni
- průmět trendů do změn významných užívání vody a vodohospodářských služeb na
národní úrovni
- průmět trendů do změn významných užívání vody a vodohospodářských služeb na úrovni
oblasti povodí
- prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí.
222
4.2.1. Prognóza trendů vývoje klíčových sil na národní úrovni
exogenní proměnné
Vývoj populace
Populace, porodnost a úmrtnost – vývoj do r. 2015
Současná úroveň porodnosti je na velice nízké úrovni, proto všechny varianty projekce
demografického vývoje počítají se zvýšením tohoto ukazatele. Statistický úřad zpracoval tři
varianty vývoje populace v závislosti na výši plodnosti žen a na období maximální plodnosti.
Výpočty všech variant po pěti letech jsou uvedeny v tabulce pod nastíněním jednotlivých
variant.
Predikce vývoje počtu obyvatel v letech 2005 – 2015 (podrobněji viz MZe-Základní scénář):
2005
2010
2015
Počet
Nízká varianta
10 163
10 095
9 949
obyvatel
Střední varianta
10 213
10 220
10 167
predikce
Vysoká varianta
10 301
10 465
10 457
Obecně ekonomický vývoj
Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) – vývoj do r. 2015
Dle předpokladů Ministerstva financí se česká ekonomika bude do roku 2006 pohybovat po
trajektorii ekonomického růstu v intervalu 2 – 4% s postupnou akcelerací při oživení růstu
v zemích hlavních obchodních partnerů, zejména EU. Pozitivní efekty ve směru podpory
potenciálního i skutečného hospodářského růstu lze očekávat od opatření hospodářské
politiky a od pokračujícího přílivu zahraničních investic, které posílí nabídkovou stranu
ekonomiky
V letech 2008 až 2010 se předpokládá akcelerace hospodářského růstu až na 4,8%. V dalších
letech se předpokládá postupné zpomalování růstu až na 3% v roce 2015.
Zaměstnanost a nezaměstnanost – vývoj do r. 2015
Na straně poptávky trhu práce bude směrem k růstu zaměstnanosti působit zejména
ekonomický růst a rozvoj malého a středního podnikání, generující nová pracovní místa.
Příliv zahraničních investic do nových kapacit bude sice vytvářet jen omezený počet
pracovních, ale přinese nepřímé pozitivní efekty. Naproti tomu pokračování
restrukturalizačního procesu se projeví dalším rušením neefektivních provozů, tendencí ke
snižování zaměstnanosti, tlakem na růst produktivity práce a změnou kvalifikačních
požadavků. Předpokládaným výsledkem těchto procesů bude stabilizace zaměstnanosti při
míře registrované nezaměstnanosti na úrovni okolo 10%. Její výraznější pokles je
předpokládán až po roce 2008 a v r. 2015 se předpokládá dosažení úrovně 6,5%.
V dlouhodobém výhledu, tedy v letech 2008 až 2015, se předpokládá na trhu práce roční
konstantní růst zaměstnanosti ve výši 0,2%. Tlak na zvyšování zaměstnanosti bude vyvíjen
také z důvodu stárnutí populace a rostoucí nerovnováhy důchodového systému. Dále se
očekává dokončení přesunů zaměstnanců mezi jednotlivými sektory a předpokládá se, že
v zemědělství bude pracovat cca 4%, v průmyslu 27% a ve službách 69% pracovníků.
Inflace, ceny zboží a služeb – vývoj do r. 2015
V letech 2005 - 2006 lze počítat se zpomalením meziroční dynamiky inflace mírně pod střed
cílového koridoru ČNB v souvislosti s odezněním vlivu administrativních opatření.
Nejvýznamnějšími administrativními opatřeními s dopadem do inflace budou v daném období
jsou změny v oblasti nepřímých daní. (podrobněji viz MZe-Základní scénář)
223
odhad inflace
v%
3,1
3,2
3,4
3,5
3,5
3,5
3,0
2,8
2,4
2,4
2,4
2,4
rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Příspěvek regulovaných cen k meziročnímu růstu spotřebitelských cen by neměl v letech
2003 až 2006 přesáhnout 0,6 procentního bodu. Proces nápravy cenových deformací však
bude působit v jednotlivých položkách regulovaných cen rozdílně. (podrobněji viz MZeZákladní scénář)
Platební bilance vývoj - do r. 2015
Do roku 2007 lze očekávat stabilizaci či mírné snižování deficitu běžného účtu platební
bilance v koridoru cca 6 – 7% HDP. Rozhodujícím činitelem deficitu běžného účtu se stane
zhoršující se bilance výnosů. Vývoj bilance převodů bude mírně pozitivně ovlivněn toky
z EU. (podrobněji viz MZe-Základní scénář)
Technologické změny
Domácnosti – vývoj do r. 2015
Technologické změny v domácnostech budou úzce korespondovat s globálním vývojem
technologií. Průměrná spotřeba vody v domácnostech bude ovlivněna zejména modernizací
ve vybavení domácností (myčky, pračky, úsporná zařízení pro WC a baterie u van, umyvadel
a sprch apod.). Na jednu stranu bude tato modernizace s vyšším podílem efektivnějších
zařízení ovlivňovat snižování potřeby vody v domácnosti, na druhou stranu je třeba vzít
v úvahu, že v současné době úroveň vybavení domácností ČR neodpovídá standardům
běžným v zemích EU a lze tedy v budoucnu předpokládat vyšší vybavení domácími spotřebiči
využívajícími vodu a energii.
Další vývoj specifické potřeby vody v domácnostech lze proto odhadnout s ohledem na
minulý trend cca od r. 2000, kdy tato potřeba v domácnostech se výrazně nemění a je na
úrovni 102 až 107 l/os/den a dále s ohledem na potřebu vody, kterou vykazují domácnosti
v zemích EU.
Obdobně jako ve vyspělých zemích EU lze očekávat v České republice v dlouhodobém
výhledu do r. 2015 mírný vzrůst specifické potřeby na úroveň těchto zemí, tj. cca 115 až 120
l/os/den.
Průmysl – vývoj do r. 2015
Se vzrůstající cenou vodného a stočného, případně i zvyšováním cen povrchové vody, příp.
i poplatků za odběr podzemní vody bude průmysl preferovat technologie omezující
požadavky na potřebu vody s maximálním využitím recyklace. Budou preferovány
technologické změny příznivější pro životní prostředí (čisté technologie).
224
Zejména v energetice lze předpokládat postupné zvyšování podílu cirkulačního chlazení na
úkor průtočného. Na druhou stranu lze očekávat, že nové investice v průmyslu si vyžádají
další zvýšení požadavků na odběr vody, které mohou být v některých oblastech povodí
významné (např. rozšíření JE Temelín).
Celkově lze na národní úrovni očekávat stálý mírný pokles odběrů vody.
Z hlediska ochrany vod nedojde k výrazným změnám v požadavcích na jakost vypouštěných
odpadních vod nad rámec současně platných právních předpisů v této oblasti.
Predikce odběru vody průmyslem (tis.m3)
Maximální
scénář
Minimální
scénář
Střední
scénář
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
3
tis.m
496
509
519
527
532
535
535
532
527
519
508
tis.m3
445
443
440
437
434
430
425
421
416
410
404
tis.m3
471
476
480
482
483
482
480
476
471
464
456
Minimální scénář předpokládá, že podíl průmyslu na HDP bude klesat a podniky budou
investovat do nových technologií s nižší spotřebou vody.
Střední scénář počítá s nárůstem průmyslu v důsledku přílivu investic a předpokládá, že
investice budou směřovat do technologií odpovídajících nejlepším dostupným praktikám
s nízkou spotřebou vody a maximálním využitím recyklace.
Maximální scénář počítá s nárůstem průmyslové výroby a předpokládá se, že obměna
technologií u stávajících podniků bude probíhat pomaleji.
V dlouhodobém horizontu se dá předpokládat, že v České republice se bude rozvíjet
především lehký zpracovatelský průmysl (strojírenský, spotřební elektroniky, papírenský)
v důsledku aplikace přísnějších legislativních požadavků se bude snižovat náročnost průmyslu
na spotřebu vody a zvyšovat zastoupení moderních průmyslových technologií (BAT).
Zvyšovat se bude také podíl recyklované vody, tudíž dojde k poklesu vypouštěných
odpadních vod na jednotku vyrobeného produktu.
Zemědělství a závlahy – vývoj do r. 2015
Podíl odběrů vody pro zemědělství je v ČR dlouhodobě poměrně nízký, podobně je to
s podílem vypouštěných odpadních vod – opět jsou požadavky na emise dány současnými
právními předpisy.
Výši spotřeby vody pro zemědělství ovlivňuje zejména odběr pro závlahy, který není
významně závislý na změně technologií. Předpokládá se postupné zvyšování trendu využití
závlahové vody pro krytí vláhového deficitu, a to s ohledem na změnu cenové politiky podle
§ 101 vodního zákona č. 254/2001 Sb. Určitou mírou může zapůsobit i postupné zvyšování
průměrných teplot v souvislosti se změnou klimatu.
Změny v daňové/fiskální oblasti
Fiskální politika – vývoj do r. 2015
Reforma veřejných rozpočtů na straně daňové politiky vede ke zvyšování fiskálního významu
nepřímých daní – zejména DPH a selektivních spotřebních daní a ke snižování efektivního
zdanění právnických osob. Trendem je také vyrovnávání podmínek v oblasti placení
zákonného pojistného mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Reálně lze
očekávat diskusi o zavedení tzv. rovné daně z příjmu fyzických a právnických osob a rovné
daně z přidané hodnoty (pravděpodobně 15 až 17%). Dále lze předpokládat pokles celkového
225
daňového zatížení a přesun k většímu zdanění nepřímými daněmi a snížení zdanění
důchodového. Očekávat lze také zrušení daně dědické. V oblasti tzv. zákonných pojištění lze
předpokládat snížení jejich sazby v přímé návaznosti na zavedení fondového systému
důchodového systému. V roce 2008 lze předpokládat zavedení tzv. ekologických daní.
Veřejné rozpočty – vývoj do r. 2015
Základním prvkem rozpočtové soustavy ČR je státní rozpočet, přes který prochází většina
veřejných výdajů. Na centrální úrovni jsou také zastoupeny i mimorozpočtové fondy, ze
kterých je pro vodní hospodářství významný Státní fond životního prostředí a částečně
i Státní fond dopravní infrastruktury (financování vodních cest).
Další významnou složkou soustavy veřejných rozpočtů jsou rozpočty obecní. V roce 2001
vznikly navíc v souvislosti s reformou veřejné správy rozpočty krajských úřadů. Ty však mají
malý objem vlastních příjmů (pouze do 20%) a tedy i vysokou závislost na dotacích ze
státního rozpočtu.
Při absenci příjmových a výdajových reforem by deficity veřejných rozpočtů v letech
2004-2006 dosáhly 8 – 9% HDP. Zatímco příjmy vládního sektoru se budou vyvíjet víceméně
stabilně v relaci k HDP, vykazují vládní výdaje tendenci k setrvalému růstu v podílu na HDP.
Deficit vládního sektoru roste, a proto bylo přistoupeno k reformě veřejných rozpočtů. Cílem
reformy je zastavit růst deficitů veřejných rozpočtů od r. 2004. V roce 2006 by měl deficit
vládního sektoru dosáhnout 4% HDP a pokles by měl pokračovat. Rozpočty územních
samospráv budou podle předpokladů vykazovat mírné deficity.
Do roku 2010 bude pokračovat proces fiskální konsolidace, tak aby deficit veřejných rozpočtů
dosáhl v roce 2008 hodnoty maastrichského kriteria, tedy 3% HDP. V následujících letech by
měly být udržovány hodnoty deficitů veřejných rozpočtů pod touto hranicí. Nepředpokládá se
však, že by byly veřejné rozpočty vyrovnané či dokonce přebytkové.
Výrazným dlouhodobým rizikem pro udržitelnost veřejných financí jsou fiskální dopady
stárnutí populace.
Z uvedených důvodů nelze očekávat významnější nárůst disponibilních zdrojů ze státního
rozpočtu ani z rozpočtů krajů a obcí ve prospěch vodního hospodářství. Pravděpodobná je
stagnace výdajů z veřejných rozpočtů na vodohospodářské investice a zejména další
významnější pokles pro roce 2010 v souvislosti s aplikací článku 9 Rámcové směrnice vodní
politiky Evropské unie (znečišťovatel a uživatel platí).
Obdobná prognóza se týká i vývoje zdrojů Státního fondu životního prostředí ve prospěch
investic na úseku ochrany vod, a to proto, že tyto zdroje jsou vytvářeny zejména z poplatků za
vypouštění odpadních vod, které nebudou vykazovat významnější růst. Naopak lze očekávat,
že po r. 2010, kdy budou dokončeny rozhodující stavby ČOV v souvislosti s ukončením
přechodného období implementace Směrnice o čistění městských odpadních vod, nastane
pokles disponibilních zdrojů tohoto fondu.
Zdroje Státního fondu dopravní infrastruktury budou do r. 2015 stabilní s ohledem na
zákonem stanovená pravidla jeho tvorby, ale jejich užití ve prospěch vodních cest se bude
vyvíjet nerovnoměrně v závislosti na rozhodnutí o realizaci staveb k dalšímu rozvoji labské
a vltavské vodní cesty.
Klimatické změny
Nejdůležitější klimatologickou proměnnou pro odhady dopadů změny klimatu na
hydrologický režim jsou srážkové úhrny. Při změně klimatu vyvolané zesílením skleníkového
efektu dojde k ovlivnění hydrologického cyklu a nelze vyloučit, že na části území ČR se
zmenší vydatnost vodních zdrojů, což by současnou hydrologickou situaci mohlo ještě
zhoršit.
226
Teplotní rozdíly se podle jednotlivých scénářů výrazně odlišují. Všechny se shodují na
menších výkyvech v jarním a podzimním období. Největší rozdíly jsou předpovídány
v lednových a červencových hodnotách (růst průměrné lednové teploty až o 3,8°C).
Roční úhrny srážek klesnou jen nepatrně, modely však ukazují na podstatné změny ročního
chodu srážek.
Z dosavadních studií možné změny klimatu lze vyvodit tyto poznatky o předpokládaném
podnebí a agroklimatologických změnách:
•
Očekává se zvýšení teplot vzduchu a počtu letních a tropických dnů. V důsledku toho lze
předpokládat zvýšení pravděpodobnosti výskytu denních úhrnů srážek nad 10 mm a vyšší
četnost lokálních bouřek v letním období a tím vyšší četnost lokálních povodňových
stavů, včetně zvýšené erozní činnosti.
•
Bezmrazové období se prodlouží o 20-30 dnů. Počátek vegetačního období se v mnoha
oblastech posune na začátek března a konec až do závěru října. Vyšší teploty vzduchu
prodlouží vegetační období a ovlivní růst a vývoj rostlin.
•
Bez výraznějšího zvýšení srážek při předpokládaném nárůstu evapotranspirace bude ve
větší míře ohrožena suchem značná část střední a jižní Moravy, střední a severozápadní
Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví, což by se mohlo negativně promítnout na výši
výnosů v našich nejproduktivnějších oblastech. Predikuje se tedy výrazné zvýšení
suchosti klimatu ČR - vláhový deficit by jen v letním období dosahoval v teplých letech
i více než 300 mm, za vegetační období až přes 500 mm. Tento předpoklad významně
ovlivní zvyšování potřeb závlah i další rozvoj infrastruktury hlavních závlahových
zařízení.
•
Možná klimatická změna se promítne i do půdních poměrů, více u těch půd, které jsou
narušeny předcházejícím způsobem hospodaření. Hlavně jde o poškození fyzikálního
stavu podorničí, snížení retenční schopnosti půd a jejich mikrobiální aktivity. Tato změna
bude mít negativní vliv na rychlost nástupu povodní a jejich negativních účinků.
•
MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA V SEKTORECH NÁRODNÍHO
HOSPODÁŘSTVÍ
Zemědělství
Agrární politika – vývoj do r. 2015
Strategie dalšího vývoje zemědělství se v současné době řídí Koncepcí agrární politiky ČR
pro období po vstupu do EU (2004-2013).
Zemědělské hospodaření na půdě
Procento zornění se v ČR velmi zvolna snižuje (72%) a lze předpokládat, že v r. 2015 se
přiblížíme průměru zemí Evropské unie (52%). Koncepcí je zabránit opouštění zemědělské
půdy a cestou konzervace dočasně nadbytečné zemědělské půdy umožnit její budoucí
zemědělské využití. Lze očekávat i zalesňování dlouhodobě nevyužívané zemědělské půdy
nejhorší kvality.
Významným trendem agrární politiky bude zachování zemědělské kulturní krajiny, soustavné
zvyšování biologické rozmanitosti, hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova
(zlepšování scenerické hodnoty a rekreační funkce zemědělské kulturní krajiny a vesnice)
nepotravinářského
užití
zemědělské
produkce,
zejména
jako
a rozšiřování
obnovitelných zdrojů energie (produkce řepky pro výrobu bionafty).
V souladu s referenčními dokumenty BAT (nejlepších dostupných technik) bude sledováno
snížení negativních dopadů intenzivní živočišné výroby na životní prostředí a tedy i stav
povrchových a podzemních vod (zejména emise amoniaku do ovzduší, dusíku a fosforu do
půdy a vody a dále i doprovodné vlivy jako prašnost, spotřeba energie a vody). Ve smyslu
227
zásad integrované prevence (IPPC) bude nutné se ve výhledu, při snaze o snižování emisí,
nezaměřovat pouze na jeden krok výrobního postupu, např. na skladování kejdy, ale zajistit
odpovídající opatření ke snížení emisí ve všech článcích produkčního řetězce od přípravy
krmiva až po aplikaci kejdy a hnojiv na půdu.
Postupné prosazování zákona o integrované prevenci (IPPC) není stanovit striktní limity, ale
zajistit zvýšení odpovědnosti zemědělců a posílit jejich vztah k ochraně životního prostředí.
K dodržování záměrů tohoto zákona budou sloužit kontrolní mechanismy, ke kterým je
pověřena Česká inspekce životního prostředí.
Jedním z klíčových přínosů referenčních dokumentů BAT je konstatování, že za použití
nejlepší dostupné techniky bude třeba považovat i dodržování zásad správné zemědělské
praxe. Tyto zásady budou sloužit jako orientační vodítko při posuzování podniků ucházejících
se o zapojení do podpůrných programů EU a MZe. Zásady správné zemědělské praxe budou
navíc závazné pro podniky nacházející se v tzv. zranitelných oblastech podle vodního zákona
a nitrátové směrnice
Dalším trendem bude zvyšování schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu
stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty (především v záplavových územích
a v nivách vodních toků (a to urychlením pozemkových úprav a revitalizací zemědělských
vodních toků se zohledněním přírodě blízkých způsobů retence vod, podporou odbahňování
rybníků při zachování jejich mimoprodukčních funkcí atd.).
Koncepce agrární politiky zásadně nevymezuje kvantitativní cíle (např. produkční rozměr
zemědělství ČR), nýbrž jen podmínky podnikání v zemědělství. Legislativní nástroje a vedle
toho i podpůrné programy Evropské unie a MZe (SAPARD, strukturální fondy) by měly
v uvažovaném výhledu zabezpečit uvedené vytčené cíle a trendy.
Lesní hospodářství
V souladu s národním lesnickým programem bude v dalším výhledu sledováno zajištění trvale
udržitelného obhospodařování lesů a rozvoje všech funkcí podmíněných existencí lesa.
K tomu se předpokládá:
- udržení současné výměry lesa
- podpora arondace lesních pozemků včetně uplatňování pozemkových úprav
- rozšiřování výměry lesů zalesňováním nelesních půd, zejména neobdělávaných, ladem
ležících zemědělských půd nejhorší kvality, zejména v horních částech oblastí povodí
- dostupnými lesnickými opatřeními zmírňovat negativní dopady znečištění, zejména
zvyšovat podíl biologicky odstranitelných mazadel a vhodných prostředků na ošetření lesa
- snižovat vliv kyselých depozic na kvalitu lesních půd a na lesní porosty pomocí
biologických meliorací a dalšími intervenčními zásahy
- upravovat početní stavy zvěře, jejich věkovou strukturu na úroveň umožňující úspěšnou
obnovu a další rozvoj lesních porostů
- uplatňovat postupy zlepšování lesa založené na poznání podstaty a vlastnosti lesních
ekosystémů a na účelném přiblížení hospodaření přirozeným přírodním procesům
- dosáhnout zvýšení stability lesů s ohledem na předpokládané antropogenní změny
přírodních podmínek včetně předpokládaných klimatických změn zvýšením biologické
rozmanitosti lesních ekosystémů
- ve vyšších polohách, cca nad 500 m.n.m., zejména s ohledem na očekávané extrémní
klimatické podmínky (suché a teplé počasí), zabraňovat kalamitním situacím
přemnožování kůrovců.
Prosazení těchto trendů do r. 2015 se ve výhledu pozitivně projeví ve zlepšení kvality lesních
porostů a jejich odolnosti a při současném rozšiřování zalesněné plochy lze očekávat zvýšení
228
retenční schopnosti lesa. Současně se předpokládá i postupné snižování plošného znečištění
ze zalesněného území.
Rybí hospodářství a rybníkářství
Na úseku rybího hospodářství lze očekávat jednak postprivatizační stabilizaci oboru
rybníkářství i produkce ryb. S ohledem na prognózu vývoje poptávky po rybách však lze
očekávat i určitou stagnaci dalšího vývoje do r. 2015. Na tuto skutečnost nebude mít
významný vliv ani postupné zlepšování stavu rybníků (v důsledku finanční podpory obnovy a
odbahnění rybníků ze státního rozpočtu, ale zejména strukturálních fondů – operační program
infrastruktura) a dosažení tak zvýšeného produkčního prostoru.
Změny se proto nepředpokládají ani u celkových odběrů ani ve znečištění vodních toků.
Ekonomika v zemědělství (počet pracovníků a podíl na tvorbě HDP)
Trendem do r. 2015 bude snižování počtu pracovníků v zemědělství (na 3,5 - 4% do r. 2007),
což se odrazí v nárůstu produktivity práce. Dynamika poklesu počtu pracovníků se však bude
zpomalovat. Podobný trend je možné očekávat i při sledování podílu zemědělství na tvorbě
HDP, který bude kopírovat vývoj v členských státech EU. Lze tedy přepokládat pokles podílu
zemědělství na tvorbě HDP na úroveň 2,5 až 3% s tím, že dynamika tohoto poklesu se bude
s rostoucím horizontem predikce snižovat. Nepředpokládá se signifikantní nárůst zemědělské
produkce.
Průmysl
Strategie Průmyslové politiky je formulována v dlouhodobém časovém horizontu do roku
2010.
Hlavním cílem bude potvrzení růstových tendencí dosahovaných v současném období
a zachování tempa růstu produktivity práce resp. růstu přidané hodnoty. Nezbytné cílové
tempo růstu přidané hodnoty vytvářené zpracovatelským průmyslem lze kvantifikovat
v rozmezí 5 až 7% ve stálých cenách a průměrný růst produktivity práce na úrovni o 3 až 4
procentní body vyšší než vykazuje EU, tj. okolo 7 až 8%.
Strategickým cílem je vytvořit do roku 2015 takový průmyslový potenciál, který bude plně
srovnatelný s průměrem dosahovaným v tomto časovém období v EU a to jak svým podílem
na tvorbě hrubého domácího produktu, tak i v kvalitě a efektivnosti produkce a v produktivitě
práce. Ve vztahu k současné hospodářské úrovni EU to znamená, že ČR okolo roku 2010
pravděpodobně překoná hranici 75% průměru EU v ukazateli HDP na obyvatele a přestane
být jako celek méně rozvinutým regionem EU, podporovaným ze Strukturálních fondů.
Pro ukazatel produktivity práce to znamená dosáhnout výrazného snížení současného rozdílu
mezi ČR a EU, který nyní činí více než 50%.
Energetika
Základním strategickým dokumentem je Státní energetická koncepce ČR. Základními
prioritami koncepce jsou:
• nezávislost (na cizích zdrojích, na zdrojích energie z rizikových oblastí, na
spolehlivosti dodávek cizích zdrojů)
• bezpečnost (bezpečnost zdrojů energie vč. jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek
všech druhů energie, racionální decentralizace energetických systémů)
• udržitelný rozvoj (ochrana životního prostředí, ekonomický a sociální rozvoj).
Z toho jsou odvozeny tyto základní cíle – maximalizace energetické efektivnosti, zajištění
efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů, zajištění maximální
šetrnosti k životnímu prostředí, dokončení transformace a liberalizace energetického
229
hospodářství. Dle schváleného scénáře „Zelený – U“ by v následujících letech měl být
zajištěn ekonomický a sociální rozvoj ČR při velmi malém růstu potřeby zdrojů energie.
K tomuto růstu by mělo dojít v důsledku růstu zhodnocení energie při plnění kritérií
udržitelného rozvoje.
Z výstupu „Zeleného scénáře - U“ mj. plyne, že vize, cíle a indikativní ukazatele jsou splněny,
a to takto:
• průměrné roční tempo poklesu energetické náročnosti tvorby HDP bude v prvém
období do roku 2005 2,77%, v celém prognostickém období 3,22%
• pokles elektroenergetické náročnosti, v prvním období 2,42%, po celé období do roku
2030 2,35%
• dovozní energetická náročnost bude v roce 2005 41,2%, v roce 2010 42,3% a v roce
2030 57,8%
Energetické hospodářství ČR nemá v současné době problémy s dodržením objemově
stanovených emisních stropů SO2 a NOx do roku 2010. Problémem zůstává emisní strop VOC
a měrné emise CO2 a NOx, (na obyvatele, resp. na HDP), které mají stále vyšší úroveň ve
srovnání se zeměmi EU.
Struktura výroby elektřiny [TWh] - korigovaný zelený scénář
100
90
80
[TWh]
70
60
50
40
30
20
10
0
2000
Hnědé uhlí
Černé uhlí
2005
Ostatní tuhá paliva
2010
2015
Plynná paliva
2020
Kapalná paliva
2025
Jaderné palivo
2030
Obnovitelné zdroje
Doprava a vodní doprava
Hlavními úkoly dopravní politiky jsou zajištění udržitelné dopravy zaměřené na její uživatele
s jejich účastí na vzniklých nákladech bez omezování mobility osob a zboží, ovlivnění dělby
přepravní práce ve prospěch méně škodlivých oborů a zajištění nezbytné správy, údržby,
obnovy a výstavby dopravní infrastruktury. (podrobněji viz MZe-Základní scénář)
Vodní doprava – vývoj do r. 2015
Vodní doprava z hlediska uskutečňovaných výkonů nákladní dopravy v ČR hraje
zanedbatelnou roli v porovnání se silniční nebo železniční dopravou.
Jedinou souvislou vodní cestou v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu je v současné
době Labsko-vltavská vodní cesta o celkové délce 303 km. Všechny ostatní úseky splavných
toků jsou izolované, nesouvislé, využívané jako lokální vodní cesty především pro rekreační
dopravu. Kromě těchto vodních cest existují úseky s občasnou plavbou pouze menšími
plavidly s omezeným ponorem.
230
Silné stránky vodní dopravy v ČR - napojení na přístav Hamburk a Rotterdam, druh dopravy
s malým zatížením životního prostředí, napojení na síť západoevropských vodních cest
a dostatečná síť přístavů.
Slabé stránky vodní dopravy v ČR - nízký objem poptávky, nedostatečné využití splavných
toků pro nákladní dopravu, nedostatečná plavební hloubka na dolním Labi v úseku Ústí nad
Labem - státní hranice ČR/SRN v období snížených průtoků, po rozdělení federace ztratila
ČR přístup na řeku Dunaj.
Strategické plány v oblasti vodní dopravy
Materiál Ministerstva dopravy a spojů „Harmonogram a finanční zajištění realizace
Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010“ stanovil priority plynoucí ze
schválené dopravní politiky v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury vnitrozemských vodních
cest do roku 2010:
• na stávající labsko-vltavské cestě zlepšení plavebních podmínek na úseku Ústí n.L. –
státní hranice ČR/SRN a na ostatních úsecích pak rekonstrukce, modernizace a břehové
úpravy zaměřeny na zlepšování parametrů labsko-vltavské vodní cesty
• splavnění Labe do Pardubic propojením již splavných úseků mezi Chvaleticemi
a Přeloučí a výstavba přístavu Pardubice.
Nejvýraznějším připravovaným projektem je soubor akcí na zlepšení plavebních
podmínek na Labi. Do r. 2015 se dále předpokládá, že by mohly být zahájeny přípravné práce
na splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Plánovaná realizace napojení ČR na Dunaj
splavněním vodního toku Moravy a napojení ostravského regionu na splavnou Odru
i vybudování vodní cesty Labe-Odra-Dunaj není reálná do r. 2015.
Turistický ruch a rekreace u vody
Základní premisou je, že v dlouhodobém výhledu bude pokračovat trvale udržitelný rozvoj
příjezdového cestovního ruchu ČR v souladu se státní politikou cestovního ruchu (podrobněji
viz MZe-Základní scénář) založený na postupném zvyšování návštěvnosti turistů.
Zlepšení kvality životního prostředí a tedy i vodních toků a vodních ploch bude
v dlouhodobém horizontu významně ovlivňovat cestovní ruch.
Nárůst počtu zahraničních návštěvníků v dlouhodobém horizontu (2008 – 2015) není
předmětem predikce žádného z dosud schválených rozvojových dokumentů sektoru
cestovního ruchu. Tento nárůst však nebude významně ovlivňovat spotřebu pitné vody ani
množství vypouštěných odpadních vod, tzn. že rozvoj cestovního ruchu bude pokryt v rámci
predikce spotřeby vody a vypouštění odpadních vod sektorem vodohospodářských služeb.
VODNÍ POLITIKA A INVESTICE
Výchozím dokumentem je Koncepce vodohospodářské politiky na období po vstupu České
republiky do Evropské unie do roku 2010, kterou zpracovalo Ministerstvo zemědělství a dále
Státní politika životního prostředí zpracovaná Ministerstvem životního prostředí.
Pro další rozvoj vodohospodářského sektoru byly pro období po vstupu ČR do EU stanoveny
tyto strategické cíle:
• Zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu včetně
naplnění právních předpisů Evropských společenství, zejména zdokonalením institutů
a nástrojů k zabezpečení efektivního a trvalého využívání vodních zdrojů k uspokojování
potřeb uživatelů vody, se současnou ochranou a omezením nepříznivých dopadů na stav
231
vodních ekosystémů. Podstatná část činností bude orientována na implementaci směrnic
Evropských společenství a potřebné požadavky musí být v daných termínech naplněny.
S tím souvisí značný objem finančních prostředků, který bude nutno investovat.
Významným prostředkem k zajištění požadovaných cílů bude plánování v oblasti vod.
• Zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní
likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí. K tomu se
předpokládá realizovat zejména následující koncepční záměry:
− zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren
odpadních vod a jejího kvalitního provozování v souladu s požadavky právních předpisů
Evropských společenství,
− zdokonalit systém zabezpečení vodohospodářských služeb obyvatelstvu za mimořádných
okolností (následkem přírodních katastrof nebo krizových situací).
Při tom se předpokládá:
−
zvýšení podílu obyvatel napojených na vodovod pro veřejnou potřebu na 91% do konce roku 2010, a
92% do konce r. 2015,
−
zajištění výstavby chybějící vodohospodářské infrastruktury (čistíren odpadních vod a kanalizačních
systémů) a zlepšení technologií čištění odpadních vod ke splnění požadavků směrnice 91/271/EHS do
konce roku 2010,
− výstavba kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000
ekvivalentních obyvatel, kde existuje kanalizace s vymezením priorit realizace akcí k ochraně
vodních zdrojů, životního prostředí a potřebám sídel pod 2000 ekvivalentních obyvatel
v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením podprogramu
v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období
2005 – 2008,
− podpora výstavby kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000
ekvivalentních obyvatel, které dosud sběrný kanalizační systém nemají,
− zvýšení podílu obyvatel napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu na 83 až 84% do konce
r. 2015,
− zkvalitnění technologie úpravy vody a systémy přepravy pitné vody pro zásobování
obyvatelstva v souladu s požadavky směrnice 98/83/ES a realizovat plány zlepšování jakosti
povrchové vody určené pro odběr pitné vody podle požadavků směrnice 75/440/EHS.
Realizace bude zajištěna vymezením priorit realizace akcí ke zlepšení jakosti pitné vody
v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením podprogramu
v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období
2005 – 2008.
•
−
−
−
−
−
Prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací – povodní a sucha realizací
technických a biotechnických opatření, a činností k pozitivnímu ovlivňování udržení vody
v krajině
zvýšením retenční schopnosti,
zpomalením odtoku vody ze srážek,
vyrovnáním odtokových extrémů,
snížením erozního účinku povrchově odtékající vody,
ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů.
232
Přitom se předpokládá pokračování realizace Programu prevence před povodněmi
s 5 podprogramy:
− výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází,
− zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků,
− stanovování záplavových území,
− studie odtokových poměrů,
− vymezení rozsahu záplavových území ohrožených zvláštními povodněmi vzniklými
poruchou vzdouvací konstrukce nebo zařízení vodních děl zařazených do I. až III.
kategorie z hlediska technicko bezpečnostního dohledu.
Budou připravována strukturální opatření na ochranu před povodněmi, která vyžadují
dlouhou dobu a vysoké náklady na přípravu, a která se budou realizovat až po roce
2010. Převážně se bude jednat o přípravu víceúčelových nádrží nebo poldrů a dále
přípravu staveb ochranných protipovodňových hrází, a to v souladu se schválenými
Programy opatření v plánech oblastí povodí.
Do schválení plánů oblastí povodí v roce 2009 bude zejména potřeba:
– Dokončit odstraňování povodňových škod z roku 2002 na vodních
tocích a souvisejících vodních dílech, a to do roku 2007.
– Zabezpečit kofinancování staveb protipovodňové ochrany
z různých zdrojů s ohledem na finanční náročnost jejich realizace.
– Prosazovat, aby se rozhodování o rozsahu a způsobu ochrany před
povodněmi účastnil ohrožený subjekt, tj. kraj, obec, soukromá
osoba, z čehož vyplývá, že tyto subjekty by se měly podílet na
zabezpečení realizace těchto opatření.
– Dosáhnout vymezení záplavových území u všech významných
vodních toků a některých drobných vodních toků (s častým
výskytem povodňových situací) a území ohrožených zvláštními
povodněmi, u všech vodních děl I. až III. kategorie z hlediska
technickobezpečnostního dohledu.
– V rámci aktualizace povodňových plánů přehodnotit kanalizační
systémy v městech, jejichž katastr zasahuje do záplavového území
vodních toků a případně realizovat protipovodňová opatření na
kanalizaci.
Prevence negativních důsledků suchých období bude prováděna zejména komplexními
pozemkovými úpravami, zvyšováním diverzity krajiny, protierozními opatřeními, řešením
vodního režimu krajiny, respektováním potřeby nutných objemů vody v nádržích pro účely
zásobování vodou a případného nadlepšování průtoků apod.
Kvantifikace finančních zdrojů ve vodním hospodářství – vývoj do r. 2015
Trendem bude, aby náklady na vodohospodářské služby v povodí v zájmu užívání a rozvoje
vodních zdrojů i jejich ochrany byly v převážné míře financovány těmi, komu budou sloužit.
Financování nákladů na vodohospodářská opatření ve veřejném zájmu bude zajišťováno
spoluúčastí vlastníků příslušných staveb a zařízení, orgánů samosprávy, státního rozpočtu,
příp. jiných mimorozpočtových zdrojů v působnosti státu a za případné podpory
pojišťovacích institucí.
Finanční zdroje pro vodní hospodářství se generují jako:
– příjmy správců vodních toků za platby za odběry povrchových vod
a za další podnikatelské aktivity k úhradě nákladů na správu
233
–
–
–
–
–
–
–
vodních toků a správu povodí – 2,5 mld. Kč/rok (příjmy se budou
zvyšovat úměrně se zvyšováním ceny za služby správců vodních
toků a správců povodí ve smyslu §101 vodního zákona),
prostředky ze státního rozpočtu – 1,5 mld. Kč/rok (r. 2004); další
vývoj viz kapitola „Veřejné rozpočty“ (str. 5),
státní finanční aktiva podle zákona č. 254/2001 Sb., a zákona č.
274/2001 Sb., v letech 2003 – 2006 – 4,5 mld. Kč,
úvěry od Evropské investiční banky:
půjčka na budování vodohospodářské infrastruktury k naplnění
požadavků předpisů ES v oblasti čištění městských odpadních vod
a zásobování vodou – 100 mil. EUR (3,2 mld. Kč) k čerpání
v letech 2003 – 2006,
půjčka pro realizaci preventivních opatření před povodněmi ve
výši 60 mil. EUR (1,8 mld. Kč) na období 2002 – 2005,
půjčka pro obnovu po povodních v srpnu 2002 – pro oblast
vodního hospodářství - 6 mld. Kč,
prostředky Fondu soudržnosti – investice do sektoru životního
prostředí budou přednostně orientovány na oblast čištění
městských odpadních vod, odkanalizování a zásobování pitnou
vodou,
–
Výše prostředků v EUR, které budou poskytnuty ČR v rámci Fondu soudržnosti
Celkem
2004
2005
2006
472 678 821
159 651 385
133 901 072
179 126 365
–
prostředky Strukturálních fondů ze zdrojů ERDF – očekávaný
příděl v letech 2004 – 2006 pro prioritu 3:
v tis. EUR
priorita
3
celkem
opatření 3.1
opatření 3.2
opatření 3.3
opatření 3.4
2004
ERDF národní
zdroje
2005
ERDF národní
zdroje
2006
ERDF národní
zdroje
ERDF
národní
zdroje
33118
11978
47436
17156
61539
22256
142093
51390
3154
14120
7197
8648
788
5222
3084
2883
4517
20224
10308
12387
1129
7480
4418
4129
5860
26236
13373
16070
1464
9704
5731
5357
13531
60580
30878
37105
3381
22406
13233
12369
Pozn.: ERDF … Evropský fond regionálního rozvoje
priorita č. 3: Zlepšování environmentální infrastruktury, tj. zejména opatření 3.1 – obnova
environmántálních funkcí území (prevence a snížení následků povodní, zvýšení retenční
schopnosti krajiny a zvýšení biodiversity vodních toků) a opatření 3.2 – zlepšování
infrastruktury ve vodním hospodářství (kanalizace a čistírny odpadních vod, kalové
hospodářství, vodovody)
–
z Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF)
podle Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční
zemědělství v úrovni 0,8 mld. Kč na odstraňování povodňových škod
v zemědělství a k rozvoji vodohospodářské infrastruktury na venkově,
234
–
–
Poplatky za odebrané množství podzemní vody – vodní zákon
jednoznačně určuje výši i rozdělení příjmů poplatků za skutečně
odebrané množství podzemní vody. Vybrané poplatky za skutečně
odebrané množství podzemní vody jsou z 50% příjmem rozpočtu
kraje, na jehož území se odběr realizuje (tento příjem lze použít jen na
zákonem vymezené účely na výstavbu a obnovu vodohospodářské
infrastruktury a na tvorbu rezervy do výše 10 mil. Kč na pokrytí
nákladů na likvidaci havárií na povrchových a podzemních
vodách,kde se nezjistí původce) a z 50% jsou příjmem SFŽP ČR.
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování do SFŽP ČR.
Strategie financování vodního hospodářství – vývoj do r. 2015
–
zabezpečit zvýšení subvencí ze státního rozpočtu až na úrovni 2 - 2,5
mld Kč ročně (zejména v letech 2007 až 2010); prioritně zabezpečit
úkoly vyplývající z přechodného období do roku 2010 pro splnění
požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod,
preventivních opatření v ochraně před povodněmi a zajištění
zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou a dále též ke
kofinancování opatření podporovaných z fondů EU,
− do nabytí účinnosti plánů oblastí povodí a příslušných programů opatření nadále využívat
nástroje programového financování ze zdrojů státního rozpočtu, zejména pro kofinancování
opatření ve veřejném zájmu podle §102 vodního zákona a finanční podporu rozvoje oboru
vodovodů a kanalizací; vedle toho využívat disponibilní zdroje Státního fondu životního
prostředí ve prospěch investic na úseku ochrany vod (zejména výstavbu kanalizací a čistíren
odpadních vod),
–
pro krátkodobý horizont do konce roku 2006 zapojit v maximální
možné míře Státní finanční aktiva (podle zákona č. 254/2001 Sb., a
zákona č. 274/2001 Sb.) k vyrovnání naakumulovaného deficitu a
vyrovnání katastrofálních škod po povodních,
–
usilovat o zajištění dalších zdrojů pro kofinancování navržených
opatření úvěry od mezinárodních finančních institucí,
Poznámka:
S ohledem na uvedené problémy fiskální politiky a vývoje veřejných rozpočtů bude prosazení
těchto úvěrů obtížné a málo pravděpodobné.
–
postupně se orientovat na možnost maximálního využití fondů
Evropské unie (Fond soudržnosti a strukturální fondy – zejména
Operační program infrastruktura), přistoupit k integraci finančních
zdrojů odpovědných resortů do jednotné finanční koncepce ve
prospěch vodního hospodářství k pokrytí reálných finančních nároků
(zejména se jedná o zdroje státního rozpočtu kapitoly MZe a zdroje
SFŽP),
–
vytvořit koncepci zvýšeného zapojení vlastníků vodohospodářské
infrastruktury (popř. provozovatelů a uživatelů) do jejího financování
a rozvoje při zohlednění dopadů na odvozené ceny především
vodného a stočného,
235
–
podporovat směry investování z vlastních zdrojů u správců vodních
toků, vedoucích zejména k řádné péči o majetek např. o vodní díla a
hlavní odvodňovací zařízení, ke kterému mají správci toků právo
hospodařit, případně vedoucích ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti
vodních děl, a to zvláště v případech, kdy jde zároveň o naplňování
rozhodnutí vodoprávních úřadů (např. rekonstrukce vodních děl
z hlediska technicko bezpečnostního dohledu, obnovu upravených
vodních toků),
–
po schválení plánů oblastí povodí zahájit realizaci prioritních
investičních opatření založených v programech opatření, v souladu
s časovými plány realizace
–
realizovat revitalizační opatření v krajině a na drobných vodních
tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny, též
s ohledem na protipovodňovou prevenci.
Koncepce VH politiky MZe předpokládá následující výši výdajů na realizaci vybrané části
vodohospodářské politiky v letech 2004 - 2010 s uvážením jak dostupnosti finančních zdrojů,
tak možností jejich racionálního využití:
opatření
období
reálná potřeba (mil. Kč)
Výstavba a technická obnova vodovodů
2004 - 2006
5 312
a úpraven vod
2007 - 2010
9 687
2004 - 2010
15 000
Výstavba a technická obnova kanalizací a
2004 - 2006
19 555
čistíren odpadních vod
2007 – 2010
40 445
2004 – 2010
60 000
Státní pomoc při obnově území
2004 - 2006
1 540
postiženého mimořádnou událostí
2007 – 2010
poskytovaná MZe
2004 – 2010
1 540
Obnova po povodních – státní VH
2004 - 2006
3 489
majetek
2007 – 2010
2004 – 2010
3 489
Prevence před povodněmi
2004 - 2006
3 380
2007 – 2010
4 660
2004 – 2010
8 540
Obnova, odbahnění a rekonstrukce
2004 - 2006
2 177
rybníků a VN
2007 – 2010
2 953
2004 – 2010
5 130
Správa povodí
2004 - 2006
7 860
2007 – 2010
10 740
2004 – 2010
18 600
Dotace ZVHS (údržba DVT a HMZ)
2004 - 2006
640
2007 – 2010
860
2004 – 2010
1 500
Podpora výzkumu a vývoje
2004 – 2006
35
2007 – 2010
65
2004 - 2010
100
Odstranění škod způsobených povodní
2004 - 2006
135
1997
2007 – 2010
0
236
2004 - 2010
2004 - 2006
2007 – 2010
2004 - 2010
2004 - 2006
2007 – 2010
2004 - 2010
2004 - 2006
2007 – 2010
2004 - 2010
2004 - 2010
Pořízení, obnova a opravy staveb k VH
melioracím
OP Zemědělství – obnova zemědělského
produkčního potenciálu a prevence před
povodněmi
OP Zemědělství – obnova a rek. Rybníků
a zemědělských VN a pořízení a obnova
staveb k VH melioracím pozemků
Celkem
135
180
577
757
749
1 049
1 798
651
912
1 563
118 152
Je zřejmé, že největší potřeba finančních prostředků je soustředěna do oblasti vodovodů
a kanalizací (souhrnně 76,5 mld. Kč), pak následuje správa povodí (18,6 mld. Kč), obnova po
povodních a protipovodňová prevence (12,1 mld. Kč) a obnova, odbahnění a rekonstrukce
rybníků a vodních nádrží (5,1 mld. Kč).
Přitom největší objem investic bude soustředěn na plnění Směrnice 91/271/EHS.
Předpokládaný vývoj financování implementace této směrnice, je uveden v následující tabulce
(mld. Kč):
Státní rozpočet
SFŽP
Zahraniční zdroje
Podpory celkem
Vlastní zdroje
2004
0,991
1,980
4,490
7,461
2,240
2005
1,182
1,960
4,994
8,136
1,266
2006
1,181
2,000
6,344
9,525
1,686
2007 - 2010
3,333
6,500
8,900
18,733
20,040
2004 - 2010
5,381
10,526
24,117
40,024
24,549
Celkem na
9,701
9,402
11,211
38,773
64,573
implementaci
Pozn.: uvedená čísla jsou výtahem z tabulky uvedené v příloze č. 1 Koncepce VH politiky bez
korekcí.
Sektor kanalizací pro veřejnou potřebu
Předpokládaná investiční náročnost potřebných investičních opatření vyjadřuje
následující přehled (údaje převzaty ze zjišťování provedeného v r. 2002 a nezahrnují
investiční náklady na ÚČOV Praha, kde lze předpokládat náklady ve výši 13 – 15 mld. Kč):
IN na kanalizace
< 2 tis. EO
6,6 mld. Kč
2-10 tis. EO 14,4 mld. Kč
>10 tis. EO 17,4 mld. Kč
celkem 38,4 mld. Kč
IN na ČOV
< 2 tis. EO
2,9 mld. Kč
2-10 tis. EO 3,5 mld. Kč
>10 tis. EO 17,6 mld. Kč
celkem 24,0 mld. Kč
237
Celkové investiční náklady - 52,4 mld. Kč
Sektor vodovodů pro veřejnou potřebu
Investiční projekty se budou nadále prioritně zaměřovat na zlepšení technologických
procesů a materiálů k zajištění kvality pitné vody, na rozšiřování vodovodní sítě nebo
výstavbu nových vodovodů a stále více na rekonstrukce vodovodních sítí. V souvislosti
s riziky přírodních katastrof (např. povodně, čistotářské havárie vodních zdrojů) nebo
ohrožení z teroristických akcí měla by se sledovat strategie zásobování větších sídel z více
vzájemně propojených vodních zdrojů.
Předpokládaná investiční náročnost potřebných investičních opatření v sektoru
vodovodů vyjadřuje následující soupis (údaje převzaty ze zjišťování provedeného v r. 2002):
IN na zlepšení technologických procesů a materiálů k zajištění kvality pitné vody 8,5 mld. Kč
IN na rozšiřování sítě a výstavbu nových veřejných vodovodů 12,5 mld. Kč
Celkové investiční náklady – 21,0 mld. Kč
Poznámka:
Z analýzy současných výdajů na investice v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou
spotřebu lze vyvodit následující užití jednotlivých zdrojů financování, v rozdělení na přímé
dotace (D) a půjčky (P):
Veřejné rozpočty (státní rozpočet, půjčka EIB státu, FNM, SFŽP) - D – 1,2 mld. Kč
P – 1,3 mld.Kč
Zdroje EU - D – 2,5 mld. Kč
Vlastní zdroje investorů vč. půjček od finančních institucí - 6,0 mld. Kč*)
*)
podloženo průzkumem SOVAK z června 2003
Současné relativně vysoké přímé dotace a půjčky jsou umožněny mimořádnými
finančními zdroji, které má stát k dispozici, a které získal převodem z Fondu národního
majetku ve výši 2 mld Kč a z půjčky Evropské investiční banky státu ve výši 100 mil. EUR
na kofinancování projektů infrastruktury vodovodů a kanalizací.
Tyto mimořádné finanční zdroje však budou v letech 2004 až 2005 vyčerpány, a poté
lze předpokládat pokles výdajů z veřejných rozpočtů (kromě zdrojů Státního fondu životního
prostředí, kde lze očekávat jen postupný mírný pokles úměrný snižování příjmů tohoto fondu
v důsledku snižování poplatků za vypouštění odpadních vod).
I z koncepce VH politiky MZe vyplývá, že od roku 2005 se přímé dotační zdroje státu
budou podílet na financování potřebných investic do infrastruktury sektoru vodovodů
a kanalizací jen cca 1,0 mld Kč za rok, tj. jen cca 8% celkových předpokládaných výdajů na
investice a rozhodující počet vodohospodářských projektů bude tedy financován z vlastních
zdrojů (pokud se nebude jednat o případy, kdy bude poskytnuta podpora z fondů EU).
Redukce znečištění ze zemědělství
Příslušné programy budou do roku 2007 soustředěny na plnění implementace směrnice
91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. K tomu je
zpracována strategie financování, která byla projednána vládou ČR.
Z hlediska finanční náročnosti je rozhodující součástí implementace nitrátové směrnice
ve zranitelných oblastech zajištění dostatečných skladovacích kapacit pro statková hnojiva
a souvisejících zařízení (úpravy ve stájích – močůvkové jímky, hnojné koncovky, stájová
238
kanalizace) tak, aby tato nebylo nutné vyvážet na půdu v období, kdy je riziko úniků
dusičnanů největší, a aby nedocházelo k jejich úniku vlivem neodpovídajícího stavu těchto
zařízení.
Celkový odhad investičních nákladů za hodnocené období 2002 – 2007 na zajištění
dostatečných skladovacích kapacit pro statková hnojiva a související zařízení (úpravy ve
stájích – močůvkové jímky, hnojné koncovky, stájová kanalizace) činí 5,349 mld. Kč.
V letech 2002 a 2003 byly realizovány investice o nákladech 744 mil. Kč, takže do konce
roku 2007 bude nutné zajistit investice za 4,605 mld. Kč.
Předpokládá se následující rozdělení investic do jednotlivých let trvání současného akčního
programu:
2002-2003
2004
2005
2006
2007
Zdroje
SAPARD (celkem)
Z toho: Soukromé zdroje
(50%)
Veřejné zdroje
0,744
0,744
0,372
0,372
ČR (12,5%)
0,093
0,093
EU (37,5%)
0,279
0,279
OP (celkem)
(45%)
Veřejné zdroje
0,168
0,826
1,237
2,374
4,605
0,076
0,372
0,557
1,068
2,072
ČR (20%)
0,034
0,165
0,247
0,475
0,921
EU (35%)
0,059
0,289
0,433
0,831
1,612
Celkem
0,744
0,168
0,826
1,237
2,374
5,349
0,372
0,076
0,372
0,557
1,068
2,444
ČR
0,093
0,034
0,165
0,247
0,475
1,014
EU
0,279
0,059
0,289
0,433
0,831
1,891
Veřejné zdroje
5,349
Celkem s inflací
0,744
0,173
0,876
1,351
2,671
5,817
Redukce znečištění z průmyslu
Příslušné programy budou soustředěny jednak na zabezpečování jakosti vypouštěných
odpadních vod požadované nařízením vlády 61/2002 Sb., ale budou plnit i opatření
vyplývající z Programu na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými
látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, který je vytyčen do roku 2009. Odhad
investic na redukci znečištění z průmyslu se nepodařilo provést pro nedostatek podkladů.
Oblast vodních ekosystémů a mokřadů
Státní politika ochrany životního prostředí formuluje cíle, které se zaměřují na omezení
poškozování vodních ekosystémů, zvýšení přirozené retenční schopnosti krajiny a omezení
eutrofizace.
Pokud se týká investic v oblasti obnovy mokřadů a revitalizace vodních toků, budou
řešeny v rámci Programu revitalizace říčních systémů s tím, že finanční podporu lze získat
rovněž ze strukturálních fondů Operačního programu infrastruktura, opatření 3.1: Obnova
environmentálních funkcí území. Toto opatření se dělí na následující dílčí opatření:
239
A-
Revitalizace vodních toků, úpravy k obnově funkce pramenných oblastí a mokřadů,
budování a obnova retenčních nádrží a suchých poldrů
B - Odstraňování migračních bariér na tocích pro volně žijící živočichy
Na akce realizované v rámci podprogramů revitalizace přirozené funkce vodních toků,
zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (dotační
tituly a, b Programu) bude v budoucnu vynaloženo cca 45% celkových výdajů Programu.
Celkovou výši finančních prostředků ze státního rozpočtu pro potřeby programu revitalizace
říčních systémů do roku 2006 uvádí dokumentace programu takto :
2004:
486 mil. Kč
2005:
400 mil. Kč
2006:
400 mil. Kč
Pro roky 2007 – 2015 lze uvažovat s minimální výší finančních prostředků na PRŘS cca 400
mil. Kč ročně (zdroj: odbor ekologie krajiny a lesa MŽP). Při uvažovaném podílu podpory
90% pak budou celkové investice zajišťované v rámci PRŘS cca 450 mil. Kč ročně z toho
45% na revitalizaci vodních toků a obnovu mokřin činí cca 200 mil. Kč ročně. Pokud budeme
uvažovat dosavadní podíl rámcové rozdělení nákladů mezi revitalizací vodních toků
a obnovou mokřadů, pak investice na ochranu přírody-obnovu mokřin budou 70 mil. Kč
ročně a na revitalizaci vodních toků 130 mil. Kč ročně.
K oblasti vodních ekosystémů a mokřadů lze přiřadit i národní program Státního fondu
životního prostředí „Péče o přírodní prostředí“, který se člení na následující dílčí programy:
-
Zakládání prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES)
-
Péče o zamokřená území a vodní plochy
-
Program péče o půdu.
Realizaci zejména protierozních opatření v krajině a realizaci ÚSES bude řešit i program
„Péče o krajinu“ v působnosti Ministerstva životního prostředí,kde se i do budoucna
předpokládá roční objem prostředků cca 150 mil. Kč.
Zejména v souvislosti s potřebou kofinancování projektů, které budou podporovány v rámci
Operačního programu infrastruktura, bude třeba v dalším výhledu koordinovat využití všech
uvedených dotačních titulů. Přitom bude nutné využívat všech koncepčních a systémových
podkladů, zejména územních plánů, pozemkových úprav, plánů ÚSES, studií odtokových
poměrů, revitalizačních studií MŽP a v neposlední řadě výstupu plánů oblastí povodí.
Změny v cenové politice ve vodním hospodářství
Cenová politika v sektoru vodovodů a kanalizací
V souvislosti s financováním investičního rozvoje, s ohledem na současnou cenovou úroveň
vodného a stočného, přijala vláda koncepci, dle které bude třeba ještě orientačně do roku 2010
subvencovat investiční rozvoj.
Koncepcí bylo postupně snižovat přímé dotace státního rozpočtu a více uplatňovat návratné
finanční výpomoci. Součet přímých dotací a půjček státního rozpočtu by měl mít neustále
klesající trend. Přitom, přes absolutní snižování státních finančních podpor, bude vláda ČR
sledovat, aby nebylo zpomaleno tempo dosahování vytčených cílů investičního rozvoje.
Principy cenové politiky, resp. regulaci vodného a stočného dnes stanoví § 20 zákona o VaK,
resp. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
240
Ohledně aproximace práva Evropské unie je této oblasti relevantní článek 9 Směrnice
2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustanovující rámec pro činnost ES v oblasti vodní
politiky (dále „Rámcová směrnice“).
Členské státy by měly vzít v úvahu princip návratnosti nákladů za vodohospodářské služby,
včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje. Vodohospodářskými
službami jsou přitom veškeré činnosti, jako odběr, vzdouvání, jímání, úprava a rozvod
povrchových nebo podzemních vod a dále odvádění a čištění odpadních vod s následným
vypouštěním do povrchových vod.
Cenová politika podle čl. 9 Rámcové směrnice má do r. 2010 vytvořit uživatelům podněty
k tomu, aby užívali vodní zdroje efektivně, a tím přispěli k dosažení environmentálních cílů
Rámcové směrnice. Členské státy dále mají do r. 2010 zajistit adekvátní výnosy za užívání
vody k úhradě nákladů za vodohospodářské služby. Přitom mohou členské státy přihlédnout
k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým
a klimatickým podmínkám dotčené oblasti.
Důsledkem aproximace této části Rámcové směrnice by mělo být přijetí principu, že do roku
2010 veškeré náklady na provoz, obnovu a investice vodovodů a kanalizací by měly být kryty
cenou vodohospodářské služby, pokud na základě ekonomické analýzy nebude přihlédnuto k
„sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady“.
Členské státy musí v plánech povodí, v České republice to znamená do konce roku 2009,
podat orgánům Evropské unie informaci o plánových krocích k implementaci tohoto principu.
Ekonomickou analýzou ve smyslu přílohy č. III k článku 9 Rámcové směrnice bude třeba při
zpracování plánů oblastí povodí vyhodnotit a odůvodnit sociální, environmentální
a ekonomické důsledky úhrady nákladů za vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů.
Tyto ekonomické analýzy (v České republice v období let 2005 až 2009) odůvodní podíl státu
či obcí, případně krajů na částečném krytí úhrady nákladů. V úvahu připadá zejména finanční
podpora na environmentální investice ze Státního fondu životního prostředí, případně státního
rozpočtu a dále finanční podpora z daňových či jiných příjmů obcí, krajů nebo státu ve
prospěch provozu (např. v případě malých obcí) a investičního rozvoje vodovodů
a kanalizací.
Vývoj vodného a stočného odráží roční inflaci i další vlivy, které jsou odvozeny od
provozních a investičních potřeb vlastníků infrastruktury, každoročně projednávaných
a schvalovaných obcemi příslušného regionu. Předpokládá se, že s ohledem na očekávaný
rychlejší investiční rozvoj (plnění požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod),
bude roční nárůst stočného rychlejší než nárůst vodného.
Cenová politika v sektoru vodních toků, správy povodí a sektoru závlahového hospodářství
Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí hradí osoba, která odebírá povrchovou
vodu z vodních toků, a to podle účelu užití skutečně odebraného množství vody (§ 101
vodního zákona).
Cenu za odebranou vodu hradí odběratel příslušnému správci vodního toku, respektive
správci povodí s tím, že se jedná o ceny věcně usměrňované ve smyslu zákona o cenách.
Vodní zákon stanoví, že tato platba se neuplatňuje za odběry povrchových vod pro provoz
rybích líhní a sádek, napouštění rybníků a nádrží pro chov ryb, pro požární účely, napouštění
veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop
rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní
výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin.
Ve smyslu § 102 vodního zákona stát poskytuje finanční podporu k úhradě výdajů na ta
opatření ve veřejném zájmu, která stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu.
Vývoj těchto cen odráží roční inflaci i další vlivy, které jsou zejména odvozeny od provozních
a investičních potřeb správců vodních toků a správců povodí, každoročně schvalovaných
241
zakladatelských resortem odpovědným za správu vodních toků a správu povodí –
Ministerstvem zemědělství.
PŘÍSTUP K EU
Dopad na klíčové sektory národního hospodářství
Celý proces přistupování České republiky k Evropské unii v dílčích oblastech národního
hospodářství popisuje „Národní program přípravy České republiky na členství v Evropské
unii“ z roku 2001, který je souhrnným programovým dokumentem, jehož cílem bylo
shrnujícím způsobem postihnout všechny úkoly, které musela vykonat Česká republika před
vstupem do EU k dosažení kompatibility s právními normami Evropských společenství, ke
splnění podmínek integrace do vnitřního trhu EU a k odpovídajícímu fungování příslušných
orgánů a institucí nezbytných k vynucování práva, resp. k zapojení ČR do strukturálních
politik a navazujících rozvojových programů EU.
Podoblast „Kvalita vod“
Byly definovány krátkodobé a střednědobé priority, které se týkaly především procesu
implementace požadavků definovaných v právních normách EU do národní legislativy
v ochraně vod. Rozsáhlý prostor byl rovněž věnován analýze finančních nároků na
implementaci jednotlivých směrnic, které byly následně podrobně rozpracovány v „Rámcové
strategii financování investic na zajištění implementace právních předpisů evropských
společenství v oblasti životního prostředí“ z roku 2003. Proces implementace je rozdělen do
jednotlivých úkolů legislativního a nelegislativního charakteru, jejímiž gestory jsou zejména
Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví.
Ochrana vod patří mezi strategické cíle EU, čemuž odpovídá komplexnost platné evropské
environmentální legislativy a v jejím smyslu jsou definovány následující hlavní cíle:
• zlepšování stavu vodních zdrojů a vodních ekosystémů,
• podpora udržitelného užívání vod,
• zmírňování nepříznivých účinků povodní a sucha zvýšením retenční schopnosti
krajiny.
Směrnice ES v oblasti ochrany vod implementované do českých právních norem
91/271/EHS
o čištění městských odpadních vod
cíle je nutné splnit do 31.12.2010
91/676/EHS
o ochraně vod před znečištěním
dusičnany ze zemědělských zdrojů
realizaci schválených akčních plánů je
nutné splnit do 4 let od data vstupu do
EU
76/464/EHS
o znečištění způsobeném určitými
nebezpečnými látkami vypouštěnými do
vodního prostředí
cíle je nutné splnit do data vstupu
(u zařízení spadajících pod IPPC cíle
splnit do 31.10.2007)
76/160/EHS
98/83/ES
o jakosti vody pro koupání
o jakosti vody určené pro lidskou
spotřebu
75/440/EEC
o požadované jakosti povrchové vody
určené pro odběr pitné vody
ustavující společný postup pro výměnu
informací o jakosti povrchových sladkých
vod ve Společenství
77/795/EEC
242
79/869/EEC
80/68/EHS
78/659/EEC
79/923/EEC
2000/60/ES
o metodách měření a o četnosti odběrů
a rozborů povrchové vody určené pro
odběr pitné vody v členských státech
o ochraně podzemních vod před
znečištěním způsobeném určitými
nebezpečnými látkami
o jakosti sladkých vod vyžadujících
ochranu nebo zlepšení pro podporu
života ryb
o požadované jakosti měkkýšových vod
ustavující rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky
dosáhnout všech environmentálních cílů
směrnice do 22.12.2027
Společná zemědělská politika
Analýza dopadů vstupu ČR do EU na sektor zemědělství musí respektovat specifika
zemědělské výroby. Sektor zemědělství produkuje dva typy výstupů. Soukromé zboží jako
tzv. komoditní výstup je realizováno na trhu, který je ovlivňován zemědělskou politikou.
Hlavními nástroji působení státu na trh jsou jak v ČR, tak v EU zejména nástroje přímého
omezování výroby (nabídky – kvóty, národní limity produkce apod.), subvencování vývozu
přebytků, uplatňování různých typů intervenčních či minimálních cen a nástroje ochrany
domácího trhu (celní tarify, netarifní opatření atd.).
Druhý typ výstupu (veřejné zboží) produkovaný zemědělstvím má povahu čistých
environmentálních a jiných služeb, a také tzv. kladných externalit výroby.
Zemědělská politika ČR je podstatně více orientována na strukturální opatření a opatření
k mimotržní stabilizaci příjmů zemědělců. Tato skutečnost spolu s vyšším podílem podpor
obecných služeb vytváří do budoucna podstatně lepší podmínky pro žádoucí multifunkční
orientaci zemědělců, tzn. na jejich produkci environmentálních služeb a kladných externalit.
Oblast zaměstnanosti
V České republice vykazuje zaměstnanost odlišný vývoj od většiny členských států. Míra
zaměstnanosti dosahuje v současné době vyšších hodnot v porovnání s průměrem EU (v roce
2000 byla vyšší o 1,6 procentního bodu). Její trend je však doposavad sestupný. (podrobněji
viz MZe-Základní scénář)
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
S ohledem na současný stupeň otevřenosti české ekonomiky lze předpokládat, že rozhodující
dopady vstupu do EU budou na malé a střední podniky. (podrobněji viz MZe-Základní
scénář)
Proti prohlubování meziregionálních rozdílů bude možno po vstupu do EU využívat
prostředků Strukturálních fondů, zejména Regionálního rozvojového fondu. Vzhledem
k tomu, že s výjimkou Prahy kriterium pro čerpání prostředků z tohoto fondu splňují všechny
kraje (NUTS III), bude opět záležet na jejich individuální připravenosti, jak vysoký podíl na
celkovém objemu prostředků určených pro ČR se jim podaří získat. Z tohoto pohledu
se budou v určitém zvýhodněném postavení nacházet kraje regionu Severozápad, Ostravsko a
Střední Morava, které byly vybrány pro zpracování pilotních Regionálních operačních
programů. Tím získají praktické zkušenosti s přípravou dokumentů vyhovujících požadavkům
EK, které by do určité míry mohly vyvážit jejich znevýhodnění v soutěži s vyspělejšími
regiony o prostředky z fondů EU. Obecně se předpokládá, že schopnost čerpat zdroje z fondů
EU je vyšší u vyspělejších regionů jednak proto, že tyto regiony mají k dispozici
kvalifikovanější pracovní sílu, která je schopna lépe naplnit požadavky EK, a jednak proto, že
243
mají větší možnosti získat finanční prostředky pro naplnění požadavku spolufinancování.
Prostředky z fondů EU mají však vždy pouze doplňkový charakter k vlastním zdrojům.
Předpokladem pro postupné vytváření integrovaných hospodářských prostorů je rozvíjení
intenzivní přeshraniční spolupráce. Po vstupu do EU budou moci příhraniční regiony čerpat
prostředky v rámci iniciativy INTERREG, která je zaměřena na podporu rozvoje spolupráce
v hraničních oblastech členských zemí.
Důsledky privatizace vodohospodářských služeb
Privatizace vodohospodářských služeb v sektoru vodovodů a kanalizací
Proces privatizace vodohospodářských služeb v sektoru vodovodů a kanalizací byl realizován
postupy, které schválila vláda České republiky v r. 1992 v rámci reformy tohoto sektoru.
S odkazem na zásady přijaté vládou ČR vycházela rozhodnutí o privatizaci ze dvou
možných modelů transformace původních státních podniků vodovodů a kanalizací působících
převážně na krajské úrovni. Převažovalo založení tzv. „smíšených akciových společností“,
které působí v regionu okresu a jsou vázány na skupinový vodovod či vodárenskou soustavu.
Tyto společnosti jsou současně vlastníky a provozovateli systémů vodovodů a
kanalizací s tím, že stát v těchto akciových společnostech drží akcii se zvláštními právy,
především z důvodu nakládání s majetkem infrastruktury. V České republice bylo takto
založeno Fondem národního majetku 28 těchto akciových společností, které celkem zajišťují
vodohospodářské služby pro cca 40% uživatelů vody z hlediska ukazatele vyrobené vody.
Dalším typickým modelem je oddělení infrastrukturního a provozního majetku.
Vlastníky vodohospodářské infrastruktury jsou obce, případně svazky obcí s tím, že
vodohospodářské služby jsou zajišťovány převážně smluvně s privatizovanými provozními
společnostmi, a to na základě smlouvy o nájmu příslušné infrastruktury a provozu služeb.
Některé obce tyto služby zabezpečují ve své působnosti odborným útvarem obce (města).
Z hlediska výhledu do r. 2015 vodárenský trh v České republice, kde v provozní sféře
působí i zahraniční kapitál, lze očekávat tlaky na zvýšení efektivnosti provozních činností.
Vedle konkurenčního prostředí, které významně ovlivní i zahraniční společnosti, podpoří
tento tlak i postupné zavádění do praxe všech regulačních institutů, které založil zákon
o vodovodech a kanalizacích.
Žádoucího zvýšení efektivnosti provozu lze dosáhnout koncentrací disponibilních
odborných kapacit a technologií do ekonomicky silných podniků.
Postupná koncentrace provozovatelských subjektů do struktury kapitálově a odborně
silných a technologicky kvalitně vybavených podniků, které zajišťují komplexní služby na
úseku zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod přinese výhledově
řadu výhod, které se ve svých důsledcích projeví zlepšením těchto služeb pro odběratele.
Souběžně se strategií koncentrace odborných provozovatelských kapacit bude sledován vývoj
postupného vytváření odborně silných a kvalitně vybavených vlastnických struktur.
Odborně silný a kvalitně vybavený vlastník je schopen lépe chránit zájmy odběratelů
a obhajovat výhodnější podmínky k poskytování vodohospodářských služeb.
Bude vyváženým partnerem nejen dodavatelům služeb, ale bude schopen řídit investiční
rozvoj vlastněné infrastruktury. Takovýto vlastník bude i lepším partnerem finančním
institucím při získávání finančních zdrojů nebo při poskytování garancí.
244
Lze tedy očekávat trend odborného posílení vlastnických struktur, který bude mít základ
v současných velkých vodárenských akciových společnostech. Vedle toho lze předpokládat
i postupnou koncentraci kapitálu na straně provozu systémů vodovodů a kanalizací.
Ve svém důsledku bude tento trend znamenat zrychlení tempa investování do infrastruktury
vodovodů a kanalizací, zejména její obnovy a tak splnění standardů Evropské unie.
Privatizace vodohospodářských služeb v sektoru závlahového hospodářství
V souvislosti s přijetím zákona o půdě byl převeden majetek hlavních melioračních zařízení,
tedy i hlavních závlahových zařízení do správy Pozemkového fondu. Odbornou péči o tento
majetek státu zajišťovala až do r. 1998 státní rozpočtová organizace Státní meliorační správa
(dnes Zemědělská vodohospodářská správa). Jednalo se o 304 privatizačních jednotek, které
byly prodány převážně formou veřejných soutěží, v minimálním rozsahu byly bezúplatně
převedeny na obce nebo prodány předem určenému zájemci. Současnými vlastníky jsou
v rozhodující míře družstva a jiné obchodní společností, případně i fyzické osoby hospodařící
na půdě. V důsledku privatizace těchto služeb se odstranil prvek centrálního řízení a
ovlivňování těchto služeb, který byl doprovázen nízkou efektivností provozu s absencí
motivace využít závlah pro optimální závlahový režim ve vztahu k obdělávané půdě. Byl
odstraněn princip zprostředkování těchto služeb přes Státní meliorační správu, subjektu, který
byl držitelem nakládání s vodami a dále provozovatele hlavního závlahového zařízení, který
zajišťoval státní zakázku pro státní meliorační správu a dále poskytoval závlahovou vodu pro
zemědělce hospodařící na půdě.
Do roku 2015 lze očekávat trend dalšího zvyšování efektivnosti poskytování
vodohospodářských služeb v sektoru závlahového hospodářství, neboť subjektem, který má
povolení k nakládání s vodami je osoba hospodařící na půdě a tím jsou vytvořeny
předpoklady pro efektivní provoz závlahové infrastruktury.
V období procesu privatizace byl znamenán výrazný pokles potřeby závlahové vody, což bylo
navíc způsobeno postupným odstraňováním dotací na provoz závlah. Nový zákon o vodách v
§ 101 však založil nová pravidla pro platby za závlahovou vodu a v té souvislosti lze vycházet
z hlediska dalšího vývoje z trendů odběrů závlahové vody v posledních 2 až 3 let.
4.2.2. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV)
a vodohospodářských služeb (VHS) na národní úrovni
Tabulka E5: Prognóza vývoje významných UZV a VHS k roku 2015 – národní úroveň
Významné
UZV a VHS
Domácnosti
- počet obyvatel připojených
na vodovod pro veřejnou
potřebu
- vodné
Pravděpodobná varianta
[kvantifikace/slovní popis]
Minimální varianta
Maximální varianta
[kvantifikace/slovní
popis]
Meziroční růst o 0,22%
Meziroční nárůst o 0,1%
Zvýšení počtu do
r. 2015 o 4%
Roční nárůst o úroveň
inflace + 2%
inflace
inflace + 4%
na kanalizaci pro veřejnou
potřebu
Zvýšení počtu do r. 2015
o 9-10%
- stočné
inflace + 3%
inflace
inflace + 6%
- odběry
Mírný nárůst o 5%
Stagnace
Nárůst o 15%
245
- vypouštění
množství
znečištění
Značný pokles o 6%
Stagnace
Stagnace
Nárůst o 15%
Výrazný pokles o 10%
Zemědělství
- odběry
- znečištění
- pozemkové úpravy
Stagnace
Pokles o 10%
Mírný nárůst
Mírný pokles o 5%
Mírný pokles o 5%
Stagnace
Významný pokles o 20%
Nárůst
Průmysl
- odběry
- vypouštění
množství
znečištění
Stagnace
Mírný pokles o 2%
Nárůst o 15%
Stagnace
Pokles o 5%
Mírný pokles o 5%
Stagnace
- rozvoj
- morfologické změny
Omezený
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Omezený
Mírný nárůst
Energetika (TE, JE)
rozvoj
odběry
- vypouštění
Stagnace
Výrazný pokles o 20%
Pokles
Stagnace
Mírné snížení výroby
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Nový velký zdroj
Nárůst
Stagnace
Mírný nárůst
- rozvoj
- regulace odtoku
Mírný nárůst
Mírný nárůst
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Značný nárůst
Značný nárůst
Stagnace
Rekreace u vody
- znečištění
Stagnace
Stagnace
Pokles o 5%
Stagnace
nárůst
- odběry
- znečištění
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Pokles o 5%
Stagnace
Stagnace
Povodňová ochrana
- rozsah chráněných území
Nárůst o 10%
Nárůst
Stagnace
Značný nárůst o 20%
Značný nárůst
Mírné snížení 5%
Zvýšení o 10%
Snížení o 10%
Stagnace
Značný nárůst
Správa povodí a vodních toků Nárůst
Popis způsobu stanovení změn uvedených v tabulce
Při zpracování zde uvedeného národního scénáře i tabulky E5 se vycházelo z výsledku prací
na základním scénáři pro národní úroveň, jak byl zpracován podle zadání Ministerstva
zemědělství a je zpřístupněn na jeho internetových stránkách. Na jeho základě také byla
stanovena významná užívání vody a významné vodohospodářské služby.
Při hodnocení užívání vody pro domácnosti se vycházelo zejména z předpokladů plnění
povinností ČR vyplývající ze smlouvy o přístupu k EU, ale i z koncepčních materiálů MZe
a MŽP. Pravděpodobná varianta vychází z dosavadního vývoje a koncepčních materiálů v této
oblasti a dále též zhodnocení vývoje populace (viz str. 2). Předpokládá se zvýšení podílu
obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu na 92% a připojení na kanalizace pro
246
veřejnou potřebu o 83 až 84%. Přitom se uvažuje vyšší vybavení domácností spotřebiči, ale
naopak i efektivnější využití zařízení v domácnosti, které vyústí v mírný nárůst specifické
potřeby vody. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Technologické změny). Ohledně vodného a
stočného podrobněji viz kapitola 4.2.1 Změny v cenové politice ve vodním hospodářství (viz
str. 21).
Při hodnocení užívání vody v zemědělství předpokládá pravděpodobná varianta postupné
plnění požadavků nitrátové směrnice, postupné omezování celkového objemu využívání
hnojiv, prostředků na ochranu rostlin v zemědělství a postupné pronikání zásad správné
zemědělské praxe do činnosti zemědělců. Odběry jsou v zemědělství ovlivněny zejména
množstvím odebrané vody pro závlahy – pravděpodobná varianta počítá se stagnací na úrovni
odběrů z let 2002 a 2003 (promítla se změna politiky státu v ceně vody odebrané pro úpravu
vláhového deficitu); další vývoj bude záviset i na politice státu v podpoře obnovy a rozvoje
hlavních zavlažovacích zařízení. Postupné zvyšování disponibilních prostředků veřejných
rozpočtů se odrazí ve zvýšení realizace pozemkových úprav. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1
Technologické změny, Zemědělství, Vodní politika a investice).
Hodnocení užívání vody v průmyslu navazuje na predikce vývoje jednotlivých průmyslových
odvětví zpracovaných v průmyslové politice, Rozhodujícím faktorem budou možnosti
průmyslových podniků investovat do nových technologií s nižší náročností na spotřebu vody,
nižší produkcí odpadních vod a nižší energetickou náročností. Pravděpodobná varianta počítá
s nárůstem investic směrovaných do technologií odpovídajících nejlepším dostupným
technikám, s nízkou spotřebou a maximálním využitím recyklace. Maximální varianta počítá
s růstem průmyslové výroby, avšak s pomalejší obměnou technologií. Podstatným přínosem
bude realizace programů snižování nebezpečných látek, ale jejich skutečná efektivnost bude
záviset i na schopnosti státu tyto programy prosadit. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1
Technologické změny, Průmysl).
S ohledem na již existující využití všech technicko-ekonomicky nejvýhodnějších lokalit pro
využití vodní energie se nepřepokládá v této oblasti významný rozvoj.
Podobně se nepředpokládá výrazný rozvoj energetiky, (pravděpodobná varianta neuvažuje se
zprovozněním nového velkého energetického zdroje do roku 2015), důsledkem postupného
přechodu z průtočných na cirkulační chlazení bude mírný pokles odběrů. (Podrobněji viz
kapitola 4.2.1 Energetika).
Rozvoj vnitrozemské plavby bude závislý na dalším rozvoji labské vodní cesty, do roku 2015
se nepředpokládají významnější změny na ose Dunaj – Odra – Labe. Pravděpodobná varianty
uvažuje se splavněním Labe do Pardubic a zahájením přípravných prací pro splavněním
Vltavy do Českých Budějovic, maximální varianta s úpravou plavebních podmínek na dolním
Labi a napojením Moravy na Dunaj. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Doprava a vodní doprava).
U rekreace u vody se s ohledem na tradici v ČR nepředpokládají výrazné změny na národní
úrovni, určité trendy budou spíše v jednotlivých oblastech povodí.
Hodnocení rybího hospodářství vychází z toho, že přes podstatné zvýšení prostředků na
podporu obnovy a odbahnění rybníků nebude mít dosažené zvýšení produkčního prostoru
významný vliv na zvýšení produkce a celkový rozvoj rybího hospodářství, a změny proto
nenastanou ani u celkových odběrů, ani ve znečištění vodních toků. Zejména v chráněných
oblastech lze předpokládat přechod od intenzivního k extenzivnímu hospodaření.
Pravděpodobná varianta povodňové ochrany předpokládá dokončení obnovy vodních toků po
proběhlých katastrofálních povodních a plnění v současnosti známých rozsáhlejších záměrů
protipovodňových opatření v souladu s Programem protipovodňových opatření (rozpočtová
kapitola MZe), včetně realizace předpokládaného objemu finančních zdrojů ze strukturálního
fondu – operačního programu infrastruktura (program 3.1.). Maximální varianta by přicházela
v úvahu, pokud by v blízké budoucnosti proběhla další významná povodeň s velkými
247
následky a na protipovodňová opatření by byla opět soustředěna obecná pozornost.
(Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Vodní politika a investice).
Při hodnocení trendu u plošného znečištění se vycházelo z trendu posledních let
a z předpokladu plnění současného akčního programu pro snížení dusíkatého znečištění ze
zemědělských zdrojů a postupu provádění pozemkových úprav. Podstatnou roli zde bude hrát
atmosférická depozice, jejíž prognóza je velmi obtížná (např., nejistota v potvrzení
zvyšujícího se trendu narůstání zatížení dusíkem suchou depozicí), a erozní splachy terénu.
Podíl plošného znečištěním je podstatný zvláště u dusičnanů a acidifikace a je odlišný
v různých částech území ČR. Hodnocením stávajících významných vlivů týkajících se
plošného znečištění povrchových vod se zabývá ve specifickém úkolu VÚV TGM Praha, pro
který byly vybrány ukazatele dusík, fosfor, síra, pesticidy a eroze.
Podstatný vliv na znečištění, zejména podzemních vod mají staré ekologické zátěže vzniklé
jak z průmyslové činnosti, tak i z nezajištěných skládek.
Změna správy povodí a vodních toků vychází z nových povinností správce povodí i vodních
toků zakotvených do vodního zákona a bude závislá na disponibilních finančních zdrojích.
Pravděpodobná varianta předpokládá plnění všech nových zákonných povinností, zejména
v oblasti správy povodí. Maximální varianta předpokládá podstatné posílení finančních
zdrojů na správu drobných vodních toků.
4.2.3. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV)
a vodohospodářských služeb (VHS) na úrovni oblasti povodí Horního
a Středního Labe
Energetika
Plavba
Lesní
hospodářství
Chov ryb
Vodní
hospodářství
248
Poznámky
Zemědělství
Celková
změna tlaků
(kvalitativní)
Průmysl
odběr
vypouštění
odběr
vypouštění
Odběr - závlahy
Vypouštění/difúzní znečištění
Morfologické úpravy na toku
odběr
Regulace odtoku
Regulace odtoku
Regulace odtoku/změny
v retenčních charakteristikách
difúzní znečištění
odběr
„vypouštění“
Správa vodních toků morfologické úpravy na toku
Změna
technologie
Domácnosti
Tlak
Změna
produkce
Sektor
Změna
v poptávce po
produktu/
změna počtu
příjemců
Tabulka pro hodnocení významných tlaků v souvislosti s klíčovými hnacími silami
++
++
+
0
+
---0
0
+
0
+
+
++
+
+
+
-0
0
0
0
++
0
+
0
+
+
++
0
0
-0
0
0
0
0
+
++
+
++
+
---0
0
++
0
+
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
0
0
0
0
--
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
0
0
-
14
15
16
17
18
Poznámky:
0
není změna
+
zvýšení tlaku
- snížení tlaku
Počet symbolů vyj. míru změny: +
: ++ : +++ = 1 : 2 : 3
1
Domácnosti v oblasti povodí Horního a Středního Labe jsou s výjimkou Středočeského
kraje přibližně v průměrné míře napojeny na veřejné vodovody, v okolí velkých
východočeských měst je vybudována rozsáhlá vodárenská soustava Východní Čechy.
Významný je též skupinový vodovod Vrchlice-Maleč pro jihozápadní část oblasti
povodí a vodárenská soustava pro Liberec a Jablonec v severozápadní části oblasti
povodí. Přepokládá se proto pouze mírné zvýšení odběrů, zejména v části okresu
Praha-východ (19,20,21)
2
Současný podíl domácností připojených na veřejnou kanalizaci je v oblasti povodí
silně podprůměrný (19,20,21). Proto se předpokládá zvýšení množství vypouštěných
odpadních vod, ale v menší míře růst vypouštěného znečištění, neboť v současné době
již není možné stavět kanalizaci bez ČOV. V oblasti povodí jsou všechny rozhodující
komunální zdroje znečištění vybaveny čistírnami odpadních vod, a proto se na snížení
znečištění bude podílet zejména řešení zdrojů znečištění o velikosti pod 2000 EO.
V oblasti povodí Horního a Středního Labe však přesto bude nutné dobudovat cca v 60
obcích velikosti 2 až 10 000 EO kanalizaci pro veřejnou potřebu pro naplnění směrnice
o čištění městských odpadních vod. Vedle toho dosud nesplňuje požadavky této
směrnice cca 20 obcí s ohledem na potřebu rekonstrukce či intenzifikace ČOV. U
zdrojů znečištění nad 10 000 EO půjde zejména o snížení vypouštění sloučenin N
v případě ČOV Semtín – Pardubice a sloučenin dusíku a fosforu v případě ČOV
Lanškroun a Choceň (informace zpracovatelů PRVKUK). U biologického znečištění
nelze po jeho výrazném snížení ve vypouštěných odpadních vodách v posledních 15
letech (32) očekávat významné souhrnné změny.
3, 4
V souvislosti se strukturou průmyslu v oblasti povodí se předpokládá postupné
snižování odběrů při postupných technologických změnách i znatelné snížení
vypouštěného znečištění (15).
5
V oblasti povodí tvoří odběry pro závlahy podstatnou část celkových odběrů (23,30)
a s ohledem na pěstované plodiny se předpokládá jejich významnější zvýšení ve
srovnání s národní úrovní.
6
Předpokládá se v souladu se ZS na národní úrovni snížení tlaku.
7
Velmi mírný pokles tlaku v souvislosti s pozemkovými úpravami a revitalizací
drobných vodních toků (27).
8
V oblasti povodí tvoří odběry pro energetiku cca 58% odběrů, zejména pro TE Mělník,
TE Opatovice a TE Chvaletice, které jsou pro změnu toho tlaku rozhodující. Pro
druhou polovinu hodnoceného období se předpokládá výrazný pokles tlaku
v souvislosti s pravděpodobnými úsporami chladicí vody (30).
9, 10
Nepředpokládá se změna morfologických úprav a regulace odtoku.
11,12
Oblast povodí je významně ovlivněna labskou vodní cestou. V souvislosti s jejím
pravděpodobným prodloužením a výstavbou přístavu Pardubice se předpokládá
znatelné zvýšení tohoto tlaku (16). Na druhé straně tato skutečnost nebude mít vliv na
změnu regulace odtoku.
249
13,14
V souvislosti se zalesňováním horních částí oblasti povodí se dlouhodobě projeví
kladná změna retenční charakteristiky zalesněného území. Současně se zvyšujícím se
podílem biologicky odstranitelných mazadel a vhodných prostředků na ošetření lesa se
mírně projeví ve snížení zatížení lesních pozemků zejména ropnými látkami.
16,17
Přestože se v oblasti povodí nacházejí významné rybniční soustavy se značným
podílem produkce ryb, nepředpokládá se v souladu se ZS na národní úrovni změna
v odběrech a ovlivňování vodních útvarů z hlediska znečištění.
18
Při správě vodních toků se předpokládá mírné zlepšení současného stavu v souvislosti
s revitalizací vodních toků. Postup morfologických úprav na vodních tocích, včetně
technických protipovodňových opatření bude odpovídat předpokladům vyjádřeným
v základním scénáři na národní úrovni.
Tabulka vyjadřující plánovaná opatření a investice
Politika/sektor
Plánovaná opatření
Plánované
náklady
Pravděpodobná
změna stavu
Bude dosaženo
shody s požadavky
směrnice
Směrnice o čištění
komunálních
odpadních vod
Výstavba
kanalizací,
intenzifikace a
výstavba ČOV
6,0 mld.
Kč
1)
Zásobování pitnou
vodou
Výstavba a
rekonstrukce vod.
systémů vč, úpraven
vod
Rekonstrukce
vodovodních a
kanalizačních sítí
1,2 mld.
Kč
2)
Dosažení
odpovídající jakosti
pitné vody
2,5 mld. Kč
6)
Snížení vodovodních
ztrát a snížení úniků
odpadních vod
Zajištění potřebné
biodiverzity
70 mil. Kč
ročně
3)
Mírné zlepšení
současného stavu
Nápravná a
preventivní opatření
4,0 mld. Kč
4)
Postupné zlepšování
míry protipovodňové
ochrany
Plnění akčního
programu (AP)
0,5 mld. Kč
5)
Snížení nitrátového
znečištění
Odstraňování ztrát ve
vodovodních sítích a
obnova stavu kanalizací
Programy revitalizace
vodních toků a krajiny,
vč.OP Infrastruktura a
OP Zemědělství
Protipovodňová ochrana
Omezení znečištění ze
zemědělství (nitrátová
směrnice)
Poznámky
Podstatným
předpokladem je
využití fondů
EU a veřejných
rozpočtů
Plnění
požadavků
předpisů ČR
Předpoklad:
výdaje budou
zvyšovány o
inflaci + 2-5%
Disponibilní
prostředky
nedostačují
potřebě
V budoucnu
posílení
preventivních
opatření
AP do roku 2008
Poznámky:
1) Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků směrnice
o čištění komunálních odpadních vod na 60 mld. Kč (2). Adekvátní podíl pro oblast
povodí Horního a Středního Labe byl určen na podkladě RPI, zpracovaných v letech
2002 a 2003 a lze ho dále upřesnit na základě Plánů rozvoje VaK pro relevantní kraje
oblasti povodí po jeho dopracování.
2) Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků v této
oblasti na 15 mld. Kč (33). Odpovídající podíl pro oblast povodí Horního a Středního
Labe byl stanoven odborným odhadem s odkazem na zjišťování potřeb na tomto úseku
(MZe 2001) – tento odhad bude upřesněn opět na základě výsledků Plánů rozvoje VaK.
250
3)
4)
5)
6)
Expertní odhad. Celkem v ČR na tyto účely z Programu revitalizace říčních systémů
celkem 200 mil. Kč ročně (27), ERDF – priorita 3, opatření 3.1 odhad celkem 180 mil.
Kč ročně (11), z EAGGF (9) odhadnut příslušný podíl na 150 mil. Kč ročně pro celou
ČR.
Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků v této
oblasti na 12 mld. Kč (2). Vyčíslení nákladů pro oblast povodí je stanoveno odborným
odhadem.
Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků současného
akčního programu (do roku 2008) na 4,605 mld. Kč (6). Pro oblast povodí byl proveden
rámcový odhad po konzultaci s odborníky.
Byl proveden odborný odhad současných výdajů na rekonstrukce v oboru vodovodů
a kanalizací, který vyhodnotil SOVAK v r. 2003 formou zjišťování u jednotlivých
vlastníků a provozovatelů.
Tabulka E6: Prognóza vývoje významných UZV a VHS k roku 2015 v oblasti povodí
Významné
UZV a VHS
Domácnosti
na vodovod pro veřejnou
potřebu
[kvantifikace/slovní
popis]
Meziroční růst o 0,25%
Meziroční nárůst o 0,1 % Zvýšení počtu do konce roku
- Vodné
inflace +2%
Inflace
- počet obyvatel připojených na
kanalizaci pro veř.potřebu
Meziroční nárůst o 0,35% Mírný nárůst o 0,20%
Zvýšení o 4,5%
do konce r. 2015
- Stočné
inflace+3%
inflace
inflace+6%
- odběry
Mírný nárůst (5%)
Stagnace
Nárůst (10%)
- vypouštění
množství
znečištění
Značný pokles (7%)
Stagnace
Stagnace
Nárůst (15%)
Výrazný pokles (10%)
Zemědělství
- odběry
- znečištění
- pozemkové úpravy
Pokles (10%)
Stagnace
Mírný pokles (5%)
Stagnace
nárůst (20%)
Významný pokles (20%)
stagnace
2015 o 4 %
Roční nárůst o
úroveň inflace +4%
Průmysl
- odběry
- vypouštění
množství
znečištění
Mírné snížení (10%)
Stagnace
Pokles (15%)
stagnace
Stagnace
Značný pokles (15%)
- rozvoj
Omezený
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Omezený
Mírný nárůst
Energetika (TE, JE)
rozvoj
odběry
Stagnace
Mírný pokles (10%)
Mírné snížení výroby
Výrazný pokles (30%)
Stagnace
Stagnace
251
- vypouštění
Mírný pokles (10%)
Stagnace
Pokles (15%)
Stagnace
Stagnace
Mírný nárůst
- rozvoj
- regulace odtoku
Nárůst (15%)
Mírný nárůst
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Značný nárůst (20%)
Značný nárůst
Stagnace
Rekreace u vody
- znečištění
Stagnace
Stagnace
Pokles (5%)
Stagnace
Nárůst
- odběry
- znečištění
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Pokles (2%)
Stagnace
Stagnace
Povodňová ochrana
- rozsah chráněných území
Značný nárůst (20%)
Nárůst
Nárůst (10%)
Stagnace
Výrazný nárůst (30%)
Značný nárůst
Zvýšení (10%)
Snížení (10%)
Správa povodí a vodních
toků
Nárůst
Stagnace
Značný nárůst
Důvody stanovení změn uvedených v tabulce (odlišnosti prognóz v oblasti povodí Horního a
Středního Labe od prognóz na národní úrovni).
Procentuální změny uvedené v závorce jsou orientačním odhadem pro vyjádření rozdílů mezi
jednotlivými stupni použitého slovního popisu trendů.
Ohledně užívání vody pro domácnosti se vycházelo zejména z předpokladů plnění povinností
ČR vyplývající ze smlouvy o přístupu k EU. V případě hodnocené oblasti povodí bude nutné
provést potřebná opatření u ČOV Semtín-Pardubice, ČOV Lanškroun a ČOV Choceň
o velikosti nad 10 000 EO a v cca 60 aglomeracích o velikosti mezi 2 000 a 10 000 EO (bude
upřesněno na základě Plánu rozvoje VaK). Úroveň dosaženého pokroku však bude také
záležet na schopnosti majitelů vodohospodářské infrastruktury využít možností podpory
realizovaných akcí z podpůrných fondů EU. U pitné vody se předpokládá jen nevýznamně
rychlejší trend připojování obyvatele na vodovody pro veřejnou potřebu než na národní
úrovni, což se opírá i o skutečnost, že podstatná část vody odebrané pro veřejné vodovody
tvoří voda podzemní (73%). (19,20)
Při hodnocení užívání vody v zemědělství je oproti národní úrovni akcentován významný
podíl odebrané vody pro závlahy v hodnocené oblasti povodí (téměř 82% z celkových odběrů
pro zemědělství) (23). Maximální varianta je podmíněna výraznou obnovou a rozvojem
hlavních závlahových zařízení. Další předpoklady jsou obdobné jako v národní úrovni.
Hodnocení užívání vody v průmyslu navazuje na predikce vývoje jednotlivých průmyslových
odvětví zpracovaných v průmyslové politice (15). Rozhodujícím faktorem budou možnosti
průmyslových podniků investovat do nových technologií s nižší náročností na spotřebu vody,
nižší produkcí odpadních vod a nižší energetickou náročností. Pravděpodobná varianta počítá
s nárůstem investic směrovaných do technologií odpovídajících nejlepším dostupným
technikám s nízkou spotřebou a maximálním využitím recyklace. Maximální varianta počítá
s růstem průmyslové výroby, avšak s pomalejší obměnou technologií.
Podobně se nepředpokládá výrazný rozvoj energetiky (14), avšak předpokládá se výraznější
pokles odběru chladící vody než na národní úrovni (v min.variantě se předpokládá, že
Elektrárna Mělník vybuduje cirkulační chlazení). V současné době představuje odběr vody
pro průtočné chlazení přes 95% celkových odběrů pro energetiku (23). Konečný trend bude
252
z velké části závislý na cenové politice správce vodního toku a bude klíčová i pro vytvoření
podmínek poskytování služeb při správě povodí a vodních toků.
Rozvoj plavby bude v pravděpodobné a maximální variantě ovlivněn splavněním Labe do
Pardubic a vybudováním přístavu Pardubice. Lze předpokládat, že bude mít toto užívání vody
výraznější trend než ve většině ostatních oblastí povodí.
Povodňová ochrana se předpokládá v hodnocené oblasti povodí na vyšší úrovni s ohledem na
dosažený postup přípravy konkrétních staveb protipovodňových opatření (ochrana Pardubic a
Hradce Králové, VN Mělčany apod). Pro dosaženou úroveň povodňové ochrany bude také
důležitý přístup k novému trendu – finanční spoluúčastí měst, obcí i ohrožených subjektů.
S ohledem na charakter připravovaných opatření však trend v morfologických změnách bude
přibližně jako v národní úrovni.
Trend správy povodí a vodních toků bude závislý na aplikaci § 102 vodního zákona, při
zajištění dostatečných prostředků se bude úroveň této služby výrazně zlepšovat.
4.2.4. Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti
povodí Horního a středního Labe
Tabulka E7: Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí
Významné vlivy
Bodové ZZ
- komunální zdroje
- průmyslové zdroje
Značné snížení znečištění (7%)
Snížení znečištění (5%)
Stagnace
Stagnace
Výrazné snížení (10%)
Značné snížení (15%)
Plošné ZZ
- dusík
- fosfor
Snížení (20%)
Stagnace
Stagnace
Snížení (30%)
Odběry vody
- povrchové
- podzemní
Mírné zvýšení (2%)
Stagnace
Stagnace
Zvýšení (5%)
Regulace odtoku
- akumulace vody
- převody vody
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Stagnace
Výrazné zvýšení
Mírné zvýšení
Morfologické úpravy
Stagnace
Stagnace
Zvýšení
Způsob užívání území
Mírné zvýšení
Stagnace
Zvýšení
Popis způsobu stanovení hodnot změn uvedených v tabulce
Snížení znečištění vypouštěného z komunálním bodových zdrojů znečištění je dlouhodobě
věnována značná pozornost, která se dále posílila v souvislosti s plněním podmínek vstupu
ČR do EU a to zejména s ohledem na snižování vypouštění biogenních prvků. Důsledkem
toho je očekávané značné snížení znečištění vypouštěného do vodních toků. Množství
vypouštěných odpadních vod se bude mírně zvyšovat v souvislosti se zvýšením podílu
obyvatel napojených na veřejné kanalizace, avšak znečištění bude klesat.
Vliv průmyslových zdrojů znečištění bude s postupným zaváděním nejlepších dostupných
technologií a restrukturalizací průmyslu (posílení zpracovatelského průmyslu, který bude
z hlediska emisí odpovědně regulován státními orgány) co do množství vypouštěného
znečištění klesat. V hodnocené oblasti povodí tvoří množství odpadních vod vypouštěných
z průmyslových zdrojů znečištění asi 39 % z celkově vypouštěného množství.
253
Plošné znečištění (25)
–
Dusík vstupuje do půdy jednak ze zemědělství a dále z atmosférické
depozice, a proto se hodnotí celková zátěž dusíku. Pro hodnocení
vstupu dusíku se uvažovala data o produkci statkových hnojiv a o
fixaci dusíku. Souhrnný údaj o těchto vstupech dusíku v kg na okres
byl rozpočítán v poměru 85 : 15 na plochu orné půdy a ostatní
zemědělské půdy v okrese. Tím byl získán údaj o specifickém vstupu
na typ zemědělské půdy na hektar. Geografickou analýzou byl sečten
celkový vstup dusíku ze zemědělství na plochu povodí a podle plochy
zemědělské půdy v povodí byla určena specifická zátěž dusíku na
zemědělskou půdu a na celkovou plochu povodí. Prognóza
v pravděpodobné variantě předpokládá značné snížení s ohledem na
scénář zachování současné produkce zemědělství za předpokladu
snížení produkce statkových hnojiv a efektivního hospodaření na půdě
při optimalizaci hnojení a aplikace principů správné zemědělské
praxe. Odhaduje se, že na celkové zátěži povrchových vod dusíkem se
podílí zemědělství 40% (29). S rostoucím počtem motorových vozidel
a jejich užívání stoupá vliv emisí dusíku z tohoto zdroje.
–
Fosfor působí negativně na stav vod jeho smyvy v důsledku eroze.
Odhaduje se, že na celkové zátěži povrchových vod fosforem se podílí
zemědělství 20% (29). Pro hodnocení zátěží eroze a smyvu fosforu
erozí byly využity výsledky projektu VÚV TGM „Omezování
plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR“. Prognóza
změn předpokládá v pravděpodobné variantě mírné snížení
v důsledku postupného uplatňování projektů pozemkových úprav a
principů správné zemědělské praxe.
Odběry povrchové vody pro vodovody - lze očekávat pokračování trendu mírného snižování
množství odebírané vody do roku cca 2007, následně lze předpokládat zvýšení odběrů. Pro
průmyslové odběry se předpokládá mírný růst do roku 2008 a následně stagnace nebo pokles.
Odběry povrchové vody pro energetiku budou dlouhodobě mírně klesat. Odběry vody pro
zemědělství jsou ovlivněny zejména závlahami – předpokládá se dlouhodobý mírný růst.
Odběry podzemní vody pro vodovody budou mírně stoupat, ostatní potřeby včetně průmyslu
budou mírně klesat – předpokládá se, že se dlouhodobě budou projevovat stoupající poplatky
za odběr podzemní vody pro jiné účely než zásobování pitnou vodou.
Do roku 2015 se neočekává výrazné zvýšení objemu akumulace vod v oblasti povodí (mimo
zvýšení akumulačního prostoru rybníka Hvězda a připravovaných poldrů, případně
připravované nádrže Mělčany). Významné převody nejsou do roku 2015 plánovány.
Na změnu v oblasti morfologických úprav bude mít rozhodující vliv postup realizace
protipovodňových opatření, zlepšení plavebních podmínek a revitalizace vodních toků.
Skutečný postup bude svázán s disponibilními finančními prostředky z veřejných rozpočtů
a dále příslušných operačních programů strukturálních fondů EU. Nicméně tyto úpravy
výrazně neovlivní globální stav morfologie vodních toků v oblasti povodí.
Nepředpokládá se významná změna trendu ve způsobu užívání území (mírné zvyšování
zastavěnosti území především v průmyslu a službách, nevýznamný rozvoj dopravní
infrastruktury), kladné působení lze očekávat v souvislosti s pozemkovými úpravami,
odstraňování starých zátěží území a rekultivace skládek, případně revitalizačních programů.
Skutečný postup bude opět svázán s disponibilními finančními prostředky ze soukromých
i veřejných rozpočtů a dále příslušných operačních programů strukturálních fondů EU.
254
4.3. Analýza míry návratnosti
Úvod k analýze míry návratnosti
Požadavkem Rámcové směrnice je odvodit a přijmout systém návratnosti nákladů k zajištění
takové cenové politiky ve vodním hospodářství, která by podněcovala efektivní užívání vody
a to tak, aby „přispěla“ k dosažení environmentálních cílů Rámcové směrnice a zabezpečila
„adekvátní výnosy“ pro úhradu nákladů na vodohospodářské služby ze strany hlavních skupin
uživatelů – průmysl, zemědělství a domácnosti. Dalším cílem je posouzení, zda je uplatňován
princip „znečišťovatel platí“ a zda je současné nastavení návratnosti nákladů udržitelné.
Za vodohospodářskou službu se považují, v souladu s čl. 2 odst. 38 Rámcové směrnice,
veškeré činnosti, které zajišťují veřejné instituce pro domácnosti nebo jakoukoliv
hospodářskou činnost:
- odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových a podzemních vod, a dále
- odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod.
Aby bylo možné vyhodnotit uvedené požadavky Rámcové směrnice, je nutné provést
ekonomickou analýzu, která je součástí šetření v příslušné oblasti povodí ve smyslu čl. 5
Rámcové směrnice.
Podle Metodického návodu odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a
odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí z 18. prosince 2003 je analýza
návratnosti nákladů v rámci přípravných prací plánování rozdělena do 4 pracovních fází:
a. Určení klíčových vodohospodářských služeb a popis národního rámce pro financování
vodohospodářských služeb a cenovou politiku. Jejím výsledkem je schéma zobrazující pro
každý typ vodohospodářské služby finanční toky mezi příjemci a poskytovateli služby.
Finanční toky obsahují veřejné podpory (dotace), platby veřejnému sektoru ve formě
poplatků a dále platbu vodohospodářské služby ve formě ceny.
b. Analýza nákladů za vodohospodářské služby na úrovni oblasti povodí, která zahrnuje
strukturu finančních nákladů na jednotlivé vodohospodářské služby (investiční náklady,
náklady na provoz, environmentální náklady a náklady na vodní zdroje) a zhodnocení
infrastruktury pro zajištění jednotlivých vodohospodářských služeb.
c. Analýza příjmů za vodohospodářské služby na úrovni oblasti povodí, která zahrnuje
platby poskytovatelům vodohospodářské služby včetně dotací z veřejných rozpočtů a dále
dotace příjemcům vodohospodářské služby.
d. Posouzení návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně zhodnocení podílu
uživatelů na návratnosti nákladů a zhodnocení, zda je současná návratnost nákladů
schopná vodohospodářské služby zajišťovat.
V závěrečné části jsou soustředěny poznatky z ekonomické analýzy k přípravě na budoucí
posuzování efektivity nákladů v souvislosti s návrhy optimální kombinace opatření k dosažení
dobrého stavu vodních útvarů. Dále jsou specifikována data, která se nepodařila zajistit na
základě současných dostupných podkladů, a bude je třeba v následných etapách plánování
monitorovat a vyhodnocovat. Rovněž tak jsou popsány činnosti ke zlepšení informační a
znalostní základny se zaměřením na metody jejich získávání a na způsoby zpracování dat.
Formulace problému k řešení, včetně požadavků na výzkum je směrována na centrální úroveň
řízení.
255
4.3.1. Finanční toky mezi poskytovateli a příjemci vodohospodářských
služeb – národní úroveň
Popis národního rámce pro financování vodohospodářských služeb (dále jen VHS) a cenové
politiky
Ve smyslu čl. 2 odst. 38 Rámcové směrnice se za „poskytovatele VHS“ považují:
-
vlastníci (provozovatelé) vodovodů a kanalizací,
správci povodí a správci vodních toků a
vlastníci vodních děl, mj. s pozitivními účinky ve veřejném zájmu (ochrana před
povodněmi, akumulace vody pro období sucha, plavba, rekreace, obecné nakládání
s vodami apod.).
Mezi příjemce VHS patří široké spektrum odběratelů, kteří platí úhradu za poskytované
služby ve formě ceny podle zákona o cenách (věcně usměrňované ceny) a to v sektorech
domácností, průmyslu, zemědělství, službách apod.
Bezúplatně poskytují správci povodí a správci vodních toků a dále vlastníci vodních děl
vodohospodářské služby v sektorech plavby, rekreace, ochrany před škodlivými účinky vod,
zejména povodněmi, rybářství a rybníkářství a rovněž i v okruhu obecného nakládání
s vodami. Tito poskytovatelé VHS umožňují též využívání hydroenergetického potenciálu
k výrobě elektrické energie s tím, že průtok resp. odběr povrchové vody zpoplatněn není.
Soukromoprávním smluvním vztahem je, v souladu s § 57 vodního zákona, řešeno
spoluužívání vodního díla (nájem) mezi vlastníkem (správcem) vodního díla a vlastníkem
vodní elektrárny.
Za úplatu podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen zákon o
vodovodech a kanalizacích) a zákona o vodách č. 254/2001 Sb. (dále jen vodní zákon), hradí
příjemci služeb poskytovatelům následující VHS:
•
ve smyslu §20 zákona o vodovodech a kanalizacích:
- vlastník (provozovatel) vodovodu poskytuje příjemci (odběrateli) vodohospodářské
služby dodávku pitné vody za úplatu – cenu (vodné)
- vlastník (provozovatel) kanalizace poskytuje příjemci vodohospodářské služby
(producentovi odpadních vod) odkanalizování a čištění odpadní vody za úplatu – cenu
(stočné)
•
ve smyslu §101 vodního zákona
- správci povodí, resp. správci významných vodních toků a správci drobných vodních toků
poskytují příjemci vodohospodářské služby – vlastníku vodovodu (vlastníku hlavního
závlahového zařízení) podmínky pro odběr surové vody z vodního zdroje při zajištění
maximální spolehlivosti a zabezpečenosti množství, a to za úplatu – cenu (platbu k úhradě
správy vodních toků a správy povodí).
Schéma Ei: Finanční toky mezi provozovateli a příjemci
Jsou uvedena schémata vyjadřující finanční toky mezi poskytovateli a příjemci VHS včetně
způsobu platby VHS (viz schéma E1) a finanční toky mezi veřejným sektorem a poskytovateli
VHS (systém poplatků a veřejných podpor), a to zvlášť pro systém zásobování pitnou vodou,
odkanalizování a čištění odpadních vod (schéma E 2.1.) a systém povrchových a podzemních
vod a vodních děl (schéma E 2.2.).
256
Schéma E.1.
Úhrada ceny služby mezi poskytovateli a příjemci VHS
poskytovatelé VHS
vlastník vodovodu
(provozovatel vodovodu)
způsob platby VHS
příjemci VHS
cena
§ 20 zák. o VaK
10267
cena
§ 20 zák. o VaK
8324
odběratel
domácnosti
průmysl
zemědělství
ostatní odběratelé
vlastník kanalizace
( provozovatel kanalizace)
správci povodí
správci významných
vodních toků
správci drobných
vodních toků
cena
§ 101 VZ
806
cena
§ 101 VZ
1467
cena
§ 101 VZ
0
vlastník vodovodu
průmysl
vlastník hlavního
závlahového zařízení
osoba využívající
hydroenergetický
potenciál k výrobě EE
0
vlastníci vodních děl (VD)
s pozitivními účinky ve
veřejném zájmu (rybníky,
VD k chraně před povodněmi,
VD pro plavební účely, VD
umožňující rekreaci, rybářství,
obecné nakládání s vodami
apod.)
0
257
sektory těžící z
dobrého stavu
vodních útvarů
veřejný sektor
plavba
rekreace
rybářství a rybníkářství
ostatní … (obecné
nakládání s vodami)
Schéma E. 2. 1. Systém zásobování pitnou vodou, odkanalizování, a čištění odpadních vod
podpora inv. nákladů
poplatky veřejnému
sektoru
poskytovatel VHS
veřejné podpory
717
(státní rozpočet)
za podzem. vodu (§88 VZ)
157
50%
kraje
30
(kraje)
vlastník
vodovodu
za podzem. vodu (§88 VZ)
podpora provoz. nákladů
(obce)
157
50%
SFŽP
( zdroje EU)
10
(SFŽP)
1450
(státní rozpočet)
572
(kraje)
30
za vypouštění odp. v. (§89VZ)
za vypouštění odp. v. (§100VZ)
(do vod podzemních)
vlastník
kanalizace
(obce)
(zdroje EU)
448
(do vod povrchových)
280
258
0
obce
E. 2. 2. Systém povrchových a podzemních vod a vodních děl
poskytovatel VHS
veřejné podpory
činnosti správce povodí podle VZ
(§102 odst. 1a) VZ) - státní rozpočet
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a
podzemních vod
(§102 odst. 1c) VZ) - státní rozpočet
plánování v oblasti vod
(§102 odst. 1d) VZ) - státní rozpočet
studie odtokových poměrů a preventivních
protipovodňových opatření
(§102 odst. 1e) VZ) - státní rozpočet
návrh stanovení záplavových území
obnova vodních děl a koryt vodních toků
(§102 odst. 1f) VZ) - státní rozpočet
zřizování, obnova a provoz vodních děl k ochraně před
povodněmi
(§102 odst. 1g) VZ) - státní rozpočet, případně kraje a obce
zkapacitnění a úprava koryt vodních toků a
zlepšování vodních poměrů
(§102 odst. 1h) VZ) - státní rozpočet
obnova a provoz vodních cest
(§102 odst. 1k) VZ) - státní rozpočet
obnova koryt vodních toků po povodni
(§102 odst. 1n) VZ) - státní rozpočet
revitalizace říčních systémů, péče o krajinu
programy MŽP - státní rozpočet
revitalizace vodních toků, úpravy funkce
pramenných oblastí a mokřadů
struktur. fondy EU - OP (infrastruktura)
budování a obnova retenčních nádrží a poldrů
odstraňování migračních bariér na tocích pro
živočichy
struktur. Fondy EU - OP (infrastruktura)
Programy SFŽP
259
správci povodí
+
správci
významných
vodních toků
správa drobných vodních toků
(§101 odst. 1b) VZ) - státní rozpočet
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a
podzemních vod
(§102 odst. 1c) VZ) - státní rozpočet
studie odtokových poměrů a preventivních
protipovodňových opatření
návrh stanovení záplavových území
obnova vodních děl a koryt vodních toků
(§102 odst. 1f) VZ) - státní rozpočet
zřizování, obnova a provoz vodních děl k ochraně před
povodněmi
(§102 odst. 1g) VZ) - státní rozpočet, případně kraje a obce
zkapacitnění a úprava koryt vodních toků a
zlepšování vodních poměrů
(§102 odst. 1h) VZ) - státní rozpočet
obnova a provoz vodních cest
(§102 odst. 1k) VZ) - státní rozpočet
obnova koryt vodních toků po povodni
(§102 odst. 1n) VZ) - státní rozpočet
revitalizace říčních systémů
program MŽP - státní rozpočet
revitalizace vodních toků, úpravy funkce
pramenných oblastí a mokřadů
Struktur. fondy EU - OP (infrastruktura)
budování a obnova retenčních nádrží a poldrů
odstraňování migračních bariér na tocích pro
živočichy
struktur. Fondy EU - OP (infrastruktura)
260
správci drobných
vodních toků
Popis schémat
k schématu E.1. Úhrada ceny služby mezi poskytovateli a příjemci VHS
Schéma vyjadřuje finanční toky mezi poskytovateli VHS v oblastech zásobování pitnou
vodou, odvádění a čištění odpadních vod, správy povodí a správy vodních toků a příjemci
těchto služeb.
Vysvětlení pojmů:
-
„vodovodem“ se rozumí vodovod pro veřejnou potřebu ve smyslu §1 a §2 zákona o vodovodech a
kanalizacích (v případě vlastníka vodovodu na straně příjemce vodohospodářské služby se rozumí též
vlastník jakéhokoliv vodovodu),
-
„kanalizací“ se rozumí kanalizace pro veřejnou potřebu ve smyslu §1 a §2 zákona o vodovodech a
kanalizacích (v případě vlastníka kanalizace na straně příjemce vodohospodářské služby se rozumí též
vlastník jakékoliv kanalizace),
-
„provozovatelem“ vodovodu nebo kanalizace se rozumí osoba definovaná v §2 odst. 4 zákona o
vodovodech a kanalizacích, na kterou se vztahují práva a povinnosti podle tohoto zákona
pozn.: poskytovatelem vodohospodářské služby v oblasti zásobení pitnou vodou, odvádění
a čištění odpadních vod je vlastník (s ohledem na jeho povinnost dle §8 odst. 1 zákona o
vodovodech a kanalizacích), který však může své povinnosti a práva přenést smlouvou o
provozování na provozovatele v rozsahu podle zákona o vodovodech a kanalizacích,
-
„odběratelem“ se rozumí osoba ve smyslu §2 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Těmito osobami mohou být vlastníci (nájemci) budov určených k bydlení (domácnosti),
průmyslové a zemědělské podniky a ostatní (např. podniky služeb, zdravotnictví, školy, státní
sektor apod.),
-
„cenou“ podle §20 zákona o vodovodech a kanalizacích se rozumí vodné a stočné,
-
„cenou“ podle § 101 zákona o vodách (VZ) se rozumí platba k úhradě správy vodních toků a
správy povodí,
-
„správou povodí“ se rozumí správa významných vodních toků (§47 odst. 4 VZ) a další činnosti
ve smyslu §54 odst. 1 VZ,
-
„správou drobných vodních toků“ se rozumí činnost těch osob, které jsou k této činnosti určeny
Ministerstvem zemědělství.
Finanční údaje (ceny podle §20 zákona o vodovodech a kanalizacích) byly převzaty z ročenky
Vodovody a kanalizace 2003, vydané MZe ČR v r. 2004.
Finanční údaje (ceny podle §101 vodního zákona) byly převzaty z „Modré zprávy“
a předaných podkladů MZe ČR.
261
k schématu E.2.1. Systém zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod
Poskytovatelé VHS – vlastníci vodovodů a kanalizací jsou na jedné straně příjemci veřejných
podpor z rozpočtů státu, krajů, obcí, fondů EU a SFŽP, na druhé straně tito poskytovatelé
platí zákonné „poplatky“ do veřejných rozpočtů krajů, obcí a SFŽP.
Vysvětlení pojmů:
-
„státním rozpočtem“ se rozumí výdaj z příslušné kapitoly státního rozpočtu Ministerstva
zemědělství nebo Ministerstva životního prostředí,
-
„zdroji EU“ se rozumí buď finanční prostředky Fondu soudržnosti, nebo finanční prostředky
Strukturálních fondů – příslušných operačních programů Infrastruktura
-
„krajem a obcemi“ se rozumí finanční vztah k rozpočtu krajů, resp. obcí,
-
„SFŽP“ se rozumí finanční vztah k Státního fondu životního prostředí podle příslušného
zákona a příslušných prováděcích směrnic a pravidel,
-
pod pojmem „vodovod a kanalizace“ se rozumí všechny vodovody (kanalizace), tzn. nejen pro
veřejnou potřebu.
k schématu E.2.2. Systém povrchových a podzemních vod a souvisejících vodních děl
Jsou vyznačeny veškeré současné „dotační tituly“, které vycházejí z §102 vodního zákona,
dále obvyklé programy MŽP a SFŽP a pro úplnost i nově otevřené operační programy
Strukturálních fondů EU (dosud však nebyly čerpány).
Schémata vyjadřují toky možných finančních podpor ve prospěch správců povodí, resp.
správců významných vodních toků, dále správců drobných vodních toků a vlastníků vodních
děl s pozitivními účinky ve veřejném zájmu. Tito poskytovatelé VHS neplatí veřejnému
sektoru žádné poplatky odvozené z vodního zákona, či zákonů na ochranu životního prostředí.
4.3.2. Analýza nákladů na vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí
Základem pro analýzu nákladů je následující tabulka E 8 vyjadřující strukturu ročních
nákladů na vodohospodářské služby.
Tabulka E 8: Struktura ročních nákladů na vodohospodářské služby
Investiční
náklady
Provozní
náklady
Z toho údržba
Využív.zdrojů a
environm.náklady
Náklady
celkem
(mil. Kč)
(mil. Kč)
(mil. Kč)
(mil. Kč)
(mil. Kč)
120,0
550,0
110,0
536,0
670,0
… ZVHS
18,1
78,7
42,8
60,0
96,8
… Lesy ČR
Sektor správy povodí a
správy vodních toků celkem
11,3
16,7
15,5
25,6
28,0
149,4
645,4
168,3
621,6
794,8
Zásobování vodou
381,2
1 131,5
109,8
165,6
1 678,3
Odvádění a čištění odp. vod
457,2
991,2
105,9
24,3
1 472,7
Sektor VaK celkem
838,4
2 122,7
215,7
189,9
3 151,0
987,8
2 768,1
384,0
811,5
3 945,8
Sektor VHS
Správa povodí
Správa drobných vodních toků
Celkem
262
Popis způsobu stanovení nákladů
Mezi sektory vodohospodářských služeb byly vybrány takové sektory působnosti
poskytovatelů VHS, které jsou relevantní hodnocení návratnosti nákladů. S odkazem na
kapitolu 4.3.1., popisující finanční toky mezi poskytovateli a příjemci VHS, byly proto pro
analýzu nákladů zvoleny sektory:
-
správa povodí
-
správa drobných vodních toků
-
zásobování pitnou vodou
-
odkanalizování a čištění odpadních vod.
V těchto sektorech je uplatňována platba za VHS, kterou hradí příjemci VHS. Současně tato
kapitola dokladuje (v části E.2.) též finanční toky mezi uvedenými sektory a veřejným
sektorem prostřednictvím poplatků a veřejných podpor.
Sektor zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod
Výchozím podkladem pro stanovení nákladů byl „Přehled o vývoji vodného a stočného,
rozbor nákladů na základě kalkulací provozních společností pro rok 2003“, který zpracoval
VÚV TGM Praha pro Ministerstvo zemědělství. Informační databáze o cenách vodného
a stočného byla zpracována podle jednotlivých společností, zabezpečujících dodávky pitné
vody a odvádění a čištění odpadních vod v jednotném kalkulačním členění. Databáze
zahrnuje celkem 86 společností.
Relevantní údaje VÚV TGM z této databáze byly převedeny do samostatného tabelárního
přehledu. Údaje, vztahující se k jednotlivým provozním společnostem, respektive k jejím
samostatným provozním složkám, byly transformovány do úrovní jednotlivých oblastí povodí
a následně sumarizovány pro potřeby analýzy nákladů v sektoru zásobování vodou a odvádění
a čištění odpadních vod.
Přehled použitých údajů a způsob jejich zpracování je uveden v příloze 1, příloze 2 a příloze
3.
Sektor správy povodí
7. Výchozím podkladem pro stanovení investičních a provozních nákladů byly skutečné
náklady Povodí Labe, státní podnik v letech 2002 a 2003, oproštěné od nákladů
souvisejících s řešením mimořádných situací, zejména katastrofálními povodněmi
v r. 2002.
Sektor správy drobných vodních toků
Ke stanovení investičních a provozních nákladů byly využity ekonomické údaje a informace
oblastních pracovišť ZVHS a s.p. Lesy ČR.
V případě ZVHS byly údaje o investičních nákladech rozděleny úměrně podle ploch oblastí
povodí, údaje provozních nákladů byly stanoveny s ohledem na skutečné náklady oblastních
pracovišť vykázané v roce 2003 (oproštěné od mimořádných situací – povodně, a upravené
s ohledem na příslušné oblasti povodí).
V případě s.p. Lesy ČR byly údaje za celou ČR rozděleny do jednotlivých oblastí povodí
podle ploch.
Poznámka k vymezení investičních a provozních nákladů
Samostatné vyčlenění tzv. „investičních nákladů“ vychází z požadavku „Makety zprávy
2005“ (VÚV TGM 2004). S vědomím určité nepřesnosti byly vyčleněny do příslušného
sloupce „investiční náklady“ tabulky E8 náklady na odpisy.
Ve sloupci „provozní náklady“ jsou proto uvedeny tyto náklady bez odpisů.
263
Tato konstrukce odpovídá záměru metodického pokynu CIS „Guidances“, na následující
členění tzv. „ekonomických nákladů“.
External Environmnental costs
Economic costs
External Resources costs
Financial costs
(Capital + Operation and maintenance costs)
Rovněž s vědomím určité nepřesnosti byly do sloupce „z toho údržba“ uvedeny údaje na
„opravy“.
Poznámka k problematice nákladů na využívání vodních zdrojů a nákladů environmentálních
- sektoru správy povodí a správy drobných vodních toků
Vzhledem k tomu, že podstatná část investičních a provozních nákladů správců povodí a
správců vodních toků souvisí s péčí o vodní toky, vodní díla i podzemní vody umožňující
nakládání s vodami k uspokojování potřeb člověka, lze konstatovat, že vysoké procento
nákladů za VHS, poskytovaných správci povodí a správci drobných vodních toků, patří do
kategorie nákladů na využívání vodních zdrojů a nákladů environmentálních.
Na podkladě analýzy odborných činností správců povodí a správců drobných vodních toků
bylo odborným odhadem určeno, že 80% investičních a provozních nákladů lze přiřadit do
kategorie nákladů na využívání vodních zdrojů a nákladů environmentálních.
Při této analýze byly hodnoceny nejdůležitější odborné činnosti s.p. Povodí a správců
drobných vodních toků vykonávaných podle vodního zákona a ohodnoceny ty, které mají
charakter nákladů na „využívání vodních zdrojů“ a nákladů „environmentálních.
odborná činnost
§ VZ
Povodí ZVHS
Správa povodí
54
X
Správa vodních toků
47
X
x
Péče o vodní díla na vodních tocích
59,61,62
X
x
Zjišťování množství a jakosti povrchových vod
21
X
x
Zjišťování množství a jakosti podzemních vod
21
X
Evidence vodních toků, jejich povodí a vodních útvarů
21
X
x
Zpracování VH bilance a údajů hydrologické bilance
22
X
Návrh záplavových území a jejich evidence
21,66
X
x
Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím
56
x
Pořizování plánů oblastí povodí
25
X
Plnění úkolů správců povodí v ochraně před povodněmi
82
X
Plnění úkolů správce vodního toku v ochraně před povodněmi
83
X
x
Odborná činnost pro vodoprávní úřady
54
X
Vedle těchto zákonem stanovených činností zabezpečují s.p. Povodí a správci drobných
vodních toků další odborné činnosti jako např.:
− inženýrské činnosti související se zajišťováním investic
− pronájem nemovitostí
− zajišťování informačních systémů
264
− zabezpečování monitoringu a laboratorních činností
− zajišťování zeměměřičských činností
− poskytování odborných informací a spolupráce s veřejností
− osvětová a odborná vydavatelská a publicistická činnost v oblasti vodohospodářské
a ekologické
− účast na tvorbě zákonů, vyhlášek a metodických pokynů, spojených s problematikou vodního
hospodářství a péče o krajinu
− účast na tvorbě koncepcí a informačních systémů v oblasti vodního hospodářství, meliorací,
ochrany a tvorby krajiny a obnovy ekologické stability v území
v sektoru zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod
Do příslušného sloupce byly zahrnuty tyto náklady poskytovatelů vodohospodářských služeb:
-
náklady za „surovou povrchovou vodu“ vyjadřující náklady správců povodí, resp. správců
vodních toků
-
náklady na „poplatky“ podle §88 a 89 vodního zákona (za odběr podzemní vody a vypouštění
odpadních vod).
4.3.3. Analýza příjmů za vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí
Základem pro analýzu příjmů je následující tabulka E 9 vyjadřující strukturu ročních příjmů
na vodohospodářské služby.
265
Tabulka E 9: Struktura ročních příjmů na vodohospodářské služby (VHS)
Sektor VHS
(poskytovatel
služby)
1
Poplatky
Ceny
§ 20
2
3
Platby
§ 101
4
Daně
5
Dotace poskytovatelům VHS
1,0
1,1
1,6
602,6
0,0
11
60,0
70,0
6,0
28,0
26,0
7
… Lesy ČR
0,0
10
6
13,0
0,0
SFŽP
Ostat-ní
příj-my4)
600,0
Sektor správy
povodí a správy
vodních toků
celkem
SR3) 6)
§102
Nájemné
Správa povodí
Správa drobných
vodních toků
… ZVHS
14,1
Dotace příjemcům
VHS
SR
INVVODA
8
SR
INVKAN.
9
EU
FS, Phare
SR-MZe
provoz VT
Kraje
Obce
Přímé
SF
Nepřímé1) 2)
12
13
14
15
16
17
18
19
40,0
790,0
5)
1,0
78,7
88,0
0,0
0,0
174,7
Příjmy
cel-kem
40,0
120,8
55,6
6,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
966,4
33,1
140,0
1 937,5
3 187,4
1 776,8
2 696,9
4 473,7
0,0
0,0
0,0
0,0
122,5
97,7
0,0
247,7
0,0
0,0
0,0
10,2
0,0
0,0
173,1
5 124,9
Celkem
4 473,7
602,6
0,0
14,1
88,0
122,5
97,7
174,7
253,7
0,0
0,0
0,0
11,2
0,0
0,0
253,1
6 091,3
97,7
5,1
5,1
80,0
Zásobování vodou
Odvádění a čištění
odp. vod
Sektor VaK celkem 0,0
0,0
122,5
1,0
247,7
266
Popis způsobu stanovení příjmů
Sektor zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod
Výchozím podkladem pro stanovení příjmů byl „Přehled o vývoji vodného a stočného, rozbor
nákladů na základě kalkulací provozních společností pro rok 2003“, který zpracoval VÚV
TGM Praha pro Ministerstvo zemědělství. Informační databáze byla zpracována podle
jednotlivých společností, zabezpečujících dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních
vod v jednotném kalkulačním členění. Databáze zahrnuje celkem 86 rozhodujících
společností.
Relevantní údaje VÚV TGM z této databáze (tržby z vodného a stočného) byly převedeny do
samostatného tabelárního přehledu. Údaje, vztahující se k jednotlivým provozním
společnostem, respektive k jejím samostatným provozním složkám, byly transformovány do
úrovní jednotlivých oblastí povodí a následně sumarizovány pro potřeby analýzy příjmů
v sektoru zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod.
Přehled použitých dat a způsob jejich zpracování je uveden v příloze 2.
Údaje o dotacích poskytovatelům VHS byly odvozeny z údajů MZe, MŽP a SFŽP o ročních
finančních podporách z různých veřejných zdrojů na národní úrovni a tyto byly
transformovány do úrovní oblasti povodí Horního a Středního Labe podle ploch. Dotace byly
oproštěny od mimořádných situací, zejména katastrofální povodně 2002.
Sektor správy povodí:
Výchozím podkladem pro stanovení ročních příjmů byly údaje předané Povodím Labe, státní
podnik.
Dotace byly oproštěny od mimořádných situací, zejména katastrofální povodně 2002.
Sektor správy drobných vodních toků
Výchozím podkladem pro stanovení příjmů byly ekonomické údaje a informace oblastních
pracovišť ZVHS a s.p. Lesy ČR.
V případě Lesů ČR byly údaje za celou ČR rozděleny do jednotlivých oblastí povodí podle
ploch.
Vysvětlivky k tabulce č. E 9:
− ve sloupci nájemné se uvádí příjmy za užívání vodních děl ve správě s.p. Povodí Labe, ve
smyslu §57 vodního zákona
− 1) pro zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod (sektor VaK) a pro správu
drobných vodních toků (ZVHS) jsou uváděny neuplatněné odpisy, které nevstupují do ceny
služby a tak nepřímo dotují příjemce služby a porušují pravidlo „uživatel (znečišťovatel) platí“.
V sektoru VaK jsou dále zahrnuty „nepřímé dotace“, které hradí obce tím, že nekalkulují
vodné (stočné) podle cenových předpisů (viz poznámka níže).
− 2) pro sektor správy povodí jsou uváděny neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu
§ 57 VZ za údržbu vodních děl, která umožňují nakládání s vodami za účelem využití
energetického potenciálu k výrobě elektřiny
− 3) v řádku ZVHS jsou uváděny dotace ze SR na osobní náklady a ostatní náklady na provoz
ZVHS
− 4) ostatní příjmy (např. výroba el.energie na vlastních elektrárnách, tržby za výkony laboratoří,
projektovou a inženýrskou činnost pro jiné osoby, pronájmy, mimo vodních děl
−
6) v řádku ZVHS je zahrnuta i dotace z Pozemkového fondu ve prospěch hlavních
odvodňovacích zařízení.
268
Poznámka k stanovení „nepřímých dotací“ v sektoru VaK
Stanovení počtu obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a počtu
obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu probíhalo způsobem schematicky
znázorněným v příloze 1 Vlastní výpočty jsou uvedeny v příloze 3.
Počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu byl zjišťován ze
dvou veřejně dostupných zdrojů:
• Vodovody a kanalizace ČR 2003 (Ministerstvo Zemědělství ČR)
• Ročenka 2003 (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR – SOVAK)
V prvním materiálu jsou uvedeny informace souhrnně za celou Českou republiku v členění na
jednotlivé kraje, v druhém materiálu jsou uvedeny informace za vybrané významné
provozovatele vodohospodářské infrastruktury, které jsou členy SOVAK. Pro další výpočty
bylo nezbytné stanovit podíl obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou
potřebu, kde vodohospodářskou službu nezajišťuje některý z významných provozovatelů
sdružených v SOVAK.
Informace uvedené v materiálu „Vodovody a kanalizace ČR 2003“ byly z úrovně
jednotlivých krajů převedeny na oblasti povodí následujícím způsobem:
• byly stanoveny plochy oblastí povodí v rámci ČR
• z Českého statistického úřadu byly převzaty informace o plochách jednotlivých krajů
• byly stanoveny podíly ploch jednotlivých krajů a oblastí povodí
• pro oblasti povodí byly přiřazeny kraje, které plnou plochou svojí částí zasahují do
příslušné oblasti povodí
• pro podíly jednotlivých krajů v oblasti povodí byl stanoven počet obyvatel připojených
na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, celkový součet udává počet obyvatel
připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu v rámci oblasti povodí.
Informace uvedené v materiálu „Ročenka 2003“ byly z úrovně jednotlivých krajů převedeny
na oblasti povodí následujícím způsobem:
• z materiálu byly převzaty informace o počtu obyvatel připojených na vodovod a
kanalizaci pro veřejnou potřebu v členění po jednotlivých provozovatelských
subjektech
• Tyto informace byly podílově rozděleny mezi oblasti povodí. Podílové rozdělení bylo
provedeno expertním odhadem (vzhledem k velikosti území, kde provozovatel
zajišťuje vodohospodářskou službu, rozložení sídelních celku v rámci území apod.)
Takto byl počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu,
kde vodohospodářskou službu zajišťuje konkrétní provozovatel rozdělen na oblasti
povodí.
• Součtem podílů za oblasti povodí byly stanoveny celkové počty obyvatel připojených
na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, vodohospodářskou službu zajišťují
konkrétní provozovatele uvedení v materiálu „Ročenka 2003“.
Rozdílem výsledků zpracování počtu obyvatel materiálu „Vodovody a kanalizace ČR 2003“ a
„Ročenka 2003“byl stanoven počet obyvatel, kde vodohospodářskou službu zajišťují
provozovatelé mimo sdružení SOVAK, resp. ti, kteří nejsou mezi uvedenými 86
provozovateli.
Tento procentuelní podíl obyvatel, napojených na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci byl
využit pro korekci objemu tržeb a „nepřímých dotací“ v příslušné oblasti povodí. Přitom se
vycházelo z odborného odhadu, že polovina nepodchycených obyvatel platí vodné, druhá
polovina je nepřímo dotována vlastníky vodovodů (kanalizací) - obcemi.
269
Optimálním podkladem pro výše uvedenou analýzy jsou Plány rozvoje vodovodů a kanalizací
krajů (PRVKUK), kde jsou počty obyvatel a další informace uvedeny až do podrobnosti částí
obcí. Během zpracování tohoto materiálu byly k dispozici pouze rozpracované verze
PRVKUK za jednotlivé kraje, kde tyto informace nebyly dostupné.
4.3.4. Posouzení návratnosti nákladů na VHS – úroveň oblasti povodí
Základem pro analýzu míry návratnosti je následující tabulka E10 vyjadřující míru návratnosti
nákladů na vodohospodářské služby.
Tabulka E 10: Výpočet míry návratnosti
Sektor VHS
Správa povodí
Celkové tržby
(CT)
Ekonomické
náklady (EN)
Celkový objem
dotací (COD)
Dotace
poskytovatelům
VHS
Míra návratnosti
nákladů
%
(CT-COD)*100/EN
673,0
670,0
117,0
77,0
83,0
… ZVHS
2,1
96,8
118,7
78,7
0,0
… Lesy ČR
Sektor správy povodí a správy
vodních toků celkem
29,6
28,0
26,0
26,0
12,9
704,7
794,8
261,7
181,7
55,7
Zásobování vodou
1 776,8
1 678,3
160,7
127,6
96,3
1 590,8
1 472,7
490,5
350,5
74,7
Sektor VaK celkem
3 367,6
3 151,0
651,2
478,1
86,2
4 072,3
3 945,8
912,9
659,8
80,1
Celkem
Zhodnocení současné úrovně návratnosti nákladů na vodohospodářské služby
Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod.
Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vykazuje celkovou
návratnost 86,2%. Vyšší návratnost vykazuje sektor zásobování vodou (96,3%), a to
především z důvodů nižšího celkového objemu dotací než v sektoru odvádění a čištění
odpadních vod (74,7%).
Mezi důvody, proč uživatelé (znečišťovatelé) nehradí veškeré náklady, patří zejména to, že
-
podle současných daňových předpisů obce svůj majetek neodepisují
-
podle současných daňových předpisů nelze odepisovat jakékoliv dotace
-
některé obce dotují ze svých rozpočtů provozní náklady
Problematika odpisů je systémového charakteru a snižuje míru udržitelnosti vodohospodářské
služby, která se promítá do oblasti obnovy infrastruktury.
Při výpočtu návratnosti nákladů v sektoru odvádění a čištění odpadních vod není zohledněno,
že poplatky podle §88 a 89 vodního zákona jsou na jedné straně součástí provozních nákladů
poskytovatele služby, ale na druhé straně jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, ze
kterého je poskytovatel služby dotován ve prospěch investic na ochranu vod. Tato skutečnost
bude v dalších částech prací na ekonomické analýze podrobněji zkoumána. Očekává se, že po
odečtení části dotací ze SFŽP od celkového objemu dotací (COD) se návratnost sektoru
odvádění a čištění odpadních vod zvýší o cca 10%.
270
Návratnost nákladů v tomto sektoru významně ovlivňuje skutečnost, že stát ze státního
rozpočtu, resp. z fondů EU bude cca do r. 2010 až 2012 významně finančně podporovat
investice do vodohospodářské infrastruktury. Důvodem je mj. přechodné období dohodnuté
s orgány Evropské unie k implementaci Směrnice o čištění městských odpadních vod. Po
tomto období se očekává významné snížení přímých dotací a lze předpokládat dosažení míry
návratnosti blížící se 100%.
Sektor správy povodí
Tento sektor vykazuje návratnost nákladů 83,0%. Mezi důvody, proč uživatelé vody nehradí
veškeré náklady patří:
− neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu §57 vodního zákona za údržbu vodních
děl, které umožňují nakládání s vodami za účelem využití hydroenergetického potenciálu
k výrobě elektřiny
− neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu §101 odst. 4 vodního zákona
− dotace podle §102 vodního zákona a jiné dotace
−
podle současných daňových předpisů nelze odepisovat jakékoliv dotace.
Z důvodu uplatnění §57 a 101 odst. 4 vodního zákona se nesnižuje míra udržitelnosti
vodohospodářských služeb, neboť tyto neuplatněné náklady hradí ostatní uživatelé vody.
Problematika odpisů je systémového charakteru a snižuje míru udržitelnosti vodohospodářské
služby, která se promítá do oblasti zabezpečení obnovy infrastruktury.
Sektor drobných vodních toků
S ohledem na relativně zanedbatelné příjmy od uživatelů vody (nižší než 0,5% nákladů) lze
hodnotit, že míra návratnosti je 0%.
Přestože u s.p. Lesy ČR jsou relativně vysoké „ostatní příjmy“ poskytovatele VHS, nelze tyto
příjmy zařadit mezi tržby od uživatelů vody.
Sektor správy povodí a správy vodních toků
Sektor správy povodí a vodních toků má celkovou návratnost 55,7%.
Zhodnocení podílu klíčových uživatelů na míře návratnosti nákladů.
Vodohospodářská služba
Správa povodí
… ZVHS
… Lesy ČR
Sektor správy povodí a správy
vodních toků celkem
Zásobování vodou
Sektor VaK celkem
103
Uživatel (2)
průmyslu - %
98
Uživatel (3)
zemědělství - %
97
0,0
12,9
55,7
100
103
100
98
100
97
96,3
74,7
86,2
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Míra návratnosti
nákladů
83,0
Uživatel (1)
domácnosti - %
K podílu klíčových uživatelů na míře návratnosti nákladů
V sektoru vodovodů a kanalizací se na uvedené návratnosti podílí domácnosti, průmysl a
ostatní odběratelé úměrně k množství dodávané pitné vody (viz údaje v části 4.1. Ekonomická
analýza užívání vody – charakteristika vodohospodářských služeb). Cenové předpisy
nediferencují platby pro domácnosti, průmysl, zemědělství a ostatní odběratele.
271
V sektoru správy povodí a správy vodních toků se na uvedené návratnosti podílí domácnosti,
průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství odběru povrchové vody s tím, že podle
expertního odhadu se na neuplatněných nákladech podílí klíčoví uživatelé v rozsahu podle
výše uvedené tabulky. Nejnižší míra návratnosti v sektoru zemědělství je odůvodněna
neuplatňovanými náklady podle §101 vodního zákona. V sektoru průmyslu jsou rozhodující
neuplatněné náklady ve smyslu §57 vodního zákona. Náklady v těchto sektorech však nejsou
dotované a hradí je všichni uživatelé, v nejvyšší míře domácnosti.
4.3.5. Příprava na analýzu efektivnosti nákladů
Cílem je soustředit poznatky z ekonomické analýzy k přípravě na budoucí posuzování
efektivity nákladů v souvislosti s návrhem optimální kombinace opatření k dosažení dobrého
stavu vodních útvarů.
Vzhledem k tomu, že poznatky z ekonomické analýzy se prolínají ze všech řešených oblastí
povodí, navrhuje se je zevšeobecnit pro centrální úroveň, a to zejména v následujících
okruzích problémů.
a) Zásadním poznatkem je, že jak správci povodí a správci vodních toků v zakladatelské
působnosti Ministerstva zemědělství, tak i ústřední orgány, které poskytují finanční
podpory nebo přijímají poplatky, měli by doplnit své informační systémy o evidenci podle
oblastí povodí. S ohledem na budoucí hodnocení ve vztahu k vodním útvarům, zejména
silně ovlivněným či rizikovým, neobejde se tato evidence též bez označení vodního
útvaru.
Tyto databáze by měly evidovat veškerá realizovaná opatření, včetně jejich účinku a efektu
(např. ČOV, kanalizace, vodovody, úpravy vodních toků, revitalizace, změny akumulace
vod). Navrhuje se též, aby tato evidence odpovídala i titulům finančních toků znázorněným
ve schématech E.2.1. a E.2.2.
b) Předpokládá se, že veškerá opatření realizovaná správci povodí, správci vodních toků
i jinými subjekty, zejména v sektoru VaK či vlastníky vodních děl, a dále též poskytnuté
veřejné podpory, budou sledovat zlepšení stavu vodních útvarů.
Protože téměř všechna opatření vyžadují povolení či souhlas vodoprávních úřadů, navrhuje
se provázání k údajům vodoprávní evidence v rozsahu příslušné vyhlášky Ministerstva
zemědělství. Toto provázání k údajům vodoprávní evidence umožní do budoucna
hodnocení kombinace opatření a sledování jejich účinků k postupnému zlepšování dobrého
stavu vodních útvarů.
Doporučuje se, aby algoritmus a následný software k zřízení a vedení takovéto databáze
pro oblast povodí ve vztahu k vodním útvarům zadalo Ministerstvo zemědělství.
Následně je třeba rozhodnout o:
-
správě jednotné databáze opatření
vedení evidence souboru veškerých relevantních ekonomických údajů a informací
c) K hodnocení optimální kombinace opatření ve vztahu k vodním útvarům a cílům
Rámcové směrnice bude nezbytné připravit metodickou studii, která pro podmínky České
republiky posoudí hlediska a kritéria pro výběr relevantních opatření a využití
legislativních, ekonomických či jiných systémových nástrojů. Tato opatření a nástroje
bude třeba vztáhnout na příslušné hnací síly ve vztahu k různým kategoriím vlivů.
V rámci této studie bude dále nutné:
-
vyhodnotit jednotkové náklady a efektivnost jednotlivých opatření,
272
-
stanovit různé koeficienty efektivnosti nákladů z hlediska míry jak přispívají k dosažení
dobrého stavu daného vodního útvaru,
- řešit analýzu citlivosti nejdůležitějších parametrů a proměnných za účelem vyhodnocení
spolehlivosti navržené nákladově efektivní kombinace opatření,
- vyhodnotit socioekonomický dopad opatření na konkrétní sociální skupiny a ekonomické
sektory.
Dále uvedená tabulka rámcově dokladuje okruhy relevantních dat potřebných pro posuzování
efektivity nákladů při návrhu optimální kombinace opatření a využití příslušných instrumentů.
273
Kategorie
významného
vlivu
Hnací síla
Typ vlivu
Deficitní parametr
Ovlivněná složka
stavu
Populace –
domácnosti
Bodové zdroje
znečištění
Průmysl
vypouštění odpadních
vod,
dešťové vody,
skládky
zlepšení jakosti
chemické ukazatele povrch. a podz.
vod,
podle právních
předpisů
ochrana vodního
ekosystému,
Zemědělství
Zemědělství
Difúzní zdroje
znečištění
Průmysl
zpevněné plochy,
skládky
Populace –
domácnosti
zpevněné plochy,
skládky
Rozvoj obcí
a regionů
Regulace odtoku
smyvy z ZPF a LPF,
eroze
Zemědělství
P (eroze),
ostat. nutrienty,
nebezp. látky,
ostat. org. látky
zlepšení jakosti
povrch. a podz.
vod,
ochrana vodního
ekosystému,
Odběry vody
ČOV (nové stavby,
rekonstr.,
intenzifikace),
sanace skládek a
zem. zdrojů
znečištění,
opatření na kanaliz.
(dešť. vody,
předčištění),
pozemkové úpravy,
správná zeměď.
praxe,
protierozní
opatření,
implementace
nitrát. směrnice,
aplikace BAT,
sanace skládek a
zem. zdrojů
znečištění,
zpomalení odtoků
dešť. vody
odvodnění,
převody vody,
řízení pov. průtoků,
řízení hospodaření
s vodou
minim. průtok,
hladina podz. vody
optimalizace
množství povrch.
vod
řízení Q podle MŘ
a PŘ,
stanovení Qmin
a min. hladin podz.
vod s ohledem na
související
ekosystém
zásobování p.v.
minim. průtok,
hladina podz. vody
dosažení
udržitelného
množství a jakosti
povrch.
racionalizace
odběrů (např.
recirkulace),
snižování ztrát,
Ostatní
Populace –
domácnosti
Opatření
274
Specifické
(jednotkové)
náklady
Nástroje
legislativní,
ekonomické,
inspekce,
státní správa
(vodopr. úřady),
staveb. projekty,
vzděl. projekty,
výzkum a vývoj,
úsporné
technologie
Kč/množství
odstraněného
znečištění,
Kč/množství
materiálu na
skládce
Kč/m3 dešťové
vody
Zdroj dat
vodoprávní
evidence,
VH bilance,
ISVS dle §21 VZ
legislativní,
ekonomické,
inspekce,
prosazování IPPC,
státní správa,
Kč/množství
revit. projekty,
odstraněného
vzděl. projekty,
znečištění,
výzkum a vývoj,
ovlivňování nároků
v zemědělství,
prosazování kodexů
správných postupů
MZe,
MŽP,
vodoprávní
evidence,
VH bilance,
ISVS dle §21 VZ
legislativní,
stavební projekty,
vodoprávní
evidence,
VH bilance,
ISVS dle §21 VZ
legislativní,
ekonomické,
inspekce,
státní správa
zlepšení stavu
v m3/s
3
m /s
vodoprávní
evidence,
VH bilance,
ISVS dle §21 VZ
Průmysl
chladící voda,
průmyslové odběry,
Zemědělství
závlahy
Ostatní
ostatní odběry
Rozvoj obcí
a regionů
Morfologické
úpravy
Zemědělství
Ostatní
zástavba sídel,
plavba,
ochrana před
povodněmi,
ochrana ZPF a LPF,
rekreace
a podzemních vod,
ochrana vodního
ekosystému,
eroze dna a břehů
VT,
druh úpravy VT,
stav pobřežní
vegetace,
hladina podz. vody
ochrana přírody a
krajiny,
ochrana vodního
ekosystému,
275
optimalizace
závlah. vody,
řízení Q podle MŘ
a PŘ,
stanovení Qmin
a min. hladin podz.
vod s ohledem na
související
ekosystém
(vodopr. úřady),
vzděl. projekty,
výzkum a vývoj,
regulace odběrů,
úsporné techn.
úpravy vodních
toků,
pozemkové úpravy,
protipovodň.
opatření,
akumulace
legislativní,
ekonomické,
revital. projekty,
výzkum, vývoj,
státní správa,
staveb.projekty,
vzděl. projekty
km vodních toků,
m3 akumulace,
ha chráněného
území
MZe,
MŽP,
vodoprávní
evidence,
VH bilance,
ISVS dle §21 VZ
d) V sektoru vodovodů a kanalizací se doporučuje nadále na centrální úrovni sledovat
výstupy z „provozní evidence“ (část technické a ekonomické údaje v rozsahu vyhlášky
č. 428/2001 Sb.), rozšířené o evidenci nákladů podle položek „kalkulačního vzorce“ a dále
o evidenci, jak jednotliví uživatelé vody přispívají k pokrývání nákladů na
vodohospodářské služby. Takto bude možné stanovit spolehlivou základnu, z níž bude
vycházet princip úhrady nákladů do r. 2009.
e) Na základě schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací bude třeba dále vyhodnotit
pro každou oblast povodí relevantní údaje, zejména seznam provozovatelů, údaje
o zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, investiční potřeby. Pro
aktualizaci těchto plánů bude třeba provést úpravu metodiky s ohledem na nutnost
hodnocení na úrovni oblastí povodí.
f) Samostatná studie pro úroveň ČR by měla být zaměřena na aplikaci článku 9 Rámcové
směrnice, zejména odst. 4 (neuplatnění ustanovení druhé věty odst. 1 a k tomu příslušející
ustanovení odst. 2).
g) Samostatný výzkum by měl být zaměřen i na sjednocení názorů na činnosti v ekonomické
analýze označené pod pojmem „náklady na využití vodních zdrojů“ a dále na vyjádření
„environmentálních nákladů“. V té souvislosti bude účelné shromáždit zkušenosti z jiných
zemí Evropské unie a vyhodnotit je pro aplikaci v České republice.
5. Registr chráněných území
Registr chráněných území (dále jen Registr) je v Rámcové směrnici (SR 2000/60/ES)
definován v článcích 6 a 7 a související Příloze IV.
Článek 6 směrnice vyžaduje, aby členské státy zřídily v každé oblasti povodí registr nebo
registry všech území, která byla vymezena jako uzemí vyžadující podle příslušných právních
předpisů Společenství zvláštní ochranu povrchových a podzemních vod nebo zachování
stanovišť a druhů přímo závislých na vodě. Registr musí zahrnovat přinejmenším všechna
území vyjmenovaná v příloze IV Rámcové směrnice. Registr nebo registry musí být
dokončeny do 22. prosince 2004.
Z článků 6 a 7 i navazující přílohy IV je zřejmé, že zřizovaný Registr ve smyslu Rámcové
směrnice zahrnuje řadu dříve přijatých směrnic, které chrání vodu nebo vodní útvary nebo
které zajišťují ochranu území nebo volně žijících rostlin a živočichů. Týká se to následujících
směrnic:
Pro bod i) odstavce 1 Přílohy IV to je přímo článek 7 Rámcové směrnice a také Směrnice
Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody
v Členských státech. Uvedená směrnice se sice zabývá pouze povrchovými vodami a
přednostně požadavky na jakost vody, přesto by měly být poznatky a informace z její
implementace využity pro zřízení Registru.
Pro bod ii) odstavce 1 Přílohy IV je příslušnou směrnicí Směrnice Rady 79/923/EHS o
požadované kvalitě měkkýšových vod.
Pro bod iii) odstavce 1 Přílohy IV je to Směrnice Rady 76/160/EHS o kvalitě vod pro
koupání.
Pro bod iv) odstavce 1 Přílohy IV jsou to hned dvě směrnice a to Směrnice Rady 91/676/EHS
o ochraně vod před znečištěním způsobeným dusičnany ze zemědělských zdrojů a Směrnice
Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
Pro bod v) odstavce 1 Přílohy IV jsou to opět dvě směrnice, které společně vytvářejí soustavu
Natura 2000: Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice Rady
92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
Rámcová směrnice byla po dlouhé diskusi přijata na konci roku 2000, ale dlouho před její
platností byla přijata skupina výše zmíněných směrnic, které mají přímou nebo
276
zprostředkovanou vazbu k vodě a vodním ekosystémům. Během téměř třiceti let od začátku
platnosti prvních z nich je členské státy různým způsobem transponovaly a implementovaly.
Členské státy legislativně upravily vymezení území nebo vodních útvarů vyžadujících
zvláštní ochranu a současně přijaly určitá opatření pro zlepšování stavu vod. V některých
případech dokonce definovaly pro jednotlivé typy území environmentální cíle blízké pojetí
Rámcové směrnice. Při vytváření Rámcové směrnice ale nastal problém, jakým způsobem
stávající ochranu ze starých směrnic začlenit do systému směrnice. Rozhodně nepřicházelo
v úvahu dříve platné směrnice ihned zrušit a nahradit vše principem vodních útvarů. Řada
starších směrnic již funguje více než dvacet let a některé nástroje se již dobře osvědčily. Proto
tedy přišlo na řadu kompromisní řešení, kterým je zřízení Registru, který bude zahrnovat
veškerou územní ochranu nebo ochranu vodního prostředí, která byla rozpracována do doby
přijetí Rámcové směrnice.
Tím, že Rámcová směrnice pracuje primárně s vodními útvary, zatímco Registr zahrnuje jak
vodní útvary tak i různé plošné územní jednotky bez významnější vazby na vodní útvary,
dochází nejen v České republice ale i v jiných státech EU k problémům pojetí jednotlivých
typů chráněných území. Tím, že vztah území Registru a vodních útvarů je velmi proměnlivý
(od prostorové shody ve vymezení, po chráněné území nacházející se v pramenné oblasti
s minimálním vztahem k vymezenému vodnímu útvaru), může být v první fázi zpracování
plánů oblastí povodí výhodné oddělit chráněná území od vodních útvarů a vést obě kategorie
zvlášť. V průběhu další fáze zpracování plánů oblastí povodí by se mělo ukázat, jestli je
účelné je nadále vést odděleně nebo přistoupit k určité formě jejich ztotožnění.
Podle implementačního plánu Rámcové směrnice, přijatého vládou v únoru 2003, je za
celkové zřízení Registru chráněných území v České republice k 22. prosinci 2004 odpovědné
Ministerstvo životního prostředí. Zajištěním některých částí Registru jsou pověřeny také
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví.
Pojem Registr chráněných území se v českém právním řádu přímo nevyskytuje. Lze v něm
nalézt zákony, nařízení vlády a vyhlášky upravující vymezování některých typů území nebo
vod podle starších směrnic Evropské unie. Jde o citlivé oblasti (§ 32 zákona 254/2001 Sb.
v platném znění) podle směrnice o čištění městských odpadních vod (SR 91/271/EHS),
zranitelné oblasti (§ 33 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle nitrátové směrnice (SR
91/676/EHS) a povrchové vody využívané ke koupání (§ 34 zákona 254/2001 Sb. v platném
znění) podle směrnice o kvalitě vod pro koupání (SR 76/160/EHS). Další typy území jsou
v zákoně 254/2001 Sb. zmíněny buď nepřímo – odběry povrchových a podzemních vod
a zdroje povrchových a povrchových vod využívaných nebo uvažovaných jako zdroje pitné
vody (§ 21, odst. 2c) body 3 a 7) – ve formě vytváření a vedení evidence nebo nejsou uvedeny
vůbec (hospodářsky významné druhy vázané na vody). Vymezení dalších území je
předmětem zákona 114/1992 Sb. a jeho novely zákonem 218/2004 Sb. – území soustavy
Natura 2000.
Problém, že Registr není vodním ani jiným zákonem přímo zmíněn není překážkou, neboť i
Rámcová směrnice umožňuje, že mohou být stanovené typy chráněných území vedeny ve
více registrech (evidencích, databázích). V takovém případě je ale důležité, aby byl zajištěn
sběr a ukládání příslušných údajů, byť na více místech a aby, např. na úrovni odpovědného
ministerstva, bylo možné požadované údaje shromáždit a shrnout do zprávy pro Evropskou
komisi nebo pro další účely. Tuto roli na základě metodického návodu odboru
vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva
životního prostředí o úpravě postupu při plánování v oblasti vod v roce 2004 zastává
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, spolu s Agenturou ochrany přírody ČR a
ve spolupráci se státními podniky Povodí a Ministerstvem zdravotnictví. Odpovědnosti za
plnění jednotlivých částí Registru jsou stanoveny takto:
odběry povrchových a podzemních vod v rozsahu povinném pro vodní bilanci – správci povodí
277
zdroje povrchových a podzemních vod, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdrojů
pitné vody – správci povodí
oblasti povrchových vod využívané ke koupání – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G.
Masaryka ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví
citlivé oblasti – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
zranitelné oblasti – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
oblasti soustavy Natura 2000 a zvláště chráněná území – Agentura ochrany přírody a krajiny
ČR
Z výše uvedených souvislostí vychází pojetí Registru na celém území České republiky, tedy
ve všech osmi oblastech povodí podle vyhlášky 292/2002 Sb. ve znění vyhlášky 390/2004 Sb.
Do Registru byly (nebo budou) zařazeny typy chráněných území, které jsou vyjmenovány
v příloze IV Rámcové směrnice následujícím způsobem:
všechny aktuálně provozované odběry podzemní nebo povrchové vody používané pro lidskou
spotřebu a odebírané množství vody za den je vyšší než 10 m3 – podle článku 7 a Přílohy IV,
odst. 1i) Rámcové směrnice,
všechny uvažované odběry nebo území podzemní nebo povrchové vody určené pro lidskou
spotřebu, jejichž předpokládaná vydatnost za den bude vyšší než 10 m3 – podle článku 7 a
Přílohy IV, odst. 1i) Rámcové směrnice – tento typ území bude do Registru zařazen později
vzhledem k absenci dat.
koupací oblasti určené podle zákona č. 254/2001 Sb. (§ 34) a vyhlášky č. 159/2003 Sb. a
všechna koupaliště ve volné přírodě podle zákona 258/2000 Sb. – podle Přílohy IV, odst.
1iii) Rámcové směrnice,
zranitelné oblasti vymezené výčtem katastrálních území podle zákona č. 254/2001 Sb. (§ 33)
a vyhlášky č. 103/2003 Sb. – podle Přílohy IV, odst. 1iv) Rámcové směrnice,
výběr ptačích oblastí podle směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a podle
zákona 114/1992 Sb. ve znění zákona 218/2004 Sb. s definovanou vazbou na vody – podle
Přílohy IV, odst. 1v) Rámcové směrnice,
výběr lokalit podle směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin z navrženého národního seznamu lokalit pSCI pro
stanoviště a druhy s definovanou vazbou na vody podle zákona 114/1992 Sb. ve znění zákona
218/2004 Sb. – podle Přílohy IV, odst. 1v) Rámcové směrnice,
výběr zvláště chráněných území podle zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů
s definovanou vazbou na vody – národní kategorie, zařazená navíc do Registru
Do Registru nebyla zařazena území pro ochranu hospodářsky významných druhů, protože
jsou v ČR vymezovány a dále také citlivé oblasti, které nebyly na území ČR vymezeny a
příslušná opatření směrnice 91/271/EHS byla uplatněna v celé ploše území státu.
5.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu
Prvním typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou území vyhrazená
pro odběr vody pro lidskou spotřebu s odkazem na článek 7. Článek 7 uvádí, že jde o vodní
útvary, které jsou využívány pro odběr vody pro lidskou spotřebu poskytující více než 10 m3
vody za den nebo zásobující více než 50 osob (zde existuje rozpor v terminologii mezi
článkem 7 a přílohou IV; příloha uvádí, že jde o území vymezená …). Podobně by měly být
do Registru zařazeny i takové útvary, kde se s využitím pro zásobování obyvatel uvažuje
v budoucnosti.
Vzhledem k nejasnostem výkladu článku 7 a související přílohy IV není doposud zřejmé,
jestli registrovaným typem chráněného území má být vodní útvar a nápravná opatření mají být
vázána na celý vodní útvar nebo jde spíše o místo odběru a opatření mají být realizována
v jeho ochranném pásmu.
278
V případě tohoto typu území se dostáváme do určitého rozporu s celkovým pojetím Rámcové
směrnice. Klíčové je v tomto případě pojetí jak mají být území vyhrazená pro odběr vody pro
lidskou spotřebu vztažena k vymezovaným vodním útvarům. Způsob vymezování vodních
útvarů v České republice má určitá pravidla, která mimo jiné zaručují, že celkový počet
vodních útvarů na území ČR nepřesáhne určitou mez. V praxi to znamená že konečný počet
vodních útvarů je omezen možnostmi jednotlivé vodní útvary vyhodnocovat z pohledu
environmentálních cílů, nalézt pro skupiny útvarů společné typy (pro povrchové vody), útvary
monitorovat a podávat za každý vodní útvar zprávu o jeho stavu.
V případě chráněného území – odběrů vody a jeho vazby na vodní útvary mohou nastat dvě
krajní situace. První vychází z toho, že za základní jednotky budeme považovat vodní útvary
tak, jak byly vymezeny a přiřadíme k nim z evidence odběrů odpovídající data/lokality. Druhá
krajní varianta vychází z toho, že bychom ke každému odběru vody (objektu), který splňuje
kritérium odebíraného množství 10 m3 za den a více, vymezili samostatný vodní útvar bez
ohledu na způsob výchozího vymezení vodních útvarů. Podívejme se nyní na výhody a
nevýhody obou řešení.
V případě první varianty je výhodou, že zachováváme vymezení vodních útvarů a teprve
k nim vztahujeme údaje z objektů, z nichž je odebírána voda používaná pro zásobování
obyvatel. Původní útvary nedělíme ani nevytváříme nové. Tato na první pohled zjevná
výhoda se rychle vytratí, pokud začneme k jednotlivým předem vymezeným útvarům
vztahovat data o odběrech. Problémem je, že mají být do Registru zařazeny všechny vodní
útvary, ze kterých je odebíráno více než 10 m3 za den. V takovém případě ale musíme mít
vyčerpávající evidenci o všech realizovaných odběrech vody v oblasti povodí (i menších než
10 m3 za den), protože odběry za jeden vodní útvar se v tomto případě mohou sčítat.
Představa, že budeme mít vyčerpávající evidenci o všech odběrech na území ČR je nereálná,
protože už v současné situaci správci povodí podle zákona č. 254/2001 Sb. ve znění
pozdějších předpisů (vodní zákon) sbírají a evidují jen odběry v množství nad 6000 m3 za rok,
tedy asi 16,5 m3 za den. Druhou nevýhodou je rozdílné pojetí environmentálních cílů pro
vodní útvary a chráněná území. Rámcová směrnice říká, že vodní útvar má splnit
environmentální cíle, které se stanoví podle kategorií a typů útvarů. V případě, že se ve
vodním útvaru vyskytne chráněné území, měl by vodní útvar splnit i cíle stanovené pro daný
typ chráněného území. V případě povrchových vod, kde je množství odběrů relativně malé,
by ztotožnění chráněného území s vodním útvarem až na výjimky nemuselo být problém.
V případě odběrů podzemní vody, kterých je řádově více než odběrů z povrchových vod, by
nastala situace, že všechny vymezené vodní útvary na území ČR by kromě vlastních
environmentálních cílů musely splnit i mnohem přísnější požadavky na jakost vody
používané pro lidskou spotřebu. Je totiž málo pravděpodobné, že by se na území ČR vyskytl
nějaký vodní útvar podzemní vody, ze kterého by se v součtu neodebíralo více než 10 m3 za
den nebo ze kterého by bylo zásobováno méně než 50 osob.
Při aplikaci druhé varianty, kdy bychom každému objektu nebo odběru s denním odebíraným
množstvím větším než 10 m3 vymezili vlastní vodní útvar, narážíme na následující úskalí.
Množství vodních útvarů, zejména v případě podzemních vod, by se neúměrně zvýšilo.
Vymezování vodních útvarů by již v řadě případů nerespektovalo přirozené hranice
hydrologické a hydrogeologické – vymezení bylo by umělé.
Vedle těchto problémů s prostorovým vymezením by vyvstal i problém s evidencí odběrů,
zejména v případě podzemních vod. Ty jsou často evidovány jako množina objektů, za které
je vykazováno jedno číslo o odebíraném množství. Často však jde o pestrou skupinu různých
objektů (vrtů, studní, zářezů, pramenních jímek, štol apod.), které mohou odebírat vodu
z velmi odlišných kolektorů nebo dokonce z odlišných vodních útvarů. V takovém případě by
pak bylo velmi těžké určit z jakého útvaru je příslušné množství vody odebíráno.
279
Jak je vidět, ani jedna z krajních variant není příliš optimální. Proto byl pro naplnění Registru
pro etapu do konce roku 2004 použit alternativní přístup, který současně umožňuje dobrou
evidenci primárních údajů o odběrech povrchových a podzemních vod a přitom nebrání
vztáhnout údaje v budoucnu na jakkoli vymezené vodní útvary.
Konkrétní naplnění této kategorie chráněného území v Registru v podmínkách České
republiky vychází z co nejpřesnější evidence jednotlivých odběrů (v budoucnu i jednotlivých
objektů), ze kterých je realizován odběr povrchové nebo podzemní vody využívané pro
lidskou spotřebu. Množstevní hranicí pro odebírané množství a jednotlivý odběr je 10 m3 za
den. Referenčním rokem pro zařazení odběru do Registru je rok 2003. Minimálně do konce
roku 2004 budou v Registru vedeny samostatně odběry s lokalizací a dalšími potřebnými
informacemi a podle vývoje vymezování vodních útvarů i celkového pojetí směrnice budou
buď nasčítány za jednotlivé vodní útvary nebo vedeny spolu s odkazy na příslušná ochranná
pásma nezávisle na vodních útvarech jako autonomní objekty. Environmentální cíle by se pak
vztahovaly pouze na daný odběr nebo objekt a opatření by byla realizována pouze
v ochranném pásmu vodního zdroje, nikoli v celém povodí vodního útvaru nebo celé
hydrogeologické struktuře.
Podle současně platné české legislativy jsou odběry povrchových a podzemních vod
povolovány podle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění místně příslušným vodoprávním
úřadem na dobu určitou. Příslušní správci povodí mají povinnost podle stejného zákona a
souvisejících vyhlášek 431/2001 Sb. (o vodní bilanci) a 391/2004 Sb. (o evidenci stavu vod)
shromažďovat a ukládat do informačního systému veřejné správy příslušné údaje o odběrech.
Vedle odběrů, které jsou řádně povoleny a provozovány, vyžaduje Rámcová směrnice, aby
byly do Registru zařazeny i vodní útvary/oblasti, kde se s odběrem vody počítá v budoucnu.
V tomto případě by měly být zdrojem dat zejména evidence zdrojů povrchových a
podzemních vod, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody evidované
správci povodí podle vyhlášky 391/2004 Sb. (§ 21 odst. 2 a § 22 odst. 2). Dalším zdrojem dat
by měly být i plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje podle zákona č. 274/2001 Sb.
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Zpracování a schvalování plánů rozvoje
mají na starosti kraje v samostatné působnosti pro celé své území nebo jeho část. V § 4
odstavci 1 zákona se mimo jiné uvádí, že „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje
koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních
vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, …“.
Naplnění obou výše zmíněných zdrojů dat je však pozdější než požadované naplnění Registru
chráněných území do konce roku 2004. V případě evidence vedené správci povodí jsou údaje
ukládány do informačního systému až po schválení plánů oblastí povodí a v případě
rozvojových plánů vodovodů a kanalizací je termín stanoven na konec roku 2004. Z tohoto
důvodu nemohou být do Registru chráněných území do konce roku 2004 zařazena žádná
území, ze kterých by v budoucnu mohl být realizován odběr vody pro úpravu na pitnou vodu.
V oblasti povodí Horního a Středního Labe spravuje evidenci odběrů povrchových a
podzemních vod, na které se vztahuje ohlašovací povinnost pro vodní bilanci (nad 6000 m3 za
rok nebo 500 m3 za kalendářní měsíc) státní podnik Povodí Labe. Pro potřeby Registru
chráněných území předal státní podnik Povodí Labe Výzkumnému ústavu
vodohospodářskému T. G. Masaryka údaje o odběrech povrchových a podzemních vod
využívaných pro zásobování obyvatel pitnou vodou (klasifikace provozovatele podle oborové
klasifikace ekonomických činností dle ČSÚ). Rozsah předaných dat odpovídá stavu, který byl
k 30.6.2004 evidován v jeho informačním systému. Současně byla k popisným údajům a
údajům o odebraném množství za rok 2003 zaslána i geografická lokalizace všech odběrů.
V oblasti povodí Horního a Středního Labe je k referenčnímu roku 2003 evidováno celkem
615 odběrů povrchových a podzemních vod určených pro lidskou spotřebu. Z toho připadá 29
odběrů na povrchové vody a 586 odběrů na vody podzemní. Z 29 odběrů povrchových vod
280
čtyři odebírají méně než 100 m3 vody za den, 15 jich odebírá vodu v rozsahu 100-1000 m3 za
den a 10 odběrů čerpá více než 1000 m3 vody za den. V případě podzemních vod je v první
kategorii odběrů do 100 m3 vody za den 239 odběrů, v kategorii od 100 do 1000 m3 vody za
den 276 odběrů a v nevyšší kategorii nad 1000 m3 vody za den je evidováno 71 odběrů.
Umístění odběrů povrchových a podzemních vod určených pro lidskou spotřebu v oblasti
povodí Horního a Středního Labe je patrné z mapy G11a. Pro přehlednost mapy jsou popisky
zobrazeny u všech odběrů kategorie nad 1000 m3 za den a výběrově u kategorie od 100 do
1000 m3 za den. Pro nejmenší kategorii jsou zobrazena jen místa odběru bez popisu.
281
Obrázek G11a: Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu
282
5.2. Území vyhrazená pro ochranu hospodářsky významných druhů
vázaných na vodní prostředí
Druhým typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou území vyhrazená
pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí. Hospodářsky
významnými druhy jsou druhy živočichů nebo rostlin, které se ve vodním prostředí
(vnitrozemských povrchových vodách nebo pobřežních a mořských vodách) vyskytují
přirozeně a zároveň jsou předmětem hospodářského využití.
Jediným právním předpisem Společenství, který upravuje ochranu hospodářsky významných
vodních druhů, je směrnice Rady 79/923/EHS o požadované kvalitě měkkýšových vod.
Prototypem tohoto typu chráněného území jsou tedy oblasti šelfových moří využívané
k chovu měkkýšů. Měkkýši se v těchto vodách vyskytují přirozeně, nanejvýš jsou pro jejich
lepší růst vkládány na vybrané lokality speciální pomůcky ve formě košů nebo jiných
nárostových ploch. Oblasti definované jako hospodářsky využívané vyžadují zvláštní ochranu
vod z důvodu zajištění prosperující populace měkkýšů a přijímaná opatření mají zajistit
udržitelné hospodářské využití, vysokou kvalitu a zdravotní nezávadnost produkce.
Podmínkou existence takových populací a zárukou jejich zdravotní nezávadnosti je velmi
dobrý stav pobřežních vod a zejména zamezení přísunu znečišťujících látek z pevniny.
V souhrnu to tedy znamená, že tento typ území se vztahuje na vody, ve kterých se vodní
organismy vyskytují přirozeně a jejich rozvoj a související hospodářské využití je podmíněno
dobrým stavem vod. V opačném případě (chov by působil zhoršování stavu vodního útvaru)
by šlo o jednoznačný antropogenní tlak s negativním dopadem na vodní útvar, který by
vyžadoval přijetí účinných opatření k dosažení dobrého ekologického stavu.
V podmínkách České republiky žádné měkkýšové vody z pochopitelných důvodů vymezeny
nebyly, i přesto byly hledány analogie pro případné sladkovodní druhy živočichů nebo rostlin.
V podmínkách České republiky jsou jedinými hospodářsky významnými druhy kaprovité
nebo lososovité ryby chované v rybnících a umělých sádkách (komerční říční rybolov není
v České republice provozován). Jejich chov je intenzivní a tedy i hospodářsky významný, ale
produkce je dosahováno intenzivním dokrmováním a specifickým managementem nádrží
místy s negativním dopadem na vodní prostředí vlastní nádrže i vodních útvarů ležících níže
po toku. Navíc se uvedené druhy ve zmíněných typech nádrží nevyskytují přirozeně, ale jsou
v nich dočasně umístěny a kultivovány. Pro všechny tyto důvody není možné takové vodní
útvary považovat za chráněná území spadající do Registru, ale spíše za jeden z významných
tlaků ovlivňujících někdy méně a někdy více příslušný vodní útvar nebo jejich skupinu.
Žádné další vodní organismy, které by byly předmětem hospodářského využití, a zároveň
splňovaly ostatní podmínky pro zařazení do Registru se na území ČR nevyskytují.
Z výše uvedených důvodů nebude Registr chráněných území v oblasti povodí Horního a
Středního Labe obsahovat území pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na
vodní prostředí.
284
5.3. Území vyhrazená jako rekreační vody a vody ke koupání
Třetím typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou vodní útvary
určené jako rekreační vody včetně koupacích oblastí podle směrnice 76/160/EHS o kvalitě
vod pro koupání
Právní předpis, který se k tomuto typu území v legislativě Společenství vztahuje, je již
zmíněná směrnice o kvalitě vod pro koupání. Žádné další předpisy, které by definovaly i jiné
typy rekreačního využití vod nebyly přijaty.
Směrnice 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání byla do české legislativy transponována
zákonem č. 254/2001 Sb. v § 34 a vlastní koupací oblasti definovány vyhláškou č. 159/2003
Sb. Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví povrchové
vody využívané ke koupání osob. Tato vyhláška v příloze stanovila na území ČR celkem
128 koupacích oblastí (lokalit). Až na dvě výjimky, které se nacházejí právě v oblasti povodí
Horního a Středního Labe, jsou všechna koupací místa situována do různých typů nádrží.
Vedle koupacích oblastí podle Směrnice 76/160/EHS jsou českou legislativou – zákonem
č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví – stanovena a evidována také tzv. koupaliště ve
volné přírodě, což jsou přírodní vodní plochy, které jsou označeny jako vhodné ke koupání.
Na rozdíl od koupacích oblastí mají svého provozovatele. Způsob kontroly jakosti vod
v kopacích oblastech i koupalištích ve volné přírodě definuje zvláštní právní předpis –
vyhláška č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a
hygienické limity venkovních hracích ploch.
Z technického pohledu zajišťují vymezení koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo životního prostředí a jimi řízené organizace. Za
lokalizaci koupacích oblastí a nově i za lokalizaci koupališť ve volné přírodě a jejich vedení
v informačním systému veřejné správy odpovídá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G.
Masaryka. Za shromažďování údajů o jakosti vody v koupacích oblastech během koupací
sezóny odpovídají místně příslušné hygienické stanice a centrální zpracování dat a ukládání
údajů do informačního systému Ministerstva zdravotnictví – PiVo – zajišťuje Státní zdravotní
ústav a Ministerstvo zdravotnictví.
Koupací oblasti i koupaliště ve volné přírodě jsou vymezeny jako místa v nádrži nebo toku,
kde je koupání provozováno. Technicky je koupacím místem u rozsáhlých a členitých nádrží
s více koupacími místy bod ve vzdutí nádrže v místě pláže, u nádrží s jedním koupacím
místem je to střed nebo těžiště nádrže. V případě koupacích míst na tocích je koupacím
místem profil na toku. Přesnost lokalizace odpovídá přesnosti vodohospodářské mapy
1 : 50 000 a technickým podkladům, které byly v době zpracování k dispozici.
Vztah koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě k vymezovaným vodním útvarům
povrchových vod není v současné době zcela vyřešen. Přetrvávají nejasnosti v tom, zda mají
být chráněná území ztotožňována z pohledu prostorového a zejména z pohledu stanovení
environmentálních cílů s vodními útvary. Vzhledem k tomu, že vymezování vodních útvarů
není definitivně ukončeno, nebylo by zatím vhodné prohlásit některé vodní útvary za
rekreační, jak to požaduje odstavec 1 iii Přílohy IV Rámcové směrnice. Koupací oblasti a
koupaliště ve volné přírodě budou prozatím vedeny v Registru jako samostatné bodové
objekty a vazba na vodní útvary bude definována v další fázi přípravy plánů oblasti povodí.
V oblasti povodí Horního a Středního Labe se nachází celkem 22 koupacích oblastí podle
vyhlášky 159/2003 Sb. z čehož dvě koupací oblasti jsou situovány na tocích a zbylých 20 na
různých typech nádrží. Koupališť ve volné přírodě podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně
veřejného zdraví se v oblasti povodí Horního a Středního Labe nachází celkem 24 a všechna
jsou lokalizována na různých typech nádrží. Podrobnosti k jednotlivým koupacím oblastem a
285
koupalištím ve volné přírodě jsou shrnuty v tabulkách 5.1 a 5.2. Umístění jednotlivých
koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě je patrné z mapy G11b.
286
Tabulka P1: Koupací oblasti podle vyhlášky 159/2003 Sb. v oblasti povodí Horního a Středního Labe
Číslo
koupací
oblasti
Název koupací oblasti
Název toku
Číslo
hydrologického
pořadí
Číslo nádrže
Mezinárodní Kraj
oblast
povodí
Obec s rozšířenou
působností
Obec
KO211001
písník Hradišťko I
Hluboký potok
1-04-01-047
104010471003
Labe
Středočeský
Kolín
Veltruby
KO211601
Komárovský rybník - pláž v lese
Komárovská stoka 1-07-04-004
107040040006
Labe
Středočeský
Mnichovo Hradiště
Kněžmost
KO211602
Komárovský rybník - pláž Křinec
Komárovská stoka 1-07-04-004
107040040006
Labe
Středočeský
Mnichovo Hradiště
Branžež
KO510301
VN Mšeno - pláž „U kiosku“
Mšenský potok
2-04-07-004
204070040006
Odra
Liberecký
Jablonec nad Nisou
Jablonec nad Nisou
KO510302
VN Mšeno - pláž „U prutu“
Mšenský potok
2-04-07-004
204070040006
Odra
Liberecký
Jablonec nad Nisou
Jablonec nad Nisou
KO510501
VN Harcov - hráz
Harcovský potok
2-04-07-014
204070140002
Odra
Liberecký
Liberec
Liberec
KO510502
Harcovský potok
2-04-07-014
204070140002
Odra
Liberecký
Liberec
Liberec
přítok Javornice
1-05-02-013
105020130003
Labe
Královéhradecký
Jičín
Libuň-Březka
KO520702
VN Harcov - pláž
Oborský rybník - u veřejného
tábořiště
Oborský rybník - u RZ Eden
přítok Javornice
1-05-02-013
105020130003
Labe
Královéhradecký
Jičín
Libuň-Březka
KO520801
Divoká Orlice
Divoká Orlice
1-02-01-050
-
Labe
Královéhradecký
Kostelec nad Orlicí
KO520802
Tichá Orlice
Tichá Orlice
1-02-02-079
-
Labe
Královéhradecký
Borohrádek
KO520901
VN Rozkoš - u autokepinku
Rovenský potok
1-01-03-055
101030560004
Labe
Královéhradecký
Náchod
Česká Skalice
KO530301
rybník Hluboký
Hluboký potok
1-03-01-025
103010250002
Labe
Pardubický
Holice
Holice
KO530401
VN Seč - Pod Semtínem
Chrudimka
1-03-03-025
103030250006
Labe
Pardubický
Chrudim
Seč
KO530402
VN Seč - Hoješín
Chrudimka
1-03-03-025
103030250006
Labe
Pardubický
Chrudim
Seč
KO530403
VN Seč - Ústupky
Chrudimka
1-03-03-025
103030250006
Labe
Pardubický
Chrudim
Seč
KO530901
písník Březhrad (u nádraží)
Plačický potok
1-03-01-017
103010170003
Labe
Pardubický
Pardubice
Opatovice nad Labem
KO520701
KO531501
VN Pastviny - Panelovka
Divoká Orlice
1-02-01-011
102010110002
Labe
Pardubický
Žamberk
Pastviny
KO531502
VN Pastviny - Šlechtův palouk
Divoká Orlice
1-02-01-011
102010110002
Labe
Pardubický
Žamberk
Pastviny
KO531503
VN Pastviny - U kapličky
Divoká Orlice
1-02-01-011
102010110002
Labe
Pardubický
Žamberk
Pastviny
KO531504
VN Pastviny - Petrův palouk
Divoká Orlice
1-02-01-011
102010110002
Labe
Pardubický
Žamberk
Nekoř
KO610402
rybník Řeka
Doubrava
1-03-05-001
103050010001
Labe
Vysočina
Chotěboř
Krucemburk
287
Tabulka P2: Koupaliště ve volné přírodě podle zákona 258/2000 Sb. v oblasti povodí Horního a Středního Labe
Číslo
koupaliště
ve volné
přírodě
Název koupaliště ve volné
přírodě
Název toku
Číslo
hydrologického
pořadí
Číslo nádrže
Mezinárodní Kraj
oblast
povodí
Obec s rozšířenou
působností
Obec
PK210351
písník Lhota
Hlavenský potok
1-05-04-015
105040160001*
Labe
Středočeský
Lhota
PK210352
Probošťská jezera
Labe
1-05-04-011
105040110004
Labe
Středočeský
PK210451
Zbýšovský rybník
Klejnárka
1-04-01-004
104010040001
Labe
Středočeský
Brandýs nad Labem
Bandýs nad Labem Stará Boleslav
Čáslav
PK211351
jezero Ostrá
Labe
1-04-07-032
104070320004
Labe
Středočeský
Lysá nad Labem
Ostrá
Borek
Zbýšov
PK211551
písník Bakov n. J.
povodí Jizery
1-05-02-072
105020720002
Labe
Středočeský
Mladá Boleslav
Bakov nad Jizerou
PK211851
jezero Sadská
potok od Sadské
1-04-07-002
104070020001
Labe
Středočeský
Nymburk
Sadská
PK211951
jezero Poděbrady
Labe
1-04-04-016
104040160002
Labe
Středočeský
Poděbrady
Poděbrady
PK510551
Kristýna - pískoviště
Lužická Nisa
2-04-07-037
204070370002
Odra
Liberecký
Liberec
Hrádek nad Nisou
PK520151
koupaliště v Teplicích n.M.
Metuje
1-01-03-007
101030070001
Labe
Královéhradecký
Broumov
Teplice nad Metují
PK520451
Dachovy
přítok Bystřice
1-04-03-005
104030050003
Labe
Královéhradecký
Hořice
Hořice
PK520551
Stříbrný rybník
Stříbrný potok
1-02-03-068
102030680001
Labe
Královéhradecký
Hradec Králové
Malšova Lhota
PK520751
Studénka
1-04-02-015
104020150003
Labe
Královéhradecký
Jičín
Lužany
Velký Porák
1-04-02-006
104020060003
Labe
Královéhradecký
Jičín
Ohařice
PK520753
nádrž Marešák
koupaliště střediska Sklář (u
r.Jikavec)
koupaliště pod Humprechtem
Sobotka
1-05-02-082
105020820001
Labe
Královéhradecký
Jičín
Sobotka
PK520754
koupaliště v Libáni
1-04-05-023
104050230002
Labe
Královéhradecký
Jičín
Libáň
PK520851
V Olšinách
1-02-03-006
102030510004*
Labe
Královéhradecký
Týniště n. Orlicí
PK520752
PK521051
koupaliště u Pecky
Libáňský potok
povodí náhonu
Alba
Javorka
1-04-02-026
104020260005
Labe
Královéhradecký
Nová Paka
Pecka
PK521351
Včelné-Bělidlo
Javornický potok
1-02-01-076
102010760002
Labe
Královéhradecký
Rychnov n. Kněžnou
Rychnov n. Kněžnou
PK530451
rybník Konopáč
rekreační a sportovní areál
TESLA
Konopka
1-03-04-024
103040240004
Labe
Pardubický
Chrudim
Heřmanův Městec
Chrudimka
1-03-03-025
103030250014
Labe
Pardubický
Chrudim
Horní Bradlo-Vršov
1-03-04-058
103040580004
Labe
Pardubický
Přelouč
Přelouč-Mělice
1-02-02-061
102020610004
Labe
Pardubický
Ústí nad Orlicí
Brandýs nad Orlicí
1-03-03-044
103030440001
Labe
Pardubický
Vysoké Mýto
Nové Hrady
1-03-02-057
103020570001
Labe
Pardubický
Vysoké Mýto
Vysoké Mýto
PK530452
PK531151
písník Mělice
PK531351
koupaliště Brandýs nad Orlicí
PK531451
koupaliště Roudná
PK531452
Živanická
svodnice
Tichá Orlice
Novohradka
opuštěný náhon
koupaliště Vysoké Mýto - Tyršova
Blahovského
plovárna
potoka
288
Obrázek G11b:
Území vyhrazená jako
rekreačníé vody a
vody ke koupání
289
5.4. Území citlivá na živiny
Čtvrtým typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou oblasti citlivé na
živiny včetně zranitelných oblastí podle směrnice 91/676/EHS a citlivých oblastí podle
směrnice 91/271/EHS.
5.4.1. Zranitelné oblasti
Zranitelná oblast je pojem, který definuje Nitrátová směrnice (SR 91/676/EHS). Jsou to
oblasti, povodí nebo jejich části, kde zemědělské činnosti nepříznivě ovlivňují koncentrace
dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Jsou to i takové oblasti, které mají vliv na
povrchové, pobřežní a mořské vody, ve kterých dochází vlivem úniku dusíku ze zemědělství
k eutrofizaci s následnými nepříznivými dopady na celý vodní ekosystém.
Gesci nad implementací Nitrátové směrnice v České republice má Ministerstvo životního
prostředí v oblasti vymezování zranitelných oblastí a monitoringu vod, Ministerstvo
zemědělství pak v oblasti zpracování Akčních programů a Zásad správné zemědělské praxe,
Principy nitrátové směrnice byly do české legislativy transponovány § 33 zákona č. 254/2001
Sb. (vodního zákona) a vymezení zranitelných oblastí bylo upraveno nařízením vlády č.
103/2003 Sb. kterým se stanoví zranitelné oblasti a upraví používání a skladování hnojiv a
statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
Vymezení zranitelných oblastí nabylo účinnosti dne 11. dubna 2003. Zranitelné oblasti jsou
v nařízení vlády definovány výčtem katastrálních území, která byla na základě analýzy
v projektu Rady vlády pro výzkum a vývoj VaV/510/4/98 „Omezování plošného znečištění
povrchových a podzemních vod v ČR“ – Rosendorf, ed. (2002) – (zadavatel MŽP, nositel
úkolu VÚV T.G.M.) a návazného úkolu VÚV T.G.M. „Návrh vymezení zranitelných oblastí“
určena jako území, která přispívají ke znečištění vod svým zemědělským hospodařením.
Postup vymezení zranitelné oblasti na území ČR byl založen především na vyhodnocení
koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách a analýze citlivost území
k průniku dusičnanů do vod. Současně bylo ověřováno, že zjištěné znečištění pochází ve větší
míře ze zemědělského hospodaření. Prvotní vymezení zranitelných oblastí bylo provedeno
podle přirozených hranic povodí a hydrogeologických struktur a teprve posléze převedeno pro
lepší administrovatelnost Akčních programů na katastrální území.Česká republika nevyužila
možnost Směrnice, která umožňuje vyhnout se vymezení zranitelných oblastí v případě, že
stát bude aplikovat akční programy na celém svém území.
Z nařízení vlády 103/2003 Sb. vyplývá povinnost nejpozději do čtyř let od prvního vymezení
(znovu v roce 2007) provést revizi důvodů vedoucích k vymezení oblastí (vyhodnocení
monitoringu, analýza dalších podkladů – např. úrovně hnojení půd) a na základě výsledku
rozšířit nebo redukovat rozsah zranitelných oblastí. Tyto činnosti provádí z pověření
Ministerstva životního prostředí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. VÚV
T.G.M. je také podle vyhlášky 391/2004 Sb. povinen ukládat údaje o vymezení zranitelných
oblastí do informačního systému veřejné správy.
Do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice jsou v současné době zařazeny
zranitelné oblasti podle nařízení vlády 103/2003 Sb. v rozsahu vyjmenovaných katastrálních
území. Technickým podkladem je geografická vrstva katastrálních území předaná pro potřeby
vymezení Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním v roce 2002. Tomu odpovídá i
přesnost a obsah zobrazovaných dat.
V oblasti povodí Horního a Středního Labe byly vymezeny zranitelné oblasti v celkovém
rozsahu 6924 km2 což představuje asi 48,2 % celkové rozlohy oblasti povodí. V oblasti
povodí Horního a Středního Labe leží nebo do něj částečně zasahuje 1405 katastrálních území
290
zařazených mezi zranitelné oblasti. Spolu s oblastmi povodí Dyje a Dolní Vltavy patří Horní a
Střední Labe k oblastem s největší rozlohou zranitelných oblastí. Rozložení zranitelných
oblastí je patrné z mapy G11c.
5.4.2. Citlivé oblasti
Citlivá oblast je pojem, který definuje směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních
vod. Jsou to vodní útvary (řeky nebo jejich úseky, jezera a další nádrže, pobřežní a mořské
vody) v nichž vlivem vypouštění odpadních vod z aglomerací větších než 10 000
ekvivalentních obyvatel (EO) dochází buď k eutrofizaci vod, překročení limitních koncentrací
dusičnanů nebo je ohroženo plnění cílů jiných směrnic Společenství. Směrnice umožňuje
nevymezovat citlivé oblasti v případě, že se příslušný stát zaváže aplikovat přísnější
požadavky na čištění odpadních vod (odstraňování fosforu a dusíku) z aglomerací nad 10 000
EO celoplošně.
V České republice byla provedena analýza požadavků směrnice s návrhem vymezení citlivých
oblastí v letech 2000 a 2001 ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G. Masaryka
(zadavatel MŽP). V první fázi byly navrženy k vymezení především eutrofní vodní nádrže a
některé úseky toků, zejména dolních pomalu tekoucích velkých řek. Poté byla provedena
analýza všech zdrojů vypouštění z aglomerací nad 10 000 EO, ze které vyplynulo, že
optimálním řešením by bylo nevymezovat citlivé oblasti a ve všech aglomeracích nad 10 000
EU na území ČR intenzifikovat odstraňování celkového fosforu. Tento výsledek byl podpořen
i ekonomickou kalkulací nákladů pro čtyři možné varianty řešení, jak s vymezováním
citlivých oblastí, tak s aplikací opatření v celé ploše České republiky. Po analýze výsledků
rozhodlo MŽP, že příslušná opatření pro citlivé oblasti budou platná na celém území státu a
citlivé oblasti nebudou vymezeny.
Principy směrnice o čištění městských odpadních vod byly do české legislativy
transponovány § 32 zákona č. 254/2001 Sb. (vodního zákona). Rozhodnutí nevymezovat
konkrétní citlivé oblasti je zakomponováno v § 10 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích
a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení
k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. V §
10 nařízení vlády je stanoveno, že citlivými oblastmi jsou všechny vody na území ČR.
V souladu se zněním směrnice 91/271/EHS, lze považovat přístup ČR k citlivým oblastem
jako uplatnění principu aplikace opatření na celém území státu bez vymezování specifických
citlivých oblastí.
Z výše uvedených důvodů nebude Registr chráněných území v oblasti povodí Horního a
Středního Labe obsahovat kategorii citlivá oblast.
291
Obrázek G11c:
Území citlivá na
živiny – zranitelné
oblasti
292
5.5. Území vyhrazená pro ochranu stanovišť nebo druhů
Posledním typem chráněných území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou oblasti a
území, které byly vymezeny pro ochranu stanovišť nebo druhů volně žijících živočichů nebo
planě rostoucích rostlin a současně jsou tato stanoviště nebo druhy závislé na vodním
prostředí. Směrnice hovoří o tom, že udržení současného stavu vod nebo jeho zlepšování je
důležitým faktorem ochrany takto vymezeného území nebo druhů.
V rámci Společenství byly na konci sedmdesátých a na začátku devadesátých let minulého
století přijaty dvě zásadní směrnice, které mají zajistit ochranu nejvíce ohrožených a
nejvzácnějších druhů rostlin a živočichů a chránit cenná přírodní stanoviště. První je směrnice
Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků druhou směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně
přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
Dvojice výše zmíněných směrnic je základem soustavy chráněných území evropského
významu označovaných jako soustava Natura 2000. Jejím cílem je zachovat biologickou
rozmanitost v rámci celé Evropské unie prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin a
živočichů a přírodních stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy lidskou činností nebo patří
k tomu nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentě zachovalo.
Kromě těchto dvou směrnic, které zajišťují koordinovanou ochranu v rámci celé Evropy,
existuje v České republice územní a druhová ochrana vycházející ze zákona č. 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Ten ochranou přírody a krajiny
rozumí ochranu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a jejich společenstev,
nerostů, hornin, paleontologických nálezů a geologických celků stejně jako ochranu
ekologických systémů a krajinných celků. Tento zákon zde není uveden náhodou, protože
jeho novela (zákon č. 218/2004 Sb.). stanovuje způsob vymezení a ochranu území soustavy
Natura 2000, jak ve formě národního seznamu, tak i území schválených Evropskou komisí. Je
také zřejmé, že řada dříve vyhlášených zvláště chráněných území se bude zčásti nebo zcela
překrývat s navrhovanými územími soustavy Natura 2000. Z tohoto pohledu je nanejvýš
rozumné do připravovaného Registru chráněných území podle Rámcové směrnice nějakým
vhodným způsobem začlenit i stávající zvláště chráněná území s definovaným vztahem
k vodnímu prostředí. Proto jako třetí kapitolu po ptačích oblastech a oblastech ochrany
stanovišť a druhů zařazujeme zvláště chráněná území s vazbou na vody podle zákona
114/1992 Sb.
5.5.1. Soustava Natura 2000
5.5.1.1.
Ptačí oblasti – SPA
Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků ukládá členským státům mimo
jiné vymezit na svém území dostatečný počet oblastí určených pro ochranu vybraných druhů
ptáků – tzv. Special Protection Areas (SPA) – ptačí oblasti. Ptačí oblasti vyhlašuje přímo
vláda daného členského státu a současně přebírá odpovědnost za udržení příznivého stavu
ptačích populací druhu, pro který bylo území vyhlášeno. Legislativně je vyhlášení ptačích
oblastí v České republice zajištěno přijetím novely zákona 114/1992 Sb. (zákon 218/2004
Sb.) a jednotlivá území jsou postupně vyhlašována nařízením vlády.
V České republice začaly práce na vymezování ptačích oblastí pro soustavu Natura 2000
v roce 2000, kdy Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pověřila navržením kritérií a
seznamu kandidátů na ptačí oblasti Českou společnost ornitologickou. Výsledkem byl „Návrh
oblastí ochrany ptáků v České republice“, který byl předložen Ministerstvu životního
294
prostředí v únoru 2002. V současné době probíhá proces vyhlašování navržených ptačích
oblastí podle zákona 114/1992 Sb. a jeho novely – zákona 218/2004 Sb.. Ke konci září 2004
bylo nařízením vlády schváleno prvních šest oblastí.
Ptačí oblasti byly vymezovány podle článku 4.1 směrnice 79/409/EHS pro všechny druhy
ptáků z přílohy I, které se vyskytují na území státu a pro stěhovavé druhy ptáků podle článku
4.2. Podrobný postup vymezování ptačích oblastí je k dispozici na internetové adrese
http://ptaci.natura2000.cz/.
Výsledný návrh ptačích oblastí podle obou článků směrnice zahrnuje celkem 41 oblastí,
pokrývajících 8,9 % území ČR . Podrobný popis jednotlivých ptačích oblastí je uveden
v dokumentu Hora et al. (2002).
Aby mohly být ptačí oblasti zařazeny do Registru chráněných území podle Rámcové
směrnice, musel proběhnou ještě další krok, který spočíval ve výběru území, která mají vazbu
na vodní prostředí nebo je stav vod rozhodující pro přítomné druhy ptáků. Výběr byl podřízen
tomu, aby se v oblasti vyskytovaly druhy ptáků, které využívají vodní a mokřadní lokality pro
hnízdění, jako potravní stanoviště, shromaždiště nebo zimoviště. Druhým rozhodujícím
faktorem bylo plošné zastoupení vodních a mokřadních biotopů v navržené ptačí oblasti.
Výsledkem celkové analýzy je seznam 18 ptačích oblastí na území ČR, zahrnující všechny
ptačí oblasti vymezené pro stěhovavé druhy ptáků a dále ptačí oblasti vymezené pro druhy
z přílohy I, pokud vodní biotopy (vodní toky, plochy a mokřady) zaujímaly alespoň 10 %
rozlohy dané oblasti.
V oblasti povodí Horního a Středního Labe byly vymezeny celkem čtyři ptačí oblasti
s vazbou na vody, z nichž tři leží zcela v této oblasti a jedna – Českolipsko – Dokeské
pískovce a mokřady zasahuje také do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Tabulka 5.3. a
mapa G11d obsahují přehled ptačích oblastí s vazbou na vody v oblasti povodí Horního a
Středního Labe.
Tabulka P3: Ptačí oblasti soustavy Natura 2000 v oblasti povodí Horního a Středního Labe
Číslo
ptačí oblasti
Název ptačí oblasti
Oblast povodí
Druhy se vztahem k vodnímu prostředí,
pro které byla oblast vymezena
CZ0511007
Českolipsko - Dokeské
pískovce a mokřady
Ohře a Dolní Labe / Horní a
Střední Labe
CZ0211010
Rožďalovické rybníky
Horní a Střední Labe
jeřáb popelavý (Grus grus)
slavík modráček (Luscinia svecica)
moták pochop (Circus aeruginosus)
jeřáb popelavý (Grus grus)
bukáček malý (Ixobrychus minutus)
chřástal polní (Porzana porzana)
chřástal polní (Porzana porzana)
CZ0211011
CZ0531012
5.5.1.2.
Žehuňský rybník a Žehuňská
obora
Bohdanečský rybník
Území pro ochranu stanovišť a druhů
Ochrana stanovišť a druhů je definována směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních
stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Hlavním cílem této směrnice je
přispět k zajištění biologické rozmanitosti ochranou přírodních stanovišť a volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin na území členských států. Směrnice současně definuje
soustavu Natura 2000, jejímž cílem je vytvořit evropskou ekologickou síť zvláštních oblastí
ochrany.
Pro naplnění cílů směrnice je každý členský stát povinen navrhnout národní seznam evropsky
významných lokalit označovaných jako pSCI (potencial Sites of Conservation Interests).
Národní seznam lokalit by měl být zaslán Evropské komisi do Bruselu. Ta došlé seznamy
všech členských států posoudí, vyžádá si případná doplnění a rozhodne, které z vybraných
lokalit se stanou součástí celoevropské soustavy Natura 2000. Toto rozhodnutí sdělí Komise
členským státům a ty budou mít povinnost vybraná území do šesti let vyhlásit za zvláště
chráněná podle svých národních zvyklostí. V případě České republiky se počítá s využitím
295
zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jeho novely zákonem 218/2004 Sb., která
zohledňuje evropskou legislativu a soustavu Natura 2000..
Lokality národního seznamu, označované jako pSCI, jsou podle směrnice Rady 92/43/EHS
vybírány pro druhy rostlin a živočichů a také typy přírodních stanovišť, které jsou vzácné a
ohrožené v rámci Evropské unie. Aby mohly být v České republice navrženy evropsky
významné lokality, bylo v roce 2000 zahájeno rozsáhlé mapování druhů a v roce 2001 i
mnohem rozsáhlejší mapování stanovišť. Práce koordinovala Agentura ochrany přírody a
krajiny ČR. Jako podklad pro mapování stanovišť vznikl v roce 2001 rozsáhlý materiál
„Katalog biotopů České republiky“, ve kterém byly detailně popsány nejen typy přírodních
stanovišť, ale i další biotopy významné pro ČR (souhrnně jsou nazývány přírodními biotopy)
a biotopy vytvořené nebo silně ovlivněné člověkem (Chytrý et al., 2001). Na základě tohoto
podkladu a rozsáhlé síti koordinátorů a mapovatelů se podařilo téměř vyčerpávajícím
způsobem zmapovat celé území ČR.
Z výsledků podrobného mapování vyplynulo, že v České republice se vyskytuje 40 druhů
rostlin, 75 druhů živočichů a 58 typů přírodních stanovišť, pro něž je povinnost vyhlásit
chráněná území soustavy Natura 2000.
Následující krok, který spočíval ve výběru lokalit do národního seznamu pro druhy i
stanoviště, zohledňoval zejména početnost populace daného druhu na lokalitě, resp. rozšíření
a zachovalost stanoviště, schopnost udržitelnosti populace nebo typu biotopu na lokalitě a
samozřejmě také minimální rozsah stanoviště na lokalitě. Důležitým kritériem byla také
„technická ochranitelnost“ druhu nebo biotopu. Při výběru počtu lokalit pro druhy a
stanoviště do národního seznamu hrálo významnou roli i to, zda jsou druh nebo stanoviště
prioritní z pohledu soustavy Natura 2000. V případě prioritních druhů bylo povinností státu
zahrnout do výsledného seznamu vyšší podíl území, kde se druh nebo stanoviště vyskytují.
Bližší podrobnosti o postupu výběru lokalit a použitých kritérií jsou uvedeny na internetových
stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (http://natura2000.cz/)´
K zařazení evropsky významných lokalit z národního seznamu do Registru chráněných území
podle Rámcové směrnice bylo třeba vybrat pouze takové lokality, které mají buď
prostřednictvím přítomných druhů nebo stanovišť jednoznačnou vazbu na vody. Pro tento
účel byl využit výše zmíněný Katalog biotopů a jednotlivé popsané biotopy byly označeny
kódy 1, 2 a 0, přičemž kód 1 označoval biotopy s jednoznačnou vazbou na vody, kód 2
biotopy s volnější vazbou na vody a kód 0 biotopy bez vazby na vody. Podobným způsobem
byly klasifikovány i druhy rostlin a živočichů. Poté byly z celého seznamu navržených lokalit
vybrány pouze ty, ve kterých se vyskytoval biotop nebo druh s kódem 1 nebo 2. Do Registru
byly automaticky zařazeny všechny lokality, ve kterých byl přítomen druh nebo biotop
s kódem 1 (bez ohledu na plošný rozsah jeho zastoupení) a současně byl daný druh nebo
biotop hlavním předmětem ochrany v navrhované lokalitě. Složitější byl postup výběru
lokalit, ve kterých se vyskytovaly pouze druhy nebo biotopy s kódem 2. V takovém případě
rozhodovala těsnost vazby druhu nebo biotopu k vodnímu prostředí a individuální posouzení
celé lokality. Tímto postupem byly na celém území České republiky vybrány 442 lokality
z navrhovaného národního seznamu pSCI.
V oblasti povodí Horního a Středního Labe bylo vybráno celkem 79 lokalit pro ochranu
stanovišť nebo druhů. Čtyři lokality zasahují i do některé ze sousedních oblastí povodí, 75
lokalit leží zcela v oblasti povodí. Tabulka 5.4. obsahuje přehled evropsky významných
lokalit stanovišť a druhů s vazbou na vodní prostředí v oblasti povodí Horního a Středního
Labe. Na mapě G11d je znázorněn rozsah území pro ochranu stanovišť a druhů s vazbou na
vody.
Podrobné informace o jednotlivých lokalitách včetně důvodu ochrany je možné nalézt na
internetové stránce http://stanoviste.natura2000.cz/
296
Tabulka P4: Území pro ochranu stanovišť a druhů soustavy Natura 2000 s vazbou na vody
v oblasti povodí Horního a Středního Labe
Číslo oblasti
Název oblasti
CZ0210008
Zámecký park Liblice
Plocha
(v ha)
33,68
Oblast povodí
CZ0210034
Všetatská černava
10,96
CZ0210152
Polabí u Kostelce
387,82
CZ0210172
Hrabanovská černava
CZ0210186
Úpor - Černínovsko
54,96
873,84
Horní a Střední Labe / Dolní Vltava
CZ0212012
Klokočka
CZ0212020
Rečkov
2,53
29,33
CZ0212021
Slatinná louka u Velenky
1,34
CZ0213006
Valcha
2,20
CZ0213014
Dlouhopolsko
9,64
CZ0213039
Labe - Liběchov
116,93
CZ0213048
Mydlovarský luh
3,95
Ohře a Dolní Labe / Dolní Vltava / Horní a Střední
Labe
CZ0213054
Pískovna v Kelských Větrušicích
0,83
CZ0213058
Lom na Plachtě
0,77
CZ0213061
Týnecké mokřiny
CZ0213089
Žehuň
CZ0213786
CZ0213794
CZ0214004
Černý Orel
77,07
0,24
Horní Stakory
1,11
Kerské rybníčky
9,23
226,71
1302,26
CZ0214006
Milovice - Mladá
CZ0214007
Káraný - Hrbáčkovy tůně
CZ0214009
361,23
Libické luhy
1478,74
CZ0214013
Kokořínsko
9679,78
Ohře a Dolní Labe / Horní a Střední Labe
CZ0510402
Rašeliniště Jizerky
CZ0510403
Quarré
CZ0510405
Bukovec
CZ0510408
Smědava
CZ0510415
Rašeliniště Jizery
CZ0513247
Pelíkovice
263,57
2,39
120,35
41,24
396,80
2,31
CZ0513251
Rokytka
0,84
CZ0513254
Luční potok
1,18
CZ0513256
Smědá
143,16
CZ0513822
Jizera a Kamenice
66,14
CZ0520022
Miletínská bažantnice
69,39
CZ0520028
Babiččino údolí - Rýzmburk
65,46
1715,74
CZ0520519
Adršpašsko-teplické skály
CZ0520600
Trčkov
432,05
CZ0523264
Bystřice
51,70
CZ0523265
Červená Třemešná - rybník
7,31
CZ0523266
Slatinná louka u Roudničky
7,63
CZ0523267
Divoká Orlice
20,30
CZ0523268
Dubno - Česká Skalice
81,59
CZ0523269
Ferdinandov
CZ0523270
Halín
CZ0523273
Javorka a Cidlina - Sběř
CZ0523275
Kačerov
297
0,38
10,02
307,29
2,11
Číslo oblasti
Název oblasti
Plocha
(v ha)
CZ0523276
Kanice - lesní rybník
CZ0523277
Labe - Hostinné
11,15
CZ0523279
Lukavecký potok
0,68
CZ0523280
Metuje a Dřevíč
46,21
CZ0523281
Na Plachtě
42,30
CZ0523282
Nadslav
6,75
CZ0523286
Rybník Smrkovák
6,95
0,55
Oblast povodí
CZ0523287
Rybník Spáleniště
CZ0523288
Stará Metuje
1,60
23,38
CZ0523291
Uhřínov - Benátky
5,30
CZ0523823
Luční potok v Podkrkonoší
3,56
54979,59
CZ0524044
Krkonoše
CZ0524045
Zbytka
79,43
CZ0524048
Byšičky
17,30
CZ0524049
Orlice
CZ0524113
Podtrosecká údolí
CZ0533296
Boušovka
CZ0533301
Horní Chrudimka
CZ0533302
Choltická obora
CZ0533303
Chrudimka
CZ0533304
Chrudimka - Nasavrky
CZ0533305
Chrudimka v Pardubicích
CZ0533308
Bohdanečský rybník a rybník Matka
2683,18
518,90
1,13
6,38
69,59
230,01
10,83
2,82
251,30
CZ0533312
Rybník Moře
2,26
CZ0533314
Tichá Orlice
39,17
CZ0533315
Truhličky
3,81
CZ0533316
Uhersko
81,16
CZ0534050
Černý Nadýmač
24,37
CZ0534051
Anenské údolí
39,40
CZ0535012
Nový rybník
4,12
CZ0535013
Ratajské rybníky
12,18
CZ0614053
Dářská rašeliniště
390,44
CZ0614059
Štíří důl - Řeka
92,60
Dolní Vltava / Horní a Střední Labe
5.5.2. Zvláště chráněná území
Kromě oblastí soustavy Natura 2000, které zajišťují ochranu druhů a stanovišť na
celoevropské úrovni jsou do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice začleněna i
stávající nebo nově vyhlašované oblastí a území chráněná podle platné české legislativy.
Základem české legislativy k ochraně druhů a stanovišť je již dříve zmiňovaný zákon č.
114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona
218/2004 Sb.). Kromě toho, že definuje obecnou ochranu volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin, zajišťuje i územní ochranu formou zřizování sítě zvláště chráněných území.
Kromě toho také zajišťuje aby vhodným ovlivňováním vodního hospodaření v krajině byly
udržovány přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů a zachování
přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů.
Do kategorie zvláště chráněných území podle zákona patří:
národní parky (NP),
298
chráněné krajinné oblasti (CHKO),
národní přírodní rezervace (NPR),
přírodní rezervace (PR),
národní přírodní památky (NPP),
přírodní památky (PP)
První dvě kategorie představují velkoplošná území, přičemž národní parky jsou hodnotově
nejvyšší kategorií národního až mezinárodního významu, s velkým podílem přirozených,
lidskou činností málo ovlivněných území. Další čtyři kategorie představují maloplošná území,
kde obě národní kategorie mají národní až mezinárodní význam z pohledu zachování
stanovišť a druhů, zatímco druhé dvě pouze význam regionální.
V současné době jsou všechna zvláště chráněná území evidována v Ústředním seznamu
ochrany přírody spravovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) soustřeďuje podle § 42 odst. (1) a § 47 odst. (1)
zákona 114/1992 Sb. a podle § 12 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb.
základní dokumentaci týkající se zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jsou zde uloženy
vyhlášky, výnosy a nařízení o zřízení ZCHÚ, mapová dokumentace k nim a to i v digitální
formě pro geografické informační systémy (GIS), dále plány péče o zvlášť chráněná území,
výjimky ze zákona a další odborná dokumentace (inventarizační průzkumy a pod.).
ÚSOP je tvořen sbírkou listin (vyhlášky, výnosy a nařízení o zřízení ZCHÚ, mapová
dokumentace k nim, plány péče, výjimky ze zákona a další odborná dokumentace jako např.
inventarizační průzkumy a pod.) a digitálním registrem (databáze základních informací a
prostorové zobrazení objektů ÚSOP v prostředí GIS).
Vybrané databázové údaje jsou k dispozici na internetu (http://usop.nature.cz/usop/). Údaje
a dokumenty ÚSOP jsou přístupné ve smyslu § 42 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody
a krajiny a v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb. a zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném
přístupu k informacím.
V současnosti je v digitálním registru ÚSOP evidováno více než 2 130 maloplošných ZCHÚ.
Maloplošná ZCHÚ zabírají necelé 1,2 % rozlohy České republiky, což odpovídá 914 km2 (91
400 ha). Velkoplošných ZCHÚ je evidováno dvacet osm. Národní parky (NP) jsou čtyři,
chráněných krajinných oblastí (CHKO) je dvacet čtyři. Celkem velkoplošná ZCHÚ zabírají
necelých 14 % rozlohy ČR, tj. cca 11 591 km2 (1 159 100 ha).
Výběr zvláště chráněných území pro Registr chráněných území podle Rámcové směrnice se
zaměřil především na všechna maloplošná zvláště chráněná území. Postup výběru území byl
založen, stejně jako v případě území na ochranu stanovišť a druhů soustavy Natura 2000, na
využití Katalogu biotopů a kategorizaci jednotlivých biotopů podle vazby na vody a vodní
prostředí. Do Registru byly vybrány takové lokality, kde hlavním důvodem ochrany byl
výskyt vodního nebo na vodu vázaného biotopu nebo stejně specializovaných rostlinných
nebo živočišných druhů. Při nejasnostech a v případě biotopů a druhů, u kterých byla vazba
na vody volnější, byly důvody a předmět ochrany ověřovány v listinných dokumentech
ÚSOP. Výsledkem výběru je seznam 742 maloplošných ZCHÚ na celém území České
republiky.
Do Registru nebyla prozatím zařazena žádná velkoplošná chráněná území, protože důvody
pro jejich vyhlášení a ochranu jsou převážně komplexního rázu a nezaměřují se pouze na
vodní biotopy. Přesto je možné, že v další fázi implementace směrnice a po širší diskusi
s veřejností mohou být do Registru některá z nich zařazena (pravděpodobně CHKO
Litovelské Pomoraví a CHKO Poodří případně další).
299
V oblasti povodí Horního a Středního Labe bylo vybráno celkem 163 ZCHÚ, přičemž 158
z nich leží uvnitř oblasti povodí a pět území zasahuje i do některé ze sousedních oblastí
povodí. Z celkového počtu 163 území je zařazeno 8 do kategorie NPR, 6 do kategorie NPP,
58 do kategorie PR a 91 do kategorie PP. Přehled všech maloplošných ZCHÚ zařazených do
Registru v oblasti povodí Horního a Středního Labe je uveden v tabulce 5.5. Na mapě G11d je
znázorněno umístění uvedených maloplošných ZCHÚ v oblasti povodí.
300
Tabulka P5: Maloplošná zvláště chráněná území se vztahem k vodám v oblasti povodí Horního a Středního Labe
Číslo Kategorie
MZCHÚ MZCHÚ
Název MZCHÚ
4 NPP
Babiččino údolí
Důvod ochrany
Harmonická kulturní krajina se zbytky přirozených porostů, dějiště »Babičky« Boženy
Němcové
Systém pseudokrasové jeskyně, ponoru a vývěračky v p Ondříkovické propadání boční ponor, ukončeno mohutným závrtem s dnovým ponorem
Rok
vyhlášení
Oblast povodí
Mezinárodní
oblast povodí
1952
Labe
1965
Labe
Největší polabský rybník s přilehlými mokřady, velmi bohatá avifauna
1951
Labe
25 PP
Ondříkovický
pseudokrasový systém
Bohdanečský rybník a
rybník Matka
Boušovka
Mělký lesní rybníček s výskytem růžové formy leknínu bílého
1950
Labe
46 PR
Černá hora
Horská smrčina a rašeliniště, tokaniště tetřevů
1960
Labe / Odra
47 PR
Černá jezírka
Komplex rašelinišť
1960
Labe
54 PR
Černínovsko
Slepé labské rameno s lužním lesem
1950
Labe
55 PP
Černohorská rašelina
Horské rašeliniště po obvodu zarostlé kosodřevinou
1952
Labe
73 NPR
Dářko
Rašelinné území s porosty borovice blatky
1933
89 PR
Dubno
Starý dubový porost, slatinné louky a rybník
1956
Dolní Vltava / Horní a
Střední Labe
Labe
118 NPR
Hrabanovská černava
Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy
1933
Labe
132 PR
Chropotínský háj
Zbytek lužního lesa s bohatou vegetací
1955
Labe
150 PP
Jiřina
Zbytek lužního porostu
1933
Labe
168 PR
Klečové louky
Skupina několika rašelinišť s porosty kleče
1960
Odra / Labe
174 NPP
Klokočka
Naleziště popelivky sibiřské
1956
Labe
191 PR
Kovačská bažantnice
1956
Labe
213 PR
Lipovka - Grado
1946
Labe
243 PR
1954
Labe
Silně zarostlý rybník s bohatou květenou
1951
Labe
254 PP
Miletínská bažantnice
Mlýnský rybník a rybník
Rohlík
Na bahně
Starý lužní les s bohatou květenou
Typický krajinný ráz polabského luhu (lužní les, vlhké louky, mokřady, vodní plocha
Grado)
Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou
1933
Labe
255 PR
Na čihadle
1960
Labe / Odra
256 PR
Na Hradech
Stará olšina, v tůních řezan pilolistý
Velmi navštěvované rašeliniště v Jizerských horách, na rozdíl od ostatních nemá
porosty kleče
Rybník s přilehlými loukami a opukové stráně se vzácnou květenou
1956
Labe
260 PP
Na kneipě
Malá rašelinná loučka, ukázka kluzných jevů v rašelině
1965
Odra
264 PP
Na obůrce
Studánka s výskytem reliktního plže praménky rakouské
1946
Labe
276 PR
Nová louka
Ukázka všech vývojových typů rašelinišť v Jizerských horách
1960
Labe
6 PP
19 NPR
247 PP
301
Labe
Číslo Kategorie
MZCHÚ MZCHÚ
Název MZCHÚ
Důvod ochrany
Rok
vyhlášení
Oblast povodí
Mezinárodní
oblast povodí
366 NPR
Rašeliniště Jizery
Rašelinné louky s porosty kleče a rašelinných smrčin, v Safírovém potoce nálezy
polodrahokamů
Bilaterální rašeliniště s meandrujícím tokem Jizery
1960
Labe
370 NPP
Rečkov
Lokalita popelivky sibiřské
1949
Labe
Labe
365 NPR
Rašeliniště Jizerky
1960
Labe
378 PR
Rybí loučky
Rašelinné louky u Rybího potoka
1965
379 PP
Rýchory
Vrcholová partie Rýchorského hřebene s přirozenými porosty a rašeliništi
1960
Labe
386 PP
Sítovka
Smíšený porost lípy a borovice lužního charakteru
1960
Labe
465 PR
U Houkvice
Lesní rybníky s výskytem leknínů
1954
Labe
468 PP
U posedu
Rašelinná loučka s jezírky
1960
Odra
473 PR
Úlibická bažantnice
Stará doubrava lužního charakteru s bohatým bylinným patrem
1956
Labe
474 PR
Úpor
Zachovalý lužní les se sněženkou podsněžníkem
1957
483 PP
V Koutech
Bažinatá louka s typickou květenou
1949
Horní a Střední Labe /
Dolní Vltava
510 PP
Vlčí louka
Pozvolna zarůstající rašelinná louka s kompaktním porostem kleče
1960
Odra
513 PP
Vodní tůň
Slepé rameno Tiché Orlice s břehovými porosty
1948
Labe
521 PP
Prameny Úpy
Nejcennější partie Krkonoš v pramenné oblasti Úpy
1980
Labe
529 PP
Prameny Labe
Nejcennější vrcholové partie Krkonoš v pramenné oblasti Labe
1980
Labe
Labe
Labe
566 PR
Vrť
Slepé rameno s lužním lesem a bohatou květenou
1972
Labe
579 PP
U Kunštátské kaple
Malé hřebenové rašeliniště
1973
Labe
658 PP
Lom u Nové Vsi
Úsek horského potoka s obřími hrnci a skalnatými prahy
1977
Labe
659 PP
Labská soutěska
Soutěska peřejnatého toku Labe s četnými obřími hrnci
1977
Labe
678 PP
Labské rameno Votoka
Slepé labské rameno se zachovalou květenou a zvířenou
1980
Labe
680 PP
Meandry Struhy
Meandrující tok Struhy s břehovými porosty, přilehlými lukami a lužním lesem
1980
Labe
720 PP
Hrozná
Mrtvé labské rameno s břehovými porosty a pestrou faunou a flórou
1982
Labe
721 PP
Labiště pod Opočínkem
Mrtvé labské rameno s významnými rostlinnými a živočišnými společenstvy
1982
Labe
722 PP
Tůň u Hrobic
Mrtvé labské rameno s přirozenoou flórou a faunou
1982
Labe
723 NPP
Šejval
Lokalita vzácné rostliny prustky obecné
1982
Labe
725 PP
Pětinoha
Rybník se vzácnou květenou (např. hvězdoš ponořený)
1982
Labe
729 PP
Mělické labiště
Mrtvé labské rameno s bohatou flórou a faunou
1982
Labe
731 PR
Jelení lázeň
Hřebenové rašeliniště s vzácnou květenou
1982
Labe
302
Číslo Kategorie
MZCHÚ MZCHÚ
Název MZCHÚ
Důvod ochrany
732 PR
Bedřichovka
733 PR
Trčkovská louka
Rok
vyhlášení
Oblast povodí
Mezinárodní
oblast povodí
Labe
Labe
Labe
Labe
Labe
734 PP
Velká louka
Polokulturní horská louka s bohatou květenou
1982
Podmáčená louka s vlastními rašelinnými neohračenými prameništi, bohatá botanicky
1982
a zoologicky.
Rašelinná louka s bohatou květenou
1982
735 PR
Hraniční louka
Rašelinná louka s bohatou květenou
1982
736 PR
Klánovický les - Cyrilov
Několik typů dubových lesů přirozené skladby, mokřady
1982
750 PR
Vinořský park
Staré dubové porosty a mokřadní olšiny
1982
Dolní Vltava
816 PP
Stav
Epigenetické údolí potoka ve fylitických břidlicích
1980
Labe
822 PP
Bělečský písník
Opuštěný zaplavený písník s hojným výskytem rosnatky okrouhlolisté, plavuněmi ap.
1983
Labe
823 PR
Trotina
Zbytek starého koryta na soutoku Labe a Trotinky s bohatou flórou a faunou
1983
Labe
839 PP
Jedna z posledních lokalit růžkatce potopeného
1982
Labe
Rašeliniště v souvislém lesním komplexu s několika jezírky
1984
Labe
Vrchovištní rašeliniště s hojnými prameny, bohaté botanicky a zoologicky.
1984
Labe
Svahové rašeliniště s trhlinovými rašelinnými jezírky
1984
Labe
861 PP
Váha
Rašeliniště pod Předním
vrchem
Rašeliniště Kačerov
Rašeliniště pod
Pětirozcestím
Kolínské tůně
Významná lokalita vodní flóry a fauny
1985
Labe
867 PP
Broumarské slatiny
Mokřadní louka s řadou ohrožených druhů rostlin, hl. vstavačovitých
1984
Labe
902 NPR
Libický luh
Největší komplex úvalového lužního lesa v Čechách
1985
Labe
903 PR
Veltrubský luh
Komplex lužních lesů a mokřadů
1985
Labe
904 OP
Tonice-Bezedná
Systém tůní s leknínem bílým a mokré louky s bohatou květenou
1985
Labe
921 PP
Mechové jezírko
Jediné jezírko na české straně Krkonoš, velmi bohatá lokalita mechorostů
1985
Labe
948 NPP
858 PP
859 PR
860 PP
Labe
Rybníček u Hořan
Poslední lokalita rdestice hustolisté
1985
Labe
1025 PR
Všetatská černava
Zbytek černav s velmi vzácnou květenou
1986
Labe
1027 PR
Slatinná louka u Liblic
Vynikající orchidejová louka
1986
Labe
1039 PP
Stará Jizera
Labe
1040 PR
Zemská brána
Mrtvé rameno Jizery s bohatou květenou na přilehlých lukách
1987
Hluboce zaříznuté balvanité řečiště Orlice, skalnaté svahy zalesněné polopřirozenými
1987
porosty
Přechodové rašeliniště v podhorském stupni s typickými rostlinnými i živočišnými
1987
společenstvy
Labe
Dolní Vltava / Horní a
Střední Labe
Labe
1045 NPR
Radostínské rašeliniště
303
1056 NPP
V jezírkách
Nejbohatší polabská lokalita vstavače bahenního
1987
1057 PR
Týnecké mokřiny
Mokřady a inundační louky s bohatou vegetací a avifaunou
1987
Labe
1083 PR
Hrbáčkovy tůně
Odstavené labské meandry s bohatou květenou, ptačí hnízdiště
1988
Labe
Název MZCHÚ
Důvod ochrany
Rok
vyhlášení
Oblast povodí
Mezinárodní
oblast povodí
1171 PR
Mydlovarský luh
Lužní komplex s bohatou flórou a faunou
1989
Labe
1173 PP
Lom Na plachtě
Zatopený lom, útočiště obojživelníků
1990
Labe
1179 PP
Rádlo - nad koupalištěm
Mokřadní společenstva
1989
Labe
1180 PP
Zásada pod školou
Prameniště s vlhkomilnými společenstvy (vachta trojlistá)
1989
Labe
1222 PR
Štíří důl
Hluboké zalesněné údolí s typickou flórou a faunou, významné hl. výskytem mloků
1988
Labe
Číslo Kategorie
MZCHÚ MZCHÚ
Labe
1254 PR
Ranská jezírka
Těžbou vzniklé terénní deprese zaplněné vodou, významná květena
1990
Labe
1255 PP
Písník u Sokolovce
Zčásti zatopený písník s lokalitou rosnatky okrouhlolisté, refugium obojživelníků
1990
Labe
1257 PR
Řeka
Slatinné louky přecházející v litorál rybníka Řeka s typickými společenstvy
1990
Labe
1279 PP
Suché kopce
1990
Labe
1495 PP
Orlice
1991
Labe
1497 PP
U Vinic
Vlhké louky přecházející ve vřesoviště s řadou významných druhů
Tři samostatné celky údolní nivy neregulované Orlice s mrtvými rameny,tůněmi a
rozptýlenou zelení
Slatinná louka s výskytem vzácných druhů ostřic
1990
Labe
1499 PP
Vstavačová louka
Slatinná louka s hojným výskytem vstavačovitých
1989
Labe
1500 PP
Čenkovička
Louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní
1989
Labe
1501 PP
Roudnička a Datlík
Dva rybníky obklopené vlhkými lukami se vzácnou flórou a faunou
1991
Labe
1513 PP
U Čtvrtečkova mlýna
Bohatá lokalita bledule jarní
1985
Labe
1514 PP
Údolí Záhorského potoka
Bohatá lokalita bledule jarní
1987
Labe
1539 PP
Strž ve Stupné
Hluboká strž v permských slepencích a arkózách, lokalita bledule jarní
1990
Labe
1565 PR
Klikvová louka
1992
Odra
1576 PR
Krkanka
1990
Labe
1578 PR
Volákův kopec
Část rozlehlého vrchoviště s fragmentem podmáčených smrčin
Silně členité skalnaté území s kaňonem Chrudimky a jejích přítoků se zbytky
přirozených porostů
Rašelinné louky, tokaniště tetřívka, na vrcholu kopce zatopený žulový lom
1990
Labe
1579 PR
Zubří
Smilkové a mokřadní louky se vzácnou květenou
1990
Labe
1628 PP
Bahna
Komplex rašelinných luk, tokaniště tetřívků
1990
Labe
1629 PP
Buchtovka
Rašelinné louky s výskytem mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů
1990
Labe
1630 PP
Farář
Rybník s výskytem kotvice plovoucí
1990
Labe
304
1633 PP
Louky v Jeníkově
Rašelinné louky se vzácnou květenou -hl. vstavače
1990
Labe
1634 PP
Ratajské rybníky
Soustava rybníků a vlhké louky s bohatou květenou
1990
Labe
1635 PP
U Tučkovy hájenky
Rašelinná loučka s významnou květenou
1990
Labe
1636 PP
Vršovská olšina
Podmáčená olšina s bohatým výskytem bledule jarní
1990
Labe
1637 PP
Zlámanec
Rybník a vlhké louky s bohatou květenou
1990
Labe
Název MZCHÚ
Důvod ochrany
Rok
vyhlášení
Oblast povodí
Mezinárodní
oblast povodí
1669 PR
Hubský
Hubský rybník s rašelinnými loukami s výskytem ohrožených druhu rostlin a živočichu
1993
Labe
1670 PR
Strádovka
Rohozenský rybník s vlhkými loukami a vzácnou květenou a zvířenou
1993
Labe
1671 PR
Hluboké rašeliniště s významnou květenou a zvířenou
1993
Labe
Mokřady i sušší louky s hojným výskytem vstavačovitých, hnízdiště ptactva
1994
Labe
1674 PP
Zlatá louka
Louky u rybníka
Proudnice
Libuňka
Meandrovitý přirozený tok Libuňky, téměř 2 km dlouhý s břehovými porosty
1990
Labe
1675 PR
Podtrosecká údolí
1999
Labe
1676 PR
Údolí Plakánek
1990
Labe
Číslo Kategorie
MZCHÚ MZCHÚ
1673 PR
1691 PR
Malá Strana
Nejrozsáhlejší souvislý komplex mokřadních biotopů v CHKO Český ráj.
Údolní niva kaňonovitého údolí horního toku říčky Klenice a lesní porosty okraje
pískovcové plošiny
Přechodové rašeliniště s velmi cennou květenou, útočiště obojživelníků a ptactva
1994
Odra
1703 PP
Zadní rybník
Zarůstající rybník s cennými společenstvy rostlin i živočichů
1990
Labe
1704 PP
Návesník
Zrašelinělé louky se vzácnou a ohroženou flórou a faunou
1990
Labe
1705 PP
Utopenec
Rašelinná louka při meandrujícím Vortovském potoce
1990
Labe
1711 PP
Vústra
1994
Labe
1714 PR
Zbytka
1994
Labe
1716 PP
Rašelina
Malý lesní rybníček obklopený mokřadními loukami se vzácnými druhy
Ekosystémy lužního lesa, slatin a luk na náplavech potoka s velmi cennou květenou i
zvířenou
Zbytek podhorské rašelinné louky s významnou květenou
1994
Labe
1732 PR
Pod Zakletým
Bohatá lokalita tučnice obecné
1994
Labe
1754 PR
Bošínská obora
Bývalá obora a bažantnice, lužní les a louky parkově upravené
1995
Labe
1761 PP
Pamětník
1995
Labe
1767 PP
Slunečná stráň
1995
Labe
1768 PR
Niva Doubravy
1994
Labe
1772 PP
Kusá hora
1990
Labe
1773 PR
Žernov
Uměle vzniklý mokřad s bohatou flórou a faunou
Slatinné a rašelinné louky, mozaika ohrožených společenstev, záchranné pěstování
orchidejí
Mokřadní luční ekosystémy v poříčí Doubravy s výskytem ohrožených druhů rostlin a
živočichů
Přirozené lesní porosty na opuce, vstavačové louky na mokřadních stanovištích.
Území dubohabřin, rybníků, rákosin a mokrých luk – krajinářsky a biologicky hodnotné
území
1995
Labe
305
1801 PP
Upolíny u Kamenice
Slatinná louka s výskytem vzácných druhů (vrba borůvkovitá-jen 2 lokality v ČR)
1996
Labe
1831 PR
Mokřadlo
Vlhké mokřadní louky s bohatou flórou a faunou
1996
Labe
1886 NPR
Ransko
Rozsáhlý lesní komplex Ranského masivu (prameništní a potoční jasanové olšiny)
1997
1888 PR
Hluboký
Rybník a přilehlé mokřady, výskyt vodního ptactva, obojživelníků a plazů
1996
Dolní Vltava
1907 PP
Louky v České Čermné
Zbytek mokřadních společenstev
1993
Labe
1926 PR
Baroch
Zazemněný rybník, přilehlé rákosiny, lesní a luční společenstva, ornitologická lokalita
1997
Labe
Název MZCHÚ
Důvod ochrany
Rok
vyhlášení
Oblast povodí
Mezinárodní
oblast povodí
Číslo Kategorie
MZCHÚ MZCHÚ
Labe
Labe
1928 PP
Jezírko pod Táborem
Rašelinné jezírko s výskytem rosnatky okrouhlolisté
1996
Labe
1936 PP
V dubech
Mokřad na úpatí Příhrazských skal
1998
Labe
1944 PR
Meandry Smědé
Meandry a slepá ramena řeky Smědé, vodní a nivní společenstva
1998
Odra
1967 PP
Podhradská tůň
1998
Labe
1968 PP
Na Plachtě 2
1998
Labe
1973 PP
Ptačí ostrovy
1997
Labe
1974 PP
Pivnice
1998
Labe
1980 PR
Neratovské louky
Slepé rameno Jizery, lužní les a drobné vodní plochy
Části ekosystémů s unikátní druhově pestrými společenstvy rostlin a živočichů s
hojným výskytem zvláště chráněných druhů.
Vlhké louky a zachovalé břehové porosty, významná hnízdiště, mimořádné havraní
kolonie
Kaňon v opukách, pestrá geomorfologie, výskyt mloka, mechů a kapraďorostů
Podmáčené louky s významnou květenou (oměj pestrý, Prstnatec listenatý, kamzičních
rakouský aj.) a zvířenou (čáp černý, jestřáb lesní, čolek horský a obecný, ropucha
obecná, skokan hnědý a ostronosý,
1998
Labe
1985 PP
Veselský háj a rybník
Smrkovák
Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník
1998
Labe
1998
Labe
1998
Labe
1998
Labe
Labe
1994 PP
Křižánky
Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních
luk a lesů
Lázeňský park se smíšeným lesem a vlhkými loukami s výskytem ohrožených druhů
rostlin a živočichů
Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou
Slatinné louky u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a
živočichů
Mokřadní biotopy v lesním komplexu Křižánky
1995 PP
Farářova louka
Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
1996 PP
Rybník Mordýř
Vlhké louky u rybníka s výskytem vzácných rostlin a živočichů
1998
Labe
1997 PP
Rybník Jíkavec
Vlhké louky u rybníka s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů
1998
Labe
1998 PP
Ostruženské rybníky
Soustava tři rybníků s přilehlými rákosinami a mokrými loukami
1998
Labe
1999 PP
Rybník Kojetín
Ornitologicky významný mokřad
1998
Labe
1986 PP
Byšičky
1987 PP
Bělohradská bažantnice
1990 PP
Údolí Bystřice
1991 PP
Údolí Javorky
306
1998
1998
Labe
1998
Labe
2000 PP
Rybník Vražda
Vlhké louky u rybníka, výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů
1998
Labe
2001 PP
Oborská luka
Vlhké louky u rybníka Oborský, výskyt chráněných druhů rostlin
1998
Labe
2002 PP
Kalské údolí
1998
Labe
2004 PP
Libunecké rašeliniště
1998
Labe
2106 PR
Maršálka
2000
Labe
2117 PR
Anenské údolí
2001
Labe
2138 PP
Na Plachtě 1
Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou
Slatinné louky u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a
živočichů
Ochrana dobře zachovalých vlhkých rašelinných luk s výskytem vzácných a zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů.
Ochrana rostliných společenstev mezofilních lesů, přípotočních olšin, suchomilných
trávníků a vlhkých luk s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Ochrana a zachování diverzity unikátních společenstev rostlin a živočichů.
1998
Labe
307
Obrázek G11d: Území
vyhrazená pro ochranu
stanovišť nebo druhů
308