Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborné učiliště

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborné učiliště

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a
Střední odborné učiliště technické Chotěboř
Na Valech 690, Chotěboř
Praxe i informačních technologií – 2. ročník
Podmínky pro pěstování vinné révy
Datum vypracování: 7. října 2014
Vypracoval: Gabriela Kučerová
Obsah
Obsah ...................................................................................................... 2
1
Klimatické podmínky pro pěstování révy vinné .................................. 3
2
Pojmy k vysvětlení ............................................................................ 4
3
Ukazatel SAT .................................................................................... 5
3.1 Příklady .......................................................................................... 5
3.2 SAT a teplota................................................................................... 6
3.3 SAT a SET rozdíly ............................................................................ 6
3.4 Vyhledávání pomocí map ................................................................. 7
3.5 Nadmořská výška ............................................................................ 7
3.6 Klima .............................................................................................. 8
3.7 Sluneční záření ............................................................................... 9
3.8 Stoupající nadmořská výška .......................................................... 10
3.9 Rostlina a teplota .......................................................................... 10
3.10 Mikroklima oblasti ........................................................................ 12
3.11 Srážky........................................................................................... 13
3.12 Vláha ............................................................................................ 13
4
Teploty vzduchu ............................................................................. 14
4.1 Nejteplejší měsíc ........................................................................... 14
Podmínky pro pěstování vinné révy
Gabriela Kučerová
1 Klimatické podmínky pro pěstování révy vinné
Vinná réva je teplomilná dřevina, která se pěstuje ve vinnařských oblastech
mírného a subtropického pásu. Výběru správného stanoviště se musí věnovat velká pozornost na obouch hranicích jejího rozšíření, severní i jižní. Samozřejmě je možné použít metodu pokus – omyl, tedy zasadit révu na stanoviště a pozorovat jak roste, ale tato metoda je jedna z nejdražších a určitě se
vyplatí použít zkušenosti jiných vinnohradníků, nejlépe těch úspěšných.V
Encyklopedii révy vinné od Pavla Pavlouška1 se můžete dočíst, že Česká (a i
Slovenská) republika se nachází na severní hranici ekonomicky výhodného
pěstování révy vinné, v oblasti podmínek definované jako "cold climate viticulture". Tu definuje Norbert Becker z Freiburgu takto:
Více
než
180 nepřetržitě
bezmrazých
dní, mrazy
větší než –
20 °C méně
než
jedenkrát za 20
let, průměrná
teplota
nejchladnějšího měsíce
by
neměla Obrázek 1 – Klimatické podmínky ČR
být nižší než –1 °C, roční srážky nejméně 400 mm a suma efektivních teplot
(dále jen SET) větší než 1000 °C.
1
Teplota - svahy jsou pro vinohrady velmi vhodná stanoviště, avšak
s každými 100 metry nadmořské
výšky klesá teplota o 1 °C. Znamená to, že pro dozrání hroznů je
třeba 10 – 15 dní navíc. Vzhledem k delší době zrání bude také
obsah kyselin v hroznech vyšší.
Takto může být nadmořská výška
vinohradu velmi efektivním prostředkem ovlivňování kvality a
charakteru úrody.
Nacházení výhodného pěstování révy vinné.
–3–
2 Pojmy k vysvětlení
Některé použité pojmy je asi třeba vysvětlit. Pod "ekonomicky výhodným
pěstováním révy"2 je třeba vidět ziskový podnik jakékoliv velikosti, který ve
velkém pěstuje révu a realizuje ji za tržních cen na trhu. U nás se tedy jedná
o podniky pěstující révu na velkých plochách a vyrábějící z ní víno. Tržní
stolní hrozny se v Evropě dovážejí většinou z jižních zemí (Španělsko, Řecko
a hlavně Itálie, na jaře z Jižní polokoule (jižní Afrika, Chile, Argentina) a to
nejen z důvodu jejich kvalit, zejména vzhledových, ale hlavně pro jejich dostupnost v delším časovém období (už i na svatbu Petra Voka z Rožmberka
konané 11–14. ledna 1587 se utratilo dost peněz za stolní hrozny dovezené z
Itálie). Pěstovat révu v malém, či zahrádkářsky, lze docela úspěšně i v horších podmínkách. Dost rozšířené je i pěstování révy hobby stylem, například
ve skleníku, které není ekonomicky výnosné, avšak přináší penězi neměřitelné uspokojení. Ani proti tomu nelze nic namítat, určitě známe i dražší koníčky. S révou vinnou se tak můžeme setkat i v místech kde SET dosahuje
jen 800 °C (Aljaška, Norsko, Litva), někde bývají i dlouho trvající mrazy i do
–40 °C (sever USA) a to dokonce i bez sněhové pokrývky která by chránila
půdu před promrznutím (sever Číny). Pokud je tedy ČR na severní hranici
ekonomicky výhodného pěstování vinné révy, alespoň část nevinnařských
oblastí musí být vhodná pro pěstování hobby stylem a opravdu se setkáváme
s
révou
prakticky po celém území ČR.
Plodící keře najdeme prakticky
po celém území,
na Českomoravské
vysočině,
podhůří Beskyd,
Jeseníků, Krkonoš i na Šuma- Obrázek 2 – Ekonomicky výhodné pěstování vinné révy
vě. Někde dosahují i výrazných úspěchů, napřiklad ve Velkých Kuněticích
pěstují Pálavu jistě na víno! A v obci Martinice v Krkonoších se také chlubí
svými úspěchy.
2
Pěstování na co největším území za účelem zisku.
Podmínky pro pěstování vinné révy
Gabriela Kučerová
3 Ukazatel SAT
Ukazatel SET vysvětlím za chvíli, protože podobný ukazatel SAT se užívá
častěji. SAT je suma průměrných denních teplot za vegetační období (to
znamená od vyrašení, do prvního mrazíku, který spálí listy), kdy průměrná
denní teplota přesahuje 10 °C. Teplota 10 °C je totiž pro většinu odrůd révy
vinné takzvaná „vegetační nula“. 3Při teplotě nižší než vegetační nula, réva
neraší ani neroste. Hodnota 10 °C je mezinárodně dohodnutá hodnota pro
druh Vitis vinifera, evropskou révu, u různých odrůd se pohybuje v rozmezí
8,5–13,5 °C. Přesná hodnota se používá jen pro podrobné výzkumy, navíc je
závislá na stanovišti. Asijská Vitis amurensis, réva amurská má vegetační
nulu dokonce 5 °C. To dává některým křížencům velkou životaschopnost i v
podmínkách velmi chladného klimatu. Příkladem jsou i u nás v malém pěstované odrůdy Rondo, Krystal, Solaris, Vostorg, případně některé ruské nebo lotyšské selekce s ještě extrémnějšími vlastnostmi, jako je například
Smugljanka, Jubilej Novgoroda, Zilga, nebo Hasansky sladky. Různá hodnota vegetační nuly samozřejmě zanáší do číselného vyjádření vlastností klimatu určitou komplikaci, přesto je SAT a SET velmi dobrým a užitečným ukazatelem srovnávajícím teplotu podnebí. Velmi často se setkáváme s ukazatelem SAT při popisu odrůd, například Čabaňská perla, u nás nejranější odrůda, potřebuje k dozrání SAT 2000 °C. Chrupka bílá potřebuje k dozrání
2500 °C. Ryzlink rýnský i vlašský potřebuje stejně jako Frankovka SAT 2900
°C. Cabernet Sauvignon asi 3100–3300 °C.
3.1
Příklady
Příklad výpočtu SAT (pro jednoduchost jen 10 dnů):
Dosáhne-li průměrná denní teplota na stanovišti v 1–10. dne měsíce následujících hodnot: 9 °C, 11 °C, 12 °C, 14 °C, 15 °C, 16 °C, 14°C, 13 °C, 10
°C, 12 °C, SAT za dané období vypočteme takto: První a devátý den (9 °C a
10 °C) nepočítáme, neboť průměrná denní teplota nepřesáhla 10 °C. Za
ostatní dny spočítáme sumu (součet) 11 + 12 + 14 + 15 + 16 + 14 + 13 + 12
= 107 °C. SAT za dané období (10 dnů) má hodnotu 107 °C. SAT je tedy
ukazatel, který má každý rok (vegetační období) jinou hodnotu. Proto se při
popisu odrůd i míst udává průměrná hodnota za několik let. Protože matematicky se kolísání průměrné teploty, a tedy i SAT, v čase řídí zákony pravděpodobnosti a odpovídá normálnímu rozložení, je nutno v daném místě sázet odrůdy se SAT nižší než je průměrná hodnota pro danou oblast. Napří3
Při určitě teplotě réva neraší ani neroste.
–5–
klad odrůda se SAT 2500 °C, bude dozrávat v oblasti se SAT 3100 °C zcela
spolehlivě, v oblasti se SAT 2800 °C by dobře dozrála jen v 9 z 10 let (pravděpodobnost 90 % – to je ještě ekonomicky únosné, v horším roce se prostě
bude muset přisladit či scelit s vínem lepšího ročníku) a tam kde je SAT
2500 °C by dozrála jen v 5 z 10 let (pravděpodobnost 50 %), pětkrát by dozrála neúplně – to už je ekonomicky neúnosné. K tomuto je třeba podotknout, že úspěch pěstování, je závislý nejen na dozrávání hroznů, ale i na
vyzrávání jednoletého dřeva (dřevnatění zelených výhonů). U některých,
zvláště ranných odrůd dozrávají hrozny rychleji než letorosty a pokud ty nevyzrají, v zimě snadno zmrznou. Potom zbude jen málo nebo dokonce žádné
plodné dřevo a tím omezí úrodu v příštím roce.
den a měsíc
dané období
suma (součet)
1–10. dnu
První a devátý den nepočítáme
SAT za dané období (10
dnů) má hodnotu 107 °C
9 °C, 11 °C, 12 °C, 14
°C, 15 °C, 16 °C, 14°C, 13
°C, 10 °C, 12 °C,
teplota nepřesáhla 10
°C
11 + 12 + 14 + 15 + 16
+ 14 + 13 + 12 = 107 °C
Obrázek 3 – Příklad výpočtu SAT
3.2
SAT a teplota
Zvyšování teploty nárůst SAT za čas poměrně rychle zvyšuje, tedy naznačuje, že za vyšších teplot réva rychleji roste, ale je třeba připomenout, že optimum pro révu vinou je kolem 28 °C a při více než 35 °C už réva spotřebuje
více energie než dokáže vyrobit (cukernatost hroznů se v takové teplotě dokonce snižuje). Viz obrázek Závislost úrovně fotosyntézy na teplotě. Tyto teploty se ale v našich krajích nevyskytují tak často a tak vyrovnání jejich záporného vlivu necháváme na statistických vlastnostech ukazatele SAT. SAT
se pro jiné plodiny počítá s jinou vegetační nulou. Například meruňky mají
vegetační nulu na hodnotě 5 °C. Ukazatel SET je suma efektivních teplot
neboli teplot přesahujících hranici (v tomto případě 10 °C, vegetační nulu).
Počítá se stejně jako SAT jen se od každé hodnoty odečte hodnota hranice.
Tedy pro nahoře uvedené období je SET 1 + 2 + 4 + 5+ 6 + 4 + 3 + 2 = 27 °C.
Je tedy číselně menší než SAT.
3.3
SAT a SET rozdíly
SAT a SET se od sebe liší právě o vegetační nulu násobenou počtem dní za
období, za které byl vypočítán. Počet dní ale obvykle neznáme. Nicméně v
místech, kde se dá pěstovat evropská vinná réva se za vegetační období pohybuje ukazatel SAT v hodnotách 2000–4300 °C a délka vegetačního období
Podmínky pro pěstování vinné révy
Gabriela Kučerová
od 140–250 (Paříž 200, v ČR nejvíce 220) dnů. S určitou chybou se tedy SET
dá odhadnout jako SAT zmenšený o 1400 °C pro malé hodnoty SAT až SAT
zmenšený o 2000 °C a více pro vysoké hodnoty SAT. Většinou v době, kdy se
nám zachce znát ukazatel SAT pro určité místo nemáme po ruce dostatek
naměřených údajů. Potom si samozřejmě můžeme vypomoci údajem blízkého místa, obvykle blízkého města. (Např. Praha 2470 °C, Jihlava 2200 °C).
Je třeba pamatovat, že průměrná teplota v blízkosti staveb, vybetonovaných
a vyasfaltovaných ploch, tedy parkovišť, letišť, bývá vyšší, než teplota v otevřené krajině. Je to způsobeno tím, že se neochlazují odpařováním dešťové
vody, ale rychle ji odvádějí do vodních toků. Velká města se svou kanalizační
sítí dokonce tvoří takzvané tepelné ostrovy - místa s výrazně vyšší průměrnou teplotou. Například se uvádí, že nejteplejší místo v ČR není jižní Morava, ale Václavské náměstí v Praze (navíc je poblíž teplárna). Neodpustím si
poznámku, že s tím jak rostou města a v průměru bohatší obyvatelé si více
topí, roste i efekt tepelného ostrova a globální oteplovači nám o hlavu otloukají grafy s nárůsty teploty (Klementinum je od Václaváku 650 m vzdušnou
čarou). Pro některá místa se průměrná denní teplota dá dohledat třeba na
stránce
http://meteo.infospace.ru/wcarch/html/e_sel_stn.sht?adm=57
(údaj v řádku "Mean" a sloupci "Air temp." vlevo dole, datum je možno měnit
vlevo nahoře).Také je možné hrubě odhadnout SAT z průměrných měsíčních
teplot, které najdete třeba na http://www.chmi.cz/meteo/ok/okdata12.html
a to tak, že vyřadíte všechny hodnoty, které nedosahují 10 °C a zbylé hodnoty vynásobíte příslušným počtem dnů příslušného měsíce a sečtete. Pro
Praha, Karlov ( –0,9; 0,8; 4,6; 9,2; 14,2; 17,5; 19,1; 18,5; 14,7; 9,7; 4,4; 0,9 )
14,2x 31 + 17,5x 30 + 19,1x 31 + 18,5x 31 + 14,7x 30 = 2571,8 °C. Musíme
ovšem počítat s chybou řádově ve stovkách, protože jsme nezapočítali dny
na začátku a konci vegetačního období, které ale padly do měsíce s nižší
průměrnou teplotou a naopak započítali dny uprostřed vegetačního období,
kdy byla teplota nižší než vegetační nula.
3.4
Vyhledávání pomocí map
Ještě je tu jedna možnost jak zjistit SAT místa které nás zajímá a to podívat
se do již hotové mapy, kterou najdete pod článkem jako Mapa SAT. Jde o
část mapy, která je přílohou knihy Физиология винограда и основы его
возделивания a byla tedy sestavena před rokem 1981!
3.5
Nadmořská výška
Na našem území se teplota řídí převážně nadmořskou výškou. Vlivem nižšího tlaku vzduchu klesá teplota o 1 °C na 150 m výšky, tedy asi 0,65 °C na
–7–
100 m. To nám umožňuje porovnat různá místa i podle jiných map, například klimatických pásem (rozdělení podle průměrné roční teploty), kterou
najdete na obrázku Klima ČR. Průměrná teplota pro ekonomicky výhodné
pěstování révy by měla být alespoň 8,5–9 °C.
3.6
Klima
SAT i SET popisují klima jednorozměrným číslem, které nemůže plně vystihnout jeho rozmanitost. Například dvě různá místa mohou mít stejné SAT
a přitom jedno může mít klima přímořské s velmi malými výkyvy teplot a
druhé kontinentální s krutou zimou a velmi horkým létem. Na našem území
se střídá vliv kontinentálního a přímořského podnebí, máme tedy od každého trochu. U nás jsou nejběžnější pasátové západní větry, které přinášejí
vodní páru (často v podobě mraků) od Atlantiku. Té samozřejmě ubývá směrem od západu k východu a projevuje se to v teplotních rozdílech, množství
srážek a množství oblačnosti / počtu bezoblačných dní. Ale ještě větší vliv
mají pohoří, zejména pás hraničních hor táhnoucí se okolo západní části
naší republiky. Dobře je to vidět na obrázku Roční průměrný počet bezoblačných dní. Vodní pára a vzduch z oceánu nesou nezanedbatelnou část tepelné energie získané z teplého Golfského proudu, ale teplotu zvyšuje spíše v
zimě.
Podmínky pro pěstování vinné révy
3.7
Gabriela Kučerová
Sluneční záření
Odraz světla od mraků zpět do kosmu způsobuje úzkou souvislost oblačnosti a roční průměrné doby slunečního záření. Réva je rostlina, která vyžaduje
minimálně 1300 hodin slunečního svitu za rok a optimální hodnota je mezi
1700 a 2000 hodin. Zajímavá je i mapa ročního průměrného úhrnu slunečního záření. Za povšimnutí stojí, že na ní hranice 1058 kWh/m2 docela dobře ohraničuje Moravskou vinařskou oblast. To má samozřejmě
není náhoda, ale to už přecházíme od makroklimatu (klima celé
oblasti) k mikroklimatu (klima
malého území, dokonce až části
jediného keře). Réva přijímá sluneční záření nejen přímo ze
slunce, ale i odrazem od půdy či
blízké zdi. Proto záleží i na barvě
okolního povrchu. Světlý, nejlépe
bílý, odráží o tolik více, že ve vinorodých oblastech Jižní Moravy Obrázek 4 – Sluneční záření
nesázejí modré odrůdy na světlé půdy, protože tmavé hrozny se na nich přehřívají a trpí úpalem.
–9–
3.8
Stoupající nadmořská výška
Chtěl bych ještě připomenout, že se stoupající nadmořskou výškou, klesá
tloušťka atmosféry, která odráží a pohlcuje sluneční záření a proto je ve
vyšších polohách energie slunečního záření vyšší (v 700 m. n.
m. asi o 5 %). Sklon pozemku
vzhledem k slunci hraje velkou
roli. Máme-li dva 45° svahy, severní a jižní a je-li slunce v poledníku 45° vysoko, svah jižní
má maximální příjem sluneční
energie, kdežto svah severní má
příjem nulový. U nás může
slunce za letního slunovratu vy- Obrázek 5 – Nadmořská výška
stoupat asi na 63,5°, ale větší
vliv má brzo na jaře a na podzim, kdy energie navíc může prodloužit vegetační období, ale slunce je už jen 30° nad obzorem. Proto má svažitost pozemku kladný vliv až do nereálných 60° (nutno použít terasy). V porovnání
východní a západní sklon je o něco lepší sklon na západ, kvůli vyšším odpoledním teplotám, které umožňují využít více světla a kvůli nižším škodám
způsobených mrazíky.
3.9
Rostlina a teplota
Rostlinu docela málo zajímá, jakou teplotu má okolí, mnohem důležitější je
pro ni jakou teplotu má ona sama. Intenzivní sluneční záření ji ohřívá na
teplotu o několik stupňů vyšší než má okolí. V bezvětrné dny to může být o
8–10 °C. Pokud je vítr, rozdíl se silně snižuje, ale zůstává významný 1–2 °C.
Tento jev má vliv i na hodnotu vegetační nuly, která se tak o něco snižuje v
oblastech s kontinentálním podnebím, oblastech suchých a v horách (ve vysokých horách je snížení o 1–2 °C). Naopak v oblastech vlhkých, nízko u moře položených a s velkou oblačností, kde je sluneční záření oslabeno, je efekt
zahřátí rostliny nad teplotu okolí snížen a vegetační nula má o něco vyšší
hodnotu. Příkladem u nás může být oblast Pálava (dříve Palava), která má
jméno odvozené právě od slunečního úpalu, který, jak vidíme na mapě, je
tam obzvláště silný a není proto nic divného, že se tam teplomilné révě tak
dobře daří. V okolí předmětů, které slunce ohřívá, je teplota vzduchu vyšší a
s rostoucí vzdáleností od nich klesá. Poblíž povrchu země a zdí se tak tvoří
bubliny teplého vzduchu. Jejich tvar a velikost záleží na tvaru povrchu a na
síle větru, který teplý vzduch odnáší, ale můžeme říci, že teplá zóna sahá v
Podmínky pro pěstování vinné révy
Gabriela Kučerová
průměru 20 cm daleko. Proto rychleji dozrávají hrozny na nízkém vedení a
při zdi. Vinohrad na drátěnce (špalír) s jeho souvislými stěnami z listů je
možné považovat za soustavu větrolamů, která výrazně tlumí schopnost větru odnášet bubliny ohřátého vzduchu pryč. Každý, kdo v letním úpalu ve
vinohradu pracoval, Vám potvrdí, že mezi řádky je mnohem větší vedro než
mimo vinohrad, kde přeci jen vane chladivý vánek. Tato schopnost je výrazně závislá na směru větru. Podle měření je pro ni zlomovou hranicí 2 m/s
pro směr podél řádků a 4 m/s napříč řádky. Pokud připomeneme, že u nás
je nejběžnějším směrem větru západní, potom je nejčastěji doporučované
směrování řádků sever-jih nejvhodnější. Nejběžnější směr větru ale mohou
místní podmínky změnit, například v hlubokém údolí je obvykle vítr častěji
ve směru údolí než napříč. Ne vždy je možno nejvýhodnější orientaci řádků
dodržet, pak je výhodné použít větrolamy, například z rychle rostoucích dřevin. Stojí za to připomenout, že v minulých dobách byly i u nás mnohé vinice ohrazeny kamennými zídkami, které kromě jiných funkcí plnily i úlohu
větrolamu. Ve Francii vinici ohrazenou kamennou zdí označují pojmem
„Clos“, který je součástí názvu mnohých slavných vinic.
– 11 –
3.10
Mikroklima oblasti
Některé další zvláštnosti terénu mění mikroklima oblasti:
Nad střední částí svahu je vyšší SAT o 150–200 °C, minimální zimní teplota
o 1–3°C a počet bezmrazých dní o 15–25. U velkých řek, jezer, přehrad a jiných vodních objektů je vyšší SAT o 100–200 °C, minimální zimní teplota o
2–3°C a počet bezmrazých dní o 10–20, navíc snižují letní žár. Poblíž břehu
moře je vyšší SAT o 200–250 °C, minimální zimní teplota o 3–4°C a počet
bezmrazých dní o 20–25. Naopak v uzavřených údolích (mrazových kotlinách) může být SAT o 350 °C nižší, minimální zimní teplota o 4–6 °C nižší a
počet bezmrazých dní o 30 dní kratší. Nevytápěný skleník podle literatury
urychluje dozrávání révy o 3–4 týdny, znamená to tedy, že zvyšuje SAT přibližně o 500 °C (můj výpočet 30x 16 (dny v měsíci x průměrná teplota ve vegetačním období)). Jižně orientovaná zeď podle umístění, velikosti, barvy zdi,
zvyšuje SAT o 200–400 °C (můj odhad). Tyto krajinné prvky se mohou kumulovat a vytvářet velmi příznivé podmínky pro pěstování vinné révy. Moře
sice nemáme, ale kombinace jižního svahu (+150), velké řeky (+100) a teras
= zdí (+200) dokáže zdvihnout SAT minimálně o 450 °C – tedy tolik jako bychom postavili skleník! V dobách kdy cesty nebyly bezpečné a víno bylo třeba k náboženským obřadům, lidé vyhledávali takováto místa a pěstovali na
nich révu. A to neměli k dispozici dnešní zkušenosti, hnojiva, ani tak ranné
odrůdy révy. (Nejranější běžná odrůda evropské révy Čabaňská perla je stará
sto let, kříženci s amurskou révou jsou k dispozici až v posledních desetiletích). Přesto se některá místa jmenují Vinohrady, Viničky a v účetních záznamech klášterů jsou doklady o pěstování révy na mnoha místech, kde by
jsme to dnes už nečekali. Dá se proto předpokládat, že vinohradnictví v malém se objeví i na mnoha místech naší republiky. Pro úplnost se zmíním i o
dalších klimatických faktorech, které ovlivňují pěstování révy.
Podmínky pro pěstování vinné révy
oblasti
Nad
střední
částí svahu
U velkých řek
Poblíž
břehu
moře
v
uzavřených
údolích
SAT
vyšší
150–200 °C
vyšší
100–200 °C
vyšší
200–250 °C
SAT o
nižší
Gabriela Kučerová
SAT
o
SAT
o
SAT
o
350 °C
teplota
minimální zimní teplota o 1–3°C
minimální zimní teplota o 2–3°C
minimální zimní teplota o 3–4°C
minimální zimní teplota o 4–6 °C
nižší
počet
počet
zých dní o
počet
zých dní o
počet
zých dní o
počet
zých dní
kratší
dní
bezmra15–25
bezmra10–20
bezmra20–25
bezmrao 30 dní
Obrázek 6 – Mikroklima oblastí
3.11
Srážky
Množství srážek4. Réva je rostlina s uměřenou spotřebou vody, vyhovuje jí
množství srážek 500–800 mm/m2 za rok. Pěstuje se bez závlahy i v oblastech kde naprší jen 400 mm/m2 za rok. Vydrží i dlouhé období sucha.
3.12
Vláha
Vláhu vyžaduje spíše na začátku vegetačního období, kdy ji využívá k rychlému růstu, později už tolik náročná není. Zda je pro révu v květnu a červnu
dostatek vody se dá zjistit pomocí hydrotermického koeficientu podle G. T.
Seljaninova: k = suma srážek/SETx 10. Výsledek <0,5 je nedostatečná závlaha, 0,5–1,0 je ne zcela dostatečná závlaha, 1,0–2,0 dostatečná, >2,0 zbytečná.
4
Rostlině vyhovuje určité množství srážek.
– 13 –
4 Teploty vzduchu
Střední minimální teploty vzduchu i půdy ovlivňují pěstování révy v důsledku vymrznutí révy při silných mrazech. Jednoleté dřevo evropských odrůd
ztrácí životaschopnost při –15 °C (citlivé stolní odrůdy) až –22 °C (Ryzlink
rýnský). Kmínky Rýnského ryzlinku vydrží až –25 °C. Tuto teplotu snižuje
špatné vyzrání révy, napadení houbovými chorobami, přetížení úrodou,
předchozí obleva. Jiné druhy révy mají mrazuvzdornost jednoletého dřeva
většinou vyšší, Vitis amurensis až –40 °C. Teplota půdy je zajímavá proto, že
kořeny révy zmrznou už při teplotě –10°C. V Evropě půda nikdy tolik nepromrzá, ale v některých oblastech (jihovýchod Asie) je to podstatný údaj.
4.1
Nejteplejší měsíc
Průměrná teplota nejteplejšího měsíce, která nám dává představu o úrovni
letních teplot.5 Toto je důležitý údaj pro oblasti na jižní hranici pěstování
révy vinné a oblasti s teplým a výrazně kontinentálním charakterem podnebí, kde příliš vysoká letní teplota nepřispívá vývoji révy. V našich podmínkách není příliš zajímavá. Nejteplejším měsícem je červenec, s průměrnou
teplotou ve vinařských oblastech 18 °C. Jarní a podzimní mrazíky jsou samostatnou a rozsáhlou kapitolou, kterou rozeberu v nějakém následujícím
článku.
5
Údaj pro oblasti, kde vysoká teplota nepřispívá vývoji révy.