Kunvaldský poledník č. 113

IX. - X.
2010
Uložení květin k Pomníku J.A.Komenského při červnových oslavách
Vážení čtenáři Kunvaldského Poledníku!
Zejména na posledních číslech našeho Poledníku jste se přesvědčili, že „už to není, co bejvalo“. I přes
naše připomínky se Poledník tiskárně nedaří vytisknout tak, jak bychom si všichni představovali. Omlouváme
se našim čtenářům zejména za poslední výtisk, který byl i přes odsouhlasení vytisknut tak, jak byl před veškerými změnami, které připomínkoval úřad městyse. Byli jsme ujištěni tiskárnou, že se tato situace už nebude
opakovat.
I přesto si myslím, že je na dalším zastupitelstvu úřadu změnit vydávání Poledníku, popřípadě upravit
pravidelné jednotlivé rubriky tak, aby přinesly nové a záživnější čtení pro naše čtenáře. Věřím, že budoucí
redakční rada přivítá jakékoliv příspěvky z řad našich občanů, příspěvky z kronik jednotlivých organizací či
náměty na současné problémy Kunvaldu.
Mirka Celerová
AHOJ,
vážení čtenáři Ku...ho Po...ku
Letní nález na půdě.
Kdo by z nás neznal deštivý letní den, kdy vyschlá zem hltá dychtivě přívaly vody a člověk připravený jít do
přírody najednou sedí a kouká přes okenní tabulky na ten nečas. Jen chvilku. Potom ho napadne, jako napadlo
i mě, jít se hrabat do teploučka vyhřáté půdy ve starých krámech. Já tedy speciálně jsem šel hledat staré Malé
čtenáře. Místo nich však beru do ruky svazeček zažloutlých čtyřicetihaléřových sešitků nadepsaných Dětská
neděle, začínajících 13. zářím 1936 a končících 22. srpnem 1937. Zjišťuji, že se jedná o skautský „časopejsek“ vydávaný speciálně pro katolické skauty (tehdy ještě měli své oddíly). Jakými cestami se dostal právě
na naši půdu, je malý zázrak, který však ponecháme stranou. Mne zaujal článek v posledních dvou srpnových
číslech, v nichž se vzpomíná, že:
26.srpna 1937 uplynulo půlstoletí, kdy světu byla dána první učebnice ESPERANTA. Tehdy, roku 1887,
spatřil varšavský oční lékař dr. Zamenhof výsledek své dlouholeté práce, malou ruskou učebnici mezinárodní
řeči. Řada let pilné a obtížné práce předcházela tomuto dni, než myšlenka mezinárodní umělé řeči byla uskutečněna. Vycházel z tehdejší skutečnosti stálých národnostních konfliktů i v samotném jeho rodném městě
Bialystoku a věřil, že lidstvu by prospěl společný neutrální jazyk. Na prvou knížku se podepsal jako
Dr. Esperanto (Doufající). Jméno pak přešlo na řeč samotnou. Po ruské mluvnici vyšly pak brzy polská,
německá, francouzská a anglická. Prudký růst obliby esperanta vyvrcholil sjezdem ve francouzském městě
Boulogne sur Mer (Buloň syr mér). Vítězný pochod esperanta přerušila první světová válka, aby po jejím
skončení nastal nový rozmach tohoto hnutí, takže v roce 1937 píše článek o esperantu, že je používáno
k propagaci obchodní, turistické i ministerstvy jednotlivých států. Používalo se i ve vědeckých, technických
a lékařských kruzích. Také rádio věnuje jeho vysílání dostatek času. U nás patřila mezi nejoblíbenější brněnská
vysílání, která korespondovala s 28 zeměmi. Dalo se jím i telegrafovat, neboť bylo uznáno mezinárodně
za „jasnou“ řeč. I skautské hnutí se věnovalo esperantu na svých schůzkách, aby jeho znalosti využilo při
mezinárodních setkáváních. To ještě nikdo z nás netušil, jaká úskalí bude muset Evropa překonat, abychom se
mohli plně a svobodně věnovat svým touhám, zálibám, vzděláním, ale i vzdorovat nátlakům vlivů záporných.
Ani v tom dnešním uspěchaném životě však idea dr. Zamenhofa nezanikla a zůstává i předmětem polemiky
na webových stránkách, z nichž náhodně uvádím:
Esperanto je, jak je každému známo, MEZINÁRODNÍ JAZYK. Tento jazyk sestavil varšavský oční lékař
Dr. Ludvík Lazar Zamenhof. První učebnice esperanta vyšla v ruštině v roce 1887 ve Varšavě. Dr. Zamenhof ji
vydal pod pseudonymem „Dro Esperanto“, což znamená „doufající“, a pseudonym autora se pak stal názvem
nového jazyka.
Aby mezinárodní jazyk mohl dobře plnit svou funkci, musí být hlavně NEUTRÁLNÍ, nepatřící žádnému
žijícímu národu. Dnes můžeme vidět, jak byl tento požadavek moudrý. Jednotným mezinárodním jazykem
dostalo lidstvo šanci odstranit JAZYKOVOU DISKRIMINACI. Což se dnes všude ve světě děje a zachází to
pomalu tak daleko, že kdo neumí anglicky, je považován téměř za debila!
Tak hezký začátek školního roku, třeba i s učebnicí esperanta!
Milan Šebek - Varnsdorf
2
Co je nového…?
Nejdůležitější body ze zasedání Zastupitelstva městyse Kunvald dne 8. 7. 2010
v zasedací místnosti městyse v Kunvaldě
* Předseda finančního výboru Josef Vágner
seznámil všechny s hospodařením městyse
k 30. 6. 2010. Příjmy ve výši 5.429.248,43 Kč,
výdaje 3.381.581,51 Kč. Saldo příjmů a výdajů
+2.047.666,92 Kč. Na běžném účtu je částka
1.358.838,86 Kč, FRR u KB 5.155.063,89 Kč, termínovaný vklad 6.047.744,18 Kč, prostředky celkem
12.561.646,93 Kč. Na čerpacím účtu, vytvořeném
pro úhrady na centrum městyse, je uložena částka
165.463,53 Kč.
* Zastupitelé se opět vrátili k žádosti pana Grünseisena z Hradec Králové. Pan Grünseisen požádal
o odprodej parcely p.č. 8220, ostatní plocha,
o výměře 296 m2, záměr prodeje byl vyvěšen po
zákonem stanovenou dobu na úřední desce. V uvedené záležitosti bylo na minulém jednání doporučeno
zastupitelům seznámit se na místě se současným
stavem. Na Úřad městyse doručil Ing. Egrt možné
návrhy řešení: neprodávat, prodat jemu, rozdělit
uvedenou parcelu, panu Egrtovi prodat část vedle
parcely p.č. 1810/1, obnovit původní cestu a nebo
prodat p. Grünseisenovi cestu u rybníka (p.č. 8221).
Na místě došlo k nepříjemnému incidentu. Záležitost je v šetření Policie ČR. Pan Rusz připomněl,
že po pozemkové úpravě je současná cesta jedinou
přístupovou komunikací na pozemky pana Myšíka.
Vzhledem k tomu, že i podle informace pana Grünseisena lze očekávat ještě vyjádření pana Myšíka,
navrhl pan starosta celou věc odročit.
Zastupitelé vzali na vědomí informace, které se
týkaly odkupu parcely p.č. 8220.
* Ve věci připravovaného záměru výstavby chodníku proti areálu Kunvaldské a.s. je nutno vyřešit
svod povrchové vody na konci chodníku. Vzhledem
k tomu, že pozemek za komunikací u Horského
potoka p.č. 403/2 patří panu Jaroslavu Trunečkovi
z Brna, bylo by nejlepším řešením pozemek získat
do vlastnictví. Pan Truneček podle zjištění s převodem pozemku na městys souhlasí. Byl vypracován
znalecký posudek.
Starosta městyse dále informoval, že v rámci
uvažovaného záměru požádal Pardubický kraj o souhlas s umístěním stavby. Správa a údržba silnic Pardubického kraje vydala souhlasné stanovisko. Dále
bylo doručeno vyjádření Státního fondu dopravní
infrastruktury ve věci žádosti o příspěvek na akci
„Zřízení chodníku v obci Kunvald,“ který schválil
příspěvek na zpracování projektové dokumentace ve
výši 208.000 Kč.
Převedení pozemku p.č. 403/2 na Městys
Kunvald zastupitelé schválili; další informace vzali
na vědomí.
* Paní Marie Slaninová z Králík je vlastnicí
pozemkových parcel p.č. 533/1 a 3329/1 v obci
a Katastrálním území Kunvald. Pozemky se nachází
pod částmi stávajících komunikací na mostě v Betlémě a v blízkosti nemovitosti pana Jana Hejrklíka.
Paní Slaninová nabízí městysu Kunvald darování
pozemků za podmínky, že úřad zajistí veškerou
agendu související s převodem.
Zastupitelé nabídku paní Slaninové schválili.
* Manželé Kalousovi, čp. 195, žádají o opravu
přístupové komunikace k jejich nemovitosti. Požadují
opravu komunikace od čp. 194 (Fajglovi) k nově
vybudované komunikaci u čp. 195.
Zastupitelé vzali žádost na vědomí. Bude zařazena
do evidence a řešena v rámci finančních možností
úřadu.
* Paní Čížková Petra podala výpověď z nájmu
bytu v čp. 17.
Paní Renáta Šorejsová, Kunvald 17, která užívá
byt v čp. 17 v přízemí, žádá o výměnu bytu po paní
Petře Čížkové. Tento byt je větší a pro její rodinu by byl
vhodnější.
Tento byt v přízemí by tedy zůstal neobsazen. V evidenci žadatelů je pouze žádost pana Tomáše Borka,
Kunvald 392, který svoji žádost podal v dubnu t. r.
Zastupitelé schválili ukončení nájemní smlouvy
paní Čížkové k 31. červenci 2010, výměnu bytu
Šorejsovým a přidělení bytu panu Borkovi ml.
* Byl vyhlášen termín konání komunálních voleb
na 15. – 16. října 2010.
Zastupitelé schválili ponechat počet míst
v novém zastupitelstvu stejný, tj. 11.
* Starosta městyse informoval o provedených
opravách komunikací: podařilo se získat 150 t štěrku,
který byl rozvezen do schválených úseků:
u paní Jíšové, na plochu u p. Frydrycha a do cest
3
u p. Nesládka, na dolních Končinách, u p. Krásného
a u Hubálkových na Záhorách. Dále se bude pokračovat podle možnosti získání materiálu. Vzhledem
k tomu, že firma STRABAG provádí v Kunvaldě
opravy komunikací, bude opraven sjezd ze živice
u myslivecké klubovny.
Zastupitelé vzali na vědomí informace týkající se
oprav cest.
Různé:
* Informace z MAS Orlicka: otevřeno další kolo
výzvy; v rámci minulé výzvy podal žádost na výměnu
oken na sokolovně TJ Sokol Kunvald. Probíhají práce
na dalším projektu ve spolupráci s Charitou z Leto-
hradu „Orlické hory pro hendikepované“. Rovněž
byla podána žádost na společný projekt MAS Orlicko
a MAS Pohoda „Zdraví je náš společný cíl“.
* Starosta městyse dále informoval o schválení
žádosti z Programu péče o krajinu na realizaci akce
„Ošetření památných stromů – Lípa srdčitá u čp. 54,
Bratrská lípa, Lípy u sochy sv. Jana Nepomuckého“.
Dotace činí max. 80% z uznatelných nákladů.
* Proběhla kontrola z Finančního úřadu na
poskytnutou dotaci na obnovu kulturní památky –
reliéf s výjevy svatých u čp. 12 – bez závad.
* Místostarostka informovala o problémech
s tiskárnou, která nám zajišťuje tisk Kunvaldského
poledníku.
Nejdůležitější body ze zasedání Zastupitelstva městyse Kunvald dne 12. 8. 2010
v zasedací místnosti městyse v Kunvaldě:
* Ing. Paďour informoval o pokračování prací
na centru Kunvaldu. Probíhají dokončovací práce,
zejména úprava krajnic, dopravní značení, montáž
svodidel, terénní úpravy, instalace mobiliáře.
V dalším týdnu proběhne oprava Pomníku padlým.
Vzhledem k tomu, že nemáme geometrický plán,
požádáme do kolaudace o předčasné užívání
stavby. Slavnostní předání stavby je naplánováno
na 16. září t.r. v 11 hodin.
Protože původní projekt neřeší zeleň, požádali
jsme na doporučení zahradníka pana Svobody
zahradní architektku paní Zápotockou z Ústí nad
Orlicí, aby nám zpracovala projekt na úpravu zeleně
v centru.
I přesto, že někteří z našich občanů by chtěli
řešit přidělené prostředky jiným způsobem, nelze
původní projekt měnit a dotaci, která nám byla
přiznána, lze použít pouze na projekt úpravy centra.
Na základě jednání se zástupci společnosti SÚS
bude vytvořena samostatná parcela pro zhotovení
chodníku v centru, který nebyl řešen v projektu,
aby mohl být dořešen v budoucnu. Pokračování
výstavby nedořešeného chodníku bude předmětem
dalšího řízení. Pan Štumpf upozornil na problém
s dešťovou vodou – většina odchází na salaš. Bude
na zvážení instalace vpustí. Dále je potřeba vyřešit
otázku druhé opěrné zdi, která nebyla v projektu
v takové kubatuře, jaká byla potřeba. Úhrada zdi
představuje částku 300 tis. Kč.
Zastupitelstvo schválilo úhradu faktury za
opěrnou zeď a pokračování prací na centru městyse
vzalo na vědomí.
4
* Zastupitelé se vrátili k žádosti pana Pavla
Šlesingra, Kunvald 63 o odkoupení části pozemkové
parcely č. 3285, ostatní plocha. Pan Šlesingr doplnil
svoji žádost o požadavek odkupu uvedené části
parcely do spoluvlastnictví s bratrem Romanem Šlesingrem. V rámci probíhajícího zaměření pozemků
bylo s katastrálním úřadem dohodnuto rozdělení
parcely. S prodejem bude vhodnější počkat, až bude
rozdělení zapsáno v katastru nemovitostí. Lze uzavřít
smlouvu o smlouvě budoucí, kde bude ošetřen
prodej pozemku a dále věcné břemeno užívání
pozemku pro manžele Kalousovy.
Žádost Pavla a Romana Šlesingrových byla
schválena.
* Manželé Hana a Jiří Jindrovi, Kunvald 250,
žádali o odkup části pozemku parcelního čísla 3362.
Jedná se o proužek strmě svažité části pozemku nad
obecní komunikací, vedoucí nad jejich domem. Tuto
část pozemku Jindrovi udržují osekáváním
a výsadbou zeleně. Vzhledem k probíhajícímu zaměření pozemku lze tento proužek oddělit samostatným
parcelním číslem.
Zastupitelé schválili rozdělení pozemku. Záměr
prodeje bude vyvěšen na úřední desce. Zastupitelé se
k této problematice vrátí na dalším jednání.
* V rámci Programu obnovy venkova Pardubického kraje nám byla přiznána dotace ve výši 100 tis.
Kč na opravu místní komunikace na Kunačicích (úsek
od Mihulkových čp. 311 po křižovatku na Záhory).
Obdrželi jsme tři cenové nabídky na opravu, a to od
společnosti KOREKT DIPS spol. s r.o. VOS Choceň,
JD DLOUHÝ s.r.o. Vračovice a Správy a údržby silnic
Pardubického kraje Žamberk. Nejnižší nabídka byla
ve výši 505 tis. Kč od společnosti JD DLOUHÝ s.r.o.
Vzhledem k finančním možnostem by bylo možné
opravit pouze část komunikace, tato možnost je na
zvážení zastupitelů. Při příležitosti opravy komunikace budou opraveny také některé výtluky.
Zastupitelstvo schválilo opravu celého úseku
komunikace a dodavatele stavby s nejnižší nabídkou.
* Masarykova ZŠ a MŠ Kunvald požádala
o udělení souhlasu s prodejem nepotřebné, ale
stále fungující varné pánve ze školní kuchyně. Paní
ředitelka navrhla cenu 5 tis. Kč.
Prodej pánve za uvedenou cenu zastupitelé
schválili.
* Pan starosta informoval o situaci v jednání
s možným převodem horního rybníka do vlastnictví
Lesů ČR. Pan Zientek, který je vlastníkem většinové
části pozemků pod vodní plochou, souhlasí s převodem svých pozemků Lesům ČR pouze za podmínky,
že rybník nezůstane ve stávajícím režimu. Souhlasí
pouze s řešením, že místo rybníka bude suchý poldr.
Lesy ČR nabídly úřadu městyse odkoupení pozemků,
kde je hráz, za cenu stanovenou znaleckým posudkem
a převod samotné vodní plochy za symbolickou 1 Kč.
Zastupitelé vzali na vědomí prodej pozemků
a převod rybníka. Záměr bude vyvěšen po zákonem
stanovenou dobu.
* Pěvecký sbor VIOLA Žamberk chystá návštěvu
našeho partnerského města Lititz. Návštěvu spojí
s propagací Kunvaldu. Bylo by vhodné přispět VIOLE
finanční částkou na úhradu některých nákladů. Pan
starosta navrhl částku ve výši 5 tis. Kč a propagační
materiál (pohlednice, trička).
Příspěvek VIOLE zastupitelé schválili.
Různé:
* Vzhledem k havarijnímu stavu WC na Salaši
byla provedena jejich oprava. Bude dokončena do
prvního zápasu AFK.
* TJ SOKOL v rámci programu LEADER bude
řešit výměnu oken v přísálí a průčelí sokolovny.
Z tohoto důvodu bude omezen ve druhé půli září
provoz úřadu.
Další zasedání Zastupitelstva městyse Kunvald proběhnou 9. září 2010 a 14. října 2010,
vždy od 19.00 hod.
Svoz nebezpečných odpadů proběhne ve středu 15. září 2010 obvyklým způsobem.
Letáky s jízdním řádem a svozovými místy obdrží občané domů.
Sokolovna bude mít nová okna
Ve druhé polovině měsíce září 2010 proběhne výměna oken na budově sokolovny. V této době
bude tedy provoz budovy velmi omezen. Upozorňujeme na to zvláště všechny rekreační sportovce, kteří
budou muset zrušit nebo přeložit své tréninky na jinou dobu.
V souvislosti s touto akcí bude i Úřad městyse Kunvald ve dnech od 20. do 24. 9. 2010 uzavřen.
Prosíme občany, aby se na úřad v této době obraceli jen v nejneodkladnějších případech.
Děkujeme za pochopení.
AM
Vážení čtenáři a občané vašeho městyse Kunvaldu
Nedávno jsem byl při návštěvě vaší obce znovu
mile potěšen. Takové výročí jako je 100 let od
postavení pomníku J.A.Komenského u Domku na
sboru a zvláště pak jubileum 80 let od postavení
vaší školní budovy, jsou jistě důvodem k oslavám.
Obě slavnosti měly, důstojný průběh a ti, kteří snad
nepřišli, mohli jen litovat, že neslyšeli a nemohli
vidět jak je tu pečováno nejenom o odkaz našeho
„učitele národů“, ale především jak znovu po
náročné rekonstrukci zkrásněla vaše škola. Měl jsem
možnost mluvit s četnými hosty, kteří se oslav též
zúčastnili. Velice kladně hodnotili, jak je u vás
v Kunvaldě dobře postaráno o další vzdělávání vašich
dětí, jak je pečováno o školu.
Vím, že zastupitelé obce bojují o další osud zdejší
základní školy. Je totiž velmi těžké zajistit finance
a přitom ještě dokázat zabezpečit tolik potřebný
počet žáků, aby nebyli nuceni k postupnému omezování provozu, jak se již bohužel děje v některých
malých obcích v okolí. Není nutné snad připomínat,
5
že škola je na vesnici jednou z nejdůležitějších institucí. Nejenom jako místo základního vzdělání, kde
se děti od svých 6 let seznamují se všemi učebními
předměty, ale má také nezastupitelnou funkci
v získávání vztahu ke svému rodišti. Některé studie,
které jsem měl možnost poznat při řešení problému
rozvoje venkova, dokazují, že děti, které od raného
dětství jezdí do školy do jiné obce nebo města, ztrácí
k rodnému místu vztah. Po dokončení školní výuky
i po střední a vysoké škole daleko více zakotví na
jiném místě a do rodné obce se velmi obtížně vracejí.
Z toho důvodu je důležité ve škole učit a vzdělávat děti také v oblasti místní historie a připomínat
významné děje v životě obce. Vždyť postavení školy
před osmdesáti lety, to byla událost! Kunvald je
přece ve světě obrovský pojem. Fotografie z doby,
kdy se odhalil pomník J.A.Komenského, vypovídají
o velké hrdosti zdejších občanů a nejen jich.
Například tehdejší žampašský hrabě Lützow, který se
tohoto aktu osobně zúčastnil, psal o vzniku Jednoty
bratrské i Komenském v mnoha svých pracích
a dokázal je zpřístupnit v celé anglicky mluvící
části světa tak dobře, že se tam jeho díla vydávají
doposud. Stále tak přispívají k zájmu o naši literaturu
a dějiny té doby mezi tamními studenty.
Proto je zapotřebí pochválit místní zastupitele
v čele se starostou, že pečlivě zorganizovali a zajistili
důstojnou oslavu obou výročí. Chtěl bych tímto
poděkovat nejenom za pozvání na tyto akce, ale
i společně s ostatními hosty vyslovit uznání a obdiv
k práci všech, kteří se starají i o každodenní chod
obce ... Již více jak 8 let spolupracuji s vaším
zastupitelstvem a panem starostou. Ta součinnost
z pohledu krajského radního spočívá nejenom při
zajištění podobných oslav, jaké byly právě u vás
v Kunvaldě, ale hlavně při podpoře projektů nutných
pro další rozvoj obce.
Na podzim budou komunální volby, tímto
bych chtěl doporučit vaší pozornosti jména všech
stávajících zastupitelů včetně pana starosty. Dobře
se starají o svoji obec a spoluobčany. Troufám si
připomenout, že ve stejný termín budou i volby do
senátu, kde se budu ucházet o vaši přízeň
s vědomím, že každá obec potřebuje podporu
nejenom místních zastupitelů, podanou ruku z kraje
(tak jako dosud), ale rovněž zastání v senátorských
lavicích. Tuto službu bych Vám chtěl v nastávajícím
období nabídnout a věřím, že ji s důvěrou přijmete.
Zdraví Vás Petr Šilar, krajský radní a kandidát do
senátu.
Petr Šilar
Zelený sloupek
Mladý zahrádkář
V pátek 11. 6. 2010 jsme se vlakem z Ústí nad
Orlicí vydaly na národní kolo soutěže Mladý zahrádkář 2010. Za mladší kategorii A - Anička Kopecká, za
starší B - Veronika Hájková a jako náš doprovod paní
učitelka Míla Kalousková.
Do Kroměříže jsme dorazily něco před
17. hodinou. Dostaly jsme večeři a šly jsme se
ubytovat. V 19 hodin se konalo slavnostní zahájení
v multimediální místnosti, od 20 hodin pak následoval kulturní program. Další den nás po snídani čekalo
shromáždění všech soutěžících v multimediální
místnosti, tam jsme si pověděli všechny potřebné
záležitosti ohledně organizace a šli soutěžit. Tento
rok bylo zajímavé, že se testy a poznávačky mladších i starších velice podobaly. Kolem 12. hodiny
následoval oběd a potom náš odjezd do Dinoparku
a zoologické zahrady do Vyškova. Prohlédli jsme
si minizoo a poté jeli vláčkem do Dinoparku. Když
jsme po páté hodině odjížděli z výletu na pokoje, měli
jsme o nejeden zážitek víc. Ovšem už minimálně před
večeří nám pomalu začaly pracovat nervy, blížilo se
vyhlášení a na každém bylo vidět, že je značně nedočkavý. Nad naše očekávání jsme se umístily výborně,
Anička Kopecká (mladší) na 15. místě a já, Veronika
Hájková (za starší), na 9. místě. Po vyhlášení jsme se
šťastné vydaly na prohlídku města. V neděli ráno nás
čekal odjezd domů, měly jsme co dělat, abychom
všechny hodnotné a krásné dárky nacpaly do batohu,
jelikož jsme jich dostaly požehnaně. Při přestupování
v Olomouci nám ještě zbyl čas na prohlídku města.
Domů do Kunvaldu jsme dorazily kolem půl páté
a přivezly si mnohé zážitky a krásné vzpomínky.
Veronika Hájková
6
Kunvaldští zahrádkáři opět vystavovali
Ve dnech 10. a 11. července 2010 uspořádala
v Kunvaldě ZO Českého zahrádkářského svazu
zajímavou netradiční výstavu. Netradiční proto, že
proběhla v soukromé zahradě u rodinného domku
pana Jana Hejkrlíka v Kunvaldě.
Celkem 330 nadšených návštěvníků shlédlo
rozmanitou, vkusně upravenou kvetoucí zahradu
s mnoha druhy květin a rostlin, kterým vévodilo
140 kultivarů nádherných lilií. Celou výstavu dotvořilo 23 kunvaldských zahrádkářů výstavkou
48 orchidejí, 20 bonsají a dalšími desítkami solitérních pokojových a jiných květin. Pěkný ráz výstavy
byl doplněn prodejem okrasných rostlin místního
zahradníka. Velká třicetistupňová vedra byla zmírněna příjemným a chutným občerstvením.
Na setkání při dalších výstavách se těší kunvaldští zahrádkáři.
Předseda ZO ČZS Kunvald Ing. Václav Michalička
Fotografie Miloslava Kalousková
Historická zajímavost
Dnes jsme vybrali další příběh z knihy od pana
Václava Michaličky ml. o Jankovi, a to „Za stavem si
člunek zpívá:“
Jednoho dne, už tu byl zase podzim, Janek usoudil, že jich je v malé chaloupce opravu hodně.
A tak se vypravil na druhou stranu hor. Když procházel Trojanovicemi, hustě sněžilo a začínalo se rychle
šeřit. V zimě je den krátký a poutníkům se chodí po
světě tuze těžko. „Je nejvyšší čas zaťukat někde na
dveře, snad mě nechají dobří lidé u sebe přespat,“
rozhodl se Janek a hned chtěl u první chaloupky
zaklepat na dveře. Už zvedal ruku, když vtom uslyšel,
jak někdo pravidelně klepe uvnitř staveni: „Co to
jenom může být?“ To musím hned zjistit,“ nedala mu
zvědavost. „Tak jen pojď dále, vandrovní,“ zval ho
mužský hlas ze světnice. Vešel dovnitř a spatřil, jak
ve světnici rachotí tkalcovský stav a roztáčí kolovrátek. Muž seděl za stavem s vyhrnutými rukávy, jen
tak v podvlékačkách a už mu člunek vesele prozpěvoval. Jeho žena měla kolovrátek postavený nedaleko
pece, seděla na stoličce, předla pevnou nit. Janek
dal hezké pozdravení a se zalíbením pozoroval, jak
se dílo oběma daří. Osmělil se a povídá: „Mohl bych
se u vás naučit tkát také takové pěkné plátno?“ „Tak
tu budeme mít učedníka, mámo,“ řekl na to tkadlec
a nabídl Jankovi brambory se zelím na posilněnou.
Tkadlec tkalcoval už od svého dětství a uměl vyrobit
plátno jedna radost, bez kazu a uzlíku. Tkalcova
rodina měla sotva na nuzné živobytí přesto, že se
oba lopotili od tmy do tmy a v zimě dlouho do noci
při špatném světle bukové louče. Světnice v tkalcově
chalupě vypadala tak, jak to Janek znával odjinud.
Navíc tam však u okna stál tkalcovský stav vařtat. To
pro dobré světlo na práci. Podlahu tu měli hliněnou
z dusaného jílu. V rohu byl stůl, u stěny rohová
lavice, na stěně zavěšený kříž a obrázky malované na
skle. Samozřejmě tam nechyběla chlebová pec a u ní
bidlo, na němž se sušilo oblečení i příze. Místa tam
tedy moc neměli, ale Janek se přeci jen ještě nějak
vmáčkl.
Janek byl zvědavý, jak se takové plátno dělá.
Tkalcova žena povídá: „Jak bych Ti to, Janku, tak
nějak jednoduše řekla. Plátno je pevná látka a dělá
se ze lnu. Zralý len se trhá koncem léta a váže do
malých snopků. Když proschne, tak se odrhnou
paličky se semeny na nástroji zvaném drhlen. Len
se potom rosí a láme, aby se lépe rozčesával na
takových hřebenech. Z rozčesaného lnu vznikne
předivo, které se spřádá do nití. A právě nitě tady
spřádám. Z přediva musím ukroutit nit. Nit kroutím
v prstech, a jak se kolečko točí, tak se hned nit navíjí
a práce jde pěkně od ruky. Předu pořád dokola,
práce je stále dost. A když udělám hodně příze, může
se na stavu tkát plátno“. Janek pozorně naslouchal,
co mu přadlena vykládala. Jakmile skončila, hned
pokračoval ve vysvětlování tkadlec: „Jenže, než se
7
může začít tkát, je potřeba připravit osnovu. Osnova,
ta vlastně určuje, jak bude plátno vypadat. Musí být
důkladně připravena, aby se nitě přes sebe správně
křížily a vznikal tak pěkný a pevný kus látky. Když se
chystá osnova, hrozí velké nebezpečí, že se nit přetrhne. Když se ti, Janku, přeci jen přetrhne, naučím
tě náš tkalcovský uzel, ten drží, nepovolí. Osnovu
nám většinou přináší pan faktor z Frenštátu. Přinese
osnovu smotanou v klubku a odnáší si v krosně
hotové plátno. Tkaní je vlastně křížení natažených nití
na stavu. Osnova jsou tedy nitě natažené na stavu.
Šlapáním na pedály u stavu se osnova rozevírá,
vzniká mezera zvaná prošlup a tkadlec musí umět
rychle prohodit mezi nitěmi dřevěný člunek. To
se snadno, Janku, naučíš. Ve člunku je také nit, té
říkáme útek. Právě prohozený útek ve člunku dělá to
křížení nití a nám vzniká pevná látka. Aby nitě byly
stejně vzdálené, jsou vedené mezi hřebenem zvaným
brdo, kterým se nitě pevně sráží k sobě. Člunek má
v sobě malou cívku a na tu je třeba navinout nitě,
ať mám co prohazovat osnovou. Můžeš tím zrovna,
vandrovníku, začít své učení.“
Zanedlouho už Janek seděl za stavem a v hlavě
si opakoval: „Prohodit člunek prošlupem, přirazit
nitě k sobě brdem, přešlápnout pedál, a zase znovu,
prohodit, přirazit, přešlápnout, prohodit, přirazit,
přešlápnout. Zkrátka, pořád stejně na jedno brdo.“
Zpočátku to Jankovi šlo pomalu. Člunek nechtěl
proskakovat osnovou a pořád se někde zachytával,
nitě se trhaly, na plátně se dělaly uzlíky. Starý tkadlec
trochu vrčel, že mu kazí materiál, ale nakonec se
nestačil divit, jak se Janek rychle zlepšuje, a za pár
dní člunek lítal osnovou, jen to hvízdalo. Zasadil do
člunku cívku bílé příze a člunek zasunul do stavu.
Zkušeně rukama i nohama rozhýbal stav, až člunek
proletoval prošlupem jako blesk. Janek šlape na
trnože, prohazuje člunek, stav jen skřípe a rachotí.
Po práci si všichni pospolu sesedli ke stolu a jedli
ze společné mísy. Mívali brambory, málo maštěné
zelí, kaši z pohanky nebo prosa. Jednou za čas
tkalcova žena napekla v peci chléb, který provoněl
celé stavení, a hned se tkalcovalo mnohem veseleji,
K práci pak nesměla chybět ani písnička:
„Není lepší žádnému tak jak tkalcům v pekle.
Najedí se, napijí a sedí si v teple.“
V tkalcovské rodině Janek pobyl déle, než si
původně myslel. Ono to není totiž jenom tak naučit
se zhotovovat krásné plátno bez uzlíků. Že byl Janek
šikovný, šlo mu to docela rychle, ale i tak musel tkadlec nad ním často stát a radit mu, co a jak, tu a tam
i něco opravit. Přešla jedna zima, končila se druhá
a Jankovo plátno byla jedna radost. Ne že by si náš
vandrovní řekl, že už toho zná dost, ne, zase si balil
svůj raneček a chystal lískovou hůl. „Tak kampak
máš tentokrát namířeno?“ ptal se Janka starostlivě
tkadlec. „Ani vám ještě, pantáto, nevím.“ „Tak se
vydej do Metylovic, ať nemusíš nikam daleko. Tam
se naučíš vydělávat kůže, a když budeš šikovný, tak
i vyrábět krásné biče na pohánění koní i krav.“ Janek
si řekl, že to není špatný nápad, rozloučil se, poděkoval tkalci i jeho ženě za všechno, co ho naučili,
a vydal se nejkratší cestou na druhou stranu hory
Ondřejník. Tam se rozkládala vesnice Metylovice.“
Ze starých kunvaldských kronik
Po dlouhém váhání jsem do dnešního Poledníku
sáhla po kronice, do které v roce 1969 zapsala paní
učitelka Pálková družstevní častušku, zazpívanou
na výroční schůzi JZD pionýry kunvaldské školy.
Rozhodně se nechci dotknout představitelů minulých
ani současných, ale myslím si, že tato „častuška“ do
naší historie patří a udělat si legraci třeba i ze sebe
sama zase patří k normálnímu životu:
„V naší vložce nesmí chybět ani trochu povyku,
kritika a pochválení - jak to máme ve zvyku.
Mezi Vás jsme rádi přišli, těšíme se velice,
společně, že hospodaří skoro celá vesnice.
8
Největší je v celém kraji kunvaldské dnes JZD,
záleží jen na Vás, jak se družstvu povede.
Povídá se po Kunvaldě o družstevním šotkovi,
do školy k nám často chodí a co neví, nepoví.
O tom, co kde v družstvu skřípe, podává nám zprávu
hned,
že je pravda, co vám řeknem, na to můžete vzít jed.
Naše ostny možná píchnou, nechceme však urazit,
v novém roce v dobré vůli dá se mnohé napravit.
Představenstvu radu dáme: usnesení plňte hned,
není hezké družstevníkům mazat kolem pusy med.
Vaše schůze tuze dlouhé můžeme jen pochválit,
kdepak jinde družstevník má pro spaní teplo a klid.
Četařům poradit chceme, teď jim jistě zajde smích,
nepodepisujte výkaz s černou páskou na očích.
Činovníkům připomenem, choďte více mezi lid,
potom, co se v družstvu stane, nemůže vás překvapit.
Družstevníkům jedno přání skromné chceme
vyslovit,
není céčko, éčko, áčko – jedno družstvo chceme mít.
Sobectví tu nemá místo, všichni máte jeden cíl,
aby Kunvald v brzké době bohatý a šťastný byl.
Na jednotky opatrný buďte každý jako čert,
když jich bude dvakrát tolik, nebude to žádný žert.
Když se mluví o jednotkách, napadá nás myšlenka,
revizní že komise spí jak Šípková Růženka.
Na prince prý jenom čeká, co ji ze sna probudí,
bude-li to dlouho trvat, jednotka se ochudí.
Nebojte se do soutěže závazek si pěkný dát,
každý litr mléka navíc na jednotce bude znát.
Loukám dejte, co jim patří, věřte, mají také hlad,
hnojiva jim rozházejte, vždyť jich máte plný sklad.
Krmení pak dvakrát tolik na lukách se naseče,
v kravínech to brzy poznaj, mléko proudem poteče.
O koních, co pořád stojí, mluvilo se velice,
teď z nich dobrý oběd mají jen družstevní slepice.
Bylo by tu ještě věcí, o kterých se zpívat dá,
my však víme, jenom slovo nadšení vám nepřidá.
Že je k tomu třeba více, aby v práci úspěch byl,
aby každý na družstevním jako na svém zakotvil.
Přestaňte už říkat moje, naše, to zní mnohem líp,
na výsledcích práce družstva musí se to projevit.
Končí naše povídání, dosti bylo kritiky,
věříme, u družstevníků ohlas bude veliký.
Naše slovo někdy bodlo, vedeno je přáním jen,
aby brzy v družstvu každý v práci byl vždy spokojen.
To vám přejí, družstevníci, vám také družstevnice,
chlapci, dívky, mladá směna naší nové vesnice.“
Mirka Celerová
Okénko farnosti
OBOROH V KUNVALDĚ - ROZHOVOR SE SLÁVKEM KLECANDREM
V neděli 27.6. se konal v kostele sv. Jiří u příležitosti oslav 80 let ZŠ v Kunvaldě a 100 let odhalení
pomníku J.A.Komenského koncert hudební skupiny
Oboroh. Koncert stál opravdu zato a bylo to opravdu
příjemné nedělní odpoledne, za které patří Oborohu
velký dík. No a protože jsme se na vystoupení právě
této kapely v Kunvaldě opravdu dlouho těšili, byla by
velká škoda nechat je odjet a nedozvědět se, jak se jí
daří, co připravují, plánují ... Požádala jsem proto
o rozhovor vedoucího kapely pana Slávka Klecandra,
který zavzpomínal i na hudební začátky Oborohu.
1) Kdy Oboroh vznikl?
Na podzim 1988. První koncert s názvem Oboroh
jsme měli 31. ledna 1989 v klubu Rabštejn v Kostelci
nad Orlicí, kde jsme tehdy zkoušeli.
2) Kdo s tímto nápadem přišel?
Můj bratr Václav se tehdy domluvil s Romanem
Dostálem, že by mohli dát dohromady něco jako
blues-rockovou kapelu. Tehdy jsme totiž v Vaškem
hráli už asi čtyři roky na církevní půdě zhudebněné
žalmy v takové bezejmenné akustické kapele (housle,
kontrabas, kytara, saxofon a flétny) a Oboroh měl
podle jeho představ fungovat paralelně v civilních
končinách. Ono bezejmenné kvarteto se však do jara
1989 rozsypalo, a tak Oboroh žalmy zdědil. Už
v květnu jsme je hráli na pozvání Vladimíra Merty
v prestižním pražském klubu Chmelnice. Přátelství
s Vláďou Mertou posléze po revoluci vedlo k natočení
prvního alba Oborohu pro písničkářské sdružení
Šafrán, které také ono první tehdy ještě elpíčko
žalmů vydalo.
3) Jak se za ta léta změnilo jeho složení?
Muzikantů se za těch 21 let vystřídalo v Oborohu
čtrnáct. Bylo fajn, když se všichni ke dvacetinám
kapely sešli v už zmíněném kosteleckém Rabštejně
k natočení koncertního DVD, které vyšlo vloni, stejně
jako dvě poslední řadová alba kapely, u vydavatelství
Indies. Dnes už jsme z původního složení zůstali
v Oborohu jen dva - Roman Dostál a já.
4) Jakou hudbu hrajete?
Myslím, že se dá mluvit o folk-rocku, i když je
nám ta škatulka trochu těsná. Hrajeme prostě to, co
cítíme.
5) Kdo zhudebňuje žalmy? Co Vás vedlo právě
ke zpěvu žalmů?
Se zhudebněnými žalmy jsem přišel před snad
čtvrtstoletím já. Nedávno jsem se k nim zase bez
toho, že bych to nějak plánoval, vrátil. První žalm,
který jsem si začal doma zpívat, byl 39. Jednou jsem
9
si ho po ránu před odchodem do práce četl
a napadlo mě, že jde vlastně o píseň, kterou by jako
píseň mohl poslouchat i někdo jiný. Melodii a harmonii jsem měl tehdy už v hlavě s úplně jiným textem.
Ten žalm se s ní překvapivě spojil - a tak to všechno
začalo. Pak už asi po dva roky přicházel jeden po
druhém. Stačilo je číst a poslouchat hudbu, která je
v těch textech ukrytá a kterou nenápadně nabízí.
6) Kdo je autorem písní?
Většinu jsem jich také přinesl na zkoušky já. Ale
píše také Roman i současný baskytarista a příležitostně i kytarista Jarda Jetenský. Texty k jejich
písničkám také nakonec zůstanou na mně.
7) Jak často zkoušíte a kde?
Zkoušíme v rychnovském kině. Máme tam od
města pronajatou takovou nevelkou příjemnou místnost, bývalý bar. Četnost zkoušek je v tom kterém
období různá. Během školního roku se scházíme tak
třikrát do měsíce. Houstne to, když se blíží nahrávání. O prázdninách zkoušíme daleko víc než jindy.
To se scházíme téměř denně, jak kdo může.
8) Jaké jsou vaše plány v nejbližších měsících?
Těšíme se na mnoho letních i podzimních kon-
certů. Některé z nich budou pod širým nebem,
a tak snad bude přát počasí. Také se vždy těšíme na
poutní slavnosti v Neratově a mnoho jiných akcí.
9) A teď k vaší sólové dráze: Proč jste se na ni
vydal a jakou hudbu hrajete?
Se sólovými recitály jsem začal asi před deseti
lety. Měl jsem plné šuple písniček, které se do Oborohu moc nehodily, a tak jsem je nahrál na komorně
laděné album Protější břeh, které vyšlo v roce
1999. Pak jsem si ty věci zkusil zahrát na několika
festivalech, a když jsem zjistil, že to funguje, zkusil
jsem v tom pokračovat. Dělám to tak dodnes. Je to
pro pořadatele v malých místech cenově snadno
dostupné, stojí to pár korun i s cestou a vlastním
ozvučením. Postupně jsem začal hrát i písničky
Oborohu v jednokytarové úpravě. Také často sáhnu
i po písničkách, které dosud na žádném CD nevyšly
a které později Oboroh nazkouší. Moc mě to baví.
Oborohu to nijak nekonkuruje, naopak se dá říct, že
tím tak trochu kapele připravuju cestu.
Děkuji za Váš čas, přeji mnoho hudebních úspěchů a těším se zase někdy v Kunvaldě na shledanou.
Marta Gregušová
Hudební setkání na Domku na sboru
Byl to jeden páteční prázdninový podvečer, kdy
se na Domku Na Sboru sešli členové Společenství
křesťanů a hudební skupina "Jiná doba" k již druhému
prázdninovému setkání (první se konalo v létě 2009).
Bylo příjemným překvapením, že jsme se i v čase
dovolených sešli v opravdu hojném počtu. Setkání
Cyklovýlet „Okolo Bednářova statku“
Sobotního červnového rána jsme po roce vyjeli za
pěknými místy v našem okolí. Z Končin přes Zaječiny
po „Jiráskově cestě“ k Orlické chatě. Po krátkém
občerstvení na Zemskou bránu na krátkou prohlídku
místa i motorek značky Indián, jejíž majitelé toto
místo také obdivovali. Dále po levém, méně známém
břehu řeky Orlice ke klášterecké pile, malebným
údolím přes osadu Potoky k Bednářovu statku,
kde jsme se odměnili čerstvě opečenou uzeninou
a lahodnými nápoji. Odměnou nám bylo pěkné
počasí, pěkný výhled z Vítanovského kopce i výborné
ořechové řezy správkyně statku.
Loučili jsme se s přáním, že zase za rok někam
šlápneme do pedálů.
Za účastníky J. Flekr
10
jsme začali četbou Písma a poté následoval zpěv
písní. Společný zpěv a hudba obou sborů se otevřenými okny nesla celým údolím kunvaldského Betléma. Byl to opravdu příjemný prázdninový podvečer.
Děkujeme Společenství křesťanů Kunvald za jejich
pozvání a těšíme se na další společné setkání.
Červnové oslavy
I.
Ve dnech 25. června až 27. června 2010 proběhly
oslavy 100 let odhalení Pomníku Jana Amose
Komenského a 80 let otevření Masarykovy školy.
Oslavy zahájily v páteční podvečer školní děti vydařeným divadelním představením.
V sobotu dopoledne následovalo v sokolovně
setkání učitelstva Masarykovy školy. Po obědě
se oslavy přesunuly k Domku Na Sboru, kde byl
připraven program k odhalení Pomníku J.A.K. Celou
organizaci tohoto programu převzal na svá bedra
Ing. Petr Šilar. Na Domku proběhla slavnostní
bohoslužba za účasti členů Synodní rady ČCE Praha
a dalších hostů, dále přednáška o J.A.Komenském.
Program byl doplněn o hudební vystoupení ZUŠ
z Hradce Králové, pěveckého sboru z Horní Čermné
a pěveckého sboru Viola Žamberk. Na ukončení
oslavy položil pan starosta společně s Ing. Šilarem,
paní senátorkou Müllerovou a dětmi s paní ředitelkou
školy květiny k Pomníku J.A.K.
Od půl čtvrté začal hlavní program k 80. výročí
otevření Masarykovy školy na hřišti před školou
společně s otevřením výstavy ve škole. Výstava
i celý program byly velice vydařené. Všichni se bavili
do ranních hodin, kdy skončila taneční zábava.
Nedělní ráno jsme zahájili slavnostní mší v kostele sv. Jiří. Při této příležitosti mohli všichni znovu
obdivovat obecní a hasičský prapor. Oba prapory
byly slavnostně vysvěceny při oslavách v roce 2007.
Odpoledne si někteří z nás nenechali ujít koncert
skupiny Oboroh v kostele sv. Jiří a od 16-ti hodin se
konala repríza školního představení. Večer byla také
ukončena výstava ve škole.
Děkujeme touto cestou všem, kteří přispěli ke
zdárnému průběhu oslav. Určitě se náš „malý“
Kunvald ve světě neztratí. Díky!
Za úřad Mirka Celerová
II.
Období školních prázdnin se pomalu blíží ke
konci. Až podzimní číslo Poledníku vyjde, bude už
nový školní rok zahájen a škola znovu ožije příchodem dětí a všech zaměstnanců. Přestože mám nyní
plnou hlavu blížícího se školního roku, ráda bych se
ještě myšlenkami vrátila k oslavám 80. výročí
otevření naší školy a 100. výročí Pomníku J. A.
Komenského, které městys a škola uspořádaly
koncem června.
Už jen samotné přípravy oslav byly pro mě
zážitkem. Už v březnu jsem přerovnala školní archiv
a další školní dokumenty, mezi kterými jsem našla
seznamy učitelů, kteří dříve v kunvaldské škole učili,
a také seznamy žáků, kteří od třicátých let minulého
století chodili sem do školy. V duchu jsem děkovala
svým předchůdcům, panu Jakubcovi a panu
Přikrylovi, že seznamy vytvořili! Stačilo doplnit
učitele a žáky za posledních deset let a pozvat je
na naše oslavy. Jak jednoduše to vypadalo! Jen
tak mezi řečí mi pan školník řekl, že z půdy snesl
jakousi zaprášenou dřevěnou bednu (kvůli zateplení
stropu). S úžasem jsem zjistila, že obsahuje školní
dokumentaci ze „staré školy“, asi ji sem přemístili
po otevření nové školní budovy a uložili na půdě za
trám. Opatrně jsem rozvazovala stužky, kterými byly
listiny svázány, a prohlížela si krasopisem psané
školní dokumenty staré více než 130 let. Některé jste
pak mohli vidět spolu s kronikami a fotografiemi na
školní výstavě.
V hlavní den oslav, v sobotu dopoledne, jsme
v sokolovně uspořádali setkání s bývalými učiteli
kunvaldské školy. Byli myslím příjemně překvapeni
opravenou a vyzdobenou školou, jejím interiérem
a výstavou. Určitě nelitovali své cesty do Kunvaldu,
neboť děkovali za možnost setkat se a popovídat
si; prý to v dnešní době není běžné. Příjemnou
atmosféru setkání ale rozesmutnila zpráva o úmrtí
paní učitelky Filáčkové, kterou jsme se předchozí den
dozvěděli.
Celé odpoledne a večer si mohli návštěvníci oslav
posedět venku v blízkosti školy a občerstvit se
ve výčepu sokolovny. O to se postarali rodiče žáků
a přátelé školy pod vedením Lukáše Šejnohy, zorganizovali i večerní taneční zábavu! Na chvíli zapomněli
na své profese a změnili se ve stěhováky, výčepní,
kuchařky, servírky, číšníky, pořadatele … všechno
skvěle zvládli a ještě při tom vypadali, že je to baví.
Patří jim poděkování a můj obdiv. Děkujeme!
Vydařil se také kulturní program před školou,
který jsme pro návštěvníky připravili ve spolupráci se
žamberskou ZUŠ a dolní ZŠ. V hudebních výstupech předvedli své umění hudebníci ze ZUŠ Petra
Ebena, z nichž mnozí jsou žáky kunvaldské školy.
Vystoupení s nimi připravila paní učitelka Šmoková.
Pěvecké vystoupení souboru Viola s panem učitelem
Žejdlíkem osvěžilo program zvesela zpívanými
lidovými i novějšími písničkami. Taneční vystoupení
nejmladších žáčků naší školy „Né, pětku né“ secvičila
paní učitelka Štefková a na pětku to určitě nebylo.
11
Zpívat umějí i žáci kunvaldské školy, přesvědčil nás
o tom sbor sestavený ze žáků všech ročníků školy
pod vedením paní učitelky Frimlové. V závěru
programu jsme se pobavili tanečním vystoupením
v lidovém duchu, které předvedli žáci 2. stupně
školy. Bylo na nich vidět, že je tanec baví, tancovali
s radostí a bez chyb. K pěknému kulturnímu zážitku
přispělo i počasí. Celý program jsme proto mohli
uskutečnit na hřišti před školou, stejně jako před
80 lety. V pátek a v neděli jste měli možnost zhlédnout divadelní představení Kašpárek a Kopřivka,
které se žáky kunvaldské školy nacvičila paní učitelka
Kodytková. S nadšením oživuje tradici školních divadelních představení po zhruba patnáctileté přestávce.
S nácvikem divadla je vždy mnoho učení, práce,
starostí a nervů, shánění všeho možného, ale také
legrace, veselých příhod a radosti z týmové práce.
Ještě pár dnů před premiérou se páteční představení
jevilo jako nemožné. A nakonec obě představení měla
velký úspěch!
Uvnitř školy jsme připravili výstavu z historie
a současnosti Masarykovy školy. O koncepci výstavy
se postarala paní učitelka Šlezingrová, zajistila její
estetickou úroveň spolu s paní učitelkou Štefkovou
a paní vychovatelkou Vagnerovou, také všichni další
vyučující a žáci školy vytvářeli výstavky v jednotlivých třídách a na chodbách. Svým dílem se na
oslavách podílely také paní kuchařky ze školní
jídelny. Navařily jídlo pro hosty oslav a výborný
guláš s knedlíkem na večerní taneční zábavu ! A co
teprve pan školník, ten dokázal splnit všechna naše
přání, pokyny, rozkazy i prosby, které jsme si během
příprav na oslavu vymýšleli.
Oslava 80. výročí otevření Masarykovy školy je
minulostí. K její přípravě a zdárnému průběhu přispěli svým dílem všichni učitelé a zaměstnanci školy,
všichni žáci školy, rodiče žáků, pan starosta
a zastupitelé městysu a mnoho dalších příznivců
školy. Děkuji vám za vaši práci, za vaši pomoc
a ochotu spolupracovat.
Mgr. Jurčanová Z., ředitelka školy
Divadelní představení Kašpárek a Kopřivka
V rámci oslav 80 let školy proběhlo
25. a 27. 6. divadelní představení výše jmenované
pohádky v podání žáků ZŠ pod režijním vedením
p. učitelky Kláry Kodytkové. Nejen my rodičové, ale
i nezávislí diváci byli překvapeni, jaký pokrok za rok
v herecko-dramatické činnosti tito elévové učinili.
Bylo to opravdu divadlo od slova dívati se a bylo
na co.
Dobře vybraná veselá a hravá pohádka od
Jaroslava Koloděje našla svého naplnění. Loňský
kouzelný dědeček Tonda Hruška nám vyrostl do
děda Vševěda, který si při repríze i vzpomněl, kde
si nechává barvit vlasy nazlato. Chytrý Kašpárek
Jáchym Ulrych mě osobně nadchl tím, že hodinu
hovořil srozumitelně a slušně. Pódium rozsvítila
nová hvězdička - Kopřivka Hanča Müllerová.
Je přirozená, okouzlující a krásně čistě zpívá - inu
princezna. Lze ji jen závidět statečnému Honzovi Vojtovi Kodytkovi, který se stejně neohroženě jako
s loupežníky vypořádal i s nefungujícím budíkem 
- velký improvizátor! Loupežníci Koulibuch
a Utrhnos, jinak Kuba Mareš a Vojta Kopecký, určitě
nepostrádají komediální talent. Zvlášť v nedělní
12
repríze to hoši „dávali“, až nám bránice kmitaly.
Zastínit se ale nenechala ani Verča Hájková jako
čarodějnice. Její ladění karburátoru ojetého koštěte
bylo skvělé. Doufám, že ji sedmimílové boty opravdu
neodnesly do pekla, ale vždy ji odnesou do divadla,
kam patří. Stejně jako loňský král a letošní vodníček
Honza Jindra. Roztomilý a ježibabí koště ovládající
s bravurou Harryho Pottera. Doplněno stejně roztomilou kuchařkou Luckou Matějkovou a vysmátým
královským párem Káťou Trejtnarovou a Péťou
Šlesingrem je tu kompletně to, co bylo slíbeno na
plakátech - NEZAPOMENUTELNÝ ZÁŽITEK. Na rozdíl
od politiků - naše děti slíbené plní !
Škoda jen, že v této veselé taškařici nebudou
nadále pokračovat. Po 3. 4. repríze a doladění veselých a chytlavých písní by s přehledem překonali
nafoukané měšťáky, kteří se nebojí vybírat i 50 Kč
vstupného od veřejnosti a nahnaných škol a školek.
Zlaté děti naše a milá pančelko Kláro, ničeho se
nebojte a BUM BÁC CILILINK - jen tak dál! Rozsévat
radost a hodně lásky v srdcích se vám opravdu daří!
BRAVO a díky.
Vaše stará kašpárková - BLANKA MÜHLOVÁ
Ohlédnutí za svěcením kapličky v Zaječinách
Do minulého čísla se nám již nevešel článek k slavnostnímu svěcení kapličky v Zaječinách. Přinášíme
alespoň malé připomenutí této velké události.
V sobotu 22. května 2010 se konalo v Kunvaldě
slavnostní svěcení kaple Panny Marie v Zaječinách.
Vzácné povinnosti se ujal Mons. Josef Socha z Biskupství královéhradeckého, jenž celebroval celou
mši. K této akci byli přizváni všichni administrátoři,
kteří vykonávali svoji službu v kunvaldské farnosti
po roce 1989.
I přes nepřízeň počasí, která panovala nad celou
naší republikou, se krátce před patnáctou hodinou
sešlo před kapličkou na dvě stě příznivců. Pro
zpříjemnění čekání zahrála skupina „Společenství
křesťanů Kunvald“ pod vedením pana Václava Dobiáše, který také celou slavnost ozvučil. Od patnácti
hodin se konala slavnostní bohoslužba za hudebního doprovodu skupiny „Jiná doba“ z Kunvaldu.
Počasí pohrozilo malou sprškou deštivých kapek,
které donutilo přítomné nad svými hlavami chvílemi
roztáhnout deštníky. Ale i tak mohla slavnost
pokračovat.
Kaplička byla opravena v roce 2009. Opravami
prošla nejen stavba, ale taktéž vnitřní zařízení, především oltářní obraz a celé oltářní dílo, které je zrestaurováno do původní podoby z roku 1892. Celkové
náklady od koupě až po dokončení rekonstrukce se
zastavily na částce 611 tis. Kč. Z dotací a darů bylo
získáno celkem 325 tis. Kč.
Děkujeme pořadatelům za přípravu a průběh akce,
zejména místním hasičům, rodákům, celé farnosti
a všem, kteří se na opravě kapličky podíleli.
Mirka Celerová, fotografie Jiří Stuchlík.
Společenská kronika
Blahopřejeme našim spoluobčanům, kteří oslaví významná životní jubilea:
97 let
24.09.
91 let
13.10.
87 let
28.09.
85 let
03.09.
83 let
16.10.
75 let
28.09.
70 let
24.10.
60 let
03.09.
Jindřich Herman
Zaječiny 5
Jarmila Štěpánková
Kunvald 257
Marie Adamcová
Kunvald 356
Božena Tomková
Kunvald 177
Marie Trejtnarová
Kunvald 71
Slavomír Divíšek
Kunvald 134
František Holubář
Kunvald 299
Václav Bílek
Končiny 36
Stříbrnou svatbu oslavili
13. 07. Hana a Jiří Jindrovi
Kunvald 250
Stříbrnou svatbu oslaví
21.09. Jaroslava a Miroslav Tomanovi Kunvald 214
28.09. Marie a Jiří Taiberovi
Kunvald 379
Zlatou svatbu oslavili
30.07. Marie a Jaroslav Dvorských
Kunvald 331
Vzpomínáme na občany, kteří již nejsou mezi
námi:
06.08. Eliška Bílková
Končiny 12
13.08. Adolf Krčmář
Kunvald 128
21.08. Jaroslav Keprta
Kunvald 252
Poděkování
Dne 20. srpna t.r. jsme se navždy rozloučili s
manželem, tatínkem a dědečkem panem Adolfem
Krčmářem. Děkujeme všem, kteří se s ním přišli
rozloučit.
Manželka Jaroslava, dcery Iva a Mirka s rodinami.
13
Sport
9. ročník Kunvaldského železného muže
Po třech týdnech tropických teplot hlásili meteorologové na sobotu 24. července citelné ochlazení
a intenzivní srážky. To se bohužel bezezbytku potvrdilo a ráno v den konání závodu se teplota pohybovala na 17°C a silně pršelo. To bohužel odradilo asi
hodně závodníků a ještě půlhodinu před startem to
vypadalo, že bude víc pořadatelů než závodníků.
Nakonec se počet startujících zastavil na počtu
24 závodníků a závodnic. Z toho bylo 9 závodníků
do 40 let, 13 závodníků nad 40 let a dvě závodnice.
Kunvaláků se postavilo na start celkem osm.
V 10:00 zazněl startovní výstřel a celé startovní
pole se vrhlo do požární nádrže. V tu chvíli se
umoudřil i sv. Petr a přestalo pršet. Už od prvních
metrů se rozhořel boj o první místa, kdy se o to, kdo
vyleze první z vody, prali 4 muži a jedna žena. První
z vody nakonec šla Kateřina Lišková. Do cyklistické
části po rychlém převlečení jako první vyráželo trio
Strnad, Novotný, Štumpf, které spolu bojovalo po
celou cyklistickou část, v Klášterci se k nim přidal
ještě Řehák. Ten jel skvělou stíhací jízdu a nakonec
tomuto triu dokázal i poodjet. Následovala běžecká
část, kde jasně diktoval tempo Tomáš Řehák a držel
si jasný náskok až do cíle. Za ním o druhé místo
bojovali Tomáš Strnad s těsným náskokem před
Edou Štumpfem, který se na druhé místo dostal asi
700 m před cílem a už ho nepustil. V těsném závěsu
za nimi doběhl Luděk Novotný. Ale i na zadnějších
pozicích se bojovalo velice srdnatě, a to jak se soupeři, počasím a nebo každý sám se sebou. Například
Ondra Müller jel 7 kilometrů po prázdném zadním
kole, za což zaslouží obdiv, že to nezabalil.
Po doběhnutí všech závodníků do cíle následovalo vyhlášení výsledků a předání cen vítězům
a nejstaršímu a nejmladšímu závodníku. Za ceny
a sponzorské dary děkujeme všem sponzorům,
zejména však Úřadu Městyse Kunvaldu. Před i po
vyhlášení si všichni závodníci smlsli na vynikajících
klobásách připravených Pepíky Šlesingry za což
ještě jednou mockrát děkujeme. Pro příští jubilejní
10. ročník si přejeme hlavně pěkné počasí, hodně
závodníků a diváků kolem trati.
Výsledky:
MUŽI do 40 let
1
2.
3.
Tomáš Řehák
Eda Štumpf
Martin Moravec
Lukostřelba Jablonné TJ Sokol Kunvald
Vencl tým Ú/O
1:10:15
1:10:38
1:13:59
6.
7.
9.
Ondra Müller
Petr Vymetálek
Láďa Křičenský
Slámožrouti Kunvald
Kunvald
Sokol Kunvald
1:27:39
1:28:05
1:43:29
MUŽI nad 40 let
1.
2. 3. Tomáš Strnad
Luděk Novotný
Miroslav Hájek
SK Žamberk
SK Žamberk
SK P. Bezruč
1:10:52
1:11:27
1:13:05
7.
11.
12.
Ludvík Dlabka
Roman Hodek
Radovan Skalický
Spolek dobrovolných lížařů
TJ Sokol Kunvald
TJ Sokol Kunvald
1:18:31
1:23:36
1:42:39
Kateřina Lišková
Alena Foglová
TJ Sokol Kunvald 1:30:10
1:54:18
ŽENY
1.
2.
Eda Štumpf
14
Rozpis zápasů AFK Kunvald - muži III.třída - podzim 2010
5.9.
11.9.
19.9.
25.9.
2.10.
9.10.
16.10.
neděle
sobota
neděle sobota
sobota
sobota
sobota
Rudoltice - Kunvald
Kunvald - Dolní Třešnovec
Žichlínek - Kunvald
Kunvald - Klášterec nad Orlicí
Králíky, Červená Voda"C" - Kunvald
Mistrovice - Kunvald
Kunvald - Lichkov
16.hod
16.hod
16.hod
16.hod
16.hod
16.hod
16.hod
Závody Dračích lodí na Pastvinách
Dne 14. 8. jsme se opět po roce sešly na závodech Dračích lodí na pastvinské přehradě. Ráno jsme
nastoupily na nepovinné tréninky. Začátky byly těžké,
moc nám to neladilo, ale za pár minut jsme souhry
docílily. Start závodu ranou z pistole proběhl ve
12:50 hodin a vypukl boj o minuty. Závod byl velmi
dramatický a do poslední chvíle napínavý.
Zmíním jen na okraj jednu z posádek žamberských vodáků, kde průměrný věk těchto „mladíků“
byl 66,7 roků. Nejstaršímu z pádlujících je krásných
80 let. Skončili celkově na čtvrtém místě. To je určitě
úctyhodný výkon.
Letos jsme daly dohromady ženskou posádku.
Sešlo se zde 26 posádek z blízkého i dalekého okolí.
Z toho byly 4 posádky ryze ženské. Na trati dlouhé
250 metrů jsme „vybojovaly“ poslední místo. Ale
nám to nevadilo, měly jsme za sebou skvělý pocit
a úsměv na tváři. Hlavní je, že se tento nádherný
inzerat A6.ai
JESICCA
PROFESIONAL
1
3.6.2010
závod uskutečnil a nás 20 žen táhlo takzvaně za
jeden provaz. Vždyť přece všichni víme, že jen ten
kdo umí nést porážky, umí nést i úspěch.Tak hurá do
dalších dobrodružství a těšíme se na další ročník.
Za „Spolek dobrovolných lížařů (lížařek)“ Alena Foglová
8:18:47
PEDIKÚRA
MANIKÚRA
Inka
PEDIKÚRA
koupel nohou
jemné dobroušení přístrojem Jessica
masáž nohou
odstranění kuřích ok
P-shine
lakování nehtů
depilace
peeling
Soňa Zapletalová
MANIKÚRA
luxusní ošetření rukou - Nail Aktive
termální zábal v termorukavicích
masáž rukou
lakování nehtů + zdobení
P-shine
odstranění modelace na rukou
transplantace poškozených
a polámaných přírodních nehtů
modelace nehtů
kombinovaná pedikúra - manikúra
tel. 602 467 813, e-mail: [email protected]
PASÁŽ PANSKÉHO DVORA čp. 6, ŽAMBERK
15
Kunvaldská a.s.oznamuje všem,
kteří mají nárok na naturálie,aby si je nezapomněli
přihlásit nejpozději do 30. září t.r.
Zvýhodnění je v podobném rozsahu
jako v loňském roce.
Informace podá p. Píčová v kanceláři agronomů,
tel. 465 677 749.
Do uvedeného termínu přijímáme také objednávky
na zimní uskladnění brambor.
TJ Sokol Kunvald pořádá
ve středu 15. září 2010
od17:00 hodin v sokolovně
NÁBOR NOVÝCH ČLENŮ DO
FLORBALOVÉHO ODDÍLU.
Zúčastnit se mohou děti od 8 do 15 let.
Na všechny příchozí se těší Eda Štumpf.
TJ Sokol Kunvald připravuje na
sobotu 18. září 2010 turistický výlet.
Pojedeme do Zlatých hor na Rejvíz a půjdeme přes
rozhlednu Zlatý chlum do Jeseníku.
Závazné přihlášky přijímá Alena Morávková,
osobně na úřadě městyse nebo na telefonním čísle
465619160.
Bližší informace budou uvedeny na plakátech.
Vážení důchodci!
Jako loni připravujeme pro Vás podzimní posezení,
o kterém jsme se zmínili na květnovém výletě.
Posezení se uskuteční 3. října 2010 (neděle)
od 14 hodin v sále sokolovny v Kunvaldě.
Vystoupí děti i dospělí s pestrým programem
tanečním i pěveckým.
Pohoštění zajištěno, srdečně vás zveme a věříme,
že přijdete v hojném počtu.
Těší se pořadatelé.
Slámožroutská zábava
v sobotu 9. října od 20:00 hodin
v sokolovně Kunvald
hraje: BLADEX
Úřad Městyse Kunvald
připravuje
tradiční podzimní výstavu
v sokolovně ve dnech 28. – 31. října 2010.
Slavnostní zahájení proběhne
28. října ve 14 hodin.
Vystavovat obrazy s možností prodeje bude pan
Bohuslav Jirgle z Ústí nad Orlicí.
Současně proběhne výstava fotografií.
Kunvaldský Poledník č. 113 září - říjen 2010
Vydává Úřad městyse Kunvald, řídí redakční rada, tel.: 465 619 160.
E-mail: [email protected]
Číslo registrace MK ČR E 12801, náklad 410 výtisků.
Autorem výtvarného provedení znaku obce na titulní straně je ak. mal. V. Berger.
Motiv zvonu na titulní straně nakreslil J. Tschöpa.
Tisk Set servis Helvíkovice.
Uzávěrka tohoto čísla dne 15. 8. 2010. Uzávěrka příštího čísla 15. 10. 2010.
Cena jednoho výtisku 5,- Kč.
Příspěvky jednotlivých autorů jsou ponechávány v původním znění a nejsou redakční radou jazykově ani
fakticky upravovány.