Rekonstrukce

leden, únor 2009
88
5,- Kč
Zpravodaj městského úřadu též na http://www.pysely.cz
Vážení občané,
jistě si vzpomínáte, jak jsem vás informoval na adventních nedělích před
třemi lety, že plánujeme a připravujeme
rekonstrukci pyšelského náměs a že
v dohledné době budou snad adventní
neděle na náměs novém. Skutečně
se nám podařilo rekonstrukci náměs
připravit a sehnat na tuto stavbu
finanční prostředky. V měsíci lednu
t.r. byla zahájena stavba rekonstrukce
centrálního prostoru Pyšel včetně
opravy a částečné rekonstrukce budovy
městského úřadu. Co se týká úpravy
městského úřadu, jde o celkovou
přestavbu místní knihovny, v této čás
bude infocentrum, knihovna a internet
pro veřejnost. Dále bude přistaveno
nové sociální zařízení, které bude
využíváno při různých akcích na našem
náměs . Na budově městského úřadu
budou vyměněna všechna okna a provedena oprava fasády. Co se týče vlastního náměs , zde dojde k celkové rekonstrukci tak, jak bylo vyprojektováno
a všichni jste měli možnost se na projekt
podívat na městském úřadu. Dojde zde
k obnově zeleně, staré stromy, kaštany,
které ohrožují občany budou pokáceny,
nahrazeny vzrostlými novými, též túje u
pomníku a kulové javory budou vykáceny a nahrazeny novou zelení. Zeleň na
náměs by měla celkově přibýt ve
značném množství. Dojde též k celkové
rekonstrukci všech chodníků, budou
zde i parkovací místa, postaví se nová
kašna a hlavně zde přibude množství
laviček a míst k odpočinku občanů. Co
se týká pomníku padlých, tento zůstane
po opravě soklu (podstavce) na svém
původním místě. Též dojde v některých
částech náměs
k opravě, místy
i výměně dešťové kanalizace a do této
budou svedeny veškeré dešťové vody
z okapů domů přiléhajících k náměs .
2
To je ve stručnos P
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
Z Á P KONANÉ
I S ZEDNESCH19.1.2009
ZE ZASTUPITELSTVA M STA PYŠELY,
OD 18.00 HOD.
čtěte na straně 2
Reko
nstru
kce
V současné době začíná akce „Rekonstrukce náměs Pyšely“ Tato akce se dotkne
nás všech, protože po celou dobu rekonstrukce náměs bude určitým způsobem
omezen provoz a parkování na náměs . Budou podle právě prováděných prací uzavírány některé úseky a někdy bude muset být dokonce provoz úplně uzavřen. Vždy před
jednotlivými pracemi budete informováni městským rozhlasem, na vývěskách MÚ,
v obchodech a na internetových stránkách MÚ. (www.pysely.cz). V případě potřeby
samozřejmě dostanete i veškeré informace u zaměstnanců MÚ Pyšely. V současné
době se s dodavatelem stavby připravují jednotlivé etapy výstavby. V nejbližších dnech
již začne přístavba veřejného soc. zařízení a přípravné práce na horní čás náměs
okolo autobusové zastávky a v prostoru okolo pomníku. Doufám, že všichni tuto
situaci pochopíte a usnadníte
realizaci stavby. V prví řadě
bude potřeba aby neparkovala na náměs vozidla
která jsou zde dlouhodobě
Vážení spoluobčané, nezapomínejte na povinnost
odstavena.
čištění komínů. Dříve Vás kominíci navštěvovali
Po rekonstrukci náměs
pravidelně
sami. Dnes si službu ze zákona musíte
budou naše Pyšely zase
objednat
osobně.
Jsem přesvědčen, že se tato
o něco krásnější a propovinnost
vypla
Vám i Vašim sousedům.
to jsme přesvědčeni, že
Ivo Vnouček, SDH Pyšely
nepříjemnos , které nám
Kontakty
na
kominické
práce:
tato stavba přinese, společně
Roman
Turek,
Zaječice,
tel.
604554897
zdárně překonáme.
Miloslav Mládek, Jiráskova 411, Říčany
Děkujeme Vám předem za
Tel. 323604525, mobil 607134766
pochopení.
Hasiçi upozorňují
OZNÁMENÍ O P ERUŠENÍ DODÁVKY ELEKT INY
Dne 20. února 2009 v době od 8 – 15 hodin bude přerušena dodávka elektřiny v celé obci Zaječice a v celé obci Kovářovice.
1
Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU
leden, únor 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 1
asi vše k započaté rekonstrukci. Termín
dokončení je březen 2010. Tato rekonstrukce je financována z fondů Evropské unie, Středočeského kraje a Města
Pyšely.
Vážení občané, chtěl bych Vás poprosit o pochopení a shovívavost, protože
zmíněná rekonstrukce náměs přivodí
nemalé problémy hlavně co se týká provozu motorových vozidel a též občanům
při pohybu na náměs . Bude docházet
k částečným i celkovým uzavírkám, proto Vás žádám o pomoc, aby jste, pokud
možno, na náměs neparkovali a našli si
jiné vhodné místo, kde budete své auto
nechávat, pokud nemáte dvorek nebo
garáž. Prosím o respektování značek
a různých označení, které nás budou
všechny jistým způsobem omezovat.
Dále z důvodu rekonstrukce knihovny je třeba užít provizorního přístupu
na městský úřad vraty mezi budovou
městského úřadu a hasičskou zbrojnicí.
Jinak v úředních dnech zůstane provoz
pro veřejnost nezměněn.
Vážení občané,
ještě bych rád přivedl některé informace, které se šíří po městě, na pravou
míru. Jako například, že stavíme nové
náměs , když je třeba opravit základní
školu. Že je třeba místo náměs postavit
novou, nebo zvětšit stávající školku a že
třeba je nutné opravit dříve komunikace,
než rekonstruovat náměs . Zajisté, co
toto říkají, mají v něčem pravdu. Ale my
se musíme přizpůsobit různým dotačním
programům, které vypisuje krajský úřad.
Měli jsme připravené projekty a žádos
o dotace na rekonstrukci základní školy,
na opravu komunikací, na rekonstrukci
centrálního prostoru Pyšel, na opravu budovy muzea, na rekonstrukci zámeckého
parku, a dále jsme připravovali žádost
na výstavbu nové tzv. ekologické školky.
U této školky jsme za m nemohli žádat
o dotaci z důvodu, že pozemek darovaný společnos LORETA Golf klub, není
ještě pro tento účel schválen v územním
plánu. Tento pozemek je zařazen v úpravě
územního plánu č. 3 a předpoklad jeho
schválení je červen až červenec letošního
roku. Až po té je možno zadat zpracování
studie a projektu pro územní rozhodnu
a následně projektu ke stavebnímu povolení, což nelze zařídit dříve než do konce
roku 2009. A bohužel z tohoto důvodu nám
„utekl“ dotační tul z Operačního programu životního prostředí. A dle informací
tento dotační tul již nebude otevřen a
proto budeme hledat jiné dotační tuly
na zmíněný záměr. Jak jsem výše uvedl,
tak na připravené projekty byl ze všech
2
nejdříve otevřen dotační tul, kde bylo
možné žádat na rekonstrukci náměs .
Toto jsme učinili a jak je vidět, povedlo se.
Dále máme zažádáno o dotaci na celkovou rekonstrukci a přístavbu tělocvičny
ZŠ. Tato žádost byla kvalitně zpracována,
podána na krajský úřad, přijata a prošla
prvním kolem rozhodování o přidělení a
byla prohlášena jako věcně správná. Nyní
čekáme na druhé kolo, v němž bude rozhodnuto, zda dotaci obdržíme. Děláme
vše pro to, aby se tak stalo. Dále máme
zažádáno na Ministerstvo financí ČR a Krajský úřad o dotace na opravy všech místních komunikací, ale bohužel v současné
době žádný dotační tul otevřen není. Na
rekonstrukci muzea jsme žádali dvakrát,
ani jednou nám nebyla dotace poskytnuta. A v současné době šance není. Co
se týká další boles , to je mateřská škola,
zadal jsem projektantům, aby aktuali-
zovali
rozpočet na již povolenou rekonstrukci a přístavbu (kterou by
se měla zvětšit kapacita ze současných 45
dě na 75 dě ) a budeme ve spolupráci
s finančním výborem a po té se zastupiteli
hledat cestu, jak tento záměr realizovat.
Nenapadá mě, na co bych Vám ještě dal
odpověď či vysvětlení. Nejlépe by bylo,
kdyby jste, vážení občané, Vám nejasné
dotazy zaslali e-mailem či podali osobně
a rád vše vysvětlím a objasním v příš ch
Pyšelských listech, popř. na webových
stránkách města Pyšely.
Děkuji Vám, že jste si má slova přečetli
a ještě jednou Vás prosím o pomoc při rekonstrukci náměs . Věřím, že se nám vše
podaří společně dokončit a že se budeme
radovat z nového centra Pyšel.
Stanislav Vosický, starosta města
ZÁPIS
ze schůze zastupitelstva města Pyšely,
konané dne 19.1.2009 od 18.00 hod. v zasedací místnos městského úřadu
v Pyšelích.
Přítomni zastupitelé: Ing. Dana Drábová,Ph.D., Mgr. Jaroslav Fanfrlík, Bohumil
Gondík, Dušan Kostrhoun, Richard Ošmyk, Ivo Vnouček a Stanislav Vosický.
Omluveni: RNDr. Tomáš Havlíček Ph.D. a Mar n Kolář
Po přivítání zastupitelů a hostů je veřejně zapnuto nahrávací zařízení.
Schůzi řídí starosta města Pyšely Stanislav Vosický.
Hlasy všech zastupitelů bylo rozhodnuto, že se usnesení nahradí zápisem.
Zapisovatelem zápisu navržen a hlasy všech zastupitelů schválen dr. Pavlík.
Ověřovateli zápisu byli navrženi a hlasy všech zastupitelů byli schváleni:
Bohumil Gondík a Richard Ošmyk.
Starosta přednesl návrh na program zasedání:
1) Projednání úpravy rozpočtu na rok 2008
2) Různé
Byla provedena kontrola plnění úkolů z minulých zasedání a konstatováno, že
kromě zjišťování zapojení nájemníků v Sokolovně na rozvod vody jsou všechny
úkoly splněny.
Ad 1 - přednes úpravy rozpočtu.
Členka finančního výboru Dana Drábová přednáší návrh na úpravu rozpočtu v roce
2008.
Po diskusi a vysvětlujících informacích byl návrh na úpravu rozpočtu schválen
hlasy všech přítomných zastupitelů. Pro nebyl nikdo, nikdo se nezdržel hlasování.
Závěr : Úprava rozpočtu v roce 2008 byla schválena hlasy zastupitelů Dana
Drábové, Jaroslava Fanfrlíka, Bohumila Gondíka, Dušana Kostrhouna, Richard
Ošmyka, Ivo Vnoučka a Stanislava Vosického.
Ad 2 – starosta podává informaci o tom, že proběhlo výběrové řízení na
rekonstrukci náměs , kde podklady si vyzvedlo pět firem, zúčastnily se dvě
firmy a byla vybrána firma Sládek Group a.s. Dále informuje o tom, že jedná
s projektantem chodníků, které plánuje do Zaječic, na Novou Ves, na ul.
Čtyřkolskou. Rovněž tak se uvažuje o možnos vybudování radarů za účelem
zpomalení provozu automobilů.
V diskusi zazněla s žnost pana Málka na vozovku na Chytárnu v Zaječicích, která je
ve špatném stavu. Starosta vysvětluje, že na generální opravu silnic nejsou za m
prostředky.
Zapsal: Jan Pavlík
Ověřovatelé: Bohumil Gondík, Richard Ošmyk
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
leden, únor 2009
V lednu oslavili svá významná životní jubilea tito naši spoluobčané:
paní Marie Antošová z Domova pro seniory v Pyšelích,
paní Květuše Heřmanová z Pyšel,
pan Josef Heřman z Pyšel,
paní Zdeňka Medveďová z Pyšel,
paní Ludvika Smutná z Pyšel
a paní Emilie Hrušková z Borové Lhoty.
V únoru slaví jubileum
paní Antonie Marková
a paní Žofie Nádvorníková z Pyšel.
Všem našim oslavencům přejeme pevné zdraví, hodně štěs , spokojenos a pohody do dalších let života.
Demografie
V minulých Pyšelských listech jsem Vám slíbila informaci o demografickém vývoji za rok 2008. Do Pyšel se přistěhovalo za
celý rok 101 nových občanů. Odstěhovalo se 18 obyvatel. Rekordní byl počet narozených dě (nejvyšší od r. 1956) a to 30 !!!
V Pyšelích se narodilo 23 dě , v Zaječicích 6 a v Kovářovicích jedno. Narodilo se 16 chlapců a 14 dívek.
V loňském roce zemřelo 29 našich spoluobčanů, z toho 10 klientů Domova pro seniory.
Sňatků jsme zaznamenali 10, rozvodů manželství 5.
Koncem roku 2007 měly Pyšely 1417 trvale žijících obyvatel, k 31.12.2008 jich bylo již 1503. Za jediný rok se tedy zvýšil počet
trvale žijících občanů o 86. Dlužno dodat, že v loňském roce se kolaudovalo nebývalé množství novostaveb, právě do nich se to
občané nejvíce přihlašovali.
Počet obyvatel v jednotlivých částech Pyšel:
Pyšely - 1093
Borová Lhota – 73
Kovářovice – 25
Zaječice – 251
Nová Ves – 70
Celkem 1512 obyvatel (to je aktuální stav k 4.4.2009)
M.Pášová
Nová školka?
JAK TO VIDÍ OBČANÉ
Zřejmě předčasný konec plánů na novou školku.
Chtěl bych všem zúčastněným poděkovat za spolupráci na přípravě projektu nové mul funkční budovy školky a dětského
centra. Od roku 2007 jsme ve spolupráci se zastupitelstvem založili obecně prospěšnou společnost, získali potřebný pozemek
a vyjednali možnost zařazení našeho projektu do Operačního programu životní prostředí. Celou dobu jsme se připravovali na
začátek roku 2009, kdy měla být vypsána naše výzva. Tře změna územního plánu je v přípravě, územní rozhodnu a tudíž i žádost
se již nes hne.
Nová výzva operačního programu už nebude zřejmě vypsána. Dva roky práce a vyjednávání tak končí, další možnos budeme
sledovat.
Jiří Hradec, Pavla Chyská, Pavlína Janková, Markéta Pohanková a další.
Kam s předškoláky v Pyšelích?
První vlaštovka v podobě nového Komunitního centra Pyšely nedolétla k svému cíli. Umrzla v zahajovací fázi projektu (pokud
zahajovací fáze může trvat rok). Nedolétala ani na malou podporu občanů, ani na nedostatek lidí, kteří by byli ochotni ji provést
byrokra ckou džunglí získávání povolení, turbulencemi v přidělování dotací z EU, nařčení z ple ch a neprůhlednos výběrových
řízení a obyčejné malé české závis .
Vím, že prostředky města jsou omezené. Je však nutné budovat sociální infrastrukturu a podporovat podnikání, aby se sem
stěhovali lidé, kteří zde chtějí opravdu žít, ne pouze trávit víkendy. Tím bude docházet ke zvyšování rozpočtu obce (daň z příjmu
FO, daň z příjmu PO).
Stále věřím, že se podaří naplnit Strategický plán rozvoje města Pyšely pro období 2007 – 2013 (www.pysely.cz), zejména prioritu „Infrastruktura pro vzdělání, celoživotní vzdělání a rozvoj lidských zdrojů“, kde mezi jinými jsou za monitorovací ukazatele
uvedeny tyto: rekonstrukce a rozšíření 300 m2 MŠ, rekonstrukce vybraného objektu/výstavba nového objektu pro Komunitní centrum Pyšely.
Nicméně rok 2013 je ještě daleko a dle zprávy o zasedání zastupitelstva města Pyšely ze dne 22.12.2008, POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 4
3
JAK TO VIDÍ OBČANÉ
leden, únor 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 3
bod 5, bude možno přijmout do MŠ Pyšely pro školní rok 2009/2010 pouze 10, slovy deset dě . Pro matky, které mají ještě další
dítě v péči nebo nemohou přinést potvrzení od zaměstnavatele, to není pozi vní zpráva.
Protože chronických „stěžovačů” je již dostatek a není třeba rozšiřovat jejich řady, pojďme se podívat na možnos , které se
v oblas předškolního vzdělávání nabízí:
Miniškolka zřízená obcí
Dle materiálu Soubor prorodinných opatření (schváleno vládou 16.11., čeká se na schválení parlamentem ČR) bude možno
poskytování služeb péče o dě na nekomerčním základě. „ V tomto případě se nejedná o službu poskytovanou na komerční bázi
provozovanou za účelem dosažení zisku, ale nejčastěji poskytovanou… neziskovými subjekty, obcemi a kraji, kteří jsou dle …,
v rámci samostatné působnos povinni pečovat o potřeby svých občanů…. Zřizuje se nejvýše pro 4 dě ve věku od 6 měsíců
do 7 let. V rámci jednoho místa lze zřídit více miniškolek za předpokladu, že bude dodržen charakter miniškolky v plném rozsahu.“
(citace ze Souboru prorodinných opatření, strana 72-73, zdroj www.mpsv.cz)
To znamená, že i obec může zřídit několik miniškolek a tak pokrýt převis poptávky nad nabídkou. Výhody: miniškolky nemusí
splňovat náročné hygienické požadavky, které jsou kladeny zákonem a vyhláškou na standardní MŠ. Postačuje místnost 16m2,
dovezené jídlo, základní vybavení, možnost pobytu venku a odbornost pečovatelky na úrovni zdravotnického asistenta nebo
sociálního pracovníka. To je vše.
Vzájemná rodičovská výpomoc
„Vzájemnou rodičovskou výpomocí se rozumí poskytování péče o nevlastní dítě (dě ) evidovaným poskytovatelem v jeho
domácnos za limitovanou úplatu. Jde o péči rodinného typu poskytovanou na individuálním základě a v úzké spolupráci se
zákonnými zástupci dítěte“ (Dle materiálu Soubor prorodinných opatření, strana 39 a dále)
Rodič (v našich podmínkách většinou matka), která se stará o své vlastní dítě do věku 7 let, si může po dohodě s ostatními rodiči
„přibrat na hlídání“ další 3 dě . Tato služba se dá poskytovat buď vzájemným vypárováním času hlídání jednotlivých rodičů, nebo
za úplatu. Vše záleží na dohodě, kromě čestných prohlášení a nahlášení se v evidenci nebudou potřeba žádné jiné byrokra cké
úkony.
Mateřská školka/ Komunitní centrum
To už tady jednou bylo, že? Ale pozor změna! Nyní přichází návrh na provozování školky na komerčním základě. Rodičů,
dojíždějících do zaměstnání, kteří jsou za péči o svého předškolního potomka ochotni pla t v řádu síce, přibývá. Hlavním důvodem
je to, že za prvé přibývá matek, které nemohou pro své dítě obětovat pět let svého pracovního života, za druhé jsou ve svém
zaměstnání oceňovány finančně i morálně výše než při péči o dítě. Není tedy pro ně nezvladatelnou zátěží dát tře nu svého platu
za opečování potomka během dne.
Na argument, že takového školky má cenu zřizovat jen v Praze a blízkém okolí, kde žijí samí bohatci, odpovím jen touto webovou
adresou: www.minisvetskolka.cz. Pokud se v Mrači vypla postavit komerčně zaměřenou mul funkční budovu, která bude sloužit
jako školka pro 45 dě z okolí, pak je možné, že i v Pyšelích by byl projekt komerčně úspěšný.
Co vy na to, pyšelš podnikatelé?
Dráče, Mateřské Centrum, dětské hřiště.
V okolních obcích existují možnos pro setkávání matek s dětmi. V Čerčanech je to občanské sdružení Dráče, které, funguje již
čtvrtým rokem ke spokojenos matek i dě . Ak vita Dráčete je podporována obcemi Čerčany a Nespeky úhradou fixních nákladů
a pronájmem adekvátních prostor. V Zaječicích existuje Mateřské centrum v soukromých prostorách. Obě tyto možnos pyšelské
matky využívají. Otázkou zůstává, proč neexistuje občanské sdružení podobného zaměření v Pyšelích, kde je skupina rodičů 25-35
let silnější než ostatní věkové skupiny.
Neexistenci dětského hřiště v Pyšelích, které je na volebních kandidátkách již několik let, uvádím jen pro úplnost dané
problema ky.
Dětský klub
Jak už jsem uvedla výše, nechci patřit k armádě věčných kverulantů a neudělat ani jeden krok vpřed. Sama jsem neuspěla
při hledání hlídání pro mého syna a z reakcí ostatních matek se domnívám, že by i ony uvítaly místo, kde by několik dnů v týdnu
bylo o jejich robě postaráno. Zkusme tedy zřídit takové místo, dětský klub, kam by chodily dě od 2 do 7 let. Náplň podobná jako
ve standardní školce, snad možná jen více výletů, koupání, anglič ny a jiných ak vit, které se dají dělat jen v menším počtu dě .
Sama nemám pedagogické, ani zdravotnické či sociální vzdělání, mám jen tu zkušenost, co každá matka a kterou i MPSV považuje
za dostatečnou: starám se o své dě .
Tato akce se nedá provádět jedním člověkem, proto uvítám návrhy vás, zainteresovaných matek, na potenciální spolupráci.
Komu nestačí starat se jen o své vlastní dítě ☺ a jste ochotny dopoledne věnovat i jiným dětem, dejte vědět. Maminky, které byste
o „hlídání“ svých ratoles měly zájem, ozvěte se na [email protected]
Markéta Pohanková
INFORMACE
Jarní úklid
Městská knihovna v Pyšelích
Z důvodu stavebních prací - rekonstrukce knihovny,
je dočasně knižní fond přestěhován do přízemí budovy
Městského úřadu. Vchod ze dvora, hlavním vchodem.
Knihovna bude od února 2009 otevřena v těchto
prostorách každou středu v době od 13-17 hodin.
4
Vážení, dovolujeme si oznámit, že v neděli 5. dubna 2009,
proběhne ve spolupráci s Hasiči města Pyšely a Dětským
domovem v Pyšelích, již druhý jarní úklid příjezdových
komunikací do Pyšel. Sraz v 9:00 hod na náměs . Každý komu
záleží na čistotě města, ve kterém žije, je srdečně vítán.
Ochranné pomůcky a občerstvení zajištěno.
LORETA Invest a.s.
leden, únor 2009
ŠKOLA
Ze života školy
Již čtvrtým rokem učíme podle vlastního školního
vzdělávacího programu “ Škola pro dě ”. Podle osnov
obecné školy se vyučují posledním rokem již jen dě
v 5. třídě.
Skončilo nám první polole a dě dostaly
vysvědčení. Ze 155 žáků mělo 90 dě vyznamenání.
Bohužel byli i žáci s velmi špatnými známkami nejen
z různých předmětů, ale i z chování. Zbývá jim ale
další polole na to, aby se zlepšili a letní prázdniny si
už prožili oni i jejich rodiče v pohodě a bez stresu.
Učitelé se snaží dětem zpestřit vyučování
různými vycházkami, exkurzemi, výlety, divadelními
představeními, koncerty, besedami, přednáškami,
besídkami apod.
Výuka plavání v benešovském bazénu probíhala
pro dě 2. a 3. třídy od listopadu až do poloviny
února. V lednu již tradičně absolvovali žáci 7. třídy
lyžařský výcvikový kurz v Bedřichově. Žáci 2. stupně.
Předškoláci
kteří mají rádi kulturu, jezdí s Klubem mladého diváka
na čtyři až pět různých divadelních žánrů do pražských divadel.
Každoročně se žáci naší školy zúčastňují soutěží, olympiád a celostátních testů. Ze školních soutěží je tradiční pěvecká soutěž
Velikonoční zpíváníčko a recitační soutěž Pyšelská ky čka.
V okresních nebo oblastních kolech naše dě vynikají na olympiádě v anglič ně, českém jazyce a psaní na PC, dále v dopravní
soutěži, minikopané, vybíjené a v atle cké soutěži O pohár rozhlasu.
V celostátních testech Scio a Cermat z českého jazyka, anglického jazyka, matema ky a všeobecného přehledu pro žáky 5.,
8. a 9. tříd a nižších tříd gymnazií rozhodně také nejsou naši žáci na konci tabulky, ale v pásmu lepšího průměru škol. Letos na jaře
se celostátního testování zúčastní prvně též dě tře ch tříd.
Ve škole mohou dě kromě vyučování pracovat i v několika kroužcích – keramickém, pěveckém, v kroužku práce na počítači
a zasportovat si mohou v kroužku florbalu.
Na 2. stupni si mohou žáci vybrat z několika volitelných předmětů – psaní na PC, vedení domácnos a management. Žáci
6. a 7. ročníku si v předmětu informační a komunikační technologie osvojují nejen počítačovou gramotnost. Anglič na se na naší
škole vyučuje letos i v 1. třídě , jinak od 3. do 9. ročníku. Druhý cizí jazyk, u nás jazyk německý, vyučujeme v 7., 8. a 9. třídě. Jazyk
německý si budou moci zvolit též i budoucí prvňáčci jako nepovinný předmět.
O veškerém dění ve škole jsou dě a jejich rodiče informováni na webových stránkách školy www.zspysely.cz, na třídních
schůzkách, v radě rodičů, v radě školy nebo ve školním časopisu Školníček.
Snažíme se, aby dě naší malé vesnické, ale dobře vybavené školy uspěly v konkurenci na středních školách a to se nám za m
daří. Z deváté třídy obvykle asi polovina žáků odchází do učebních oborů a druhá polovina na střední školy s maturitou. Až na
malé vyjímky se všichni dobře zařazují do života. Řada našich bývalých žáků vystudovala různé vysoké školy a dnes zastávají velice
zodpovědná povolání. Někteří bývalí žáci na naši školu rychle a rádi zapomenou a neradi si přiznávají odkud vyšli, většina se však ke
škole a ke svým učitelům ráda hlásí a na školu vzpomíná v dobrém.
V současné době si podávají přihlášky na střední školy žáci naší 9.třídy. Přejeme jim a jejich rodičům šťastnou ruku při vhodném
výběru ze široké nabídky mnoha různých oborů a mnoha škol. Ze školy každoročně též odchází tři až pět dě z páté nebo šesté třídy
na víceletá gymnazia. Ani naše škola se nevyhnula
celostátnímu úkazu - a to, že více dě v současné
době ze školy odchází než do ní přichází. Do naší
budoucí 1. třídy je za m zapsáno 17 dě , ale ze
školy nám v červnu odejde 21 absolventů.
Velkým problémem naší školy je nedostatek
místa po uzavření staré školy z důvodu havarijního
stavu této budovy. Již tři roky nemáme šatnu,
školní družinu, dílnu a 2 třídy. Z půdního prostoru
byla sice o loňských prázdninách vybudována
z vlastních prostředků školy krásná pracovna
výpočetní techniky a uvolněn byl tak prostor
pro jednu třídu, ale jedna třída nám stále chybí.
Pevně doufáme, že MěÚ se podaří získat dostatek
peněz na krásnou a očekávanou a velice nutnou
přístavbu a přestavbu naší školy a se stavbou bude
ještě letos započato.
Mgr. Vladimír Paclík
Lyžařský kurz
ředitel školy
5
MATEŘSKÁ ŠKOLA
leden, únor 2009
PPlavání
lavání v bbenešovském
enešovském bbazénu
azénu
Delfín
Delfín
Sláva, už je za námi, to nekonečné dlouhé čekání
a obrovské těšení. Vyjíždíme do plaveckého bazénu.
Jsme tu a je to prima. Dovádíme, skotačíme, plaveme
a vůbec se nebojíme – protože jsme s vodou velcí
kamarádi.
HHola,
ola, hhola,
ola, šškola
kola vvolá
olá
Obléknout se a jde se. Školní batoh ještě nepotřebujeme, postačí
bačkory.
Jak je to možné? Jdeme se do školy jenom podívat. Čeká nás to ž
Zápis do 1. třídy a my chceme vědět, jaké to tam je a jaké jsou paní
učitelky. Jsme zkrátka strašně zvědaví. Jsme tu a nestačíme se divit,
jak je to tu pěkné. Navíc jsou tu naši starší kamarádi, které známe
ze školky. Není se čeho bát, naopak. Už se do školy moc těšíme.
SSněhová
něhová nnadílka
adílka
Tak nám konečně napadl sníh. Ani chvilku jsme neváhali,
popadli jezdítka a vyrazili na náš oblíbený kopeček přímo na
školní zahradě. Nejprve jsme ho museli trochu ujezdit, ale pak
to jezdilo skoro samo.
To byla jízda. Snad nám ten sníh ještě pár dní vydrží,
abychom se na něm mohli pořádně vydovádět.
Poděkování
Mateřská škola Pyšely děkuje Mysliveckému sdružení Pyšely za finanční dar 4 000,- Kč (který jsme použili na nákup sportovních
potřeb a hraček pro dě ) a za sladkos pro dě (lízátka, bonbonky a adventní kalendáře). Na podzim jsme všichni společně,
i s rodiči, sbírali kaštany a toto je odměna za odvedenou práci.
I. Kryzánková
SENIOŘI
Klub pro seniory informuje
Plán akcí Klubu důchodců
v roce 2009
březen
duben
- přednáška Ing. D. Drábové
- divadlo Benešov
- návštěva - Hospic Čerčany
květen - divadlo Benešov
- prohlídka města České Budějovice
- návštěva kostela Chvojen
září
- výstava Zahrada Čech v Litoměřicích
říjen
- divadlo Benešov
listopad - divadlo Benešov
6
Dne 7.1.2009 jsme zahájili první schůzku KD Pyšely a přilehlých obcí.
Z celkového počtu 46 registrovaných členů se nás sešlo 20. Vzhledem
k počasí, které nebylo tento den zrovna vycházkové pro staré lidi, hodno me
tuto účast jako úspěch. Na schůzce jsme zhodno li minulé období jako
úspěšné a navrhli činnost na rok 2009. Předně chceme poděkovat MÚ
a vedení hasičského sboru Pyšely, že nám umožňuje proza mně se scházet
v hasičské zbrojnici a to z důvodu dosud nedokončeného sociálního zařízení
v dolních místnostech Městského úřadu.
Na rozloučenou s rokem 2008 pozval výbor dva muzikanty, pana
Wagnera a pana Piláta z Mrače, kteří nám zahráli a se členy si zazpívali.
Moc se to všem líbilo a členové se rozhodli, někdy tuto akci zopakovat.
Proto plánujeme akci (MDŽ) při březnové schůzce.
Zapsaly za výbor D. Fietková a L. Neufusová
leden, únor 2009
DĚTSKÝ DOMOV
Ještě jednou Vánoce.
Je sice už únor roku 2009, ale stále si se svými přáteli, spolupracovníky
spolupracov
a známými
při náhodných
ných setkáních přejete hodně štěs a zdraví v novém roce
roce. Přijměte tedy
toto přání i od nás, zaměstnanců a dě z Dětského domova Pyšely.
Vánoční
až do
ní stromečky jsou dávno odstrojeny, i když je někteří nechávají
n
Hromnic, ba dokonce ještě déle. Znám takové, kteří odstrojují vánoční
stromeček
ván
až o Velikonocích.
nocích. Neradi se loučí s vánoční atmosférou a ani se jim nedivím, vždyť
Vánoce jsou skutečně
kdyžž trochu
k č ě kkrásné
á é svátky.
á k A kkrásný,
á ý i kd
h náročný,
á č ý je také adventní
čas, který jim předchází.
My jsme jako tradičně zahájili vánoční přípravy již v měsíci říjnu, kdy bylo
třeba shromáždit všechna dětská přání a sdělit je „Ježíškům“. Pak již následovaly
přípravy na vánoční besídku, která je vrcholem našich Vánoc. Říkáme jí „štědrý den
dětského domova“, protože to obyčejně bývá chvíle, při které se sejdeme všichni
- dě , zaměstnanci, naši přátelé a hosté.
Tentokrát tato sláva připadla na 13.12.
Besídce předcházel Den otevřených dveří
12.12. V neděli 14.12. jsme své pěvecké
umění předvedli v rámci pyšelského
adventu u vánočního stromu na náměs .
Dne 16.12. jsme zavítali do Domova pro
seniory v Pyšelích a 17.12. pak proběhl
v místní sokolovně již tradiční koncert
žesťového kvintetu pro dětský domov,
tentokrát s hostem Vlastou Horvátem.
Většina dě odjela v pátek 19.12 do
svých rodin, aby strávila Vánoce se svými
nejbližšími. Některé dě však neměly to
štěs . Tety a strejdové se však vynasnažili, aby i ony si vánoční svátky a prázdniny s nimi spojené užily.
Všem, kteří se s námi účastnili akcí, přispěli do pokladničky, zatleskali za vystoupení, děkujeme. A těšíme se na další milá
setkávání i v roce 2009.
Mgr.Hana Juřenová
PYŠELSKÁ OBORA
Vážení spoluobčané,
před dvěma lety jsme koupili les v pyšelské Oboře. Od začátku jsme se snažili o jeho celkovou renovaci, kompletní vyčištění,
vykácení stromů pos žených kůrovcem a založení nových školek se smíšeným porostem. Jen pro Vaši představu jsme v této lokalitě
vysadili více než 8000 nových stromků.
Bohužel loni v zimě a v létě, jak zajisté všichni víte, byly Pyšely zasaženy dvěma silnými vichřicemi, a bohužel v naší lokalitě
se poškodilo, zlomilo nebo vyvrá lo více než 300 m3 porostu. Poškozené stromy musely být pokáceny, pod dozorem určeného
lesního správce, aby při jejich nekontrolovatelném pádu nedošlo ke zranění průchozích lidí. Kalamity se netýkaly pouze Pyšel a
okolí, ale mnoha míst po celé republice. Z tohoto důvodů odstraňování škod trvalo velice dlouho, jelikož kapacity firem zabývající
se odstraňováním škod byly naprosto vyčerpané. Nyní jsme se dostali do závěrečné fáze, kdy pomocí techniky (v dostupných
lokalitách) nebo stahováním pomocí koní (v nepřístupných terénech) dochází k finálnímu vyčištění lesa. Proto prosíme o pochopení,
že les v tomto období nevypadá nejlépe, ale tento stav by měl trvat nejdéle do konce března, kdy by měly být veškeré práce s mto
spojené dokončeny.
Snažíme se, aby les plnil co nejlépe funkci pro rekreační využi , jak pro procházky, houbaření, projížďky na kolech, vycházky dě
z místní mateřské školky a podobně. Veškerá naše činnost v lese je proto směřována mto směrem a doufáme, že již v nadcházející
letní sezóně budete moci ocenit naši snahu.
LORETA Invest a.s., [email protected]
7
ROZHOVOR
leden, únor 2009
Rozhovor s Dipl. Ing. Hansem Neubauerem
o bezpečnos silničního provozu v Evropě i v Pyšelích
Do Prahy přicestoval přední německý odborník na bezpečnost dopravy Dipl. Ing. Hans Neubauer. Přijal naše pozvání
na krátkou návštěvu do Pyšel a poskytl našemu listu rozhovor.
.
1. Pane inženýre, rád bych znal Váš dojem z návštěvy Pyšel z úhlu Vašeho odborného pohledu a také Váš názor na smysluplnost
celého evropského systému bezpečnos silničního provozu.
„Musíme si uvědomit, že silniční provoz, jehož jsme všichni denně účastníky, ať již jako řidiči, pasažéři nebo chodci, se
neustále rozvíjí nebývalým tempem. S m souvisí i stále větší frekvence provozu, ale i počet nehod a všech nega vních následků.
Jenom v roce 2007 zemřelo v Evropě na silnicích 40 000 lidí. Za posledních deset let vykazují evropské silnice přes půl milionu
mrtvých a dva miliony těžce zraněných. Ačkoli tyto strašné počty se rovnají obětem velké války, nechávají nás, bohužel, převážně
lhostejnými. Když před měsícem při teroris ckém výbuchu v hotelu v Indii zemřelo na 200 lidí, informoval o tom veškerý
světový sk palcovými tulky. Avšak, že stejný počet mrtvých máme na evropských silnicích každé dva dny, zůstává zcela bez
povšimnu .
Zabývám se problema kou bezpečnos provozu 30 let a objek vně mohu uznat, že za poslední roky evropské státy učinily
nemalý krok vpřed ke zvýšení celkové bezpečnos automobilového provozu, zejména ve zdokonalení pasivní bezpečnos nových
automobilů, budováním a rekonstrukcí bezpečnějších vozovek a hlavně propracovanějším systémem výchovy a prevence. Nemalý
podíl má i uži vyšších sankcí včetně celého bodového systému, jenž úspěšně pla v mnoha zemích Evropy. K nejbezpečnějším
zemím v oblas dopravy dnes patří Velká Británie, Švýcarsko, Holandsko, Norsko, Švédsko a Finsko. Velký pokrok v této oblas
učinila i Francie, Německo, Itálie a Rakousko. Naopak k nejhorším podle sta s ky náleží Řecko, Portugalsko, Polsko, Bulharsko
a bohužel, také Česká republika.“
2. Co je podle Vás příčinou, že naše země je sta s cky mezi nejhoršími v bezpečnos silničního provozu?
Víte, některé příčiny jsou objek vního charakteru, ale některé opravdu nechápu. Protože zpravidla země, které mají velkou
historickou tradici automobilového průmyslu, mají i větší „ silniční gramotnost“ ve svých genech, jako např. Velká Británie, Francie,
Německo, USA. K historicky nejúspěšnějším zemím v produkci automobilů patří nepochybně i Česká republika (resp. předválečné
Československo), neboť značky jako Tatra, Škoda, Praga patřily ke světově proslulým pojmům již před sedmdesá lety, stejně jako
jména konstruktérů Sodomka, Porsche, Ledvinka… Avšak i přes tuto skutečnost je situace na českých silnicích dnes neradostná
a připomíná z hlediska bezpečnos spíše rozvojovou zemi. Může za to nepochybně i špatná a nedostatečně udržovaná silniční
síť, což je dáno i historickým vývojem čtyřice let v poválečné době, nezaviněném Čechy. Dnes jsou zejména silnice nižších
tříd v České republice v žalostném stavu. Chybí na nich vodorovné i řádné svislé značení, odrazové sloupky, přehledné zatáčky,
kvalitní povrch. I země jako Chorvatsko, Maďarsko či Slovensko mají tyto silnice dnes již v lepším stavu, ačkoli České republika má
daleko vyšší HDP. Hlavní příčina nehodovos u Vás zůstává v řidičích.
Myslím, že v Česku selhává dosud prevence. Jako by se českým řidičům nepodařilo vtlouci do hlavy, že pravidla silničního
provozu jsou od toho, aby se dodržovala. Vždyť i u nás v Německu se již vžilo označení o pirátu silnic slovem „ jezdí jako Čech“.
Výsledkem této situace na silnicích v Čechách je 1000 mrtvých ročně a síce těžce zraněných. Selhává částečně i práce policie.
To se týká i krádeží vozidel. Ačkoli má Česká republika sta s cky nejvíce policistů na obyvatele v Evropě hned po Řecku, výsledky
nejsou nijak radostné. Každá dvanáctá smrtelná nehoda v Česku je způsobena pod vlivem alkoholu, Česko je na prvním místě
v počtu řidičů, kteří ujeli od zaviněné nehody. ( Např. ve Švýcarsku je počet 11 x nižší). Z pozi vních změn lze vnímat české
zavedení bodového systému a výrazné zlepšení a omlazení vozového parku s bezp. prvky v posledních letech. Zlepšila se také
i prevence a výstavba nových dálnic. Ale čeká Vás v této oblas ještě mnoho práce.“
3. Dovoluji si připomenout, pane inženýre, první část mé otázky. Jak vidíte situaci v Pyšelích?
„Podívejte se, během dvouhodinové návštěvy Pyšel se nemohu pouštět do nějaké podrobné odborné analýzy zdejší dopravy,
takže spíše pár postřehů. Projeli jsme několikrát hlavní silnice, které ús na tři strany z náměs . Mohu konstatovat, že provoz
v obci vykazuje rela vně nižší frekvenci než je průměr, ale rozhodně není zanedbatelný. Již na první pohled je zřejmé, že
nejohroženějším účastníkem silničního provozu v Pyšelích je chodec. Absence chodníků, přechodů pro chodce a zpomalovacích
pásů mluví za vše. Zejména ulice od Čtyřkol je úzká s nebezpečně instalovanými telegrafními sloupy na hranici vozovky a
podélnými příkopy. Ačkoli zde v okolí podél silnice probíhá výstavba nových moderních rodinných domů, chůze po této ulici
je pro dospělého chodce krajně riziková a pro dě naprosto nedoporučitelná. Chodec zde nemá pro projíždějícímu autu kam
ustoupit. Chápu, že dopravní řešení v této čás v podobě rozšíření vozovky a vybudování souběžného chodníku bude nákladné
a nebude ani projekčně jednoduché. Doporučoval bych v první fázi aspoň umís t varovné dopravní značky (pozor dě ), vyznačit
přechody pro chodce a snížit maximálně povolenou rychlost na 30 km/ hod. Velice by se určitě osvědčilo zřízení světelné digitální
tabule s měřením rychlos , jež by upozorňovala řidiče na překročení rychlos . Tyto úpravy by nebyly inves čně natolik finančně
nákladné.“
4. A jak vnímáte další významnou komunikaci – a to silnici od hotelu Doly k Pyšelům?
„Zde je situace také vážná. Úzká vozovka lemovaná přestárlými mohutnými stromy hrozícími každou chvílí zřícením. Provizorní
9
pomníčky obě na stromech vypovídají výs žně o situaci. Víte, rád bych se zastavil obecně u stromů podél silnic. P
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
8
leden, únor 2009
ROZHOVOR
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 8
Je to citlivé téma, protože většina z nás má stromy pochopitelně ráda. Podívejte se ale na Rakousko, Švýcarsko, Holandsko
či skandinávské země, jenž mají jednu z nejdokonalejších ochran přírody. Ale stromy u silnic tam nenajdeme. V České republice
umírá v průměru nejméně jeden člověk týdně v důsledku nárazu vozidla do stromu u vozovky. Opět jedna z nejhorších sta s k
v Evropě. Stojíme proto před rozhodnu m – zda chránit životy lidí nebo ponechat stromy u vozovek se všemi tragickými následky.
Při kolizi se stromy na hranicích vozovek nemají osádky mnoho šancí. Stromy navíc brání výhledu do zatáček a v důsledku solení
a exhalací jsou téměř všechny ve špatném zdravotním stavu. Svými následnými polomy ohrožují soustavně účastníky silničního
provozu. Znalci v celé Evropě se shodují, že podél vozovek by se měly namísto stromů vysazovat keře, které pohlcují hluk
i exhalace, přičemž výsadba by měla probíhat minimálně dva metry od hranice vozovky. Tedy zpět k Vaší otázce: Uvedená
silnice z hotelu Doly je z hlediska bezpečnos krajně nevyhovující. Pokud bych měl známkovat jako ve škole, udělil bych známku
4 – 5.“
5. Ještě bych si Vás dovolil, pane inženýre, požádat o posouzení vozovek směřujících od náměs do Zaječic a na Novou Ves.
„Obě tyto historické vozovky vycházejí z náměs přes úzký dopravní koridor, kde ob žně souběžně projedou dvě auta. Silnice
zde tvoří pomyslné hrdlo. Namístě by zde bylo nepochybné snížení rychlos na cca 30 km/ hod včetně osazení značky „ zúžená
vozovka“. I v těchto úsecích by prospělo dobudování chodníků. Přimlouval bych se i na obou těchto ulicích osadit měřící digitální
ceduli upozorňující řidiče na překročení rychlos .
Dovolil bych se ještě zmínit o náměs . Předložil jste mi připravený projekt jeho rekonstrukce, který hodno m z mého
profesního pohledu velice pozi vně. V projektu je velice pečlivě brán zřetel na bezpečnost chodců, včetně kvalitních přechodů,
zelených pásů a dostatečných pěších ploch. Je to pozi vní ukázka, jak v budoucnu dále pokračovat v bezpečnos silničního
provozu ve vašem městě.
Doporučoval bych, abyste se v budoucnu věnovali i snížení prašnos vozovky. Jak jsem viděl, nejsou na tom Pyšely nejlépe.
Česká republika má i v tomto směru velice špatné ukazatele. Lidé často prašnost podceňují. Jejím důsledkem nejsou pouze
zaprášené záclony a kapoty aut. Je vědecky prokázáno, že existuje zdánlivě neškodná látka, která nese jméno polétavý prach a
ta škodí srdci, cévám a roznáší karcinogeny. Důsledky jsou velice závažné – těžké alergie a astma dě i dospělých. Boj s prašnos
vozovek je, bohužel, v České republice, zejména správními orgány, velice podceňován, ačkoli i ona má na svědomí životy i těžká
poškození zdraví. Přitom náprava je rela vně nejjednodušší – stačí důsledně pos hovat znečišťovatele. Pochopitelně souběžně
s prevencí.“
6. Pane inženýre, rád bych se Vás zeptal, co je podle Vás nejčastější příčinou většiny nehod a velkého množství tragických
následků?
„Nepochybně nepřiměřená rychlost. Řada řidičů trpí směšným komplexem, že rozvážnou jízdou si budou připadat méněcenní.
Avšak ono je to přesně obráceně. Známé evropské přísloví „ čím blbější, m rychlejší“ je výs žné a stále aktuální. Vysoká rychlost
je skutečně problémem psychiky a inteligence. Osobně tvrdím, že inteligenci a slušnost každého národa poznáte za pouhé dvě
hodiny v provozu na silnicích v dané zemi.
I u Vás často sleduji, že čím dražší automobil, m více se snaží jeho řidič jet rychleji a nedodržovat pravidla. Třeba ale ve Velké
Británii nebo ve Švýcarsku je tomu naopak. Tamní řidiči drahých vozů chtějí zpravidla vypadat noblesně a riskantní jízdou by se
pasovali u ostatních na hlupáky. Veřejné mínění v těchto zemích má velkou váhu.
Zejména mladí řidiči si často neuvědomují, že pasivní bezpečnostní prvky v automobilech mají své limity a nejsou
samospasitelné. Proč myslíte, že nárazové zkoušky vozidla (Euro NCAP) jsou prováděny pouze v malých rychlostech
do 65 km/ hod? Jednoduchá odpověď. Protože čelní či boční náraz např. v 90 km rychlos by nepřežil žádný řidič jakéhokoliv
vozu. Uvědomte si, že jenom škody z nehod v České republice byly v roce 2008 vyčísleny na 8 miliard českých korun. Co by se
za ně dalo pořídit! A to nemluvím o utrpení, boles a žalu síců poškozených a pozůstalých. Proto úvahy o zvyšování povolené
rychlos např. na dálnicích na 160 km/ hod. považuji za naprosto nezodpovědné. V této rychlos je téměř každý střet tragický.
Nárazy zezadu způsobují i v mnohem menších rychlostech těžké poškození páteře. Proto se znalci shodují, že ideální maximálně
povolená dálniční rychlost z hlediska bezpečnos by neměla překročit 120 km/ hod a 80 km/ hod na ostatních komunikacích.
(Řídí se m ve Švýcarsku, Norsku, Švédsku, a proto mají tak výtečné výsledky v nehodovos ). U nás v Německu díky příliš
silné automobilové lobby vyrábějící silné vozy pla stále ještě neomezená rychlost na dálnicích, což je opravdový Dinosaurus
bezpečnos provozu. Jednotlivé spolkové země to však řeší postupným umísťováním značek s max. rychlos na 120 km/ hod
na celých úsecích dálnic, čímž se snaží eliminovat tuto hloupou normu neomezené rychlos . Do budoucna je z hlediska
bezpečnos silničního provozu rychlost vyšší 130 km/ hod v Evropě neudržitelná.“
7. Co byste, pane inženýre, vzkázal našim čtenářům závěrem?
„Nebojte se sundat nohu z plynu. Není to hanba. Tlačit na pedál umí každý idiot. A na závěr malý příměr : V noci do lesa
by se většina z nás asi sama jít bála, ačkoli toto riziko je zlomkové pro sednu za volant automobilu. Prosím, abyste si všichni
uvědomili, že jakmile se stáváte účastníky silničního provozu, dopouš te se asi nejrizikovější činnos ve svém spořádaném
životě! Přeji Vám hodně štěs .“
Děkuji Vám, vážený pane inženýre, za zajímavý obsáhlý rozhovor a za Vaší ochotu navš vit Pyšely.
Ivo Koudelka
9
STALO SE
leden, únor 2009
Vánoční koncert
V průběhu
růběhu roku se lidé většinou pouze míjejí
a nepociťují
epociťují nutnost dělit se o své každodenní
staros
os a pocity, i když obývají stejnou obec,
region
on nebo krajinu. V době Adventu však
převládá
vládá větší vstřícnost a vůle k setkávání lidí
a proži
společných okamžiků. Nejlepší
příležitos k setrvání a pocítění lidské vzájemnos
je povznášející kulturní zážitek.
Díky inicia vě ak vních občanů Pyšel jsme měli
tu výjimečnou možnost zažít radost z krásné
hudby i o letošních Vánocích. Dne 21. prosince
se v pyšelském kostele Povýšení sv. Kříže konal
koncert, jehož protagonisty byl pan Vladimír
Kříž (baryton), Vladimír Rejlek (trubka), Josef
Popelka (varhany) a řada hudebních skladatelů.
V průběhu odpoledního koncertu zazněly skladby
G. P. Telemanna, G. F. Handela, J. J. Ryby, J. S. Bacha, C Francka, J. Clarka,
F. Schuberta, J. F. Wadeho a všemi oblíbené tradiční české vánoční koledy.
Kostel byl zcela zaplněn, mezi posluchači byla i řada osobnos kulturního
a společenského života. Podle
dlouhotrvajícího potlesku lze
soudit, že koncert se povedl
a krásná hudba pomohla navodit
tu pravou sváteční atmosféru.
Ještě dlouho po skončení koncertu
všem v uších zněly nádherné tóny,
jimiž k nám promlouvá vědomí
sounáležitos s lidskými bytostmi
obývajícími planetu Zemi nyní
i v minulos .
Nezbývá než poděkovat všem,
kteří se zasloužili o organizaci
vánočního koncertu, a doufat,
že podobně radostný zážitek nám
nadělí Vánoce i napřesrok.
VÝROČÍ
Loreta v Pyšelích
V malebné krajině středního Posázaví, třicet kilometrů jižně od Prahy na návrší obráceném k jihu, se rozpros rá dnes již
město Pyšely. Jeho jedinečnou dominantou na návrší zvaném „Žabiška“ (419 m.n .m.) je Loretánská kaple. Letošního roku 2009
tomu bude 310 let, co ji na tomto místě dal postavit hrabě Fran šek Antonín Halleweil, majitel pyšelského panství. Byl jednou
u nejvýznačnějších osobnos v dějinách Pyšel. Zasloužil se také o to, aby byly Pyšely povýšeny na město a to v roce 1703.
Loretánská kaple je jednoduchá barokní stavba, napodobenina „Santa Kasy“ v městě Loretu v Itálii. Byl to, jak se píše v kronikách,
původní „Svatý domek“ v Nazaretu, kde Panna Maria přebývala, zde ji navš vil archanděl Gabriel a zvěstoval narození Mesiáše.
Dále legendy praví, že „Svatý domek“ byl přenášen anděly na různá místa, až zůstal stát v Loretu.
Ve 14. stole toto místo začalo být navštěvováno mnoha poutníky, papež Kliment se obával, aby domek nebyl poškozen a tak
dal kolem něj obestavět ještě jeden plášť a to z mramoru s honosnou výzdobou, na které se podíleli nejlepší umělci a architek .
Uvnitř zůstal Domek tak, jak býval původně. Cihlové zdi místy neomítnuté, místy se zbytky fresek s postavami světců. Od té doby
vzniklo mnoho staveb loretánských kaplí po celém světě, i v Čechách a na Moravě. Kdo byl stavitelem pyšelské Lorety není známo,
jistě se dobře vyučil u mistrů v Itálii. Loreta má také dvojí plášť, uvnitř jsou cihlové stěny se zbytky omítky, na kterých jsou imitace
starých freskových obrazů s postavami světců. Za prostým oltářem je dřevěné mřížové pažení se schody po stranách. Na dveřích
jsou namalovány erby hraběte Halleweila a jeho manželky. Za mřížemi je výklenek, kde bývala socha Panny Marie Loretánské.
Orámování bylo ze skleněných svícnů s paprsky a hlavičkami andílků.
U stropu Lorety je zavěšena dělová koule. Dal ji sem umís t sám hrabě Halleweil jako projev díků Panně Marii, že při vpádu
švédských vojsk byla tato koule vystřelena na jejich dům, aniž by jej poškodila.
K Loretě a obrazu Panny Marie v ní lidé vzhlíželi s velikou úctou a nadějí. Na základě několika zázračných uzdravení nemocných
lidí, odvrácení morové rány z tohoto kraje, byla připisována Panně Marii velká zázračná moc. Loreta se stala vyhledávaným poutním
místem až do doby, kdy se ujal vlády rakouský císař Josef II, který vydal nařízení o zrušení klášterů a církevních P
11
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
10
leden, únor 2009
VÝROČÍ
POKR
OKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 10
objektů, jako byla pyšelská Loreta. V roce 1781 k tomu skutečně došlo. Krajským komisařem byla pyšelská Loreta uzavřena
a zapečetěna. V Pyšelích nastaly zlé časy. Lidé se houfně scházeli u Lorety, naříkali, bědovali, chtěli trhat pečetě.
Loretu ale zachránilo jiné rozhodnu stejného císaře. Zakázal pohřbívat na hřbitovech uprostřed obcí, což byl případ Pyšel.
Byl zrušen hřbitov u kostela a byl zřízen hřbitov u Lorety a 1789 byl vysvěcen. Loreta byla přeměněna na hřbitovní kapli a tak byla
zachráněna.
Byla opět svědkem prosebných procesí, pohřbů, Svatováclavských oslav, zapalování ohňů k výročí upálení Mistra Jana Husa a
velkých slavných pou . Její odlehlá, i když krásná poloha způsobila, že byla několikrát vykradena. Už v 19. stole , jak píše pyšelských
kronikář Fran šek Antonín Pokorný, byl okraden Mariánský obraz o zlaté a stříbrné mince a jiné cenné předměty, které tam darovali
věřící a poničeno zařízení kaple. V nedávné době byla kaple opět několikrát navš vena zloději a vandaly, kteří odnesli a zničili to, co
tam ještě zůstalo. Naštěs před m byl předměty historické hodnoty uloženy v Muzeu a v Pražském arcibiskupství.
V roce 1999 k 300letému výročí od postavení Lorety, byla v Pyšelích spořádána výstava Pyšelským muzeem těch předmětů,
které jsou v úschově v Muzeu a na Pražském arcibiskupství. K tomu výročí byla nákladem JUDr. Ivo Koudelky a přispěním pyšelských
občanů obnovena fasáda, střecha a věžička Lorety a zabudováno večerní osvětlení kaple. Loreta opět ožila, pořádají se zde poutě
a to první neděli v červenci, dále výstavy obrazů a oslavuje se tu konec roku.
ZP ACOVÁNO PODLE KNIH ANTONÍNA PODLAHY A FRANTIŠKA POKORNÉHO
Zdena Srnská
Strašidelný kostel
HISTORIE
Kostel sv. Petra v Poříčí známe samozřejmě všichni a zná ho i každý, kdo se zajímá o dějiny umění. Tak kvalitní románská stavba
navíc nepokažená pozdějšími přestavbami se vidí jen málokdy.
Méně známé je, že tento kostel měl pověst místa, kde straší nebo se dějí podivné věci. Zprávu o nich zachoval poříčský farář
Ignác Raffius z Kleefaldu, který tam působil v l. 1745 až 1772. Od něho je převzal biskup Antonín Podlaha do svého díla Posvátná
místa království Českého, z něhož je – s malými jazykovými úpravami
– cituji:
„Jeden poříčský obyvatel, jménem Michal Brož, přihnal svůj pár
tažných volů na pastvu na hřbitov. V tom okamžení však prudký vítr
voly po dvakráte ze hřbitova ven vyhodil.
Jistý důstojník vojenský se svým sluhou omeškal se v hospodě
poříčské, i vydal se za večerního času na cestu k Benešovu. Když ke
kostelu přijel, spatřil jej světlem naplněný a slyšel, jako by v něm
řeholníci zpívali. I poručil sluhovi, aby podržel koně a vešel do kostela.
Nespatřil v něm však žádného, jenom světlo hoře . Jsa strachem
přestrašen zapomenul v kostele rukavice. Když vyšel ze školy, spatřil
před kostelem koně, který jeho koni podoben byl. I domnívaje se, že
to je jeho kůň, vsedl naň. Ale nenadále kůň do povětří s ním skočil a
zase dolů, kde malá kaplička stojí, s ním se snesl a zmizel. Důstojník
vzpamatovav se z leknu šel zpátky ke kostelu a tu nalezl sluhu
i s koněm stá na místě, kde mu poručil. I poslal jej do kostela, aby mu
přinesl rukavice, což sluha také šťastně dokázal.
Jeden mistr řemesla krejčovského, který se v Benešově opozdil,
pospíchal domů do Poříčí večerního času. Když přišel ke kostelu
sv. Petra, spatřil nenadálé množství lidu, který z něho šel procesím ke
kostelu sv. Havla.V průvodu viděl mnoho duchovenstva v biskupských
čepicích a drželi v rukou rozsvícené zelené svíce. Chtěl se k průvodu
připojit, i pospíchal k němu, ale když jej měl dohonit, všechno se mu
ztra lo.
Nebož k pan Jan Sadílek, bývalý obroční konopišťský, když nočního
času okolo toho kostela jel, viděl, jakoby trojnásobné slunce na ten
kostel sví lo. Brzy se mu zase zdálo, jako by ten kostel hořel.“
Farář Raffius navíc uvádí případ, kdy zvony tohoto kostela začaly
samy zvonit na znamení, že se blíží velká morová epidemie.
Rozhodně nechci zlehčovat nebo dokonce zesměšňovat názory
REPRODUKOVANÁ POHLEDNICE POCHÁZÍ
našich předků, přesto si myslím, že některé z nich mají docela prosté
Z R. 1912. ZAJÍMAVÝ JE I DOLEJŠÍ ZÁB R
vysvětlení. Vezměme si třeba onoho důstojníka, který měl vidiny a
S
PRASTAROU
ZÁJEZDNÍ HOSPODOU VPRAVO.
se kterým létal kůň. Kde že se před m zdržel ? V poříčské hospodě.
Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když si budu myslet, že se pan
důstojník podíval trochu hlouběji do poháru. To pak přicházívají všelijaké vidiny a pády…. Většina tzv. záhad a tajemství mívá velmi
prosté vysvětlení. Přesto se občas opravdu vyskytnou podivné jevy. Jeden takový zaznamenal také pyšelský kronikář Fran šek
Václav Pokorný. Dočtete se o něm v příš m čísle tohoto listu.
PhDr. Jiří Chvojka
11
LÉKAŘ
leden, únor 2009
Jak vyhrát souboj s viry
Správné smrkání
Od nejútlejšího věku je třeba dě učit smrkat. Nejprve jednu nosní dírku, pak druhou. Nejrychleji se dě naučí správně smrkat
nápodobou smrkání svých rodičů. Stejně tak rychle se dítě naučí kašlat do kapesníku nebo svůj kašel krýt dlaní. Rýma a kašel jsou
dva jasné příznaky (symptomy) virového onemocnění. Zvýšená tělesná teplota ještě neznamená komplikující se průběh virozy.
Odsávačka
U kojenců je rýma nepříjemnou komplikací při dýchání. Umí to ž dýchat nosánkem. Pokud však mají rýmou oteklé sliznice,
nosní průduchy jsou téměř pro proudění vzduchu dýcháním neprůchodné. Proto jsou dě při rýmě nevrlé, plač vé a i špatně jí. Je
třeba jim dýchací cesty uvolnit. Nejlépe nosním sprejem pro kojence. V lékárně je nyní k dostání např. Libenar, Olynth nebo Nasivin.
Nosánek miminku vysprejujte, počkejte tak 10 minut a pak jemně odsajte. Můžete použít i velice účinnou odsávačku s adaptérem
na vysavač.
Dostatek teku n
U dě , které mají virozu s teplotou, nezapomeňte na dostatečný přívod teku n. Je logické, že při teplotě se potem a zrychleným
dýcháním ústy organizmus rychle zbavuje teku n. Zvláště u horečky je důležité pi teplých a oslazených nápojů. Nejlepší je dětský
čaj. Může být samozřejmě ale třeba i lipový s medem, to už záleží na zkušenostech rodičů a chu nemocného dítka.
Inhalace a zvlhčování vzuchu
Velmi důležitým pomocníkem v boji pro virům je dostatečně vlhký vzduch v bytě. Tam, kde se nedá zajis t alespoň přiměřená
vlhkost vzduchu v celé místnos , doporučuji dát, co nejblíže postýlce s nemocným miminkem, sušák s právě vypraným prádlem.
Alterna vou pro větší dě může být inhalace vodní páry nad hrncem. Doporučuje se dát pacientovi ještě přes hlavu volně splývající
prostěradlo, které sahá až k hrnci s teku nou.
Větrat uzavřené prostory
Obměna vzduchu v uzavřené a vytápěné místnos tam, kde je pacient, je nutnos . Jednak se odvětrají nejrůznější výpary
nemocného těla, jednak se tak sníží koncentrace aerosolu plného virů kašlajícího malého pacienta.
Dostatek spánku
Zcela určitě lze souhlasit s m, že každá nemoc se má nejen vyležet, ale i prospat. Totéž pla samozřejmě i pro malé pacienty.
Zde se spíše však jedná o trpělivost rodičů, vydržet u postýlky s nemocným dítětem, a nějak ho rozumně zabavit, nežli usne.
Vyhýbat se kolek vům
Zvláště v období začínajících viroz je potřeba zvažovat, zda mám s dítětem navš vit kino, muzeum, supermarket, či ho ponechat
s rýmou ve školce. Je to složité rozhodování. Avšak každý rodič své dítko dobře zná a ví, zda je náchylné k infekcím nebo ne. V době
virových epidemií je skutečně asi lepší domluvit se z babičkou a ponechat dítě u ní, než je ponechat kašlající a s rýmou v dětském
kolek vu.
Neprostydnout
Malé dítě si těžko postěžuje, že mu je zima na nožičky, ruce nebo uši, nebo že mu vadí průvan. A to jsou přesně ty okamžiky, kdy
je dán volný průchod virům do oslabeného organismu dítěte. A když už prostydne, třeba na sáňkách, bruslích nebo koulovačce –
– rychle vařte čaj. Dítku do něj dejte citron a med, sobě rum.
MUDr. Pavel Biskup, PLDD, Pyšely 137
PUBLIKACE
Pohádky
z Pyšel a okolí I.
Na konci minulého roku se podařilo vydat
první díl sebraných pohádek z Pyšel a okolí. Formát
jednoduché brožurky je A5 a má pouze 4listy. V nich
je devět pohádek, které vycházely v minulých letech
v Pyšelských listech a Patriotu. Doplněny jsou o kresby
a dvě pověs o vzniku názvu naší obce. Pohádky - Čarodějnice, Víla u Debrného, Loreta, Živý oheň – Ohnivák,
Pantátův odkaz, Hřbitov, Jak si čert pro starého kozla přišel,
Pavouček pro štěs a Vodník na Pazderně - byly sesbírány na
základě vzpomínek a vyprávění místních pamětníků. Doufám,
že potěší místní i přespolní a připomenou pamětníkům příhody
z jejich dětství, o které se budou ch t podělit a m je zachovat
pro budoucnost.
H.K.
12
POHLEDNICE
leden, únor 2009
Dobové pohlednice
Ve chvíli, kdy se začneme zajímat o místo, kde žijeme a pátrat po jeho historii, nemáme mnoho možnos . Buď se nám podaří
od pamětníků zapůjčit dobové snímky, nebo pátráme v archivech a místních kronikách.
Nejjednoduším a za m ještě volně přístupným pramenem jsou dobové pohlednice. Ty se dají zakoupit v an kvariátech,
v aukcích nebo dražbách. V posledních letech také vycházejí knihy a stolní kalendáře s pohlednicemi určitého kraje nebo města.
Při mém pátrání po pohlednicích Pyšel jsem narazil také na několik zajímavých pohlednic okolních obcí. Není to žádná
ucelená sbírka, pouze výřez míst, která se vztahují k naší obci.
Pokud by se vám podařilo na jakékoliv z uveřejněných pohlednic nalézt cokoliv zajímavého budu potěšen z předání informace.
Velice cennými údaji jsou informace vedoucí k přesnějšímu určení data vzniku snímku. K tomu lze využít i datace budov,
rozmístění domů, vznik ulic a i na první pohled nedůležité detaily. Pokud by někdo znal některé upřesňující údaje k pohlednicím,
dejte mi prosím vědět ([email protected]).
Honza Kostrhoun
Nespeky 1928
Pohlednici tvoří tři snímky zachycující jednotlivé čás obce. Na jednom snímku Potočiny, na druhém pohled z kopce na vily a
na tře m jsou Doly. Pohlednice byla vydána nákladem Rudolfa Doležala před rokem 1928. Zhotovena byla ve fotoateliéru J.Rezka,
Praha – Václavské náměs č.59.
Poštou v Poříčí nad Sázavou prošla 15.7.1928 a odeslána byla na adresu Hotel u Modré Hvězdy v Nových Hrudousech. Ofrankovaná
50haléřovou zelenou známkou T.G.M.
Honza Kostrhoun
V našem okolí
budou pravidelně znít zvony.
DOPISOVATELÉ
V neděli
eděli 7. prosince 2008 proběhlo v kostele Panny Marie Sněžné ve Velkých Popovicích
Popo
slavnostní vyhlášení výsledku 7.ročníku
programu
mu Prazdroj lidem. Obyvatelé Velkých Popivic a Petříkova mohli veřejným hlasováním
h
vybrat z deví projektů a rozdělit
mezi vítěze
těze jeden milion korun. Společnost Plzeňský Prazdroj a její závod ve Velkých Popovicích
P
mto programem na rozvoj obcí je
podporuje
uje již sedm let.
V letošním
tošním ročníku soutěžily o přízeň obyvatel tyto projekty-Sanace obecního domku
d
v Radimovicích; Dovybavení obecních
veřejných
ch prostor v Petříkově; Dovybavení jednotky SDH Petříkov; Areál Radost-oplocení;
Radost-oplo
Kamerový systém VP; Městský mobiliář;
Připojeníí sokolovny
k l
k veřejné
ř é kanalizaci;
k l
Ozvučení
č í zvoniček
č k elektropohonem
l k
h
zvonu, Sportovní hřiště v objektu MŠ.
Vítězem veřejného hlasování se stal zajímavý projekt zprovoznění zvoniček, který dostal 842 hlasů a díky nim získal dotaci
ve výši 170 000,-Kč. Zvoniček je celkem 5 – v Brtnici, Todicích, Lojovicích, Dubinách a Řepčicích.
To znamená do zvoniček v Todicích a Lojovicích vrá t uschované zvonky a do zbylých tří se musí za původní odcizené nechat
odlít nové. Pohyb zvonu bude zabezpečen lineárním elektromotorem, který pomocí páky rozhoupe zvon. Nedojde tedy k zásahu
do zvonu. Předpokládá se, že tříminutové zvonění bude nastaveno na 12h a „klekání“ na 18h. A tak se v budoucnu můžeme setkat
při cestách po našem okolí s hlasem zvonků přicházejícím z těchto obcí a osad. Díky pěkné myšlence několika lidí a veřejnému
hlasování získají tato místa na turis cké zajímavos .
Velice mě těší, že v našem okolí se k obci Nespeky, kde se zvoní ručně, přidaly další. Zvony budou slyšet stále častěji a stanou
se opět, jako v minulos , součás našeho života.
PRAMEN: VELKOPOPOVICKÝ ZPRAVODAJ 10/2008 ; AUTOR T.R I KA
Honza Kostrhoun
13
POZVÁNKA
leden, únor 2009
Pozvánka na besedu s Ing. Danou Drábovou
Klub důchodců v Pyšelích zve všechny občany na besedu s Ing. Danou Drábovou
na téma: Budou další plynové krize?
V druhé čás přednášku pohovoří Ing. Drábová o své cestě do Číny.
Přednáška se bude konat 24.
března v 16,30 hodin v hasičské zbrojnici.
PLESY
Poděkování
Milí příznivci ochotnického plesu,
bohužel Vám musíme oznámit, že z organizačních důvodů jsme byli nuceni
zrušit V. Ples pyšelských ochotníků plánovaný na 27. března 2009. V předchozích
čtyřech ročnících jsme si pronajímali restaurační zařízení včetně kuchyně a
veškerý servis týkající se občerstvení jsme zajišťovali vlastními silami. Bohužel
letos nedošlo k dohodě ohledně pronájmu příslušných prostor. Z tohoto důvodu
nemůžeme zajis t stejný styl, na který jste zvyklý z minulých let. Toto naše
rozhodnu jsme projednali jak s výborem TJ Sokol Pyšely, tak i s ochotníky.
Věříme, že se nám podaří najít nové řešení, abychom jubilejní ročník Plesu
pyšelských ochotníků mohli v příš sezóně uspořádat k Vaší plné spokojenos .
Děkujeme za Vaše pochopení a zůstáváme v pevné víře, že nám zachováte
svou přízeň.
Za organizátory Lucie a Mar n Zaradičkovi
PĚSTITELSTVÍ
6. února 2009 se konal v místní sokolovně
hasičský ples. Hudba hrála, tanečníci se
scházeli a je škoda, že nás nepřišlo víc. Ale
co přišli, tak se snad dobře bavili – rozcházeli jsme se až k ránu.
Chtěl bych touto cestou poděkovat
všem spoluobčanům, firmám a sponzorům,
kteří nám přispěli na ples i do tomboly.
Děkuji také členům sboru za zajištění organizace celého „plesání“.
Antonín Slavík, STAROSTA SBORU
Fénix
(CAC)
Odrůdu vyšlech l Petr Kumšta z Vo c ve Vlas šově na Podblanicku (okr. BN) vznikla křížením
Floriny a Šampionu. Je povolena k množení v kategorii CAC. Plody jsou nadprůměrné velikos
kulovitého tvaru. Stopka je krátká až středně dlouhá, silnější až středně silná. Slupka hladká,
silnější, základní barvu má zeleno žlutou překrytou tmavou červení ve formě rozmytého líčka
nejméně na ¾ povrchu plodu. Tmavá červeň získává na loži světlejší vzhledný ods n. Dužnina je
krémové barvy, středně šťavnatá, středně pevná. Chuť navinule sladká až nasládlá, aroma cká,
velmi dobrá. Růst je nadprůměrný, koruny vytváří vzpřímené později rozložité, středně husté.
Plodnost raná dos vysoká, pravidelná. Sklizeň se provádí koncem září, konzumně dozrává
koncem října skladovat ji lze do února. Odolnost pro napadení strupovitos je střední až vyšší,
pro napadení padlím jabloňovým střední. Podnože lze použít velmi zakrslé až polozakrslé.
Pěs telské tvary Šv, Z, ČK. Požadavky – středně náročná na polohu, půdy vyžaduje dobře zásobené živinami a vláhou. Plody
jsou chutné, atrak vního vzhledu, vhodné pro přímý konzum i zpracování. Odrůdu lze pěstovat ve všech polohách vhodných
pro jabloně.
Co v zimě
Pokud ještě není zamrzlá půda, nezapomeňte na závlahu stále zelených dřevin a jehličnanů. Dřevinám v zimním období uškodí
spíše sucho než mráz. U jehličnanů probíhá odpařování vody i v zimně. Rostliny m ztrácejí vodu, kterou získávají kořeny ze zásob
v půdě. To je možné ale pouze v případě, že je půda dostatečně zásobená vláhou. Stejné pravidlo pla i pro mladé a nově zasazené
ovocné stromy.
U pokojových kvě n, které jsme přemís li do bytu, je nutná pravidelná kontrola zdravotního stavu. V teplém prostředí se to ž
výborně daří škůdcům, především sviluškám, červcům a mšicím. Při zjištění prvního výskytu je nutné zasáhnout vhodným postřikem.
Pokud ale nechceme v bytě používat chemický prostředek, je možné sáhnout po bio-přípravku BIOOL a nebo si provizorně doma
namíchat tekuté mýdlo se stolním olejem v poměru 1:1.Tuto směs aplikujeme v koncentraci 2 až 4% roztok. Rostliny v kvě náči
postavíme na vhodné místo, nejlépe do vany a důkladně je pokryjeme doporučovaným přípravkem. Tuto ochranu je vhodné
za jeden až dva týdny zopakovat.
Zálivku pokojových kvě n udržujeme na minimu. Hnojení úplně vypus me. Rostliny přezimující v chladu občas kontrolujeme
a nezapomeneme odstranit zasychající listy, či odumřelé výhony. Pozor na výskyt chorob a škůdců.
Před napadením většího množství sněhu je nutné svázat jehličnany sloupovitého tvaru. Lépe tak odolávají náporu mokrého
těžkého sněhu a nebudou se rozvalovat a rozlamovat. Velmi choulos vé jsou především sloupovité kul vary jalovce obecného.
Ke svazování se používá pevný provázek nebo drát a postupuje se od spodních větví ke špičce. Dojde-li jednou k rozvalení rostliny
sněhem, větve se již většinou nevrá do původní vzpřímené polohy a stromek musí zůstat trvale svázaný.
P
15
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
14
PĚSTITELSTVÍ
leden, únor 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 14
Jmelí bílé je poloparazi cká stálezelená dřevina rostoucí v korunách stromů. Tento nezaměnitelný symbol Vánoc může napáchat
i značné škody. Jako poloparazit prorůstá svými kořeny do cévních svazků hos telské rostliny a odebírá jí vláhu i živiny. To působí
nemalé problémy především listnatým dřevinám v zimním období a v období sucha.
Odstraňujeme starou borku (odumřelou kůru), mechy a lišejníky z kmenů a kosterních větví ovocných i okrasných dřevin.
Odhazujeme sníh z cest pod koruny stromů a m chráníme kořeny před silnými mrazy a zároveň doplňujeme stromům vláhu.
Kontrolujeme pravidelně stav oplocení, popřípadě opravíme chrániče na kmíncích abychom zabránili poškození zvěří.
V teplejších slunných dnech odebíráme rouby ze zdravích stromů. Na zmrzlé dřevo nesaháme v žádném případě holou rukou.
Odebrané rouby označíme jmenovkou a zakládáme do chladného sklepa na severní stranu budovy nebo v mikrotenovém sáčku
do chladničky. V tom případě je však pravidelně vlhčíme, aby nevyschly.
Můžeme začít s průklestem starších stromů jabloní a hrušní nebo je připravit zmlazovacím řezem k přeroubování v pozdějším
období za kůru .U stromů, které vykazují větší přírůstky než 40 cen metrů ponecháme řez na měsíc duben. Všechny peckoviny
řežeme zásadně za vegetace a to ve druhé polovině dubna až první polovině května a dle potřeby během léta. Větší řezné rány
začis me ostrým nožem a ošetříme např. stromovým balzámem.
Řez vinné révy provádíme během února až první poloviny března. Ve skleníku provádíme řez během prosince až ledna.
Na keři ponecháváme vždy malý počet plodných oček (asi 15 až 25) dle odrůdy a kondice keře. Plodné dřevo je to které narostlo
v předchozí vegetaci, pouze to je schopno plodit.
Petr Kumšta
Kino Čerç
Čerçany
KULTURA
MOBIL: 723 756 257, TEL: 317 777 280
19.2. čtvrtek 10.00 hod.
O princezně, která všechno věděla
20.2. pátek
19.00 hod
Sestra
21.2. sobota 19.00 hod
Austrálie
28.2. sobota 19.00 hod.
Muzikál ze střední 3: Maturitní ročník
Divadlo Na Poště Přehled kulturních akcí pořádaných MKS Benešov
3. 3. v 17.00 hodin Tři pohádky na dobrý den
17.3. v 19.30 hodin Tisíc a jedna vášeň
19.3. v 19.30 hodin Petr Spálený a NEW APOLLO band
Další akce v Městském divadle
2.3. v 19.30 hodin AMANT /divadelní soubor BANDA/
5.3. BENEBUS
6.3. ZEPTER - předváděcí akce
9.3. Znalci /divadlo Říčany
24.3. dopolední výchovné koncerty pro školy
25.3. dopolední výchovné koncerty
25.3. ČČK - předání ocenění dárcům krve
26.3. MŠ Dukelská
30.3. ZASTUPITELSTVO MĚSTA BENEŠOV
Každou neděli kurz tance
Pravidelné zkoušky divadelních souborů
Připravujeme na duben
3.4. Zahajovací koncert hudebního fes valu Jaro Josefa Suka
7.4. Rodiče s dětmi do divadla
Na salaši draci jsou
8.4. II.Koncert Jaro Josefa Suka
17.4.III. Koncert jaro Josefa Suka
24.4. Závěrečný koncert Jaro Josefa Suka
Městské divadlo prošlo náročnou rekonstrukcí sociálních
zařízení a je nově umožněn vstup pro invalidní spoluobčany
upoutané na vozíček.
Kulturní centrum Kamenice fax 323672643, e-mail: [email protected]
21.února 2009 od 20.00 hodin
KAMENICKÝ PLES
Hraje kapela CAROLINE BAND.
Vstupné 200,- Kč
14.března 2009 od 20.00 hodin
Reprezentační ples podnikatelů a přátel tance
Hraje kapela HORVÁTH BAND.
Vstupné 200,- Kč
18.března 2009 od 19.30 hodin
Miroslav DONUTIL a host
v pořadu
„NA KUS ŘEČI“
Vstupné 300,- Kč
7.dubna 2009 od 19.30 hodin
Michal PAVLÍČEK a Friends
s předkapelou ABRAXAS
Vstupné 250,- Kč
15
PŘÍLOHA
T.J. SOKOL PYŠELY
leden, únor 2009
Výroč
Výro
čí
V loňském roce jsme oslavili kromě 90. výročí založení Československé republiky a 80. výročí pyšelské sokolovny také 110. výročí
založení župy Barákovy.
Tělocvičná jednota Sokol Pyšely je její součás od roku 2003, kdy došlo k reorganizaci sokolských žup. Starostou župy Barákovy
je již dlouhá léta bratr Bořivoj Sopr, který se mimo jiné zúčastnil našich sokolských oslav v Pyšelích. Sídlem župy je v současné době
Libeňská sokolovna v Praze 8.
Očekávanou událos je uveřejnění Almanachu Sokolské župy Barákovy, který bude vydán Předsednictvem výboru župy
a vzdělavatelským sborem k již zmíněnému 110. výročí založení župy Barákovy. Tato publikace se snaží zachy t život a změny v župě
od r. 1998 do r. 2008. Dovolte mi, abych vám poskytla malou ochutnávku z tohoto Almanachu. Článek přináší zajímavé informace
o Josefu Barákovi, jehož jménem se naše župa honosí.
M. Linhartová
Josef Barák
Josef Barák se narodil 26. ledna 1833 v Praze. Již za gymnaziálních let se stal veřejnou osobnos .
Coby patnác letý student se zapojil do dění v „revolučním roce“ 1848 a o čtyři roky později byl poprvé
policejně vyšetřován kvůli položení věnce na hrob Josefa Jungmanna. Rakouská policie v něm spatřovala
nebezpečného radikála, kterého je třeba mít neustále pod dohledem.
Zaměstnáním a hlavním oborem Barákovy činnos bylo novinářství, věnoval se však také poezii. Roku
1857 uveřejnil svou básnickou prvo nu. Přihlásil se s ní k májovcům, mladé literární generaci kolem
almanachu Máj. Barák byl redaktorem almanachu, neboť jeho hlavním inspirátorům – Nerudovi a Hálkovi
– nebylo tehdy ještě potřebných dvacet čtyři let. Nejen mto kulturním počinem pomáhal Barák rozvíjet
český národní život, pořádal také české besedy, byl předsedou Akademického čtenářského spolku, patřil mezi zakladatele Sokola,
Umělecké besedy i četných studentských spolků. Spolu s Tonerem prosadil sokolský pozdrav „Nazdar“.
V roce 1857 se stal redaktorem Prager Morgenpost a počátkem šedesátých let i redaktorem nově vzniklých českých časopisů
Času a Hlasu. V letech 1867 až 1873 vydával a řídil časopis Svoboda. Podle jeho slov ho k vydávání vlastního časopisu přimělo
„nezvratné přesvědčení, že je již svrchovaný čas, aby pro šířící se moci jezovitské a záhubným snahám ultramontanismu vůbec
i skem veřejně bylo pracováno… Nehledě ani vlevo, ani vpravo, podporován vzácnou ochotou svých přátel, bojoval jsem pro směrům
a živlům, které želanému vývoji svobody překážely, ohrožujíce a poškozujíce zároveň čest i dobré jméno národa našeho.“ Časopis
se pod Barákovým vedením zaměřil především na státoprávní úsilí, podporoval silný český nacionalismus a brojil pro habsburské
moci. Jeho stanoviska byla formulována velmi odvážně, místy až útočně. Útokům byla vystavena nejen katolická církev, která byla
vnímána jako živel sloužící státní moci při jejím útlaku českého národa, ale také Židé, jež Barák ve shodě s Nerudou viděl jako
zněmčilý živel nepřátelský českému národu. Na druhou stranu se stejnou měrou časopis snažil působit na příslušníky českého
národa v tom smyslu, aby nebyli lhostejní k státoprávnímu a národnímu úsilí a podporovali vědeckou, kulturní, osvětovou i veřejnou
činnost českých lidí. Svoboda tedy mířila i do vlastních řad, ovšem reakce na útočné články na sebe nenechaly dlouho čekat.
Po dobu své existence byl časopis vystaven perzekuci různého druhu, na tři měsíce byl dokonce zakázán a Barák byl pro „ skové
zločiny a přečiny“ postaven před skový soud a odsouzen na několik měsíců do vězení. Několikrát byl zatčen a vyšetřován, například
za uvítání spoluzakladatele Sokola knížete Rudolfa Thurn Taxise při jeho návratu z vězení.
Barák spolu s Nerudou v rámci rodícího se mladočeského hnu představoval jakýsi „plebejský demokra cký radikalismus“,
navazující na dědictví radikálních demokratů z roku 1848. Jako důsledný demokrat si všímal dělnických problémů a účastnil se akcí
dělníků, pro které požadoval rovnoprávnost v poli ckém životě. V září 1871 byl zvolen redaktorem prvního dělnického časopisu
Dělnických listů. Svým nacionalismem se však dostával do rozporu se smýšlením některých socialistů ve vydavatelském sboru
časopisu, a proto se v srpnu 1872 redakce vzdal. Od 1. října 1874 až do své smr byl Barák odpovědným redaktorem mladočeských
Národních listů, tehdy největších a nejvlivnějších českých novin.
Josef Barák zemřel 15. listopadu 1883, pohřbu se zúčastnilo přes 200 spolků a prapory, všichni zahraniční Slované žijící v Praze,
3 000 studentů a 80 000 lidí, sokolové v čele s bratrem Miroslavem Tyršem a bratrem Janem Podlipným. Pochován je na Olšanských
hřbitovech v Praze (IV. hřbitov, odd. 13).
Pyšely a divadlo.
Dvě vánoční reprízy pyšelských ochotníků úspěšného tulu Malované na skle, odstartovaly Pyšelské divadelní zimo-jaro.
Je docela možné, že se tento fes val divadla v Pyšelích ujme a diváci se budou na období prosinec – květen těšit jako na pravidelnou
kulturní událost roku. Berte proto tento článek současně jako pozvánku do divadla na příš období. Ale nejdříve si připomeňme
co bylo. V sobotu 24. ledna se našim divákům představil ochotnický soubor T.J.Sokol Mšeno. Zahráli komedii Postel plná cizinců.
A zahráli ji velmi dobře. Asi 50 diváků se po celé dvě hodiny dobře bavilo a odměnilo herce dlouhotrvajícím potleskem. K tomuto
představení je třeba ještě dodat, že se uskutečnilo jako vnitrosokolská ak vita župy Barákovy. Jediná se to ž může pochlubit hned
třemi velmi dobrými divadelními soubory. Jsou jimi Mšeno, Pyšely a Lázně Toušeň. Všechny soubory mezi sebou navázaly
16
leden, únor 2009
T.J. SOKOL PYŠELY
PŘÍLOHA
skle
a
n
an
é
spolupráci o výměně svých představení. První z nich u nás měla být v listopadu Toušeň, ale jak si asi vzpomenete, hostování tehdy
muselo být v Pyšelích zrušeno pro nemoc v souboru. O jejich úspěšnou hru Král jelenem, však nepřijdeme. Uvidí ho také diváci
ve Mšeně, stejně jako naše Náměs čko. V Toušni ho zahrajeme v rámci Národní přehlídky
sokolských divadel v květnu. Pojďme však zpátky do Pyšel. Aby pozvánka byla pozvánkou,
v pátek 20.března se můžete těšit na stálé naše hosty, a myslím, že mohu říci, velmi úspěšné
a žádané hosty – Ohrobec. Přijedou, aby zahráli jejich parádní kousek, „Záskok“. A protože
nechceme ochudit ani pyšelské dě o divadelní podívanou, přijede v neděli 19.dubna
benešovský Svatopluk s pohádkou „Alenka v říši divů“. No, a v dubnu to bude zrovna rok, co
jsme v pyšelské sokolovně reprizovali Náměs čko, zařadíme ho tedy po roce znovu na sobotu
16.května. Pyšelské divadelní zimo-jaro by mohl na začátku června zakončit Toušeňský Král
jelenem, ale to je teprve v jednání. O všech termínech a hostech a divadelních kusech vás
budeme včas informovat v PL a také v našich vitrínách, které už jste si zvykli pravidelně
sledovat. Těšíme se na vás v našem divadle a věříme, že se vždycky budete dobře bavit
B.G.
v
o
l
a
M
Autor fotografií: Tajemná žena v pozadí (www.divadlopysely.estranky.cz)
17
Z MĚSTSKÉHO
INZERCEÚŘADU
leden, únor 2009
Mandlování
a žehlení.
Také provádím po dohodě
domácí úklidové práce
běžného typu.
kontakt
731 825 756
Petr Kumšta
Zoo – shop Pyšely
Nejlevnější krmiva v širokém okolí
Prodej krmiv a potřeb pro zvířata.
Nabízíme
Objednání krmiva dle Vašeho výběru
Rozvoz zboží do Vašeho domu zdarma
Objednávky na tel : 323 647 335 – večer
: 721 13 85 13 – celý den
Prodej PB – 2 – 10 kg
Otevírací doba:
po zavřeno
Út- pá: 10,00 – 20,00 hodin
So: 9,00 – 14,00 hodin
Ne: 14,00 – 18,00 hodin
NABÍZÍM
PORADNU V OBLASTI
OVOCNÁŘSTVÍ, VINNÉ RÉVY A ROSTLIN PRO ZDRAVÍ.
email: [email protected]
Domov pro seniory Pyšely
Nám. T.G. Masaryka č. 1
251 67 Pyšely
telefon: 323647232, 602147414, PhDr. Plíšková,
323647306 – Věra Kulhavá, ÚČETNÍ
Nabídka zaměstnání:
Nástup:
Minimální stupeň vzdělání:
Požadavky:
Pracovní poměr:
Pracovní doba:
ŘEDITELKA
zdravotní sestra
1.2.2009
ÚSO s maturitou,
Registrace v oboru
samostatnost,pečlivost
Bezúhonnost
hlavní na plný úvazek
nerovnoměrně rozvržená
pracovní doba v nepřetržitém provozu
Z MĚSTSKÉHO
SPORT ÚŘADU
A mužstvo
28.3.2009 zahájení jarní čás sezóny 2008/2009 utkáním Stříbrná Skalice – Pyšely od 15 hod
Další utkání
4.4.2009
11.4.2009
18.4.2009
26.4.2009
3.5.2009
Pyšely – Maršovice od 16:30 hod.
Sl.Jesenice – Pyšely od 16:30 hod.(hřiště Libeň)
Pyšely – Poříčí od 17 hod.
T.Štěpánov – Pyšely od 17 hod.
Pyšely – Nespeky od 17 hod.
fotbal
Kulhavá M.
Pyšelské listy -
Vydává Městský úřad v Pyšelích pod registračním číslem OkÚ RR 39; vydávání listu povoleno rozhodnutím Okresního úřadu v Benešově pod č. j. RR 779/96, ze dne 13. 5. 1996
tel. 323 647 218, fax 323 647 452, E-mail: [email protected]; http://www.pysely.cz
redakční rada: B. Dauthová, I. Křížová, A. Sládková, Z. Srnská, L. Zaradičková; administrace listu M. Pášová, M. Kulhavá; odpovědný redaktor Petr Slavík
NEVYŽÁDANÉ RUKOPISY SE NEVRACEJÍ
18
ZA PŮVODNOST A OBSAHOVOU SPRÁVNOST RUČÍ AUTOR
TISK MĚSTSKÝ ÚŘAD PYŠELY