Pediatrická problematika v urgentní medicíně

Pediatrická problematika v urgentní medicíně

Pediatrická problematika
v urgentní medicíně
Jan Neiser
Klinika anesteziologie a resuscitace FN a LF UP Olomouc
Územní středisko záchranné sluţby MS kraje
ÚVOD






Seznámení s problematikou
Anatomicko - fyziologické rozdíly
Intoxikace u dětí
Respirační insuficience
Úrazy v dětském věku
Křečové stavy u dětí
ANATOMICKÉ A FYZIOLOGICKÉ
ODLIŠNOSTI DĚTSKÉHO VĚKU
ANATOMICKÉ ODLIŠNOSTI
 Velká hlava, krátký krk, objemný týl,
 Úzké nozdry, velký jazyk, nedostatečná osifikace patra
 Úzké dýchací cesty – velký odpor mírný otok sliznice nebo
retence sekretu můţe způsobit obstrukci DC, zvyšuje
dechovou práci a můţe vést k vyčerpání a dechové
nedostatečnosti
 Úzká prstenčitá chrupavka - nejuţší místo DC
ANATOMICKÉ ODLIŠNOSTI
 Vysoko postavená glotis
(úroveň C3-C4, dospělí – C5)
 Epiglotis dlouhá, tvaru U
 Krátká trachea (u novorozenců 4 cm od hlasivek ke
karině)
 Oba hlavní bronchy odstupují z průdušnice pod úhlem
55° (jednostranná intubace moţná na obě strany)
 Nedokonale vyvinutý kašlací reflex u novorozenců zvýšené nebezpečí aspirace
FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
RESPIRAČNÍ SYSTÉM
Dechová frekvence
 Nedonošenec - 55-65 dechů/min
 Novorozenec - 30-45
 1. měsíc
- 25-30
 6. měsíc
- 20-25
 1.-2. roky
- 20-25
 2.-6. rok
- 15-20
 6.-12. rok
- 12-20
 12.-14. rok
- 10-16
 Dospělí
- ø12







FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
RESPIRAČNÍ SYSTÉM
limitovaná rezerva
1 bronchiolus = 1 alveolus
tvar hrudního koše, uloţení ţeber
brániční dýchání
Nasální dýchání, větší odpor DC
Apnoické pauzy
Nepravidelné dýchání (moţné periodické dýchání –
častější a
výraznější u předčasně narozených, apnoe delší 10s
s poklesem paO2, bradykardií a cyanózou)
 regulace dýchání jako u dospělých, ale:
- hodnoty paO2 a paCO2 niţší
- v prvních týdnech při hypotermii reakce dýchání na
hypoxii
chybí
 poddajnost plic a hrudníku je vysoká
( můţe být patologicky sníţena – např. u syndromu
dechové
tísně – nedostatek surfaktantu – předčasně narození,
hypoxie, hyperoxie, acidóza, hypotermie )
FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
RESPIRAČNÍ SYSTÉM
dospělý
dechová frekvence
dechový objem ml/kg
mrtvý prostor ml/kg
spotřeba O2 ml/kg/min
paCO2 kPa
paO2 kPa
14,0
novorozenec
30-50
6-8
2-2,5
6-9
4,2-4,6
5,3-10,6
12-16
7
2,2
3-4
4,6-5,8
8,6-
FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I








relativně menší SV, kontraktilní masa
vyšší CO (200 ml/kg/min)
vyšší PVR, náchylnost k obnovení fetální cirkulace
niţší SVR (odpor cév)
cerebrální autoregulace od narození
QRS osa doprava
VVV srdce 7 – 8/1000 ţivě porozených
!!! bradykardie (80-100/min)= sníţení MV, okamţitě
léčit
 !!! Resuscitace (puls 60/min a méně)
FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM II
 objem krve 80-85 ml/kg
!!! Jiţ malé krevní ztráty vedou k ţivot
ohroţujícímu
deficitu objemu, TK klesá proporcionálně s
ztrátou
 oběh centralizován, převládá tonus sympatiku
kompenzační mechanismy při krevních ztrátách
omezeny
 hodnoty CVT odpovídají dospělým
 hodnota Hb po porodu 180-220 g/l, v průběhu 3-4
měsíců klesne na 100-120 g/l – zůstává sníţená
do 3 let
FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM III
Fyziologické hodnoty pulzu a TK u dětí
věk
Pulz
TK (mmHg)
130 - 160
80/45
3 roky
120
95/65
5 let
115
97/65
10 let
100
110/70
15 let
80
120/70
0-6 měsíců
FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM IV
Fyziologické odlišnosti v množství krve
Věk
Mnoţství kolující krve (v
ml)
6 měsíců
700
1 rok
800
3 roky
1180
7 let
1600
10 let
2000
12 let
2700
14 let
3500
16 let
4000
Dospělý
5000
FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
RESUSCITACE
novorozenec
Laik
1 zachránce
Profesionál ,
2 zachránci
3:1
3:1
120 úkonů /min.
(90 stlačení/30 vdechů)
dítě
30 :2
5 umělých
vdechů
30 : 2 nebo 15 : 2
dospělý
30 : 2
30 : 2
Kapesní vydání doporučených postupů v resuscitaci 2005
FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
TERMOREGULACE





nedostatečně vyvinutá
velký tělesný povrch
nedostatek podkoţní tukové tkáně
chybí účinný svalový třes
koţní vasokonstrikce + produkce tepla
odbouráváním hnědé tukové tkáně ( v oblasti
šíje, lopatek, páteře, podpaţí, perineálně) –
stoupá spotřeba kyslíku
 hypotermie vede k útlumu dýchání, poklesu
srdečního výdeje, ! otevření P-L zkratů, sníţení
odbourávání farmak
 kojenci a batolata se naopak snadno přehřejí (x
MH, tachykardie x nedostatečná analgezie,
hypovolemie)
 „termoneutrální prostředí“
FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI
CNS
 Kompletní neurony, vývoj do 2 let
 Vyšší permeabilita BBB (barbituráty,
opiáty, bilirubin)
STANOVENÍ DÁVKY LÉKŮ PRO DĚTI Z
DÁVKY DOSPĚLÝCH
Věk
novorozenec
% z dávky pro dospělé
12,5 %
4 měsíce
20 %
1 rok
25 %
3 rok
33,3 %
7 let
50 %
10 lety
60 %
12 let
75 %
14 let
80 %
16 let
90 %
Dospělý
100 %
ÚRAZY V DĚTSKÉM VĚKU
ÚRAZY – DEFINICE
 Úraz – poškození zdraví způsobené
působením vnější síly na člověka
 Vnější síly – nejen fyzické násilí (působení
mechanické síly) ale i ostatní fyzikální vlivy:
- teplo (popáleniny)
- chlad (omrzliny)
- radioaktivní záření (nemoc z ozáření)
- tlak (po výbuchu, při potápěčských
nehodách)
ÚRAZY – DEFINICE
 Monotrauma – izolované poranění
jednoho orgánu, orgánového systému
 Sdruţené poranění – poranění více
orgánů, orgánových systémů, které
neohroţuje pacienta na ţivotě
 Polytrauma - poranění více systémů
ohroţující pacienta na ţivotě
STRUKTURA VZNIKU ÚRAZŮ





Při hře, sportu,
Pracovní, školní
Dopravní
Pod vlivem drog a alkoholu (adolescenti)
Ostatní
EMERGENTNÍ SITUACE V DĚTSKÉM VĚKU
 Kojenci - pády, aspirace, křečové stavy,




respirační insuficience, sy. náhlého úmrtí,
šejkr sy.
Batolata – úrazy (silniční, při hře, pády,
tonutí, popáleniny), respirační insuficience,
aspirace cizích těles, intoxikace,
Předškolní děti – úrazy, intoxikace
Školní děti – úrazy, suicida, intoxikace (
alkohol, drogy)
Adolescenti – intoxikace ( alkohol, drogy)
suicida (demonstrativní) a sním spojené
úrazy (silniční, sport)
ÚRAZY – ČETNOST/ROK
300
mrtvých
2 000 - 3 000
trvale postižených
30 000
hospitalizovaných
450 000 úrazů
ošetřených lékařem
ÚRAZY – ČETNOST (DATA ZA ROK 2007)





101 smrtelných úrazů 0-14 let
181 mladistvých do 19 let
282 celkem 0-19 let
> 38 000 hospitalizovaných pro úraz 0-19
>427 000 ošetřených ambulantně pro úraz 014
 Kaţdý šestý úraz zanechá trvalý následek
 Hlavní příčina úmrtí českých dětí a mladých
dospělých jsou úrazy
Centrum úrazové prevence 2.lékařské fakulty UK a FN v Motole
ÚRAZY - TRENDY
 Celkový počet dětských úrazů neklesá
 Klesá počet úrazů v dopravě (stále vysoký
ve srovnání se starými zeměmi EU)
 Stagnuje počet nejzávaţnějších úrazů a
polytraumat
 Roste počet popálenin
 Roste počet úrazů spojených s
adrenalinovými sporty
ÚRAZY – ODLIŠNOSTI U DĚTÍ
 Pruţnější kosti a klouby – méně zlomenin
 Relativně větší hlava – poškození C páteře
u nárazů snadnější
 Rychlejší rozvoj hypotermie po úrazu
zhoršuje krvácení
 Zástava peristaltiky po úrazu – nastává
dříve a trvá déle neţ u dospělých
ÚRAZY
 Kraniocerebrální – vliv jiţ malého násilí





(pády, hra), rychlý rozvoj bezvědomí
Úrazy skeletu (páteř, končetiny) – nelíší se
od úrazů dospělých, poranění míchy - vzácné
Kombinované - polytraumata
Hrudník, břicho – časté poranění sleziny,
kontuze hrudníku a vnitřních orgánů, riziko
PNO a krvácení
Popáleniny, opaření – pozor na horké
tekutiny
Tonutí
ÚRAZY – CNS
 Kraniocerebrální poranění
- uzavřené X otevřené
- tíţe odpovídá stupni poruchy vědomí
- kaţdý úraz s bezvědomím můţe je těţký
Druhy kraniocerebrálních poranění:
x komoce mozku (krátká porucha vědomí,
vegetativní příznaky, nemá anatomický korelát
x kontuze mozku – pohmoţdění, různé stupně
poruchy vědomí a loţiskové příznaky; vytváří
tzv. kontuzní loţiska, s poškozením aţ zánikem
neuronů v loţisku, a rizikem vývoje edému
mozku v okolí. Vyţaduje léčbu zaměřenou na
potlačení edému.
ÚRAZY – CNS
 Krvácení do lebeční dutiny, mozku
- epidurální: nad tvrdou plenu mozkovou, nejčastěji
z arteria meningea media, utlačuje mozek, riziko
rozvoje nitrolební hypertenze a smrti (herniace
mozku do velkého týlního otvoru). Porucha vědomí
často ve dvou dobách (po krátkém bezvědomí se
pac. probere a po určité době upadá znovu do
bezvědomí)
- subdurální: pod tvrdou plenu, nejčastěji z
přemosťujících ţil, pomalejší rozvoj bezvědomí,
stejná nebezpečí
- subarachnoideální: pod pavoučnici (pia mater), jeli spojeno s úrazem, bývá spojeno s dalším úrazem –
např. s velkými prokrvácenými kontuzemi, krvácením
do mozkového parenchymu při velkém násilí
ÚRAZY CNS
 Poranění míchy
- komoce – parestézie, přechodný stav
- kontuze – parestézie, iritační a zánikové
příznaky,
ne vţdy dojde k plné úpravě
- příčná míšní léze – přerušení míchy, spojené s
poraněním páteře (nejen obratů, ale i vazů –
nemusí být přítomna zlomenina obratle !).
 Příznaky odpovídají výši přerušeného segmentu
(nejnebezpečnější C páteř – od C1po C4-5
neschopnost spontánní ventilace).
 Paraplegie – neschopnost pohybu dolními
končetinami.
 Kvadruplegie – neschopnost pohybu všemi
končetinami.
ÚRAZY - KRK
 Poranění C páteře, míchy (whisplas)
 Poraněné velkých cév – zhmoţdění a
následně trombóza, nebo disekce a.carotis
(s příznaky CMP na straně poranění)
 Poraněné jazylky, hrtanu, trachei – dušení z
obstrukce DC
ÚRAZY KONČETIN
 Horní končetiny
 Dolní končetiny
 Zlomeniny – zavřené, otevřené,
dislokované …
 Ztrátová poranění
 Příčiny – pády, dopravní úrazy
 Častější jako přidruţené poranění
(polytrauma)
ÚRAZY - HRUDNÍK
 Pohmoţdění, setrvačné síly
zlomeniny skeletu – klíční kost, ţebra
poranění pleury a plic – PNO (otevřený X
uzavřený, tenzní), kontuze plic
poranění srdce a velkých cév
 kontuze myokardu (můţe vyvolat srdeční
selhání),
 protrţení srdce a velkých cév = smrt v
minutách,
 disekce velkých cév (bolest, dušnost,
hypotenze)
 dnes lze ošetřit metodami invazivní radiologie (stent)
ÚRAZY - BŘICHO
 Poranění bránice (velmi silný náraz vyvolá
protrţení s herniací jater a střev do hrudníku)
 Poranění parenchymatózních orgánů –
slezina, játra, ledviny – krvácení, šok;
pankreas – známky pankreatitidy, šoku,
sepse
 Poranění střev – protrţení s vývojem
peritonitidy, sepse; výjimečně cévní ileus při
trombóze a. mesenterica po pohmoţdění
 Poranění velkých cév – krvácení při
protrţení; moţná i disekce jako u poranění
hrudníku
ÚRAZY - PÁNEV
 Velké násilí na pánev
poranění pánevních orgánů, močových cest
zlomeniny stabilní – pánevní kruh není
porušen
zlomeniny nestabilní – je porušen tzv.
pánevní kruh, posuny kostí vedou k poranění
hlubokých ţilních pletení a krvácení aţ do
mnoţství odpovídajícímu celkovému objemu
krve
ÚRAZY – SYSTÉM PÉČE
Struktura trauma protokolu:
 I -Krátké celkové zhodnocení
A. Zrakem - zřejmá poranění
B. Stručná anamnéza
 II - Primární zhodnocení
A. Kontrola a zajištění průchodnosti dýchacích cest
(airway control)
B. Zajištění adekvátní ventilace (breathing)
C. Kontrola oběhu a krvácení (circulation)
D. Zhodnocení neurologického stavu (disability)
E. Úplné obnaţení nemocného (exposure)
 III - Resuscitace
 IV - Sekundární zhodnocení
 V - Definitivní ošetření
ÚRAZY – SYSTÉM PÉČE
 Systém Traumatologických center =
zaručená přítomnost nutných odborníků a
vybavení v dané nemocnici – TC není
jedno oddělení !
 rozhodnutím MZ v určených nemocnicích
(Praha 3 x, Ústí n/L, Plzeň, Č. Budějovice,
Hr. Králové, Liberec, Brno, Olomouc,
Ostrava)
 dětské traumacentrum – FN Praha-Motol,
FTN Praha-Krč, FN Brno, FN Ostrava
Glasgow Coma Scale – Dospělí
Otevření očí
GLASGOW COMA SCALE a jeho modifikace pro děti (pod 2 roky)
4 spontánní
3 na oslovení
Otevření očí (O)
2 na bolest
1 chybí
Nejlepší slovní odpověď
5 orientován a konversuje: usmívá se, otáčí
se za zvukem, sleduje předměty, brouká si,
odpovídá, má odpovídající kontakt s
okolím.
4 zmatený, ztišitelný pláč, má kontakt
s okolím, nespolupracuje
Nejlepší verbální odpověď (V)
Nejlepší motorická odpověď (M)
6 uposlechne výzvy
5 lokalizuje bolest
Nejlepší motorická odpověď
3 neodpovídající slova: neadekvátní trvalý
křik, naříkání, nekonstantní kontakt s
okolím a nekonstantní možnost ztišení.
2 nesrozumitelné zvuky: agitovaný,
neklidný, neztišitelný křik, bez kontaktu
s okolím.
1 chybí: bez reakce.
6 vyhoví výzvě
5 cílený pohyb
4 únikový pohyb
3 abnormální flexe
2 abnormální extense
1 chybí
4 spontánně
3 na oslovení
2 na bolestivý podnět
1 nereaguje
5 orientován
4 zmatený
3 nepřiléhavé slova
2 nesrozumitelné zvuky
1 bez odpovědi
4 obranná flexe, úhyb
3 flexe na bolest
2 extenze na bolest
1 bez odpovědi
Modifikovaná škála pro děti
Otevření očí
4 spontánně
3 na řeč
2 na bolest
1 bez odpovědi
Slovní odpověď
5 orientovaný
4 slova
3 slabiky
2 pláč
1 bez odpovědi
Motorická odpověď
5 vyhoví
4 lokalizuje
3 flexe
2 extenze
1 bez odpovědi
POPÁLENINY - DEFINICE
poranění vzniklá
kontaktem s vysokou
teplotou,
chemikáliemi,
elektrickým proudem
nebo plynem
 popáleniny termální
- působení ohně,
opaření horkou vodou,
párou, kontakt s
horkým předmětem
 popáleniny chemické
- poţití či vdechnutí
kyselin, louhů
 popáleniny el. proudem
způsobeny vysokou
teplotou při průchodu
el. proudem tělem
ÚRAZY – POPÁLENINY - ROZDĚLENÍ
 Popáleniny I. stupně – lokální známky zánětu:
otok, bolest, zarudnutí. Změny jsou však
reverzibilní.
 Popáleniny II. stupně – ztráta epidermis.
Povrchní poškození = II.a stupeň (klinicky
puchýře). Zhojení spontánní, jizvy většinou se
změnou pigmentace.
Poškození dermis = II.b stupeň. Zhojení
epitelizací ze zbytků adnex trvá několik týdnů,
Vznik hypertrofických jizev.
 Popáleniny III. stupně – ztráta kůţe v celé
tloušťce tj. nekróza. Nutnost chirurgického
odstranění s následnou autotransplantací.
 Popáleniny IV. Stupně - zuhelnatění
ÚRAZY – POPÁLENINY
 U dětí do 10 let nebezpečnější než u dospělých (rychlý rozvoj
šoku, hypotermie)
 Opaření převažuje u batolat
 Popáleniny ohněm a elektrickým proudem u adolescentů (rizikové
chování)
 Směrování do Popáleninového centra
 do 2 let nad 5 %
 3 – 10 let nad 10%
 10 – 15 let nad 15 %
 ostatní nad 20 %
 všichni s popálením obličeje, DC, genitálu, ruky, nohy (zejména
hlubší popáleniny více prstů)
 všichni s popálením dýchacích cest (NE intoxikace bez popálení)
 všichni s popáleninami elektrickým proudem, chemickými a
radiačními popáleninami
TRANSPORT by měl být realizován do 6 hodin od úrazu !
ÚRAZY – POPÁLENINY
ODHAD PLOCHY
 Pravidlo 9 = % postiţení
vyjádřeno v
násobcích/zlomcích 9.
Odhad celkového
postiţeného povrchu =
součet %.
 Odhad nepravidelných
popálenin = plocha
odpovídající dlani
pacienta se rovná 1%
jeho celkového povrchu
těla
dospělý
dítě
Hlava
9%
18 %
Hrudník
zpředu
18 %
18 %
Hrudník
zezadu
18 %
18 %
HK pravá
9%
9%
HK levá
9%
9%
Genitálie
1%
-
DK pravá
18 %
14 %
DK levá
18 %
14 %
ÚRAZY – POPÁLENINY – OŠETŘENÍ
 První pomoc: přerušení působení tepla,
odstranění oděvu, chlazení – jen do 50 %
povrchu těla, voda cca 8°C, ne ledová, (water
jel), nebezpečí rychlého rozvoje hypotermie
 Odborná první pomoc:
zajištění 2 ţilních linek, infúze isotonického roztoku
analgézie (ketamin i.v. + benzodiazepin,
(u těţkých popálenin nikdy nic i.m. !)
u popálení DC co nejdříve intubace (rychlý rozvoj
otoku a obstrukce)
úrazy elektrickým proudem – sledování EKG
INTOXIKACE V DĚTSKÉM VĚKU
VYMEZENÍ POJMŮ - DEFINICE
 Intoxikace (otrava) – stav, kdy jedovatá
látka po proniknutí do organismu vyvolává
chorobné změny narušující stav zdraví a
mohou bát příčinou zániku organismu
(smrti)
 Jed – organická nebo anorganická látka,
která svým chemickým nebo fyzikálně
chemickým sloţením jiţ v malém mnoţství
vyvolává otravu. Jed můţe být pevného,
kapalného nebo plynného skupenství.
CESTA VSTUPU TOXICKÉ LÁTKY




Perorální (ústy) - nejčastější
Perkutánní (kůţí)
Inhalačně (vdechování)
Parenterálně (injekce i.v., i.m., s.c.)
PŘÍČINY INTOXIKACÍ
 Suicidální úmysly –nejčastější u adolescentů
- demonstrativní charakter
- kombinace farmak a
alkoholu
 Náhodné poţití (omyl) – otravy dětí (1-5 let)
- průmyslové otravy
- zemědělství
 Nenáhodné poţití – experimentování s drogou
- iatrogenní
- zneuţívání osob
ROZDĚLENÍ INTOXIKACÍ PODLE
KLINICKÝCH PŘÍZNAKŮ
 Akutní – rychlý průnik toxické látky do
organismu s rychlým nástupem příznaků
otravy
 Subakutní – pozvolný průnik toxické látky,
příznaky v průběhu několika dní
 Subchronické – pozvolný průnik toxické
látky, opakované malé dávky jedu, pomalý
rozvoj příznaků
 Chronické – dlouhodobý průnik jedu (i
několik let), opakovaný kontakt s toxickou
látkou přesahující přípustnou normu
NEJČASTĚJŠÍ LÁTKY ZPŮSOBUJÍCÍ AKUTNÍ
INTOXIKACE V POPULACI
 Léčiva – psychofarmaka, hypnotika, Paralen
 Domácí chemie – čistící prostředky
- peroxid vodíku (= “aktivní kyslík”)
- chlornan sodný (= “aktivní chlór”)
- kyseliny, louhy (neutralizer – mléko)
- kationaktivní tenzidy
 Zahradní (zemědělská) chemie – insekticidy,
herbicidy,
 Průmyslové chemické látky
 Ostatní – CO, návykové látky, alkohol, houby,
rostliny
KLASIFIKACE JEDŮ PODLE ÚČINKU NA
ORGANISMUS
 Krevní jedy – poškozují krvetvorbu nebo vyzrálé




krevní elementy (benzen, olovo, cytostatika)
Dráţdivé látky – dráţdí kůţi, mohou vyvolat
záněty kůţe a sliznic nebo alergie (sloučeniny
chromu, nikl, formalín, dehet, organická
rozpouštědla)
Hepatotoxické látky – poškození jaterních buněk,
tlumivý účinek na CNS (chloroform)
Hepatonefrotoxické látky – poškození jater a
ledvin, hepato-renální sy. (tetrachlormetan)
Neurotoxické látky – poškození CNS (sirouhlík,
rtuť, arzén, sloučeniny manganu)
PODEZŘENÍ NA INTOXIKACI I.
 CNS - porucha vědomí, spavost, excitovanost,






změna svalového napětí, změna chování, řeči
Zornice - mioza (opiáty), mydriaza
(benzodiazepiny)
Oběh - hypo/hypertenze, arytmie
(antihistaminika)
dýchací systém - hypoventilace, apnoe (opiáty,
barbituráty, benzodiazepiny, alkohol),
hyperventilace
GIT - zvracení (syntophyllin), foetor ex ore
kůţe a sliznice - barva, vpichy
poruchy termoregulace –hypotermie
PODEZŘENÍ NA INTOXIKACI II.
 zjištění času, druhu a mnoţství poţité látky
 získat svědky intoxikace, údaje o klinickém
stavu před přijetím do zdravotnického
zařízení
 zajistit zbytky léků, rostlin, chemických
látek
TERAPIE I.
1. Zajištění pacienta
 hospitalizace JIP, JIRP, ARO
 ţilní vstup
 monitoring základních vitálních funkcí
(CNS vědomí, zornice, reakce, ventilace,
cirkulace, tělesné teplota, vodní bilance)
 zajištění vitálních funkcí
 laboratorní monitoring
TERAPIE II
2. Toxikologické vyšetření:
 ţaludeční obsah (zvratky)
hladiny látky v krvi
metabolity v moči
 identifikace toxických látek, rostlin, hub…
TERAPIE III
3. Zabránění dalšího vstřebávání a eliminace
toxické látky z organizmu
 výplach ţaludku – v PNP
 carbo adsorbens – v PNP
 laváţ zaţívacího traktu – na emergency
 forsírovaná diuréza – sledovat bilanci
tekutin!!! (alkalická nebo kyselá FD)
 antidota
 mimotělní eliminační metody
 hyperbarická oxygenoterapie
ZPŮSOBY VYPRÁZDNĚNÍ ŢALUDKU
 Vyvolání zvracení se u dětí nedoporučuje, kontraindikace u poţití ţíravin,

•
•
X
křeče, koma
VÝPLACH ŢALUDKU
pacient při vědomí
 zavedení ţaludeční sondy
 odběr vzorku na tox. vyš.(minimálně 100ml)
 aplikace ohřátého FR - děti 10-15 ml/kg,
- adolescenti 200-400 ml
 do poslední porce adsorpční uhlí(práškové)
- děti 1g/kg
- adolescenti 50-60g
pacient v bezvědomí
 INTUBACE (ET kanyla s obturačním balonkem)
 další postup stejný
GASTROINTESTINÁLNÍ LAVÁŢ : 500 – 1000ml/h
 benzodiazepiny
 barbituráty
 antikonvulziva
 digoxin
 paracetamol
 salicyláty
KONTRAINDIKACE VÝPLACHU ŢALUDKU
 Otrava leptavými látkami ( louhy, kyseliny,
organická rozpouštědla)
 Otrava saponáty
 Při bezvědomí – nejdříve zajistit DC
intubací
ANTIDOTA
















opiáty, alkohol)
→ Naloxon (0,01-0,03mg/kg)
Benzodiazepiny
→ Flumazenil (0,01 – 0,05 mg/kg)
Paracetamol
→ Acetylcystein 140 mg/kg
Betablokátory
→ Glukagon (0,15 mg/kg)
Etylenglykol
→ 4-metylpyrazol (15mg/kg)
Ţelezo
→ Deferoxamine (15mg/kg/hod)
Heparin
→ Protamin sulfát (50% poslední dávky
IU)
Insulin, antidiabetika
→ Octreotid (50 ug/dávku)
Anticholinergika
→ Fyzostigmin
Oxid uhelnatý
→ kyslík, hyperbaroxie
Metanol
→ Etanol
Narkotika
→ Naloxon
Organofosfáty
→ Atropin
Relaxancia
Toxiny muchomůrky zelené→ Syntostigmin
→ PNC – G
Atropin
→ syntostigmin
Dechové potíţe u dětí
Dechová nedostatečnost
 Dušení – zvýšené dechové úsilí projevující
se :

dech, lapavé dechy, stridor, prodlouţené
expirium, zatahování jugula, meziţebří, nucená
poloha,
 Kritická obstrukce – ticho při usilovném
nádechu, cyanosa
 Frekvence dechu - novorozenci›60/min.
1-6let-› neţ 25/min, starší děti›20/min
Dechová nedostatečnost
 Dušnost – subjektivní pocit dech. tísně
 doprovází dušení, taky hysterii
Hypoxie - O2v tkáních
Hypoxemie - O2v krvi
Dechová nedostatečnost
 Pokles parciálního tlaku O2 a vzestup
parc. tlaku CO2 v arter. krvi
 Dušení při výdechu- epiglitotida, ac.
subglot. laryngitida, aspirace cizích těles,
alergie s otokem hrtanu
 Dušení při nádechu: bronchiolitida,
astmatický záchvat
Akutní epiglotitida
 Flegmona hrtanové příklopky a okolních tkání – obturace dech.









štěrbiny
Vyvolavatel- Haemophilus influensae serotyp B a jiné
Náhlý vznik, děti 6měs. – 6 let
Příznaky – horečka, sedí v předklonu, vytíkají sliny, afonie, bolest v
krku, nekašle, bublavý zvuk při I a E, dýchá otevřenými ústy
Léčba: nepokládat – nebezpečí dušení, zvlhčený vzduch – O2
Lékař – intubace neapnoickou technikou v sedaci (nemocnice –
inhalační anestézie)
Dušení – punkční koniopunkce
UPV
ATB
Prevence - očkování
Akutní laryngitida
 Virove onemocnění – sezóna (od října do května) – otok





subglotického prostoru
Věk. skupina : 6 měs.-6let
Dg. náhlý vznik v noci, dušení při vdechu + stridor, štěkavý
suchý kašel, subfebrilie, neklid aţ afekt
Léčba – studený vlhký vzduch, polosed, kortikoidy
( Rectodelt supp.), priesnic na krk, tekutiny
Moţná inhalace Adrenalin 2,5 – 3mg/ 3ml FR/5min., lze po
30min. Opakovat
Transport na JIP
Pablánová obturující
laryngotracheobronchitida
 Zánět postupující z HDC do DDC, vznik
pablán způsobujících mechanickou
obturaci DC
 Vyvolavatel – Staphylococus pyogenes
 Příznaky obdobné jako u laryngitidy
 Léčba – transport na JIP, UPV, ATB,
vzácně TCHST
Aspirace cizích těles
 Vdechnutí cizího tělesa do HDC, uvíznutí
v hlasové štěrbině – dušení
 DG: dušení, cyanosa, prudký kašel,
 Léčba: uvolnění DC – údery mezi lopatky,
Heimlichův manévr, laryngoskopie –
vytaţení tělesa
 Transport na pracoviště s moţností
endoskopie
Astma
 Alergickým zánětem způsobená obturace průdušek –
otok sliznice, bronchospasmus, hlen – nereaguje na
léčbu
 DG. dech, ortopnoická poloha, neproduktivní kašel,
prodlouţené expirium, poslech- vrzoty, pískoty
 Ticho nad plícemi – kritické dušení
 Léčba – inhalace β2 mimetik – spacery, kortikoidy,
i.v. broncholitika, transport-JIP, sO2
Bronchiolitis acuta




Akutní zánět drobných DC
Postihuje děti okolo 2 roku věku
Virová infekce ( RS viry)
Příznaky:otok sliznice, hypersekrece hlenu –
obstrukce DC, subfebrilie, rýma- velké bubliny,
suchý dráţdivý kašel, tachypnoe, zatahuje
meziţebří, cyanosa, poslechově chudý nález
 Léčba – transport, inhalace ohřáté směsi O2
(40%), dušnost – kortikoidy a inhalace
adrenalinu
Alergický otok DC
 Alergická reakce – rychle nastupující otok
jazyka, hypopharyngu a laryngu
 Příčina – štípnutí vosou, včelou, sršněm, ale i
jiné
 Dg- anamnéza, otok v DÚ, huhńá, dušnost,
obtíţně dýchá, dle místa bodnutí – zarudnutí,
otok, kopřivkový exantém, erythém
 Léčba – transport, zajistit DC, inhalace
adrenalinu 0,01mg/kg v 10ml FR/ 3min., infuze,
kortikoidy
Zajištění oxygenace a DC
 Poloha
 Aplikace O2 – maska, O2 brýle, vzduchovod,







nosní katétr, O2 stan, Inkubátor
Studená (laryngitida),
Teplá nebulizace (bronchitida …)
Intubace – ET rourka
Combitubus
Laryng. maska
Koniopunkce, TCHST
Pomůcky
Zajištění DC bez pomůcek
vyčištění dutiny ústní
- záklon hlavy
- trojitý manévr, tzv. Esmarchův (nahrazuje
se záklonem a povytaţením čelisti)
- odstranění cizího tělesa, Heimlichův
manévr
- stabilizovaná poloha
- Sellickův hmat (při intubaci)
Záklon hlavy
Zabraňuje
pouze
zapadnutí
jazyka
v bezvědomí
s poklesem
svalového tonu
Nahrazuje „trojitý manévr“
Kombinuje
záklon hlavy,
předsunutí dolní
čelisti a otevření
úst
Heimlichův manévr
Provádí se zpředu úderem na centrální nadbříšek oběma spojenými pěstmi ,
oporou ve stoje poskytujeme vlastním tělem…
Selichův hmat
Brání aspiraci tekutého obsahu žaludku vytékajícího jícnem do hypofaryngu
Tlak na prstencovou chrupavku, která stlačí průsvit jícnu proti obratlům
Nosní a ústní vzduchovody
Tracheální kanyly
Set na koniotomii a koniopunkci
Závěr – „tips and tricks“
 Průchodnost dýchacích cest (včasné





zajištění)
Přiměřená ventilace (objemy !)
Neváhat s intraoseálním přístupem
Izotonické tekutiny
Fixace hlavy
Správné směrování
Křečové stavy u dětí
Křečové stavy u dětí
 Febrilní křeče – spojeny s febrilním
infektem
 Epilepsie – souhrn syndromů a symptomů,
ohroţující je křečová aktivita s poruchou
vědomí
 Status epilepticus – různé definice,
kumulace záchvatů – kontinuální křeče,
nebo trvající porucha vědomí mezi
záchvaty
Křečové stavy u dětí




Zajištění základních ţivotních funkcí
Zabránění poranění
Aplikace diazepamu p.r., i.v. (i.m.)
Transport na pracoviště s moţností CT
BIBLIOGRAFIE
1. Počta, J. a kol., Kompendium neodkladné péče. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 1996. 272 s. ISBN 80-7169-145-3
2. Fedor,M., Minárik, M., Kunovský, P., Vobruba, V. a kol., Intenzivní péče
v pediatrii. 2. vyd. Martin: Osveta, spol. s.r.o., 2006. 461 s. ISBN 808063-217-0
3. Ševela, K., Wimětalová, M. a kol., Intoxikace pro sestry. Brno: Neptun.
2002. 99 s. ISBN 80-902896-3-0
4. O´Callaghan, Ch., Stephenson, T., Pediatrie do kapsy. 2. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2005. 448 s. ISBN 80-247-0933-3
5. Adams, B., Harold, C. E., Sestra a akutní stavy od A do Z. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, 1999. 488 s. ISBN 80-7169-893-8
6. Ševčík, P., Černý, V., Vítovec, J. a kol., Intenzivní medicína. 1. vyd.
Praha : Galén, 2000. 393 s. ISBN 80-7262-042-8
7. Evropská rada pro resuscitaci, Kapesní vydání doporučených
postupů v resuscitaci 2005. 1. vyd. Česká rada pro resuscitaci, 2006.
196 s. ISBN 80-239-7676-1
8. http://www.akutne.cz/index.php?pg=vyukove-materialy--kurzy--zakladyanesteziologie < Anatomie a fyziologie novorozence a kojence,
zvláštnosti anestezie >