Jak vysušit stavební konstrukce po povodni

Jak vysušit stavební konstrukce po povodni
Povodeň je příslovečnou noční můrou mnoha lidí v rizikových oblastech a lokalitách. Pokud se přes
naše domy voda převalí, řešíme nepříjemný problém – jak se zbavit nadměrné vlhkosti v povodní
zasažených stavebních konstrukcích, která je značně čitelným podpisem řádícího vodního toku?
Povodeň
Vlhkost ve stavebních konstrukcích
Za povodně nemůžeme dělat de facto nic. Co se nepodaří včas zachránit a přenést do vyššího
poschodí či na půdu, je již zřejmě nenávratně ztraceno a my můžeme jen čekat, zda konstrukce domu
vydrží nápor vodního živlu. Následky pak bývají mnohdy podobné jako po požáru, ovšem s tím
rozdílem, že nám zůstane „střecha nad hlavou.“ A v tomto ohledu je povodeň příznivější katastrofou
než požár. Jiné je to z pohledu pozemku, který je zdevastován zcela, zatímco požár se jej mnohdy
ani nedotkne. Voda však do domu přijde a zase odejde. A první, co bychom měli řešit, je odstraňování
následků povodně uvnitř domu.
Je důležité vědět, že ihned po povodni musíme vysušit zdivo dřív, než nás zaskočí mráz. Přirozenou
cestou však zdivo vysychá velice dlouho, například běžná cihlová zeď z keramických dutinkových
tvarovek vysychá přirozenou cestou až 3 roky, což znamená 3 zimy. A jak známo, vlhké stavební
konstrukce vytvářejí masivní tepelné mosty, kondenzující vlhkost napomáhá rozvoji a šíření plísní
a tak je vystaráno na velký malér.
Pouze vytápět a větrat prostě nestačí, byť jde o to první, co musíme udělat. Přitom bývá po povodni
problém s dodávkou elektřiny a stávající topný systém proto nemusí fungovat. Na druhou stranu je
však nebezpečné i intenzivní vysoušení stěn. O to víc, je-li venku mráz. Nosné konstrukce budovy
mohou popraskat. A právě proto je třeba sáhnout k sofistikovanému řešení – speciálním
odvlhčovačům a pokud nejde v lokalitě elektřina – také k elektrickým agregátům (benzínovým
či naftovým). Pronikla-li navíc voda do spodní stavby (sklepa), budeme též potřebovat výkonné
čerpadlo, i když zrovna tuto část likvidace následků povodně za nás udělají hasiči. Odvlhčovač,
elektrický agregát, topidlo a případně i čerpadlo si přitom lze zapůjčit, nemusíme je zrovna vlastnit. Je
však třeba vědět předem kde a reagovat rychle.
Kondenzační odvlhčovač vysoušeč vzduchu DH 716
Adsorpční odvlhčovač vzduchu DHA 10
Odvlhčovač kondenzační nebo adsorpční
Odvlhčovače srážejí vodní páru (kondenzační odvlhčovače) nebo ji adsorbují (adsorpční
odvlhčovače). Principem je snížení vlhkosti vzduchu v místnosti, načež je pak další vlhkost přijímána
ze zdiva a podlahy. Dochází tak k vysušování stavebních konstrukcí. Postupuje se přitom opačně než
při vytápění a větrání. Vysoušený prostor totiž musí být uzavřen, jinak by byl výkon odvlhčovače
snižován vlhkým vzduchem venkovním. A že ten není po povodni suchý, je nasnadě. Pokud povodeň
zničila okna a dveře, můžeme výplně stavebních otvorů zakrýt provizorně fólií. Odvlhčování bude
zároveň účinnější při pohybu vzduchu v místnosti a proto je vhodné použití ventilátorů.
Ještě před vysoušením však musíme odstranit z interiéru naplavené bahno, zničený nábytek
a koberce a je třeba vytrhat poškozené podlahy a odstranit promáčené omítky. Pokud jsme již toto vše
provedli, můžeme začít vysoušet, respektive odvlhčovat. Ať už kondenzační či adsorpční odvlhčovač
umístíme vždy výš nad zem, třeba na stůl. Jímanou (vysráženou) vodu lze odvádět z kondenzačního
odvlhčovače hadicí z domu, u adsorpčního odvlhčovače je vlhký vzduch z interiéru vyfukován
do exteriéru.
o
V odvlhčované místnosti bychom měli zajistit teplotu vzduchu alespoň 15 C, při nízkých teplotách je
nízký i výkon kondenzačního odvlhčovače a my jen zbytečně pálíme drahou energii. Interiér proto
současně dotápíme. V případě odvlhčovače adsorpčního však nejsou nízké teploty problémem.
Odvlhčovač odstraní ze stavebních konstrukcí za 24 hodin až 120 litrů vody, záleží však
na okolnostech a míře zasažení stavebních konstrukcí. Účinnost kondenzačních odvlhčovačů je
maximální při vzdušné vlhkosti 90 až 95% a interiérové teplotě 27 až 30 °C. Výkon odvlhčovače je
však závislý také na velikosti vysoušeného prostoru. Takzvaný vzduchový výkon odvlhčovače je
3
množství vzduchu v m , které projde odvlhčovačem za hodinu. A pokud je to možné, měl by odpovídat
objemu vzduchu ve vysoušeném prostoru, nebo být ještě lépe vyšší.
Speciální odvlhčovač, vysoušeč vzduchu DHA 250, určený i pro velmi nízké teploty
Oproti kondenzačním odvlhčovačům je těmi adsorpčními vlhkost „vyfukována“ do exteriéru. Adsorpční
odvlhčovače fungují výborně i za nízkých teplot, což je jejich značná konkurenční výhoda. Na druhou
stranu však dosáhneme adsorpčním odvlhčovačem nižšího odvhlčení (i méně jak 20%) než
kondenzačním (více jak 35%).
A pozor, ať už se rozhodneme pro kterýkoli z nabízených typů odvlhčovačů, je třeba začít z nejníže
zasažených prostor. Pokud je tedy dům podsklepen, začínáme vysoušením sklepa. V místnostech
nad sklepem mezitím topíme a větráme, pokud si samozřejmě nevypůjčíme více zařízení.
A jak dlouho trvá odvlhčování stavebních konstrukcí rodinného domu odvlhčovačem? Uvádí se
minimálně 14 dní. Přitom jednu místnost odvlhčujeme minimálně 3 až 4 dny. Odvlhčovač přitom
po místnosti přemisťujeme, začínáme v rozích a poté až se zaměřujeme na plochy stěn a podlah.
Naftové topidlo Master
Čím přitápět, pokud nefunguje stávající topný systém?
Řešením jsou tepelné agregáty. Elektrické agregáty mají poměrně nákladný provoz a elektřina navíc
vůbec nemusí po povodni v lokalitě fungovat. Na druhou stranu jsou však agregáty na kapalná paliva
méně spolehlivé a společně s plynovými vyžadují stálé větrání (odvádění spalin). Pro běžný RD si
3
vystačíme s agregátem o výkonu 8 až 15 kW a o vzduchovém výkonu alespoň 600 m / hod.
Agregát umisťujeme alespoň 1,5 metrů od zdiva (pokud bude stát u zdi, mohlo by zdivo popraskat).
Odvlhčit bývá třeba i konstrukce zasažené spodní vodou
Nemusí nás zrovna přepadnout povodeň, abychom ocenili služeb odvlhčovače. Při povodních dochází
k zvýšení hladiny spodních vod a proto mohou mít problémy i ty domy v lokalitě, které nebyly přímo
zasažené povodní. Pokud jsou tyto domy špatně izolované či nemají hydroizolaci základů vůbec,
nastává vážný problém. A zdivo zůstane vlhké ještě dlouho po poklesu hladiny spodní vody, i když se
již zdá suché na svém povrchu.
Axiální ventilátor Desa BL 6 800
Přenosný radiální ventilátor Desa CD 5 000
Ventilátor průmyslový DF 20 P
Elektrocentrála Europower EP 6500 T
Obtížnost vysoušení je přímo úměrná typu zdiva
Největší problém představují keramické obklady, které jsou nejméně prodyšné, ale i některé fasádní
nátěry a případně omítky z hutné cementové malty. Velký problém pak představuje staré zdivo
z kombinace pálených cihel a kamene, nebo staré zdivo z pálených cihel. Všeobecně platí, že čím
novější je stavební konstrukce, tím snáze ji vysušíme. Nelze se na to však vždy spoléhat.
Nebezpečí nepředstavuje jen voda
Kromě vody ve zdivu je dalším nebezpečím obsah dusičnanů v ní nebo chloridů. Při vysoušení
dochází k jejich kristalizaci, kdy je na zdivo vyvíjen tlak a to může nakonec i popraskat. Proto je vždy
vhodné poradit se před vysoušením stavebních konstrukcí s odborníkem.