Buštěhradské listy č.1 2015 - poslední vydání

Buštěhradské listy č.1 2015 - poslední vydání

OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
1
15
SLOVO REDAKCE – NĚKOLIK SLOV PŘEDSEDY SPOLKU – STRUKTURA SPOLKU –
– RUDICKÉ PROPADÁNÍ – JARMARK – POKLADY VELKÉHO PÁTKU –
– VÝLET DO DRÁŽĎAN– ZOOPARK V INDONÉSII –
– PRAVICOVÉ ROZJÍMÁNÍ – LÁSKOVÁ VODA –
BUŠTĚHRADSKÁ JEDNODENNÍ OČIMA ŽENSKÉ POSÁDKY –
– ZASE NĚCO Z HISTORIE NAŠEHO MĚSTA
2 0 1 5 , Č Í S LO 1
ST R A N A
1
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
SLOVO REDAKCE
Milí čtenáři,
lek usnesl, že bude BL vydávat jako
vydavatelem Buštěhradských listů občasník, minimálně jedenkrát za
je spolek Buštěhradské fórum. Ve rok. Z tohoto důvodu držíte Busvých stanovách má uvedeno i pra- štěhradské listy ve svých rukách i
videlné vydávání svého časopisu. nyní.
Po změně zastupitelstva na podzim V minulosti byly BL hlasem těch,
2014 se na své valné hromadě spo- kteří neměli možnost v mnoha případech, vyjádřit své připomínky
a názory v oficiálním Buštěhradském zpravodaji. To je, věříme, již
minulostí. Rádi bychom pojali toto
vydání jako některé informace a
souhrn toho, co se podařilo našemu spolku v tomto roce uskutečnit.
RR
Vaše finanční příspěvky na vydání Buštěhradských listů můžete posílat na číslo našeho bankovního
účtu: 2200312227/2010. Potvrzení o předání daru vám na požádání vystaví spolek Buštěhradské
fórum. Buštěhradské listy můžete také nalézt na www.bustehradskeforum.cz
Z ČINNOSTI SPOLKU BUŠTĚHRADSKÉ FÓRUM
Několik slov předsedy spolku
Rok 2015 byl na aktivity našeho
spolku celkem bohatý. Na začátku
roku jsme měli valnou hromadu,
na které jsme naplánovali mimo
jiné i aktivity na tento rok. Některé aktivity se nám zrealizovat
nepodařilo. Mezi ně patřila Zahradní slavnost v zámeckém parku a přednášky pro buštěhradskou
veřejnost. Z plánovaných akcí se
podařilo uskutečnit na jaře exkurzi v Severočeských dolech a.s. a na
elektrárně Tušimice II., Poklady
Velkého pátku. V létě neplánovaně
Jarmark a dále tradičně Buštěhrad
na vodě a na začátku nového školního roku Buštěhradskou jednodenní. V závěru roku se podařilo
zorganizovat výlet na vánoční trhy
do Drážďan. Opustili jsme organizaci třetího Buštěhradského plesu,
protože realizaci plesů převzal aktivně kulturní výbor města.
A jaký bude rok 2016 v našich plánech? Uvádím jen mé představy,
které si ještě odsouhlasíme z kraje
příštího roku na valné hromadě.
Předběžně bych chtěl oživit myšlenku Jitky Müllerové na výlety
po místech působení Anny Marie
Františky velkovévodkyně Toskánské, která zahájila stavbu našeho zámku a byla celkově velice
činorodá i na svých ostatních pan2 0 1 5 , Č Í S LO 1
stvích. V tom nám může pomoci i
věci znalý buštěhradský kronikář a
člen spolku Jaroslav Pergl. Od něj
bych také uvítal několik přednášek pro buštěhradskou veřejnost
na téma historie spojené s místem,
kde žijeme.
míst v zahraničí spojené s historickými návštěvami, možností vánočních nákupů a poznáním, by
se také mohly zopakovat.
Určitě bych chtěl zajistit exkurse
za technickými a průmyslovými
zajímavostmi spojené možná i s
historickými návštěvami v místě
exkurzí. Ohlasy z letošního roku
byly pozitivní. Nějaké typy již
máme z letošního roku.
K členům spolku. Na valné hromadě se snížil počet členů, abychom
mohli lépe činit rozhodnutí na
společných valných hromadách,
byli flexibilnější a usnášeníschopní. Řada méně aktivních, bývalých
členů přešla do přátel našeho spolku. Stále platí, že naši členové jsou
lidé velmi různorodí, různých zájmů a názorů. I přesto stále funguje. Došlo ke změně v počtu členů
výboru ze tří na pět.
Otázkou je organizace plesu. K
tomu je ovšem potřeba zdatného
organizátora a času. Uvidíme. Klasicky budeme pokračovat v pravidelném konání Buštěhradu na
vodě. Zde bych chtěl více zapojit
naše děti ze ZŠ Buštěhrad a možná i děti z okolních škol. Věřím, že
po osobním působení na letošních
hrách na rybníku naší ředitelky
ZŠ, Kristýny Krečové, bude i spolupráce na propagaci mezi našimi
žáky intenzivnější.
Tolik k nástinu navrhovaných aktivit.
Podařilo se provést změnu občanského sdružení na spolek, získat
dotaci z Mikroregionu Údolí lidického potoka, ze Středočeského
kraje a zorganizovat několik, výše
uvedených akcí. Na jakém principu funguje organizace našich aktivit? Formují se na principu jedné
osoby jako organizátora, který za
Buštěhradská jednodenní má po- akci nese odpovědnost, a kterému
stupně vzrůstající tendenci účast- pomáhají pořadatelé a jiní pomocníků. I tu bych rád, pokud to bude níci v realizaci.
možné, zorganizoval znovu. Vánoční a jiné návštěvy zajímavých Chtěl bych tímto poděkovat všem
organizátorům, kteří aktivity našeST R A N A
2
ho spolku řídili i jejich pomocníkům, bez nichž by řada plánů byla
odsouzena k zániku, pokud by se
nestali organizátorům oporou.
Chtěl bych poděkovat i občanům
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
našeho města, kteří se našich pro- nili vlastně nic z toho, co se vykogramů účastní a těší je. Na závěr nalo, a to je Městský úřad města
bych chtěl poděkovat i hlavnímu Buštěhradu s jeho vedením.
podporovateli naší činnosti, bez
Ing. Jiří Janouškovec
jehož pomoci bychom neuskuteč-
Struktura spolku
Předseda: Ing. Jiří Janouškovec
Místopředseda: Ing. Arch. Daniela Javorčeková
Členové výboru: Ing. Jiří Janouškovec, Ing. Arch. Daniela Javorčeková, Ing. Luděk Zámyslický, Eliška
Hrabinová, Jiří Blesk
Členové kontrolní komise: Líba Zamprová, Jaroslav Pergl, Helena Blesková
OHLÉDNUTÍ ZA USKUTEČNĚNÝMI AKCEMI BUŠTĚHRADSKÉHO FÓRA
Exkurze v severních Čechách
Organizoval: Ing. Jiří Janouškovec níků, ale i u dětí. Nezaznamenal
jsem žádné problémy dětí, kteO exkurzi bylo již napsáno, jako ré by zlobily. Impozantní kolosy
o jiných, na stránkách Buštěhrad- rypadel, rozloha těžebního pole,
ského zpravodaje. Pro budouc- modernizace tepelné elektrárny s
nost má význam odezva z této odsířením velkém jako malá toakce. Důležité bylo, že celoden- várna, elektrárna bez komína, to
ní výlet s dobrým obědem, měl byly nezapomenutelné momenty
odezvu nejen u dospělých účast- pro všechny účastníky. Erudova-
ný výklad průvodců dokreslil celkově dobrý dojem z toho, co jsme
viděli.
Je to výzva do budoucna. Věřím,
že s další plánovanou exkurzí s
podobným zaměřením, bude odezva u našich občanů Buštěhradu
podobná.
Foto Archiv JJ
Buštěhrad na vodě
Organizátor: Ing. Jiří Janouškovec
Přes nepřízeň počasí zdařilá akce.
Dvě inovace oproti minulosti. Dvě
disciplíny byly pro děti a dospělé
odděleně hodnoceny a Jiří Blesk s
kolegy doplnili na závěr akci netradičními, velmi zdařilými plavidly.
Co nového v roce 2016? Podle finančních možností bychom mohli zpestřit akci i nějakou hudební skupinou?
2 0 1 5 , Č Í S LO 1
Nebylo by to
špatné, co říkáte? Zapojením žáků z
naší i z jiných
škol v okolí by
mohla letní
akce na rybníku postoupit
do nové fáze.
Molo Buštěhrad na vodě. Foto: J. Pergl
ST R A N A
3
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Jarmark
Organizátor: Helena Blesková
Stánkařů hojně, udržet tradici se podařilo. Jak příště? Co vylepšit? Není jisté, zda organizace Jarmarku nepřejde pod
křídla kulturního výboru. Přeci jen je to spíše záležitost vedení města.
Poklady Velkého pátku
Organizátor: Jiří Blesk
Tako aktivita je jedna z mála, která se dělá ve spolupráci s DPS. Je sympatická svými soutěžemi pro všechny, kdo se chtějí
zúčastnit. A je rovněž příjemná tím, že spojuje seniory – klienty DPS s širokou veřejností. Věřím, že tradici zachováme.
Buštěhradská jednodenní
Organizátor: Ing. Jiří Janouškovec
Tentokrát delší trasa zpestřená úkolem na Záplavách na kánoi. Padla i nějaká kritická slova na vylepšení pro příště. Snad
se polepšíme. Musíme zapracovat na kvalitním výběru všech
zastávek. Snad se v roce následujícím podaří dát dohromady
trojici pořadatelů včetně Luďka Zámyslického a tradičně Jaroslava Pergla. Požadavek na atraktivní pořadatelky se také pokusíme naplnit.
Foto: Vítězná posádka Kasalických, archiv JJ
Rudické propadání
Organizátor: Ing. Jiří Janouškovec
Poslední sobotní den v říjnu jsme se odhodlali do podzemí
Moravského krasu. Krásné zážitky pohledu na krasové jevy i
nevšední průchod úzkými chodbami, brodění v podzemním
potoce, pohled na podzemní vodopád, to vše účastníci jistě
nezapomenou. Výstup na povrch byl náročný, ale nikdo výle- Výlet do Drážďan
tu nelitoval. Foto: V jeskyni. Archiv JJ Organizátor: Ing. Jiří Janouškovec
Výlet dopadl nad očekávání dobře. Ačkoliv byla posádka autobusu připravena a ochotna přijmout prostředky
proti mrazu, nebylo jich nakonec potřeba. V Drážďanech bylo nad 7 st. C, spíše ale více. Navíc nám příjemně
svítilo sluníčko. Velká část návštěvníků navštívila muzea, ostatní vyrazili do města. Vánoční trhy i historická
část města jako taková, stály za zhlédnutí. Domů jsme
dorazili na čas i díky výbornému řidiči panu Hýblovi.
Určitě budeme chtít v podobné aktivitě pro veřejnost
pokračovat i do budoucna. Uvítáme typy i od veřejnosti.
Foto zleva: „Pochod knížat“, Vánoční trhy. Archiv JJ
2 0 1 5 , Č Í S LO 1
ST R A N A
4
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
ZAJÍMAVOSTI
Zoopark v Indonésii
Kde a jak Zoopark Zájezd shání svá
zvířata? Jeho tým si pro ně jezdí do
celého světa. Na pracovních cestách se
seznamuje s majiteli, řediteli a zoology
dalších zoo, ale i s dobrými chovateli.
Vyměňuje si s nimi své znalosti a zkušenosti, díky kterým pak obě strany
mohou vylepšit své chovy a vědeckou
činnost. Naposledy vedla cesta lidí z
naší malé zoo na konci listopadu do
Indonésie.
Indonésie je čtvrtou největší zemí, co
se týče populace, a je zemí s nejvíce
ostrovy, kterých má přes 14 tisíc. Tato
členitost a rozmanitost vede k tomu, že
obsahuje prakticky neomezené množství biotopů a neprobádaných oblastí,
což ji činí pro zoology velmi speciální.
Dalo by se říci, že co větší ostrov, to
nové druhy zvířat. Sami jsme viděli, že
jejich objevy jsou opravdu na denním
pořádku. Kvůli času jsme se bohužel
tentokrát nepodívali do divoké přírody
– což bývá obvyklé u výzkumných expedic, které děláme například na Madagaskar odkud původně pocházejí lemuři nebo někteří chameleoni. Většinu
času jsme strávili v chaotickém hlavním městě Jakartě, která má populaci
asi jako Česko, Slovensko a Rakousko
dohromady, a nemá hromadnou dopravu.
Navštívili jsme dvě spřátelené soukromé zoo a chovatele zvířat. Místní státní
zoo je bohužel ve velmi špatném stavu. V obrovském prostoru mají pouze
několik slonů a ptáků a vedení si neví
rady s nízkou návštěvností. Oproti
tomu soukromá zoo poblíž Malangu,
který se nachází na druhé straně Jávy,
vzkvétá a stále roste. Našemu vkusu
(v Zájezdě stavíme hlavně z přírodních materiálů) úplně nesedla, protože
Asiati mají rádi věci barevné a hlasité.
Vypadá to tam trochu jako na pouti –
jako by nestačilo, že zábavní park mají
hned vedle. Kromě toho ale mají i výbornou kolekci zvířat, o která se umějí
skvěle postarat. Mnohým z nich by se
líbilo i u nás, na čemž pracujeme. Jakmile se zadaří, budeme vás samozřejmě informovat.
Vůbec nejzajímavější ale byly návštěvy odchoven v Jakartě, kde jsme měli
možnost vidět celou řadu zvířat, která
nejsou nikde jinde na světě. Jedním
z nich byl dokonce zcela nový druh
malého jelena. Bohužel se v této části
nesmělo fotografovat. Na fotografii u
článku je ale také velmi vzácný hydrosaurus.
Kromě navázání spolupráce s další zoo
nám cesta připomněla, jak je vzácnost
a ohroženost zvířat relativní. Z evropského pohledu máme dojem, že je
Země ve velkém ohrožení. Spíše je to
ale jen tím, že ta divoká a bohatá příroda, které se ve skutečnosti daří výborně, je daleko a musí se za ní kus dojet.
Anebo můžete jet kousek za Buštěhrad
k nám na Zájezd, kde máme již přes
čtyřicet druhů zvířat.
Dominik Franěk
Foto: Hydrosaurus; Archiv autora
Novoroční výstup
Již počtvrté se uskuteční novoroční prvovýstup na nejvyšší bod našeho katastru. Zveme zájemce na
den 1. 1. 2016. Sraz ve 14,00 hod. u pomníku padlých ze světových válek. Pro zimomřivé i ostatní - nezapomeňte na zajištění zahřátí organismu.
JJ
ČTENÁŘI NÁM PÍŠÍ
Pravicové rozjímání
V roce 1776 Adam Smith napsal knihu
Bohatství národů, ve které byly poprvé
zřetelně artikulované pravicové postuláty. Neviditelná ruka trhu udělá lepší
řád, než řád vytvořený nejosvícenějším úředníkem. Bohatství společnosti nesouvisí s přírodním bohatstvím
ovládaného území, ale s vymáháním
práva v tomto prostoru. Povinností státu je zabránit parazitismu. Role
2 0 1 5 , Č Í S LO 1
státu spočívá v zabezpečení fungování
policie, soudů a armády. Vláda má zaručit fungování společenských institucí a jistotu vlastnického práva.
Státy v Evropě, které mají funkční
demokratické zřízení, bohatli, anebo
chudli v závislosti na prosazování větší
nebo menší účasti státu do zaběhnutých tržních poměrů. Čím více se stát
pletl do zaběhnutých tržních zpravidla
nepsaných pravidel, tím více to škodilo přirozenému bohatnutí celé společnosti. V zásadě se dá historická zkušenost s realizací těch nejušlechtileji
zamýšlených nápadů, při ovlivňování
chodu společnosti, shrnout, že ve velké většině případů se obrátily v pravý
opak toho, než co bylo plánováno jejich autory.
LZ
ST R A N A
5
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Lásková voda...
... je voda, na kterou bylo různými formami působeno pozitivními emocemi
nebo byla jednoduše vystavena nějakému pozitivnímu prostředí a tím se stala
vysokovibrační živou vodou...
To není žádná oficiální definice. To je můj
vlastní laický výklad. Ale pojďme to vzít
úplně od začátku.
Obyčejná voda. H2O. Nejrozšířenější látka na Zemi. Jediná na naší planetě, která
existuje ve třech skupenstvích (pevném,
plynném i kapalném). Na celém světě
není nic měkčího a poddajnějšího. Zároveň ale schopného rozdrtit skálu. Tato
poddajná látka zdolává pevné a nepoddajné. Nikdo ji není schopen ovládnout,
ačkoliv je každému dostupná.
Voda vykazuje řadu výjimečných vlastností. Má mnoho anomálií, které vrtají
hlavou. Od ohromného tlaku, který je
voda schopna v pórech a kapilárách vyvinout například při klíčení zrna v momentě prorůstání na povrch (tam může tlak
dosáhnout až 400 atm a to je také důvod,
proč rostliny dokážou snadno proniknout asfaltem), přes její projevy jako nejsilnějšího rozpouštědla na planetě až po
její vysoké povrchové napětí.
Já se ale v tomto článku zaměřím na hypotézu, že voda má paměť.
Jihozápadní Asie rok 1956 – Utajované
středisko vojenského výzkumu pro zbraně hromadného ničení
Již mnoho let se zde vyvíjí bakteriologické zbraně nové generace. Na uzavřených
setkáních hodnotí výsledky své práce.
Nastává neočekávaná situace – všichni
účastníci setkání jsou odvezeni do nemocnice se symptomy otravy z jídla.
Probíhá důsledné vyšetřování, které se
však velmi rychle dostává do slepé uličky.
Kromě vody ve sklenicích na stole vědci
nic jiného nekonzumovali. Prověřili tedy
chemické složení vody, ale nebyla nalezena žádná příměs.
Ve zprávě stálo: Příčinou otravy se stala
obyčejná voda.
Po uplynulých dvaceti letech vznikla zajímavá hypotéza, která by mohla toto
nepředvídatelné chování vody vysvětlit –
voda má paměť.
Výsledky mnoha experimentů prováděných po celém světě ukazují, že voda
přijímá a zaznamenává obrazy a děje
odehrávající se v jejím okolí. Vodu jednoduše stačí vystavit určitému prostředí
nebo působení a ona si tuto informaci
uchová ve své paměti. Pokud toto je pravda, je jasné, že působení lidské nenávisti
ve formě přípravy výše zmíněných zbraní
z vody udělalo jed.
V laboratoři profesora Korotkova (prezident Mezinárodního svazu lékařské a
aplikované bioelektrografie) se uskutečnilo mnoho výzkumných prací na toto
téma. Při jednom výzkumu poprosili skupinu lidí, aby svými emocemi působili na
kádinky s vodou, které byly před ně postaveny. Jednu zahrnuli láskou, něžností a
dalšími pozitivními emocemi, na druhou
působili opačnými negativními emocemi
– zlobou, nenávistí… Vody v obou kádinkách byly podrobeny analýzám a každá z
nich vykazovala zcela odlišné vlastnosti.
Láska zvyšuje energii vody. Stabilizuje ji.
Negativní emoce ji naopak velmi výrazně
snižují. Chemické složení H2O zůstalo.
Změnila se však struktura.
promlouval vždy jediné slovo – děkuji,
hlupáku, láska, válka. Poté krystaly pozoroval pod elektronovým mikroskopem a
výsledek byl pozoruhodný. Krystaly děkuji a láska byly symetrické a harmonické. Ale ty, které nazýval hlupáku a válka,
měly zcela zborcenou strukturu, rozpadaly se. Experiment tedy opakoval, ale
slova vyslovoval v různých jazycích, výsledek byl přesto shodný. Člověk je v závislosti na věku složen ze 70 – 90 procent
vody. Pokud tato slova probudila zkázu
malého krystalu, co teprve dělají s námi?
Popravdě mě tyto informace trochu vyvedly z míry. Pokud je to pravda, tak…..
Dr. Emoto provedl ještě jeden pokus.
Umístil do tří kádinek rýži a zalil je stejnou vodou. Každý den po dobu jednoho
měsíce promluvil k jedné z kádinek – děkuji a ke druhé – ty hovado. Třetí kádince
nevěnoval vůbec žádnou pozornost. Po
měsíci rýže v první kádince začala kvasit,
ale byla cítit silná příjemná vůně. Rýže v
druhé kádince začala černat. Ta třetí začala hnít a plesnivět. Největší ublížení je
tedy způsobeno naší netečností, lhostejností. Dr. Emoto přikládá tomuto pokusu velký význam a to zejména ve vztahu
k dětem. Ale o dětech třeba zase příště…
Po zjištění těchto informací mi to nedalo
a udělala jsem si svůj vlastní pokus. Vlastně dva.
Voda, která k nám teče z vodovodních
kohoutků nebo z hrdel plastových lahví,
je po energetické stránce v podstatě mrtvá vzhledem k tomu, čemu všemu je během své cesty vystavena.
Začala jsem zalévat jednu z mých květin
vodou, kterou jsem měla ve džbánku postavenou na kartičce se slovem láska. Nevěřili byste, jak se zazelenala, rozkošatila a
rostou jí stále nové a nové lístečky.
Podle Dr. Emota lze i vizuálně prokázat,
že je voda skutečně paměťové medium.
Dr. Masaru Emoto provedl v Hado Institutu rozsáhlý vědecký výzkum. Věděl, že každá lidská myšlenka má svoji
frekvenci a lze ji změřit. Hledal ale způsob, jak prokázat sílu slova a myšlenky v
hmotném světě. Vytvořil tedy hlubokým
zmražením shodné vzorky ledových krystalů a na každý z nich poté opakovaně
Druhý pokus jsem udělala s květinou řezanou. Pod vázou jsem měla opět kartičku „s láskou“. Určitě víte, jak často se musí
měnit voda ve váze, aby se nezkazila. Tato
voda vydržela 14 dní bez výměny naprosto čirá a čistá a řezaná gerbera vypadala
jako čerstvě utržená… Přísahám…
Od té doby i já piju „láskovou vodu“. Někdy i „radostnou“ nebo „šťastnou“. Podle
toho, čeho si myslím, že se mi zrovna nedostává. Vždyť i já jsem téměř celá z vody.
A stejně tak i vy. Přemýšlejte o tom.
Eliška Hrabinová
P. S. Pokud vás toto téma zajímá hlouběji, přikládám odkaz na dokument, ze
kterého jsem čerpala.
zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=jfNF0cKCdjc
ilustrační foto – zdroj internet
2 0 1 5 , Č Í S LO 1
ST R A N A
6
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Buštěhradská jednodenní očima ženské posádky
Eliška Junková by se divila, kdo jde
v jejích stopách. Takové množství žen,
které mají řidičské oprávnění, by nečekala. Podobný úspěch jako bylo její
páté místo v závodě Targa Florio v roce
1928 asi v dohledné době žádná česká
automobilová závodnice nepřekoná,
ale ve třetím ročníku Buštěhradské
jednodenní ryze dámská posádka obsadila velice slušné druhé místo.
Jak k takovému průlomu došlo? Bylo
to selhání mužských polovin, které
měly svoje manželky pouze vzít na výlet. Z nějakých důvodů se však muži
nemohli Buštěhradské jednodenní zúčastnit. Když už se rodina do závodu
přihlásila, tak zejména kvůli zachování své tváře se muselo jet. Krátce před
historickým dnem D se ženy ponechané na holičkách dozvěděly, že si musí
poradit samy, ale k úkolu se postavily
čelem. Tříčlennou posádku tvořily dvě
zkušené ženy a matky dětí, třetí členkou bylo právě jedno z těch dětí, dnes
už vlastně mladá dáma.
Samotný start závodu působil velkolepě. Na určeném místě hrála hudba,
v provozu byl kolotoč a další atrakce,
ale ani dodatečně zjištěná skutečnost,
že se do začátku závodu nedopatřením
zamíchala pouť, nevyvrátila závodnicím dojem, že jsou vítány jak se sluší
a patří.
Průběh závodu byl velmi příjemný.
Jelo se na pohodu, když se zabloudilo,
v nádrži bylo dost pohonných hmot
na různě dlouhé zajížďky a posádka se
podívala do mnoha známých i neznámých míst. Pohoda a rozvážná jízda
skončila, když jedna členka posádky
zjistila, že v žádném případě už nemůže stihnout domluvenou návštěvu
kadeřníka. To však byla asi jediná ne-
gativní událost z celé akce.
Celková bilance Buštěhradské jednodenní vyzněla pro dámskou posádku jednoznačně plusově. Ke kladům
je potřeba přiřadit nádherné počasí,
procvičení si jízdy a dobře zvládnuté
smyky na šotolině, couvání kombíka
do kopce v jednosměrné ulici plné
zatáček a zejména toleranci nejmladší členky posádky, která projevila obrovskou dávku tolerance při bloudění svých zkušených spolujezdkyň. Je
potřeba říci, že plnění takových úkolů nebylo pořadateli požadováno, ale
jejich zvládnutí bylo podmínkou, aby
se účastnice vrátily ve zdraví do svých
domovů.
Pořadateli třetího ročníku Buštěhradské jednodenní 2015 patří veliký dík!!!
Eva Zámyslická
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ
Zase něco z historie našeho města
Víceméně náhoda mě přivedla k
jednomu dosti náročnému ohlédnutí do historie, tentokrát ne tak
dávné. Vše začalo dotazem paní
starostky, zda máme v naší obci
nějaké válečné hroby a případně
které. K dotazu byl přiložen dopis z ministerstva národní obrany,
kde se vedoucí oddělení Hrobů
válečných hrdinů dotazoval ostatně jako každoročně - na výši
městských výdajů s tím spojených.
a musí se jimi zabývat desítky lidí
s vysokoškolským vzděláním a věnovat jim každoročně svůj drahocenný čas.
Proto jsem zašel na hřbitov, abych
se jako „náplava“ a taky kronikář
na ten hrdinův hrob podíval. Něco
mě tu ale nesedělo. Leží jaksi stranou, u zdi, s pomníčkem, který
oznamuje, cituji“ Neznámému sovětskému hrdinovi, který padl za
osvobození naší vlasti v květnových dnech 1945“. Jenomže ta zeď
tam v době jeho smrti 26. 5. 1945
ještě několik let nebyla. Hřbitov se
do dnešní podoby rozšiřoval zřejmě až v r. 1949. Dohledat fakturu
za zhotovení pomníku s datem se
mi taky nepodařilo. A záznamy
v kronice o prvních poválečných
oslavách ještě o žádném hrobu
ruského vojína nehovoří.
Mě z tohoto mailu zaujal počet
lidí od ministerstva přes kraje,
okresy až po jednotlivé obce, který je každoročně nucen se tímto
výkazem zabývat za peníze daňových poplatníků – tedy i za mé.
Nemám nic proti tomu, aby byla
zachovávána památka na lidi, kteří za nás položili své životy tzv. na
oltář vlasti a úctu si určitě zaslouží. Tohle mi ale přece jenom přišlo
jako příliš drahá trafika. Nehledě Také mám k dispozici pracovní
na to, že požadované údaje se vět- výkaz zdejšího hrobníka z let 1934
šinou zpracovávají zcela formálně – 1950, kde je záznam o tom, že
„26. 5. 1945 Na Vořešíně v pan2 0 1 5 , Č Í S LO 1
ské pšenici nalezen byl vojín ruský zastřelen a pohřben zde“. Tady
mě zase zarazilo datum. Koncem
května zde už k žádným bojovým
akcím nedocházelo. Proto jsem se
obrátil na kladenský archiv a požádal o četnické záznamy. Tehdy
ještě v Buštěhradě totiž četnická
stanice existovala. Z těchto záznamů o ne zrovna důstojném
chování ruské posádky jsem zjistil
další důležitý údaj. Dal se odhadnout věk zabitého i příčina smrti.
Dvě střelné rány v hlavě. Z toho
jsem usoudil, že nešlo o náhodné zastřelení, ale o popravu. Zápis také říkal, že nález byl četníky
oznámen kladenské kriminální
policii, soudu i okresnímu úřadu. O tom se však žádný záznam
v materiálech okresních institucí
nedochoval. Obrátil jsem se na
všechny příslušné policejní archivy a bylo mi oznámeno, že materiály z té doby už byly skartovány.
I historik z policejního muzea mi
napsal, že tyhle záležitosti byly
ST R A N A
7
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
zlikvidovány už v padesátých letech a naděje, že by se mi podařilo
něco najít, je minimální. Nezbylo
mi, než pátrat v místě u pamětníků. -Oslovil jsem desítky lidí.
První informaci, kterou jsem tu
dostal, říkala, že onen voják měl
znásilnit konkrétní místní dívku a
exekuci na něm měl po oznámení
na posádku provést sám jeho velitel. Druhá varianta byla, že její
čest měl pomstít její otec. Musel
jsem tedy dál pátrat v rodině. Z té
v Buštěhradě nikdo už téměř 40
let nežije a mě stálo mnoho času,
než se mi podařilo potomky dohledat. Od nich jsem dostal zprávu, že o znásilnění v rodině nešlo,
ale že jejich prababička našla vojáka pohozeného v poli u škarpy
a její syn nález četníkům oznámil.
Od pamětnice ze sousedství jsem
se dozvěděl, že v den nálezu kolem jejich domu, ulicí, která vede
už jen do polí, velice rychle projelo auto s ruskými vojáky a už se
tudy nevrátilo.
Dlouho jsem se nemohl pohnout z
místa a dopisoval si napříč republikou bez kloudného výsledku.
Další náhodou se ke mně dostal
zápis vzpomínek na válku člověka, který mimo jiné popsal silný
zážitek, kdy jako učeň z Poldovky
se stal při jednocení řepy na poli
za Dříní směrem k Buštěhradu
svědkem popravy čtyř sovětských
vojáků. Až později se dozvěděl
důvod - „vojáci v opilosti znásilnili ženu svého velitele a následně ji i její děti, které byly svědky
celé události, zavraždili“. Tím se
směr mého pátrání obrátil do Dříně. Mnoho pamětníků už tady
také není. Za pomoci ochotných
místních obyvatel se mi podařilo
najít a vyhledat dvě dámy a jednoho pána vysokého věku, kteří v
té době v místě žili a také byli ve
věku, že stálo za to je vyslechnout.
Ten pán už se mé návštěvy bohužel nedožil, zdravotní stav jedné
paní je takový, že náš rozhovor
k ničemu nevedl. Ta druhá si na
tuto záležitost pamatovala a dokonce mi navrhla, že kdyby mohla
ještě chodit, dovede mě na místo,
kde jsou ve stromech na památku
té popravy vyřezány křížky. Bohužel, ty stromy už tam nejsou. Poslední, kdo by možná mohl něco
o tom všem vědět, je člověk, který dokumentoval celou výstavbu
hutních provozů Poldi 3 - Dříň a
o případném nálezu hrobů v lese
by měl vědět. I toho muže se mi
po delší době podařilo nalézt. On
mi potvrdil, že po vykácení lesa o
nálezu kosterních pozůstatků nic
neví. Pokud by nějaké byly nalezeny, určitě by o tom věděl.
uložena v Ruském státním vojenském historickém archivu v
Moskvě“. Tam určitě nepojedu.
Co k tomu dodat. Oficiálně doložit se mi totožnost vojáka nepodařilo. Ze zjištěných okolností
se mohu domnívat, že se jedná o
jednoho ze čtyř popravených zločinců a vrahů, které Rudá armáda
na místě nepohřbila, ale ve vzteku
rozvezla a pohodila potupně po
okolí. Když už bylo na katastru
města tělo nalezeno a jeho soudruzi ve zbrani se o něho nepostarali, tak tu byl až po několika
dnech pohřben - od pamětníků
vím, že tam ležel několik dní. Až
teprve dodatečně mu byl na zdejším hřbitově postaven pomník.
Zřejmě proto, aby i Buštěhrad měl
pietní místo pro oslavy, ale není
jisté, zda se opravdu nachází na
místě původního hrobu. Kdyby se
onen „hrdina“ choval tak, jak se
na osvoboditele slušelo, mohl být
pohřben mnohem později třeba ve
svém rodišti někde v Rusku. Když
už tady ten pomník máme (záměrně nepožívám výrazu hrob),
nechme ho, kde je, ale já jako kronikář obce budu iniciovat řízení,
aby byl vyřazen ze seznamu hrobů
válečných hrdinů , a to podle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných
Nakonec jsem ještě zkusil oslo- hrobech, protože stejně nesplňuje
vit Ústav pro studium totalitních ani jednu z podmínek, aby mohl
režimů, odkud mi oznámili, že být takto označován.
„dokumentace jednotek Rudé
armády se u nás nenachází a je
Jaroslav Pergl – kronikář města
Buštěhradské listy - občasník; Ev. č. MK ČR E 20893
Obrázek na titulní straně: Vítězové v rychlostní kanoistice v kategorii dospělí – Buštěhrad na vodě Foto: J. Pacovský
Vydavatel: spolek Buštěhradské fórum, Okružní 849; www.bustehradskeforum.cz
Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec; [email protected]
Redakční rada: Jiří Blesk (JB), Ing. Jiří Janouškovec (JJ), Ing. Arch. Daniela Javorčeková (DJ),
Ing. Jitka Müllerová (JM), Jaroslav Pergl (JP), Ing. Luděk Zámyslický (LZ)
Korektura textu: Jiří Janouškovec st.; Design a grafika: Michal Fiala a Jiří Janouškovec ml.
Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Den vydání: 28. 12. 2015.
Tisk: Kočka Slaný
Náklad 1100 ks
Cena zdarma
2 0 1 5 , Č Í S LO 1
ST R A N A
8