Farmageddon – souhrn kapitol

Farmageddon shrnutí kapitol
Předmluva představuje události, které předcházely napsání této knihy. Peter Roberts byl jedním z
prvních, kdo v Evropě promluvil o invazi technik intenzivního zemědělství. Popisuje se zde pozadí
a příčiny vzestupu průmyslového zemědělství v 60. letech 20. století, kdy kvalita začala být
nahrazována kvantitou.
Úvod: starý MacDonald srovnává zemědělskou politiku v Evropě a obou Amerikách s
rozhodnutím Mao Ce-tunga z roku 1958, kdy přikázal vybít vrabce, protože si myslel, že tito ptáci
jedí příliš mnoho obilovin. Jelikož vrabci byli důležitou součástí potravního řetězce, začal se hmyz
živit obilovinami, následoval hladomor. Jsou zde nastíněny klíčové příběhy, které v knize následují.
I Krutá probuzení
1. Kalifornská děvčata: vize budoucnosti? Kapitola se zaměřuje na obří velkochovy dojnic
v Kalifornii. Zkoumá dopad na zvířata, zemědělskou komunitu (sebevraždy zemědělců) a
na životní prostředí.
2. Pod slepičími křídly: pravda skrytá za etiketou Kapitola popisuje proces zavedení
evropského zákazu holých bateriových klecí pro nosné slepice spolu s bojem za uznání
zvířat za citlivé tvory. Prostřednictvím cesty na Taiwan vysvětluje, že holé bateriové klece
představují celosvětový problém.
II Příroda
3. Tiché jaro: zrození zemědělského chemického věku Autor vzpomíná na bitvu vedenou
na britském venkově proti návrhu vybudovat obří velkochov dojnic v Noctonu v
Lincolnshire. Navštíví Chesapeake Bay v USA, aby prozkoumal devastující
environmentální dopady velkochovů kuřat na tuto oblast.
4. Volně žijící živočichové: proces velkého mizení
Bezletová zóna Autor vzpomíná na celoživotní vášeň pro pozorování ptáků, zkoumá
spojitost mezi poklesem počtu ptáků a zvěře v zemědělských oblastech a vzestupem
velkochovů.
Vybzučení Kapitola se zabývá kalifornskou industrializací chovu včel, které jsou potřeba k
opylení mandloní. Více a více zemědělců se uchyluje k pronajímání svých včelích úlů,
místo aby produkovali med. Chemikálie a monokultury jsou hrozbou pro celosvětové
populace včel, které jsou nezbytné pro výnos plodin.
Věční tanečníci slunce Kapitola popisuje migrační návyky motýlů monarchů stěhovavých
z USA do Mexika. Motýlí populace se zmenšují kvůli industrializaci zemědělství, která
přináší zvýšené využívání pesticidů a ničení biotopů.
5. Ryby: zemědělství pod vodou
Šupinatá hra Autor se noří do hloubky, aby se podíval na faremní chov ryb a s tím spojené
problémy životního prostředí, volně žijících ryb a životní pohody (welfare) ryb. Navštíví
německé Porýní, aby se podíval na rybí farmy s úředníky EU, a prozkoumá problémy ve
skotském rybím průmyslu, včetně střílení tuleňů.
Rabování Peru Autor se zabývá lovem ančoviček v Chimbote v Peru, z kterých se dělá
rybí moučka jako krmivo pro zvířata ve velkochovech. Výroba rybí moučky působí
znečištění (mrtvé zóny), bere ostatním zvířatům přirozenou kořist a vytváří u lidí zdravotní
potíže (kouř z továren spolu s podvýživou).
6. Péče o zvířata: co se stalo s veterináři? Kapitola zkoumá roli veterinářů na jatkách
(snaha nezastavovat produkční linku) a to, jak veterináři vidí zdraví hospodářských zvířat
často spíše z hlediska užitkovosti než jejich životní pohody (welfare). Tvrdí, že některé
systémy mají větší potenciál pro welfare než jiné.
III Zdraví
7. Bacily a léky: hrozba pro veřejné zdraví:
Penicilín pro prasata Antibiotika jsou široce používána jako podpůrný prostředek ve
velkochovech a ztrácejí svou sílu. Rýsuje se postantibiotická éra s hrozbou mikrobů
rezistentních na antibiotika, které se šíří z hospodářských zvířat na člověka.
Mexické ‘Ground Zero’ prasečí chřipky Kapitola zkoumá původ prasečí chřipky v La
Gloria v Mexiku, také známé jako ground zero prasečí chřipky. Spolu s možností přenosu
prasečí chřipky přináší intenzivní velkochovy praset problémy se znečištěním,
kontaminovanou pitnou vodou a silným zápachem. Místní lidé proti těmto chovům
protestují, ale bojí se mluvit otevřeně.
8. Tloustnutí v pase: kvalita potravin padá střemhlav Zintenzivnění zemědělství ničí
výživovou kvalitu potravin. Maso z velkochovů obsahuje více nasycených tuků a méně
omega 3, čímž přispívá k epidemii obezity.
IV Hnůj
9. Šťastný jako prase: příběhy znečištění
Brittany v květu V Brittany ve Francii je každý rok odchováno 14 milionů prasat a místní
kukuřičná pole se stala skládkou kejdy. Nadbytek dusíku a fosfátů ze znečištěných řek a
splavných toků pomáhá tvorbě řas, které vyčerpávají kyslík, čímž dusí mořský život, a
produkují toxické výpary, které mohou zabíjet.
Růžové laguny v USA Komerční prasečí průmysl v Severní Karolíně v USA produkuje
obrovské množství odpadu, který je ukládán do lagun plných koncentrované prasečí kejdy.
Přehnojování půdy kejdou vede ke vzniku mrtvých zón (umírající ryby) a vytváří příležitost
pro havárie.
10. Jižní nepohodlí: vzestup průmyslového kuřete Pohled do hloubky na průmyslovou
produkci kuřat v Georgii v USA. Velké společnosti tahají za nitky díky špatným smluvním
podmínkám pro zemědělce a strádání kuřat.
V Smršťování planety
11. Půda: jak jí velkochovy používají více, ne méně
Země nikoho ‘Zabírání půdy’ jako forma moderní kolonizace se odehrává v rozvojových
zemích, aby byl zajištěn přísun obilovin a sóji na krmení hospodářských zvířat. V Chaco
v Argentině navštíví autor lidi z kmene Qom, kteří o svoji zem přišli; silný příběh chudých a
bezmocných lidí, kteří zkouší bojovat proti velkým společnostem.
Popálená Země Autor navštíví výkrmny v Rosario v Argentině, kde žije dobytek na kusu
bahna, protože úrodná půda je obětována geneticky modifikované sóje. Produkce sóji
(zpracovatelské závody a chemické postřiky) působí lidem obrovské zdravotní problémy;
oblast je známa jako tzv. „cancer cluster“ – oblast s nezvykle vysokým výskytem rakoviny.
12. Hustší než voda: vypouštění řek, jezer a ropné vrty
Přeměna ropy v jídlo. Autor probírá ohrožení křehkých ekosystémů, jako je Severní
Aljaška v USA, kvůli celosvětovému hladu po ropě. Velkochovy jsou hnacím motorem
neukojitelné poptávky po ropě. Vyzdvihuje výhody ekologického zemědělství, které není na
ropě tolik závislé.
Intenzivní zemědělství je žíznivá práce. Velkochovy vodu podhodnocují a mrhají jí.
Extrémním příkladem je velkochov dojnic Al Safi, který v poušti Saudské Arábie chová 29
000 krav. Autor vyzdvihuje venkovní pastvu, jejíž výhodou je využití menšího množství
vody.
13. Stodolarový hamburger: iluze levného masa. Spotřebitelé neplatí skutečnou cenu za
produkci potravin. Ceny potravin rostou a celosvětová potravinářská výroba není schopná
udržet krok s rostoucí poptávkou. Dravá komercializace venkova se projevuje tím, že
rozvojové země jsou povzbuzovány k osvojení nových zemědělských praktik (drahá
hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované osivo), což vede k sebevraždám zemědělců
v Maharashtra v Indii.
VI Zítřejší Menu
14. Genetické modifikace: potrava pro lidi nebo velkochovy?
Zlatá rýže. Geneticky modifikované plodiny jsou považovány za rychlé řešení, ‘Zlatá rýže’
je vychvalována jako řešení podvýživy, i přesto, že existují dohady o její bezpečnosti.
Monsanto agresivně chrání použití svých produktů a některá jejich osiva nedokáží dostát
jejich slibům. Autor upozorňuje, že zvířata krmená geneticky modifikovanou potravou
nemusí být v EU označena.
Klonování. Kapitola zkoumá komerční klonovací průmysl, který chce klonovat
hospodářská zvířata s největší užitkovostí nebo nejdodolnější proti chorobám. Klonování
vzbouzí obavy kvůli počtu rodících se deformovaných zvířat, nízké úspěšnosti a klonování
zvířat, která jsou geneticky naprogramovaná k utrpení.
15. Čína: Maův velkochov se stává skutečností. Čína investuje velké peníze do
industrializovaného zemědělství ve stejnou dobu, kdy prochází krizí důvěry v potraviny.
Autor navštíví prasečí farmu v Muyuan v Nanyang, která způsobuje kontaminaci spodních
vod a nutí místní lidi ke stěhování. Také navštíví jezero Taihu ve Wuxi, kde odhalí, že
znečištění z velkochovů stéká přímo do jezera a zaměstnanci se zoufale snaží udržet
množství řas v mezích. Antibiotika jsou problémem, protože mohou být koupena bez
licence nebo veterinárního receptu.
16. Králové, poddaní a supermarkety: kde leží síla. Chválí Prince z Walesu, který používá
svou ekologickou farmu k propagaci zemědělské udržitelnosti. Vypráví historii zintenzivnění
zemědělství v Británii, založení organizace Compassion in World Farming a nastiňuje její
kampaně a práci s potravinářskými podniky.
17. Nové ingredience: přehodnocení našeho jídla. Autor zkoumá nové nápady včetně:
zkrmování zbytků jídla hospodářským zvířatům, pěstování řas a chaluh jako zdroje proteinu
a biopaliv, volný chov ryb pomocí ‘mořského farmaření’ a maso uměle vytvořené
v laboratoři.
18. Řešení: jak odvrátit přicházející potravinovou krizi
Jak zvířatům pomůže dávat přednost lidem. Velkochovy staví z hlediska potravy zvířata
do pozice přímých konkurentů lidí. Odpovědí je:
 Chovat přežvýkavce (krávy, ovce) na pastvě, ne ve stájích.
 Krmit rybami lidi, ne hospodářská zvířata.
Omezení plýtvání potravinami. Plýtvání potravinami je problém, s kterým se musíme
vypořádat. Řešením je:
 Krmit prasata a drůbež zbytky jídel a podporovat pastvu
 Investovat do snižování plýtvání
 Vyhnout se přílišné konzumaci masa
 Produkovat potraviny na farmách s kombinací plodin a zvířat, a tak podpořit
udržitelnou úrodnost půdy.
19. Síla spotřebitele: co můžete udělat. Soucitné spotřebitelství je způsob, jak si vybírat
potraviny a zachránit svět před farmaggedonem. Autor nabádá spotřebitele, aby nakupovali
maso a mléko nejlépe z pastevních chovů a nabízí specifické rady pro každý živočišný
druh.
Epilog se ohlíží za neuvěřitelnou cestou a dojemnými osobními příběhy popsanými v celé
knize. Autor vyjadřuje myšlenku, že každý člověk tím, co jí, může něco změnit pro lidi,
zvířata a prostředí.