Jak to dělají jinde 02/2008 strana 38 až 47

Jak to dělají jinde 02/2008 strana 38 až 47

Jak to dělají jinde, 2 / 2008
Romantika
Baťova kanálu
Vine se jako had mezi jihomoravskými městy. Plazí se kolem řeky Moravy a občas se proplete
s jejím tělem. Z Kroměříže přes Napajedla, Staré Město a Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou,
Strážnici až do Hodonína. Stačí vyplout z některého přístavu či přístaviště a po několika minutách
se dostaneme z ruchu města do lůna zeleně, posloucháme ticho a sledujeme hru slunce s přírodou
či proměny mraků do bizarních tvarů.
kanál měl mnohem menší rozměry,
než představoval původní projekt,
a i když respektoval trasu zamýšleného Dunajsko-oderského průplavu,
díky svým dimenzím byla dokončená
stavba zastaralou záležitostí. Nicméně na rozdíl od průplavu, který nebyl
nikdy dokončen, fungoval a pro lodní
dopravu a vodohospodářské účely se
používá dodnes.
Baťův kanál je turistickou vodní cestou. Lidé zde tráví celou dovolenou
nebo jen víkendové pobyty. Po vodní
hladině lze klouzat vlastní, vypůjčenou nebo výletní lodí.
Z historie
Vodní cesta vznikla původně jako
ukázková stavba, která měla pomoci
splnit starý dopravní sen, spojení
Dunaje s Odrou. O této myšlence
se poprvé začalo hovořit už roku
1653 na jednání zemského sněmu
a moravského zemského hejtmanství. Spojení zmíněných řek by totiž
umožnilo obchodní kontakty od
Baltického až ke Středozemnímu
moři. Na příkaz císaře Ferdinanda
tehdy architekt Filiberto Luchese
prohlédl tok Moravy od Olomouce až
k Děvínu, kde Morava ústí do Dunaje,
36
a konstatoval, že ji lze vyčištěním
a výstavbou zdvihadel a spouštědel
učinit splavnou. Náklady však byly
vyčísleny na 100 000 zlatých a výše
této sumy se stala hlavním důvodem,
proč k realizaci projektu nedošlo.
Další projekty na splavnění Moravy
a propojení s Odrou se objevily i v 18.
a 19. století, vždy však byly shledány
nerentabilními.
Myšlenka regulace Moravy znovu
ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu, který si
uvědomil, že splavnění řeky a její případné propojení s Odrou by pro jeho
firmu znamenalo levnější spojení se
světovými trhy. Po jeho tragické smrti
o pět let později se plánu ujal Jan
Antonín Baťa. Ten ho ale realizoval ve
značně odlišné podobě. Vybudovaný
Stavba kanálu probíhala v letech
1934 až 1938. Plavební trasa o délce
51,8 km vedla z přístavu v Otrokovicích k překladišti lignitu u Rohatce. Lignit z dolu v Ratíškovicích se
přepravoval do továren a tepláren
v Otrokovicích. Prodloužení vodní
cesty až k Dunaji zabránila druhá
světová válka.
www. jaktodelaji. cz
A potom přišel vývoj typický pro
celou naši historii druhé poloviny
minulého století. Kanál poškodili
Němci, komunisté znárodnili Baťovy
závody a na počátku šedesátých let
ukončili nákladní přepravu kanálem
pro nerentabilnost. Negativní postoj
k provozu na vodní cestě zaujalo
tehdy i ministerstvo obrany s odůvodněním, že kanál vede ve směru
předpokládaného útoku vojsk NATO.
podnikatele, jejichž aktivity souvisejí
s rozvojem turistického ruchu podél
kanálu.
Provoz turistické vodní cesty se
zahajuje zpravidla v dubnu. Prvního
května se otevírá plavební sezona.
Zamykáním plavební sezony 28. října
se kanál ukládá k pětiměsíčnímu
zimnímu spánku.
Cestou kanálem potkáte několik
naučných stezek: Huštěnovice, Kostelany nad Moravou, Včelíny. Podél
trasy jsou dostupné další turistické
atrakce. Zámky Kroměříž, Veselí nad
Moravou a Strážnice, Hvězdárna ve
Veselí nad Moravou, strážnický skanzen, křížení Baťova kanálu s řekou
Technické parametry
Bez oprávnění je zde možné řídit
malá plavidla do výkonu 20 kW, která
jsou schopna pouze výtlačné plavby
a maximální rychlosti 20 km/hod. To
znamená, že osoba starší 18 let může
řídit plavidlo bez zvláštního povolení
či průkazu, v půjčovně ho obsluha
pouze proškolí k manipulaci s lodí.
Plavba ve skluzu je zakázána. Maximální povolená rychlost na kanálových úsecích je 8 km/hod.
Délka trasy z Otrokovic do Skalice
dosahuje šedesáti kilometrů. Některé úseky jsou uměle vyhloubené,
jiné vedou řekou Moravou. Celková
splavnost je sice od Kroměříže až po
Hodonín, jenže to má dvě ale ...
Na Bělovském jezu u Otrokovic chybí
plavební komora, takže úsek od jezu
do Kroměříže je samostatný a není
napojený na zbytek vodní cesty. Plavební komora není ani na jižní části
v Sudoměřicích, a proto i do Hodonína vede samostatný splavný úsek.
Rozdíl výšek na vodní cestě (18,6 m)
vyrovnává 13 zdymadel. Z nich je 11
plně automatizovaných s možností
ovládání prostřednictvím dálkového
ovladače. Plavební hladinu udržuje
13 jezů. Hloubka kanálu dosahuje
průměrně 1,5 metru, šířka 12. Přes
vodní cestu se klene na 50 mostů,
mnohé jsou unikátní technickou
památkou.
Turistika
V roce 2002 vznikla obecně prospěšná společnost Baťův kanál. Podílí se
na organizaci provozu, poskytuje
informační centrum a podporuje
Moravou nebo ZOO Hodonín.
Pokud zamíříte na Baťův kanál také
vy, mějte hezkou dovolenou či
víkend. A dobrou plavbu!
Petr Sobol
Informace o Baťově kanálu a foto poskytl
Vojtěch Bártek, Baťův kanál, o.p.s.
37
Jak to dělají jinde, 2 / 2008
Colours of Ostrava
český svátek etno a world music
Ostrava byla ještě v nedávné době vnímána jen jako město uhlí a oceli. Dnes už všechny
černouhelné doly zejí prázdnotou, bývalý hornický areál Landek slouží k muzejním účelům.
Hutnické Vítkovice usilují o zapsání mezi technické památky UNESCO. Severomoravská metropole
je moderním městem a získává novou tvář. Mezi její symboly patří proslulá Stodolní ulice
a hudební festival Colours of Ostrava.
Letos už sedmý ročník
Festival Colours of Ostrava, který
se specializuje na alternativní, etno
a world hudbu, začal psát svou historii před sedmi lety. Dítě v tom věku
dospěje do fáze mladšího školního
věku. A organizátoři Colours už za
tu dobu stihli získat řadu českých
i světových vavřínů.
kém Rudolstadtu, jeden z největších
světových festivalů Dunya v holandském Rotterdamu nebo festival
v dánském Roskilde. Spolu s Colours
of Ostrava je v EFWMF z východní
Evropy pouze polský Crossroads
Festival of Traditional Music v Krakově a maďarský Kalaka Folk Festival
v Miškolci.
Colours of Ostrava je držitelem prestižní ceny Anděl za Hudební událost
roku v České republice v roce 2005
a 2006. V letech 2004, 2005 a 2006
získal rovněž ocenění za hudební akci
roku v české anketě ALMA (Akropolis
Live Music Awards) v kategorii „koncert / festival roku“.
Festival ovládne na čtyři dny
centrum Ostravy
V průběhu Colours přijíždí do Ostravy
na 15 tisíc lidí. Spolu s více než stovkou kapel a DJs zahraniční i domácí
scény nejrůznějších hudebních žánrů
od world music přes rock až po alternativu opanují celé klasické centrum
Ostravy.
Festival se jako první a zatím jediný v ČR stal v roce 2003 členem
EUROPEAN FORUM OF WORLDWIDE
MUSIC FESTIVALS. EFWMF je nezisková asociace 44 nejvýznamnějších
nezávislých evropských festivalů,
které se zavazují podporovat světovou, etnickou, tradiční a původní
kulturu jednotlivých světových
národů a vzájemně se propojovat
v kulturních výměnách. V asociaci
jsou například festivaly Sfinks v Antverpách, Tanz und Folkfest v němec-
38
Hlavními scénami jsou Slezskoostravský hrad a Výstaviště Černá louka.
Posluchače přitahují také kluby na
Stodolní ulici, Marley na Černé louce
a taneční klub Fabric. Pro ty, kdo
touží po zklidnění a relaxaci, nabízí
festival od loňského ročníku koncerty
v Evangelickém kostele.
Hlavní hvězda : Sinéad O´Connor
Pořadatelům se pro sedmý ročník
od 10. do 13. července podařilo
získat opravdu vzácnou hvězdu,
irskou zpěvačku Sinéad O´Connor,
která proslula svým hlasem a hitem
Nothing Compares 2U. Organizátoři
tvrdí, že letošní program byl nejnabitější v celé historii Colours of Ostrava.
Kromě Sinéad přijeli také zakladatelé
rave scény Happy Mondays, jedna
z nejlepších současných elektronických kapel Goldfrapp, gypsy-punkoví
šílenci Gogol Bordello, kytarovka
Dandy Warhols, proslulý norský
saxofonista Jan Garbarek a malijský
písničkář Habib Koité.
Z české scény se představili Dan Bárta
& Illustratosphere, Lucie Bílá, J.A.R.,
Hypnotix, Iva Bittová, Ready Kirken,
Longital, Please the Trees, Pražský
výběr II, Precedens a Bára Basiková,
Priessnitz nebo Vítkovo kvarteto.
Program festivalu nestojí pouze
na hvězdných jménech. K dalším
zajímavým hostům patří například
britští Hawkwind (legenda psychedelické hudby 60. let), Inga Liljeström
z Austrálie (potěšení pro milovníky
The Lamb či Portishead a černobílé expresivity zapomenutých noir
filmů), Daby Touré (nejvýraznější
www. jaktodelaji. cz
Doprovodné programy
Ostravská akce není jen o hudbě.
Doprovází ji celá řada doprovodných
programů. Letos to byla divadelní
představení, například divadlo Vizita
a Jaroslav Dušek, areál dětský svět,
kinokavárna, workshopy salsy či bubnování, filmy a diskusní fórum.
Pokud jste nestihli přijet letos,
můžete to zkusit třeba za rok. Možná
vás pozvou fotografie, zachycující
neopakovatelnou atmosféru Colours
of Ostrava.
Na Colours of Ostrava vystoupí také
britské hvězdy Goldfrapp
Festivalu Colours of Ostrava se podařil skvělý hudební „úlovek“:
12. července na něm vystoupilo
britské elektronické duo Goldfrapp,
které letos sklidilo velkou chválu za nejnovější album „Seventh
Tree“. „Colours se tak zařadil po bok
takových festivalů jako Glastonbury,
Roskilde, Sonar či Heineken Opener,
které Goldfrapp poctí svojí návštěvou
v rámci evropského turné,“ uvádí
Zlata Holušová, ředitelka a dramaturgyně festivalu. Kapelu založila
na konci 90. let zpěvačka Alison
Goldfrapp se skladatelem, zvukovým
mágem, hráčem na klávesové nástroje a producentem Willem Gregorem.
Již debutové album ukázalo, po jaké
hudbě Alison touží: podmanivé, tak
trochu tajuplně romantické, po žensku decentně zahloubané a zabalené
H U R Á D O Š K O L Y
sobota 30. srpna 2008
A R E Á L P Ř Í S T A V I Š T Ě
Veselí nad Moravou
V sobotu 30. srpna 2008
odpoledne se v areálu přístaviště
ve Veselí nad Moravou uskuteční
tradiční zábavné odpoledne
Hurá do školy.
Organizátoři připraví zajímavý
program pro malé i velké a dárky
pro nastávající prvňáčky.
do nepřeberného množství zvuků
a barev, kdy nechybí orchestrálně
vypjaté lesy smyčců. S následujícími nahrávkami Goldfrapp otočili
o sto osmdesát stupňů: učaroval jim
robotický tanec, disco electroclash
a konkrétně Alison pak provokativní
kabaretiérství v minišatečkách. Na
albu „Seventh Tree“ znějí dokonce
harfy, připomínka sexy Debbie Harry,
ozvěny dávných impresí Cocteau
Twins a pro Goldfrapp charakteristické éterické klávesové plochy navozující pocit jakéhosi psychedelického
folku, stále však dostatečně hybného. „Přišlo nám, že náš dosavadní
hudební prostor je nacpaný zvuky až
k prasknutí. Zjistili jsme, že toužíme
po vyprázdnění. Po písničkách, které
by nám poskytly možnost nadechnout se“, vysvětluje Alison. Jedno
z nejočekávanějších alb letošního
roku se Goldfrapp zkrátka povedlo.
„Krasavice blížící se ke statutu národního hudebního pokladu“, napsali
o něm v anglickém tisku. A docenit
ho mohli také návštěvníci Colours of
Ostrava.
Petr Sobol
Materiál zpracován se souhlasem s použitím
informací a foto: Jiří Sedlák, PR a promotion,
Colours of Ostrava a www.colours.cz.
POZVÁNKA
a emotivně nejsilnější africký písničkář současnosti), švédští Koop (jemná
fúze jazzu a elektroniky), Sergent
Garcia (výbušná směs salsy, ska a hip
hopu), charismatická izraelská zpěvačka Noa s neobyčejným hlasem,
DJ Shantel a Bucovina Club Orkestar
(divoká balkánská hudba s tanečními základy), Craig Adams a The
Higher Dimension of Praise (gospel),
Recycler (elektronické taneční rytmy),
francouzští Les Boukakes (divoký
rai´n´roll ve stylu Rachida Tahy), Tosh
Meets Marley (legendární reggae
muzikanti z Jamajky), americký
Tim Eriksen (archaické duchovní
epické písně Sacred Harp), korsická A Filetta (vícehlasá polyfonie),
Kaushiki Chakrabarty (nejzářivější
mladý pěvecký zázrak současné
Indie), Miten & Deva Premal (mistři
hudebních a zpívaných manter), Irfan
z Bulharska (kombinace elektroniky
a samplů chorálů s tradičními nástroji
a bubny) …
39
Jak to dělají jinde, 2 / 2008
Ekologie
Environmentalismus je široký filozofický a sociální proud zaměřený na zachování a celkové
zlepšení lidského prostředí, a to jak pro své vlastní účely, tak i jako význam pro civilizaci.
Ekologové hovoří o mnoha vážných a naléhavých hrozbách, často spojených s nadbytečnou
spotřebou, hospodářským růstem, materialismem, necitlivým rozvojem a prudce rostoucím
počtem lidské populace.
Historie ekologie
Termín ekologie
Vymyslel jej německý biolog Ernst
Haeckel v roce 1858. Jedná se
o složeninu z řeckých slov oikos
(dům) a logos (pochopit). Pojmem
ekologie se začala označovat věda
o vztazích mezi organismy a životním
prostředím a mezi organismy
navzájem. Od přelomu padesátých
a šedesátých let se však za ekologické
začaly označovat i myšlenkové
a politické proudy, které tematizovaly problematiku poškozování
životního prostředí a zasazovaly se za
jeho ochranu (i když často vycházely
z poznatků vědecké ekologie).
Vývin ochrany lidského prostředí
V Evropě to byla průmyslová revoluce, která iniciovala znečištění
životního prostředí, jak jej obvykle
chápeme dnes. Vznik velkých továren
a spotřeby ohromného množství
uhlí a dalších fosilních paliv vedly
k nebývalému znečištění ovzduší.
První moderní zákony o životním
prostředí přišly v podobě britských
alkalických zákonů (v roce 1863)
a měly za úkol regulovat škodlivé
znečišťování ovzduší. Environmentalismus vyrostl jako reakce na industrializaci, růst měst a zhoršující se
znečištění vzduchu a vody.
Ve Spojených státech se začátky
ekologie datují od roku 1739, kdy
Benjamin Franklin inicioval zákon pro
zastavení ukládání odpadu obchodní
čtvrti Philadelphie.
Na počátku 20. století si společnost
začíná uvědomovat důležitost
40
ochrany životního prostředí. Jedná
se o první záchrany živočišných
druhů např. amerického bizona. Smrt
posledního Passenger Pigeona (Holuba stěhovavého) pomohla zaměřit
se na myšlenky ochránců přírody
a popularizovat jejich obavy. Vývoj
environmentalistického myšlení lze
pozorovat např. na založení National
Park Service v Americe. Roku 1916
vydal americký Kongres National
Park Service Organic Act, ve kterém
specifikuje účel a cíl nově vzniklé organizace – zachování krajiny, národních a historických objektů a v nich
přežívající zvěře a v neposlední řadě
poskytnutí přístupu lidí takovým
způsobem, aby byla fauna i flóra
zachována pro další generace.
Za další milník můžeme považovat
rok 1949 – vydání knihy Alda Leopolda A Sand County Almanac, ve které
se vyjadřuje k nutnosti morálního
ohledu nad životním prostředím.
V roce 1962 Houghton Mifflin
publikuje svou knihu dopadu na
životní prostředí Silent Spring.
Kniha naznačila, že pesticidy mohou způsobovat rakovinu a že jejich
použití v zemědělství je hrozbou
pro volně žijící živočichy, zejména
ptáky. Výsledný veřejný zájem vedl
k vytvoření Asociace pro ochranu
životního prostředí, která v roce
1972 zakázala zemědělské používání
pesticidů v USA.
V roce 1970 vznikají v Indii mírové
skupiny (ovlivněné Mahatma
Gandhím) bojující proti odlesňování,
které doslova „objímaly stromy“.
Jejich metody pokojných protestů
se sloganem „ekologie je trvalé
hospodářství“ byly velmi vlivné po
celém světě.
V roce 1979 bývalý vědec NASA
James Lovelock zveřejnil publikaci
Gaia: A new look at life on Earth, jejíž
hlavním tématem je tzv. Gaia hypotéza – život na Zemi může být chápán jako jeden celistvý organismus.
To se stalo důležitou součástí zelené
ideologie a určitý jednotící prvek
vycházející z Lovelockovy hypotézy
můžeme najít téměř ve všech environmentalistických teoriích i dnes.
Environmentalismus se neustále
vyvíjí a postupně rozšiřuje své
hranice působnosti. Žhavými tématy
posledních desetiletí je zejména
globální oteplování či genetické
inženýrství, případně s ekonomikou
hraničící téma budoucí ropné
a energetické krize.
Dnešní environmentalisté netvoří
ideově jednotný proud, což souvisí i s rozličnými historickými
kořeny jednotlivých směrů. Jejich
vnitřních typologií existuje poměrně
velké množství. Různé spolky na
ochranu přírody a zvířat vznikaly
v industriálních zemích již od konce
19. století (většinou se soustředily
na ochranu vzácných přírodních
památek a nedotčených míst,
případně vznikly jako reakce na
průmyslovou revoluci). Část z nich
se přiklonila k některým nacionalistickým hnutím a v Německu vytvořila
i součást nacionálně socialistického
hnutí. Krajně pravicová ekologická
seskupení existují až do současnosti,
i když jejich význam ve většině zemí
není příliš velký. Řada ochranářských
organizací byla a je zcela apolitická.
Pojímat všechny environmentalisty
jako jednotné hnutí tedy není možné.
V důsledku vzrůstajícího zájmu
veřejnosti o problematiku životního
prostředí začaly od sedmdesátých
www. jaktodelaji. cz
let etablované politické síly a státní
orgány realizovat ekologickou politiku a přijímat ekologickou legislativu.
Strana Zelených u nás v České republice poněkud vybočuje z konceptu
ostatních evropských „zelených“
stran – zatímco jinde v Evropě jsou
Zelení středolevicová či levicová
strana, čeští Zelení se nejčastěji charakterizují jako středopravice.
Systém ekologických věd
Vědní obor ekologie se rozděluje do
několika základních skupin:
• obecná ekologie – zabývá se
obecně platnými ekologickými
principy
• ekologie fauny a flóry – zabývá
se vztahy mezi organismy
a prostředím
• ekologie globální – studuje souvislosti a změny na celé planetě Zemi
a jejich vliv na život
• aplikovaná ekologie – zabývá se
praktickou aplikací ekologických
poznatků
• produkční ekologie – studuje
koloběh hmoty a energie v ekosystému
Zajímavým fenoménem roku 2005
je vzniknuvší Etický kodex ekologických organizací. V něm se české ekologické organizace shodly na kodexu,
který vymezuje základní úkoly každé
ekologické organizace, respektování
daných pravidel a forem vystupovaní
organizace na veřejnosti. Kodex
hovoří o poslání, hodnotách, financování a na závěr dodržování tohoto
kodexu. Jeho plné znění je k nahlédnutí na internetových stránkách:
http://www.zelenykruh.cz/cz/transparentnost-nno/eticky-kodex.
Ekologické organizace
Základním úkolem ekologických
organizací je prosazovat, hájit
a uskutečňovat veřejný zájem na
zdravém prostředí pro život a na
ochraně přírody. Za dobu budování
významu slova ekologie se vytyčilo
několik hlavních bodů environmentálního programu. Mezi tyto hlavní
body patří:
• snaha o legislativní změny, které
povedou k ochraně zdraví všech lidí
před znečištěním nebo ke snižování
Ilustrační foto
množství odpadu,
• péče o některé velice vzácné části
přírody,
• obhajování zájmů místních lidí
a ochrany přírody v rozhodování
o velkých stavbách či o nakládání
se zelenými plochami a krajinou
(v současné době velmi aktuální
téma v souvislosti s umístěním
amerického radaru na naše území),
• budování a provoz naučných
stezek,
• zajištění ekologické výchovy
a vzdělávání
• a v neposlední řadě spolupráce
s obcemi při zavádění ekologicky
šetrných projektů.
Nejznámější světové organizace
s ekologickým programem:
Greenpeace
Asi nejznámější ekologickou organizací všech dob je Greenpeace.
Tato nadnárodní společnost byla
založena roku 1971 v kanadském
Vancouveru za účelem boje proti
atomovým zbraním. Se svými
třemi miliony členy je největší
ekologickou organizací na světě.
Greenpeace každoročně podniká
stovky více či méně kontroverzních
akcí na podporu lidského prostředí,
ochrany fauny a flóry, zvířecích práv
a mnoha dalších. Právě její kontroverznost a specifičnost demonstruje
rozvětvenost environmentalistického
hnutí, spousta „zeleně“ smýšlejících
lidí totiž tuto organizaci zatracuje.
http://www.greenpeace.org
Earthwatch International
Tato méně známá americká nezisková společnost byla založena roku
1971 v Massachusetts. Se svými
85 tisíc členy patří mezi největší
ekologické organizace světa. Její
poslání je zapojit lidi na celém
světě do oblasti vědeckého výzkumu a vzdělávání, podporovat
porozumění a opatření, která jsou
nezbytná pro udržitelné životní
41
Jak to dělají jinde, 2 / 2008
prostředí. Earthwatch pracuje s celou
řadou partnerů, od jednotlivců až po
firemní partnery, orgány státní správy
a instituce.
http://www.earthwatch.org
Evropská strana zelených
Tuto politickou stranu můžeme
chápat jako relativně úspěšný pokus
o změnu „shora“. V roce 1993 se
formuje evropská
federace stran
zelených (EFGP),
tehdy sdružující 23
stran. V hlavních
principech kritizovala jak volný trh,
tak státní centralismus spojený s militarismem, protože
oba tyto politickoekonomické směry
nejsou slučitelné
s ekologickými
a sociálními prioritami. Požadovala
zrušení dluhů
chudých zemí
a omezení růstu
populace, posílení
a demokratizaci
OSN. Požadovala
zrušení NATO, aby
Ilustrační foto
všechny jaderné
zbraně zmizely z Evropy, právo ženy
na potrat, uživatelé drog ani prostitutky by neměli být kriminalizováni,
o zvířata by se mělo pečovat jako
o vnímavé bytosti, původní lesy by
měly být speciálně chráněny atd.
Ačkoli svým programem je strana
značně vymezena a levicově orientována, což v postkomunistické době
nezaručuje přílišnou podporu, vliv jak
na politiku, tak na smýšlení běžných
lidí je nezanedbatelný. Odlišuje se
tím, že za právoplatné členy považuje
i politické strany ze států, které
nejsou v EU. V létě roku 2001 měla
32 řádných členů, 3 pozorovatele
a několik zájemců o členství. Česká
Strana Zelených je právoplatným
členem tohoto uskupení.
http://www.europeangreens.org
Nejznámější české organizace
s ekologickým programem:
Český svaz ochránců přírody
Tato největší nevládní organizace
v České republice, sdružující zájemce
42
o ochranu přírody a životní prostředí,
funguje téměř 29 let. V současné
době má téměř 10 tisíc členů ve více
než 350 základních organizacích
rozmístěných rovnoměrně po celé
republice. Svou aktivitu orientuje převážně směrem k ekologické
výchově, aktivní ochraně krajiny
a ochraně (nejen) ohrožených druhů.
http://www.csop.cz
Hnutí Brontosaurus
Hnutí Brontosaurus je nevládní,
nezisková organizace, která spojuje snahu o ekologickou výchovu
s aktivitami pro volný čas. Vznikla již
v roce 1974 jako jednoroční projekt,
který se postupně rozvinul na celostátní úroveň s neomezenou časovou
platností.
http://www.brontosaurus.cz
Děti Země
Posláním Dětí
Země je chránit
přírodu a životní
prostředí člověka
a posilovat
pouto mezi lidmi
a krajinou. Tato
organizace vznikla
roku 1989, dnes
významně působí
díky svým regionálním pobočkám.
http://www.detizeme.cz
Nadace Partnerství
Tato nadace vznikla roku 1995
s plánem pomáhat nevládním organizacím, obcím a dalším partnerům
v péči o životní prostředí, stimulovat
trvale udržitelný rozvoj, mezisektorovou spolupráci a účast občanů na
věcech veřejných. Během své existence podpořila formou nadačních
příspěvků ve výši 185 miliónů korun
už na 2 100 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obecních
úřadů i jednotlivců.
http://www.nadacepartnerstvi.cz
Hnutí DUHA
Toto dnes významně mediálně aktivní hnutí založila skupina studentů
v Brně před listopadem 1989. Hnutí
navrhuje i prosazuje řešení, jež
umožní omezit znečištění a produkci
odpadů, snížit kontaminaci potravin
i vody toxickými látkami, chránit
přírodní bohatství, zachovat krajinný
ráz a předejít riziku globálních změn
klimatu.
http://www.hnutiduha.cz/
Nesehnutí
Ačkoli to tak na
první pohled
nevypadá, název
Nesehnutí je
zkratkou pro
Nezávislé sociálně
ekologické hnutí. Zabývá se ekologickými problémy ze sociálně-politického pohledu a snaží se především
upozornit a nabídnout řešení
přehlížených problémů.
http://www.nesehnuti.cz
Greenpeace CZ
Jako česká pobočka světových
Greenpeace vznikla tato organizace roku 1992. Ačkoli si většina
populace pod aktivitami organizace
Greenpeace představí tahání velryb
zpět do moře, zaměření a činnosti
českých Greenpeace jsou velice
různorodé – tematizace otázky
Temelínu a jader-né energie vůbec,
vyčištění Labe a dalších znečištěných
toků, kontrola nezávadnosti hraček
z PVC, rozvoj solární energie, debata
o genetických manipulacích a jejich
následcích na životní prostředí
a mnoho dalších.
http://www.greenpeace.org/czech
Tomáš Burkert
www. jaktodelaji. cz
Jak žijí sinice
Stalo se již téměř tradicí, že se v horkých letních dnech posledních let v médiích a tisku objevují
přísně varovné zprávy o výskytu vodního květu sinic a nebezpečí, které představuje koupání
ve volné přírodě. Ne vždy jsou však všechny informace „vypuštěné na povrch“ zcela správné
a nezkreslené. Ráda bych se tedy zmínila o základních faktech, která mohou pomoci nahlížet na
tyto fascinující organismy také z jiné stránky. Jak je to tedy s jejich schopností „zabydlet se“ právě
v místech, která bychom tak rádi využívali pro náš odpočinek? Co se skrývá za tajemstvím slov
sinice a její život?
V jednoduchosti se skrývá síla
Sinice (cyanobakterie) jsou mikroskopické bakterie schopné fotosyntézy. Jedná se o evolučně velmi staré
organismy, které Zemi obývaly již
před 3,5 miliardami let. Vyvinuly se
v raném prekambriu a stály u zrodu
života na Zemi, neboť právě jejich
zásluhou se v dávných dobách dostal
do zemské atmosféry kyslík. Za tu
dobu stihly osídlit celou řadu různých
ekosystémů, ve kterých hrají nepostradatelnou roli a často jako jediní
primární producenti představují
základ potravního řetězce. Od
okamžiku svého vzniku až dodnes si
udržely základní strukturu a podobu
bez ztráty obrovské vitality.
Vzhledem ke své jednoduché stavbě
se dovedou mimořádně snadno
přizpůsobit nejrůznějším extrémním podmínkám, ve kterých často
neexistuje žádná další vegetace.
Jsou schopny růst na slunci i ve
tmě, v ledu a sněhu ve vysokých
nadmořských výškách, antarktických
přímořských vodách i v horkých vulkanických pramenech, na pouštích
i v odpadních, zamořených a radioaktivních vodách či v hlubokých
oceánech. Jsou také přítomny
ve spodních i povrchových vrstvách půdy stejně jako na povrchu
kamenů a v jejich puklinách, na
skalách v čistém horském prostředí,
v jeskyních, na lidských stavbách
a smáčených stěnách či dokonce
i ve vzduchu. Společně s houbovými
vlákny tvoří stélku lišejníků, dovedou
žít v srsti ledních medvědů nebo
lenochodů a jsou tak zodpovědné za
zelené až namodralé zbarvení jejich
kožichu, v symbióze
s vyššími rostli-nami
nebo některými
živočichy jsou
schopny žít i uvnitř
jejich těl. Často jsou
prvními kolonizátory
zchladlých lávových
polí nebo opuštěných
lomů, které
zpřístupňují dalším
organismům.
Hra barev a tvarů
V malém množství
jsou sinice zcela
přirozenou
a důležitou součástí
života ve vodních
nádržích a rybnících.
Produkují kyslík
a slouží jako potrava
pro vodní živočichy.
Po celý rok zaujímají
důležité místo v koloběhu
látek a energie, který
v přírodě probíhá. Představují
podstatnou složku fytoplanktonu
(označení pro společenstvo řas
a sinic, tedy organismů schopných
fotosyntézy), jenž společně se zooplanktonem tvoří skupinu organismů
vznášejících se ve vodním sloupci.
Jsou-li tyto složky v rovnováze, je
vše v pořádku. Jestliže se však sinice
přemnoží, žijí na úkor ostatních
a dochází k tvorbě pouhým okem
viditelného vodního květu. Obecně
je vodní květ označení pro masový
rozvoj řas a sinic. Ve vodě se může
projevit jako „hustá zeleno-modrá
kaše“, která je buď homogenní
(tvořena samostatnými buňkami
Vodní květ sinic (Brněnská přehrada, 2006)
o velikosti jednoho mikrometru),
nebo jsou v ní rozeznatelné drobné
makroskopické nasekané jehličky či
vločky velikosti několika milimetrů,
které se často dále spojují až do
mnohacentimetrových kolonií (pravidelných či nepravidelných) nebo
vláken (větvených či nevětvených).
Důmyslnou hrou buněk v koloniích si
dovedou stínit a chránit se tak před
účinky UV záření na vodní hladině
a mají mnoho dalších ochranných
taktik. V okamžiku maximálního
růstu a množení sinic se počet buněk
v 1 ml vody zvyšuje z několika stovek
na statisíce až milióny, zejména pak
v návětrných zátokách.
43
Jak to dělají jinde, 2 / 2008
následkem zejména nedostatečných
úprav a čištění odpadních vod,
splachů a výluhů z hnojením
zúrodňovaných povodí, používání
většího množství komplexních odpadních vod z hospodářské činnosti
a hnojení obhospodařovaných
rybníků a nádrží organickými hnojivy
(granule, hnůj apod.) s cílem zvýšit
produkci ryb. Exkrementy, čistící
a mycí prostředky jsou přímo „živnou
půdou“ pro sinice. V Evropě, Asii
a Americe je v současnosti více než
40 % jezer a nádrží velmi bohatých
na živiny a poskytují příznivé podmínky pro jejich množení. Sinicím
se nejvíce daří v mělkých a pomalu
tekoucích vodách s vyššími hodnotami pH. Jedním z dalších faktorů,
který má expanzi sinic na svědomí
Sinice na břehu nádrže (Brněnská přehrada, 2006)
Není úroda jako úroda
Nekontrolovatelné rozrůstání sinic
a jejich hromadění při vodní hladině
se v posledních desetiletích stalo
vážným celosvětovým problémem.
Způsobuje narušení vztahů mezi
vodními organismy a změny jejich
druhové pestrosti, výrazně ovlivňuje
světelné podmínky (kolonie zamezují
průniku světla do nižších částí nádrže)
a koncentrace kyslíku (buňky v noci
spotřebovávají kyslík) v prostředí.
Další podíl kyslíku ve vodě ubývá
v období podzimu, kdy se buňky
sinic rozkládají. Následkem jeho
nižších hladin bývá úhyn ryb a dalších
organismů na něm závislých.
TIP PRO VÁS
Mezi sinicemi a řasami je podstatný
rozdíl. Řasy (velmi blízké rostlinám)
jsou většinou pro člověka pouze
nepříjemné, zatímco sinice produkují
jedovaté látky a mohou být zdraví
velmi nebezpečné. Zda voda, ve které
se chystáme vykoupat, obsahuje
sinice, rozpoznáme velmi snadno.
Stačí naplnit plastovou průhlednou
láhev vodou a nechat ji alespoň
20 minut stát v klidu na světle.
V případě, že se u hladiny nahromadí
zelené organismy, jedná se s největší
pravděpodobností o sinice (buňky
sinic obsahují plynové měchýřky,
které jim napomáhají udržet se u vodní hladiny). Jestliže zůstane voda
zakalena rovnoměrně nebo se zákal
vytvoří u dna, půjde nejspíš o řasy.
44
Vodní květ sinic – počáteční stádium (Brněnská přehrada, 2006)
Poslední průzkumy jednoznačně
dokazují masový výskyt nežádoucích
druhů sinic na 83 % vodních nádržích
a tocích.
Jak se do lesa volá...
Hlavní příčinou snadného vzniku
vodního květu v tekoucích i stojatých
vodách je přítomnost nadměrného
množství živin, zvláště fosforu,
ale také dusíku, kterými se sinice
živí. Za jejich zvýšený obsah ve
vodách je zodpovědný zásadně sám
člověk, který svojí činností narušil
přirozený oběh živin v prostředí.
Proces znečištění (obohacování)
povrchových vod živinami obecně
označovaný jako eutrofizace je
a v dnešní době je poměrně často
diskutován, jsou probíhající globální
změny, především zvyšující se
teplota a rostoucí koncentrace oxidu
uhličitého ve vzduchu. Je prokázáno,
že spousta druhů sinic se rozšiřuje
do zemí našeho klimatu, a tak se
v českých nádržích objevují čistě
tropické druhy, z nichž mnohé jsou
velmi jedovaté.
Sinice produkují celou řadu látek,
kterými mohou ovlivňovat své okolí.
Patří mezi ně jak látky neškodné či
prospěšné lidskému zdraví, tak řada
škodlivých sloučenin a účinných jedů
(cyanotoxiny), které mohou mít za
následek závažný problém kvality
vody a představovat nebezpečí pro
www. jaktodelaji. cz
zdraví lidí i zvířat. Jsou-li cyanobaknismus. Bylo by však zásadní chybou
terie přítomny ve vodě, tvoří stejné
se domnívat, že pouhé zaplavání si
zdravotní riziko jako jiné toxické
ve vodě zamořené sinicemi způsobí
mikroorganismy (za nebezpečné
neodvratné poškození jater nebo
se považují všechny druhy sinic!).
odstartuje v našem těle vznik
V 80 % českých nádrží lze nalézt ve
rakoviny. Nebezpečné toxiny, které
světě nejznámější toxické sinice
mají schopnost organismus vážněji
(rod Microcystis, produkující jedy
poškodit, se z buněk sinic uvolňují
microcystiny velmi toxické pro
až po jejich „rozbití“. Riziko tedy
lidská játra). Produkce a uvolňování
nastává až v okamžiku jejich požití
toxických látek do vody je hlavní
(v pitné vodě, polknutím při plavání)
důvod, proč je hromadný výskyt sinic
či rozetřením na těle.
tak nebezpečný.
Je-li sinic málo, je
potenciální množství
těchto látek ve vodě
nízké, ale jakmile
dojde k přemnožení
sinic, koncentrace jedovatých
látek stoupají.
Cyanotoxi-ny jsou
jedovatější než
toxiny rostlin, hub
a živočichů. Z vody
je nelze odstranit
převařením, neboť
jsou velmi stabilní a vydrží bez
poškození i 48 hodin
varu. To vysvětluje
problémy s pitnou
vodou ze zdrojů se
Sušené sinice pro laboratorní využití
sinicemi, při jejíž
úpravě se tyto látky uvolňují. Česká
TIP PRO VÁS
republika je na tom v porovnání
s jinými zeměmi Evropy podstatně
Rozhodnete-li se pro osvěžení ve
hůř, protože největší část veškeré
vodě se sinicemi či dokonce vodpitné vody pochází z povrchových
ním květem, je doporučené se po
zdrojů. Jestliže je tedy sami a vědomě
krátkém vykoupání (doba plavání
znečišťujeme, vytváříme tak ideální
by neměla přesáhnout přibližně 10
možnost pro přemnožení sinic právě
minut) osprchovat čistou vodou
a odstranit tak z pokožky řasy i sinice,
ve vodě, kterou později pijeme.
které na ní po pobytu ve vodě ulpěly.
Není však důvod se obávat, že pitná
Vyhněte se okamžitému použití
voda u nás není kvalitní. Vodárny
ručníku!
si kvalitu pečlivě hlídají a ovládají
dnes již postupy, jak tyto škodlivé
a nebezpečné látky z vody eliminovat. Speciální technologie nutné
Náhodný a krátkodobý kontakt vyvok jejich odstranění jsou však velmi
lá spíše alergické reakce. V závislosti
nákladné.
na délce kontaktu způsobují sinice
u citlivých osob záněty a alergické
Cyanotoxiny mohou vyvolat mnoho
reakce očí a spojivek, vyskytuje
komplikovaných onemocnění,
se zarudlá podrážděná pokožka.
zejména pak tři hlavní skupiny, a to
Podle toho kolik a jakých toxinů se
alergické reakce a ekzémy, poruchy
do těla dostane, liší se i projevy od
zažívacího traktu a onemocnění
lehké akutní otravy se střevními
jater. Dále působí toxicky na nervové
a žaludečními potížemi, přes bolesti
buňky, mohou spouštět rakovinné
hlavy, snížení imunity, až po vážnější
bujení a mají celou řadu dalších
jaterní problémy. Pokud by těhotná
negativních účinků na lidský orgažena dlouhodobě pila vodu obsa-
hující toxiny ze sinic, mohlo by dojít
i k těžkému poškození jejího plodu.
Mezi nejvíce ohroženou skupinu
patří především děti, dále pak starší
a nemocní lidé. Je potřeba vědět, že
kontakt se sinicemi je nebezpečný
v jakékoliv formě, tj. požití, styk se
sli-znicemi i pokožkou. Rizikové
je tedy nejen koupání, ale i vodní
sporty a rybolov, nejrizikovější však
dlouhodobé používání pitné vody
z nesledovaných zdrojů nebo delší
pobyt v nádrži plné
zelenomodrého
vodního květu (ve
světě jsou zdokumentovány akutní
otravy a úhyny
hospodářských
zvířat, vodního
ptactva, vodních
živočichů, lesní zvěře
i psů).
Vše má svůj smysl
Laik může sinice
vnímat jen jako
záškodné mikroorganismy, které
mu znepříjemňují
horké letní dny.
Pro odborníky jsou
však zdrojem řady
cenných látek. Dnes již není utopií
jejich využití ve farmacii a lékařství
při prevenci mnoha nepříjemných
civilizačních nemocí. Z některých
druhů je možno izolovat až desítky látek působících proti bakteriím, virům, houbám i samotným
zhoubným nádorům. Mají také velký
hospodářský význam, používají
se dokonce i ve výživě (např. jako
potravinové doplňky, zdroje potravy)
či kosmetice (např. součásti opalovacích prostředků).
O těchto příjemnějších
a pozitivnějších stránkách sinic
se pokusím podrobněji promluvit
v příštím čísle, kdy si přiblížíme
i některé možné nástroje člověka
k boji proti vodnímu květu a návratu
vodních ekosystémů do přirozeného
stavu.
SAO
Zdroj Tip pro vás: www.sinice.cz
Foto: Mgr. Jiří Machát, Ph.D.
45