leden-únor 2014 - Noviny

Transkript

leden-únor 2014 - Noviny
u-noviny I leden–únor
2014 I
ZČU buduje
akademické
centrum
Na FUD
bude poprvé
Žebřík
Učitelé
tvoří hudbu
o Plzni
Děti
navštěvovaly
univerzitu
strana 1
Knihovna
chystá
promítání
strana 2
strana 3
strana 4
strana 5
strana 6
novin
leden–únor 2014 ▌ročník 3 ▌číslo 3 ▌vydává Západočeská univerzita v Plzni
Vědci z RICE vynalezli chytrý oblek
Senzory pro hasiče varující
před hrozícím nebezpečím. To
je příklad jednoho z projektů,
jímž se zabývají vědci ze Západočeské univerzity v Plzni.
Pracovníkům výzkumného centra RICE však dosud chybělo
vlastní zázemí, kde by prováděli experimenty pod jednou
střechou. Změna nastala loni
v prosinci, kdy se začalo stavět.
V RICE v současnosti pracuje
kolem 130 specialistů. Hlavní základnu tvoří skupina působící na
Fakultě elektrotechnické. Prioritou
zůstává udržet vysoce kvalifikované
odborníky a rozvíjet mladé talenty.
Vědecké týmy se tak například zabývají novými koncepcemi pohonů, zejména pro dopravní techniku
a náročné průmyslové aplikace,
nebo se věnují materiálovému výzkumu se zaměřením na organickou
elektroniku či inteligentní senzory.
Právě na speciální čidla se odborníci začali soustředit v rámci projektu Euripides Intex v roce 2012
a dílčí výsledky jsou ohromující.
„Zabýváme se ‚chytrým‘ textilním
Výsledky projektu, který se zaměřuje na inteligentní senzory,
budou prezentovány už v dubnu. Foto: Lukáš Kellner
oblekem, který měří okolní prostředí hasiče, jeho aktivity a životní funkce. Tady se snoubí základní
výzkum s aplikovaným výzkumem
a nasazením v praxi,“ vysvětlil šéf
výzkumného týmu Aleš Hamáček.
Senzorové moduly integrované
v zásahovém obleku předávají naměřené hodnoty do řídicí jednotky
hasiče, která zároveň odesílá údaje také veliteli zásahu. Ten může
mnohem lépe odvrátit nebezpečí
a jednotku z terénu stáhnout. Stejné
informace má samozřejmě k dispozici také hasič, kterého alarm v případě rizika upozorní.
Teplotní senzory by se v budoucnu mohly používat v hutním
průmyslu, zatímco čidla na detekci
toxických plynů zase v recyklaci
materiálů pro detekci toxických
plynů. Plzeňští vědci však nejsou
jediní, kdo se snaží vytvořit varovný systém pro hasiče. „Žádný
z evropských projektů ale nebyl
tak kompletní a u žádného nedošlo na faktickou realizaci systému
v praxi,“ upozornil Hamáček.
Kompletní výsledky výzkumu, na
němž RICE spolupracuje s firmou
Vochoc a Tesla Blatná, představí
světu už v dubnu.
Na budovu Regionálního inovačního centra elektrotechniky
(RICE), která by měla být dokončena v roce 2015, padne přibližně 350 milionů korun. Centrum bude disponovat například
světově unikátní halovou laboratoří nebo zkušebnou vysokonapěťové výkonové elektroniky
a dopravních systémů. Podle výkonného ředitele RICE Petra Frýbla nebude stavba znamenat pouze
přínos pro ZČU, ale předznamená spolupráci s dalšími firmami
a institucemi. „Věříme, že nové
laboratoře také posílí konkurenceschopnost a pozici univerzity
v rámci evropského regionu,“ sdělila rektorka ZČU Ilona Mauritzová. Uvedené potvrzuje i skutečnost,
že do Plzně přijedou odborníci
z Německa, Indie, Vietnamu nebo
 red
Iránu.
slovo šéfredaktorky
Milé čtenářky, mílí čtenáři,
kdybyste si měli vybavit hudbu
spojenou s Plzní, zřejmě si začnete notovat polku od Bedřicha
Smetany. V budoucnu si ale budete pobrukovat ještě další dílo,
jež v současnosti vzniká „pod
rukama“ pěti skladatelů. Ti jsou
součástí originálního projektu,
který chce nejen oživit město
a poukázat na krásy a jedinečnosti kraje, ale také zapojit do
akce co nejvíce Plzeňanů. Hudebníci, z nichž dva jsou pedagogové Západočeské univerzity
v Plzni, se nechali inspirovat
pěti plzeňskými řekami. Na motivy Radbuzy, Úhlavy, Úslavy,
Mže a Berounky vzniká soubor
symfonických děl, který by
měl být premiérově představen
v roce 2015.
Nejen zmíněný počin je důkazem toho, že Plzeň a Plzeňané
mají světu opravdu co nabídnout.
 Klára Mrázová
Na univerzitu dorazí Wintonovo dítě Asaf Auerbach
Sir Nicholas Winton zachránil téměř sedm set dětí. Jedním z nich je Asaf Auerbach. Ten byl v roce 1939 společně s bratrem Rubenem poslán do Anglie. Jejich rodiče
však zemřeli v Osvětimi. Zpátky do dětství a dob vyrovnávání se se ztrátou blízkých se vrátí Auerbach během besed chystaných na ZČU.
Stovky středoškoláků během února
a března zavítají na Západočeskou
univerzitu v Plzni. Přijdou na výstavu o holokaustu. Kromě expozice jsou na programu besedy s těmi,
kteří hrůzy koncentračních a vyhlazovacích táborů přežili. Pozvání
do západočeské metropole přijal
také Asaf Auerbach.
Na Silvestra roku 1924 se židovským manželům narodil syn
Asaf. V té době žila celá rodina
v Palestině, ale o šest let později se rozhodla vrátit do Prahy.
„V mých dětských očích to byla
idylická doba, ač jsme žili dost
skromným životem. Zámožní jsme
určitě nebyli. Nepamatuji se, že
by rodiče, když spolu mluvili,
někdy zvýšili hlas nebo se hádali. Něco jiného byly vztahy mezi
mnou a bratrem, tam to jiskřilo
pořád, jak už to tak mezi sourozenci bývá,“ začal vyprávět. Pak
ale nastalo tvrdé vystřízlivění,
a to kvůli 15. březnu 1939.
Auerbachovi se dozvěděli
o možnosti poslat oba syny
do bezpečí. O chlapce se měla
postarat rodinná známá Hana
Strasserová. Na svoje poslední
chvíle s matkou a otcem bratři nikdy nezapomenou. Vyrazili do slavné rybí restaurace
Vaňha na Václavském náměstí.
V té době byli ještě všichni skálopevně přesvědčeni, že se zase
brzy setkají. „Pro mě to byl vlastně takový veliký výlet – dostat se
do ciziny v jedenácti letech, když
předtím jsem byl nejdál na Sázavě
na táborech. Sice to bylo samozřejmě smutné, ale zas ne tak vážné. Bylo to méně drastické než ten
návrat potom,“ popsal Auerbach.
S ostatními malými pasažéry byli
odvezeni do Londýna. Zde si oba
sourozence vyzvedla Strasserová.
S rodiči si dopisovali do roku
1942. Pak ale komunikace ustala.
V létě 1945 se Auerbach vrátil do
Prahy. Věřil tomu, že se celá rodi-
na opět shledá. Nejdříve navštívil
babičku, která přežila terezínské
ghetto, a maminčiny sestry. „Nenapadlo mě, že by mohli zemřít.
Věděli jsme, co se děje, ale to se
týkalo těch druhých,“ přiznal.
S jejich smrtí se dlouho nedokázal smířit. „Jméno je mým jediným dědictvím po rodičích, tím ve
mně pokračují,“ doplnil.
O siru Nicholasi Wintonovi stejně jako většina dětí nevěděl až do
80. let. V této souvislosti ale připomíná, že stejně tak důležité byly
pěstounské rodiny, organizace, jež
se za děti zaručily, a rovněž odvážní rodiče, již poslali své potomky
do ciziny. „Rodiče nám slibovali,
že přijedou za námi nebo my za
nimi. Kdyby mě tehdy napadlo, že
už je nikdy neuvidím, tak jsem přesvědčen o tom, že bych si lehl na
peron a že by mě odtamtud nedostali. Do toho vagónu by mě nenacpali. O tom jsem hluboce přesvědčen,“ poznamenal.
www.zcu.cz
www.facebook.com/ZCU.CZ
Asaf Auerbach byl v roce 1939 poslán se svým bratrem do
Anglie. To oběma zachránilo život před jistou smrtí.
Foto: archiv
Na hrůzné činy upozorňuje především na besedách, které se konají v rámci výstavy Místa utrpení,
smrti a hrdinství. Putovní expozice
se v únoru přesune na Západočeskou univerzitu v Plzni a zůstane
tu až do konce března. Výstava je
věnována příběhům českých vězňů
v nacistických koncentračních táborech, kteří hrůzy druhé světové
války přežili. Vernisáž se uskuteční
11. února v 17 hodin v prostorách
ZČU Jungmannova 1. Během necelých dvou měsíců připravila univerzita diskuze zejména pro střední
školy. Na ně pozvali organizátoři
kromě Wintonova dítěte též dvě
ženy, které přetrpěly Osvětim –
Martu Kottovou a Evu Liškovou.
 red
strana 2
I leden–únor 2014 I u-noviny
Město bude finančně podporovat univerzitu
Až dva miliony korun ročně může získat Západočeská univerzita
v Plzni díky nové spolupráci s městem. Smlouva se týká například
vzdělávání a výzkumu, kultury nebo sociální oblasti.
Už v letošním roce by měli studenti i akademici pocítit výhody
pramenící z nedávno uzavřené
dohody. Tu svými podpisy stvrdili rektorka Ilona Mauritzová
a primátor Martin Baxa. V rámci smlouvy vznikne pracovní
skupina složená z odborníků
obou stran, jež bude koordinovat
a připravovat plánované činnosti.
V oblasti vzdělávání a výzkumu
se bude jednat například o možnost získání stipendií pro studenty, podporu jejich zahraničních
pobytů nebo studentských organizací. Snahou je také posílit aktivity, které by zvýšily počet zájemců
o studium na fakultách technického zaměření. „Důležitá je
pro rozvoj města podpora studijních a vědeckých projektů
a spolupráce na vývoji kreativních průmyslů, včetně vzniku
tvůrčího inkubátoru pro ekono-
mický rozvoj regionu. Městský
veřejný prostor bychom chtěli kultivovat výtvarnými prvky
a spolupracovat chceme také
v oblasti průzkumů a anket,“
přibližuje primátor diskutované
možnosti ze sféry kultury, sportu
a mimoškolních aktivit.
Opomenuto nesmí být ani pole
sociální, kde se město zaměří na
podporu Univerzity třetího věku
a na pořádání různorodých vzdělávacích seminářů pro odbornou
i laickou veřejnost. Příležitost
pracovat na zajímavých projektech by měli zejména studenti
z Fakulty umění a designu a Fakulty ekonomické. Záležitosti se
budou týkat hlavně propagace
a cestovního ruchu města Plzně.
Nedílnou součástí spolupráce,
na niž jsou každoročně vyhrazeny až dva miliony korun, bude
rovněž participace na Dnech
ZČU buduje moderní
akademické centrum
Z původních dílen nacházejících se na rohu Sedláčkovy a Riegrovy
ulice by se už brzy měly stát reprezentativní prostory. Akademické
centrum za přibližně deset milionů korun bude disponovat univerzitní galerií, kavárnou a infocentrem.
Univerzita opraví prostory ve městě, z nichž vznikne akademické centrum.
Foto: red
„Chceme více komunikovat
s veřejností, otevřít se. To, že
máme své fakulty a pracoviště
nejen na Borských polích, ale
i v samém srdci Plzně, byl důvod, proč jsme se rozhodli zřídit
zde informační centrum. Chceme tak lépe Plzeňany informovat
o tom, co vše univerzita nabízí
a jaké zajímavé akce se zde pořádají. Věřím, že si lidé najdou
cestu nejen sem, ale i do kavárny či galerie,“ uvedla rektorka
ZČU Ilona Mauritzová. Také šéf
plzeňských památkářů Petr Marovič tento projekt oceňuje. Plánovaná modernizace podle jeho
názoru oživí prostor, který se
v budoucnu stane pěší zónou. Podle vedení ZČU tento krok posílí
povědomí o plzeňské univerzitě.
Náklady na rekonstrukci, již
hradí vysoká škola ze svého rozpočtu, by neměly přesáhnout deset
milionů korun. V objektu vznikne
informační a propagační koutek,
který bude sloužit nejen studentům a profesorům, ale rovněž veřejnosti. Návštěvníci se tu dozví
o aktuálním dění na univerzitě,
pořádaných akcích nebo si zakoupí reklamní předměty. Iniciátoři
projektu nezapomněli ani na odpočinek, proto do koncepce zahrnuli také menší kavárnu. Na své si
přijdou rovněž milovníci umění.
Právě sem se totiž přesune z Jungmannovy ulice univerzitní Galerie
Ladislava Sutnara. Realizace akce
je plánována na první čtvrtinu
roku, po níž bude následovat slav red
nostní otevření prostor.
Rektorka Ilona Mauritzová a primátor Martin Baxa právě podepisují smlouvu o vzájemné
spolupráci univerzity a města. Foto: Martin Pecuch
vědy a techniky nebo na činnostech spadajících pod Evropské hlavní město kultury 2015.
Kromě toho dostala univerzita
od Plzeňského kraje 3 miliony,
a to díky smlouvě o spolupráci, která byla podepsána v roce
2012. Finance se použijí na pod-
poru středních škol, technickou
olympiádu, zmíněné Dny vědy
a techniky nebo na reprezentaci
 red
sportu na ZČU.
Studentům pomůže nový portál
Nedávno vzniklý server spoluprace.zcu.cz se zaměřuje na propojení univerzitního a podnikatelského prostředí. Studentům umožňuje získat praxi, firmám zase nalézt kratší cestu k univerzitnímu prostředí.
Problém zajistit si odbornou
a kvalifikovanou stáž by mohl vyřešit uvedený podnikatelský portál. Studentům umožňuje zúčastnit se praxe šité na míru, ale také
hledat si semestrální, bakalářskou
nebo diplomovou práci, kterou
mohou řešit přímo z prostředí,
o němž téma zpracovávají. Kromě toho si mohou případného zaměstnavatele také otestovat. Zřízení serveru je ovšem výhodné
rovněž pro firmy, jež spolupracují
s mladými talenty a pomáhají tak
nalézt potenciální zaměstnance.
Prospěšná je rovněž pro zaměstnance ZČU, protože se díky projektu zjednodušuje komunikace
v rámci univerzitního prostředí
a rovněž se navazuje spolupráce s komerční sférou. „Základní
myšlenka spočívá v tom, že je
potřeba definovat jedno kontaktní místo pro kooperaci se Západočeskou univerzitou v Plzni.
Jinak se podnikatelské subjekty
orientují v její struktuře velmi
složitě,“ vysvětlil ředitel Ústavu
celoživotního vzdělávání Martin
Dezort.
Aplikace vznikla součinností zástupců ZČU a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. „Reakce na vytvoření portálu
od našich klientů, tedy představitelů velkých i menších firem, byly
velice pozitivní,“ sdělila ředitelka
regionální kanceláře CzechInvest
v Plzni Kamila Malá. V rámci
rozvíjení vztahů obou uvedených
subjektů se připravují další akce
pro studenty, v rámci nichž se dozvědí například to, jaká je situace
na trhu nebo jak se připravit na
 red
přijímací pohovor.
Nově spuštěný portál spoluprace.zcu.cz pomáhá firmám, akademikům i studentům.
Foto: archiv
Vydala: Západočeská univerzita v Plzni | odbor Vnější vztahy | Univerzitní 8, 306 14 Plzeň | [email protected] | Telefon: 377 631 078 | Redakce: Klára Mrázová
| Prepress: NAVA DTP, spol. s r. o. | Tisk: NAVA TISK, spol. s r. o., Plzeň | Toto vydání vyšlo nákladem 4 500 kusů | Evidováno pod číslem MK 41402/2011 OMA
Uzávěrka příštího čísla je 21. února 2014
www.zcu.cz
www.facebook.com/ZCU.CZ
u-noviny I leden–únor 2014 I
strana 3
Fakulta umění a designu hostí poprvé Žebřík
Sošky, které letos dostanou nejlepší čeští muzikanti, budou dílem
studentů Západočeské univerzity v Plzni. Hudební ceny Žebřík se
totiž vůbec poprvé předávají na Fakultě umění a designu. Mezi
hosty se objeví například Miro Žbirka nebo Tomáš Klus.
Mimořádně byla vyhlášena kategorie Nejkreativnější počin ZČU,
která obsahuje celkem jedenáct
nominací. Bližší informace budou
k dispozici na univerzitní webové
stránce www.zcu.cz. Své sympatie
můžete vyjádřit od 4. do 28. úno-
Sošky, které dostanou vítězové jednotlivých kategorií, budou z dílny studentů Fakulty
umění a designu.
Foto: archiv
Prosklený prostor budovy FUD,
o nějž je opřen obrovský žebřík
jako symbol hudební události. Interiér umělecké fakulty s vizuálně
vytříbenými dekoracemi, pódiem
a vyvýšeným místem pro porotu. To
je pouze ochutnávka toho, co zažijí
Plzeňané už 15. března. Organizátoři hudební ankety Žebřík si pro jeho
letošní konání vybrali právě prostory ZČU. „Jsem místem nadšen
a podobně jsou na tom zatím všichni ostatní, s nimiž jsme v té budově byli. Fakulta umění a designu je
nejen úžasnou moderní stavbou, ale
také ideálním kulturním prostředím
pro akci typu Žebřík, která je kombinací slavnostního ceremoniálu,
indoor festivalu a jedné velké party,“ prozradil organizátor akce Jaroslav Hudec. Výhodou je, že prostor nabízí skvělé zázemí pro velké
množství účinkujících i diváků.
„Jsme rádi, že se do příprav aktivně zapojují i samotní studenti
– a to v oblasti multimédií, při výrobě sošek pro oceněné hudebníky
nebo tvorbou originálních dekorací. Řekl bych, že takhle vymazlený Žebřík jsme za těch dvacet
let ještě nedělali,“ podotkl Hudec,
šéfredaktor magazínu iReport.
O skvělou atmosféru se postarají
moderátoři Tomáš Hanák a Barbora
Poláková. Mezi hosty se tento rok
objeví například Tomáš Klus nebo
Miro Žbirka. Kromě nich se mohou návštěvníci těšit také na kapely
A Banquet nebo UDG. Mezi dalšími pozvanými je například Vladimir 518, s nímž vystoupí Matěj
Ruppert a Roman Holý.
Už začátkem ledna odstartovalo hlasování v devíti kategoriích,
a to v domácí i zahraniční části.
ra. Pak bude hlasování ukončeno
a vítěze se dozvíte při slavnostním
březnovém ceremoniálu. Organizátor potvrdil, že lístky na akci jsou už
v předprodeji a studenti a zaměstnanci ZČU mají na finálový večer
 red
slevu 100 korun.
Fakulta aplikovaných věd a Nové technologie pro informační společnost – nová metoda pro vytváření oxidových a oxynitridových vrstev ve výbojovém plazmatu
Fakulta ekonomická – sociální sí pro sportovce SportCentral.cz
Fakulta elektrotechnická a Regionální inovační centrum elektrotechniky – chytrý zásahový oblek pro hasiče
Fakulta filozofická – objev zaniklého města v Iráku
Fakulta právnická – projekt Braň svoje práva, euroobčane
Fakulta pedagogická – Dětská univerzita
Fakulta strojní – Blue Elyctra
Fakulta umění a designu – Modeli da Torino, tj. mezinárodní projekt propojující výtvarné a dramatické umění
Ústav jazykové přípravy – soubor učebních materiálů pro profesní účely
Nové technologie-výzkumné centrum – prezentace NTC v Techmanii
Ústav celoživotního vzdělání – vytvoření portálu spoluprace.zcu.cz
Nad postelí visí taekwondistu Vyzrálovi přes 200 medailí
Pokud si bez něčeho nedokáže pětadvacetiletý student ZČU představit život, pak je to sportování. Taekwondu se Aleš Vyzrál věnuje od svých čtyř let. Poměrně rychle bylo
jasné, že se pro korejské bojové umění narodil. Jen co začal jezdit na závody, získával první ocenění. Dnes jich má na svém kontě kolem dvou set, medaile z mistrovství
Evropy a světa nevyjímaje.
Sportovně založení rodiče chtěli, aby šel syn v jejich šlépějích.
Sousedka, která dělala karate, je
pozvala na nábor nových členů.
„Šli jsme se tam podívat, ale
z karate se vyklubalo taekwondo.
Instruktoři však trochu pochybovali o tom, jestli mě přijmou,
když mi byly teprve čtyři. Nakonec to se mnou zkusili,“ popsal
začátek své kariéry student Fakulty pedagogické. Zvláště jeho
matka s ním poctivě docházela
na všechny tréninky. Celá rodina
pak trávila na závodech hlavně
víkendy.
Na svou první rvačku mimo
ring si taekwondista dobře pamatuje. „Na základce jsem se
pohádal se spolužákem, kterého
jsem znal ze soutěží. Praštil jsem
ho a tekla mu z nosu krev. On mi
to pak chtěl na závodech vrátit,
ale nikdy se mu to nepodařilo,“
Aleš Vyzrál se věnuje taekwondu od svých čtyř let. Závodnickou kariéru možná opustí a stane se trenérem české
reprezentace. Foto: archiv
přiznal. První medaili (bronzovou), jíž si sportovec považuje,
přivezl z mistrovství republiky
v roce 1997 už jako člen Střediska talentované mládeže Praha.
Tehdy měl dvacet pět kilo, ale
nejnižší váhová kategorie byla do
pětačtyřiceti. Zápasil se soupeři
až o hlavu většími „Vždycky jsem
se pral se staršími. Oni trénovali
se sobě rovnými, zatímco já ne,
a to se ukázalo jako výhoda.
I když se k nim špatně dostávalo,
někdy se zase stačilo jen přikrčit,“ porovnal.
Po základní škole zamířil na
sportovní gymnázium. Rok poté
se dostal do české reprezentace
a poprvé se zúčastnil mistrovství
Evropy. „V sestavách jsem tehdy
hned zvítězil. Nikdo to nečekal.
Kromě toho jsem ještě vybojoval
dvě medaile v individuálním závodu,“ zavzpomínal. Právě ocenění z individuálních soubojů si
považuje nejvíc. „V týmu má každý pouze jednu techniku, kterou
trénuje a potom předvede. Ale
v jednotlivcích musím ovládat
všech pět technik. To je opravdu
www.zcu.cz
www.facebook.com/ZCU.CZ
pouze na mně a medaile je potom jenom moje,“ poznamenal
s úsměvem.
Od té doby sbírá jeden cenný kov za druhým. Z těch pro
něj nejvýznamnějších jmenoval
úspěch z evropského šampionátu
v roce 2011, odkud si domů přivezl zlato a stříbro. Zapomenout
samozřejmě nemohl ani na skvělý výkon, který následoval, a to
získání třetího místa na mistrovství světa (MS). Jenže následující
rok utrpěl Vyzrál vážný úraz oka.
„Dostal jsem ránu a po úderu
jsem viděl dvakrát. Ale to není
nic neobvyklého. Říkal jsem si, že
se to spraví, a tak jsem ještě dál
závodil,“ uvedl. Protože se ale
situace nezlepšovala, musel odjet do nemocnice, kde podstoupil hned dvě operace. Ani v tu
chvíli však nepochyboval o tom,
že bude v kariéře pokračovat.
V roce 2013 se vydal do bulharské Sofie na MS a opět se blýskl.
V kategorii jednotlivců získal
třetí pozici a v družstvech nenašli
Češi konkurenci.
Mladý muž v současnosti dokončuje jednooborové studium
tělesné výchovy na Západočeské
univerzitě v Plzni. Kromě toho
se už delší dobu věnuje trénování
západočeského oddílu. Jeho další kroky zřejmě zamíří do Prahy,
dostal totiž příležitost trénovat
českou reprezentaci. Nabídku
však ještě zvažuje, protože by to
znamenalo skončit se závoděním.
„Skvělé je, že tenhle sport se dá
dělat v podstatě pořád. I kdybych
teď na nějakou dobu přestal soutěžit, můžu se pak vrátit. Od taekwonda rozhodně odejít nechci,“
 Klára Mrázová
uzavřel Vyzrál.
Rektorka Ilona Mauritzová se v prosinci setkala s úspěšnými sportovci, kteří od ní
obdrželi mimořádné stipendium. Kromě Vyzrála se schůzky zúčastnili: orientační běžkyně Eliška Kuncová, inline hokejista Jakub Bernard, závodnice v psích spřeženích
Klára Brzková, plavec Jiří Pivoňka, lukostřelec Tadeáš Kalvas, běžkyně na lyžích Martina Janoušková, volejbalistka Andrea Šmídová, sportovní střelec Pavel Světlík. Mezi
oceněnými jsou i běžkař Aleš Razým a badmintonistka Lucie Kolářová.
strana 4
I leden–únor 2014 I u-noviny
Pedagogové skládají hudbu inspirovanou Plzní
Západočeská
metropole
by mohla mít od roku 2015
hudbu „šitou na míru“.
V současnosti totiž vzniká
pět symfonických děl na motivy pěti plzeňských řek. Mezi
skládajícími umělci jsou dva
pedagogové ze ZČU.
S pozoruhodným projektem, který
spojuje spolupráci zahraničních
hudebních škol, plzeňské konzervatoře a univerzity, přišli manželé
Roštíkovi. „Každý člověk pracuje
s informacemi, které se v jeho světě, domově či městě objevují. Čtyři řeky znamenají symbol života
a zároveň nesení informací. Pátá
řeka, do níž se předchozí stékají,
značí předávání sdělení a jejich
pokračování za hranice,“ vysvětlila Jana Roštíková. Proto společně se svým manželem Markem
oslovili pět hudebníků, z nich každý si vybral jeden tok a na jeho
Sedmdesátičlenný mezinárodní sbor by měl premiérově (v roce 2015) zahrát 5 symfonických skladeb na motivy plzeňských řek. Foto: archiv
Jiří Hájíček přijede
na autorské čtení
Jihočeský spisovatel, jehož
Román Rybí krev byl na předávání cen Magnesia Litera
vyhlášen Knihou roku, dorazí
na ZČU. Umělec řadící se k
realistickému proudu současné
české literatury chystá na 15.
března autorské čtení.
Jiří Hájíček se při vyhlašování cen Magnesia Litera
blýsknul už podruhé. Premiéru měl v roce 2006 se svou
knihou Selský baroko, kterou
porota vyhodnotila jako nejlepší prózu. Loni si odnášel
ocenění znovu, a to díky románu Rybí krev. Ve svých
dílech čerpá Hájíček z prostředí jihočeského venkova
a malého města. Přijďte zakusit atmosféru jeho jedinečných děl na autorské čtení,
které se koná 15. března od
17 hodin. Místo bude upřesněno, proto sledujte aktuality
na webové stránce univerzity
(www.zcu.cz) nebo facebookový profil (https://www.
facebook.com/ZCU.CZ).
 red
motivy tvoří přibližně desetiminutovou skladbu. Jiří Vyšata si
vybral Radbuzu, Pavel Samiec
Úslavu, Martin Červenka Úhlavu, Tomáš Karpíšek Mži a Jiří
Bezděk (ZČU) Berounku. Právě k posledně jmenované části vznikne také poetický film,
v němž budou zachyceny památky a prostory, které se v okolí
nacházejí.
Tím ale myšlenka propojování a prolínání zdaleka nekončí.
Sdružení Svět podle Jakuba,
které manželé Roštíkovi založili, chce totiž pro nastudování
skladby sestavit mezinárodní,
asi sedmdesátičlenný studentský
orchestr. „Rádi bychom zapojili studenty ze čtyř evropských
měst. V současnosti uvažujeme
o Košicích, Monsu, Limoges
a Regensburgu. Základnu by
samozřejmě tvořili plzeňští muzikanti,“ doplnila Roštíková.
K nim by se ještě přidalo přibližně čtyřicet zpěváků. Dirigovat studentský orchestr přislíbil
Norman Gamboa, dirigent American Philharmonic Sonoma
County a Powder River Symphony Orchestra.
„Toužíme přizvat do projektu
co nejvíce lidí. Chceme zachytit
cestu umělce od prvních krůčků
až po profesionální dráhu. Zapojit základní umělecké školy,
aby například představily výtvarná díla svých žáků. Jednali
jsme také o účasti studentů Západočeské univerzity v Plzni,“
vyjmenoval Roštík. Dílčí roz-
manité akce, počínaje koncerty
a konče vernisážemi nebo recitacemi, by sloužily jako pozvánka
na slavnostní večer, kde by symfonické dílo premiérově zaznělo. Místo pro realizaci však ještě
není jasné. Jedna z možností je
Fakulta umění a designu nebo
nový prostor Světovaru. „Vhodné se nám zdají prostory FUD,
protože by zapadaly do koncepce, která má znázornit už zmíněnou umělcovu cestu. A přirozeně
by tím vznikl další prostor pro
tvorbu mladých talentů z univerzity,“ nastínil Roštík. Manželé
zatím směřují celou realizaci jedinečného projektu na rok 2015,
kdy se Plzeň stane Evropským
hlavním městem kultury.
 Klára Mrázová
Na ZČU přednášel světově známý kybernetik Warwick
Jedinečnou možnost mezinárodního setkání měli účastníci konference Beyond AI. Akci zaměřenou na umělou inteligenci si nenechali ujít renomovaní vědci jako Kevin Warwick, Ron Chrisley,
Brian Cantwell Smith, J. Storrs Hall či Rachel Armstrongová.
V pořadí už třetí ročník, který
pořádalo Výzkumné centrum
nové technologie a Fakulta aplikovaných věd, se těšil velkému
zájmu. Klíčová otázka letošní
konference byla organizátory
položena následovně: Why is
AGI a holy grail of the AI field?
(Proč je obecná umělá inteligence svatým grálem v oblasti
umělé inteligence?) Toto dotazování se tak prolínalo napříč
všemi tématy, jimž se účastníci
konference věnovali po tři dny.
Jednalo se namátkou o oblasti
týkající se například historie
AGI, povahy inteligence, rizik
a etických výzev souvisejících
s AI nebo víry v AGI. Akce tak
byla pojata spíše jako interdisciplinární dialog renomovaných
odborníků z oblasti technických, přírodních i humanitních
věd.
Vysokou úroveň konference
potvrdila mimo jiné i účast jedenácti hlavních řečníků, přičemž většina z nich pocházela
z věhlasných světových univerzit. Americký kontinent zastupovali například Hamid Ekbia
z Indiana University s přednáškou AI, Its Metaphors, and Their
Mutations (Umělá inteligence,
její metafory a jejich mutace)
či Brian Cantwell Smith z University of Toronto s přednáškou
Creatures Made of Clay (Bytosti vyrobené z hlíny). Nejvíce
odborníků pocházelo z Velké
Británie, kterou zastupovali kupříkladu Rachel Armstrongová
z University of Greenwich, jež
prezentovala na téma The Embodied Mind (Ztělesněná duše),
Ron Chrisley z University of
Sussex se svou přednáškou Construction of Light (Konstruk-
ce světla) či Anders Sandberg
z University of Oxford zabývající se otázkou – What Do Cars
Think of Trolley Problems:
Ethics for Autonomous Cars –
(Co smýšlejí automobily o „Trolley Problems“: Etika pro autonomní automobily).
Cti zahájit konferenci svou
přednáškou se dostalo špičkovému britskému vědci a profesoru
kybernetiky Kevinu Warwickovi
z University of Reading, jenž je
znám především pro své studie
zaměřené na propojení lidské nervové soustavy s počítačem, ale
věnuje se také robotice. Veřejně
se však nejvíce proslavil jako první lidský kyborg. Tím se stal díky
propojení svého těla se speciálně
upravenými čipy, kterými bylo
možné ovládat robotickou paži.
Program konference byl rozdělen
do tematicky uspořádaných sekcí.
www.zcu.cz
www.facebook.com/ZCU.CZ
Mezi nejvýznamnější hosty konference o umělé inteligenci
určitě patřil Kevin Warwick.
Foto: archiv autora
Celá konference byla pojata v duchu nových technologií
a veškeré přednášky byly přenášeny po internetu. To uvítali
nejen mnozí zahraniční odborníci, ale i laičtí pozorovatelé, kteří neměli možnost zúčastnit se
akce osobně. Návštěvníci prostřednictvím telemostu sledovali
přednášku z keynotes speakers
Bena Goertzela z AGI Society
i další události v reálném čase.
Veškeré přednášky jsou dostupné na Google+ či Youtube a pro
jejich zhlédnutí stačí zadat do
Googlu Department of Interdisciplinary Activities@NTC ZCU.
 Veronika Nováková
u-noviny I leden–únor 2014 I
strana 5
V shakespearovské době by Hilský žít nechtěl
Celý svůj život se vrací do minulosti. Martin Hilský je přední český překladatel, anglista a především znalec díla Williama
Shakespeara. Za svou práci získal mnohá ocenění, včetně Řádu britského impéria. Přesto by ale v Anglii na přelomu 16. a 17.
století žít nechtěl. Nejen o tom, jaké důvody ho k tomu vedou, se dočtete v následujícím rozhovoru.
O Shakespearově době víte
velmi mnoho. Má pro vás takové kouzlo, že kdybyste měl
možnost cestovat v čase, chtěl
byste tam prožít část svého života?
Já ji velmi rád budu pozorovat
zpovzdálí, ale myslím si, že
jen projít se po londýnské ulici
by byl asi šok pro každého našeho současníka. Spousta nepříjemných pachů, nebyla tam
kanalizace, takže splašky tekly po ulicích, kde chodili lidé.
Nebyly žádné chodníky, všude
panoval příšerný chaos. Potkali
byste stádo krav a ovcí a zprava
by přijížděl nějaký kočár, prostě hrozný mumraj. A zároveň
fantastické město a překrásné
zahrady. Vyskytovaly se tam obrovské paradoxy. Žít bych tam
nechtěl, už proto, že tam každý
brzo umřel.
Jak čtvrt století se Shakespearem ovlivnilo vaše myšlenky?
Nejvíce oceňuji to bytostné
nečernobílé vidění světa, které Shakespeare má. To, že vidí
všechno složitě, v komplexnosti
a nezjednodušuje. Nemá sche-
matické myšlení. To je mi neobyčejně blízké a shoduje se to
s mou vizí světa.
Nestává se vám občas, když
strávíte celý den se Shakespearem, že ho nemůžete dostat z hlavy a mluvíte i na své
okolí jeho jazykem?
Nestává. Ale kdybych chtěl,
myslím, že bych mohl udělat přednášku v blankversech.
O to by ale nikdo nestál, a právem. (smích.) Ale někdy jsem
v situaci, kdy mi třeba najednou
něco naskočí, nějaký citát, a celá
moje rodina ho může znát. Tímto způsobem může dojít k nějaké
komediální situaci, přes nějaký
citát ze Shakespeara, ale ne že
bych tak mluvil.
Sledujete i divadelní ztvárnění Shakespearových děl? Není pro vás zvláštní, když z jeviště doléhají vaše vlastní slova?
Trochu jsem si na to už zvykl.
Ale ze začátku to byl dokonce
velmi silný a zvláštní pocit, až
úlek. A zároveň pocit odpovědnosti, protože když přeložíte
román, toto nevidíte a neslyší-
te. Kdežto na divadle najednou
přejímáte odpovědnost za to, co
herci na jevišti před vašima očima říkají třeba několika stovkám
lidí. A to je obrovská zodpovědnost.
Myslíte si, že ducha Shakespearových her lépe vystihuje
klasické zpracování, nebo vám
přijde zajímavější převedení autorových myšlenek do
současnosti v moderním pojetí?
Rozeznávám
jedině
špatná
a dobrá představení Shakespeara. A jestli je tradiční a nebo
avantgardní, to už pro mě není
podstatné, pakliže je dobré. Nemám rád divadlo lhostejné, které je špatné. To bývá málokdy.
A pak nemám rád takové ty samoúčelné experimenty, kde jde
o to předvést pár vtipných režisérských gagů a jde to na úkor
třeba důležitého významu hry
nebo nádherných divadelních situací, jež tam jsou.
Celkově tíhnu spíš k poctivému tradičnímu divadlu, které
nikdy neselže. Jde o to, aby herci hráli naplno, a pak je úspěch
zaručen, protože to každý ocení.
Kdežto u těch experimentů je to
někdy velmi sporné.
Získal jste celou řadu ocenění
u nás i v zahraničí. Vnímáte je
jako poctu, nebo jako lapače
prachu?
Prach se lepí na nás, na všechno.
Ale člověk si musí vážit Řádu
britského impéria, protože to je
čestné uznání, kde i slovo impérium je jenom vyjádření toho, že
je to státní vyznamenání a že se
dává většinou politikům či vojevůdcům. Takže já jsem to bral
i jako uznání neviditelného umění překladu, protože překladatelé to opravdu mívají málokdy.
A podobně, já se vám přiznám,
si vážím i státního vyznamenání. A hlavně mě na tom těší, že
dostáváte vyznamenání s jinými lidmi, kteří jsou vynikající.
A být mezi veterány, kteří bojovali v bitvě o Anglii a riskovali
tam životy, je skvělé. Takže já
je neberu na lehkou váhu, ale
samozřejmě to hlavní je pro mě
odezva od čtenářů nebo diváků, odezva na mou práci včetně
přednášek. To je moje nejvyšší
odměna a moje nejvyšší vyznamenání.
Martin Hilský je nejlepším
českým
shakespearologem.
Foto: Petr Novák
Jak se vám přednášelo na půdě
ZČU?
Moc dobře. Já už jsem zkušený
a poznám zájem, nebo nezájem.
A tady byl zájem, který přesně
nabíjí energií, proto jsem mluvil déle, než bylo naplánováno.
A opravdu pokládám za svou
povinnost nebýt jen kabinetním
profesorem, který si odpřednáší
na univerzitě své. Myslím si, že
univerzita musí fungovat v tom
společenství, kde je. A veřejné
přednášky jsou moje občanská
angažovanost a zároveň přesah
univerzity do života společnosti.
 Marie Liprtová
Šárka Fleischmannová
Na Dětské univerzitě budou promovat desítky malých
Hrát si s ohněm nebo vysokonapěovým transformátorem může být skvělá zábava. O tom se přesvědčili účastníci Dětské univerzity, jejíž nultý ročník pořádala Fakulta pedagogická ZČU. Organizátoři projektu chtějí interaktivním způsobem přilákat mladé k fyzice, matematice nebo chemii.
Myšlenka Dětské univerzity se
rodila několik let. „Zdálo se nám,
že v Plzni chybí akce tohoto typu.
Žáci zejména mladšího školního věku nemají moc příležitostí
rozvíjet se například v experimentálních dovednostech. Preferovali jsme přírodovědné obory
a chtěli touto cestou zároveň
oslovit potenciální uchazeče,“
zmínil důvody vzniku projektu garant Dětské univerzity Miroslav Randa. Pak už zbývalo
nápad dobře promyslet, zapojit
do něj katedry, tedy akademiky
i studenty, a pustit se do pilotního
běhu kurzu.
Chlapci a děvčata docházeli jednou týdně na ZČU, kde se účastnili
zajímavých workshopů z oblasti
fyziky, chemie, matematiky nebo
technické výchovy. „Velké pozornosti se těšily pokusy týkající se
podtlaku, přetlaku, elektřiny nebo
mrazu či ohně. Oblíbená byla také
geometrie či origami,“ vyjmenoval Randa. Zájem z řad žáků prvního stupně byl větší než z druhého,
i když na školách fyziku a chemii
ještě nemají. „Náš předpoklad
se potvrdil, tato cílová skupina je
v nabídce aktivit podobného zaměření hodně opomíjena. Budeme se
to snažit změnit,“ vysvětlil doktor
přírodních věd.
Nespornou výhodou Dětské
univerzity je nejen úzké spo-
jení s praxí, ale i kontakt se studenty a akademiky působícími
na fakultě. Studenti fakulty byli
do projektu samozřejmě zapojeni. Vytvářeli webové stránky,
pomáhali s organizačními záležitostmi a částečně se podíleli
i na vedení workshopů. „Budoucí učitelé by měli mít zkušenost
s výukou dětí a udržovat s nimi
stále kontakt. Osvědčuje se nám
to i na Dnech vědy v ulicích Plzně a dalších akcích. Společné působení vysokoškolských učitelů
a studentů hodnotím jako ideální kombinaci,“ dodal Randa. Na
finančním zabezpečení projektu
se podílela Fakulta pedagogická
a Plzeňský kraj.
Úspěšné absolventy, jejichž reakce si můžete přečíst níže, čeká
i slavnostní zakončení. Promoce
se chystá na 6. února a účast na ní
přislíbila nejen děkanka FPE Jana
Coufalová, ale i rektorka ZČU Ilona Mauritzová. Zda se uskuteční
další ročník akce, ještě není jisté.
Důležité je sehnat peníze a podporu. Rádi bychom v Dětské univerzitě pokračovali. „Budeme zvažovat kromě osvědčeného modelu
také nabídku monotematických
bloků, aby si žáci mohli vybrat
pouze jeden obor. Uvažujeme rovněž o rozšíření nabídky například
o jazykové workshopy. Nicméně to
je všechno ještě velmi předběžné,“
uzavřel Randa.
Reakce účastníků
Které akce se ti nejvíce líbily
a proč?
Tereza Voltrová
26. ZŠ Plzeň, IV. B
Poklad kapitána Kida (prvočísla), protože mám strašně ráda
matematiku. Tekutý dusík a suchý led se mi líbily také, protože
tam učitelé dělali suprový pokusy. Třeba si lili na ruku strašně
studený tekutý dusík (-200 ºC)
a nechávali v suchým ledu
(-80 ºC) zmrazit želé medvídky,
ale stejně potom chutnaly úplně stejně! Pokusy s generátory
jsem měla asi nejradši, zvlášť,
když moji ruku ošlehával blesk
z generátoru, takový fialový, vydával hrozný zvuky. Elektrostatika se mi líbila taky hodně. Díky
ní znám odpověď na spoustu otázek.
Michal Štych
Masarykova základní
Zruč-Senec, 2.A
Součástí Dětské univerzity byly workshopy z fyziky, matematiky, chemie nebo technické výchovy.
Foto: archiv
www.zcu.cz
www.facebook.com/ZCU.CZ
škola
Na Dětské univerzitě se mi nejvíc
líbily planety sluneční soustavy,
hlavně jejich vyrábění. Vlastně
se mi líbily všechny předměty,
na které jsem se přihlásil.
Poznámka maminky Michala Štycha
Musím říct, že ze všech hodin
přišel nadšený a dělil se s námi
o poznatky. K Vánocům jsme dokonce koupili stavebnici Voltík
a sklidila úspěch. Pokud bude
Dětská univerzita i příští rok, rád
by se zase přihlásil.
Kateřina Sornasová
22. ZŠ Na Dlouhých 49, Plzeň,
třída 5.B
Nejvíce se mi líbily origami, protože se o skládání dlouhodobě
zajímám. Ale i ostatní akce se mi
líbily a těším se na další ročník.
Michaela Hálová
Jana Voľanovská
Jan Voľanovský
15. ZŠ Plzeň, 8. třída
Na Dětské univerzitě jsme si
mohli vyzkoušet, jak to probíhá na vysoké škole. Navštívili jsme laboratoře, kde jsme si
vyzkoušeli různé pokusy. Také
jsme byli v učebně, kde jsme
se dozvěděli nové informace.
Instruktoři Lukáš a Pavel, které
jsme poslouchali, nám ukázali
fascinující jevy, které si mohli
někteří z nás vyzkoušet. Všechny přednášky byly zajímavé, poučné a zábavné. Moc se těšíme
na další a věříme, že budou stej red
ně skvělé.
strana 6
I leden–únor 2014 I u-noviny
Studenti v cizině: Do Mezopotámie patřím, přiznává Král
Pavel Král považuje své studium za vášeň. V posledním ročníku magisterského studia se mu podařilo
uskutečnit jeho sen a spolu s francouzskou archeologickou expedicí se vydal do iráckého Kurdistánu.
Král u lokality Qasr Shemamok na koni jednoho z tamních
obyvatel.
Foto: archiv
Za svým si jde nadšeně dál
a letos v dubnu se do obdivované lokality chystá potřetí. „Stejně jako v předchozích letech tam
jedu prozkoumat lokalitu Qasr
Shemamok. Jedná se o pozůstatky starověkého města Kilizu,“
upřesnil.
Přestože Irák nebyl první
blízkovýchodní zemí, kterou
Král navštívil, byla pro něj tato
v mnohém překvapující. Kvůli
náročnosti bádání nebyl pobyt
vždy snadný. „Archeologický výzkum není žádná dovolená, přestože si tam člověk může utřídit
různé myšlenky. Hodně se pracuje.“ Výzkumníci snídají v půl
páté ráno a pak odjíždí do dané
lokality. Od šesti do dvou hodin
odpoledne zde pracují. Král coby
jeden z doktorandů dokumentuje
nálezy, fotí, vytváří plánky a nákresy a zapisuje do pracovního
deníku.„Pokud člověk pracuje na
jižním svahu, kde není žádný stín
a nefouká vítr, tak stačí, aby bylo
nějakých 30–35 °C, a člověku to
dá fyzicky dost zabrat. Pokrývky
hlavy a dostatečný přísunu tekutin je zde nutností. Odpoledne
a večer pak pokračuje naše práce
především doma,“ popsal mladý
archeolog náročnost práce.
I přes značné odlišnosti si Král
místní obyvatele i kulturu oblíbil.
Navzdory těžkým zkušenostem
s režimem Sadáma Hussajna,
při kterých zemřely tisíce lidí,
jsou prý Kurdové velmi přátelští
a milí. Svou zkušenost dokládá
student, působící na Fakultě fi-
lozofické ZČU, vzpomínkou na
svou první návštěvu Iráku. „Myslím, že nás spojuje hlavně sport.
Pamatuji si, jak mě ve městě
oslovil jeden Kurd. Ptal se mě,
odkud jsem. Lámanou anglicko-arabskou konverzací jsme pak
diskutovali o kvalitách některých
fotbalistů, například Petra Čecha,“ řekl s úsměvem.
A jak sbírá mladý archeolog
síly pro svou práci? „Pokud cítím, že si potřebuji trochu vyčistit
hlavu, je možné jít ve chvíli volna
na internet a napsat nebo zavolat
rodině či přátelům. Psychicky mi
hodně pomáhá také čtení Bible,
kterou jsem si vzal z domova,“
zakončil muž dobrodružné povahy.
 Alžběta Kalábová
Festival arabské kultury nabídne třeba komiks nebo street art
Arabfest je největší festival věnující se arabské kultuře, který se koná na území České republiky. Akce pořádaná studenty a akademiky z Fakulty filozofické ZČU i letos láká na bohatý
program, který nabídne například workshop street artu či výstavu arabského online komiksu.
Hlavní téma jubilejního pátého
ročníku podtrhuje jeho podtitul, inspirovaný básní Džibrán
Chalíl Džibrána, Podej mi flétnu
a zpívej. Festival se tedy tentokrát zaměří na alternativní umělecké žánry a jejich reflexi na
současném Blízkém východě.
Velkým lákadlem je bezesporu
koncert palestinské hip-hopové kapely Katibeh 5 či beseda
s Chálidem Albáím, arabským
tvůrcem specifického žánru e-
-cartoons. Festival nabídne také
promítání mezinárodně oceňovaných snímků, mezi nimi film
Omar (nominovaný na Oscara).
Za zmínku stojí zajisté i diskuze
o nových technologiích a sociálních sítích na Blízkém východě
či přednáška soudkyně z Haagu
o islámském právu.
Po celý týden festivalu, který se koná v termínu od 4. do
11. dubna, mohou příchozí
ochutnat speciality orientální
kuchyně, obohatit své znalosti,
potkat se se zajímavými osobnostmi nebo se zúčastnit diskuzí
či koncertů. Stejně jako loni se
v rámci doprovodného programu odehrají „ozvěny“ festivalu
i v Praze, a to od 24. do 26. dubna. Návštěvníci Arabfestu tak
nahlédnou pod pokličku arabské
kultury a vytvoří si na kouzelný
blízkovýchodní kout světa svůj
vlastní názor.
 Kristýna Rottová
Arabfest letos slaví jubilejní pátý ročník a tématem je Podej
mi flétnu a zpívej.
Foto: archiv
V nové knihovně se budou promítat Hrabalovy filmy
Letošní program nebude jen o učení. Knihovníci pro vás připravují množství akcí a překvapení, při nichž si budete moci oddychnout a pobavit se. Nenechte si ujít
promítání filmů nebo veřejné čtení knih se známými osobnostmi.
V březnu si připomeneme sté výročí narození Bohumila Hrabala.
Univerzitní knihovna se proto
rozhodla pojmout celý rok 2014
tak trochu "hrabalovsky" a zavzpomínat spolu s vámi na tohoto
osobitého literárního velikána.
Na březen chystá knihovna skvělý program, který nadchne nejen příznivce Bohumila
Hrabala. Připraveny jsou třeba tematické filmy nebo veřejná čtení.
Foto: Sergey Lelyukh
www.zcu.cz
www.facebook.com/ZCU.CZ
Do knihovny přijdou
číst známé osobnosti
Už v únoru na vás bude čekat
výstava Hrabalových románů
– výborná příležitost si knihy
prohlédnout, osahat, zalistovat si
v nich a přečíst si alespoň pár odstavců. Na výstavu naváže veřejné čtení. Akce by se měly zúčastnit i známé osobnosti a do čtení
se budete moct aktivně zapojit
i vy sami.
O tom, z které knihy se bude
číst, můžete rozhodovat na
webu Univerzitní knihovny až
do konce února. Na internetových stránkách naleznete i veškeré další informace, pozvánky
a letáky. Připraven je pro vás
také archiv Hrabalových citátů.
O aktuálním dění se můžete dozvědět rovněž díky papírovým
„Hrabalům“, které budete potkávat na nástěnkách v prostorách
knihovny.
Těšit se můžete rovněž na přednášku uznávaného odborníka Jiřího Staňka, který vám mimo jiné
prozradí, jaký byl Bohumil Hrabal
student.
Zlatým hřebem bude komentované promítání Hrabalových filmů. Novými prostory knihovny
na Borech budou znít jedinečné
a nekonvenční dialogy Hrabalových postav spolu se zasvěceným
komentářem. První projekce se
uskuteční v březnu.
Velmi netradiční akce je nachystána na duben. Příležitost
projevit své tvůrčí nadání dostanou nejen studenti FUD. Ve
výtvarné soutěži, inspirované
Hrabalovými knihami, půjde především o to, dobře se bavit a brát
život s nadhledem, jak to dělal
i sám autor. Ovšem tím zdaleka nekončí výčet akcí, které na vás letos
v Univerzitní knihovně čekají.
Sledujte web a facebook a buďte
při tom (knihovna.zcu.cz).
 Jakub Pokorný
u-noviny I leden–únor 2014 I
strana 7
Ruské centrum na ZČU nám závidí nejen Češi
Už více než rok pod Ústavem jazykové přípravy ZČU. Ruské centrum je první svého druhu v České republice. Po svém ročním úspěšném fungování je jasné, že
realizace tohoto mezinárodního kulturního projektu na půdě ZČU byl trefou do černého.
Zvyšující se zájem o ruský jazyk,
vzdělávací programy pro studenty
i veřejnost nebo možnosti aktivní
spolupráce. To jsou příklady jen
některých oblastí, na které Ruské
centrum cílí. Po celém světě je podobných institucí přes sto, nicméně
žádná až do loňského roku nebyla
v Česku. Podání projektu na zřízení
Ruského centra v Plzni bylo možné díky spolupráci Vlasty Klausové
a Varvary Golovatiny. „Před více
než dvěma lety jsem v Moskvě předkládala základní koncepci. Podle
průzkumů studovalo v té době ruský
jazyk na univerzitě kolem šesti set
studentů. Tak vysokým číslem byli
ruští partneři mile překvapeni,“
řekla Klausová. Ačkoli už tehdy
dostala předběžnou smlouvu, do
realizace bylo potřeba zajistit mnoho náležitostí. Při zařizování se také
Klausová setkávala s různými reakcemi. „Zarážející bylo, že jsme
dostávali otázky, proč má projekt
fungovat právě v Plzni, a ne třeba
v Praze nebo Českých Budějovicích. Možnost má skutečně každý
a spolupráci může začít kdokoli.
Musím říct, že z některých stran
jsem cítila možná i závist,“ přiznala.
S rozporuplným hodnocením se
zprvu Klausová setkala ze strany
některých ruských krajanů. Proč
má centrum vést Češka? „Mou
velkou výhodou je, že jsem vystudovala ruštinu na Filozofické fakultě UK v Praze a mám mnohaletou
praxi ve výuce ruštiny na různých
typech škol. Mám také zkušenosti
s mezinárodní spoluprací a zajišťováním projektů. Už dvanáct let působím jako lektorka ruštiny na ZČU
a mohu posoudit vývoj a potřeby ve
výuce tohoto jazyka“ vyjmenovala.
Počáteční obavy se tedy rozplynuly a Klausová byla v. prosinci 2012
zvolena ředitelkou Ruského centra.
Proběhlo slavnostní otevření prostor centra, které se nachází v areálu ZČU na Borech. „Studenti zažili
šok, když k nám poprvé přišli. Disponujeme moderně zařízenou učebnou s deseti počítači, TV s možností
sledovat ruské kanály, plně vybavenou knihovnou a mediatékou.
Veškeré vybavení jsme dostali darem od Fondu Russkij mir. Myslím,
že otevření zvýšilo celkový zájem
o tento slovanský jazyk,“ sdělila ředitelka. I přes nepříznivý demografický vývoj se počet zájemců o ruský jazyk v letošním akademickém
roce zvýšil. Díky finanční dotaci za
strany Fondu mohou někteří studenti absolvovat kurzy ruštiny bez
uplatnění kreditů a zdarma.
Díky tomuto mezinárodnímu
projektu navazuje Západočeská
univerzita v Plzni kontakty s dal-
Výstavu o válečném
pilotovi najdete na FEL
šími univerzitami v Rusku, což
umožňuje studentům vycestovat
do Ruska a rusky mluvících států
na studijní pobyty. „Nabídek už
dostáváme větší množství. Zatím
je ale problém v ceně, protože
studenti si musí stáž částečně hradit. Proto chceme rozvíjet přímou
spolupráci s jinými Ruskými centry a účastnit se jejich výukových
projektů a nabídek na pobyty či
výměny studentů. Šance by byla
například v Polsku, Litvě, Lotyšsku nebo Estonsku, kde je zájem
o studium ruštiny také velmi silný,“ uvedla Klausová.
Kromě výuky v kurzech ruštiny dle celouniverzitní nabídky
se chtějí v Ruském centru opět
soustředit na kurzy pro zvyšování
kvalifikace učitelů ruštiny, nabízet
kurzy RJ v rámci celoživotního
vzdělávání nebo pokračovat ve filmovém klubu. Oblíbené jsou také
česko-ruská posezení. „Setkání
vždy tematicky zaměříme, například na některý z ruských svátků.
Na akce zveme i zahraniční studenty,“ dodala. Velmi zdařilé byly
také semináře pro učitele ruštiny
z Plzně a Plzeňského kraje, které budou realizovat i tento rok.
Na jejich pořádání získalo Ruské
centrum grant od Fondu Russkij
mir a z jeho finančních prostředků
Ruské centrum bylo založeno v prosinci 2012. Od té doby
se počet nabízených kurzů a činností stále rozšiřuje.
Foto: archiv
budou semináře, konané jednou
za měsíc, plně hrazeny. Možnost
zvyšovat si kvalifikaci budou
moci nově také studenti-rusisté
vyšších ročníků nebo doktorandi a akademičtí pracovníci ZČU,
kteří ruštinu ovládají, ale potřebují se v ní zdokonalit. Pro ně je určena Konverzace s rodilým mluvčím, což je druhý úspěšný projekt,
který Ruské centrum podalo.
Zájemci o umění se mohou těšit
na krajské kolo přehlídky pod názvem ARS POETICA – Puškinův
památník, tedy soutěž v recitaci,
zpěvu a dramatickém ztvárnění
v ruském jazyce.
V budoucnu se chtějí pedagogové ruštiny v Ruském centru intenzivněji zaměřit také na
ruskou menšinu, a to zvláště na
děti. „Velice často se stává, že
potomci emigrantů svůj mateřský jazyk zapomínají nebo neovládají aktivně. Rádi bychom
pořádali kurzy ruštiny a více je
zapojovali do dění u nás,“ plánuje Klausová. Hovoří se také
o rozšíření kurzů v rámci celouniverzitní nabídky předmětů
nebo o součinnosti na tvorbě
metodiky některých oborů, kde
je ruština potřebná.
 red
Práce doktorky Svobodové
připomíná moderní detektivku
Ve své práci pomáhá odhalovat pachatele. Marie Svobodová však není ani
policistka ani kriminalista. Stala se expertem na forenzní fonetiku a patří
mezi zlomek lidí, jenž tento obor v České republice ovládá.
Expozice věnovaná jednomu z posledních deseti žijících
českých pilotů RAF je trvale umístěna na univerzitě. Výstavu, která vznikla k 95. narozeninám Miroslava Štandery, naleznete na Fakultě elektrotechnické ZČU.
Vyslechnout si životní příběh
stíhacího pilota československého, francouzského a britského
letectva mohli návštěvníci listopadové vernisáže. Slavnostního
zahájení výstavy se zúčastnila
také rektorka Ilona Mauritzová,
která vyjádřila respekt nad Štanderovým nebývalým hrdinstvím
i radost z umístění výstavy právě
na půdě Západočeské univerzity
v Plzni. Panely s dosud nepublikovanými materiály, připravené
Aeroklubem Plzeň-Letkov, jsou
natrvalo ve vstupní hale FEL.
Štandera se nemohl výstavy zúčastnit, ale pozvání přijala jeho
dcera Miroslava Vojtová (na fotografii).
 red, foto: Tomáš Fiala
Doktorka Svobodová je důkazem,
že společenské vědy mají uplatnění
v praxi. Moderní metoda nazývající
se též fonoskopie zkoumá zvukové
záznamy a jejím základem je skutečnost, že člověka lze identifikovat
podle „otisku hlasu“. Odbornice si
proto všímá lidského hlasu a dalších
stop vzniklých ve zvukových záznamech. Snaží se zjistit totožnost
hovořící osoby, případně nahrávacího zařízení a další důležité informace, které přivedou kriminalisty blíže
k dotyčné osobě. Jen teoretické zázemí by podle Svobodové pro práci
s reálnými daty pro účely identifikace člověka v kriminalistické
či soudní praxi nestačilo, protože
výsledky práce značně závisí právě na praxi, zkušenosti. Prakticky
balancuje na hraně mezi subjektivitou a objektivitou. „Soudy vyžadují objektivní, tvrdá fakta, a toto
je v podstatě subjektivní metoda,“
upozornila. I proto vítá rozvíjející
se automatické rozpoznávání řeči
počítači.
Svobodová v rámci mezioborového semináře, který měla na ZČU,
vzpomněla také na začátek svého
působení. Měla za úkol pomoct
policii s typováním volajícího (ur-
www.zcu.cz
www.facebook.com/ZCU.CZ
čit přibližný věk, vzdělání, region
atd.). Pracovala přitom s nahranou
zprávou od ženy, která informovala o únosu dítěte do zahraničí. Na
základě květnaté mluvy usoudila
na humanitní vzdělání volající, zároveň ji upoutala bohatá slovní zásoba. Na druhou stranu ji zaskočila
nestandardní (příznaková) intonace,
ze které se dalo usuzovat na možný psychický problém. „Nakonec
policisté zjistili, že jim volala žena
vysokošlkolačka vykonávající zcela
konkrétní profesi spojenou s jazykem, která skutečně trpěla jistým
druhem psychické poruchy,“ nastínila své první zkušenosti absolventka Karlovy Univerzity v Praze.
K možnému jednoznačnému určení
osoby (za podmínky, že je záznam
v optimální technické i jazykové
lkvalitě) je třeba všímat si intonace
řeči, rytmu, kvality artikulace i celkové stylové úrovně projevu. „Je
to náročná práce, protože je velmi
zodpovědná. Jde o osudy lidí. Proto je nutná dobrá znalost a je třeba
stále na sobě pracovat,“ shrnula.
Kromě forenzní fonetiky se věnuje i rétorice, kultuře mluveného
projevu a prezentování na veřejnosti. Právě na tato témata pořádá
přednášky
a semináře.
Má-li hovořit o studentech, pak jako nešvar uvádí používání obecné češtiny. „Lidé, nejen
studenti, by se měli naučit mluvit alespoň hovorovou spisovnou
češtinu, která zní velmi přirozeně
a přitom kultivovaně, a využívat ji
alespoň ve veřejných projevech,“
zdůraznila. Vedle toho ještě jako
častou chybu uvedla melodické
neukončování vět a podcenění
přípravy na prezentace. Užívání
obecné češtiny pak Svobodové vadí
i v médiích, kde je to nejvýraznější u komerčních stanic. Právě tyto
stanice nejvíce ovlivňují mladé
lidi a jejich mluvu. Podle jejího
názoru je to v podstatě začarovaný kruh. Sama učila moderátory
rozhlasových stanic, již odmítají
mluvit spisovně, protože chtějí zaujmout cílovou skupinu – mladé
lidi. A ti si z nich na druhou stranu
zase berou příklad. „Věřím tomu,
že jazyk odráží kulturní či duchovní stav dané jazykové skupiny lidí .
A jeho úpadek je i známkou ne příliš
dobrého směřování současné společnosti,“ dodala.  Marie Liprtová
strana 8
I leden–únor 2014 I u-noviny
V hokejovém zápase jasně dominovala ZČU
Více než šestnáct set diváků přišlo fandit do ČEZ arény, kde se utkaly dva univerzitní týmy. V souboji na ledě převálcovala ZČU Lékařskou fakultu UK v Plzni. Naši sportovci vyhráli 7:3 a připravili pro všechny příchozí skvělou podívanou.
Před začátkem historicky prvního zápasu vhodili čestné buly
rektorka ZČU Ilona Mauritzová a děkan LF Boris Kreuzberg.
Studentům Západočeské univerzity v Plzni se dařilo už v první
třetině, která skončila 1:0. Dynamičtější byla druhá část hry, kdy
si naši hokejisté připsali další
čtyři góly. Soupeři sice náskok
o tři branky snížili, nicméně na
tempo ZČU nestačili. V poslední
třetině naši ještě zvýšili celkové
skóre na 7:3.
Tým mediků nastoupil v plně
mužské sestavě, zatímco v mužstvu ZČU si zahrála také Karolína Šimůnková. Studentka Fakulty filozofické a hráčka ženské
reprezentace odchytala v brance
druhou a třetí třetinu. Vítězný
pohár předal jeden z Indiánů –
hráč HC Škoda Plzeň Jakub Lev.
„Nebyl to tak lehký zápas, jak
jsme si zpočátku mysleli. Nakonec jsme to ale zvládli a jsme
šťastní, že na zápas přišlo tolik
lidí a že vytvořili úžasnou atmosféru. Za přípravou akce byla
spousta dřiny, za kterou patří
všem organizátorům velký dík,“
INZERCE
zhodnotil utkání manažer vítězného týmu Matouš Hrdlička
z Fakulty pedagogické ZČU.
Kompletní fotografie, které po-
řídil Jiří Šimeček, naleznete na
univerzitním facebooku: https://
www.facebook.com/ZCU.CZ.
 red
Program na únor
US Point
12. 2.
17:30
promítání filmu Donnie Darko. Komentář k filmu – William Bradley
Vice
13. 2.
15:00
Work & Travel – diskuse na téma
letní práce v USA. hostem bude
zaměstnanec konzulárního oddělení USA
lii,
ale díky krevní
plazmì si mùžu
hrát jako ostatní.
Pro léèbu hemofilie se nejvíce
využívá preparátù vyrobených
z krevní plazmy. Stanete-li se
dárcem, pomùžete zachránit
jejich život.
Poslední týden v únoru
přednáška Paul Von Bluma (University of California) – předního specialisty na problematiku
Afroameričanů v USA – termín
v jednání
ODMÌNA
Ruské centrum
Každé pondělí a každou středu
v semestru
praktický kurz ruštiny
za odbìr
7. 2.
9:00 – 16:00
Dny učitelů ruštiny – seminář na zvyšování kvalifikace
400
Kè
Darujte krevní plazmu.
lazmu. Vrátíte nemocné do života.
života.
12. 2.
15:00
rusko-české posezení Mýty o Rusku
Podìbradova 2842/1, Plzeò, tel.: 378 322 860
24. 2.
16:30
rusko-české posezení ke Dni obránce
vlasti, součástí je promítání filmu
[email protected], www.sanaplasma.cz
www.zcu.cz
www.facebook.com/ZCU.CZ

Podobné dokumenty

Link - Iaeste

Link - Iaeste milovník piva, zjistíš, že v Plzni si dozajista přijdeš na své a že námi uvedeným výčtem to teprve začíná. Každá činnost má svá rizika, a tak jsme na konec průvodce zařadili i stručné informace o z...

Více

Korekce držení těla a práce s tělem v Taekwondu v kontextu

Korekce držení těla a práce s tělem v Taekwondu v kontextu Cílem této eseje je poukázat na chybějící pohled na korekce techniky našeho stylu. Taekwondo je prezentováno jako moderní, vědecky podložené bojové umění. V Encyklopedii je krátká stať věnovaná zák...

Více