Distribuce klíčových aktivit v území – nástroje plánování

Obytnost a kvalita vystavěného prostředí a její prostorové a sociální parametry
Distribuce klíčových aktivit v území – nástroje plánování
Ing. arch. Šárka Doležalová, [email protected]
Urbanismus a územní plánování / (UUP)
15118 Ústav nauky o budovách
školitel: doc. Ing. arch. Michal Kohout
Tato práce byla podpořena grantem Studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS15/098/OHK1/1T/15
Příklady nástrojů:
Lokalizace funkce v místě je z pohledu územního plánování jedním ze základních faktorů ovlivňujících životaschopnost města, a zároveň jeden ze zdánlivě nejpřímočařejších nástrojů správy území. Posun evropských systémů územního plánování do jejich
strategické polohy a rozostření hranic mezi soukromou a veřejnou zodpovědností za
Systém centrálních míst v praxi:
podobu a fungování prostředí vnáší do otázky lokalizace klíčových aktivit v území nové
Centra, hierarchizace a usměrňování rozvoje
vrstvy. Konfigurace obsahové složky města, která vychází jak z umístění společného
Příklad: Stadtentwicklungsplan Zentren 3, Berlín, DE, 2011
vybavení ve veřejném zájmu, tak z alokace zdrojů pro maximální výtěžnost, má přímý
vliv na kvalitu života ve městě. Zásadní je ale odlišnost aktérů, motivací i mechanismů
Víceúrovňová organizace správy se odráží v národní politice „Zentrale-Orte-System“ (Systém centrálních míst),
založené na teorii Waltera Christallera (1933), ze které už od šedesátých let vychází koordinace německé polycentrické hierarchie, především v úrovni regionálního plánování. Jednou ze složek, které se tato hierarchizace
dotýká, je distribuce vybavenosti většího významu. Tato politika se prakticky propisuje např. do Landesentwicklungsplan Berlin-Brandenburg (Státní rozvojový plán Berlín-Braniborsko). V regionální úrovni se zároveň
uplatňuje ekonomická politika s prostorovými dopady soustředěná na podporu clusterů, které využívají aglomeračního efektu („Clusterstrategien“).
V měřítku města pokračuje Berlín v lokalizování a hierarchizaci center jako nástrojem usměrnění rozojové energie. Využívá k tomu formu Stadtentwicklungsplanen (StEP) (Sektorální rozvojové plány), který je příkladem tzv.
neformálního plánovacího nástroje, které vznikají paralelně k formálním plánům regulovaným stavebním zákonem a hrají v německém plánování čím dál větší roli. Jako takové tyto dokumenty sice postrádají přímou závaznost, nicméně tvoří nástroje flexibilní a lépe zacílené na konkrétní situaci (Reimer et al., 2014). Co se týká tématu
distribuce klíčových aktivit ve městě je tedy příkladem Stadtentwicklungsplan Zentren 3 (Sektorový rozvojový
plán Centra 3), který stanovuje priority pro rozvoj obchodních a volnočasových center v rámci města v návaznosti
na hierarchii a distribuci městských center. Strategie se snaží vyvažovat distribuci obchodu v rámci smíšených
oblastí, posílení center, a zároveň řeší otázku velkoplošných obchodních zařízení mimo centrum. Stadtentwicklungsplan Zentren 3 podporuje polycentrický vývoj Berlína soustředěním komerce do hierarchizovaných centrálních oblastí. Tato strategie se dále promítá do Flächennutzungsplan (Plán využití území) především pomocí
regulativu “Einzelhandelskonzentration” (Koncentrace obchodu).
těchto procesů, na které musí územní plánování ve veřejném zájmu umět reagovat.
Jaké možnosti tedy má správa obsahu města v takto komplexním prostředí? Předmětem této práce je role veřejné a komerční vybavenosti v současném územním plánování. Jádrem výzkumu je komparativní analýza instrumentáře vzorku plánovacích
dokumentů evropských měst vytvářející přehled základních přístupů a principů plánování. Analýza je dále zaměřená na mechanismus, podrobnost, zacílení a flexibilitu
jednotlivých nástrojů s ohledem na distribuci městského vybavení v území.
Výzkum je zaměřen na lokalizaci klíčových aktivit ve struktuře města.
Lokalizace je v rámci této části výzkumu vnímána v konkrétní podobě „lokalizování“, aktivního úkonu územního plánování
v podobě konkrétního nebo parametrického určení vazby funkce a místa.
Klíčová aktivita je pojem, který bude dále využit pro označování městského, občanského i komerčního vybavení, z důvodu
vědomého potlačení hranice mezi nimi v této fázi výzkumu. Výzkum jde cíleně napříč typy klíčových aktivit, tedy sleduje funkce
s odlišnými mechanismy distribuce v území, tak aby zachytil různorodé vazby nástrojů plánování ve veřejném zájmu. Nesoustředí
se tak pouze na lokalizaci veřejného vybavení nebo například regulaci maloobchodu, čímž umožňuje zároveň sledovat celou škálu hybridních situací mezi těmito dvěma polohami. (Pozn.: Paralelně probíhá sběr informací k systematizaci pojmů a jejich definic
napříč zkoumanými městy.)
Korekce systémové nevyváženosti:
Měřítko a umístění obchodu
Metodika:
Příklad: Regulace obchodu - Detailhandelsregler, Lov om planlægning, København, DK, 1997 / 2007
Metodika prezentovaného kvalitativního výzkumu je založena na studii plánování vybraných evropských měst postupující od systému plánování do podrobnosti individuálních regulativů, tak aby mohla odkrýt jejich reálné zacílení a obecné principy.
V Dánsku existuje jako jedna ze tří podrobnějších národních politik územního plánování poměrně striktní regulace obchodních ploch. V reakci na rozšiřování velkoplošných obchodů a nákupních center v okrajových oblastech
měst na úkor centrálních míst a drobných obchodů byly v rámci Lov om planlægning (Zákon o územním plánování) z roku 1997 přijaty úpravy vyvažující tyto tendence. Tyto regulace byly 2002 zjednodušeny, přesto jsou dále
významnou součástí plánování v Dánsku. Tato úprava má zajistit tři cíle v distribuci obchodu: diverzitu nabídky
typů maloobchodu v lokalitě, soustředění obchodních ploch v místech dobře dostupných různými způsoby pohybu a zajištění sociálně udržitelné distibuce obchodu snížením vzdálenosti dopravy za nákupy.
V závislosti na velikosti města je možné umístit obchod pouze v centru, případně v sekundárních čtvrťových
centrech. „Centrum“ je vymezováno pomocí statistických metod postavených na koncentraci určitých funkcí, tzn.
chybí zde nástroj iniciace. V území mimo tato centra se může obchod objevovat pouze v lokálním měřítku obsluhujícím jednotlivé lokality, a nebo v případě obchodů, které naopak vyžadují díky typu svého zboží větší plochu,
případně nebo jako malé obchody v přímé návaznosti na výrobu, nebo v návaznosti na dopravní nebo čerpací
stanice. Dánsko tedy pracuje s absolutním omezením výskytu mimo centra a dále s plošnými parametry ve formě maximální celkové podlažní plochy obchodu na čtvrť nebo centrální oblast nebo konkrétní maximální plochy
jednoho obchodního zařízení. Př.: Prostorového omezení: §5p. In towns with 20,000 to 40,000 inhabitants, the
total gross floor space for retail trade purposes in a district centre may not exceed 5000 m2. In towns with more
than 40,000 inhabitants, the municipal council shall establish the maximum total gross floor space permitted for
retail trade purposes for each district centre. Podstatný je také fakt, že dokument ukládá povinnost průběžně
sledovat a hodnotit vývoj v oblasti plánování obchodu a jeho struktury.
1/ Kontext: Prostudování obecnější vrstvy základních systémů plánování v šesti evropských městech a odpovídajících národních
systémů (Amsterdam, Berlín, Kodaň, Lyon, Praha, Vídeň).
2/ Instrumentář a systém lokalizace s důrazem na strategickou rovinu plánování: Průzkum jednotlivých nástrojů
a jejich vazeb, sice stále v systémové rovině, nicméně se zaměřením na nástroje lokalizace klíčových aktivit, tedy plány
i pravidla, koncepční i regulační dokumenty a formalizované i neformalizované procesy usměrňující využití území ve
struktuře města. Především tato část je předmětem této prezentace. V rámci této linie výzkumu dále probíhá komunikace
s plánovacími institucemi jednotlivých měst a dotazníkové šetření, které by mělo doplnit informace o lokalizaci především veřejného vybavení.
3/ Regulativy dílčích plánů a jejich vnitřní vazby: Následujícím krokem byl průzkum konkrétních regulativů vybraných plánů.
Z každého plánu byla analyzována regulace plochy obytné (nejvíce monofunkčního charakteru), plochy smíšené (odpovídající
charakteru polyfunkčního prostředí kompaktního města) a plochy veřejného vybavení, pokud taková v plánu existuje.
Primárním cílem nebylo vytvoření přehlídky nástrojů a příkladů „dobré praxe“ ze zahraničí, ale nastínění systematiky a ukázka
škály nástrojů se zaměřením na mechanismus a motivace ve vztahu k udržitelnému rozvoji a zajištění kvalitního obytného prostředí města.
Srovnání politik: zacílení a dynamika nástrojů
Hierarchizovaná centra - regulace nebo i iniciace?
V Dánsku jsou centra celonárodní regulace obchodu (Detailhandelsregler) poměrně striktním restriktivním nástrojem reagujícím na negativní dopady ekonomie měřítka a vnitřní tržní mechanismy distribuce
obchodu (Rantanen et al., 2014). Samotná centra jsou vymezována na základě analýzy, nejsou tedy strategií nebo usměrněním rozvoje jako spíše ochranou stavu. Zároveň je třeba zmínit, že dánská strategie je
vytvořena na celonárodní úrovni protože rozvoj dánských měst spíše stagnuje (Reimer et al., 2014), tudíž
není takový tlak na výstavbu, a z pohledu konkurence mezi jednotlivými městy bylo nutné přistoupit k celonárodní regulaci. Ta byla ale odporována sdružením měst, jako zásah do jejich pravomocí. V tomto ohledu
je zajímavé i srovnání s holandskou A-B-C locatiebeleid, kde se také nepodařilo vynutit reálné využití strategie v momentě, kdy narážela na ekonomické zájmy měst a jejich konkurenceschopnost, tedy možnost
přilákat zájemce o výstavbu obchodních center. Berlínský systém Stadtentwicklungsplan Zentren 3 je
třetí generací rozvojového plánu center, zahrnuje širší problematiku přispívající k jejich hierarchizaci, tady
i požadavky na jiné vrstvy, jako například podporu udržitelných forem dopravy nebo specifikuje vhodná kulturní centra a vybavení podle typu centra. Díky demorgafickému vývoji města je ale především nástrojem
usměrňujícím jeho rozvoj a jednou z jeho hlavních motivací je zajišťení transparentního prostředí pro
soukromé investice definováním jasné koncepce rozvoje. Vzhledem k tomu, že se jedná o neformální
linii plánování, nemá ale na rozdíl od dánského příkladu přímou závaznost.
Nástroje rychlé reakce a zpětná vazba
Amsterdamská Kantorenstrategie i dánská regulace Detailhandelsregler jsou nástroji vytvořenými v momentě zjištění výkyvu systému z rovnováhy. Byly tedy přímo zacíleny na řešení konkrétního problému, tomu
ale předcházela jeho poměrně důkladná analýza. Problémem je, že nástroje vzniklé v reakci na samotný
stav města do systému vnáší zpětnou smyčku, ve které regulované stanovuje regulaci a naopak (Lehnerer,
2009). Setrvačnost některých regulativů reagujících na situaci, která již není aktuální, může z nástrojů vyvažujících negativní vstupy určité doby, udělat nástroje vychylující fungování měst z rovnováhy. Zásadní tedy
je, že oba tyto reakční nástroje obsahují požadavek průběžného monitoringu situace, na kterou jsou
zaměřeny tak aby toto opatření nevyvádělo z rovnováhy systém v momentě zmírnění původního
problému.
Usměrňování energie - nejen rozvoj
Bebauungsplan VIII-535
Übersichtskarte 1 : 10000
für eine Teilfläche der Wasserstadt Berlin-Oberhavel
zwischen der Schützenstraße, der Havel, der nördlichen Grenze des Grundstücks
Parkstraße 3, 3a und 3b einschließlich der Parkstraße sowie Abschnitten der
Neuendorfer Straße und der Schützenstraße mit Ausnahme des Grundstückes
Neuendorfer Str. 39-42 und der davor liegenden Straßenabschnitte
im Bezirk Spandau, Ortsteil Hakenfelde
Bebauungsplan VIII-538
Flur 8
6,4
0,1
0,2
V
-I
IX
VI
IV
straße
fl.
-li
ni
r.-
u.
Bf
l.-
e
aß
,9
10
87,0°
lin
ie
10
.0
3.
18
1
IV
45
V
IV
. St
l.-
lin
ie
18
f.f
. St
r.-
u.
Bf
G
B.D.
H
l.-
lin
10
ie
.0
3.
18
E
I
.-
u.
lin
ie
89
2
50
60
70
80
90
3B
Höhenlage bei Festsetzungen (in Meter über NHN)
mit Angabe der Geschosse
Ga 1
mit Angabe der Geschosse
GGa 1
GSt
Garagengebäude mit Dachstellplätzenmit Angabe der Geschosse
Ga 3St
Tiefgaragen
mit Angabe der Geschosse
TGa 1
Gemeinschaftstiefgaragen
mit Angabe der Geschosse
GTGa 1
GAnl
Gemeinschaftsanlagen
Nachrichtliche Übernahmen
N
L
Naturschutzgebiet
Landschaftsschutzgebiet
Naturdenkmal
ND
Geschützter Landschaftsbestandteil
LB
D
D
E
Einzelanlage, die dem Denkmalschutz unterliegt
Gesamtanlage (Ensemble), die dem Denkmalschutz unterliegt
See
Wasserfläche
Wasserschutzgebiet (Grundwassergewinnung)
Erhaltungsbereich
GW
Umgrenzung der Flächen für den Luftverkehr
Umgrenzung der Flächen, deren Böden erheblich
mit umweltgefährdenden Stoffen belastet sind
Bahnanlage
auch
Gebäude
Dopravní systémy
Hochstraße
St
Ga 1
TGa
K
Stellplatz
Garage
z.B.
Tiefgarage
z.B.
Tiefstraße
Brücke
Industriebahn (in Aussicht genommen)
Landesgrenze (Bundesland)
V
Bezirksgrenze
Ortsteilgrenze
oder Garage
Gemarkungsgrenze
Parkhaus
Flurgrenze
-II
Unterirdisches Bauwerk (z.B. Tiefgarage)
Flurstücksgrenze
Brücke
8,0
Gewässer
Teich
34,5
z.B.
Geländehöhe, Straßenhöhe
in m über NN z.B.
z.B.
Bezirksamt Spandau von Berlin
Abt. Bauen, Planen und Umweltschutz
Stadtplanungsamt
Schulte
kom. Amtsleiter
Der Bebauungsplan wurde in der Zeit vom 11.12.06 bis einschließlich 12.01.07 öffentlich ausgelegt .
Die Bezirksverordnetenversammlung hat den Bebauungsplan am 20.03.07 beschlossen.
Noormann-Wachs, ÖbVI
Bezirksamt Spandau von Berlin
Abt. Bauen, Planen und Umweltschutz
Stadtplanungsamt
24 700
Brandl
12 200
30
19
stellv. Amtsleiterin
Der Bebauungsplan ist auf Grund des § 10 Abs. 1 des Baugesetzbuchs in Verbindung mit § 6 Abs. 5 Satz 1 und § 11 Abs. 1
des Gesetzes zur Ausführung des Baugesetzbuchs durch Verordnung vom heutigen Tage festgesetzt worden.
Die vermessungstechnische und liegenschaftsrechtliche
Richtigkeit wird bescheinigt
Birkholz
Röding
Bezirksbürgermeister
Bezirksstadtrat
Noormann-Wachs, ÖbVI
Die Verordnung ist am 26. Juni 2008 im Gesetz- und Verordnungsblatt Berlin auf S. 150 verkündet worden.
<
<
29
A
<
<
<
<
16
1666
15
1555
15
1533
12
1200
%
14
1433
<
%
%
<
%
15.17
12.00
14
1411
%
%
W III
96
96
65
%
%
%
91
91
89
89
öDg 2.00
74
74
%
%
g
%
%
7
n ga ss e83
83
13.2
W III
W III
g
63
<
<
W GV I
5m
g
%
<
%
<
%
<
Br un
13.27 ne
%
g BB
%
%
12.00
%
%
50%
22
%
<
%
WGV
I
5m g
WGV III 14m
57
59
59
<
16.00
GB I 2 4.5m g
2
11
14m
13
1399
14
1422
26 24
<
<
<
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
<
3
3
3
3
<
3
3
3
3
<
<
3
<
<
<
<
<
<
<
WGV
Nabídka a poptávka kancelářských ploch není od počátku ekonomické krize v Amsterdamu v rovnováze, snižuje
se poptávka po kancelářích a zároveň se snižuje standard plochy na jedno pracovní místo, územní plánování
a další nástroje na regionální úrovni tedy od roku 2007 eliminují velké rozvojové plochy kanceláří a podporují
záměry transformace prázdných kanceláří pro jiné funkce. Rozvoj administrativy se na základě změny poptávky
přesouvá směrem k menšímu měřítku a větší míře promíchání funkcí. Structuurvisie a konkrétně dokument
Kantorenstrategie (Strategie administrativy) 2011 člení území na zóny podle typologie možných kancelářských
prostorů. Kantorenstrategie je zacílená na konkrétní kroky regulace administrativních ploch, dokument zdůrazňuje, že pouhé plošné omezení administrativy by mohlo mít spíše negativní efekty a stejně jako v případě
plánování rozvoje je v momentě plánování omezení důležité pracovat s přesnějším charakterem a potenciálem místa a aktuální situací, plochy administrativy jsou zhodnoceny z hlediska aktuální obsazenosti
kanceláří, možností transformace budov, existujícího rozsahu administrativních ploch v místě, umístění v rámci
města, potenciální rozvojové plochy jsou zhodnoceny z pohledu koncepce města a uživatelské atraktivity. Na základě takto určených kritérií se rozdělí do čtyř typických skupin (oblasti redukce ploch, vyvážení, omezení rozvoje
a podpory rozvoje) pro které jsou pak nastaveny různé strategie a míra regulace.
Současné plány nejsou založeny na škále funkčních ploch organizujících strukturu
města, ale na pečlivém vyvažování vztahů v území – vztahů mezi hmotou a náplní, plochou a výškou, intenzitou veřejných prostranství a morfologií uliční sítě, mezi dopravním systémem a soustředěním určitých funkcí, mezi bydlením a prací, mezi sociálním
zázemím a charakterem lokality. Obohacení plánování o dimenzi vazeb umožňuje
přirozenější způsob sledování cílů daných konkrétním veřejným zájmem a sdílenými
hodnotami ve směru k dlouhodobé udržitelnosti města. Díky tomu mají takto obohacené nástroje navíc podstatnou informační hodnotu. Tyto vnitřní vazby jsou indikátory motivace, která za nimi stojí, a proto dokáží mimo jiné lépe formulovat, k čemu míří
a tvoří tak vhodný podklad pro efektivní rozhodování v území.
V rámci samotných regulativů podrobnějšího měřítka se vyzkytuje množství vnitřních vazeb přinášejících do plánování „mikrodynamiku“ v podobě parametrizace obohacující instrumentář o další rozměr. Vazby regulativních dílčích plánů mají podobu
podmínění kompatibilitou, maximálním rozsahem nebo poměrem funkcí, existují také jako vazby na jinou funkci nebo obecné,
výškové nebo plošné specifikace umístění. Regulativy s prvky těchto vazeb tvoří důležité efektivně zacílené nástroje, jednu
z forem zpřesnění regulace v oblastech, které to vyžadují. Analýza regulativů také naznačila, že čím více vazeb obsahuje plocha,
tím méně rozsáhlý výčet využití vyžaduje. Tedy je definována skrze svůj cíl, nikoli skrze své ohraničení (okrajové podmínky).
Výzkum regulativních plánů zároveň ukazuje, že v měřítku lokality se ztrácí ostré sektorové rozdělení klíčových aktivit optimalizovaných v celoměstském měřítku často v oddělených vrstvách, a důraz je naopak kladen na koordinaci, která je zaměřena na
prostorový průmět klíčových aktivit napříč sektory a jejich městotvornou roli. Přirozené je, že v situaci, kdy nemá všechny
tyto sektory v rukou státní nebo městská správa, je nutné přizpůsobit nástroje tak, aby jejich koordinaci sloužily jiné nástroje, než
direktivní vymezení a právě zde získávají prostor v celoměstském měřítku strategické pobídky a v nižším měřítku vazby a podmínění v rámci regulativů. Otázkou pro další výzkum je pak sledování vnitřních „vrozených“ nebo „neplánovacích“ mechanismů
prostředí, v otázce lokalizace klíčových aktivit tedy například nutnou flexibilitu odpovídající demografickým procesům a tržním
mechanismům lokalizace komerčních aktivit, tak aby mohlo dojít k jejich synchronizaci s nástroji plánů a ty tak nebyly pouze ex
-post reakcí na jimi generované extrémí jevy.
Plán a pravidla lokalizace - garance stabilního prostředí (+adaptabilita)
Při pohledu na postupy územního plánování skrze problematiku veřejného zájmu, je v pozadí jednotlivých nástrojů patrný posun
od vlády (governement) k řízení (governance) (Reimer et al., 2014). Odpovědí na smazávání rozdílu mezi soukromým a veřejným
v oblasti správy a rozvoje města a lokalizace služeb může být nastavení jasných pravidel pro oba sektory zároveň a „vyřčení“
vize směřování prostorového a komerčního rozvoje, kterým je tak upevněna předvídatelnost a transparence prostředí jak pro
veřejné, tak pro soukromé investice umožňující jistou kontinuitu rozvoje města (viz př. Berlín). Pokud bychom chtěli ilustrovat
oba extrémy - Příklady tak ukazují, jaké jsou v oblasti garance možnosti městské správy – buď je možné vytvořit dlouhodobý
prostorově – strategický plán, který by měl být jasným rámcem, ve kterém jsou jednotlivé záměry posuzovány nebo se může zaměřit na nastavení základních mantinelů a tvorbu podrobnějších plánů. Většina zkoumaných zahraničních plánovacích systémů
není extrémem ani v jedné poloze, přesto je patrný příklon ke strategii například v Amsterdamu a k pevným procesům například
v případě Vídně.
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
7. 5m
WGV I
g BB
%
12.00
W
g
1
<
<
<
<
<
12.00
11.38
g 26
W GV I
4.5 m
g
14 m
<
Be r gs t eig ga s se
III
1A 3
4
GB
2
GB III
<
<
30
29
28
2
27
g
25
g
4.5 m
I
WGV
19III21 14 m
23
W
24
W III
17
22
g
11
13
11.38
14-16 18 20
III 14m
W I4.5m g
g
14m
III
g W
14m
3
12
.00
<
<
W III14m g
3
<
Ki r c hs t
et t e rn ga
15.00e
W
ss
II g
22
11
GB I g BB
W Ig
GB GV I 4.5m g
20
2
11.38
BB
4.5m
I
4
GB GV
5
10.50
BB 3.50
14.00
14.00
12.00
22
<
11.38
19 21
12.00
W GV I
4.5m g
BB
g
16.00
WIII 12m g
17
10.50
14 16 18
GB III 12m g
GB III 14m g
S te in er ga s s e13
6
22
11
12.00
<
<
3
<
<
3.50
öDg
<
<
<
<
<
<
<
12.00
11
11
GB Ig 84
12.00
22
12.00
11
74
72
10.0072
68


<
<
<
14m
III
2
<
22
86 88
GB
III 14m g
g
G BB
g
28
+59. 5m
W III
W III g
g
15
17
12.00
11.38
23
14 16
Ka lv a rie nb
GB III 18 20
11.38
e rg
g a ss e
14m g
GB
12
11 13
9
6
11.38
4
5 7
3
1
91 93 95
Ha b er lga GB89 I
sse
12.00
10.50
14.00
g
79
77
73
11.38
63
61
64 66
W III 14m62 g
12.00
W III 14m g
65
<
12.00
8 10
<
<
<
<
8
6
<
g
<
g
W I 7.5m
12.00 W
III 14m
67 69
8.00
<
<
GB III 14m g
22 24
12.00
14m
GB
12.00 W III 14m g
12.00 W III
14m
12.00
<
<
<
g
15.17
IV
28A
W
3
1 2
7
6
<
<
33
GB II g
<
<
2
14m
III
g
Br e st e lga s s e
20
11
g
12.00
13
12.00
<
40
W III 14m g
III
W
<
<
<
12.00
+61m
WGV I
4.5m g
27
III g
W III
g
12m
W III 14m g
33
<
10 12
22
4
11.38
GB III 14m g
38
36
34
12.00
III
GB
<
11.38
18 20
25
BB
Dg
g
46
14m
44
44
W III
44
g
22
14m
11
22
11
<
15.00
17
12.00
11.38
10.00
12
12.00
16
12.00
13 15
14
<
<
<
<
1 12.00
3
%
%
W2 4% % %
<
26 28 30
22 24
11
14 16
44
g
33
14m
Lin d a ue rg a ss 31
e
11.38
<
21
12.00
19
11.38
<
<
15
17
16 18
13
11.38
g
44
14m
GB III
12.00
GB I 5m g
12m g
GB
III
34
GB III
15.00 25
21
32
11.38
<
15.00
17
15
18
16.00
<
g
9
14m
W III
5
16.00
3 3A
33
22
11
<
12.00
37
12.00
18.00
GB II
<
20
22 24
<
<
<
<
<
12.00
11
12.00
12.00
<
Or tlie b ga s se
33
<
27
18
ga s s e
Fra u en10.00
19 21
14.00
16
<
17
13
10 12 14
16.00
10.5m g
1 1A 3 5 7
9
6 8
4
2
W III
14.00
11
<
32
10.00
g
II
GB
11 12.00
22
GB III
14m g
g
De in ha rd s te ing a ss e
<
14m g 12.00
2GB III
12.00
29
10
12.00
GB II g
8
GBGV I 5m
g BB
9
10.00
He llg as s e
12.00
1
3.00
<
12.00
1 1A
5m
g
<
12.00
g
14m
<
<
12.00
GB II g
GBIII
14m g
88
<
<
<
12
<
12.00
<
<
8
12.00
g
BB
g
GB III 10.5m
g
GB I
14m
GB III
W III 14m g 12.00
11
<
<
GB III
22
<
<
W III
<
<
14m g
<
8
12.00
2
<
<
<
<
16.00
g
14m
W III44
12
10
III 14m g
GB
57
11.38
6
<
<
<
W III 14m
g
<
W I
12.00
45 47
48
44
43
GB III 12m g
7.00
15.00
We ißg a ss e
<
11
22
12.00
22 24
12.00
<
<
9
W III 12m g
11.38
23
g
III 14m
W
13
<
11 22GB
III 14m g 12.00
1-3
<
<
<
12.00
GB
10.00
19.00
GB III
12m g
29 31 33
14.00
30
32 34
15.00
29
25 27
42 44
GB III
12m
g
40
12.00
g as s e13.27 23
<
11
<
<
<
<
<
12.00
Na t t er ga s s e
12.00
g
W III 14m
<
14m
GB
III
III
W
GB GV I 5m g BB
11
g
GB III
g
GB III 14m
31 33
50 52
54 56
12.00
<
<
12.00
<
<
12.00
T a u b er
13.27
28
<
12.00
9
22 24
Lor en z-Ba ye r-P la tz
<
Ta ub erg as s e 13.27
15.00
22
12.00 g
<
Ot
ta k
W IV3
g
18 m
.00
%
<
<
BB
II
g BB
5
4
15
<
W2III4
14m
g
22
%
<
GB GV
r ga s
se
5.0 0
15.00
14m W III
<
%
<
g
<
<
<
ge
rP
la t
<
%
11
z
5
3
1
2 4
%
Dg
4
12.00
W22 II g
13
10.00
W GV I
5m g
BB
III
22
16.00
g
28
14m
12.00
<
16 18
11
12.00
33
14
29 31
12.00
12m
W III
<
12 14
<
22
<
2
14A
13
11
9
Ba ld iag a ss e
%
<
47
11
III
g
II
21 23 25-27
6
8 12
1 3
1
GB
GB
20
7
8
5
4-6
7
4
<
R o s en
st ei n g 11.3 45
a ss
8
e
14m
23 23
A 25
g24 26-2
8
11.38
III
<
19 21
Gs c hw a ndn e rg as s e
<
9
g
12m
W III
III
6 8
12.00
g
14m
K lo p
st
GB
<
<
Ho rn e ck g as s e
3
<
oc k g
a s se
g
14m
GB
18
16
3
3
Ebt
3
15
11.38
3
3
BB
3
3
BB
3
3
3
15.17
3
3
3
3
3
3
3
Ebt
3
6
12.00
15.17
K u lm
g as s
e
GB
GB
GB
GB
W
<
14.5m
III
11.38
GB
3
3
3
3
<
g
K lo p s
t oc k g
a s se
33
24
g
g
5m
I
g
as s e
14.5m
14.5m
III
III
15.17
K u lm
g
GB
GB
5m
GB GV
g
70
I
BB
g
12.00
61
15.17
14.5m
III
GB GV
GB
GB III
68
lg a s s 59 g
e
W ic h te
15.17
54-62
g
16.00
14m
5
III
12.00
<
1
2
%
12.00
3
<
%
14.00
<
BB
III
<
<
<
g
<
GB
5
<
%
<
%
<
<
%
6.00
r in
<
<
<
5m
30 32
<
<
<
g
30
<
<
14m
g
E c k11m.38 g
ü ll n e
<
%
7
<
<
<
<
Blu m b er gg
12.00
as s e
<
<
<
<
<
III
GBGV
<
7 12.00
<
<
<
<
12.00
<
<
12.00
<
<
15.17
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
g
<
<
<
EKZ
<
<
<
<
<
+68m
<
<
<
<
<
BB
<
<
<
<
<
W IV
18m
g
<
<
<
<
<
<
IV
<
<
<
IV
<
<
<
<
<
Ak
W GV III
g BB
%
<

<
<
<
<
GB GV
<
<
<
<
BB
%
%
%
%
%
<
<
<
17.00
%
<
<
<
<
%
%
<
<
<
<
<
<
<
<
<
%
17.00
<
<
<
<
<
%
%
BB
<
<
<
%
g
<
<
<
<
<
%
<
<
<
<
<
<
%
%
%
%
<
§53
<
%
IV
11.
%
12.50
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
GB I
<
<
<
<
<
<
<
12.
%
16.00
<
%
GB GV
G
W I
g
5m
<
3.
%
1A
WGV III
14m
g
%
66
%
<
%
2322.
<
<
<
<
<
6-8
4
11.38
<
<
<
<
<
<
<
<
%
K u f fn
e rg as
se
<
<
%
2
<
%
11.38
<
<
%
12.00
%
<
%
<
%
%
<
%
%
<
%
%
6
2.
<
G
%
%
12.00
29 27 25
W
38 GV36III g
34 32 10. 16.00
23.
30 28
39
35
15.00
WGV III
g
<
43 41
45
21. G
<
13.
40
22
<
S tr a ß e
8. 1.
7.
15. 6.G 4.
5.
%
<
16.
W I 5m
g BB
<
<
<
<
152
152
<
163
163
4.00
165
165
167
167
G
20.
9.
<
G BB
<
BB
168
169
169 168
<
G
12 10
19.
35
33 31
W III 14m
17.
18. g
15
5
3
G
W III 14m
18
16 14g
BB
Markt
5m
g BB
16
11.38
SO BB
W GV I
15.17
W I
g
G
III
GB
<
<
<
33
SO
4 BB
Markt
15.17
12.00
W III g
22 20
18
15.17
14.
G
5m
GB I
SO
Příklad: Kantorenstrategie, Amsterdam, NL, 2011
18m
5m
BB
I
GB GV g
<
<
12.0
la t z
18m
38
22
0
11 12.0
as s e
Yp p e ng
0
<
2
<
<
14m g
1-3
W III g
28
26 24
39
GBGV IV
g BB
21 19 17 15 13
11 9 12.00
7 5
Wien Übersicht
W III 14m g
11
24 22 20
BB
6 4
g
<
<
<
<
<
<
GB
<
14m
<
12.00 GB III
GB III
<
g
III 14m g
14m
se
He lb lin g ga s
<
g
III
16
1
2
<
g
6m
G
14
7 6
g
W III
Smart shrinking administrativy a plán vyklízení pozic
GB I
G
g
5m g
W GV I
12.00
<
4
12.00
<
W I 6m
W
W
13
18
<
Markt
SO BB
8
g
W I 7.5m
g
G
GB
Epk
P
3
g
W III
<
g
WI
g
<
12.00
12.00
Yp p e np
<
W III g
W
Záporná lokalizace:
G
14m
40
42
g
5m
33
W III
<
14.00
<
III
WI
31 29 IV
GV
G
WI
BB
G BB
38 36
35
35
g
18m
37
IV
GB
GB GV
g III g
I 5m
GB III GB GV
g
BB
9
1012.00
BB
g
18m
44
11
g
BB
e
h tg as s
7.5m
47
<
<
W I
g
GBGV I
4.5m g
IV
GV
<
22
<
G
10.5 m
G
<
W II
12.00
<
GB I5m
1
10.5 m
91
9100
BB
G
W
15.17
5m g
G
52
II
BB
11 2
N eu
le rc h e g 2
n f el d e
11
r
1

<
45 43
W III 14m
G
W e y pr ec
<
%
47
%
<
<
W III g
57
III 59
22 g
11
W I
%
g
G
GB
G BB
1
63 61
W
58
15.17
W III
g
G
12.00
11
%
14m
G
12.00
<
30
30 28 26
12.00
4 2
g
22
III g
60
GB GV I
gBB
13.00
W
%
%
g
27 25
G
BB
g
g
WI6m g
Markt
SO BB
W I 5m
g BB
3
%
%
5m
BB
14m
W III
g
III
W III g
Frie d m a nn ga ss e
35
W III33
14m
%
W I
18.00
GB III
36
<
BB
G
a ss e
17
a m m15.e rg
S ch e llh
5
38-40
g
W I 5m
7
11.38
W III g
6
g
GB III
12.00
42
g
G a ulGla
c he r ga
ss e
III 14m
g
61
62
GB I 6m
g BB
12.00
7 ss e
15.1a
P ay e rg
s se
13.00
g
<
GB GV II
g BB
G
14.00
41
14 m
40
<
G
<
<
<
W
42
11.38
39 37
33
G
G
BB
G
ga
H u be r
14m
44
<
G
G
I
W III
G
BB
W I 6m g
BB
W GV I
4.5m g
g
48
12.00
48 46
g
18m
I GB
GB GV III g
<
5m g
IV
III
III
G
G
III
43
W II g
<
g
15.17
<
<
50
45
W
BB
<
7.5m
17
12.00
GB III
66 64
GB I g BB
GB II2210.5m g
G
W
37 Ig
G
14
<
G
[60% ] BB
12.00 W
12.00
g
GB I7.5m g
G
<
39
41
5m
g
BB
III
<
Epk
Huberpark
G
18m
GB GV
GB
19 III g
GB
<
<
G
G
47
46 44
41
g
50
54 52
IV
GB GV
16
<
g 1
2.0
0
<
<
g
GB GV
43
GB III g
BB
14.00
<
III
14
m
5m
BB
<
W
WI
g
<
g
g
G
BB
GB I
<
III BB
14
10 m g
18m
48
43
g
W I
14m
WI
7.5m g
WGV I
4.5m g BB
a ße
ge r S tr
BB
12.00
22
<
GB III
14m
14.00
GB I 7.5m g [60% ]
<
W22 II g
GB I
5m g
12.00
<
G
46-48
63
<
G
G
<
<
g
IV 18m g
g
O t ta kr in
GB11GV IV
51
<
11
<
<
<
74 W III g
72
70 6
8
g67
W III 65
IV
GB
BB
G
45
<
<
G
<
<
BB
<
<
<
<
G
I g
GB I4.5m
GB I g
g
18m
GV
12.00
<
G
54 52 12.00
50
12.0
0
G
11
G
<
<
<
12.00
<
<
<
<
49 47
<
<
<
g BB
<
g
16.00
22
GB
<
50
45
W III
W
<
%
7.5m
öD g
3.50
g
G
<
GB I 7.5m]
g [60%
BB
49 47
g
<
%
<
<
12m
III
G
BB
W
52
<
<
%
<
51
14m
71
GB69
III
Epk
GB I
G
<
%
GB GV
<
%
12.00
GBGV I 4.5m
g BB
GB I g
33
III
52
g
BB
37 35
14.00
54
<
<
%
1 3
<
%
G
57
GB III 14m g 51
W
G
BB
I 5m
11 12.00
<
%
G
56
<
12.00
6m
g
W III 14m g
58
53
GB
I
4.5m
g BB
<
WGV I
g
G
BB
GB III 14m
<
g
4
2A 2
11.38
GB III 14m3
12.00 1
g
22
53
55 IV
57
GB GV g
m
12.00 18
<
G
G
G
I
9.00
64
18.96
W GV
<

%
<
30.00
4.5m
G
BB
GBGV I 4.5m
g BB
<
%
12.00
68
<
<
GB GV I
5m g
BB
<
g
33.00
W III
14m
g
g
<
m
58
56 g
53
55
g
W III
14m
G
BB
W III
14
GB
22
J ö18rg
.96 e
rs tr a
ße
39
<
%
<
III
WGV I6m g
I
4.5m
<
12.00
g BB
66 64 W III 12m
62 g
59 57
GB GV
W 43 4
III 1
g
I 4.5 m
<
%
<
18m
12.00
G
BB
W GV
W GV
68
W
<
%
GB I
g
g
70
72
61GB GV59IV
g
<
12.00W III 14m
g
<
GB II g
<
G
G
BB
IV 18 m
GB GV
16.00
<
a s se
g
BB
<
GB
12
12.00
22

W III
G 14m
g 14.00
BB
WGV I
6m g
W III
68 g
70
65
Ha s lin g e rg
as s e
12.00
14m
11
GBGV I
4.5m
g
67
W IV
g
4
GB Ig
<
g
9
22
<
16
<
G
12.0
0
0 B 5
14
m III 3
GBGV
I5m g
g
12.00
<
10 14mGB III
8
6 g
11.38
<
<
<
12.00
12 7
.0 G
<
G
72-7
2
1
s -P la t z
11.38
<
G
III11
G
W2 III 4
14m g 12.00
14.0
0
<
GBGV I
6m g
BB
14 12
11.38
60
g
<
<
<
G
12.00
W III
III 14
m g
<
W
9
G
G
BB
12.00
76
<
g
G
W 53
III
<
%
<
62 60
11.38
59
G
BB
g
<
<
33
<
III
g
14m
G BB
12.00 W III
14m
78
<
III
14
18g m
<
W
m
F ri e d 22 III1214.00
g
ri c h - K
a is er
12.00
-G
<
W
15.00
<
<
<
12.0
0
W 75-7
7 73
15.0
0
III
12.00
<
20
<
<
12.00
12.00
55
III
80 g
<
<
64
57
W III 14m g
WGV
I 5m
<
g
15.00
G
<
12.00
<
GB I
g
G
GB III 14m
16
14
<
W
öD g
GB I 5m
g BB
66
12.00
Ak
<
G
GB I g
G
59
g
a s s11.e
BB
<
81
<
11
<
<
68
<
GB GV I
5m g
12.00
GB I
4.5m
g
GB II g
<
<
III
5m
g BB
G
15.00
63
mg
IV 18
%
G
14m
6m
16.00
<
<
<
<
<
834.0
0
e38
W III
14 m 13
g-1125.00
44
<
76
GB
GB I
11
80
65
III
<
<
<
70
<
<
<
G
<
<
g 12.00
<
15.00
g
III g 12.00
GB
A b e le
g
23
<
<
G
<
<
16
<
12.00
<
152.00
GB 11III
14m
26
g
<
11
G
2
14.00
IV 18m g
78
GB GV
11
G
12.00
2
64
31
18
15
25
31
<
<
12.00
<
82
12.0
Epk
GB
GB I
W GV
%
h ol o mg äu
G
Ge ble r ga s se
GB
<
%
4
W III 5
12m
BB
GB IIg
11
GB
<
g
6m
13
<
BB
67
0
69IV
86
85
15.0
0
17
g
<
12.00
<
<
19
14 m
20
21
III
38
87
g
12.0
0
I
g BB 5m
<
<
22
<
<
W
30
III
14m
32 30 12.00
28
14 m
G
12.00
W III 14
mg
G
24
<
15.00
W
27
W
37
35
III
W
<
<
42
32
2
33
41
III g
<
15.00
G
<
W I 5m
BB g
<
12.00 GB III
g
90
öD
89 g
W
G
29.00
15
22
Ak
15.0
0
BB
WGV I
5m g
%
G
BB
GB I
72
<
g
G
BB
12.00
16.00
W III
14m22
g
0
14.0
0
14.0
<
GBGV I
5m g
G
<
24 22 20
21 19 17
<
12.00
8
7 5
III
23
GB
g
12.00 14m
<
g
12.00
12.00
93
III 14m g
12.00 GB
20
26
2
12.0
0 G
B
92 g III
4.0 0
34
<
<
<
BB
71GB GVm
18
73
75 IV 18m g
<
<
<
<
86 84
mg
88W GV IV 18
90
GB GV
G
22
12.00 W III
11 14m
26
%
<
%
GB II
g
G
g
<
<
14.00
94
0
12.0
W GVI
5m
g
W III
14m
g
6.00
%
S t.- B a rt
Epk
öDg
14m
12
BB
m g
IV 18
<
BB
G
G
<
14.00
W III 14m g
16
GBGV I
5m g
<
<
G
BB
<
15 9-13 g
III 14m
<
<
Esp
<
W
<
<
11
22
<
28
12.00
16.00
W III 10.5m g
16.00
<
<
16.00
8.00
GB GV I
5m g
25-27
12.00
33
11
se
Te ich ga s 11.38
77
2
11.38
g
2.00 Dg
69
Epk
%
G
III
4
<
76
74
9.50
71
%
G
Epk
G
GB
10.00
<
We ißg a ss e
15
22
22
<
<
23
11
G
96
g
GB3 III 114m
12.00
14.00
28 26
<
78
%
14m
5
12.00
<
<
<
GB GV
%
G
<
<
12.00
<
%
6 11
<
g
14m
<
%
Weiterverwendung nur mit Quellenangabe
Keine Haftung für Vollständigkeit und Richtigkeit
Kein Rechtsanspruch ableitbar
Quellenangabe: Stadt Wien - ViennaGIS18.96
BB- Stadtvermessung
Kartengrundlage: MA41
III g W
III
WGV I g
4.5m
G
g
%
Epk Ortliebgasse
Parkanlage
BB
22
34.00
15.00
32
<
<
82 80
3
<
<
G
<
G
GB I
5m g
BB
G
BB
III
W
W III
%
40 38 36
34
11.38
31 29
<
G
W GV III 14m g
Fw
6%
%
W III 14m g
35
G BB
G
<
16.00
12.00
8% 7%
BB
III 14m g
22
%
P ar ha m e r pla t z
<
BB 9.00
6.00
g
<
33
G
G
%
<
G BB
12m
W
<
<
<
<
13.27
6
44
<
98
G
12.00 GB IV
18m g
<
.15
13
7
BB
6
EKZ
<
g
17.00
BB
18m g
W IV
12.00
<
g
18.00
II
11.38
<
EKZ
V
15.00
45 43
e
EKZ
<
<
<
BB
BB
GB GV IV
GB GV
g
%
18
Fw
GV IV
g
1
m
18
8
15.00
EKZ
II
0 GB
16.0 18m
<
<
8
G
g
g
<
GB GV
10
BB
<
IV
11
18m
GBGV IV
+80- 88m
%
BB
%
<
m g
IV 18
GBGV 79
81 12.00
Epk
<
36
%
III 14
m g
GB III
GB
84
17
%
<
100
g
Epk
14
BB
g
g
12
2
W IV 2
<
Dg
+68m
III
Fe ßt g a ss
12.00
<
17.00
G
<
BB
GBGV
G
+68m
<
BB
IV
BB
<
<
W GV
g
46
11.00
16
%
<
<
12.00
W III g
6
5
<
<
%
<
3
12.00
14.00
13
W
BB
GB GV V
16m
18m
11
9
g
g
GB GV
<
.00
15
%
GB BG IV
3
10.00
<
10
%
g
3
IV
12
Gr ülle
§53 m e ie rg as s e
<
Wien, AT
2
%
16.00
<
3
G
12.00
8
%
G
%
%
<
W Ig
94
17.00
60.00
15
<
<
g
%
<
III
a ss e
%
<
g
83
%
I
g
5m
III
<
3
Ebt
<
III
20.00
I
W
12.00
11
Ro s en st ei ng
GB
%
W GV
102
%
10.00
G
<
<
g
g
60%
12.00
<
G
g
BB
G
83%
12.00
<
<
3
<
<
GBGV
GB GV
g 14.00
<
<
22
g
<
12-14
12.00
2
<
84
12.00
5m
12.00
W GV IV
18 m
11
%
GBBG IV gBB
<
GB BG
g
<
14.00
II
g
g
1
88
11
12.00
15
85-8
%
9%
14m
104
WI
7.5m
GB I 5m g
GBIII g
W II
46 44
39 37
11.38
7-8
<
<
12.00
13.00
<
Ebt
BB
<
3
22
6
III
g
<
90
5m
<
W GV
I
61
GB BG
5
14m
22
G
W GV
<
7
III
g
16m
9.48
8
<
W
11.38
g
G
12.00
BB
III
12.00
Dg
c h- K a
is er -G
a s se50-60
II
<
Parkanlage Johann-Nepomuk-Berger-Platz
GB BG IV
g
14m
W
g 15.00
22
<
<
14m
33
G
g
75
<
12.00
<
III
11.38
III
10 9
14m
33 g
<
W
12
14m
Fr ie d ri
1
G
GB GV
%
8.00
g
14m
Lorenz-Bayer-Park
Epk
12.00
g
106
<
9
22
Ebt
W III
12.00
g
2-4
g
GB III
11.38
g
11 III
GB BG
<
<
16.00
3
14m
6.00
Gr ülle m e ie rg as s e
44
G
11.38
g
16.00
44 14m
12.00
5
III
<
5.00
15.00
G
öDg
5m
W
<
g
<
<
BB
<
<
12m
g
e
E isn e rg as s
11
14m
12.00
WGV I
g
IV
G
BB
<
<
G
15.00
21
III
<
G
<
GB BG
g 12.00
14m
<
%
%
P la t z
Lor e nz - B a ye r-11.38
<
g
G
%
22
<
2.00
5
<
<
G
BB
Ma ys s e ng as s e
15.17
7
W GV I
5m g
<
12.00
6
III
g
<
15.00
<
g
8
W
13.00
G
G
I
5m
W
Epk
14m
<
85A
G
<
00
12.00
W III
14m
13 11 9
14.00
14m
15.00
öDg
2.00
41
g
14m
GB BG
GB BG
III
15.00
g
G
2
11.38
g 12.1
88
87
.00
W III
g
92
g
g
<
12m
89
12
12m
4
G
GB
I
5m
g
BB
10
58 56
43
GB
BB
14m
g
14.5m
45
3.00
g
<
<
91-93
III
g
<
g
III
11.38
2
18.96
GB BG
III
62 60
14m
GB
1
18.96
<
13.00
g
g
112 11
0 10
8
<
g
12m
BB
5m
4
3
<
<
118
GB I
7.5 m
94
15
GB BG I
<
g
14m
14.5m
G
G
G
G
5m
III
BB
III
6
GB III 5 3
12m
GB III
91
I
g
g
14.5m
6
GB GV III
12.50
BB
I
GB GV
120
g
G
<
G
14m
<
15.00
III
GB III
g
33g
II
Fw
Eb t
G
g
6
<
g
10
%
%
3 % 11
% 3 %
7 93 G 3
%
BB
g
14m
5m
W GV III
g
<
10
10
III
GB GV I
GB
Ot ta kr in ge r S tra ße
G
12.50
GB GV
BB
III
16.00
II
14.00
14.00
g
5m
III
%
GB
GB
I
16.00
<
GB GV
Ebt
3
14
3 123
%13 %
%
6.00
%
%
99
G
GB GV
3
Fw
%
5m
g
14.5m
III
W III
g
3
20
%
<
BB
<
III
GB
14.5m
g
III
14m
BB
%
G
BB
<
17
g
W III
W
W GV III
<
12.50
BB
GB
GB 12.00
8
9 7
<
<
G
GB
I
g
5m
g
G
<
g
16.00
14m
III
Ga ns t e re rg a ss e
25
g88
II
Sp ielp latz
III
g
12m
<
g
<
24-28
Ar ne t hg a ss e
32
E
g
12.50
G BB
W
GB
GBGV
III
G
5m
G
GB BG
g
33
G
GB I
g
g
g
G BB
12m
W
g
14m
g
14m
III
GB
W III
<
12m
BB
GB II
g
GB III
g
14.5m
5m
11.38
g 77
II
G
14.5m
W
g
g
GB
II
33
III
g
G e b le
r g a s se
99
W III
Ha s ling e rg as s e
G
W
G
<
a ss e
g
14m
Ma y ss e nga s se
25
G
53 44
55W 55 III
<
16
III
g
11.38
g
g
14.5m
14.5m
III
70
13.00
GB GV I
16.00
W I
WGV
III
GB III
III
15.17
29
W III
g
14.5m
57
GB
9-13
<
61
18
15
<
<
III
26 24 22
W
au er ng
22III11 14m
GB
GB GV
W
<
g
5m
G
W
g
<
GB I
g BB
III
W
76 74
2
14m
GB III
G
12m
<
16.00
s s e1
15.17
g
14.5m
III
BB
33 31
III
W
5m
g
De g en ga
7
18.96
<
<
12m
g
<
<
8
<
I
G
12m
3
3
3
3
30
35
W
g
m
W III
<
III
g
3
3
3
3
GB
5m
Praha, CZ
GB BG
<
<
<
G
<
BB
114 11 12m
2 108 g
106
107
105
103
W III
14.5
W III
g
12.00
12.00
W
1
GB GV
<
90
m
<
<
GB BG III
Wil he l mi ne ns tra ß e
12.00
g
Lo b e nh
GB I
g
60
G
<
<
g
<
G
G
W III
111
g
as s e
12m
<
GB BG
12.00
<
12m
III
g
I
BB
K a p it e
lg
W
GV
5m
15.17
III
9
<
W
g
G
BB
30
6.50
24.05.2015
01:00
<
120 11
8
<
12m
G
W III
g
22 20
11.38
Maßstab 1:3.000
0
GBGV I
g
5m
<
115
G
BB
12m
24
27 25
III
<
<
122
15.17
117
<
26
W
15.00
<
124
<
<
G
GB III
28
29
35 33 31
G
BB
GB I 7.5m g
<
<
<
g
„Juiste functie op juiste plek“, tedy
„Správná funkce na správném místě“ je
heslem Amsterdamské „Locatiebeleid”
(Strategie lokalizace“). Již od roku 1988,
kdy se Nizozemskou národní plánovací strategií stalo kompaktní město (Vierde Nota Ruimtelijke Ordening), klade
Amsterdam důraz na dostupnost funkcí. V celonárodním měřítku tak byl v roce 1989 zaveden systém A-B-C
locatiebeleid (A-B-C strategie lokalizace), integrovaný přístup plánování využití území a veřejné dopravy, který
preferoval rozvoj podnikání, administrativy a vybavenosti v dostupných částech města pomocí systému kombinace klasifikace dostupnosti místa do tří tříd (A,B,C) na základě dostupnosti hromadnou dopravou nebo individuální dopravou a profilu společnosti určeného podle jeho „charakteru mobility“ (zaměstnanců, návštěvníků,
materiálů atd.). Tato strategie založená na pevném teoretickém podkladu a jednoduché strategii regulace ale
nebyla všude úspěšná. Z velké části byla napadena podnikateli díky své restriktivní povaze (především v oblasti
regulace parkování), zároveň se ale objevil rozpor mezi úrovněmi správy, kde strategie prosazována z národní
úrovně narážela na lokální zájmy jednotlivých municipalit obávajících se snížené konkurenceschopnosti díky potřebě obcí nabídnout k velkým komerčním projektům levné pozemky v periferních oblastech. V současné politice
Amsterdamu zůstal A-B-C systém pouze ve vazbě na regulaci parkovacích stání pomocí koeficientů snižujících
počty parkovacích míst v A a B. Obecná, ne přímo závazná strategie Locatiebeleid podrobněji specifikuje, které
konkrétní typy funkcí je vhodné umisťovat ve které z „funkčních ploch“ Structuurvisie (Strukturální vize) jako
doporučení pro zpracování podrobného Bestemmingsplanu, závazného pro jednotlivé stavebníky. Klasifikace funkcí, se kterými tato strategie pracuje, jde napříč klasickým dělením na veřejné a komerční služby a je tak
ukázkou toho, že strategické nástroje zaměřené na intenzitu využití toto dělení mohou bez problému opustit
a soustředit se na jiné parametry. Už podle původní A-B-C locatiebeleid, která směřovala především na komerční
služby a administrativu byly pro umisťování významného veřejného vybavení preferovány ploch A a B.
Z tabulky je patrné, jakým způsobem výše zmíněné soustředění se na jiné parametry umožňuje efektivnější zacílení na veřejný zájem. Nejedná tedy o obecný systém podrobnější diferenciace standardně rozčleněných funkcí
mezi dvěma úrovněmi plánu, (jako je tomu například v Berlíně mezi Flächennutzungsplan a Bebauungsplan),
ale spíše odpověď na konkrétní otázky typu „jak velké plochy kanceláří jsou pro tento charakter města příliš?“,
nebo upozornění, že je vhodné uvědomit si v případě umisťování veřejného vybavení jejich vazbu na počet návštěvníků a prostorové nároky. Je tedy jako ostatní nástroje Structuurvisie zacílená už na konkrétní problémy
a trendy rozvoje města.
<
<
15.17
g
5m
G
Dílčí závěry:
Berlin, den 29.04.2008
Noormann-Wachs
<
www.wien.at/flaechenwidmung/public
Amsterdam, NL, 2011
Bezirksamt Spandau von Berlin
Berlin, den 8.12.2006
Automatisierte Liegenschaftskarte, Stand November 2006,
einschließlich der Grenzvermessung mit Grenztermin vom 28.11.2008 der ÖbVI Diethild Noormann-Wachs
Flächenwidmungs- und Bebauungsplan
g
5m
G
Příklad: Locatiebeleid,
Berlin, den 21.03.2007
I
Bebauungsplan VIII-238
festgesetzt am 1.11.2005
a strategie umístění
Aufgestellt: Berlin, den 8. Dezember 2006
Bezirksstadtrat
8,0
49 A
Die vorstehende Zeichenerklärung enthält gebräuchliche Planzeichen, auch soweit sie in diesem Bebauungsplan nicht verwendet werden.
Zugrunde gelegt sind die Baunutzungsverordnung (BauNVO) in der Fassung vom 23.Januar 1990 und die Planzeichenverordnung 1990 (PlanV 1990) vom 18. Dezember 1990
Röding
,0
Flur 10
Hochspannungsmast
Berlin, den
14
96
9
Straßenbegrenzungslinie
Hiermit wird beglaubigt, dass der Inhalt dieser Abzeichnung
mit dem Inhalt der Urschrift des Bebauungsplans vom
29. April 2008 und den Berichtigungen zur Klarstellung
vom 28. November 2008 übereinstimmt.
Flur 1
60,
Baulinie, Baugrenze
Zaun, Hecke
14
1
z.B.
Grundstücksnummer
Bordkante
ND
Schornstein
14
2
Flurstücksnummer, Flurnummer
Mauer, Stützmauer
ND
Naturdenkmal (Laub-, Nadelbaum)
11
1
Udržitelná lokalizace:
Straßenbahn
Eintragungen als Vorschlag
Lyon, FR
GB III 14.
35,4
z.B.
des Bebauungsplanes
Abgrenzung unterschiedlicher Nutzungen
Umgrenzung der Flächen für
St
Gemeinschaftsgaragen
Zu diesem Bebauungsplan gehört ein Grundstücksverzeichnis
+ New York, US
Umwelteinwirkungen im Sinne des Bundes-Imissionsschutzgesetzes bestimmte luftverunreinigende Stoffe
nicht oder nur beschränkt verwendet werden dürfen
Arkade
Gemeinschaftsstellplätze
Spandauer
219
København, DK
Umgrenzung der Gebiete, in denen zum Schutz vor schädlichen
HOTEL
z.B.
Wirtschafts-, Industriegebäude
(III)
IV
100m
nach § 9 Abs. 1a Baugesetzbuch
(Kombination mit anderen Planzeichen möglich)
mit Geschoßzahl und Durchfahrt
B.D.
3,0
Sträuchern
Umgrenzung von Flächen für Zuordnungen
Grenze des räumlichen Geltungsbereiches
I
221
Bäumen
sonstigen Bepflanzungen
8,0
218 288
40
für Bepflanzung und Erhaltung
Erhaltung von
Mit Geh-, Fahr- und Leitungsrechten zu
Abzeichnung
C
II
Umgrenzung von Flächen mit Bindungen
Sträuchern
Laubbaum, Nadelbaum
3
1
IV
Flächen für Wald
Wasserflächen
Planunterlage
56,6
28
35,4
Flächen für die Landwirtschaft
Wohn- oder öffentliches Gebäude
1
2
II
T
belastende Flächen
8,0
28
3
1,0
3
II
Trafostation
z.B.
Umgrenzung der Flächen für
(II)
3A
I
G
freizuhaltenden Flächen
57,0 m
über NHN
33,3
Gasdruckregler
z.B.
ÖFFENTLICHE PARKANLAGE
z.B. PRIVATE DAUERKLEINGÄRTEN
GASWERK
Kinderspielplatz
5,0
N
89,1°
189
03.
ie 10.
222
233,5
64,0
Str
.-
3.1
Straßenseite
in m über NHN
z.B.
Sichtflächen
OK
I
Straßenseite
Bereich ohne Ein-und Ausfahrt
Höhenlage Oberkante Straße
Besonderer Nutzungszweck von Flächen
9
1
140,8°
29
36
253,5
10.03.1893
f.
Bfl
.0
10
II
III
.0
5,0
0,1
,5
14
178,5°
10.03.1893
fl.-linie
10
ie
5,0
224
37
73
r
3
orfe
189
03.
f.f. Str.-u.B
lin
straße O
24
3
10.03.1893
B.D.
Str.-u.
ie 10.
Bfl.-lin
end
Str.-u.
Neu
Bfl.-lin
Bebauungsplan VIII-535
f.f.
74
III
fl.-linie
12
M
f.f.
73A
V
II
f.
38
632
II 103
I
103
I
6
Park-
190
V
I
I
.-
156,0°
1,0
15
P
f.f. Str.-u.B
42
Bfl
Straßenseite
Bereich ohne Einfahrt
Öffentliche und private Grünflächen
57,0 (Aufbau)
3
TH 12,4 m über Gehweg
FH 53,5 m über NHN
OK 124,5 m über NHN
OK 116,0 bis 124,5 m über NHN
OK 124,5 m über NHN
z.B.
Bereich ohne Ausfahrt
FUSSGÄNGERBEREICH
Vorkehrungen zum Schutz vor schädlichen
Umwelteinwirkungen im Sinne des BundesImissionsschutzgesetzes
Umgrenzung der von der Bebauung
56,6
L
30
6
5,0
5
2
10.03.1893
10.03.1893
633
II 103
f.
I
I
I
I
I
I
Spielplatz
Lynarstraße
nie
f.f. Str.-u.Bfl.-li
u.
89
z.B.
Sonstige Festsetzungen
4
D
z.B.
Mindest-und Höchstmaß
Flächen für Sport- und Spielanlagen
Entwicklung von Boden, Natur und Landschaft
14,0
V
10,0
72
V
1
.-
3.1
8,0
57,0 (Aufbau)
17,0
3,0
Straße
227
nie
f.f. Str.-u.Bfl.-li
104
14
I
I
5,0
I
I
f.f. Str.-u.Bfl.-linie 10.03.1893
228
f.
Str
Berlin, DE
5,0
I
I
I
V
I
I I I
226
757
101
Q
I
39-42
Amsterdam, NL
225
IV
1,0
5
5
Bebauungsplan VIII-536a
festgesetzt am 11.10.2005
13
z.B.
Oberkante
Straßenbegrenzungslinie
Garagen
1,5
33,4
z.B.
Firsthöhe
JUGENDFREIZEITHEIM
Stellplätze
56,6
Höchstmaß
Traufhöhe
zwingend
sonstigen Bepflanzungen
8,0
OK
33,3
I
0,4
als
Umgrenzung von Flächen zum Schutz, zur Pflege und zur
MI 3
V
f.f. Str.-u.B
fl.-linie
5,0
5,5
V
R
5,0
z.B.
Bäumen
1
1
56,6
57,0 m
über NHN
12,0
ütz
.1893
.1893
S
83,1°
5,7
(II)
WA 1
190
GF 500 m2
GF 400 bis 500 m2
3,0
BM 4000 m3
z.B.
z.B.
(§ 23 Abs.3 Satz 3 BauNVO)
als
zum Anpflanzen
B.D.
5,0
Flur 118
ND
0,5 bis 0,7
Hochspannungsleitung
D
6,0
K
Sch
10.03
10.03
raße
orfer St
.Bfl.-linie
.Bfl.-linie
3
3
5,0
2,2
z.B.
Anpflanzen von
56,6
46,5
f.f. Str.-u.B
fl.-linie
J
Höhe baulicher Anlagen über einem Bezugspunkt
Umgrenzung von Flächen
57,0 (Aufbau)
33,4
5,0
10.03.1893
I
en-
f.f. Str.-u
f.f. Str.-u
Neuend
Flur 8
12,0
ÖFFENTLICHE PARKANLAGE,
ÖFFENTLICHER SPIELPLATZ
79
1
0,4
1,0
(II)
3
5
202
Bebauungsplan
VIII-537
I
T
203
0,7
Umgrenzung der Flächen für besondere Anlagen und
WA 2
V
(§ 23 Abs.3 Satz 1 BauNVO)
z.B.
Anpflanzungen, Bindungen für Bepflanzungen, Schutz und Entwicklung von Boden, Natur und Landschaft
OK
5,0
(§ 23 Abs.3 Satz 1 BauNVO)
Baugrenze
Oberirdische Hauptversorgungsleitungen
Bemaßung s. Nebenzeichnung 1, 1:100
57,0 m
über NHN
I
Der gesamte Geltungsbereich des Bebauungsplanes liegt gemäß der
Verordnung über die Festsetzung des Lärmschutzbereiches für den
Flughafen Berlin-Tegel vom 4. Juni 1976 in der Fluglärmschutzzone 2.
Baulinie
Linie zur Abgrenzung des Umfanges von Abweichungen
Baumasse
z.B.
B.D.
33,3
IV
Geschlossene Bauweise
2 WO
z.B.
z.B.
D
27
Nachrichtliche Übernahme
nur Hausgruppen zulässig
nur Einzel- und Doppelhäuser zulässig
SO
WR
Baumassenzahl
56,6
33,4
5,0
14
II
93
nur Doppelhäuser zulässig
Private Verkehrsflächen
V
93
197
9
IV
10
f.f
8
Bf
3.
(II)
11,0
205
u.
.0
0,6
III
III-V
V
o
E
D
H
ED
g
nur Einzelhäuser zulässig
WASSERSPORT
z.B.
z.B.
RAD
- UN
D FU
SSW
EG
5. Auf der Fläche E–F–G–H–J–K–L–M–N–O–P–Q–R–S–T–E ist die festgesetzte Nutzung bis zur Bestätigung der Bodensanierung durch die zuständige Behörde (Umweltamt) unzulässig.
r.-
10
(§ 10 BauNVO)
(§ 11 BauNVO)
(§ 9 Abs. 1 Nr. 6 BauGB)
0,4
GR 100 m2
Offene Bauweise
Flächen für Versorgungsanlagen,
für die Abfallentsorgung und Abwasserbeseitigung
sowie für Ablagerungen
I
II
IV
V 7
Sondergebiet (Erholung)
Sonstiges Sondergebiet
z.B.
als Mindest- und Höchstmaß
zwingend
Verkehrsflächen
33,2
63,5
D
(§ 9 BauNVO)
z.B.
Grundfläche
als Höchstmaß
Verkehrsflächen besonderer Zweckbestimmung
z.B.
öffentliche Parkfläche
66,5
201
(§ 8 BauNVO)
Industriegebiet
Grundflächenzahl
Zahl der Vollgeschosse
Straßenverkehrsflächen
1,0
5,0
5,0
(§ 7 BauNVO)
Gewerbegebiet
z.B.
149,3°
13,3
5,0
4. Im Geltungsbereich dieses Bebauungsplanes treten alle bisherigen Festsetzungen und baurechtlichen Vorschriften, die verbindliche Regelungen
der in § 9 Abs. 1 des Baugesetzbuches bezeichneten Art enthalten, außer
Kraft.
F
I
15
V
Kerngebiet
WS
WR
WA
WB
MD
MI
MK
GE
GI
SO
Flächen für den Gemeinbedarf
33,2
5,0
5,0
6
(§ 6 BauNVO)
als Mindest- und Höchstmaß
7,0
V
5
V
3. Die Einteilung der Straßenverkehrsfläche ist nicht Gegenstand der Festsetzung.
(§ 5 BauNVO)
Mischgebiet
Geschoßfläche
als Höchstmaß
MI 1
4
Dorfgebiet
als Mindest- und Höchstmaß
1
2
57,0 m
OK über
NHN
5,0
2,0
93
3
189
33,3
0,6 1,2
V
2. Die Fläche C ist mit einem Leitungsrecht zugunsten der Berliner Wasserbetriebe zu belasten.
30
. St
3.1
(§ 4a BauNVO)
Geschoßflächenzahl
als Höchstmaß
MI 2
5,0
I
20
.0
(§ 4 BauNVO)
,8
f.f
1. In den allgemeinen Wohngebieten WA 1 und WA 2 sowie im Mischgebiet
MI 1 sind auf den nichtüberbaubaren Grundstücksflächen Stellplätze und
Garagen sowie Nebenanlagen im Sinne des § 14 der Baunutzungsverordnung unzulässig.
10
e
(§ 3 BauNVO)
Besonderes Wohngebiet
Wohnungen
70,5
St
f.f.
.B
Reines Wohngebiet
Allgemeines Wohngebiet
z.B.
24
Textliche Festsetzungen
r.-u
(§ 2 BauNVO)
Beschränkung der Zahl der
5,0
1
III
3
89
Kleinsiedlungsgebiet
z.B. WOCHENENDHAUSGEBIET
5,7
III
135
3
10.03.1893
883
75
25
49
1
(II)
5,0
1,1
135
2
l.-linie
f.f. Str.-u.Bf
10
149
10.03.1893
Schäfer-
0 5
147
06.08.1973
ze
f. Baugren
06.08.1973
l.-linie
f.f. Str.-u.Bf
Planunterlage:
184
atzgeb.
- u.Stellpl
66
1
134
1
str
(II)
IV Fläche f. Garagen
135
1
973
134
5,0
VIII
VII
VIV
Festsetzungen
Art und Maß der baulichen Nutzung, Bauweise, Baulinien, Baugrenzen, Höhe baulicher Anlagen
I
2
Nebenzeichnung 1
1:100
Zeichenerklärung
911
134
134
6
f.Baugrenze
06.08.1973
134
8
.Gar.- u.Stellpl
Flächen f. 06.08.1973
gebäude
11 800
Bebauungsplan VIII-86
festgesetzt am 6.08.1973
25 100
Maßstab 1 : 1000
Jak Locatiebeleid tak Kantorenstrategie jsou založeny na dynamice. Hybnou silou je v prvním případě
přirozeně rozvoj, samotná Structuurvisie počítá s nárůstem počtu obyvatel. Jak ale ukazuje druhý příklad,
je možné využít “hybnost“ vnesenou do struktury města nutným smršťováním, a zavelet tak ke strategickému ústupu. V obou případech je ale zásadní, že zde pomocí těchto politik a strategií které jsou součástí Structuurvisie územní plánování na rozdíl od českého systému nehraje roli pouze „nalezení plochy
pro kvantitativní rozvoj“ ale naopak, rozvoj nebo ústup jsou příležitostí (nebo nástrojem) k přestavění
vnitřní struktury města a jeho optimalizaci směrem k udržitelnosti. Rozvoj města tedy není postaven
na dichotomii mezi plochami „hotovými“ a „k zastavění“ ale kompletní stav je vždy integrální součástí
rovnice. Dynamiku najdeme i v politikách zaměřených na aktualizaci vybavení (např. Programma Maatschappelijke Investeringen, tedy Program sociálních investic), kde nastavený proces vytváří automatickou
smyčku zpětné vazby. Tyto zpětné vazby se mohou samy postupně stát součástí analýzy, tedy meta-procesem, na základě kterého je možné odvodit nutnou míru flexibility lokalizace vybavení.
Literatura:
ALEXANDER, Christopher, 1965. City Is Not a Tree. Architectural Forum.
BERGHAUSER PONT, Meta a Per HAUPT, 2010. Spacematrix: Space, Density and Urban Form. ISBN 9056627422.
BERGHAUSER PONT, M., van NES, A., and MASHHOODI, B.. COMBINATION OF SPACE SYNTAX WITH SPACEMATRIX AND THE MIXED USE INDEX - The Rotterdam South test case. In: GREENE
Margarita, REYES José, CASTRO Andrea. Proceedings: Eight International Space Syntax Symposium. Santiago de Chile: PUC, 2012. ISBN: 978-956-345-862-6
CARMONA, Matthew, 2010. Public places, urban spaces: the dimensions of urban design. Routledge.
CEC (COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES), 1990. EU Green paper on the urban environment [online]. Dostupné z: doi:97-22-77-61187-1
DEVERTEUIL, Geoffrey, (2000). Reconsidering the Legacy of Urban Public Facility Location Theory in Human Geography. In: Progress in Human Geography. 24(1): 47-69.
EC (European Commission), 1999. European Spatial Development Perspective (ESDP) – towards balanced and sustainable development of the territory of the European Union, available at:
http://ec.europa.eu/ regional_policy/sources/docoffic/official/reports/pdf/ sum_en.pdf
EC (European Commission), 2006. Communication from the Commission to the Council and the European Parliament : Thematic Strategy on the urban environment.
FIALOVÁ, I. ČECHOVÁ, K. KUNEŠOVÁ, D. Sběr územních plánů - EU. In: Metodika zadávání územních plánů - Analýzy vybraných témat. Praha: ČVUT, 2015. 368 s. ISBN 978-80-01-05705-6.
GLAESER, Edward L., et a, 1991. Growth in cities. National Bureau of Economic Research.
GLAESER, Edward L, 1998. Are Cities Dying? Journal of Economic Perspectives [online]. roč. 12, č. 2, s. 139–160. ISSN 0895-3309. Dostupné z: doi:10.1257/jep.12.2.139
HEALEY, Patsy, 1992. Planning through Debate: The Communicative Turn in Planning Theory. The Town Planning Review [online]. roč. 63, č. 2, s. 143–162. ISSN 0041-0020. Dostupné z:
doi:10.2307/40113141
HILLIER, Bill; HANSON, Julienne, 1984. The social logic of space. Cambridge: Cambridge university press.
HILLIER, Bill; SAHBAZ, Ozlem, 2009. An evidence based approach to crime and urban design, or, can we have vitality, sustainability and security all at once. In: R. Cooper, G. Evans, C. Boyko,
C.(eds.), Designing Sustainable Cities: Decision-making Tools and Resources for Design, Wiley Blackwell. 163-186.
HIRT, Sonia; The devil is in the definitions: Contrasting American and German approaches to zoning. In: Journal of the American Planning Association. Taylor & Francis, 2007. 73(4): 436-450.
HNILIČKA, Pavel, 2014. Pražské stavební předpisy s aktualizovaným odůvodněním. 1. vyd. Praha: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 215 s. ISBN 978-80-87931-17-2.
JACOBS, Jane. The Death and Life of Great American Cities. Random House, 1961.
JENKS, Mike, Elizabeth BURTON a Katie WILLIAMS, 1996. The Compact City: A Sustainable Urban Form? ISBN 0419213007.
JONES, Colin a Charlotte MACDONALD, 2004. Sustainable Urban Form and Real Estate Markets. European Real Estate Conference, Milan. s. 2–5.
KIMINAMI, Lily; BUTTON, Kenneth; NIJKAMP, Peter, 2006. Public facilities planning. Edward Elgar. ISBN: 978-1845420260
KLAASEN, Ina; ROOIJ, Remon; VAN SCHAICK, Jeroen. Network cities: operationalising a strong but confusing concept. In: ENHR 2007 Conference Sustainable Urban Areas. Rotterdam. 2007.
KOHOUT, Michal; Filip TITTL; Jan KARÁSEK; Šárka DOLEŽALOVÁ; David TICHÝ. Analýzy vrstev a procesů - Části / Mezoúroveň II. In Metodika zadávání územních plánů - Analýzy vrstev a procesů.
Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2015, s. 145-217. ISBN 978-80-01-05704-9.
KOSTER, Hans R. A. a Jan ROUWENDAL, 2012. The Impact of Mixed Land Use on Residential Property Values. Journal of Regional Science [online]. roč. 52, č. 5, s. 733–761. ISSN 00224146. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9787.2012.00776.x
KOSTER, H. R. A., 2013. The Internal Structure of Cities: The Economics of Agglomeration, Amenities and Accessibility. Amsterdam: Rozenberg Publishers. ISBN: 978 90 361 0346 6 LEHNERER,
Alex, 2009. Grand Urban Rules. Rotterdam: 010 Publishers.
LINDHOLM, Gunilla, 2015. Localization as an act of planning: Contextual conditions for planners’ acting space. In: Ed. Milan Macoun & Karel Maier. Book of Proceedings AESOP Prague Annual
Congress 2015. Association of European Schools of Planning. 2846–2856. ISBN 978-80-01-05782-7.
LYNCH, Kevin, 1984. Good city form. MIT press.
MASHHOODI, B., BERGHAUSER PONT, M.. Studying land-use distribution and mixed-use patterns in relation to density, accessibility and urban form. ISUF 2011, Montreal, Canada, August 2011
MORA, Rodrigo. Land uses in the context of a perfect grid: The case of Barcelona. In: Proceedings 4th International Space Syntax Symposium. London. 2003. p. 103.1-12.
NEWMAN, Peter; THORNLEY, Andy. Urban planning in Europe: International competition, national systems, and planning projects. Psychology Press, 1996.
POPE, Albert, 2008. Terminal Distribution, In: SEGAL Rafi, VERBAKEL Els. AD Cities of Dispersal. 136. ISBN: 978-0-470-06637-9
PUNTER, John, Matthew CARMONA a Adam PLATTS, 1994. The design content of development plans. Planning Practice & Research [online]. B.m.: Routledge, 1.1., roč. 9, č. 3, s. 199–220. ISSN
0269-7459. Dostupné z: doi:10.1080/02697459408722930
RANTANEN, Annuska; Sanna ILTANEN; Anssi JOUTSINIEMI, 2014. Systemic Sustainability and Emerging Diversity of Shopping Concepts in Urban Multi-agent Networks. In: New Urban Configurations. B.m.: IOS Press, s. 510 - 517. ISBN 978-1-61499-365-0.
RAPPAPORT, Jordan, 2008. A productivity model of city crowdedness. Journal of Urban Economics [online]. roč. 63, č. 2, s. 715–722. ISSN 00941190. Dostupné z: doi:10.1016/j.jue.2007.04.008
READ, Stephen a PINILLA, Camilo, 2008. Visualizing the Invisible: Towards an Urban Space. In: Spacelab, 1. Amsterdam: Techne Press, 196. ISBN: 90-8594-003-6
REIMER, Mario; GETIMIS, Panagiotis; BLOTEVOGEL, Hans (ed.), 2014. Spatial Planning Systems and Practices in Europe: A Comparative Perspective on Continuity and Changes. Routledge.
SALINGAROS, NIKOS A, 2005. Connecting the Fractal City.
SCOPPA, Martin Dennis, 2013. Towards a theory of distributed attraction: the effects of street network configuration upon the distribution of retail in the city of Buenos Aires.
SOLOMON, Jonathan D. Seeing the City for the Trees. Models : 306090 Books, Vol. 11. 306090 Inc, New York, 2007. 246. ISBN 978-1-56898-734-7
SPYROPOULOS, Theodore. Adaptive Ecologies : Correlated Systems of Living. London: Architectural Association Publications, 2013. 333. ISBN 978-190789613-2.
TEITZ, Michael B, 1968. Toward a theory of urban public facility location. In: Papers of the Regional Science Association. Springer-Verlag. p. 35-51.
VAN DEN HOEK, J. W.. The MXI (Mixed-use Index) as Tool for Urban Planning and Analysis [online]. Dostupné z: http://www.corporationsandcities.org/
WCED (WORLD COMMISSION ON ENVIRONMENT AND DEVELOPMENT), 1987. Our Common Future. Report of the World Commission on Environment and Development. Oxford University
Press, USA. p. 383.
ZAMMIT, Antoine, 2014. Unlocking policy documents: policy analysis in urban design. In: CARMONA, P. M. Explorations in Urban Design: An Urban Design Research Primer. 111.