Irena Lorencová

Transkript

Irena Lorencová

Západočeská univerzita v Plzni
FAKULTA PEDAGOGICKÁ
KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
MJR. MGR. JOSEF PAVLATA, BIOGRAFIE MISTRA SVĚTA VE
SPORTOVNÍM PARAŠUTISMU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Irena Lorencová
Tělesná výchova a sport
léta studia (2008 - 2011)
Vedoucí práce: Mgr. Radek Zeman
Plzeň, 2011
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval samostatně
s použitím uvedené literatury a zdrojů informací.
Plzeň, 2. dubna 2011
……………………………………………
vlastnoruční podpis
Děkuji Mgr. Radku Zemanovi za metodické vedení, podněty a připomínky při
zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří se podělili o
své vzpomínky a to především Oldřichu Hladíkovi, jeho ženě Ludmile, kpt. Zdeňku
Říhovi, ing. Olegu Mazurovovi, CSc. a ing. Jiřímu Šafandovi.
OBSAH
1 ÚVOD ............................................................................................................................................. 6
2 CÍL A ÚKOLY ................................................................................................................................. 7
2.1 CÍL PRÁCE.............................................................................................................................. 7
2.2 ÚKOLY PRÁCE ........................................................................................................................ 7
3 METODIKA PRÁCE ......................................................................................................................... 8
4 CHARAKTERISTIKA SPORTOVNÍHO PARAŠUTISMU ........................................................................ 9
4.1 HISTORIE VZNIKU A VÝVOJE SPORTOVNÍHO PARAŠUTISMU .................................................. 9
4.1.1 První parašutista ......................................................................................................... 10
4.1.2 Období první světové války ....................................................................................... 10
4.1.3 Období před a v průběhu druhé světové války ........................................................... 11
4.1.4 Poválečné období ....................................................................................................... 11
4.1.5 Parašutismus v Československu ................................................................................. 12
4.1.6 Novodobá historie ...................................................................................................... 12
4.2 DRUHY PADÁKŮ .................................................................................................................. 13
4.2.1 Kruhový padák ........................................................................................................... 13
4.2.2 Padák typu křídlo ....................................................................................................... 15
4.2.3 Druhy padáků z hlediska využití ................................................................................ 17
4.3 SPORTOVNÍ DISCIPLÍNY ....................................................................................................... 18
4.3.1 Klasický parašutismus ................................................................................................ 18
4.3.2 Novodobé disciplíny .................................................................................................. 20
4.3.3 Tandemové seskoky ................................................................................................... 24
4.3.4 Kategorie bez letadla .................................................................................................. 25
4.4 PRÁVNÍ ZÁKLADNA PARAŠUTISMU ..................................................................................... 26
4.4.1 Institucionalizace........................................................................................................ 26
4.4.2 Armádní sportovní centrum DUKLA ........................................................................ 27
5 CHARAKTERISTIKA DISCIPLÍN KLASICKÉHO PARAŠUTISMU ....................................................... 29
5.1 PRŮBĚH SESKOKU................................................................................................................ 29
5.1.1 Druhy letounů............................................................................................................. 30
5.2 POPIS INDIVIDUÁLNÍ AKROBACIE ........................................................................................ 30
5.2.1 Pohybové nároky ........................................................................................................ 30
5.2.2 Specifika dicsiplíny .................................................................................................... 31
5.3 POPIS PŘESNOSTI PŘISTÁNÍ .................................................................................................. 31
5.3.1 Pohybové nároky ........................................................................................................ 32
5.3.2 Specifika discipliny .................................................................................................... 33
6 ZAJÍMAVÉ REKORDY ZE SVĚTA PARAŠUTISMU ........................................................................... 34
6.1 NEJVĚTŠÍ FORMACE PŘI VOLNÉM PÁDU .............................................................................. 34
6.2 NEJDELŠÍ LET NA PADÁKU HORIZONTÁLNĚ NAD ZEMÍ ........................................................ 34
6.3 NEJDELŠÍ VOLNÝ PÁD .......................................................................................................... 34
6.4 NEJVÍCE SEKOKŮ BĚHEM 24 HODIN..................................................................................... 35
6.5 NEJDELŠÍ BASE JUMP ........................................................................................................... 35
6.6 REKORD MJR. MGR. JOSEFA PAVLATY................................................................................ 35
7 CHARAKTERISTIKA ŽIVOTA A SPORTOVNÍ KARIÉRY MJR. MGR. JOSEFA PAVLATY .................... 36
7.1 ZÁKLADNÍ FAKTA ................................................................................................................ 36
7.2 DĚTSTVÍ............................................................................................................................... 38
7.2.1 Rodinné zázemí .......................................................................................................... 38
7.3 SETKÁNÍ S PARAŠUTISMEM ................................................................................................. 40
7.3.1 Od baliče padáků k prvním úspěchům v DUKLE ...................................................... 41
7.4 ZISK PRVNÍHO TITULU MITRA SVĚTA .................................................................................. 43
7.4.1 Inovace a individuální způsobu trénování .................................................................. 44
7.4.2 Vliv SSSR .................................................................................................................. 45
7.4.3 Psycholog ing. Oleg Mazurov, CSc. .......................................................................... 45
7.5 PODRUHÉ ABSOLUTNÍM MISTREM SVĚTA V KLASICKÉM PARAŠUTISMU ............................. 46
7.6 PŘES 10 000 SESKOKŮ ......................................................................................................... 47
7.6.1 Týmový hráč .............................................................................................................. 47
8 TRENÉRSKÁ ČINNOST MJR. MGR. JOSEFA PAVLATY ................................................................... 48
8.1 ÚSPĚCHY SVĚŘENCŮ ........................................................................................................... 48
8.2 ZMĚNA PODMÍNEK PO ROCE 1993 ....................................................................................... 49
8.3 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ................................................................................................... 50
8.4 UKONČENÍ TRENÉRSKÉ ČINNOSTI ....................................................................................... 50
8.4.1 Trenérem v Ománu .................................................................................................... 50
8.4.2 Poslední léta zasloužilého mistra sportu .................................................................... 51
8.5 VZPOMÍNÁME… .................................................................................................................. 51
8.5.1 kpt. Zdeněk Říha ........................................................................................................ 52
8.5.2 Oldřich Hladík............................................................................................................ 52
9 DISKUZE ...................................................................................................................................... 53
10 ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 55
11 RESUMÉ ....................................................................................................................................... 56
12 SUMMARY ................................................................................................................................... 57
13 SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................................................... 58
14 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................................... 59
15 SEZNAM LITERATURY ................................................................................................................. 60
16 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 62
MJR. MGR. JOSEF PAVLATA
1
ÚVOD
Je tomu více než rok, co zemřel jeden z našich nejúspěšnějších parašutistů, mjr.
Mgr. Josef Pavlata.
Pro mnohé toto jméno není příliš povědomé, možná ani druh sportu, kterému se
věnoval. Avšak nám, kteří jsme Josefa Pavlatu znali, nepůjde jen tak snadno a rychle
zapomenout.
Josef Pavlata byl člověk, kterého ženy milovaly, a ne všichni muži vyhledávali.
Snad právě proto, že byl jiný, než ostatní. Josef Pavlata byl natolik výrazná osobnost, že
kolem něj nešlo projít bez povšimnutí. Tam kde byl on, se vždycky něco dělo.
Měla jsem to štěstí znát Josefa Pavlatu od dětství. Moje maminka strávila několik
let na letišti s ním i s jeho ženou Janou Pavlatovou, také mistryní světa v parašutismu, se
kterou se stále kamarádí.
V roce 2004 jsem úspěšně absolvovala tandemový seskok s tandem pilotem
Josefem Pavlatou, a tak jsem i já pocítila euforii z volného pádu. Dodnes je to pro mě
jeden z nejsilnějších zážitků.
Za svůj život stihl mjr. Mgr. Josef Pavlata opravdu hodně. Získat dva tituly
absolutního mistra světa v klasickém parašutismu, inovovat a propagovat parašutismus,
měnit způsoby a přístup k tréninku, každodenně si plnit všední povinnosti, nebát se jít i
proti nadřízeným, nejednu lekci uštědřit svým soupeřům a nakonec bojovat s nemocí si
žádá od člověka opravdu hodně sil a odvahy.
Proto bych vás ráda seznámila nejen s tímto výjimečným člověkem, ale i sportem,
kterému zasvětil celý svůj život.
6
2
CÍL A ÚKOLY
2.1 CÍL PRÁCE
• Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat život a sportovní kariéru mjr.
Mgr. Josefa Pavlaty, mistra světa ve sportovním parašutismu
2.2
ÚKOLY PRÁCE
• Shromáždění informací
• Charakteristika sportovního parašutismu
• Přehled a popis jednotlivých parašutistických disciplín
• Kompletace informací o životě a sportovní kariéře mjr. Mgr. Josefa Pavlaty
• Život po ukončení závodní kariéry (trenérská činnost)
• Vytvoření přehledné fotodokumentace
7
3
METODIKA PRÁCE
Ve své práci jsem shromažďovala informace, které se snažily mapovat oblasti, ve
kterých se mjr. Mgr. Josef Pavlata pohyboval a monitorovat okruh známých, se kterými se
stýkal. Předem jsem respondenty informovala průvodním dopisem a žádala je o svolení
použít v mé bakalářské práci jejich vzpomínky, materiály a fotografie.
Poznatky ke zpracování mé bakalářské práce jsem získala metodou řízeného
rozhovoru, který má za úkol zjistit odpovídající informace co možná nejrychleji a
nejpřesněji. Oldřich a Ludmila Hladíkovi mi poskytli konkrétní a doplňující údaje o
dětství, životě a parašutistických začátcích Josefa Pavlaty. Telefonicky a řízeným
rozhovorem jsem komunikovala se Zdeňkem Říhou o průběhu vrcholné kariéry Josefa
Pavlaty.
Rozhovor je nejdůležitější, nejnáročnější, nejstarší a nejčastěji používanou
metodou pro získávání informací. Podléhá kritériím responsibility, validity a objektivity.
Používá se k získávání dat a k ovlivňování druhých osob slovním kontaktem. Na rozdíl od
jiných metod je časově náročnější. Při osobním kontaktu s ing. Olegem Mazurovem, CSc.
jsem si doplnila informace o psychologické přípravě vrcholového sportovce.
Ing. Jiří Šafanda mi poskytl informace prostřednictvím e-mailu. Doplnila jsem tak
statistiku umístění mjr. Mgr. Josefa Pavlaty na republikových a mezinárodních soutěžích a
dále tabulky s výsledky reprezentantů DUKLY v mezinárodních soutěžích z období jeho
trenérské činnosti.
Otázky jsem se snažila volit způsobem a v takovém pořadí, aby vedly k získání
potřebných informací. Zdrojem pro moji práci byla také literatura, periodika a internet.
Kritickou analýzou jsem zpracovávala a třídila existující a získané materiály. Pomocí
syntézy a tvůrčím myšlením jsem dané údaje a sdělení vyhodnotila a sestavila do
uceleného konceptu a doplnila vhodnou fotodokumentací.
8
4
CHARAKTERISTIKA SPORTOVNÍHO PARAŠUTISMU
4.1 HISTORIE VZNIKU A VÝVOJE SPORTOVNÍHO PARAŠUTISMU
Podíváme-li se příliš hluboko do historie, objevíme legendu. Nikdy však nemůžeme
s jistotou říci, zda se v ní neobjevují i fakta z historie. Je jen na nás, čemu chceme uvěřit a
co už budeme považovat za výplod lidské fantazie. Ovšem nebýt lidské odvahy a touhy být
volný jako pták, byl by i dnes padák pouhý mýtus.
Za mateřskou zemi parašutismu je považována Čína. Odtud pochází historka, která
zachycuje první pokusy o seskok ze skály vysoké sto dvacet metrů na velkých deštnících
upletených z rákosu. Jiné kroniky pak popisují zvláštní skokanské atrakce při slavnostech a
lidových veselicích, při kterých se skokani snášeli na papírových „padácích“.
Za zmínku jistě stojí odvážný pokus zchudlého amerického farmáře, který
v cařihradském národopisném muzeu objevil Saracénův padák z roku 1178. Protože za
zamýšleným pokusem tušil výnosný obchod, „padák“ si obkreslil a vyfotografoval. Za své
poslední peníze si ho nechal ušít u prvotřídního pařížského krejčího přesně podle
byzantské předlohy. Své vystoupení předvedl 25. září 1937 před desetitisíci pařížskými
občany, kteří za tuto senzaci neváhali zaplatit. Ve tři hodiny odpoledne, upoután do tohoto
„padáku“, vyskočil z letadla z výšky tří set metrů. Saracénův padák se bohužel neotevřel a
farmář, později přezdívaný „člověk-pták“, se zabil. 1
Za prvního vynálezce skutečného padáku je považován Leonardo da Vinci. Jeho
tvůrčí snahou bylo zkonstruovat model, jenž by se svými funkčními vlastnostmi co nejvíce
podobal přírodní předloze a byl zároveň i prakticky použitelný.
Jako první na světě se zabýval padákem vědecky. Roku 1495 načrtl nákres padáku,
k němuž napsal: „Zhotoví-li si někdo padák z hustého plátna, aby byl dvanáct loktů široký
a dvanáct loktů vysoký, může se spustit z každého vysokého místa bez jakéhokoli
nebezpečí.“2
Od dob Leonarda da Vinci se téměř na celé století odmlčely dějiny parašutismu.
Ale o to více se lidská pozornost zaměřila na létací stroje. I tito vynálezci museli zápasit
s dobou a ani úspěšný let nevolníka Nikitina z roku 1538 neměl šťastný konec. Za svůj čin
si od cara Ivana Hrozného vyslechl tento rozsudek: „Člověk není pták. Nemá křídla.
Jestliže si je vyrobí, ať již ze dřeva či z peří, je to proti přirozenosti. Nemůže to být dílo
1
2
PAŠEK, P., Neklidná obloha. Praha: Naše vojsko, 1970. 180 s.
PAŠEK, P., Neklidná obloha. Padák v roli anděl strážného, str. 11. Praha: Naše vojsko, 1970
9
bohulibé, leč vliv síly nečisté. Proto rozhoduji, aby za tyto styky s ďáblem byl vynálezce
sťat.“3
4.1.1 PRVNÍ PARAŠUTISTA
S vynálezem horkovzdušného balónu v 18. stoletím je spojen první pokus o
zbrzdění a přežití volného pádu. Prvním parašutistou, který přežil seskok s padákem, je
považován vojenský aeronaut André Jacques Garnerin, narozený v Paříži roku 1769. Očitý
svědek Garnerinova seskoku tehdy napsal: „22. Října 1797 v 5 hodin 28 minut vystoupil ve
svém balónu občan Garnerin nad park Monceaux. Na tvářích početných diváků bylo
možno spatřit zájem, ale i neklid. Když balón stoupal, všichni stáli mlčky v očekávání
příštích událostí. Garnerin vystoupil asi do 700 metrů. Tam přeřízl provaz spojující padák
s košem balónu. Viděl jsem na vlastní oči, jak balón poskočil vzhůru. Padák s občanem
Garnerinem začal rychle klesat. Silně se kymácel. Diváci křičeli a citlivější ženy
omdlévaly. Mezitím Garnerin přistál na nedalekém poli. Do parku se vracel na rychlém
koni. Tady ho bouřlivě uvítaly zástupy.“4
4.1.2 OBDOBÍ PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
V době před vypuknutím první světové války byla potřeba padáku jako
záchranného prostředku velmi akutní.
První zdařilé seskoky z letadla se uskutečnily ve Spojených státech amerických 1. a
10. března 1912. Kapitán Berry tehdy seskakoval z dvouplošníku s padákem složeným
v pytli pod letadlem. Dalším letcem, který dne 13. srpna 1913 opustil své letadlo ve výši tří
set metrů, byl mladý letec Pégoud. Zatáhnutím páky si otevřel padák a vytáhl se z kabiny.
Klidně se pak snesl až k zemi.
V roce 1913 se osmnáctiletá Tilly Broadwichová rozhodla napodobit amerického
kapitána Berryho. Noviny o tom tehdy napsaly: „Hrdinský čin se vydařil. Tilly
Broadwichová přistála naprosto klidně. Je první ženou na světě, která seskočila na padáku
z letadla.“5
I přesto, že francouzské prameny z roku 1921 uvádějí, že: „padák slouží k záchraně
pilotů při nehodách, jako je třeba poškození letadla, jeho selhání, vysazení řízení a
v případě požáru,“ nebyl padák za první světové války náležitě využit.6
3
PAŠEK, P., Neklidná obloha. Padák v roli anděl strážného, str. 12. Praha: Naše vojsko, 1970
PAŠEK, P., Neklidná obloha. První parašutista, str. 27. Praha: Naše vojsko, 1970
5
PAŠEK, P., Neklidná obloha. V předvečer první světové války, str. 64. Praha: Naše vojsko, 1970
6
PAŠEK, P., Neklidná obloha. Odtroubeno, str. 73. Praha: Naše vojsko, 1970
4
10
4.1.3 OBDOBÍ PŘED A V PRŮBĚHU DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
Opomeneme-li technický rozvoj padáků v současnosti, pak největší rozmach
parašutismu je zaznamenán v posledním desetiletí před druhou světovou válkou. Rodily se
nejen nové typy padáků, ale i úplně noví odvážlivci. Všechny síly se začaly soustředit na
společný výzkum a mezinárodní spolupráci.
Ctibor Čejpa s autorským kolektivem píše v knize Parašutismus a vývoj padáku:
„Do konce roku 1931 proběhlo v Sovětském svazu dalších 600 seskoků. Rychlý rozvoj
parašutismu si vyžadoval rozšíření instruktorského sboru. Proto v roce 1932 dochází
k dalšímu soustředění, na němž jsou předváděny již i seskoky se zpožděným otevíráním
padáku. V roce 1931 bylo uspořádáno pro založení parašutistického sportu soustředění
v Leningradě. Zde byli vycvičeni první instruktoři, zde poprvé seskakovaly také ženy. Rok
1932 přináší pak první všesvazové rekordy.“7
Za druhé světové války se padák využíval jako záchranný prostředek osádky
letadla v případě havárie, jako prostředek větších či menších sil letecké pěchoty
v nepřátelském týlu nebo sloužil k vysazování agentů na nepřátelském území.
4.1.4 POVÁLEČNÉ OBDOBÍ
Díky vyřazeným vojenským parašutistům se z parašutismu stává civilní sport.
Prvních devět let po skončení druhé světové války je poznamenáno hledáním nových
konstrukcí celé řady padáků osobních i nákladních a tvrdým sportovním zápolením.
V Československu začali s prvními seskoky na slovenském letišti ve Vajnorech u
Bratislavy v roce 1945. Počátky byly poznamenány nesmělostí. Hlavní příčinou byly staré
kořistní padáky německé výroby RZ – 20. Ale i přesto se začalo s výcvikem volných pádů.
Bylo to velmi riskantní a často si říkali, že neotevře-li se jim padák, mají ještě jeden
záložní. Nakonec z původních 25 členů, zůstává v roce 1947 pět parašutistů spolu se svým
instruktorem Viktorem Ilavským. Koncem roku mají za sebou již padesátivteřinové výdrže
volného pádu.
V tomto období se zaznamenává řada rekordů všeho druhu. Tak například v roce
1950 oznamuje Bělehrad, že jugoslávský parašutista Janko Lutovac absolvoval v jediném
dni 132 seskoků.
7
PAŠEK, P., Neklidná obloha. Neklidná obloha, str. 91. Praha: Naše vojsko, 1970
11
V roce 1950 seskočilo šest amerických parašutistů na základně Wright Field ve
výšce 12 900 metrů z paluby letounu B – 17, aby vyzkoušeli vymrštitelná sedadla, která
byla vybavena malými padáčky, stabilizátory pádu, jež se otevřely, jakmile se parašutista
octl ve vzduchu. Katapultovali se při rychlosti 890 km v hodině.
I přes úspěšnost těchto rekordů, nebyly nikdy oficiálně uznány. Pouze jeden z nich
se později stal mezinárodní disciplínou Mezinárodní federace FAI; a to seskok na přesnost
přistání.8
4.1.5 PARAŠUTISMUS V ČESKOSLOVENSKU
Ti, kdo nevědí nic o historii, neprávem tvrdí, že parašutismus je v Československu
jedním z nejmladších sportů. I přesto, že Čechoslováci neměli pro tento sport tolik
prostředků jako třeba Američané či Sověti, dosahovali vynikajících výsledků. Již od roku
1954, kdy se poprvé zúčastnili mistrovství světa, se o prvenství podíleli se sovětskými
závodníky. Byl to výsledek obrovské péče a pozornosti, kterou tomuto sportu věnovali.9
4.1.6 NOVODOBÁ HISTORIE
V současné době je parašutismus provozován celosvětově. Profesionální využití
parašutismu je zejména v armádách (výsadkáři), velký rozmach však zaznamenal
parašutismus sportovní. Pomohl tomu vývoj padáků, kdy koncem 60. let bylo možné
pravidelně přistávat na doskokovou plochu o průměru 10 cm. Sportovní parašutismus je
dynamicky se rozvíjející odvětví leteckých sportů a se současnými více než 550 tisíci členy
tvoří největší leteckou asociaci v rámci FAI.10
8
10
Aeroklub ČR [online].
URL:<http://www.aecr.cz/>.[cit. 2010-11-08].
9
12
4.2 DRUHY PADÁKŮ
V minulosti se používaly kruhové padáky, které mají oproti dnešním padákům typu
křídlo, řadu nevýhod.
4.2.1 KRUHOVÝ PADÁK
Obrázek 1 Kruhový padák11
Padák měl po celá desetiletí neměnný, kruhový tvar, který byl jen velmi málo
ovladatelný. Vysazování zejména začínajících sportovců muselo být naprosto přesné.
Rychlost klesání je kolem 5,2 m/s při hmotnosti 120 kg, což způsobuje rychlý pád na zem.
Přistání se provádí po směru větru a vyžaduje dovednost parakotoulu. I řešení závad bylo
problematické. Existoval buďto složitý odhazovací systém nebo dokonce žádný.12
Nejpoužívanějšími padáky tohoto typu byl československý osobní výsadkový padák
OVP – 65 pouze se směrovou řiditelností a OVP – 68. Dalším cvičným padákem byl
PTCH – C uzpůsobený pouze na průběžné otevírání a volný pád. Čistě kulatý, neřiditelný
padák bez jakéhokoliv brždění otevírání a bez výtažného padáčku, se používal v kombinaci
se záložním padákem PZS – 62, který byl umístěn na břiše. Za nejlepší klasický padák lze
označit sovětský UT – 15, u nás známý jako PTCH - 9. Směrově byl mnohem stabilnější a
odlišoval se především materiálově. Využívala ho především reprezentace a vícebojaři.13
11
Wikipedia [online].
URL:<http://cs.wikipedia.org/>.[cit. 2010-12-15].
12
Wikipedia [online].
13
13
Hlavní části padáku OVP – 68: výtažný padák, spojovací lemovka, kuponový kroužek,
stabilizační padák, vak vrchlíku, vrchlík se šňůrami a volnými konci nosného postroje,
obal padáku, nosný postroj, pružidla, výtažné lano, dvoulankový uvolňovač, tříjehlový
uvolňovač, přenosná brašna.
Technické údaje OVP – 68:
•
Klesání max. 5,3 m/s při celkovém zatížení 100 kg
•
Minimální bezpečná výška otevření 150 metrů nad zemí
•
Počet polí vrchlíku a počet nosných šňůr: 28
•
Prvky řízení: 2 řídící šňůry
•
Dopředná rychlost 2 - 2,5 m/s
•
Doba otočení o 360° maximálně 25 sekund
•
Rychlost klesání na stabilizačním padáku: 35 m/s14
14
ŘEPKA, M. Sportovní parašutismus. Padáky používané československými sportovními parašutisty, str.213.
Praha: Naše vojsko, 1980
14
4.2.2 PADÁK TYPU KŘÍDLO
Obrázek 2 Padák typu křídlo15
Důležitým zlomem ve vývoji padáků byl rok 1975, kdy se poprvé objevuje padák
typu křídlo. Jak již samotný název napovídá, padáky tohoto typu mají ve vzduchu podobné
vlastnosti jako křídlo letounu - tedy nejenže brzdí pád dolů odporem vzduchu, ale také
vytváří při pohybu vpřed podtlak nad svou vrchní stranou. Výsledná vztlaková síla pak
způsobuje, že padák klouže vpřed. S těmito padáky je možné relativně dobře manévrovat,
řídit, létat proti větru (na kulatém padáku dochází pouze k pasivnímu snášení), lépe se
s nimi i přistává (větší přesnost a menší vertikální propadání). Vzhledem k vysoké
dopředné rychlosti padáku, se přistává proti větru. Menší nevýhodou je jejich
komplikovanější příprava.
Profil křídla (poměr jeho délky, šířky, hloubky a tvaru průřezu) ovlivňuje letové
vlastnosti padáku (např. klouzavost, stabilitu). Důležitou roli zde hraje materiál vrchlíku,
jeho střih, počet a umístění nosných šňůr. Dále pak počet a tvar komor a kanálů, které
nafukují padák do výsledné podoby.16
15
Wikipedia [online].
16
Wikipedia [online].
15
Obrázek 3 Popis17
Technické údaje PTCH – 10:
• Rychlost klesání při hmotnosti 100 kg v režimu plného klouzání max. 4m/s
(u PTCH – 9 je 6 m/s)
• Dopředná rychlost padáku v režimu plného klouzání 9 – 13 m/s
(u PTCH – 9 je 5m/s)
• Klouzavost 2,5 – 3 : 1
• Otáčení vrchlíku o 360° v režimu plného klouzání 4 – 6 sekund
(u PTCH – 9 o 180° za 3 sekundy)
• Minimální bezpečná výška pro otevření padáku z horizontálně letícího letounu při
rychlosti letu 120 km/h, při okamžitém otevření padáku: 300 m
(u PTCH – 9 je 150 m)
• Plocha vrchlíku 21,40 m²
• Počet vzduchových komor: 14
• Počet nosných šňůr: 1618
17
Agere [online].
URL:<http://www.agere.cz/>.[cit. 2011-01-23].
18
ŘEPKA, M. Sportovní parašutismus. Padáky používané československými sportovními parašutisty,
str.218. Praha: Naše vojsko, 1980
16
Nejvyužívanějšími typy křídlových padáků ve sportovní přípravě byly pětikanálové
Strato Stary dovezené z USA a pak licenční Stary typu Efa z Francie. Následovaly Stato
Cloudy, již sedmikanálové, které měly řadu modifikací. V Německu se vyráběly padáky
řady RL, v Rusku PO, v Polsku SW a posléze i u nás jako první v řadě křídel PTCH - 10.
Téměř všechny tyto padáky měly systém brždění otevírání feefing line, česky obvodová
šňůra. Tento systém, dost závadový, byl posléze opatrně nahrazen různými variantami
sliderů (brzdící plátno). V různých modifikacích se v dominantní většině používá dodnes.
Souběžně byly vyvíjeny i řiditelné záložní padáky. Polské SZ – 73 již měly výtažný
padáček, šňůry v dečce na vrchlíku a tři velké výřezy jako hnací element.
Začátkem devadesátých let se pro akrobatické disciplíny objevují padáky s menší
vahou a objemem nazývané Para – Foil.19
4.2.3 DRUHY PADÁKŮ Z HLEDISKA VYUŽITÍ
Studentský (školní, výcvikový) padák, který nemá nijak výrazné letové či jiné
přednosti, zato je spolehlivý, dobře řiditelný a stabilní - tedy odolný vůči některým
nebezpečným letovým režimům (přebrždění, prudké negativní zatáčky,…).
Sportovní padáky využívané při sportovním parašutismu jsou uzpůsobeny
požadované sportovní disciplíně.20
19
20
Wikipedia [online].
17
4.3
SPORTOVNÍ DISCIPLÍNY
Sportovní parašutismus dnes zahrnuje několik odvětví:
4.3.1 KLASICKÝ PARAŠUTISMUS - soutěží se v individuální akrobacii a přesnosti přistání,
přičemž za přesnost se udělují samostatné tituly
Seskoky na přesnost přistání zaujímají v parašutistickém sportu významné místo pro
svoji působivost pro diváky, tak i pro zúčastněné sportovce.
Smyslem je přistání na střed vyznačeného cíle, který dnes představuje tzv.
elektronická „nula“ o průměru 2 cm. V přesnosti přistání se soutěží jak v jednotlivcích, tak
v družstvech. Čeští parašutisté patří v této disciplíně mezi světovou špičku.21
Obrázek 4 Přesnost přistání22
Individuální akrobacie za volného pádu při rychlosti 50 m/s je pravděpodobně jednou
z nejdiskutovanějších disciplín. Při svém zrodu bezpochyby nadchla dřívější generace
parašutistů, ale také ne zcela jednoznačnou objektivitou svého hodnocení dokázala vzít
elán nejednomu závodníkovi, zvlášť generace současné.23
U individuální akrobacie se hodnotí nejen rychlost, ale i preciznost provedení
otáček a salt během volného pádu. Jedná se o tzv. "komplex figur". Sestava se skládá ze
šesti figur např.: (otáčka doprava, otáčka doleva, salto vzad, otáčka doprava, otáčka doleva
21
Skydiving [online].
URL:<http://www.skydiving.cz/>. [cit. 2010-11-25].
22
Relative Team [online].
URL:< http://www.tandem-servis.cz/>.[cit. 2011-01-25].
23
ŘEPKA, M. Sportovní parašutismus. Praha: Naše vojsko, 1980. 256 s.
18
a salto vzad). Pořadí otáček se mění a je před zahájením soutěže losováno. Mohou tak
vzniknout čtyři možné varianty seskoků. Otáčky se provádějí v horizontální poloze a
velikost polohy je individuální. Parašutisté opouštějí letadlo ve výšce 2200 metrů nad
zemí. Provedení soutěžní sestavy trvá 30 vteřin (ti nejlepší celý komplex zvládnou pod 6
vteřin). Sestavu hodnotí rozhodčí podle záznamu speciální pozemní kamery a za chyby v
čistotě provedení figur přiděluje trestné vteřiny.24
Obrázek 5 Otáčka25
Obrázek 6 Salto26
Mezi další soutěže opřené o klasické disciplíny řadíme:
Para – ski - kombinace přesnosti přistání a obřího slalomu
Obrázek 7 Para – ski27
Parašutistický víceboj - běh na 1500 metrů ženy a 3000 metrů muži, 100 metrů plavání
volný způsob, střelba z malorážky, přesnost přistání
24
Skydiving [online].
URL:<http://www.skydiving.cz/>. [cit. 2010-11-25].
25
1.vojenský paraklub Plzeň [online].
URL: <http://paraclub.cz/>.[cit. 2011-01-02].
26
1.vojenský paraklub Plzeň [online].
URL:<http://paraclub.cz/>.[cit. 2011-01-02].
27
Sporting-sails [online].
URL:<http://www.sporting-sails.com/>. [cit. 2011-01-05].
19
4.3.2 NOVODOBÉ DISCIPLÍNY
RW = relative work = skupinová akrobacie za volného pádu - soutěží se v počtu a
kvalitě formací, které sestaví parašutisté za volného pádu v daném časovém intervalu
RW znamená spolupráci dvou, čtyř, osmi nebo šestnácti parašutistů, kteří se během
volného pádu v prsní poloze vzájemně chytají za ruce a nohy a vytvářejí ze svých těl
předem stanovené formace a různé změny těchto obrazců. Nutné je perfektně ovládat
výskoky ze všech používaných výsadkových letadel a vrtulníků. Zejména důležité jsou
znalosti v zásadách horizontálního i vertikálního přemisťování (regulace rychlosti pádu).
Výška seskoků pro 16 a 8 členné skupiny je 4000 metrů a pracovní čas 45 sec. Pro seskoky
4 členných skupin je stanovena výška 3200 metrů a pracovní čas 35 sec. Průběh celého
seskoku natáčí kameraman, který skáče s týmem a jeho videozáznam pak slouží
k vyhodnocení seskoku. Rozhodčí hodnotí ze záznamu správné provedení sestav. Vítězí to
družstvo, které zvládne provést nejvíce změn ve stanoveném čase.28
Obrázek 8 Skupinová akrobacie za volného pádu29
28
Skydiving [online].
URL:<http://www.skydiving.cz/>.[cit. 2010-11-25].
29
Drobzone [online].
URL: <http://www.dropzone.com/>.[cit. 2011-01-12].
20
CRW = snopy relative work = skupinová akrobacie na otevřených vrchlících podobně jako za volného pádu
CRW vyžaduje dokonale zvládnuté ovládání padáku, který je speciálně přizpůsoben
tak, aby umožňoval parašutistovi rychle měnit klesání a rychlost letu. CRW se skáče ve
skupině čtyř nebo osmi parašutistů, kteří vytvářejí různé obrazce bodově ohodnocené.
CRW má dvě disciplíny. Jednou z nich jsou „formace“, kde se hodnotí, kolik různých
sestav parašutisté zvládnou provést ve stanoveném čase a druhou disciplínou jsou tzv.
"sekvence", kde se hodnotí, kolikrát se stihne vyměnit horní parašutista se spodním v tzv.
žebříku (parašutisté "sedí" jeden druhému na vrchlíku a tvoří žebřík). 30
Obrázek 9 Skupinová akrobacie na otevřených vrchlících31
K moderním disciplínám dále začleňujeme:
Free – fly - soutěž ve volných i povinných sestavách poskládaných za volného pádu
jedním či dvěma skokany
Free-fly je jednou z nejmladších a nejprůbojnějších disciplín. Freeflying (volné
létání) znamená let v různých polohách - hlavou dolů, hlavou nahoru, na prsou, na zádech
atd. Skáče se z výšky 4000 metrů a skokani při volném pádu trvajícím 45 vteřin dosahují
mnohem vyšších rychlostí než při klasickém volném pádu v prsní poloze. K dokonalému
zvládnutí figur je třeba pochopit základy aerodynamiky letu či raději pádu lidského těla.
Skáče se ve tříčlenných skupinkách (dva aktéři a kameraman, který je také členem skupiny
a jeho videozáznam hraje důležitou roli v hodnocení výkonu).32
30
Skydiving [online].
31
Drobzone [online].
URL: < http://www.dropzone.com/>. [cit. 2011-01-12].
32
Skydiving [online].
21
Obrázek 10 Free flying33
Free – style - speciální akrobacie
Free style by se dalo popsat jako gymnastika za volného pádu. Oblíbená je
především u žen a dívek, které zaujímají polohu například holubičky, provazu, provazu
hlavou dolů, rotace v těchto polohách, a mnoho dalších.34
Obrázek 11 Free Style35
Sky surfing - parašutista předvádí sestavy na prkně připoutaném k nohám
Sky surfing je v mnohém podobná free-fly disciplíně. Stejná je výška seskoku 4000
metrů i pracovní čas 45 vteřin. Parašutista (skysurfer) stojí na speciálně upraveném prkně,
podobném
prknu
snowboardovému.
K nohám
parašutisty
je
pevně
připojeno
bezpečnostním systémem pro odpoutání. Během volného pádu skysurfer provádí různé
33
Drobzone [online].
URL:< http://www.dropzone.com/>.[cit. 2011-01-12].
34
Wikipedia [online].
35
Drobzone [online].
URL:< http://www.dropzone.com/>. [cit. 2011-01-12].
22
figury, které snímá vzdušný kameraman – člen týmu. Hodnotí se zde technická obtížnost,
preciznost provedení figur a nejvíce umělecký dojem – kreativita a choreografie sestavy. 36
Obrázek 12 Sky surfing37
Swooping - přistání na rychlých padácích
Obrázek 13 Swooping38
Swooping je moderní, efektní, ale i riskantní disciplina. Malé plochy padáků
parašutista výrazně více zatěžuje a dosahuje tím větší rychlosti. Větší rychlosti dosahuje
také před přistáním, tzv. narychlením padáku, kdy provádí agresivní otáčku, kterou prudce
ztrácí výšku. Získává tím vysoký vztlak, který umožní po srovnání padáku ve výšce v řádu
metrů letět několik desítek metrů vodorovně se zemí. Přistání je sice efektní, ale o to méně
bezpečné. Soutěžní zóny jsou často vyznačeny nad vodní hladinou.39
36
Skydiving [online].
37
Drobzone [online].
URL: < http://www.dropzone.com/>.[cit. 2011-01-12].
38
Drobzone [online].
URL: <http://www.dropzone.com/>.[cit. 2011-01-12].
39
Wikipedia [online].
URL:<http://cs.wikipedia.org/>. [cit. 2011-01-12].
23
Birdman - „ptačí muž“
Obrázek 14 Birdman40
Ptačí muž“ využívá speciální kombinézu, která umožňuje ploché klouzání po vzduchu.
Volný pád se prodlužuje o několik minut, získává větší dopřednou rychlost a parašutista
skutečně "létá." Přistává však na otevřeném padáku. Záměr přistát bez padáku se dosud
neuskutečnil.41
4.3.3 TANDEMOVÉ SESKOKY
Obrázek 15 Tandemové seskoky42
Tandemový seskok je odvětví parašutismu, které je určené pro výcvik a komerci. Pasažér
(nováček) je připoután speciálním postrojem k instruktorovi (tandem-pilot). Tandem-pilot
řídí celý průběh seskoku od výskoku z letadla, volného pádu, otevření a řízení padáku a
bezpečného přistání. Pasažér může zažít téměř minutový volný pád rychlostí 200 km/h z
výšky 4000 m a přibližně 10 minut letu na padáku.43
40
Freefall Addicts [online].
URL:<http://www.freefalladdicts.com/>.[cit. 2011-01-12].
41
Wikipedia [online].
42
Drobzone [online].
URL: < http://www.dropzone.com/>. [cit. 2011-01-12].
43
Skoč tandem [online].
24
4.3.4 KATEGORIE BEZ LETADLA
Paragliding - sportovní odvětví vzdáleně příbuzné s parašutismem
Obrázek 16 Paragliding44
BASE jumping - seskoky z výškových budov, vysílačů, mostů, skalisek - velmi riskantní
Obrázek 17 BASE jumping45
URL:<http://www.tandemovy-seskok.eu/>.[cit. 2011-01-17].
44
Travel advanture [online].
URL:<http://www.lancasipi.com/>.[cit. 2011-01-15].
45
Basejumper [online].
URL: < http://www.basejumper.com/>. [cit. 2011-01-15].
25
4.4 PRÁVNÍ ZÁKLADNA PARAŠUTISMU
Parašutismus je sport uznávaný Mezinárodním olympijským výborem a je
provozován Aeroklubem ČR. Aeroklub ČR (právní subjekt v ČR pro parašutismus) pořádá
národní mistrovské soutěže každý rok. Mezinárodní letecká federace – FAI (Fédération
Aeronautique Internationale) pořádá každé 2 roky ME a MS. Počet zemí FAI, které se
zabývají parašutismem je 80. Parašutismus byl zařazen jako ukázkový sport v roce 1988 na
OH v Seoulu a v roce 1992 na OH v Barceloně. 46
Výchozím právním podkladem je Zákon o civilním letectví č.49/1997 Sb a jeho
prováděcí vyhláška, předpis L 2, L 13, směrnice pro létání v aeroklubech P 1, technické
popisy padáků a padákových přístrojů. Osnovy, metodiky, případně další směrnice
Aeroklubu ČR, které se týkají provádění seskoků padákem v aeroklubech, musí být v
souladu se Směrnicí V-PARA 1 a V-Para 2, které vydává Aeroklub ČR. Sportovní řády
vychází z dokumentů pro sportovní parašutismus organizace FAI (Fédération
Aéronautique Internationale), mezinárodní letecké federace, která byla založena již v 1905
jako nevládní a nezisková organizace. Podle Statutu FAI, FAI vlastní a kontroluje všechna
práva, týkající se mezinárodních sportovních podniků FAI. Členové FAI musí na svých
národních územích prosazovat vlastnictví práv mezinárodní letecké federace na jejich
mezinárodních sportovních podnicích a požadovat, aby byly registrovány v mezinárodním
sportovním kalendáři FAI.
Do sportovního parašutistického výcviku mohou být zařazeny zdravotně způsobilé
osoby starší 15 let (u osob mladších 18 let je nutný souhlas zodpovědného zástupce).47
4.4.1 INSTITUCIONALIZACE
Parašutismus je zastřešen Aeroklubem Čech a Moravy (AČM). Byl ustanoven po
zániku Svazarmu jako jedna z jeho nástupnických organizací. Nejvyšším představitelem je
hlavní inspektor parašutismu (profesionální funkce), který s předsedy jednotlivých komisí
(aktivisté) tvoří hlavní rozhodovací článek řídícího aparátu. Tento je tvořen výcvikovou,
sportovní a technickou komisí. Výsledky jejich práce jsou transportovány různými cestami
(školení, nařízení, předpisy, doporučení). Tento transport zajišťují instruktoři, kteří s
příslušnou kvalifikací zajišťují veškerý potřebný výcvik skákajícího obyvatelstva.
46
47
Skydiving [online].
URL:<http://www.skydiving.cz/>.[cit. 2010-11-25]
26
Na letišti můžeme spatřit minimálně tři skupiny osob. První skupinou jsou
začátečníci, kteří se pod dozorem instruktorů chystají na seznamovací seskoky (seskoky na
lano do rychlosti přízemního větru max. 6m/s, tandemové seskoky). Další skupinou jsou
sportovní parašutisté, kteří se na různém stupni výkonnosti připravují na soutěžní seskoky
a instruktoři, kteří zajišťují nezbytný servis.
Mimo tuto skákající obec nalezneme na letišti další skupinu lidí, která zajišťuje
parašutistické seskoky jako neskákající personál (řídící seskoků, pilot, mechanik atd.) 48
4.4.2 ARMÁDNÍ SPORTOVNÍ CENTRUM DUKLA
Armádní vrcholový sport je zaměřen na zabezpečení státní a resortní sportovní
reprezentace České republiky. Jeho hlavním úkolem je vytvářet podmínky pro sportovní
přípravu na vrcholné světové soutěže - olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství
Evropy a další významné soutěže. Dosažené sportovní výsledky svědčí nejen o kvalitě
sportovců, ale i o celém systému DUKLY.49
Oddíly armádního sportovního družstva
Nejen Praha je významným centrem, kde vzniklo 6 armádních sportovních oddílů.
Armádní sportovní oddíl sportovní střelby je umístěn také v Plzni, kde trénovala například
Kateřina Kůrková, olympijská vítězka. Josef Pavlata působil po celou dobu své závodní
kariéry v Armádním sportovním oddílu parašutismu DUKLA Prostějov. Oddíly armádního
sportovního centra můžeme najít po celé České republice:
• Armádní sportovní oddíl atletiky Dukla Praha
• Armádní sportovní oddíl cyklistiky Dukla Brno
• Armádní sportovní oddíl cyklistiky Dukla Praha
• Armádní sportovní oddíl kanoistiky Dukla Praha
• Armádní sportovní oddíl veslování Dukla Praha
• Armádní sportovní oddíl vodního slalomu Dukla Brandýs nad Labem
• Armádní sportovní oddíl parašutismu Dukla Prostějov
• Armádní sportovní oddíl moderního pětiboje Dukla Praha
48
49
Dukla sport [online].
URL:<http://duklasport.cz/>. [cit. 2011-01-13].
27
• Armádní sportovní oddíl sportovní střelby Dukla Hradec Králové
• Armádní sportovní oddíl sportovní střelby Dukla Plzeň
• Armádní sportovní oddíl různé Dukla Praha
• Armádní sportovní oddíl lyžování Dukla Liberec 50
50
Dukla sport [online].
28
5
CHARAKTERISTIKA DISCIPLÍN KLASICKÉHO PARAŠUTISMU
5.1 PRŮBĚH SESKOKU
Sportovním parašutismus je technicky vysoce náročná činnost, při které sportovec
využívá ke svému pohybu účinků gravitace. Pohyb ovládá zaujetím určité polohy nebo
prostřednictvím technických možností padáku (po jeho otevření). Celý proces otvírání
padáku se provádí vytržením uvolňovače nebo vyhozením výtažného padáčku. Za pomoci
různých vznášedel, kterými se sportovci dostávají do potřebné výšky, se provádí daná
činnost nutná k realizaci příslušného typu seskoku. Podmínky pro danou činnost se příliš
nemění. Rozdíly jsou citelné pouze při změně meteorologických podmínek či změně typu
letadla.
Celkově řadíme parašutismus ke sportům s vysokými nároky na psychiku
sportovce. Psychickou odolnost jedince můžeme sledovat hlavně u déletrvající vrcholné
soutěže, kdy podmínky pro pozorování jsou téměř ideální. Vlastní seskoky se dají
charakterizovat jako činnost periodická, kde se rozlišuje:
•
seznámení s úkolem (akrobacie, přesnost přistání)
•
příprava (rozcvičení, volba vhodného oděvu)
•
soustředění (ideomotorická představa budoucího výkonu odehrávající se
většinou při stoupání)
•
realizace vlastního seskoku
•
zpětná vazba (snaha o získání co největšího množství informací o
způsobu provedení, informace trenéra, videozáznam).
Především zkušení sportovci po celou dobu přípravy na seskok podvědomě sledují a
vyhodnocují meteorologické podmínky, kterým přizpůsobují svoji další činnost
(vzdálenost bodu výskoku, délka snosu, řízení padáku). Méně zkušení sportovci tuto
činnost více spojují s přemyšlením, a proto bývají méně úspěšní.51
51
29
5.1.1 DRUHY LETOUNŮ
Nejpoužívanějším letounem pro seskoky u nás zůstává dvouplošník AN-2
(Andula), který je díky své nízké vysazovací rychlosti (120 km/h) k parašutistům velmi
přívětivý. Dalšími letouny jsou např. L-60 (Brigadýr), Cessna či L-410 (Turbolet).52
5.2 POPIS INDIVIDUÁLNÍ AKROBACIE
Podstatné změny ve vývoji disciplíny se datují do roku 1958, kdy se uskutečnilo 4.
MS v Bratislavě. Parašutisté měli ve dvou seskocích z výšky 2 500 m v pracovním čase 40
s provést akrobatickou sestavu, která byla složena z jednoduchých i dvojitých
horizontálních otáček. Do této doby se skákaly pouze seskoky na přesnost přistání z výšky
500 m a 2000 m a jeden seskok do vody z výšky 350 m.
Požadavek šesti figur, který je porovnatelný s dnešními nároky na disciplinu, je
datován do roku 1960. Závodník již musel během 30 s volného pádu z výšky 2000 m
předvést plynulou návaznost pěti horizontálních otáček o 360° zakončených saltem. Až
v roce 1962 mohli závodníci realizovat dnešní podobu komplexu figur.53
5.2.1 POHYBOVÉ NÁROKY
Komplex figur je jednou z dílčích disciplin sportovního parašutismu. Sportovec je
při provádění této činnosti ve specifických podmínkách odkázán pouze na sebe.
Parašutista je nucen realizovat v minimálním čase a s maximální přesností předem
určenou sestavu akrobatických prvků během volného pádu vzduchem.
Tento
multifaktoriální výkon klade vysoké požadavky na morfologické, fyziologické, senzorické
a psychické faktory.
Disciplína je řazena do skupiny technicko – estetických výkonů se zaměřením na
přesné a formálně dokonalé provedení struktury prvků. Převažuje zde senzomotorická
koordinace v prostoru a čase i vyšší nároky na dynamickou rovnováhu. Neodmyslitelným
prvkem je i pohybová kreativita. Výkon vyžaduje kvalitní regulaci pohybové činnosti.
Dokonalým osvojením příslušných pohybových dovedností docílíme plynulosti,
účinnosti a vysokého stupně vnitřní ekonomičnosti. V tomto případě můžeme sledovat
52
Adrex [online].
URL: <http://www.adrex.cz/>.[cit. 2011-01-18].
53
ŘEPKA, M. Sportovní parašutismus. Praha: Naše vojsko, 1980. 256 s.
30
úzkou příbuznost discipliny s mnoha dalšími sportovními odvětvími, jako je například
sportovní gymnastika nebo skoky do vody. 54
5.2.2 SPECIFIKA DICSIPLÍNY
Specifika tohoto sportu spočívají především v neobvyklosti podmínek. Ve velké
časové tísni probíhá dokonalá prostorová orientace a nervosvalová koordinace. Parašutista
se musí dokázat orientovat během rychlých obratů a prudkých změn směru pohybu
k vytyčenému bodu na zemi, který označuje směr, ve kterém musí být jednotlivé figury
zahájeny a ukončovány. Neobvyklost podmínek se projevuje krátkým pracovním časem,
rychlým přemisťováním se v prostoru během volného pádu, vzdáleností od země,
vědomím, že může vzniknout kritická situace a v mnohém dalším.
Nejen dříve získané zkušenosti, ale především úroveň zpracování aktuálních
informací ve formě optických, akustických, kinestetických, taktilních a vestibulárních
signálů prostřednictvím analyzátorů, ovlivňují průběh seskoku. Výkon je ovlivněn
schopností vnímat, analyzovat situaci, průběh myšlení, který je zakončen výběrem
optimálního řešení a schopností jej úspěšně realizovat.
Proto dosáhneme-li v pozemní přípravě dokonalé automatizace pohybů potřebných
k provedení prvků sestavy, neznamená to ještě jejich úspěšnou aplikaci na odlišné
podmínky při volném pádu. 55
5.3 POPIS PŘESNOSTI PŘISTÁNÍ
U této discipliny hraje důležitou roli přesný odhad parašutisty, který opouští letadlo
ve výšce 1000 m nad zemí právě v tom okamžiku, který se mu zdá nejvhodnější. Přesným
řízením padáku pak doskakuje na cíl, kterým je bod o průměru 2 cm. Místo prvního dotyku
se vyhodnocuje elektronicky.56
54
CHOUTKA, M., Teorie a didaktika sportu, SPN Praha, 1976
HARRE, D., Nauka o sportovním tréninku, Olympia Praha, 1979
56
55
31
5.3.1 POHYBOVÉ NÁROKY
U této disciplíny nejsou pohybové nároky příliš veliké. Pro otevření padáku
maximálně do 10 sekund je nutné zaujmout odpovídající polohu. Další potřebná síla je u
vlastního řízení na překonání tahu řídících šňůr (2–4 kg). Oproti tomu psychické zatížení je
vysoké a rozhodující pro vlastní úspěšnost.
Parašutista se s ubývající výškou dostává do tzv. nájezdu, což představuje
postavení klouzavého padáku proti větru ve výšce 30–50 m nad zemí s přiměřenou
vzdáleností před cílem. Drobnými stranovými korekcemi řídí padák tak, aby nájezd byl
přesně proti větru, ve směru, kdy nedochází k bočnímu vychýlení. Zvolením správného
úhlu sestupu se dostane na místo, kde chce přistát. Nejlepší výsledek je zaznamenán
položením části nohy, zpravidla paty s upravenou podrážkou na elektronickou nulu, která
představuje dvou centimetrový bod.
V této fázi seskoku dochází k zapojení mnoha psychických a psychomotorických
procesů z důvodu možného vzniku kritické situace, které probíhají v proměnlivých
podmínkách, jejichž dynamika se s výškou mění. Jedinec si uvědomuje vlastní pozici a
pohyb v prostoru. Neustále vyhodnocuje poměr horizontální a vertikální rychlosti. A čím
více se blíží rozhodující okamžik celého seskoku (položení nohy na disk), tím více roste
jeho psychické napětí se všemi individuálními projevy celého spektra lidských reakcí, ve
kterých se promítá odpovědnost za podaný výsledek, obavy ze ztráty pozice a mnohé další.
Udržet emocionální napětí v optimálním rozmezí je nutné pro správné fungování již
zmíněných psychomotorických procesů. Jakákoliv odchylka vnitřního ladění se projeví ve
snížené kvalitě výkonu.57
57
32
5.3.2 SPECIFIKA DISCIPLINY
Podstata přípravy spočívá ve vytváření dynamických stereotypů a v mnohačetném
opakování. Nácvik seskoku se provádí různými způsoby a v neobvyklých prostředích
(voda). Mezi nejmodernější výcvikové trenažéry pro simulaci podmínek patří větrný tunel.
Díky okamžité zpětné vazbě a létání v krátkých intervalech, je možný rychlý nácvik
dovedností jak u individuálních parašutistů, tak u celých týmů skupinové akrobacie).
Obrázek 18 Výcvikový trenažér - tunel58
Vlastní seskok parašutisty je specifický tím, že jedinec trénuje pouze ve vzduchu,
což zahrnuje asi 30 sekund z každého seskoku.
Nejen zkušenosti a „vyskákanost“ jedince má vliv na kvalitu dosaženého výkonu.
Podíl myšlení zde hraje velmi významnou roli.59
58
Skysport [online].
URL:<http://www.skysport.cz/>.[cit. 2011-01-22].
59
33
6
ZAJÍMAVÉ REKORDY ZE SVĚTA PARAŠUTISMU
6.1 NEJVĚTŠÍ FORMACE PŘI VOLNÉM PÁDU
V roce 2006 nad Udon Thani v Thajsku se povedlo spojit největší formaci při
volném pádu. 400 parašutistů z 31 zemí z pěti letadel C – 130s thajského královského
letectva měli téměř 80 sekund na spojení naplánované sestavy.60
Obrázek 19 Největší formace61
6.2 NEJDELŠÍ LET NA PADÁKU HORIZONTÁLNĚ NAD ZEMÍ
Od roku 2007 byl držitelem nejdelšího letu na padáku Jason Moledzki z Kanady se
150,72 metry. V roce 2008 na mistrovství světa v létání na padácích v JAR se povedlo
Nicku Batchovi překonat tento světový rekord ve vzdálenosti o neuvěřitelných 20 metrů.
Hlavním úkolem parašutisty je proletět vstupní branou těsně nad zemí. Poté se mu měří se
délka prvního dotyku se zemí.62
6.3 NEJDELŠÍ VOLNÝ PÁD
Po mnoha neúspěšných pokusech zůstává v platnosti rekord Augena Andreeva
(1962) z výšky „pouhých“ 24,5 kilometrů.
Překonat tuto hranici se snažil i kapitán Joseph Kittinger v srpnu roku 1960.
Kittinger provedl seskok z horkovzdušného balónu z výšky 31 kilometrů. Teplota vzduchu
se pohybovala okolo 94 stupňů pod nulou a při volném pádu trvajícím čtyři a půl minuty
dosáhl neuvěřitelné rychlosti 982 km/h. Bohužel mu tento pokus nebyl mezinárodní
leteckou federací (FAI) uznán, z důvodu použití stabilizačního padáčku. 63
60
URL: < http://www.tandem-servis.cz/>.[cit. 2011-01-25].
61
62
63
34
6.4 NEJVÍCE SEKOKŮ BĚHEM 24 HODIN
Majitelem tohoto rekordu je Jay Stokes z Greensburgu (USA). V roce 2006
absolvoval 640 seskoků během jediného dne. K dispozici měl tři letadla a jeden seskok
musel zvládnout průměrně během 2,25 minut.64
6.5 NEJDELŠÍ BASE JUMP
Další zajímavý rekord stanovili manželé z Austrálie v roce 2006. Glenn Singleman
a Heather Swan skočili z 6672 metrů vysoké hory Meru Peak v Nepálu. Neskákali však
z úplného vrcholu, ale z vhodného místa pro seskok ve výšce 6604 metrů nad mořem. 22
dní jim trval výstup na horu a pouhé dvě minuty potřebovali k cestě dolů.65
Obrázek 20 Mera Peak66
6.6 REKORD MJR. MGR. JOSEFA PAVLATY
I mjr. Mgr. Josef Pavlata obohatil parašutismus o nejeden významný rekord, např.
v počtu skočených nul za sebou. 67
64
65
66
67
ŘÍHA, Z. Dvojnásobný mistr ČSSR v klasickém parašutismu, člen DUKLY Prostějov v letech
1979-1991. Písemné sdělení ze dne: 23. 02. 2011
35
7
CHARAKTERISTIKA
ŽIVOTA A SPORTOVNÍ KARIÉRY MJR.
MGR.
JOSEFA PAVLATY
7.1 ZÁKLADNÍ FAKTA
Obrázek 21 Josef Pavlata, Lučenec, 198568
Mjr. Mgr. Josef PAVLATA se narodil 15. listopadu 1955 v Litoměřicích a zemřel
po dlouhé těžké nemoci 9. ledna 2010.
V roce 1974 nastoupil do Armádního sportovního družstva DUKLA parašutismu
jako voják základní služby. Po jejím ukončení v roce 1976 byl přijat do další činné služby
a ustanoven profesionálním instruktorem ASD.
Od roku 1994 byl ustanoven vedoucím trenérem ASD a činnost v DUKLE ukončil
30. listopadu 2001. Pod jeho vedením získali příslušníci Armádního sportovního družstva
– později oddílu mnoho významných mezinárodních úspěchů na civilních i armádních
soutěžích.
V letech 2003 až 2008 trénoval reprezentační družstvo v Ománu.69
Mjr. Mgr. Josef Pavlata byl nositelem řady vyznamenání a ocenění:
•
nejvyššího výkonnostního odznaku FAI,
•
mistr sportu,
•
dvojnásobný absolutní mistr světa v klasickém parašutismu a držitel dvou
stříbrných medailí z MS v individuálním hodnocení.70
68
69
Fotografie ze soukromého archivu Zdeňka Říhy
ŠAFANDA, J. Vedoucí trenér ASO DUKLA parašutismu. Písemné sdělení ze dne: 29. 03. 2011
36
Získal titul „Mistra republiky v parašutismu“ a to v letech:
•
1979 v individuální akrobacii (IA),
•
1983 ve všech disciplínách – přesnosti přistání (PP), individuální akrobacii (IA) i
kombinaci,
•
1985 v individuální akrobacii (IA),
•
1987 v individuální akrobacii (IA) a kombinaci,
•
1991 v přesnosti přistání (PP) a kombinaci.71
Zúčastnil se sedmi mistrovství světa FAI:
•
15. MS v roce 1980 – Kazanlak, Bulharsko: 8. místo v kombinaci jednotlivců, 15. 20. místo v PP jednotlivců, 30. místo v IA jednotlivců, 14. místo v kombinaci
družstev, 17. místo v PP družstev,
•
16. MS v roce 1982 – Lučence, ČSSR: 4. -6. místo v PP jednotlivců, 9. místo
v kombinaci jednotlivců, 24. místo v IA jednotlivců, 4. místo v kombinaci družstev,
6. -7. místo v PP družstev,
•
17. MS v roce 1984 – Vichy, Francie: 12. místo v kombinaci a IA jednotlivců, 23. 27. místo v PP jednotlivců, 7. místo v kombinaci družstev, 20. místo v PP družstev,
•
18. MS v roce 1986 – Ankara, Turecko: 1. místo a titul MS v kombinaci
jednotlivců, 2. místo v PP a IA jednotlivců, 3. místo v kombinaci družstev, 6. místo
v PP družstev,
•
19. MS v roce 1988 – Nykoping, Švédsko: 6. místo v IA jednotlivců, dále MS
nedoskákáno pro nepřízeň počasí,
•
20. MS v roce 1990 – Lesce-Bled, Slovinsko: 5. místo v kombinaci jednotlivců, 9.
místo v IA jednotlivců, 12. místo v PP jednotlivců, 2. místo v kombinaci družstev,
3. místo v PP družstev,
•
21. MS v roce 1992 – Trieben, Rakousko:
1. místo a titul MS v kombinaci
jednotlivců, 5. místo v PP jednotlivců, 8. místo v IA jednotlivců, 1. místo a titul
MS kombinaci a PP družstev.72
70
72
71
37
7.2 DĚTSTVÍ
Mjr. Mgr. Josef Pavlata se narodil 15. listopadu 1955 v Litoměřicích. Vyrůstal
v malé vesničce Březno u Lovosic ležící při úpatí Českého Středohoří spolu s rodiči a
třemi sestrami (Anna *1953, Ludmila *1957 a Jiřina *1969). Nedaleko tohoto místa se
nachází zřícenina hradu Ostrý a jen 4 km od domova Josefa Pavlaty i nejvyšší hora
Českého středohoří Milešovka.
V dětství si Josef Pavlata kamarády nevybíral. Kamarádil se všemi. Rozděloval je
však na dobré a ty ostatní. Rád s nimi vymýšlel nejrůznější „lumpárny“. Lezení po
stromech, stodolách a skalách a střílení z praku byly jeho nejoblíbenější dětské hry. Jako
malý si oblíbil stavebnici ze dřeva, a když ji odrostl, vyměnil ji za stavebnici „Merkur“. A
asi jako každé dítě byl občas vzteklý a paličatý.73
7.2.1 RODINNÉ ZÁZEMÍ
Rodiče pracovali v zemědělství. Měli malý záhumenek a pro vlastní potřebu i jednu
krávu. K jeho nelibosti zde musel již od útlého věku pomáhat. Otec byl na Josefa Pavlatu
velmi přísný až despotický. Oporou mu byla jeho matka, která mu poskytovala zázemí,
lásku a byla to právě ona, která mu přes velký odpor otce podepsala žádost o přijetí do para
výcviku.
V dospělosti Josef Pavlata rodiče pravidelně navštěvoval, i přesto, že v mládí
s otcem neměl příliš dobrý vztah.
Spřízněnou duší Josefa Pavlaty byla sestra Ludmila. Když jezdil na letiště, byla to
právě ona, kdo za něj obstarával domácí práce, aby mohl sportovat. Když mu došly peníze,
Ludmila ho „založila“. Josef Pavlata na to nikdy nezapomněl. Byl jí vděčný a kdykoliv
k ní přijel na návštěvu, přivezl něco pěkného. U Ludmily měl také „domovský přístav“.
Prožíval-li nějaké smutky, žaly a manželská dramata, našel zde útočiště.
Jako kamarád a bratr byl výborný člověk. Měl široké, vstřícné srdce. Rád pomáhal
ostatním, ale stejně tak často své nejbližší zaměstnával při organizování nejrůznějších akcí,
jako byly výlety, dovolené, zabíjačky, apod. Často si Ludmila a Oldřich Hladíkovi říkají:
„že jejich děti měly nejlepšího strejdu na světě“.
73
HLADÍKOVÁ, L. Sestra Josefa Pavlaty. Písemné sdělení ze dne: 10. 03. 2011
38
Základní školu navštěvoval ve Velemíně, asi 2 km vzdálené obci. Nejraději tam
jezdil na kole. Učil se nerad a mezi jeho nejmilejší předmět patřil tělocvik. 74
Obrázek 22 Rodina Josefa Pavlaty (uprostřed)75
74
75
Fotografie ze soukromého archivu Ludmily Hladíkové
39
7.3 SETKÁNÍ S PARAŠUTISMEM
S parašutismem se Josef Pavlata poprvé setkal ve svých třinácti letech, kdy do
vedlejší vesnice skákali na svatbu parašutisté z Roudnice nad Labem. V rozhovoru pro
regionální časopis pak uvedl: „S parašutismem jsem začal už na zemědělském učilišti ve
Vrbičanech, přišli tam dělat nábor na para výcvik. Šla celá třída, dokončili jsme jej jen tři.
Kluk ze sousední vesnice jezdil na letiště v Roudnici nad Labem a vozil mě s sebou. Až do
„třeťáku“ jsem tam trávil všechny víkendy. Potřeboval jsem souhlas rodičů, ale otec o
parašutismu nechtěl ani slyšet. Větou " Kdy přestaneš skákat?" mě pak vítal doma celá
léta, až do druhého titulu mistra světa. Zachránila mě maminka, která kdysi prodělala
základní výcvik a souhlas mi podepsala.“ 76
Obrázek 23 Josef Pavlata (uprostřed), základní výcvik77
Na učilišti pak poznal Františka Rýdla, který ho dovedl k prvním seskokům.
František byl pro Josefa Pavlatu nejen velký vzor, ale i výborný přítel a kamarád do konce
života. Dalo by se říci, že se stal jeho druhým, lepším tátou. U zrodu jeho sportovních
úspěchů stáli bezesporu Jan Mayer a posléze i Jiří Svoboda, kteří Josefu Pavlatovi
pomáhali s tréninkem. Radili mu, co a jak zlepšit a jak více trénovat.
Josef Pavlata nikdy nemluvil o vysněných cílech či zaměstnáních, která by chtěl
dělat. Jeho krédem bylo dělat cokoliv, ale zodpovědně a řemeslně správně a přesně.78
76
DOBRÁ, H. Čtyřnásobný mistr světa v parašutismu Josef Pavlata tvrdí: V životě jsem měl vždycky kliku!
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
77
78
40
7.3.1 OD BALIČE PADÁKŮ K PRVNÍM ÚSPĚCHŮM V DUKLE
Po provedení zhruba 180 seskoků nastoupil Josef Pavlata základní vojenskou
službu, nejdříve, a to chybou byrokracie, k leteckému pluku Čáslav na funkci baliče
padáků. „Následovala jedna klika za druhou, díky nimž jsem se na vojně dostal po půl roce
od balení padáků k parašutistům v DUKLE. S průměrnými výsledky jsem tam " živořil" asi
rok, do sedmdesátého šestého. Pak nastal zlom, dostavily se úspěchy. Tehdy mi nabídli,
abych zůstal v armádě jako sportovec. Moc se mi nechtělo, ale kamarád mi řekl: " Zkus to,
ty traktory ti neutečou!" Přišel nečekaný úspěch. „V osmdesátém roce jsem jel na své první
mistrovství světa do Bulharska a skončil jsem osmý. Na nováčka to byla bomba.“ 79
Obrázek 24 Vojín Josef Pavlata80
Jako voják z povolání složil Josef Pavlata maturitu. U ASD (armádní sportovní
družstvo) Dukla Prostějov zakotvil na dlouhá léta jako sportovec, poté jako důstojník a
posléze jako velitel v hodnosti majora s titulem Mgr.
Josef Pavlata se věnoval klasickým disciplínám, u kterých se hodnotí přesnost
přistání, rychlost a čistota provedení. „Skákal jsem klasické disciplíny: přesnost přistání a
individuální akrobacie. Přesnost se skáče z tisíce metrů v pětičlenném družstvu. Jeden za
druhým, od nejtěžšího k nejlehčímu, přistáváte na takzvanou " nulu", což je elektronický
disk, který má v průměru tři centimetry. Měří se jen do 16 cm, pak už se píše automaticky
79
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
80
Fotografie ze soukromého archivu Ludmily Hladíkové
41
šestnáctka. V akrobacii se skáče z 2 200 metrů, 15 vteřin letíte střemhlav volným pádem,
aby se získala co největší rychlost. Pak přijde komplex figur, ve kterém jsou čtyři
horizontální otáčky a dvě salta, různě kombinované. Měří se rychlost a čistota provedení.
Je to asi nejrychlejší pohyb na světě, působí tam obrovské aerodynamické síly. Obě
disciplíny se bodují, a kdo má nižší součet, vyhrává.“81
Jak člověk dosáhne takového úspěch a na čem to vlastně závisí? Josef Pavlata by
s jistotou odpověděl, že: „je to úplně o všem. Skáčete osmkrát, desetkrát, a každý seskok je
jiný, mění se povětrnostní podmínky, tlak na psychiku je obrovský. Být vyladěný ve správný
čas na správný výkon a hlavně kapka štěstí, ta je důležitá. Já ji vždycky měl.“ 82
Obrázek 25 Josef Pavlata na závodech v přesnosti přistání83
Parašutismus je sport, který v sobě zahrnuje různé sporty. Josef Pavlata hrál
výborně fotbal, hokej, kvalitně lyžoval, rád cvičil na nářadí, věnoval se brannému víceboji
a ovládal i jízdu na jedné vodní lyži. Proto není divu, že stal tak úspěšným závodníkem.84
Obrázek 26 Josef Pavlata (čtvrtý zleva) na zimním soustředění)85
81
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
82
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
83
Fotografie ze soukromého archivu Oldřicha Hladíka
84
85
42
7.4 ZISK PRVNÍHO TITULU MITRA SVĚTA
Kariéra Josefa Pavlaty šla rychle nahoru. Po mnoha republikových i evropských
umístění získal v roce 1986 v Turecku v Ankaře svůj první titul mistra světa. Na první
zlato dosáhl díky své pracovitosti a důležitou roli zde sehrálo i setkání s kameramanem
Samsonovem. „Hodně jsme trénovali a závodili v Uzbekistánu, v Taškentu, kde jsem se
seznámil s kameramanem Šurou Samsonovem. Už tehdy byl schopen natáčet nás při
volném pádu na osmimilimetrovou kameru. Do té doby jsme vlastně neviděli, co se s námi
děje. Byl to úžasný zážitek, dneska je video, ale tehdy to bylo opravdu něco! Před
mistrovstvím v osmdesátém šestém jsme museli jet na závod spřátelených armád. Jeli jen
chlapi, takže bylo jasné, že moc zábavy neužijeme. Samsonov za námi přijel až ze Lvova,
asi pět set kilometrů. Vybrečel jsem se mu na rameni, jak se mi strašně nikam nechce, a on
mi řekl: " Ty budeš vždycky jen " tleskač". Ten, co pod stupni vítězů tleská těm druhým!"
Zdravě jsem se naštval a řekl si, že první zlatou medaili, kterou vyhraji, mu pošlu. Podařilo
se mi to vzápětí v Turecku na mistrovství světa.“ 86
Obrázek 27 Josef Pavlata (vlevo), MS v Turecku, 198687
Za dosažené úspěchy a reprezentaci státu byl Josefu Pavlatovi udělen titul
zasloužilého mistra sportu již v roce 1986.88
86
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
87
88
43
7.4.1 INOVACE A INDIVIDUÁLNÍ ZPŮSOBU TRÉNOVÁNÍ
Úspěchy se staly impulsem ke změně způsobu trénování, kterého se dosud Josef
Pavlata účastnil. Vymohl si individuální trénink, což se v tu dobu překvapivě setkalo
s pozitivní reakcí. Konečně všem došlo, že každý parašutista je jiný a má jiné potřeby.
V individuální akrobacii změnil přístup k rychlosti a aerodynamice. V přesnosti přistání se
pokusil vyladit koncentraci a zásah cíle. S inovací šel tak daleko, že si sám upravoval
padáky. Měnil úhel nastavení a náběhu, ladil řídící šňůry, pracoval na systému otvírání,
centrování.
Parašutismu zasvětil Josef Pavlata celý svůj život. I ve volném čase se mu plně
věnoval a stále přemýšlel nad tím, jak tento sport něčím obohatit. Nápady Josefa Pavlaty se
týkaly především změny materiálu na kombinéze, úpravy brýlí, přilby, bot, techniky
doskoku, k níž patří elektronická nula a záznamových zařízení.89
Obrázek 28 Josef Pavlata (vpravo) s Oldřichem Hladíkem v začátcích inovátorské kariéry, u
kamery 90
89
90
44
7.4.2 VLIV SSSR
V průběhu sportovního růstu přibýval počet lidí, které Josef Pavlata obdivoval.
Vážil si jich stále, i přesto, že dosáhl jejich kvality či úrovně. Nejvíce přátel, kterých si
opravdu cenil, a se kterými udržoval vztah po celý svůj život, měl v bývalém SSSR. Hodně
se toho naučil od ruského mistra světa Kolji Ušmajeva, který mu v Taškentu předával
zkušenosti, které sbíral celý život. Dále to byl Samsonov, který Josefu Pavlatovi pomohl
uvědomit si, co chce.
V Československu se Josef Pavlata setkal s problémy. „Tehdy museli být lidé v lati,
a kdo vyčuhoval, dostal přes hlavu. Já jsem sice malý, ale vyčuhoval jsem neustále. (smích)
Kvůli drzosti jsem třeba nesměl v roce 1988 jet na soustředění do Turecka. Napřed jsem
jim chtěl omlátit padák o hlavu a utéct, ale pak mi to rozmluvil další skvělý člověk ing.
Oleg Mazurov, CSc. (Příloha č. 1). Mimochodem, zase Rus, který se přiženil do Prahy. Byl
to psycholog z Výzkumného ústavu fakulty tělovýchovy a sportu, první a jediný „
normální“ psycholog, jakého jsem poznal.“ 91
7.4.3 PSYCHOLOG ING. OLEG MAZUROV, CSC.
Na psychologickou přípravu začal klást Josef Pavlata stejný důraz jako na tu
fyzickou. Až nyní, v době své největší slávy, ing. Olega Mazurova, CSc. kontaktoval.
Začal s ním spolupracovat a přátelit se do konce života. Oleg Mazurov mu pomáhal nejen
vyladit duši před závodem, ale také jinak pohlížet na svět. I přesto, že Oleg Mazurov
doposavad o parašutismu nic nevěděl, protože byl psychologem reprezentace
československých gymnastek, pokusil se pomoci.92
„Předtím nám dávali jen testy. Výsledky znali pouze naši velitelé. Pak přišli a řekli:
" Tak, už vás máme otestované, teď víme, jak na vás!" Oleg vymyslel metodu regulace
aktuálních psychických stavů - jak je změřit, ovlivňovat a trénovat. Po incidentu s
Tureckem mi nabídl, abych s ním místo truchlení, že nejsem na soustředění, pracoval na
metodě regulace psychických stavů. Takže jsem nakonec v přípravě neztratil padesát
seskoků, ale získal tím, že jsem se psychicky dostal někam jinam.“ 93
91
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
92
MAZUROV, O. Psycholog. Ústní sdělení ze dne: 07. 03. 2011 v soukromé ordinaci v Praze.
93
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
45
„U metody regulace psychických stavů Oleg vybíral takové testy, které měly pro
naše účely největší vypovídací schopnost. I jednoduché, třeba dotknout se prstem ramene a
bodu před sebou. Výsledky testu převedené do křivky grafu se poměřovaly s naším
následným výkonem při seskoku. Pak jsme se snažili navodit uměle takové křivky, které
odpovídaly nejlepším sportovním výkonům - hodně zjednodušeně řečeno. Měli jsme tím
náskok před světem, třeba v USA by psychology nikdo nezaplatil. Oleg byl blázen, dělal to
zadarmo. Když jsem pak sám trénoval jiné, chtěl jsem, aby regulaci používali. Je to pole
neorané a psychicky se člověk dostane dál, než jej může postrčit jakákoli droga. Jenže je to
těžší. Oleg vám nastavil zrcadlo, svlékl psychicky do naha. Člověk se ale většinou
nevyrovná s tím, jaký opravdu je. To snese málokdo, ale je mu to pak ku prospěchu.“ 94
Podle ing. Olega Mazurova, CSc. měl Josef Pavlata profil jasného vítěze. Vlastnost,
kterou je dobrodružnost, otevřenost, odolnost, dominantnost a okamžitá rozhodnost u
mistra světa Josefa Pavlaty převládaly. Stejně tak jako u dalších sportovců, se kterými
Oleg Mazurov spolupracuje.
Spolupráce psychologa a sportovce je dlouhodobá a velmi nárazová. Mohou být
spolu dvacet čtyři hodin denně, nemusí se však vidět celý měsíc. Psycholog je jakýmsi
„průvodcem“. Pomáhá sportovci rozvíjet, následovat a analyzovat jeho vnitřní hlas.
Společně pak hledají cestu k cíli. 95
7.5 PODRUHÉ ABSOLUTNÍM MISTREM SVĚTA V KLASICKÉM PARAŠUTISMU
V roce 1992 se Josefu Pavlatovi podařilo snad i díky ing. Olegu Mazurovovi, CSc.
získat druhý titul mistra světa.
„Jeli jsme se ženou skákat na Mistrovství světa do Triebenu do Rakouska. Měl jsem
mizernou formu a málo natrénováno. Po čtyřech seskocích jsem měl už čtyři centimetry, to
je naděje tak na pětašedesáté místo. Propadl jsem malomyslnosti a říkal si, že to je moje
poslední mistrovství. Pak jsem se ale vzchopil a začal znovu. V akrobacii i v přesnosti jsem
skončil osmý. Zapracovala ale klika. Vítězí nejnižší součet a ti, kteří dopadli lépe v
akrobacii, zkazili přesnost a naopak, takže jsem s relativně průměrnými výsledky získal
zlato.“ 96
94
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
95
MAZUROV, O. Psycholog. Ústní sdělení ze dne: 07. 03. 2011 v soukromé ordinaci v Praze.
96
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
46
7.6 PŘES 10 000 SESKOKŮ
Josef Pavlata se může pyšnit neuvěřitelným počtem seskoků padákem, absolvoval
jich více než 10 000. V jednom rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že to neví přesně,
protože když se blížil jeho pětitisící seskok, hodně spěchal a málem ho to stálo život. Od té
doby to raději nepočítal.
Asi jako každému parašutistovi, i Josefu Pavlatovi se neotevřel padák. Za svoji
kariéru měl deset až dvanáct závad, kdy musel použít padák záložní. Byla to pro něho
běžná situace. Každý parašutista na to musí být připraven a vycvičen. Čím více naskáče,
tím větší získá důvěru. Je nutné připravit se a vědět co v dané situaci dělat, když se padák
neotevře. Jeho známý vždycky říkal: „Je lepší se bát, než se leknout“. Bojí-li se člověk, je
připraven a schopen řešit jakoukoliv situaci. Kdyby se nebál, může se leknout a nebude tak
schopen vyřešit situaci adekvátně.97
Obrázek 29 Josef Pavlata (vlevo) se Zdeňkem Říhou.
Pětitisící seskok, Vyškov98
7.6.1 TÝMOVÝ HRÁČ
Se svým týmem Josef Pavlata získal mnoho medailí. Každý úspěch náležitě
oslavili. Těšil je především vzestup na paražebříčku. Denně naskákali asi 3 – 12 seskoků
denně a před každým důležitým závodem se věnovali více psychické přípravě než té
fyzické. Neví se o žádných důležitých faktorech, které by ovlivnily jejich úspěšnost,
zkrátka se jen sešli ve správný čas na správném místě.99
97
KROUŽKOVÁ, B. Nad věcí: Rozhovor s mjr. Mgr. Josefem Pavlatou, Český rozhlas Radiožurnál, 2005
99
98
47
8
TRENÉRSKÁ ČINNOST MJR. MGR. JOSEFA PAVLATY
8.1 ÚSPĚCHY SVĚŘENCŮ
V roce 1994 byl mjr. Mgr. Josef Pavlata ustanoven vedoucím trenérem ASO
parašutismu a poté ještě státním trenérem. Zvyšuje si vzdělání na Fakultě tělesné výchovy
a sportu v Praze.
Pod jeho vedením dosáhli čeští reprezentanti v roce 1996 největších úspěchů
v historii sportovního parašutismu. Vyhráli dvoje mistrovství světa, jak vojenské (CISM),
tak i civilní. (Příloha č. 2)
Jako trenér si také zvyšuje kvalifikaci na Fakultě tělesné výchovy a sportu
v Praze.100
I přes tyto velké úspěchy nepřestal být Josef Pavlata náročný nejen k sobě ale i k
druhým. „Na jednu stranu jsem velice rád, na druhou stranu mne znepokojuje budoucnost
parašutistického sportu. Dostáváme se do obrovských problémů s leteckým zabezpečením.
Za poslední tři roky je to čím dál tím víc horší a už opravdu ztrácím sílu na to, abych
vzbudil zájem, aby se nad tím někdo zodpovědný zamyslel a pomohl nám sehnat letadlo,
které by bylo vyhovující a hlavně pro nás.“ 101
Obrázek 30 mjr. Mgr. Josef Pavlata (druhý zleva)102
100
Haló noviny, Šampiony straší budoucnost, Celostátní deník, 19. 03. 1997, str. 12.
102
101
48
8.2 ZMĚNA PODMÍNEK PO ROCE 1993
Nejen Josef Pavlata pozoroval, že podmínky pro provozování parašutismu se po
vzniku samostatného státu velmi zhoršily. „Kdybych řekl, že podmínky pro náš sport jsou
dost špatné, to je slabé slovo. Vidím to přímo katastroficky. I když na mnoho věcí v
minulosti mám svůj názor, otevřeně prohlašuji, že minulý systém byl pro náš sport daleko
lepší. Nedá se to naprosto srovnávat. Stále žijeme z minulosti! Dříve se pro reprezentaci
víc dělalo a byl i větší zájem o zabezpečení. Ti, kteří dosahují dnes vrcholných výsledků,
vyrostli v minulosti, otevřeně to řeknu komukoliv. Reprezentanti Vacek, Hovorka, Ing.
Vedmoch, Gečňuk a Jurča jsou produkty bývalého systému vrcholového sportu. Jsou to ti
nejlepší, které máme, všichni jsou příslušníky armádního sportovního oddílu parašutismu
Dukla Prostějov.“ 103
Josef Pavlata o parašutismu tvrdil, že je to sport jako každý jiný. Především je to
velká dřina jako jakýkoliv jiný vrcholový sport. I dnes by se našli lidé, které by to bavilo,
bohužel nemají na to, aby si to zaplatili. A lidé, kteří by na to měli, nechtějí závodit, chtějí
skákat jen pro radost.
Bylo nutné změnit financování tohoto sportu. Ve všech vyspělých zemích západní
Evropy se připravují sportovci v rámci armádního vrcholového sportu. Tudíž mají lepší
podmínky pro trénování. U nás je maximálně 500 seskoků do roka, jinde je to až 1200
seskoků.104
Josef Pavlata byl člověk, který se nebál říct svůj názor a bojoval za zlepšení
podmínek fungování vrcholového sportu.
Svoje zkušenosti uplatnil při práci mezinárodního rozhodčího. Podílel se na práci
v různých para komisích a pomáhal řešit i soudní spory.105
Často mluvil o větší popularizaci parašutismu. Chtěl ho více dostat do povědomí
lidí. Možnost, že by byl tento sport zařazen mezi olympijské sporty, se projednávala v roce
1978, kde měl být parašutismus předveden. Bohužel se nedomluvily přesnější podmínky, a
proto se tento nápad odsunul na neurčito.106
103
Haló noviny, Šampiony straší budoucnost, Celostátní deník, 19. 03. 1997, str. 12.
105
HLADÍK, O. Člen aeroklubu Roudnice nad Labem. Písemné sdělení ze dne:10. 03. 2011
106
104
49
8.3 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY
Josef Pavlata rád riskoval, ale riziko měl vždy promyšlené. Když si našel volnou
chvíli, nejraději prováděl činnosti související se skákáním. Paraglidingu se začal věnovat
na konci devadesátých let a i zde sklízel mnoho úspěchů. Je považován za spoluzakladatele
této disciplíny v Čechách. Po roce 1991 se dostal i k tandemovému skákání.107
8.4 UKONČENÍ TRENÉRSKÉ ČINNOSTI
Od roku 1993 do roku 2001 Josef Pavlata pouze trénoval. „Moc jsem nestíhal a byl
to pro mne šok, protože celý život mi všechno šlo samo. Věnoval jsem tomu spoustu času a
začalo se sypat i třetí manželství. Žena se z Prostějova odstěhovala zpátky do Plzně. Měl
jsem nárok na důchod, tak jsem skončil a šel za ní.“ 108
Od té doby si jen tak pro radost létal s paraglidingem, staral se o včely po tchánovi
a o chalupu na Klabavě. „Ale na padák jsem nezanevřel, letos mě pozval náš generální
konzul v Rusku Antonín Murgaš na seskoky veteránů do Petrohradu, tak jsem neodolal.
Loni jsem měl jen šest seskoků, ale přesto jsem vyhrál. Byl to hezký pocit.“ 109
8.4.1 TRENÉREM V OMÁNU
Mjr. Mgr. Josef Pavlata si zasloužilého odpočinku neužíval dlouho. Od května roku
2004 působil jako trenér v zahraničí. Na základě doporučení svého bývalého trenéra
v DUKLE Ivo Skotáka, který v Ománu trénoval už sedmým rokem, přijal angažmá jako
státní trenér ománské reprezentace. Zde působil i se svojí rodinou do počátečních projevů
zákeřné nemoci.110
107
108
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
109
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
110
KROUŽKOVÁ, B. Nad věcí: Rozhovor s mjr.Mgr. Josefem Pavlatou,Český rozhlas Radiožurnál, 2005
50
8.4.2 POSLEDNÍ LÉTA ZASLOUŽILÉHO MISTRA SPORTU
Josef Pavlata byl jednonásobným dědečkem a otcem čtyř dětí. Z prvního manželství
syna Josefa, u jeho druhé ženy ze Slovenska vyrůstají děti Jana a Karel a se svojí
ženou Janou, se kterou prožil dvacet let společného života, vychovávali dospívajícího
Miloše. „Když vás zavřou na 200 dní v roce na základnu, chlapy a ženské pohromadě, tak
si k sobě lidé cestu najdou, jinak by se zbláznili“.111
I přesto, že Josef Pavlata považoval vrcholový sport za řeholi, stihl nejméně
čtyřikrát do roka jezdit se všemi svými dětmi na vandr nebo na vodu.
Poslední dva roky byl Josef Pavlata omezen nemocí, ale jeho společenský život
zůstal nadále velmi pestrý.
Mjr. Mgr. Josef Pavlata zemřel po dlouhé těžké nemoci 9. ledna 2010.
Závěrem životopisu bych uvedla pár slov Oldřicha Hladíka, kamaráda a švagra
Josefa Pavlaty: „Je tragédií osudu, že člověk, který absolvoval více než 10 000 seskoků na
čtyřech kontinentech světa, zemřel v posteli. A nemohl už tak realizovat své další plány.“112
8.5 VZPOMÍNÁME…
Mnoho lidí Josefa Pavlatu obdivovalo pro jeho sílu a energii, kterou v sobě měl a o
kterou se vždycky a rád dělil. Jeho kamarádem chtěl být každý.
Pro někoho byl vzorem, pro jiného velkým sokem. Tak či onak, pamatovat si ho
budou všichni.
Obrázek 31 Josef Pavlata (pátý zprava v horní řadě)113
111
Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
112
51
8.5.1 KPT. ZDENĚK ŘÍHA
Jejich společné setkání se uskutečnilo na samém počátku sportovní výkonnosti
Josefa Pavlaty v aeroklubu Roudnice nad Labem. První dojem byl pro Zdeňka Říhu velmi
pozitivní. Zpočátku se mu jevil jako obyčejný kluk se zájmem o seskoky, později je
sblížily společné zážitky v DUKLE.
Zdeněk Říha na Josefa Pavlatu vzpomíná jako na skromného, cílevědomého,
obětavého člověka řešícího problémy týkající se provozu. Jen těžko připouštěl
kompromisy.
Prázdnota je to, co Zdeněk cítí, když tu Josef není. Chybí mu nejen společné létání
v Tatrách, seskoky, ale i dobré povídání o skákání a létání.114
8.5.2 OLDŘICH HLADÍK
V dopise, přítel a švagr Oldřich Hladík, na Josefa Pavlatu vzpomíná takto: „Je to
téměř čtyřicet let, co jsem se na tomto letišti připravoval na svůj první seskok a naivně se
domníval, že mám před sebou nejnáročnější a nejtěžší okamžik svého života.
Čas se s časem sešel a život ukázal, že chvíle euforie a nadšení jsou pomíjivé a že
život s sebou přináší i skon a smrt. Tehdy jsem z letadla vyskočit musel. Dnes chci slovem,
větou a chvílí uctít památku našeho přítele a kamaráda, člena našeho aeroklubu Josefa
Pavlaty…“115 (Příloha č. 3)
113
115
114
52
9
DISKUZE
Cílem mé bakalářské práce bylo charakterizovat život a sportovní kariéru mjr. Mgr.
Josefa Pavlaty, dvojnásobného mistra světa ve sportovním parašutismu. Cíl se mi podařilo
i přes dílčí problémy splnit.
Prvním úkolem bylo shromáždit informace ze všech možných dostupných a
věrohodných zdrojů. Oslovila jsem ty respondenty, kteří se s Josefem Pavlatou stýkali a
měli znalosti v oblasti parašutistického sportu a historie, dále z publikací, periodik a
internetu. Díky ochotě lidí, kteří Josefa Pavlatu znali jako kamaráda, bratra či parašutistu,
jsem shromáždila dostatek informací potřebných k sepsání mé bakalářské práce. Byla to
především jeho sestra Ludmila Hladíková a její manžel Oldřich Hladík, který s Josefem
Pavlatou vyrůstal a trávil s ním mládí na letišti v Roudnici nad Labem. Cenné údaje mi
poskytl i kamarád Zdeněk Říha, bývalý člen DUKLY Prostějov. Dále to byla moje
maminka, která se parašutismu dlouhá léta věnovala a byla v širší reprezentaci ČSSR. V
neposlední řadě jsem měla tu čest setkat se s psychologem ing. Olegem Mazurovem, CSc.,
se kterým se Josef Pavlata kamarádil a spolupracoval s ním do konce života. Ing. Šafanda,
současný šéftrenér ASO DUKLY Prostějov, mi poskytl cenné informace z oblasti
výsledkových listin DUKLY, které jsou u nich archivovány a jsou dokladem o úspěšnosti
Josefa Pavlaty. Bohužel se mi nepodařilo, vzhledem k pobytu v zahraničí a k pracovní
vytíženosti, navázat spolupráci s manželkou Mgr. Janou Pavlatovou a začlenit tak její
poznatky do této práce.
Druhým úkolem bylo charakterizovat sportovní parašutismus. Je to sport, jehož
historie sahá hluboko do minulosti. Nebylo tedy problémem utřídit dostupné informace a
popsat tak sportovní disciplínu. Bohužel v současnosti není mnoho autorů, kteří by se
věnovali novodobým dějinám a umístěním závodníků na celostátních i mezinárodních
soutěžích.
Třetí úkol zpřehlednit a popsat jednotlivé parašutistické disciplíny byl obsáhlý
vzhledem k tomu, že jednotlivé disciplíny se vyvíjejí rychleji než by se mnohým zdálo.
Kdo by si dokázal představit, že disciplína jako je swooping či birdman jednou ovládnou
modré nebe? Z tohoto důvodu bylo nutné čerpat z internetových zdrojů, kde je rozvoj
moderních disciplín dobře monitorován parašutistickými nadšenci.
Čtvrtý úkol se mi zdál docela obtížný. Předpokládala jsem, že o životě Josefa
Pavlaty bude málo dostupných údajů. Překvapilo mě však, kolik rozhovorů poskytl pro
53
různé časopisy a rádia, kde se rád zmínil o osobním životě, ale i o zhoršujících se
podmínkách v parašutismu. Významná data o jeho umístění na závodech jsem získala od
ing. Jiřího Šafandy z ASO DUKLY Prostějov, kde mjr Mgr. Josef Pavlata působil jako
sportovec a později jako trenér. Pod jeho vedením příslušníci Armádního sportovního
družstva – později oddílu, získali nespočet mezinárodních úspěchů na civilních i
armádních soutěžích. Hledání příčin a důvodů úspěchů Josefa Pavlaty není jednoduché
vzhledem k tomu, že jde o disciplínu, která nesouvisí jen s výkonností sportovce a jeho
psychikou, ale jde o kombinaci všech možných faktorů, především klimatických a
technických. Prolínají se zde osobní předpoklady s hlubokým zájmem o věc. Josef Pavlata
neustále zdokonaloval nejen sám sebe, ale i techniku a padáky, se kterými skákal. Oplýval
nejen fyzickými, ale i psychickými předpoklady a technickou představivostí se snahou se
stále zdokonalovat. Byl přístupný radám a zároveň tvrdohlavý. K úspěchům mu pomohly
zkušenosti, které získal létáním na paraglidingu a při dalších aktivitách a svoji roli zde
sehrála i notná dávka štěstí.
Pátým úkolem jsem shrnula trenérskou práci mjr. Mgr. Josefa Pavlaty, při které
zúročil všechny získané zkušenosti ze závodní kariéry. Úspěšnost jeho práce je doložena
tabulkami s výsledky. Lze říci, že mu nebyl lhostejný ani vývoj parašutistického sportu,
přistup státu k zabezpečení náročné přípravy reprezentace a v tomto směru se velmi
angažoval. Poslední úkol zůstal pro Josefa Pavlatu i pro mě rozpracován, protože jeho
kariéru trenéra ukončila těžká nemoc.
Respondenty, které jsem oslovila, rádi a se zaujetím odpovídali na dotazy a poskytli
mi také fotografie z osobních archivů. Bohužel se mi nepodařilo získat více materiálů
z období trenérského života v Ománu.
Doufám, že jsem svoji prací přispěla k ucelení dostupných informací o životě a
sportovní kariéře mjr. Mgr. Josefa Pavlaty a doplnila i osobnostní profil vrcholového
sportovce.
54
10 ZÁVĚR
Pro mjr. Mgr. Josefa Pavlatu měl parašutismus další rozměr lidské existence. Ten,
kdo zažil pocit volného pádu, nerad se ho vzdával.
Vůle a síla se poprat, ochota pomoci, schopnost naslouchat, pracovitost, nápaditost,
snaha dokázat nemožné a přesvědčit zarputilé, stát si za svým, to vše Josefa Pavlatu
charakterizuje. Nebál se střetů. Nebál se vítězit. Neusnul na vavřínech, ale naopak se snažil
zlepšovat a posouvat hranici lidských možností.
„Měj hodně dětí. Je to jediná věc, která má v životě smysl.“ „Kdo se bojí, ten se
nelekne!“„Cestu ke slávě si každý mistr prošlapává sám a jinudy“. Zůstanou tu s námi
nejen jeho myšlenkami, ale i činy a pozitivní přístup k životu.
Vrcholový sport přináší i mnohá úskalí, která se odráží především v partnerském
životě, ale vždy se mu podařilo vše ustát. Jeho blízcí, rodina a dobří přátelé ho neopustili a
provázeli celým životem.
V závěru práce bych chtěla říci, že jsem velmi ráda, že jsem si vybrala právě toto
téma. Obohatilo mě nejen o nové informace týkající se parašutismu a pestrého života mjr.
Mgr. Josefa Pavlaty, ale dala mi možnost setkat s lidmi, se kterými bych se jinak neměla
šanci poznat.
Nejen pro mě může být tato práce životním návodem. Nebát se bojovat s větrnými
mlýny, mít odvahu být stále lepším, dodávat sílu svému okolí a být inspirací pro další
generace, to je jistě snem nejednoho z nás.
55
11 RESUMÉ
Mjr. Mgr. Josef Pavlata, přítel, vítěz a velká osobnost
Česká legenda v klasickém parašutismu, reprezentant Československa a České
republiky a člen Armádního družstva parašutismu DUKLA Prostějov, je hrdinou mé
bakalářské práce.
Mezi svými přáteli se proslavil velmi brzy, ale do české a světové historie
parašutismu se zapsal až jako dvojnásobný absolutní mistr světa v klasickém parašutismu
(1986 a 1992). Jeho osobnost ovlivnila řady sportovců. Stal se účastníkem 7 mistrovství
světa, ze kterých přivezl ještě dvě individuální stříbrné medaile a dalších pět kovů z
kolektivních disciplín z toho dva tituly mistrů světa.
Kromě
těchto
vrcholných
úspěchů
se
stal
mnohonásobným
mistrem
Československa v parašutismu a vítězem mnoha nižších mezinárodních soutěží.
Mjr. Mgr. Josef Pavlata začal svoji kariéru ve vrcholovém parašutismu v roce
1974, kdy nastoupil jako voják základní služby do prostějovské DUKLY, kde po ukončení
základní služby zůstal v týmu DUKLY jako profesionální sportovec do roku 1993, kdy
převzal funkci vedoucího trenéra a vychovával další generace sportovců. V roce 2001 svou
dlouhou kariéru v české armádě opustil a vydal se předávat své zkušenosti do
reprezentačního týmu Ománu, kde působil do roku 2008, kdy ho napadla zákeřná nemoc,
se kterou hrdinně bojoval až do konce.
Jeho kolektivní duch, smysly přirozeného vůdce, bojovníka a vítěze inspirovaly a
motivovaly. Josef Pavlata byl pro svou upřímnost, tvrdohlavost a zápal nepřijatelný pro
mnoho lidí. Zůstává však jednou provždy legendou českého i světového parašutismu a
armádního vrcholového sportu.
Mjr. Mgr. Josef Pavlata zemřel 9. ledna 2010.
56
12 SUMMARY
Mjr. Mgr. Josef Pavlata, friend, champion and great person
Czech legend of the classic parachuting, member of the Army Sport Team of
Parachuting Dukla Prostějov, representant of the Czechoslovakia and the Czech Republic
is a hero of my bachelor work.
His name became famous among his frinds very early but after he won the World
Championship in classic style twice (1986 and 1992) his name is branded in the czech and
world legends list. His personality influenced rows of the sportmen. During his career he
attended seven world championships, he won two silver medals (individual disciplines)
and five other in collective disciplines (two of them are the prices of world champion).
Mjr. Mgr. Josef Pavlata started his career in DUKLA in 1974 when he commenced
his compulsory military service. He stayed with the DUKLA team as a professional
sportsman till the year of 1993, when he became a coach of the Czech team and he lead the
younger generation. He left the Czech army in 2001 and became the coach of the Oman
representative team till 2008.
His collective spirit, his sense of natural leader, fighter and champion inspired and
motivated. Josef Pavlata was very enthusiastic, sincere and stubborn person, which was not
acceptable for all the people. Regardless, he will stay the legend of Czech and world
parachuting and the top army sportsman.
Mjr. Mgr. Josef Pavlata died on 9th of January 2010.
57
13 SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Kruhový padák................................................................................................13
Obrázek 2 Padák typu křídlo ............................................................................................15
Obrázek 3 Popis ...............................................................................................................16
Obrázek 4 Přesnost přistání ..............................................................................................18
Obrázek 5 Otáčka, Obrázek 6 Salto ..................................................................................19
Obrázek 7 Para – ski ........................................................................................................19
Obrázek 8 Skupinová akrobacie za volného pádu .............................................................20
Obrázek 9 Skupinová akrobacie na otevřených vrchlících ................................................21
Obrázek 10 Free flying ....................................................................................................22
Obrázek 11 Free Style ......................................................................................................22
Obrázek 12 Sky surfing....................................................................................................23
Obrázek 13 Swooping ......................................................................................................23
Obrázek 14 Birdman ........................................................................................................24
Obrázek 15 Tandemové seskoky ......................................................................................24
Obrázek 16 Paragliding ....................................................................................................25
Obrázek 17 BASE jumping ..............................................................................................25
Obrázek 18 Výcvikový trenažér - tunel ............................................................................33
Obrázek 19 Největší formace ...........................................................................................34
Obrázek 20 Mera Peak .....................................................................................................35
Obrázek 21 Josef Pavlata, Lučenec, 1985 .........................................................................36
Obrázek 22 Rodina Josefa Pavlaty (uprostřed) .................................................................39
Obrázek 23 Josef Pavlata (uprostřed), základní výcvik .....................................................40
Obrázek 24 Vojín Josef Pavlata........................................................................................41
Obrázek 25 Josef Pavlata na závodech v přesnosti přistání ...............................................42
Obrázek 26 Josef Pavlata (čtvrtý zleva) na zimním soustředění).......................................42
Obrázek 27 Josef Pavlata (vlevo), MS v Turecku, 1986 ...................................................43
Obrázek 28 Josef Pavlata (vpravo) s Oldřichem Hladíkem v začátcích inovátorské
kariéry, u kamery ............................................................................................................44
Obrázek 29 Josef Pavlata (vlevo) se Zdeňkem Říhou. Pětitisící seskok, Vyškov ...............47
Obrázek 30 mjr. Mgr. Josef Pavlata (druhý zleva) ............................................................48
Obrázek 31 Josef Pavlata (pátý zprava v horní řadě) ........................................................51
Obrázek 32 Ing. Oleg Mazurov, CSc. ...............................................................................62
58
14 SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Mistrovství světa FAI ................................................................................. 63
Tabulka 2 Mistrovství Evropy FAI .............................................................................. 63
Tabulka 3 Mistrovství světa CISM ........................................................................... . 64
Tabulka 4 Mistrovství Evropy CISM………………………………………………… 64
59
15 SEZNAM LITERATURY
1. Tištěné zdroje:
1. PAŠEK, P. Neklidná obloha. Praha: Naše vojsko, 1970. 180 s.
2. ŘEPKA, M. Sportovní parašutismus. Praha: Naše vojsko, 1980. 256 s.
3. CHOUTKA, M. Teorie a didaktika sportu, Praha: SPN, 1976
4. HARRE, D. Nauka o sportovním tréninku, Praha: Olympia, 1979
5. DOBRÁ, H. Čtyřnásobný mistr světa v parašutismu Josef Pavlata tvrdí: V životě
jsem měl vždycky kliku! Metropol, 2003, roč. 2, č. 26 (26. 06. 2003). s. 8
6. Haló noviny, Šampiony straší budoucnost, Celostátní deník, 19. 03. 1997, str. 12.
2. Elektronické zdroje:
1. Aeroklub ČR [online]. © 2007
URL: < http://www.aecr.cz/>.[cit. 2010-11-08].
2. Wikipedia[online],
URL:<http://cs.wikipedia.org/>.[cit. 2010-12-15], [cit. 2011-01-12].
3. Agere [online].
URL:<http://www.agere.cz/>.[cit. 2011-01-23].
4. Skydiving[online].
5. Sporting-sails [online]. © 2006-2011
URL:<http://www.sporting-sails.com/>.[cit. 2011-01-05].
6. Drobzone[online]. © 1994-2009
URL:< http://www.dropzone.com/>.[cit. 2011-01-12].
7. Freefall Addicts [online]. © 2006
URL: <http://www.freefalladdicts.com/>.[cit. 2011-01-12].
8. Travel advanture [online]. © 2011
URL: <http://www.lancasipi.com/>.[cit. 2011-01-15].
9. Basejumper [online]. © 2008
URL: < http://www.basejumper.com/>.[cit. 2011-01-15].
10. Skysport[online].
URL:<http://www.skysport.cz/fotogalere_tunell.html>.[cit. 2011-01-22].
11. Relative Team[online].
URL: <http://www.tandem-servis.cz/>.[cit. 2011-01-25].
12. Adrex [online]. © 2003-2011
URL:<http://www.adrex.cz/>.[cit. 2011-01-18].
60
13. Dukla sport [online]. © 2011
14. 1. vojenský paraklub Plzeň [online]. © 2000-2011
URL: <http://paraclub.cz/>.[cit. 2011-01-02].
15. Skoč tandem [online]. © 2008-2010
URL:<:http://www.tandemovy-seskok.eu/>.[cit. 2011-01-17].
16. Alfacentrum [online]. © 2008
URL:<:http://www.alfacentrum.eu/>.[cit. 2011-03-29].
3. Ústní sdělení:
1. MAZUROV, O. Psycholog. Ústní sdělení ze dne: 07. 03. 2011 v soukromé
ordinaci, Malátova 10, Praha 5.
2. ŘÍHA, Z. Dvojnásobný mistr ČSSR v klasickém parašutismu, člen DUKLY
Prostějov v letech 1979-1991. Písemné sdělení ze dne: 23. 02. 2011, Lužná u
Rakovníka
3. HLADÍK, O. Člen aeroklubu Roudnice nad Labem. Písemné sdělení ze dne:
10. 03. 2011, Milešov 102, okres Litoměřice
4. HLADÍKOVÁ, L. Sestra Josefa Pavlaty. Písemné sdělení ze dne: 10. 03. 2011,
Milešov 102, okres Litoměřice
5. ŠAFANDA, J. Vedoucí trenér ASO DUKLA parašutismu. Písemné sdělení ze dne:
29. 03. 2011, Letecká 1796 01, Prostějov
6. KROUŽKOVÁ, B. Český rozhlas Radiožurnál – Nad věcí. Rozhovor s mjr. Mgr.
Josefem Pavlatou, 2005, náměstí Míru 2363/10, 30100 Plzeň-Jižní Předměstí
61
16 PŘÍLOHY
Příloha č. 1
Ing. Oleg Mazurov, CSc.
Obrázek 32 Ing. Oleg Mazurov, CSc.116
Vzdělání:
•
1965-1970 Krasnodarský polytechnický institut, energetická fakulta (ing)
•
1975-1979: Petrohradská státní univerzita, katedra psychologie, postgraduální
studium (kandidát psychologických věd)
Praxe:
•
1972-1981 Krasodarského institutu tělesné kultury - katedra psychologie
•
1982-1991 Výzkumný ústav tělovýchovy UK v Praze
•
Od roku 1992 pracuje v oblasti psychologického poradenství.
Specializace:
•
vrcholový management, vrcholový sport, psychoterapie, psychologická asistence
filosofie, kybernetika, psychotronika, parapsychologie, symbologie, mytologie,
magie, mystika117
116
Alfacentrum [online].
117
Alfacentrum [online].
62
Příloha č. 2
Úspěchy příslušníků ASD pod vedením mjr. Mgr. Josefa Pavlaty
Pod vedením trenéra mjr. Mgr. Josefa Pavlaty získali příslušníci Armádního
sportovního družstva – později oddílu mnoho významných mezinárodních úspěchů na
civilních i armádních soutěžích:
Mistrovství světa FAI:
2. místo Družstvo v kombinaci
1. místo Jan Wantula v kombinaci
2. místo Jindřich Vedmoch
vkombinaci
1996 - 23. MS FAI v KPD (Maďarsko – Békéscsaba) – 1. místo Družstvo v přesnosti
38 států
přistání
3. místo Jiří Gečnuk v přesnosti
přistání
2. místo Družstvo v přesnosti
1998 - 24. MS FAI v KPD (Chorvatsko – Vrsar) – 38
přistání
států
2. místo Jindřich Vedmoch v
kombinaci
2000 - 25. MS FAI v KPD (Japonsko – Ise Shima) – 27 3. místo Družstvo v přesnosti
přistání
států
2001 - 26. MS FAI v KPD (Španělsko – Granada) – 22 Bez medailového umístění
států
1994 - 22. MS FAI v KPD (Čína – Chengdu) – 34
států
Tabulka 1 Mistrovství světa FAI
Mistrovství Evropy FAI:
1995 - 3. ME FAI v KPD (Turecko - Efes) – 17 států
1. místo Jan Wantula v kombinaci
v přesnosti př
2. místo Jan Wantula v indiv.
akrobacii
3. místo Jan Wantula v přesnosti
přistání
Tabulka 2 Mistrovství Evropy FAI
63
Mistrovství světa CISM (armádní):
1994 - 24. MS CISM v KPD (Rakousko - Perg) – 29
států
1995 - 25. MS CISM v KPD (Itálie - Řím) – 44 států
3. místo Jindřich Vedmoch indiv.
akrob.
přistání
1996 - 26. MS CISM v KPD (Slovinsko - Cerklje) – 40 1. místo Družstvo v přesnosti
přistání
států
v přesnosti př
1999 - 27. MS CISM v KPD (Chorvatsko - Záhřeb) –
přistání
38 států
2000 - 28. MS CISM v KPD (Slovensko - Lučenec) –
Bez medailového umístění
38 států
2001 - 29. MS CISM v KPD (UAE – Abu Dhabí) – 32 Bez medailového umístění
států
Tabulka 3 Mistrovství světa CISM
Mistrovství Evropy CISM (armádní):
1997 - 3. ME CISM v KPD (Belgie - Schaffen) – 22
států
přistání
Tabulka 4 Mistrovství Evropy CISM118
118
64
Příloha č. 3
Dopis od přítele
„Je to téměř čtyřicet let, co jsem se na tomto letišti připravoval na svůj první
seskok a naivně se domníval, že mám před sebou nejnáročnější a nejtěžší okamžik svého
života.
Čas se s časem sešel a život ukázal, že chvíle euforie a nadšení jsou pomíjivé a že
život s sebou přináší i skon a smrt. Tehdy jsem z letadla vyskočit musel. Dnes chci slovem,
větou a chvílí uctít památku našeho přítele a kamaráda, člena našeho aeroklubu Josefa
Pavlaty.
Kdo a jaký Josef byl? Narodil se 15. listopadu 1955, v malé vesničce Březno.
Vyrůstal v krásném prostředí masívu Českého středohoří, kam se rád vracel a které
miloval.
Parašutismu se začal věnovat po nástupu do učebního oboru opravář zemědělských
strojů a první seskok absolvoval v roce 1972.
Toto období je spojeno se setkáním s Františkem Rýdlem, který ho dovedl k prvním
seskokům. Ten se i nadále o nás staral, pomáhal nám zdolávat labyrint života a odkrýval
nám taje a zákoutí letištního života.
U zrodu jeho sportovních úspěchů stáli bezesporu Honza Majera posléze i Jiří
svoboda, kteří nás trénovali, radili co a jak lépe dělat či více natrénovat. Nemusím říkat, že
jsme si mysleli, že nás přímo „buzerují“. Z úst Honzy jsme často slýchali jeho památnou
větu: „Nehádej se se mnou, hádej se s chronometrem.“ Nemůžu nepřipomenout našeho
staršího vrstevníka Zdeňka Korhana, se kterým jsme soupeřili a který vytvářel zdravou
řevnivost a konkurenci.
Už záhy Josef prokázal, že je nadaný a šikovný sportovec, vykazoval vyšší míru
náročnosti na sebe samého, což plně zúročil během své sportovní kariéry.
Po provedení zhruba 180 seskoků nastoupil základní vojenskou službu, nejdříve, a
to chybou byrokracie, k leteckému pluku Čáslav na funkci baliče padáků. Musel vynaložit
nezměrné úsilí a osobní odvahu, aby dosáhl svého snu a cíle stát se příslušníkem ASD
(armádní sportovní družstvo) Dukla Prostějov. Zde zakotvil na dlouhá léta jako sportovec,
poté jako důstojník a posléze jako velitel v hodnosti majora s titulem Mgr.
65
Už jako voják ZVS se stal mistrem republiky a odstartoval tak celkem rychlý a
stabilní sportovní růst. Jeho snažení a píle byla korunována úspěchem nejvyšším, titulem
mistra světa v roce 1986 v Turecku. Na tento titul dosáhl i podruhé v roce 1996 v
rakouském Tribenu.
Přesto, anebo právě proto, se Josef vždy hlásil hrdě k rodnému kraji, ke svým
kamarádům a nikdy nezapomínal na své začátky v tomto aeroklubu.
Cesta jeho osobním životem nebyla zdaleka tak jednoduchá a přímočará. Poprvé
založil rodinu v Prostějově, poté ho bouře života odvála do Nových Zámků na Slovensko,
aby nakonec zakotvil na západě republiky v Plzni. Zde také končí čára jeho nevšedního a
bouřlivého života. Je otcem tří synů a jedné dcery.
Jaký vlastně Josef byl?
Často jsem si kladl tuto otázku ještě za jeho života. Rozhodně patřil do kategorie
lidí, kteří nezačínali větu slovem já. Při svém vzpomínání na úspěchy a různé veselé
příhody neváhal mluvit v množném čísle a naopak při nezdarech se nevyhýbal slovu já.
Tam, kde se něco dělo, byl Josef. A naopak, kde byl on, tam se něco dělo. Byl bouřlivák,
jeho strategie spočívala v taktice, jeho taktika byla improvizace, k řešení problémů
používal metodu vyhrocených rozporů.
Měl mnoho přátel a lidí, kteří ho uznávali, ale také diplomaticky řečeno i méně
nakloněné publikum. Jsem přesvědčen, že mu ale vždy šlo o dobro věci.
Vedle nadání pro sport byl Josef i manuálně zručný a své nápady při vymýšlení
různých trenažérů a přípravků byl schopen je sám realizovat. Byl přímo fenomén při
úpravě padáků různých typů. Byl schopen a lidově řečeno si vzal na triko rozpárat a
rozřezat i velice drahé padáky a doladit je k jeho spokojenosti. Nemluvě o tom, že pak do
Ameriky vzkázal jak jejich vlastní a drahé výrobky vylepšit.
Měl jsem tu čest být u zrodu spousty jeho bláznivých nápadů a myšlenek.
Vzpomínám, jak jsme při pilování poloh využívali různé stohy slámy či stodoly na
uskladnění sena. Tehdy jeho pohled spočinul na senometu, poté mrknul na mne a od
myšlenky nebylo daleko k nápadu, jak využít proudění vzduchu ze senometu k nácviku
otáček. Je nasnadě, že k ověření této teorie se iniciativně chopil náš vzor Honza Majer.
Nebudu podrobně popisovat úskalí a nedokonalost tehdejší techniky, ale výsledek byl
nečekaný a komický. Milý Jenda po několika otáčkách zmizel ve výfukové rouře. Naštěstí
66
se nic nestalo, od srdce jsme se zasmáli a Franta Rýdl možná ještě dnes přemýšlí, jak je
možné, že prasklo lano, na kterém jeho děda kdysi dávno věšel dvěstěkilogramové prasata.
Celým životem Josefa se jako červená nit táhla řada nezvyklých příběhů, událostí a
nápadů, do kterých nás zapojoval, nebo nás přímo stavěl před hotovou věc. Díky němu
jsem se stal prvním řadovým parašutistou, který okusil strach z otvírání tehdejších křídel.
Možná jsem i první člověk, který spadl z letícího vrtulníku. To Josef prohlásil: „Uděláme si
společnou fotografii“. „Proč ne“, řekl jsem si. Pouze mi vrtalo hlavou, proč je potřebné
vědět, kolik zátěže unesou zbrojní závěsy MI-8. Josef přelezl, ale já nedolezl. Zkrátka jsem
měl o 8cm menší výšku, a to mě chybělo.
Pro úplnost je nutné vzpomenout jeho podílu na rozvoji a zavádění paraglidingu v
naší kotlině. Při každé návštěvě svého rodiště přivezl s sebou několik padáků různé kvality
a úrovně. Neustále hledal vhodné lokality, kde pak využíval svahové proudění. Jednoho
krásného dne jsme vyrazili na Milešovku, o které se tvrdí, že je největrnější horou, pouze
tři dny v roce tam nefouká. A my jsme se tam plahočili právě v tyto dny. Mluvím-li o
glaidu, vzpomeneme na jméno Františka Salavy.
Josef se nevyhnul ani pokusům o létání s motorem. Chyba lávky byla ale ta, že
vhodný terén a příznivý směr větru se nacházel v blízkosti skladu civilní obrany. Každého
asi napadne, jak tohle mohlo skončit, zvláště když si uvědomíme, že se to stalo v době málo
nakloněné tomuto počínání. Za nedlouho byl hluk motoru vystřídán houkáním sirény
Bezpečnosti. Ale i to Josef ustál.
Pochopitelně, že život Josefa nebyly pouze nevšední a veselé příhody. Musíme si
uvědomit, že jako kluk z vesnice, byť jako úspěšný sportovec, musel po večerech studovat,
aby získal maturitní vysvědčení a vysokoškolský titul na Fakultě tělesné výchovy a sportu
Karlovy Univerzity.
Vykonával různé velitelské funkce. Byl mezinárodním rozhodčím a podílel se na
práci různých komisí a soudních sporů. V neposlední řadě musel ustát období, kdy armádu
řídili různí frajeři a amatéři.
Poslední část svého aktivního života strávil v dalekém Ománu, kde zastával funkci
trenéra.
Je tragédií osudu, že člověk, který absolvoval více jak 10 000 seskoků na čtyřech
kontinentech světa, zemřel v posteli. Už nemohl realizovat své další plány užívat si
zasloužilého odpočinku spolu se svoji ženou Janou a dětmi.
67
Pepo, čest tvé památce.
Možná, že vše, co jsem zde řekl, se nestalo přesně tak, jak jsem to popsal, možná,
že se to stalo jinak, nebo se to vůbec nestalo. Ale jak jsem znal Josefa já, tak by určitě
nebyl proti.“119
119
68

Irena Lorencová

Transkript

Podobné dokumenty

Listy ODS 6/2011

Vyhláška MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o

běžky skandinávie

Vysloužilé vozy Ford bude likvidovat firma TSR Slovenskému

Níže jsou uvedeny všeobecné obchodní podmínky

Paměti osady Vrbičany (1924)

SH-7000Series

Zde

Skripta_pro_sportovce.

Sky Surfer Návod k sestavení

DEKOMPENZOVANÁ ARTRÓZA A POSTINFEKČNÍ ARTRITIDA

Nečekaná setkání

VÝROČNÍ ZPRÁVA

středa 26 / 02 / 2014 – 19:30 EXPEDIČNÍ KAMERA 2014 – 2. část

Rada města 16. 2. 2009 - Městský úřad Rokytnice nad Jizerou

olomouc region card

vysadkari

Informace pro média 6th FAI World Cup of Canopy Piloting a 2nd

Podzim 2015 - Pohledy AMB

Zde - zoosdmotol.cz

Muži – IA mužstvo

HUPPE sprchovací program