Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci

Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci Denisových sadů
Studánky
V souvislosti s výkopovými pracemi stavby
„Rekonstrukce Denisových sadů a Studánky
v Brně, vodní hospodářství a veřejné osvětlení“
proběhl v letech 2002 a 2003 na ploše předmětné
stavby záchranný archeologický výzkum.
Historie zkoumaného území
Petrský
pahorek
představoval
v rámci
brněnské kotliny výrazný strategický prvek. Petrov
byl osídlen již v období pozdní doby kamenné a
dále pak i v následujících érách starší a mladší
doby bronzové. Tradičně sem byl umísťován také
raně
středověký
brněnský
hrad
známý
z písemných pramenů. Diskuze o jeho poloze však
Obr. 1 - letecký pohled
není stále uzavřena. Nejpozději od 13. století zde
stával kostel a peterský pahorek obehnaný
hradbami byl pak z části zahrnut do jeho vnitřního obvodu.
V 17. století se svahů Petrova dotkla výstavba bastionového opevnění. V konkrétním případě
Františkova se jednalo o VIII. bastion, kousek jihovýchodně pak byl zbudován VII. bastion. Roku 1810
dal místodržitel Alois Ugarte vypracovat plán pro úpravu VIII. bastionu, kde se od roku 1800 tyčil
železný kříž. V letech 1814-1818 zde byl zřízen okrasný park, který vyžadoval navezení značného
objemu zeminy. Byly zde vybudovány serpentinové cesty, oranžerie, kavárna a vyhlídková plošina.
Nacházely se tu také vinohrady, roku byl 1818 postaven hudební pavilon, v jehož sousedství vznikla
kolonáda a sloupový dřevěný objekt v „řeckém stylu“. Významným prvkem parku se stala brána
v podobě novorenesančního vítězného oblouku (později zbořena). Ve svahu směrem ke Starému
Brnu byla roku 1815 vybudována antikizující stavba Pramenu zdraví (Fons salutis). Roku 1818 byl na
nejvyšším místě vztyčen obelisk – Památník míru k ukončení francouzských válek. Park byl nazván
Františkov. Dnes se jedná především o areál Denisových sadů.
Archeologický výzkum
Předmětné výkopy v drtivé většině protínaly navážky
související s úpravou daného prostoru na okrasný park v 19.
století. Nejzajímavější situace byly odkryty výkopem kanalizace
v západní části ulice Bašty. Na prvním místě je potřeba
jmenovat zdivo půlkruhové pozdněgotické (?) bašty náležící
parkánovému opevnění města (obr. 2). Lze ji ztotožnit s jednou
z bašt, která je zobrazena například na vedutě města Brna
z roku 1617 od Georga Houfnagela. Za relikt vlastní parkánové
hradby pak je možno považovat zdivo dokumentované na
profilu P1. Zeď byla vsazena do výplně výkopu neznámé
funkce. Nebyl získán žádný datační materiál, nicméně charakter
zdiva odpovídá ještě období středověku. Na profilu P1 potom
následují navážky, jimiž byl zasypán příkop (či svah) před
parkánem. Jejich původ lze spatřovat v destrukci stávající
parkánové hradby. Z navážek byl získán keramický materiál 16.
století. Do navážek pak byly poměrně mělce zahloubeny
základy zdiva, jejichž interpretace však není zcela jasná, je
pravděpodobné,
že
spolu
funkčně
souvisejí.
Velmi
pravděpodobně však náležejí fortifikačnímu systému města
budovanému po třicetileté válce.
Vedoucí výzkumu: David Merta
Autor nálezové zprávy: Mgr. Antonín Zůbek
Obr. 2 – na výkop s objeveným zdivem
bašty.
1
Resumé
Im Zusammenhang mit Aushubsarbeiten während der Aktion „Rekonstruktion des Denis-Parks und
der Studánka-Straße, Wasserwirtschaft und öffentliche Beleuchtung“ verlief im betreffenden Raum
eine archäologische Rettungsgrabung. Die zu dokumentierenden Aushübe für Leitungsnetze verliefen
meistens in Aufschüttungsschichten, die während der Umwandlung des gegebenen Raums in einen
Park im 19. Jahrhundert zustande gekommen waren. Im Westteil der Bašty-Straße wurde das
Mauerwerk einer spätmittelalterlichen Bastei freigelegt, die zur Stadtbefestigung gehörte. In der Nähe
der Bastei wurde das Relikt der eigenen Burggrabenmauer entdeckt. Die Mauer war in die Ausfüllung
des Aushubs unbekannter Funktion eingesetzt. Es wurde zwar kein Datierungsmaterial gewonnen,
aber der Charakter des Mauerwerks entspricht dem Mittelalter.
2