PODNIKOVÁ NORMA Návrh 9/96

PODNIKOVÁ NORMA
Textilní zkušební
ústav
Brno
Prádlo pro zdravotnictví
Zásady pro výkon zdravotního dozoru
při zacházení s prádlem a při praní
prádla
prosinec 1999
PNJ 579-80-99
PN 013251-161-80-99
Předmluva
Prádlo ve smyslu vyhlášky MZ ČR č. 325/1992 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky pro
zacházení s prádlem a pro praní prádla ze zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče, má
obdobnou povahu jako zdravotnický materiál určený pro opakované používání.
Po použití u pacientů a dalších osob svěřených ústavní péči je veškeré prádlo kontaminované
mikroorganismy a znečištěné organickými látkami, proto je třeba s ním nakládat jako s infekčním
materiálem. Mimořádné riziko skýtá vysoce infekční a infekční prádlo.
Norma shrnuje zásady pro manipulaci s prádlem a oděvy používanými ve zdravotnických zařízeních
a zařízeních sociální péče. Kontrola dodržování těchto zásad je náplní zdravotního dozoru.
Citované a souvisící normy
PNJ 563-80-98 Prádlo pro zdravotnictví. Technické požadavky.
PNJ 575-80-98-1 Textilie. Zjišťování jakosti praní. Část 1: Metody zkoušení
PNJ 575-80-98-2 Textilie. Zjišťování jakosti praní. Část 2: Metodika hodnocení
RAL-RG992/2 Odborné ošetřování prádla
Vypracování normy
Tuto normu vydávají společně:
Asociace českých a moravsko-slezských nemocnic
Asociace velkých nemocnic
Společnost pro nemocniční hygienu v Praze
Živnostenské společenstvo prádelen a čistíren
Zpracovatel:
Společnost pro nemocniční hygienu v Praze, RNDr. Erich Pazdziora, CSc.
Textilní zkušební ústav - ONS, IČO 013251, Ing. Jaromír Klaška
© Textilní zkušební ústav - ONS, Brno
1
U
PNJ 579-80-99
Předmět normy
1.1 Tato norma platí pro manipulaci s prádlem a oděvy používanými ve zdravotnických zařízeních
a zařízeních sociální péče.
1.2 Norma stanoví zásady pro manipulaci a zpracování prádla uzavřeným cyklem od použití
k opětovnému použití vypraného čistého případně sterilizovaného prádla u dalšího pacienta nebo
personálu.
2 Definice
Pro účely této normy se používají tyto definice:
U
2.1 prádlo ze zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče: prádlo ložní, pleny, koupelnové
prádlo, oblečení pro personál a pacienty a prádlo z operačních sálů, prádlo použité v kuchyních a při
stolování
2.1.1
prádlo ložní: povlaky na přikrývky a polštáře, prostěradla, podložky
2.1.2
prádlo koupelnové: osušky a ručníky
2.1.3
oblečení: oděvy a osobní prádlo pacientů a personálu zdravotnických zařízení
2.1.4
operační prádlo: prádlo z operačních sálů včetně oblečení
2.1.5
kuchyňské prádlo: ubrusy, prostírání, utěrky
2.2 vysoce infekční prádlo: prádlo použité v souvislosti s léčením osob nemocných nebo
podezřelých z onemocnění morem, cholerou, žlutou zimnicí a dalších vysoce kontagiózních nákaz
2.3 infekční prádlo: prádlo použité na infekčních odděleních a odděleních tuberkulózy a respiračních
nemocí, z hemodialyzačních jednotek, mikrobiologických a biochemických laboratoří a z patologií
2.4 ostatní prádlo: prádlo u něhož není možno vyloučit podezření z infekce
2.5 prádlo znečištěné cytostatiky: prádlo použité v souvislosti s přípravou a aplikací roztoků
cytostatik
2.6 prádlo znečištěné radionuklidy: prádlo použité v souvislosti s vyšetřováním a léčením pomocí
radionuklidů
3
Náplň kontrol
U
3.1 Sběr a přeprava použitého prádla:
3.1.1 Sběr
3.1.1.1
Prádlo ze zdravotnických zařízení se musí třídit v místě kontaminace. Přitom se musí
zabránit víření prachu a diseminaci mikroorganismů. Prádlo se odkládá do pytlů podle stupně
znečištění, druhu prádla a zbarvení.
3.1.1.2 V budovách zdravotnických zařízeních se nesmí používat shozy pro prádlo.
3.1.1.3 Prádlo nesmí obsahovat žádné cizí předměty (nástroje, jednorázové předměty, psací
potřeby apod.).
3.1.2 Balení
3.1.2.1 Sběrné a transportní pytle musí mít dostatečnou pevnost a nepropustnost pro bakterie
(textilní materiál musí mít plošnou hmotnost minimálně 220 g/m2). Vlhké prádlo (např. kontaminované
krví) musí být ukládáno do polyetylenových pytlů se sílou stěny 0,08 mm. Pokud je prádlo v textilním
obalu, může se použít polyetylénový obal tenčí.
3.1.2.2 Mezi zařízením a prádelnou musí být smluvně dohodnut systém třídění, včetně značení
pytlů podle obsahu (např. barevně, číselně). Prádlo musí být dodáno prádelně tak, že jeho další
třídění a označování odpadá
3.1.2.3 Prádlo se nesmí do pytlů pěchovat. Během sběru musí být pytle zavěšeny na sběrných
vozících a opatřeny pevným víkem, na jehož vnější a vnitřní straně je uveden druh odkládaného
P
2
P
PNJ 579-80-99
prádla. Po naplnění se pytle uzavřou tak, aby nedošlo během přepravy k otevření. V prádelně musí
být speciální uzávěr snadno odstranitelný.
3.1.2.4 Pokud nemohou být plné pytle s prádlem ihned odvezeny, uloží se krátkodobě do chladné
suché místnosti.
3.1.3 Manipulace
3.1.3.1 S naplněnými pytli se nesmí házet.
3.1.3.2 Velmi vhodné jsou pro přepravu klecové kontejnery s kapacitou 15 pytlů, tj. 200 kg
použitého prádla.
3.1.3.3 Transportní cesty pro použité prádlo musí být oddělené od cest čistého prádla.
3.1.3.4 Ložné prostory vozidel musí mít uzavřenou konstrukci. Vnitřní prostory vozidel musí dovolit
snadné čištění a dezinfekci.
3.1.3.5 Současný transport špinavého a čistého prádla je možný pouze ve vozidlech se dvěma
oddělenými nákladními prostory.
3.1.4 Personál
3.1.4.1 Personál manipulující s použitým prádlem musí používat ochranný oděv, rukavice a ústní
masku. Po ukončení práce provede hygienickou dezinfekci rukou.
3.1.4.2 Personál odpovědný za transport musí být vybaven ochrannými rukavicemi a pravidelně
měněným pracovním oblečením.
3.1.5 Dezinfekční opatření
3.1.5.1 V místnostech pro skladování použitého prádla musí být podlaha a stěny do výše 150 cm
omyvatelné. Podlaha a stěny se denně umývají a dezinfikují, pravidelně se sleduje případný výskyt
hmyzu a hlodavců v místě dočasného uložení použitého prádla a jeho okolí.
3.1.5.2 Přepravní vozidla musí být po převozu použitého prádla dezinfikována v prostoru určeném
pro náklad.
3.1.5.3 Pytle se v prádelně perou dezinfekčním postupem současně s prádlem. Klecové kontejnery
nebo jiné pevné přepravky se po každém použití dezinfikují.
3.1.5.4 Před převozem čistého prádla se musí nákladový prostor dezinfikovat.
3.2 Nečistá strana prádelny
3.2.1 Technické požadavky
3.2.1.1 Požaduje se přísné stavební a funkční oddělení nečisté a čisté strany. Podlaha a stěny musí
být omyvatelné do výše 180 cm.
3.2.1.2 Prací stroje musí mít plnící otvor ve špinavé a vyprazdňovací otvor na čisté straně prádelny.
3.2.1.3 Personál pracující v nečisté části prádelny nesmí během pracovní směny přecházet na
čistou stranu. Pokud to organizace práce vyžaduje, používá se personální propust s blokací dveří,
vybavená místem k mytí a dezinfekci rukou a k výměně ochranného oděvu.
3.2.1.4 Vzduchotechnické zařízení musí udržovat nečistou stranu v podtlaku oproti čisté straně
prádelny a přiléhajícím místnostem.
3.2.2 Technologické předpoklady
3.2.2.1 Voda použitá k praní musí jakostí odpovídat vodě pitné.
3.2.2.2 Při praní zdravotnického prádla musí prádelna používat výhradně dezinfekční prací postupy.
Odpadní voda získaná odlisováním prádla a jeho odstředění smí být využita výlučně k předepírce.
3.2.2.3 Pračky musí být automaticky řízeny tak, aby zajistily pro účinnou dezinfekci chemické
a fyzikální podmínky - koncentraci a objem pracích, čisticích, bělicích a dezinfekčních prostředků,
teplotu a dobu expozice. Při poruše nebo při odchylce od nastavených hodnot musí být provoz pračky
automaticky přerušen .
Nároky na pračky pro infekční prádlo jsou analogické jako na myčky lékařských nástrojů. Dodavatel
praček musí doložit funkčnost pracího stroje (průkaz požadovaných parametrů). V kontinuálních
pračkách musí být dezinfekční proces ukončen před fází máchání.
3.2.2.4 Uzavřená mechanická nebo pneumatická zařízení (bubny, lisy) musí být konstruována tak,
aby vnitřní části přicházející do styku s infekčním materiálem nemohly kontaminovat zevní prostředí.
Po skončení provozu se musí uvnitř dezinfikovat, což je nutno uvést v dezinfekčním plánu.
3
PNJ 579-80-99
3.2.2.5 Prádlo nesmí obsahovat rezidua pracích a dezinfekčních prostředků v množství, které by
mohlo ohrozit zdraví osob používajících prádlo dlouhodobě (např. ložní) i krátkodobě (operační
prádlo) v přímém nebo nepřímém styku s pokožkou a sliznicí (např. vznikem alergií). Zpracovatel
prádla je povinen doložit výsledky kontrol reziduí pracích, bělicích a dezinfekčních prostředků ve
výluzích.
3.2.2.6 Kvalita praní se zjišťuje dle normy PNJ 575-80-98 - „Textilie. Zjišťování jakosti praní.“
3.2.2.7 Prádlo v mokrém stavu musí být bezprostředně dále zpracováno v dalším stupni technologického toku (sušení, žehlení apod.).
3.2.3 Manipulace s prádlem
3.2.3.1 Použité prádlo ze zdravotnických zařízení musí být na nečisté straně uloženo odděleně od
prádla z nezdravotnických provozů, jinak se s veškerým prádlem musí nakládat jako s prádlem ze
zdravotnických zařízení.
3.2.3.2 Při vkládání prádla do praček nesmí být obsluha vystavena riziku nákazy například přímým
kontaktem nechráněné kůže a sliznic s prádlem při rozvolňování, kontrole cizích předmětů v prádle,
počítání a další manipulaci.
3.2.4 Personál
3.2.4.1 Na nečisté straně prádelny nesmí pracovat těhotné ženy nebo kojící matky. Mladiství pouze
tehdy, je-li práce součástí výuky řemesla.
3.2.4.2 Zaměstnanci musí být vybaveni barevně odlišeným ochranným pracovním oblečením, které
je nutné denně měnit. Při manipulaci s použitým prádlem musí používat ochranné rukavice a ústní
masku. Po ukončení práce provedou hygienickou dezinfekci rukou.
3.2.4.3 V nečisté části provozu je zakázáno jíst, pít a kouřit mimo vyhrazené prostory. V čisté části
je povoleno pití pro dodržení pitného režimu.
3.2.5 Dezinfekční opatření
3.2.5.1 Při opuštění nečisté části musí být ochranné oblečení vyměněno. Povinné je mytí
a hygienická dezinfekce rukou, doplněná prostředky pro regeneraci pokožky rukou. Běžným
vybavením musí být dávkovače a jednorázové papírové nebo po použití měněné textilní ručníky.
3.2.5.2 Každý den se provádí čištění podlah, stěn a povrchů strojů za vlhka spojené s dezinfekcí.
Zvláštní pozornost se musí věnovat přepravním vozíkům.
3.2.5.3 Všechna zařízení sloužící k přípravě pracích lázní, k přepravě prádla a k praní musí být
pravidelně mikrobiologicky kontrolována.
3.2.5.4 V úseku mokrého prádla patří ke kritickým místům, kterým je třeba věnovat zvýšenou
pozornost zejména:
a) Možné rezervoáry bakterií ve špatně čistitelných místech v pračkách, v odvodních hadicích
a potrubích a všude tam, kde se mohou shromažďovat zbytky pracích roztoků po delší dobu.
Cesty k řešení spočívají v dezinfekci v poslední máchací lázni, v denním čištění a dezinfekci
praček a v týdenním intervalu prováděné celkové očistě zařízení. Účinná je dezinfekce praček
zahřátím na 90° C po dobu 15 minut.
b) Kontaminace prací vody, ke které dochází při úpravě v iontoměničích nebo při chybách
v kontinuálním praní.
c) Kontaminace prádla v odstředivkách, lisech, na transportních pásech a v přepravních vozících je
častá a pomnožování mikroorganismů za vlhka a při vyšší teplotě probíhá velmi rychle. Udržování
čistoty všech povrchů těchto zařízení, podlah a stěn, spolu s pravidelnou dezinfekcí je základním
požadavkem. Jednou týdně se musí strojní zařízení uvnitř vyčistit mechanicky nebo proudem páry
pod tlakem a dezinfikovat chemicky.
d) Mikrobiologická kvalita vody používané k máchání.
e) Nezávadná likvidace odpadních vod.
3.2.6 Dezinfekce prádla
3.2.6.1 Vysoce infekční prádlo nesmí opustit oddělení zdravotnického zařízení a nesmí se prát
spolu s ostatním prádlem ve společné prádelně. Doporučuje se použít jednorázové prádlo. Vysoce
infekční prádlo se musí před další manipulací dezinfikovat účinnými prostředky. O místě a způsobu
praní rozhodne příslušný orgán zdravotního dozoru.
3.2.6.2 Obdobný postup je třeba uplatnit pro prádlo znečištěné cytostatiky a radionuklidy.
Manipulace s ním se řídí příslušnými předpisy.
4
PNJ 579-80-99
3.2.6.3 Infekční prádlo se musí v pracím procesu dezinfikovat účinnými schválenými prostředky a
postupy, které prokazatelně ničí patogenní mikroorganismy včetně všech jejich odolných forem, které
lze v kontaminovaném prádle z uvedených oddělení předpokládat..
3.2.6.4 Ostatní prádlo, u něhož nelze vyloučit podezření z infekce, se dezinfikuje pracím procesem
termicky nebo chemotermicky tak, aby bylo prosté mikroorganismů, které by mohly vyvolat infekci..
3.2.6.5 Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, se nesmí kvalifikovat jako
prádlo v klasickém pojetí. Pokud se používají opakovaně, musí splňovat nároky jako jednorázové
roušky. Musí se prát odděleně, ve zvláštním technologickém režimu. Nesmí obsahovat zbytky pracích
prostředků, bělidel, dezinfekčních prostředků, endotoxiny, jiné pyrogeny a úlomky textilních vláken.
3.2.6.6 Dezinfekční postupy:
a) Chemická dezinfekce prádla při pokojové teplotě a dlouhých expozicích je použitelná pouze
u vysoce infekčního prádla před další manipulací s ním. V prádelnách se nepoužívá.
b) Termodezinfekční proces probíhá při teplotě vody nejméně 90°C po dobu 10 minut od dosažení
této teploty.
c) Chemotermodezinfekční proces praní je praní při teplotě lázně nižší než 90 0C s přidáním
dezinfekčních prostředků schválených pro tento proces. Koncentrace, teplota a doba působení se
řídí schváleným návodem k použití dezinfekčního prostředku.
3.2.6.7 Dezinfekční prostředky určené do pracích chemotermodezinfekčních procesů podléhají
schválení hlavního hygienika ČR podobně jako všechny ostatní dezinfekční prostředky.
P
P
3.3 Čistá strana prádelny
3.3.1 Technické požadavky
3.3.1.1 Požaduje se přísné stavební a funkční oddělení nečisté a čisté strany
3.3.1.2 V prostoru čistého prádla musí být vzduchotechnikou zajištěn mírný přetlak proti okolí.
3.3.2 Technologické předpoklady
3.3.2.1 Sušení vlhkého prádla musí být provedeno neprodleně po jeho odvodnění.
3.3.2.2 Při zpracování prádla z klasických přírodních materiálů (bavlna, len) probíhá sušení prádla
při 140° C, žehlení a formování prádla při teplotě nejméně 150° C. Oba tyto postupy zaručují
dokončení několikastupňové dezinfekce prádla. Součástí moderních tvarovacích strojů je i systém
odprášení (tunelfinišery).
3.3.2.3 Při zpracování prádla ze směsových materiálů jsou v technologickém procesu používány
nižší teploty. V těchto případech je nutno zvlášť pečlivě dbát na neodkladné další zpracování vlhkého
prádla.
3.3.2.4 Sekundární kontaminace hrozí především ze znečištěného vzduchu, manipulačních
prostředků a rukou personálu.
3.3.3 Personál
3.3.3.1 Personál musí používat vyčleněný ochranný pracovní oděv. Výměna se provádí denně.
3.3.3.2 Mytí rukou a hygienická dezinfekce rukou jsou základem k předcházení sekundární
kontaminace čistého prádla přímým kontaktem.
3.3.3.3 Konzumace jídla, nápojů a kouření musí probíhat mimo tuto zónu.
3.3.4 Manipulace s čistým prádlem
3.3.4.1 Čisté prádlo se při skladování a přepravě musí chránit před znečištěním a druhotnou
kontaminací vhodným obalem nebo umístěním do vhodných přepravních kovových skříňových vozíků
nebo klecových kontejnerů krytých textilem. Přepravky a zásobníky se čistí a dezinfikují denně.
3.3.4.2 Přeprava je možná jen v samostatném odděleném nákladovém prostoru vozidla, který se
před naložením dezinfikuje. Prádlo musí být převáženo tak, aby nedošlo k poškození obalu.
3.3.4.3 Čisté prádlo se na odděleních ukládá do čistých a pravidelně dezinfikovaných skříní nebo
regálů v uzavřených skladech čistého prádla. Personál si před manipulací s prádlem na oddělení
dezinfikuje ruce.
3.4 Hygienicko-epidemiologický dozor v prádelnách
3.4.1 Prádelna musí vypracovat hygienicko-protiepidemický provozní řád a dezinfekční plán se
střídáním dezinfekčních prostředků. Jeho dodržování je základním požadavkem pro provoz prádelny.
5
PNJ 579-80-99
3.4.2 Prádelna musí zajistit každodenní sledování základních technologických a hygienických
parametrů. O výsledcích kontrol musí být vedena průkazná dokumentace, která se archivuje 5 let.
3.4.3 Kontrolní činnost na úseku hygienicko-epidemiologickém musí zahrnovat celý koloběh prádla,
tzn. činnost ve zdravotnickém zařízení, při transportu i v prádelně. Vedle pravidelných externích
kontrol (např. 1x ročně) se další kontroly provádějí při jakýchkoliv pochybnostech o kvalitě
dodávaného vypraného prádla. Příklady kontrol:
a) Kontrola nepřítomnosti mikroorganismů na čistém prádle (Čisté prádlo nesmí obsahovat více než
dvě kolonie tvořící jednotky (CFU) na 10 cm2. Při provedení 10 přímých otisků na krevní agar
musí 9 otisků vyhovět, přičemž plocha otisku musí být větší než 20 cm2 ).
b) Mikrobiologický rozbor prací lázně. (Při chemotermické dezinfekci prádla nesmí v 500 ml prací
lázně přežít žádné z prádla vyplavené patogenní mikroby. Současně musí dojít v suspenzním
pokusu ke snížení počtu mikrobů o pět logaritmických řádů.)
c) Mikrobiologické otisky z rukou personálu a z povrchů předmětů, které jsou označovány za čisté
a dezinfikované.
d) Mikrobiologické kontroly kritických míst (např. shozů prádla v nečisté části prádelny, dopravníků
pod shozy prádla, vnitřní část lisu včetně membrány, transportních vozíků a pásů, mokrého
prádla, které není dále ihned zpracováváno, všech strojů, které mohou vytvářet aerosol (např.
prací stroje s odstředěním a odstředivky)).
e) Mikrobiologické kontroly možných rezervoárů, kde mohou mikroorganismy přežívat a rozmnožovat se (iontoměniče, zásobníky, shozy prádla, transportéry, vozíky, lisy, odstředivky apod.). Je
třeba se zaměřit na gramnegativní fermentující i nefermentující tyčinky, stafylokoky, legionely
apod.
f) Použití bioindikátorů pro ověření účinnosti dezinfekčních pracích procesů.
P
P
P
P
3.5 Organizace hygieny provozu v prádelně
3.5.1 Za vypracování, plnění a kontrolu hygienicko-protiepidemických režimových opatření
a dezinfekčního plánu je přímo odpovědný příslušný vedoucí pracovník prádelny.
3.5.2 Za dodržování stanovených zásad osobní a provozní hygieny jsou osobně odpovědni všichni
pracovníci prádelny.
3.5.3 Pracovníci jsou povinni zúčastňovat se odborných školení (hygienické minimum, průběžné
doškolování apod.).
3.5.4 Prádelna, která pere prádlo ze zdravotnických zařízení a ze zařízení sociální péče, musí
aktivně spolupracovat s pověřenými zdravotnickými pracovníky těchto zařízení.
6