TISKOVÁ ZPRÁVA číslo: 10/2015 - Muzeum středního Pootaví

Transkript

TISKOVÁ ZPRÁVA číslo: 10/2015 - Muzeum středního Pootaví
TISKOVÁ ZPRÁVA číslo:
10/2015
Na mlýně zahajují Velikonocemi
Ve vodním mlýně v Hoslovicích začne návštěvnická sezona již koncem března. 28. 3. zde
strakonické muzeum zahájí akcí Velikonoce.
Od 10 do 16 hodin si přijdou na své milovníci svátků jara. K vidění bude pletení pomlázek, košíků
a ošatek z proutí a ze slámy, ukázky různých technik zdobení vajíček - bavlnkování, vosková reliéfní
technika, vosková batika a drátkování. Krom vajíček jsou nachystány i ukázky výroby březových
košťat nebo příprava vizovického pečiva. Nebudou chybět ani ochutnávky tradičních pokrmů, které
připraví knihovnice muzea paní Ludmila Vilánková. V peci se budou péci jidášci, drobné velikonoční
kynuté pečivo a tradiční mazance. Na ochutnání bude i pučálka, opečený naklíčený hrách. Další
pracovník muzea Milan Kos vyrobí píšťalku z vrbového proutí. Po celý den budou probíhat
komentované prohlídky areálu vodního mlýna a v případě dobrého počasí bude také spuštěno mlýnské
kolo a mlecí zařízení.
Ve 12:30 a 14:00 hodin vystoupí folklórní soubor Mladá dudácká muzika ze Strakonic a po celý den
zazní harmonika pana Němce ze Stach.
Pro děti budou během akce připraveny nejrůznější hry - káča, kuličky, chůdy, házení míčků a také
několik tvořivých dílniček (pomlázky, drátkovaná vajíčka, zdobení vajíček, malování na sádrové
odlitky či textilní zvířátka).
Zajištěno je také občerstvení a možnost nákupu velikonočního dekorativního zboží – vajíčka, sušená
vazba, perníčky, pedig, keramika atd.
Program proběhne i v případě nepříznivého počasí, a to v příjemných prostorách nové budovy.
Vstupné 50/25,- Kč
Nové kroje
Během velikonoční akce budou mít návštěvníci také možnost poprvé spatřit pět nových krojů, které
muzeum získalo díky projektu „Zvyky a tradice na obou stranách hranice" místní akční skupiny
Strakonicko, která je nechala zhotovit jako dokumentaci 5 různých krojů z území bývalého
Prácheňského kraje. Jedná se o rekonstrukce. MAS Strakonice se co nejvíce snažila přiblížit původní
předloze, neboť ke skutečné rekonstrukci tehdejšího oděvu je dnes už prakticky nemožné sehnat
odpovídající látky v dané kvalitě, barevnosti nebo vzorech.
1) Ženský pracovní kroj z Prácheňska
Kroj všední se na první pohled odlišoval od oděvu nošeného ve svátek. U oblečení určeného pro běžné
nošení a práci se hojně využívalo doma vyrobeného materiálu. Toto oblečení bylo jednoduché
a praktické, paráda šla stranou. Na Prácheňsku nosily ženy ve všední den s oblibou sukni sešitou
se živůtkem, které se říkalo kaftan (kanduš) a přes něj uvazovaly zástěru.
2) Ženský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. století
Ženský kroj ze Šumavy není příliš zdobený, ale svými jednoduchými liniemi a střídmou barevností
dával vyniknout ženské postavě. Na bílou plátěnou košili oblékala žena šněrovačku a krátký soukenný
Zámek 1, 386 01 Strakonice, IČ: 00072150, DIĆ: CZ0072150
Zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl Pr, vložka 435
tel.: + 420 380 422 608; e-mail: [email protected]; www.muzeum-st.cz
kabátek s hlubokým výstřihem, do nějž vkládala šátek. Zatímco tento typ kabátku nahradila ve druhé
polovině 19. století mnohde jupka, na Šumavě a v Pošumaví jej ženy ještě oblékaly, jak dokládají
dochované krojové součástky z okolních regionálních muzeí. Oblibu si udržela i šerková polovlněná
sukně, kterou vpředu překrývala hedvábná zástěra. Na hlavu žena uvazovala velký šátek.
3) Mužský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. století
Základem mužského oblečení je bílá plátěná košile a kožené kalhoty tmavé barvy, které se pod koleny
uvazovaly nebo zapínaly. Muži k nim nosili vlněné punčochy a střevíce s přezkami nebo vysoké
kožené boty. Na košili oblékali vestu, kterou zapínali až ke krku na hustou řadu kovových knoflíčků,
a kabát z různě barevného sukna temnějších odstínů. Na hlavě nosili černý klobouk se širokou
krempou ozdobený stuhou.
4), 5) Dívčí a mládenecký kroj ze Strakonicka inspirovaný vyobrazením z roku 1836
V září 1836 proběhla v Praze korunovace Ferdinanda V. českým králem a při této příležitosti se do
Prahy sjely krojované průvody z celých Čech i z Prácheňska. Ze strakonického a štěkeňského panství
byly vypraveny dožínkové vozy. Z této významné společenské události se dochovaly litografie
i s vyobrazením účastníků. A právě jimi se nechaly inspirovat rekonstrukce krojů děvčete a mládence
ze Strakonicka.
Vodní mlýn již 10 let!
Právě před 10 lety, 1. března 2005, schválilo zastupitelstvo Jihočeského kraje odkoupení této jedinečné
technické památky a majetek předalo do správy strakonického Muzea středního Pootaví, které je jím
zřizováno.
Od roku 2005 do prosince 2007 probíhala náročná rekonstrukce v celkové výši téměř 18 mil. Kč. Areál
mlýna byl po celkové obnově přístupný veřejnosti od počátku dubna 2008. Hned v prvním roce si ho
prohlédlo asi 18 tisíc lidí. Za jeho obnovu získal Jihočeský kraj a muzeum v soutěži Gloria musealis
titul Muzejní počin roku 2007. V červnu 2008 byl areál dokonce prohlášen národní kulturní památkou.
Podle odborníků je zcela unikátní především z hlediska vývoje mlynářství. Je zde zachováno
původní české složení s jedním kamenem, násypka je celodřevěná a mlecí zařízení s dřevěnými
převody je spojováno dřevěnými kolíky. Dochovaly se i původní doplňky (rukávce, síta či
celodřevěný fukar). Jde o jedinečný v místě dochovaný mlýn v Čechách, vzácný doklad způsobu
hospodaření a technologie mletí, která byla ve většině mlýnů nahrazována modernějšími již od
poloviny 19. století.
Vyřizuje:
Mgr. Lucie Kupcová
Propagační a marketingový pracovník
tel.: 380 422 607/734 123 299
e-mail: [email protected]
Strakonice 16. 3. 2015
Zámek 1, 386 01 Strakonice, IČ: 00072150, DIĆ: CZ0072150
Zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl Pr, vložka 435
tel.: + 420 380 422 608; e-mail: [email protected]; www.muzeum-st.cz

Podobné dokumenty

K tradičnímu oděvu

K tradičnímu oděvu selky. Ostatní vdané ženy si hlavu pokrývaly plátěnými vyšívanými čepci, protože čepec byl znakem vdané ženy a nebylo slušné, aby žena chodila prostovlasá jako svobodné děvče. Čepec dostávala nevěs...

Více