scénář hry

Transkript

scénář hry
Záhada jizerského Yetiho
scénář divadelní hry
Osoby:
HH
WH
HAJ
LR
LA
JJ
LVA
SM
ZR
P
DR
UJ
Hans Holzmann von Aschuss und Kraftwerk, zvaný Eisskopf
William Hillman, zvaný Rucksack
Josef Podmola, hajný
Starej Lešner, pytlák
Stará Lešnerová
Alfons Schneeman von Isergebirge
Lesní víla Ágnes zvaná Šámalka
Lesní čarodějnice Šmátralka, její sestra
Zuřivá reportérka
Primátor
Psychiatr
Univerzální jelen
SVĚTLO ZVUKY POHYB TAHŮ A OPONY
PROLOG – KOSMONOSY
ZR: 24. ledna 1930, psychiatrická léčebna Kosmonosy.
Rozhovor první, s... Kde sakra jsou? Už tu čekám hodinu.
Co koukáte? No, nemám moc času, jsem v jednom kole,
já jsem totiž nejlepší, víte? Novinářská hvězda! Za tuhle
reportáž dostanu Pullitzera, to budete čubrnět.
TAH „2“ JIZERKY
ZR, DR, LR
FORBÍNA LEVÁ
Před oponou stojí ZR, píše si do
zápisníku a nahlas čte.
Reportérská hvězda
Reportáže, reportáže
jsou mou denní stravou
sondáže i špionáže
píšu levou, pravou
Záhady a mystéria
žaludeční vředy
když vypukne hystéria
já jsem vždycky ready!
Já jsem všech reportérů vymodlená dcera
mě nikdo nenachytá
strachy se neposeru ani z Pullitzera –
DR: Vy jste ta nová pacientka? Jak to, že vás tu nechali
bez dozoru? Pánové!
ZR: Ne, ne, to bude omyl, já jsem tu služebně!
DR: Ano?
ZR: Volala jsem vám – Hermína Pukavá, Stará fronta
včera.
DR: Jo jdete za tím –
ZR: Ano, za –
DR: Karle? Dědek už je po klystýru?
Ze zákulisí: Jo!
DR: Dobře, máte jednu hodinu.
ZR: Děkuji.
ZR: Dobrý den, vy jste dědek? Pardon, pan Lešner? Jsem
Hermína Pukavá ze Staré fronty včera.
LR: Co tu chcete? Vy jste tam od nich?
ZR: Ne, já jsem od novin.
Já jsem všech reportérů vymodlená dcera
mě nikdo nenachytá
jen perly vycházejí denně z mého pera
jak moje ruka kmitá
Poslechněte, slečno, paní
vypadáte zdravě
nemáte však ani zdání
co mám tady v hlavě!
Pche! Vždyť jsem všech reportérů vymodlená
dcera
Přichází doktor.
FORBÍNA CELEK
DR odchází. ZR klepe. Zpoza opony
vykoukne LR.
mě nikdo nepřekvapí
mou fantazii tu má žena málokterá
tak honem, vyprávějte, čas nám kvapí!
LR: Vy se mi líbíte!
ZR: Chci o vás napsat článek. Já vám věřím, pane
Lešnere.
LR: Ano? Víte, on, on skutečně existuje! Já ho viděl!
ZR: Já vám věřím. Povídejte mi, jak to bylo!
LR: Já ho viděl na vlastní oči! V roce 1910, jako dnes to
vidím. A tenkrát mi každej věřil, každej! Až na moji starou...
dejž ji Pán lehké spočinutí.
ZR jde stranou, LR se převléká.
OPONA OTEVŘÍT
Scéna u Lešnerů, kde sedí Máňa.
NORMAL.
SCÉNA 1 – U LEŠNERŮ
LA: To seš ňák brzo zpátky, Franto?! Co budeme jíst, když
nic neneseš?
LR: Mařeno, řekni, cos mi nalila do čutory? Já jsem měl
totiž asi halucinace.
LA: Co by, jako vždycky. Venku mínus 15, sněží, tak to ti
přece s sebou vždycky vařím svařák – 5 deci rumu a 2
lysohlávky. Jako vždycky, Franto. Nepřijdu ti dneska
nějaká mladší, hezčí?
LR: Ukaž se. Ble! Hm, takže vidím dobře, to se mi asi nic
nezdálo. Sedím, mrznu, myslím na to, jak si tady zatím
užíváš v teple, posílám tě ke všem čertům... Prostě taková
normální čekaná, Máňo. A jde jelen! Říkám si, Franto, máš
štěstí, střelíš ho a půjdeš domů. Ale divná věc – neměl
parohy.
LA: Tak to asi nebyl jelen.
LR: Jak to víš? Hele, takhle nebudeš mít žádné
překvapení.
LA: No jo, táto, už mlčím.
LR: Jak říkám, neměl parohy. A představ si, Máňo – nebyl
to jelen! Říkám si, to bude medvěd, ale...
LA: Kde by tu vzal medvěd, prosím tě? Posledního
medvěda na frýdlantském panství upytlačil tvůj
prapradědek v 18. století.
LR: Zase! Nemůžeš být chvíli zticha? Zkazíš mi celou
pointu.
LA: Mlčím, táto, vypravuj.
LR: Nebyl to medvěd! To mi spad kámen ze srdce,
protože, říkám si, kde by se u nás vzal medvěd?
Posledního medvěda přece upytlačil – ale to už jsi říkala.
Teď to kvůli tobě tak hezky nevyznělo!
LA: Už se nezlob. Chceš kafe?
LR: Jo. Totiž – koukám, že ten medvěd, co teda není
medvěd, si vykračuje po dvou. Safraporte, říkám si, aby to
tak byl hajnej Podmola, to by mi tak scházelo. Ale co by
dělal...
LA: Podmola? V zimě v lese? To už můžeš rovnou říct,
žes potkal Krakonoše!
LA, LR
Přichází promrzlý a zasěžený Lešner.
Dá mu kafe.
LR: A už toho mám dost! Nic ti neřeknu! Co bude k
obědu?
LA: Co by – brambory na loupačku. Kdybys občas něco
střelil, mohlo být maso.
LR: Hele, mámo, myslíš si, že je Krakonoš turista?
LA: Tebe chytá fantas, táto! Zítra dostaneš do čaje jen
rum, žádnou lysohlávku. Chceš mi namluvit, že si
Krakonoš vyšel na odpolední vycházku? K nám do
Jizerek?
LR: No to ne, jasně, že to nebyl Krakonoš. Ale jestli třeba
nejezdí někam na léto, víš?
LA: Cože?
LR: Do Afriky třeba. Za opicema.
LA: Zejtra žádnou lysohlávku!
LR: Jakože on na léto tam, za dětma. A děcka zase na
zimní prázdniny sem.
LA: Proboha, Franto, je ti dobře? Běž si lehnout. Krakonoš
má děti s opicema?
LR: No to nevím, ale kdyby jo, a jezdily na zimu za tátou k
nám, lyžovat třeba, tak by mě to krapánek uklidnilo.
LA: Mě ne.
LR: Protože to, co jsem dnes potkal, a nebyl to ani jelen,
ani medvěd, ani hajný, ani Krakonoš, vypadalo jako
Krakonoš zkřížený s gorilou!
Yeti
Když jde mlha po jizerských slatích
divný pocit svírá srdce mé
tiše tluče, spadlé dole v gatích
z dálky slyším kroky podivné
Kdesi vpředu černé hly se stíny
smysly mé jsou náhle ve střehu
znáš mě Máňo, já jsem prase líný
přesto dal jsem se hned do běhu!
Hu!
Kdo to za mnou lesem běží
strachem se mi chlupy ježí
co to za fintu je
kdo to za mnou sprintuje?
Yeti, honí mě Yeti
dupe jak stádo koní
když po lese mě honí
veliký Yeti, Jizerský Yeti
on žije někde v lese
ve svém doupěti
LA: Franto, co je ti?
Yeti, honí mě Yeti
Donese na stůl. Jedí.
TAJEMNO
nikdo mi neuvěří
že čtyři metry měří
veliký Yeti, Jizerský Yeti
on určitě se v lese páří se zvěří!
Stůl, židle nechat, nádobí pryč.
TMA
FORBÍNA CELÁ
UJ, JJ, WH
Přichází UJ.
SCÉNA 2 – WILLIAM PŘIJÍŽDÍ DO LIBERCE
UJ: Dobrý den, jsem univerzální jelen a budu váš
vypravěč. Takže dobrý večer – ...
Přichází JJ, něco drmolí.
UJ: Vypadni, dneska moderuju já. Běž.
JJ odejde.
UJ: To jsem z toho jelen. Dneska by každej chtěl hned
moderovat. Bůhví, co to bylo za zvíře. Takže dobrý večer!
Do jizerských hvozdů
letí hejno drozdů
nevadí jim trní
asi hledaj zrní
UJ: Vy tak divně koukáte, pardon, pro vás přeložím: už to
tu není, co to bývalo. Od doby, kdy sem přišel ten divnej
bílej medvěd, tu porád někdo courá a chce si ho vyfotit
nebo rovnou vycpat.
PŘIJÍŽDĚJÍCÍ VLAK
Přichází WH. Zasněně se rozhlíží.
W: Pláně pusté, pláně drsné… Je to prostě dosti drsné.
Něco jak u nás ve Skotsku. Samý kopec a nikde ani
živáčka. Bůhví, co za peklo mě čeká tam v horách, když
již předhůří vypadá jak brána do předpeklí?
Všimne si UJ.
W: Helou, ty, zvíře, prosím, je tohle strašlivé místo město
Liberec?
UJ: Nein, Gablonz.
W: Beg your pardon?
UJ: Jablonec!
W: Oh so, tak to jsem asi zapomněl včas vystoupit. Nu,
nezbývá mi než jíti pěšky. Ty, zvíře, hledám JJ, do hor je to
tudy?
UJ: Taky. Ale tudy je to kratší.
UJ: A rychlejc zmrzneš, turisto.
Odcházejí.
SPUSTIT TAH „1“ S PLÁTNEM
ODKRÝT PROJEKTOR.
INTERMEZZO 1
PUSTIT FILM
Výzkumníci z celého světa se sjíždějí do
Liberce!
ZAKRÝT PROJEKTOR.
VYTÁHNOUT TAH „1“ S PLÁTNEM
SCÉNA 3 – HANZ HOLZMANN V LIBERCI
P: Tak jak si to představujete, Hansi? Myslím ten váš
mediální vobraz, že jo. Tady v Reichenbergu se člověk
máločím lidem zavděčí.
HH: No, dám si dvě piva, vylezu na Ještěd, kouknu se po
krajině – všechno samozřejmě pěkně nafotíme a natočíme
– no a pak se teda podívám do hor a čapnu ho.
HH: Ha ha, to bude taky dobrý, natočíme, jak se brodím
sněhem a zachraňuju krásnou pannu ze spárů JJ.
P: Hehe.
HH: Máte tu někde sníh, Franzi?
P: Naštěstí ne, zimy jsou teď mírné.
HH: No jo, ale jak to natočíme?
P: Víš, co Hansi? To nevadí! Že nemáme sníh? Nahoře
jsou ho mraky. Dovezeme. Každý občan vezme kolečko,
kýbl, pytel a sníh dovezeme!
HH: Ha ha.
P: Ha ha.
HH: Myslím, že už je čas na cestu. Kdo mi ponese bagáž?
P: Cože?
HH: Přece se s tím nepotáhnu sám. Nějakýho silnýho
chlapa, co se vyzná v horách. Já totiž zabloudím i u nás v
Mnichově na dvorku.
P: Hehe.
HH: Ale nikomu to neříkej.
P: Pssst!
HH: Hehe.
P: Neboj, Hansi, dáme ti k ruce toho nejschopnějšího
hajnýho. Telefon!
P: Ja, hier ist Hugo. Sežeňte do deseti minut nejlepšího
hajnýho v polesí. Schnell! Cože. Ja, slyším, Podmola.
Přijde sem, wundebar. Čest.
HH: Hugo, ty jseš fakt šikovnej.
P: Proto jsem tam, kde jsem. Hehe.
HH: Hehe.
P: Bacha, čmelák!
HH: Špionáž!
P:Čmelák dobzučel, hehe.
HH: Hoho.
HAJ: Josef Podmola, hajný.
HH: Wunderschön.
P: Podmola, jdou sem. Schnell! Tady o Hanse se budete
starat jak o oko v hlavě, rozuměl?
HAJ: Ano, pane! Můžeme vyrazit.
HH: Na cestu. Stát, hajnej!
HH: Na cestu!
TMA
NORMAL
P, HH
Stůl, židle.
Sedí u stolu.
Vrchní přinese piva.
Hurónský smích.
TMA NORMAL
TMA NORMAL
+ 2 piva
Vrchní přinese telefon, P volá.
Přiletí čmelák.
Rozmázne ho.
Přichází hajný.
Vyleze mu na záda.
Odejdou.
TMA
FORBÍNA LEVÁ
INTERMEZZO 2
ZR, LR
ZR na forbíně, vedle stojí LR ve
svěrací kazajce s roubíkem.
ZR: Ale to, co mi tu vypraví František Lešner, z toho se mi
svírá srdce. Jak se teprve musí cítit on. Před hodinou mu
přinesli svěrací kazajku, brr. Možná mi tu vypráví úplný
kraviny, ale člověk by mu chtěl věřit! No, tohle ještě
upravím. Kapitola dvě – konečně mi někdo uvěřil, že JJ
existuje, říká Lešner a vypraví o svém setkání s člověkem
ryzího charakteru, Williamem Hilmannem. Ale to prý až
potom. No tak sakra musíte mluvit plynule. Je tu někde
doktor? Nešlo by mu dát nějaké povzbuzovadlo paměti?
Ach jo, je tak náročné být dokonalá...
SCÉNA 4 – WILLIAM V JIZERKÁCH
Nachystat závěj!
NORMAL
UJ, WH, LVA, SM, LR
Přichází UJ.
UJ:
Kruté jsou jizerské mrazy
mrznou lidé, mrznou plazi
Zrmzne snadno kravské lejno
což teprve drozdů hejno!
Zmírá hlady, není zrní
žaludek mu hlady brní
po žrádle mu duše teskní
zbývají jen plody lesní
Správný výběr to však nebyl
jedovatá byla houba
Polárníků skotských chlouba
projevil se jako debil
Večer černý v černém lese
každý strachem jen se třese
Vidí děsy, běsy, bludy
ptá se: kterým směrem, kudy?
Odpovědi se nedostává
a cosi kdesi tiše vstáváááá....
LVA:
Jednu starost mám
a ta, řeknu vám
je zlá, moc zlá
v noci špatně spím
z větve vyhlížím
smutná, jsem já
toužím chlapa mít
kterej nahlas bude klít
bude ranař
co to umí osolit
někdy nechápu
proč svět bez chlapů
je zlý, prázdný
WH se brodí sněhem, umrzá.
Utrhne houbu a porcuje, rozdělá
oheň, nahřívá si sukni, povaří houbu,
sní houbu.
Zkolabuje.
TMA
ZVUKY LESA
MODRÁ NOC
MODRÁ NOC +PŘISVÍTIT
Přitančí LVA, zpívá. Do toho sbor
zvířátek.
LVA: Šmátralko, jsi tu někde? Sestričko, haló! Není!
Jseš jen můj! Trochu zmrzlej, ale to půjde!
NORMAL
UJ:
Resuscitace pomocí pytlíku z
autolékárničky. Zahřívá WH
termofólií a pak ho.
WH se probere, LVA mu dá zase vývar
z hub.
Zástěna „Mládeži nepřístupno.“
Večer černý v černém lese
množme se a milujme se!
WH: Ach, to byl ale divný sen. Zdálo se mi, že trávím celé
dny a noci v náručí té nejkrásnější víly... Fuj!
SM: Hehe. Ahoj, mládenče.
WH: Ty houby ale musely být silné, že i tys mi přišla
krásná.
SM: Už mě ty narážky na krásu mojí ségry štvou. Teď jseš
můj!
LVA si všimne ležícího WH.
WH se zase probere, tentokrát je v
náručí Šmátralky.
Zástěna „Mládeži nepřístupno.“
WH: Kdo jsi, krásná – ehm, zajímavá ženo? Vypadáš jako
čarodějnice.
SM: Uhodl. Jsem lesní čarodějnice Šmátralka.
WH: Nemáš náhodou adresu na tu pěknou slečnu, která
mě zachránila před smrtí mrazem svými... schopnostmi?
SM: To je moje ségra, lesní víla Šámalka. Ale na tu
zapomeň, teď jsi můj. Maximálně se o tebe budeme
střídat.
LVA: No to si děláš prdel, ségra, člověk si na chvíli odtančí
a už mám kukačku ve svém hnízdečku lásky.
SM: Je můj, můj!
Přitančí LVA.
Začnou se prát.
WH: Dámy, no tak, já stejně nemám čas, musím najít JJ!
Obě: Mlč!
SM: Hele, lichý, jo?
LVA: Dobře, já sudý. A neděle?
SM: No v neděli ho budeme mít dohromady!
LVA: Ne – dě – le!
WH: jak jen odsud prchnu, jsem tak sláb a omámen.
UJ: Napadá mě jediné: chemie, chemie, chemie, v těle mi
koluje – zle mi je.
WH: Help!
UJ: Jsem univerzální jelen a pomohu vám…
LR: Jednou toho prevíta střelím! A sakra, ten jelen mě
nalákal přímo do Šmátralčina doupěte! Rychle pryč!
WH: Pomoc!
LR: Sežral jsi houbu, co?
WH: Jo. Pomoz mi prosím.
LR: Co za to?
WH: Co, co za to? Já jsem Skot, já ti nemůžu nic dát, jsem
lakomej! Apeluju pouze na tvou lidskost a civilizovanost!
LR: Hm, já zase apeluju na tvůj pud sebezáchovy!
Vyčerpáním padnou.
Vrhnou se na něj a znásilní ho.
Zástěna „Mládeži nepřístupno.“
Objeví se UJ.
VÝSTŘEL
Zaklení. Uteče. Přichází LR.
WH: Hrozný národ, ti Slované! Dobře – hele, jdu po
stopách, prostě po něčích stopách, a až ho najdu, budu
bohatý a slavný. Dám ti 5 procent ze zisku.
LR: 20.
WH: 4.
LR:15.
WH: 3.
LR: 10.
WH: 2.
LR: Platí!
WH: Platí!
LR: To mě Máňa zase pochválí! Rychle pryč.
SM: Nebyl předtím nějaký hezčí?
LVA: Cos mu dala sežrat, ségra???
SM: Nic, furt tady standardní oblbovací vývar.
LVA: Tak jsme to asi krapet přehnali... ale hele, kromě
toho, že je teď hnusnej, to ale mělo i kladné vedlejší
účinky. Hm, konečně chlap, jak má být. Pojď jsem, brouku.
SM: Ségra! Pon-dě-lí!
LVA: Grrr.
SCÉNA 5 – DOHODA
LR: Tak to bylo jen o fous. Málem z vás vyšous- šoussouška bude nejlepší na oheň, pane.
WH: William. William Hilmann, zvaný Rucksack, ale říkej
mi Bille.
LR: Tak jo Bille, já jsem Franta. Říkej mi Franto.
WH: Tak jo, Franto, jak jsi to před tím říkal?
LR: No žes měl štěstí, že jsem šel kolem. Ještě pár dní a
vysáli by z tebe duši zaživa.
WH: No mě to nejdřív tak hrozný nepřišlo.
LR: Měsíc.
WH: Cože?
LR: Měsíc. Jsem tam byl zavřenej před deseti lety. To už
pak, věř mi, člověka ani netěší.
WH: A jak ses odtamtud dostal?
LR: Naštěstí byl děsně suchej červenec a nerostly houby.
Došel jim vývar a já se jednoho dne tiše vytratil. Od těch
dob se tomuhle místu vyhýbám velkým obloukem. Jen
dneska mě ten jelen blbej zavedl až sem.
WH: Naštěstí pro mě.
LR: Ale až já ho střelím.
WH: Franto, ty jseš hajnej?
LR: Něco takovýho, jo.
WH: Že nemáš uniformu. A psa. ALR: Hele, tady je chudej kraj, žijeme skromně a pracovní
podmínky nic moc.
WH: Že ty jseš pytlák?
LR: A co jako? Tady je chudej kraj, žijemeWH: To už jsi říkal prve. Mně to nevadí, vlastně jsem rád,
že nestojíš o nějakou přehnanou publicitu.
Naloží WH na záda a odejde. Poté, co
odejdou, přijde JJ a dojí vývar z hub.
Zkolabuje. Přijdou ségry a koukají, co
se to s WH stalo.
Zástěna „Mládeži nepřístupno.“
TMA
FORBÍNA CELÁ
LR, WH
Přicházejí LR, WH.
WR: To se s tebou asi ani nebudu muset dělit, co?
LR: Tak si tu zmrzni.
WH: Dělal jsem si srandu. A třeba tě ani neprásknu
hajnému.
LR: Hele, nedělej si srandu, o hajným ani slovo! Podmola
je slepej jak patrona. Jelena on netrefí na 5 metrů, ale
střílí po všem, co se hne, prostě klasickej hajnej. Po mně
on střílí, ani nepozdraví. No a protože jseš teď se mnou,
tak bych se, bejt tebou radši kryl, no a beze mě se ztratíš,
tak mi to tady pěkně podepiš...
WH: 20 procent? Ty sketo.
LR: 20 procent, ty Skote. Hehe. Dík. Rozděláme oheň,
najíme se, a jdeme.
WH: Najít JJ!
LR: Cože? Tys ho taky viděl?
WH: Ne, já ho právě hledám. Ty o něm něco víš?
Mezitím něco sepíše a podává mu
podepsat papír.
Yeti II
Když jde mlha po jizerských pláních
trudné pocity mám za šera
že tam v nepřístupných strmých pláních
žije ona hrozná příšera
Tákovýhle veliký má tlapy
chlupatej je jako vopice
sílu má jak čtyři velký chlapy
uváže i uzel na klice
Franto, věc je jasně daná
Yetimu už zvoní hrana
jsem mu už na stopě
viset bude na stropě
Yeti, chytneme Yeti
ač velmi rychle běží
tak uteče nám ztěží
veliký Yeti, Jizerský Yeti
náš manažer pak tenhle objev zpeněží
Yeti, chytneme Yeti
ve stoje, vleže, vsedě
pak předáme ho vědě
veliký Yeti, Jizerský Yeti
to bude namouduši objev století!
WH: Tak tohohle JJ hledám!
LR: Kdyby to tak slyšela Máňa! Furt mi nevěřila. Nemohl
bys mi to dát písemně, že jako JJ existuje? Mně by to
děsně pomohlo v manželském soužití.
WH: Mohl, za 5 procent ze zisku dolů.
LR: Ty sketo.
WH: Skote.
LR: Ty sketo Skote! Dobrá. Tak jdeme. A bacha na
hajnýho, jak někoho uvidíš, jdi k zemi!
WH: Oukej.
Odejdou.
OPONA PŘESTÁVKA
SCÉNA 6 – HANZ HOLZMANN POD LAVINOU
HAJ: Já znám Jizerské hory jako své boty, pane. Ten
prevít se určitě bude schovávat někde nahoře na té, no na
nějaké hoře.
HH: To by mě fakt nenapadlo, ty trotle.
HAJ: A mě právě jo, proto jdu s vámi. Hehe.
HH: Chci se jít podívat sem! Zaveď mě tam.
HAJ: Divokým Štolpichem na Frýdlanstké cimbuří? V
tomhle počasí? Je obleva, budou padat laviny.
HH: Od toho mám přece tebe, ty trotle.
HAJ: Pravda, ba ba. Na laviny já jsem expert. Hlavní je
zůstat v klidu, nedělat rámus a neuvážené pohyby, a když
už se teda spustí, jít jí z cesty. Naštěstí jizerské laviny jsou
měkké jako maminčino pohlazení...
HH: Na ja, to bys musel vidět lavinu na Glossglockneru,
du trotl, to je jina kafa! A víš co, zazpívej
něco, ať se nám, líp šlape.
HAJ: Kdybys tak náhodou měl pocit, že jsi sámHH: Co to je, tohleto? To je nějaká píseň pochodová či co.
Takhle musíš!
HAJ: A je to tady! Spustil jste lavinu, rychle pryč!
HH: Neříkal jsi zůstat v klidu?
HAJ: Zdrhejte!!!
HH: Lavina. Lavina! Schneller!
UJ: No, tímhle tempem to asi nedaj.
HAJ: Končím, každej sám za sebe.
LR: To bylo o fous. Takováhle lavina tu jakživo nepadla!
WH: Ten vichr mi málem sebral sukni. A přišel jsem o
hůlku.
LR: Hele, není to ona? Ale nejde nějak ven.
WH: No, není, ale vypadá líp, než ta moje. Tu si vezmu.
LR: Vezmu si na to lopatu, něco tam tu hůl snad drží.
WH: Já si s dovolením odskočím, asi jsem krapet nastydl.
WH: Franto, ten stromeček se pohnul.
LR: To není možné. Sakra, nejde to ven.
WH: A má na větvi prsten. To není stromeček, to je lidská
ruka. Honem, musíme ho zachránit.
LR: No jo. Hned. Sakra, tady je taky ruka.
WH: Sakra, to vypadá jak Němec. Ble.
LR: Kur..., hajnej!
HAJ: Eeee...
WH: Tak pojď mi pomoct.
LR: Už jdu.
OPONA OTEVŘÍT
TAH „1“ S PLÁTNEM
PUSTIT FILM - POZADÍ
HH, HAJ, UJ, WH, LR
HAJ nese HH na židli na zádech.
NORMAL -HH kouká do mapy.
Nachystat lavinu.
HAJ jde směrem od diváků, HH se
dívá do hlediště.
ICH GING EINMAL…
HAJ vidí padající lavinu.
PUSTIT FILM
Otočí se a běží, HH vidí lavinu a
panikaří. Přiběhne UJ.
Složí HH na zem, běží každý sám.
TMA NORMAL Zasype je lavina.
Čouhající hůlky. Přicházejí WH a LR.
Marně se ji snaží vytáhnout.
Jde kus vedle, počůrá trčící ruku, ta se
začne hýbat.
Začne hrabat.
Začne hrabat.
LR se rozhlédne kolem sebe, pak ho
bací lopatou a zase ho začne
zahrabávat.
Vezme hůlku, pomáhá kopat.
HH: Was ist loss?
WH: Jakej los, tady jsou losi?
LR: Mluví německy. Lavina, pane. Frrrrrnk.
WH: Kde je hajnej.
LR: Haj, haj, hajá asi někde doma.
WH: Támhle je. Schnell, dělat.
Vykopou HH. Zatopí, ten postupně
rozmrzá. Čuchá si k ruce, WH dělá,
jako že nic.
Vykopou HAJ. WH se podezřívavě
dívá na LR.
LR: No jo, no. Asi hajnej nebo co.
HAJ rozmrzá.
HAJ: To byl děsnej sen, zdálo se mi, že se mně starej
Lešner snažil ubít lopatou. Jau, boule. Lešnere, ty hovado!
HH: Ha, Hillmann. Hajný, zatknout, okamžitě!
WH: No tak bacha, bacha, taky jsme vás mohli v tý lavině
nechat.
HH: Tady pátrám já, okamžitě mi povíte, kde se nachází
ten jizerský Yeti. Schnell!!
WH: Co za to?
HH: Mám hajného, ten má zbraň a nebojí se jí použít.
LR: A trefí velký kulový.
HAJ: Třeba tvojí hlavu.
WH: Máte pravdu, vaše převaha je nezpochybnitelná.
LR: Co blbneš, Bille?
LR se snaží schovat.
WH si ho bere stranou.
WH: Hele, Franto, trefíš ještě zpátky do doupěte?
LR: Tam nejdu!
WH: Mysli! My až do doupěte nepůjdeme. My ne.
LR: Hehe, to zní dobře.
HH: Co si to tam šuškáte?
WH: Přemýšlíme, kudy to bude nejblíž k místu, kde jsme
určitě zahlédli Yetiho stopu.
LR: Tudy.
HAJ: Hele, Lešnere, ty máš něco za lubem. Dobře vím, že
tam nahoře maj ty megery svoje doupě.
HH: Ha! Doupě! Jdeme, schnell.
HAJ: AleHH: Mlčet, naložit, jít. Abfahrt!
SCÉNA 7 – ZPĚT V DOUPĚTI
Odejdou.
TMA
TAH „1“ S PLÁTNEM VYTÁHNOUT
Nachystat doupě.
FORBÍNA CELÁ
WH: Tak tady někde to bude. Vidíte, všude jsou tu čerstvé
stopy.
HH: Dál jdu sám. Vy budete stát tady.
HH: Ha! JJ!
WH: Franto, to je on, jizerský Yeti! Já tam jdu, je můj.
HH: Je můj!
WH: Můj!
WH: Hansi, hele, vždyť je toho dost pro oba. Rozdělíme
se!
Na forbíně HH, HAJ, WH, LR.
WH a LR se zkraje ukryti dívají.
POSTUPNÉ ROZSVĚCENÍ SCÉNY
Bitka.
Tahají se o JJ.
HH: Ja wohl, ale já měla větší půlka.
WH: Ok. Já si vezmu vršek a ty budeš mít obě půlky.
HH: Půlila! Stop. Ein moment. Nafotila!
WH: Správně, dokumentace musí být. Podmolo, tohle je
fotografický přístroj. Opatrně, idiote!
HH: Podmola, fotila!
HH: Stačilo. Půlila.
WH: Půlila.
LR: Máňo, Máňo, já chci domů!
HAJ: Lešnere, co se stalo, kde jsou všichni?
LR: Podmolo, vidíš mě dobře?
HAJ: Skoro tě nevidím.
LR: To je dobře.
HAJ: Taky bych chtěl umět fotografovat. Vyfotím se!
JJ se nehýbe. Oba se s ním fotí jako s
loveckou trofejí.
Začnou řezat, JJ se probere, oba je
klepne a odtáhne do lesa.
Vše v hrůze pozoruje LR. HAJ nic
nevidí, neb má brýle.
Schová se. HAJ prohledává místo činu
a najde foťák.
Chystá se, LR zatím krade věci zbylé
po výpravě. Vyfotí omylem i Lešnera,
jak se plíží pryč. HAJ vesele odchází.
TMA FORBÍNA LEVÁ
UJ:
Přijde UJ a přednáší.
V temných jizerských porostech
leží tam lebka na kostech
Vedle v křoví hustém, temném
lesknou se chlupy bílé, jemné
Copak se to tam míhá, cuká?
Říkáte králíček, milé děti?
Že prý tam šuká?
Kdepak! To jen úřaduje Yeti
a jeho hbitá ruka!
Odděluje kýty, plece
opláchne je v chladné řece
A už je žere... do prdele!
V temných jizerských porostech
leží tam lebka na kostech
SCÉNA 8 – U LEŠNERŮ II
LA: To seš ňák brzo zpátky, Franto, po měsíci?! Co
budeme jíst, když nic neneseš?
LR: Máňo, hele...
LA: Ty prevíte jeden, nevěrníku nevěrnej!
LR: Já ti to vysvětlím.
LA: Zloději! Vrahu!
LR: Cože? Máňo, že ty sis dala lysohlávku?
LA: Kdepak. Tady pánové my všechno vysvětlili, kde ses
toulal a co jsi tam všechno dělal.
LR: Podmolo, ty prevíte!
P: Hajný, okamžitě ho zatkněte!
LR: Cože? Já jsem nic neprovedl. Ty věci já všechny
vrátím!
Nachystat scénu u Lešnerů.
TMA
NORMAL
LA, LR, HAJ, P
Máňa sedí u stolu, přichází Lešner.
Z úkrytu vyjdou P a HAJ.
HAJ: Zabil jsi HH a WH a okradl jsi je. A mě jsi chěl
oklamat.
P: Jste nebezpečný blázen, Lešnere.
LA: Franto, oni se tam o tebe dobře postarají.
LR: Máňo zešílelas? Vždyť je to všechno výmysl.
P: Ano! Výmysl, vše jste si vymyslel, Lešnere! Yetim
počínaje, Yetim konče.
LR: Je tu někdo normální? Já to tu mám písemně od WH,
že JJ existuje.
P: Ó ano! Donutil jste za slevu 5 procent z výkupného
podepsat nebohého WH toto doznání!
HAJ: Půjdeš se mnou, Lešnere!
P: Nebrečte, osobo! Důkazy proti vašemu muži jsou
nezvratné!
LA: Ale já brečím štěstím… Opravdu nehrozí, že by se
vrátil zpátky?
P: Nebojte, ta rekonstrukce bude pouhopouhou formalitou.
LR: A proč mně dáváte to divné pyžamo?
HAJ: To se při policejní rekonstrukci musí, na to jsou
předpisy.
LR: Aha. A proč mám to číslo na zádech.
HAJ: To je telefon na policii, kdyby ses nám náhodou
ztratil.
LR: A tak. Děkuji za vysvětlení.
HAJ: Teď ukaž tady vyšetřovatelům, jak to Yeti dělal.
LR: Tak pojďte za mnou. Yeti je zabil támhle vzadu
v bažině.
INTERMEZZO 3
Filmový týdeník. Vše byla mystifikace blázna LR. Nahrávka
rekonstrukce vraždy. LR je blázen a patří do ústavu.
Sundá si brýle a mžourá po okolí.
Zase si je nasadí.
Odcházejí. LA a P jdou na forbínu.
FORBÍNA
SPUSTIT TAH „1“ S PLÁTNEM.
TMA
ODKRÝT PROJEKTOR
PUSTIT FILM.
SPUSTIT TAH „2“ JEŠTĚD.
ZAKRÝT PROJEKTOR.
SCÉNA 9 – KOSMONOSY II
ZR: Tak takové to tedy bylo?
LR: Takové! Křivě mě obvinili, křivě mě usvědčili, křivě mě
odsoudili, křivě mě uvěznili. A víte, co mě na tom všem
mrzí nejvíc?
ZR: Co?
LR: Máňa. To s Yetim. Písemně to měla od Billa
podepsané, že JJ existuje, a stejně mně nevěřila! Máňa
moje… dejž ji pánbůh věčné spočinutí… Děvka! Děvka to
byla! Já moc dobře vím, proč jsem nikdy nepotkal
Podmolu v lese. S mojí Máňou se pelešil, u mě doma.
ZR: Ale pane Lešnere, takhle to tam přeci nemůžu napsat.
LR: Tak tam napište, že mi byla nevěrná.
ZR: No, mně ani tak nejde o ta slova, rozumíte, jako o
celou tuhle situaci, no, tu s tím Podmolou.
LR: tak já nevím, co bych vám na to ještě řek. Deset roků
jsem seděl na Borech a potom mě za dobré chování pustili
sem, do blázince.
FORBÍNA LEVÁ.
ZR a LR
TAH „1“ S PLÁTNEM VYTÁHNOUT
Zatím vzadu nachystat UFO.
Nachystat kopečky.
LR: tak já nevím, co bych vám na to ještě řek. Deset roků
jsem seděl na Borech a potom mě za dobré chování pustili
sem, do blázince.
ZR: Ale zase vám dali pěkný pokoj s výhledem na Ještěd,
to jo.
LR: To jo, to jo.
ZR: Jo! S tím Yetim, jak to bylo?
LR: Yeti, yeti? Ten je pořád tam, tam někde nahoře! Ale já
cejtím, že brzy poletí! Poletí, poletí!
ZR: Pane Lešnere…
LR: Poletí! On poletí!
EPILOG – ODLET YETTIHO
JJ: Yeti go home!
Dívají se z okna blázince k Ještědu.
NORMAL
Jdou stranou.
KRKONOŠSKÉ POHÁDKY
JJ přijde jako Krakonoš, na závěr
zdvihne prst.
VESMÍRNÁ ODYSSEA
PŘILETÍ UFO
FÁZE 1 PŘÍLET
FÁZE 2 SPUŠTĚNÍ
TMA!!!
ZR: To bude Pullitzer!
JJ Zmizí.
UFO ODLET
FÁZE 3 VÝSTUP
FÁZE 4 ODLET
SVĚTLO KOMPLET
Děkovačka.

Podobné dokumenty

Záhada jizerského Yetiho

Záhada jizerského Yetiho LR: Jakože on na léto tam, za dětma. A děcka zase na zimní prázdniny sem. LA: Proboha, Franto, je ti dobře? Běž si lehnout. Krakonoš má děti s opicema? LR: No to nevím, ale kdyby jo, a jezdily na z...

Více

Manuál Tmou

Manuál Tmou 4.2 Přı́prava na hru 4.3 Šifrovánı́ . . . . 4.4 Ostatnı́ . . . . .

Více

číslo 2, ročník 2013

číslo 2, ročník 2013 Ani tento návrh, který se opírá o Smlouvy EU, však nebyl přijat. Souběžně byl připravován projekt evropského patentového soudnictví mimo rámec EU. Základem měl být nepovinný protokol k EPC. Dohoda ...

Více

Kruh č. 32 - Středisko východočeských spisovatelů

Kruh č. 32 - Středisko východočeských spisovatelů velký dík patří jičínské knihovně, která nám velmi pomáhá při veškeré činnosti. S jakým cílem jste se ujal vydávání Kobry a Čaje, kdo jsou jejich čtenáři. Časem jsme i přes vydání několika sborníků...

Více