ZDE (opět v PDF) - Tomáš Kápl bloguje

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
Fakulta elektrotechnická
Katedra telekomunikační techniky
Vývoj mobilních aplikací pro OS Windows Phone
Development of mobile applications for Windows Phone
bakalářská práce
Studijní program: Komunikace, multimédia a elektronika
Studijní obor: Síťové a informační technologie
Vedoucí práce: Ing. Stanislav Vítek, Ph.D.
Tomáš Kápl
Praha 2012
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré
použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o dodržování etických
principů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací.
Datum: 20. 5. 2012
…………………………………………..
podpis bakalanta
Anotace:
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem mobilních aplikací pro operační systém
Windows Phone. Popisuje specifika platformy a obsahuje ukázku vytvořené aplikace.
Klíčová slova: Microsoft, mobilní aplikace, Silverlight, Visual C#, vývoj, Windows Phone,
XAML
Summary:
The final project is about developing mobile phone applications for Windows Phone OS.
The specific parts of this system are described in this work. A sample application was
made as a part of this thesis and it is also attached.
Index terms: developing, Microsoft, mobile application, Silverlight, Visual C#, Windows
Phone, XAML
Obsah
Obsah ................................................................................................................................................. 1
Úvod ................................................................................................................................................... 2
Historie mobilních operačních systémů společnosti Microsoft ......................................................... 3
Windows Mobile ............................................................................................................................ 3
Windows Phone ............................................................................................................................. 4
Specifika platformy Windows Phone ............................................................................................. 4
Vyvíjíme pro Windows Phone ............................................................................................................ 8
Od stažení nástrojů až po vytvoření aplikace................................................................................. 8
Pivot vs. Panorama ....................................................................................................................... 11
Aplikační lišta................................................................................................................................ 11
Mapová komponenta ................................................................................................................... 12
Poloha........................................................................................................................................... 13
Dlaždice ........................................................................................................................................ 15
Push notifikace ............................................................................................................................. 18
Notifikace typu Toast ................................................................................................................... 19
Background Agents ...................................................................................................................... 20
Zkušební verze aplikace................................................................................................................ 21
Publikování aplikace ..................................................................................................................... 22
Mobilní aplikace využívající webové API .......................................................................................... 25
Závěr ................................................................................................................................................. 30
Použité zdroje................................................................................................................................... 31
Strana | 1
Úvod
Tato práce by měla přiblížit vývoj mobilních aplikací pro operační systém Windows Phone
společnosti Microsoft. Pomoci by měla především vývojářům, kteří chtějí zjistit specifika a
možnosti vývoje pro tento relativně nový operační systém. V této práci se budu
zaměřovat pouze na technologii Silverlight a jazyk C#.
V práci je popsán vznik a krátká historie tohoto systému. Následuje kapitola zaměřená na
samotný vývoj, kde je podrobně popsáno získání veškerého programového vybavení a
jeho základní použití. Zbytek kapitoly je poté věnován popisu komponent a specifik
systému. V poslední kapitole jsem poté popsal vznik a možnosti mobilní aplikace
využívající webové rozhraní společnosti Google.
Strana | 2
Historie mobilních operačních systémů společnosti Microsoft
Windows Mobile
Microsoft hrál na poli chytrých mobilních telefonů (tedy telefonů s operačním systémem)
významnou roli už od začátku roku 2000, kdy došlo k představení operačního systému
Pocket PC. Původně se jednalo o systém pro zařízení typu PDA, nicméně vývoj pokročil a
požadavky uživatelů se zvyšovaly. Ze systému se postupně stal Windows Mobile a dostal
se i do mobilních telefonů. Tento operační systém však byl velmi otevřený a vývojáři měli
až neskutečné možnosti úprav. Toho využívali především výrobci zařízení a systém si
přizpůsobovali svým potřebám a vkusu. To se negativně projevilo na stabilitě a rychlosti
systému a zároveň to komplikovalo situaci vývojářům, neboť bylo možné Windows Mobile
provozovat téměř na jakémkoliv hardwarovém základu. Situace byla pro Microsoft
dlouhodobě neudržitelná a tak došlo k rozhodnutí, že vznikne nová verze systému,
označovaná jako Windows Mobile 7, která vyřeší podobné neduhy a zachytí nástup nové
konkurence (v tu dobu se jednalo především o Apple iOS na zařízení Apple iPhone, ale
zájem uživatelů mířil i k Androidu společnosti Google). Aby se rozdíl s konkurencí nezdál
tak výrazný, tak se zároveň pracovalo na verzi systému Windows Mobile 6.5, která měla
být na nových zařízeních a zároveň mělo být možné aktualizovat systém na tuto verzi
v hardwarově lépe vybavených telefonech s Windows Mobile 6.1. Tento úmysl Microsoft
veřejně prohlásil na konferenci Mobile World Congress ve španělské Barceloně v roce
2009 a ještě v tom samém roce se systém do zařízení dostal. Jak ukazuje graf na obrázku
č. 1, tak Microsoft v tu dobu už výrazně ztrácel tržní podíl.
Tržní podíl systému Windows Mobile
45,0%
40,0%
35,0%
30,0%
25,0%
20,0%
15,0%
10,0%
5,0%
0,0%
Tržní podíl
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
12,6%
17%
37%
42%
27%
15%
7%
3%
Obrázek č. 1
Tržní podíl systému Windows Mobile. Zdroj: [1][2]
Strana | 3
Windows Phone
Microsoft si sám uvědomil, že ztratil dominantní postavení na trhu, jeho systém
nedostačoval konkurenci a další vývoj by pravděpodobně problémy nevyřešil. Sáhl tedy
k neobvyklému kroku a vývoj Windows Mobile 7 ukončil a začal vytvářet nový operační
systém nazvaný Windows Phone 7. Krok to byl neobvyklý hlavně v tom, že aplikace pro
Windows Phone nejsou zpětně kompatibilní s Windows Mobile a naopak. Tím tedy jediná
výhoda proti konkurenci (miliony funkčních aplikací) zmizela. Microsoft kromě této
výhody ztratil i svou pozici na trhu, neboť dlouhou dobu neměl uživatelům co nabídnout.
Windows Phone byl poprvé představen veřejnosti opět na konferenci Mobile World
Congress. Konkrétně v roce 2010, tedy přesně rok po oznámení společnosti, že připravuje
Windows Mobile 7. Co se týče nového systému, tak opět (stejně jako Windows Mobile)
stojí na jádře systému Windows CE (nicméně novější verzi), který je určen pro zařízení
postavené na architektuře ARM. Už v dubnu roku 2010 na konferenci MIX10 určené
vývojářům, představil softwarový gigant nástroje pro vývojáře. Samotný prodej telefonů
začal až 21. října 2010 a to, pro americkou společnost netradičně, pouze v Evropě a
Austrálii. V tu dobu dostupných 10 zařízení od 4 výrobců (HTC, Dell, Samsung a LG) se
začalo v USA prodávat až 8. listopadu 2010. Zařízení s tímto systémem v tu dobu nabízelo
60 operátorů ve 30 státech světa.
Od té doby systém dostal dvě důležité aktualizace. První z nich byla označena jako NoDo a
přinesla podporu technologie CDMA (využívaná především v Americe), rychlejší spouštění
aplikací a větší propojení s Facebookem na úrovni systému. Tato verze nesoucí označení
7.0.7390 byla také přípravou pro další a velmi důležitou aktualizaci. Tou byla aktualizace
systému s označením Mango a ačkoliv tato verze byla označena 7.10.7720, tak došlo
k přejmenování systému z Windows Phone 7 na Windows Phone 7.5 (ale ve vývojářských
nástrojích je označována jako Windows Phone 7.1). Její představení se uskutečnilo
tradičně na Mobile World Congressu, tentokrát v roce 2011, a do všech telefonů se
aktualizace dostala v říjnu téhož roku. Zároveň se tím tento operační systém mnohem více
přiblížil konkurenci. Aktualizace Mango totiž přinesla nové jádro internetového prohlížeče
Internetu Exploreru (konkrétně se jedná o stejné jádro, které využívá Internet Explorer 9
pro OS Windows), propojení se sociální sítí Twitter, upraven byl multitasking a dalších více
než 500 novinek.
V blízké době po vydání této práce (konec května 2012) by měla být vydána aktualizace
nazvaná Tango (často se jí také říká Windows Phone 7.5 Refresh), která by měla přinést
podporu pro výkonnostně slabší zařízení s operační pamětí 256 MB, nižším taktem
procesoru a menší velikostí úložiště. Také se má objevit ikona signalizující zjišťování
polohy a vylepšení klienta pro posílání multimediálních zpráv (MMS). [3]
Specifika platformy Windows Phone
Microsoft svůj operační systém nabízí k dispozici všem výrobcům, nicméně licence má
mnohá omezení. Jedním z nich je hardware, který může výrobce použít. Microsoft tato
Strana | 4
omezení nazval jako Chassis (anglický výraz pro podvozek, šasi) a minimální požadavky
jsou následující:






Displej zařízení musí být dotykový, podporovat alespoň 4 dotyky zároveň a mít
rozlišení WVGA (480x800 px).
Procesor musí být architektury ARM v7 a podporovány jsou pouze čipy Snapdragon
QSD8X50, MSM7X30 a MSM8X55.
Grafický čip musí podporovat standard DirectX9
Úložiště o velikosti nejméně 4 GB a zároveň alespoň 256 MB operační paměti (RAM)
Akcelerometr, senzor osvětlení, senzor přiblížení, A-GPS čip, FM rádio
Tlačítka: zpět, Start, hledání, zapnutí / uspání, ovládání hlasitosti a pokud je
k dispozici fotoaparát, tak je nutné přidat dvoupolohové tlačítko pro něj.
Jedná se o už upravený seznam pro telefony, které se budou vyrábět a prodávat se
systémem ve verzi označované Tango (či Windows Phone 7.5 Refresh). Dříve v seznamu
byl povinně alespoň 5MPix fotoaparát, WiFi a Bluetooth. Pro snížení cen zařízení již však
v seznamu nejsou tyto technologie zastoupeny. A co se technologie Bluetooth týče, tak je
její využití vůči konkurenčním mobilním operačním systémům velmi omezené. Microsoft
do systému zahrnul jen 5 profilů a mezi nimi není například profil umožňující bezdrátový
přenos souborů. Takže tato technologie je v současné době určená maximálně pro přenos
zvuku či přenos kontaktů (tuto vlastnost však umožňuje pouze modelová řada Lumia od
finského výrobce Nokia).
Microsoft si dal také práci s uživatelským rozhraním, protože dobře věděl, že se jedná o
klíčový bod, který ho může odlišit od konkurence. Že tato strategie může fungovat ukázala
společnost Apple s vydáním mobilního telefonu iPhone, který fakticky zapříčinil zánik
Windows Mobile. Redmonská společnost proto neponechala nic náhodě a důsledně
zkoumala a testovala různé varianty. I proto je výchozím systémovým nastavením černá
barva pozadí a světlý text. Microsoft totiž provedl několik měření, při kterých zjistil, že
displeje typu OLED (dnes nejpoužívanější typ ve střední a vyšší třídě mobilních zařízení)
mají spotřebu menší o více než polovinu oproti displejům typu LCD. Tato vlastnost však
platí pouze ve chvíli, kdy se na displeji vyskytuje především černá barva. Pokud se ale
zobrazí barva bílá, tak má displej typu OLED trojnásobnou spotřebu oproti typu LCD. [4]
I proto Microsoft vytvořil rozhraní nazývané METRO. Toto prostředí je graficky velmi
strohé a sází spíše na typografii, jednoduché tvary a přechodové animace. Cílem bylo
vytvořit systém graficky ucelený, jednoduchý a dát vývojářům možnost využít stejné
možnosti při návrhu vlastních aplikací. A to i začínajícím programátorům, kteří si nemohou
dovolit drahého grafika, který by vzhled aplikace vytvořil. Například hlavní systémová
obrazovka je složena z dlaždic (Live Tile v originále, podle českého překladu živé okénko,
ale tento termín v této práci nebudu používat), které mají čtvercový tvar a kromě dvou
systémových dlaždic (pro kalendář a fotografie) nelze vytvořit jinou. O tom, jak vývojář
Strana | 5
dokáže s čtvercem pracovat je jen na něm. Může do něj vypsat text, zobrazit pouze ikonu
či udělat kombinaci více prvků.
Velký důraz dala společnost také na propojení systému se sociálními sítěmi. Uživatel tak
nemusí nic instalovat a má funkční propojení s Facebookem, Twitterem, LinkedIn či
Windows Live. Propojení je na úrovni systému a tak dochází k automatickému provázání
kontaktů ze všech těchto sítí či sjednocení notifikací. Bezproblémové je i sdílení fotografií
na daná místa či integrace Facebook chatu a Windows Live Messengeru do zpráv. Je tedy
možné posílat zprávy zdarma přes internet na daných sítích, pokud je kontakt na druhé
straně online. Pokud není, tak se stačí přepnout na SMS/MMS a pokračovat v rámci jedné
konverzace. Vše bylo navrženo především pro pohodlí uživatele.
Internetový prohlížeč je od aktualizace Mango změněn. Je poháněn stejným jádrem, jako
prohlížeč Internet Explorer 9 na klasických počítačích. To by mělo zaručit shodné
vykreslování obsahu. E-mailový klient je v základu připraven na napojení na nejoblíbenější
služby jako je například Hotmail společnosti Microsoft, Gmail od společnosti Google či
Yahoo! Mail od stejnojmenné společnosti. V některých telefonech určených pro český trh
nalezneme i předpřipravené profily pro mailové řešení portálů Seznam.cz či Centrum.cz.
Nechybí ani podpora řešení Exchange a Office 365 společnosti Microsoft. Každé zařízení
má hardwarové tlačítko pro vyhledávání. To je pevně svázáno s vyhledávačem Bing a ani
uživatel, ani vývojář, to nemůže změnit. Co nezmůže vývojář, zmůže výrobce zařízení a tak
i zde došlo ve světě k několika výjimkám – jednu z nich dostala i Česká republika. Na
telefonech Nokia Lumia je možné změnit Bing za vyhledávač Seznam.
V zařízeních s operačním systémem Windows Phone není možné přistupovat k souborům.
Pro vývojáře je jediný přístup k multimediálnímu obsahu (hudba, videa a obrázky včetně
fotografií) umožněn pouze ve formě knihoven, kdy pracujete s kolekcí dat, nikoliv přímo
se souborem. Obsah knihoven je možno synchronizovat přes aplikaci Zune (k dispozici je
pouze pro operační systém Windows a Mac OS – stáhnout lze na www.zune.net),
případně sdílet přes e-mail či cloudové úložiště (typu SkyDrive či Dropbox). Ze zvukových
standardů jsou podporovány WAV, MP3, WMA, AMR, AAC/MP4/M4A/M4B a 3GP/3G2,
u videa zase WMV, AVI, MP4/M4V, 3GP/3G2 a MOV (QuickTime). Pokud si uživatel chce
do telefonu nahrát z počítače multimediální obsah v jiném formátu, tak aplikace Zune
v počítači zajistí konverzi do podporovaného formátu i rozlišení. Pokud by si uživatel chtěl
změnit například vyzváněcí melodii, tak hudební soubor musí být kratší než 40 sekund a
velikost nesmí přesáhnout 1MB.
Systém je rozdělen na několik takzvaných Hubů. Vlastní hub mají kontakty, obrázky,
hudba+videa a také hry. Hry mohou být napojeny na herní systém Xbox Live známý
z herní konzole společnosti Microsoft nazvané Xbox 360. Xbox Live ve hrách přináší
možnost porovnávání s přáteli a sdílení pokroku ve hrách, v ojedinělých případech je
možno tuto službu využít i pro hru více hráčů přes internet.
Strana | 6
Posledním hubem je Office hub. Jedná se o mobilní verzi kancelářského balíku Microsoft
Office. Konkrétně jsou v systému zastoupeny aplikace Word, Excel, PowerPoint a
OneNote. Tyto aplikace mohou využívat služeb Sharepoint serveru či cloudového řešení
SkyDrive. Uživatel tak může mít aktuální verze dokumentů na všech svých zařízeních
připojených do online úložiště, případně využít webového rozhraní k přístupu odkudkoliv.
Pokud by uživatel chtěl využívat funkcionalitu, kterou systém nenabízí, může stáhnout
další aplikace. To je možné pouze přes vestavěnou aplikaci Marketplace. V Marketplace je
možné aplikace vyhledávat, hodnotit a stahovat. V případě placených aplikací je možné
aplikaci rovnou zakoupit případně, pokud to vývojář umožnil, tak stáhnout její zkušební
verzi. Omezení zkušební verze je plně v kompetencích vývojáře, ale často je v omezení
časového rázu (doba, po kterou aplikace bude plně funkční), případně je do aplikace
přidána reklama.
Jak bylo již dříve popsáno, systém je možno aktualizovat. Na dostupnou aktualizaci může
upozornit přímo zařízení, ale samotná aktualizace je možná jen při zařízení spojeném
s počítačem přes nainstalovanou aplikaci Zune. Před samotným nahráním nové verze
systému do telefonu dojde k záloze všech dat v telefonu do počítače a tuto zálohu je
možné později kompletně obnovit. Lze se tak vrátit ke starší verzi systému v případě, že se
v nové objeví závažný problém.
Strana | 7
Vyvíjíme pro Windows Phone
Od stažení nástrojů až po vytvoření aplikace
Microsoft má osvědčené technologie pro vývoj a to se promítlo i při návrhu mobilního
operačního systému Windows Phone. Vývojář má k dispozici stejné vývojové prostředí,
které používá při vývoji aplikací pro počítače s OS Windows, může využívat stejné
technologie a dokonce i stejné jazyky. Takže co je pro vývoj aplikací potřeba? Základním
předpokladem je prostředí, ve kterém budeme aplikace vytvářet. Pro tento účel je
k dispozici pouze Visual Studio 2010. Vzhledem k tomu, že tato aplikace je k dispozici
pouze v rodině operačních systémů Windows, tak není možné vytvářet aplikace pro
Windows Phone na konkurenčních platformách. Vůbec tím nejdůležitějším pro vývoj ale
je Windows Phone SDK. To do Visual Studia přidává rozšíření umožňující vývoj a testování
mobilních aplikací. Navíc, pokud Visual Studio nemáte nainstalované, tak vám SDK
nainstaluje bezplatnou edici Visual Studio 2010 Express for Windows Phone, kterou
můžete využít i pro vytváření aplikací, za které vám uživatelé budou platit.
Abychom mohli toho rozšíření nainstalovat, tak náš hardware musí splňovat následující
parametry:




Operační systém našeho počítače musí být Windows Vista se Service Packem 2 nebo
Windows 7 (podporovány jsou všechny edice kromě edice Starter a to pro
architektury x86 i x64)
Mít alespoň 3 GB RAM (operační paměti)
Na pevném disku počítače musejí být nejméně 4 GB volného místa
Emulátor zařízení Windows Phone vyžaduje grafické karty s podporou Microsoft
DirectX 10 nebo grafickou kartu s podporou DirectX 11 a ovladačem Windows Display
Driver Model (WDDM) 1.1, Microsoft Direct3D verze 10 DDI a vyšší
SDK také není možné používat v rámci virtuálního stroje, na Windows XP (a starších
edicích tohoto operačního systému) či na operačním systému Windows Server. [5]
Když už známe omezení, můžeme začít s procesem, kterým si musí projít každý začínající
vývojář. Jako první je nutné se zaregistrovat na webu AppHub, který se nachází na adrese
http://create.msdn.com. Pokud uživatel má Windows Live ID z dřívější doby, registrace
není nutná a může použít svůj původní účet. Pro instalaci samotného SDK není registrace
potřeba, ale hodí se nám později, až budeme chtít naše aplikace odeslat do Marketplace a
dostat je tak k uživatelům či otestovat na reálném zařízení. Registrace vývojářského účtu
však něco stojí. Aktuální cena (v době psaní tohoto textu) za možnost publikování aplikací
činí 99 amerických dolarů za rok. Studenti splňující podmínky programu DreamSpark však
mají možnost publikovat aplikace bezplatně a to se týká i placených aplikací. Jejich účet je
také omezen dobou jednoho roku – pokud poté student neprokáže, že studuje střední
nebo vysokou školu, bude si muset účet zaplatit za poplatek. Placené účty jsou dvojího
Strana | 8
typu – osobní a podnikové. Název přímo napovídá pro koho je který určen a cena
poplatku je u obou stejná.
Na úvodní straně AppHubu také najdeme odkaz pro stažení Windows Phone SDK. V době
psaní této práce je poslední verze SDK nazvaná Windows Phone SDK 7.1.1 Update a jak
poslední slovo značí, jedná se jen o aktualizaci. Nejprve tak musíme stáhnout a
nainstalovat Windows Phone SDK 7.1 (ke stažení je k
na adrese
http://go.microsoft.com/fwlink/?LinkId=226403) a až poté Windows Phone SDK 7.1.1
Update (to lze stáhnout na http://go.microsoft.com/fwlink/?LinkId=242824). Po instalaci
se nám v nabídce Start objeví kromě Visual Studia i další nástroje. Například Microsoft
Blend 4, ve kterém je možné vytvářet vzhled naší aplikaci. Neméně důležité nástroje
nalezneme v nabídce Start ve složce Windows Phone SDK 7.1. Jsou zde tři zástupci
aplikací. Pomocí Windows Phone Developer Registration můžeme odemknout naše
zařízení pro testování aplikací, které vytvoříme. Pro tento účel je však již nutné mít
vývojářský účet na AppHubu. Dále se zde nachází utilita Application Deployment, která
nám umožní do telefonu odeslat a nainstalovat naší aplikaci – jak již bylo dříve popsáno,
v telefonu není možné pracovat se soubory a tak je toto jediná cesta (kromě instalace
z Marketplace), jak do telefonu dostat naši aplikaci. Poslední aplikací je Windows Phone
Emulator. Jak už z názvu plyne, jedná se o emulátor zařízení a i v něm můžeme testovat
naše aplikace – pokud tak chceme učinit, musíme opět použít utilitu nazvanou Application
Deployment.
Tím bychom měli nainstalováno vše potřebné pro vývoj. Je proto čas si trochu popsat
v čem můžeme vyvíjet. Microsoft nám dává k dispozici dvě technologie – technologii
Silverlight a technologii XNA. XNA je určeno hlavně pro vytváření her nebo aplikací s 3D
grafikou. Technologie Silverlight je vhodná pro jednoduché aplikace a pouze touto
technologií se budeme zabývat v rámci této práce. U výběru programovacích jazyků nám
dal Microsoft také volbu. Můžeme využít buď C# a nebo jazyk VB.NET. Oba mají naprosto
stejné možnosti a žádný jazyk není v rámci vývoje nijak omezován, přesto většina vývojářů
používá jazyk C#. [6] I z tohoto důvodu budou veškeré ukázky kódu napsány pouze
v tomto jazyce.
Už víme, co potřebujeme k vytváření aplikací a tak si můžeme rovnou jednu aplikaci zkusit
vytvořit. Spustíme tedy Visual Studio, v nabídce File vybereme možnost New a klikneme
na položku Project (případně využijeme klávesovou zkratku Ctrl+Shift+N). Z okna, které se
nám objeví na obrazovce, nejprve vybereme v levém sloupci jazyk, který budeme
používat. V našem případě to bude Visual C#. Jelikož chceme využít technologii Silverlight,
tak musíme vybrat položku Silverlight for Windows Phone. Následně si musíme vybrat typ
zobrazení dat, která bude aplikace využívat. Jednotlivé možnosti budou popsány dále, ale
pro tuto ukázku si zvolíme Windows Phone Application. Ve spodní části okna můžeme
zvolit název aplikace a projektu, případně umístění na pevném disku počítače. Po
potvrzení (tlačítkem OK) bude vytvořen nový projekt a před námi se zobrazí pracovní
Strana | 9
prostředí Visual Studia. To obsahuje v levé polovině obrazovky zařízení podobné stroji s
Windows Phone a v pravé půlce vidíme kód, který jazyku C# není vůbec podobný. Tento
kód vypadá podobně jako XML, nicméně se nazývá XAML (vyslovováno ZAML) a slouží
k popisu vzhledu aplikace. Syntaxe je také velmi podobná prvkům HTML a pokud
nechcete tyto komponenty psát ručně, můžete je do aplikace přidávat z (běžně) vlevo
umístěného toolboxu. Vlastnosti poté můžete nastavovat přes okno Properties (česky
vlastnosti). Pokud se vám toto okno nezobrazuje, tak si ho zapněte v nabídce View, kde je
nazvané jako Properties Window (případně stejně dobře poslouží kombinace klávesových
zkratek Ctrl+W, P).
Naším úkolem nyní není napsat nějakou oslnivou aplikaci, ale ukázat základní používání
Visual Studia. Šablona, kterou jsme použili pro tento projekt, obsahuje několik textů a
není to jen prázdná stránka, takže si můžeme projekt zkompilovat a spustit a uvidíme
nějaký výsledek, nikoliv jen černou obrazovku. Pokud máte k dispozici odemčené zařízení
s operačním systémem Windows Phone, připojte jej k počítači a spusťte synchronizační
aplikaci Zune (v základním nastavení se spouští sama po připojení zařízení k počítači).
Obrázek č. 2
Výběr zařízení pro testování
Ve Visual Studiu si zvolte možnost Windows Phone Device (viz obrázek č. 2) a klikněte na
zelenou šipku vedle (či stiskněte klávesu F5). U svého zařízení zkontrolujte, že nemá
zamčenou obrazovku (pokud vidíte úvodní obrazovku s dlaždicemi, tak je vše v pořádku) a
během chvíle by se vám měla v telefonu zobrazit aplikace, kterou jste viděli na obrazovce
počítače. Stiskem klávesy zpět můžete aplikaci ukončit.
Pokud zařízení se systémem Windows Phone k dispozici nemáte, nezoufejte. Právě pro
vás je v rámci Windows Phone SDK obsažen emulátor. Z nabídky ve Visual Studiu vyberte
možnost Windows Phone Emulator (od Windows Phone SDK 7.1.1 Update jsou k dispozici
dvě možnosti – Windows Phone Emulator – 512 MB a Windows Phone Emulator – 256
MB; v tomto případě můžete klidně zvolit Windows Phone Emulator – 512 MB) a
pokračujte kliknutím na zelenou šipku. Dojde ke spuštění emulátoru (pouze pokud nebyl
spuštěn dříve), načtení obrazu operačního systému a následnému zavedení vaší aplikace.
Takto je možné vaše aplikace testovat i na reálných zařízeních rozdílných hardwarových
parametrů. Zároveň si ve Visual Studiu můžete přidat break pointy (místa, kde se
vykonávání kódu přeruší) a sledovat tak, co se uvnitř vaší aplikace děje a jakou hodnotu
Strana | 10
mají proměnné. Pokud by kdekoliv v aplikaci došlo k chybě, běh aplikace se přeruší a
Visual Studio zobrazí příslušnou chybu s informací o výjimce (exception), kterou byla
způsobena. Vývojář poté může aplikaci z Visual Studia ukončit a chybu napravit.
Pivot vs. Panorama
V předchozí části jsme si vytvořili aplikaci, která měla jen jednu obrazovku. Pokud však
máme více dat, která chceme zobrazit, je dobré se zamyslet nad tím, jak je budeme
vizualizovat. Máme k dispozici vytvořené dvě šablony, které se však navzájem moc neliší.
Jedna se nazývá Pivot a ta druhá Panorama. Jaké jsou však výhody a nevýhody těchto
šablon? Obě využívají systém záložek. U typu Pivot jsou záložky zobrazeny vedle sebe,
takže (pokud není název aktuální záložky příliš dlouhý) můžeme vidět následující položky.
Pro přechod mezi záložkami můžeme přímo kliknout na samotný text záložky nebo
tažením prstu po obrazovce přejít na následující či předchozí (podle směru pohybu)
položku. U šablony typu Panorama vidíme pouze aktuální položku a část následující je
zobrazena na pravém okraji obrazovky. Ne vždy tam ale musí být vidět, protože jedna
záložka typu Panorama může být širší než je velikost displeje. Můžeme tak naše data
nechat plynout mimo displej. Využití je vhodné například ve chvíli, kdy chceme zobrazit
více položek vedle sebe (může se jednat třeba o seznam obrázků - fotogalerie) a jejich
zobrazení ve svislém seznamu by nebylo vhodné. Zjednodušeně lze tedy říci, že Pivot je
vhodný pro vertikální použití, zatímco Panorama může vytvořit efekt větší obrazovky a
hodí se tak pro horizontální zobrazení dat.
Aplikační lišta
Aplikační lišta (neboli ApplicationBar) je místo, kam bychom měli soustředit funkční prvky
a tlačítka. Tato lišta se v aplikaci zobrazí vždy v dolní části obrazovky při zobrazení na
výšku, případně u pravé hrany displeje, pokud je orientace obrazovky na šířku. Aplikační
lišta může obsahovat pouze tlačítka a to dvou typů. Jednak se může jednat o textový
odkaz nebo může být tlačítko interpretováno ikonou a krátkým popisem. Podle toho se
můžeme rozhodnout, jaká část lišty bude viditelná. Může být zobrazen jen úzký proužek
(reprezentovaný třemi tečkami u pravého okraje obrazovky) nebo se mohou zobrazovat
ikony bez popisků. Popisky a další tlačítka se zobrazí po kliknutí na tři tečky (případně je
možné lištu za tyto tečky „vytáhnout do obrazovky“). Lištu je nutno přidat v XAML kódu a
každý soubor MainPage.xaml vygenerovaný Visual Studiem (kromě šablony typu
Panorama) již potřebný kód obsahuje. Stačí odkomentovat následující kus kódu na konci
souboru a aplikační lišta se zobrazí.
<phone:PhoneApplicationPage.ApplicationBar>
<shell:ApplicationBar IsVisible="True" IsMenuEnabled="True">
<shell:ApplicationBarIconButton
IconUri="/Images/appbar_button1.png" Text="Button 1"/>
Strana | 11
<shell:ApplicationBarIconButton
IconUri="/Images/appbar_button2.png" Text="Button 2"/>
<shell:ApplicationBar.MenuItems>
<shell:ApplicationBarMenuItem Text="MenuItem 1"/>
<shell:ApplicationBarMenuItem Text="MenuItem 2"/>
</shell:ApplicationBar.MenuItems>
</shell:ApplicationBar>
</phone:PhoneApplicationPage.ApplicationBar>
Tlačítkům poté stačí přidat event handlery a ty obsloužit v kódu a aplikační lišta bude plně
funkční. Pokud používáme ikony, nesmíme zapomenout grafiku přidat do projektu a
nastavit, aby se soubory při kompilaci přibalily do výsledného balíku.
Mapová komponenta
Pokud se spokojíme s mapovými podklady Bing Maps od společnosti Microsoft, tak
použití mapové komponenty v naší aplikaci je velmi jednoduché. Stačí přidat v XAML kódu
jen jeden řádek do naší aplikace.
<my:Map />
Po vložení tohoto řádku se nám vykreslí mapa. Nicméně by bylo vhodné přidat nějaké
parametry a název. Abychom neporušovali podmínky použití Bing mapy, tak musíme
provést registraci naší aplikace na webu Bing Maps Account Center
(http://go.microsoft.com/fwlink/?LinkID=198151), kde získáme licenční kód pro použití
této mapy. Tím odstraníme vodoznak, který se bez tohoto kódu běžně zobrazuje.
V parametrech mapové komponenty můžeme nastavit spoustu užitečných vlastností.
Jmenujme například viditelnost ovládacích prvků pro přiblížení a oddálení, typ mapového
podkladu (mapa, satelitní pohled, …), základní přiblížení či nastavení středu mapy. Naše
mapová komponenta tedy může vypadat podobně jako zde:
<my:Map Height="646" HorizontalAlignment="Left" Margin="0,-22,0,0"
Name="mapa" VerticalAlignment="Top" Width="468"
ZoomBarVisibility="Visible"
CredentialsProvider="NasLicencniKodZWebuMicrosoftu" Mode="Road"
Center="50.073702,14.43711" ZoomLevel="5" />
V tomto kódu máme mapovou komponentu pojmenovanou mapa s rozměry 468x646.
Střed mapy se nachází na souřadnicích 50.073702, 14.43711 a mapa je přiblížena na
pátou úroveň. Zároveň je zvoleno, aby mapovým podkladem byla obecná mapa. Kromě
zarovnání a určení pozice komponenty máme rovněž nastavenou viditelnost prvků pro
ovládání přiblížení a oddálení.
Strana | 12
Poloha
Pokud chceme zjistit aktuální umístění zařízení (souřadnice), tak musíme použít službu
zvanou Location . Nejprve tedy musíme použít direktivu using:
using System.Device.Location;
Poté je zapotřebí vytvořit objekt, kterým budeme do Location služby přistupovat. Objekt
je typu GeoCoordinateWatcher a v našem případě mu dáme jméno watcher. Taktéž je
nutné upravit záhlaví třídy, aby zůstala v paměti po celou dobu, co je daná stránka
aplikace zobrazena.
public partial class MainPage : PhoneApplicationPage
{
GeoCoordinateWatcher watcher;
Nyní máme připraveno téměř vše podstatné, abychom mohli začít s čtením polohy. To se
provádí metodou Start volanou na objekt typu GeoCoordinateWatcher. Tuto metodu je
nutno volat až po načtení stránky. Než však tuto metodu zavoláme, bylo by vhodné udělat
prvotní nastavení. V našem případě ho uděláme v event handleru patřícímu tlačítku pro
spuštění našeho watchera.
// Event handler pro klik na tlačítko pro zahájení čtení polohy
private void startLocationButton_Click(object sender, RoutedEventArgs e)
{
// Proměnná watcher byla již dříve deklarovaná jako typ
GeoCoordinateWatcher.
if (watcher == null)
{
watcher = new GeoCoordinateWatcher(GeoPositionAccuracy.High); //
chceme vysokou přesnost
watcher.MovementThreshold = 20; // pomocí MovementThreshold můžeme
omezit nepřesnosti a malé změny polohy
Předchozím kódem jsme nastavili, že chceme vysokou přesnost informace (bude použita
GPS namísto kombinace dat z BTS, WiFi či IP adresy) a zároveň se budou ignorovat změny
pozice menší než je nastavená hodnota MovementThreshold. Nyní je ještě potřeba
připravit event handlery, které se budou volat při změně stavu objektu (například se
dostaneme do místa, kde není signál GPS) a při změně polohy zařízení (poloha zařízení se
změní o hodnotu větší než je hodnota MovementThreshold). To zajistí následující kód.
watcher.StatusChanged += new
EventHandler<GeoPositionStatusChangedEventArgs>(watcher_StatusChanged);
watcher.PositionChanged += new
EventHandler<GeoPositionChangedEventArgs<GeoCoordinate>>(watcher_Positio
nChanged);
}
Po tomto nastavení všeho potřebného můžeme zavolat metodu Start a získávat
souřadnice o poloze zařízení. Tato data jsou předávána asynchronně.
Strana | 13
watcher.Start();
} // Zde ukončíme event handler tlačítka pro zahájení čtení polohy
Nesmíme však zapomenout vytvořit metody event handlerů, které obslouží změnu stavu
objektu nebo polohy. Jako první vytvoříme event handler pro událost StatusChanged.
Pomocí příkazu switch pokryjeme všechny možné výsledky a na jejich základě budeme
reagovat.
// Event handler pro událost GeoCoordinateWatcher.StatusChanged.
void watcher_StatusChanged(object sender,
GeoPositionStatusChangedEventArgs e)
{
switch (e.Status)
{
case GeoPositionStatus.Disabled:
// Služba Location je vypnuta či není podporována.
// Můžeme zkontrolovat, zda uživatel zakázal zjišťování
polohy.
if (watcher.Permission == GeoPositionPermission.Denied)
{
// Uživatel zakázal zjišťování polohy zařízení.
statusTextBlock.Text = "Zjištění polohy je zakázáno.";
}
else
{
statusTextBlock.Text = "Zařízení nepodporuje zjišťování
polohy.";
}
break;
case GeoPositionStatus.Initializing:
// Dochází ke spuštění zjišťování polohy.
// Proto je vhodné deaktivovat tlačítko.
startLocationButton.IsEnabled = false;
break;
case GeoPositionStatus.NoData:
// Ačkoliv Location služba běží, tak nedostáváme data.
// Měli bychom informovat uživatele.
statusTextBlock.Text = "Data o poloze nejsou k dispozici.";
stopLocationButton.IsEnabled = true;
break;
case GeoPositionStatus.Ready:
// Location služba pracuje a získáváme data.
// Zobrazíme současnou polohu a aktivujeme tlačítko pro
ukončení čtení dat.
statusTextBlock.Text = "Data o poloze jsou k dispozici.";
stopLocationButton.IsEnabled = true;
break;
}
}
Strana | 14
Nyní bychom měli vytvořit i event handler pro změnu polohy, neboť ten patří k tomu
nejdůležitějšímu, pokud chceme zjistit polohu zařízení. Souřadnice se nacházejí ve
vlastnosti Position objektu GeoPositionChangedEventArgs<T>. Jak takový event handler
může vypadat naznačuje následující kód, kde jsou hodnoty vypisovány do (již
vytvořených) TextBlocků.
void watcher_PositionChanged(object sender,
GeoPositionChangedEventArgs<GeoCoordinate> e)
{
latitudeTextBlock.Text =
e.Position.Location.Latitude.ToString("0.000");
longitudeTextBlock.Text =
e.Position.Location.Longitude.ToString("0.000");
}
Neměli bychom zapomenout přestat číst informace o poloze ve chvíli, kdy už nebudou
potřeba. Výrazně tím můžeme prodloužit dobu výdrže zařízení při napájení
z akumulátoru. V následující ukázce je metoda Stop volána v event handleru tlačítka.
private void stopLocationButton_Click(object sender, RoutedEventArgs e)
{
watcher.Stop();
}
Dlaždice
Dlaždice (Tile) je zástupcem aplikace na pohotovostní obrazovce. Tyto dlaždice mohou být
dvou typů – Application Tile a Secondary Tile. Rozdíly si popíšeme v bodech:
Application Tile (neboli dlaždice aplikace):



Je zástupcem samotné aplikace. Pokud uživatel chce mít tuto dlaždici na úvodní
obrazovce, musí dlouze kliknout na název aplikace v seznamu nainstalovaných
aplikací a poté zvolit možnost připnout na úvodní obrazovku. Dlaždice aplikace poté
bude přidána na poslední místo na pohotovostní obrazovce.
Dlaždici nelze odstranit. Může být maximálně vyjmuta z úvodní (pohotovostní)
obrazovky. Pokud se informace určené ke zobrazení na dlaždici mění v rámci aplikace,
tak se tak děje i v době, kdy dlaždice není připnuta na hlavní obrazovce, aby bylo
možné v případě připnutí zobrazit aktuální data.
Data zobrazovaná na dlaždici lze aktualizovat a upravovat pomocí třídy ShellTile, push
notifikacemi nebo pomocí třídy ShellTileSchedule.
Secondary Tiles (sekundární dlaždice)

Jedná se o dlaždice, které mohou být vytvořeny z běžící aplikace. Aplikace zavolá
metodu Create s parametry Uri a ShellTileData a na úvodní obrazovce se objeví nová
Strana | 15


dlaždice. Protože však dojde k přepnutí na tuto obrazovku, tak není možné vytvářet
více než jednu dlaždici zároveň. Postupně je však možno přidat libovolné množství
dlaždic a to i z jedné aplikace. Výhodou těchto dlaždic je, že mohou vést na určitou
obrazovku aplikace. Pokud tedy budeme psát aplikaci nějakého zpravodajského
portálu, můžeme vytvořit sekundární dlaždici každé kategorii. Pokud uživatel bude
mít připnutou dlaždici se sportovní tématikou, tak se dostane po kliknutí na dlaždici
rovnou do části naší aplikace, která se sportu věnuje.
Tato dlaždice může být odstraněna třemi způsoby. Uživatel si může dlaždici odstranit
sám, případně odinstaluje naší aplikaci. Poslední možností je zavolání metody Delete,
která se postará o odstranění dlaždice.
O aktualizaci údajů zobrazených na dlaždici se opět starají třídy ShellTile a
ShellTileSchedule či push notifikace.
Vlastnosti dlaždic
Od vydání systémové aktualizace s kódovým označením Mango mají dlaždice dvě strany –
přední (front) a zadní (back). Pokud máme nějaký obsah přiřazen zadní dlaždici, dochází
automaticky k překlápění z přední na zadní a poté zpět. Pokud však zadní strana
neobsahuje data, k překlopení nedojde a naše aplikace bude prezentována jen přední
stranou dlaždice. Stejně tak, pokud budeme data aktualizovat (například přes třídu
ShellTile či push notifikací) a nedojde ke změně všech proměnných, tak zbývající
proměnné si ponechají předchozí hodnotu.
Co se týče samotných vlastností, které se mohou zobrazovat, máme jich k dispozici hned
6. Za pomoci těchto šesti můžeme definovat vzhled dlaždice a zobrazená data na ní.
Obrázky č. 3 a 4 zobrazují umístění prvků a jejich popis.
Obrázek č. 3


Přední strana dlaždice. Zdroj: [8]
Title je textový řetězec s názvem aplikace. Jedná se o jeden řádek textu a neměl by
být další, než je šířka dlaždice. Vedle sebe se vejde zhruba 15 znaků. Pokud by text byl
delší, dojde k jeho oříznutí.
BackgroundImage je obrázek, který se zobrazuje na přední straně dlaždice. Je
doporučeno, aby tento obrázek byl použit u všech aplikací.
Strana | 16

Count je celočíselná hodnota od 1 do 99. Pokud by hodnota byla 0, kruh s hodnotou
se nevykreslí.
Obrázek č. 4



Zadní strana dlaždice. Zdroj: [8]
BackTitle textový řetězec zobrazený na zadní straně dlaždice. Platí pro něj stejná
omezení jako pro Title.
BackBackgroundImage je obrázek, který se zobrazuje na zadní straně.
BackContent je textový řetězec, který bude vykreslován na zadní straně dlaždice.
Může mít více řádků. Na dlaždici se dá zobrazit přibližně 40 znaků. Pokud bude text
delší (resp. se nevejde na dlaždici), dojde k jeho oříznutí.
BackgroundImage a BackBackgroundImage mají jistá pravidla a omezení. Například pokud
vytváříme sekundární dlaždici, tak oba obrázky musejí být načteny z lokálního úložiště,
tedy z paměti telefonu. Pokud budeme chtít obrázek později změnit a načíst například
obrázek z internetu, tak po splnění podmínek je to možné. Seznam veškerých podmínek a
omezení je následující [8]:






Obrázky mohou být ve formátu .jpg nebo .png.
Pokud bude obrázek ve formátu .png a bude obsahovat průhlednost, průhledná místa
budou vyplněna barvou tématu, které uživatel používá.
Rozměry dlaždice jsou 173x173 pixely. Pokud má náš obrázek jiné rozměry, bude na
tyto rozměry přizpůsoben.
Pokud budeme načítat obrázky z webového serveru, nesmí se jednat o protokol
https.
Obrázky z cizího zdroje jsou také omezeny velikostí (80KB) a časem stahování (30
sekund). Pokud dojde k překročení, nedojde ke stažení obrázku.
Pokud nebude z nějakého důvodu možno aktualizovat BackgroundImage nebo
BackBackgroundImage, nedojde k aktualizaci ani dalších údajů na dlaždici (v případě,
že aktualizujeme více věcí najednou).
Strana | 17
Push notifikace
Push notifikace je způsob, jak může vývojář aktualizovat data ve své aplikaci (či
informovat uživatele). Tato notifikace využívá internetové připojení a o doručování
notifikací do zařízení se stará Microsoft Push Notification Service. Na obrázku číslo 5 (s
anglickými popisky) je znázorněno, jak probíhá komunikace mezi naší aplikací, Microsoft
Push Notification Service a službou běžící v rámci internetu.
Obrázek č. 5
Princip notifikací. Zdroj: [9]
Po spuštění naší aplikace dojde ke kontrole Push client service (služby běžící v zařízení –
na obrázku označeno číslem 1). Tato služba komunikuje s Microsoft Push Notification
Service (dále již jen jako MPNS, situace označena číslem 2) a výsledkem je předání
unikátní URI aplikaci (3). Na tuto adresu poté zasíláme samotné notifikace, takže je nutné
URI předat naší webové službě (4). Adresa vede na MPNS a stará se tak o samotné
doručení. V případě nutnosti zaslání notifikace tak musíme kontaktovat server MPNS (5),
který se postará o doručení zprávy do zařízení (6).
Podle formátu zprávy rozlišujeme tři typy notifikací. Může se jednat o samotná data
(takzvaná Raw Notification), případně o aktualizaci živé dlaždice (Tile Notification) a
v neposlední řadě informační řádek zobrazen přímo na displeji (Toast Notification).
Pokud MPNS obdrží požadavek o doručení notifikace, tak tuto informaci potvrdí v kódu
odpovědi (response code). Toto potvrzení se však týká přijetí požadavku. MPNS se pokusí
při nejbližší příležitosti o doručení, ale ani to se nedá zaručit. O (ne)úspěšném doručení
samotné zprávy se již nedozvíme. Pokud tedy provozujeme webovou službu, ze které
Strana | 18
budeme data odesílat, můžeme uživateli pouze zobrazit informaci o odeslání notifikace.
Více informací nezískáme a můžeme tedy jen doufat, že zpráva dorazila.
Push notifikace a jejich doručování mají své limity [9]:







Komunikace mezi naší webovou službou a MPNS probíhá přes HTTPS. Pokud náš web
není autorizován, tak můžeme poslat maximálně 500 push notifikací za den.
Naše aplikace také může mít registrovanou pouze jedinou URI pro komunikaci a to i
v případě, že zasíláme více typů notifikací. Pokud bychom i přesto chtěli získat další
adresu
pro
zaslání
notifikace,
objeví
se
výjimka
InvalidOperationException(PushNotificationChannelQuotaExceeded).
Využívat push notifikace může pouze 30 aplikací v zařízení. I proto bychom měli
předem
zajistit
ošetření
na
výjimku
InvalidOperationException(PushNotificationChannelQuotaExceeded).
Pokud chceme používat Toast Notification, tak uživatel musí mít možnost tyto
notifikace vypnout.
Součástí notifikace by neměly být soukromé údaje.
Pokud velikost hlavičky notifikace překročí 1 KB a obsah notifikace 3 KB, dojde
k vyvolání výjimky typu WebException se stavem WebExceptionStatus.ProtocolError.
Push notifikace nefungují, pokud používáme proxy.
Notifikace typu Toast
Tile notifikace jsme si v podstatě popsali v předchozí části. Nyní si proto popíšeme další
možnost jak vizuálně zobrazit notifikaci a to pomocí Toast Notification. Jak je ukázáno na
obrázku, tak se jedná o barevný pruh v horní části obrazovky, který je zobrazen přibližně
10 sekund. Poté zmizí sám nebo ho uživatel „zahozením“ doprava může zrušit. Pokud na
pruh uživatel klikne, dojde ke spuštění naší aplikace.
Obrázek č. 6
Ukázka notifikace typu Toast. Zdroj: [9]
Strana | 19
Opět můžeme nastavit několik parametrů:



Title – Název zobrazený tučně hned za ikonou aplikace.
Content – Text samotné zprávy. Pokud bude delší než se vejde na displej, dojde k
„uříznutí“ textu.
Parameter – Nejedná se o text, který by byl zobrazen. Přesto dojde k jeho předání
naší aplikaci, pokud uživatel na notifikaci klikne – můžeme tak notifikací upravit data
v aplikaci či otevřít specifickou obrazovku v rámci aplikace.
Background Agents
Pokud naše aplikace není spuštěna a zobrazena na displeji, tak její kód neběží a není
vykonáván. Pokud však potřebujeme, aby naše aplikace pracovala i v době, kdy není
aktivně používána, máme jen několik možností k využití. Buď můžeme využít Push
notifikace, které jsme popsali dříve (nevýhodou je nutnost připojení k internetu a
omezená velikost přenášených dat) nebo můžeme využít takzvané Background Agenty.
Opět zda narážíme na omezení – Background Agent není podporován na zařízeních s 256
MB operační paměti. [10]
Rozlišujeme dva typy Background Agentů. Prvním z nich je PeriodicTask. Typické použití je
opakované spouštění časově nenáročného kódu – například stažení teploty
z internetového serveru. Druhým typem je ResourceIntensiveTask. Je vhodný na náročné
operace či datově náročné činnosti. Využití tak tedy najde v době, kdy uživatel zařízení
nepoužívá (a to je třeba připojeno k WiFi síti a zároveň je dobíjena baterie). Takže pokud
naše aplikace potřebuje synchronizovat větší množství dat a využít aktuálně nepoužívané
zařízení, toto je možnost, jak toho docílit.
Naše aplikace může mít pouze jeden Background Agent, ale ten může být zaregistrován
jako PeriodicTask,
ResourceIntensiveTask nebo obojí. Pokud však budeme
implementovat obě varianty, jen jedna z nich může běžet v jeden čas. Dalšími omezeními
jsou [10]:




Nejsou podporována veškerá systémová rozhraní. Například tak nelze přistupovat
k fotoaparátu, webovému prohlížeči či přehrávání hudby na pozadí.
Nelze využít více než 6 MB paměti. Pokud bychom toto překročili, dojde
k automatickému ukončení běhu agenta.
Agent může běžet maximálně dva týdny. Pokud tedy z naší aplikace čas běhu
neprodloužíme, nebude dále agent využíván. Uživatel tak tedy musí mít důvod
aplikaci spustit alespoň jednou během dvou týdnů.
Pokud agent bude dvakrát ukončen nebo vyhodí výjimku, nebude spouštěn
minimálně do dalšího spuštění naší aplikace.
Strana | 20
Toto jsou omezení obecná, nyní se pojďme podívat na omezení jednotlivých typů.
PeriodicTask má následující omezení:




Tento typ agenta je spouštěn každých 30 minut. Tento čas se však může klidně
posunout o 10 minut vzhledem k vytížení zařízení.
Běh agenta je kolem 25 vteřin.
Pokud telefon přejde do stavu úspory baterie, může být pozastaveno spouštění
agentů.
V závislosti na hardwarové vybavenosti telefonu je stanoven limit registrovaných
agentů v systému. Nejnižší možný počet je 6 agentů.
Omezení agenta typu ResourceIntensiveTask jsou poté následující:





Délka vykonávání kódu není větší než 10 minut.
Zařízení musí být napájeno z externího zdroje energie (například z elektrické sítě).
Musí být k dispozici připojení k internetu buď přes WiFi nebo z počítače.
Baterie musí být alespoň na 90% maximální kapacity.
Telefon nesmí mít vypnutý displej a zároveň nesmí probíhat hovor.
Zkušební verze aplikace
Jak již bylo dříve napsáno, tak uživatel má jedinou možnost, jak naší aplikaci do telefonu
dostat – stažením (či zakoupením) z Windows Phone Marketplace. Problém však nastává,
pokud vytváříme placenou aplikaci. Pokud uživatele dostatečně nezaujme popis či
obrázky aplikace, tak si naší aplikaci nezakoupí. Přitom by často stačilo, kdyby si aplikaci
mohl vyzkoušet. I z tohoto důvodu se programátorům umožňuje vytvořit zkušební verzi
aplikace.
Pro pohodlí programátorů však nemusíme vytvářet nový projekt a poté vytvářet další
verzi naší aplikace. Stačí upravit kód naší současné aplikace. V kódu je potřeba zjistit, zda
uživatel má aplikaci koupenou a podle toho se přizpůsobit. Nejčastěji používaná omezení
jsou časového rázu, kdy uživatel má k dispozici plně funkční aplikaci po určitou dobu, poté
je nucen aplikaci zaplatit, pokud jí chce dále používat. Populární jsou i řešení, kdy je
aplikace plně funkční a po určitém počtu kliknutí zobrazí výzvu ke koupení plné aplikace.
Jestliže jsme se rozhodli naší aplikaci zpoplatnit, tak bychom nad trial verzí, jak je
označována, měli přemýšlet. Nejproduktivnější český vývojář pro Windows Phone, Robert
Varga, ve své prezentaci uvádí, že u jeho aplikací si v průměru z 10 zkušebních verzí stane
jedna placená. [11]
Strana | 21
Publikování aplikace
Pokud máme naší aplikaci hotovou a chceme se o ni podělit se světem, tak musíme udělat
několik podstatných kroků, než se aplikace dostane k uživateli. Jedna z věcí, které musíme
zkontrolovat, jsou informace o použitém jazyce. V Solution Exploreru Visual Studia tedy
dvakrát klikneme na složku Properties v našem projektu. Na zobrazené obrazovce
klikneme na tlačítko Assembly Information, kde vyplníme požadované údaje a hlavně
v poslední volbě zvolíme jazyk naší aplikace. Pokud vytváříme aplikaci s více jazyky,
zvolíme jazyk nejpoužívanější naší cílovou skupinou. Tato volba ovlivní popis aplikace ve
chvíli, kdy jí budeme chtít publikovat.
Obrázek č. 7
Okno Assembly Information.
Dalším krokem je volba využívaných funkcí zařízení. V Solution Exploreru tedy najdeme
soubor WMAppManifest.xml (nachází se ve složce Properties) a otevřeme ho. Nalezneme
zde informace o naší aplikaci tak, jak se zobrazí v seznamu aplikací či výchozí informace
zobrazené na dlaždici. V párovém tagu Capabilities poté máme seznam dostupných
systémových rozhraní a tak zakomentujeme ty, které v naší aplikaci nepoužíváme.
Strana | 22
Obrázek č. 8
Ukázka správně zakomentovaných částí kódu.
Dále je vhodné změnit grafické prvky použité v aplikaci. Veškerou grafiku, kterou budeme
měnit, najdeme mezi soubory našeho projektu. Soubor SplashScreenImage.jpg je
zobrazen při spuštění aplikace po dobu, než dojde k vykreslení aplikace. Má rozměry
480x800 pixelů. Dalšími obrázky jsou ApplicationIcon.png a Background.png – tyto
obrázky mají rozměry 62x62 pixely, resp. 173x173 pixely a slouží jako ikony (resp. větší
slouží jako dlaždice). U těchto obrázků můžeme využít průhlednost – bude však nahrazena
barvou uživatelova vzhledu systému.
Aplikaci musíme zkompilovat v režimu Release. Pokud to neučiníme, nebude možné
aplikaci publikovat. Pokud si chcete být jisti, že aplikace projde certifikací a má veškeré
náležitosti pro publikování, vyzkoušejte Marketplace Test Kit. Ten naleznete ve Visual
Studiu v nabídce Project jako Open Marketplace Test Kit a umožňuje provádět
automatické, monitorované a manuální testy aplikace.
Pokud jsme splnili předchozí body, můžeme konečně naši aplikaci publikovat. To se
provádí přes AppHub na adrese http://create.msdn.com. Registraci a typy účtů jsme
zmínili v předchozím textu této práce, proto budeme předpokládat, že jsme řádnými
Strana | 23
uživateli a máme stále platné předplatné. Přejdeme tedy na položku my dashboard (dalo
by se přeložit jako nástěnka), kde v pravé části obrazovky klikne na tlačítko submit a new
app.
Obrázek č. 9
Odkaz submit a new app se nachází v pravé části AppHubu.
V prvním kroku vyplníme jméno naší aplikace a přidáme .xap soubor s aplikací. Ten se
nachází v místě našeho projektu. Konkrétně ho najdeme ve složce Bin\Release. Zvolíme
číslo verze aplikace, které se bude zobrazovat v prostředí Windows Phone Marketplace a
můžeme přejít k dalšímu kroku.
Tím je vyplnění popisu aplikace ve všech jazycích, které poskytuje. Pokud máme jazyk
v aplikaci použit jen jeden, je zde možno vyplnit pouze jazyk zvolený v Assembly
Information. Kromě popisu zde musíme přidat obrázky, které budou naši aplikaci
prezentovat. Jedná se o tři ikony ve formátu PNG o rozměrech 99x99, 173x173 a 200x200
pixelů. U těchto ikon nemusíme vůbec řešit průhlednost. Dále je potřeba přidat obrázky
z aplikace – ty lze vytvořit v emulátoru systému.
Ve zbývajících krocích zvolíme trhy, na které chceme naši aplikaci uvolnit a její cenu.
Pokud máme implementovanou zkušební verzi aplikace, tak jí zde můžeme rovnou
povolit. Posledním krokem před odesláním aplikace je volba publikace aplikace. Můžeme
si vybrat, zda bude aplikace hned po schválení publikována, či publikaci provedeme
manuálně sami. Po dokončení tohoto kroku je naše aplikace odeslána společnosti
Microsoft ke kontrole a podepsání. Pokud na naší aplikaci nebude nalezen nějaký
problém, tak v průměru po týdnu dostaneme zprávu, že naše aplikace prošla certifikací,
což je nezbytný krok, aby si naši aplikaci lidé mohli stahovat či kupovat.
Strana | 24
Mobilní aplikace využívající webové API
Součástí zadání této práce bylo vytvořit aplikaci využívající veřejně dostupné webové API
(programovatelné rozhraní). Rozhodl jsem se tedy vytvořit aplikaci, která ukáže, jak
jednoduše můžeme vytvořit vzhled aplikace a využít data o poloze zařízení. Aplikace tedy
má zjistit polohu zařízení (souřadnice), dotázat se webového API na adresu místa, kde se
nacházíme a po zpracování odpovědi text s adresou zobrazit. Pro ukázku jednoduchosti
práce s dalšími komponentami jsem do aplikace přidal například mapovou komponentu či
signalizaci práce na pozadí.
Jako první je nutné vytvořit nový projekt. To se učiní ve Visual Studiu 2010 v nabídce File > New a zvolením položky Project. Pro náš účel bohatě stačí jedna obrazovka, proto jsem
zvolil projekt typu Windows Phone Application z nabídky Silverlight for Windows Phone
(jazyk jsem, stejně jako v celé této práci, nechal Visual C#). Projekt jsem nazval KdeJsem a
potvrdil stiskem tlačítka OK.
Obrázek č. 10 Založení projekt a výběr vhodné šablony.
Každého, a tedy i nás, poté čeká nutnost volby verze Windows Phone, pro který chceme
psát. Zde není důvod volit jinak než variantu Windows Phone OS 7.1, tedy verzi systému
nazvanou Mango.
Strana | 25
Obrázek č. 11 Výběr cílové verze systému.
Po zvolení verze systému se nám otevře nově vytvořený projekt a před námi je otevřen
soubor MainPage.xaml. V tomto souboru si připravíme celý vzhled aplikace. U původních
prvků (například název aplikace MY APPLICATION či popisek page name) můžeme udělat
změny nebo je klidně odstranit. V mém případě jsem prvky ponechal včetně stylizování,
jen jsem změnil zobrazovaný text a název položek.
Šablona dále obsahuje část v komentáři nazvanou jako ContentPanel. Do této části
bychom měli přidat prvky, které budeme v aplikaci využívat. V mém případě se jedná o 5
komponent typu TextBlock, jednu mapovou komponentu a pro uživatelskou přehlednost
jsem přidal do projektu i ProgressBar – jedná se o ukazatel načítání, kterým zobrazím
práci aplikace na pozadí, aby uživatel věděl, že aplikace pracuje. Tyto prvky jsem přidal do
mřížky, které jsem definoval 6 řádků a nastavil výškové omezení jejich velikosti. U mapové
komponenty chybí vlastnost CredentialsProvider. Pokud tato vlastnost nebude vyplněna
platným kódem získaným registrací aplikace na webu Bing Maps (více o registraci je
zmíněno v předchozím textu), bude se ve výsledné aplikaci zobrazovat vodoznak (jak
můžete vidět na obrázcích výsledné aplikace dále).
Protože bych chtěl kvůli mapové aplikaci používat tlačítka, rozhodl jsem se odkomentovat
kód k obsluze aplikační lišty (ApplicationBar u konce kódu). Jelikož pro tlačítka upravující
přiblížení mapy jsem chtěl použít ikony, musel jsem je přidat do projektu. V pravé části
obrazovky se nachází Solution Explorer, do kterého jsem přidal dva obrázky a ve
vlastnostech tlačítka s ikonou poté uvedl cestu na obrázky. Je důležité ve vlastnostech
souboru zvolit, že se musí obrázek přidat při kompilaci do výsledného instalačního balíčku.
Strana | 26
Obrázek č. 12 Výsledné rozhraní napsané na pár řádcích kódu.
Zdůraznil bych ještě nutnost každý prvek pojmenovat, abychom s ním poté mohli
pracovat. Tím bychom měli hotov vzhled aplikace a můžeme se pustit do pravého
programování, do tvorby kódu, který něco dělá. To budeme dělat v souboru
MainPage.xaml.cs, který najdeme v Solution Exploreru.
Nad již vytvořený konstruktor si vytvoříme proměnné, které budeme využívat. Konkrétně
budeme potřebovat přistupovat k poloze, takže budeme potřebovat objekt typu
GeoCoordinateWatcher a dále budeme muset někam uložit naše souřadnice. Tyto
proměnné nám v celé třídě budou stačit a tak můžeme použít kód o získávání polohy,
který je popsán v předchozí části této práce. Musíme ho lehce upravit, protože zde nemá
spouštěcí a pozastavovací tlačítka. Místo toho spouštěcí metodu zavoláme přímo
z konstruktoru, abychom měli výsledky co nejrychleji k dispozici a mohli je zobrazit
uživateli.
Nesmíme zároveň zapomenout v metodě určené pro obsluhu změny pozice uložit nové
souřadnice. Zde jsem udělal jednu změnu – kvůli pozdějšímu použití souřadnic v adrese
webového API potřebujeme mít jednotný styl na všech zařízeních. V České republice se
totiž používá desetinná čárka, zatímco například ve Spojených Státech Amerických se
používá desetinná tečka. A desetinnou tečku taktéž využívá webové rozhraní Googlu,
Strana | 27
které jsem si vybral. Proto jsem si uložil hodnoty ještě v invariantní kultuře. Zároveň mohu
data rovnou zobrazit a tak změním hodnotu Text příslušných textových bloků.
Jelikož zjištění polohy je na zařízeních Windows Phone velmi rychlé, tak volám metodu
obsluhující práci s webovým API hned po vykreslení všech komponent na obrazovku, jak
je deklarováno v konstruktoru. Ve zmíněné metodě vytvořím objekt typu WebClient,
kterému předám adresu API včetně vložených souřadnic ve správném formátu. Zvolené
webové programovatelné rozhraní společnosti Google se jmenuje The Google Geocoding
API a my využíváme takzvaný zpětný geocoding. Popis API se nachází na
https://developers.google.com/maps/documentation/geocoding/#ReverseGeocoding a
v odpovědi nám vrací kolekci s adresou v několika různých podobách.
WebClient na zařízeních Windows Phone funguje asynchronně, tím pádem musíme
připravit event handler pro obsloužení dokončeného stahování odpovědi. V event
handleru poté je potřeba zpracovat odpověď. V mé aplikaci jsem si zvolil formát dat XML
a proto pro parsování používám XDocument. Výslednou adresu poté vypíši a zavolám
metodu pro vykreslení polohy na mapě. Zároveň je dobré si povšimnout, že odpověď od
webového serveru může být neúplná nebo došlo k přerušení stahování. I s tím je potřeba
počítat. Před odesláním dotazu API serveru také zapínám viditelnost lišty průběhu a až po
zpracování odpovědi tuto vlastnost měním zpět.
Nemůžeme vykreslit bod do mapy přímo, musíme nejprve vytvořit vrstvu nad mapovým
podkladem a až poté můžeme do této vrstvy přidat „špendlík“ s naší polohou. Provádím
zde i změnu velikosti bodu, aby nezabíral tolik místa a byla vidět mapa pod ním. Rovnou je
dobré zmínit, že zde nemám ošetřeno znovu vykreslení či aktualizaci polohy. To je z toho
důvodu, že při změně polohy dojde jen ke změně hodnot dvou textových polí a nedojde
například ke změně popisu fyzické adresy. Ta se totiž bude zjišťovat jen po spuštění
aplikace.
Poslední řádky kódu jsou obsluhou event handlerů tlačítek v aplikační liště. Ty zajišťují
změnu přiblížení a změnu mapového podkladu.
Strana | 28
Obrázky č. 13 a 14
Výsledná podoba aplikace.
Obrázky číslo 13 a 14 jsou pořízeny z finální verze aplikace. Jak již bylo zmíněno, nad
mapou se zobrazuje vodoznak, neboť jsme nezadali vygenerovaný kód k mapové
komponentě.
Strana | 29
Závěr
V této práci jsem představil vznik mobilního operačního systému Windows Phone a jeho
předchůdce Windows Mobile. Dále jsem čtenáře seznámil s nezbytným softwarovým
vybavením, které je zapotřebí k vývoji mobilních aplikací. Popis komponent a specifik
systému byl pojat s ohledem na začínající vývojáře, aby získali informaci o možnostech.
Pro zkušenější programátory byly zmíněny limity a uvedeny informace, které povedou ke
snadnému nálezu více informací a řešení. V neposlední řadě jsem ukázal jednoduchost
tvorby mobilní aplikace – nejenom v textu, ale i v praxi.
Doufám, že touto prací motivuji více lidí k vývoji aplikací, neboť Windows Phone je
relativně nový operační systém, kterému předpokládám zářnou budoucnost. A kdo bude
připraven s kvalitními aplikacemi, ten získá z budoucího trhu nejvíce.
Jen čas však odpoví na otázku, zda vývoj pro Windows Phone má smysl. Co se týče
aktuálního podílu, tak platforma za poslední rok sice stoupla v počtu absolutních čísel, ale
ztratila na tržním podílu. [12] Přesto se podle posledních zpráv zdá, že dojde ke sloučení
vývoje pro mobilní i stolní verzi operačního systému Windows. Tím pádem by se
z platformy Windows stal největší trh na poli operačních systémů (hlavně mobilních) a
vývojář by tedy měl ještě větší motivaci psát kvalitní placené aplikace.
Strana | 30
Použité zdroje
[1] EPSTEIN, Zach. Apple and Google dominate smartphone space while others scramble.
In: BGR [online]. 13. 12. 2011 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z:
http://www.bgr.com/2011/12/13/apple-and-google-dominate-smartphone-spacewhile-other-vendors-scramble/
[2] Mobile OS market shares in 2005: Symbian - 51%, Linux - 23%, Windows - 17%. In:
ZDNet [online]. Cambridge, MA: CNET Networks, Inc, 11. 2. 2006 [cit. 2012-04-17].
Dostupné z: http://www.zdnet.com/blog/itfacts/mobile-os-market-shares-in-2005symbian-51-linux-23-windows-17/10153
[3] SLAVÍČEK, Tomáš. Windows Phone Tango: Co přinese nová aktualizace (velký
přehled). In: SmartMania.cz: Váš průvodce světem chytrých zařízení [online]. 12. 3.
2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://smartmania.cz/clanky/windows-phonetango-co-prinese-nova-aktualizace-velky-prehled-2159
[4] PETZOLD, Charles. Programming Windows Phone 7. Redmond, WA: Microsoft Press,
2010, p. cm. ISBN 978-073-5643-352.
[5] Installing the Windows Phone SDK. MICROSOFT. MSDN Library [online]. 22. 3. 2012
[cit.
2012-04-18].
Dostupné
z:
http://msdn.microsoft.com/enus/library/ff402530(v=vs.92).aspx
[6] ANGEL, Justin. Windows Phone 7 Marketplace Statistics. In: Justin myJustin = new
Justin();
[online].
9/2/2011
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z:
http://justinangel.net/WindowsPhone7MarketplaceStatistics
[7] How to: Get Data from the Location Service for Windows Phone. MICROSOFT. MSDN
Library
[online].
22.
3.
2012
[cit.
2012-04-05].
Dostupné
z:
http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ff431782(v=vs.92).aspx
[8] Tiles Overview for Windows Phone. MICROSOFT. MSDN Library [online]. 22. 3. 2012
[cit.
2012-04-30].
Dostupné
z:
http://msdn.microsoft.com/enus/library/hh202948(v=VS.92).aspx
[9] Push Notifications Overview for Windows Phone. MICROSOFT. MSDN Library [online].
22. 3. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://msdn.microsoft.com/enus/library/ff402558%28v=VS.92%29.aspx
[10] Background Agents Overview for Windows Phone. MICROSOFT. MSDN Library
[online]. 22. 3. 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://msdn.microsoft.com/enus/library/hh202942%28v=VS.92%29.aspx
[11] VARGA, Robert. Zkušenosti s Windows Phone a Marketplace. In: SlideShare [online].
4.
4.
2012
[cit.
2012-05-16].
Dostupné
z:
Strana | 31
http://www.slideshare.net/RobertVarga1/robert-varga-zkuenosti-s-windows-phonea-marketplace
[12] Gartner Says Worldwide Sales of Mobile Phones Declined 2 Percent in First Quarter
of 2012; Previous Year-over-Year Decline Occurred in Second Quarter of 2009. In:
Gartner
[online].
květen
2012
[cit.
2012-05-19].
Dostupné
z:
http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=2017015
Strana | 32