stáhnout1.06 MB

Transkript

stáhnout1.06 MB

ÚZEMNÍ PLÁN HOŠTEJN
opatření obecné povahy č. 1/2015
ZÁZNAM O ÚČINNOSTI
Vydal správní orgán:
Zastupitelstvo obce Hoštejn
Číslo usnesení:
Datum nabytí účinnosti:
Pořizovatel:
Městský úřad Zábřeh, odbor rozvoje a územního plánování
Jméno a příjmení:
Ing. arch. Václav Doležal
Funkce:
vedoucí odboru rozvoje a územního plánování, Městský úřad
Zábřeh
Podpis:
(otisk úředního razítka)
Zastupitelstvo obce Hoštejn, příslušné podle ustanovení § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), za
použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní
řád, ve znění pozdějších předpisů, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění
pozdějších předpisů a dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve
znění pozdějších předpisů, po projednání na zasedání zastupitelstva obce a v souladu s jeho usnesením
č. XXX
vydává
ÚZEMNÍ PLÁN HOŠTEJN
Územní plán Hoštejn (dále také „územní plán“) sestává v souladu s ustanovením § 13 a přílohy č. 7
vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti z textové a grafické části:
1. Textová část územního plánu
1. Vymezení zastavěného území
Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce Hoštejn, které je totožné se
stejnojmenným katastrálním územím. Toto vymezení vyplývá také z předpokladu zpracování územního
plánu, který dle stavebního zákona řeší celé administrativně správní území obce. Rozloha správního
území obce je 182 ha.
V návrhu územního plánu bylo vymezeno zastavěné území dle § 58 zákona č. 183/2006 Sb. Bylo
vymezeno celkem 5 zastavěných území v řešeném území obce. Jedno zastavěné území tvoří samotné
sídlo, které tvoří jednolitý celek, a je vymezeno na základě stanoveného intravilánu obce v katastrálních
mapách a ), a dále zahrnuje zastavěné nebo jinak využité pozemky dle § 58 odst. 2 písm. a – e.
Další zastavěné území je vymezeno osamocenou zástavbou bydlení za tělesem železniční dráhy.
Dále je samostatně vymezeno zastavěné území stavby čistírny odpadních vod ve východní
části řešeného území.
Samostatné zastavěné území tvoří také zastavěné stavební pozemky souboru rekreačních
objektů při západním okraji sídla Hoštejn.
Ostatní vymezená zastavěná území tvoří jednotlivé zastavěné stavební pozemky jednotlivých objektů
u železniční dráhy sloužícím k jejím účelům.
2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
2.1. Koncepce rozvoje území
Koncepce územního plánu respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a vytváří předpoklady k
zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména
se zřetelem na péči o životní prostředí.
Koncepce reaguje na současnou tendenci přirozeného vytváření místa pro bydlení a rekreaci.
Rozvojové plochy jsou navrženy především tak, aby navázaly na stávající urbanistickou strukturu
a doplnily zástavbu v místech, kde jsou v zástavbě volné plochy.
Ostatní funkční složky jsou navrženy k zachování. V územním plánu jsou navrženy dvě nové
plochy pro rozvoj funkční složky sportu a jedna plocha pro umístění nových objektů pro individuální
rekreaci.
Cílem je zajistit stabilizaci sociální společnosti, její potřeby (služby, veřejnou infrastrukturu,
podnikání, rekreaci a zdravé životní prostředí) a také zamezení odchodu zejména mladšího
obyvatelstva z řešeného území za těmito potřebami do větších měst.
Územní plán také podporuje cestovní ruch a rekreační funkce ve stávajících objektech, vytváří
také podmínky pro agroturistiku, chalupaření, drobné služby.
Územní plán také počítá se zachováním stávajících ploch pro výrobu, dopravní a technické
infrastruktury. Stávající technická infrastruktura je doplněna o dvě nové plochy – zajišťující
protipovodňovou ochranu a využití vodní energie pro energetiku.
2.2. Ochrana a rozvoj kulturně-civilizačních hodnot území
2.2.1 Archeologické hodnoty území
Katastrální území lze označit za území archeologického zájmu, v němž se nacházejí předpokládané
archeologické lokality vyplívající z historického vývoje řešené obce popsaného v odůvodnění ÚP kap.
3.3.1.1.
Archeologické lokality souvisí zejména s dobou osídlení a s hospodářskou činností od doby
založení.
Na území katastru řešeného území jsou evidovány tyto lokality s archeologickými nálezy s
povinností záchranného výzkumu:
 SAS 14-43-02/1 – středověké a novověké jádro obce a zbytky hradu
Při provádění výkopů a zemních prací však se v řešeném území musí respektovat požadavky na
ochranu archeologických zájmů, jak vyplývá z § 21 a § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, v platném znění.
Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné
k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení
záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák.
20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Některé z těchto organizací jsou Archeologický ústav AV
ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum.
2.2.2
Kulturně historické hodnoty území
Na správním území se nacházejí kulturní památky (zapsané v ústředním seznamu kulturních
památek ČR), jejichž popis a označení je uvedeno v odůvodnění ÚP.
Tyto kulturní nemovité památky je nutno chránit dle příslušného zákona o památkové péči, chránit
a respektovat jejich odpovídající prostorové, s nimi související, okolí, tak aby nedošlo k narušení
jejich významu v prostředí obce.
Dále je v obci jedno památné místo, stavba významná pro svou historickou nebo urbanistickou
hodnotu:
 Farní kostel sv. Anny (p. č. 43, st.), historicistní, postavený v letech 1867 až 69.
Je třeba uchovávat tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba
tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla.
Je třeba respektovat památky chráněné státem a dále drobnou architekturu na celém území katastru
jako jsou kříže, boží muka apod.
Mimo to jsou z hlediska dochovalého tradičního domovního fondu, kvalitní objekty po obou
stranách návsi. Objekty mají dochovalý tvar tradičního stavení venkovského typu se sedlovou
střechou, tvar i umístění oken. U těchto objektů je vhodné stávající tvarosloví zachovat.
Celkový pozitivní dojem doplňují vzrostlé listnaté stromy, které jsou umístěny na návsi okolo
staveb v zahradách.
Historickou urbanistickou strukturu doplňují drobné objekty urbanistického detailu.
V řešeném území se dále nacházejí různě rozmístěné drobné sakrální stavby, zejména podél cest
a při jejich rozcestí a na místech výhledu apod. Tyto drobné sakrální stavby, jako křížky, boží muka,
smírčí kameny (kříže) je třeba respektovat a chránit, a přispívat k jejich zdůraznění např. výsadbou
zeleně. V okolí těchto staveb nepřipustit jakoukoliv výstavbu, která by mohla nepříznivě ovlivnit jejich
vzhled.
2.2.3
Urbanisticko-architektonické hodnoty území
V řešeném území jsou dochovány hodnotné urbanistické struktury, které jsou dokladem
historického vývoje sídel. Jedná se především o prostory návsí a objekty, které je obklopují.
ÚP navrhuje chránit urbanisticko-architektonickou strukturu obce jako celek, a jednotlivé stavby,
dokladující stavitelské umění své doby. (selské statky se zachováním původního vzhledu příp.
dispozice, včetně hospodářských objektů).
Stavby v prolukách musí respektovat stávající uliční čáru.
Při rekonstrukci starších historických objektů se nedoporučuje používat architektonických prvků
neodpovídajících lokálnímu charakteru.
Nová výstavby bude respektovat výškovou hladinu stávající zástavby.
Pro uchování všech těchto hodnot je nutné, aby veškeré děje, činnosti a zařízení respektovaly
kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního charakteru prostředí.
2.3. Ochrana a rozvoj přírodních hodnot
2.3.1 Chráněná území
2.3.1.1 Zvláštní ochrana a NATURA 2000
V řešeném území se nenachází plochy zvláště chráněného území ani lokality NATURA 2000.
2.3.1.2 Obecná ochrana
Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona 114/
1992 Sb. v platném znění.
Významné krajinné prvky na území obce ze zákona jsou:
 všechny plochy určené pro plnění funkce lesa
 všechny vodní toky

všechny údolní nivy
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak,
aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP
je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Celé správní území obce podléhá plošné ochraně přírody dle zákona. Správní území obce je
součástí území přírodního parku Březná, vyhlášeného nařízením okresního úřadu v Šumperku č.
14/1997, ze dne 13. 5. 1997. Celková výměra parku je cca 11 600 ha. Přírodní park se rozkládá na
katastrech nebo jejich částech obcí: Hoštejn, Hynčina, Lupěné, Hněvkov, Václavov, Pivotín,
Svébohov, Nemile, Zábřeh, Rovensko, Posřelmůvek, Výšehoří, Klášterec, Olšany, Zborov, Bušín,
Jakubovice, Písařov, Bukovice, Březná, Březenský Dvůr, Štíty, Crhov, Jedlí, Horní Studénky, Drozdov
a Kosov.
Hranice přírodního parku Březná jsou vyznačeny ve výkresu širších vztahů.
Posláním přírodního parku je zachování přírodního rázu typického pro tuto část Zborovské
Vrchoviny, ochrana významných lokalit a biotopů, účelná regulace a diferenciace čerpání přírodních
zdrojů a realizace takových forem rekreace, které negativně neovlivní krajinný ráz.
Dále je řešené území z větší části zahrnuto v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru
NRBK 92 - mezofilní bučinný, tudíž všechny prvky ÚSES včetně interakčních prvků je nutno považovat
za součást tohoto nadregionálního biokoridoru a vztahuje se na ně ochrana jako na nadregionální
prvek ÚSES.
2.3.2 Ochrana geofondu
Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen
systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky. U funkčních prvků není přípustné měnit způsob
využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijat opatření, která umožní jejich
plnou funkčnost. Upřesnění skladby bude předmětem další dokumentace. Podrobnější popis prvků
ÚSES je v samostatné kapitole 5.2.
2.3.3 Ochrana a rozvoj krajinného rázu
Udržovat a podporovat mozaikovitost krajiny. Podporovat polyfunkční využití nezastavitelných
ploch např. využití vodní resp. vodohospodářské a přírodní. Dosazovat vhodná místa rozptýlenou
popř. liniovou zelení v souladu s řešením ÚSES v kap. 5.2. K tomu využívat zde původní druhy dřevin.
Revitalizovat vodní plochy a toky s výsadbou břehových porostů včetně dřevin.
Liniovou zelení členit velké zemědělské plochy na menší vhodnější celky a to i s přihlédnutím na
proběhlou komplexní pozemkovou úpravu.
Při nově budovaných komunikací vysazovat doprovodnou zeleň při využití místně původních
druhů.
Volně v krajině a to zejména na místech dalekého výhledu citlivě zasazovat případné objekty
technické nebo dopravní infrastruktury, tak aby nebyl narušen celkový pohledový horizont krajiny.
3. Urbanistická koncepce
Na správním území obce Hoštejn se nachází jedno, stejnojmenné sídlo, venkovského typu. Je
situováno v agrárně-lesní krajině.
Ves Hoštejn se nachází ve střední a jižní části správního území obce. Zastavěné území má
longitudinální tvar, sestává se ze dvou větví. „Historické jádro“ vsi činí větev situovaná v těsném
údolí Hoštejnského potoka, převládající je drobná chalupnická zástavba, prostřídána rodinnými
domky. V údolní nivě podél toku Moravské Sázavy je se prostírá novější zástavba, reprezentována
rodinnými domky, bytovými domy a průmyslovými závody. Střed obce je situován u vyústění údolí
Hoštejnského potoka s výraznými budovami nákupního střediska, školy a obecního úřadu. Hlavní
prostorovou dominantou sídla je římskokatolický kostel sv. Anny situován na stráni nad středem
obce. Na výrazném návrší nad kostelem jsou nepatrné zbytky středověkého hradu s památníkem
dokončení dráhy Praha – Olomouc. Na pravém břehu Mor. Sázavy je areál železničního nádraží a
menší soubor rodinných domků. Další soubor rodinných domků je na stráni severozápadně nad
středem obce.
Z hlediska funkčního členění v obci je dominantní bydlení v individuálních rodinných domcích.
Několik chalup je využíváno pro individuální rodinou rekreaci. Z hlediska občanského vybavení je ve
vsi sakrální stavba, obecní úřad, školní budova, nákupní středisko s pohostinstvím. Funkčním těžištěm
je prostor ve středu vsi při vyústění Hoštejnského potoka, kolem kterého jsou situovány veškeré
významné stavby občanského vybavení. Další jednotlivé stavby jsou rozmístěny podél hlavní v obytné
zástavbě. Výroba je situována do vymezených areálů v jihozápadní části zastavěného území. Na
správním území obce se nachází několik chat pro individuální rekreaci. Jsou situovány v prostorově
uceleném souboru na stráni, v bezprostřední blízkosti západně od vsi.
Urbanistická koncepce vychází se zachování základní urbanistické struktury sídla, která vychází z
přírodních podmínek a morfologie terénu. Je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje a se
zásadami ochrany přírody.
Návrh územního plánu posiluje rozvoj ploch pro bydlení, plochy smíšené pro možnost rozvoje
podnikání a zajišťuje rozvoj technické infrastruktury pro zvýšení standardu bydlení.
Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí,
pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby
současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle
Návrh urbanistické koncepce plně respektuje současný charakter sídla. Hoštejn zůstává sídlem
venkovského typu s dominantní obytnou funkcí. Současné plochy pro bydlení zůstávají zachovány.
Rozvojové plochy mají především obytnou funkci. Jsou situovány převážně na jižních svazích severně
od zastavěného území. Další rozvojová plocha pro bydlení je situována na jižním okraji obce v
prostoru mezi tělesem železnice a řekou Moravskou Sázavou.
Územním plánem je navrženo rozšíření rekreační složky – nová plocha pro individuální rekreaci.
Dále je navržena plocha pro rozvoj zeleně hřbitovní. Výrobní složka je v současné době dostatečně
plošně zastoupena a nepředpokládá se proto její rozvoj.
Občanská vybavenost obce je dostačující, proto se nepředpokládá výrazný rozvoj této funkční
složky. Menší provozovny komerčního typu je možné umístit v obytné zástavbě, návrh podporuje
jejich umisťování kolem hlavní dopravní osy.
Z občanské vybavenosti – sportu je v obci je navrženo nové hřiště v blízkosti stávajícího areálu,
jako jeho rozšíření, a dále nová plocha pro multifunkční hřiště Z hlediska dopravního řešení návrh
respektuje současnou situaci. Rozvojové plochy budou obslouženy novými komunikacemi. Z hlediska
technické infrastruktury návrh předpokládá rozšíření sítí na rozvojové plochy a napojení veřejného
vodovodu na rezervní zdroj na k.ú. Drozdov.
Složka technické infrastruktury bude dále doplněna o rozvojovou plochu pro rekonstrukci jezu a
výstavbu vodní elektrárny na vodním toku Březná.
3.2. Návrh prostorové kompozice sídla
Návrh prostorové kompozice sídla vychází ze současného charakteru obce, rozložené ve složitém
geomorfologickém prostředí na rozhraní kopcovitého terénu a záplavového území – nivy řeky
Moravské Sázavy. Nové zastavitelné plochy převážně navazují na stávající zastavěné území obce,
avšak pro další rozvoj je bude nezbytné postupně rozšiřovat mimo vlastní kompaktní tvar sídla po
prověření reálnosti zástavby ploch ve stávajícím území obce. Z tohoto důvodu je navržena následující
skladba a etapovitost realizace výstavby jednotlivých ploch pro bydlení vymezených v návrhu
územního plánu po společném jednání.
V základní etapě jsou ponechány následující plochy:
č. pl.
Účel záboru
Výměra
(ha)
0,16
celek
0,55
0,15
Zastavěné
území
Částečně
č.p.
Kultura
BPEJ
11,
276/23
tr.trav.porost,
zahrada
7.40.89
7.40.68
Třída
ochrany
V.
V.
1
Bydlení pro
cca 5 RD
2
15
Bydlení - cca
1-2 RD
Bydlení 8 RD
Ano
tr.trav.porost
7.40.68
V.
0,97
Ne
III.
0,08
celek
0,13
Částečně
tr.trav.porost,
tr.trav.porost
tr.trav.porost,
zahrada
7.22.12
Komunikace
7.40.89
7.40.68
V.
V.
U2
Komunikace
0,02
Ano
277,
276/15
125/5,
131/1
3/1,
8/12,
11,
276/23
276/23
U1
zahrada
U3
Komunikace
0,24
Ne
125/5,
131/1,
125/2
tr.trav.porost,
tr.trav.porost,
tr.trav.porost
7.40.89
7.40.68
7.22.12
V.
V.
III.
Celkem
Bydlení cca
14-15 RD
Dopravní
infrastruktura
1,28 ha
Celkem
Celkem
0,34 ha
1,62 ha
V této etapě jsou ponechány i ostatní plochy označené jako č. 6,7,8,10,13,16 a U4, které se
navrhují pro umístění jiných ploch než ploch bydlení a na ně navazující plochy obsluhy.
V druhé etapě se navrhuje realizovat výstavbu individuálního bydlení v plochách:
č. pl.
5
Celkem
Celkem
Účel
záboru
Bydlení pro
cca 2 RD
Výměra
(ha)
0,30
Bydlení cca
2 RD
0,30 ha
0,30 ha
Zastavěné
území
Částečně
č.p.
Kultura
BPEJ
125/2
125/4
125/5
125/8
trv.trav.porost
zahrada
trv.trav.porost
7.37.16
7.40.89
Třída
ochrany
V.
V.
V třetí etapě se navrhuje realizovat výstavbu individuálního bydlení v plochách:
č. pl.
4
Celkem
Celkem
Účel
záboru
Bydlení pro
cca 5 RD
Výměra
(ha)
0,51
Bydlení cca
5 RD
0,51 ha
Zastavěné
území
ne
č.p.
Kultura
BPEJ
276/2
276/22
276/58
trv.trav.porost
7.40.68
7.40.89
7.32.11
Třída
ochrany
V.
V.
II.
0,51 ha
Ostatní plochy pro bydlení a na ně navazující plochy obsluhy pod označením 3A, 3B, 3C, 4B, 4C,
5B a 5C o celkové ploše 3,03 ha se vypouštějí.
Architektonické tvarosloví by mělo být jednoduché, bez rušivých prvků městského charakteru.
Objekty s dochovaným charakterem tradiční venkovské zástavby by neměly měnit svou hmotovou
strukturu. Z hlediska funkčního využití by měly být respektovány lokality určené pro občanskou
vybavenost, neměly by být omezovány a rušeny ani bezkoncepčně zřizovány. Výjimkou jsou drobné
provozovny obchodu a služeb (nevýrobních i výrobních), zřizované v rámci objektů bydlení.
3.3. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně
Navrhované plochy pro bydlení zajišťují rozvojové záměry obce Hoštejn v časovém horizontu s
uvažovanou platností ÚP beze změny. Jsou navrženy tak, aby přirozeně navázaly na zastavěné území
nebo vyplňovaly jeho nezastavěné plochy. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání
zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků.
3.3.1 Plochy pro bydlení
Plocha 1 – nachází se částečně v zastavěném území v její severní části. Přirozeně navazuje na
stávající zástavbu a doplňuje její kompaktnost. Obsloužena bude z nově vybudované komunikace U1 a
horní část i ze stávající komunikace. Sítě technické infrastruktury jsou přímo v místě nebo v dosahu.
Plocha 2 – má obdobné rozvojové podmínky jako plocha 1, je v zastavěném území. Bude obsloužena
ze stávající komunikace. Sítě technické infrastruktury jsou přímo v místě.
Plocha 3A – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna.
Plocha 3B – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna.
Plocha 4 – ( původní plocha 4A ) je navržena na hranici zastavěného území severně od obce.
Navazuje přímo na zastavěné území. Bude obsloužena ze stávající komunikace protější strana plochy
1. Sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti. S výstavbou se uvažuje až po zastavění
ploch 1, 2, 15, 5.
Plocha 5 – ( původní plocha 4A ) přirozeně navazuje na stávající zástavbu. Bude obsloužena z upravené
místní komunikace, sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti.
Plocha 15 – je navržena v návaznosti na jižní okraj zastavěného území, přirozeně navazuje na stávající
zástavbu. Bude obsloužena z nově vybudované místní komunikace, sítě technické infrastruktury jsou v
bezprostřední blízkosti. Plocha se nachází v záplavovém území obce, mezi stávající zástavbou a nově
rekonstruovaným železničním koridorem Česká Třebová – Zábřeh, Olomouc. Její umístění je prověřeno
a projednáno se správcem povodí (studie H-07/025 ) a s ČD (hluková studie).
Podmínky pro umístění plochy 15 :







Plocha nebude zahrnuta do aktivní zóny záplavového území Moravské Sázavy.
Úroveň podlahy obytných prostor bude 0,5 m nad Q100 tj. z hora po proudu toku na úrovních
307,96 – 308,32 m. n. m. Terén území plochy bude navýšen pouze pod 8 rodinnými domy
vybudovanými na ploše 15.
Žádné další nadzemní objekty bránící odtoku z území nebudou vybudovány.
Neprovádět terénní úpravy navyšováním terénu včetně příjezdových komunikací.
V území plochy č. 15 budou vybudovány případné další lokální protipovodňové opatření, které
však nezhorší odtokové poměry – snížení terénu apod.
Oplocení pozemků bude průtočné, bez jakéhokoliv navýšení terénu či pozedních úprav.
Likvidace dešťových vod ze zpevněných ploch i objektů bude preferována vsakem v území
lokality č. 15.
Plocha 15A – v upraveném návrhu ÚP na základě stanoviska nadřízeného orgánu – KÚ Ol.
kraje byla vypuštěna.
Všechny návrhové plochy pro bydlení doplňují a navazují na stávající plochy pro bydlení.
3.3.2 Plochy občanského vybavení včetně sportu
Plocha 7 – Hřiště - bude rozvojovou plochou pro současnou sportovní zónu (areál koupaliště, fotbalové
hřiště), zaujme protější – severní stranu místní komunikace, jež obsluhuje současná sportoviště.
Plocha 16 – Polyfunkční sportovní plocha s využitím zemědělsky nevyužívané plochy v zastavěném
území. Plochy bude využita zejména k jízdě na skateboardu (na rampách), kol. bruslích a pro dětská
kola apod.
3.3.3 Plochy rekreace
Plocha 6 - Rekreace - bude rozvojovou plochou pro rozvoj individuální rekreace je situována západně
od zastavěného území při účelové komunikaci.
3.3.4 Plochy veřejných prostranství
Plocha 8 – Hřbitov - jde o rozšíření stávajícího hřbitova – plocha je situována severozápadně od farního
kostela sv. Anny, v jehož bezprostřední blízkosti se současný hřbitov nalézá.
3.4. Systém sídelní zeleně
3.4.1 Zeleň veřejná
V řešeném sídle nejsou vymezeny samostatné plochy veřejné zeleně. V prostoru návsi a
historického jádra obce, dále podél hlavní osy sídla v západovýchodním směru je několik ploch s
funkčním využitím sídelní zeleně, které částečně může plnit funkci veřejné zeleně.
Další hodnotné plochy jsou na jižním konci sídla při řece Moravské Sázavy. Zeleň dále uzavírá
sídlo po svém východním a severním okraji sídla, kde jsou hodnotnější celky kvalitní zeleně, která
může poskytovat rekreaci a oddych obyvatelstva. Plochy zeleně pak dále přechází do plně
mozaikovité zeleně v plochách bydlení.
3.4.2 Zeleň sídelní ostatní
Jsou vymezeny nebo se nacházejí mozaikovitě na plochách s jiným způsobem využití zejména v
rámci ploch bydlení, občanské vybavenosti a dopravních ploch, a nehodí se vzhledem ke svému
charakteru nebo majetkoprávnímu vztahu k veřejnému využívání. Jedná se zejména o celou síť
doprovodné a rozptýlené zeleně v zastavěném území, která je však důležitá k dobré pohodě
rezidentního bydlení a rekreace v obci.
ÚP vymezuje několik takovýchto ploch v sídle a navrhuje také ponechat maximální množství této
zeleně v zastavěném území, nově navržené plochy zejména pro bydlení oddělit vhodnou zelení –
minimální pás 5 m – od nezastavitelných ploch (jedná se především o orné půdy) jako také částečně
protipovodňového opatření popsaného v kap. 3.5.3.3.
4. Koncepce veřejné infrastruktury
4.1. Dopravní infrastruktura
4.1.1 Železniční doprava
Obec leží na celostátně i mezinárodně významném koridoru ČD Praha – Ostrava (trať č. 270
Česká Třebová - Bohumín). V obci je vybudováno nádraží zastavují zde pouze osobní vlaky,
nejvýznamnější rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu.
Trať je součástí tzv. II. tranzitního koridoru. Trať je přeložena na vysokorychlostní železniční
těleso a žst. Hoštejn je přemístěna do nové polohy. Ochranné pásmo železniční tratě jako dráhy je
60 m od osy krajní koleje, které je zde většího širšího rozsahu než 30 m od hranic obvodu dráhy. ÚP
ponechává toto řešení beze změny a respektuje všechna stávající ochranná pásma.
4.1.2 Silniční doprava
Obcí prochází silnice II/315 Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun –Zábřeh - Úsov, která prochází
přímo obcí. Na tuto silnici ve středu obce navazuje silnice - III/31528 Hoštejn – příjezdná. Jiné trasy
silnic nevedou po správním území řešené obce.
Obě tyto silnice prochází zastavěným územím řešené obce a umožňuje tak přímé napojení na
silniční systém sítí místních komunikací. V oblasti silniční dopravy tak bude ponechána základní síť
silnic.
Nejsou tedy navrženy na správním území obce žádné nové silnice, ani přeložky tras nebo výrazné
změny výškového vedení. Dopravní závady budou řešena bez nároků na zásahy do zástavby. Silnice
II. třídy má mimo průjezdný úsek obcí navrženou kategorii S 7,5/60. Silnice III. třídy má mimo
průjezdný úsek obcí navrženou kategorii S 6,5/60. Silnice III. Třídy v současné době kategorii v šíři
nesplňuje, při případné rekonstrukci komunikace může dojít k parametrickému rozšíření v souladu s
navrženou kategorií. Pozemek komunikace má dostatečnou šířkovou rezervu. V současné době se
však nejedná o závažný problém v dopravě v území.
Silnice II. třídy bude mít v průjezdním úseku třídu C, kategorii MO2/10,5 /7 /50 a MO2/8,75 /7
/50.
Silnice III. třídy bude mít v průjezdním úseku třídu C, kategorii MO2/10 /6,5 /30 a MO2/7,75 /6
/30.
Průjezdní úsek krajské silnice bude v úsecích, kde chybí, doplněn alespoň jednostrannými
chodníky.
V obci nejsou navrhovaná dopravní zařízení, stávající dopravní plochy jsou vzhledem k velikosti
sídla dostačující.
4.1.3 Místní a účelové komunikace
Stávající struktura místních komunikací je navázána na průtah krajské silnice II. třídy. Hlavním
úkolem těchto komunikací je obslužná funkce. Protože je obec obsloužena převážně průtahem silnice,
je rozsah ostatních místních komunikací poměrně malý.
- Hlavní stávající místní komunikace se v řešené obci napojují na silnici II. třídy v zastavěném
území a jsou obousměrné funkční třídy C/ MO2/7,25 /5,5 /30 a C/ MO2/6,5 /5 /30 a jednosměrná
funkční třídy C/ MO1/5,5 /3,75 /30.
- navrhované místní komunikace funkční třídy C/ MO2/8,25 /6,5 /30 a C/ MO2/7,25 /5,5 /30. mimo zastavěné území jsou místní komunikace funkční třídy C/ MO2k/5,5 /30 a C/ MO2k/6 /30.
- ostatní a vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1.
Mimo zastavěné území sídla se nachází několik důležitějších účelových komunikací, které propojují
sídlo řešené obce se sousedními obcemi, a zpřístupňuji také pozemky primární zemědělské produkce.
Stávající síť místních komunikací návrh doplňuje o nově navrhované úseky místních komunikací
pro obsluhu navrhované výstavby.
V současné době je síť účelových komunikací, která navazuje na místní komunikace a slouží
zejména pro zemědělskou výrobu, vyhovující a návrh předpokládá ponechání stávajícího stavu beze
změny. Tyto komunikace přirozeně slouží do určité míry i pro pohyb pěších krajinou, eventuálně pro
cyklisty.
Účelové komunikace budou v návaznosti na pozemkové úpravy doplněny tak, aby mohli být
jednotlivé zemědělské plochy obsluhovány.
4.1.4 Statická doprava
a) Stav
Vzhledem k malé rozloze sídla, automobilová doprava uvnitř obce je velice řídká a proto jsou
potřeby parkovacích a odstavných stání velice malá.
V obci je několik zpevněných ploch, které slouží pro parkování.
P1/10 parkovacích míst – v protilehlé poloze autobusové zastávky ve středu obce.
P2/21 parkovacích míst – v křižovatce naproti autobusové zastávky ve středu obce.
P3/15 parkovacích míst – před budovou obecního úřadu.
P4/36 parkovacích míst – v křižovatce v blízkosti mostu přes Mor. Sázavu s přístupem k žel. stanici
a výrobního areálu pily.
P5/51 parkovacích míst – u lávky přes Mor. Sázavu s přístupem k výrobnímu areálu pily.
Parkoviště ve středu obce obsluhují funkční složku občanskou vybavenost a jejich kapacita je
dostačující.
Dále se pro parkování a odstavování vozidel používá odstavování vozidel v profilech komunikací,
tam kde to parametry komunikací dovolují. K parkování a odstavování vozidel také dochází na
jednotlivých pozemcích nemovitostí.
b) Návrh
Návrh ÚP nepředpokládá vybudování žádné samostatné parkovací plochy. Potřeby pro
odstavovaní vozidel u ploch pro výrobu budou realizovány v rámci těchto ploch.
c) Parkovací a odstavná stání k funkční složce bydlení
Vzhledem k tomu, že všechny obytné budovy v obci mají k dispozici vlastní pozemky, jsou
odstavná stání navržena na parcelách jednotlivých domů. Samostatná parkovací stání nejsou
navržena. Pro pohotovostní parkování mohou sloužit příjezdy k jednotlivým domům a mohou se
uskutečňovat v profilech místních komunikací.
4.1.5 Cyklistická doprava
a) Stav
Správním územím řešené obce vede v severo-jižním směru značená cyklotrasa č. 521, která
prochází údolím řeky Březné ze směru Štíty – Drozdovská pila – Hoštejn a dále jižním směrem
Petrušov – Staré Město – Moravská Třebová.
Další cyklotrasa se napojuje v řešené obci na tuto cyklotrasu ve východním směru označená jako
č. 6232 ve směru Hněvkov – Zábřeh – Lesnice – Rohelská bouda.
b) Návrh
V ÚP není navržena žádná další cyklostezka - cyklotrasa.
4.1.6 Pěší doprava
a) Stav
V obci je oddělena zejména pěší doprava od silniční v průjezdním úseku silnice II/ 315. Některé
další hlavní místní komunikace, zejména v novější zástavbě mají oddělenou pěší dopravu od silniční
alespoň jednostranným chodníkem. Dále je v obci několik propojujících pěších komunikací zejména
dvě pěší lávky přes řeku Moravskou Sázavu.
b) Návrh
U nově budovaných místních komunikací a při rekonstrukci stávajících se navrhuje v
odůvodněných případech oddělit pěší dopravu od silniční dle jednotlivých navrhovaných kategorií
místní komunikací popsaných v kap. 3.4.1.3. – Místní komunikace. Dále je navrhována jedna
samostatná pěší komunikace v místech navrhované nové zástavby, k propojení dopravní komunikační
sítě v místech kde není možné silniční propojení, alespoň touto komunikací.
4.1.7 Hromadná doprava
a) Železniční doprava
nejvýznamnější rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu.
b) Autobusová doprava
Veřejná autobusová doprava je realizována po krajské silnici II/ 315 se dvěmi zastávkami v obci,
u pily a v centru obce Hoštejn. Autobusové spojení po silnici II/315 západním směrem směr Tatenice,
nebo Krasíkov není realizováno, hromadnou dopravu přebírá plně železniční doprava, která je však
zřejmě vyhovující. Dále autobusová doprava nezajíždí na přímé napojení na železniční stanici.
Stávající řešení z hlediska trasování přesto je dostatečné, frekvenci spojů nemůže územní plán
ovlivnit. Z hlediska docházkové vzdálenosti je obec obsloužena dostatečně.
Posouzení zastávek:
Posouzení autobusových zastávek bylo provedeno dle ČSN 73 64 25. V centru obce jsou umístěny
dvě zastávky pro oba směry autobusové dopravy, které mají zřízeny zastavovací zálivy
(oboustranně), jedna strana zastávka pila je zastavovací pruh přímo v jízdním pruhu, ale výhledové
poměry jsou dobré a toto řešení umožňují. Jedna je umístěna v centru obce u školy a restaurace,
druha je u mateřské školy a hřiště a umožňuje příchod do areálu dřevovýroby.
Návrh:
Návrh nevyžaduje přijetí jakýchkoliv opatření.
4.2. Technická infrastruktura
4.2.1 Vodní hospodářství
4.2.1.1 Vodovod
a) Stav:
Obec Hoštejn má vybudovaný vlastní místní veřejný vodovod, zásobený vodou z vlastních
místních vodních zdrojů v údolní nivě Moravské Sázavy. Stávající zásobování pitnou vodou je
vyhovující.
b) Návrh:
Stávající zásobování pitnou vodou je vyhovující, v návrhu budou doplněny trasy pro rozvojové
plochy. OÚ zvažuje posílení stávajících zdrojů vody o další studnu. V územním plánu je navrženo
napojení veřejné vodovodní sítě na nový vodní zdroj na k.ú. Drozdov přívodním vedením vodovodu.
c) Ochranná pásma:
Ochranné pásmo vodovodního řadu DN menší DN 500 - 1 m od osy vedení.
4.2.1.2 Kanalizace
a) Stav:
Obec má vybudovanou splaškovou kanalizaci v celé obci. Její délka je 3.830 m. Na kanalizaci jsou
vybudovány tři čerpací stanice. Splaškové odpadní vody jsou čištěny na aktivační čistírně odpadních
vod. Kanalizace dešťová odvodňuje úsek statní silnice směrem od Kosova po střed obce, kde je
vyústění objekt do Mor. Sázavy. Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Moravská Sázava.
Vyprodukovaný kal je vyvážen na zemědělské pozemky.
b) Návrh:
Odkanalizování obce je v současné době vyhovující, a proto nejsou navrženy žádné koncepční
změny. Návrh počítá s rozšířením kanalizační sítě na rozvojové plochy. U nových návrhových ploch
je nutné maximální množství dešťových vod likvidovat vsakováním na jednotlivých pozemcích těchto
ploch nebo jinak využívat v rozvojových plochách včetně objektů – zálivka, druhý oběh vody v
objektech – praní, splachování atd. Tato opatření provádět dle možností i u stávajících objektů a
preferovat je i při rekonstrukcích.
c) Ochranné pásmo
Ochranné pásmo kanalizace - 1,5 m.
Ochranné pásmo ČOV – 50 m od zdroje znečištění.
4.2.2 Energetika a spoje
4.2.2.1 Zásobování plynem
a) Stav
Obec Hoštejn v současné době není plynofikována. Distribuci plynu v regionu zajišťuje RWE Severomoravská plynárenská, a. s. Nejbližším místem napojení je až rozvod STL v městě Zábřeh.
b) Návrh
Plynofikace obce se v současné neuvažuje. Ze strany občanů ani distribuční společnosti nebyl
projeven dostatečný zájem.
4.2.2.2 Zásobování elektrickou energií
a) Stav
Zásobování obce elektrickou energií je vzdušným vedením 22kV z kmenového vedení č. VN 121,
které prochází východo-západním směrem přes řešeného území údolím řeky Moravská Sázava.
Odbočkami z páteřního jsou napojeny celkem čtyři trafostanice. Kmenové vedení VN je napojeno na
rozvodnu v Zábřehu.
- Nízké napětí:
Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu tvoří nadzemní vedení.
b) Návrh
- Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice, nízké napětí:
V rámci optimalizace železniční trati v úseku Zábřeh – Krasíkov dojde na k.ú. Hoštějn k přeložce
vedení VN a NN. Dosavadní příhradový stožár VN č. 121 bude demontován a nahrazen novým typu
24/30 ve vzdálenosti cca 16 m od stávajícího. V úseku stožárů č. 121 až 122 budou vyměněny silové
vodiče AlFe 70/11 včetně kotevních izolátorů. Přeloženo bude rovněž vedení NN přes řeku a přípojka
NN pro domek parc.č.65/1.
d) Ochranná pásma
V řešeném území jsou vymezena následující ochranná pásma:
Vysoké napětí VN 22 kV má ochranné pásmo 10 m resp. 7 m od krajního vodiče dle výstavby
tohoto vedení.
4.2.2.3 Telekomunikace
a) Stav
Obcí prochází dálkové telekomunikační vedení v trase Zábřeh – Pivonín – Kosov – Hoštejn. Na
toto telekomunikační vedení je obec napojena místní telekomunikační síť. Touto sítí jsou
uspokojovány potřeby obce v oblasti telekomunikace. Telefonní ústředna je přímo v obci. Rozvodná
síť je ve správě a vlastnictví O2 Telefónica a.s. Dálkové telekomunikační vedení dále prochází obcí
západním směrem Hynčina (Popelák) – Tatenice a Krasíkov.
Další odbočení z této páteřní trasy je v řešené obci u soutoku Březné a Moravské Sázavy. Toto
další dálkové telekomunikační kabelové vedení vede údolím řeky Březné směr Drozdovská pila – Štíty
s odbočení směr Cotkytle, již mimo řešené území.
b) Návrh
Návrh ÚP nepředpokládá žádnou změnu v řešení. Nově navržené lokality budou při budování
obslužných komunikací napojeny přednostně zemními telekomunikačními kabely.
c) Ochranná pásma
Ochranné pásmo telekomunikačního kabelu - 1, 5 m od obrysu vedení. Celé řešené území se
nachází v ochranném pásmu vysílače Hynčina. Ochranná pásma jsou v ÚP plně respektována.
4.3. Vymezení ploch pro veřejnou infrastrukturu
4.3.1 Vymezení ploch pro dopravní infrastrukturu
Plocha U1 – Místní komunikace – pro obsluhu stávajících ploch pro bydlení a plochy č. 1.
Plocha U2 – Místní komunikace – pro propojení pěší a nemotorovou dopravou komunikace U1 a
stávající sítě místních komunikací.
Plocha U3 – Místní komunikace – pro obsluhu stávajících ploch pro bydlení a ploch č. 15.
Podmínky pro umístění plochy U3:
Komunikace pro zpřístupnění plochy č. 15 bude vybudována ve stávající výškové úrovně tj. nivelity, bez
navýšení terénu, bez neprůtočných úprav.
Plocha U4 – Účelová komunikace – pro obsluhu plochy č. 10 – malé vodní elektrárny.
4.3.2 Vymezení ploch pro technickou infrastrukturu
Plocha 10 – Technická infrastruktura – plocha bude sloužit pro vybudování malé vodní elektrárny na
vodním toku Březná.
Plocha 13 – Hráz suchého poldru, protipovodňového opatření – plocha se nachází v severovýchodním
cípu správního území a je navržena v souladu s povodňovým plánem pro obec Hoštejn.
4.4. Nakládání s odpady
Odpadové hospodářství bude organizováno v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce o
nakládání s odpady a platnou legislativou.
Komunální odpad domácnosti budou i nadále ukládat do nádob k tomu předem určených. Odpad
bude svážet specializovaná firma. Odpad bude tříděn a deponován mimo správní území obce.
Shromaždiště nebezpečných odpadů je zajištěno v požadovaných nádobách u obecního úřadu. Odvoz
zajišťuje specializovaná firma na odvoz nebezpečného odpadu. Třídění odpadu bude zajištěno v
domácnostech a v případě potřeby bude přistaven kontejner na velkoobjemový odpad. Shromaždiště
separovaného odpadu je v prostoru návsi v k tomu určených zvonovitých nádobách.
5. Koncepce uspořádání krajiny
Ve volné krajině mimo plochy zastavěné a zastavitelné jsou plochy nezastavitelné. Jsou to plochy
primární zemědělské produkce a plochy krajinné zeleně a plochy lesní a plochy vodní a
vodohospodářské.
5.1 Vymezení ploch pro změnu využití krajiny
5.1.1 Plochy vodní a vodohospodářské
Plocha 11 – plocha vodní nádrže – plocha vypuštěna, je vymezena jako územní rezerva v souladu
s ZÚR Olomouckého kraje (Údolní nádrž Březná).
Plocha 12 – z návrhu ÚP vypuštěna (Vodní plocha).
5.2 Územní systém ekologické stability
5.2.1 Kostra ÚSES
Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli
ekostabilizujícího působení na okolní krajinu.
Prvky kostry ekologické stability tvoří v řešeném území zejména ekologicky významné segmenty
krajiny – EVSK a dále plochy s nejvyššími stupni ekologické stability, které vytvářejí v krajině
řešeného území mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních
formací. Pro řešenou obec byl vypracován Generel místních systému ekologické stability pro k.ú.
Kosov, Hoštejn, Hynčina, firmou Help Forest, Olomouc, r. 1996. Součástí zpracování tohoto generelu
ÚSES bylo tzv. mapování krajiny k vytyčení ekologicko nejstabilnějších ploch v řešené krajině. Tyto
plochy s nejvyššími stupni ekologické stability (č. 5 a č. 4) se stali součástí vytýčených prvků v krajině
definované jako ekologicky významné segmenty, dle zákona o ochraně přírody, jsou základem kostry
ÚSES pro řešené území.
1. EVSK č. 1 – porost 240 E 6 – 1,39 ha, biochora: 4US, 4VS.
Lesík v okolí vlhké roklinky nad Hoštejnem se značným druhovým zastoupením dřevin i bylin, z
jihu a východu navazují sečené louky, ze zbývajících stran pole, lesík je obkroužen širokým pásem
kopřiv a bodláků, uprostřed obrovský dub a jasan, největší zastoupení mí olše, zmlazení klenu,
několik čerstvě vysázených jedlí, slouží jako remíz pro zvěř.
Stupeň ekologické stability: 4 – 5
STG: 4 B 3, 4 AB 3
Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, omezit ruderalizaci,
zejména splachy zemědělských půd a hnojení, neobdělávat bezprostředně navazující plochy plošně
mechanicky. Zdravotní výběr.
Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo reprezentativní lesní.
2. EVSK č. 2 – meze okolo kóty 410 m. n. m. nad Hoštejnem – 1400 m, biochora: 4VS,
4US.
Několik dlouhých mezí oddělujících od sebe sečené loky, největší zastoupení na těchto kamenitých
mezí má habr.
Stupeň ekologické stability: 4
STG: 4 AB 3, 4 B 3
Lokalita je navrhována ke chránění, ponechat samovolnému vývoji – okolí extenzivně sekat,
spásat, odstraňovat nepůvodní dřeviny.
Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo reprezentativní.
3. EVSK č. 3 – Na hradě – 3,04 ha,biochora 4US.
Lokalita na kopci nad Hoštejnem v místě bývalého hradu, porostlá suchomilnou vegetací.
STG: 3 AB 2, 3 B 3
Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, neobdělávat plošně
mechanicky, ponechat samovolnému vývoji – možno extenzivně sekat, spásat, odstraňovat vyšší
procento náletu dřevin. Jinak bez zásahu.
Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo unikátní.
4. EVSK č. 4 – niva Březné – 10,34 ha, biochora 4US.
Břehové porosty kolem říčky Březné tvořeny převážně olší, místy se vyskytuje i vrba a jasan,
kolem Březné se rozprostírají mezofilní louky s významným výskytem bledulí.
STG: 4 BC 4, 4 B 4
mechanicky, zdravotní výběr břehových porostů, louky extenzivně kosit, neprovádět regulaci vodních
toků včetně jejich břehů.
Navrhovaný způsob ochrany: biocentrum, biokoridor, společenstvo reprezentativní.
5. EVSK č. 5 – porosty 249 B 5, 240 A 7 část – 5,78 ha, biochora 4US.
Téměř čistě listnatý porost s převažujícím bukem na prudkém jihozápadním svahu nad řekou
Moravskou Sázavou, prudká skalní stěna, ve vrchní části je buk nejkvalitnější – některé exempláře
jsou obrovské, habr okolo 20%, smrk do 10%, vtroušeně dub, klen, bříza a borovice, habr a buk
zmlazuje.
STG: 3 A 2, 3 B 3
Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, zdravotní a tvarový
výběr možný.
Navrhovaný způsob ochrany: biocentrum, společenstvo reprezentativní lesní.
Tyto lokality jsou chráněny jako nejcennější složka zakládaného ÚSES v řešeném území dle
zákona o ochraně přírody a krajiny. Zachování kostry ekologické stability má pro krajinu zásadní
význam. Její ekologicky stabilizační působení se projevuje již v současnosti. O reorganizaci kostry či
dokonce o její redukci je proto možno uvažovat zásadně až v době plné a optimální funkčnosti ÚSES.
Trvalou existenci kostry ekologické stability zajišťuje legislativní ochrana jejích součástí. Nejcennější
části jsou zpravidla zařazeny podle zákona o ochraně přírody a krajiny do kategorie zvláště
chráněných maloplošných území a další se registrují jako VKP.
Podrobnější popis kostry ekologické stability je v kap. 3.5.2.2. odůvodnění ÚP Hoštejn. Tyto prvky
jsou dále doplněny v kostře ÚSES o další nesouvislé skupinkovité plochy porostů listnatých dřevin v
řešeném území. Jde zejména o reliktní zbytky mezí a dochovalá liniová zeleň v terénních zlomech a
podél komunikací.
Kostra ÚSES byla doplněna a navržena, tak aby bylo možné optimální propojení jednotlivých prvků
ÚSES. Ostatní prvky kostry ÚSES slouží jako základ pro navrhované interakční prvky, které doplňují
systém ÚSES v lokální úrovni.
Lesních porosty v řešeném území tvoří vesměs hospodářský porost jen se středním stupněm
ekologické stability a nejsou ve většině zahrnuty do kostry ÚSES.
5.2.2 Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES
Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit
jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů,
a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná
přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území
charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické
stability krajiny - ÚSES.
Základní osou ÚSES vztažená k řešenému území je nadregionální biokoridor NRBK 92 – mezofilní
bučiný, který je vymezen ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 vypracovaným MŽP ve
spolupráci s MMR okrajem přes řešené území. Tento nadregionální biokoridor, označený též jako K
92 je však vydanými zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, které jsou nadřazenou
dokumentací v oblasti územního plánování pro řešené území, vymezen již mimo řešené území přes
k.ú. Hynčina. V sousední nadřazené územně plánovací dokumentace Pardubického kraje, je však
toto vymezení zatím ještě beze změn.
Ochranné pásmo tohoto nadregionálního biokoridoru, vymezené jak v ÚTP Regionálních a
nadregionálních ÚSES z r. 1996, tak vyplívající z nezměněné polohy umístění NRBK 92 v ZÚR
Pardubického kraje, zahrnuje celé řešené území tj. k.ú. Hoštejn, a z tohoto důvodu je možné
považovat veškeré prvky ÚSES včetně interakčních prvků za součásti tohoto nadregionálního
biokoridoru k podpoření tzv. koridorového efektu. Změna umístění K 92 v ZÚR Ol. kraje nemá již na
rozsah ochranného pásma v řešeném území prakticky žádný vliv. Do tohoto nadregionálního
biokoridoru je vloženo regionální biocentrum RBC 353 Hoštejn které je vymezeno ÚTP Regionálních
a nadregionálních ÚSES z r. 1996 částečně zasahujích do řešeného území a to v západním okraji.
Zásadami územního rozvoje Ol. kraje i Pardubického kraje je toto regionální biocentrum vymezeno
již v menším plošném rozsahu a to na sousedním k.ú. Tatenice a to v zásadě ve shodném umístění
i rozsahu. Z tohoto důvodu již tento prvek není součástí řešeného území.
Základním prvkem ÚSES v řešeném území procházející lokální složený biokoridor na místě
původně vymezeného RBK v údolí řeky Moravské Sázavy a také řeky Březné. Tento biokoridor se
napojuje v západním směru od řešeného území na nadregionální biokoridor NRBK 92, a v severním
směru podél toku řeky Březné na RBK 890 na k.ú. Drozdov.
Do tohoto lokálního biokoridoru jsou vložena jednotlivá lokální biocentra, podle původní koncepce
u místění regionálního biokoridoru v této stopě. Prostřednictvím biocenter jsou pak na tuto páteřní
osu ÚSES v řešeném územní napojeny vedlejší osy lokálních biokoridorů zejména prostřednictvím
LBC 16 na hranicích s k.ú. Drozdov k napojení LBK 16 A a dále LBK 16 B východním směrem, v
použité koncepci zhuštění prvků ÚSES v ochranném pásmu NRBK v šíři cca 2 km od osy k podpoření
koridorového efektu tohoto NRBK.
Další prvky ÚSES lokální úrovně jsou vymezeny ve východní části řešeného území, jedná se o LBC
18 a z něho vycházející LBC 18 A. Oba tyto prvky tvoří tak zvanou suchou řadu prvků ÚSES v řešeném
území, jde o prvky čistě lesního typu, a tudíž jako takové nenavazují na základní složený lokální
biokoridor mokřadního typu vedoucí údolím řeky Moravské Sázavy a Březné.
5.2.3 Prvky ÚSES
5.2.3.1. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES
V řešeném území se nenacházejí žádné prvky nadregionální ani regionální úrovně ÚSES.
5.2.3.2. Lokální ÚSES
1. Biocentrum LBC 13 – Moravská Sázava 2
k. ú. Hoštejn,
Rozloha: 4,5 ha ( min. 3 ha )
SES: 3 – 4
částečně funkční
Kultura: břehový porost, louka
Geobiocenologická typizace: 3 B 4 , 3 BC 4
Návrh opatření: Rozšířit břehový porost, dosadba dřevin dle jednotlivých STG, louku kosit,
neprovádět odvodnění ani meliorizaci.
Cílové společenstvo: reprezentativní mokřadní.
2. Biocentrum LBC 15 – Březná 1
Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 4.
k. ú. Hoštejn
SES: 4, 5
Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4, 4 B 3
Návrh opatření: U břehových porostů zdravotní výběr, louku kosit.
k. ú Hoštejn, k.ú. Drozdov
Rozloha: 5 ha ( na k.ú. Hoštejn 1,75 ha ) ( k.ú. Drozdov 3,0 ha )
SES: 4 - 5
Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4.
Návrh opatření: Zdravotní výběr, louku kosit
Cílové společenstvo: reprezentativní kombinované společenstvo mokřadní a lesní.
4. Biocentrum LBC 18 – Nad Hoštejnem
k. ú. Hoštejn, k.ú. Kosov
Rozloha: 5,78 ha
SES: 4
Kultura: les, neplodná půda
Geobiocenologická typizace: 3 A 2, 3 B 3, 3 B 2
Návrh opatření: Zdravotní a tvarový výběr
Cílové společenstvo: reprezentativní lesní.
5. Biokoridor LBK 13 – 15
k.ú. Hoštejn
Délka: 1 380 m
SES: 1, 4
částečně funkční, málo funkční ( v záp. části zastavěného území ), místy ( v centru
zastavěného území ) nedostatečně funkční
Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky, zahrady
Geobiocenologická typizace: 3 BC 4
Návrh opatření: Podél toku Moravské Sázavy dosadby břehových porostů, v údolí Březné zdravotní
výběr, udržování břehových porostů, louky kosit.
k.ú. Hoštejn, k.ú. Tatenice
Délka: 680 m
SES: 4
častečně funkční až optimálně funkční
Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky
Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4
Návrh opatření: Udržování břehových porostů, louky kosit.
k.ú. Hoštejn, k.ú. Tatenice, k.ú. Hynčina
Délka: 1 800 m
SES: 1 – 5
částečně funkční až málo funkční ( v zastavěném území u výrob. areálu na jeho straně řeky )
Návrh opatření: Udržování a dosadba břehových porostů, louky v návazi kosit. Rozšíření šířky záběru
břehových dřevinných porostů v blízkosti výrobního areálu, na obou stranách toku Moravské Sázavy.
Neprovádět úpravy koryta vodního toku včetně jeho břehů.
k.ú. Hoštejn, k.ú. Hynčina, k.ú. Kosov
Délka: 700 m
SES: 3, 5
Návrh opatření: Udržovat a doplnit břehové porosty dle STG.
9. Biokoridor LBK 18 A
k.ú. Hoštejn, k.ú. Kosov, k.ú. Drozdov
Délka: 1550 m
SES: 3, místy 4
částečně funkční až málo funkční
Geobiocenologická typizace: 3 B 3, 4 AB 3, 4 B 3, 4 B 4
Návrh opatření: Postupně vhodnými lesnickými zásahy přeměnit lesní porosty v koridoru LBK na porosty
dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG. Podpora zde původních
dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora keřového a bylinného patra lesa.
k.ú. Hoštejn, k.ú. Drozdov
Délka: 1500 m
SES: 3, místy 4
Geobiocenologická typizace: 4 B 3, 4 AB 3
dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora vlhomilnějších porostů dřevin v lesním
deluviu a aluviu vodního toku. Napojení na prvky ÚSES v k.ú. Drozdov.
11. Biokoridor LBK 16 B
Délka: 950 m
SES: 3, místy 4
Kultura: les, neplodná půda, louka
Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 4 B 3
dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora vlhkomilnějších porostů dřevin v lesním
deluviu a aluviu vodního toku. Napojení na prvky ÚSES v k. ú. Drozdov.
Interakční prvky:
Stávající – jedná se zejména o liniové stromořadí zejm. ovocných stromů kolem cest.
Návrh – zakládat výsadbou nová liniová dřevitá společenstva, která umožní lepší využití celého
systému ÚSES v řešeném území. Umožní úkryt, zabezpečí potravu a i lepší orientaci jednotlivým
druhům fauny. Využívat k výsadbě také jiné než ovocné druhy dřevin, s využitím původních dřevin
těchto stanovišť (dle jednotlivých STG), která zabezpečí také lepší půdoochranný a vodohospodářský
účinek těchto interakčních prvků (zejm. infiltrační - převádění povrchového odtoku vody do půdy;
doprovodně také retenční funkcí, a také s kolmační a sedimentační funkcí - zadržování již popř.
erodované půdy).
Charakteristika jednotlivých prvků:
Interakční prvky stávající (alespoň částečně funkční)
1. Interakční prvek č. 1
Na k. ú. Hoštejn, rozloha 1,32 ha, SES 4 – 5
Navrhované opatření: zdravotní výběr, cílové společenstvo: reprezentativní lesní.
Na k. ú. Hoštejn, rozloha 1400m, SES 4
Navrhované opatření: ponechat přirozenému vývoji, cílové společenstvo: reprezentativní.
3. Interakční prvek č. 3 název: Na hradě
Na k. ú. Hoštejn, rozloha 3,04 ha, SES 4
Stručný popis: lokalita na kopci nad Hoštejnem v místě bývalého hradu, porostlá
suchomilnou vegetací
Navrhované opatření: bez zásahu, cílové společenstvo: unikátní.
Výběr vhodných dřevin pro osázení nových interakčních prvků a doplňujících dřevin pro stávající,
alespoň částečně funkční by měl orientačně vycházet z jednotlivých určených skupin typů geobiocenů
STG a stávající IP prvky je možné také doplnit druhy dřevin již nacházejících se v těchto IP pokud
mají dostatečnou ekologickou i estetickou hodnotu. Těmito prvky bude tak vhodně doplněna
navržená síť biokoridorů a biocenter v řešeném území.
5.2.5 Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi
v řešeném území
Na území katastru dochází na několika místech ke křížení stávající komunikace s biokoridorem.
U křížení komunikací s funkcí biokoridorů v místech přemostění vodoteče je nutné zabezpečit
suchozemský přechod živočichů. Pokud pod mostem na břehu není dostatek místa, je zde nutné
vybudovat lávky pro přechod malých savců.
U křížení komunikací s funkcí biokoridorů mimo přemostění vodoteče je nutné vybudovat
propustek pro přechod malých živočichů.
U křížení komunikací s biokoridorem je nutné provést ochranné oplocení, které zabrání vstupu
živočichů na komunikaci. Výška oplocení bude min. 1 m s oky 3/3 cm a bude délky min 15 m na obě
strany mostu.
5.3 Prostupnost krajiny
Ve volné krajině je nutné udržovat síť veřejně přístupných komunikací a komunikací zajišťující
přístup k jednotlivým plochám. Staré historické cesty s přihlédnutím k právě probíhajícím komplexním
pozemkovým úpravám obnovovat, popřípadě budovat nové vhodnější komunikační propojení
jednotlivých ploch. Přičemž udržovat krajinu harmonickou a vyváženou.
Komunikace budovat a udržovat také s přihlédnutím ke vhodnému způsobu křížení s prvky
územního systému ekologické stability jak je popsáno v předešlé kap. 5.2.5. a doplňovat vhodnou
liniovou doprovodnou zelení s maximálním využitím zde původních místních dřevin popsaných v kap.
5.2.4. jako interakční prvky systému ÚSES. I samostatně umístěné liniové interakční prvky mohou
svou funkcí orientační a organizační napomáhat prostupnosti krajiny.
Významnými směry, kde se uplatňují kontinuálnější trasy prostupností krajinou, jsou zejména
komunikace podél řeky Březné, prochází celým údolím této řeky až do města Štíty v délce cca 10 km,
dále podél Moravské Sázavy v obou směrech, východním i západním. Dále by měla zůstat zachována
komunikační síť cest severně od řešeného území, kde je volná krajina směrem na k.ú. Drozdov.
Směry na jih a západ jsou do značné míry omezeny. Na jih železničním tělesem dráhy a západně je
toto omezeno reliéfem krajiny.
5.4 Protierozní opatření
V řešeném území je vhodné uplatňovat celou řadu protierozních opatření:
Výsadba liniových společenstev – interakčních prvků uvedených v kapitole 5.2.4. s funkcemi
uvedenými v této kapitole.
Výsadba liniových dřevin podél vodních toků a vodních ploch v souvislosti také s jejich revitalizací
zejm. s funkcí půdoochrannou.
Výsadba doprovodné zeleně podél celé komunikační sítě v řešeném území – s využitím také funkcí
infiltrační, kolmační a sedimentační (tj. vodohospodářských).
Dělení velkých celků zemědělských ploch na menší plochy výsadbou liniovou zelení dřevinami zde
místně původními – s funkcemi obdobně jako u předešlého bodu.
Vybudování dvou protierozních opatření v intravilánu obce označených jako veřejně prospěšné
stavby J1 a J2 – zpevnění okrajů svažitých terénu nad komunikací a zabezpečení tak odplavování
půdy na zpevněné plochy v obci a do kanalizační sítě.
Jednoznačně ohrožené plochy vodní nebo větrnou erozí osazovat plošně zelení nebo alespoň půdy
náchylné erozí převézt z orné půdy na trvale travnaté porosty.
Tam kde je nutné z důvodu zamezení jednoznačné vodní eroze výsadbou liniové zeleně přerušit
spádnici větších nebo příkřejších svahů zemědělské půdy včetně úpravy terénu – vybudování meze
- infiltrační, kolmační a sedimentační popř. i retenční účinek opatření (tj. vodohospodářský) –
následně pak po přerušení povrchového odtoku také půdoochranný účinek tj. protierozní.
Tato všechna opatřování uskutečňovat v souladu s krajinných rázem krajiny popsaným v
odůvodnění ÚP v kap. 3.5.1. a s jeho ochrannou a rozvojem dle kap. 2.3.3. ÚP.
5.5 Ochrana proti povodním
I. V řešeném územím prochází podél významného toku Moravské Sázavy a jeho okolí, včetně
údolní nivy, a částečně zasahuje proti proudu toku Březné, vyhlášené záplavové území Moravské
Sázavy přísl. vodoprávním orgánem KÚ Olomouckého kraje OŽPZ č.j. OŽPZ 6466-8427/03 Kon dne
18.2.2004.
V záplavovém území budou plněny následující podmínky:
1. Příslušné stavební úřady nevydají povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a činnostem,
pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle ustanovení § 17 vodního zákona vydaný příslušným
vodoprávním úřadem.
2. Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být projednána se správcem povodí, tj.
Povodí Moravy, Moravské Sázavy.
3. Při plánování větších staveb v záplavovém území které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je
nutno lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočíst a vyhodnotit
vhodná protipovodňová opatření a vlil na odtokové poměry.
II. Vymezené stanovené a vyhlášené záplavové území vodoprávním orgánem OkÚ Šumperk č.j.
Voda 3645/98-Kl-231/2 ze dne 21.12.1998 vodního toku Březná, které mění původně vyhlášené
zátopové území z roku 1990 ( č.j. Voda 409/90-OV-235 ) zejména v rozsahu stanoveného
záplavového území na základě rozlivu zátopových vod při povodních v červenci 1997. Rozsah změny
rozlivu se týká jen části původního zátopového území a to jak na k.ú. Hoštejn, tak k.ú. Štíty, ostatní
zůstává ponecháno.
V záplavovém území jsou stanoveny tyto podmínky:
1. Ke stavbám v zátopových územích je třeba souhlasu vodoprávního orgánu.
2. Posouzení Povodím Moravy, které bude součástí podkladu pro rozhodnutí příslušného
vodoprávního orgánu, postupuje podle těchto hledisek:
a) Stavby obytných a hospodářských budov, veřejných budov a průmyslových závodů jsou z
důvodu ochrany vodohospodářských a jiných společenských zájmů nežádoucí.
b) Souhlasné stanovisko lze vyslovit u těchto staveb:
I. Liniové stavby (komunikace, mosty, dálkovody atp.), které je nutno zabezpečit, aby nepůsobily
zvyšování hladiny vody při povodních a jinak nezhoršovaly odtokové poměry.
II. Stavby objektů, jejichž provoz souvisí s vodním tokem.
III. Stavby obytných domů, pracovišť a skladišť, u nichž přízemí a podlaží je nutno vybudovat
nad úrovní vody povodně. Pod úrovní takto určené hladiny zřizovat pouze sklepy apod. Přičemž opět
doprovodnými stavbami dle bodu i. nesmí dojít ke zhoršení odtokových poměrů v území.
IV. Stavby studní, sloužících k zásobování obyvatelstva PV jen v mělké inundaci, s vyvedením 50
cm nad úroveň hladiny vody povodně. V hluboké inundaci je možno zřizovat studny jen v nezbytných
případech - zejména pro veřejné vodovody.
V. Skládky stav. materiálu u povolených staveb jen v takovém rozsahu, aby mohly být při povodni
nebo při chodu ledů odstraněny, popř. zajištěny před odplavením.
VI. Stavby škol, nemocnic, jiných zdrav. a soc. zařízení a rekreačních chat a objektů se vylučují.
III. Záplavy z Hoštejnského potoka (ID 4024000008) přívalovými vodami.
Tento tok protéká přímo zastavěným územím obce a je i částečně zatrubněn. Přívalové vody
mohou přitékat přímo z katastru obce z horní části, nebo z výše položených míst na tomto vodním
toku.
Jsou navržena tato opatření:
1. Vybudování suchého poldru - je navržen v horní části toku nad zastavěnou částí obce na hranici
k.ú. řešené obce a k.ú. Kosov. Jeho hráz je vymezena jako návrhová plocha č. 13 a složí k vytvoření
retenčního prostoru pro přívalové vody a vody z případných povodní.
2. Dále provádět protipovodňová opatření a ostatní opatření v území ke zvyšování retenční schopnosti
krajiny v řešeném území v souladu s bodem IV.
IV. Ochrana proti bleskovým povodním.
Při zvláště nepříznivých meteorologických podmínkách může být řešené území, včetně jeho
zastavěné části, ohroženo takzvanými bleskovými povodněmi a to také z důvodu, že zastavěné území
sídla Hoštejn je situováno pod silně až středně svažitým terénem využívaným ve volné krajině
převážně pro zemědělské účely, a v lesních porostech se vyskytují převážně hospodářské smrkové
porosty s nižší zadržovací schopností vod.
Vzhledem k tomu je nutné provádět v území všechna opatření, která by zabránila těmto
negativním situacím:
a) Zejména je nutné zvyšovat retenční schopnost krajiny, vzhledem k tomu že řešené území může
být považováno za oblast i vzniku takovýchto jevů,
b) Provádět protierozní opatření tak, aby nedocházelo k negativnímu splachu půdy do koryt
vodních toků, která by snižovala průtočnost těchto toků.
c) Dále je nutné provádět taková opatření, která by zachycovala maximum dešťové vody v
zastavěném území – využití v domácnosti, na zalévání apod., nebo vsak na zastavěných nebo
zastavitelných plochách.
d) Místa jednoznačně ohrožená tímto negativním jevem jednoznačně oddělit pásem ochranné
zeleně se zadržovací schopností před těmito vlivy, alespoň částečně, izolační zelení mezi těmito
ohroženými plochami a plochami velkých orných celků umístěnými nad těmito místy.
Všechna tato opatření provádět se zřetelem na zadržení vody v krajině a v souladu s ochrannou
krajinného rázu.
Tímto také bude vhodně podpořen žádoucí krajinný ráz řešeného území popsaného v kapitole
2.3.3.
5.6 Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jejich technické zajištění
V řešeném území nebyl stanoven žádný dobývací prostor a nejsou zde vymezeny plochy pro
dobývání ložisek nerostů.
Na žádnou část správního území s nevztahuje žádný režim ochrany ložisek nerostných surovin.
V řešeném území se nenachází žádná poddolovaná území – vlivy důlních činností.
V území se nenacházejí žádná sesuvná území a území náchylná k sesuvům.
6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
Správní území obce lze obecně rozdělit na dvě základní části, zastavěné území a volnou krajinu –
území nezastavitelné (tj. plochy urbanizované a neurbanizované). Zastavěné území obce je
vymezeno v souladu s § 58 stavebního zákona, a je rozšířeno o plochy zastavitelné. Okolní prostor
lze charakterizovat jako nezastavitelné území – volnou krajinu. V zastavěném a zastavitelném území
jsou nejdůležitější funkční plochy bydlení, občanské vybavenosti a výroby. Ve volné krajině jsou to
plochy primární zemědělské produkce, plochy krajinné a lesní zeleně, a plochy vodní a
vodohospodářské.
6.1. Plochy bydlení
Slouží pro obytnou funkci včetně základního občanského a technického vybavení a zeleně s
bydlením bezprostředně spojené.
Br – hlavní využití - bydlení v rodinných domcích venkovského typu
Přípustné - plochy pro bydlení v rodinných domcích, zemědělských usedlostech včetně užitkových
zahrad, integrované zařízení bydlení s občanským vybavením, maloobchod, drobné stravovací
zařízení a ubytování a menší administrativa, sídla firem včetně malých provozoven nepřesahující
rámec daného území. Pro nebytové účely je možné použít pouze část objektu. V objektu musí zůstat
alespoň jedna bytová jednotka. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze, ochranná
zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - nutná technická zařízení, drobné řemeslné a výrobní služby, drobné
provozy, drobná chovatelská činnost a zařízení nenarušující životní prostředí a obytnou pohodu.
Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové
důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které
jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení.
Základní podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu:
Stavební pozemky musí navazovat na stávající zástavbu (tj. nesmí stát izolovaně v zastavitelných
plochách) a musí navazovat na veřejně přístupné komunikace.
Nově navržená zástavba musí respektovat výškovou hladinu stávající zástavby z důvodu
zachování krajinného rázu a maximální přípustná výška zástavby bude dvě nadzemní podlaží plus
podkroví.
Zástavba či rekonstrukce v souvislé uliční frontě musí respektovat uliční čáru a stejnou výškovou
hladinu.
Bd – hlavní využití - bydlení v bytových domech
Přípustné - bydlení v nízkopodlažních bytových domech, nezbytné parkovací a odstavné plochy,
integrované zařízení bydlení s občanským vybavením, maloobchod, menší ubytovací zařízení, zařízení
sociální péče a menší administrativa. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze,
ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - nutná technická zařízení, drobné řemeslné a výrobní služby, drobné
provozy, a zařízení nenarušující životní prostředí a obytnou pohodu.
Nepřípustné - jsou veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové
- Řemeslná výroba a služby - je nutné z obytné zóny vyčlenit takové druhy provozů, které negativně
ovlivňují život na sousedních parcelách.
- Negativní vliv hospodaření, živočišné, řemeslné a drobné výroby nesmí ovlivňovat okolní pozemky
a objekty určené pro bydlení.
Stavební pozemky musí navazovat na veřejně přístupné plochy nebo komunikace.
Nově navržená zástavba a případná přestavba může mít maximální přípustnou výška čtyři
nadzemní podlaží plus podkroví z důvodu zachování krajinného rázu, a zároveň nesmí významně
převyšovat okolní zástavbu tj. max. o dvě podlaží.
hladinu.
6.2 Plochy občanského vybavení
6.2.1 Občanská vybavenost veřejná
Oa – hlavní využití – ústřední sídelní funkce
Přípustné - plochy veřejné správy pro správní a obslužné činnosti, státu, kraje, obce, zařízení
sloužící bezprostřední obsluze území (parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Protierozní a
protipovodňová opatření (valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - ostatní občanská vybavenost, komerčního i nekomerčního typu, prodejny,
pohostinství, ubytování, nezbytná technická vybavenost.
jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto plochu.
Oc – hlavní využití – církevní zařízení
Přípustné - církevní stavby, zeleň.
Podmíněně přípustné - kulturní a sociální zařízení.
Nepřípustné - všechny ostatní činnosti, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky
vyvolávají druhotně, zejména výroba, služby s negativním dopadem na ŽP, kapacitní sklady, skládky.
Ok – hlavní využití – kulturní zařízení
Přípustné - objekty pro kulturu, služby, ubytování, stravování, turistický ruch; protierozní a
Podmíněně přípustné - bydlení, nutná technická a dopravní zařízení.
Oš – hlavní využití – školská zařízení
Přípustné - školství, veřejná správa a samospráva, kultura. Protierozní a protipovodňová opatření
(valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - administrativa, bydlení, nutná technická zařízení, zdravotnická a sociální
zařízení.
jednotlivě nebo v souhrnu překračují režim školských zařízení.
Os – hlavní využití – spolková zařízení
Přípustné - objekty využívané spolky, veřejná správa a samospráva, administrativa, zdravotnická
a sociální zařízení, obchod a sběrny služeb. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze,
Podmíněně přípustné - bydlení, řemesla a služby, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní
zařízení.
důsledky vyvolávají druhotně, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují režim této funkce.
6.2.2 Občanská vybavenost komerční
Ox – hlavní využití – občanská vybavenost komerční smíšeného typu
Přípustné - obchod, veřejné stravování a ubytování, sběrny služeb, agroturistika, veřejná správa
a samospráva, církevní stavby, administrativa, školství, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení,
bydlení v objektech kde je provozována funkce dominující, zeleň. Protierozní a protipovodňová
opatření (valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - bydlení, řemesla a služby, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní
zařízení.
Od – hlavní využití – distribuce, stravování, drobné nevýrobní služby
Přípustné - obchod, veřejné stravování a ubytování, řemesla a služby, agroturistika, veřejná
správa a samospráva, administrativa, školství, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení, bydlení v
objektech kde je provozována funkce dominující, zeleň. Protierozní a protipovodňová opatření (valy,
zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - bydlení, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení.
6.2.3 Občanské vybavení pro tělovýchovu a sport
Sh – hlavní využití – sportovní plochy typu hřiště apod.
Přípustné - činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních potřeb občanů hřiště s
přírodním i umělým povrchem včetně ostatních sportovních zařízení sloužící bezprostřední obsluze
území (parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní
hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - zařízení, které budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu a
rekreačnímu zařízení např. zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, bydlení pro správce areálu.
Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové
důsledky vyvolávají druhotně. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost.
Sx – hlavní využití – plochy sportu nespecifikované ostatní
Přípustné - činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních potřeb občanů jiné než
pouze hřiště apod. včetně ostatních sportovních zařízení sloužící bezprostřední obsluze území
(parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze,
Podmíněně přípustné - zařízení, které budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu a
rekreačnímu zařízení např. zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, bydlení pro správce areálu.
Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové
důsledky vyvolávají druhotně. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost.
6.3 Plochy rekreace
Ri – hlavní využití – individuální rekreace
Přípustné - využití pro individuální rekreaci s možností vybudování oplocení. Protierozní a
Podmíněně přípustné - zařízení technické infrastruktury určené k bezprostřední obsluze území.
zachování krajinného rázu a maximální přípustná výška zástavby bude dvě nadzemní podlaží plus
podkroví.
hladinu.
6.4 Plochy smíšené obytné
Sm – hlavní využití – smíšené plochy obytné. Polyfunkční využití – převážně pro bydlení a
občanskou vybavenost
Přípustné - stavby pro rodinnou rekreaci, občanská vybavenost veřejná i komerční, služby,
související dopravní a technická infrastruktura, veřejná prostranství a sídelní zeleň. Protierozní a
Podmíněně přípustné - stavby a zařízení (např. drobná výroba, služby, chovatelství a zemědělství,
sběrný dvůr komunálního odpadu), které svým provozem a technickým zařízením nenarušují užívání
staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a svým charakterem
a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území.
Rušivé vlivy – emise (včetně z chovu hospodářských zvířat), hluk, popř. pachy apod., jejich
nadlimitní hodnoty podle jednotlivých právních předpisů nesmí zasahovat do sousedních pozemků
ve funkčních plochách bydlení, rekreace a občanské vybavenosti veřejné.
jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení
zachování krajinného rázu a maximální přípustná výška zástavby bude jedno nadzemní podlaží plus
podkroví.
hladinu.
6.5 Plochy výroby a skladování
Tato plocha je určena pro umístění průmyslových závodů, zemědělské a živočišné výroby,
výrobních služeb, sklady a zařízení velkoobchodu, zařízení se zmenšeným stykem s veřejností.
Vs – hlavní využití - výrobní služby, drobné podnikatelské aktivity, řemeslné provozovny.
Přípustné - výrobní služby, drobná výroba, nenarušující ekologickou stabilitu obce, sklady,
maloobchod, administrativa. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze, ochranná
Podmíněně přípustné - veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled
provozů.
Nepřípustné - ubytování, bydlení, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální
péče, kultura a sport. Na plochách podnikatelských aktivit VS není přípustné umísťovat výrobní a
zemědělské provozy, které vyžadují častou obsluhu těžkou nákladní dopravou.
6.6 Plochy technické infrastruktury
Tj – hlavní využití – jez.
Přípustné - technická vybavenost typu výroba elektřiny doprava a ostatní technická infrastruktura
spojená s provozem. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby
apod.).
Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, izolační zeleň.
Nepřípustné - bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu.
Tz – hlavní využití - vodní zdroj.
Přípustné - technická vybavenost typu zásobování pitnou vodou, vodní zdroj, doprava a ostatní
technická infrastruktura spojená s provozem.
Tv – hlavní využití – vodojem.
Přípustné - technická vybavenost typu zásobování pitnou vodou, vodojem, doprava a ostatní
technická infrastruktura spojená s provozem.
Tčov – hlavní využití - čistička odpadních vod.
Přípustné - technická vybavenost typu čistička odpadních vod, doprava a ostatní technická
infrastruktura spojená s provozem. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze,
Th – hlavní využití – hráze.
Přípustné – zemní násepy a valy, hráze pro zadržování přívalových vod.
Nepřípustné – všechny ostatní činnosti a děje.
Zařízení pro technickou vybavenost lze umístit kromě ploch pro technickou vybavenost i v
ostatních funkčních plochách, ve kterých se tyto stavby připouštějí v regulativech a slouží pro
bezprostřední obsluhu území, aniž by narušovaly životní prostředí nad přípustnou míru.
Technické sítě i objekty lze budovat i v záplavovém území (Moravské Sázavy a Březné) pouze tak,
aby i v případě svého budování i po následném dokončení nezamezovali tyto volnému průtoku
povrchových vod v území i v případě jejich navýšení o přívalovou vodu. Případné objekty na příkaz
povodňového orgánu odstraňovat.
6.7 Plochy dopravní infrastruktury
6.7.1 Dopravní zařízení
Dh – hlavní využití – zařízení hromadné dopravy
Přípustné – činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, plochy pro umístění zastávek, objekty
související s dopravní obsluhou. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze, ochranná
Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, drobné objekty distribuce.
Nepřípustné – objekty bydlení, sport, rekreace.
Dp – hlavní využití – plochy a zařízení individuální dopravy - parkování.
Dg – hlavní využití – garáže individuální dopravy
6.7.2 Silniční doprava
Ds – hlavní využití – plochy silniční dopravy
Ue – hlavní využití – plochy veřejných dopravních pásů – jiné než silniční dopravy, umožňující
veřejnou dopravní obsluhu zejména funkčních ploch mimo zastavěné nebo zastavitelné území sídla.
Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Přípustné – komunikace (včetně těles náspů a zářezů, cyklistické stezky, propustky) s
upřednostněním typů komunikací nenarušující krajinný ráz řešeného území. Sítě technické
infrastruktury, doprovodná zeleň, drobné dopravní objekty.
Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše
uvedených.
6.7.3
Železniční doprava
Dž – hlavní využití - plochy železničních drah.
Přípustné - činnosti, děje a zařízení železniční dopravy, plochy tratí, stanic, zastávek, objekty
související s obsluhou a údržbou železnice. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze,
Nepřípustné - objekty bydlení, sport, rekreace.
6.8 Plochy veřejných prostranství
6.8.1 Veřejně přístupná prostranství
Uv – hlavní využití - plochy veřejně přístupných prostranství
Přípustné - dopravní funkce umožňující veřejnou obsluhu sídla (komunikace, pěší zóny a jiné
veřejné prostory, cyklistické stezky, pojížděné chodníky. Protierozní a protipovodňová opatření (valy,
zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - technické sítě, uliční zeleň, objekty urbanistického detailu.
Nepřípustné - všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše
uvedených případů.
6.8.2
Veřejná zeleň
Zv – hlavní využití - veřejná zeleň
Přípustné - nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, pěší a cyklistické komunikace,
účelové komunikace související s obhospodařováním pozemku. Protierozní a protipovodňová opatření
(valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - vodní plochy, zahradní domky, besídky, altánky, nezbytná zařízení
technické infrastruktury.
Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti a děje, které narušují kvalitu prostředí.
6.8.3
Sídelní zeleň
Zs – hlavní využití - sídelní zeleň
Přípustné – zeleň dotvářející obraz sídla, zeleň v obci nepřístupná tvořící izolační zeleň, pěší
a cyklistické komunikace, účelové komunikace související s obhospodařováním pozemku.
Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné - nezbytná zařízení technické infrastruktury.
Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti a děje, které narušují kvalitu prostředí.
6.8.4
Zeleň hřbitovní
Zh – hlavní využití - hřbitov
Přípustné – hřbitov, nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, vysoká zeleň, zpevněné
plochy, komunikace a objekty související z provozem hřbitova.
Podmíněně přípustné – nezbytná zařízení technické infrastruktury.
Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti, které narušují kvalitu prostředí.
6.9 Plochy zeleně
Zk – hlavní využití - zeleň krajinná obecně
Přípustné - plochy zeleně rostoucí mimo les, rozptýlená zeleň, břehové porosty – přípustné jsou
činnosti a zařízení, které složí k zachování ekologické rovnováhy. Protierozní a protipovodňová
opatření (valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod.).
Podmíněně přípustné obhospodařováním pozemku.
pěší,
cyklistické
a
účelové
komunikace,
stavby
spojené
s
Nepřípustné - činnosti, děle a zařízení, které zmenšují jejich plochu, nová výstavba a používání
technologií, které mohou narušit původní strukturu a charakter ploch. Stavby a zařízení pro
zemědělství a těžbu nerostů.
6.10 Plochy zemědělské
6.10.1 Orná půda
Po – hlavní využití – orná půda
Činnosti a zařízení, které souvisí s intenzivní nebo extenzivní zemědělskou výrobou. U
zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde k negativní změně
krajinného rázu.
Přípustné - Pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby – stavby
spojené s obhospodařováním pozemku, technická a dopravní infrastruktura. Drobná architektura a
drobné sakrální stavby. Zařízení, stavby a opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, k ochraně
před erozí a záplavami. Přípustné jsou i změny druhů pozemků v rámci ploch zemědělských.
Podmíněně přípustné - v odůvodněných případech je přípustná výstavba oplocení.
Nepřípustné - přeměna trvale travnatých ploch, a ploch zahrad a sadů na orné plochy, zejména
tak kde je půda ohrožená erozí, kde je žádoucí zadržovat vodu v krajině (např. podél vodních toků a
ploch, podél komunikací) a kde tyto plochy plní funkci ÚSES dle kap. 5.2 jako náhradní společenstvo
(např. luční – extenzivně využívané plochy trvale travnatých porostů, nebo extenzivně využívané
sady). Výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP.
Všechny ostatní činnosti, děje, včetně staveb a zařízení pro lesnictví, a ze zařízení a staveb pro
zlepšení podmínek rekreace v území – ekologická a informační centra, které je lépe zakomponovat
do zelení, s níž také souvisí.
6.10.2 Sady a zahrady
Ps – hlavní využití – sady, zahrady, drobná držba
Nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, sady a zahrady.
Přípustné - pěší a cyklistické komunikace, účelové komunikace související s obhospodařováním
pozemků, vodní plochy, zahradní domky, besídky, altánky. Nezbytná zařízení technické
infrastruktury. Protierozní a protipovodňová opatření (valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby
apod.)
Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti.
6.10.3 Trvalé travnaté plochy
Pt – hlavní využití – trvale travnaté plochy
Činnosti a zařízení, které souvisí s intenzivní nebo extenzivní zemědělskou výrobou. U
zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde k negativní změně
krajinného rázu.
Přípustné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby – stavby
spojené s obhospodařováním pozemku, technická a dopravní infrastruktura. Drobná architektura a
drobné sakrální stavby. Zařízení, stavby a opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, k ochraně
před erozí a záplavami. Přípustné jsou i změny druhů pozemků v rámci ploch zemědělských.
Podmíněně přípustné - v odůvodněných případech je přípustná výstavba oplocení.
Nepřípustné - přeměna trvale travnatých ploch, a ploch zahrad a sadů na orné plochy, zejména
tam kde je půda ohrožená erozí, kde je žádoucí zadržovat vodu v krajině (např. podél vodních toků
a ploch, podél komunikací) a kde tyto plochy plní funkci ÚSES dle kap. 5.2 jako náhradní společenstvo
(např. luční – extenzivně využívané plochy trvale travnatých porostů, nebo extenzivně využívané
sady). Výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP.
Všechny ostatní činnosti, děje, včetně staveb a zařízení pro lesnictví.
6.11 Plochy lesní
Zl - hlavní využití – zeleň lesní - lesy obecně bez rozlišení (hospodářské, ochranné, zvláštního
určení apod.). Plochy lesů hospodářských, u nichž je jejich využívání limitováno funkcemi ÚSES
popsaného v kapitole 5.2.
Přípustné - pěší, cyklistické a účelové komunikace. Drobná architektura a drobné sakrální stavby.
Zařízení, stavby a opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, k ochraně před erozí a záplavami.
Podmíněně přípustné - stavby lesní prvovýroby a objekty spojené s obhospodařováním pozemku,
technická a dopravní infrastruktura – jejich využití je omezeno zájmy ochrany přírody.
Nepřípustné - Všechny ostatní činnosti, děje, včetně staveb a zařízení pro zemědělství. Výstavba
nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP.
6.12 Plochy vodní a vodohospodářské
6.12.1 Vodní plochy a toky
Hp – hlavní využití - vodní plochy
Přípustné - vodní plochy stojatých i tekoucích vod
Podmíněně přípustné - činnosti a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací
(stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma), činnosti související se zelení krajinnou. Nezbytná technická
infrastruktura.
Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení, které zmenšují jejich plochu, negativně ovlivňují
kvalitu a čistotu vody a vodního režimu, včetně staveb a zařízení pro zemědělství, lesnictví, těžbu
nerostů, a ze staveb a zařízení pro zlepšení podmínek rekreace – hygienická zařízení, která jsou v
této ploše nevhodná.
Ht – hlavní využití - vodní toky
Přípustné - vodní plochy tekoucích vod
Podmíněně přípustné - činnosti a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací
(stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma), činnosti související se zelení krajinnou. Nezbytná technická
infrastruktura.
kvalitu a čistotu vody a vodního režimu, včetně staveb a zařízení pro zemědělství, ze staveb a zařízení
pro zlepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu – hygienická zařízení, která jsou v této ploše
nevhodná.
6.12.2 Mokřady
Hm – hlavní využití - mokřady
Přípustné – plochy zeleně s vysokým podílem vodních ploch a toků, litorální pásma rybníků, plochy
s vysokým stupněm ekologické stability, přírodě blízká společenstva Podmíněně přípustné - činnosti
a zařízení související s vodohospodářstvím, činnosti související se zelení krajinnou. Nezbytná
technická infrastruktura.
kvalitu a čistotu vody a vodního režimu, včetně staveb a zařízení pro zemědělství, lesnictví, těžbu
nerostů, a ze staveb a zařízení pro zlepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu – hygienická
zařízení a informační centra, které jsou v této ploše nevhodné, a jiná než související dopravní
infrastruktura s touto plochou (dopravní obslužnost včetně cyklo).
7. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a veřejně prospěšných opatření
7.1 Vymezení veřejně prospěšných staveb
Veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 170 zák. č. 183/2006 Sb. na správním území obce Hoštejn.
Vymezení jednotlivých veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je v grafické
části – Výkresu č. 3 – Veřejně prospěšné stavby – je však dané měřítkem zpracování tohoto ÚP.
Rozsah dotčení práv k pozemkům pro veřejně prospěšné stavby bude stanoven v podrobnější
projektové dokumentaci.
Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb:
Poř.č.
A
Název
Místní komunikace
A1
A2
A3
B
C
D
E
F
G
H
I
Místní komunikace pro obsluhu plochy pro bydlení 1
Místní komunikace pro obsluhu ploch pro bydlení 1, 4 a 2
Místním komunikace pro obsluhu plochy pro bydlení 15
Účelová komunikace ke zpřístupnění plochy 10 – jezu
Pěší komunikace
Splašková kanalizace (doplňky)
Dešťová kanalizace (doplňky)
Vodovodní řad
Telekomunikační kabel (doplňky)
El. vedení VN - přeložka
Hráz suchého poldru
7.2 Veřejně prospěšná opatření
Poř.č.
J
Název
Protierozní opatření
7.3 Vymezení asanací a asanačních opatření
V ÚP nebyly vymezeny žádné asanace ani asanační opatření.
8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit
předkupní právo
8.1. Veřejně prospěšné stavby
Veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 101 zák. č. 183/2006 Sb. na území obce Hoštejn.
Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb:
Veřejně prospěšné stavby pro technickou a dopravní infrastrukturu řešené obce s předkupním
právem pro obec Hoštejn.:
A
A1
A2
A3
B
C
D
E
F
G
H
I
K
K1
K2
Místní komunikace
Místní komunikace pro obsluhu plochy pro bydlení 1
Místní komunikace pro obsluhu ploch pro bydlení 1, 4 a 2
Místním komunikace pro obsluhu plochy pro bydlení 15
Účelová komunikace ke zpřístupnění plochy 10 – jezu
Pěší komunikace
Splašková kanalizace (doplňky)
Dešťová kanalizace (doplňky)
Vodovodní řad
Telekomunikační kabel (doplňky)
El. vedení VN - přeložka
Hráz suchého poldru
Hřiště
Rozšíření stávající sportovní plochy obce (plocha 7)
Multifunkční hřiště pro účely obce (plocha 16)
8.2 Veřejně prospěšná opatření
Vymezení ploch veřejně prospěšných opatření:
Veřejně prospěšné opatření jsou navrženy k předkupnímu právu pro Českou republiku.
J
Protierozní opatření
Rozsah dotčení práv k pozemkům s stavbám bude stanoven na základě geometrického plánu
nebo územním rozhodnutím o umístění stavby. Vymezení veřejně prospěšných staveb uvedených
v následujícím textu nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby v podrobnější
územně plánovací dokumentaci.
9.
Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití
Územním plánem jsou vymezeny územní rezervy, které zamezují změnám v těchto plochách,
které by znemožnili nebo podstatně ztížili budoucí využití těchto ploch k účelu využití, pro které jsou
stanoveny.
9.1. Plochy územních rezerv
Územní rezerva R1 – je vymezena v západní části řešeného území jako plocha pro případnou
akumulaci povrchových vod vodní nádrží Hoštejn na řece Březná. Plocha územní rezervy k hájení
této plochy pro budoucí využití tímto způsobem vyplívá z povinnosti takto chránit tuto plochu dle
zásad územního rozvoje Olomouckého kraje vydané usnesením UZ/21/23/2008 resp.
UZ/19/44/2011.
10. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů
10.1 Územní plán
10.1.1. Textová část
Textová část obsahuje celkem 46 stran.
10.1.2. Grafická část
č.
1
2
2A
2B
Název výkresu
Výkres základního členění území
Hlavní výkres
Technická infrastruktura – energetika, spoje
Technická infrastruktura - vodní hospodářství
2C
Dopravní infrastruktura
Měřítko
1 : 2 880
1 : 2 880
1 : 2 880
1 : 2 880
1 : 2 880
Výkres veřejně prospěšných staveb
1 : 2 880
3
10.2 Odůvodnění územního plánu
10.2.1 Textová část
Textová část obsahuje 79 listů.
10.2.2 Grafická část
č.
1
2
3
Název výkresu
Koordinační výkres
Širší vztahy
Výkres vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL
Použité zkratky v textu:
ČOV
ČR
k.ú.
MŽP
PRVK
RS
s.ú.
STG
STL
ÚP
ÚPD
ÚSES
ÚTP
VDJ
VKP
VTL
ZÚR
čistírna odpadních vod
Česká republika
katastrální území
Ministerstvo životního prostředí
plán rozvoje vodovodů a kanalizací
regulační stanice
správní území
skupina typů geobiocénů
středotlaký
územní plán
územně plánovací dokumentace
územní systém ekologické stability
územně technický podklad
vodojem
významný krajinný prvek
vysokotlaký
zásady územního rozvoje
Měřítko
1 : 2 880
1 : 50 000
1 : 2 880
Odůvodnění Územního plánu Hoštejn
1. Textová část odůvodnění
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu
s územně plánovací dokumentací vydanou krajem
1.1. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje
Řešené území obce Hoštejn leží poněkud severněji od rozvojové osy OS8, která spojuje
rozvojovou oblast OB4 a OB8 (Rozvojová oblast Olomouc) a je tato rozvojová osa také označená
také jako Hradec Králové/Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov. Tato
rozvojová osa je vymezena s výraznou na významnou dopravní cestu – rychlostní silnici R35, silnici
I/35 a koridor připravované R35 a také železniční trať 010 a 270. Trasa této žel. tratě 270 prochází
právě přes řešené území, z tohoto důvodu se úkoly pro územní plánování vyplívající z této rozvojové
osy týkají i řešeného území, zejména v souvislosti s procházející železniční tratí 270, jako součásti
III. tranzitního železničního koridoru. V úkolech stanovených pro územní plánování v takto
vymezených koridorech je především vytvářet podmínky pro umístění veřejné infrastruktury
mezinárodního a republikového významu (v tomto případě koridor železniční trati 270, který je již
v současné době technicky proveden a provozován) při současném zachování hodnot území a při
respektování republikových priorit stanovených v tomto dokumentu. Vymezení koridoru rychlost.
komunikace R35 a úkoly stanovené pro územní plánování vyplívající z této stavby se již řešeného
území netýkají. Bližší vymezení stanovuje následně vyhodnocená územně plánovací dokumentace
(ZÚR Ol. kraje).
Z hlediska koridorů a ploch dopravní infrastruktury PÚR ČR již řešené území není dotčeno žádným
koridorem ani plochou dopravní infrastruktury vyplívající z vymezení v tomto nástroji územního
plánování.
Dále je řešené území obce dotčeno koridorem el. vedení 400 kV – E6 – koridor pro vedení
přenosové soustavy 400 kV č.V458 Krasíkov – Horní Životice. V úkolech stanovených tímto
dokumentem je stanovena povinnost krajů v zásadách územního plánování upřesnit trasu tohoto
koridoru. Obce potom zajistí zvláště územní ochranu takto vymezených koridorů přes svá území.
Ostatní koridory a plochy technické infrastruktury se v blízkosti řešené obce nenacházejí, ani nemají
na řešené území bezprostřední vliv.
Řešené území také není zahrnuto do jakékoli specifické oblasti celorepublikového významu se
zvýšeným zájmem zabezpečení trvale udržitelného rozvoje, vzhledem k nepříznivému stavu
hospodářství v regionu. Nejbližším takto vymezeným územím je specifická oblast SOB3, která je
vymezena na sousedním SO ORP Šumperk.
Dle bodu (26) republikových priorit územního plánování - Vymezovat zastavitelné plochy v
záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť
odůvodněných případech – byla umístěna v řešeném území rozvojová zastavitelná plocha č. 15 pro
výstavbu objektů pro bydlení v záplavovém území řeky Moravské Sázavy. Tato plocha byla vymezena
zejména z důvodu skutečné nemožnosti dostatečné zástavby v jiném území obce a to z důvodů
dalších příčin, zejména s ohledem na ochranu ZPF a PUPFL, a obdobně také z důvodu morfologicky
velmi složitého okolí obce v celé jeho severní části nad obcí (tj. celé území kromě zmiňovaného údolí
řeky Moravské Sázavy). Další plochy již nenavazují na stávající zástavbu obce, nebo jsou také
zahrnuty do územní rezervy nové vodní nádrže Hoštejn na řece Březné.
Lokalita byla prověřena studií odtokových poměrů č. z. H-07/025 vypracovanou povodím Moravy,
která je také přílohou tohoto odůvodnění.
V nynější aktualizaci záplavového území řeky Moravské Sázavy, které je popsáno v samostatné
kapitole 3.5.3.3. tohoto odůvodnění, bude území rozvojové plochy č. 15 vyjmuto ze zóny rozlivu, a
zvažuje se vybudování kompenzačního opatření za touto plochou směrem k železničnímu nádraží
resp. tělesu jako nová plocha rozlivu po terénních úpravách. Samotná plocha č. 15 má určeny
podmínky pro výstavbu v této lokalitě, které splňují všechny podmínky studie č. z. H-07/025.
Dále byly v řešené území respektovány z tohoto dokumentu také ostatní republikové priority
územního plánování o to v obecné rovině a ÚP je v souladu i s těmito požadavky na zpracování ÚPD.
Zejména tyto body:
(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Zachovat
ráz jedinečné urbanistické struktury území a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho
historie a tradic. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana
by však měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy
udržitelného rozvoje. Krajina je živým v čase proměnlivým celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý
přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její kulturní, přírodní a užitné
hodnoty.
Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů (viz také Územní
agenda Evropské unie Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů - dále
jen ÚA EU).
(16) Při stanovování způsobu využití území v ÚPD dávat přednost komplexním řešením před
uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i
hodnoty území.
(19) Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanace území) a
zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně,
včetně minimalizace její fragmentace.
(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co
nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření.
(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití území pro různé formy cestovního ruchu (např.
cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat
propojení atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy
turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).
(23) a (24) Zkvalitňovat dopravní a technickou infrastrukturu s ohledem na prostupnost krajiny,
potřeby veřejné dopravy a s požadavky ochrany veřejného zdraví. Při umisťování dopravní a
technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat fragmentaci krajiny; je-li to z
těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně.
(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a
přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.). Vytvářet podmínky pro zvýšení
přirozené retence srážkových vod v území, s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu, jako
alternativu k umělé akumulaci vod (viz také UA EU, část III. čl. 23, 24).
V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i
využívání dešťových vod jako zdroje vody s cílem zmírňování účinků povodní. (26) Vymezovat
zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela
výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
(27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj
a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.
1.2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem
1.2.1 Vyhodnocení souladu s ZÚR Olomouckého kraje
Řešené území je součástí vydaných Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (dále jen ZUR)
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje byly vydány usnesením UZ/21/23/2008 dne
22.02.2008 zastupitelstvem Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy pod č. j.
KÚOK/8832/2008/OSR-1/274, které nabylo účinnosti dne 28.03.2008.
Na základě § 42 SZ byla zastupitelstvem Olomouckého kraje schválena dne 29.06.2009 Zpráva o
uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v uplynulém období. Na základě této
schválené Zprávy byla vydána Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje
usnesením UZ/19/44/2011dne 22. dubna 2011 zastupitelstvem Olomouckého kraje formou opatření
obecné povahy pod č. j. KUOK 28400/2011, které nabylo účinnosti dne 14.07.2011.
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje po 1. Aktualizaci nezahrnují řešené území do žádné
rozvojové oblasti republikového, ani krajského významu. Nejbližší rozvojovou oblastí vymezená v
tomto dokumentu je rozvojová oblast nadregionálního významu RO 2 Šumperk- Zábřeh-Mohelnice,
vymezená však obcemi – Bludov, Šumperk, Leština, Lukavice, Postřelmov, Rájec, Zábřeh, Zvole,
Mohelnice, zejména s vazbou na silnici I/44, tzn. Mimo dosah území řešené obce.
Rozvojová osa OS8 republikového významu je upřesněna touto ÚPD na území ORP Zábřeh,
Mohelnice, Litovel, Olomouc a Přerov, kde se napojuje na koridor OS11, a je vymezena na obce
nacházející se na této rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bílá Lhota, Mladeč, Kokory, Krchleby,
Loštice, Maletín, Mírov, Moravičany, Palonín. I když je základem rozvojové osy také stávající vedení
I. a III. tranzitního železničního koridoru, přednostnější je řešení územní souvislosti spojené s
výstavbou nové komunikace R35, která je vymezena mimo řešené území, a z tohoto důvodu není
řešené území zahrnuto do této rozvojové osy.
ZÚR OK zpřesňují vymezení specifické oblasti SOB 3 vymezenou PÚR ČR na SÚ ORP Jeseník a
Šumperk, tedy bez vazby na řešené území. Dále navrhují vymezení další specifické oblasti pro území,
ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel
území, které zahrnuje i obce příslušející k ORP Zábřeh. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra
nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita
obyvatel za prací. Hospodářský rozvoj a sociální soudržnost je nutné podporovat dle tohoto ÚPD
zejména v takto vymezených oblastech vytvářením podmínek pro:
a) přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení;
b) zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury;
c) územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu,
ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel
pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny;
d) optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat
intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině.
Dále ZÚR OK zpřesňují plochy a koridory vymezené PÚR ČR a vymezují další plochy a koridory
nadmístního významu veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územní
rezervy.
Z oblasti dopravní infrastruktury není začleněno řešené území do žádné plochy ani koridoru. Z
oblasti technické infrastruktury se na řešené území vztahuje povinnost chránit plochu územní rezervy
vhodné pro akumulaci povrchových vod Hoštejn na toku řeky Březné s dotčenými obcemi Drozdov,
Hoštejn, Jedlí, Štíty a obcemi v PK a to tímto způsobem:
 Dosavadní využití ploch územních rezerv nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo
podstatně ztížil jejich budoucí využití. Kolize zájmů plynoucí z překryvu záměrů budou vyřešeny v
následujících podrobnějších územně plánovacích dokumentacích.
 Z důvodů prokazatelně vyšší kvality vody jezer vzniklých po těžbě štěrkopísků podporovat jejich
využití pro vodohospodářské účely, jako např. vodárenské rezervoáry pro hromadné zásobování
obyvatel.
 Při řešení vodohospodářské problematiky v ÚPD kraje a obcí OK budou respektovány Plán hlavních
povodí schválený vládou ČR a Plány oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry schválené ZOK dne 11.
12. 2009.
Dále je v této ÚPD vymezen resp. upřesněn koridor v oblasti technické infrastruktury – energetiky
– 400 kV Krasíkov – Horní Životice vyplívající z požadavků na technickou infrastrukturu v území
vyplývající z PÚR ČR, který je však již vymezen přesněji mimo řešené území, přes k.ú. Hynčina v
souběhu se stávajícím vedením VVN.
Z hlediska návrhu prvků územního systému ekologické stability krajiny vymezují ZÚR OK všechny
prvky nadregionální i regionální úrovně mimo řešené území, jak je popsáno podrobněji v kap. 3.5.2.
tohoto odůvodnění ÚP, a to:
Nadregionální koridor K 92 vymezený jako mezofilní bučinná osa.
Regionální biokoridor RK 890 vymezený jako mezofilní bučinný.
Regionální biokoridor RK 901 vymezený jako mezofilní bučinný.
K ochraně jednotlivých prvků ÚSES a způsobům zapracování do územně plánovací dokumentace
(dále v textu ÚPD) se stanovují tyto zásady platné pro řešené území:
dle čl. 71.3. Pro ochrannou zónu NRBK, která tvoří 2 km široký pruh z každé strany vymezené
osy NRBK, je nutno respektovat nahuštění sítě lokálních prvků ÚSES (pokud možno) stejného
charakteru jako osa NRBK. V ochranné zóně nadregionálního biokoridoru jsou všechny segmenty
ÚSES nižší hierarchické úrovně (regionální a lokální), významné krajinné prvky a ekosystémy se
stupněm ekologické stability tři a výše chápány jako součást nadregionálního biokoridoru.
dle čl. 71.6. V místech křížení biokoridorů s komunikacemi respektovat následující zásady podle
charakteru prvků:
71.6.1. vodní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění;
71.6.2. nivní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění;
71.6.3. lesní biokoridory – posuzovat individuálně, možné přerušení – viz odst. 71.12.;
Ostatní požadavky na ÚSES je možno chápat jako obecně přijatá pravidla pro vymezování ÚSES
podle metodiky zapracování ÚSES do ÚP, a rukověti projektanta místních ÚSES.
Jiné konkrétní požadavky z tohoto dokumentu na řešené území nevyplývají.
Při zpracování ÚP řešené obce byli zohledněny také stanovené priority územního plánování kraje
pro zajištění udržitelného rozvoje území v obecné rovině a zejména stanovené priority v oblasti
soudržnosti společenství obyvatel pro územní plány (ÚP) obcí se v oblasti posílení sociální soudržnosti
v území stanovuje zejména:
 zachovat a rozvíjet současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje;
 vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a funkčnímu významu obce,
a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území;
 plochy bydlení vymezovat s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel území, zejména
zamezovat územní segregaci obyvatel na základě požadavků vyplývajících z regionálního a
oborového plánování (zejména komunitního plánování);
Návrh ÚP je tedy plně v souladu s touto ÚPD vydanou Olomouckým krajem a vymezuje a chrání
územní rezervu vhodnou pro akumulaci povrchových vod Hoštejn na toku řeky Březné, vytváří
podmínky pro hospodářský rozvoj vymezením přiměřených zastavitelných ploch pro bydlení a
zkvalitněním dopravní, technické a občanské infrastruktury a zohledňuje i jiné požadavky stanovené
pro územní plány.
1.3. Vyhodnocení souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje
Obec se nachází v území řešeném v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje –
PRVK - základní verze 2004, VODING Hranice, s.r.o. Z tohoto dokumentu vyplývají pro územní plán
obce následující požadavky:
Vodovod stav:
Vodovod v Hoštejně (375 - 323 m n. m.) byl vybudován v druhé polovině sedmdesátých let.
Zdrojem vody jsou tři studny na pravém břehu řeky Moravské Sázavy. Voda je upravována v úpravně
vody, kde je odstraňován volný CO2 na mramorovém filtru. Upravená voda je čerpána z akumulační
nádrže v úpravně vody do vodojemu ze sklolaminátových nádrží 2 x 48 m3 (365,20/362,00 m n. m.).
m.
Rozvodná síť je provedena z trub lPE, profilů DN 100, 80 a 50. Její celková délka je zhruba 4.920
Návrh:
Stávající systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna.
S výstavbou, či rozšiřováním vodovodní sítě se v řešeném období neuvažuje. OÚ zvažuje posílení
stávajících zdrojů vody o další studnu.
Kanalizace a ČOV stav:
Obec má vybudovanou splaškovou kanalizaci v celé obci. Její délka je 3.830 m. Na kanalizaci jsou
vybudovány tři čerpací stanice.
Splaškové odpadní vody jsou čištěny na aktivační čistírně odpadních vod. Čistírna odpadních vod
2 (BC 65 D měla kapacitu 130 m3/den a byla zkolaudována v roce 1994. Z důvodu provozní
náročnosti, technickému stavu zařízení a problematické funkčnosti bylo přistoupeno k intenzifikaci
čistírny. Stávající čistírna odpadních vod byla zrekonstruována a to tak, že byly demontovány oxidační
hřebenové bubny. Aktivační nádrže byly upraveny pro použití jemnobublinných aeračních elementů.
Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Moravská Sázava. Vyprodukovaný kal je vyvážen
na zemědělské pozemky.
Návrh:
Stávající systém odkanalizování a čištění odpadních vod je po intenzifikaci vyhovující i do
budoucnosti a s výstavbou nových zařízení se neuvažuje.
Územní plán při návrhu odkanalizování a čištění odpadních vod obce vychází plně z řešení v
PRVKUK.
1.4 Vyhodnocení souladu s koncepcí odpadového hospodářství Olomouckého kraje
Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s
obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Plán odpadového hospodářství
Olomouckého kraje).
Komunální odpad bude nadále ukládán do nádob k tomu určených a svážen specializovanou
firmou. Nebezpečný od
pad bude skladován na území obce a podle potřeby nejméně 2 krát ročně odvážen mobilním
sběrem.
Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné:
 Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů. Pro sběr nebezpečného odpadu bude zajištěn
operativně odvoz specializovanou firmou.
 Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu.
 Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů.
 Vytvářet podmínky pro separaci využitelných složek odpadů přímo u původce (zvony na tříděný
odpad jsou situovány u obecního úřadu).
 Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech
(například kompostováním).
1.5 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území
1.5.1 Zapojení sídla do systému osídlení
Širší vztahy řešeného území se projevují a jsou realizovány zejména v oblasti spádovosti, dopravy
a technické infrastruktury.
Obec Hoštejn se nachází v okrese Šumperk, v jeho jihozápadní části, na hranicích s Pardubickým
krajem, při krajské silnici II/ 315, Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun –Zábřeh - Úsov, západně od
města Zábřeh. Správní území obce sousedí s následujícími katastry: na jihu s k.ú. Hynčina, na
východě Hněvkov, na severovýchodě Kosov, na severu Drozdov a na západě s k. ú. Tatenice (v
Pardubickém kraji). Nachází se ve venkovské, krajině obklopena vesměs sídly venkovského typu a
srovnatelného charakteru. Nejvýznamnější spádové centrum pro obec Hoštejn je město Zábřeh. Z
hlediska vyšší vybavenosti obec spáduje k městu Šumperk. Dalším, méně významným spádovým
centrem je město Mohelnice.
Z hlediska dojíždění za prací je nejvýznamnějším sídlem Zábřeh. Dalšími významnými sídly s
vyjížďkou za prací jsou ostatní střední sídla osídlení v okrese Šumperk – Šumperk a Mohelnice popř.
Štíty a také srovnatelná sídla v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy – Lanškroun, Č. Třebová, Moravská
Třebová a popř. Svitavy. Vyšším centrem osídlení je vzhledem k řešené obci krajské město Olomouc,
kde je i sídlo krajského úřadu.
1.5.2 Koordinace využívání území z hlediska dopravní infrastruktury
1.5.2.1 Silniční doprava
Obcí prochází silnice II/315 Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun – Zábřeh – Úsov, která prochází
přímo obcí. Na tuto silnici ve středu obce navazuje silnice - III/31528 Hoštejn – příjezdná. Silnice II.
třídy se napojuje v městech Zábřeh a Lanškroun na silnice I/44 a I/43, která také prochází ve
vzdálenějším průběhu severně nad řešeným území. Jižně od řešeného území prochází ve vzdálenější
poloze také silnice I/35.
1.5.2.2 Železniční doprava
Obec leží na mezinárodně i celostátně významném železničním koridoru ČD Praha-Ostrava. Zde
obcí prochází přímo železniční trať ČD č. 270 Česká Třebová - Bohumín a to včetně jejího
zastavěného území.
V obci je také přímo železniční zastávka, nejbližší železniční stanice je Zábřeh na Moravě.
1.5.3 Koordinace využívání území z hlediska technické infrastruktury
Z hlediska technické infrastruktury vztahy přesahující rámec správního území obce jsou v těchto
oblastech: vodovod, kanalizace, energetika, plynofikace a telekomunikace.
1.5.3.1. Vodovod
Obec Hoštejn má vybudovaný vlastní místní veřejný vodovod, zásobený vodou z vlastních
místních vodních zdrojů v údolní nivě Moravské Sázavy. Tento vodovod je v majetku a provozován
obcí. Z vodovodu je zásobována rozvodná stanice VVN na k.ú. Hynčina.
1.5.3.2. Kanalizace
Obec má vybudovanou vlastní splaškovou kanalizaci s vlastní čistírnou odpadních vod umístěnou
na pravém břehu Moravské Sázavy východně od obce.
1.5.3.3. Energetika
Východo-západním směrem přes řešeného území, údolím řeky Moravská Sázava, prochází
kmenového vedení 22kV č. VN 121. Odbočkami z páteřního jsou napojeny celkem čtyři trafostanice.
Kmenové vedení VN č. 121 je napojeno na rozvodnu v Zábřehu.
Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno NN. Většinu tvoří nadzemní vedení.
1.5.3.4. Plyn
Obec Hoštejn v současné době není plynofikována. Distribuci plynu v regionu zajišťuje RWE –
Severomoravská plynárenská, a. s., Nejbližší VTL plynovod vede k městu Zábřeh, kde je i RS a
nejbližší rozvody STL plynovodů
1.5.3.5. Telekomunikace
Obec je napojena na dálkové telekomunikační vedení Zábřeh – Pivonín – Kosov – Hoštejn a dále
s vedením na Tatenici a Krasíkov. Další odbočení z této páteřní trasy je v řešené obci směr
Drozdovská pila – Štíty s odbočení směr Cotkytle.
Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu vysílače Hynčina.
2. Údaje o splnění zadání a pokynů pro zpracování návrhu
Územní plán obce byl pořízen v souladu s § 21, odst. 6 zákona 50/76 Sb. v platném znění. Na
základě řádně projednané urbanistické studie obce bylo, tedy, upuštěno od zpracování konceptu
územního plánu a bylo zpracováno Zadání ÚPO s náležitostmi souborného stanoviska.
Zadání územního plánu obce řeší jak požadavky obce, tak i všeobecné podmínky dané pro
zpracování územních plánu Stavebním zákonem a předpisy souvisejícími (např. ochrana přírody,
energetika atd.). V souborném stanovisku jsou vyhodnoceny jednotlivá stanoviska dotčených orgánu
územního plánování, státní správy, připomínky a námitky ostatních orgánů, dotčených organizací a
občanů obce. Návrh byl projednán ve společném jednání. Uplatněná stanoviska a vyjádření
dotčených orgánů státní správy a požadavky vlastníků pozemků a staveb byly řádně vyhodnoceny a
požadavky v nich byly upřesněny tak, aby byly formulovány pokyny pro dokončení návrhu územního
plánu. Pro zpracování ÚP Hoštejn bylo schváleno souborné stanovisko, které je závazné pro řešení
územního plánu. Pro obec byly vymezeny dostatečně velké plochy pro dlouhodobý rozvoj
požadované bytové výstavby, jakož i plochy pro rozvoj ekonomických aktivit a pro realizaci občanské
vybavenosti. Je respektován systém ekologické stability, zabezpečena je ochrana památek.
Územní plán obsahuje i návrhy řešení krajinné zeleně. Současně jsou řešeny rozvojové možnosti
rekreace a cestovního ruchu. Rozvoj řešeného území je provázen i příslušným návrhem rozvoje
technické infrastruktury. Zadání územního plánu obce řeší jak požadavky obce, tak i všeobecné
podmínky dané pro zpracování územních plánu Stavebním zákonem a předpisy souvisejícími (např.
ochrana přírody, energetika atd.). V souborném stanovisku jsou vyhodnoceny jednotlivá stanoviska
dotčených orgánu územního plánování, státní správy, připomínky a námitky ostatních orgánů,
dotčených organizací a občanů obce.
Nad rámec zadání byly v průběhu zpracování návrhu ÚP přidány některé další návrhové plochy
vycházející z požadavků objednatele a pořizovatele.
3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a
vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch
3.1. Vyhodnocení souladu územního plánu
3.1.1. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování
ÚP řešeného území je plně v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Zejména s cílem chránit
a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území při současném vymezení zastavitelných ploch
pro potřeby společenství obyvatel území a jeho hospodářském rozvoji při současném zřetelu na
potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. ÚP také zajišťuje požadavky vyplívající z
úkolů územního plánování, jak jsou uvedeny v § 19 stavebního zákona.
3.1.2. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů
ÚP Hoštejn je zpracován a pořizován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon nebo SZ) a jeho prováděcími
předpisy:
● vyhláška 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a
způsobu evidence plánovací činnosti, v platném znění (dále jen vyhláška), vyhláška 501/2006 Sb., o
obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
V souladu s členěním ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhl. 501/2006 Sb. byli v ÚP některé
funkční plochy dále podrobněji členěny jako např. odůvodněných případech zemědělské plochy (v
souladu s druhem pozemku ZPF v KN) včetně stanovených podmínek pro jejich využití, a nad rámec
vymezených ploch vyhl. 501/2006 Sb. Byla v ÚP vymezeny plochy zeleně, které nelze zařadit k
jakýmkoliv plochám stanovených toto vyhláškou.
3.1.3. Vyhodnocení souladu se zvláštními právními předpisy
ÚP Hoštejn je plně v souladu se zvláštními předpisy uplatňovanými při zpracování územních plánů.
Zejména se zákony:
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a
o změně některých zákonů (energetický zákon)
151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
133/1985 Sb., o požární ochraně
44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Všechny uvedené předpisy jsou respektovány v platném znění, a s případnými prováděcími
předpisy (vyhlášky jednotlivých Ministerstev ČR).
3.2. Odůvodnění koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
3.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje území
Koncepce rozvoje území vychází z PUR ČR a urbanistických zásad a pro řešené území z nich
jednoznačně vyplývá vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj území při zachování a rozvoji
kulturních, civilizačních a přírodních hodnot řešeného území.
Je podpořena zejména hlavní funkce rezidentní bydlení v obci jako základní funkce sídla, dále je
navržena stabilizace základní veřejné infrastruktury k zajištění základní nutné vybavenosti obce, a v
rámci ploch s funkčním využitím smíšeným a hospodářského bydlení – venkovského typu může být
tato vybavenost obce i rozvíjena. V těchto funkčních plochách však musí být v souladu s podmínkami
využití ploch stanovenými ve výrokové část I. A. kapitole 6.
Dále ÚP navrhuje stabilizovat funkční využití výroby ve stávající ploše. Tato plocha může být
využívána jak pro stávající výrobu, tak pro jiné druhy výroby, včetně skladování popř. výrobních
služeb a na ně navazující komerční vybavenost v souladu s podmínkami využití ploch stanovenými
ve výrokové část I. A. kapitole 6.
Je dále kladen důraz na maximální využití zastavěného území, a ochranu nezastavitelného území
zejména ploch s přírodě blízkými společenství a významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona
114/ 1992 Sb. v platném znění, včetně PUPFL a ploch s půdami s vysokým stupněm ochrany z
hlediska ochrany ZPF.
Dále koncepce rozvoje území navrhuje stabilizovat a upevnit ekologickou stabilitu území a
ochranu krajinného rázu vymezením ploch pro ÚSES a chráněná území krajiny a navržením některých
ploch k jejich zfunkčnění, a podporou udržení a rozvíjení krajinného rázu v řešeném území.
3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje kulturně-civilizačních hodnot území
3.2.2.1. Archeologické hodnoty území
Katastrální území lze označit za území archeologického zájmu, v němž se nacházejí archeologické
lokality vyplívající z historického vývoje řešené obce popsaného také v kap. 3.3.1.1.
Archeologické lokality souvisí zejména s dobou osídlení a s hospodářskou činností od doby
založení.
Na území katastru řešeného území jsou evidovány tyto lokality s archeologickými nálezy s
povinností záchranného výzkumu:

SAS 14-43-02/1 – středověké a novověké jádro obce a zbytky hradu
Při provádění výkopů a zemních prací však se v řešeném území musí respektovat požadavky na
ochranu archeologických zájmů, jak vyplývá z § 21 a § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, v platném znění.
Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné
k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení
záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák.
20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Některé z těchto organizací jsou, Archeologický ústav AV
ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum.
3.2.2.2. Kulturně historické hodnoty území
Na správním území obce se nachází několik nemovitých kulturních památek. Jsou to:
a) 26591/8-890 Zbytky hradu s valy a památníkem dokončení dráhy Olomouc – Praha (r. č. 890)
k.ú. Hoštejn p.č. 350, 349/1, 53/1, 53/4.
- Zbytky hradu Hoštejn s valy (r.č. 890/1)
k.ú. Hoštejn p.č. 350 - fragmenty hradního jádra, předhradí (jen část pozemku)
p.č. 349/1 – předhradí - jen část pozemku
p.č. 53/1 - lichoběžníková terasa - jen část pozemku
p.č. 53/4 - lichoběžníková terasa
Zbytky středověkého hradu, připomínaného v roce 1267.
- Památník dokončení dráhy Olomouc – Praha (r.č. 890/2)
k.ú. Hoštejn p.č. 350.
Empírový památník ve tvaru obelisku, postaven v souvislosti se stavbou dráhy Olomouc – Praha
v letech 1844-1845.
b) 25708/8-891 - Kříž
k.ú. Hoštejn p.č. 47 - hřbitov
Litinový kříž s kamenným podstavcem z konce 19.st., umístěn vpravo od vstupu do kostela.
c) 37431/8-892 - Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
k.ú. Hoštejn p.č. 276/2 (276/6 )
Sousoší je umístěno severozápadně nad obcí při polní cestě. Jedná se o empírovou kamenickou
práci z roku 1820.
V obci je jedno památné místo, stavba významná pro svou historickou nebo urbanistickou
hodnotu:
Farní kostel sv. Anny (p.č. 43, st.), historicistní, postavený v letech 1867 až 69.
Je třeba uchovávat tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba
tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla.
Je třeba respektovat památky chráněné státem a dále drobnou architekturu na celém území katastru
jako jsou kříže, boží muka ap.
Mimo to jsou z hlediska dochovalého tradičního domovního fondu, kvalitní objekty po obou
stranách návsi. Objekty mají dochovalý tvar tradičního stavení venkovského typu se sedlovou
střechou, tvar i umístění oken. U těchto objektů je vhodné stávající tvarosloví zachovat.
Celkový pozitivní dojem doplňují vzrostlé listnaté stromy, které jsou umístěny na návsi okolo
staveb v zahradách. Historickou urbanistickou strukturu doplňují drobné objekty urbanistického
detailu.
V řešeném území nacházejí různě rozeseté drobné sakrální stavby, zejména podél cest a při jejich
rozcestí a na místech výhledu apod. Tyto drobné sakrální stavby, jako křížky, boží muka, smírčí
kameny (kříže) je třeba respektovat a chránit, a přispívat k jejich zdůraznění např. výsadbou zeleně.
V okolí těchto staveb nepřipustit jakoukoliv výstavbu, která by mohla nepříznivě ovlivnit jejich vzhled.
3.2.2.3. Urbanisticko-architektonické hodnoty území
V řešeném území jsou dochovány hodnotné urbanistické struktury, které jsou dokladem
historického vývoje sídla.
Jedná se především o prostory historické zástavby v údolní nivě řeky Moravské Sázavy a v
prostoru návsi a podél páteřní komunikace – silnice II. třídy směrem na obec Kosov, která tvoří hlavní
osu sídla a objekty, které ji obklopují situované na svazích po obou stranách. ÚP navrhuje chránit
urbanisticko-architektonickou strukturu obce jako celek, a jednotlivé stavby, dokladující stavitelské
umění své doby (selské statky se zachováním původního vzhledu příp. dispozice, včetně
hospodářských objektů).
Pro uchování všech těchto hodnot je nutné, aby veškeré děje, činnosti a zařízení respektovaly
kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního charakteru prostředí.
3.2.3 Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje přírodních hodnot
3.2.3.1. Chráněná území
3.2.3.1.1. Zvláštní ochrana a NATURA 2000
V řešeném území se nenachází plochy zvláště chráněného území ani lokality NATURA 2000.
3.2.3.1.2. Obecná ochrana
Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona 114/
1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Významné krajinné prvky na území obce ze zákona jsou:
- všechny plochy určené pro plnění funkce lesa
- všechny vodní toky
- všechny údolní nivy
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak,
aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP
je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Celé správní území obce podléhá plošné ochraně přírody dle zákona. Správní území obce je
součástí území přírodního parku Březná, vyhlášeného nařízením okresního úřadu v Šumperku č.
14/1997, ze dne 13. 5. 1997. Celková výměra parku je cca 11 600 ha. Přírodní park se rozkládá na
katastrech nebo jejich částech obcí: Hoštejn, Hynčina, Lupěné, Hněvkov, Václavov, Pivotín,
Svébohov, Nemile, Zábřeh, Rovensko, Posřelmůvek, Výšehoří, Klášterec, Olšany, Zborov, Bušín,
Jakubovice, Písařov, Bukovice, Březná, Březenský Dvůr, Štíty, Crhov, Jedlí, Horní Studénky, Drozdov
a Kosov. Hranice přírodního parku Březná jsou vyznačeny ve výkresu širších vztahů. Posláním
přírodního parku je zachování přírodního rázu typického pro tuto část Zborovské Vrchoviny, ochrana
významných lokalit a biotopů, účelná regulace a diferenciace čerpání přírodních zdrojů a realizace
takových forem rekreace, které negativně neovlivní krajinný ráz.
Dále je řešené území z větší části zahrnuto v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru
NRBK 92 - mezofilní bučinný, tudíž všechny prvky ÚSES včetně interakčních prvků je nutno považovat
za součást tohoto nadregionálního biokoridoru a vztahuje se na ně ochrana jako na nadregionální
prvek ÚSES.
3.2.3.2. Ochrana genofondu
Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen
systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky.
Součástí ÚSES je tzv. mapování krajiny, ve kterém je řešené území rozděleno v pěti stupňové
škále na území ekologicky nejstabilnější (stupeň ekol. stab. č. 5) až po území s velmi malou
ekologickou stabilitou či bez významu pro tuto stabilitu (stupeň 1 nebo 0). Součástí vypracovaného
ÚSES na základě mapování krajiny je tzv. vymezení kostry ekologické stability, ve které se do značné
míry uskutečňuje ochrana genofondu.
Dále jsou v ÚSES, jak je popsáno v samostatné kapitole, vymezeny jednotlivé prvky ÚSES. A z
těchto prvků dále vyplývá pro ochranu genofondu další následující opatření. U funkčních prvků není
přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijat
opatření, která umožní jejich plnou funkčnost. Upřesnění skladby bude předmětem další
dokumentace. Podrobnější popis prvků ÚSES je v samostatné kapitole 5.2.
3.2.3.3. Ochrana a rozvoj krajinného rázu
Krajinný ráz je do značné míry dán způsobem hospodaření v krajině typy sídel. Území bylo dříve
vcelku harmonické, ale postupně dochází zejména vlivem nevhodného hospodaření k jeho degradaci.
Ve 20. století od poloviny 50. let dochází vlivem kolektivizace zemědělství ke scelování
zemědělských pozemků, rušení mezí a drobných hájků a tolik potřebné rozptýlené zeleně. Navíc
dochází k rušení řady cest k jednotlivým zemědělským pozemkům, které doprovázela zeleň mající v
území také orientační charakter. Plně harmonická krajina drobných zemědělských ploch byla zrušena
zcelením.
I přesto si však krajina vzhledem ke členitosti terénu zachovale do jisté míry harmonický ráz, kde
se střídají poměrně velké lesní celky na místech, kde nebylo nikdy vhodné zakládat zemědělskou
půdu – svažitý terén, hluboce zaříznutá údolí vodních toků, členitá vrchovina – se zemědělsky
využívanou plošší krajinou s ornými plochami. V místech kde zemědělské využívání neumožňuje
využívat půdu jako ornou – podmáčená údolí vodních toků, svahoviny apod. jsou trvale luční porosty,
které dotvářejí estetickou hodnotu krajiny.
V dnešní době by bylo vhodné částečné navrácení členění do dřívější stavu, tj. obnovy některých
cest a velké plochy zemědělské orné půdu rozčlenit liniovou zelení nejlépe v pásech nebo pruzích (tj.
5 –10 resp. 10 – 30 m), které budou zajišťovat také potřebnou prostupnost krajiny, orientační účinek,
a také půdoochranný, protierozní a zvyšování retenční schopnosti krajiny.
Nemalou roli v krajině hraje také rozptýlená zeleň – zde v řešeném území zejména liniová zeleň
podél komunikací, zejména silnic III. tříd, a jedná se především o stromořadí ovocných dřevin.
Krajinu zde však v širším okolí zdobí rozptýlená zeleň ve formě bodové a také ve formě shluků
jednotlivých dřevin. V těchto případech se většinou nejedná o ovocné dřeviny a jejich dominantní
vzhled v krajině je vyšší. Bohužel tato zeleň v řešeném území téměř chybí.
Z těchto důvodů udržování a ochrany krajinného rázu vyplívají požadavky na řešení v ÚP:
Udržovat a podporovat mozaikovitost krajiny. Podporovat polyfunkční využití nezastavitelných
ploch např. využití vodní resp. vodohospodářské a přírodní. Dosazovat vhodná místa rozptýlenou
popř. liniovou zelení v souladu s řešením ÚSES v kap. 5.2. K tomu využívat zde původní druhy dřevin.
Revitalizovat vodní plochy a toky s výsadbou břehových porostů včetně dřevin.
Liniovou zelení členit velké zemědělské plochy na menší vhodnější celky a to i s přihlédnutím na
případnou komplexní pozemkovou úpravu.
Při nově budovaných komunikací vysazovat doprovodnou zeleň při využití místně původních
druhů.
Volně v krajině a to zejména na místech dalekého výhledu citlivě zasazovat případné objekty
technické nebo dopravní infrastruktury, tak aby nebyl narušen celkový pohledový horizont krajiny.
3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce
3.3.1 Vznik a vývoj urbanistické struktury
3.3.1.1. Historický vývoj obce a území
Ves Hoštejn se rozvila jako podhradí stejnojmenného hradu. Hrad Hoštejn byl postaven v druhé
polovině 13. st. Původně patřil odbojným pánům z Rýznburka, po vyplenění královskými vojsky
připadl v r. 1290 Šternberkům. Již roku 1446 byl hrad označován jako zbořený, usadily se vněm však
loupeživý rytíři a proto byly jeho zbytky v roce 1522 srovnány se zemí. Hoštejnské podhradí bylo ve
středověku označováno jako městečko, které po zboření hradu degradovalo na ves. Po třicetileté
válce jenom deset usedlých.
Hoštejn byl až do 19. století poměrně malou vsí. Význam sídla a s ním spojený rozvoj výrazně
vzrostl po vybudování železnice Praha – Olomouc v roce 1845 a vybudování nádraží v obci. Na památku
dobudování dráhy byl na zbytcích hradu postaven obelisk. Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím a lesním
hospodářstvím, po polovině 19. st. zde byla vybudována poměrně velká pila, jejíž provoz se udržel do
dnešních dnů. Škola v obci byla otevřena v r. 1815.
3.3.1.2. Stávající urbanistická struktura
Na správním území obce Hoštejn se nachází jedno, stejnojmenné sídlo, venkovského typu. Je
situováno v agrárně-lesní krajině.
Ves Hoštejn se nachází ve střední a jižní části správního území obce. Zastavěné území má
longitudinální tvar, sestává se ze dvou větví. „Historické jádro“ vsi činí větev situovaná v těsném údolí
Hoštejnského potoka, převládající je drobná chalupnická zástavba, prostřídána rodinnými domky. V
údolní nivě podél toku Moravské Sázavy je se prostírá novější zástavba, reprezentována rodinnými
domky, bytovými domy a průmyslovými závody. Střed obce je situován u vyústění údolí Hoštejnského
potoka s výraznými budovami nákupního střediska, školy a obecního úřadu. Hlavní prostorovou
dominantou sídla je římskokatolický kostel sv. Anny situován na stráni nad středem obce. Na výrazném
návrší nad kostelem jsou nepatrné zbytky středověkého hradu s památníkem dokončení dráhy Praha
– Olomouc. Na pravém břehu Mor. Sázavy je areál železničního nádraží a menší soubor rodinných
domků. Další soubor rodinných domků je na stráni severozápadně nad středem obce.
3.3.2 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území
Zástavba obce je značně ovlivněna reliéfními podmínkami, kterou sídlo obce obklopuje a
prostorově vymezuje, v niž se obce nachází. Zástavba na vhodných plochách původní zástavbou je
kompaktní a je omezena v severní části sídla výraznými reliéfními útvary nevhodnými pro typickou
zástavbu v místním prostředí. Zástavba má zde kompaktní charakter jak je popsáno v kap. Stávající
urbanistická struktura. Jednotlivé samostatně stojící domky a stavení na sebe ve stavebních
parcelách navazují a netvoří žádné proluky vhodné k zastavění.
V jižní části je sídlo ve své původní zástavbě výrazně omezováno tokem řeky Moravská Sázavy a
ústím řeky Březné a dále železničním tělesem z druhé poloviny 19. stol. a související regulací toku
Moravské Sázavy, která se ještě přiblížila k sídlu řešené obce. Volnější zástavba je zejména v údolí
řeky Moravské Sázavy v její horní části v řešeném území a v údolí řeky Březné. Zástavba je zde
charakterizovaná smíšenou výrobní a obytnou zástavbou, převážně samostatně stojícími objekty,
které mezi sebou tvoří větší prostory. Tato zástavba je typická vzhledem ke svému využití, a dále se
také nachází v prostoru záplavových území řeky Moravské Sázavy a řeky Březné. Takto situovaná
volnější zástavba tak má také lepší vliv na odtokové poměry v záplavových území, z tohoto důvodu
ji není žádoucí doplňovat o nové objekty.
Novější zástavba v přilehlých prostorách historického sídla, zejména v západní části horní (severní
poloviny) části sídla a v jižní části sídla podél toku Moravské Sázavy, je kompaktního až řadového
charakteru. Zde již nejsou žádné prostory pro doplnění zástavby.
V severní části sídla je novější zástavba v příznivých morfologických podmínkách kompletní, a
není ji možné doplňovat. Nové rozvojové plochy jsou navrženy až za touto zástavbou, nebo v méně
příznivých terénních podmínkách jako doplnění a navázání stávající a nové zástavby, kompenzováno
atraktivními výhledovými poměry.
3.3.3 Hlavní východiska urbanistické koncepce
Urbanistická koncepce vychází ze zachování základní urbanistické struktury sídla, která vychází z
přírodních podmínek a morfologie terénu. Je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje a se
zásadami ochrany přírody.
Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí,
pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby
současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
Rozvojové plochy jsou navrženy především tak aby navázaly na stávající urbanistickou strukturu
a doplnily zástavbu v místech, kde jsou v zástavbě volné plochy.
Ostatní funkční složky jsou převážně navrženy k zachování. Nové funkční plochy byli požadovány
pro uspokojování různých druhů sportovních potřeb občanů, vzhledem k tomu že stávající plochy
jsou pro tyto potřeby nedostatečné, byly navrženy plochy nové, rozšiřující tyto plochy.
Uvnitř zastavěného území sídla se nenacházejí dostatečně velké a kompaktní plochy pro realizaci
rozvojových záměrů, zejména pro bydlení. Proto jsou pro dlouhodobý rozvoj obce vymezeny nové
zastavitelné plochy mimo zastavěné území sídla, které však na zastavěné plochy přímo navazují.
Plochy pro výrobu zůstávají v sídle zachovány. V plochách výroby nemusí být umístěna pouze
stávající forma výroby, ale může zde být umístěn i jiný druh výroby a popř. skladování v souladu se
stanovenými podmínkami způsobu využití rozdílných funkčních ploch uvedených v kap. 6 výrokové
části územního plánu.
Stávající občanská vybavenost v jádru sídla, v prostoru návsi zůstává ponechána. Současný stav
občanské vybavenosti je vyhovující, proto nebyly navrženy rozvojové plochy pro občanskou
vybavenost.
Obcí prochází dvě cykloturistické trasa, které zvyšují turistickou atraktivitu a dostupnost obce a
její rekreační potenciál spolu s příhodnou lesnatou a členitou krajinou, s dvěma výraznými vodními
toky. Z tohoto důvodu je také navržen rozvoj funkčních ploch pro rekreaci, v tomto případě pouze
individuální rekreaci, která v regulované podobě je také šetrnější k prostředí.
3.3.4 Systém sídelní zeleně
3.3.4.1. Zeleň veřejná
Vzhledem k charakteru sídla řešené obce, jako sídla s převažující funkcí rezidentního bydlení, je
důležitým prvkem v území zejména v samotném sídla a jeho bezprostředním okolí, sídelní zeleň
nezbytná pro odpočinek obyvatelstva ve volném čase a aktivitách, a k dotváření celkové pohody
bydlení v sídle řešené obce. Ta se pak skládá z celé řady fragmentů jednotlivých ploch zelení v
zastavěném území a v jeho bezprostředním okolí. Hlavní zřetel je brán na souvislé a větší plochy,
které mohou být využívány s přihlédnutím k majetkoprávním vztahům jako veřejné zeleně s
parkovými úpravami a také i polyfunkčním využitím např. také i pro sportovní účely (hřiště, sport.
dráhy apod. ) a zábavu ( přírodní divadlo apod.).
Z hlediska ochrany celého systému je však v zájmu ochrany tohoto systému brát stejný zřetel na
plochy jak většího charakteru tak i na ty nejmenší fragmenty zeleně tohoto systému. Spolu
dohromady tvoří ucelenou mozaiku funkčního systému sídelní zeleně a ta pak důležitá pro celkové
udržení příjemného klima pro rezidentní bydlení a rekreaci.
V řešeném sídle nejsou vymezeny samostatné plochy veřejné zeleně. V prostoru návsi a
historického jádra obce, dále podél hlavní osy sídla v západovýchodním směru je několik ploch s
funkčním využitím sídelní zeleně, které částečně může plnit funkci veřejné zeleně. Další hodnotné
plochy jsou na jižním konci sídla při řece Moravské Sázavy. Zeleň dále uzavírá sídlo po svém
východním a severním okraji sídla, kde jsou hodnotnější celky kvalitní zeleně, která může poskytovat
rekreaci a oddych obyvatelstva. Plochy zeleně pak dále přechází do plně mozaikovité zeleně v
plochách bydlení.
3.3.4.2. Zeleň sídlení ostatní
Jsou samostatně vymezeny nebo se nacházejí mozaikovitě na plochách s jiným způsobem využití
zejména v rámci ploch bydlení, občanské vybavenosti a dopravních ploch, a nehodí se vzhledem ke
svému charakteru nebo majetkoprávnímu vztahu k veřejnému využívání. Jedná se zejména o celou
síť doprovodné a rozptýlené zeleně v zastavěném území, která je však důležitá k dobré pohodě
rezidentního bydlení a rekreace v obci.
ÚP vymezuje několik takovýchto ploch v sídle a navrhuje také ponechat maximální množství této
zeleně v zastavěném území, nově navržené plochy zejména pro bydlení oddělit vhodnou zelení –
minimální pás 5 m – od nezastavitelných ploch (jedná se především o větší celky zemědělských půd)
jako také součástí protipovodňového opatření popsaného v kap. 3.5.3.3.
3.3.5 Bydlení a demografický vývoj
Obec Hoštejn se nachází na severozápadní Moravě a je do značné míry ovlivněn vývojem počtu
obyvatel v okolním území a vývojem počtu obyvatel ve větších sídlech nacházející se v tomto
prostoru. Další vlivem je pak charakter sídla řešeného území, které má venkovský charakter. Všechny
tyto vlivy ovlivňovali vývoj v osídlení v řešeném území.
Vývoj počtu obyvatel:
1869
323
1880
296
1890
302
1900
343
1910
336
1921
364
1930
423
1950
310
1961
347
1970
328
1980
376
1991
433
2001
450
Pokles počtu obyvatel (1869 - 1880) : abs. – 27 / tj. – 8%
Nárůst počtu obyvatel (1880 – 1930): abs. – 127 / tj. + 43%
Pokles počtu obyvatel (1930 – 1950): abs. – 113 / tj. – 27%
Nárůst počtu obyvatel (1950 – 1961): abs. – 37 / tj. +12%
Pokles počtu obyvatel (1961 – 1970): abs. – 19 / tj. – 5%
Nárůst počtu obyvatel (1970 – 2001): abs. – 122 / tj. +37%
Věková struktura obyvatel.
Věk 0-14 let
15-59 let
60 a více vč.
nezj.
absolutně
108
283
59
podíl z celkem
24%
62,89%
13,11%
z toho ženy abs.
56
141
36
podíl z věk. skupiny
51,8%
49,8%
61%
Věkový index: 0-14/ 60 a více*100 je 183, a je příznivý až velmi příznivý.
Vývoj počtu obyvatel klesal v minulosti po uvolnění možnosti stěhování obyvatel ze zemědělských
činností, ukazuje na úbytek obyvatelstva na konci 19. století. Po té dochází ke zvyšování počtu
obyvatel až do 30. letech 20. století, kdy dochází k rozvoji výrobních činností i v obci, také v souvislostí
s vybudováním žel. dráhy v obci na konci 19. stol. Následně po II. světové válce dochází opět k
úbytku obyvatelstva jednak odchodem německého obyvatelstva z prostoru řešené obce a také
dochází i k migraci do více postižených pohraničních území Československa. Následně je počet
obyvatelstva stabilizován, také výhodami pracovního uplatnění v místě a postupně budovanou
občanskou vybaveností obce. Následně dochází k menšímu úbytku obyvatelstva, zejména vlivem
intenzifikace zemědělské výroby i činnostem v lesnictví. Od 70. let 20. století již dochází k vytrvalému
nárůstu počtu obyvatel, zejména vlivem relativně dobré dopravní dostupnosti obce na hlavní
železniční trati, pracovních uplatnění v místě, v obci, dále vlivem zlepšující se občanské vybavenosti
v obci důležité k zajištění základních potřeb obyvatelstva v řešeném území, a v neposlední řadě také
kvalitním životním prostředím v řešeném území i v samotném sídle s také atraktivní krajinou, do níž
je sídlo umístěno.
ÚP by měl zajistit rozvoj jednotlivých funkčních složek (bydlení, občanské vybavenosti, výroby,
rekreace a zábavy) tak, aby dále nedocházelo zejména k odchodu obyvatelstva do měst a městských
celků. Přirozený přírůstek obyvatelstva je totiž příznivý v celém širším území tj. SÚ ORP. Dochází zde
však k migraci obyvatelstva do míst příznivějších pro život, jak vyplívá také ze studie vyhodnocení
vyváženosti vztahu územních podmínek a demografického vývoje, které jsou součástí územně
analytických podkladů ORP Zábřeh.
Podstatné vlivy jsou:
1. Atraktivity a kvality životního prostředí v místě.
2. Pracovním uplatněním a příležitostmi.
3. Sociální vazby podmíněné také rozsahem občanské vybavenosti.
Struktura domovního fondu:
Postav
ené v
období
Domy
celkem
Z toho
Rodinné Bytové
domy
domy
Trvale
obydlené
domy
110
100
100
7
20
Z toho
Rodinn
Bytov
é domy é
domy
90
6
7
0
18
1
42
35
4
21
21
0
10
9
1
Do 1919
19251945
19461980
19811990
19912001
6
Neoby
dlené
domy
s byty
10
Z toho
Rodinn Bytov
é
é
domy
domy
10
0
3.3.6 Občanská vybavenost
Obec je vybavena základní občanskou vybaveností. Z ní se v obci nachází občanská vybavenost
plnící funkci ústřední sídelních institucí jako obecní úřad a hasičská zbrojnice. Dále je obec vybavena
z veřejné vybavenosti školskými zařízeními – mateřskou a základní školou – 1. až 5. třídy.
Základní škola je umístěna ve starší budově ve středu obce, mateřská škola je umístěna v nové
budově v západní části zastavěného území sídla řešené obce.
V obci je také vybudován kulturní dům v západní části zastavěného území sídla, s přilehlými
dvěma plochami využívanými pro sportovní potřeby obce včetně hřiště a koupaliště.
Dalšími objekty veřejné občanské vybavenosti je římskokatolický farní kostel sv. Anny ve vyvýšené
poloze nad obcí společně s blízkou farou a s okolo kostela rozprostírajícím se hřbitovem. Kostel i fara
je v dobrém stavebně-technickém stavu.
Z komerční vybavenosti je obec vybavena prodejnou – nákupním střediskem ve středu obce,
menší obchod je v jeho blízkosti. Zde dochází k distribuci základních potřeb pro obyvatele území. V
prostorách nákupního střediska je situováno větší pohostinství.
Potřeby obce z hlediska občanské vybavenosti jsou vzhledem k velikosti sídla zajištěny
dostatečně.
Případný rozvoj této funkční složky je možný realizovat jednak ve stávajících funkčních plochách
občanské vybavenosti (s přihlédnutím k jednotlivým podmínkám jejich využití) a dále také ve funkčních
plochách bydlení. Na vhodných plochách západně od obce jsou navrženy dvě plochy pro doplnění
potřebné občanské vybavenosti pro tělovýchovu a sport, přičemž jedna z nich stávající plochu sportu
pouze rozšiřuje.
3.3.7 Rekreace
Obec má značný potenciál využívat své území k rekreačním účelům, vzhledem k poloze v atraktivní
členité a lesnaté okolní krajině na soutoku dvou řek s vlastními plochými hluboce položenými
akumulačními rovinami – údolími. Nad obcí jsou také na vyvýšeném místě zbytky původního gotického
hradu.
Stávající objekty využívané formou individuální rekreace jsou chalupy v zastavěném území sídla
obce, které však z důvodu promíchání s objekty k bydlení nejsou rozlišovány, i vzhledem k možnosti
využívat tyto objekty i k trvalému bydlení. Na relativně vhodných místech na okraji obce je stávající
plocha využitá stavbami pro individuální rekreaci.
ÚP navrhuje jednu samostatnou plochu pro rozvoj a doplnění této funkce v řešeném území, které
přibližně navazuje na stávající plochu individuální rekreace a je položena ve svahu nad údolím řeky
Březné zároveň s dobrou dopravní dostupností z obce.
3.3.8 Výroba
V obci je zajištěna tato funkční složka ve stávající ploše výrovy v rovinatém údolí řeky Moravské
Sázavy při železničním tělese. Dostupnost plochy z obce je dostatečná. Stávajícím potřebám obce
vyhovuje a není požadavek na rozšiřování této funkční složky sídla.
K dalšími rozvoji této funkční složky sídla nedochází, z důvodu menší velikosti obce a z důvody,
že tato funkční složka je soustřeďována především do větších sídel v okolí, zejména měst, a jsou
přitom z řešené obce dobře dostupné. Drobnější provozovny výrobních služeb mohou být pak umístěny
v ostatních plochách s jiným funkčním využití v zastavěném území sídla (zejména v plochách
hospodářského bydlení a občanské vybavenosti komerční – v souladu se stanovenými podmínka
způsobu využití).
3.3.9 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch
Potřeba pro vymezení nových zastavitelných ploch vyplívá zejména z nedostatku stávajících ploch
umožňující výstavbu nových objektů v obci, zejména pro bydlení, kterou ovlivňuje zejména očekávaný
příznivý demografický vývoj v řešené obci z důvodů socioekonomické návaznosti na město Zábřeh,
nižší cena pozemků, dobrá dopravní dostupnost komunikací silnice II/315 a modernizovanou železniční
tratí č. 270 – II. celostátního železničního koridoru, které umožňují dobré dopravní napojení na střední
a vyšší centra osídlení nejen v Olomouckém kraji, ale i v celém širším regionu severozápadní Moravy i
přilehlých oblastí Čech. Výhodou je také relativně možné V neposlední řadě bude obec ve svém vývoji
také těžit z atraktivity životního prostředí v řešeném území i okolí, k využití možné také rekreací v obci
formou individuální.
Demografický vývoj – analýza a očekávaný vývoj
Demografický
vývoj
1991
2001
Předběžné výsledky
SLDB 2011
2011
Prognóza vývoje počtu obyvatel v obci - nárůst
2015
2020
2025
2030
2035
2038
433
nárůst
425
Pokles 5,5%
442
4%
464
5%
476
2,5%
488
2,5%
494
1,2%
497
(*0,7%)
450
4%
Do
2040
1,2%
* Poměrná část z nárůstu počtu obyvatel za 5ti leté období. / Nárůst resp. pokles počtu obyvatel za dekády – uplynuté i
budoucí 1991 – 2001 nárůst: 4%, 2001 – 2011 pokles: 5,5%, 2011 – 2021 nárůst: 10 %, 2021 – 2031 5 %, 2031 – 2041 2,5
% – odhadovaný nárůst počtu obyvatel je součtem přirozeného přírůstku a kladným saldem migrace. /
Nárůst odhadovaného počtu obyvatel na období následujících 25ti let [do roku 2038] je
odhadován dle shora uvedených důvodu na cca 72 obyvatel.
Průměrná obložnost v ČR je cca 2,6, v EU se hodnota počtu obyvatel na jeden trvale obydlený
byt (obložnost) pohybuje v současnosti okolo hodnot 2,0 – 2,4 obyvatel/byt.
Při průměrném počtu trvale žijících obyvatel na jeden rodinný dům 2,5 (obložnost) je odhadovaná
potřeba 20 RD do roku 2025. Vzhledem ke stísněným morfologickým a jiným podmínkám, ve kterých
se obce nachází, bude nutné pro další výstavbu v následujících letech vytipovat další plochy vhodné
pro novější zástavbu.
Obec, i když leží na okraji Olomouckého kraje, leží na hlavní dopravní trase železniční dopravy a
je také dobře dostupná do míst s pracovními příležitostmi celém širším regionu. Dále se dá
předpokládat, že část výstavby objektů bydlení v sídle obce bude využíváno jako objekty druhého
bydlení či rekreace bez trvale žijících obyvatel. Z tohoto důvodu je počítat i s určitou rezervou.
V souladu také s atraktivitou prostředí v obci i přilehlého okolí (rybník, lesy, venkovské vcelku
nenarušené prostředí) a dobrou dopravní dostupností je počítáno samostatně také s nárůstem ve
funkční složce rekreace formou individuální využití v samostatně vymezené zastavitelné ploše.
Ostatní funkční složky v sídle, v souladu s vyhodnocením nárůstu počtu obyvatel, nebudou
rozšiřovány samostatně formou zastavitelných ploch. Stávající veřejná infrastruktura je ve stávajících
plochách v porovnání s odhadovaným nárůstem počtu obyvatel dostačující. Individuálně se bude
posuzovat technická i dopravní infrastruktura.
3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury
3.4.1 Odůvodnění dopravní infrastruktury
3.4.1.1. Železniční doprava
Obec leží na celostátně i mezinárodně významném koridoru ČD Praha – Ostrava (trať č. 270 Česká
Třebová - Bohumín). V obci je vybudováno nádraží zastavují zde pouze osobní vlaky, nejvýznamnější
rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu. Trať je součástí tzv. II. tranzitního koridoru. Trať je
přeložena na vysokorychlostní železniční těleso a ž. st. Hoštejn je přemístěna do nové polohy.
Ochranné pásmo železniční tratě jako dráhy je 60 m od osy krajní koleje, které je zde většího širšího
rozsahu než 30 m od hranic obvodu dráhy.
Je navržena protihluková stěna a individuální protihluková opatření. ÚP také respektuje všechna
stávající ochranná pásma.
3.4.1.2. Silniční doprava
Obcí prochází silnice II/315 Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun – Zábřeh – Úsov, která prochází přímo
obcí. Na tuto silnici ve středu obce navazuje silnice - III/31528 Hoštejn – příjezdná – ve směru k
vlakovému nádraží. Jiné trasy silnic nevedou po správním území řešené obce.
Obě tyto silnice prochází zastavěným územím řešené obce a umožňuje tak přímé napojení na silniční
systém sítí místních komunikací. Trasování krajských silnic na území obce je vyhovující.
V oblasti silniční dopravy tak bude ponechána základní síť silnic.
Nejsou navrženy na správním území obce žádné nové silnice, ani přeložky tras nebo výrazné změny
výškového vedení. Dopravní závady budou řešena bez nároků na zásahy do zástavby.
Silnice II. třídy má mimo průjezdný úsek obcí kategorii S 7,5/60. Silnice II/315 nepřesahuje
dopravním zatížením 10 000 voz./24h, podle sčítání v krajském koncepčním dokumentu silnice II/315 v
okrese Šumperk má dopravní zatížení 9943 voz./24h a tento počet zdaleka neodpovídá dopravnímu
zatížení této silnice v řešené obci, vzhledem k excentrické poloze vůči centru SÚ ORP. Podélné sklony
silnice II/315 nepřesahují v řešeném území 7%, z tohoto důvodu je území vyhodnoceno jako
pahorkovité a návrhová rychlost byla stanovena na 60 km/h. Silnice III. třídy má mimo průjezdný úsek
obcí navrženou kategorii S 6,5/60. Silnice III/31528 však má v současné době průměrnou šířku
nestandardních 5,68 m dle koncepčního dokumentu krajského úřadu – odboru dopravy. Frekvence
zatížení dopravou je však velmi nízká, jedná se o pouze zpřístupnění vlakového nádraží v obci a popř.
pily. Z tohoto důvodu se v současné době nejedná o omezení v území z dopravního hlediska. V případě
rekonstrukce komunikace může dojít k parametrickému rozšíření v souladu s navrženou kategorií a popř.
i k oddělení pěší dopravy od silniční dle ČSN 73 6110, jedná se prakticky již o urbánní komunikaci, i když
je v současné době mimo intravilán.
Podélné sklony silnice III/31528 nepřesahují v území 7%, z tohoto důvodu je území vyhodnoceno
jako rovinaté nebo jen mírně zvlněné a návrhová rychlost byla stanovena na 60 km/h.
Silnice II. třídy bude mít v průjezdním úseku třídu C, kategorii MO2/10,5 /7 /50 a MO2/8,75 /7 /50.
Silnice III. třídy bude mít v průjezdním úseku třídu C, kategorii MO2/10 /6,5 /30 a MO2/7,75 /6 /30.
MO2/8,75 /7 /50 – průjezdní úsek silnice II. třídy s jednostranným chodníkem
a = 3,00 m ( 2x )
v = 0,25 m ( 2x )
bO = 0,5 m ( 1x )
b = ( 7,0 m )
aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m )
bO = 0, 25 m ( 1x )
PMK = 8,75
MO2/10,5 /7 /50 – průjezdní úsek silnice II. třídy s oboustranným chodníkem
a = 3,00 m ( 2x )
bO = 0,5 m ( 2x )
b = ( 7,0 m )
aCH 2 x 2 pruhy ( 0,75 m )
bO = 0, 25 m ( 2x )
PMK = 10,5
MO2/10 /6,5 /30 – průjezdní úsek silnice III. třídy s oboustranným chodníkem
a = 2,75 m ( 2x )
bO = 0,5 m ( 2x )
b = ( 6,5 m )
aCH 2 x 2 pruhy ( 0,75 m )
bO = 0, 25 m ( 2x )
PMK = 10
MO2/7,75 /6 /30 – průjezdní úsek silnice III. třídy s jednostranným chodníkem.
a = 2,75 m ( 2x )
bO = 0,5 m ( 1x )
b = ( 6,0 m )
aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m )
bO = 0, 25 m ( 1x )
PMK = 7,75
Průjezdní úsek krajské silnice bude v úsecích, kde chybí doplněn alespoň jednostrannými
chodníky.
V obci nejsou žádná stávající ani navrhovaná dopravní zařízení, neboť obec leží mimo hlavní
dopravní trasy a velikost obce potřebu takového zařízení nutně nevyvolává.
Krajská silnice III. třídy má mimo zastavěné území a území určené k zástavbě ochranné pásmo
oboustranně 15 m od osy silnice.
3.4.1.3. Místní komunikace
Stávající struktura místních komunikací je navázána na průtah krajské silnice II. třídy. Hlavním
úkolem těchto komunikací je obslužná funkce. Protože je obec obsloužena převážně průtahem silnice,
je rozsah ostatních místních komunikací poměrně malý.
- Hlavní stávající místní komunikace se v řešené obci napojují na silnici II. třídy v zastavěném
území a jsou obousměrné funkční třídy C/ MO2/7,25 /5,5 /30 a C/ MO2/6,5 /5 /30 a jednosměrná
funkční třídy C/ MO1/5,5 /3,75 /30.
- navrhované místní komunikace funkční třídy C/ MO2/8,25 /6,5 /30 a C/ MO2/7,25 /5,5 /30.
- mimo zastavěné území jsou místní komunikace funkční třídy C/ MO2k/5,5 /30 a C/ MO2k/6 /30.
- ostatní a vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1.
Mimo zastavěné území sídla se nachází několik důležitějších účelových komunikací, které propojují
sídlo řešené obce se sousedními obcemi, a zpřístupňuji také pozemky primární zemědělské produkce.
MO2/6,5 /5 /30 – místní komunikace v jádru obce s jednostranným chodníkem.
a = 2,25 m ( 2x )
bO = 0,5 m ( 1x )
b=(5m)
aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m )
PMK = 6,5
MO2k/5,5 /30 – místní komunikace mimo sídlo.
a = 2,25 m ( 2x )
e = 0,5 m ( 2x )
b = ( 5,5 m )
MO2/8,25 /6,5 /30 – navrhovaná místní komunikace s jednostranným chodníkem.
a = 2,50 m ( 2x )
v = 0,25 m ( 2x )
bO = 0,5 m ( 2x )
b = ( 6,5 m )
aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m )
bO = 0, 25 m ( 1x )
PMK = 8,25
MO1/5,5 /3,75 /30 – místní komunikace jednopruhá s jednostranným chodníkem.
a = 2,75 m ( 1x )
bO = 0,5 m ( 2x )
b = ( 3,75 m )
aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m )
bO = 0, 25 m ( 1x )
PMK = 5,5
MO2/7,25 /5,5 /30 – místní komunikace ve středu obce s jednostranným chodníkem.
a = 2,50 m ( 2x )
bO = 0,5 m ( 1x )
b = ( 5,5 m )
aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m )
bO = 0, 25 m ( 1x )
PMK = 7,25
MO2/7,25 /5,5 /30 – místní komunikace s jednostranným chodníkem bez odvodnění.
a = 2,25 m ( 2x )
v = 0,25 m ( 2x )
bO = 0,5 m ( 1x )
b = ( 5,5 m )
aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m )
bO = 0, 25 m ( 1x )
PMK = 7,25
MO2k/6 /30 – místní komunikace mimo sídlo podél Březné.
a = 2,50 m ( 2x )
e = 0,5 m ( 2x )
b=(6m)
Stávající síť místních komunikací návrh doplňuje o nově navrhované úseky místních komunikací
pro obsluhu navrhované výstavby.
V současné době je síť účelových komunikací, která navazuje na místní komunikace a slouží
zejména pro zemědělskou výrobu, vyhovující a návrh předpokládá ponechání stávajícího stavu beze
změny. Tyto komunikace přirozeně slouží do určité míry i pro pohyb pěších krajinou, eventuálně pro
cyklisty.
Účelové komunikace budou v návaznosti na pozemkové úpravy doplněny tak, aby mohli být
jednotlivé zemědělské plochy obsluhovány.
3.4.1.4. Statická doprava
a) Stav
Vzhledem k malé rozloze sídla, automobilová doprava uvnitř obce je velice řídká a proto jsou
potřeby parkovacích a odstavných stání velice malá.
V obci je několik zpevněných ploch, které slouží pro parkování.
P1/10 parkovacích míst – v protilehlé poloze autobusové zastávky ve středu obce.
P2/21 parkovacích míst – v křižovatce naproti autobusové zastávky ve středu obce.
P3/15 parkovacích míst – před budovou obecního úřadu.
P4/36 parkovacích míst – v křižovatce v blízkosti mostu přes Mor. Sázavu s přístupem k žel. stanici
a výrobního areálu pily.
P5/51 parkovacích míst – u lávky přes Mor. Sázavu s přístupem k výrobnímu areálu pily.
Parkoviště ve středu obec obsluhují funkční složku občanskou vybavenost a jejich kapacita je
dostačující.
Dále se pro parkování a odstavování vozidel používá odstavování vozidel v profilech komunikací,
tam kde to parametry komunikací dovolují. K parkování a odstavování vozidel také dochází na
jednotlivých pozemcích nemovitostí.
b) Návrh
Návrh ÚP nepředpokládá vybudování žádné samostatné parkovací plochy. Potřeby pro
odstavovaní vozidel u ploch pro výrobu budou realizovány v rámci těchto ploch.
c) Parkovací a odstavná stání k funkční složce bydlení
Vzhledem k tomu, že všechny obytné budovy v obci mají k dispozici vlastní pozemky, jsou
odstavná stání navržena na parcelách jednotlivých domů. Samostatná parkovací stání nejsou
navržena. Pro pohotovostní parkování mohou sloužit příjezdy k jednotlivým domům a mohou se
uskutečňovat v profilech místních komunikací.
3.4.1.5. Cyklistická doprava
a) Stav
Vzhledem k tomu, že se zastavěné území nalézá v členitém terénu a vzhledem k malému
plošnému rozsahu sídla, cyklistický provoz obyvatel uvnitř vsi nepředstavuje významnou dopravní
složku. Realizuje se na průtazích silnic, místních a účelových komunikacích. V letních měsících je toto
území atraktivní pro provozování rekreační cyklo-turistiky.
Správním územím řešené obce vede v severo-jižním směru značená cyklotrasa č. 521, která
prochází údolím řeky Březné ze směru Štíty – Drozdovská pila – Hoštejn a dále jižním směrem
Petrušov – Staré Město – Moravská Třebová.
Další cyklotrasa se napojuje v řešené obci na tuto cyklotrasu ve východním směru označená jako
č. 6232 ve směru Hněvkov – Zábřeh – Lesnice – Rohelská bouda.
Jako další vhodné trasy pro cykloturistiku jsou vytipovány také silnice s minimálním provozem.
Vzhledem k minimálnímu dopravnímu zatížení je i bude pro cyklistický provoz více či méně
využívána celá síť místních i účelových komunikací.
b) Návrh
V ÚP není navržena žádná další cyklostezka - cyklotrasa, vzhledem k malé velikosti řešeného
území, a dostatečném vyčerpání všech možných tras na stávající cyklotrasy, nebo jiné dopravní
využití. Také zapojení stávajících cyklotras je provedeno do všech základních směrů kontaktů od
obce, vzhledem k reliéfu okolí obce – východ, západ, sever.
3.4.1.6. Pěší doprava
a) Stav
Pěší doprava je, vzhledem k venkovskému charakteru sídla, výrazně zastoupena a realizuje se v
trasách průjezdních úseků silnic a místních komunikací. V obci je oddělena zejména pěší doprava od
silniční v průjezdním úseku silnice II/ 315. Některé další hlavní místní komunikace, zejména v novější
zástavbě mají oddělenou pěší dopravu od silniční alespoň jednostranným chodníkem. Dále je v obci
několik propojujících pěších komunikací zejména dvě pěší lávky přes řeku Moravskou Sázavu.
b) Návrh
U nově budovaných místních komunikací a při rekonstrukci stávajících se navrhuje v
odůvodněných případech oddělit pěší dopravu od silniční dle jednotlivých navrhovaných kategorií
místní komunikací popsaných v kap. 3.4.1.3. – Místní komunikace.
Dále je navrhována jedna samostatná pěší komunikace v místech navrhované nové zástavby, k
propojení dopravní komunikační sítě v místech kde není možné silniční propojení, alespoň touto
komunikací.
3.4.1.7. Hromadná doprava
a) Železniční doprava
nejvýznamnější rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu, kde se napojuje tato trať dále na žel.
trať č. 291 Zábřeh na Moravě – Šumperk. Další rychlíková stanice je západním směrem Česká
Třebová s napojením na žel. trať č. 260 Česká Třebová – Brno.
b) Autobusová doprava
Veřejná autobusová doprava je realizována po krajské silnici II/ 315 se dvěmi zastávkami v obci,
u pily a v centru obce Hoštejn.
Jedná se linku:
930377 Hynčina, Křižanov,Na konci – Hynčina,,Zejfy – Hoštejn,,pila – Hoštejn,,škola – Kosov,rest.
– Zábřeh,Pivonín,rozc. – Zábřeh,,aut.st. – Zábřeh,,žel.st. MHD – Zábřeh,,Olomoucká.
Autobusové spojení po silnici II/315 západním směrem směr Tatenice, nebo Krasíkov není
realizováno, hromadnou dopravu přebírá plně železniční doprava, která je však zřejmě vyhovující.
Dále autobusová doprava nezajíždí na přímé napojení na železniční stanici. Stávající řešení z hlediska
trasování přesto je dostatečné, frekvenci spojů nemůže územní plán ovlivnit. Z hlediska docházkové
vzdálenosti je obec obsloužena dostatečně.
Posouzení zastávek:
Posouzení autobusových zastávek bylo provedeno dle ČSN 73 64 25. V centru obce jsou umístěny
dvě zastávky pro oba směry autobusové dopravy, které mají zřízeny zastavovací zálivy (
oboustranně), jedna strana zastávka pila je zastavovací pruh přímo v jízdním pruhu, ale výhledové
poměry jsou dobré a toto řešení umožňují. Jedna je umístěna v centru obce u školy a restaurace,
druha je u mateřské školy a hřiště a umožňuje příchod do areálu dřevovýroby.
Maximální docházková vzdálenost z okrajových částí je cca 500 m, průměrná pak 200 m.
Návrh:
Návrh nevyžaduje přijetí jakýchkoliv opatření.
3.4.2 Odůvodnění technické infrastruktury
3.4.2.1. Vodní hospodářství
3.4.2.1.1. Vodovod
a) Stav:
Obec má samostatný veřejný vodovod (375 - 323 m n.m.), vybudovaný v 70. letech 20 st.
Vodovod řeší potřeby zásobování sídla spotřební vodou a pokrývá celé zastavěné území obce.
Vodovod vlastní a provozuje obec Hoštejn. Zdrojem vody jsou tři studně umístěné v jihozápadní části
správního území obce, v údolním nivě Mor. Sázavy. Voda je přes úpravnu vody čerpána výtlačným
řádem do vodojemu ze sklolaminátových nádrží 2 x 48 m3 (365,20/362,00 m n.m.) v severozápadním
okraji zastavěného území. Z vodojemu je voda dopravována do spotřebiště vodovodní sítí z trub lPE,
profilů DN 100, 80 a 50. Její celková délka je zhruba 4.920 m. Kvalita vody je po úpravě dobrá,
velikost vodojemu je vyhovující.
Rok:
Průměrná denní potřeba Qp m3/d
Max. denní potřeba Qd m3/d
Spotř. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den)
Poč. všech zásob. obyvatel Nz obyv.
2000
66,7
100,1
92,8
485
2005
70,8
106,2
101
498
2010
75,3
113
110
510
2015
76,6
114,9
110
520
Vzhledem k celkovému pokrytí sídla vodovodní sítí, nepředpokládá se v současnosti s jejím
rozšiřováním ve stávajícím zastavěném území. Návrh předpokládá rozšíření vodovodní sítě k
některým navrženým rozvojovým plochám, zejména k těm, které nelze zásobit ze stávající sítě.
b) Návrh:
Stávající zásobování pitnou vodou je vyhovující, v návrhu budou doplněny trasy pro rozvojové
plochy. OÚ zvažuje posílení stávajících zdrojů vody o další studnu. V územním plánu je navrženo
napojení veřejné vodovodní sítě na veřejný vodovod v Drozdově přívodním vedením vodovodu.
c) Ochranná pásma:
Ochranné pásmo vodovodního řadu DN menší DN 500 - 1 m od osy vedení.
3.4.2.1.2. Kanalizace
a) Stav:
Obec má v současné době vybudovanou veřejnou kanalizační síť, kanalizaci splaškovou i
dešťovou. Kanalizace dešťová odvodňuje úsek statní silnice směrem od Kosova po střed obce, kde
je vyústění objekt do Mor. Sázavy. Souběžně s dešťovou kanalizací probíhá zatrubnění Hoštejnského
potoka.
Splašková kanalizace pokrývá celé zastavěné území obce. Její délka je 3.830 m. Čistírna
odpadních vod je umístěna na pravém břehu Moravské Sázavy východně od vsi. Od ČOV je vedena
hlavní stoka po výtlak z čerpací stanice, který je veden po mostě. Ve středu obce se stékají všechny
pravobřežní stoky. Další výtlak je na mostě přes Březnou, čerpací stanice je ze spádových důvodů
provedena i ve východní části vsi. Všechny čerpací stanice jsou automatické.
Základní parametry:
Počet obyv. napoj. na ČOV
Spec. Produk. odp.vod obyv.
Produkce odpadních vod
BSK5
NL
CHSK
Ozn.:
Ncov
Qov
Mov
BSK5
NL
CHSK
Jednotky:
obyvatel
l/(os.den)
m3/den
kg/den
kg/den
kg/den
2000
485
119
60,1
30,2
29,4
60,4
2005
488
119
61,3
31
30
62
2010
490
119
62,5
31,4
30,4
62,8
2015
490
119
63,7
32
31
64
Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Moravská Sázava. Vyprodukovaný kal je vyvážen
na zemědělské pozemky.
b) Návrh:
Odkanalizování obce je v současné době vyhovující, a proto nejsou navrženy žádné koncepční
změny. Návrh počítá s rozšířením kanalizační sítě na rozvojové plochy.
c) Ochranná pásma
Ochranné pásmo kanalizace - 1,5 m.
Ochranné pásmo ČOV – 50 m od zdroje znečištění.
3.4.2.2. Energetika a spoje
3.4.2.2.1. Zásobování plynem
a) Stav
Obec Hoštejn v současné době není plynofikována. Distribuci plynu v regionu zajišťuje RWE Severomoravská plynárenská, a. s. Nejbližším místem napojení je až rozvod STL v městě Zábřeh,
kde je i RS a přívodní VTL plynovod.
b) Návrh
Plynofikace obce se v současné neuvažuje. Ze strany občanů ani distribuční společnosti nebyl
projeven dostatečný zájem.
3.4.2.2.2. Zásobování elektrickou energií
a) Stav
Zásobování obce elektrickou energií je vzdušným vedením 22kV z kmenového vedení č. VN 121,
které prochází východo-západním směrem přes řešeného území údolím řeky Moravská Sázava.
Odbočkami z tohoto vedení jsou napojeny celkem čtyři trafostanice.
Kmenové vedení VN je napojeno na rozvodnu v Zábřehu.
- Nízké napětí:
Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu tvoří nadzemní vedení.
b) Návrh
- Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice, nízké napětí::
V rámci optimalizace železniční trati v úseku Zábřeh – Krasíkov dojde na k.ú. Hoštějn k přeložce
vedení VN a NN. Dosavadní příhradový stožár VN č. 121 bude demontován a nahrazen novým typu
24/30 ve vzdálenosti cca 16 m od stávajícího. V úseku stožárů č. 121 až 122 budou vyměněny silové
vodiče AlFe 70/11 včetně kotevních izolátorů. Přeloženo bude rovněž vedení NN přes řeku a přípojka
NN pro domek parc. č. 65/1.
c) Ochranná pásma
V řešeném území jsou vymezena následující ochranná pásma:
Vysoké napětí VN 22 kV má ochranné pásmo 10 m resp. 7 m od krajního vodiče dle výstavby
tohoto vedení.
3.4.2.2.3. Telekomunikace
a) Stav
Obcí prochází dálkové telekomunikační vedení v trase Zábřeh – Pivonín – Kosov – Hoštejn. Na
toto telekomunikační vedení je obec napojena místní telekomunikační síť. Touto sítí jsou
uspokojovány potřeby obce v oblasti telekomunikace. Telefonní ústředna je přímo v obci. Rozvodná
síť je ve správě a vlastnictví O2 Telefónica a.s. Dálkové telekomunikační vedení dále prochází obcí
západním směrem Hynčina (Popelák) – Tatenice a Krasíkov.
Další odbočení z této páteřní trasy je v řešené obci u soutoku Březné a Moravské Sázavy. Toto
další dálkové telekomunikační kabelové vedení vede údolím řeky Březné směr Drozdovská pila – Štíty
s odbočení směr Cotkytle, již mimo řešené území.
b) Návrh
Návrh ÚP nepředpokládá žádnou změnu v řešení. Nově navržené lokality budou při budování
obslužných komunikací napojeny přednostně zemními telekomunikačními kabely.
c) Ochranná pásma
Ochranné pásmo telekomunikačního kabelu - 1, 5 m od obrysu vedení.
Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu vysílače Hynčina.
3.4.3 Nakládání s odpady
Komunální odpad domácnosti ukládají do nádob k tomu předem určených. Odpad každý týden
sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo katastr obce.
Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s
obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Plán odpadového hospodářství
Olomouckého kraje).
Komunální odpad domácnosti budou i nadále ukládat do nádob k tomu předem určených. Odpad
bude svážet specializovaná firma. Odpad bude tříděn a deponován mimo správní území obce.
Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné:





Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů.
Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu.
Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů.
Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v
domácnostech (například kompostování, drtiče…).
Vytvářet podmínky pro třídění odpadů co nejblíže místu jejich vzniku, nejlépe přímo u
původce.
Shromaždiště nebezpečných odpadů je zajištěno v požadovaných nádobách u obecního úřadu.
Odvoz zajišťuje specializovaná firma na odvoz nebezpečného odpadu.
Třídění odpadu bude zajištěno v domácnostech a v případě potřeby bude přistaven kontejner na
velkoobjemový odpad. Shromaždiště separovaného odpadu je v prostoru návsi v k tomu určených
zvonovitých nádobách.
3.4.4 Zásobení požární vodou
Zastavěné území obce má v současné době vyhovující zásobení požární vodou. Zdroji požární
vody jsou vnější odběrná místa, nadzemní a podzemní hydranty, napojeny na místní vodovodní síť.
Posouzení bylo provedeno dle ČSN 73 08 73. Na nových rozvojových plochách jsou navrženy požární
hydranty.
Umístění hydrantů: hydranty jsou rozmístěny v zast. území tak že jejich vzdálenost není větší


mezi sebou 400 m a od objektu 200 m v obytné ploše (pol. č. 1)
mezi sebou 300 m a od objektu 150 m v případě občanské vybavenosti (pol. č. 2)
Přívodní potrubí zásobující hydranty je DN 110 resp. 90, tlak a odběr jsou ve všech hydrantech
vyhovující. K odběrným místům požární vody musí být trvale zajištěn volný příjezd a musí být
označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel. Navržené zastavitelné plochy budou zajištěny
z hlediska zásobování požární vodou nově navrhovanými hydranty, tak aby byli zajištěny maximální
vzdálenosti pro zásobování požární vodou.
3.4.5 Civilní ochrana obyvatel a obrana státu
3.4.5.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní v blízkosti
vodního díla
V řešeném území se neočekává průchod průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní.
3.4.5.2. Zóny havarijního plánování
Správní území řešené obce není dotčeno žádnou zónou havarijního plánování.
3.4.5.3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události
Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí
bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v
provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí
obyvatel a návštěvníků obce při vzniku mimořádné události v době míru zajišťuje obecní úřad
ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky
z havarovaného vozidla apod.) především využitím ochranných prostorů jednoduchého typu ve
vhodných částech obytných domů, provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou
improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek.
3.4.5.4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je
možný v těchto stávajících objektech:
Obecní úřad, sál restauračního zařízení.
3.4.5.5. Skladování materiálu civilní obrany a humanitární pomoci
Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou
využity vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální
ochrany pro zabezpečované skupiny osob ve školských a zdravotnických zařízeních bude prozatímně
řešeno v centrálních skladech mimo území obce.
3.4.5.6. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území a zastavitelné území
obce
Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto
způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi.
3.4.5.7. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků
kontaminace
Jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít
zemědělských a výrobních areálů. Pro dekontaminační plochy v podstatě postačí zpevněná, nejlépe
betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany
příjezd a z druhé strany odjezd s přívodem vody nebo páry. Záhraboviště není v katastru obce
vymezeno, nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených
příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny.
3.4.5.8. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území
Na řešeném území je možno využít ochranných vlastností budov, které bude nutno upravit proti
proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení) a dočasně
ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla).
3.4.5.9. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit obec a její orgány ve
spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace.
3.4.5.10. Zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení
Obyvatelstvo v obci bude varováno spuštěním sirén, další varovné informace budou podány
obecním rozhlasem, pojízdným rozhlasovým zařízením nebo pomocí telefonního spojení, případně
dalšími náhradními způsoby varování.
3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny
3.5.1. Přírodní poměry
3.5.1.1. Krajinný ráz území
Krajinným rázem je soubor specifických charakteristik krajiny, které jsou příčinou jejího funkčního,
vizuálního a pocitového projevu a činní ji tak nezaměnitelnou. Vznik a vývoj, a jeho ochrana je
popsána v kapitole ochrany přírodních hodnot – krajinného rázu.
3.5.1.2. Vymezení krajinných celků
Krajinné aspekty při odlišování základních krajinných celků vycházejí z přirozeného utváření
krajiny, především z morfologie terénu a lidských zásahů - využívaní zemědělstvím, lesní hospodaření
apod.
A) Hluboce zaříznuté údolí řeky Moravské Sázavy a Březné s akumulačními rovinami Tento typ
krajinného celku je významný pro řešené území a svým významem i řešené území přesahuje. Jedná
se zde o údolí dvou významných vodních toků řeky Moravské Sázavy procházející řešeným územím
v západovýchodním směru s výraznou akumulační rovinou jižně od obcí v šíři až 300 m a údolí řeky
Březné napojující se zde na údolí Moravské Sázavy ze severního směru s užší údolní nivou –
akumulační rovinou v šíři 100 – 150 m. Převýšení okolních svahů je značné, činí i přes 100 výškových
metrů, v řešeném území o něco méně cca 70 m.
Údolní nivy těchto toků jsou jako významná část krajiny chráně jako významný krajinný prvek –
údolní niva dle zákona o ochraně přírody a krajiny, a zároveň se tu střetávají zájmy vyplívající ze
současného i navržené zastavění.
Tento typ krajiny je třeba v řešeném území co nejvíce chránit, aby neztrácel na rozloze území,
zejména nenavážet vrstvy navážek, které by překrývali původní výšku akumulační roviny, a celistvost
tohoto krajinného celku by zásadním způsobem narušovali.
B) Členitá odlesněná část vrchoviny
Toto území a jeho utváření je a z velké části antropogenně podmíněné. Jde o převážně odlesněné
větší plochy vhodných poloh s rovinatějším nebo jen mírně zvlněným terénem se zemědělsky
využívaných pozemků. Větší části zabírají orné půdy na vhodnější polohách, menší celky zabírají
trvale travnaté porosty na místech s vyšším stupněm hydrického režimu. Krajina nemá však již
dostatečný harmonický charakter a je dlouhodobě neudržitelná. Chybí dostatečný podíl rozptýlené
zeleně dotvářející vhodný dlouhodobě udržitelný charakter s estetickými účinky na krajinu. Krajina
postrádá víceméně organizační účinky této zeleně jako je její funkce orientační apod. Krajina má
však poměrně velkou schopnost se stát harmonickou při poměrně malých zásazích.
Je nutné doplnit tento krajinný celek o vhodné plochy rozptýlené mimolesní zeleně. Na místech k
tomu vhodných doplnit krajinu o plochy zeleně krajinné a v celém rozsahu doplnit původní síť
organicky vložené liniové zeleně s vhodnými pozitivními funkcemi na krajinu jako celek.
Tato rozptýlená zeleň především plošného charakteru, ale i liniová zeleň má v krajině především
funkci ekologickou, půdoochrannou, vodohospodářskou, klimatickou a hygienickou, a také v
neposlední řadě estetickou, je v krajině zemědělského charakteru velmi žádoucí.
Liniová zeleň doprovázející komunikace, ale i samostatná liniová zeleň nedoprovázející jen tyto
komunikace založená jako samostatná, může mít pro člověka i faunu pozitivní vliv na prostupnost
krajiny a funkci orientační. Zejména může být vhodná pro pěší dopravu, ale má také vliv na nevhodně
velké celky zemědělské krajiny, které dělí již na plochy drobnějšího charakteru vhodného měřítka
svou ekologickou funkcí jako útulek užitečnému hmyzu, ptactvu, zvěři, kteří mohou přispívat v boji
proti škůdcům.
Tyto typy zeleně je možné založit či doplnit na například plochách méně vhodných pro intenzivní
zemědělskou výrobu, plochy zvodnělé, ohrožené erozí, degradované apod. jinou rozptýlenou zelení
podle velikosti ploch – bodovou nebo plošnou zelení, jako je shluk, remíz nebo i háj.
V místech, kde již tento typ zeleně není plošně možný, na místech menšího plošného charakteru
– na rozcestí, významných bodech v krajině a doprovázející historicky a místně památné plochy je
vhodné doplnit tuto část krajiny také o vhodnou bodovou zeleň. Tyto ucelené zásahy přispějí k
harmonizaci krajiny a podpoří výše zmíněné funkce zeleně.
C) Členitá vrchovina s lesními komplexy
Tento celek zahrnuje historicky neodlesněné plochy lesů na členité vrchovině obklopujícím
zejména v severní části katastru řešené obce, při jeho hranicích a mezi jednotlivými údolími. Tento
celek má vysokou hodnotu jako území doplňující území vnitřní zemědělské krajiny a tvoří jednotlivé
horizonty ve většině směrů od sídla řešené obce kromě odlesněného vršku s bývalým hradem
Hoštejn.
Zeleň lesa je vlivem hospodářské ho využití člověkem zhruba od 17. století postupně
přeměňována na hospodářskou strukturu dosazováním hospodářsky výhodnou strukturou dřevin.
Postupně dochází k úbytku nižšího a středního patra v lesních komplexem a vlivem změny struktury
dřevin ve prospěch zde nepůvodního smrku a jiných jehličnatých dřevin (modřín, borovice) dochází
na těchto místech i jeho úplnému potlačení až na minimum. V některých místech se však částečně
dochovala i vzhledem k členitosti terénu a jeho nepřístupnosti k druhově rozmanitější a i původnější
skladbě dřevin. Tyto plochy je vhodné i vzhledem k uplatňování zásad ochrany genofondu, systému
ÚSES a ochrany přírody a krajiny obecně podle zákona rozšiřovat a dodržovat i na ostatních plochách
zásadu dodržovat co nejrozmanitější zde původní skladbu dřevin.
Původní lesy zde byli rozmanité lesy 3. a 4. vegetačního stupně (dubobukový a bukový – bučiny
typické, bikové a květnaté apod.). Z toho vyplívá, že původní skladba dřevin byla převážně listnatá
s druhovou rozmanitostí a s velkým podílem buku lesního.
V souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a lesním zákoně je vhodné zvyšovat podíl
původních zejména listnatých dřevin a to vznikem různověkých listnatých i smíšených porostů.
3.5.2. Odůvodnění územního systému ekologické stability
3.5.2.1. Biogeografické členění území
Řešené území se nachází ve zvlněné lesnaté krajině kde je jen část území zemědělsky využívané
v západní části Šumperského bioregionu – 1.53. Prvkem nadregionální úrovně ÚSES, který
zastupuje tento bioregion je NRBC 64 Raškov severním směrem, směr Hanušovice. Bližším prvkem
nadregionální úrovně je pak nadregionální biokoridor – NRBK 92 (mezofilní bičinný) procházejícím
západně od řešeného území, procházejícím v západních návrších Zábřežské a následně Drahanské
vrchoviny. Tento nadregionální biokoridor se napojuje prostřednictvím následně dvou úseků dalších
nadregionálních biokoridorů na NRBC 64 Raškov v severním směru. Jižním směrem pak tento
nadregionální biokoridor vede až do NRBC 63 Repešský žleb ve východním úbočí Drahanské
vrchoviny.
Tuto páteřní síť se napojuje systém prvků ÚSES regionální úrovně. Západně od řešené obce je
vymezeno regionální biocentrum, vložené do NRBK 92, označené jako RBC 353 Hoštejn, který však
již není vymezen v řešeném území. Na tento vložený regionální biokoridor je pak napojen
východním směrem složený regionální biokoridor sledujícím zhruba tok Moravské Sázavy, vede
však jižně od řešené obce. Severně z tohoto regionálního biocentra vede složený regionální
biokoridor sledujícím tok Březné a dále pak vede až k regionálnímu biocentru RBC 443 Moravský
Karlov, kde opět tento prvek protíná nadregionální biokoridor vedoucí do již zmíněného NRBC 64
Raškov.
Z hlediska regionální úrovně se řešené území nachází v těchto biochorách:
Biochora 4US … Výrazná údolí v kyselých metamorfitech 4. v.s. 1.53
- většina řešeného území, nacházející se v údolích Moravské Sázavy a Březné a přilehlá svažitá
území.
Biochora 4VS … Vrchoviny na kyselých metamorfitech 4. v.s. 1.53
- v severních okrajových částech území se zvednutým, ale plošším terénem.
Biochora 3BS … Erodované plošiny na kyselých metamorfitech 3. v.s. 1.53
- jen ve východních okrajových partiích řešeného území směrem na obec Kosov.
Původní listnaté lesy zde 3. a 4. vegetačního stupně byli většinou přeměněny na hospodářské
porosty zejména na nevhodné smrčiny jen místy s příměsí jiných dřevin. Několik cennějších skoro
původních porostů zbylo na terénně nejméně dostupných plochách zejména na příkrých úbočích
nad řekou Moravská Sázava. V údolích kolem řek, zejména kolem Březné se nacházejí cenné
přírodě blízké břehové porosty.
Potencionální vegetace v řešeném území je 7 – dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum).
3.5.2.2. Kostra ÚSES
Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli
ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Prvky kostry ekologické stability tvoří v řešeném
území zejména ekologicky významné segmenty krajiny – EVSK a dále plochy s nejvyššími stupni
ekologické stability, které vytvářejí v krajině řešeného území mozaiku v současné době ekologicky
relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací.
Pro řešenou obec byl vypracován Generel místních systému ekologické stability pro k.ú. Kosov,
Hoštejn, Hynčina, firmou Help Forest, Olomouc, r. 1996. Součástí zpracování tohoto generelu ÚSES
bylo tzv. mapování krajiny k vytyčení ekologicky nejstabilnějších ploch v řešené krajině. Tyto
plochy s nejvyššími stupni ekologické stability ( č.5 a č.4 ) se stali součástí vytýčených prvků v
krajině definované jako ekologicky významné segmenty, dle zákona o ochraně přírody, jsou
základem kostry ÚSES pro řešené území.
1. EVSK č. 1 – porost 240 E 6 – 1,39 ha, biochora: 4US, 4VS.
Lesík v okolí vlhké roklinky nad Hoštejnem se značným druhovým zastoupením dřevin i bylin, z
jihu a východu navazují sečené louky, ze zbývajících stran pole, lesík je obkroužen širokým pásem
kopřiv a bodláků, uprostřed obrovský dub a jasan, největší zastoupení mí olše, zmlazení klenu ,
několik čerstvě vysázených jedlí, slouží jako remíz pro zvěř.
STG: 4 B 3, 4 AB 3
Quercus robur - dub, Alnus glutinosa - olše, Fraxinus excelsior - jasan, Betula pendula - bříza,
Carpinus betulus - habr, Sorbus aucuparia, Acer pseudoplatanus – javor klen, Acer platanoides –
javor mléč, Malus domestica - jabloň, Salix caprea - vrba, Prunus avium – třešeň ptačí.
Corylus avellana, Sambucus nigra, Rosa canina, Viburnus opulus, Rubur hirtus, Impatiens noli
tangere, senecio nemorensis.
Athyrium filix femina, Urtica dioica, Stachys sylvatica, Geum urbanum, Galeobdolon luteum,
Cirsium rivulare, Actea spicata, Carex sylvatica, Dentaria bulbifera, Caltha palustris, Equiaetum
sylvaticum, Myosotius palustris, Hieracium murorum, Polytrichum communae, Sphagnum sp.
Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, omezit ruderalizaci,
zejména splachy zemědělských půd a hnojení, neobdělávat bezprostředně navazující plochy plošně
mechanicky. Zdravotní výběr.
Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo reprezentativní lesní.
2. EVSK č. 2 – meze okolo kóty 410 m.n.m. nad Hoštejnem – 1400 m, biochora: 4VS, 4US.
Několik dlouhých mezí oddělujících od sebe sečené loky, největší zastoupení na těchto
kamenitých mezí má habr.
STG: 4 AB 3, 4 B 3
Carpinus betulus - habr, Betula verrucosa – bříza, Populus tremula - osika, Quercus petrea dub, Pinus sylvestris - borovice, Prunus domestica - třešeň, Prunus avium – třešeň ptačí, Corylus
avellana - líska.
Fragaria vesca, Rubus hirtus, Geum urbanum, Geranium robertianum, Knautia arvensis, Dactylis
glomerata, Poa annua, Galium pumilum.
Lokalita je navrhována ke chránění, ponechat samovolnému vývoji – okolí extenzivně sekat,
spásat, odstraňovat nepůvodní dřeviny.
Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo reprezentativní.
3. EVSK č. 3 – Na hradě – 3,04 ha,biochora 4US.
Lokalita na kopci nad hoštejnem v místě bývalého hradu, porostlá suchomilnou vegetací. Stupeň
ekologické stability: 4
STG: 3 AB 2, 3 B 3
Alchemilla monticola, Arrhenatherum elatius, Campanula glomerata, Colymbada scabiosa,
Erophila verna, festuca haterophylla, Festuca rubra, Hepericum perforatum, Vicia hirsuta, Poa
nemoralis, Viola canina, Plantago lanceolata, Carlina acaulis, Veronica chamaedrys, Silene nutans,
Galium pumilum, Sedum sexangulare, Tithylanus cyparissias, Trifolium medim, leontodon hispidus,
Pimpinella saxifraga, Thymus pulegioides, Steris viscaria, Hieracium pilosella.
mechanicky, ponechat samovolnému vývoji – možno extenzivně sekat, spásat, odstraňovat vyšší
procento náletu dřevin. Jinak bez zásahu.
Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo unikátní.
4. EVSK č. 4 – niva Březné – 10,34 ha, biochora 4US.
Břehové porosty kolem říčky Bžezné tvořeny převážně olší, místy se vyskytuje i vrba a jasan,
kolem Březné se rozprostírají mezofilní louky s významným výskytem bledulí.
STG: 4 BC 4, 4 B 4
Alnus glutinosa - olše, Salix fragilis – vrba křehká, Salix caprea – vrba jíva, Fraxinus excelsior jasan, Acer platanoides – javor mléč, Acer psedoplatanus – javor klen. Viburnum opulus, Frangula
alnus. Leucojum vernum, Sanguisorba officinalis, Petasites albus, Iysimachia nummularia, Cirsium
rivulare, Urtica dioica, Impatiens noli tangere.
mechanicky, zdravotní výběr břehových porostů, louky extenzivně kosit, neprovádět regulaci
vodních toků včetně jejich břehů.
Navrhovaný způsob ochrany: biocentrum, biokoridor, společenstvo reprezentativní.
5. EVSK č. 5 – porosty 249 B 5, 240 A 7 část – 5,78 ha, biochora 4US.
Téměř čistě listnatý porost s převažujícím bukem na prudkém jihozápadním svahu nad řekou
Moravskou Sázavou, prudká skalní stěna, ve vrchní části je buk nejkvalitnější – některé exempláře
jsou obrovské, habr okolo 20%, smrk do 10%, vtroušeně dub, klen, bříza a borovice, habr a buk
zmlazuje.
STG: 3 A 2, 3 B 3
Fagus sylvatica - buk, Carpinus betulus - habr, Picea abies - smrk, Quercus robur - dub, Acer
psedoplatanus – javor klen, Acer platanoides – javor mléč, Betula verrucosa – bříza, Pinus
sylvestris – borovice. Impatiens noli tangere, Poa nemoralis, Melica nutans, Athyrium filix femina,
Glabrum odoratum, Luzula nemorosa, Myosotis sylvestris, Dentaria bulbifera, Mercurialis perennis,
Asarum europaeum, Dicranum scoparium, Actea spicata.
Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, zdravotní a tvarový
výběr možný.
Navrhovaný způsob ochrany: biocentrum, společenstvo reprezentativní lesní.
Tyto prvky jsou dále doplněny v kostře ÚSES o další nesouvislé skupinkovité plochy porostů
listnatých dřevin v řešeném území. Jde zejména o reliktní zbytky mezí a dochovalá liniová zeleň v
teréních zlomech a podél komunikací.
Kostra ÚSES byla doplněna a navržena, tak aby bylo možné optimální propojení jednotlivých
prvků ÚSES. Ostatní prvky kostry ÚSES slouží jako základ pro navrhované interakční prky, které
doplňují systém ÚSESu v lokální úrovni.
Lesních porosty v řešeném území tvoří vesměs hospodářský porost jen se středním stupněm
ekologické stability a nejsou ve většině zahrnuty do kostry ÚSES.
3.5.2.3. Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES
Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit
jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů,
a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná
přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území
charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické
stability krajiny - ÚSES.
Základní osou ÚSES vztažená k řešenému území je nadregionální biokoridor NRBK 92 – mezofilní
bučinný, který je vymezen ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 vypracovaným MŽP
ve spolupráci s MMR okrajem přes řešené území. Tento nadregionální biokoridor, označený též jako
K 92 je však vydanými zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, které jsou nadřazenou
dokumentací v oblasti územního plánování pro řešené území, vymezen již mimo řešené území přes
k.ú. Hynčina. V sousední nadřazené územně plánovací dokumentace Pardubického kraje, je však
toto vymezení zatím ještě beze změn.
Ochranné pásmo tohoto nadregionálního biokoridoru, vymezené jak v ÚTP Regionálních a
nadregionálních ÚSES z r. 1996, tak vyplívající z nezměněné polohy umístění NRBK 92 v ZÚR
Pardubického kraje, zahrnuje celé řešené území tj. k.ú. Hoštejn, a z tohoto důvodu je možné
považovat veškeré prvky ÚSES včetně interakčních prvků za součásti tohoto nadregionálního
biokoridoru k podpoření tzv. koridorového efektu. Změna umístění K 92 v ZÚR Ol. kraje nemá již na
rozsah ochranného pásma v řešeném území prakticky žádný vliv. Do tohoto nadregionálního
biokoridoru je vloženo regionální biocentrum RBC 353 Hoštejn které je vymezeno ÚTP Regionálních
a nadregionálních ÚSES z r. 1996 částečně zasahujíc do řešeného území a to v západním okraji.
Zásadami územního rozvoje Ol. kraje i Pardubického kraje je toto regionální biocentrum vymezeno
již v menším plošném rozsahu a to na sousedním k.ú. Tatenice a to v zásadě ve shodném umístění
i rozsahu. Z tohoto důvodu již tento prvek není součástí řešeného území.
Z tohoto vloženého regionálního biocentra RBC 353 Hoštejn je ÚTP Regionálních a
nadregionálních ÚSES z r. 1996 napojen regionální biokoridor RBK 901 východním směrem podél
toku Moravské Sázavy přes jižní část řešeného území. ZÚR Ol. kraje však vymezují tento biokoridor
jižněji, již mimo řešené území, katastrálním územím Hynčina, již jako biokoridor lesního typu.
Návaznost již také není prostřednictvím regionálního biocentra RBC 353, ale přímo z NRBK 92,
pravděpodobně prostřednictvím lokálního biocentra na sousedním k.ú. Hynčina. Návrh umístění
tohoto biokoridoru v navazujících zásadách územního rozvoje Pard. kraje je však v zásadě beze změn
a směřuje přímo do řešeného území a tudíž na změněnou polohu v ZÚR Ol. kraje nenavazuje.
Další regionální biokoridor vycházející z regionálního biocentra RBC 353 Hoštejn je dle ÚTP
Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996, vycházející z tohoto biocentra severním směrem
podél toku Březné, a zasahujícím tudíž i do řešeného území je RBK 890. Umístění tohoto regionálního
biokoridoru, původně zde v řešeném území jako taktéž mokřadního typu, je vymezeno Zásadami
územního rozvoje Ol. kraje již mimo řešené území, a je navrženo k napojení na RBC 353, již mimo
řešené území Ol. kraje, a údolní nivu řeky Březné pouze protíná a dále ji ve vzdálenější poloze pouze
jenom sleduje, již jako biokoridor lesního typu, a to již mimo řešené území – napojení k.ú. Tatenice
a k.ú. Drozdov. Zásady úz. rozvoje Pard. kraje tento prvek v zásadě neřeší a ponechává jeho
umístnění více méně na území Ol. Kraje popř. v hraniční poloze těchto krajů, v zásadě ve shodě s
ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 vypracovaným MŽP ve spolupráci s MMR.
Z tohoto důvodu je základním prvkem ÚSES v řešeném území procházející lokální složený
biokoridor na místě původně vymezeného RBK v údolí řeky Moravské Sázavy a také řeky Březné.
Tento biokoridor se napojuje v západním směru od řešeného území na nadregionální biokoridor NRBK
92, a v severním směru podél toku řeky Březné na RBK 890 na k.ú. Drozdov.
Do tohoto lokálního biokoridoru jsou vložena jednotlivá lokální biocentra, podle původní koncepce
u místění regionálního biokoridoru v této stopě. Prostřednictvím biocenter jsou pak na tuto páteřní
osu ÚSES v řešeném územní napojeny vedlejší osy lokálních biokoridorů zejména prostřednictvím
LBC 16 na hranicích s k.ú. Drozdov k napojení LBK 16 A a dále LBK 16 B východním směrem, v
použité koncepci zhuštění prvků ÚSES v ochranném pásmu NRBK v šíři cca 2 km od osy k podpoření
koridorového efektu tohoto NRBK.
Další prvky ÚSES lokální úrovně jsou vymezeny ve východní části řešeného území, jedná se o LBC
18 a z něho vycházející LBC 18 A. Oba tyto prvky tvoří tak zvanou suchou řadu prvků ÚSES v řešeném
území, jde o prvky čistě lesního typu, a tudíž jako takové nenavazují na základní složený lokální
biokoridor mokřadního typu vedoucí údolím řeky Moravské Sázavy a Březné.
3.5.2.4. Prvky ÚSES
V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability
krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě
blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a
nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum, biokoridor, interakční prvek.








Podle funkčnosti dělíme biocentra do těchto skupin:
Funkční (existující) – optimálně funkční tj. funkční a částečně funkční (kde cílová společenstva
zabírají alespoň část plochy).
Částečně existující – nedostatečně funkční a málo funkční (zde jsou ekosystémy pouze se
středním stupněm ekologické stability).
Chybějící tj. nefunkční.
Podle funkčnosti dělíme biokoridory do těchto skupin:
Funkční (existující) – optimálně funkční tj. funkční a částečně funkční (kde cílová společenstva
zabírají alespoň část plochy).
Částečně existující – nedostatečně funkční a málo funkční (zde jsou ekosystémy pouze se
středním stupněm ekologické stability).
Chybějící tj. nefunkční.
V grafické části ÚP jsou vyznačeny prvky ÚSES z hlediska dvou fází na stav (funkční - existující)
a návrh (částečně existující a chybějící tj. nefunkční).
3.5.2.4.1. Nadregionální a regionální prvky ÚSES
V řešeném území se nenacházejí žádné prvky nadregionální ani regionální úrovně ÚSES.
3.5.2.4.2. Lokální ÚSES
1. Biocentrum LBC 13 – Moravská Sázava 2
k. ú. Hoštejn,
SES: 3 – 4
Geobiocenologická typizace: 3 B 4 , 3 BC 4
Současný stav/ charakter společenstva: biocentrum kolem toku Moravské Sázavy, břehový porost
kvalitní, navazuje vlhká louka.
Návrh opatření: Rozšířit břehový porost, dosadba dřevin dle jednotlivých STG, louku kosit,
neprovádět odvodnění ani meliorizaci.
k. ú. Hoštejn
SES: 4, 5
Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4, 4 B 3
Současný stav/ charakter společenstva: biocentrum tvořené porosty olší kolem Březné s
navazujícím rybníčkem a mezofilní loukou, blíže popsáno v EVSK č. 4.
Návrh opatření: U břehových porostů zdravotní výběr, louku kosit.
k. ú Hoštejn, k.ú. Drozdov
Rozloha: 5 ha ( na k.ú. Hoštejn 1,75 ha ) ( k.ú. Drozdov 3,0 ha )
SES: 4 - 5
Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4.
Současný stav/ charakter společenstva: biocentrum kolem říčky Březné tvořené převážně porosty
olší včetně navazující mezofilní louky a levostranného přítoku Březné, výskyt bledulí, blíže popsáno
v EVSK č. 4.
Návrh opatření: Zdravotní výběr, louku kosit
Cílové společenstvo: reprezentativní kombinované společenstvo mokřadní a lesní.
4. Biocentrum LBC 18 – Nad Hoštejnem
k. ú. Hoštejn, k.ú. Kosov
Rozloha: 5,78 ha
SES: 4
Geobiocenologická typizace: 3 A 2, 3 B 3, 3 B 2
Současný stav/ charakter společenstva: Téměř čistě listnatý porost s převažujícím bukem na
prudkém jihozápadním svahu nad řekou Mor. Sázavou, prudká skalní stěna, ve vrchní části je buk
nejkvalitnější – některé exempláře jsou obrovské, habr okolo 20 %, smrk do 10 %, vtroušeně
dub, klen, bříza, borovice, habr a buk zmlazuje.
Návrh opatření: Zdravotní a tvarový výběr
Cílové společenstvo: reprezentativní lesní.
k.ú. Hoštejn
Délka: 1 380 m
SES: 1, 4
částečně funkční, málo funkční ( v záp. části zastavěného území ), místy ( v centru
zastavěného území ) nedostatečně funkční
Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky, zahrady
Současný stav/ charakter společenstva: biokoridor vedený Moravskou Sázavou s nesouvislými
břehovými porosty, od soutoku s Březnou pokračuje po Březné, zde břehové porosty souvislé,
kvalitní, tvořené převážně olší, louky mezofilní s výskytem bledulí.
Návrh opatření: Podél toku Moravské Sázavy dosadby břehových porostů, v údolí Březné zdravotní
výběr, udržování břehových porostů, louky kosit.
k.ú. Hoštejn, k.ú. Tatenice
Délka: 680 m
SES: 4
častečně funkční až optimálně funkční
Současný stav/ charakter společenstva: Kvalitní břehové porosty tvořené převážně olší kolem toku
Březné, mezofilní louky s výskytem bledulí.
Návrh opatření: Udržování břehových porostů, louky kosit.
k.ú. Hoštejn, k.ú. Tatenice, k.ú. Hynčina
Délka: 1 800 m
SES: 1 – 5
částečně funkční až málo funkční ( v zastavěném území u výrob. areálu na jeho straně řeky )
Současný stav/ charakter společenstva: biokoridor propojující prvky lokálního ÚSES v řešeném
území na regionální resp. nadregionální nejbližší prvky ÚSES od řešeného území. Břehové porosty
tvořené převážně olší.
Návrh opatření: Udržování a dosadba břehových porostů, louky v návazi kosit. Rozšíření šířky
záběru břehových dřevinných porostů v blízkosti výrobního areálu, na obou stranách toku
Moravské Sázavy. Neprovádět úpravy koryta vodního toku včetně jeho břehů.
k.ú. Hoštejn, k.ú. Hynčina, k.ú. Kosov
Délka: 700 m
SES: 3, 5
Současný stav/ charakter společenstva: biokoridor vedený tokem Moravské Sázavy, břehový
porost nesouvislý.
Návrh opatření: Udržovat a doplnit břehové porosty dle STG.
k.ú. Hoštejn, k.ú. Kosov, k.ú. Drozdov
Délka: 1550 m
SES: 3, místy 4
Geobiocenologická typizace: 3 B 3, 4 AB 3, 4 B 3, 4 B 4
Současný stav/ charakter společenstva: Různověké hospodářské lesní porosty se zastoupením
smrk, buk, vtroušeně habr, modřín, dub, bříza.
Návrh opatření: Postupně vhodnými lesnickými zásahy přeměnit lesní porosty v koridoru LBK na
porosty dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG. Podpora zde
původních dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora keřového a bylinného patra
lesa.
Délka: 1500 m
SES: 3, místy 4
Geobiocenologická typizace: 4 B 3, 4 AB 3
Současný stav/ charakter společenstva: Podél bezejmenného levostranného přítoku řeky Březné
kvalitní břehové porosty vrb, olší a jasanů v lesním prostředí. Lesní porosty v přilehlém okolí
převážně hospodářské porostů tyčovin a nastávajících kmenovin s větším zastoupením smrku,
vtroušeně dubu, jasanu, modřínu, buk, bříza.
porosty dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG. Podpora zde
původních dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora vlchkomilnějších porostů
dřevin v lesním deluviu a aluviu vodního toku. Napojení na prvky ÚSES v k.ú. Drozdov.
11. Biokoridor LBK 16 B
Délka: 950 m
SES: 3, místy 4
Kultura: les, neplodná půda, louka
Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 4 B 3
Současný stav/ charakter společenstva: Podél bezejmenného levostranného přítoku řeky Březné
pokračování roztroušených břehových porostů.
porosty dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG.
Podpora zde původních dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora
vlchkomilnějších porostů dřevin v lesním deluviu a aluviu vodního toku. Napojení na prvky ÚSES v
k.ú. Drozdov.
Interakční prvky stávající (alespoň částečně funkční)
Na k.ú. Hoštejn, rozloha 1,32 ha, SES 4 – 5
Stručný popis: lesík v okolí vlhké roklinky nad Hoštejnem se značným druhovým zastoupením
dřevin a bylin, z jihu a východu navazují sečné louky, ze zbývajících stran pole, lesík je obkroužen
širokým pásem kopřiv a bodláků, uprostřed obrovský dub a jasan, největší zastoupení olše, zmlazení
klenu, několik čerstvě vysázených jedlí, slouží jako remíz pro zvěř.
Navrhované opatření: zdravotní výběr, cílové společenstvo: reprezentativní lesní.
Na k.ú. Hoštejn, rozloha 1400m, SES 4
Stručný popis: několik dlouhých mezí oddělujících od sebe sečené louky, největší zastoupení na
těchto kamenných mezích má habr.
Navrhované opatření: ponechat přirozenému vývoji, cílové společenstvo: reprezentativní.
3. Interakční prvek č. 3 název: Na hradě
Na k.ú. Hoštejn, rozloha 3,04 ha, SES 4
Stručný popis: lokalita na kopci nad Hoštejnem v místě bývalého hradu, porostlá suchomilnou
vegetací.
Navrhované opatření: bez zásahu, cílové společenstvo: unikátní.
Výběr vhodných dřevin pro osázení nových interakčních prvků a doplňujících dřevin pro stávající,
alespoň částečně funkční by měl orientačně vycházet z jednotlivých určených skupin typů geobiocenů
STG a stávající IP prvky je možné také doplnit druhy dřevin již nacházejících se v těchto IP pokud
mají dostatečnou ekologickou i estetickou hodnotu. Těmito prvky bude tak vhodně doplněna
navržená síť biokoridorů a biocenter v řešeném území.
3.5.2.5. Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi v
řešeném území
Na území katastru dochází na několika místech ke křížení stávající komunikace s biokoridorem.
U křížení komunikací s funkcí biokoridorů v místech přemostění vodoteče je nutné zabezpečit
suchozemský přechod živočichů. Pokud pod mostem na břehu není dostatek místa, je zde nutné
vybudovat lávky pro přechod malých savců.
U křížení komunikací s funkcí biokoridorů mimo přemostění vodoteče je nutné vybudovat
propustek pro přechod malých živočichů.
U křížení komunikací s biokoridorem je nutné provést ochranné oplocení, které zabrání vstupu
živočichů na komunikaci. Výška oplocení bude min. 1 m s oky 3/3 cm a bude délky min 15 m na obě
strany mostu.
3.5.2.6. Zdůvodnění navrženého řešení ÚSES
Navržené řešení systému ÚSES vychází z podkladů pro zapracování ÚSES do ÚP, zejména z
Generelu místních systému ekologické stability pro k.ú. Kosov, Hoštejn, Hynčina, firmou Help Forest,
Olomouc, r. 1996, dále byl vymezený ÚSES v řešeném území posouzen dle ÚTP Regionálních a
nadregionálních ÚSES z r. 1996 vypracovaným MŽP ve spolupráci s MMR. Vymezený ÚSES byl
následně upraven dle požadavků vycházejících z vydaných zásad územního rozvoje Olomouckého
kraje, včetně vydaných zásad územního rozvoje Ol. kraje po I.Aktualizaci, popřípadě podle zásad
územního rozvoje sousedícího Pardubického kraje ke koordinaci návaznosti jednotlivých prvků ÚSES
v řešeném území. Při vymezování ÚSES v ÚPD byli jednotlivé složky případě upraveny dle aktuálních
poznatků a změn v řešeném území. ÚSES v ÚPD byl doplněn o jednotlivá související zlepšující
opatření.
Postup při vymezování ploch prvků ÚSESu byl zvolen dle Metodiky zapracování ÚSES do územních
plánů, Návodu na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR vydaných MMR ČR a Rukověti
projektanta místního územního systému ekologické stability (MŽP 1995).
3.5.3. Odůvodnění vodních režimů v území
3.5.3.1. Vodní toky a plochy
3.5.3.1.1. Vodní toky
Území náleží k hlavnímu evropskému povodí řeky Dunaj, k dílčímu povodí 2. řádu řeky Moravy,
do povodí 3. řádu řeky Moravské Sázavy. Z hlediska dílčího dělení k povodí 4. řádu přináleží řešené
území k povodí řeky Moravské Sázavy – dolní tok, a nad soutokem s Březnou a povodí Březné.
Nejvýznamnějším tokem řešeného území je samotná řeka Moravská Sázava, která protéká řešeným
územím v západo-východním směru a tvoří významné údolí v řešeném území, rozdělujícího na severní
větší a jižní menší polovinu. Významným tokem je také Březná, která směřuje v zásadě osou k severu,
příčně k toku Mor. Sázavy. Dalšími toky v řešeném území jsou dva drobné toky, Hoštejnský potok,
protékající zastavěným územím, a bezejmenný levostranný přítok Březné, ohraňující víceméně
severní hranici řešeného území.
Úplný výčet vodních toků, jejich správců a zařazení do jednotlivých povodí je uveden v následující
tabulkové části.
1.
Identifikátor toku
Název toku
402030001
Moravská Sázava
Délka toku (km)
55,111
Správce úseku toku
Povodí Moravy s.p.
ČHP
4-10-02-042
4-10-02-034
2.
Identifikátor toku
4024000026
Název toku
*levostranný přítok
Délka toku (km)
1,051
Lesy ČR s.p.
ČHP
4-10-02-042
3.
Identifikátor toku
4024000028
Název toku
*pravostranný přítok
Délka toku (km)
0,611
Povodí Moravy s.p.
ČHP
4-10-02-042
4.
Identifikátor toku
4024000029
Název toku
*přítok
Délka toku (km)
0,065
Povodí Moravy s.p.
ČHP
4-10-02-042
5.
Identifikátor toku
4024000031
Název toku
*přítok
Délka toku (km)
0,060
Povodí Moravy s.p.
ČHP
4-10-02-042
6.
Identifikátor toku
4024000008
Název toku
Hoštejnský potok
Délka toku (km)
3,761
Lesy ČR s.p.
ČHP
4-10-02-042
7.
Identifikátor toku
4024000023
Název toku
Délka toku (km)
0,147
Lesy ČR s.p.
ČHP
4-10-02-042
8.
Identifikátor toku
4024000021
Název toku
Délka toku (km)
0,186
Lesy ČR s.p.
ČHP
4-10-02-042
9.
Identifikátor toku
4024000002
Název toku
Délka toku (km)
0,803
Lesy ČR s.p.
ČHP
4-10-02-042
10.
Identifikátor toku
4024000003
Název toku
*přítok
Délka toku (km)
0,47
Lesy ČR s.p.
ČHP
4-10-02-042
11.
Identifikátor toku
4024000004
Název toku
*přítok
Délka toku (km)
0,233
Lesy ČR s.p.
ČHP
4-10-02-042
12.
Identifikátor toku
402330001
Název toku
Březná
Délka toku (km)
31,501
Povodí Moravy s.p.
ČHP
4-10-02-041
13.
Identifikátor toku
4023900074
Název toku
*náhon
Délka toku (km)
0,611
Povodí Moravy s.p.
ČHP
4-10-02-041
14.
Identifikátor toku
4023900075
Název toku
*dtto
Délka toku (km)
0,141
Povodí Moravy s.p.
ČHP
4-10-02-041
15.
Identifikátor toku
4023900056
Název toku
Délka toku (km)
1,868
Lesy ČR s.p.
ČHP
4-10-02-041
16.
Identifikátor toku
4023900062
Název toku
Délka toku (km)
0,226
Lesy ČR s.p.
ČHP
4-10-02-041
3.5.3.1.2. Vodní plochy
Ve správním území řešené obce se nachází jedna významnější vodní plocha:
Vodní nádrž na náhonu 1 872 m2 na řece Březné
Další vodní plocha je:
Tůně v jižní části k.ú. 665 m2 v údolní nivě Moravské Sázavy
Tyto vodní plochy s přirozeným nebo polopřirozeným charakterem tvoří důležitou složku v
krajině zejména k regulaci průtoků, schopnosti zadržovat vodu v krajině a také důležité biotopy
pro rostlinstvo i živočichy, a jako případný zdroj požární vody.
3.5.3.2. Ochrana povrchových a podpovrchových vod
3.5.3.2.1. Ochranné pásmo vodních toků
V řešeném území se z hlediska Vodního zákona vyskytují dva významné vodní toky Moravská
Sázava a Březná. Dále se v řešeném území vyskytují jen drobné vodní toky. Vodní zákon stanovuje
ochranné manipulační pásmo pro významné vodní toky 8 m a pro drobné vodní toky 6 m od
břehové hrany.
Toto ochranné manipulační pásmo je nutné respektovat z důvodu zabezpečení přístupu k
vodním tokům a plochám kvůli jejich údržbě a jiným zásahům. ÚP toto ochranné pásmo
respektuje a je graficky znázorněno ve výkrese 3A Technická infrastruktura (v rámci vodního
hospodářství) ÚP a v odůvodnění ÚP ve výkrese č. II.1 – Koordinační výkres.
3.5.3.2.2. CHOPAV
Řešené území se nenachází v žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen
CHOPAV) ani povrchové vody ani podpovrchové vody, jako institutu ochrany vodních poměrů.
Nejbližším CHOPAV je východně od řešeného území v povodí řeky Moravy již víceméně mimo
povodí Moravské Sázavy s označením 219 – Kvartér Moravy jako významná akumulační plocha
sloužící jako zdroj pitné vody.
3.5.3.2.3. Ochranná pásma vodních zdrojů
V řešeném území je vymezeno ochranné pásmo vodního zdroje Hoštejn, sloužícího jako zdroj
obecního vodovodu řešené obce. Je vymezeno PHO I. stupně – jako oplocený areál, dále PHO II.
stupně. Obě tato pásma jsou vyznačena v grafické části ÚP ve výkrese č. 3A – Technická
infrastruktura a v odůvodnění ÚP ve výkrese č. II. 1 – Koordinační výkres.
3.5.3.2.4. Ochrana vodních zdrojů
Ochrana vodních zdrojů ve smyslu povrchových nebo podzemních vod, které jsou využívány
nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely, je také
dále upravován těmito následujícími instituty ochrany.
Vodní zákon vymezuje v rámci ochrany vodních zdrojů tzv. zranitelné oblasti, které jsou vymezeny
nařízením vlády k celoplošné ochraně povrchových a podpovrchových, v nichž koncentrace dusičnanů
přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo u nichž v důsledku vysoké
koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení
jakosti vody.
Dle nařízení vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení
zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění
protierozních opatření v těchto oblastech není však řešené území zařazeno do zranitelných oblastí.
Dále vodní zákon stanovuje také tzv. citlivé oblasti, kde dochází nebo v blízké budoucnosti může
dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, nebo kde jsou využívány
nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje
hodnotu 50 mg/l a nebo, u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň
čištění odpadních vod. Pro citlivé oblasti stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění
odpadních vod.
Citlivé oblasti jsou stanoveny nařízením vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách
přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění
odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
Podle § 10 odst. 1 nařízením vlády č. 61/2003 Sb. jsou všechny povrchové vody na území České
republiky vymezeny jako citlivé oblasti.
3.5.3.3. Ochrana proti povodním
Ve s.ú. řešené obce jsou vymezeny dvě záplavová území.
I. Řešeným územím prochází podél významného toku Moravské Sázavy a jeho okolí, včetně údolní
nivy, a částečně zasahuje proti proudu toku Březné, vyhlášené záplavové území Moravské Sázavy
přísl. vodoprávním orgánem KÚ Olomouckého kraje OŽPZ č.j. OŽPZ 6466-8427/03 Kon dne
18.2.2004. V současné době bude provedena aktualizace záplavového území z důvodu změny
mapového podkladu (upřesnění plošné i výškové), změny traťového tělesa – modernizace
železničního koridoru – zejména náspy a tunely ovlivní odtokové poměry a vybudování nového
suchého poldru pod obcí Žichlínek, který však nedosahuje takové účinnosti, jak se uvažovalo –
vzhledem k přesnému umístění.
V aktualizaci záplavového území budou také nyní vymezeny zóny aktivního rozlivu, které byli nebo
budou dohodnuty s obcemi.
V záplavovém území budou plněny následující podmínky:
1. Příslušné stavební úřady nevydají povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a
činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle ustanovení § 17 vodního zákona vydaný
příslušným vodoprávním úřadem.
2, Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být projednána se správcem povodí, tj.
Povodí Moravy, Moravské Sázavy.
3. Při plánování větších staveb v záplavovém území, které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je
nutno lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočíst a vyhodnotit
vhodná protipovodňová opatření a vlil na odtokové poměry.
II. Dále je v řešeném území vymezeno stanovené a vyhlášené záplavové území vodoprávním
orgánem OkÚ Šumperk č.j. Voda 3645/98-Kl-231/2 ze dne 21.12.1998 vodního toku Březná, které
mění původně vyhlášené zátopové území z roku 1990 ( č.j. Voda409/90-OV-235 ) zejména v rozsahu
stanoveného záplavového území na základě rozlivu zátopových vod při povodních v červenci 1997.
Rozsah změny rozlivu se týká jen části původního zátopového území a to jak na k.ú. Hoštejn, tak
k.ú. Štíty, ostatní zůstává ponecháno.
V záplavovém území jsou stanoveny tyto podmínky:
1. Ke stavbám v zátopových územích je třeba souhlasu vodoprávního orgánu.
2. Posouzení Povodím Moravy, které bude součástí podkladu pro rozhodnutí příslušného
vodoprávního orgánu, postupuje podle těchto hledisek:
a) Stavby obytných a hospodářských budov, veřejných budov a průmyslových závodů jsou z
důvodu ochrany vodohospodářských a jiných společenských zájmů nežádoucí.
b) Souhlasné stanovisko lze vyslovit u těchto staveb:
I. liniové stavby (komunikace, mosty, dálkovody atp.), které je nutno zabezpečit, aby nepůsobily
zvyšování hladiny vody při povodních a jinak nezhoršovaly odtokové poměry.
II. stavby objektů, jejichž provoz souvisí s vodním tokem.
III. stavby obytných domů, pracovišť a skladišť, u nichž přízemí a podlaží je nutno vybudovat
nad úrovní vody povodně. Pod úrovní takto určené hladiny zřizovat pouze sklepy apod. Přičemž opět
doprovodnými stavbami dle bodu I. nesmí dojít ke zhoršení odtokových poměrů v území.
IV. stavby studní, sloužících k zásobování obyvatelstva PV jen v mělké inundaci, s vyvedením 50
cm nad úroveň hladiny vody povodně. V hluboké inundaci je možno zřizovat studny jen v nezbytných
případech - zejména pro veřejné vodovody.
V. skládky stav. materiálu u povolených staveb jen v takovém rozsahu, aby mohly být při povodni
nebo při chodu ledů odstraněny, popř. zajištěny před odplavením.
VI. stavby škol, nemocnic, jiných zdrav. a soc. zařízení a rekreačních chat a objektů se vylučují.
Dále řešené území, včetně jeho zastavěné části, může být zasaženo při nepříznivých
meteorologických podmínkách v řešeném území i v jeho okolí dvěma druhy záplav, přívalových vod:
III. Záplavy z Hoštejnského potoka (ID 4024000008) přívalovými vodami.
Tento tok protéká přímo zastavěným územím obce a je i částečně zatrubněn. Přívalové vody
mohou přitékat přímo z katastru obce z horní části, nebo z výše položených míst na tomto vodním
toku.
Z tohoto důvodu je třeba přijmout tato opatření:
1. Ve vhodném místě nad zastavěnou částí obce vybudováním retenčního prostoru pro přívalové
vody a vody z případných povodní. Tento tak zvaný suchý poldr jako protipovodňové opatření je
navržen v horní části toku na hranici k.ú. řešené obce a k.ú. Kosov. Jeho hráz je vymezena jako
návrhová plocha č. 13 – technická infrastruktura obce a je celá na k.ú. Hoštejn, suchý poldr pak
překračuje hranici řešeného území a je vymezen i na k.ú. Kosov.
2. Dále provádět protipovodňová opatření a ostatní opatření v území ke zvyšování retenční
schopnosti krajiny v řešeném území v souladu s bodem IV.
VI. Ochrana proti bleskovým povodním
Při zvláště nepříznivých meteorologických podmínkách může být řešené území, včetně jeho
zastavěné části, ohroženo takzvanými bleskovými povodněmi a to také z důvodu, že zastavěné území
sídla Hoštejn je situováno pod silně až středně svažitým terénem využívaným ve volné krajině
převážně pro zemědělské účely, a v lesních porostech se vyskytují převážně hospodářské smrkové
porosty s nižší zadržovací schopností vod. Vzhledem k tomu je nutné provádět v území všechna
opatření, která by zabránila těmto negativním situacím:
a) Zejména je nutné zvyšovat retenční schopnost krajiny, vzhledem k tomu že řešené území může
být považováno za oblast i vzniku takovýchto jevů,
b) Provádět protierozní opatření tak, aby nedocházelo k negativnímu splachu půdy do koryt
vodních toků, která by snižovala průtočnost těchto toků.
c) Dále je nutné provádět taková opatření, která by zachycovala maximum dešťové vody v
zastavěném území – využití v domácnosti, na zalévání apod., nebo vsak na zastavěných nebo
zastavitelných plochách.
d) Místa jednoznačně ohrožená tímto negativním jevem jednoznačně oddělit pásem ochranné
zeleně se zadržovací schopností před těmito vlivy, alespoň částečně, izolační zelení mezi těmito
ohroženými plochami a plochami velkých orných celků umístěnými nad těmito místy.
Všechna tato opatření provádět se zřetelem na zadržení vody v krajině a v souladu s ochrannou
krajinného rázu.
Výhled:
Územní rezervou v ÚP je také chráněna plocha pro akumulaci povrchových vod vodní nádrží
Hoštejn umístěná nad obcí na řece Březná. Její plocha stálého nadržení je 44ha s objemem 2,90 mil.
m3 v kótě hladiny 327 m.n.m. dle studie VÚV z r. 1984 "Zásobování Pomoraví pitnou vodou Výhledové zdroje povrchové" a studie VÚV z r. 1980 "Vodohospodářské soustavy povodí Moravy".
Plocha a objem zadržovacího prostoru, označeného jako zásobní prostor, pro případné záplavové
vody je však stanovena v těchto studiích na 162,90 mil. m3 při zatopené ploše 481ha při kótě hladiny
400 m.n.m., přičemž kóta koruny hrází by byla 402,5 m.n.m. Při průtoku Q100, stoleté vody – 110
m3.s-1 by zásobní prostor stačil na zadržení cca 17 dnů této vody bez jakéhokoliv odtoku. Toto
množství se zdá být ze soudobého pohledu naddimenzované, a to také v souvislosti, že větší průtok
Q100 má v řešeném území řeka Moravská Sázava, kterou není možné proti proudu toku nad obcí
obdobným způsobem regulovat, a proto případné extrémní záplavy hrozí spíše z toku Moravské
Sázavy a takovéto opatření by pro řešené území i území po proudu nemělo zásadní vliv.
Vhodnějším řešením by bylo spíše pomocí menších opatření, ale ve větším množství, zadržovat
vodu v krajině v řešeném území i v územích nacházejících se výše proti proudu těchto řek a to i dle
následujících opatření v kap. 3.5.3.4.
3.5.3.4. Zvyšování retenční schopnosti krajiny a ochrana proti erozím
a) Retenční schopnost krajiny
Dle fyzickogeografické racionalizace přináleží řešeného území do hydrografické oblasti II-A- 3-c –
oblasti málo vodné, v kategorii 3 – 6 l.km-2.s-1, s nejvodnějším měsícem březnem, s retenční
schopností velmi malou, koeficient q355/q se pohybuje v rozmezí 0 –10. Již takto nízká retence
krajiny vyplívající z fyzickogeografických poměrů je dále snížena charakterem vegetace a využitím
půd – velké zemědělsky využívané celky zejména orné půdy a kulturních trvale travnatých porostů
bez doprovodné zeleně a velké lesní celky převážně smrkových monokultur snižují dále schopnost
zadržení vody v krajině retencí v půdním profilu.
Dále je v řešeném území snížena retence vod i v říčním systému vlivem napřímení vodních toků
v minulosti. K dalšímu zrychlení odvodu vod z území došlo také vlivem provedených meliorací –
odvodňovacích systémech zemědělských půd. Tyto meliorace již však postupně postrádají svůj
původní účinek vlivem zanášení.
Ke zvýšení retence vody v krajině je nutné, i vzhledem k dalším negativním vlivům, které tato
snížená schopnost provází nebo následuje (bleskové povodně, půdní eroze) přijmout navržená
společná opatření spolu s opatřeními proti erozi.
b) Eroze
Řešené území je rozděleno z hlediska náchylnosti k erozím dle členitosti krajiny takto:
Extrémní ohrožení 7,5 t/ha
Velmi silné ohrožení 6,1 – 7,5 t/ha
Silné ohrožení 4,6 – 6,0 t/ha
Střední ohrožení 3,1 – 4,5 t/ha
Řešené území je z hlediska náchylnosti k erozi značně rozdílné a členěné. Nejméně náchylné
plochy se nacházejí v prostoru údolních niv řek Moravská Sázava a Březná, která je plochá nebo jen
mírně vanovitá, a také víceméně zatravněná. Naopak nejvýše ohrožené plochy erozí jsou svažité
plochy, případně plochy orných půd ve svažitých polohách nad obcí. Tyto plochy je třeba jednoznačně
chránit před vodní erozí.
c) Návrh společných opatření proti erozi a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny
1) Výsadba liniových společenstev – interakčních prvků uvedených v kapitole C.5.2.3.2., jako
protierozní opatření a také umístění v těchto liniích stromových dřevin ke zvýšení retenční schopnosti.
2) Výsadba liniových dřevin podél vodních toků a vodních ploch v souvislosti s jejich revitalizací a
k břehům toků mající již přírodnější charakter jako doplněk vhodných břehových porostů s
přihlédnutím k geobicenům daného místa jako opatření proti říční erozi a k podpoření přirozeného
meandrování toků v krajině a zvýšení zadržovací schopnosti vod v krajině.
3) Výsadba doprovodné zeleně podél celé komunikační sítě v řešeném území v liniích na vhodných
místech též také v pásu (2 –3 řady s šířkou korun 5 –10 m).
4) Dělení velkých celků zemědělských ploch na menší plochy výsadbou liniovou zelení dřevinami
zde místně původními.
5) Jednoznačně ohrožené plochy vodní nebo větrnou erozí osazovat plošnou zelení (shluky,
remízky, háje), nebo alespoň půdy náchylné erozí převézt z orné půdy na trvale travnaté porosty.
6) Tam kde je nutné z důvodu zamezení jednoznačné vodní eroze výsadbou liniové zeleně přerušit
spádnici větších nebo příkřejších svahů zemědělské půdy včetně úpravy terénu – vybudování meze
a tím doplnit opatření č. 1.
3.5.4. Odůvodnění ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů, ploch pro jejich technické
zajištění a geologické podmínky území
3.5.4.1 Dobývací prostor
V řešeném území nebyl stanoven žádný dobývací prostor a nejsou zde vymezeny plochy pro
dobývání ložisek nerostů.
3.5.4.2 Ložiska nerostných surovin
Na žádnou část správního území s nevztahuje žádný režim ochrany ložisek nerostných surovin.
3.5.4.3. Vlivy důlních činností a sesuvy
V řešeném území se nenachází žádná poddolovaná území – vlivy důlních činností. V území se
nenacházejí žádná sesuvná území a území náchylná k sesuvům.
3.5.4.4. Radonové riziko
Celé řešené území obce se nachází z důvodu složitě utvářeného terénu a z důvodu horninového
složení geologického podkladu území v oblasti středním stupněm radonového rizika. Míra radonového
rizika je především vázána na typ horninového podloží.
Středním stupněm radonového rizika se vyznačují především zde horniny zábřežského krystalinika
palezoického až protezoika. Menší odlišnosti v horninovém podloží nemají v zásadě vliv na stupeň
radonového rizika v rámci této skupiny. Dále vlivem hlubokého uložení podloží aluvií a deluvií v
řešeném území a z důvody jeho skladby, tak i polohy na těchto geologických podkladech se i zde
vyznačují středním stupněm radonového rizika.
Popis geologických podloží v následující kapitole.
3.5.4.5. Geologické podmínky
3.5.4.5.1. Geomorfologie
Tabulka regionálního členění reliéfu ČR (Czudek et.al. 1972)
provincie
Česká
Vysočina
soustava
Krkonošskojesenická
soustava
podsoustava
Jesenická
celek
Zábřežská
vrchovina
podcelek
Drozdovská
vrchovina
okrsek
Zborovská
vrchovina
Mírovská
vrchovina
Maletínská
vrchovina
Správní území obce Hoštejn leží v provincii Česká vysočina, podprovincii Krkonošskojesenická
soustava (IV), oblasti Jesenické (IV C). Celé se nachází v geomorfologickém celku Zábřežská
vrchovina (IV C- 1), která se protaženě táhne od JJV k SSZ. Přibližně středem řešeného území ve
východo-západním směru prochází průlomové údolí Moravské Sázavy, které odděluje v území
severně položenou větší část řešeného území přináležící k podcelku Drozdovské vrchoviny zde
zastoupená v okrsku Zborovské vrchoviny. Jižní, menší část řešeného území od tohoto údolí přináleží
k podcelku Mírovská vrchovina zde zastoupená v okrsku Maletínské vrchoviny.
Členitá Zborovská vrchovina je hluboce prořezaná hlubokým údolím toku Březné a celá se zvedá
mírně k SSZ s nejvyšším vrcholem Lázek 714 m.n.n., již mimo řešené území. Jižně položená
Maletínská vrchovina – členitá o něco však plošší je také prořezaná pravostrannými přítoky Moravské
Sázavy, ale již mimo řešené území. Nejvyšším bodem tohoto okrsku je Kančí vrch 606 m.n.m., také
již mimo řešené území. Expozice svahů je různá, terén se převážně svažuje k jihojihovýchodu, avšak
hlavně směrem k hluboce zaříznutým údolím řek Moravská Sázava a Březná.
Nejvyšším bodem řešeného území je bezejmenná kóta 409,5 m.n.m. severozápadně od obce.
Další výše položené vrcholy se nacházejí přibližně v řadě táhnoucí se západně i východně od toho
vrcholu.Odtud se řešené území převážně svažuje k jihu nebo jihu jihovýchodu. Významná část území
leží v údolních nivách řeky Moravské Sázavy a Březné. Za těmito údolími se také území prudce zvedá,
již však do jiných směrů a již mimo řešené území. Řešené území však výrazně krajinně ovlivňuje.
Významným předělem řešeného území je tedy v jižní části údolí řeky Moravské Sázavy směřujícím
od západu k východu s nejnižším místem řešeného území při opouštění řeky v jihovýchodním okraji
řešeného území s nadmořskou výškou 305 m.
3.5.4.5.2. Geologické poměry
Geologické podloží v řešeném území tvoří krystalinika orlicko – sněžnického – zde v zastoupení
zábřežské skupiny.
Severní část území přináležící ke Zborovské vrchovině je tvořeno zejména metamomorfity, zde
převážně metatuf, rula, v minerálním složení kyselý, dvojslídný a kvarcitická, v terénu svažujícím se
k Moravské Sázavě i Březné. Výše položená místa, zejména v severozápadní části řešeného území
jsou z geologického hlediska tvořeny také metamorfity krystalinika stejné skupiny, avšak tvořené
metaryolity, metadacity, metatufy.
Jižní okraje území zasahující již do Malaletínské vrchoviny jsou tvořeny krystaliniky metamorfity v
horninovém složení fylit, metadroba, metaprachovec. Jedná se však v řešeném území jen o samotné
úpatí tohoto geologického útvaru. Širší deluvia vodních toků – Hoštejnského potoka, severního
bezejmeného toku a v širším záběru deluvia Moravské Sázavy při jihovýchodním okraji řešeného
území jsou sedimenty nezpevněnými kvartérními deluviálními v pestrém minerálním složení, ve
složení písčitohlinité až hlinito-písčité.
Široká aluvia velkých vodních toků – údolní nivy Mor. Sázavy a Březné, tak i užší údolí drobných
toků v jejich bezprostřední blízkosti jsou tvořena taktéž nezpevněnými sedimenty holocéními jako
nivní sedimety fluviální nečlenené popř. sedimenty vodních nádrží ve složení hlína, písek, štěrk.
4. Informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
V zadání nebylo požadováno vypracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí a tím i na
udržitelný rozvoj území.
5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL
5.1. Vymezení řešeného území
Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce Hoštejn, které je tvořeno
stejnojmenným katastrálním územím (kód KÚ 646156). V tomto katastrálním území je jedno sídlo
Hoštejn (ZUJ 535885).
Toto vymezení vyplývá také z předpokladu zpracování územního plánu obce, který dle stavebního
zákona řeší celé administrativně správní území obce. Rozloha správního území obce je 182,804 ha.
5.2. Zábor ZPF
5.2.1 Použitá metodika
Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu
vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují
podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k
paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany
lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního
fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č.
10/1993 Sb.
5.2.2 Pedologie
V území jsou půdy vytvořené převážně na krystalických přeměněných horninách jako matečních
hornin pro vývin hnědých půd různých podtypů, většinou se jedná o půdy mělčí nebo velmi sklonité,
popřípadě kyselé hnědé půdy se s různým stupněm skeletovitosti a s vyšším obsahem hrubšího písku.
Další hnědé půdy se vyvinuly na hlinitopísčitých sedimentech v poněkud otevřenější údolní nivě
Moravské Sázavy. Užší a stísněnější údolí řeky Březné je tvořeno glejovými půdy taktéž na
písčitohlinitých, jedná se však o půdy těžší nebo alespoň středně těžké.
Z hlediska kvality půdního charakterizovaného BPEJ, se vyskytují tyto půdy s následující
charakteristikou hlavních půdních jednotek:
Skupina hnědých půd:
Zahrnuje půdy, které se vytvořily zvětráváním pevných hornin. Jejich typickým znakem tomu
odpovídající chemické složení, struktura a textura hornin a pokročilost zvětrávajícího procesu.
Rozhodujícími vlastnostmi a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemě, hloubka půdního profilu,
velikost, obsah a tvar skeletu. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí. Obsahem humusu většinou
mírně převyšují hnědozemě.
HPJ 22
Hnědé půdy a redziny na zahliněných písčitých substrátech; většinou lehčí až středně těžké, s vodním
režimem poněkud příznivějším než výsušné HPJ 21.
HPJ 32
Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných
kyselých horninách, většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně
vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách.
Skupina mělkých půd:
Zahrnuje půdy vyznačující se mělkostí půdního profilu s převážně výraznou skeletovitostí. Jsou řazeny
bez ohledu na půdotvorný substrát a rozdělené do HPJ podle zrnitosti.
HPJ 37
Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou slabě štěrkovité až kamenité, v
hloubce 30 cm silně kamenité nebo pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí).
Skupina půd velmi sklonitých poloh:
Zahrnuje půdy se sklonitostí 12% a větší, přičemž u více sklonitých půd lze předpokládat jen
zakládání trvalých travních porostů nebo pěstování speciálních kultur. Tato skupina zahrnuje všechny
půdy uvedené sklonitosti na všech půdotvorných substrátech, vč. spraší, sprašovitých pokryvů a jím
odpovídajících svahovin, jílů, slínů a jílovitých zvětralin flyše. Patří sem i oglejené varianty těchto půd.
S ohledem na vláhové poměry jsou v rámci skupiny půdy členěny na lehčí a středně těžké až těžší.
Značné uplatnění zde má i expozice vůči světovým stranám.
HPJ 40
Svažité půdy ( nad 12 0 ) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou stěrkovitostí a
kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách.
Skupina hydromorfních půd:
Zahrnuje půdy, které se v přirozeném stavu vyznačují výrazným zamokřením. Přitom jsou rozlišovány
v podstatě dva stupně zamokření. Nižší stupeň se projevuje glejovým procesem, vyšší se navíc projevuje
rašeliněním ve svrchní části půdy.Je to skupina méně kvalitních půd.
HPJ 71
Glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po
odvodnění vhodné pro louky.
V řešeném území převládají půdy s nižšími stupni ochrany a to zejména vzhledem ke své poloze v
území a charakterem reliéfu. Třídy ochrany jsou také ovlivňovány svažitostí terénu a skeletovitostí. Místy
se také nacházejí také podmáčené půdy oglejené a hydromorfní kolem vodních toků. Půdy s vyšším
stupněm ochrany se nacházejí pouze ve velmi malé ploše v území a to na rovinatějších plochách v sedle
mezi řadou vrcholů v severní části k.ú., půdy s alespoň středním stupněm ochrany se nacházejí v aluviu
Moravské Sázavy s výskytem hnědých půd.
Půdy podléhají řadě negativních vlivů způsobených především nevhodným zemědělským
hospodařením, ke kterému je možné zařadit i meliorace. Nejzávažnějším problémem je současná i
potenciální vodní eroze – dešťová, popř. i větrná eroze, které postihují rozsáhlé plochy orných půd.
5.2.3 Údaje o uspořádání ZPF v území a o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné
půdy, trvale travnaté porosty a zahrady a sady.
Druh pozemku
Výměra (ha)
Orná půda
Zahrady
Ovocné sady
Travní porost
Zem.pozemky celkem
Celkem k.ú.
8,4133
8,1093
0
74,7051
91,2277
182,804
Podíl ze zemědělské
půdy v %
9,22
8,89
0
81,89
100
x
Podíl z celého katastr.
území v %
4,60
4,43
0
40,87
49,90
100
Z hlediska plošného rozsahu jsou jednoznačně dominantní trvale zatravněné plochy. Jsou situovány
především na svažitých plochách a v oblasti vrchoviny. Orná půda zabírá pouze menší část ZPF, jedná
se o plochy v údolní nivě Mor. Sázavy a menším komplexu ve vrchovině v severozápadní části správního
území obce.
Zahrady jsou situovány zejména v zastavěném území obce a v jeho bezprostředním okolí. Soukromé
zahrady se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace
jejich majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské. Zanedbatelný není ani jejich
význam ekologický - skýtají životní podmínky řadě druhů zpěvných ptáků a často dalších druhů mnohdy
chráněných živočichů, jako jsou ježci, ještěrky, různé druhy hmyzu.
Území s investicemi do půdy (meliorace) jsou v území řešené obce vzhledem ke své funkci v současné
době poměrně nadbytečné. Svým plošným rozsahem jsou četné především v údolní nivě řeky Moravská
Sázava, která je však již v současné době využívána především pro trvale travnaté porosty. Další plochy
se nacházejí v různých částech katastru řešené obce, v poměrně členitějším reliéfu, kde můžou být půdy
přechodně zamokřeny, nynější funkce těchto meliorací však již může býti problematická, vzhledem k
potřebě spíše zadržovat vodu v krajině. Další plochy se také vyskytují v aluviích menších vodních toků,
jako přítoků řeky Moravská Sázava, zde platí spíše stejný požadavek jako v předešlém případě.
5.2.4 Přehled BPEJ v zastavěném území a jeho bezprostředním okolí
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou
bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:
Bonitované půdně ekologické jednotky jsou znázorněny v grafické části odůvodnění ÚP ve výkrese
č.3 – Vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL. V řešeném území a včetně zastavěného území i jeho
bezprostřední blízkosti se vyskytují tyto BPEJ s příslušnými třídami ochrany:
BPEJ TŘÍDA OCHRANY
7.32.11 II
7.22.12 III
7.22.13 III
7.32.44 V
7.37.16 V
7.37.46 V
7.40.68 V
7.40.78 V
7.40.89 V
7.71.01 V
Zastavěné území sídla z hlediska BPEJ a jejich tříd ochrany:
Zastavěné území a jeho okolí je pokryto vesměs půdami s nižší třídou ochrany (V.). Menší část území
na jihovýchod od zastavěného území v údolní nivě řeky Moravské Sázavy je tvořeno půdami se střední
třídou ochrany (III.). Jen malá část zastavěného území je v kontaktu s půdami s vyšším stupněm
ochrany (II.) v nejvýše položeném severozápadní okraji řešeného území. Bohužel však právě tyto plochy,
vzhledem k náročné členitosti terénu v řešeném území, včetně jeho přilehlých částí k zastavěnému
území, jsou vhodné svou polohou k zastavění, a dochází tak k dotčení i částečně těchto půd, tak aby
bylo možné umožnit obci setrvalý rozvoj v kontextu dosavadního vývoje. Půdy v členitějších polohách a
s nejmenší třídou ochrany jsou v řešeném území postupně méně využívány k zemědělské činnosti a část
jejich nejméně vhodných ploch se jeví v řešeném území vhodné k převodu na jiné, něž zemědělské
využití, zejména k využití k jiným významnějším celospolečenským zájmům zejména ke tvorbě
krajinotvorné, ekostabilizující, půdoochranné a vodohospodářské (retenční, infiltrační) zeleně.
5.2.5 Vyhodnocení záborů ZPF
Navrhované plochy zajišťují rozvojové lokality obce v časovém horizontu platnosti ÚPD. Jsou
navrženy tak, aby zejména zaplnily proluky a prázdná místa v zastavěném území a přirozeně navázaly
na stávající zastavěné území. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí
zemědělské půdy a okolních pozemků.
5.2.5.1. Plochy bydlení
Plocha 1 – nachází se částečně v zastavěném území v její severní části. Přirozeně navazuje na
stávající zástavbu a doplňuje její kompaktnost. Obsloužena bude z nově vybudované komunikace U1 a
horní část i ze stávající komunikace. Sítě technické infrastruktury jsou přímo v místě nebo v dosahu.
Plocha 2 – má obdobné rozvojové podmínky jako plocha 1, je v zastavěném území. Bude obsloužena
ze stávající komunikace. Sítě technické infrastruktury jsou přímo v místě.
Plocha 3A – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna.
Plocha 4 – ( původní plocha 4A ) je navržena na hranici zastavěného území severně od obce.
Navazuje přímo na zastavěné území. Bude obsloužena ze stávající komunikace protější stana plochy 1.
Sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti.
S výstavbou se uvažuje až po zastavění ploch 1, 2, 15, 5.
Plocha 5 – ( původní plocha 4A ) přirozeně navazuje na stávající zástavbu. Bude obsloužena z
upravené místní komunikace, sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti.
Plocha 15 – je navržena v návaznosti na jižní okraj zastavěného území, přirozeně navazuje na
stávající zástavbu. Bude obsloužena z nově vybudované místní komunikace U3, sítě technické
infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti. Plocha se nachází v záplavovém území obce, mezi stávající
zástavbou a nově rekonstruovaným železničním koridorem Česká Třebová – Zábřeh, Olomouc. Její
umístění je prověřeno a projednáno se správcem povodí (studie H-07/025 ) a s ČD (hluková studie).
Plocha 15A – v upraveném návrhu ÚP na základě stanoviska nadřízeného orgánu – KÚ Ol. kraje byla
vypuštěna. Všechny návrhové plochy pro bydlení doplňují a navazují na stávající plochy pro bydlení.
5.2.5.2. Plochy občanské vybavenosti včetně sportu
Plocha 7 – Hřiště - bude rozvojovou plochou pro současnou sportovní zónu (areál koupaliště,
fotbalové hřiště), zaujme protější – severní stranu místní komunikace, jež obsluhuje současná
sportoviště.
Plocha 16 – Polyfunkční sportovní plocha s využitím zemědělsky nevyužívané plochy v zastavěném
území. Plochy bude využita zejména k jízdě na skateboardu (na rampách), kol. bruslích a pro dětská
kola apod.
5.2.5.3. Plochy rekreace
Plocha 6 - Rekreace - bude rozvojovou plochou pro rozvoj individuální rekreace je situována západně
od zastavěného území při účelové komunikaci.
5.2.5.4. Plochy veřejných prostranství
Plocha 8 – Hřbitov - jde o rozšíření stávajícího hřbitova – plocha je situována severozápadně od
farního kostela sv. Anny v jehož bezprostřední blízkosti se současný hřbitov nalézá.
5.2.5.5. Plochy dopravní infrastruktury
Plocha U1 – Místní komunikace – pro obsluhu stávajících ploch pro bydlení a plochy č. 1.
Plocha U2 – Místní komunikace – pro propojení pěší a nemotorovou dopravou komunikace U1 a
stávající sítě místních komunikací.
Plocha U3 – Místní komunikace – pro obsluhu stávajících ploch pro bydlení a ploch č. 15 a č. 15A.
Plocha U4 – Účelová komunikace – pro obsluhu plochy č. 10 – malé vodní elektrárny.
5.2.5.6. Plochy technické infrastruktury
Plocha 9 – z návrhu ÚP vypuštěna.
Plocha 10 – Technická infrastruktura – plocha bude sloužit pro vybudování malé vodní elektrárny na
vodním toku Březná.
Plocha 13 – Hráz suchého podru, protipovodňového opatření – plocha se nachází v severovýchodním
cípu správního území a je navržena v souladu s povodňovým plánem pro obec Hoštejn.
5.2.5.7. Plochy vodní a vodohospodářské
Plocha 11 – z vyhodnocení záboru ZPF vypuštěna. Plocha je vymezena jako územní rezerva v souladu
s ZÚR Olomouckého kraje (Údolní nádrž Březná).
Plocha 12 – z návrhu ÚP vypuštěna (Vodní plocha).
Tabulková část vyhodnocení záborů ZPF - stanoveno dle vyhlášky MŽP č. 13 /1994 Sb.
Tabulková část je rozčleněna podle navržené etapizace v následující kapitole 5.2.6.
V základní etapě jsou ponechány následující plochy:
Č.pl.
Účel záboru
Výměra
(ha)
0,16
celek 0,55
0,15
Zastavěné
území
částečně
1
U1
Bydlení
cca 5 RD
Bydlení
cca 1-2 RD
Bydlení
8 RD
komunikace
0,97
ne
0,08
celek 0,13
částečně
U2
komunikace
0,02
ano
U3
Komunikace
0,24
ne
celkem
Bydlení cca 1415 RD
Dopravní
infrastruktura
Cca 14-15 RD
1,28 ha
2
15
celkem
celkem
ano
Č.p.
Kultura
BPEJ
11
276/23
277
276/15
125/5
131/1
3/1
8/12
11
276/23
276/23
tr.trav.porost
zahrada
tr.trav.porost
7.40.89
7.40.68
7.40.68
Třída
ochrany
V.
V.
V.
tr.trav.porost
tr.trav.porost
tr.trav.porost
zahrada
7.22.12
III.
7.40.89
7.40.68
V.
V.
zahrada
125/5
131/1
125/2
tr.trav.porost
tr.trav.porost
tr.trav.porost
7.40.89
7.40.68
7.22.12
V.
V.
III.
0,34 ha
1,62 ha
V této etapě jsou ponechány i ostatní plochy označené jako č. 6,7,8,10,13,16 a U4, které se
navrhují pro umístění jiných ploch než ploch bydlení a na ně navazující plochy obsluhy.
V druhé etapě se navrhuje realizovat výstavbu individuálního bydlení v plochách:
Č.pl.
Účel záboru
5
Bydlení
cca 2 RD
celkem
Bydlení
cca 2 RD
2 RD
celkem
Výměra
(ha)
0,30
0,30 ha
0,30 ha
Zastavěné
území
částečně
Č.p.
Kultura
BPEJ
125/2
125/4
125/5
125/8
tr.trav.porost
zahrada
tr.trav.porost
7.37.16
7.40.89
Třída
ochrany
V.
V.
V třetí etapě se navrhuje realizovat výstavbu individuálního bydlení v plochách:
Č.pl.
Účel záboru
4
Bydlení
cca 5 RD
celkem
Bydlení
cca 5 RD
5 RD
celkem
Výměra
(ha)
0,51
Zastavěné
území
ne
Č.p.
Kultura
BPEJ
276/2
276/22
276/58
tr.trav.porost
7.40.68
7.40.89
7.32.11
Třída
ochrany
V.
V.
II.
0,51 ha
0,51 ha
Ostatní plochy pro bydlení a na ně navazující plochy obsluhy pod označením 3A, 3B, 3C, 4B, 4C,
5B a 5C o celkové ploše 3,03 ha se vypouštějí.
Plochy jiné než plochy bydlení a na ně navazující plochy obsluhy:
Č.pl.
Účel záboru
Rekreace
Výměra
(ha)
0,53
Zastavěné
území
ne
6
7
Hřiště
0,30
ano
8
Hřbitov
rozšíření
Hráz suchého
poldru
Účelová
komunikace
Sportovní
plocha
rekreace
Obč.vyb.
sport
Veřejná
prostranství
Tech.
Vybavenost
Dopravní
infrastruktura
Nebytové
složky
0,06
celek 0,09
0,01
celek 0,03
0,02
celek 0,08
0,24
13
U4
16
celkem
celkem
celkem
celkem
celkem
celkem
Č.p.
Kultura
BPEJ
tr.trav.porost
zahrada
tr.trav.porost
7.40.89
ne
187/2
187/1
400
179/1
53/1
Třída
ochrany
V.
tr.trav.porost
7.71.01
7.40.89
7.40.89
V.
V.
V.
ne
387/3
tr.trav.porost
7.40.68
V.
ano
164/1
tr.trav.porost
7.71.01
V.
ano
159/4
orná půda
7.22.12
III.
0,53 ha
0,54 ha
0,06 ha
0,01 ha
0,02 ha
1,16 ha
5.2.6 Zásady etapizace záborů ZPF
Stanovená etapizace se týká především ploch zástavby pro bydlení a na ně navazující plochy
obsluhy.
Následující etapizace je navržena tak, aby byli nejdříve navrženy plochy k zastavění v prolukách
a doplnění zastavěného území obce, a dále byli zastavovány jednotlivé lokality postupně a to podle
následující navržené etapizace:
Lokality v základní etapě - plochy pro bydlení 1, 2, 15, obsluhující komunikace U1, U2, U3 – plochy
bydlení vyplňují proluky zastavěného území a na ně navazující plochy pro bydlení. Plochy 6, 7, 8, 10,
13, 16 a U4 – pro nebytové potřeby obce také v základní etapě.
Etapa č. 2) – plocha 5 bezprostředně navazující na zastavěné území vhodně doplňují rozvoj obytné
složky obce. K realizaci této etapy bude přistoupeno až po zastavění ploch v základní etapě alespoň
z 50 %.
Etapa č. 3) – plocha 4 navazuje na plochy v zastavěném území a vhodně doplňuje rozvoj složky
bydlení obce. K obsloužení bude využita komunikace k ploše č. 1, plocha je na její protější straně. K
realizaci této etapy bude přistoupeno až po zastavění ploch v základní etapě a etapě č. 2 alespoň z
66 %.
Celkem se předpokládá v základní etapě s výstavbou cca 13 rodinných domů.
V etapě č. 2 s výstavbou cca 2 rodinných domů.
A v etapě č. 3 s výstavbou cca 5 rodinných domů.
Celkem složka bydlení bude realizována výstavbou cca 20 rodinných domů.
5.2.7 Zdůvodnění zvoleného řešení
Rozvojové plochy pro bydlení byly navrženy tak, aby:
1) plošně – přirozeně navázaly na stávající zastavěné území, nebo i vyplnily proluky v zastavěném
území
2) prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce
3) z hlediska ochrany ZPF – došlo k záboru nejnižších tříd ochrany
Ad. 3) Na správním území obce je navržen pouze jeden zábor ZPF s vyšší třídou ochrany (II) a to
až ve třetí etapě.
Vzhledem ke složité konfiguraci terénu a stanovenému záplavovému území v obci je nedostatek
vhodných ploch pro plošný rozvoj. Plocha č. 4 je z územně technického hlediska kvalitní (vhodná
svažitost, bezprostřední blízkost zastavěného území) a proto je navrženy pro zábor. Zábor půdy s II.
třídou ochrany je navržen touto plocho jen okrajově v malé části. V etapizaci je její zábor navržen
jako poslední, po záboru všech ploch ostatních.
Navržené řešení realizuje rozvoj funkční složky bydlení v obci výstavbou až 24 rodinných domů.
V obci je v současné době žije celkem 451 obyvatel v celkem 100 trvale obydlených domů s
celkově 161 bytovými jednotkami. Za posledních 20 resp. 30 let je v obci vystavěno zhruba 20
rodinných domů.
Obec těží z dobré dopravní dostupnosti v železničním koridoru dálkové železniční přepravy. Z
tohoto důvodu jsou v obci i pracovní příležitosti. Dá se předpokládat, že obec reálně využije navržené
plochy pro výstavbu rodinných domů pro rozvoj složky bydlení v návrhovém období územního plánu.
5.2.8 Nároky ÚSES na ZPF
V řešeném území nemají žádné prvky ÚSES nároky na vynětí ze ZPF.
5.3 Zábor pozemků určených pro funkci lesa (PUPFL)
Územní plán navrhuje tyto zábory pozemků určených pro plnění funkce lesa:
Č.pl.
Účel záboru
Výměra (ha)
10
Jez
–
vodní
elektrárna
Hráz
suchého
poldru
0,03
13
0,02
celek 0,03
Zastavěné
území
Částečně
Č.p.
Kategorie lesa
186/2
Hospodářský
ne
335
336
hospodářský
334/2
349/2
Celkem
0,05 ha
6. Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem
řešení rozporů
Stanoviska dotčených orgánů uplatněná k návrhu ÚP Hoštejn ve fázi společného jednání:
Č.
1
Dotčený orgán,
datum, č.j.
Ministerstvo
životního
prostředí,
Odbor výkonu
státní správy
VIII
Třída kosmonautů
10, 772 00
Olomouc
15.03.2010
16682/ENV/10,
463/570/10
Štos
2
Ministerstvo
životního
prostředí,
odbor ekologie
krajiny a lesa
Vršovická 65,
700 10 Praha10
16.04.2010
16683/ENV/10
Kender
3
Ministerstvo
průmyslu a
obchodu
Na Františku
32, 110 15
Praha 1
03.03.2010
7319/2010/0510
0
Košatka
Pozemkový
fond ČR,
územní
pracoviště
Šumperk
Nemocniční 53,
787 85 Šumperk
24.02.2010
PFCR
093901/2010/63
/Tom
Ing. Tomeček
Úřad pro
zastupování
státu ve
věcech
4
5
Obsah stanoviska
Způsob řešení
 Za státní správu geologie sděluje, že se na katastrálním
území obce nenacházejí výhradní ložiska nerostných
surovin, na která by se z ust. horního zákona vztahovala
územní ochrana. Z uvedeného důvodu nemá k
předloženému návrhu připomínky.
 Za úsek ochrany ZPF sděluje, že příslušných dotčeným
orgánem na tomto úseku životního prostředí je orgán
ochrany ZPF KrÚ. Pro úplnost však upozorňuje, že pokud je
předmětem řešení požadavek na změnu funkčního využití na
lokalitě o výměře nad 10 ha, je třeba postupovat dle čl. II.
odst. 1 Metodického pokynu MŽP ČR OOLP/1067/96. V
plném rozsahu přitom platí povinnosti pořizovatelů a
projektantů ÚPD, které jsou jim stanoveny ust. § 5 odst. 1
zákona o ochraně ZPF.
 Předmětné území se nachází v ploše, která je ÚTP NR a R
ÚSES ČR (MMR, MŽP, 1996) vymezena pro skladebnou část
NR ÚSES, a to ochranné pásmo neregionálního biokoridoru
K 92 s probíhající osou mezofilní bučinou a k vymezení je
navrženo regionální biocentrum č. 353 – Hoštejn.
 Požaduje respektování této skutečnosti v územním plánu a
zohlednění ochranných podmínek výše uvedených prvků
tak, aby nedošlo k narušení jejich funkce. Zároveň
nesouhlasí s vymezením a event. realizací vodní nádrže
Hoštejn v prostoru na řece Březné, která je v zásadním
rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny.
Bere na vědomí.
 Neuplatňuje žádné připomínky, protože v k.ú. Hoštejn se
nenachází výhradní ložiska nerostných surovin.
Bere na vědomí.
Nadregionální biokoridor K
92 nezasahuje do k.ú.
Hoštejn, celé řešené území
se však nachází v jeho
ochranné
zóně.
Tato
skutečnost
je
řešena
podrobně ve výrokové části,
v kapitole 5.2.2. Celková
koncepce a návaznost prvků
ÚSES. Vodní nádrž Hoštejn
byla převzata z nadřazené
ÚPD (ZÚR OK 2008) a je tedy
pro návrh ÚPO Hoštejn
závazná.
Bere na vědomí.
Nemá zásadních připomínek při dodržení následujících
podmínek:
 PF žádá obec Hoštejn, popřípadě investora stavební akce,
při které dojde k záboru nebo dotčení pozemků ve správě
Pozemkového fondu ČR (pozemky psané na listu vlastnictví
státu – státní pozemky zařazené v zemědělském půdním
fondu), aby toto předem projednal s Pozemkovým fondem
ČR.
 Žádá, aby při projednávání návrhu ÚPO Hoštejn byl dodržen
zákon č. 334/92 Sb. a investor konkrétní akce se řídil zák. č.
334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu.
Bere na vědomí s tím, že
žádost jde nad rámec účelu
územního plánu. Bude se
jednat o řešení konkrétního
záměru, které je upraveno
jinými právními předpisy.
Nemá námitek.
V případě, že by mohlo dojít k záboru pozemků ve správě
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, žádá
Bere poznámku na vědomí s
tím, že se již bude jednat o
řešení konkrétního záměru,
Je respektováno.
6
7
majetkových,
Odbor
odloučené
prac. Šumperk
Ostrčilova
4/2691, 702 17
Ostrava
10.03.2010
UZSVM/OSU/678
/2010-OSUM
Božovská
Danuše
Krajský úřad
Olomouckého
kraje, odbor
ŽP a
zemědělství
Jeremenkova
40a, 779 11
Olomouc
28.04.2010
KÚOK
19 058/10/137
RNDr. Buriánek
Krajský úřad
Olomouckéh
o kraje,
Odbor
životního
prostředí a
zemědělství
Jeremenkova
40a, 779 11
Olomouc
03.05.2013
KUOK
42429/2013
Ing. Hana
Jiříčková
obec, popřípadě investora akce, aby s ním byla tato skutečnost
předem projednána.
které je upraveno jinými
právními předpisy.
Nemá k návrhu ÚP Drozdov připomínky.
Bere na vědomí.
Ochrana zemědělského půdního fondu (RNDr. Buriánek):
 V přímém rozporu s tvrzením zpracovatele je rozhodující
část ploch určených k zastavění umístěna do otevřené
krajiny, mimo proluky a prázdná místa v zastavěném území,
přičemž významná část ploch nenavazuje na stávající
zástavbu. Takto navržené řešení není zdůvodněno ani není
vyhodnoceno ve srovnání s jiným možným řešením (§ 5
odst. 1 zákona). Největší souvislá plocha určená k zástavbě
(2,92ha) není v textu „Vyhodnocení záborů ZPF (kap. 2.5)
vůbec zmíněna. V kap. 1. 2. Vymezení zastavěného území‘
je bez zřejmé souvislosti popsán způsob, kterým bylo v roce
2007 vymezeno zastavěné území obce Malá Morava.
Navrhované pořadí změn v území (kap. 2. 7.), které je
jedním z úkolů a prostředků územního plánovaní, není
zahrnuto v závazné části územního plánu.
 Z předložené dokumentace není zřejmé, že při jejím
zpracování a projednávání byly dodrženy postupy k zajištění
ochrany zemědělského půdního fondu (3 vyhl. č. 13/1994
Sb.), že se zpracovatel řídil zásadami ochrany ZPF, jak mu
to ukládá zákon a, že se pokusil zdůvodnit takové řešení,
které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem
chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Orgán ochrany
ZPF proto s kladným projednáním územního plánu obce
Hoštejn nesouhlasí.
Ochrana přírody (RNDr. Kudýnová):
 Grafické a textové zpracování územního systému ekologické
stability krajiny (regionální prvky USES) neodpovídá jeho
vymezení v nadřazené územně plánovací dokumentaci,
kterou jsou Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje.
Vodoprávní úřad (Bc. J. Vích):
 K předloženému UP nemáme připomínky. Z hlediska zájmů
chráněných zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákonem
č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, je UP Hoštejn zpracován ve vyhovujícím rozsahu.
Státní správa lesů (Ing. Veselská):
 V textu územního plánu je uvedeno, že se zábor pozemků
určených k plnění funkcí lesa nenavrhuje, přitom je ale
navržen zábor na lokalitách č. 11 a 14 a tyto plochy nejsou
zakresleny v mapových podkladech. Dále dojde k dotčení
lesních pozemků na lokalitě č. 13, suchý poldr (pozemky
Na základě tohoto stanoviska
byla dokumentace upravena
– byl přehodnocen rozsah
navrhovaných záborů ZPF a
nově vymezen ÚSES dle ZÚR
OK. KUOK OŽPZ následně
vydal nové kladné stanovisko
pod č.j. KUOK 89192/2012 a
doplňující stanovisko pod č.j.
KUOK 93798/2012.
Na základě tohoto stanoviska
byla dokumentace upravena
– byl přehodnocen rozsah
navrhovaných záborů ZPF a
nově vymezen ÚSES dle ZÚR
OK. KUOK OŽPZ následně
vydal nové kladné stanovisko
pod č.j. KUOK 89192/2012 a
doplňující stanovisko pod č.j.
KUOK 93798/2012.
Bere na vědomí.
V Odůvodnění ÚP, kap. 5.3
bylo doplněno vyhodnocení
záborů PUPFL. Jedná se o
plochy č. 10 (jez – vodní
elektrárna) a 13 (suchý
poldr).
8
9
10
11
Krajský úřad
Olomouckého
kraje, Odbor
životního
prostředí a
zemědělství
Jeremenkova
40a, 779 11
Olomouc
18.10.2012
KUOK
89192/2012
Ing. Hana
Jiříčková
Krajský úřad
Olomouckéh
o kraje, Odbor
životního
prostředí a
zemědělství
Jeremenkova
40a, 779 11
Olomouc
05.11.2012
KUOK
93798/2012
RNDr. Buriánek
Krajský úřad
Olomouckéh
o kraje, Odbor
zdravotnictví
Jeremenkova
40a, 79 11
Olomouc
26.02.2010
KUOK
20728/210
O. Kalusová
Městský
úřad Zábřeh,
Odbor správní,
Oddělení
životního
prostředí
Masarykovo nám.
6, 789 01
Zábřeh
22.03.2010
2010/593/ZPMUZB
Ing. Knápek,
Ing. Kamenec,
parc. č. 336 a 349/2, chybně uvedeno, že se jedná o trvalé
travní porosty).
Ochrana ovzduší (M.Kučera):
 Předložená dokumentace nenavrhuje umístění konkrétního
zdroje znečišťování ovzduší, vzhledem k této skutečnosti
nemá orgán ochrany ovzduší zásadních připomínek.
 Při zpracování územně plánovací dokumentace je nezbytné
respektovat a uplatňovat požadavky a opatření ke zlepšení
kvality ovzduší, uvedené v Integrovaném programu
snižování emisí Olomouckého kraje a Programu ke zlepšení
kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje
Ochrana přírody (Ing. Tamara Kovaříková):
 Bez připomínek.
Ochrana ZPF ( RNDr. Michal Buriánek):
 Úpravou byly z návrhu vypuštěny sporné plochy bydlení (3A,
3B, 4B, 5B), plocha 15 byla významně zmenšena a byla k ní
připojena zbytková plocha ozn. 15 A. Plochy 1 a 2 původního
návrhu byly nahrazeny vhodnějšími plochami, označenými
opět jako plocha 1 a plocha 2. Požadavek na vymezení ploch
pro bydlení byl zdůvodněn. S ohledem na zájmy ochrany
ZPF jsou navrhovány přísnější regulativy pro postupné
využití území.
 Máme za to, že předložená dokumentace respektuje
přiměřeným způsobem zásady ochrany ZPF a je v souladu s
dříve dohodnutými podmínkami. Za předpokladu, že
navržená etapizace bude schválena jako závazná, není ze
strany orgánu ochrany ZPF k Návrhu územního plánu
Hoštejn připomínek.
Krajský úřad upozorňuje, že ostatní vyjádření za jednotlivé
složky Odboru životního prostředí a zemědělství KÚOK
uvedené ve stanovisku č.j. KUOK 19058/10/137 ze dne
28.04.2010 zůstávají nadále v platnosti.
 Úpravou byly z návrhu vypuštěny sporné plochy bydlení (3A,
3B, 4B, 5B), plocha 15 byla významně zmenšena a logicky
byla doplněna o menší zbytkovou plochu 15A. Plochy 1 a 2
původního návrhu byly nahrazeny vhodnějšími plochami,
označenými opět jako plocha 1 a plocha 2. Požadavek na
vymezení ploch pro bydlení byl zdůvodněn. Plochy vodní a
vodohospodářské jsou nyní uváděny jako rezerva (pl. 11),
případně byly z návrhu vypuštěny (pl. 12). S ohledem na
zájmy ochrany ZPF byly navrženy přísnější regulativy pro
postupné využití ploch ZPF.
 Máme za to, že předložená dokumentace respektuje
přiměřeným způsobem zásady ochrany ZPF a je v souladu s
dříve dohodnutými podmínkami. K Návrhu územního plánu
obce Hoštejn proto není ze strany orgánu ochrany ZPF
připomínek.
Nemá námitky.
Stanovisko vodoprávního úřadu:
Upozorňuje na tyto skutečnosti:
1. Vodoprávní úřad požaduje, aby zpracovatel respektoval
platné právní předpisy ve vodním hospodářství.
2. Při zpracování návrhu změny územního plánu bude při
řešení postupováno v souladu s aktualizovaným materiálem
„Program rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje,“
(PRVKUc).
3. V předmětném návrhu změny územního plánu budou v
souladu se skutečným stavem přehledně zakreslena, popsána
a respektována ochranná pásma vodních zdrojů, pokud se
zájmového území dotýkají.
4. Při zpracování návrhu územního plánu budou v souladu se
Bere na vědomíBude respektováno.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bylo respektováno.
Bylo respektováno.
Bylo respektováno.
V záplavovém území je
vymezena
zastavitelná
Bc. Kropáčová,
Šváb, DiS, Bc.
Švéda
12
Městský
Úřad Šumperk,
Odbor výstavby,
Oddělení státní
památkové péče
skutečným stavem přehledně zakreslena, popsána a
respektována schválená záplavová území VVT Moravská
Sázava a Březná.
5. Při odvádění dešťových vod z navrhovaných lokalit
vodoprávní úřad upozorňuje na ustanovení § 20 odst. 5 písm.
c) vyhlášky č. 50 1/2006 Sb., o obecných požadavcích na
využívání území, a to:
 stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo
vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze
zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se
neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno:
 přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného
smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich
zachycení, není-li možné vsakování,
 jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací
k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě
jejich možného smísení se závadnými látkami umístěni
zařízení k jejich zachyceni, nebo
 není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak
jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.
6. Vodoprávní úřad doporučuje v návrhu územního plánu
vymezit území pro možnou realizaci protierozních a
protipovodňových opatření.
Stanovisko orgánu ochrany přírody:
Návrh UFO Hoštejn není v rozporu se zájmy chráněnými
zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů.
Stanovisko orgánu státní správy lesů:
Návrhová lokalita 5B určená pro bydlení je umístěna ve
vzdálenosti do 50 m od okraje lesních porostů na p.č 290,
296/3, 344, 346/6, 346/12, 347/7 v k.ú Hoštejn, proto v další
etapě zpracování UPO je nutné respektovat ustanovení § 14
odst. 1 zákona Č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Pořizovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni
navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska
zachováni lesa, ochrany životního prostředí a ostatních
celospolečenských zájmů nejvhodnější. Při vlastním
umisťování staveb bude nutno respektovat ustanovení § 14
odst. 2 lesního zákona, kde je stanoveno, že dotýká-li se řízení
podle zvláštních předpisů zájmů chráněných lesním zákonem,
rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen na
základě souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů, který
může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto
souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od
okraje lesa.
Stanovisko z hlediska ochrany ZPF:
MěÚ Zábřeh, oddělení životního prostředí jako orgán ochrany
zemědělského půdního fondu nemá námitek k návrhu
územního plánu Obce Hoštejn.
Stanovisko dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o
změně některých dalších zákonů v platném znění:
Orgán státní správy ochrany ovzduší Městského úřadu Zábřeh
není dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění
platných předpisů dotčeným orgánem státní správy ve věci
územně plánovací dokumentace. Takové stanovisko dle § 17
odst. 1 písm. a) zákona o ochraně ovzduší uplatňuje příslušný
orgán - Ministerstvo životního prostředí ČR (43 písm. 1) výše
citovaného zákona).
Stanovisko z hlediska nakládání s odpady dle zákona č.
185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o
odpadech):
Městský úřad Zábřeh, oddělení životního prostředí, jako
příslušný orgán státní správy v oblasti nakládání s odpady
nemá připomínek.
Souhlasí s návrhem.
 V řešeném území se nevyskytují památkové zóny nebo
ochranná pásma památek ve smyslu zákona o státní
památkové péči.
plocha č. 15. Její vymezení
bylo
zkonzultováno
s Povodím Moravy, které
vydalo své vyjádření č.j.
PMO15025/2014-203/Hoj ze
dne 30.04.2014.
Bere na vědomí, řešení
odvádění vod pro konkrétní
stavební akci je řešeno
jiným právním předpisem.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Jesenická 31,
787 01 Šumperk
25.03.2010
MUSP 33548/2010
Naděžda
Smyčková
13
14
15
Krajská
hygienická
stanice územní
pracoviště
Šumperk
Rooseveltova
11, 787 01
Šumperk
24.02.2010
M2SU398S/2010
RNDr. Přichystal
Vojenská
ubytovací a
stavební správa
Brno
Svatoplukova
84, 662 10
Brno
15.04.2010
851/15750/2010
-1383 – ÚP-OL
Státní plavební
správa, pobočka
Přerov
B. Němce 640,
750 00 Přerov
17.03.2010
302/PR/10
Mgr. Grepl
 Pro dané území nejsou v současné době podány návrhy na
prohlášení věci za nemovitou kulturní památku.
 V řešeném území se nacházejí tyto kulturní památky
evidované v Ústředním seznamu kulturních památek CR pod
rejstříkovými čísly:
k.ú. Hoštejn:
- 26591/8-890 zřícenina hradu Hoštejn s památníkem
dostavění dráhy, parc.č. 53/4, 349/1, 53/1, část 350
- 25708/8-891 kříž, parc.č. 47
- 37431/8-892 sousoší Nejsvětější Trojice, parc.č. 276/2
 Pro návrh územního plánu obce Hoštejn navrhuje
následující opatření:
1. V textové části — odůvodnění C. 1. 3. ochrana památek (str.
5 —6) bod a) — odstranit z textu nesmyslnou větu k popisu
zbytku hradu s valy „Lidová architektura z roku 1851 s náspí a
průčelím členěným maltovým štukem“ — text se
pravděpodobně vkopíroval omylem.
2. Dle vyjádření odborné organizace bylo shledáno, že v k.ú.
Hoštejn se nachází více objektů, které by měly být z pohledu
zájmů památkové péče zachovány a chráněny na místě samém
— jedná se o tzv. památná místa. Vedle uváděného farního
kostela sv. Anny na parc.č. 43 navrhuje rozšířit výčet
památných míst o kamenný kříž z roku 1792 na parc.č. 47,
pomník obětem I. a II. sv.války na parc.č. 69, usedlost čp. 37
na parc.č. 16 ( pozn. je možné, že jejich počet není konečný a
že některé z těchto památek nebyly při prohlídce
zaznamenány). Tyto památná místa vyznačit i do grafické části
samostatným logem pro památná místa.
3. Upozorňuje na nutnost respektování umístění kulturní
památky sousoší Nejsvětější Trojice, neboť v jejím
bezprostředním okolí jsou navržené plochy pro bydlení —
lokalita 4A a 4B. V souladu s § 14 zákona o státní památkové
péči nesmí být narušeno prostředí kulturní památky.
Souhlasí s návrhem.
Vydává souhlasné stanovisko.
 V řešeném území nejsou evidovány objekty a zařízení ve
vlastnictví ČR – Ministerstva obrany, nezasahují zde ochranná
pásma a zájmová území.
 V souladu s § 175 zákona č. 183/2006 Sb. v tomto území lze
vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na
základě závazného stanoviska Ministerstva obrany,
prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno:
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních
komunikací, silnic I. II. III. třídy
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení
- výstavba vedení VN a VVN
- výstavba větrných elektráren
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační,
radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a
opěrných konstrukcí (např. základnové stanice…)
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30m a více nad
terénem
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)
Nemá připomínek.
V projednávaném území není podle zákona o vnitrostátní
plavbě č. 114/1995 Sb., v platném znění žádná sledovaná
vodní cesta a ani zde nevede chráněná trasa průplavu D-O-L.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí. Bylo
opraveno.
Vyznačení památných míst
není závazným obsahem
ÚPD. V Odůvodnění, v kap.
3.2.2 jsou tyto památky
místního významu uvedeny
obecně.
Bere na vědomí, toto však
řeší
vlastní
návrh
dokumentace zástavby dané
lokality.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bylo respektováno.
Bere na vědomí.
16
17
ČR - Státní
energetická
inspekce,
Územní
inspektorát
Olomouc
Kosmonautů 10,
772 00 Olomouc
22.03.2010
249/10/71.104/Š
t
Ing. Štugel
Úřad pro civilní
letectví, odb.
řízení letového
provozu a
letišť, odd.
letišť
letiště Ruzyně,
160 08 Praha6
23.02.2010
1051-10-701
Ing. Hladký
Souhlasí s řešením návrhu ÚPO Hoštejn.
 Doporučuje aplikovat v regionu zásady stanovené Územní
koncepcí Olomouckého kraje, která je ve smyslu § 4 odst. 2
zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění
pozdějších předpisů, součástí územně plánovací dokumentace
s výjimkou technických řešení navrhujících umístění staveb a
zařízení, tzn. Podporovat úspory energie, preferovat všechny
typy obnovitelných zdrojů (zejména biomasu) a vytvářet
územní předpoklady pro rozvoj a vyšší uplatnění
obnovitelných zdrojů. Pro lokální zásobování teplem a
elektřinou zvážit využití kombinované výroby elektřiny a tepla
využívající spalování biomasy.
 Tento záměr je v souladu s naplněním cílů státní energetické
koncepce směřující k preferenci obnovitelných zdrojů energie,
které lze dlouhodobě reprodukovat a jejichž používání
přispěje k ochraně životního prostředí.
 Z hlediska zájmů dle zákona č. 458/2000 sb., upozorňuje na
„Přechodná ustanovení“ v § 98 odst. 2 a 3 tohoto zákona a z
něho vyplývající povinnosti dodržování ochranných a
bezpečnostních pásem stanovených podle dosavadních
právních předpisů (ochranná a bezpečnostní pásma
stanovená před účinností zákona č. 458/2010 Sb. se nemění
po nabytí účinnosti tohoto zákona). V souladu s těmito
ustanoveními je nutno stanovovat velikost prostoru
vymezujícího ochranná pásma v elektroenergetice a
bezpečnostní pásma plynových zařízení.
Nemá připomínky.
Nepředpokládá ohrožení leteckého provozu.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
Bere na vědomí.
7. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5
Vzhledem k tomu, že nebyl vznesen požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů Územního plánu
Hoštejn na udržitelný rozvoj území, nebylo vydáno stanovisko krajského úřadu ve smyslu § 50 odst.
5 stavebního zákona.
8. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno s uvedením
závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly
Nebylo vydáno stanovisko krajského úřadu ve smyslu § 50 odst. 5 stavebního zákona, tudíž jej
nebylo nutno zohledňovat.
9. Náležitosti odůvodnění územního plánu vyplývající ze správního řádu
9.1 Rozhodnutí o námitkách
Ve fázi společného jednání ani veřejného projednání nebyly uplatněny námitky.
9.2 Vyhodnocení připomínek
Byly uplatněny tyto připomínky:
Č.
1
2
3
Organizace, datum
ČD, a.s., Generální
ředitelství, Odb.
majetk. podnikání
Nábřeží Ludvíka
Svobody 1222/12, 110
15 Praha 1
03.03.2010
2849/2010 – O31
Malinová
SŽDC Státní
organizace
Prvního pluku 367/5,
186 00 Praha 8 –
Karlín
25.02.2010
10-OKS
Ing. Thun Květoslav
Agentura ochrany
přírody a krajiny
ČR
Lafayettova 13, 772
00 Olomouc
31.03.2010
242/OLM/2010
Hodulíková
Obsah připomínky
 Na k.ú. Hoštejn se nachází nemovitosti a zařízení ve
vlastnictví subjektu České dráhy, a.s.
 Územím prochází dráha celostátní železniční tratě č.
270 Česká Třebová – Přerov – Bohumín. Tato trať je
součástí II. železničního koridoru. Ochranné pásmo
dráhy je dle zákona drahách č. 266/119 Sb. v platném,
znění 60 metrů od osy krajní koleje na obě strany.
 Připomíná, že v případné umístění jakékoliv zástavby
v ochranném pásmu dráhy je možné jen se souhlasem
speciálního stavebního úřadu, kterým je Drážní úřad,
a že je nutné v tomto případě postupovat podle
vyhlášky č. 177/1995Sb. o stavebním a technickém
řádu drah v platné znění. Upozorňuje, že opatření
sloužící k dosažení snížení hluku hradí stavebník.
 Řešeným katastrálním územím je vedena dvoukolejná
elektrifikovaná železniční trať Česká Třebová – Přerov
č. 270. Tato trať je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994
Sb. A v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne
20.12.1995 zařazena do kategorie drah celostátních.
 Je nutné respektovat stávající stav a ochranné pásmo
dráhy, které je 60 m od osy krajní koleje. Do tohoto
pásma nedoporučuje navrhovat objekty určené k
bydlení.

 Případnou novou výstavbu doporučuje situovat mimo
ochranné pásmo dráhy, resp. ve vzdálenosti
vyhovujících parametrů hlukových emisí a vibrací
vznikajících železničním provozem. Upozorňuje na §
30 zákona č. 258/2000 Sb. – hluk a vibrace. SŽDC,
s.o. nebude hradit případná protihluková opatření, na
případné stížnosti plynoucí z provozu železniční
dopravy a souvisejících činností nebude brán zřetel.
Územní systém ekologické stability
 V územním plánu je chybně vymezen regionální
biokoridor RBK 13 — 15 propojující lokální biocentra
LBC 13, 15, 18. Trasa tohoto biokoridoru je v rozporu
s vymezením regionálních prvků USES schváleným
Zásadami územního rozvoje (ZUR) Olomouckého
kraje.
 Protože je plán ÚSES nedílnou součástí závazné části
územního plánu, požaduje provedení opravy odborně
způsobilou osobou v souladu s ustanovením 4 zákona
č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a 2 odst. 3
vyhlášky MŽP Č. 395/1992 Sb., kterou se provádí
některá ustanovení zmíněného zákona a v souladu se
ZUR Ol. kraje.
Přírodní park Březná
 Upozorňuje, že dle nařízení Okresního úřadu Šumperk
č. 14/1997 (či. 3), kterým byl přírodní park zřízen, je
změna využití ploch, zejména změna současného
využití území, skladba a rozsah zemědělských
pozemků směrem k méně stabilním ekosystémům,
umisťování a povolovaní nových staveb mimo
zastavěné části obcí možná jen se souhlasem orgánu
ochrany přírody, kterým je Krajský úřad Olomouckého
kraje.
 Vzhledem k tomu, že řešené území obce je součástí
přírodního parku Březná, požadujeme stanovit v
regulativech
rámcové
zásady
pro
zástavbu
v rozvojových plochách a podmínky pro případné
umisťování staveb ve volné krajině. Z tohoto důvodu
doporučujeme posouzení ploch 3A, 3B. 4A, 4B, 5A, 5B,
6 nově navržených pro výstavbu rodinných domů a
rekreaci na plochách dosud využívaných jako trvalý
travní porost s ohledem na dochovaný krajinný ráz,
především tradiční typ zástavby dle 12.
Plocha č. 11 - jez
Způsob řešení
Bere na vědomí.
Bylo respektováno.
Bere poznámku na vědomí
s tím, že se již bude jednat
o řešení konkrétního
záměru, které je upraveno
jinými právními předpisy.
Bere na vědomí.
Bylo opraveno.
Bylo respektováno.
Bude
respektováno,
dotčený orgán – Krajský
úřad Olomouckého kraje,
odbor životního prostředí a
zemědělství byl rovněž
obeslán, dne 28.04.2010 je
vyjádřil pod č.j.: KÚOK
19 058/10/137, následně se
vyjádřil pod č.j. KUOK
89192/2012.
Plochy 3A, 3B, 4B, 5B
byly z návrhu vypuštěny.
 S vybudováním jezu požaduje zajištění průchodnosti
vodního toku rybího přechodu. V této souvislosti
bychom chtěli investora informovat, že tohoto
opatření je možné do roku 2013 získat finanční
prostředky programu životní prostředí, prioritní osy 6
— Zlepšování stavu přírody a informace poskytne
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko
Olomouc.
Plochač.11,14
 Upozorňuje na špatné číselné označení v mapových
podkladech (nesoulad mezi mapovou a textovou
částí).
Plocha 13 — suchý poldr
 Pozemek 349/2 je dle informací z katastru nemovitostí
veden jako lesní pozemek. Upozorňuje, že v kapitole
3. Zábor lesních pozemků je uvedeno, že k záboru
pozemku určeného pro plnění funkce lesa nedojde.
 Ke stavbě je nutno doložit rozhodnutí orgánu ochrany
přírody k zásahu do významného krajinného prvku les
a vodní tok.
Bere na vědomí.
Bylo opraveno.
V Odůvodnění ÚP, kap. 5.3
bylo doplněno vyhodnocení
záborů PUPFL. Jedná se o
plochy č. 10 (jez – vodní
elektrárna) a 13 (suchý
poldr).
9.3 Postup pořízení územního plánu
Práce na pořizování návrhu územního plánu Hoštejn byly zahájeny v roce 2002 rozhodnutím
Zastupitelstva obce Hoštejn ze dne 15.11.2002. Zpracování a projednání návrhu územního plánu
bylo provedeno dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v únoru 2004 až
prosinci 2006. Projednaný návrh územního plánu byl předán dne 08.12.2006 nadřízenému orgánu
územního plánování – Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje k
vydání stanoviska dle ustanovení § 25, odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. K uvedenému návrhu územního
plánu vydal nadřízený orgán dne 13.12.2006 pod č.j. KUOK/122365/2006-2/7129 negativní
stanovisko z důvodu procesních nedostatků a nesouladu dokumentace s nadřazenou dokumentací –
Územním plánem vyššího územního celku Jeseníky.
Vzhledem k nabytí účinnosti nového stavebního zákona byl následně návrh územního plánu
Hoštejn přepracován v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu, a souvisejícími předpisy, především vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na
využívání území. Nový návrh územního plánu byl projednán dle § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.
v dubnu 2010 až říjnu 2012. Na základě uplatněných stanovisek dotčených orgánů a připomínek
dalších organizací byl návrh územního plánu upraven.
Dne 06.11.2014 vydal Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje jako
nadřízený orgán územního plánování potvrzení o odstranění nedostatků pod č.j. KUOK 99097/2014.
Poté bylo zahájeno řízení o ÚP Hoštejn podle § 52 odst. 1 stavebního zákona. Obci Hoštejn, dotčeným
orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu bylo zasláno oznámení o konání veřejného projednání
dne 19.11.2014. Veřejné projednání bylo rovněž oznámeno veřejnou vyhláškou na úředních deskách
městského úřadu Zábřeh a Obecního úřadu Hoštejn. Veřejné projednání se konalo dne 22.12.2014
v 16 hodin na Obecním úřadě Hoštejn. Ve stanovené lhůtě 7 dní po veřejném projednání nebyla
uplatněna žádná námitka ani připomínka k Územnímu plánu Hoštejn.
Použité zkratky v textu uvedeny abecedně:
AV ČR
Akademie věd České republiky
ČHP
číslo hydrologického pořadí
ČOV
čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
CHOPAV
chráněné oblasti přirozené akumulace vod
k.ú.
katastrální území
KN
katastr nemovitostí
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
PHO
pásmo hygienické ochrany
PRVK
plán rozvoje vodovodů a kanalizací
PUPFL
pozemky určené pro funkci lesa
PÚR ČR
Politika územního rozvoje České republiky
RS
regulační stanice
s.ú.
správní území
STG
skupina typů geobiocénů
STL
středotlaký
ÚP
územní plán
ÚPD
územně plánovací dokumentace
ÚSES
územní systém ekologické stability
ÚTP
územně technický podklad
VDJ
vodojem
VDJ
vodojem
VKP
významný krajinný prvek
VTL
vysokotlaký
VZ
vodní zdroj
ZPF
zemědělský půdní fond
ZÚR
zásady územního rozvoje
Přílohy:
Povodí Moravy a.s., ing. Vl. Gimun: Posouzení výstavby rodinných domků v ZÚ Moravské
Sázavy, k.ú. Hoštejn ( č.z. H-07/025 ), 8 stran.
Poučení
Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může dle § 173 správního řádu každý nahlédnout
u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal.
Proti Územnímu plánu Hoštejn vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný
prostředek (§ 173 odst. 2 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád).
Jan Kunčar
starosta obce
Mgr. Luděk Diblík
místostarosta obce
otisk razítka
Hoštejn, dne 12.01.2015
Vydalo Zastupitelstvo obce Hrabová, usnesení č.
Nabytí účinnosti: 28.01.2015
Přílohy
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
č.
č.
č.
č.
1
2
3
4
– Územní plán Hoštejn – výrok – textová část
- Územní plán Hoštejn – výrok – grafická část
- Textová část odůvodnění Územního plánu Hoštejn
– Grafická část odůvodnění Územního plánu Hoštejn

stáhnout1.06 MB

Transkript

Podobné dokumenty

Odůvodnění územního plánu

a. základní údaje - ATELIER URBI, spol. s ro

závěrečná zpráva 2.19. - Komplexní monitorovací systém přírodního

1205 Izrael

Šablona -- Diplomová práce (ft)

Ch. C. Ryrie - Konec zákona