Brožura pro oběti trestných činů

E
T
S
J
I
L
A
T
S
ˇ
E
SE OB TÍ
TRESTNÉHO
CINU?
Č
Příručka pro oběti trestných činů
Praha 2012
RUBIK N
CENTRUM pomáháme překročit minulost
Tato brožura vznikla v rámci projektu Pomoc obětem a pachatelům trestných činů (CZ.1.04/3.1.02/67.00034), který je spolufinancován
z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Hlavním cílem projektu je posílení sociálních a profesních dovedností cílových skupin včetně právního vědomí, finanční gramotnosti,
schopnosti řešit zadlužení a kompetencí potřebných ke zlepšení postavení na trhu práce. Projekt je zároveň zaměřen na prevenci
sociálního vyloučení. Pro osoby opouštějící vězení jsou do projektu zařazeny aktivity k osvojení znalostí a dovedností potřebných pro
bezproblémové zvládnutí návratu na svobodu, začlenění se do společnosti a uplatnění na trhu práce. Projekt si rovněž klade za cíl zvýšit
informovanost obětí o jejich právech a posílit jejich sociální dovednosti s ohledem na vyrovnání se s následky traumatického zážitku
a podpořit je ve vedení běžného života včetně zapojení se na trh práce.
Partner projektu: Probační a mediační služba ČR.
RUBIKON Centrum je nestátní nezisková organizace, která působí v ČR již 18 let v oblasti prevence kriminality a efektivního řešení
následků trestných činů. Cílem našeho sdružení, všech projektů a aktivit, které provádíme, je opětovné začlenění osob s trestní minulostí
do společnosti, rozvoj jejich schopností uplatnění na trhu práce a celkové posílení jejich ekonomické situace. Pomáháme také osobám,
které řeší závažné finanční problémy, související s jejich zadlužeností.
Kromě osob s kriminální minulostí se věnujeme také obyvatelům ze sociálně vyloučených lokalit, mladistvým a od loňského roku
poskytujeme poradenství obětem trestných činů. Jedná se o velmi komplexní přístup, na míru uzpůsobený konkrétnímu klientovi tak, aby
zajistil zaměstnatelnost, pracovní místo, a posílil tak jeho ekonomickou situaci. Spolupracujeme nejen s klienty s kriminální minulostí, ale
také s partnerskými organizacemi a zaměstnavateli, kteří nám pomáhají nalézat řešení. Pomáháme našim klientům dosáhnout sociální
a ekonomické stability.
ISBN 978-80-904116-5-4
© RUBIKON Centrum, 1. vydání. Praha 2012.
Tento průvodce byl napsán s cílem poskytnout obětem trestných činů praktické právní rady
a zorientovat se tak v možnostech řešení jejich nepříznivé situace po stránce právní. I když se
průvodce snaží postihnout co nejvíce témat spojených s řešením situace obětí, informace v ní
obsažené nejsou a ani být nemohou zcela vyčerpávající vzhledem k jejímu omezenému rozsahu.
I když již v nadpisu této brožury, jakož i v jejím dalším textu, je uváděn pojem „oběť trestného činu“,
nutno podotknout, že trestní zákon ani trestní řád tento pojem neužívají. Pojem oběť trestného činu
zná pouze zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně
a doplnění některých zákonů. Dle tohoto právního předpisu je obětí trestného činu fyzická osoba,
které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví a rovněž osoba pozůstalá po oběti, která
v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem nebo dítětem zemřelého a současně
v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen
poskytovat výživu. Pro oběť je charakteristické, že jí vznikla újma, a v důsledku toho i zhoršení
sociální situace jako bezprostředního následku jednání vykazujícího znaky trestného činu. Obětí
trestného činu tak není pouze osoba, která utrpěla újmu v přímé souvislosti s trestným činem,
ale může jí být i osoba, která újmu utrpěla zprostředkovaně. Pojem oběti je tedy širší než pojem
poškozeného, který znají trestněprávní normy. Pojem poškozený charakterizuje zejména procesní
postavení osoby, které byla trestným činem způsobena újma, tzn. specifikuje její oprávnění
v průběhu trestního řízení. Ovšem i plné využití práv poškozenému nezaručuje, že v průběhu
trestního řízení dojde k uspokojení jeho nároku na náhradu škody.
1 TRESTNÍ OZNÁMENÍ
Obsah:
1.
2.
TRESTNÍ OZNÁMENÍ
1.1 forma podání trestního oznámení ................................................................................... 3
1.2 obsah trestního oznámení ............................................................................................... 3
1.3 vzor trestního oznámení .................................................................................................. 4
POŠKOZENÝ
2.1 pojem poškozený ............................................................................................................. 5
2.2 práva poškozeného .......................................................................................................... 5
2.3 zajištění nároku poškozeného .......................................................................................... 6
3.
ZMOCNĚNEC POŠKOZENÉHO
3.1 pojem zmocněnec ........................................................................................................... 7
3.2 ustanovení zmocněnce .................................................................................................... 7
3.3 vzor – plná moc ............................................................................................................... 8
3.4 vzor – návrh poškozeného na přiznání nároku na právní pomoc
poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu .................................. 9
4.
ŠKODA
4.1 škoda způsobená trestným činem – typy škod .............................................................. 10
4.2 důkazy k uplatnění nároku na náhradu škody ................................................................ 11
4.3 rozhodnutí soudu .......................................................................................................... 11
4.4 vzor – uplatnění nároku na náhradu škody poškozeným ............................................... 12
4.5 vzor – žaloba o náhradu škody ...................................................................................... 13
5.
6.
PENĚŽITÁ POMOC OBĚTEM TRESTNÝCH ČINŮ
5.1 pojem oběť trestného činu ............................................................................................. 14
5.2 poskytnutí peněžité pomoci státem ............................................................................... 14
5.3 kompenzace poskytovaná obětem ................................................................................. 15
5.4 v jakých případech nelze o peněžitou pomoc žádat ....................................................... 15
5.5 vyřízení žádosti .............................................................................................................. 15
DOMÁCÍ NÁSILÍ
6.1 vykázání ........................................................................................................................ 16
6.2 návrh na vydání předběžného opatření ......................................................................... 17
Trestní oznámení může podat kdokoliv. Pokud je trestní oznámení podáno, Policie ČR musí prošetřit, zda došlo
ke spáchání trestného činu, či nikoliv.
1.1 FORMA PODÁNÍ TRESTNÍHO OZNÁMENÍ
Trestní oznámení může být podáno:
• ústně na policejní stanici (nejlépe na službě kriminální policie a vyšetřování v místě spáchání trestného
činu) nebo na státním zastupitelství;
• písemně prostřednictvím pošty (vhodné odeslat zásilku doporučeně a ponechat si podací lístek a kopii
písemného vyhotovení trestního oznámení);
• písemně do podatelny Policie ČR nebo státního zastupitelství (vhodné vyhotovit kopii a nechat
potvrdit převzetí na kopii u pracovníka podatelny).
1.2 OBSAH TRESTNÍHO OZNÁMENÍ
Obsah trestního oznámení není stanoven. Oznámení by mělo být formulováno srozumitelně tak, aby z něho
bylo zřejmé:

KDO se dopustil trestného činu (totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci; pokud oznamovatel
nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobnější popis osoby, zvláštnosti jejího vnějšího projevu);

KDY došlo k oznamovanému protiprávnímu jednání (doba spáchání skutku);

KDE došlo k oznamovanému protiprávnímu jednání;

CO se stalo (popis skutku, včetně popisu jednání všech zúčastněných);

PROČ k činu došlo (motiv jednání pachatele dle názoru oznamovatele);

ČÍM byl trestný čin spáchán (popis nástroje/zbraně, kterým byl trestný čin spáchán);

NÁSLEDKY protiprávního jednání (škoda na majetku, na zdraví apod.)
Chce-li být oznamovatel informován o úkonech provedených Policií ČR, musí o to výslovně v oznámení požádat (uvést do protokolu či v písemném oznámení). Policie ho musí do 30 dnů vyrozumět.
3
2 POŠKOZENÝ
1.3 VZOR TRESTNÍHO OZNÁMENÍ
Okresní státní zastupitelství v .............................................
nebo Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje ...............................
DOPORUČENĚ
VZOR
V Ústí nad Labem dne ........................................................
2.1 POJEM POŠKOZENÝ
•
•
•
Věc : T r e s t n í o z n á m e n í
Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) podávám tímto trestní
oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 196 trestního zákoníku – zanedbání
povinné výživy, a to panem XY, nar…., bytem…., neboť od … (po dobu delší než čtyři měsíce) neuhradil výživné
na nezletilou dceru AB, nar…, bytem...
Odůvodnění:
Na základě rozsudku Okresního soudu v … ze dne… sp. zn… byla svěřena nezletilá AB, nar…, bytem… do
mé výchovy jako matky, přičemž jejímu otci XY byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé dcery částkou
… Kč měsíčně. Do konce roku 2011 hradil otec výživné řádně. Od ledna 2012 hradil výživné pouze částečně, a to
v částce …Kč za měsíc leden 2012 a v částce … Kč za měsíc únor 2012. Od března 2012 nehradí výživné vůbec.
K dnešnímu dni tak neuhradil výživné po dobu delší než čtyři měsíce.
Jako matka nezletilé žádám o prošetření věci, zda se otec nedopustil trestného činu zanedbání povinné výživy.
Žádám tímto, abych byla v souladu s ustanovením § 158 trestního řádu informována o tom, s jakým výsledkem bylo
moje oznámení prošetřeno Policií České republiky.
S pozdravem
Jméno a příjmení matky: ..................................................
Nar.: .....................................................................................
Trvale bytem: ......................................................................
Tel: .......................................................................................
Přílohy: Rozsudek Okresního soudu v ................................
•
2.2 PRÁVA POŠKOZENÉHO
•
•
•
•
•
•
•
•
4
Podle trestního řádu je poškozeným ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena
majetková, morální nebo jiná škoda.
Poškozeným může být osoba fyzická i právnická.
Je-li poškozená osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je-li její způsobilost k právním
úkonům omezena, vykonává její práva její zákonný zástupce. Pokud poškozený nemůže vykonávat svá
práva a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ustanoví k výkonu
práv poškozenému opatrovníka.
Za poškozeného se však nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti
s trestným činem.
POŠKOZENÝ MÁ PRÁVO:
připojit se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, která mu vznikla trestným činem. Takový poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit
tuto škodu, přičemž návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování;
činit návrhy na doplnění dokazování;
nahlížet do spisů a pořizovat si z nich na vlastní náklady výpisy či kopie. V přípravném řízení může být poškozenému odepřeno toto právo; proti tomuto se poškozený může bránit podáním žádosti státnímu zástupci;
zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání a před skončením řízení se k věci
vyjádřit;
nechat se zastupovat v trestním řízení zmocněncem;
výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v trestním řízení se vzdát procesních práv, které mu
trestní řád jako poškozenému přiznává;
žádat informace podle § 44a TŘ – o propuštění nebo útěku obviněného z vazby: poškozený může podat
u státního zástupce žádost, aby mu byla poskytnuta informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby
nebo z ní uprchnul;
právo na náhradu nákladů – byla-li poškozenému rozhodnutím soudu přiznána alespoň částečně náhrada škody, má právo požádat o úhradu nákladů účelně vynaložených k uplatnění práva (stravné, jízdné,
ztráta na výdělku, poštovné, náklady spojené s přibráním zmocněnce – v případě advokáta ve výši
stanovené vyhláškou č. 484/2000 Sb.). V některých případech soud přiznává náhradu nákladů i tehdy,
pokud poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody.
5
•
žádat mediaci – poškozený může požádat o zprostředkování jednání s obviněným Probační a mediační
službu České republiky. Příslušný kontakt získá na Policii ČR, státním zastupitelství či soudu. Výsledkem
takového jednání může být mj. i uzavření dohody o kompenzaci nepříznivých následků.
3 ZMOCNĚNEC POŠKOZENÉHO
2.3 ZAJIŠTĚNÍ NÁROKU POŠKOZENÉHO
Mnohdy se obvinění v průběhu trestního řízení zbavují svého majetku a poškozený tak nemá možnost
uspokojit svůj nárok např. jeho zpeněžením při výkonu rozhodnutí. Má-li poškozený nebo státní zástupce
důvodnou obavu, že se obviněný bude vyhýbat plnění povinnosti nahradit poškozenému škodu, může
na základě jeho žádosti nebo žádosti státního zástupce soud rozhodnout o zajištění nároku poškozeného
až do jeho pravděpodobné výše na majetku obviněného, v přípravném řízení o žádosti rozhoduje státní
zástupce na návrh poškozeného a v případě nebezpečí z prodlení i bez návrhu poškozeného. Obviněnému tak může být uložen zákaz jakkoliv nakládat se zajištěným majetkem (peněžní hotovost, peníze na
účtu v bance, cenné papíry, nemovitosti apod).
3.1 POJEM ZMOCNĚNEC
Zmocněncem je osoba oprávněná jednat za poškozeného v trestním řízení. Může jím být každá osoba,
jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena. Zvolit si zmocněnce může poškozený kdykoliv
v průběhu trestního řízení.
S výjimkou podání svědecké výpovědi za poškozeného je zmocněnec oprávněn činit ty úkony, ke kterým
je oprávněn poškozený.
Poškozený si může svého zmocněnce zvolit písemně i ústně. Pokud poškozený zvolí ústní formu, pak společně se zamýšleným zmocněncem na příslušném útvaru Policie České republiky nebo příslušném soudu
oznámí tuto okolnost příslušnému policistovi, předsedovi senátu či samosoudci, kteří zaznamenají tuto
skutečnost do spisu/protokolu. V případě písemné formy zmocnění odešle (nejlépe doporučeně) plnou
moc na příslušný útvar Policie ČR nebo příslušný soud, event. osobně doručí do jejich podatelny, přičemž
si nechá převzetí potvrdit pracovníkem podatelny.
Plnou moc je oprávněn poškozený odvolat, přičemž tuto skutečnost oznámí zmocněnci a příslušnému
útvaru Policie ČR nebo příslušnému soudu.
3.2 USTANOVENÍ ZMOCNĚNCE
Poškozený je oprávněn požádat o ustanovení zmocněnce z řad advokátů, avšak současně s uplatněním
nároku v trestním řízení na náhradu škody nebo až po jeho uplatnění. Žádost adresuje poškozený
příslušnému státnímu zástupci a po podání obžaloby přímo soudu; ti mohou rozhodnout o ustanovení
zmocněnce z řad advokátů za sníženou odměnu či bezplatně nebo žádost zamítnout. Může být rozhodnuto o ustanovení zmocněnce z řad advokátů, kterého poškozený navrhne. Návrhem poškozeného není
soud sice vázán, nicméně mu může být vyhověno.
Společně se žádostí musí poškozený doložit své příjmy a majetkové poměry (potvrzení katastrálního
úřadu, že nevlastní nemovitost, event. čestné prohlášení, mzdový výměr, výplatní pásky, potvrzení
zaměstnavatele o výši výdělku, výpisy z bankovního účtu apod., popřípadě lze použít formulář používaný
v občanském soudním řízení – formulář 063 o. s. ř., včetně jeho povinných příloh). Pokud je poškozený
nezaměstnaný, pak je třeba doložit potvrzení z úřadu práce. Nedoloží-li poškozený svoji nemajetnost,
jeho žádost bude zamítnuta.
Soud zmocněnce neustanoví, pokud se poškozený včas nepřipojil k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, dále pak v řízení odvolacím či dovolacím.
6
7
3.3 VZOR – PLNÁ MOC
3.4 VZOR – NÁVRH POŠKOZENÉHO NA PŘIZNÁNÍ NÁROKU NA PRÁVNÍ POMOC POSKYTOVANOU
ZMOCNĚNCEM BEZPLATNĚ NEBO ZA SNÍŽENOU ODMĚNU
PLNÁ MOC
VZOR
zmocnitel : ...............................................................................................................................................................................................
datum narození: .....................................................................................................................................................................................
trvalé bydliště: ........................................................................................................................................................................................
adresa pro doručování¹: .........................................................................................................................................................................
zmocňuje
Okresní soud v Jičíně
Šafaříkova 842
Jičín
VZOR
prostřednictvím
Okresního státního zastupitelství Jičín
Šafaříkova 842
Jičín
V Jičíně dne ............................................
zmocněnce : ............................................................................................................................................................................................
datum narození: .....................................................................................................................................................................................
trvalé bydliště: ........................................................................................................................................................................................
adresa pro doručování¹: .........................................................................................................................................................................
Obviněný (XY): ........................., nar. ................., bytem .......................................................................................................................................
Stíhaný pro trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1,2 trestního zákoníku
aby ho jako zmocněnec poškozeného dle ustanovení § 50 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, v platném znění zastupoval
v trestním řízení, a to ve věci:
Věc: Návrh poškozeného na přiznání nároku na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně ve věci vedené
u Policie ČR, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, SKPV, Územní odbor Jičín, ČTS: .................
..............................................................................................................................................
vedené v současné době u ......................................................................................................................................................................
pod č.j. . ..................................................................................................................................................................................................
Zmocnitel uděluje zmocněnci tuto plnou moc k tomu, aby za zmocnitele v uvedené věci konal jakékoliv úkony, podával návrhy,
žádosti a bral je zpět, přijímal doručované písemnosti, uplatňoval nároky, vzdával se nároků, podával opravné prostředky, námitky
a bral je zpět, vymáhal nároky, plnění nároků přijímal, jejich plnění potvrzoval, účastnil se všech úkonů, kterých je oprávněn účastnit
se zmocnitel jako osoba poškozená. Plná moc se vztahuje též na veškeré úkony s uvedenou věcí související.
V ......................... dne ...............................
........................................................................
Zmocnitel
Plnou moc přijímám: V ......................... dne ......................
........................................................................
Zmocněnec
Zmocněnec
Poškozený(AB): ........................, nar. .................., bytem ........................................................................................................................................
Přílohy:
Potvrzení o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
Rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne ........................ sp. zn. ......................... o úpravě poměrů k nezl. ............................
Potvrzení o výši nájmu
Potvrzení o úhradě záloh na služby, které jsou spojeny s užíváním bytu
Čestné prohlášení o majetkových poměrech
I.
Policejním orgánem Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, SKPV, Územní odbor Jičín … pod ČTS: …bylo zahájeno
trestní stíhání a sděleno obvinění XY pro skutek, ve kterém je spatřováno spáchání trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1, 2 trestního zákoníku.
Obviněný dne …. odcizil z mého domu na adrese ….. věci, a to konkrétně….. Celková výše škody tak činí částku v celkové výši …. Kč. S náhradou škody
jsem se k trestnímu řízení připojil.
Žádám, aby mi byl podle § 51 odst. 1 tr. řádu přiznán nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně. Návrh odůvodňuji tím, že se jedná o věc
skutkově náročnou. Obviněný popírá, že by se trestní činnosti vůči mně dopustil. Já osobně nemám žádné právní znalosti, tedy nejsem schopen svá práva
poškozeného řádně uplatňovat. Rovněž nemám dostatek finančních prostředků k hrazení nákladů zmocněnce.
Ke svým osobním poměrům uvádím, že jsem nezaměstnaný, přičemž je mi přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši ….. Z uvedené částky hradím měsíčně
nájemné za byt ve výši … Kč, zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši…, výživné na nezletilou dceru …. ve výši … Kč měsíčně. Zbývající částka je
určena na zajištění mých životních potřeb. Nejsem vlastníkem jakékoliv nemovitosti. Z věcí movitých vlastním běžné vybavení domácnosti, které je starší 15 let
a je bezcenné.
II.
Domnívám se, že splňuji veškeré zákonné předpoklady pro přiznání nároku na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně. Z uvedených důvodů
n a v r h u j i,
aby soud rozhodl, že podle § 51a odst. 1 tr. řádu se mi přiznává v trestní věci vedené u Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje,
SKPV, Územní odbor Jičín .............................. pod ČTS: ................................. nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně.
¹vypltnit v případě, že se neshoduje s adresou trvalého bydliště
........................................................................................
XY
8
9
4 ŠKODA
4.2 DŮKAZY K UPLATNĚNÍ NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY
Soud nerozhoduje o povinnosti obviněného k náhradě škody z úřední povinnosti, ale pouze na návrh poškozeného. Nárok na náhradu škody musí být uplatněn vždy proti konkrétní osobě.
4.1 ŠKODA ZPŮSOBENÁ TRESTNÝM ČINEM – TYPY ŠKOD
•
•
Škoda na zdraví – Za bolest se považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví
osobě, která tuto škodu utrpěla. Bolestné stanoví lékař dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.
44/2001 Sb., o odškodnění bolesti a společenského uplatnění, v platném znění (hodnota jednoho bodu
je pro účely náhrady škody stanovena na 120,- Kč). Posuzující lékař hodnotí akutní fázi bolesti a přihlíží
zejména k rozsahu a způsobu poškození zdraví, jeho závažnosti, k průběhu léčení včetně náročnosti
použité léčby a ke vzniklým komplikacím. Náhrada bolestného se poskytuje jednorázově.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění - Odškodnění ztížení společenského uplatnění má reparovat následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění
poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb,
včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit
se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době
vzniku škody na zdraví. O odškodnění se zpravidla žádá až po jednom roce od zranění.
•
Náhrada za ztrátu na výdělku - Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti činí
rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené trestným činem a plnou výší náhrady
mzdy nebo platu po dobu pracovní neschopnosti/plnou výší nemocenského, přičemž náhrada přísluší
i za dobu, kdy poškozenému v době prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenská. Poškozenému může být případně poskytnuta i náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní
neschopnosti, event. i ztráty na důchodu.
•
Úhrada nákladů na léčení či nákladů spojených s léčením – Lze žádat o úhradu nákladů, jejichž účelem je zlepšení zdravotního stavu poškozeného (poplatky za léky, rehabilitační pomůcky apod.), náklady
na ošetřovatelku, výpomoc v domácnosti, cesty k odborným lékařským vyšetřením apod.
•
Náhrada za poškození/odcizení věcí – Výše škody je odvozena z ceny poškozených/odcizených věcí,
nákladů na uvedení věci do původního stavu (oprava věci, vyčištění oděvu) apod.
•
Odškodnění pozůstalých - Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to:
a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,
b) každému dítěti 240 000 Kč,
c) každému rodiči 240 000 Kč,
d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného
počatého dítěte 85 000 Kč,
K návrhu, kterým poškozený uplatňuje nárok na náhradu škody, je nutno přiložit veškeré písemné
doklady prokazující vznik škody a její výši. Je důležité připojit lékařské posudky (ohodnocení bolestného), doklady osvědčující ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, stvrzenky o výdajích na léčbu
(účtenky za léky, zdravotní pomůcky atd.), doklad o opravě věci apod. Soud v trestním řízení rozhodne
o povinnosti obviněného k náhradě škody tehdy, byla-li dostatečně prokázána výše škody a že za ni
obviněný odpovídá.
4.3 ROZHODNUTÍ SOUDU
Pokud bude soudem v trestním řízení rozhodnuto o náhradě škody, bude rozsudek nebo trestní příkaz
doručen poškozenému. Poškozený může proti doručenému rozsudku podat odvolání pouze do výroku
o náhradě škody. Proti trestnímu příkazu odpor podávat nemůže.
Pokud bude obžalovaný soudem zproštěn obžaloby nebo soud v trestním řízení nepřizná poškozenému
nárok na náhradu škody, přestože bude obžalovaný odsouzen, a s nárokem odkáže poškozeného na
řízení ve věcech občanskoprávních, je poškozený oprávněn podat žalobu na náhradu škody k okresnímu
soudu příslušnému dle bydliště pachatele. V případě podání žaloby na náhradu škody je poškozený
povinen hradit soudní poplatek (5% ze žalované částky, nebude-li soudem osvobozen od jeho úhrady na
základě své žádosti); řízení o náhradu škody na zdraví však zpoplatněno není.
Pokud rozsudek (trestní příkaz) obsahuje výrok o povinnosti obžalovaného nahradit škodu způsobenou
trestným činem, je poškozený oprávněn ji vymáhat poté, kdy rozsudek nabyl právní moci a stal se vymahatelným (rozhodnutí se stává tzv. exekučním titulem), tj. do tří dnů po nabytí právní moci rozhodnutí
v případě, že lhůta k plnění v rozsudku určena není. Pokud obviněný v uvedené lhůtě škodu nenahradí,
může poškozený na základě tohoto rozhodnutí navrhnout exekuci na majetek obviněného. Byl-li uložen
obviněnému podmíněný trest odnětí svobody, zpravidla je mu uložena povinnost k náhradě škody ve
zkušební době jako zvláštní podmínka pro osvědčení. Takové rozhodnutí (výrok) sice není exekučním
titulem, poškozený však v případě, že obviněný škodu nehradí, může z vlastní iniciativy informovat
soud o pasivním chování odsouzeného a dát soudu podnět k přeměně trestu z trestu podmíněného na
nepodmíněný.
e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,
f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla
příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti,
240 000 Kč, event. lze přiznat náklady pohřbu.
S nárokem na náhradu výše uvedených škod je poškozený oprávněn připojit se k trestnímu řízení.
10
11
4.4 VZOR – UPLATNĚNÍ NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY POŠKOZENÝM
Okresní soud v Jičíně
Šafaříkova 842
Jičín
ke sp. zn. .....................................................
V Praze dne ................................................
4.5 VZOR – ŽALOBA O NÁHRADU ŠKODY
VZOR
Okresní soud v Jičíně
Šafaříkova 842
Jičín
VZOR
V Praze dne ...........................
Žalobce (XY): ....................................., r. č ......................................... , bytem .............................................................................................
Žalovaný (AB): ..................................., r. č. ....................................... , bytem .............................................................................................
o zaplacení ............... Kč s příslušenstvím
Přílohy:
dle textu
Soudní poplatek bude uhrazen k výzvě soudu
Trestní věc:
I.
obžalovaný (AB) ........................................, nar. ............................., bytem................................................................................................
Připojení se poškozené................................ s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení
poškozená (XY) .........................................., nar. ............................., bytem ...............................................................................................
Příloha: Odborné vyjádření znalce ........................................... č.j. ..................................................
Žalobce je vlastníkem budovy č. p. v katastrálním území ............... a obci ............... , zapsané na LV č. ............... u Katastrálního území pro Středočeský kraj,
katastrální pracoviště Nymburk, na adrese ........................................................... Dne 1. 1. 2011 do uvedeného domu násilně vniknul žalovaný.
Žalovaný způsobil násilným vniknutím žalobci škodu ve výši 900,- Kč, a to tím, že rozbil okno, přičemž náklady na jeho zasklení odpovídají výši uvedené škody.
Žalovaný z budovy odcizil notebook TOSHIBA ............... , který byl žalobcem zakoupen dne 28. 12. 2010 v částce 15100,- Kč. Dále odcizil tiskárnu EPSON
............... , zakoupenou společně s výše uvedeným notebookem za částku ve výši 2000,- Kč. S poukazem na výše uvedené činí škoda částku v celkové výši
18000,- Kč.
Ve výše uvedené věci jsem byla vyrozuměna o konání hlavního líčení dne ................
Důkaz:
Jednáním obžalovaného, pro které je nyní stíhán/obžalován, mi byla způsobena majetková škoda v celkové výši ............... Kč.
Uvedenou škodu mi obžalovaný způsobil v době od května ................ do ................, kdy mi odcizil z mého rodinného domu na
adrese............................................... věci v částce v celkové výši ...................Kč, a to konkrétně věci, jejichž popis, jakož i cena, jsou
uvedeny v odborném vyjádření, které vypracoval soudní znalec ................ dne ................ pod č. j. ................ Dále mi obžalovaný odcizil
dne ................ z mé kabelky finanční hotovost ve výši ................ Kč, kdy mi z uvedené částky vrátil jen částku ve výši ............... Kč.
Uvedeným jednáním mi obžalovaný způsobil škodu v celkové výši ................Kč.
Podle § 43 odst. 3 tr. řádu se připojuji jako poškozená s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení a
Za krádež vloupáním byl žalovaný odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne ............... sp. zn. ............... Žalobce byl jako poškozený se
svým nárokem na náhradu škody odkázán ve výroku III. rozsudku na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne ...............
n a v r h u j i,
II.
Žalobce se pokusil žalovaného kontaktovat dopisem ze dne ............... , odeslaným žalovanému doporučeně, za účelem sjednání náhrady škody. Zásilku si
však žalovaný nevyzvedl na doručovací poště.
Důkaz:
aby soud v odsuzujícím rozsudku podle § 228 odst. 1 tr. řádu uložil obžalovanému .................................................povinnost nahradit
mi škodu v celkové výši ............... Kč.
...........................................................
XY
Pokladní doklad za zasklení okna na částku 900,- Kč
Faktura – daňový doklad na částku v celkové výši 17100,- Kč (notebook, tiskárna)
Výpis z katastru nemovitostí
Rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne ............... sp. zn. ...............
Spisem Okresního soudu v Jičíně sp. zn. ............... , který nechť je jako důkaz vyžádán soudem
Dopisem ze dne ............... , včetně obálky a podacího lístku
III.
S poukazem na výše uvedené žalobce navrhuje, aby nadepsaný soud vydal
p l a t e b n í r o z k a z:
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 18000,- Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 7,75% z částky 18000,- Kč ode dne
............... do zaplacení a náklady řízení ve výši 900,- Kč za zaplacený soudní poplatek, to vše do patnácti dnů od doručení platebního rozkazu.
Pro případ podání včasného odporu žalovaným navrhuje žalobce, aby nadepsaný soud posléze vydal tento
r o z s u d e k :
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 18000,- Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 7,75% z částky 18000,- Kč ode dne
............... do zaplacení a náklady řízení ve výši 900,- Kč za zaplacený soudní poplatek, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
...........................................................
XY
12
13
5 PENĚŽITÁ POMOC OBĚTEM TRESTNÝCH ČINŮ
Dotazník pro účely posouzení žádosti o poskytnutí peněžité pomoci obětem lze nalézt na webových stránkách
Ministerstva spravedlnosti ČR (http://portal.justice.cz/justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=2636&d=192057).
5.3 KOMPENZACE POSKYTOVANÁ OBĚTEM
Obětem se poskytuje náhrada buď formou paušální částky ve výši 25.000,- Kč nebo ve skutečné výši, kterou
musí oběť prokázat, nejvíce však 150.000,- Kč. Pozůstalým po zemřelé oběti se poskytuje paušální částka ve
výši 150.000,- Kč, celková částka vyplacená všem pozůstalým však nesmí přesáhnout 450.000,- Kč.
Jestliže o náhradě škody bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody zjištěná
v rozsudku závazná pro stanovení pomoci v rozsahu, v jakém o škodě již bylo rozhodnuto. Prokáže-li oběť
poté, co jí byla poskytnuta peněžitá pomoc, že jí vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí pomoci, lze jí poskytnout na její žádost, podanou do jednoho roku ode dne, kdy se o škodě dověděla,
pomoc opětovně; přitom se přihlédne k částkám již vyplaceným.
5.1 POJEM OBĚŤ TRESTNÉHO ČINU
Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů charakterizuje oběť trestného činu jako fyzickou osobu, které v důsledku trestného činu
vznikla škoda na zdraví a rovněž osobu pozůstalou po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela,
byla-li rodičem, manželem nebo dítětem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Obětí trestného činu
ve smyslu uvedeného zákona tedy nemůže být osoba, které vznikla jednáním obviněného např. pouze
škoda na majetku. Typicky peněžitou pomoc od státu na základě uvedeného zákona může obdržet oběť,
která byla vystavena aktu násilí, kterým jí bylo poškozeno zdraví, a pozůstalí po oběti.
Peněžitá pomoc zahrnuje:

5.2 POSKYTNUTÍ PENĚŽITÉ POMOCI STÁTEM

Stát poskytne peněžitou pomoc v případě, že o vině pachatele trestného činu, kterým byla způsobena
škoda na zdraví, bylo rozhodnuto odsuzujícím rozsudkem nebo rozsudkem, kterým byl pachatel pro
nepříčetnost zproštěn obžaloby. Podmínkou přiznání pomoci nemusí být vždy vyhlášení (nabytí právní
moci) takového rozsudku; v takovém případě však pomoc lze poskytnout pouze tehdy, nejsou-li na
základě výsledku šetření orgánů činných v trestním řízení důvodné pochybnosti o tom, že se stal trestný
čin, v důsledku kterého byla oběti způsobena škoda na zdraví.
Stát poskytne peněžitou pomoc pouze na základě žádosti oběti, kterou oběť doloží řadou písemností
k prokázání svých tvrzení:
•
•
•
•
•
Poslední rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o trestném činu nebo o jeho oznámení,
nemůže-li oběť takové rozhodnutí připojit, je třeba, aby označila orgán činný v trestním řízení, který
o trestném činu naposledy konal řízení, a uvedla údaje o osobě podezřelé ze spáchání trestného činu,
pokuj je jí známa.
Údaje o škodě a o jejím rozsahu, případně o rozsahu, v jakém již byla uhrazena, a o úkonech, které
oběť učinila k vymáhání škody.
Doklady, které má oběť k dispozici a které mohou dokázat údaje uvedené shora (přiložit kopie).
Kontakt na oběť (adresa, případně telefon).
Změní-li se po podání žádosti okolnosti (např. pachatel uhradí škodu v plné výši), je povinen žadatel
na tyto okolnosti bezodkladně upozornit Ministerstvo spravedlnosti ČR.
Žádost musí být adresována Ministerstvu spravedlnosti České republiky, odbor odškodňování, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2. Žádost společně s přílohami odeslat doporučeně, event. ji odevzdat v podatelně
ministerstva a její převzetí si nechat potvrdit pracovníkem podatelny. K žádosti je vhodné přikládat
pouze kopie dokumentů a originály si uschovat společně s kopií žádosti.
14

náhradu na ztrátu na výdělku;
náhradu nákladů, které vznikly oběti v souvislosti s léčením (léky, zdravotnické pomůcky, přibrání osoby
pro pomoc v domácnosti, náklady na dopravu v souvislosti s léčením apod.);
náhradu nákladů na výživu pozůstalým při úmrtí a náklady pohřbu.
Peněžitá pomoc se nevztahuje na odškodnění bolestného.
Peněžitá pomoc obětem trestné činnosti nepodléhá dani z příjmu a nezapočítává se ani do příjmu pro
účely výpočtu životního minima.
5.4 V JAKÝCH PŘÍPADECH NELZE O PENĚŽITOU POMOC ŽÁDAT




Zákonem jsou stanovené případy, kdy stát peněžitou pomoc neposkytuje. Jsou to případy, kdy oběť:
je současně stíhaná jako spoluobviněná osoba v rámci trestního řízení vedenému ve věci trestného činu,
v důsledku kterého utrpěla tato osoba zdravotní újmu, nebo byla účastníkem takového trestného činu;
neposkytla souhlas s trestním stíháním pachatele a tento souhlas je potřebný pro zahájení trestního
stíhání nebo pokračování v něm, nebo jestliže takový souhlas odvolala;
neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost (např. včas trestný čin neoznámila,
jako svědek využila právo odepřít výpověď apod.);
požádala o poskytnutí pomoci po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy se dověděla o škodě;
neprokáže bodové hodnocení za bolest, jehož celková výše nedosahuje hodnoty alespoň 100 bodů.
5.5 VYŘÍZENÍ ŽÁDOSTI
Žádost vyřizuje Ministerstvo spravedlnosti ČR do tří měsíců ode dne podání žádosti/předložení
potřebných dokladů. Pokud bude žádost zamítnuta, sdělí ministerstvo důvody, pro které pomoc nebyla
poskytnuta. Žádost může být podána opětovně.
15
6 DOMÁCÍ NÁSILÍ
6.2 NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ
Ohrožená osoba je oprávněna podat návrh na vydání předběžného opatření, na základě kterého
bude agresorovi zakázán vstup do společného obydlí a jeho bezprostředního okolí a zakázán kontakt
s ohroženou osobou. Podmínkou pro jeho podání není předchozí vykázání Policií ČR ani podání trestního
oznámení.
Domácí násilí se vyznačuje psychickým či fyzickým týráním oběti agresorem. Jednání agresora může
spočívat ve fyzických útocích na oběť (bití, kopání apod.), psychickém týrání spočívajícím např. v ponižování,
zastrašování, vyhrožování, ale i v izolaci oběti od ostatních osob, odmítání vydávání peněz, blokaci odchozích
telefonních hovorů apod. Pro domácí násilí jsou charakteristické opakující se útoky agresora (nikoliv např.
ojedinělé hádky), které se postupem času stupňují. Oběťmi domácího násilí jsou většinou osoby blízké
agresorovi (manželé, děti, prarodiče), přičemž násilí se odehrává většinou „za zavřenými dveřmi“, beze svědků.
Je proto vhodné uchovávat důkazy usvědčující agresora z domácího násilí (fotky, lékařské zprávy, e-mailová
korespondence, SMS zprávy, roztrhané oblečení apod.).
Níže jsou popsány právní instituty k ochraně práv ohrožené osoby, které může oběť domácího násilí k ochraně
svých práv využít.
6.1 VYKÁZÁNÍ
Policista je s ohledem na předcházející útoky agresora vůči oběti a důvodnou obavu, že se dopustí
dalšího nebezpečného útoku, oprávněn vykázat agresora ze společného obydlí a jeho bezprostředního
okolí. Rozhodnutí se vydává na místě samém (policista je povinen vyhotovit písemné rozhodnutí do
24 hodin) a platí po dobu deseti dnů, a to ode dne následujícího po vydání rozhodnutí do 24. hodiny
desátého dne (např. když policista vykáže agresora 1. 1., pak lhůta počíná běžet 2. 1. a končí 11. 1. ve
24 hodin). Lhůta nemůže být zkrácena, a to ani se souhlasem ohrožené osoby. Rozhodnout o vykázání
lze i v nepřítomnosti agresora.
Vykázaná osoba je povinna opustit vymezený prostor a zdržet se vstupu do takového prostoru, na výzvu
policisty mu odevzdat klíče od společného obydlí a zdržet se styku s ohroženou osobou. Vykázaná osoba
je oprávněna vzít si v průběhu vykázání ze společného obydlí věci osobní potřeby, osobní cennosti
a doklady, jakož i věci nezbytné pro výkon zaměstnání či podnikání, přičemž toto právo může uplatnit
po dobu vykázání pouze jedenkrát, a to za účasti policisty. O výkonu tohoto práva policista informuje
ohroženou osobu. Policista do tří dnů od vykázání provede kontrolu jeho dodržování.
Policista je povinen poučit ohroženou osobu o možnosti využít psychologických, sociálních nebo jiných
služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Dále poučí ohroženou osobu o možnosti podání návrhu na vydání
předběžného opatření podle občanského soudního řádu. Podáním návrhu na předběžné opatření se
desetidenní lhůta vykázání prodlužuje až do pravomocného rozhodnutí soudu o tomto návrhu, resp.
až do dne uvedeného v předběžném opatření, bude-li jeho navrhovateli vyhověno.
Společně s návrhem na policejní vykázání může oprávněná osoba podat na agresora trestní oznámení.
16
O návrhu by mělo být soudem rozhodnuto do 48 hodin od jeho podání bez slyšení ohrožené osoby
i agresora. Návrh by měl být proto:


co nejpodrobněji odůvodněn (popis způsobu, intenzity a četnosti/délky trvání útoků; případná
závislost agresora na návykových látkách; neschopnost ohrožené osoby zajistit si bezpečí; označení
dětí, event. jiných osob žijících ve společném obydlí, včetně popisu toho, jak násilí na ohrožené
osobě vnímají; chování násilné osoby k ohrožené osobě; jednání agresora navenek apod.);
podpořen důkazy o tvrzených skutečnostech (lékařská zpráva, fotky, rozhodnutí o policejním
vykázání, kopie rodných listů dětí, zpráva OSPOD, čestné prohlášení svědků apod.).
Pouze obecný popis jednání agresora (např. „manžel se na mně často dopouští domácího násilí“) nebude
pro soud dostačující.
Pokud je návrh na vydání předběžného opatření soudem zamítnut, pak se rozhodnutí o zamítnutí
návrhu doručuje pouze navrhovateli. Pokud soud předběžné opatření nařídí, je rozhodnutí doručeno
oběma účastníkům a soud zajistí jeho bezodkladný výkon. Prostřednictvím příslušných orgánů je pak
agresor vykázán z obydlí, jsou mu odebrány klíče, je mu zakázán kontakt s označenou osobou. Zároveň
je mu poskytnuta možnost odnést si ze společného obydlí osobní věci, cennosti a dokumenty, dále věci
nezbytné pro výkon povolání či podnikání, event. jiné důležité věci.
Předběžné opatření trvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Avšak v případě, že mu předcházelo
policejní vykázání, počíná tato lhůta běžet prvním dnem po uplynutí platnosti vykázání.
Předběžné opatření může být na návrh ohrožené osoby prodlouženo. Návrh na prodloužení musí být
podán po dobu platnosti předběžného opatření. Podmínkou prodloužení je, že bylo zahájeno řízení ve
věci samé (např. byla podána navrhovatelem žaloba o zrušení práva společného nájmu bytu, žaloba
o vyklizení bytu či domu, žaloba o rozvod manželství, návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem, atd.)
a prodloužení je odůvodněno trvajícím stavem ohrožení navrhovatele. Návrh by měl obsahovat rozhodné
skutečnosti a údaj o majetkových a jiných poměrech účastníků a vztazích ke společnému obydlí. Lhůta
platnosti předběžného opatření neskončí dříve, než soud rozhodne o jeho prodloužení. V případě
prodloužení předběžné opatření zaniká nejpozději do jednoho roku od jeho nařízení.
Není rovněž vyloučeno, aby ohrožená osoba podala návrh na vydání předběžného opatření opětovně
poté, co se agresor vrátí domů a domácí násilí pokračuje.ěnuje pomoci obětem trestných činů od června 2011
a obviněným a podpora při hledání pracovního uplatnění.
Poradenství je poskytováno zdarma v poradnách v Praze a Ústí nad Labem a jeho součástí je i mobilní poradna pro klienty,
pro něž je návštěva nedostupná.
17
RUBIKON Centrum se věnuje pomoci obětem trestných činů od června 2011 v rámci projektu Pomoc obětem a pachatelům
trestných činů.
Obětem trestných činů nabízíme vedle právního poradenství také psychosociální a pracovní poradenství. Poradenství
je zaměřeno na posílení sociálních dovedností, které oběť potřebuje pro úspěšné vyřešení problémů souvisejících se
skutečností, že se stal trestný čin a k návratu do plnohodnotného běžného života. Zároveň je cílem pomoci obětem setrvat
na trhu práce nebo najít práci. Součástí poradenství je seznámení s právy a povinnostmi oběti v průběhu trestního řízení
a řízení týkajícího se odškodnění, zastupování oběti v trestním řízení ve formě zmocněnce, asistence oběti při řešení
následků trestného činu, řešení dalších právních problémů, psychosociální pomoc, zprostředkování možnosti mediace
mezi poškozeným a obviněným a podpora při hledání pracovního uplatnění.
Poradenství je poskytováno zdarma v poradnách v Praze a Ústí nad Labem a jeho součástí je i mobilní poradna pro klienty,
pro něž je návštěva nedostupná.
Kontaktní údaje:
RUBIKON Centrum
Korunní 101, 130 00 Praha 3
tel.: +420 296 180 297, +420 739 470 408 e-mail: [email protected]
web: www.rubikoncentrum.cz
Pobočka Ústí nad Labem
Velká Hradební 2, 400 01 Ústí nad Labem
tel.: +420 475 209 930, +420 734 491 029
e-mail: [email protected]