EURES Bavorsko

„Expertní síť zástupců podnikových rad a základních
odborových organizací“
EURES Bavorsko-Čechy
- Závěrečná zpráva -
Tento projekt je realizován firmou MKW GmbH, Mnichov
na zakázku odborové organizace DGB Region Oberpfalz-Nord
a EURES Bavorsko-Čechy
Tento projekt je podporován z prostředků Evropské unie
Obsah
2
Strana
1.
Pozadí a cíle projektu
3
2.
Metodický postup
7
2.1 Telefonická interview
7
2.2 Výběr a struktura respondentů
9
3.
Výsledky dotazníkového šetření
14
4.
Návrh dalšího postupu
20
1 Pozadí a cíle projektu
3
Zástupci podnikových rad, základních odborových organizací a vedoucí personálních oddělení
podniků patří k osobám, na které se nejčastěji zaměstnanci obracejí v souvislosti s problémy v
oblasti přeshraniční mobility (pracovněprávní, sociální, daňové a byrokratické př;ekážky). V
současné době chybí na toto téma mezi jednotlivými aktéry pravidelná výměna informací
a zkušeností. V rámci expertní sítě bude v této souvislosti možné využít zkušeností, které již
ostatní členové s touto problematikou mají.
Cílem je vybudování sítě zástupců podnikových rad, základních odborových organizací a
personalistů v celé oblasti EURES Bavorsko-Čechy. Toto proběhne v několika krocích:
- kontaktování zástupců podnikových rad, základních odborových organizací resp.
personálních oddělení v podnicích, které jsou činné na území EURES Bavorsko-Čechy
- napojení na již existujících sítě podniků
- sběr informací a zkušeností s překážkami mobility pracovních síl, se kterými se jednotliví
aktéři v praxi setkávají, a jejich systematizace
- realizace seminářů, na kterých bude problematika prodiskutována, a přijetí možných řešení
- vypracování zprávy pro účastníky projektu a ostatní zájemce, ve které budou shrnuty
všechny důležité informace a analýzy překážek mobility pracovníků a možná řešení, vedoucí k
odstranění těchto překážek.
S existujícími překážkami v mobilitě pracovních sil, resp. s cílem odstranění těchto bariér se
budou od příštího rozpočtového roku zabývat další projekty (např. vytvoření expertních skupin
v oblasti daňové problematiky, sociálního pojištění a pracovního práva, vytvoření informačních
portálů na internetové stránce EURES Bavorsko-Čechy).
1 Pozadí a cíle projektu
4
Časový plán realizace projektu
Rok
2008
2009
Měsíc
7
8
9
10
11
12
1
2
3
Projektový měsíc
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Fáze projektu
Koordinace projektu
Interview se zástupci podnikových rad, základních odborových
organizací, personalisty a experty
Vypracování výsledku, systematizace
Zveřejnění výsledků projektu na stránkách EURES BY-CZ
Semináře (zahajovací und závěrečná prezentace)
Dílčí a závěrečná zpráva
Projekt byl realizován 9 měsíců (od června 2008 do března 2009). Empirická fáze (dotazníkové
šetření) probíhala od září do prosince 2008. V průběhu projektu byly uskutečněny dva semináře.
1 Pozadí a cíle projektu
5
Graf 1 Vývoj počtu přeshraničních pracovníků z České republiky v obvodech bavorských úřadů práce
1.800
1.500
1.200
900
600
300
2000
2001
Hof
2002
2003
Schwandorf
2004
Weiden
2005
2006
Deggendorf
2007
2008
Passau
Zdroj: Bundesagentur für Arbeit
Zatímco v polovině 90. let pracovalo v Bavorsku kolem 10.000 českých pendlerů, v posledních
letech se počet pracovníků rapidně snížil. V roce 2002 bylo v Bavorsku zaměstnáno kolem
5.000 pracovníků, kdežto v roce 2008 již jen 3.700. Nejvíce českých pracovníků je zaměstnáno
v obvodech úřadů práce Passau a Schwandorf (v obou kolem 1.000 zaměstnanců).
1 Pozadí a cíle projektu
6
Graf 2 Vývoj počtu německých zaměstnanců v Plzeňském a Karlovarském kraji
700
P lze ň s ký kra j
600
K a rlo va rs ký kra j
500
400
300
200
100
0
2004
2005
20 06
20 07
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věci
V letech 2004 až 2007 se počet německých občanů, pracujících v západních Čechách,
kontinuálně zvyšoval. Mezi IV. čtvrtletím 2004 a IV. čtvrtletím 2007 vzrostl počet německých
zaměstnanců jak v Karlovarském kraji (ze 100 na 160), tak v Plzeňském kraji, kde můžeme
pozorovat rychlejší vzestup (z cca. 100 na 600).
Největší podíl na tomto růstu má okres Plzeň-město. Převážná část německých občanů je činná
jako vedoucí a řídící pracovníci nebo jako vědečtí, techničtí a pedagogičtí zaměstnanci (KZAM 1,
2 a 3)
2 Metodický postup
7
2.1 Telefonická interview
Za účelem získání potřebných informací k dotyčné problematice byla provedena telefonická
interview se zástupci podnikových rad, základních odborových organizací, personálních
oddělení a dalšími experty v bavorsko-českém pohraničí. Pro telefonické dotazníkové šetření
byl vypracován strukturovaný dotazník, v rámci kterého byly dotazovány nejdůležitější
problémy v souvislosti se zaměstnáváním pracovníků ze sousední země. Kromě uzavřených
otázek byly do dotazníku zapracovány také otevřené otázky, prostřednictvím kterých bylo
možno zachytit kvalitativní aspekty a komplexní vztahy a souvislosti dané problematiky.
V první části rozhovoru bylo představeno EURES Bavorsko-Čechy, nabídky a služby
partnerství, stejně jako pozadí a cíle projektu.
Při projeveném zájmu přešel rozhovor do druhé fáze, ve které dotazované osoby hovořily
obecně o svých zkušenostech s přeshraničním trhem práce a následně o konkrétních
tématech:
- týkajících se trhu práce
- z pohledu konkrétního podniku
- z pohledu zaměstnanců, resp. zástupců zaměstnanců
Účastnická kvóta kontaktovaných osob dosáhla 60%.
2 Metodický postup
8
Dotazník byl rozdělen do následujících tematických podskupin:
I Základní otázky k podniku (mezi jinými otázka k existenci pobočky v sousední zemi)
II Počet zaměstnanců ze sousední země podle oboru podnikání
(pokud nejsou v podniku zaměstnáni žádní zaměstnanci ze sousední země, bylo dotazováno
na důvody tohoto stavu a na zaměstnávání zahraničních zaměstnanců všeobecně, nábor
zaměstanců)
III Zájem firmy o zaměstnávání zaměstnanců ze sousední země
(aktuální potřeba, bariéry)
IV Problémy v oblasti sociálního pojištění (např. zdravotní pojištění, pojištění pro případ
bezmocnosti a uvolnění pro případ péče o bezmocnou osobu, mateřská a rodičovská dovolená,
výplata podpory v nezaměstnanosti atd.)
V Problémy s daněmi (např. dvojí zdanění, dvojí vedení domácnosti, zdanění výplaty
přesčasových hodin, daňové přiznání atd.)
VI Problémy s ukončením pracovního poměru (např. problémy s výpovědí, se započtením
odpracovaného období do důchodového věku, problematika tzv. podnikového důchodového
zabezpečení (příspěvky ze strany zaměstnavatele), předčasného důchodu a odstupného)
VII Další problémy (např. srovnávání a uznávání kvalifikací, vysílání pracovníků do zahraničí,
další profesní vzdělávání, práva zaměstnanců (např. právo na stávku). Specificky pro českou
část: vztah mezi českými zaměstnanci a zahraničním managementem, vztah/výměna informací
mezi mateřskou a dceřinnou společností, přemístění výroby na východ)
VIII Odhad dalšího vývoje v oblasti zaměstnávání pracovníků z České republiky/Německa
(aktuální situace na trhu práce, finanční krize)
IX Zájem o služby EURES partnerství Bavorsko-Čechy a aktivní účast v přeshraniční
expertní síti
Provedená interview byla zaznamenána ve formě protokolů. Získaná data byla následně
kvalitativně vyhodnocena a interpretována.
2 Metodický postup
9
2.2 Výběr a struktura respondentů
Výběr respondentů byl zaměřen jak na malé a střední firmy, tak na regionálně silně zastoupené
obory ve zpracovatelském průmyslu. Spektrum dotazovaných podniků bylo doplněno také o
regionálně důležité služby, jako např. zdravotní a sociální péče nebo ubytování a stravování.
Následující vyobrazení shrnuje kontaktované podniky podle ekonomické činnosti a regionů
Obr. 1 Podniky podle ekonomické činnosti a regionů Bavorsko – západní Čechy
2 Metodický postup
10
Prostřednictvím Spolkového úřadu práce byla poskytnuta data o českých pendlerech ve
východním Bavorsku podle odvětví a obvodů úřadů práce. S pomocí těchto dat byly vybrány
podniky, ve kterých by mohly být zaměstnáni čeští zaměstnanci
Tab. 1 Počet českých pendlerů v Bavorsku podle obvodů úřadu práce (06/2008)
Obvod úřadu práce
Počet českých pendlerů
Cham
629
Passau
533
Zwiesel
325
Vilshofen
317
Marktredwitz
276
Tirschenreuth
233
Bad Kötzting
221
Waldkirch
186
Selb
138
Weiden
117
Sonstige
718
Celkem
3.693
Tab. 2 Top-7 odvětví, ve kterých jsou zaměstnáni čeští pendleři
Počet pendlerů
Odvětví
805
Ubytování a stravování
680
Potravinářství
523
Výroba kovů, hutních a kovodělných výrobků
280
Stavebnictví
204
Obchod
158
Zdravotní a sociální péče
142
Výroba a opravy strojů a zařízení
2 Metodický postup
11
Údaje o počtu německých zaměstnanců podle obvodů úřadu práce a klasifikace zaměstnání se
staly základem výběru firem, ve kterých pracují němečtí zaměstnanci. Výběr respondentů byl
ulehčen seznamem podniků se základními odborovými organizacemi, který byl poskytnut
Odborovým svazem KOVO.
Tab. 3 Počet německých zaměstnanců podle obvodů úřadu práce (IV.čtvrtletí 2007)
Obvod úřadu práce
Počet německých zaměstnanců
Plzeň-město
414
Cheb
102
Klatovy
65
Tachov
59
Sokolov
44
Domažlice
28
Karlovy Vary
21
Rokycany
16
Plzeň-sever
14
Prachatice
7
Plzeň-jih
6
Celkem
776
Tab. 4 Top-5 skupin KZAM německých zaměstnanců
Počet německých zaměstnanců
Skupiny podle klasifikace zaměstnání
462
Vědečtí a odborní duševní pracovníci
107
Osoby bez pracovního zařazení
58
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a
opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)
51
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných
oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)
35
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
2 Metodický postup
12
Graf 3 Přehled odvětví kontaktovaných firem v bavorském pohraničí
Přehled odvětví
Výroby dopr. prostředků a zařízení
20
Výroba kovů a kovodělných výrobků
16
15
15
Výroba skla a keramiky
15
13
10
Výroba pryžových a plastových výrobků
12
Výroba a opravy strojů a zařízení
10
Potravinářství
9
Výroba elektrických přístrojů a zařízení
6
5
Stavebnictví
4
Výroba textilií a textilních výrobků
3
3
2
Zdravotní a sociální péče
Ostatní
0
Ubytování a stravování
Počet dotázaných firem
Téměř 35% respondentů má již zkušenosti s přeshraničním trhem práce mezi Bavorskem a
Českou republikou, tzn. firma buď zaměstnávala, popř. zaměstnává české zaměstnance, nebo
má pobočku v České republice. Především firmy, které mají své dceřinné společnosti v České
republice, nezaměstnávají téměř žádné české občany. Právě v průmyslovém sektoru, který je
ve východním Bavorsky silně zastoupen, je zaměstnáno stále méně českých zaměstnanců.
2 Metodický postup
13
Graf 4 Přehled odvětví kontaktovaných firem v českém pohraničí
Přehled odvětví
Výroba elektrických přístrojů a zařízení
20
Výroba dopravních prostředků a zařízení
16
Výroba kovů a kovodělných výrobků
15
Výroba skla a keramiky
10
10
Výroba a opravy strojů a zařízení
Výroba pryžových a plastových výrobků
7
5
5
3
Obchod s motorovými vozidly a výrobky pro
osobní potřebu
3
Výroba nábytku
1
1
1
Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
0
Počet dotázaných firem
V českém pohraničí bylo dotazníkové šetření provedeno ve 47 firmách. 80% podniků tvořily
dceřinné společnosti zahraničních firem, ve většíně případů v německém vlastnictví. Nejsilněji
zastoupena je výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (téměř 35%). Němečtí občané
jsou nejčastěji zaměstnáni ve vedoucích pozicích nebo jako technici a školitelé v českých
dceřinných firmách – v ca. 40% podniků pracují zaměstnanci vyslaní z Německa, kteří
nepodléhají českému sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
V důsledku zvyšujícího se nedostatku odborných pracovních síl v českém pohraničí sílí
poptávka po německých odbornících ze strany českých firem, které jsou v pravidelném kontaktu
s německými partnery nebo jsou ve vlastnictví německých firem. Na tuto poptávku reagují
německé pracovní agentury, které vysílají do České republiky požadované odborníky
V důsledku stále ještě převládajícím platovým rozdílům (3:1) je zájem německých občanů o
práci v České republice v méně kvalifikovaných oborech velmi nízký.
3 Výsledky dotazníkového šetření
14
Úroveň povědomí EURES T je stále ještě nízká
Jaké služby/pomoc nabízí partnerství EURES Bavorsko-Čechy?
Jedním z výsledků rozhovorů je zjištění ještě stále nízké úrovně povědomí EURES T
partnerství Bavorsko-Čechy, stejně jako využití EURES sítě.
Ca. 85% kontaktovaných osob na obou stranách hranice nepřišlo ani jednou do styku s touto
sítí. V ojedinělých případech měly firmy přímý kontakt s EURES T partnerstvím, který byl
zprostředkován prostřednictvím úřadu práce.
V rámci rozhovorů byli účastníkům představeni partneři, cíle a služby EURES T partnerství
Bavorsko-Čechy (brožura s důležitými informacemi pro pendlery, EURES poradci/EURES T
odborníci, newsletter, portál o trhu práce), stejně jako plánované projekty (např. semináře
pro experty a zástupce podnikových rad a základních odborových organizací, Průvodce
úřady online, Vzdělávací a informační portál).
Napojení na informační sítě EURES Bavorsko-Čechy
Okolo 20 zástupců podnikových rad a 30 personalistů na bavorské straně, stejně jako téměř
30 zástupců základních odborových organizací a personalistů na české straně se nechalo
zaregistrovat za účelem zasílání newsletteru.
Plánovanou účast na expertní síti zástupců podnikových rad a základních odborových
organizací (včetně účasti na seminářích) přislíbilo jak v bavorském tak v českém pohraničí
okolo 20 zástupců firem.
3 Výsledky dotazníkového šetření
15
Firmy, které projevily zájem na účasti v expertní síti zástupců podnikových rad a základních
odborových organizací EURES Bavorsko-Čechy
Continental Mechanical Components Germany GmbH
Witte Nejdek
Peguform
YAZAKI Wiring Technolog.Czech
Siemens AG Unternehmensbereich Medizinische Technik
Groz-Beckert Czech s.r.o.
emz - Hanauer GmbH & Co KGaA
Robert BOSCH s.r.o.
FLACHGLAS Wernberg GmbH
KNÜRR s.r.o.
Hamm AG
PEGUFORM COMPOSITES ČR
Südfleisch GmbH
SUSPA CZ, s.r.o.
Seaquist-Löffler Kunststoffwerk GmbH
Konfektion E-CZ, s.r.o.
Kermi GmbH
IMAGOLUX
HJS-Schmidt Kunststoff GmbH
Panasonic Electric Works Czech, s.r.o.
Kaiser GmbH
Autoprogress-Markmiller APM-Automotive s.r.o.
Goldsteig Käsereien Bayerwald GmbH
RODENSTOCK CZ, s.r.o.
Meiler direct GmbH
Elektrometall, s.r.o.
Alfa Verteilertechnik
Stölzle Union, s.r.o.
BHS tabletop AG
Vishay Electronic, s.r.o.
Lindhardt GmbH & Co KG
Murr CZ, s.r.o.
A-Z Formen- und Maschinenbau GmbH
Alfmeier CZ, s.r.o.
Ulrichhof Verwaltungs-GmbH
Scherdel Leutendorf GmbH & Co.KG
3 Výsledky dotazníkového šetření
16
Omezená svoboda pohybu pracovních sil – masivní překážka v mobilitě
V rámci dotazníkového šetření bylo patrné, že čeští pracovníci byli v minulosti (v 90. letech)
zvláště v průmyslovém sektoru v bavorském pohraničí zaměstnáváni. V důsledku napjaté
situace na německém trhu práce ale předcházela zaměstnávání českých pracovníků přísná
procedura vydávání pracovních povolení. Dnes se obzvláště v sekundárním sektoru poptávka
po české pracovní síle zmenšila, což je na jedné straně výsledkem prodlužování přechodných
období pro volný pohyb pracovníků z nových členských států EU ze strany Německa (do roku
2011), který je spojen s administrativním postupem při vydávání pracovního povolení, na druhé
straně je tento vývoj způsoben růstem potenciálu tuzemské pracovní síly, což znamená, že
poptávka po pracovní síle může být pokryta regionální pracovní silou (s pomocí tzv. „Paktu
vzdělávání“ – podpora zaměstnávání učňů, lepší nabídka učňovských pracovních míst a
učebních oborů. Dále s pomocí tzv. „Vzdělávácí ofenzívy“* – bavorské iniciatívy podpory
učebních oborů v kovodělném a elektrotechnickém průmyslu). Mnoho firem také otevřelo své
pobočky v České republice, s čímž souvisí pokles v zaměstnanosti českých pracovníků v
bavorském pohraničí.
Jiná situace je ve službách, konkrétně v odvětvích ubytování a stravování a zdravotní a
sociální péče. Zde se nedaří pokrývat poptávku po pracovních silách tuzemskými pracovníky,
což ulehčuje vydávání pracovních povolení pro české zaměstnance.
Smluvní pracovní síla a zprostředkování pracovní síly přes hranice
Přechodná opatření, spojená s přezkoušením, zda se o určité místo neuchází německý
zaměstnanec, a s tím související delší čekací lhůty, způsobila růst poptávky po smluvních
pracovnících, kteří jsou zaměstnávání na krátkou dobu.
Němečtí zaměstnavatelé využívají smluvní pracovníky z nových členských států EU pouze v tom
případě, když jim bylo uděleno tzv. EU-pracovní povolení (podle § 284 třetí knihy Sociálního
zákoníku) nebo smějí v Německu pracovat bez jakýchkoliv omezení. Toto platí také pro
pracovníky, kteří jsou zprostředkování pracovní agenturou mající trvalé bydliště v České
republice nebo jiném členském státě EU.
Čeští zaměstnanci spatřují zjevně v pracovních agenturach výhody ve zprostředkování práce a
vyřízení veškerých formalit s německými úřady, které má na starosti pracovní agentura.
Skutečně se v tomto ohledu otevírá firmám možnost zaměstnávat pracovníky ze sousední země
bez toho, že by došlo k přímé vazbě mezi podnikem a zaměstnancem. Pracovní smlouva je totiž
uzavřena mezi pracovní agenturou a dotyčným pracovníkem. Tím pádem nespadají smluvní
zaměstnanci pod podnikové tarifní smlouvy a nedochází mezi nimi k organizování odborů.
* právě v bavorském pohraničí v posledních letech výrazně stoupl počet ročně
uzavřených učňovských smluv. Například ve spádové oblasti Průmyslové a obchodní
komory Řezno stoupl tento počet mezi léty 2000 a 2006 o 20%, což je vysoko nad
bavorským průměrem (5%).
3 Výsledky dotazníkového šetření
17
Uznávání odborných kvalifikací
V oblasti uznávání odborných kvalifikací, stejně jako v dalším odborném vzdělávání, nebyly
z hlediska firem konstatovány žádné zásadní problémy. Podle výpovědí většiny dotázaných
nepředstavuje uznávání kvalifikací žádné potíže, a to v důsledku zaměstnávání pracovníků
s nižší profesní kvalifikací.
Stejně tak při zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků, např. inženýrů, není uznávání
kvalifikací problematické. Firmy využívají zkušební pracovní doby, ve které se prověřuje
kvalifikace pracovníka. I přes tato pozitivní hodnocení nemůže být v mnoha oblastech
pracovního trhu ani zdaleka řeč o přítomnosti systematických opatřeních a regulacích. V
praxi stále panuje nejistota v ohodnocení a srovnávání zahraničních odborných kvalifikací a
s tím spojený nedostatek teoretických a praktických zkušeností.
Ve zdravotnictví byl již tento proces nastartován. Uznávání odborných kvalifikací je řízeno
centrálně evropskými směrnicemi (např. lékaři, porodní asistentky, lékárníci), přičemž
povolení k vykonávání činnosti jsou udělovány zemskými lékařskými komorami.
Dále existuje v Německu možnost nechat si uznat lékařské kvalifikace a atestace, které
byly získáné v zahraničí. Trendem však je studium a získání odborné kvalifikace v
Německu
Podle výroků vedoucích personálních oddělení neexistuje žádný rozdíl mezi kvalifikacemi
německých a zahraničních lékařů. Byrokratické překážky jsou zpravidla lehce překonávány
bezproblémovou kooperací mezi zkušenými personálními manažery v nemocnicích a
českými lékaři.
Jiná je situace v oblasti sociální péče a technického personálu zdravotnických zařízení. V
těchto odvětvích neexistují žádné jednotné evropské směrnice. Uznávání kvalifikací v
terciérním sektoru spadají pod příslušné národní směrnice a jsou v kompetenci různých
spolkových, zemských či okresních úřadů. Postup je v těchto případech relativně
komplikovaný.
Certifikace praktických pracovních zkušeností a další firemní vzdělávání
Velmi často bylo poukazováno na problematiku nekvalifikovaných zaměstnanců, kteří byli
ve firmě vyučeni (např. v německé pobočce) a také interně dále vzděláváni. Toto „interní
vzdělávání“ v sobě skrývá nevýhodu „necertifikované kvalifikace“. V případě propuštění
z podniku je tato osoba v evidenci úřadu práce vedena pod kategorii „nevyučená síla“. Na
jedné straně zůstane potenciál kvalifikovaných pracovníků, po kterých existuje v době
nedostatku pracovní síly poptávka, nevyužit, na straně druhé vznikají těmto uchazečům o
práci nevýhody při dalším hledání práce v Německu nebo v České republice.
3 Výsledky dotazníkového šetření
18
Mentální překážky a jazykové problémy
V rámci kvalifikovaných profesních skupin nejsou jak mentální, tak jazykové bariéry v žádné z
obou částí pohraničí kvalifikovány jako překážka.
Především ve službách (např. v pohostinství) je nízká jazyková znalost považována za
rozhodující překážku v mobilitě pracovní síly. Zaměstnanci totiž vstupují často do kontaktů se
zákazníky, v důsledku čehož je vyžadována dobrá jazyková znalost.
V České republice je převážná část německých občanů zaměstnána v oblasti managementu, v
technické a školící oblasti. Tato pracovní síla je většinou vyslána přímo z německé mateřské
firmy, což způsobuje, že se mentální překážky v této oblasti vyskytují jen zřídka. Jazykové
problémy byly taktéž uváděny pouze ojediněle. Mentální bariéry se občas vyskytují pouze
interně ve firmách, a to v produkci a v souvislosti s pracovníky ze třetích zemí.
Finanční krize
Co se týče vývoje počtu českých zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, počítají všichni
respondenti se stagnujícím, popř. snižujícím se počtem. Tento výsledek potvrzuje dopad
finanční krize. Především subdodavatelé automobilovému průmyslu jsou donuceni propouštět
nebo využívají možnosti zkrácené pracovní doby. Mezi osoby, kteří jsou jako první postihnuti
propouštěním, patří smluvní zaměstnanci a zahraniční pracovníci s pracovním povolením.
Plynulý pokles počtu českých pendlerů je na jedné straně důsledkem zvyšující se mzdové
úrovně v České republice, na straně druhé vede stále převládající platový rozdíl německé
podniky k zaměstnávání českých zaměstnanců pouze v české pobočce, jelikož je
zaměstnávání českého pracovníka v mateřské firmě neatraktivní.
Kromě toho posilují stále se zvyšující náklady na pracovní sílu trend dalšího přemístění výroby
na východ. Téměř 35 % dotázaných firem v České republice vyjádřilo obavy z přemístění
výroby do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu. Ojediněle se tato problematika využívá jako
nátlak ze strany zaměstnavatele při kolektivním vyjednávání. Kvalifikovaná pracovní síla a
technické zázemí jsou však často silným argumentem proti odchodu firem.
3 Výsledky dotazníkového šetření
19
Problémy/nejasnosti s daněmi – neformální praxe
Daňové přiznání v Německu každoročně způsobuje potíže pro mnoho českých zaměstnanců.
V souvislosti s tímto problémem si některé firmy vyvinuly interní postupy, které pomáhají
českým zaměstnancům s podáním daňového přiznání. Jedním z příkladů je zprostředkovaná
externí výpomoc ovládající oba jazyky, která za úhradu pomáhá českým pracovníkům s
vyplněním a podáním daňového příznání.
Kvůli častému výskytu tohoto problému by se mělo EURES partnerství Bavorsko-Čechy
angažovat v této oblasti a nabízet podporu.
Problémy s podporou v nezaměstnanosti při pendlování
Pokud český pendler ztratí práci a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, musí se
nahlásit na příslušném úřadu práce v České republice. Německý úřad práce nemůže nabízet
své služby (např. rekvalifikace, zprostředkování práce, zkrácené pracovní doby atd.) českému
čekateli o práci, jestliže má dotyčný čekatel trvalé bydliště v České republice.
Oprávnění pobírat dávky v nezaměstnanosti v Německu se řídí podle doby příspívání na
sociální pojištění (pojistný vztah musí trvat nejméně 12 měsíců v rámci stanoveného období 2
let). Obavy, které se týkají výplat dávek v nezaměstnanosti v případě trvalého bydliště v
České republice jsou bezdůvodné, jelikož po splnění všech podmínek vzniká čekateli o práci
nárok na podporu v nezaměstnanosti. Čekatel musí po přihlášení se na úřadu práce v České
republice předložit formulář E301, který si nechá potvrdit na příslušném úřadě práce v
Německu. Formulář E301 potvrzuje odpracovanou dobu a dobu pojištění v jiném členském
státu a slouží k započtení tohoto pracovního poměru pro vznik nároku na podporu v
nezaměstnanosti v České republice. Výše podpory v nezaměstnanosti se přepočítává podle
příslušných směrnic, čímž se přizpůsobuje české mzdové úrovni. V důsledku toho dochází ke
snížení dávky v poměru k výši odvedeného pojistného příspěvku v Německu.
Čerpání dávek v nezaměstnanosti je spojeno s povinnostmi čekatele o práci, který musí být
pro trh práce k dispozici, musí se pravidelně hlásit na českém úřadě práce a využívat jeho
služeb (např. rekvalifikační kurzy).
4 Návrh dalšího postupu pro EURES Bavorsko-Čechy
20
Povědomí o EURES partnerství Bavorsko-Čechy a informační deficity
Činnost partnerů v rámci EURES Bavorsko-Čechy by mělo být transparentnější a
účinnější směrem k veřejnosti:
ƒ silnější zapojení multiplikátorů (např. zástupci podnikových rad a vedoucí
personálních oddělení), projekty orientující se na zákazníka, nejen rozhodování u
„kulatého stolu“;
ƒ EURES propagace spojená s konkrétními nabídkami služeb, prověření existujících
poradenských nabídek, aktivní zapojení do sítě;
ƒ silnější identifikace s partnery a partnerstvím. Kteří jsou partneři, organizace,
konkrétní osoby (struktura)? Co můžu od partnerů očekávat, co nabízejí kromě
projektů v rámci EURES partnerství;
ƒ „průhledné partnerství“: představení partnerů/členů řídícího výboru (s fotografiemi)
na webových stránkách;
ƒ partneři by měli např. představit projekty na webových stránkách EURES
Partnerství v rubrice „Projekty“.
Návrh konkrétních služeb, nabízené partnerstvím EURES Bavorsko-Čechy
ƒ Podpora, návod pro vyplnění německého daňového přiznání v českém jazyce,
přístupná na internetových stránkách partnerství, vytvoření glosáře se srozumitelným
vysvětlením odborných termínů;
ƒ objasnění problematiky výplaty dávek pro případ nezaměstnanosti, návod pro požádání o
dávky v nezaměstnanosti v českém jazyce, přístupný na internetových stránkách
partnerství, vytvoření glosáře se srozumitelným vysvětlením odborných termínů;
ƒ odstranění obav z „německých úřadů“, články v západočeských novinách
např. o zprostředkovávání práce přes pracovní agentury (smluvní zaměstnávání),
které není tím nejlepším řešením;
ƒ certifikace pracovních zkušeností a interního vzdělávání: zde by mělo být nalezeno
řešení například ve spolupráci s německou Průmyslovou a obchodní komorou.
Vývoj certifikátů, které budou akceptované na obou stranách hranice (kompetence, EQR);
ƒ uznávání odborných kvalifikací (především v oblasti zdravotní a sociální péče), nabídka
a srovnávání odborných kvalifikací;
ƒ cilená reklama např. tzv. duálního odborného vzdělávání v Německu na českých školách
prostřednictvím německé Průmyslové a obchodní komory. Odstraňování mentálních
bariér u dospívající generace.