Tramping T·bo¯enà v pØÃrodœ, jako z·klad trampingu

Tramping
T·bo¯enÌ v p¯ÌrodÏ, jako z·klad trampingu, pÏstovali jiû mladÌ ËlenovÈ turistick˝ch a sportovnÌch klub˘ a spolk˘ p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou. OblÌben˝m t·bo¯iötÏm byl
ve Svatoj·nsk˝ch proudech na VltavÏ Roaring Camp neboli T·bor ¯vav˝ch, na nÏmû v roce 1919
vznikla v˘bec prvnÌ trampsk· osada Ztracen· nadÏje, zn·mÏjöÌ jako Ztracenka.
Po skonËenÌ v·lky a vzniku samostatnÈho »eskoslovenska se trampskÈ hnutÌ nezrodilo jen tak
n·hodou. Vyrostlo z woodcraftu a skautingu, ale takÈ ze z·plavy americkÈ dobrodruûnÈ literatury a film˘ s tematikou DivokÈho z·padu (nap¯. B˝ËÌ oko), kterÈ ve 20. letech v »ech·ch ö̯ilo
K¯esùanskÈ sdruûenÌ mlad˝ch lidÌ ñ YMCA (Young Menís Christian Association), organizace
seznamujÌcÌ dospÌvajÌcÌ se zp˘sobem ûivota v USA.
PrvnÌ trampovÈ byli odrostlÌ skauti ñ kluci, kte¯Ì vyr˘stali v bÌdÏ Ëinû·k˘ praûsk˝ch dÏlnick˝ch
ËtvrtÌ a konec t˝dne tr·vili v p¯ÌrodÏ tzv. Ñna divokoì. ÿÌkalo se jim proto ÑdivocÌ skautiì. Ve
Spojen˝ch st·tech rovnÏû existovali trampovÈ, ale tamnÌ Ñtrampingì na p¯elomu 19. a 20. stoletÌ
mÏl jinou formu a obsah. Americk˝ tramp-tul·k ûil na okraji spoleËnosti, cestoval po St·tech
a ûivil se p¯Ìleûitostnou pracÌ a ûebrotou. Velmi silnÏ na prvnÌ ËeskÈ trampy zap˘sobilo dÌlo americkÈho spisovatele a dobrodruha Jacka Londona, kter˝ p¯ÌbÏhy americk˝ch tramp˘, neboli hobo ñ
ûelezniËnÌch tul·k˘, k¯iûujÌcÌch St·ty na st¯ech·ch a podvozcÌch vagon˘, sepsal v knize Cesta
(The Road). A pr·vÏ podle nich se zaËali ÑdivocÌ skautiì naz˝vat trampovÈ. Cesta u n·s poprvÈ
vyöla v roce 1922 v p¯ekladu J. Vorla, ale pravdÏpodobnÏ nejvÌc se rozö̯ilo aû jejÌ dalöÌ vyd·nÌ
v roce 1923 s p¯ekladem Marie MaökovÈ. Mal· broûura st·la 6 KË a praûsk˝ nakladatel B. KoËÌ
za¯adil Cestu jako 24. svazek edice
ÑLacinÈ vyd·nÌ spis˘ Jacka Londonaì, v nÌû v letech 1922ñ26 vyölo
neuvϯiteln˝ch 74 titul˘! SouËasnÏ obrazy lovc˘, zlatokop˘, indi·n˘, kovboj˘, traper˘ a n·mo¯nÌk˘
ovlivnily trampskÈ hnutÌ natolik,
ûe prvnÌ obdobÌ Ñdivok˝ch skaut˘ì
(1918 ñ20) vyst¯Ìdala doba Ñkovbojsk·ì (1921ñ27), kdy se nap¯.
vûil ˙¯ad öerifa, Ñkanadsk·ì, Ñn·mo¯nick·ì a ÑsportovnÌì.
Za prvnÌ dek·du trampingu byla
objevena vöechna ¯ÌËnÌ ˙dolÌ v okolÌ Prahy; Vltava byla p¯ek¯tÏna na
Velkou ¯eku, ze S·zavy se r·zem
stala Zlat· ¯eka, z Berounky Star·
¯eka, Koc·bÏ se p¯ezdÌvalo HadÌ
¯eka, LodÏnici KaË·kÖ Mezi trampy vznikal svÈr·zn˝ slang, po¯·daly se nejd¯Ìve slejziny, pozdÏji
sleziny a pak potlachy. Objevily
se Ëasopisy Tramp a Naöe osady.
Tramping postupnÏ doputoval na
Moravu i Slovensko, kam ho v poslednÌ t¯etinÏ 20. let zanesli ËeötÌ
Ve 30. letech se na osad·ch spoleËnÏ poslouchaly gramodesky, na trampskÈ boudÏ
nemohl chybÏt gramofon na kliku
trampovÈ.
16
Chlapci a dÏvËata jezdili v part·ch jen tak pod
öir·k nebo pod stany, pozdÏji si stavÏli p¯Ìst¯eöky, chaty a sruby. NÏkde trampskÈ osady budovali s citem, jinde vznikaly p¯Ìmo chatovÈ
kolonie, kterÈ ale p¯Ìliö p˘vodnÌ romantiky nenabÌzely. Pr·vÏ v tÏchto mÌstech se zaËal rodit
trampsk˝ sport. Jako prvnÌ se ujal volejbal,
jenû mohla hr·t i dÏvËata, d·le se na osad·ch
z·vodilo v bÏhu, ch˘zi, pÏstoval se box, kanoistika, lukost¯elba, stolnÌ tenis, fotbal a v zimÏ
i lednÌ hokej a lyûov·nÌ.
U ohÚ˘ se Ëasto zpÌvalo, nejd¯Ìve jenom ËeskÈ
texty na americkÈ öl·gry, ale kytaristÈ postupnÏ
skl·dali p˘vodnÌ trampskÈ pÌsnÏ; GÈza VËeliËka ñ Srdce tramp˘, Jarka Mottl ñ Cariboo,
Bessie, HvÏzdiËky vzpl·ly, Jenda a Frantiöek
Korda ñ Vlajka (trampsk· hymna), Tony Ho¯Ìnek ñ Anita, Eddy ñ VladimÌr Fo¯t ñ D·jo nevolej ad. Je paradoxem, ûe svÏtov· hospod·¯sk·
krize po roce 1929 v mnohÈm popularitÏ trampDruhÈ ËeskÈ vyd·nÌ Londonovy Cesty z roku 1923
sk˝ch pÌsniËek pomohla. V dobÏ, kdy u n·s
ûivo¯ilo p¯es milion nezamÏstnan˝ch a krize
byla vleklejöÌ neû v jin˝ch zemÌch, vzrostl z·jem o ûiv· vystoupenÌ trampsk˝ch sbor˘ v divadelnÌch p¯edstavenÌch, nakladatelstvÌ tiskla
seöitkovÈ zpÏvnÌky, trampskÈ pÌsniËky znÏly
v rozhlase, nahr·valo je osm gramofonov˝ch
spoleËnostÌ!
Mnoho mlad˝ch lidÌ bez pr·ce se vyd·valo do
svÏta, a to nejen za pracÌ. Z tÏchto cest vznikly
cestopisy, povÌdky a rodokapsy GÈzy VËeliËky,
Eduarda Ingriöe, Boba Hurik·na ñ Josefa Pe- PrvnÌ vyd·nÌ Kroniky trampingu v Jizersk˝ch hor·ch z roku 1994
terky, Otakara BatliËky Ëi IrËana ñ Bohuslava s kresbou Jana Kristoforiho
»epel·ka. Re·lie ËeskÈho trampingu pronikly i do literatury, p¯Ìkladem je rom·n Jaroslava Jana
PaulÌka Arizona, jsou neoddÏlitelnÈ od kulturnÌ atmosfÈry 20. a 30. let.
Aktem omezov·nÌ osobnÌ svobody se stalo 9. dubna 1931 na¯ÌzenÌ policejnÌho prezidenta Hugo
Kub·ta. Zakazovalo osob·m r˘znÈho pohlavÌ sdÌlet spoleËn˝ stan Ëi chatu. P¯i Ëetnick˝ch raziÌch
se p¯ÌtomnÌ museli prok·zat oddacÌm listem. K protestnÌ akci v zahradÏ vinohradskÈho pivovaru
se seölo a sjelo z celÈ republiky na 15 000 tramp˘. »etnictvo je vöak rozehnalo. NesmyslnÈ
a trampy Ëasto nedodrûovanÈ na¯ÌzenÌ vydrûelo do kvÏtna 1935, kdy bylo zruöeno NejvyööÌm
spr·vnÌm soudem.
TrampskÈ hnutÌ se ö̯ilo od Prahy vöemi smÏry, v jiûnÌch a severnÌch »ech·ch se p¯esto rodilo
samostatnÏ a svÈbytnÏ. DalöÌ v˝voj trampingu na ËeskÈm severu ñ Liberecku a Jablonecku ñ je
zaznamen·n v dÏnÌ a Ëinnostech trampsk˝ch osad v oblastech Jizersk˝ch hor, »eskÈho r·je
a blÌzkÈm okolÌ.
17
T. O. SevernÌ Ryves
Liberec
Ferda Otruba mÏl mnoho zkuöenostÌ a kamar·d˘ z praûsk˝ch osad, takûe hned dal
dohromady partu. Vöichni osadnÌci byli R˘ûodol·ci a nejd¯Ìve si ¯Ìkali parta H. R. R.,
Ëili HornÌ R˘ûodol ñ Rochlice. Nakonec se
p¯ejmenovali na Ryves s p¯ÌznaËn˝m p¯Ìvlastkem ÑSevernÌì.
Ale jeötÏ musÌm taky napsat, ûe jsme
mÏli jaksi ruönou debatu o pojmenov·nÌ osady. To naöe starÈ HRR, to se moc
nelÌbilo, taky m˘j druh˝ n·vrh Atrapeöan, coû znaËÌ obr·cenÏ ÑNaöe partaì,
se Jarkovi nezamlouval a prosazoval
st·le jmÈno naöÌ praûskÈ osady, kde byl
14 dnÌ na n·vötÏvÏ. Asi m· odtamtud
moc milÈ vzpomÌnky. Tak holt, kdyû jsem
vidÏl, ûe mu to dÏl· dob¯e a m·m jeötÏ
z Prahy velkou osadnÌ a malou stolnÌ
vlajku, pojmenovali jsme naöi osadu
Ryves, a jelikoû jsme zde na severu, pok¯tili jsme se na ÑSevernÌ Ryvesì. MnÏ
se ten n·zev sice moc nelÌbÌ, ale ¯Ìk·m,
nez·leûÌ na jmÈnÏ, ale na charakteru.
Co je platnÈ, kdyû m· osada kr·snÈ
jmÈno, kdyû jejÌ osadnÌci nestojÌ ani za
hovor.
Ferda Otruba (1934)
Vymϯilo se bez metru a pr·ce zaËalaÖ NejstaröÌ
jizerskohorsk· trampsk· osada vyrostla pod dneönÌ
Jabloneckou chatou
ZaËalo se roubit, pomoci p¯iöel i kamar·d Paulus, jenû
uûÌval svou chalupu v Bed¯ichovÏ (1934)
Na zaË·tku podzimu 1934 byl srub jiû v hrubÈ stavbÏ
hotov a jeötÏ tÈhoû roku 11. listopadu slavnostnÏ otev¯en
Jak pokraËuje budov·nÌ trampskÈho srubu Ryvesu,
p¯ijÌûdÏli kontrolovat kromÏ rodiˢ osadnÌk˘ i dalöÌ
R˘ûodol·ci. Knapovo auto pot¯ebuje nutnÏ opravitÖ
26
T. O. Island
Liberec
PoË·tky tÈto z¯ejmÏ nejzn·mÏjöÌ a tajuplnostÌ op¯edenÈ jizerskohorskÈ osady sahajÌ do roku 1959, kdy z Prahy do Liberce p¯iöel
Kid ñ Jaroslav Velinsk˝. V tomto roce sloûil na n·mÏstÌ »esk˝ch
brat¯Ì zn·mou pÌseÚ KrinolÌna, zaËal pozn·vat hory a seznamovat
se s mÌstnÌmi trampy. Bydlel v hostinci Nov˝ domov (neboli
ÑU Opicì) za libereckou ZOO, kde pracoval jako topiË a noËnÌ
hlÌdaË, p¯i sluûbÏ uËil na kytaru Olinku Blechovou, nete¯ ¯editele
zahrady Badalce.
V jeho podkrovnÌm bytÏ bujel spoleËensko-trampsk˝ ûivot. KaûdÈ
pondÏlÌ zavedl Dny otev¯en˝ch dve¯Ì, sch·zely se tu osady Stray
Beavers, Old River, BÌl· sova..., herci SeveroËeskÈho kabaretu,
reûisÈr Alexej Nosek, objevili se i Eva Pilarov· s Waldou Matuökou, KuËerovci ad. Doch·zelo ke kr·snÈmu prolÌn·nÌÖ, a popÌjel
se prav˝ n·mo¯nick˝ grog nebo sva¯en˝ punË. V roce 1963 uspo¯·dal Kid s pozvan˝mi kamar·dy prvnÌ Jamboree of Pirats v chalupÏ pod DraËÌm vrchem a druhÈ ve zruöenÈm hostinci ÑU Opicì. Pozv·nkou na Pir·tskÈ jamboree byl c·r
plachty, kter˝ podepsal (aby to bylo stylovÈ) jako Kapit·n Kid. Dostal se samoz¯ejmÏ i na vyhl·öen˝ kemp
Fort Adamson a v dubnu 1964 se odtud spoleËnÏ s Tomem Owellem a Harem vydali na Olivetskou horu.
Tom objevil k p¯enocov·nÌ malou jeskyÚku ñ budoucÌ Island.
ObjevenÌ Islandu
M·lokdo z tramp˘ se tehdy odv·ûil d·l neû na Fort Adamson, tuöilo se cosi o ätolpiösk˝ch vodop·dech a b·jn˝ch HejnicÌch, leË naöe p¯edstavy o onÏch krajÌch byly stejnÏ fantastickÈ jako
p¯edstavy HÈrodota o pramenech Nilu. P¯esto jsme tehdy nechali Fort Adamson za sebou a pohrdajÌce nebezpeËÌm vystoupili jsme kamsi (turistickÈ mapy byly tehdy nemÌstn˝m p¯epychem) na
n·vröÌ, kde z¯ejmÏ ned·vno ¯·dil oheÚ, takûe bylo pokrytÈ popelem, z nÏhoû trËely smolnÏ ËernÈ
pah˝ly. O kus d·l, smÏrem k vrcholu, jsme v mlze spat¯ili obrysy skal... RozdÏlili jsme se a hledali, kde sloûit hlavu, neboù odpoledne uû p¯ech·zelo v soumrak. Po chvÌli se ozvalo vol·nÌ Toma Owella, samot·¯e z Tanvaldu ñ a kdyû
jsme k nÏmu s Harem z libereckÈ T. O. Stray
Beavers (˙dajnÏ ToulavÌ bob¯i) doöli, stanuli
jsme u p¯evisu, kter˝ mÏl skvÏlou polohu s v˝hledem k jihu a vp¯edu balvan jako z·klad pro
ohniötÏ. Byla tu dokonce pitn· voda v jam·ch
po vyho¯el˝ch pa¯ezech a vzadu za p¯evisem,
na p¯ÌkrÈm severnÌm ˙boËÌ, hust˝ mrtv˝ les
sk˝tal nevyËerpatelnou z·sobu d¯ÌvÌ. (Pokud
mÏl s·m p¯evis nÏjakÈ nev˝hody, objevili je jinÌ o nÏco pozdÏji.)
Kdyû jsme postavili ohniötÏ a p¯ed p¯evisem
zapl·l prvnÌ oheÚ (ten lesnÌ poû·r nepoËÌt·m),
shodli jsme se na tom, ûe je to nejlepöÌ camp
v Jizersk˝ch hor·ch a ûe si zaslouûÌ ¯·dnÈ pojmenov·nÌ. I padaly rozmanitÈ n·vrhy jako
Dawson, Bonanza, Klondike a podobnÏ... NaR·no roku 1963 po Jamboree v libereckÈm hostinci ÑU Opicì.
vrhl jsem Island, protoûe mi sp·len· zemÏ koS hudebnÌmi n·stroji zleva Tom Owell, Krisù·k ñ Jan »apek
a »urkin ñ Ji¯Ì »erm·k z praûskÈ T. O. Mohyk·n a Kid s banjem
lem p¯ipomnÏla sopeËnÈ katastrofy (ne ûe bych
110
snad nÏjakou zaûil!), kamar·di na to, ûe bych
taky mohl navrhnout n·zev Pompeje, coû uû
v˘bec nenÌ v trampskÈm stylu, poslÈze jsme se
zaËali h·dat a nakonec usnuli pod p¯evisem
zah¯Ìvan˝m kanadsk˝m krbem, coû je oheÚ,
kter˝ si s·m p¯ikl·d· (nÏkdy).
R·no jsem se probudil s p¯edstavou eöusu
s kafem. Vylezl jsem ze spac·ku, obul si boty
(ostatnÌ jsem mÏl na sobÏ) a öel nabrat vodu
do jednoho z onÏch kr·ter˘ vzd·len˝ch sotva
dvacet krok˘. A hle, co nevidÌm?! Hladina je
zamrzl·! I nal·mal jsem led, vr·til se ke spÌcÌm kamar·d˘m a zasunul jim po ¯·dnÈm
kousku (cca A/4) do spac·ku na jejich hladce
oholenÈ tv·¯e...
Pak uû o n·zvu Island nebylo pochyb.
K objevenÌ campu Island je tedy t¯eba zopakovat, ûe p¯evis objevil Tom Owell a pojmenoval
Kid, tehdy jeötÏ ne kapit·n.
Snad pro svÈ neobvyklÈ jmÈno se Island stal
z·hy popul·rnÌm mezi mÈnÏ lÌn˝mi kamar·dy,
kte¯Ì na nÏm sice net·bo¯ili, ale po¯·dali na
nÏj kratöÌ v˝pravy z Fort Adamsonu.
Kapit·n Kid ñ Jaroslav Velinsk˝ (2003)
KromÏ Kapit·na Kida sem zaËali jezdit p¯·telÈ
Luboö Hes, Jacek ñ Jaroslav Hor·k, Bib ñ Duöan
äoltys, Blanka Pracn·, »urkin ñ Ji¯Ì »erm·k ad.
PotÈ co se Kapit·n Kid sezn·mil s dÌvËÌ osadou
J·dro, zaloûili spoleËnÏ v roce 1964 novou osadu
a pojmenovali ji pr·vÏ podle oblÌbenÈho kempu na
OlivetskÈ ho¯e Island. Tvo¯ili ji Kapit·n Kid, Ëlenky
J·dra Figu, SrnËe, Eufr, AlÌk, z rozpadl˝ch Stray
Beavers Hare a Robyn a osadnÌ psi Pir·t a Rigo.
Po roce 1970 byla do osady jeötÏ p¯ijata Miluöka
Bauerov·.
P¯es Krisù·ka ñ Jana »apka se sezn·mili s pÌsniËk·¯i Wabi a Miki Ryvolov˝mi (skupina Hoboes)
a jejich osadou Zlat˝ klÌË. Osady se pak vz·jemnÏ
navötÏvovaly a z roku 1965, kdy ÑZlatoklÌË·ciì navötÌvili Jizerky, poch·zejÌ i dvÏ pÌsniËky: Wabiho
Island (osadnÌ hymna) a Mikiho Trail TO Island,
jako popis hr˘znÈ, strastiplnÈ a pr˝ aû apokalyptickÈ cesty za noci z Liberce na kemp.
Osada Island vymykajÌcÌ se zcela zaûit˝m trampsk˝m
p¯edstav·m existovala od roku 1964. Pohrdli ˙¯adem öerifa
a zvolili kr·lovnu (Eufr), kter· se pozdÏji prohl·sila
cÌsa¯ovnou ÿÌöe t¯Ì sluncÌ pod jmÈnem Valk˝ra I. Drsn·.
Na snÌmku jejÌ ofici·lnÌ portrÈt p¯ipraven˝ do ökol, ˙¯ad˘
i na poötovnÌ zn·mky
Na kempu Islandu v roce 1965 stojÌ vpravo Tom Owell, jenû rok
p¯edtÌm u tohoto p¯evisu stanul prokazatelnÏ prvnÌ
Uû od roku 1965 st·l na Islandu islandsk˝ b˘h ”din, tento snÌmek
je z roku 1971. Totem byl po mnoha letech (a hlavnÏ mnoha
jizersk˝ch zim·ch) pietnÏ odstÏhov·n libereck˝mi kamar·dy
z T. O. M˝valovÈ ke Kidovi do pracovny.
Na kempu vydrûel Ëtvrt stoletÌ!
T. O. Guant·namo
Liberec
Osada vznikla 21. kvÏtna 1981 spojenÌm T. O. »ern˝ orel s dalöÌmi
kamar·dy z Liberce a ⁄stÌ nad Labem. OsadnÌm kempem ÑGÈËkaì
se stal jeden z ѯopÌk˘ì prvorepublikovÈho obrannÈho opevnÏnÌ,
schovan˝ v buËin·ch Hemmrichu. Doklady o zajÌmavÈ Ëinnosti
osady, zamϯenÈ na tradici a souËasnost arm·dy USA, jsou ukryty
v kempovk·ch a v peËlivÏ veden˝ch kronik·ch.
»leny osady Guant·namo jsou Cand·t ñ Roman Luke (do r. 1992
öerif), Papik ñ Ji¯Ì PlÌhal, Louh ñ Libor Andrö, Rumcajs ñ Roman
ätula, Ferry Wadaska ñ Frantiöek Podr·bsk˝, Hardy/Jaran ñ Jaroslav TvrdÌk, Windy ñ VladimÌr Knotek, PepÌno ñ Josef Duö·nek,
Vokoun ñ Richard VojtÌöek, Aichman ñ Karel Richter (od r. 1993
öerif) a neodmysliteln˝m hostem osady je KaËaba ñ Josef Kalina.
TÈmϯ vöichni hrajÌ na nÏjak˝ hudebnÌ n·stroj a r·di zpÌvajÌ, takûe
osadnÌ kapela vydrûÌ se sv˝m reperto·rem nepoËÌtanÏ hodin. Na
osadnÌm kempu po¯·dajÌ potlachy, americk˝ v˝roËnÌ Fogum (oheÚ)
a pravidelnÏ kaûd˝ mÏsÌc spoleËnÏ vyr·ûejÌ na vandry, na ty velkÈ
nap¯Ìklad aû do rumunsk˝ch Karpat. OsadnÌci si dodnes libujÌ v n·roËnÏjöÌch v˝prav·ch, a tak zvl·ötÏ
vÌcedennÌ zimnÌ p¯echody Jizerek za velkÈho snÏhu byly tou pravou a oblÌbenou lah˘dkou. Svoje jistÈ
kouzlo mÏly i proto, ûe na konci je vûdy vÌtala vyh¯·t· hosp˘dka ÑU Cimplaì s usmÏvavou hostinskou
K·Ëou Zemanovou. V poslednÌch letech jiû vyjÌûdÏjÌ na rodinnÈ vandry s manûelkami a dÏtmi, ovöem v˝roËnÌ Fogum z˘st·v· ËistÏ z·leûitostÌ osadnÌk˘.
OsadnÌci Guant·nama v lednu 1993, zleva stojÌ Windy, Cand·t, PepÌno, Vokoun, dole Louh, VyËouhlej, Aichman a PapÌk
186