PCTR Newsletter - CEVRO Institut

PCTR Newsletter
4/2014
PCTR / CEVRO INSTITUT
Ju ngma n n ov a 1 7 / 1 1 0 0 0 Pra ha 1 / Cze c h R epu bl ic
tel. : + 4 20 22 1 5 0 6 7 3 7
ema il : p ctr @ v s ci .c z / www. ce vr oi n stit ut . cz
0
PCTR Newsletter
Úvodní slovo ředitele
4/2014
str. 2
Váţení příznivci PCTR,
i v květnu jsme pro Vás připravili další číslo našeho Newsletteru, kde se můţete opět těšit
na tradiční monitoring událostí z oblasti bezpečnosti a Euroatlantických vztahů za uplynulý
měsíc.
Během psaní těchto úvodních vět Newsletteru dokončujeme přípravy na náš první zahraniční
seminář, který se uskuteční 1. května ve Washingtonu a to v rámci projektu Linka Praha Washington: Jak upevnit transatlantickou vazbu mezi Českou republikou a Spojenými státy
v post-radarové éře?. Projekt se koná ve spolupráci s Center for European Policy Analysis
(CEPA) a za podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů veřejné diplomacie
v oblasti informovanosti o NATO a bezpečnostní politice ČR.
V následujícím měsíci se můţete kaţdý týden těšit na odborný článek vypracovaný experty
participujícími na výše uvedeném projektu. Na konci měsíce se navíc opět uskuteční seminář se
zajímavým hostem v rámci cyklu Klubových setkání.
Bliţší informace o všech chystaných akcích najdete na našich stránkách sociální sítě Facebook.
Sledujte je!
S úctou,
Alexandr Vondra
ředitel
1
PCTR Newsletter
PCTR Bulletin
4/2014
str. 2
Dne 8. dubna 2014 uspořádaly Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut,
Polský institut v Praze a Občanský institut seminář RETURN OF GEOPOLITICS? Ukraine
and other Challenges 15 Years after NATO Enlargement. Účastníci setkání vyslechli
názory českých a polských expertů na současné rozloţení sil ve střední a východní Evropě.
Hlavním
tématem
semináře
i následné diskuse s publikem byla
zcela pochopitelně aktuální situace
na Ukrajině. Experti hodnotili také
postoj Ruska, Evropské Unie,
Spojených
států
i NATO.
Na semináři debatovali zástupce
ředitele
varšavského
Centra
východních
studií
Adam
Eberhardt, senior fellow praţského
Institutu
bezpečnostních
studií
a
bývalý
náměstek
ministra
zahraničních věcí Jiří Schneider a ředitel Centra transatlantických vztahů vysoké škole
CEVRO Institut a bývalý ministr obrany Alexandr Vondra.
Dne 24. dubna se na půdě vysoké školy CEVRO Institut uskutečnil v pořadí jiţ pátý seminář
v rámci Klubového setkání Centra transatlantických vztahů. Hostem byl tentokrát významný
český novinář, rozhlasový a televizní moderátor
Jakub Železný.
Tématem setkání bylo „Česká televize v pasti
objektivity: zobrazování událostí z doby
komunistického režimu 25 let poté".
Jakub Ţelezný je uznávaným moderátorem
hlavní zpravodajské relace České televize,
Události. V letech 2007 – 2013 mimo jiné
působil jako moderátor Událostí, komentářů.
S Českou televizí poprvé začal spolupracovat v roce 1999, a od roku 1993 dosud také
spolupracuje s Českým rozhlasem. Vystudoval
Filozofickou
fakultu Univerzity
Palackého
v Olomouci, kde je v současné době externím
doktorandem oboru České dějiny a Fakultu
sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze,
kde externě přednáší. Zajímá se o obor moderní
historie.
2
PCTR Newsletter
4/2014
Události v Euroatlantických
str. 2vztazích
za měsíc duben
Čeští a polští výsadkáři absolvovali společné dvoutýdenní cvičení, které vyvrcholilo 1. dubna
na polské základně Nowa Deba. Cvičení ukázalo, ţe vojáci na obou stranách pouţívají velmi
podobnou taktiku a v některých případech i stejné postupy pro výcvik a boj. Čeští vojáci byli
vybaveni polskými ručními palnými zbraněmi typu Beryl, kulomety a ostřelovacími puškami. Cvičení
bylo dalším příkladem pokračující spolupráce mezi zeměmi Visegrádské skupiny (Česká republika,
Maďarsko, Polsko, Slovensko) v rámci přípravy armád na vojenské mise NATO a EU.
http://www.army.cz/en/ministry-of-defence/newsroom/news/polish-and-czech-paratroopers-fightalike!-95760/
Polsko navrhuje bliţší spolupráci zemí EU na poli energetiky. Podle vyjádření polského premiéra
Donalda Tuska z 2. dubna vytvoření energetické unie pomůţe členským státům sníţit závislost
na surovinách z Ruska a zabránit vzniku plynových krizí. Varšava staví iniciativu na několika
bodech, které se převáţně týkají diverzifikace zdrojů. Počítá s „rehabilitací“ uhlí, rozvojem těţby
břidlicového plynu i s dodávkami zkapalněného plynu z USA. Záměr podle Tuska podporuje unijní
prezident Herman Van Rompuy. Německá kancléřka Angela Merkelová nicméně podotkla, ţe půjde
o komplikovaný proces. Očekává se, ţe Evropská komise do června předloţí konkrétní plán, jak by
energetická unie mohla fungovat. Tusk poţaduje, aby EU poskytla aţ 75 % prostředků
na vybudování potřebné infrastruktury.
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/polaci-vyzyvaji-k-vytvoreni-evropskeenergeticke-unie-1074476
NATO kvůli ruské anexi Krymu přerušilo vojenskou a civilní spolupráci s Moskvou. Aliance o tom
rozhodla 1. dubna. Zároveň vyzvala Rusko ke staţení vojenských jednotek z blízkosti ukrajinských
hranic. Rusko zde má údajně 35 aţ 40 tisíc vojáků. Ruský vicepremiér Dmitry Rogozin neočekává,
dlouhodobé přerušení vojenské a civilní spolupráce s Ruskem ze strany NATO. Rogozin to uvedl
na sociální sítí Twitter a připomněl, ţe podobné opatření NATO zavedlo kvůli Gruzii v roce 2008.
Trvalo tři měsíce a pak se spolupráce vrátila do starých kolejí.
http://www.rozhlas.cz/zpravy/svet/_zprava/spoluprace-nato-s-ruskem-se-brzy-obnovi-tvrdivicepremier-rogozin--1334016
Americký generálporučík Frederick Ben Hodges, velitel Velitelství pozemních sil NATO, byl v úterý
1. dubna na pracovní návštěvě v České republice. Generál Hodges absolvoval pracovní jednání
na Generálním štábu AČR a na Velitelství pozemních sil. Náčelník Generálního štábu ČR Petr Pavel
a 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajor Miroslav Ţiţka se při rozhovoru
zaměřili na obecnější rovinu spolupráce uvnitř Aliance a na aktuální bezpečnostní témata.
Hlavní část jednání proběhla na Velitelství pozemních sil s generálmajorem Jánem Gurníkem.
Cílem bylo jak seznámení se s úkoly a strukturou Pozemních sil AČR, tak především projednání
informace o plánovaných aktivitách a cvičeních a stavu procesu certifikace bojové připravenosti
4. brigády rychlého nasazení dle CREVAL (Combat Readiness Evaluation - Vyhodnocení
3
PCTR Newsletter
4/2014
připravenosti k boji). Hodgese rovněţ zajímala příprava sil a zapojení
str.AČR
2 do sil rychlé reakce
NATO (NRF) v roce 2015 a 2016 a do Battle Group EU, která bude postavená na vojenské
spolupráci zemí V4.
http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/velitel-aliancniho-velitelstvi-pozemnich-siljedna-v-cr-95857/
Europoslanci 3. dubna během plenárního zasedání v Bruselu podpořili zrušení roamingové poplatky
ve všech svých členských státech EU. Ceny za vnitrostátní a zahraniční volání, SMS a datové
přenosy v rámci EU by tak mohly být uţ od prosince 2015 stejné. Součástí telekomunikačního
balíčku je také opatření na podporu otevřenému přístupu k internetu. Provozovatelům se mají
omezit moţnosti, jak zpomalovat vybrané sluţby.
http://www.euractiv.cz/podnikani-a-zamestnanost/clanek/roaming-konci-europoslanci-chteji-volanibez-poplatku-uz-o-pristich-vanocich-011702
NATO po 15 letech otevřelo vzdušný prostor Kosova pro civilní lety. Letadla komerčních aerolinek
se od 4. dubna nebudou muset vyhýbat vzdušnému prostoru Kosova a díky tomu ušetří čas
i peníze. Zákaz platil od roku 1999, kdy skončila kosovská války. Generál tajemník NATO Anders
Fogh Rasmussen povaţuje uvolnění letecké dopravy za "významný krok, ze kterého bude profitovat
celý západní Balkán".
http://www.sme.sk/c/7160173/nato-otvorilo-po-15-rokoch-vzdusny-priestor-kosova-pre-civilnelety.html#ixzz2y1o058vF
Desetitisíce lidí protestovaly 14. dubna v ulicích Říma a Paříţe proti hospodářským reformám.
Demonstrace svolaly krajně levicové skupiny. Itálie a Francie bojují s vysokým zadluţením,
stagnující ekonomikou a stoupající mírou nezaměstnanosti. Nedávno jmenovaní premiéři obou zemí
Matteo Renzi a Manuel Valls slíbili, ţe pomohou podnikatelskému sektoru a trhu práce sníţením
daňové zátěţe.
http://www.sme.sk/c/7169120/v-parizi-i-rime-protestovali-proti-vladam-desattisice-ludi.html
Záchranný bankovní fond přinese opatření týkající se restrukturalizace a ukončení činnosti
problémových bank, a v neposlední řadě i opatření zajišťující, ţe za vklady do 100 tisíc eur budou
ručit banky a nikoliv daňoví poplatníci.
http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/eu-je-zase-o-krok-blize-bankovni-unii-poslancischvalili-zachranny-bankovni-fond-011739
Evropská unie zavede další sankce proti Rusku. Ministři zahraničních věcí osmadvacítky se na tom
shodli 14. dubna v Lucembursku. Sankce jsou zaměřeny na vysoké představitele ruské politiky.
Vybraným osobám budou zmraţeny účty v evropských bankách a znemoţněn vstup na území EU.
Kromě toho ministři zahraničí rozhodli o jednostranném zrušení cla pro Ukrajinu. Od konce dubna
tak bude Ukrajina dováţet své zboţí na evropské druhy bez celních poplatků. Toto mimořádné
zvýhodnění by mělo Kyjevu ušetřit v přepočtu 13 miliard korun. Situace na východní Ukrajině
vyostřuje vztahy mezi NATO a Ruskem. Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh
Rasmussen oznámil 16. dubna, ţe kvůli rostoucímu napětí na Ukrajině začnou spojenci posilovat
4
PCTR Newsletter
4/2014
obranu v Pobaltí a východním Středomoří. NATO tímto krokem reaguje
str. 2na desítky tisíc ruských
vojáků rozmístěných na ukrajinských hranicích. Posilování obrany má i symbolický význam,
demonstruje solidaritu Aliance s Ukrajinou. USA slíbily Ukrajině podpůrný materiál pro armádu.
Američané také ponechají na polském území do konce prosince dvanáct stíhaček typu F-16. Šest
stíhaček CF-18 vyšle svým spojencům do Evropy Kanada. Představitelé Ukrajiny, Ruska, Evropské
unie a USA jednali o řešení krize na Ukrajině 16. dubna v Ţenevě. Zástupci všech stran se shodli,
ţe je nutné okamţité odzbrojení všech nelegálních ozbrojených sil na Ukrajině. Separatisté by také
měli opustit okupované administrativní budovy a veřejné prostranství. Tak zvaná Ţenevská dohoda
počítá také s větším zapojení pozorovatelské mise OBSE při mírovém řešení konfliktu.
Česká republika je v případě nutnosti připravena na Ukrajinu poslat čtyři stíhačky JAS-39 Gripen
a tři sta vojáků. Ministr obrany ČR Martin Stropnický to oznámil 18. dubna.
http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropskaunie/_zprava/evropska-unie-zavede-dalsi-sankce-protirusku-rozhodli-ministri--1339133,
http://www.natoaktual.cz/nato-posili-obranu-na-vychode-d2i-
/na_zpravy.aspx?c=A140417_172055_na_zpravy_m00,
http://www.washingtontimes.com/news/2014/apr/17/hagel-pledges-nonlethal-military-aid-toukraine/,
http://www.natoaktual.cz/na_media.aspx?r=na_media&c=A140418_134210_na_media_m02#-pentagon-podpori-ukrajinu-vojenskym-vybavenim,
http://www.acr.army.cz/informacni-
servis/zpravodajstvi/ceska-armada-muze-k-zesileni-ochrany-zemi-nato-poskytnout-gripeny-a-300vojaku-96482/, http://www.sme.sk/c/7173748/rusko-suhlasilo-s-odzbrojenim-separatistov-krym-vzeneve-neriesili.html
Spojené státy zmírní sankce vůči Íránu. Důvodem je pozitivnímu hodnocení Íránu v nejnovější
zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Agentura potvrdila, ţe islámská
republika se uţ zbavila poloviny zásob obohaceného uranu, který je vyuţitelný pro výrobu
jaderných zbraní. Írán se v listopadu zavázal, ţe se vzdá materiálu vyuţitelného pro zbrojní účely.
http://www.reuters.com/article/2014/04/17/us-iran-nuclear-idUSBREA3G0FL20140417
Počet amerických vojáků v Afghánistánu by se mohl sníţit na pět tisíc, informovala o tom
22. dubna agentura Reuters. Představitelé Spojených států včetně generála a nejvyššího velitele
mise ISAF Josepha Dundorfa přitom dříve uváděli, ţe minimální počet pro udrţení bezpečnosti
a stability je deset tisíc. Potenciální rozhodnutí o zeštíhlení muţstva na polovinu reflektuje víru
amerických představitelů v afghánské ozbrojené sloţky i klidný průběh nedávných prezidentských
voleb.
http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/northamerica/usa/10778869/US-troop-numbers-inAfghanistan-may-drop-below-10000.html
Finsko se chystá odepsat Memorandum o porozumění s NATO (MOU), které zajistí zemí případnou
vojenskou podporu od členů NATO a umoţní Alianci spravovat vybavení na území Finska. Finský
ministr obrany Carl Haglund však zdůraznil, ţe smlouva není krokem Finska směrem k členství
v NATO.
http://www.finnbay.com/finland-signs-memorandum-of-understanding-with-nato/
5
PCTR Newsletter
4/2014
Několik stíhaček zemí NATO vzlétlo po té, co se dva ruské bombardéry
přiblíţily
str.
2 k jejich vzdušnému
prostoru nad Severním mořem. Letouny Nizozemska, Velké Británie a Dánska doprovázely ruská
průzkumná letadla TU – 95 dokud území neopustily. Ministerstva obrany Nizozemska a Velké
Británie uvedla, ţe podobné incidenty se v oblasti jiţ staly.
http://www.rferl.org/content/nato-states-scramble-jets-after-russian-bombers-approach/25360089.html
Deset členských zemí NATO nabídlo pomoc při zabezpečení vzdušného prostoru Pobaltí.
Oznámilo to 25. dubna estonské ministerstvo obrany. Ochotu zapojit se do akce vyjádřily Dánsko,
Francie, Kanada, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, USA, Turecko a Velká Británie.
Podle informací z ministerstva se seznam můţe ještě rozšířit. Estonsko ocenilo odhodlání spojenců
dostát závazkům plynoucím z členství v NATO
http://www.lithuaniatribune.com/67141/ten-nato-allies-to-back-baltic-states-201467141/
Pět proruských separatistů zamřelo v bojích o město Slavjansk v průběhu 24. dubna. Ukrajinští
vojáci na obrněných vozech usilovali o zpětné ovládnutí bašty separatistů na východě Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Kyjevu, ţe nasazení armády bude mít důsledky.
Ruská armáda zahájila kvůli eskalaci násilí v regionu vojenské cvičení u hranic s Ukrajinou.
Členové mise OBSE byli zadrţeni proruskými separatisty 25. dubna ve Slavjansku. Mezi zadrţenými
jsou tři němečtí vojáci, německý překladatel a vojáci z Dánska, Česka, Polska a Švédska.
Ozbrojenci zadrţeli také pět ukrajinských vojáků, kteří skupinu doprovázeli. Separatisté povaţovali
personál OBSE za špióny NATO. Propustí je výměnou za zajatce drţené ukrajinskou stranou.
Rusko oznámilo, ţe podnikne všechny kroky k osvobození pozorovatelů OBSE. Americký
viceprezident Joe Biden vyzval Rusko k plnění závazků Ţenevské smlouvy. Biden 27. dubna
prohlásil, ţe Ukrajina dohodu plní, zatímco Rusové dál podnikají kroky, které vedou k destabilizaci.
Biden kritizoval zejména rozmístění ruských vojáků podél ukrajinských hranic. Separatisté ze
Slavjansku propustili 27. dubna jednoho ze zadrţených členů mise OSN. Osvobozený pozorovatel
byl Švéd.
http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/1343716,
http://www.rozhlas.cz/zpravy/svet/_zprava/americky-viceprezident-biden-jednal-o-krizi-naukrajine-s-bohuslavem-sobotkou--1343822,
http://www.reuters.com/article/2014/04/27/us-
ukraine-crisis-idUSBREA3O16720140427, http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/pri-bojicho-slavjansk-zemrelo-az-pet-separatistu-rusko-spustilo-u-hranic-vojenske-manevry--1342858,
http://www.nytimes.com/2014/04/25/world/europe/ukraine-crisis.html?_r=0
Sto padesát amerických vojáků dorazilo 27. dubna na vojenské cvičení na litevské základně
v Šiauliai. Skupina je součástí šestisetčlenného kontingent rozmístěného ve východní Evropě.
Další američtí vojáci jiţ jsou v Polsku, Lotyšsku a do Estonska by měli dorazit v nejbliţších dnech.
Podle litevského ministerstva zahraničí absolvují vojáci během roku několik vojenských cvičení.
US kvůli krizi na Ukrajině přiblíţilo do problematického regionu také svou fregatu USS Taylor
v Černém moři. V nejbliţší době by se s ní měla spojit francouzská loď Dupleix. Francouzi také
vyslali čtyři své stíhačky, které se budou podílet na obraně vzdušného prostoru Pobaltí.
http://rt.com/news/155068-us-troops-lithuania-drills/
6
PCTR Newsletter
4/2014
Americké námořnictvo 28. dubna uzavřelo rekordní kontrakt na vybudování
str. 2deseti nových útočných
jaderných ponorek typu SSN Virginia. Smlouva o obchodu v hodnotě 17,645 miliard dolarů
zavazuje výrobce dodat americké armádě dvě nové ponorky v průběhu následujících pěti let. Je to
vůbec největší počet lodí objednaných v rámci jednoho kontraktu v historii amerického
námořnictva.
http://www.defensenews.com/article/20140428/DEFREG02/304280024/US-Navy-Orders-10-NewSubs-Record-17-6B
Čeští a američtí vojenští experti podnikli 28. dubna pozorovací let nad Ruskem. Během dvou dnů ze
speciálního letounu snímkovali oblasti poblíţ rusko-ukrajinských hranic. Materiály budou příští
týden vyvolány v USA, pak je dostanou analytici. Čtyřčlenný tým českých vojenských expertů
strávil na palubě amerického průzkumného speciálu OC-135B dva dny. Pozorovací lety velmi slouţí
mimo jiné k ověření, zda daná země tajně nebuduje nové základny a masivně nezbrojí.
http://www.natoaktual.cz/cesi-snimkovali-rusko-ukrajinskou-hranici-f25/na_zpravy.aspx?c=A140430_160948_na_zpravy_m00
Ministři obrany České republiky a Spojených států jednali 29. dubna ve Washingtonu o aktuálních
bezpečnostních tématech. Martin Stropnický a Chuck Hagel se shodli, ţe krize na Ukrajině musí být
prioritně řešena diplomatickými prostředky. Severoatlantická aliance však musí být připravena
chránit své východní spojence. Ukrajinská krize oţivila debatu o výdajích členských států NATO na
obranu. Chuck Hagel zdůraznil, ţe Česká republika musí zastavit krácení armádního rozpočtu,
který se za posledních pět let sníţil o čtvrtinu.
http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministri-jednali-v-pentagonu-o-ukrajine-posileni-spoluprace-v-nato-i-armadnich-rozpoctech--96927/
Britský premiér David Cameron se vzdá funkce, pokud v zemi neproběhne referendum o setrvání
Velké Británie v Evropské unii. Cameron to oznámil 30. dubna. Referendum je v plánu na konec
roku 2017 a předpokladem jeho konání je vítězství Camerona v příštích parlamentních volbách,
které jsou naplánované na květen 2015. Po nich by měla britská vláda zahájit jednání s EU
o nových podmínkách členství země v evropské osmadvacítce. V otázce vystoupení či setrvání v EU
je zatím britská veřejnosti rozdělená. Podle dubnového průzkumu BBC by 35 % voličů hlasovalo
pro setrvání, 32 % pro vystoupení, 27 % voličů zatím není rozhodnuto a 6 % voličů by se
případného referenda neúčastnilo.
http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/clanek/cameron-bez-referenda-o-eu-rezignuji-na-postbritskeho-premiera-011783
Zvláštní vyslanec NATO pro Kavkaz a střední Asii James Appathurai oznámil, ţe Aliance zvaţuje
„další kroky“, které mají přivést Gruzii „ještě blíţe“ k NATO. Appathurai to řekl po setkání
s gruzínskou ministryní zahraničí Maiou Panjikidze během své návštěvy v Tbilisi 1. května.
Budoucnost čtyř kandidátských zemí Gruzie, Makedonie, Černé hory a Bosny budou členové NATO
projednávat na zářijovém summitu ve Walesu. Prohlášení vyslance Appathuraie přišlo dva týdny po
příslibu Francie a Německa, ţe EU nabídne Gruzii podepsání asociační dohody o volném obchodu.
http://www.civil.ge/eng/article.php?id=27188
7