2. číslo - Videospot ZŠ Jevíčko

2009
ročník
2010
XII
Už jsi objevil
vny
22 Staré pověsti české 23 anketa - na lyžáku 26 rychlotest
27 jarní horoskop 28 posilovna mozkovny
Březinovu 5 téma zdraví 10 fotoreportáž 14 pohádka 13 test
16 ekologické zpravodajství 17 ve společnosti - anketa
18 zpravodajství žákovské knihovny - první literární pokusy
VÝBĚR Z OBSAHU: 2 redaktoři pod lupou 4 rozhovor s Ivonou
druhé číslo?
Slovíčko redaktorky Lenky
Po týdenní pauze opět do školy? To zas
bude, neţ nám začnou pracovat naše mozečky! To bude pěkná dřina!  WoW a prázdniny zase za náma , tentokrát s dlouho očekávaným jarem. Takţe poslední lyţovačka, bruslení a vytáhneme kola, kolečkové brusle, skateboardy... Prostě pilujeme fyzičku a tuţíme
své zdraví.
S přicházejícím jarem přichází i druhé číslo
OBJEVU. Určitě budete koukat, co jsme si
pro vás připravili. Kdo rád čte, toho zaujme
rozhovor se spisovatelkou Ivonou Březinovou.
Jak zdravě svačit vám poradí MUDr. Olga
Nádeníčková.
Určitě Vás chytnou fotky učitelů v pubertě,
u nich se snad nejvíc pobavíte. Čekají vás
oblíbené horoskopy, povídky spoluţáků, anketa s učiteli, loučení s deváťáky…
Chytrým hlavičkám nabízíme
hry, rébusy, kříţovky.
občasník
Určitě vás něco chytne a nepustí, tak si uţ
jevíčské
radši začněte číst.
základky
Druhé číslo jedin(ečn)ého zábavně zpravodajského
časopisu pro každého zvědavce.
Ahojky, zalistuj časopisem a narazíš
na fotoreportáţ z lyţáku 7. A. Některé
fotky jsou opravdu povedené a určitě
se i zasměješ. Ahoj Jana
Ahooj, určitě se koukněte na fotky týkající
se spánku. Kdyţ jsme je s Lízi fotily, byla to
legrace. Myslím, ţe se zasmějete i u hlášek
z přírodopisu a mediální výchovy. To je ode
mě vše, příjemný pokoukáníčko. Rézule
Chceš jít do kina nebo divadla, nevíš co na sebe a jak se chovat???
Volné odpoledne ti zpříjemní hra
„Pomoz prasátku.“
Pokud tě zajímá z jakého zvířete ses
vyvinul a luštíš rád kříţovky, tak je
toto číslo právě pro tebe. Hezky se
bav!!! Markéta
Posilujete rádi mozkové závity, pak
si najděte čtyřsměrku a anglickou
tajenku. Martina
Chcete udělat radost rodičům?? Tak
si zkuste vyplnit anglickou kříţovku
v posilovně mozkovny. A jestli jste
se ještě neodhodlali zarelaxovat si
v solné jeskyni, tak si určitě přečtěte, jak to v té naší jevíčské vypadá!!
Kristýna
Příběh o prasátku, který
jsem napsala s Markétou, ti
napoví, pokud tě to zajímá,
jak vzniklo rčení „ţije si
jako prase v ţitě“. Jitka
Ţijeme zdravě? A co zdravý ţivotní
styl? Říká vám to něco? Příjemné
počteníčko o zdraví připravila se
Zuzkou. Eliška
Líbil se vám rychlotest v prvním
čísle? Tentokrát jsme zpovídali
pana učitele Podlezla. Zuzka
Ahoj, o tom, co redaktoři zhlédli v Praze a jak
se jim tam líbilo, vás
informujeme fotoreportáţí. Verča
I v tomto čísle najdete
v posilovně mozkovny
sudoku, takţe namáhejte hlavičky. Lukáš
redaktoři
pod
lupou
Pokud rádi kuchtíte,
najděte si v čísle
recept na těstovinový salát. Milan
Ahojá, na první straně se dočtete, co vás v časopise, pokud
se ho chystáte číst, čeká. Strašidelná hra je povídka pro zvědavé čtenáře, právě pro vás.
S Áňou jsme vám předpověděly, jaké to bude na jaře. Lenčí
Znáte skupinu
Etien band,
pokud ne, jistě
si o ní něco
rádi přečtete.
David H.
Určitě si s radostí přečtete, jak dopadla anketa o našich učitelích a
jarní horoskop, který jsem připravila
s Leňulí. Áňa
Sledujete basketbalové zápasy ve
škole? V tomto čísle se dozvíte, jak
to dopadlo.
Marek K.
Ahoj, do tohoto čísla jsem pro
vás připravila různé tajenky a
osmisměrky. Snad se vám moje
příspěvky budou dobře vyplňovat. Katka
Víte, ţe Česká televize…Dočtete se v tomto čísle
David R.
(Pro holky) Rády čtete románky,
sníte o svých princích? To by vás
mohl zajímat rozhovor s Ivonou
Březinovou, českou spisovatelkou.
Dozvíte se něco málo o jejím ţivotě
a jejích kníţkách.
Chtěli byste vědět, co o vás můţe
prozradit váš spánek? Koukněte na
poradnu, určo se zasmějete a zjistíte, co na sobě můţete malinko změnit. Lízi
Redaktoři OBJEVU
navštívili v Praze
Českou televizi.
Adresa redakce:
Základní škola Jevíčko, U Zámečku 784, 569 43 Jevíčko
tel. 461 325 216, [email protected]
redakce: Jitka Tihonová, Eliška Veselková, Markéta Jenišová, Kristýna Valíčková, Tereza
Finsterlová, Martina Jeřábková, Kateřina Veverková, Eliška Pávková, Zuzana Bušinová,
Marek Klimeš, David Roháček, Marek Mrva, Milan Ptáčník, Veronika Macounová, Jana
Mazalová, Anna Solichová, Lenka Koutná, Lukáš Stejskal, David Hensl, Hana Veselková.
Foto Tereza: Finsterlová, Eliška Veselková, Lenka Koutná, Jana Mazalová, Eliška
Pávková, Zuzana Bušinová
Grafická úprava: Hana Veselková
Výtvarník: Lukáš Stejskal
osobnost
ROZHOVOR se spisovatelkou
Ivonou Březinovou
Jakou školu jste vystudovala?
Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, obor
český jazyk - dějepis. Takţe jsem měla být paní učitelka. Ale nikdy
jsem neučila na základní ani na střední škole. Krátce jsem přednášela
o české literatuře na Katedře bohemistiky v Ústí nad Labem. A teď
narodila se 12. května
zase učím předmět Tvŧrčí psaní na Literární akademii, coţ je vysoká
1964
škola pro budoucí spisovatele.
česká spisovatelka
Čím jste chtěla být jako teenager?
vystudovala PedagogicJá jsem chtěla být vţdycky spisovatelkou. To byl odmalička mŧj
kou fakultu Univerzity
velký sen. Nikdy jsem nechtěla nic tak moc jako psát.
J. E. Turkyně, obor česCo byste doporučila mladým spisovatelům?
ký jazyk-dějepis
Aby psali. A také hodně četli. Ale ne jen tak obyčejně. Při čtení se
získala doktorát pedagototiţ dá hodně naučit, obkoukat. Kdyţ člověk čte pozorně, jako by se
gických věd, obor český
autorovi díval pod prsty, četl mezi řádky. Je to podobné, jako kdyţ se
jazyk a literatura
kuchaři díváte do hrnce pod pokličku. A zvídavý čtenář, který chce
její povídky jsou uváděi psát, mŧţe při čtení přemýšlet, jak by se příběhu ujal on sám. Co
ny v pořadech Domina
mu připadá hodně dobré a co by naopak udělal jinak.
a Tu rádio na stanici
Kdo vás přivedl ke psaní?
Český rozhlas 2
Ke psaní mě přivedly spousty příběhŧ, které mi rodiče, babičky
v současně době vede
a dědečkové četli a vyprávěli, kdyţ jsem to ještě sama neuměla.
seminář tvŧrčího psaní
A další spousty příběhŧ, které jsem pak jako čtenář hltala sama.
na Literární akademii
Píšete zajímavé kníţky o dospívajících dívkách. Proč si
vybíráte zrovna takové hrdinky?
V mých knihách převaţují dívky, protoţe sama jsem byla holka a navíc mám dvě dcery. Pokaţdé se při psaní vţiju do situace, kterou bych si přála proţít, nebo naopak do takové, kterou bych
nikdy v ţivotě zaţít nechtěla. Je to pak zajímavé poznání.
Máte nějaké vlastní zkušenosti s tématy, o kterých píšete (např. s bulimií, drogami),
nebo se s těmito lidmi setkáváte a čerpáte tak inspiraci pro své kníţky?
Knihy Holky na vodítku vznikly z obav o mé dospívající dcery. Naštěstí ţádná z nich nikdy ničím
podobným, jako je drogová závislost, hraní na automatech nebo bulimie, neprošla. Ale příběhy
v knihách jsou pravdivé. Vyprávěly mi je skutečné dívky, které si těmi hrŧzami opravdu prošly.
Některé kníţky, které píšete, jsou propojené s nějakou významnou osobou (např. K. H.
Mácha). Jak jste přišla k takovému zajímavému nápadu?
Béčkové knihy, jak jim říkám, protoţe všechny začínají na "B", vznikly na popud nakladatelství
Albatros. Měla jsem napsat příběh, který se odehrává na cestě. To, ţe jsem si zvolila cestu, kudy
kdysi šel básník Karel Hynek Mácha, uţ byl mŧj nápad. A protoţe mě to bavilo, posílám svou partičku po stopách dalších literárních osobností. Celkem uţ vyšlo pět dílŧ a doufám, ţe ještě nějaké
přibudou.
Neuvaţujete o napsání scénáře k filmu?
Zatím ne. Ale vŧbec bych se nebránila, kdyby někdo chtěl některý z mých příběhŧ zfilmovat.
Závidíte něco dnešní mládeţi?
Ano i ne. Pro dnešní mládeţ je svět otevřenější, dává víc moţností, ale také v sobě skrývá víc nebezpečí. Sama to proţívám s kaţdou další knihou, kterou napíšu.
Jak si představujete zdravého člověka?
Jak si představuji zdravého člověka? Asi jako člověka plného síly, energie, chuti překonávat překáţky. Člověka usměvavého, který hýří spoustou nápadŧ a dokáţe je realizovat. Člověka, kterého
jeho tělo nenutí, aby byl zahleděný do svých bolestí, ale aby naplno ţil i pro druhé.
Eliška Veselková
4
téma čísla
PORADNA Co o nás prozrazuje spánek?
Tulení k sobě samému
Samolibost, ţárlivost, snaha
ranit druhého víc neţ si to zaslouţí. Tyhle slova tě charakterizují.
Přikrytý peřinou aţ po uši
Navenek vypadáš jako borec,
ale v podstatě jsi plachý a slabý. Skrýváš v sobě mnoho
tajemství. Kdyţ máš problém,
neprosíš o radu nebo pomoc,
necháváš si ho pro sebe.
Spánek na břichu
Nedovolíš ostatním, říct svŧj
názor. Vţdy si stojíš za svým
a jen ty máš vţdycky pravdu.
Mumlání si ve spánku
Váţný člověk, citový, zabývá
se minulostí. Málo sebevědomý a iniciativní.
Překříţené nohy
Pomalu si zvykáš na změny
v okolí. Tvojí prioritou je
samota.
Ruce sloţené za hlavou
Jsi inteligentní a rád se učíš.
Někdy se zaobíráš zvláštními
myšlenkami, které ostatní lidé
dokáţou jen stěţí pochopit.
Eliška Veselková a Tereza Finsterlová
5
téma čísla
Slova Ch. Morgensterna:
Zdravý člověk je krásný, ale musí
na něj přijít trochu nějaké nemoci,
aby se stal taky duchovně krásným.
ANKETA „z ulice“
Jak si představujete zdravého člověka?
Nechali jste se očkovat proti sezónní chřipce?
Působí na vás změna zimního času na letní čas?
Pracovnice ve školství: Fyzicky zdravý a šťastný. Ne, nemívám
chřipky. Neprospívá, ale nevadí.
Jana: Málo navštěvuje doktora. Ne, nenechala. Ne.
Důchodce: Takovej uţ ani neexistuje. Bez odpovědi. Je mi to jedno.
Obchodní zástupce, 56 let: Je boubelatý. Ano, nechal. Ne, neprospívá.
Úřednice: Hubenej, atletická postava, optimista. Ne. Jo.
Důchodkyně, 61 let: Tak to nevím. Z venku mŧţe vypadat dobře.
Ale jak uvnitř, to se napohled nepozná. Nenechala. Ano. Jsem
vţdycky hodně unavená.
Jana, 29 let: Je šťastný. Nenechala. Ani ne.
František: Rád navštěvuje doktora. Nenechal. Ano, trošku únava,
ale není to tak hrozné.
Důchodkyně: Toho si nějak nepředstavuju. Nechala jsem se očkovat uţ dvakrát. Ne. Rozhodně není příjemná.
Kontrolorka, 55 let: Nechodí k doktorovi (smích). Ano. Ne neprospívá. Nemám to ráda.
Jarmila, mateřská dovolená: Veselého, usměvavého, štíhlého,
upraveného. Ne. Ano.
Milada, vrátná: Tak jako vás. Ne. Určitě, jsem pořád unavená.
Jméno, zaměstnání neuvedeno, 40 let: Tak, ţe mŧţe pracovat. Ne.
Ne.
Učitelka: Veselý, hubený, spokojený. Nejsem očkovaná. Nevadí
mi to.
Notářka: Rovná chŧze, usměvavý, spokojený. Nenechala. Vŧbec
mi to nevadí.
Učitelka mateřské školky: Hubený, ţádná bledost. Nenechala. Je
mi to jedno.
-redA kdo to je ten hypochondr?
To je přece nemocný
z povolání.
6
Úsměvné historky
z našich lavic
V hodině přírodopisu
Probíraly se ţelvy.
Ţák si připravil referát.
Čte, všechno v pohodě.
Začne vyprávět o ocasu:
„Oholený ocásek…“ Ani
nedočte, ve třídě vypukne smích.
Paní učitelka ho opraví:
„Nechtěl jsi říct oddělený ocásek?“
Z hodiny mediální výchovy
Baví se učitel s ţáky:
„Co jste připravili do
chystaného čísla?“ „Já
pracuji na rozhovoru s
hercem Martinem Písaříkem,“ slyšíme odpověď
ţáka. Učitel reaguje:
„To je výborné, rozhovor s Tesaříkem.!“
V hodině chemie
Předcházející hodinu se
ţáci koukali na naučný
film a další hodinu se na
něj měli dodívat.
Přijde paní učitelka a
ptá se: „Uţ máte ROZKOUSANÝ ten film?“
V hodině anglického
jazyka
Ţáci probírají předpřítomný čas – tvoří věty
pomocí „have“. Učitel
napíše na tabuli příklad:
I have read [-red] a
book (Já jsem četl knihu). Po pár minutách se
zeptá, co vymysleli ţáci.
Ţák odpoví: „I have a
book (Já mám knihu).“ A
učitel ho doplní: „Read?
[-red?]” A ţák nechápavě odpoví: „Já nevím,
jakou měla barvu!“
Tereza Finsterlová
Jitka Tihonová
téma čísla
PORADNA Vaříme saláty s Lízi a Milanem
Suroviny:
Čínské zelí 500 g, sterilovaná kukuřice
200 g, 1 paprika čerstvá, citrónová
šťáva, bílý jogurt, pepř
Postup:
Čínské zelí a papriku nadrobno nakrájíme, přidáme kukuřici, promícháme.
Pokapeme citrónovou šťávou, lehce
opepříme, zamícháme jogurt.
Počet porcí: 4
Doba přípravy: 10 minut
Bílkoviny: 2 g
Sacharidy: 8 g
Uvařit tyto saláty pro 3 až 4
osoby zvládnete sami. Doba
přípravy nepřesáhne 15 minut. Dobrou chuť!
Suroviny:
5 větších rajčat; 1 salátová okurka;
červená a zelená paprika; kukuřice; sýr
cihla 5dkg; těstoviny; 1,5 sáčku majonézy; 1,5 kelímku bílého jogurtu
Postup:
1. V mírně osolené vodě uvaříme těstoviny, dokud nezměknou. Necháme je
vystydnout. Mezitím nakrájíme zeleninu na drobné kousky a vhodíme je
do mísy. Přidáme kukuřici a nahrubo nastrouhaný sýr. Polovinu sáčku
majonézy smícháme s polovinou bílého jogurtu a řádně zamícháme se
zeleninou.
2. Podle chuti osolíme a opepříme. Necháme salát uleţet v lednici.
3. Podáváme s celozrnným pečivem
nebo jako přílohu
k masu.
PRO 3 - 4 OSOBY
O zdravoťáku
A co je to ten ZDRAVOŤÁK ?
To je přece zájmový krouţek naší školy.
Co se tam dělá?
A kdo takový krouţek vede?
Učíme se zásady 1. pomoci, obvazování,
léčivé byliny, dopravku …
Paní uč. Jana Kalandrová
Kdo ho můţe navštěvovat?
Ţáci 1. i 2. stupně, ve dvou skupinách.
Jak často se děti schází?
1. stupeň ve středu, 2. stupeň v pondělí.
Jak si prověřujete získané
znalosti a dovednosti?
Zúčastňujeme se například soutěţí.
Zuzana Bušinová a Eliška Pávková
V solné jeskyni
Se zdravotním krouţkem jsme navštívili solnou jeskyni Pohádka v Jevíčku. Byli jsme okouzleni
příjemným prostředím, ve kterém bylo plno lehátek, malé jezírko a na stropě plno krápníkŧ. Všude
kolem nás byla sŧl a pobyt nám zpříjemňovala hezká hudba. Pobyt v solné jeskyni je příjemný
hlavně pro uvolnění celého těla a relaxaci. Solnou jeskyni doporučujeme všem.
Michaela Pipreková
7
téma čísla
Můj dopolední režim?
6:45 Mám půlnoc
7:00 Mám plno času
7:15 Ještě se mi nechce
7:30 Teď uţ fakt musím
7:35 Na zuby uţ není čas
7:40 Mňam, snídaně
Co na to říkám?
Bez hygieny, bez
pohybu, bez pečiva,
zeleniny, ovoce,
žádné pití…? Tak
takhle určitě ne.
8:45 Chutná svačinka
9:45 Do tělocvičny? A proč?
Zuzana Bušinová, Eliška Pávková
ROZHOVOR s Olgou Nádeníčkovou,
dětskou lékařkou pracující na dětském oddělení v nemocnici v Boskovicích. Mezi její zájmy patří sport, cestování, četba.
Jakou vysokou školu jste vystudovala a kde? Jak dlouho jste studovala, abyste mohla léčit
děti? Proč jste si vybrala zrovna pediatrii?
Studovala jsem Lékařskou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně od r. 2003 do r. 2009, tj. 6 let,
coţ je standardní doba studia. Tím ovšem moje vzdělávání nekončí, zbývá mi dalších 5 let
k dosaţení atestace. K pediatrii jsem měla vţdy blízko díky tomu, ţe moje maminka je také pediatr.
Definitivně jsem se pro tento obor rozhodla ve 3. ročníku studia.
Jak jste si představovala svůj ţivot, kdyţ jste byla ve věku teeanegera? Chtěla jste být
vţdycky doktorkou? Čím jste chtěla být, kdyţ jste chodila do 1. třídy?
Vzhledem k tomu, ţe jsem vyrŧstala v lékařském prostředí (mŧj táta je také lékař), byla pro mě
myšlenka na studium medicíny naprosto přirozená. V 1. třídě byly moje sny ale samozřejmě jiné.
8
téma čísla
Vzpomínám si, ţe jsem chtěla být pilotem stíhačky.
Která nemoc je v dnešní době u dětí nejčastější, nejvíce nebezpečná?
Nejčastější nemocí u dětí je zubní kaz, coţ je dáno nesprávnou ústní hygienou a stravovacími návyky dětí a mládeţe. Je velmi těţké říci, která nemoc je nejnebezpečnější, protoţe to závisí na mnoha
faktorech. Patří sem hlavně nádorová onemocnění a váţné infekce. Určitě bych zmínila i úrazy,
protoţe ty jsou nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtnosti dětí.
Myslíte si, ţe děti trpí obezitou? Je obezita nemoc?
Jednoznačně. Jedná se o nemoc, která mŧţe mít velmi závaţné dŧsledky. Alarmující je fakt, ţe
obézních dětí neustále přibývá. Dŧleţitý je proto dostatek pohybu a správná strava.
Jakou byste dětem doporučila dopolední svačinku ve škole? Co rozhodně do dopolední
svačinky nepatří? Co by nemělo chybět v nabídce školního bufetu?
Ve svačince by nemělo chybět ovoce, jogurt, event. celozrnné pečivo a tekutiny. Naprosto nevhodné jsou pak sladkosti, slazené nápoje, chipsy a pokrmy rychlého občerstvení (párky v rohlíku, hranolky atd.).
Co z této nabídky byste zařadila do dopolední svačiny dětí (jde o nabídku našeho školního
bufetu): Sýr Křup, tavené sýry, přesnídávky, jablka, korbačíky, ţvýkačky, tmavé pěčivo, müsli
tyčinky, minerální vody, ţelé, praţená kukuřice, nesquik
Jablko, műsli tyčinka, tmavé pečivo, přesnídávka, minerální voda.
Komu byste doporučila očkování proti chřipce? Jak jinak se dá
chřipce bránit? Jaké očkování byste určitě doporučila rodičům
pro jejich dítě?
Očkování proti chřipce bych doporučila opravdu jen váţně a chronicky
nemocným dětem. Sama jsem k tomuto očkování spíše skeptická. Nejlepší prevencí chřipky je dobrá fyzická kondice, strava s dostatkem vitamínŧ, je třeba se dostatečně oblékat, nekouřit a nepít alkohol. Z dalších
očkování, která jsou k dispozici, bych doporučila vakcínu proti klíšťové
encefalitidě těm dětem, které se často pohybují v přírodě. Adolescentŧm
pak také očkování proti meningokokové meningitidě.
V médiích se uvádí, ţe zdraví dětí můţe ovlivnit uţívání mobilního
telefonu? Co na to říkáte?
V současné době neexistují ţádné dŧkazy, ţe by uţívání mobilního telefonu mělo na zdraví lidí negativní vliv, to ukáţe aţ čas. Akutní problémy
určitě nezpŧsobuje. Nedoporučovala bych však uţívání mobilního telefonu malým dětem vzhledem k větší vnímavosti jejich nervového systému.
Věříte tomu, ţe smích prodluţuje ţivot?
Samozřejmě, s tímto tvrzením naprosto souhlasím! Dobrá nálada a optimismus jsou polovinou léčby nemocí.
Myslíte, ţe platí „čistota půl zdraví“?
Zdravý a přiměřený přístup k hygieně rozhodně schvaluji. Na druhou
stranu přehnaná čistota také není nejvhodnější, souvisí např. se vznikem
alergií.
Zuzana Bušinová a Eliška Pávková,
Lukáš Stejskal
Nemocí je bezpočet, ale zdraví jen jedno. (finské přísloví)
Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno. (indické přísloví)
Nikoliv žít, být zdráv je život (Martialis)
Smích léčí, ale jen ty, kteří se umějí smát. (Jiří Žáček)
Česká televize je
podle zákona o České
televizi jako televizi
veřejné služby jedinou
českou veřejnoprávní
televizní stanicí poskytující své vysílání celoplošně na území
Česka a může být
zrušena pouze změnou zákona.
Hlavou České
televize je generální ředitel volený Radou ČT
na šestileté období – nyní
Jiří Janeček.
fotoreportáž
Posláním České televize je
naplňovat tzv. veřejnou
sluţbu, ne tedy konkurovat
soukromým televizním kanálům, ale doplňovat jejich
nabídku o projekty, které
nejsou
ziskové, ale veřejně
prospěšné.
Byla zřízena ke dni
1. ledna 1992 jako
samostatný podnikatelský subjekt nezávislý
na státním rozpočtu.
Hlavním úkolem České televize
je tvorba a šíření televizních
programů, popřípadě dalšího
multimediálního obsahu a doplňkových sluţeb, na celém
území České republiky prostřednictvím zemských vysílacích zařízení a jiných technických prostředků.
10
ČT2 – je určena pro náročnější diváky
ČT24 - je zpravodajskou stanicí
ČT4 - sportovní
relace
ČT1 - vysílá
pořady především pro
většinové
publikum
Organizace se skládá
z České televize
v Praze, Televizního
studia Brno a Televizního studia Ostrava.
Česká televize
je jedním ze
zakladatelů
humanitární
organizace
Člověk v tísni,
také se podílí
na projektu
Pomozte dětem.
fotoreportáž
11
fotoreportáž
11
fotoreportáž
Jaké to bylo v České televizi
Redaktoři školního časopisu
OBJEV, kteří letos navštěvují nepovinný předmět Mediální výchova, získávají zkušenosti přímo
v terénu. Letos besedovali se
Zdeňkem Leţákem, šéfredaktorem zábavného vědecko- technického časopisu Junior.Ten je seznámil s novinářkou etikou a skutečnou prací v redakci.
V únoru se redaktoři společně
s několika deváťáky vydali do
Prahy navštívit Českou televizi a
také Muzeum kriminalistiky.
Jaké to bylo v Praze, zhodnotily za všechny zúčastněné Jana
Mazalová a Veronika Macounová, redaktorky školního časopisu OBJEV:
„Nikoho neodradilo ani brzké stávání, vyjeli jsme v 5:08 hod. vlakem
z Letovic. Jeden den v hlavním městě
jsme si chtěli řádně užít, a tak jsme
hned po příjezdu vyrazili za různými
památkami Prahy. Prošli jsme se po
Karlově mostě, zhlédli Pražský orloj a
prošli Prašnou branou. V České televizi, kam jsme se přesunuli metrem,
jsme navštívili různá nahrávací studia,
maskérny a další zajímavá místa. Vyzkoušeli jsme kostýmy z pohádek a
filmů, byli jsme svědky přípravy olympijského studia a natáčení dalšího dílu
Hřiště 7. Z Nuselského mostu (přezdívaný jako most sebevrahů) jsme uviděli další pražské památky a vydali se do
blízkého Muzea kriminalistiky. Expozice jsou věnovány historii četnictva,
můžete například vstoupit do dobově
vybavené četnické stanice. V muzeu se
dozvíte, co to je balistika, mechanoskopie, daktyloskopie, Interpol, jak bojovat s dopravními nehodami … seznámíte se s kriminálními případy,
které vzrušily veřejnost. Exkurzi by si
všichni s radostí zopakovali.“
13
příroda
POHÁDKA
Má se jako prase v žitě
Markéta Jenišová a Jitka Tihonová
Jsme tu zas a jen pro Vás. Opět se Vás budeme snaţit poučit a hlavně pobavit naší VELMI vtipným a tentokrát VELMI romantickým příběhem.
PS: Pevně doufáme, ţe hned po přečtení s ním nezatopíte… MYSLETE EKOLOGICKY!   
 Pěknou zábavu!
Bylo, nebylo… Prostě bylo jednou jedno město. Co to bylo za město, Vám nebudem povídat
(ještě by nás zavřely ), hlavní je, ţe tam ţila samá prasata. Městečko se rozdělovalo do několika
tří čtvrtí. V hlavní čtvrti, která se jmenovala V pšenici, ţili prasečí milionáři. Největším a nejzazobanějším milionářem byl Čuňoslav. Ostatní milionáři mu říkali „Čuslav“, ale my mu budem říkat
„Čuňa“. Čuňa bydlel v tom největším, nejluxusnějším a nejkrásnějším chlívku v celém městě. Čuňa
měl všechno – tu nejluxusnější slámu, jídlo, pití, šrot a další prasečí lahŧdky. Ale jednu věc neměl… kamarády .
A tak byl mooooc sám, ale nějak mu to nevadilo. Byl to prostě „suchar“.
Jednoho dne, kdyţ jako obvykle obědval v podnikové kavárně, mu zaskočila lţička v krku
a málem se udusil, Čuňu to tak naštvalo, ţe seřval číšníka, co to mají za lţičky, a začal rozkřikovat
na celou restauraci, ţe si postaví vlastní restauraci… nebo ještě líp! Rovnou Fast food!
Jenţe kde?
Doma si vzal mapu města a začal hledat nepotřebné místo, které by si mohl koupit. Tak dlouho
jezdil rypákem po mapě, aţ narazil na fitko. A říkal si: „Fitko? Fitko?! Na co kdo potřebuje fitko?!!
Taková nepotřebná věc! … Hned zítra se tam pŧjdu podívat a koupím ho!“ a vítězně zachrochtal.
Ráno Čuňa vstal, za uchem se poškrábal, snědl snídani i s korytem a vydal se na cestu do Fitness centra.
Hned u vstupu se začal ptát na ředitele a začal rozkřikovat, ţe to tady
zbourá a postaví zde Fast food. Kdyţ vstoupil do kanceláře, zapomněl, co
chtěl. Za stolem totiţ uviděl krásnou prasečí slečnu, která se jmenovala
Ema. Čuňa vyvalil oči a pustil uzdu své fantazii. Ze snění ho ale vytrhla
Ema svým křikem.
„Tak to vy jste ten idiot, ten milionář, co to tady chce zbourat!“
„Já no vlastně… no… em… tedy… ne… já… jo…“ začal blekotat Čuňa.
„Takţe jo?“ klepala kopýtkem se zaloţenýma rukama.
Čuňa náhle změnil názor: „No, tak já to tady teda nezbourám…“
„Tak to si teda piště, ţe to tady nezbouráte!!! Takové tlusté prase jako jste vy, nám tady nebude
dělat binec!!!“ setřela Čuňu Ema a vrazila mu facku.
„NEBOLÍ, NEBOLÍ, NEBO-…“
Přilétla druhá!
Na víc Čuňa nečekal a se slzami v očích práskl do bot.
Kdyţ Čuňa doběhl domŧ, zhroutil se do slámy a začal brečet. Aţ teď si uvědomil, jak se choval a ţe se do Emy zamiloval. A tak se rozhodl, ţe uţ nebude suchar, ţe uţ nebude tlustý, ţe nechce
ţádný Fast food! Ţe se bude sprchovat, ţe bude posilovat, zhubne a úplně se změní. Co by neudělal
pro svou lásku!
Hned druhý den začal! Všechny své nastřádané peníze, vybral z banky a dal je na charitu.
Usoudil, ţe ţádný luxusní chlívek nepotřebuje, a tak ho prodal a koupil si skromný útulný chlíveček. Začal cvičit, šel na liposukci…
Po roce tohoto snaţení, byste Čuňu nepoznali! Přestal být zlý na ostatní a měl hodně přátel. Na
břiše, tam kde se mu dřív převalovaly špeky, měl dnes vypracované svaly. Nastal čas jít za… Emou.
Cestu dŧvěrně znal. Uţ tolikrát tudy šel, ale nikdy se neodhodlal. Cítil, ţe dnes to zvládne.
Koupil kytici rŧţí a šel na to! Čuňovi se strašně klepaly kopýtka. Byl nervózní.
14
příroda
Vešel do fitka a prošel chodbou aţ na konec. Zhluboka se nadechl
a zaklepal na dveře. Vstoupil.
Teď vypadly oči pro změnu Emě. Uviděla před sebou krásného
vysokého svalnatce s kyticí rudých rŧţí.
„Ehm… Dobrý den, jste slečna Ema?“
Co je to za blbou otázku?! Myslí si Čuňa.
„Ano, jsem,“ červená se Ema.
„J-Jste tak k-krásná………“ blekotá Čuňa.
Ema zčervenala ještě víc.
Chvíli bylo v místnosti ticho jak na pohřbu…
Po hodině konverzace to mezi nimi začalo jiskřit a vyplynulo
z toho pozvání na večeři, kde si Čuňa s Emou domluvili další
rande, a tak to bylo znova a znova a znova, dokud se z Čuni a
Emy nestala nerozlučná dvojka…
O pět let později
„Čuňoooo??! Kde mám klobouk, drahoušku?“ volá nervózně Ema.
„Máš ho přece na hlavě, lásko!“ odpovídá
oddaně manţel.
„No vidíš! A nezapomeň nakrmit děti!“ připomíná ještě.
„Neboj, zlato. A uţ utíkej na autobus!“ ujišťuje ji.
Čuňa nakrmil děti a dal je spát. Unaveně se svalil do křesla a začal přemýšlet.
Tak… Přemýšlí. Uţ jsem pět let šťastně ţenatý. Mám tři děti, mám úţasný chlívek, sice ne tak velký
jako jsem měl V pšenici, ale je mnohem lepší, protoţe tu nejsem sám. Přestěhovali jsme se s Emou
a našimi dětmi do Ţita. Od té doby, co bydlím v Ţitě, cítím, ţe můj ţivot za něco stojí. Mám se
prostě jako „Prase v Ţitě“.
TEST Z jakého zvířete ses vyvinul?
1. Tvoje oblíbená barva je:
A) Hnědá, protoţe nic na ní nejde vidět
– 0 bodŧ
B) Oranţová, protoţe mi dodává energii
– 3 body
C) Zelená, protoţe je cool – 4 body
D) Černá, protoţe splyne s okolím – 2 body
E) Mám rád všechny barvy – 1 bod
E) Nevím – 2 body
2. V čem nejčastěji nosíš věci?
A) v baťohu – 1 bod
B) v kabelce – 4 body
C) v tašce přes rameno – 2 body
D) v ruce – 0 bodŧ
E) v igelitce – 3 body
5. Co děláš ve svém volném čase?
A) Jsem s přáteli – 1 bod
B) Sportuji – 4 body
C) Čtu kníţky – 2 body
D) Dělám blbosti – 3 body
E) Jím – 0 bodŧ
6. Na jakém místě jsi nejradši?
A) Doma – 2 body
B) Tam, kde je hodně lidí – 4 -body
C) Tam, kde je hodně jídla – 0 bodŧ
D) Tam, kde je legrace – 3 body
E) Tam, kde mám přátele – 1 bod
3. Tvoje oblíbené jídlo:
A) Mám rád/a všechno – 0 bodŧ
B) Mám rád sladké – 3 body
C) Mám rád slané – 1 bod
D) Občas něco ostřejšího – 4 body
15
4. Nejoblíbenější předmět:
A) Tělesná výchova – 3 body
B) Hudební výchova – 4 body
C) Dějepis – 2 body
D) Vaření – 0 bodŧ
E) Jazyky – 1 bod
příroda
Vyhodnocení:
0 - 5 PRASE
Jsi hodně zaměřený na sebe.
Zkus se podělit s ostatními nejen o jídlo, ale i
o své záţitky.
6 - 10 PES
Jsi dobrý přítel a všichni tě mají rádi. Jen tak
dál!
11 – 15 MYŠ
Bojíš se ukázat svou pravou tvář a schováváš,
abys nemusel/a být mezi lidmi.
A co třeba
bernardýn?
Odvaţ se a zkus si víc věřit!
16 – 20 OPICE
Uţ od pohledu si neposedný a v jednom kuse
ţvaníš. Kvŧli tomu máš mezi lidmi problémy.
Aspoň někdy zkus zavřít pusinku a poslouchat ostatní.
21 – 24 LEV
Rád/a jsi středem pozornosti, ale někdy to aţ
moc přeháníš. Moc se předvádíš, a to někteří
lidé nemají rádi. Zařaď zpátečku!
Jitka Tihonová a Markéta Jenišová
Bernardýnem bych být
nechtěl, stále nosí na krku láhev, ale nikdy se
z ní nenapije.
Ekologické zpravodajství
Základní škola Jevíčko se zapojila do školního recyklačního programu Recyklohraní. Program
pořádají neziskové společnosti ASEKOL, ECOBAT a EKO-KOM, které zajišťují sběr a recyklaci
vyslouţilých elektrozařízení, baterií a obalŧ.
Ţádná elektronická hračka, discman či dálkový ovladač se neobejde bez baterie. Co
s nimi, kdyţ doslouţí?
Kaţdý ţák můţe do školy přinést nepotřebné drobné elektrozařízení, kde zdrojem energie
jsou baterie, akumulátory nebo jsou napájeny elektřinou ze sítě a svým rozměrem se vejdou
do sběrné nádoby, např.:
radia – radiobudík – DVD přehrávač – MP3 přehrávač – walkmany – discmany – videokamery – fotoaparáty – elektronické chůvičky – klávesnice – myš – kalkulačky – telefony – mobily
– záznamníky – rychlovarné konvice – ţehličky – fény – holicí strojky – topinkovače – váhy –
mlýnky – autíčka na dálkové ovládání – digitální hry
Rodiče, i Vy se mŧţete do Recyklohraní zapojit. Máte-li doma vybité baterie či vyslouţilé drobné elektrospotřebiče, věnujte je svým dětem. Zajistíte tak jejich recyklaci a svým dětem pomŧţete
získat body na nákup odměn, který tento projekt škole umoţňuje.
Patero pro modrou planetu
Odpadky, které lze recyklovat, dávám do správných kontejnerŧ nebo odnáším
do sběrného dvora.
Dávám přednost výrobkŧm z recyklovaného materiálu.
Obaly se snaţím ještě nějak vyuţít.
Odmítám igelitové tašky a pytlíky.
Pouţívám dobíjecí baterky. Ty kvalitnější mohou nahradit aţ pět set obyčejných monočlánkŧ!
Z ekologického projektu ţákŧ 7. ročníku. Mgr. Hana Veselková
16
kultura
Ve společnosti
Hurá do kina nebo divadla aneb jak na to
A co boty? Ty jsou
také velmi důležité.
Chystáte se do kina nebo do divadla? Nevíte co si
obléct nebo jak se chovat? Přečtěte si naše rady a
Ty jsme zabuďte v obraze.  Více rad najdete v knize Slon
pomněli dov porcelánu aneb jak se neztratit v labyrintu etikema, ale tety od Ladislava Špačka.
nisky a zaOBLEČENÍ
blacené boty
V kině není oblečení zas tak dŧleţité, ale zato obdo společnosti
lečení do divadla bychom měli víc uváţit. Chlapec
by měl mít oblečené kalhoty a košili, oblek
nepatří.
s kravatou nebo sako. Rozhodně by si neměl jako
svrchní oblečení brát prošívanou bundu, kterou
nosí na lyţe. Dívka si obleče šaty nebo sukni
s halenkou či svetříkem. Oblečení odkládáme do
šatny, ne na sedadlo před sebou. Z toho plyne, ţe
do divadla chodíme oblékáni svátečněji neţ do
běţného kina.
CHOVÁNÍ
Do kina a divadla chodíme alespoň pět minut předem. V kině nic nekonzumujeme a v divadle je to vyloučeno. Do řady vstupuje jako první chlapec,
je otočený směrem k divákŧm, dívka ho následuje. Kaţdému poděkují, ţe je pustili. Dívka sedí
vţdy po pravici chlapce. Pokud by to znamenalo, ţe dívka bude sedět na kraji řady nebo vedle nevábně vyhlíţejícího individua, chlapec se s ní samozřejmě vymění. Kdyţ jdou na představení dva
páry, chlapci sedí na krajích, dívky uprostřed. Před začátkem představení si mŧţeme tiše povídat,
ale jakmile zhasnou světla, vyhneme se raději i šeptání. Aţ skončí představení, tak v kině vyčkáme,
dokud neskončí i titulky, v divadle vstáváme aţ po poslední oponě. Počkáme, aţ ostatní diváci vyjdou z naší řady a následujeme je do šatny. V šatně chlapec vyzvedne oba kabáty, pomŧţe dívce se
obléct a pak společně odcházejí.
Markéta Jenišová
ANKETA odpovídali žáci 2. stupně
Jaké pořady sleduješ v České
televizi?
1. Horákovi
Simpsonovi
2. Sport
3. Večerníček
Kouzelná školka
4. Dobrodruţství vědy a techniky
5. Věříš si?
Ať ţijí rytíři
Hřiště 7
17
Který(á) učitel (ka) se obléká
tak, ţe mu (jí) to skutečně
sekne (padne, sluší)?
Pavla Eclerová
Jiřina Finsterlová
Zdeněk Klein
Jana Ambrozová
Hana Veselková
Zpracovaly Koutná Lenka, Solichová Anna
kultura
Zpravodajství ţákovské
knihovny 2. stupně
Doporučujeme:
kníţky I. Březinové
Po úspěšném zájezdu na muzikál do Městského divadla
Zrcátko pro Markétu
v Brně ţákovská knihovna 2. stupně připravila pro ţáky
Básník v báglu
několik soutěţí.
Blonďatá Kerolajn
Olympiády v českém jazyce se zúčastnilo 16 ţákŧ
8. – 9. ročníku. Soutěţící museli prokázat v testu jazykové
Panáček Paneláček
znalosti a ve slohové práci zejména jazykové dovednosti.
V březnu proběhla recitační soutěţ (taktéţ s nemalou
účastí). Do obvodního kola byly vyslány čtyři recitátorky ze 7. – 9. ročníku. Elena Trčková získala
v obvodním kole 2. místo a Kristýna Valíčková 3. místo.
Přednes mladých recitátorek ve školním kole zhodnotily Mgr. Blanka Mauerová, učitelka dramatické výchovy, a Mgr. Jiřina Finsterlová, učitelka českého jazyka. Porotu lze povaţovat za odbornou, obě paní učitelky se v tomto oboru vzdělávají. Přednášející byly odměněny diplomy a
drobnými cenami a navíc odcházely s cennými radami, které po soutěţi vyslechly od poroty.
Právě probíhající literární soutěţ Andersenova tuţka bude ukončena u příleţitosti Noci
s Andersenem, která se v naší škole bude konat koncem března. Nejzdařilejší příběhy redaktoři
školního časopisu OBJEV zařadí do červnového vydání.
Mgr. Hana Veselková
2. 3. 2010 - Školní kolo recitační soutěţe
ţáků 2. stupně.
První literární pokusy
Kočičí pelíšek
(neupraveno)
Jana Melková
Ţila byla malá kočička jménem Ťapka. Byla mourovatá ale krk a bříško měla bílé. Ráda si
hrála s její sestřičkou Packou. Její maminka Čokiša porodila Packu a Ťapku skoro zároveň a tak
jsou obě dvě stejné jako kopie. Čokiša měla před porodem nehodu při lovu myší. Nějak špatně skočila na strom podjela jí noha a KŘACH!!!!! Noha byla zlomená a chudinka Čokiša se teď o koťátka
nemŧţe starat. Proto se o ně stará jejich starší sestra Lari. Čokiša je pouze kojí. Mámí!!!!!!!Volají
18
kultura
Packa a Ťapka.My máme hlad!“Holky před chvílí jste jedly.“To ano ale Lari má zítra s někým
schŧzku!“
A co to má co společného s jídlem?“Otázala se maminka. Aha!! Tak vidíš vyhrála jsem Packo!!!!“
A co?“ Zeptala se maminka. Plastovou kostičku! Řekla Ťapka.“Tak dobrá. Lari má schŧzku?“Ano,
ano, ano!!!
„Ach boţe uţ zase jde k jezeru chytat kachny s Harrym!“Kdo je Harry?“Ale nikdo jenom
sousedovi kocour! Nic víc. Přísahám!“
Megi ahoj! Vítá Lari kamarádku.“Lari tak co kam pŧjdete s Harrym tentokrát?“Pššššt máma
to neví a myslí si ţe pŧjdeme zas lovit kachny ale my pŧjdeme Festorŧv kopec!!“Hej Lari nenazývá
se taky jako kopec LÁSKY?“Jasně ţe jo! Myslíš ţe bych s Harrym jenom
kamarádila?“Ne.“Tak vidíš!!! My se máme s Harrym rádi ty a Larrym se máte rádi přece.
Ne?“Ano to ano, ale nechodíme spolu na rande!“Halo!!!!!!!
Ach boţe to je uţ Harry?“To já nevím. Ne! Harry to není je to Larry!!! “Tak běţ Megi já jsem ti
domluvila rande!!!! Ahoj! Packo máš ji!! Ťapka a Packa zrovna hráli na honěnou.“ Uţ ji mám zase
já? Jo! Dobrá!! “Domeček!!“ Ach boţe!“ Konec domečku!!! No tak pohni se trochu Packo!! Ťapka
skočila k mamince na KOČIČÍ PELÍŠEK aby ji mohla nakojit.Packa učinila stejně. A tak Lari šla
na rande maminka koťátek se uzdravila. Packa i Ťapka mají teď zdravou maminku.Ale KOČIČÍ
PELÍŠEK je pořád krásný,útulný a samozřejmě pořád KOČIČÍ!!!!!
Prokletí
Jitka Tihonová
Zatáhla jsem závěsy. Zapálila jsem svíčky, postavila je na zem do neúplného kruhu a sedla si
k němu. Před sebe jsem poloţila desku s natištěnou abecedou a prostřední písmenko zakryla zbroušeným kamenem. Vše je připraveno. Mŧţu začít.
„Jsi nic! Neuděláš to! Nemáš na to!“ Slyšela jsem v hlavě její slova…
„To si jen myslíš, jsem profík. Thomase poštvu proti tobě! A budeš mě pak prosit na kolenou,
ať ho odvolám!“
„Tak to se uvidí…“ to bylo poslední, co mi řekla.
Zahořkle jsem se ušklíbla: „Toho bude litovat, husa jedna blbá!“
Přestala jsem si představovat, co já a Thomas provedeme a soustředila se jen na správné vyvolání.
„Vyvolávám tě, Thomasi Kaloňi. Jsi tady?“
Nic se nestalo a tak jsem vše zopakovala: „Vyvolávám tě, Thomasi Kaloňi. Jsi tady?“
Kámen se začal posunovat po desce a já čekala, co napíše. A-N-O.
Výborně! Je tady!
Zarazilo mě, ţe kámen pořád něco psal. N-E-J-S-E-M T-H-O-M-A-S.
To snad ne! To je poprvé, co se mi něco takového stalo.
„Dobře. A kdo jsi?“ zeptala se jsem. Chvíli trvalo, neţ mi odpověděl. T-V-Ŧ-J O-S-U-D.
Cítila jsem, jak se mi rozšířily zorničky. Byla jsem… v šoku.
„P-Proč jsi tady?“ ptala jsem se dál a do teď si říkám, ţe to byla moc chytrá otázka.
M-U-S-I-Š Z-E-M-Ř-Í-T.
„P-Proč?“ A to uţ mi naskočila husina. Z-N-E-U-Ţ-I-L-A J-S-I N-Á-S.
Z ničeho nic se kámen posunoval rychleji, ani jsem ho nestačila sledovat. Myslím, ţe to bylo nejspíš něco latinského.
Rychle! Musím TO odvolat!
Okna začala běsnit. Rozevřela se tak rychle, ţe se nádherně umyté sklo zřítilo k zemi jen jako
ostré střepy. Ucítila jsem závan větru a deště. Zavládla ve mně panika. Nechala jsem ducha duchem, nebo co to bylo, a rychle jsem zdrhala pryč.
Letěla jsem ke dveřím. Zasekly se.
„NÉÉ!! Pusť mě ven!“ ječela jsem hystericky.
Dveře znenadání povolily. Škubla jsem jimi tak, ţe mě to odmrštilo aţ ke stolu. Spadla jsem na
zem. Při mém velkém štěstí jsem převrhla svíčku, od které hned chytl koberec a ostatní věci kolem.
19
kultura
Musím pryč, jinak umřu!
Hbitě jsem vstala a utíkala pryč z pokoje.
Klopýtala jsem po schodech a modlila se, ať to brzo skončí. Neskončilo. Jeden ze schodŧ se
pode mnou náhle prolomil. Vyrovnala jsem to.
AUU! Moje noha!
Měla jsem pocit, ţe mě něco kouslo. Pohlédla jsem na ni. Zděšeně jsem vypískla. Něco černého
nepopsatelného tvaru mě stahovalo nohu „do schodu“. Cukla jsem s ní a ztratila jsem rovnováhu.
Instinktivně jsem se sbalila do klubíčka a kutálela se dolŧ. Po dopadnutí na studenou dlaţbu, jsem
ucítila bolest… silnou bolest… v noze.
Utichlo to. Najednou se nic nedělo.
Po čtyřech jsem se došourala ke stolku se zrcadlem. Opřela jsem se o něj a velmi těţce jsem se
postavila na nohy.
Podívala jsem se na svŧj obraz v zrcadle. Já… mŧj obraz se… ztrácel. Byl to šokující pohled.
Mizela jsem. Uţ… jsem se neviděla. Zmizela jsem.
Jak to? Snaţí se mi tím něco říct? Co teď? Bojím se…
Lekla jsem se. Zrcadlo… najednou popraskalo… Divné.
Střepy ze zrcadla vyletěly na mě. Uskočila jsem. Pozdě.
Ze vzniklých škrábancŧ, převáţně na obličeji, se mi spustily tenounké červené potŧčky. Některé ze
střepŧ jsem měla zabodnuté v kŧţi. Chtěla jsem si je vyndat, ale peklo pokračovalo…
Všechno křehké a snadno rozbitelné kolem mě praskalo. Světla se rozţíhala a zhasínala. Ze shora uţ byl cítit kouř. Vzpamatovala jsem se a pajdala jsem z domu ven…
Hrozně lilo, všude leţely kaluţe a kluzké bahno. Třepala jsem se zimou, na březen to byla aţ
moc velká zima. Musela jsem kulhat dál, pryč od domu. Věděla jsem, ţe kdyţ se zastavím, dostane
mě.
Nevěděla jsem kam jít, neměla jsem přátele ani nikoho takového. Naopak. Kolem mě se to
vţdycky hemţilo nepřáteli, pomlouvači a podobnými „super“ lidmi. Vţdycky jsem byla sama a ani
rodiče na mě neměli čas. Jejich svět pro ně byla práce.
Musela jsem se zastavit. Nechtěla jsem, ale musela jsem. Tělo mi to nedovolilo… nebo spíš noha. Bolest byla víc a víc dŧraznější a navíc… něco jsem na kotníku pořád cítila… Nevím, jak to
popsat. Bylo to jako… stisk. Pořád jsem cítila stisk…
Zvědavost mi nedala. Musela jsem vědět, čemu „vděčím“ za tak „přínosný“ pocit. Povytáhla
jsem si nohavici. Další šok… Otisky zubŧ… celkem velkých… zubŧ.
Nezdá se mi to?
První reakce.
Výkřik.
Druhá reakce. A Třetí reakce – zapřemýšlení.
Nemám třeba vzteklinu!!!?
To jsem hned vyloučila. „Duchové“, teda pokud mě „kousnul“ duch, nemohou přenášet nemoci,
kdyţ uţ jsou mrtví.
Potom jsem radši nohavici spustila zpět dolŧ. Nechtěla jsem o tom přemýšlet… Uţ ne…
Rozhlíţela jsem se a při tom rychle a zhluboka dýchala.
Kroky! Slyšela jsem kroky! Někdo sem jde! Ale kdo…
Bála jsem se. A ten liják moje obavy ještě posiloval. K tomu jsem ještě… promokla na kost a klepala jsem kosu.
Kroky se blíţily víc a víc. Zpanikařila jsem… Zase. Zkoušela jsem utíkat. Moţná bych ještě
kousek ušla, ale noha vypověděla sluţbu trochu dřív. Uklouzla jsem na něčem mazlavém… zřejmě
bahno. Uţ nevím. Dál si toho moc nepamatuju.
Jakmile jsem se sklouzla k zemi, ztratila jsem vědomí…
Světlo. Moc světla.
Kde to jsem?
Nikde nic. Ţádný vítr, zima ani slejvák. Naopak. Svítilo sluníčko. Skoro pálilo. Připadala jsem si
jako bych byla na dovolené, někde… moţná v Africe.
20
kultura
Připadala jsem si odpočatá, veselá, lehká… Je to aţ… moc hezký pocit, neţ aby to byla skutečnost.
Je to vlastně skutečnost? Ţiju ještě vŧbec? Co se vlastně stalo…
„Myslíš, ţe se vŧbec probere?“
„Jak to mám vědět?“
„Nevíš, co jí je?“
„Prej má slabej otřes mozku a zlomenou nohou.“
„Chudák, zajímalo by mě, co dělala…“
Pomalu jsem otevřela oči, ale hned je zase zavřela.
Zase moc světla…
Pohla jsem se. Ostrá bolest prošla celým mým tělem. V ruce jsem cítila něco ostrého. Podívala
jsem se tím směrem. Kapačka. Jednoznačně kapačka. Dál jsem nemohla pořádně pohnout nohou.
Sádra. Jednoznačně sádra.
Mám fakt zlomenou nohu. Super…
Sice jsem nebyla nadšená ze svého zdravotního stavu, ale kdyţ jsem si uvědomila, kde jsem,
ohromně se mi ulevilo. Pomalu jsem si dala ruku na obličej tak, ţe mi zakrývala oči.
„Takţe, jsem ţivá…“ vydechla jsem nahlas.
Cítila jsem, jak mi po tváři klouţe jedna slza za druhou.
„Hele, uţ je vzhŧru!“ křičel holčičí hlas.
Oddělala jsem ruku pryč. Podívala jsem se na vedlejší postel. Blondýna, modrý oči, postava modelky a rŧţové pyţamo. Takový jsem nesnášela. Já totiţ nikdy neměla míry 90-60-90. Záviděla jsem
jim.
Druhá seděla vedle ní na posteli. Normální brunetka s trochu vyděšeným výrazem a uţ napohled
plachou povahou. Nosila brejle.
„Jak ses semka dostala?“ zeptala se brunetka.
„Nemám páru,“ odpověděla jsem na rovinu.
„Jak to?“ ptala se dál citlivě.
Tohle nemělo cenu. Nadechla jsem se a řekla jim, co se mi stalo. Dlouho jsme se o tom bavily. I
ony proţily podobný věci, ale nezašlo to tak daleko jako u mě.
Kdyţ jsem si pak vybavila, ţe se brzo vrátím domŧ, naskočila mi husí kŧţe. Toho „ducha“ jsem
neodvolala. Je tam. Pořád je tam. Nemŧţu to tak nechat. Musím ho dostat z domu. Jeho i svou
„hroznou“ povahu. Musím se změnit. Jinak to pro mě znamená smrt…
Další šok mě čekal při první návštěvě rodičŧ. Kdyţ jsem se zeptala, v jak hrozném stavu je
dŧm, nechápali, o čem mluvím…
„A co ten schod nebo to zrcadlo a co mŧj vypálenej pokoj?“ ptala jsem se dál.
„Coţe? Ty jsi zapálila pokoj?“ pozvedla obočí máma.
„Moment… Jak to tam vypadalo, kdyţ jste přijeli?“
„Normálně,“ odpověděl stručně táta.
Nemusela jsem ani pokračovat v debatě. Všechno bylo v normálu. Jen já ne…
Za tři dny mě pustili. Nakonec to ţádný otřes mozku nebyl. Jen jsem byla vysílená a trochu
jsem se uhodila do hlavy – aspoň tak mi to vysvětlila sestra. Prý jsem moooc šikovná, dodala na
závěr. No, jo… Taková uţ prostě jsem.
„Tati? Mám velký přání,“ začala jsem druhý den po návratu domŧ.
„Jaké?“ zeptal se, ale pořád si četl noviny.
„Ta barva v mým pokoji mi připadá uţ dost okoukaná. Tak mě napadlo, jestli bych si mohla vymalovat pokoj nanovo.“
Odtrhl se od novin a jeho pohled naznačoval jistý nesouhlas.
„Prosííím! Barvy si klidně koupím sama! A vymaluju si taky sama!“ ţadonila jsem a udělala svoje
psí oči.
Jeho výraz se změnil v překvapivý.
„Co je?“ nechápala jsem.
„Jsi nějaká jiná. To teď v nemocnici vedou „Preventivní převýchovu dospívajících“?“ ušklíbl se.
„Ha, ha, ha! Moooc vtipný!“ nasadila jsem kyselý výraz a vydala se na odchod.
21
kultura
„Jo a zejtra po škole pŧjdem do obchodu vybrat ty barvy!“ křikl za mnou.
„Jupííííííííí,“ řvala jsem a belhala se do schodŧ do svého pokoje…
„Uţ to tady zvládneš?“ otázal se táta.
„Jasně!“ kývla jsem.
Táta odešel a já osaměla v pokoji.
Vzpomněla jsem si na to, co mi říkala Karla, ta blondýnka v nemocnici:
„Zkus svěcenou vodu a křídu. Udělej kříţ na kaţdou stěnu. A pak ještě vymaluj pokoj, kde jsi vyvolávala, třemi vrstvami bílé barvy. Moje známá to udělala, kdyţ jí honil zlý duch. A uţ se jí to neděje.“
Oukej. Tak svěcenou vodu a křídu jsem uţ pouţila. Teď ještě vymalovat… Jde se na to!
Namočila jsem váleček do barvy a začala makat…
Tak uţ je to rok, co jsem dala prsty pryč od duchŧ a oni ode mě. Je mi čtrnáct, mám přátele, dobré známé a nepřátel ubylo.
Odemkla jsem vchodové dveře a jdu do pokoje. Otvírám dveře od pokoje…
Zorničky se mi opět rozšířily.
„Jsem zpět,“ čtu s otevřenou pusou nápis na stěně.
Sednu si na zem a vzdychnu: „Super… Stěhuju se…!!“
Staré pověsti české
literárně-výtvarný projekt
Třída VI. A připravila netradiční třídní schŧzku pro své rodiče. Schŧzka byla totiţ okořeněna
dramatickým vystoupením ţákŧ na téma Staré pověsti české Aloise Jiráska. Projekt vznikal
v hodinách českého jazyka, výtvarné výchovy, výchovy k občanství a výchovy ke zdraví. Všemu
ovšem předcházela četba Starých pověstí českých a seznámení se s osobou Aloise Jiráska. Ţáci si
posléze rozdělili role dle vlastního gusta. Uvědomili jsme si krásu starého jazyka a mluveného slova
vŧbec, protoţe část textu se Libuše, Bivoj, Křesomysl, Přemysl a další naučili v pŧvodním jazyce.
K divadlu je ovšem nutné mít také kulisy, ty si ţáci připravili v hodinách výtvarné výchovy (část
kulis nám zapŧjčil dramatický krouţek). Na výrobě kostýmŧ se podíleli i rodiče ţákŧ.
Kromě rodičŧ program zhlédli také páťáci a čtvrťáci, starší ročníky ho uvidí na Noci s Andersenem.
Další fotografie www.zsjevicko.cz, www.podlezl.cz
Mgr. Finsterlová Jiřina
O kapele
Kapela ETIEN BAND vznikla před pěti lety pod vedením Radka Kavana a Dušana Pávka.
Minulý rok skupina vydala svou první desku. Kaţdý pátek se schází ve zkušebně na náměstí.
Repertoár kapely je velice pestrý a zaměřený na posluchače rŧzných generací. V měsíci lednu
vystoupila v městském kině v Jevíčku a právě se chystá na soutěţ orchestrŧ ve Svitavách.
David Hensl
22
školní život
ANKETA zeptali jsme se žáků 2. stupně
(Uvádíme učitele s nejvyšším počtem hlasů)
Který učitel (ka) má největší smysl pro humor?
Zdeněk Podlezl
Zdeněk Klein
Ondřej Baţant,
Jiřina Finsterlová
Pavla Eclerová
Který učitel (ka) je nejlepším znalcem svého oboru,
předmětu, který vyučuje?
Jitka Jelínková
Ondřej Baţant
Zdeněk Klein
Pavla Eclerová
Jiřina Finsterlová
Zpracovaly: Anna Solichová, Lenka Koutná
Na lyžáku
V měsíci únoru se VII. B třída ZŠ Jevíčko
zúčastnila
lyţařského
kurzu
v Čenkovicích. Někteří lyţovali poprvé,
ale
pod
pečli
livým
dohledem našeho pana ředitele a pane učitele V. Parolka zvládli základy lyţování všichni. Sjezdové lyţování jsme okořenili vyjíţďkou na běţkách. Svá těla jsme trápili od rána do večera po
celý týden. A tak kaţdý z nás odjel s pocitem, ţe umí aspoň
trochu lyţovat. Věříme, ţe tohle nebyla naše poslední návštěva
hor!
Tereza Finsterlová
Večerní program? Fíííha, celkem nás to
překvapilo…
23
„Jsem borec, mám to první na sobě.“
školní život
„Pořád rovně, to je nudaaaa.“
„Mňammm…svačinka a hurááá na svah.“
„Tak měkká zem, to u nás nemáme.“
„Nejdřív teorie, potom praxe.“
P1140093
„Tady máš hůlku a jedem…“
Veronika Macounová, Jana Mazalová
24
„Jsem šťastný, všem už to jede.“
školní život
Loučíme se
s deváťáky
A takhle jim to slušelo
v 1. třídě. A co naši učitelé? Jaké měli představy
o životě po základce?
ANKETA
Jak jste si představoval/a/
svůj ţivot ve věku teenagera?
Mgr. Jana Ambrozová: Povolání
jsem nevěděla. Chtěla jsem být
s kamarády, chtěla jsem mít úspěch,
štěstí, velkou rodinu, spokojený ţivot.
A taky jsem chtěla hodně cestovat.
Mgr. Zdeněk Podlezl: Chtěl jsem
chodit za babama.
Mgr. Zdeněk Bombera: Připravoval
jsem se na to, ţe budu učitel.
Mgr. Hana Veselková: Chtěla jsem
se věnovat sportu.
Mgr. Ondřej Baţant: Chtěl jsem být
námořníkem.
Mgr. Jana Richtrová: Chtěla jsem
mít hned přítele.
Mgr. Pavla Eclerová: Chtěla jsem
být právníkem, vydělávat hodně peněz a cestovat.
Mgr. Pavla Jenišová: Nic jsem si
nepředstavovala, nechala jsem se
unášet ţivotem.
Mgr. Jana Ševčíková: Pohodička,
kamarádi. láţopláţo
Mgr. Helena Valíčková: Neřešila
jsem to a uţívala jsem si ţivota.
Basketbalový turnaj
V těchto dnech vrcholí turnaj smíšených basketbalových druţstev ţákŧ 7. – 9. ročníku. Jedno ze
sedmi druţstev tvořili učitelé. Základ druţstva je pět hráčŧ a náhradníci. Nejlépe si v turnaji jiţ tradičně vedli učitelé. Některá druţstva jim byla vyrovnanými soupeři. Nejlepší ţákovské druţstvo
v tomto turnaji sestavili: Tereza Finsterlová, Michaela Ochranová, Michaela Podlezlová, Stáňa
Nároţná, Michal Jelínek a Lukáš Šnobl.
Marek Klimeš, David Roháček
25
školní život
Buď - nebo?
Co o sobě prozradil
p. uč. Zdeněk Podlezl
Ţivot podle rychlotestu?
Jan Novák vstane v době oběda, je totiţ
v důchodu a v noci špatně spí, oblékne si trenky
a jde se nasnídat, vlastně naobědvat. Uvaří si
kakao a v mikrovlnce si ohřeje vepřový řízek s
Otázky:
bramborami. Jde do garáţe, nastartuje auto,
temperky, nebo vodovky?
musí do papírnictví (je vášnivým malířem), cestu
Picaso, nebo Van Gogh?
si zpříjemní vážnou hudbou.
monterky, nebo smoking?
Přijde do obchodu a říká: „ jednu sadu temnávod, nebo vlastní postup?
perek a štetec, prosím.“ „Tady to máte, devadeJan Werich, nebo Karel Posát šest korun.“ Jan přijede domů a u dveří ho
láček
vítá kočka Micka. Sundá si bundu a zapne počíváţná hudba, nebo rock?
tač.
Na
internetu
vyhledá
odkaz
Adolf Born, nebo Helena
www.osobnocti.cz/Van Gogh, klikne na něj a něZmatlíková?
co málo nového se dozví o známém nizozemském
5, nebo 1?
malíři, zklamaně vypíná počítač a přemýšlí, co
slipy, nebo trenky?
bude dnes malovat. Do čeho se pustí?
kočka, nebo kocour?
Najednou ho vyruší mobil, volá mu dcera Erikakao, nebo mléko?
ka. „Ahoj tati,“ rozbila se mi pračka,“ vyhrkne.
počítač, nebo notebook?
„Dobře, přijedu a podívám se na to.“ Jan je totiţ
auto, nebo vlastní nohy?
i vášnivým kutilem. Oblékne si monterky a jede
snowboard, nebo lyţe?
za dcerou.
Vystoupí z auta, jde k domu a zazvoní. Erika
tuţka, nebo štětec?
otevře a říká: „Ahoj, tati, ještě ţe jsi dorazil.“
kuřecí, nebo vepřový řízek?
Jan kývne hlavou a řekne: „Ahoj, kdo jiný by ti
Hranolky, nebo brambory?
to spravil? Za odměnu mě vezmeš o víkendu na
čočka, nebo hrášek?
lyže!“ A jde rovnou do koupelny. Erika se ptá:
mobil, nebo pevná linka?
„Návod asi nepotřebuješ, ţe?“ Otec totiţ dává
výtvarka, nebo informatika?
vţdy přednost vlastnímu postupu. Jan reaguje:
„Znáš mě, neţ to přečtu, bude večer, (je totiţ taky dyslektik), pustím se do toho hned. Myslím, ţe to bude maličkost, zřejmě sis zapomněla otevřít přívod vody, buď jsi sklerotik, nebo technický antitalent po mamince.“
Jan otočí kohoutkem a jede zpátky domů.
Tam uţ ho čeká večeře. Sní čočkovou polévku a špagety. Jde si odpočinout, vzpomíná na to, jak vodil svou dceru na hodiny výtvarky (byla totiţ velmi talentovaná).
Nejraději měla, kdyţ jí četl Fimfárum od Jana Wericha s ilustracemi Jiřího Trnky
a večerníčky s Machem a Šebestovou. Najednou se usmál, zvedl telefon a říká: „Eriko, hory rušíme, jedeme do Prahy na výstavu Adolfa Borna. Tak v sobotu. Dobrou.“
„Proč, ne, táto, bude to fajn a stavíme se taky…,“ ale to uţ je telefon hluchý.
Eliška Pávková, Zuzana Bušinová
26
horoskopy
Jarní horoskop A a L
Kozoroh
Nezdá se ti, že jsi poslední
dobou dost drzý/á/? Měl/a/
bys trochu ubrzdit nebo si naděláš nepřátele!
Zdají se ti fakt zajímavý sny, vezmi hned ráno
tužku a papír a ty nejdůležitější body si napiš. Uvidíš, že pak zjistíš, že se ti
některé body opakují. A pak odhalíš,
proč se ti to zdá pořád dokola.
Tip: rychle se probudíš pod studenou
sprchou.
Ryby
FLIRT DAY: čtvrtek, pondělí
Tak teď je ten pravý čas dát své
pocity najevo. Máš na někoho zlost?
Hezky a slušně to té osobě řekni,
uleví se ti.
Beran
Pokud máš nějaké trable,
běž se vypovídat svým kamarádům. Určitě ti dají
dobrou radu.
Vodnář
Tip: na stres pomáhá čokoláda a jarní sluníčko.
PS: Bacha na falešné kamarády.
Blíženci
Cítíš se jako šedá myška? Říkej
pravdu a nelži. Uvidíš, že se ti
to ve všech ohledech vyplatí.
Šťastný den: čtvrtek, neděle
Rak
Měl/a/ by ses naučit brzdit svůj
temperament, jinak ti to brzo
přeroste přes hlavu.
Býk
Měl/a/ by ses konečně trochu
osmělit. Uvidíš, že život bude
hnedka veselejší a zajímavější.
COOL BARVA: červená, žlutá
Lev
Ve škole se ti daří a máš spoustu kamarádů. Co takhle s nimi
někam vyrazit? Určo se skvěle
pobavíte a ještě víc skloubíte
vaše přátelství.
PS: Smích prodlužuje život.
Tip: na zmírnění temperamentu pomáhá sport,
tak se do toho dej!
Panna
Máš velké štěstí. Jsi obklopen/a/
lidmi, kteří tě mají rádi.
Tip: Více se jim věnuj, určitě to ocení.
Štír
26
Ve škole toho máš hodně ke zvládnutí. Ty
se však s tímhle vším dokážeš poprat a
ještě ti zbývá čas na kámoše. Zkus se
ale taky někdy učit . Uvidíš, že rodiče
budou mít taky radost.
BEST DAY: sobota, pondělí
Váhy
Nesmíš se srovnávat s jinými lidmi.
Ty jsi zase výjimečný/á/ jinou
vlastností než ostatní.
BEST DAY: každý pátek
Střelec
Máš na někoho zlost? Bude
lepší, když to hodíš za hlavu.
Je zbytečné se rozptylovat
kvůli někomu, kdo si to vůbec
nezaslouží .
Tip: při rozčílení počítej do deseti.
posilovna mozkovny
Tajenka:
1. This is the medicine that make you
sleep.
2. This is the man\woman that heals
you.
3. This is the woman that run wiht syrette.
4. If you are…, you must visit doctor.
5. This is the man\woman that check
teeth.
6. This is the car that go to the hospital.
7. This is the body fluid that is red.
N
P
B
X
Kristýna Valíčková a Markéta Jenišová
SUDOKU
8
4
7
7
3
3
9
1
9
6
7
5
2
4
5
3
9
2
8
4
3
5
8
6
1
4
9
7
8
2
6
5
9
2
8
4
5
1
5
5
9
5
7
8
9
1
7
4
9
2
8
Lukáš Stejskal
5
9
9
5
2
2
6
1
9
7
3
1
2
4
7
1
3
9
6
8
3
5
2
7
4
6
8
2
5
3
9
Kateřina Veverková a Martina Jeřábková
M
K
Z
E
D
A
L
U
A
O
L
O
K
E
Ţ
R
A
K
M
E
S
L
D
A
N
E
Ţ
E
P
N
S
Ů
Č
O
I
E
S
O
Ţ
E
R
B
S
Ů
L
N
K
M
A
28
3
3
3
1
4
6
5
4
6
6
8
2
8
9
3
Čtyřsměrka
domeček, muţ, pes, les,
sůl, ţena, los, eso, drak,
nůţ rak, erb, kolo, eda,
mroţ
Martina Jeřábková, Kateřina Veverková
posilovna mozkovny
Co je to? Obrázková křížovka
1.
1.
2.
2.
3.
3.
4.
X
4.
5.
6.
5.
7.
6.
8.
X
7.
9.
8.
10.
11.
9.
12.
Markéta Jenišová
10.
Tajenka anglicky:
1) lyţovat
2) rŧţová
3) květiny
4) Paříţ
5) tenis
6) ţirafa
11.
12.
Kateřina Veverková, Martina Jeřábková
Druhé číslo XII. ročníku školního časopisu OBJEV vyšlo v březnu 2010
v Základní škole Jevíčko, nákladem 100 výtisků.
29
Kvííííí
Kvííík
Pomoz prasátku!!!
Tohle roztomilé prasátko by si moc rádo dalo pořádnou, pěkně
teploučkou bahnitou koupel. Jenţe je ještě moc malé a cesta je
dlouhá. Takţe tu máš jedinečnou šanci mu pomoct. Tak na co ještě
čekáš??? Čapni kostku a figurky, popros kamarády nebo rodiče a
jděte hrát!!! Přeji hodně zábavy.☺
Markéta Jenišová
START
Právě jsi utekl
z ohrádky, jsi šťastný
a utíkáš o čtyři pole
vpřed.
Uţ tě bolí kopýtka.
Jedno kolo čekej,
aby sis odpočinul.
Uţ jsi odpočinutý,
jdi o dvě pole vpřed.
Narazil jsi na sedláka,
který tě zahnal zpátky do
ohrádky. Vrať se na start.
Našel jsi chutné jablko, které
ti přidalo energii. Hraj ještě
jednou.
Potkal jsi jiné prasátko a zapovídal ses.
Jedno kolo čekej.
Narazil jsi na včely, které tě vyděsily. Jdi o tři pole vpřed, abys
jim utekl.
Vyhrál jsi! Přinuť spoluhráče, aby ti zachrochtali
tvou oblíbenou písničku.
Uţ vidíš do cíle,
povzbudí tě to. Hraj
ještě jednou.
Cíl