1 pomůcky, technika rýsování - Střední škola železniční, technická a

Transkript

1
2
OBSAH
ÚVOD ...................................................................................................................................................................... 5
1
POMŮCKY, TECHNIKA RÝSOVÁNÍ ................................................................................................ 6
1.1 ZÁKLADNÍ RÝSOVACÍ POMŮCKY ................................................................................................................ 6
Jak si vybrat vhodné rýsovací pomůcky ..................................................................................................................... 6
1.2 TECHNIKA RÝSOVÁNÍ .............................................................................................................................. 10
Jak správně kreslit................................................................................................................................................... 10
2
PÍSMO ................................................................................................................................................. 13
2.1 PÍSMO VE STAVEBNĚ TECHNICKÉ PRAXI ................................................................................................... 13
Jak popisovat stavební výkresy? .............................................................................................................................. 14
3
ZOBRAZOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH GEOMETRICKÝCH ÚTVARŮ ................................................ 18
3.1 LINEÁRNÍ KONSTRUKCE .......................................................................................................................... 18
Jak zobrazit základní geometrické útvary ................................................................................................................. 18
Jak narýsovat kolmici.............................................................................................................................................. 20
Jak rozdělit úsečku na polovinu ............................................................................................................................... 21
Jak narýsovat rovnoběžky ....................................................................................................................................... 22
Jak rozdělit úsečku na daný počet stejných dílů ........................................................................................................ 23
3.2 OPERACE S ÚHLY .................................................................................................................................... 25
Jak vynést a změřit velikost úhlu ............................................................................................................................. 25
Jak přenést úhel ...................................................................................................................................................... 28
Jak sčítat úhly ......................................................................................................................................................... 28
Jak rozdělit úhel na polovinu ................................................................................................................................... 29
Jak konstruovat úhly běžných velikostí .................................................................................................................... 30
3.3 TROJÚHELNÍKY ....................................................................................................................................... 33
Jak kreslit trojúhelníky ............................................................................................................................................ 33
Jak se rozdělují trojúhelníky .................................................................................................................................... 33
3.4 ČTYŘÚHELNÍKY ...................................................................................................................................... 36
Jak kreslit čtyřúhelníky ........................................................................................................................................... 36
3.5 PRAVIDELNÉ MNOHOÚHELNÍKY ............................................................................................................... 39
Jak sestrojit pravidelný pětiúhelník .......................................................................................................................... 39
Jak sestrojit pěticípou hvězdu .................................................................................................................................. 40
Jak sestrojit pravidelný šestiúhelník ......................................................................................................................... 41
Jak sestrojit šesticípou hvězdu ................................................................................................................................. 41
Jak sestrojit pravidelný osmiúhelník ........................................................................................................................ 42
Jak sestrojit osmicípou hvězdu ................................................................................................................................ 42
Jak sestrojit libovolný n-úhelník s lichým počtem vrcholů ........................................................................................ 44
Jak sestrojit libovolný n-úhelník se sudým počtem vrcholů ....................................................................................... 45
3.6 KRUH, KRUŽNICE .................................................................................................................................... 48
3.7 ELIPSA, OVÁL ......................................................................................................................................... 51
Jak sestrojit elipsu pomocí provázku ........................................................................................................................ 51
Jak sestrojit elipsu bodovou metodou ....................................................................................................................... 52
Jak sestrojit ovál ..................................................................................................................................................... 53
4
ZOBRAZOVÁNÍ TĚLES .................................................................................................................... 55
4.1 ZPŮSOBY ZOBRAZOVÁNÍ TĚLES ............................................................................................................... 55
4.2 ROVNOBĚŽNÉ KOSOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ NA JEDNU PRŮMĚTNU...................................................................... 57
Jak zobrazit krychli v kosoúhlém promítání ............................................................................................................. 60
Jak zobrazit kvádr v kosoúhlém promítání ............................................................................................................... 61
Jak zobrazit čtyřboký jehlan v kosoúhlém promítání ................................................................................................ 62
Jak zobrazit komolý čtyřboký jehlan v kosoúhlém promítání .................................................................................... 63
4.3 PRAVOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ PRŮMĚTNY. ..................................................................... 64
Jak otevřít prostor do plochy sešitu .......................................................................................................................... 66
Jak si připravit stránku v sešitě pro zobrazování objektu v kosoúhlém promítání a na tři průmětny ............................ 66
3
Jak zobrazit bod pravoúhlým promítáním na tři k sobě kolmé průmětny ................................................................... 67
Jak zobrazit krychli v pravoúhlém promítání na tři k sobě kolmé průmětny............................................................... 69
Jak zobrazit kvádr v pravoúhlém promítání na tři k sobě kolmé průmětny ................................................................. 71
Jak zobrazit pravidelný čtyřboký jehlan v pravoúhlém promítání na tři k sobě kolmé průmětny ................................. 73
Jak zobrazit komolý pravidelný čtyřboký jehlan v pravoúhlém promítání na tři k sobě kolmé průmětny.................... 75
4.4 NÁZVOSLOVÍ STŘECH. ............................................................................................................................. 79
5
ZOBRAZOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A OBJEKTŮ ..................................................... 83
5.1
STAVEBNÍ VÝKRESY ................................................................................................................................ 84
Výkresová dokumentace staveb ............................................................................................................................... 84
5.2 FORMÁTY VÝKRESŮ ................................................................................................................................ 92
5.3 ÚPRAVA VÝKRESŮ, ROZMÍSTĚNÍ OBRAZU NA VÝKRESE ............................................................................. 94
5.4 POPISOVÉ POLE ....................................................................................................................................... 97
Jaké popisové pole použít k označení školního výkresu ............................................................................................ 98
5.5 SKLÁDÁNÍ VÝKRESŮ ............................................................................................................................. 101
Jak poskládat stavební vkres pro volné zakládání do složek .................................................................................... 103
5.6 MĚŘÍTKA STAVEBNÍCH VÝKRESŮ........................................................................................................... 104
Jak přepočítávat měřítka z paměti ......................................................................................................................... 105
5.7 DRUHY ČAR VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH .............................................................................................. 107
Jak kreslit tloušťky čáry tužkou ............................................................................................................................. 108
5.8 KÓTOVÁNÍ VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH ................................................................................................ 110
5.9 ZNAČENÍ STAVEBNÍCH HMOT V ŘEZECH ................................................................................................. 119
Jak kreslit tužkou grafické šrafování hmot ............................................................................................................. 120
5.10 ZAKRESLOVÁNÍ ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ............................................................................................ 122
Kreslení v měřítku, zobrazování vodorovným řezem .............................................................................................. 126
5.11 ZAKRESLOVÁNÍ SVISLÝCH KONSTRUKCÍ ................................................................................................ 126
Jak kreslit půdorys podlaží:
část 1 - Svislé nosné konstrukce.............................................................................. 130
5.12 ZAKRESLOVÁNÍ VÝPLNÍ OTVORŮ ........................................................................................................... 133
Jak kreslit půdorys podlaží: část 2 - Okna .......................................................................................................... 138
Zakreslování dveří ................................................................................................................................................ 141
Jak kreslit půdorys podlaží: část 3 - Dveře......................................................................................................... 149
5.13 ZAKRESLOVÁNÍ POVRCHOVÝCH ÚPRAV V PŮDORYSE .............................................................................. 153
5.14 ZAKRESLOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍCH STAVEBNÍCH ÚPRAV V PŮDORYSE (PROSTUP, DRÁŽKA, NIKA) ..................... 155
Jak kreslit půdorys podlaží:
část 4 – Dokončení výkresové části ......................................................................... 159
5.15 LEGENDY A SPECIFIKACE NA VÝKRESECH .............................................................................................. 161
Jak označit podlaží a číslovat místnosti v půdoryse ................................................................................................ 161
5.16 SMĚROVÁ RŮŽICE ................................................................................................................................. 165
Jak číst výkres půdorysu podlaží............................................................................................................................ 167
6
KRESLENÍ NÁČRTŮ JEDNODUCHÝCH STAVEB ..................................................................... 169
Jak skicovat od ruky.............................................................................................................................................. 169
Jak zakreslit objekt od ruky ................................................................................................................................... 170
VĚDOMOSTNÍ TEST .......................................................................................................................................... 172
REJSTŘÍK ........................................................................................................................................................... 176
POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................................................... 178
SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................................... 179
SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................................... 182
4
ÚVOD
„Z tebe nikdy nic pořádného nebude.“ – Poznámka ředitele mnichovského gymnázia
určená desetiletému žákovi jménem Albert Einstein. [1*]
A opravdu je dobře známo, že se Albert Einstein ve škole příliš nevyznamenal a s učiteli spíše
válčil. Později nebyl ani příliš pozorným manželem a už vůbec ne dobrým otcem….
V životě se však vždy počítá to, co doopravdy umíš, co dokážeš!
A Albert Einstein byl ve svém oboru -fyzice, skutečný mistr. Jeho teorie relativity, která zásadně změnila pohled člověka na hmotu, prostor a čas, přinesla nový, do té doby zcela nevídaný pohled na svět. Einstein vynikal ale i v jiných oblastech. S fyzikou úzce souviselo jeho
bádání filozofické, virtuózně hrál na housle, aktivně se zasazoval o mír na Zemi, byl mu nabídnut prezidentský úřad nově vzniklého státu Izrael a v roce 1921 se stal nositelem Nobelovy
ceny za fyziku.
A takový je každý člověk. V něčem vyniká, v něčem je průměrný a některé úkoly zvládá
zcela nedostatečně. Bylo to tak s Einsteinem, je to tak i s námi, obyčejnými smrtelníky. [2*]
Právě otevíráš učebnici, která tě provede základy zakreslování ve stavebnictví. Chápej ji jako
jakýsi „Slabikář“, ve kterém se naučíš používat „stavební abecedu“. Pomocí ní se budeš dorozumívat s projektanty, svými mistry, stavbyvedoucími a pravděpodobně i konečnými zákazníky.
Je pro tebe velice důležité hovořit „stejným jazykem“ a dobře chápat ostatní. Naučíš se stavební výkresy číst, ty jednodušší také zakreslovat.
Snaž se pracovat samostatně, maximum úloh zpracovávej ve škole, domácí úkoly odevzdávej
ke kontrole včas. Na vyučovací hodinu si nezapomínej nosit potřebné pomůcky, v případě
nemoci si chybějící cvičení co nejdříve doplň! Jednotlivé kapitoly na sebe totiž navazují,
další učivo předpokládá zvládnutí látky předcházející. A nezapomeň, že jedinou cestou
k úspěchu je průběžná a poctivá práce.
Možná na tebe čeká tvrdý oříšek, ale když bude nejhůř, vzpomeňte si na Einsteina a jeho příběh... Odborné kreslení je pro tebe jen prvním krokem na dlouhé cestě k báječné profesi, kterou sis vybral.
Tak neváhej a vykroč, držíme ti palce!
Autoři
5
1 POMŮCKY, TECHNIKA RÝSOVÁNÍ
1.1 Základní rýsovací pomůcky
CÍLE
Po prostudování této kapitoly dokážete:
•
vybrat si vhodné pomůcky pro rýsování do sešitu i na výkres;
•
zaujmout a dodržovat vhodnou polohu při rýsování včetně odpovídající vzdálenosti
očí od podložky;
•
správně a bezpečně pracovat s rýsovacími pomůckami.
Zopakujte si:
Ze základní školy znáte řadu rýsovacích pomůcek. Pokuste se je společně s učitelem
vyjmenovat a popište, k čemu při rýsování slouží.
JAK SI VYBRAT VHODNÉ RÝSOVACÍ POMŮCKY
Rýsovací pomůcky
K vytvoření čistého, přehledného a estetického stavebního výkresu budete potřebovat řadu
rýsovacích pomůcek. Jejich pořízení nebude levnou záležitostí, proto je potřeba se o ně řádně
starat a správně je ukládat. Uvědomte si, kvalitní pomůcka je prvním předpokladem dokonalé
práce. Ale i ta nejdokonalejší pomůcka uložená doma je k ničemu.
Zapamatujte si:
Připravené rýsovací pomůcky musí být k dispozici pro práci ve škole!
Pro rýsování stavebních výkresů se používají tyto pomůcky:
•
•
•
Sešit
Rýsovací papír
Rýsovací prkno nebo kreslící podložka
6
•
•
•
•
•
•
•
Příložník
Pravítka
Úhloměr
Kružítko
Tužky
Pryž
Šablony.
Sešit
Slouží k vyhotovování jednotlivých pracovních úkolů. Kvalita jeho zpracování bude vypovídat o vašem výsledném hodnocení z předmětu Odborné kreslení. Forma vedení sešitu je pro
vás jednoznačně určena učitelem. Sešit musí být čistý, nejlépe v obalu.
Pro práci s touto učebnicí se doporučuje čtyřicetistránkový čtverečkovaný sešit formátu A4.
Rýsovací papír
Používá se pro kreslení větších nebo složitějších zobrazení. Musí být bílý, hladký a dostatečně
tuhý. Jeho rozměry jsou upraveny do normou předepsaných formátů (předem stanovených
velikostí).
Rýsovací prkno
Jedná se o speciální přenosnou dřevěnou desku s pevnými kraji. Pokládá se vodorovně na
stů l a slou ží k připevnění rýsovacího papíru a ke kvalitnímu vedení příložníku. Musí být
hladké s pravoúhlými a rovnými hranami. Abyste předešli jeho deformacím, nikdy ho neukládejte ve vlhku nebo blízko tepelného zdroje. Správná poloha pro uskladnění je vždy na svislo
Příložník
Je to speciální obvykle dřevěná pomůcka ve tvaru písmena T. Používá se pro kreslení vodorovných čar a
v kombinaci s trojúhelníky ke kreslení rovnoběžek různých směrů. Praváci jej přiloží k rýsovacímu prknu
z levé strany a posunují ho levou rukou. Leváci provedou totéž zprava
Se zaváděním výpočetní techniky a programů pro projektování staveb je dnes jeho použití značně omezené.
Obr. 1 - Práce s příložníkem
Pravítka
Pro práci budete potřebovat dvě pravítka, nejlépe dva trojúhelníky. Jeden rovnoramenný
se dvěma úhly 45°, ryskou pro sestrojování kolmic a vyraženými otvory ve tvaru malých kruhů a obdélníčků. Druhý různostranný s úhly 30°a 60°. Tento můžete v případě nutnosti nahradit rovným pravítkem v délce 30
cm.
Obr. 2 - Pravítka
7
Úhloměr
Poslouží vám k měření a vynášení úhlů. Můžete si pořídit plastový, ale postačí i papírový.
Kružítko
Používá se pro rýsování kružnic, oblouků, k dělení úseček, přenášení úhlů a podobně.
Pořiďte si kružítko dostatečně velké pro pohodlnou práci,
s pevným rozevíracím mechanismem. Rozevírání kružítka pomocí závitu se ve škole příliš neosvědčilo, protože práce s ním
je pomalá. Při použití musí kružítko přesně držet nastavený poloměr a ostrou špičkou setrvávat ve středu kružnice. Kružítko si vybavte tuhou střední tvrdosti upravenou do hrotu podle obrázku. Při
zavření kružítka může tuha v hrotu přesahovat špičku jehly asi o 1 mm.
Obr. 3 - Úhloměr
Obr. 4 - Úprava hrotu
kružítka
Obr. 5 - Kružítko
Tužky
Při nákupu tužek mějte na paměti, že kvalita obvykle odpovídá ceně. Raději se vyhněte levným výrobkům a pořiďte si tužky kvalitnější. Vydrží déle a ušetří vám spoustu starostí při
jejich údržbě.
Potřebovat budete mikrotužku s průměrem 0,5 mm (pentilku) s tuhou střední tvrdosti F nebo
HB (odpovídá číslům 3 a 2,5) a tužku typu Versatil s tuhou B nebo 2B (odpovídá číslům
2 a 1,5). Druhou tužku je možné nahradit tužkou dřevěnou s odpovídající tvrdostí tuhy. K ní
si ovšem musíte pořídit ořezávátko.
Obr. 6 - Tužky
Obr. 7 - Versatilka
8
Obr. 8 - Mikrotužka
Obr. 9 - Označení grafitových tužek podle tvrdosti
Pryž
Abyste nepoškodili povrch papíru, používejte k odstranění chybných
nebo přebytečných čar zakreslených tužkou jen čistou měkkou bílou
pryž.
Když si u starší pryže jednu její stranu seříznete do hrany, zajistíte si při
mazání přesnou práci.
Obr. 10 – Mazací pryž
Šablony
V Odborném kreslení si vystačíte se šablonou
pro zakreslování malých kruhů a obdélníků. Ta
je součástí 45° pravítka s ryskou.
Šablony pro popisování výkresů používat nebudete.
Ve vyšších ročnících využijete šablonu zařizovacích předmětů pro měřítka 1:50 a 1:100, ale
její zakoupení není nezbytně nutné.
Obr. 11 – Šablona zařizovacích předmětů
Pracovní úkol č. 1:
a) Dohodněte se s učitelem na pomůckách, které budete používat ve vyučování;
b) Nachystejte si na lavici všechny potřebné pomůcky pro práci ve škole
a proveďte kontrolu jejich technického stavu. Odpovídají výše uvedeným požadavkům?
9
1.2 Technika rýsování
JAK SPRÁVNĚ KRESLIT
Pracovní místo
Pro kreslení a rýsování se nejlépe hodí pracovní stůl, ve škole jej nahradí žákovská lavice.
Musí být dostatečně široký, aby se na něj vešly všechny rýsovací pomůcky, čistý, bez zbytečných předmětů. Vše, co k rýsování nepotřebujete, z lavice nebo stolu odstraňte.
Nejvhodnější je denní osvětlení, přímé slunce i umělé osvětlení mohou oslňovat a poškozovat
zrak. Pracovní místo si upravte tak, aby pro praváky dopadalo světlo na výkres zleva, pro leváky zprava, popřípadě zepředu shora. Před začátkem práce si umyjte ruce a překontrolujte
čistotu rýsovacích pomůcek, zejména pravítek a pryže.
Při rýsování je důležité správně sedět. Snažte se udržovat páteř rovnou, aby nedocházelo
k jejímu dlouhodobému křivení. Ideální vzdálenost očí od podložky je 30 cm. Tak se vyhnete
poškození zraku. Při přerušení práce se protáhněte a procvičte krční páteř. Jestliže toto jednoduché cvičení zanedbáte, brzy pocítíte únavu a práce ztratí na přesnosti.
Technika rýsování
Zkontrolujte si správné držení tužky. Čáry se kreslí jedním tahem bez přerušení. Tloušťka
čáry se ve své délce nesmí měnit. Na tužku příliš netlačte. Jednak se vám zlomí tuha, jednak
se čára protlačí na další stránky. Také její případné odstranění bude problematické. Máte-li
pocit, že čáry nejsou příliš viditelné, pořiďte si tuhu o nižší tvrdosti. Výrazné čáry obtahujte
až před úplným dokončením výkresu, až se ujistíte, že jsou nakresleny správně a nebude je
potřeba rušit. Zároveň zamezíte jejich rozmazání a zašpinění stránky v sešitě.
Obr. 12 - Správné držení tužky u praváků, u leváků.
Úprava sešitu
Každou stranu v sešitě opatřete rámečkem o velikosti nejméně 1 čtverečku od okraje. Tím se
vám vymezí pracovní prostor každé stránky.
První strana sešitu se zpracuje podle vzoru (obr. 9), na druhou stranu společně s učitelem zaznamenejte obsahové celky, kterými se v prvním ročníku budete zaobírat a kritéria hodnocení
v předmětu.
Od třetí stránky dodržujte jednotnou úpravu dílčích cvičení (obr. 10). Členění jednotlivých
stran je různé v závislosti na obsahu konkrétní kapitoly. Proto si vždy nejprve pečlivě prostudujte, jak stránku pro dané cvičení správně připravit. Kreslete na obě strany v sešitě, nevyne-
10
chávejte zbytečné místo. Obsah učebnice je připraven tak, abyste plně využili 40 stránkový
sešit.
Zapamatujte si:
Ze sešitu netrhejte žádné listy, budou vám na konci roku chybět!
Každé cvičení začíná horní dvojlinkou o šířce 4 čtverečky s názvem cvičení
a kolonkou vpravo s pořadovým číslem úlohy.
Čísla úloh a jejich názvy přiděluje učitel, žáci je pečlivě dodržují. Obojí slouží
k evidenci a hodnocení odvedené práce.
a) Pracujte s rýsovacími pomůckami, připravte si rámečky do poloviny sešitu.
Vzdálenost od všech okrajů listu je asi jeden centimetr (2 celé čtverečky);
b) Připravte si graficky druhou stranu pro zaznamenání plánu učiva a kriterií hodnocení a třetí stranu pro zaznamenání pomůcek - viz obr. č. 14. Vlastní text
obou stran zapište spolu s úvodní stranou až po nácviku písma v následující kapitole.
11
Obr. 13 - Úprava první strany v sešitě
Obr. 14 - Způsob označování dílčích cvičení
Nejdůležitější pojmy:
•
•
•
Mikrotužka;
Tvrdost tuhy;
Příložník.
12
2 PÍSMO
CÍLE:
•
vysvětlit důležitost písma při technickém zobrazování;
•
charakterizovat základní znaky písma, které lze použít pro technické zobrazování ve
stavebnictví;
•
napodobit tvary písmen písma typu zúžený grotesk;
•
aktivně používat písmo pro popis při technické zobrazování.
2.1 Písmo ve stavebně technické praxi
Písmo, které se používá pro stavební výkresy má být především účelové. Musí být dobře čitelné a jednoduše zapisovatelné, tvořené jednoduchými geometrickými tvary. Způsob popisování výkresů není normově předepsán. V ručně kreslené dokumentaci můžete popisovat rukou nebo pomocí šablon. Při použití výpočetní techniky a programu na projektování probíhá
popis pomocí přednastavených typů písma.
Zapamatujte si:
Popisy výkresů se píší KOLMÝM písmem a to písmeny velké abecedy
a arabskými číslicemi.
Pouze měřící jednotky se píší písmeny malými (mm, kg, m, MPa, apod.).
Ve stavebnictví se používají tyto druhy písma:
•
grotesk
•
zúžený grotesk
•
písmo pro technické výkresy
•
normalizované písmo dle ČSN EN ISO 3098-0.
13
JAK POPISOVAT STAVEBNÍ VÝKRESY?
Grotesk
Jedná se o nejpoužívanější typ písma pro stavební výkresy. Znaky jsou kolmé, bezpatkové
a lineární (mají stejnou tloušťku čáry).
Základní poměry šířky a výšky jsou:
Obr. 15 - Grotesk 4:4
4:4 pro písmena O Q M;
3:4 pro písmena A C D G H N T U V Z;
Obr. 16 – Grotesk 3:4
2:4 pro písmena B E F K L P R S X Y;
14
1:4 pro písmena I J.
Zúžený grotesk
Písmo je odvozeno od základního typu grotesk, avšak všechna písmena (s výjimkou I, M, W
a 1) mají stejnou šířku.
Obvyklý poměř šířky a výšky je 2:4, písmeno I a číslice 1 jsou v poměru 1:4 a písmena M, W
v poměru 3:4.
Obr. 19 – Zúžený grotesk
Při konstrukci písma je nutno dodržet několik jednoduchých pravidel.
•
Písmo se píše do připravené dvojlinky, popřípadě do čtvercové sítě;
•
přímé části písmen jsou rovné, na sebe kolmé (H, F, E apod.);
15
•
příčné tahy jsou v polovině písmen (H, F, E, B, P);
Obr. 20 - h, f, e, b, p
•
zaoblené části vycházejí z kruhu nebo oválu (O, C, G, B, P apod.).
Obr. 21 - o, c, g, b, p
a) Pro nácvik písma zúžený grotesk zpracujte do sešitu cvičení podle vzoru na
obr. č. 22;
b) Název cvičení napište až na závěr po nácviku jednotlivých znaků;
c) Společně s učitelem vyplňte první stranu v sešitě s použitím nacvičeného
písma. Dodržujte správné tvary jednotlivých znaků - viz obr. č. 13;
d) Doplňte druhou stranu v sešitě. Ve spolupráci s učitelem zapište plán učiva
a kritéria pro hodnocení předmětu;
e) Na třetí stranu sešitu zapište všechny pomůcky, které máte mít připravené do
vyučovací hodiny;
f) V další práci používejte k popisu vždy jen písmo pro technickou praxi, nejlépe zúžený grotesk.
16
Obr. 22 – Nácvik písma
•
•
•
Grotesk;
Zúženy grotesk;
Normalizované písmo.
17
3 ZOBRAZOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH GEOMETRICKÝCH
ÚTVARŮ
CÍLE:
•
samostatně konstruovat kolmice a rovnoběžky;
•
rozdělit úsečku na daný počet dílů;
•
vynášet, přenášet, sčítat a dělit úhly úhloměrem i s použitím kružítka;
•
kružítkem konstruovat často používané úhly (90°, 45°, 60°, 30°, 75 a 120°);
•
rozlišovat a konstruovat různé typy trojúhelníků, čtyřúhelníků, pravidelných pěti
a šestiúhelníků;
•
konstruovat n-úhelníky s lichým a sudým počtem vrcholů;
•
ve spolupráci s učitelem konstruovat kružnice, oblouky, elipsy a křivky.
3.1 Lineární konstrukce
JAK ZOBRAZIT ZÁKLADNÍ GEOMETRICKÉ ÚTVARY
Bod je základním pojmem v geometrii. Můžete ho zobrazit křížkem, kroužkem, tečkou, pokud leží na čáře, použijte pro zobrazení čárku. K pojmenování slouží velká písmena, popřípadě číslice.
Obr. 23 - Jak zobrazit bod
Přímka je jednoznačně určena dvěma body. Leží na ní ale bodů nekonečně mnoho, není ničím ohraničená, pokračuje do nekonečna.
Popisujte ji písmeny malé abecedy.
18
Obr. 24 - Přímka
Dvě přímky v rovině k sobě zaujímají jednu z poloh:
•
jsou různoběžné (různoběžky), když se protínají v jednom bodě, kterému se říká
průsečík;
•
jsou kolmé (kolmice), když se protínají v jednom bodě a současně spolu svírají pravý
úhel (90°);
•
jsou rovnoběžné (rovnoběžky), když nemají žádný společný bod;
•
jsou totožné (splývají), když mají všechny body společné.
Obr. 25 - Poloha přímek v rovině
Polopřímka je přímka z jedné strany ohraničená bodem, na straně druhé pokračuje do nekonečna.
Popisujte ji malými písmeny stejně, jako přímku.
Obr. 26 - Polopřímka
19
Úsečka je přímka ohraničená dvěma body. Má svou velikost (délku), kterou můžete změřit.
Popisujme ji pomocí krajních bodů písmeny velké abecedy.
Obr. 27 - Úsečka
JAK NARÝSOVAT KOLMICI
Pro konstrukci kolmice do sešitu můžete použít pravítko s ryskou nebo kružítko.
Konstrukce pravítkem
•
Nakreslete přímku p a na ni vyznačte bod A;
•
přiložte trojúhelník s ryskou tak, aby ryska splývala s přímkou p a hrana pravítka procházela bodem A;
•
nakreslete podle hrany pravítka bodem A přímku m, která bude kolmá na přímku p;
Obr. 28 - Schematický postup
Konstrukce kružítkem
•
Nakreslete přímku p a na ni zadejte bod A;
•
na přímce p vyznačte body 1 a 2 tak, že jejich vzdálenost od bodu A je stejná. Jeden se
nachází vlevo od A, druhý vpravo;
•
do kružítka vezměte libovolný poloměr větší, než je délka úsečky 1-A;
•
zabodněte kružítko do bodu 1 a opište oblouk. Totéž proveďte z bodu 2;
•
průsečík oblouků si označte bodem 3;
20
•
bodem A a bodem 3 veďte přímku m, která bude kolmá na přímku p.
Obr. 29 - Konstrukce kolmice pomocí kružítka
JAK ROZDĚLIT ÚSEČKU NA POLOVINU
K rozdělení úsečky použijte princip konstrukce z předcházejícího příkladu.
•
Narýsujte úsečku AB o dané délce;
•
do kružítka vezměte libovolný poloměr větší, než je odhadnutá polovina úsečky AB;
•
zabodněte kružítko do bodu A a nastaveným poloměrem opište oblouk nad i pod
úsečku. Totéž proveďte z bodu B;
•
průsečíky oblouků si označte body 1 a 2;
•
bodem 1 a bodem 2 veďte přímku m, která bude kolmá na přímku p;
•
průsečík přímky m a úsečky AB je střed úsečky AB a přímka m je osa úsečky AB.
21
Obr. 30 - Rozdělení úsečky na polovinu
JAK NARÝSOVAT ROVNOBĚŽKY
Rovnoběžky se dají konstruovat pomocí dvou trojúhelníků nebo pomocí kružítka.
Konstrukce dvěma trojúhelníky
•
Nakreslete základní přímku, se kterou máte rovnoběžky konstruovat;
•
na přímku přiložte první trojúhelník jednou z jeho hran;
•
k další jeho straně přiložte druhý trojúhelník;
•
druhý trojúhelník přidržujte na místě a prvním trojúhelníkem posunujte po daných
vzdálenostech a kreslete jednotlivé rovnoběžky.
Obr. 31 - Rýsování rovnoběžek
22
JAK ROZDĚLIT ÚSEČKU NA DANÝ POČET STEJNÝCH DÍLŮ
Tuto konstrukci si dobře procvičte, budete ji potřebovat později například při zakreslování
schodiště do půdorysu. Pro práci si připravte dva trojúhelníky, využijete dovednosti
z předcházejícího odstavce.
•
Nakreslete úsečku AB v zadané délce;
•
bodem A veďte libovolnou přímku p, která svírá s úsečkou AB úhel menší, než 90°;
•
na přímku p naneste od bodu A tolik dílků, na kolik má být úsečka rozdělená. Velikost
jednoho dílku si zvolte libovolně, například 1 cm;
•
poslední vynesený bod spojte s bodem B a označte si přímku z (základní);
•
veďte rovnoběžky s přímkou z všemi vyznačenými dílky na přímce p;
•
průsečíky rovnoběžek s úsečkou AB ukazují velikost dělení na původní úsečce.
Obr. 32 - Rozdělení úsečky na stejné díly
23
a) Připravte si další stranu v sešitě podle vzoru – Dělení strany na třetiny - podle
obr. č. 33, s názvem cvičení – Dělení úsečky;
b) Do první třetiny nakreslete přímku p a zvolte na ní bod A. Bodem A veďte
kolmici k přímce p sestrojenou s pomocí kružítka;
c) Do druhé třetiny narýsujte úsečku AB o délce 10,5 cm. Rozdělte úsečku pomocí kružítka na polovinu a vyznačte bod S, který je středem úsečky AB;
Na přímce p zvolte další bod B. Bodem B veďte kolmici k přímce p sestrojenou pomocí pravítka s ryskou;
d) Do poslední třetiny nakreslete úsečku AB o délce 10 cm. Rozdělte úsečku AB
na 7 stejných dílů. Použijte konstrukci pomocí rovnoběžek.
Obr. 33 – Vzor - dělení strany na třetiny
24
3.2 Operace s úhly
Úhel chápejte jako část roviny vymezenou dvěma různoběžnými přímkami. Jejich průsečík se
nazývá vrchol úhlu.
Úhel se označuje malými písmeny řecké abecedy.
Obr. 34 – Úhel a jeho označení
Obr. 35 - Řecká abeceda
Zapamatujte si:
Zopakujte si společně s učitele, co jste se dozvěděli o úhlech na základní škole. Vysvětlete si pojmy: úhel ostrý, tupý, pravý, přímý, vypuklý a plný. Zapište si
v jakých rozpětích se může každý z nich svou velikostí pohybovat.
JAK VYNÉST A ZMĚŘIT VELIKOST ÚHLU
Pro potřeby zakreslování stavebních konstrukcí provádějte vynášení a měření úhlů pomocí
úhloměru ve stupních (°).
Měření daného úhlu
•
Úhloměr přiložte na jednu z přímek tak, aby vrchol úhlu splýval se středem úhloměru;
•
najděte si na úhloměru odpovídající stupnici, na které budete číst. (Udává 0° v úrovni
vaší přímky);
25
•
na příslušné stupnici odečtěte hodnotu úhlu, kterou vyznačuje druhá polopřímka.
Vynešení úhlu
•
Narýsujte si základní přímku p a na ni vyznačte vrchol budoucího úhlu V;
•
přiložte úhloměr na přímku tak, aby bod V splynul se středem úhloměru;
•
na stupnici od 0° odečtěte příslušný úhel a označte ho bodem do sešitu;
•
odstraňte úhloměr a veďte polopřímku vyznačeným bodem do bodu V.
Obr. 36 - Vynášení úhlů
a) Připravte si další stranu v sešitě podle vzoru – Dělení strany na třetiny;
b) Zapište název cvičení – Vynášení a měření úhlů;
c) První třetina – Názvy úhlů
Připravte si tabulku podle obr. č. 37. Doplňte chybějící značky malých
řeckých písmen podle vzoru v učebnici;
d) Druhá třetina - Vynášení úhlu úhloměrem;;
Pomocí úhloměru narýsujte úhel β s vrcholem V o velikosti 127°;
e) Poslední třetina – Měření úhlu
Narýsujte libovolný úhel µ s vrcholem V tak, aby 0° > µ < 90°. Pomocí
úhloměru změřte jeho velikost s přesností na 1°a zapište ji do sešitu;
f) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru – Dělení na šestiny – podle
obr. č. 38;
g) Zapište název cvičení – Úhly;
h) Do jednotlivých polí postupně zakreslete úhel ostrý, pravý, tupý, přímý,
vypuklý a plný. Úhly vyznačte obloukem a pojmenujte různými římskými
písmeny. Pod obrázek zapište rozmezí, ve kterém se velikost úhlu může
pohybovat (příklad zápisu 0° > µ < 90°);
26
Obr. 37 – Dělení strany na třetiny s ukázkou, kam se píší dílčí nadpisy
Obr. 38 - Dělení strany na šestiny s ukázkou, kam se píší dílčí nadpisy – viz vzorový sešit
27
JAK PŘENÉST ÚHEL
•
Nejprve si nakreslete libovolný úhel α s vrcholem V, který budete přenášet. Velikost
úhlu vyznačte obloukem. Průsečíky kružnice s polopřímkami úhlu označte body 1 a 2;
•
narýsujte přímku p a vyznačte bod P;
•
zabodněte kružítko do vrcholu V v úhlu α a vezměte do kružítka délku úsečky V-1;
•
zabodněte kružítko do bodu P na přímce p a opište tímto poloměrem část kružnice;
•
vezměte do kružítka délku oblouku v úhlu α (délku úsečky 1-2) a tímto poloměrem
vyznačte délku oblouku na kružnici nově konstruovaného úhlu;
•
průsečík obou kružnic spojte s bodem P a přenesený úhel pojmenujte β.
Obr. 39 - Přenášení úhlů
JAK SČÍTAT ÚHLY
•
Nejprve si nakreslete libovolné dva úhly α a β, které budete sčítat. Velikosti úhlů si
vyznačte oblouky o stejném poloměru;
•
narýsujte přímku p a vyznačte bod P;
•
zabodněte kružítko do bodu P na přímce p a opište část kružnice o stejném poloměru
jako u úhlů;
•
přeneste délku oblouku z úhlu α a dále pokračujte délkou oblouku z úhlu β;
•
poslední průsečík kružnic spojte s bodem P a vyznačte úhel γ = α + β.
Obr. 40 - Sčítání úhlů
28
JAK ROZDĚLIT ÚHEL NA POLOVINU
Čára, která dělí úhel na polovinu se nazývá osa úhlu.
•
Nejprve si nakreslete libovolný úhel α s vrcholem V, který budete dělit. Velikost úhlu
vyznačte obloukem. Průsečíky kružnice s polopřímkami úhlu označte body 1 a 2;
•
z bodů 1 a 2 opište oblouky o libovolném, ale stejném poloměru a jejich průsečík
označte bodem 3;
•
bod 3 spojte s vrcholem V přímkou, která se nazývá osa úhlu. Ta dělí původní úhel α
na dvě stejné poloviny.
Obr. 41 - Dělení úhlů na polovinu
a) Připravte si další stranu v sešitě podle vzoru – Dělení strany na třetiny;
b) Zapište název cvičení – Operace s úhly;
c) První třetina – Přenášení úhlů
Do levé části oddílu nakreslete libovolný ostrý úhel α s vrcholem V. Do
pravé části oddílu narýsujte pomocí kružítka úhel β, který bude stejně velký
jako α. Využijte konstrukci pro přenášení úhlů;
d) Druhá třetina - Sčítání úhlů
Do levé části oddílu nakreslete dva libovolné ostré úhly. Úhel α s vrcholem
V a úhel β s vrcholem P. Do pravé části oddílu narýsujte pomocí kružítka
úhel γ, který bude součtem úhlů α a β. Využijte konstrukci pro sčítání úhlů;
e) Poslední třetina – Dělení úhlů
Do levé části oddílu nakreslete libovolný ostrý úhel γ s vrcholem V. Proveďte jeho rozdělení na polovinu. Do pravé části oddílu přeneste pomocí
kružítka dva úhly α a β, které vzniknou rozdělením původního úhlu γ
.Využijte konstrukce pro dělení a přenášení úhlů;
29
JAK KONSTRUOVAT ÚHLY BĚŽNÝCH VELIKOSTÍ
Při tvorbě stavebních výkresů často narazíte na potřebu zkonstruovat úhel 45°, 60°, 30°, 90°,
180° a podobně. To jsou úhly, které se dají narýsovat pouze za použití kružítka, aniž byste
museli shánět úhloměr.
Konstrukce úhlu 60°
•
Zakreslete přímku p a na ní bod V;
•
zabodněte kružítko do bodu V a libovolným poloměrem opište část kružnice. Průsečík
s přímkou p označte 1;
•
zabodněte kružítko do bodu 1 a stejným poloměrem opište další část kružnice. Průsečík obou kružnic označte bodem 2;
•
bodem 2 veďte polopřímku z bodu V;
•
obě polopřímky Vám vytínají úhel o velikosti právě 60°.
Obr. 42 - Konstrukce úhlu 60°
•
Proveďte konstrukci úhlu 60°;
•
úhel rozdělte na polovinu s využitím konstrukce pro dělení úhlů.
30
•
•
sečtěte dva úhly 60° s využitím konstrukce pro sčítání úhlů.
•
Konstrukce se provede postupem 2 x 60° - 30°;
•
proveďte konstrukci úhlu 60°;
•
přičtěte další úhel 60°;
•
druhý úhel 60° rozdělte na polovinu.
•
•
vzniklý úhel rozpulte (sestrojte osu úhlu).
31
•
Konstrukce se provede postupem (2 x 60° - 30°) – 15°;
•
proveďte konstrukci úhlu 60°;
•
přičtěte další úhel 60°;
•
druhý úhel 60° rozdělte na polovinu a vznikne vám úhel 90°;
•
z úhlu 90° odečtěte ještě polovinu úhlu 30° (tj. 15°).
a) Připravte si další stranu v sešitě podle vzoru – Dělení na šestiny podle
obr. č. 38;
b) Zapište název cvičení – Vynášení úhlů;
c) Do jednotlivých polí postupně sestrojte pomocí kružítka:
a. Úhel 60° (zapište jejich názvy, vyznačte vrchol V úhel pojmenujte)
b. Úhel 30°
c. Úhel 120°
d. Úhel 90°
e. Úhel 45°
f. Úhel 75°;
d) Velikost sestrojených úhlů překontrolujte úhloměrem;
32
3.3 Trojúhelníky
JAK KRESLIT TROJÚHELNÍKY
Trojúhelník chápejte jako část roviny, kterou ohraničují tři různoběžné přímky.
Jejich průsečíky tvoří vrcholy trojúhelníku. Vrcholy se označují velkými písmeny. Úsečky
vytvořené vrcholy se nazývají strany trojúhelníku a popisují se malými písmeny. Strana se
nazývá stejným písmenem jako vrchol, který leží proti ní.
Součet vnitřních úhlů v trojúhelníku je 180°. Jednotlivé úhly se označují malými řeckými
písmeny.
Obr. 48 – Nákres trojúhelníku
JAK SE ROZDĚLUJÍ TROJÚHELNÍKY
Trojúhelníky můžete rozdělit ze dvou základních hledisek. Z pohledu délky jednotlivých
stran a z pohledu velikosti vnitřních úhlů.
Rozdělení podle stran
•
Trojúhelník rovnostranný má všechny tři strany stejně dlouhé;
•
Trojúhelník rovnoramenný má stejně dlouhé dvě strany, tzv. ramena;
•
Trojúhelník různostranný má každou stranu v jiné délce.
Obr. 49 - Rozdělení podle stran
33
Rozdělení podle úhlů
•
Trojúhelník ostroúhlý má všechny vnitřní úhly ostré (menší než 90°);
•
Trojúhelník pravoúhlý má jeden vnitřní úhel pravý, zbylé dva ostré;
•
Trojúhelník tupoúhlý má jeden úhel tupý (větší než 90°), zbylé dva ostré.
Obr. 50 - Rozdělení podle úhlů
a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru na obr. č. 51;
b) Zapište název cvičení – Trojúhelníky;
c) Dokreslete do volných polí trojúhelníky tak, aby odpovídaly zařazení podle
kritérií v tabulce. Velikosti stran si zvolte libovolně;
d) Popište vrcholy všech trojúhelníků, jejich úhly a strany;
e) Ke každému trojúhelníku dopište délky stran a velikosti úhlů. Jednotlivé údaje
zjistěte měřením délek a úhlů.
34
Obr. 51 - Vzor rozdělení strany. Do prázdných polí, ve kterých nelze trojúhelník vytvořit se pole proškrtne
•
•
•
•
Úhel;
Vrchol úhlu;
Velikost úhlu;
Osa úhlu;
35
3.4 Čtyřúhelníky
JAK KRESLIT ČTYŘÚHELNÍKY
Čtyřúhelníkem rozumějte část roviny, kterou ohraničují čtyři různoběžné přímky.
Jejich průsečíky tvoří vrcholy čtyřúhelníka. Vrcholy se označují velkými písmeny.
Úsečky, které vytnou vrcholy na ohraničujících přímkách se nazývají strany čtyřúhelníka
a popisují se malými písmeny. Úsečky, které spojují protilehlé vrcholy se nazývají úhlopříčky.
Součet vnitřních úhlů ve čtyřúhelníku je 360°. Jednotlivé úhly se označují malými řeckými
písmeny.
S ohledem na polohu jednotlivých stran se čtyřúhelníky dělí na rovnoběžníky, lichoběžníky
a různoběžníky.
Rovnoběžník je čtyřúhelník, který má každé dvě protilehlé strany rovnoběžné. Jeho úhlopříčky se vzájemně půlí.
Pravoúhlý rovnoběžník
Všechny jeho vnitřní úhly jsou pravé (90°), úhlopříčky jsou stejně dlouhé a lze jim opsat
kružnici se středem v průsečíku úhlopříček.
Má-li všechny strany stejně dlouhé a jeho úhlopříčky jsou na sebe kolmé, nazývá se čtverec.
Mají-li stejnou délku jen strany protilehlé, jedná se o obdélník.
Obr. 52 – Čtverec a obdélník
Kosoúhlý rovnoběžník
Protější strany jsou rovnoběžné, úhlopříčky se navzájem půlí, ale jeho vnitřní úhly nejsou
pravé.
36
Má-li všechny strany stejně dlouhé a jeho úhlopříčky jsou na sebe kolmé, nazývá se kosočtverec.
Mají-li stejnou délku jen strany protilehlé, jedná se o kosodélník.
Obr. 53 - kosočtverec a kosodélník
Lichoběžník je čtyřúhelník, který má rovnoběžné pouze dvě protilehlé strany.
•
Pravoúhlý lichoběžník
- Jeden jeho vnitřní úhel je pravý (90°);
•
Rovnoramenný lichoběžník
- Délka ramen je stejná, oba úhly u základen
mají stejnou velikost;
•
Obecný lichoběžník.
Obr. 54 - Lichoběžníky
Různoběžník je čtyřúhelník, který nemá žádné dvě strany rovnoběžné.
37
Obr. 55 - Různoběžník
a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru na obr. 56 – Čtyřúhelníky;
b) Do jednotlivých polí postupně narýsujte podle vzoru:
•
•
•
•
•
•
čtverec ABCD o straně 50 mm s. Vyznačte úhlopříčky a z jejich průsečíku opište čtverci kružnici;
obdélník ABCD o stranách 60 mm a 40 mm. Vyznačte úhlopříčky
a z jejich průsečíku opište obdélníku kružnici;
kosočtverec ABCD o stanně 50 mm. Vyznačte úhlopříčky. Úhel sklonu
si zvolte libovolně;
kosodélník ABCD o stranách 60 mm a 40 mm. Vyznačte úhlopříčky,
úhel sklonu si zvolte libovolně;
rovnoramenný lichoběžník ABCD o stranách základen 60 mm a 30 mm
a výšce 30 mm. Vyznačte úhlopříčky;
různoběžník ABCD. Velikost a tvar přizpůsobte prostoru v posledním
poli. Vyznačte úhlopříčky.
38
Obr.
3.5 Pravidelné mnohoúhelníky
56 - Čtyřúhelníky
Pravidelné mnohoúhelníky mají všechny strany i úhly stejně velké. Sestrojují se pomocí
opsané kružnice.
JAK SESTROJIT PRAVIDELNÝ PĚTIÚHELNÍK
•
Vyznačte si střed S a narýsujte kružnici k o daném poloměru;
•
bodem S veďte vodorovnou a svislou osu kružnice. Průsečíky os s kružnicí označte
body A, B, C, D. Získáte průměry kružnice k, úsečky AB a CD;
•
najděte střed úsečky AS a označte jej bodem 1;
•
zabodněte kružítko do bodu 1 a opište oblouk o poloměru úsečky 1C. Průsečík oblouku s úsečkou SB označte bodem 2;
•
délka úsečky C2 udává délku strany hledaného pravidelného pětiúhelníku;
•
vezměte do kružítka délku strany C2, zabodněte do bodu C a na kružnici k vyznačte
další vrchol pětiúhelníku. Z něj postupně vyznačujte další vrcholy, dokud se nevrátíte
zpět do vrcholu C (pokud rýsujete přesně, poslední průsečík protne přesně bod C);
•
spojte velmi tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kružnici k a pravidelný pětiúhelník
pojmenujte KLMNO.
39
Obr. 57 – Postup sestrojení pravidelného pětiúhelníku
JAK SESTROJIT PĚTICÍPOU HVĚZDU
•
Sestrojte vrcholové body pravoúhlého pětiúhelníku vepsaného do kružnice o daném
poloměru;
•
spojte vrcholové body pětiúhelníku tak, že vždy jeden vynecháte (bod K s bodem M,
bod L s bodem N atd.);
•
spojnice vám vytvoří pěticípou hvězdu.
Obr. 58 - Postup sestrojení pěticípé hvězdy
40
JAK SESTROJIT PRAVIDELNÝ ŠESTIÚHELNÍK
•
Vyznačte si střed S a narýsujte kružnici k o daném poloměru;
•
na kružnici k zvolte libovolný bod A;
•
kružítko zabodněte do bodu A a poloměrem kružnice k na ní vyznačte první hledané
vrcholy šestiúhelníka. Pokračujte po obvodu kružnice, dokud se nevrátíte zpět do bodu
A;
•
spojte tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kružnici k a pravidelný šestiúhelník pojmenujte.
Obr. 59 - Postup sestrojení pravidelného šestiúhelníku
JAK SESTROJIT ŠESTICÍPOU HVĚZDU
•
Sestrojte vrcholové body pravoúhlého šestiúhelníku vepsaného do kružnice o daném
poloměru;
•
spojte vrcholové body šestiúhelníku tak, že vždy jeden vynecháte;
•
spojnice vám vytvoří šesticípou hvězdu.
Obr. 60 - Postup sestrojení šesticípé hvězdy
41
JAK SESTROJIT PRAVIDELNÝ OSMIÚHELNÍK
•
Pro konstrukci osmiúhelníku se využije dělení úhlů;
•
vyznačte si střed S a narýsujte kružnici k o daném poloměru;
•
bodem S veďte vodorovnou a svislou osu kružnice. Průsečíky os s kružnicí označte
body A, B, C, D. Získáte průměry kružnice k, úsečky AB a CD;
•
sestrojte osy úhlů ASC a CSB;
•
průsečíky os úhlů s kružnicí k vyznačí zbývající vrcholy osmiúhelníku;
•
spojte velmi tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kružnici k a pravidelný osmiúhelník
pojmenujte.
Obr. 61 - Postup sestrojení pravidelného šestiúhelníku
JAK SESTROJIT OSMICÍPOU HVĚZDU
•
Sestrojte vrcholové body pravoúhlého osmiúhelníka vepsaného do kružnice o daném
poloměru;
•
spojte vrcholové body osmiúhelníka tak, že vždy dva vynecháte;
•
spojnice vám vytvoří osmicípou hvězdu.
42
Obr. 62 - Postup sestrojení osmicípé hvězdy
a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru na obr. č. 56 – dělení na šestiny s názvem cvičení – Mnohoúhelníky;
b) Do levého sloupce postupně narýsujte a popište pravidelné mnohoúhelníky
vepsané do kružnice k o poloměru 25 mm:
•
•
•
Pětiúhelník;
Šestiúhelník;
Osmiúhelník.
c) Do pravého sloupce postupně zakreslete k příslušným mnohoúhelníkům odpovídající hvězdu;
•
•
•
Pěticípá hvězda;
Šesticípá hvězda;
Osmicípá hvězd.
Velmi tlustou čarou vyznačte výsledné obrysy všech útvarů.
Uveďte příklady, kde se ve stavební praxi můžete setkat s konstrukcí mnohoúhelníků. Vyhledejte příklady staveb nebo konstrukcí na Internetu.
43
JAK SESTROJIT LIBOVOLNÝ N-ÚHELNÍK S LICHÝM POČTEM VRCHOLŮ
•
Jako příklad použijte devítiúhelník;
•
vyznačte si střed S a narýsujte kružnici o průměru, který je jednoduše dělitelný na
9 dílů (např. 9 cm). Poloměr v kružítku bude polovinou průměru (tedy 4,5 cm);
•
bodem S veďte vodorovnou a svislou osu kružnice;
•
rozdělte svislý průměr kružnice na tolik dílů, než kolik stran má mít konstruovaný
mnohoúhelník. Ve vašem případě na 9 dílů po 1 cm. Body označte podle obrázku čísly
1 až 9;
•
zabodněte kružítko do dolního průsečíku svislé osy s kružnicí a poloměrem 9 cm opište půlkružnici. Průsečíky půlkružnice s vodorovnou osou kružnice označte M a N;
•
spojujte bod M s lichými čísly na svislém průměru. Nejprve projděte číslem, potom
označte průsečík s kružnicí. Tímto postupem získáte jednotlivé vrcholy n-úhelníka na
pravé polovině kružnice;
•
stejně postupujte při spojování z bodu N. Tak vám vzniknou vrcholy n-úhelníka na levé polovině kružnice;
•
spojte velmi tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kružnici k a vyznačte pravidelný devítiúhelník.
44
Obr. 63 - Postup sestrojení n-úhelníku s lichým počtem vrcholů
JAK SESTROJIT LIBOVOLNÝ N-ÚHELNÍK SE SUDÝM POČTEM VRCHOLŮ
•
Jako příklad použijte desetiúhelník;
•
vyznačte si střed S a narýsujte kružnici o průměru, který je jednoduše dělitelný na
5 dílů (na poloviční počet dílů než má n-úhelník stran). Zvolte například průměr 10
cm, poloměr v kružítku bude polovinou průměru (tedy 5 cm);
•
bodem S veďte vodorovnou a svislou osu kružnice;
•
rozdělte svislý průměr kružnice na polovinu dílů, než kolik stran má mít konstruovaný
mnohoúhelník. Ve vašem případě na 5 dílů po 2 cm. Body označte podle obrázku čísly
1 až 6;
45
•
zabodněte kružítko do dolního průsečíku svislé osy s kružnicí a poloměrem 10 cm
opište půlkružnici. Průsečíky půlkružnice s vodorovnou osou kružnice označte M a N;
•
spojujte bod M s každým číslem na svislém průměru. Nejprve projděte číslem, potom
označte průsečík s kružnicí. Tímto postupem získáte jednotlivé vrcholy n-úhelníka na
pravé polovině kružnice;
•
stejně postupujte při spojování z bodu N. Tak vám vzniknou vrcholy n-úhelníka na levé polovině kružnice;
•
spojte velmi tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kružnici k a vyznačte pravidelný desetiúhelník.
Obr. 64 - Postup sestrojení n-úhelníku se sudým počtem vrcholů
46
a) Připravte si další stránku v sešitě, vodorovně ji rozdělte na polovinu – viz
obr. č. 65 a zapište název cvičení – N-úhelníky;
b) Do horní poloviny narýsujte pravidelný n-úhelník s lichým počtem vrcholů,
například devítiúhelník;
c) Do druhé poloviny narýsujte pravidelný n-úhelník se sudým počtem vrcholů,
například desetiúhelník;
d) Velmi tlustou čarou vyznačte výsledné obrysy všech útvarů.
a) Připravte si další stránku v sešitě bez dělení, jen s horní dvojlinkou;
b) Samostatně narýsujte libovolný pravidelný n-úhelník s větším počtem vrcholů
než 15;
c) Jeho pojmenování zapište jako název celého cvičení do horní dvojlinky na
stránce;
d) Velmi tlustou čarou vyznačte výsledné obrysy.
47
Obr. 65 - Dělení strany na polovinu - n-úhelníky
•
•
•
•
Trojúhelník;
Čtyřúhelník;
Pravidelný mnohoúhelník a jeho kostrukce;
N-úhelník.
3.6 Kruh, kružnice
Kružnice je křivka vzniklá spojením nekonečného množství bodů, které mají stejnou vzdálenost od předem daného bodu (středu kružnice). Jejich vzdálenost se nazývá poloměr kružnice. Dvojnásobek této vzdálenosti se označuje jako průměr kružnice. Ke konstrukci kružnice
používejte kružítko.
48
Každá kružnice je souměrná podle jakékoli přímky vedené jejím středem (osa souměrnosti).
Část kružnice ohraničená dvěma krajními body (umístěnými na kružnici) se nazývá kruhový
oblouk.
Leží-li oba ohraničující body na společném průměru kružnice, potom vymezují půlkružnici.
Přímka, která má s kružnicí společný právě jeden bod se nazývá tečna kružnice.
Přímka, která protíná kružnici ve dvou bodech je sečna kružnice. Úsečka, která je takto
ohraničena se jmenuje tětiva.
Dvě kružnice o společném středu a různých poloměrech se nazývají kružnice soustředné.
Obr. 66 - Kružnice – názvosloví
Kruh chápejte jako část roviny ohraničenou z vnější strany kružnicí. Kruh rozdělený průměrem na dvě stejné polovina se nazývá půlkruh.
Kruhovou výsečí se nazve část kruhu vyťatá dvěma průměry. Svírají – li průměry pravý úhel,
potom se jedná o čtvrtkruh.
Kruhová úseč je část kruhu, který ohraničuje z jedné strany tětiva a z druhé strany kruhový
oblouk.
Mezikružím se nazve část roviny mezi dvěma soustřednými kružnicemi.
49
Obr. 67 - Kruh - názvosloví
a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru - dělení na šestiny s názvem
cvičení – Kruh, kružnice;
b) Do jednotlivých polí zakreslete příslušné útvary podle obr. č. 67. Jedná-li se
o plochu, použijte vodorovné šrafování. Jako základ vezměte kružnici
o poloměru 25 mm;
c) Do obrázků barevně vyznačte pojmy a zapište jejich názvy:
•
•
•
•
•
•
Kruh, kružnice;
Půlkruh, půlkružnice, průměr;
Čtvrtkruh, čtvrtkružnice, poloměr;
Kruhová výseč, kruhový oblouk, tečna;
Kruhová úseč, sečna, tětiva;
Mezikruží.
d) Uveďte příklady, kde se ve stavební praxi můžete setkat s konstrukcí kružnic a kruhů. Vyhledejte příklady staveb nebo konstrukcí na Internetu.
•
•
•
•
•
Kruh, kružnice;
Kruhový oblouk;
Poloměr, průměr;
Tečna, sečna, tětiva;
Kruhová úseč, výseč, mezikruží.
50
3.7 Elipsa, ovál
Elipsa je křivka vzniklá spojením nekonečného množství bodů, které mají součet vzdáleností
od dvou předem daných bodů (ohnisek) neměnný a rovný délce hlavní osy. Vedlejší osa je
na osu hlavní kolmá a půlí ji. Elipsa bývá jednoznačně dána svými ohnisky a osami.
Konstrukci lze provést několika způsoby:
•
pomocí provázku;
•
pomocí proužku papíru – Proužková metoda;
•
pomocí zvolených bodů na hlavní ose – Bodová metoda;
•
pomocí dvou soustředných kružnic;
•
pomocí poloměru křivosti.
Obr. 68 - Elipsa - názvosloví
JAK SESTROJIT ELIPSU POMOCÍ PROVÁZKU
•
Ke konstrukci potřebujete znát vzdálenost ohnisek F1 a F2 a délku vedlejší osy;
•
narýsujte hlavní osu elipsy, zvolte střed elipsy S a vyznačte ohniska F1 a F2 podle zadání;
•
bodem S veďte kolmici (vedlejší osu elipsy) a vyznačte na ni body C a D. Délka úsečky CS=SD a je rovna polovině délky vedlejší osy;
•
připravte si dva špendlíky, které zabodnete do ohnisek F1 a F2;
51
•
na špendlíky přivažte nit. Její délku upravte tak, aby se dala napnout přes tužku umístěnou v bodě C;
•
za stálého napínání nitě opište tužkou elipsu.
Obr. 69 - Sestrojení elipsy pomocí provázku
JAK SESTROJIT ELIPSU BODOVOU METODOU
•
Ke konstrukci potřebujete mít zadané délku hlavní a vedlejší osy;
•
narýsujte obě osy a pojmenujte body AB, CD a S;
•
sestrojte na hlavní ose ohniska F1 a F2 tak, že vezmete do kružítka vzdálenost AS,
zabodnete do bodu C a opíšete část kružnice. Tam, kde kružnice protne hlavní osu
označte hledaná ohniska;
•
mezi body F1 a S vyznačte na hlavní ose několik libovolných bodů a označte je číslem;
•
vezměte do kružítka vzdálenost od bodu B do bodu 1. Zabodněte do ohniska F2
a opište část oblouku kružnice nad i pod hlavní osou. Stejný oblouk opište z druhého
ohniska, tedy z bodu F1;
•
vezměte do kružítka vzdálenost od bodu A do bodu 1. Zabodněte do ohniska F2
a protněte připravené oblouky. Stejným poloměrem protněte oblouky z bodu F1;
•
právě jste získali první čtyři body, které se nacházejí na hledané elipse;
•
stejným způsobem postupujte u všech vyznačených bodů na hlavní ose;
52
•
výsledný tvar elipsy získáte tak, že všechny nalezené body spojíte plynulou křivkou
sestrojenou pomocí křivítka.
Obr. 70 - Sestrojení elipsy bodovou metodou
Ovál je křivka podobná elipse, ale její zakřivení se provádí pomocí kružnicových oblouků.
Protože přesná konstrukce elipsy je v praxi náročná, často se používá místo elipsy právě ovál.
JAK SESTROJIT OVÁL
•
Ke konstrukci potřebujete znát délku hlavní osy AB;
•
zakreslete hlavní osu AB a rozdělte ji na tři stejné díly. Vzniklé body na hlavní ose
označte body C a D;
•
do kružítka vezměte vzdálenost z bodu C do bodu D;
•
zabodněte kružítko do bodu C a opište půlkružnici, potom zabodněte do bodu D
a stejným poloměrem opište další půlkružnici tak, aby se oba oblouky protnuly;
•
průsečíky půlkružnic označte body 1 a 2;
•
bod 1 spojte nejprve s bodem C a potom s bodem D a obě polopřímky prodlužte;
•
vezměte do kružítka délku úsečky AC, zabodněte do bodu C a opište kružnici;
•
totéž proveďte v bodě D;
•
průsečíky obou kružnic s prodlouženými polopřímkami označte body 3, 4, 5, 6;
•
tím vymezíte boční tvary oválu;
53
•
střední horní část oválu doplňte kružnicí se středem v bodě 2 o poloměru délky úsečky
1-5;
•
střední dolní část oválu doplňte kružnicí se středem v bodě 1 o stejném poloměru;
•
napojení jednotlivých částí oválu musí být plynulé. Bez viditelných přechodů.
Obr. 71 - Elipsa, ovál – konstrukce
a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru - dělení na poloviny s názvem
cvičení – Elipsa, ovál;
b) Do horní poloviny narýsujte bodovou metodou elipsu. Délka hlavní osy je
10 cm, délku vedlejší osy zvolte 6 cm;
c) Do spodní poloviny nakreslete ovál s délkou hlavní osy 10 cm.
•
•
Elipsa;
Ovál.
54
4 ZOBRAZOVÁNÍ TĚLES
CÍLE:
•
rozlišit různé druhy zobrazení, jejich výhody a nevýhody;
•
vysvětlit princip zobrazení tělesa na tři k sobě kolmé průmětny;
•
rozlišit jednotlivé pohledy a směry promítání (půdorys, nárys, bokorys);
•
konstruovat pravoúhlé průměty bodu, přímky, roviny;
•
zobrazit v kosoúhlém promítání základní geometrická tělesa;
•
zobrazit základní geometrická tělesa v pravoúhlém promítání na tři k sobě kolmé průmětny;
•
z půdorysu odvozovat nárys a bokorys.
4.1 Způsoby zobrazování těles
Proces, při kterém zobrazíte do vašeho sešitu nebo na výkres ve skutečnosti trojrozměrný objekt ve dvourozměrném provedení, se nazývá promítání prostorových útvarů.
Vědní disciplínou, která promítání řeší, je deskriptivní geometrie. Jejím úkolem je sestavit
pravidla pro grafické vyjádření prostorových útvarů tak, aby byl výkres přehledný
a srozumitelný.
Plocha, na kterou se těleso zobrazuje (sešit, výkres) se nazývá průmětna.
Obraz, který při zobrazení vznikne na průmětně pojmenujte průmět.
Při promítání se vede každým bodem myšlený promítací paprsek který vytvoří svůj obraz na
průmětně. Jak bude výsledný obraz vypadat záleží především na směru promítacích paprsků a jejich poloze vzhledem k průmětně (vašemu sešitu) a na počtu průměten, na které se
zobrazuje.
Podle směru promítacích paprsků se rozlišuje:
•
promítání rovnoběžné – jednotlivé paprsky jsou vzájemně rovnoběžné;
•
promítání středové – promítací paprsky se sbíhají v jednom bodě (lidském oku). Toto promítání se nazývá perspektiva.
55
Obr. 73 – středové promítání paprsků do roviny
Obr. 72 – rovnoběžné promítání paprsků do roviny
(perspektiva)
Podle úhlu pod kterým paprsky dopadají na průmětnu se promítání dělí na:
•
promítání pravoúhlé – paprsky dopadají na průmětnu kolmo pod úhlem 90°;
•
promítání kosoúhlé – dopadající paprsky svírají s průmětnou úhel jiný, než pravý.
Obr. 75 – pravoúhlé promítání paprsků do roviny
Obr. 74 - kosoúhlé promítání paprsků do roviny
Podle počtu průměten, na které se prostorový útvar zobrazí se promítání dělí na:
•
promítání na jednu průmětnu – celý objekt je nakreslen v jednom obraze;
•
promítání na dvě průmětny – obraz je zachycen a rozkreslen do dvou zobrazení;
•
promítání na tři průmětny – obraz je rozdělen do tří složek.
Při zobrazování na více průměten získáte původní těleso teprve po složení všech dílčích průmětů. Těchto zobrazení využívají projektanti v technické dokumentaci staveb, aby mohli
přesně popsat tvar i velikost jednotlivých konstrukcí.
56
Obr. 76 - Zobrazení bodu na tři k sobě kolmé průmětny
Poloha průměten se ve stavební praxi volí tak, aby byly průmětny na sebe kolmé.
Při práci v odborném kreslení si společně s učitelem osvojíte:
•
rovnoběžné kosoúhlé promítání na jednu průmětnu;
•
rovnoběžné pravoúhlé promítání na tři k sobě kolmé průmětny.
4.2 Rovnoběžné kosoúhlé promítání na jednu průmětnu.
Zobrazení bývá někdy označováno názvem zobrazení názorné nebo axonometrické.
Celé těleso je zakresleno v jednom obraze, který zachycuje vnější tvar tělesa jednoduchou
metodou do souřadnicového systému.
Metoda je ve srovnání s jinými typy zobrazení méně náročná na čas i zpracování, na kresliče
neklade příliš vysoké nároky. V praxi se kosoúhlé promítání často využívá pro objasnění konstrukčních detailů nebo pro kreslení náčrtů.
Zobrazení však neodpovídá plně realitě, kterou vidí pozorovatel. Jeho nevýhoda se skrývá
také v nepřehledném zachycení skrytých částí tělesa a detailů na zkracovaných stranách.
Způsob nastavení jednotlivých os, typ průmětny nebo poměr, ve kterém se vynášejí délky
v jednotlivých směrech, rozdělují promítání do několika typů (např. kosoúhlá dimetrie –
v praxi nejpoužívanější, kavalírní axonometrie, vojenská axonometrie, technická izometrie).
57
Obr. 77 – Typy kosoúhlého promítání
V praxi se skutečné objekty sestavují z jednoduchých těles.
Mezi základní a nejčastěji používaná tělesa patří:
•
krychle;
•
kvádr;
•
hranol (čtyřboký nebo šestiboký);
•
jehlan (čtyřboký nebo šestiboký);
•
komolý jehlan (čtyřboký nebo šestiboký);
•
kužel;
•
komolý kužel;
•
válec;
58
•
koule.
Obr. 78 - Tělesa
a) Připravte si další stránku v sešitě, rozdělte ji vodorovně i svisle na třetiny.
Vznikne vám devět polí – viz obr. 79. Zapište název cvičení – Tělesa;
b) Do každého z polí vepište podle obr. č. 78 jeden název nejčastěji používaných
geometrických těles (krychle, kvádr, šestiboký hranol, šestiboký jehlan,
komolý jehlan, kužel, komolý kužel, válec, koule);
c) S využitím učebního textu překreslete tělesa do příslušných polí. Pokuste se co
nejvěrohodněji zachytit jejich tvar a proveďte stínování podle obrázku.
59
Obr. 79 – Tělesa – vzor stránky
JAK ZOBRAZIT KRYCHLI V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ
•
Krychli vynesete přímo do kosoúhlého průmětu pomocí skutečných rozměrů;
•
nakreslete čelní stěnu krychle (čtverec) ve skutečných rozměrech a označte vrcholy A,
B, C, D;
•
ze všech vrcholů si naznačte směr hran vedoucích na krychli směrem dozadu.
S úsečkou AB budou při zobrazení svírat úhel 45° a všechny budou vzájemně rovnoběžné;
•
na připravené hrany naneste z každého vrcholu délku boční stěny. Pozor, při kosoúhlém promítání ji zkraťte na polovinu skutečné délky. Body označte E, F, G, H;
•
spojte vzniklé body a získáte zadní stranu krychle;
•
tlustě vytáhněte výsledný tvar, neviditelné hrany se zobrazí čárkovaně.
60
Obr. 80 - Konstrukce krychle v kosoúhlém promítaní
JAK ZOBRAZIT KVÁDR V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ
•
Nakreslete čelní stěnu kvádru (obdélník) ve skutečných rozměrech podle zadání
a označte vrcholy A, B, C, D;
•
ze všech vrcholů si naznačte směr hran vedoucích na kvádru směrem dozadu.
S úsečkou AB budou při zobrazení svírat úhel 45° a všechny budou vzájemně rovnoběžné;
61
•
na připravené hrany naneste z každého vrcholu délku boční stěny. Pozor, při kosoúhlém promítání ji zkraťte na polovinu délky ze zadání. Body označte E, F, G, H;
•
spojte vzniklé body a získáte zadní stranu kvádru;
•
tlustě vytáhněte výsledný tvar, neviditelné hrany se zobrazí čárkovaně.
Obr. 81 - Konstrukce kvádru v kosoúhlém promítaní
JAK ZOBRAZIT ČTYŘBOKÝ JEHLAN V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ
•
Nejprve sestrojíte podstavu. Tvoří ji kosoúhlý průmět čtverce;
•
narýsujte stranu AB v rozměrech podle zadání;
bodem A i bodem B veďte přímky pod úhlem 45°. Těmi vyznačujete směr hran, které
vedou ve skutečnosti dozadu, kolmo na nárysnu;
•
na připravené hrany naneste od vyznačených bodů A a B délku boční stěny. Pozor, při
kosoúhlém promítání ji zkraťte na polovinu skutečné délky (polovina délky úsečky
AB). Vzniklé body označte C a D;
•
vyznačte úhlopříčky AC a BD. Jejich průsečík označte bodem S;
•
v bodě S vztyčte kolmici k podstavě, naneste na ni výšku jehlanu podle zadání
a označte vrchol V;
•
vrchol V spojte s body podstavy ABCD;
62
•
tlustou čarou vytáhněte výsledný tvar, neviditelné hrany se zobrazí čárkovaně.
Obr. 82 - Konstrukce čtyřbokého jehlanu v kosoúhlém promítaní
JAK ZOBRAZIT KOMOLÝ ČTYŘBOKÝ JEHLAN V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ
•
Nejprve sestrojte s využitím předcházejícího odstavce základní jehlan podle zadání.
Konečný tvar tělesa nevytahujte;
•
na kolmici z bodu S naneste požadovanou výšku komolého jehlanu a vyznačte bod S´;
•
bodem S´veďte rovnoběžku s úsečkou AC (úhlopříčka podstavy). Průsečíky s hranami
původního tělesa (úsečky AV a CV) označte body E, G;
•
dále bodem S´veďte druhou rovnoběžku, tentokrát s úsečkou BD (druhá úhlopříčka
podstavy). Průsečíky s hranami původního tělesa (úsečky BV a DV) označte body F
a H;
•
spojením bodů EFGH získáte horní podstavu komolého jehlanu;
•
tlustou čarou vytáhněte viditelné hrany výsledného tělesa, neviditelné části zakreslete
tlustou čárkovanou čarou.
63
Obr. 83 – Konstrukce kolmého čtyřbokého jehlanu v kosoúhlém promítání
4.3 Pravoúhlé promítání na tři k sobě kolmé průmětny.
Ve stavebních výkresech se objekty zobrazují pomocí pravoúhlého promítání na tři k sobě
kolmé průmětny. Metoda umožňuje jednoznačné zobrazení vnitřního členění objektu, zachycuje velikost jednotlivých prostorů i konstrukcí.
Pro kreslení i čtení takovéhoto zobrazení však potřebujete určitou zkušenost, protože objekt je
rozkreslen do několika obrazů, které spolu souvisejí a vzájemně se doplňují.
Jednotlivé průmětny se nazývají:
- vodorovná rovina, obraz na ní vznikne při pohledu shora;
•
půdorysna
•
nárysna - svislá rovina v průčelní poloze, obraz se vytváří při pohledu zepředu;
•
bokorysna - svislá rovina kolmá na nárysnu, obraz získáte pohledem zboku.
Na jednotlivých průmětnách vznikají obrazy, tzv. průměty
64
Obr. 84 – Průmětny
Zapamatujte si:
Podle názvu průmětny se vzniklé obrazy nazývají:
•
Půdorys
•
Nárys
•
Bokorys
- obraz na půdorysně, vznikne pohledem shora, označí se
indexem 1;
- obraz na nárysně, vznikne pohledem zepředu, označí se
indexem 2;
- obraz na bokorysně, vznikne pohledem zboku, označí se
indexem 3.
•
•
•
•
•
•
•
•
Průmětna;
Průmět;
Promítací paprsek;
Promítání rovnoběžné a středové;
Promítání pravoúhlé a kosé;
Názorné zobrazení (axonometrie);
Půdorysna, nárysna, bokorysna;
Půdorys, nárys, bokorys.
65
JAK OTEVŘÍT PROSTOR DO PLOCHY SEŠITU
Na několika dalších úlohách si budete procvičovat zobrazování těles na tři k sobě kolmé průmětny. V horní části stránky zobrazíte těleso v kosoúhlém promítání, ve zbytku ho rozkreslíte
do půdorysu, nárysu a bokorysu.
Ve skutečnosti jsou jednotlivé průmětny v prostoru na sebe kolmé. Pro zakreslení do sešitu
máte k dispozici jen dva rozměry. Proto musíte prostor „otevřít“.
Půdorysnu sklopíte o 90°směrem dolů, bokorysu otočíte o 90° vpravo. Nezapomeňte vyznačit
přímky, ve kterých se jednotlivé nárysny protínají (průsečnice rovin) a bod S (počátek).
Máte-li k dispozici stavebnici pro prostorové zobrazování, ukažte si společně s učitelem, jak
přesně k „otevření“ dochází.
Obr. 85 - Otevření prostoru do plochy sešitu
JAK SI PŘIPRAVIT STRÁNKU V SEŠITĚ PRO ZOBRAZOVÁNÍ OBJEKTU
V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ A NA TŘI PRŮMĚTNY
•
Stránku rozdělte vodorovně na dvě části 10 cm od horní dvojlinky;
•
do horní části zapište nadpis KOSOÚHLÝ PRŮMĚT;
•
spodní část rozdělte vodorovně i svisle na poloviny, vzniknou vám tak 4 stejné části;
•
dopište názvy jednotlivých průměten podle vzoru. Nezaměňujte názvy jednotlivých
průměten;
66
Obr. 86 - Vzor - rozdělení strany pro zobrazení tělesa na tři průmětny
JAK ZOBRAZIT BOD PRAVOÚHLÝM PROMÍTÁNÍM NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ
PRŮMĚTNY
•
Bod A leží v prostoru;
•
do půdorysu se zobrazí jako bod A1 tak, že promítací paprsek projde bodem A kolmo
k půdorysně. Jeho polohu si v půdorysně zvolte libovolně;
•
do nárysu se promítne jako bod A2. Promítací paprsek prochází bodem A kolmo na
nárysnu. Aby při zpětném „složení prostoru“ opravdu zobrazoval bod A, musíte jej
zakreslit do nárysu NAD jeho půdorys;
•
bokorys A3 vznikne pomocí promítacího paprsku, který prochází bodem A kolmo na
bokorysnu;
•
aby i bokorys odpovídal zobrazení bodu A, musíte ho najít pomocí jednoduché konstrukce;
•
přeneste bod A1 (půdorys) vodorovně na průsečnici půdorysny s bokorysnou;
67
•
zabodněte kružítko do bodu S (počátku) a otočte o 90° polohu bodu A1 z průsečnice
v půdoryse na průsečnici otočenou;
•
z otočeného bodu na průsečnici vztyčte v bokorysně kolmici;
•
bokorys bodu musí být stejně vysoko jako jeho nárys. Proto veďte bodem A2 (nárysem) vodorovnou přímku a najděte průsečík s kolmicí v bokorysně. Označte bod A3.
Po složení prostoru se průměty A1, A2, A3 složí do jediného bodu A.
Obr. 87 - Zobrazení bodu na tři průmětny
POZOR!
V axonometrickém zobrazení prostoru se pro názornost bokorys zobrazuje pohledem zprava
doleva.
V sešitě proveďte otevření prostoru podle obr. 85 a zobrazujte bokorys opačně – tj. pohledem zleva doprava.
a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru pro zobrazení tělesa v kosoúhlém
promítání na tři průmětny – podle vzoru na obr. č. 86;
Zapište název cvičení – Bod;
b) Do pole s označením Kosoúhlý průmět zakreslete bod A;
c) S využitím předchozího odstavce zakreslete průmět bodu na tři k sobě kolmé
průmětny.
68
JAK ZOBRAZIT KRYCHLI V PRAVOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ NA TŘI K SOBĚ
KOLMÉ PRŮMĚTNY
•
Prohlédněte si model krychle. Pro zjednodušení si ji postavte do průčelné polohy
(přední stěna je rovnoběžná s nárysnou). Krychle má všechny strany stejné, proto
i jednotlivé průměty budou stejného tvaru;
•
prohlédněte si krychli shora směrem dolů. Do půdorysu se zobrazí jako čtverec tak,
že promítací paprsky procházejí jednotlivými vrcholy kolmo k půdorysně. Délka strany čtverce se rovná délce hrany krychle. Polohu si v půdorysně zvolte libovolně. Vrcholy označte písmeny s indexem 1. Vrcholy horní podstavy budou v půdoryse totožné s vrcholy podstavy dolní;
•
do nárysu se krychle promítne také jako čtverec. Promítací paprsky procházejí vrcholy čelní stěny kolmo na nárysnu. Nezapomeňte, že nárys musíte zakreslit NAD jeho
půdorys (výšku si zvolte). Body označte indexem 2, vrcholy čelní stěny splynou
s vrcholy zadní stěny;
•
bokorys vznikne pomocí promítacích paprsků, které procházejí vrcholy boční stěny
krychle kolmo na bokorysnu. Znovu bude mít tvar čtverce;
•
aby bokorys odpovídal po složení prostoru půdorysu a nárysu, musíte jednotlivé body
z půdorysu otočit do bokorysny stejně, jako jste to provedli při zobrazení jednoho bodu. Bokorys krychle musí být stejně vysoko jako nárys. Označte vrcholy čtverce
písmeny s indexem 3, vrcholy levé stěny splynou s vrcholy pravé stěny krychle.
Obr. 88 - Zobrazení krychle na tři průmětny
69
a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru pro zobrazení objektu
v kosoúhlém promítání a na tři průmětny. Zapište název cvičení – Krychle;
b) Do prostoru pro kosoúhlý průmět zakreslete krychli ABCDEFGH o straně
40 mm. Využijte postupu z předcházející kapitoly;
c) Nezapomeňte, že strany vedoucí k nárysně se zobrazují pod úhlem 45° a jejich
délka se zkrátí na polovinu skutečné délky;
d) Zakreslete průmět dané krychle na tři k sobě kolmé průmětny.
Obr. 89 - Zobrazení krychle na tři průmětny
70
JAK ZOBRAZIT KVÁDR V PRAVOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ PRŮMĚTNY
•
Kvádr zobrazte v průčelní poloze. Jeho přední strana bude rovnoběžná s nárysnou. Při
takto zvolené poloze se vám jednotlivé strany budou promítat ve skutečném tvaru
i skutečné velikosti;
•
prohlédněte si kvádr shora směrem dolů. Do půdorysu se zobrazí jako obdélník ve velikosti podstavy. Polohu si v půdorysně zvolte libovolně. Vrcholy označte písmeny
s indexem 1. Vrcholy s horní podstavy budou v půdoryse totožné s vrcholy podstavy
dolní;
•
do nárysu se kvádr promítne také jako obdélník, ale ve velikosti čelní stěny. Nezapomeňte, že nárys musíte umístit NAD jeho půdorys (výšku si zvolte). Body označte
indexem 2, vrcholy čelní stěny splynou s vrcholy zadní stěny;
•
bokorys bude mít znovu tvar čtverce, velikost odpovídá velikosti boční stěny.
Nezapomeňte, že musíte jednotlivé body z půdorysu otočit do bokorysny stejně, jako jste to
provedli při zobrazení jednoho bodu. Bokorys kvádru umístěte stejně vysoko jako nárys.
Označte vrcholy čtverce písmeny s indexem 3, vrcholy levé stěny splynou s vrcholy pravé
stěny krychle.
71
v kosoúhlém promítání a na tři průmětny. Zapište název cvičení – Kvádr;
b) do prostoru pro kosoúhlý průmět zakreslete kvádr ABCDEFGH podle obr.
č. 91. Uvedené rozměry udávají skutečné rozměry tělesa;
c) nezapomeňte, že strany vedoucí kolmo k nárysně se v kosoúhlém průmětu
zobrazí pod úhlem 45° a jejich délka se krátí na polovinu;
d) zakreslete průměty daného kvádru do půdorysu, nárysu a bokorysu. Překontrolujte si, zda rozměry půdorysu odpovídají skutečnému nezakreslenému tělesu.
Obr. 91 - Vzor - zobrazení kvádru na tři průmětny
72
JAK ZOBRAZIT PRAVIDELNÝ ČTYŘBOKÝ JEHLAN V PRAVOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ PRŮMĚTNY
•
Pravidelný čtyřboký jehlan má v podstavě čtverec. Pro zobrazení zvolte takovou polohu, aby dvě jeho strany jeho podstavy byly rovnoběžné s nárysnou a dvě k nárysně
kolmé;
•
prohlédněte si jehlan shora směrem dolů. Do půdorysu se zobrazí čtverec ve velikosti
podstavy. Hrany vedoucí z rohů do vrcholu uvidíte jako úhlopříčky tohoto čtverce. Ve
středu zakreslete vrchol. Pro označení použijte index 1;
•
do nárysu se jehlan promítne jako trojúhelník se základnou odpovídající délce strany
čtverce v půdorysu. Výška trojúhelníka se zobrazí ve skutečné velikosti. Nezapomeňte, že nárys musíte umístit NAD jeho půdorys. Body podstavy i vrchol označte indexem 2;
•
bokorys bude mít znovu tvar trojúhelníka. Jednotlivé body z půdorysu musíte otočit
do bokorysny stejně, jako jste to prováděli u krychle nebo kvádru. Bokorys jehlanu
umístěte stejně vysoko jako nárys. K popisu použijte index 3.
Obr. 92 - Zobrazení jehlanu na tři průmětny
73
v kosoúhlém promítání a na tři průmětny. Zapište název cvičení – Pravidelný
čtyřboký jehlan;
b) Do prostoru pro kosoúhlý průmět zakreslete jehlan ABCDV v průčelní poloze
podle obr. č. 93. Uvedené rozměry udávají skutečné rozměry tělesa;
c) Nezapomeňte, že strany vedoucí kolmo k nárysně se v kosoúhlém průmětu
zobrazí pod úhlem 45° a jejich délka se zkrátí na polovinu;
d) Zakreslete průměty daného jehlanu do půdorysu, nárysu a bokorysu. Překontrolujte si, zda rozměry půdorysu odpovídají skutečnému nezakreslenému tělesu.
Obr. 93 – Zobrazení jehlanu na tři průmětny
74
JAK ZOBRAZIT KOMOLÝ PRAVIDELNÝ ČTYŘBOKÝ JEHLAN
V PRAVOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ PRŮMĚTNY
•
Pravidelný čtyřboký jehlan má v podstavě čtverec. Jestliže seříznete vodorovně jeho
špičku v dané výšce, získáte jehlan komolý s horní podstavou také ve tvaru čtverce.
Pro zjednodušení zobrazujte těleso v průčelní poloze;
•
prohlédněte si komolý jehlan shora směrem dolů. Do půdorysu se zobrazí v dolní části stejně jako jehlan, ale hrany vedoucí z rohů podstavy se nesbíhají ve vrcholu. Končí
v rozích menšího čtverce, který vymezuje horní podstavu. Jeho velikost závisí na tom,
jak vysoko jehlan seříznete;
•
nejprve sestrojte půdorys jehlanu neseříznutého. Hrany zakreslete jen tence, popište
body dolní podstavy, připojte index 1, vrchol neoznačujte;
•
do nárysu se komolý jehlan promítne jako lichoběžník se základnou odpovídající šířce půdorysu. Jeho výška se zobrazí ve skutečné velikosti v závislosti na výšce seříznutí;
•
sestrojte nárys neseříznutého jehlanu. Postupujte stejně jako v předcházejícím odstavci. Nezapomeňte, že nárys musíte umístit NAD jeho půdorys. Body dolní podstavy označte písmeny s indexem 2;
•
v náryse na výšku trojúhelníka naneste skutečnou výšku komolého jehlanu. Tímto bodem veďte rovnoběžku s dolní podstavou a původní jehlan v nárysu seřízněte;
•
tlustě vytáhněte výsledný tvar nárysu a pojmenujte podle zadání body horní podstavy;
•
vraťte se do půdorysu. I tam musíte vyznačit horní podstavu seříznutého tělesa;
•
vyjděte z nárysu. Z krajních bodů horní podstavy spusťte svislice do půdorysu. Tam,
kde svislice protínají hrany jehlanu směřující do vrcholu, si označte čtyři body. Získáte vrcholy horní podstavy zobrazené v půdoryse. Tlustě vytáhněte výsledný tvar průmětu a správně pojmenujte body horní podstavy;
•
bokorys bude mít také tvar lichoběžníka. Postupujte stejně jako u jehlanu neseříznutého. Výška komolého jehlanu v náryse i bokoryse musí být stejná. Proto odvoďte
výšku seříznutí z nárysu. Tlustě vytáhněte výsledný tvar bokorysu, správně pojmenujte jednotlivé body a připojte k nim index 3.
75
Obr. 94 - Zobrazení komolého jehlanu na tři průmětny
v kosoúhlém promítání a na tři průmětny. Zapište název cvičení – Komolý
jehlan;
b) Do prostoru pro kosoúhlý průmět zakreslete jehlan ABCDEFGH v průčelní
poloze podle obr. č. 95. Uvedené rozměry udávají skutečné rozměry tělesa;
c) Nezapomeňte, že strany vedoucí kolmo k nárysně se v kosoúhlém průmětu
d) Zakreslete průměty daného jehlanu do půdorysu, nárysu a bokorysu.
76
Obr. 95 - Komolý jehlan
77
Obr. 96 - Tělesa pro zadání pracovního úkolu č. 21
78
a) Připravte si několik dalších stran v sešitě podle vzoru pro zobrazení objektu
v kosoúhlém promítání a na tři průmětny;
b) Zapište názvy cvičení
-
Hranol s výřezem;
Hranol se schody;
Hranol se zářezem;
Seříznutý hranol;
Sloup s patkou;
Pilíř 300/300;
Komín 450/450.
c) Do prostoru pro kosoúhlý průmět zakreslete na jednotlivé stránky tělesa
podle zadání. Uvedené rozměry udávají skutečné rozměry tělesa;
d) Nezapomeňte, že strany vedoucí kolmo k nárysně se v kosoúhlém průmětu
e) Zakreslete průměty jednotlivých těles do půdorysu, nárysu a bokorysu.
4.4 Názvosloví střech.
Střecha je stavební konstrukce, která chrání objekt především před povětrnostními vlivy.
Současně také esteticky dotváří stavbu v její horní části.
Zjednodušeně se střechy dají
rozdělit podle sklonu na střechy
ploché se sklonem do 10°
a střechy sklonité se sklonem
nad 10°.
Podrobně se s konstrukcí střech
seznámíte v předmětu Technologie, popř. Stavební konstrukce.
Pro zakreslování sklonitých
střech si musíte ujasnit základní
názvosloví a tvary jednotlivých
typů střech. Ty si s využitím dovedností
získaných
v předcházejících cvičeních samostatně zakreslíte na několika
dalších stránkách v sešitě.
Obr. 97 - Základní části sklonitých střech
79
Mezi základní typy střech patří:
•
Střecha pultová;
•
střecha sedlová;
•
střecha valbová;
•
střecha stanová;
•
střecha pilová;
•
střecha mansardová;
•
střecha věžová.
Obr. 98 - Základní typy sklonitých střech
80
a) Připravte si několik dalších stran v sešitě podle vzoru pro zobrazení objektu v kosoúhlém promítání a na tři průmětny;
b) Zapište názvy cvičení:
-
střecha pultová;
střecha sedlová;
střecha valbová;
střecha stanová;
střecha pilová;
střecha mansardová;
střecha věžová.
c) Do prostoru pro kosoúhlý průmět zakreslete jednotlivé typy střech. Uvedená čísla označují skutečné rozměry tělesa. Dbejte na správný výběr tvaru střechy tak, aby odpovídal zadání na stránce;
d) Nezapomeňte, že strany vedoucí kolmo k nárysně se v kosoúhlém průmětu zobrazí pod úhlem 45° a jejich délka se zkrátí na polovinu;
e) Zakreslete průměty jednotlivých střech do půdorysu, nárysu a bokorysu
tak, aby odpovídaly kosoúhlému průmětu v horní části stránky;
f) Pojmenujte základní části střechy do kosoúhlého průmětu, půdorysu, nárysu i bokorysu.
81
Obr. 99 - Kosoúhlé průměty jednotlivých typů střech
82
5 ZOBRAZOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
A OBJEKTŮ
CÍLE:
•
vysvětlit význam technické normalizace ve stavebnictví;
•
pojmenovat a rozdělit stavební výkresy podle účelu a vysvětlit jejich využití v praxi;
•
vysvětlit princip zobrazení půdorysu, svislého řezu a technického pohledu objektu;
•
popsat rozmístění jednotlivých ploch na stavebním výkrese;
•
objasnit význam a obsah popisového pole;
•
poskládat stavební výkres;
•
přepočítávat z hlavy „z“ a „do“ měřítek 1:100, 1:50, 1:20, 1:10, 1:5;
•
vyjmenovat druhy čar pro zakreslování a uvést příklady jejich použití ve výkrese;
•
vysvětlit způsoby kótování ve stavebnictví;
•
vyjmenovat a popsat druhy kót včetně jejich částí;
•
pojmenovat a používat grafické značky pro značení hmot v řezech, vysvětlit jejich význam;
•
používat značky zařizovacích předmětů, vysvětlit jejich použití v jednotlivých typech
výkresů;
•
zobrazovat svislé stavební konstrukce v půdorysu a svislém řezu;
•
kreslit v měřítku a okótovat půdorys stavebního objektu podle zadání;
•
zakreslovat a kótovat výplně otvorů (okna a dveře);
•
zobrazit do výkresu povrchové úpravy;
•
zakreslit dílčí stavební úpravy;
•
číst jednoduché stavební výkresy.
83
5.1 Stavební výkresy
Stavební výkres chápejte jako prostředek k předávání informací mezi jednotlivými
účastníky stavby. Patří mezi ně architekt, projektant, zhotovitel stavby a jeho zaměstnanci
v různých profesích, investor (ten, kdo stavbu financuje), technický dohled, zástupci stavebního úřadu, hasiči ap.
Jak vidíte, vlastní realizace stavby se účastní velký počet osob. Proto musí být zajištěno, že
všichni, kteří přijdou se stavebním výkresem do styku, v něm budou číst shodně
a jednoznačně.
Technická normalizace
Veškeré stavební výkresy se zhotovují podle předem daných pravidel, která jsou pro účastníky stavby závazná a musejí se dodržovat. Souhrn těchto pravidel se nazývá technická norma.
Disciplíně, která se zabývá tvorbou, dodržováním a vzájemným slaďováním technických norem se říká technická normalizace.
Každý kreslič i čtenář stavebních výkresů si musí nejprve osvojit „stavební abecedu“. Ta
v sobě skrývá metody zobrazování stavebních objektů a konstrukcí (říká, jakým způsobem
se má daný prvek nakreslit) a jednotný způsob kreslení zobrazovaných prvků (značky,
druhy čar, značení hmot v řezu, kótování, popisy apod.).
Vaším úkolem v několika následujících kapitolách bude osvojit si základy„stavební abecedy“.
Je to úkol těžký, ale jakmile ho zvládnete, budete schopni vytvořit si prostorovou představu
o zobrazovaném objektu. Na základě výkresů budete umět objekt slovně popsat. Určit jeho
tvar, polohu na pozemku, rozměry, materiál, ze kterého je postaven, rozmístění a účel jednotlivých prostor, velikost a polohu oken, dveří, parametry schodiště, druh střechy atd. – dokážete číst stavební výkresy.
VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE STAVEB
Výkresová dokumentace objektů pozemních staveb zahrnuje výkresy několika druhů:
Výkresy architektonicko-stavebního řešení
Jednoznačně určují tvar, druh a objem konstrukcí, rozměry objektu i místností, technické řešení nosných i nenosných částí, vzhled objektu zvenčí, orientaci ke světovým stranám, umístění na pozemku apod.
-
Patří mezi ně:
•
situační výkres (obr. č. 100);
•
výkres úpravy terénu;
•
výkres výkopů a základů;
•
půdorysy jednotlivých podlaží;
•
výkresy stropů;
84
•
svislé řezy;
•
technické pohledy;
•
výkres krovu nebo vazníkové konstrukce;
•
výkres střechy;
•
výkresy podrobností (detaily).
Rozsah a počet zpracovávaných výkresů závisí na složitosti zobrazovaného objektu a na účelu, k čemu má dokumentace sloužit. To řeší v České republice Stavební zákon a vy se s touto
problematikou seznámíte v závěru prvního ročníku.
Výkresy stavebních konstrukcí
-
Zpracovávají se pro konstrukce z betonu, železobetonu, dřeva, kovu,
popř. z kamene;
-
výkresy vždy vycházejí ze statického posudku (výpočet konstrukce
a posouzení zda přenese všechna zatížení) a graficky ho doplňují.
Výkresy technických zařízení budov
-
Zobrazují výkresy tzv. zdravotních instalací a ostatních potřebných rozvodů důležitých pro fungování objektu;
-
patří mezi ně:
• vnitřní vodovod;
•
vnitřní plynovod;
•
vnitřní kanalizace;
•
výkresy vytápění;
•
vzduchotechnická zařízení;
•
výkresy umělého osvětlení;
•
silnoproudé a slaboproudé rozvody;
•
výkresy hromosvodu.
Výkresy plánu organizace výstavby
-
Zachycují postup při výstavbě objektu, organizaci zařízení staveniště;
-
rozmístění skládek materiálu, umístění zvedacích zařízení (jeřábů), odvodnění, přívod vody a elektrického proudu apod.
Zpracovávají se podle velikosti a složitosti stavby.
85
•
•
•
•
Stavební výkres;
Technická normalizace;
Technická norma;
Výkresová dokumentace staveb.
Obr. 100 – Situační výkres
86
Pravidla pro vytváření zobrazení v jednotlivých typech výkresů ve stavebnictví
K zakreslování stavebních objektů se v praxi používá pravoúhlé promítání na tři k sobě kolmé průmětny. S jeho principem jste se seznámili v předcházející kapitole.
Tento způsob zobrazování je vhodný proto, že se při něm rozměry konstrukcí, které jsou rovnoběžné s nárysnou, zobrazují nezkreslené ve skutečné velikosti a vy je můžete z výkresu
přímo odměřovat. Protože stavební objekty mají obvykle velké rozměry, musejí se při zobrazování zmenšit v určitém poměru a tím vzniká tzv. měřítko výkresu. O jeho použití se dozvíte později.
Pro zobrazení stavebního objektu existují obecně tři postupy:
•
objektem se vede vodorovná myšlená rovina řezu,
zakreslením vznikne půdorys podlaží;
•
objektem se vede svislá myšlená rovina řezu,
při zobrazení získáte podélný nebo příčný svislý řez;
•
objekt se zobrazí pohledem zvenčí nebo pohledem na konstrukci shora,
používá se při zobrazení pohledů na průčelí, ve výkresu střechy, půdorysu
výkopů a základů, ve výkresu tvaru železobetonové konstrukce apod.
Zobrazování půdorysu podlaží
Půdorys podlaží vám umožní zobrazit vnitřní prostory objektu, jejich tvar a velikost. Ukáže
rozmístění nosných a nenosných svislých konstrukcí, umístění otvorů a schodiště.
Pro zobrazení se musí objekt otevřít pomocí vodorovné myšlené roviny řezu. Ta vám objekt
rozdělí na dvě části. Na konstrukce a hrany viditelné pod rovinou řezu a na konstrukce nad
rovinou řezu. Svislé konstrukce myšlená vodorovná rovina obvykle protíná, proto se hovoří
o konstrukcích v rovině řezu nebo také o konstrukcích řezaných.
Pro všechny tři polohy zobrazovaných konstrukcí norma stanovuje konkrétní druhy čar, které
se mohou použít pro jejich zakreslování. Vy se s nimi a jejich použitím seznámíte
v následujících kapitolách.
Zdroj: [𝟑𝟑]
Obr. 101 - Vznik zobrazení půdorysu
87
Pro vedení myšlené roviny řezu při vzniku půdorysu stanovuje technická norma několik pravidel. Ta musíte mít vždy na paměti jak při čtení výkresu, tak při jeho tvorbě.
Myšlená vodorovná rovina musí vést:
•
rovnoběžně s vodorovnou podlahou tak, aby se tvar a rozměry vnitřních prostor zobrazily ve skutečné velikosti pouze zmenšené v daném měřítku;
•
ve výšce 1m nad podlahou, což odpovídá přibližně 1/3 výšky podlaží;
•
tak, aby procházela všemi otvory (okna, dveře);
•
v případě, že se otvor nachází v takové poloze, že by ho myšlená rovina neprotnula,
provede se její zalomení, tj. otvor se do půdorysu zakreslí bez ohledu na jeho polohu;
•
tak, aby konstrukci protínala v charakteristickém místě.
Jestliže svislá konstrukce nedosahuje, až ke stropu zalomí se myšlená rovina řezu nad ni
a konstrukce se zobrazí pod rovinou řezu.
U sloupů pilířů s proměnným průřezem se rovina zalomí těsně nad podlahu.
Poloha myšlené vodorovné roviny řezu pro vznik půdorysu se do svislých řezů nevyznačuje.
Zobrazování svislých řezů
Svislý řez vám ukáže členění objektu ve svislém směru. Zachycuje výšky a tloušťky svislých
konstrukcí, jednotlivé části vodorovných nosných konstrukcí (stropů), výšky otvorů, komínů,
výškové řešení schodiště apod.
Pro zobrazení se musí objekt znovu otevřít. Tentokrát se použije svislá myšlená rovina řezu,
která objekt rozdělí na dvě části. Navíc se musí vyznačit směr pohledu, podle kterého se má
objekt zobrazit. Tím se objekt rozdělí na konstrukce a hrany viditelné v pohledu za rovinou
řezu a na konstrukce před rovinou řezu. Vodorovné konstrukce myšlená rovina protíná.
Znovu se označí jako konstrukce řezané.
Ve svislých řezech se konstrukce před rovinou řezu nezakreslují, pro zbylé dvě polohy
zobrazovaných konstrukcí norma stanovuje konkrétní druhy čar, které se mohou pro zakreslení použít.
88
Zdroj: [3]
Obr. 102 - Zobrazování svislého řezu
Vedení myšlené roviny řezu pro vznik svislého řezu má také svá pravidla.
Myšlená svislá rovina musí vést:
•
rovnoběžně se svislými stěnami objektu tak, aby se výšky prostorů a konstrukcí zobrazovaly nezkreslené;
•
tak, aby procházela otvory (okna a dveře);
•
v případě potřeby se rovina do blízkých otvorů zalomí. Tyto otvory se potom zakreslí
do svislého řezu. Zalomení se může provádět jen tak, aby obraz zůstal logický a nepřerušený;
•
tak, aby alespoň v jednom řezu procházela schodištěm;
•
tak, aby zachytila charakteristický tvar zastřešení.
Vede-li se myšlená rovina řezu napříč objektem, vznikne příčný svislý řez, vede-li se rovnoběžně s delší stranou objektu, vznikne podélný svislý řez.
89
Obr. 103 - Vedení myšlené roviny řezu pro vznik svislého řezu a její zakreslení do půdorysu
Obr. 104 - Příčný řez objektem
90
Obr. 105 - Podélný řez objektem
Zobrazování pohledů na průčelí
Technický pohled zobrazuje obvykle členění fasády objektu.
Zobrazení se získá tak, že se průmětna umístí těsně za zobrazovaný objekt rovnoběžně se
svislou stěnou. Tvar se získá promítnutím paprsků kolmo na průmětnu.
Všechny hrany a konstrukce se zakreslují jako viditelné v pohledu. Druh čáry pro jejich zobrazení do výkresu je stanoven technickou normou.
91
Zdroj: [3]
Obr. 106- Zobrazování pohledu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Myšlená rovina řezu;
Půdorys;
Konstrukce nad rovinou;
Konstrukce pod rovinou;
Svislý řez;
Místo řezu;
Konstrukce viditelná v pohledu;
Konstrukce řezaná;
Podélný svislý řez;
Příčný svislý řez;
Pohled na průčelí.
5.2 Formáty výkresů
I při volbě velikosti papíru, na kterém je umístěn stavební výkres, musí kreslič dodržovat
ustanovení technické normy. Ta předepisuje tzv. normalizované formáty výkresových listů.
Za základ posloužil výkresový list o ploše 1m2 ve tvaru obdélníka. Poměr jeho stran vychází
z tzv. zlatého řezu.
Zlatý řez je poměr stran obdélníka, který se pokládá v architektuře za nejvyváženější
a je vyjádřen poměrem stran 1:√2.
92
Všechny formáty vytvořené v tomto poměru stran se označují za formáty řady „A“.
Základní formát o ploše 1m2 se označuje A0 a má rozměry 841 x 1189 mm. Rozpůlením
delší strany formátu A0 vznikne formát A1, dalším dělením delších stran potom formáty
A2,A3,A4.
Obr. 107 - Formáty výkresů
Formáty A0 až A3 se mají přednostně používat naležato. Technická norma však umožňuje
i jejich orientaci na výšku. Formát A4 se používá vždy na výšku.
Při volbě velikosti formátu mějte vždy na paměti, že s ním bude při stavbě pracovat řada lidí.
Proto je potřeba vyvarovat se velkých nepraktických formátů a raději objekt funkčně rozčlenit
na několik menších částí a ty nakreslit odděleně.
a) Připravte si další stránku v sešitě, rozdělte ji vodorovně na polovinu. Zapište
název cvičení – Stavební výkresy;
b) Do horní poloviny umístěte nadpis Formáty výkresů – viz vzor obr. č. 108
(druhou polovinu zpracujete v následující kapitole);
c) Pod nadpis nakreslete obdélník o velikosti 100 x 70 mm a označte ho A0
o rozměrech 1189 x 841 mm;
d) Postupným dělením vyznačte další formáty až do A4;
e) Vedle základního obdélníku zapište rozměry jednotlivých formátů.
93
Obr. 108 – Formáty výkresů
5.3 Úprava výkresů, rozmístění obrazu na výkrese
Ve stavební praxi se výkresová dokumentace vyhotovuje vždy v několika vydáních (v několika paré). To vyžaduje vytvoření kopií z originálu.
Originál se obvykle pořizuje výstupem z PC na velkoplošné tiskárně a slouží jako předloha
pro množení.
V případě, že se výkresová dokumentace zhotovuje ručně, může být originál nakreslen tuží na
průsvitném (pauzovacím) papíře, popř. na rýsovacím kartonu.
Kopie je výkres zhotovený reprograficky (na kopírovacím stroji) z originálu.
Aby bylo technicky možné z originálu pořídit kopii, zvětšuje se velikost originálu od
základního formátu o 5 mm na každou stranu. To poskytuje obsluze kopírovacího stroje
jakousi rezervu při zakládání originílního výkresu do kopírky. Okraj formátu se na originálu
vyznačí tlustou čarou, podle které se výsledná kopie ořízne a poskládá do formátu A4.
Při nákupu rýsovacího papíru můžete narazit na tzv. neoříznutý formát výkresu. Je to list,
který slouží k ručnímu kreslení a je od originálu zvětšen o další 3 mm na každou stranu. Důvodem je připevnění papíru na rýsovací desku tak, aby po odlepení nebyl poškozen prostor
vymezený pro originál.
94
Obr. 109 - Okraje výkresu
Rozmístění obrazů na výkrese se také řídí požadavky technické normy a nemůžete jej libovolně měnit. Jeho základní myšlenka vychází z praktičnosti používání výkresů na stavbě a ze
snahy minimalizovat čas při jejich rozkládání a skládání. Úzce souvisí se způsobem skládání
výkresů.
Mezi základní části výkresu patří:
•
kresba s kótováním;
•
popisové pole;
•
legenda místností;
•
legenda materiálů;
•
poznámky, odkazy a vysvětlivky;
•
pole pro úřední razítka a informace o opravách;
•
prostor pro směrovou růžici.
Mezi okrajem oříznuté kopie a ostatními částmi výkresu se vždy vynechá volný pruh
5 mm po obvodu celého výkresu. Jeho obrys se na výkrese nevyznačuje.
95
Obr. 110 - Rozmístění obrazů na výkrese
•
•
•
•
Formát výkresu;
Formát originálu výkresu;
Oříznutá kopie;
Neoříznutý formát výkresu.
96
a) Pokračujte v dolní polovině stránky – Stavební výkresy;
b) Do dolní poloviny nahoru umístěte nadpis Využití plochy výkresu;
c) Pod nadpis (spíše vlevo) nakreslete obdélník o velikosti 100 x 70 mm. Bude
představovat výkres formátu A3;
d) Barevnými obdélníky do něj vyznačte plochy pro jednotlivé části výkresu;
e) Vedle zapište k jednotlivým barvám vysvětlivky s pojmenováním dané plochy.
5.4 Popisové pole
Popisové pole, popisový rámec nebo také razítko (jeho šablona se může na výkres umístit
otištěním razítka) je ohraničené místo na výkrese, ve kterém jsou umístěny zejména všechny
informace o obsahu výkresu a jeho autorech. Slouží k jednoznačné identifikaci daného výkresu.
Z popisového pole můžete vyčíst:
•
název a adresu organizace, která projekt zpracovávala;
•
jména a podpisy pracovníků, kteří se na zpracování podíleli, popř. zodpovídají za
jeho správnost;
•
údaje o stavbě (místo, investor, pojmenování stavby);
•
obsah výkresu (název obrazu na výkresu – např. řez) a jeho měřítko;
•
číslo výkresu, popř. i archivační číslo;
•
doplňující údaje (označení formátu výkresu obvykle v násobcích formátu A4, datum
dokončení výkresu, číslo zakázky, číslo kopie apod.).
Popisové pole se vždy umisťuje do pravého dolního rohu výkresu 5 mm od okraje oříznuté
kopie. Jeho maximální délka je 170 mm.
97
Obr. 111 - Schéma umístění popisového pole do pravého dolního rohu
Obr. 112 - Vzor popisového pole – projekční kancelář
JAKÉ POPISOVÉ POLE POUŽÍT K OZNAČENÍ ŠKOLNÍHO VÝKRESU
Pro školní potřeby používejte popisové pole, které bude uvádět skutečnosti potřebné pro identifikaci konkrétní práce žáka v daném předmětu.
Ve školním popisovém poli se uvede:
•
název školy;
•
jméno a příjmení studenta;
•
jméno učitele;
98
•
název výkresu;
•
třída;
•
školní rok;
•
datum zpracování;
•
účel (do kterého předmětu je výkres zpracováván);
•
měřítko výkresu;
•
číslo výkresu.
Obr. 113 - Vzor popisového pole – školní projekt
Pro grafické práce a nákresy od ruky můžete ve školních pracích podle pokynu učitele využít
i popisového pole zjednodušeného, ve kterém se uvádí pouze:
•
název výkresu;
•
jméno a příjmení studenta;
•
třída;
•
školní rok;
•
datum zpracování;
•
účel (do kterého předmětu je výkres zpracováván).
99
Obr. 114 - Vzor popisového pole – zjednodušené popisové pole pro grafické práce
•
•
•
•
•
Popisové pole;
Popisový rámec;
Razítko;
Popisové pole pro školní účely;
Zjednodušení popisové pole.
a) Připravte si další stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Popisové pole;
b) Otočte si sešit a na šířku stránky nakreslete a vyplňte popisové pole pro
školní účely k výkresu půdorys 1.NP (1. nadzemní podlaží) v rekreační
chatě. Výkres je narýsován v měřítku 1:50, jedná se o výkres číslo 3
z výkresové sady. Jako datum dokončení použijte dnešní den. Pod první popisové pole zakreslete popisové pole zjednodušené, které byste umístili na
práci s názvem Nácvik čar. Datum dokončení je opět dnešek;
c) Pod každé z popisových polí dokreslete pravý dolní roh pomyslného výkresu;
d) Jako podklad pro velikost jednotlivých polí použijte výše uvedené vzory popisových polí. Mezery mezi jednotlivými písmeny volte tak, aby se popis
vlezl vždy dovnitř pole.
100
5.5 Skládání výkresů
Pro snadnější ukládání a manipulaci s výkresovou dokumentací se jednotlivé výkresové listy
skládají na formát A4, tedy do rozměrů 210 mm na šířku a 297 mm na výšku.
Skládání se provádí harmonikově tak, aby popisové pole vždy zůstalo na první straně.
Nejprve se skládá šířka, potom se provádějí přehyby na výšku. Každý, kdo přijde do styku
s dokumentací, musí být schopen provézt základní identifikaci obsahu výkresu bez toho, aby
rozkládal celý výkresový list. Současně s popisovým polem najdete na prvním listě poskládaného výkresu také legendu místností a hmot.
Zdroj: [4]
Obr. 115 - Skládání výkresů k volnému řazení
Výkresy se mohou skladovat:
•
volně zařazené do složek;
101
•
svázané do pořadačů proděravěním;
Levý dolní formát široký 210 mm A4 se proděraví 20 mm zleva, horní formát nad ním se
rohem přehne. Skládání na šířku se provádí po 190 mm.
Obr. 116 - Skládání pro svázání do pořadačů
•
svázané do pořadačů s okrajem pro zachycení.
Výkres se na šířku skládá po 198 mm, poslední levý formát se doplní proděravěným okrajem pro zachycení o šířce 12 mm.
Obr. 117 - Skládání do pořadačů s okrajem
102
JAK POSKLÁDAT STAVEBNÍ VKRES PRO VOLNÉ ZAKLÁDÁNÍ DO SLOŽEK
•
Jestliže skládáte výkresový list v předem daném formátu, překontrolujte, jestli jeho
velikost odpovídá předepsané velikosti oříznuté kopie pro tento formát;
•
překontrolujte správné umístění popisového pole v pravém dolním rohu výkresu 5 mm
od okraje pro oříznutou kopii;
•
od pravého dolního rohu výkresu začněte odměřovat směrem doleva úseky po
210 mm. Každý úsek označte čárkou v délce asi 5 mm na dolní okraj výkresu;
•
totéž proveďte z pravého horního rohu na horní okraj;
•
pokud je poslední úsek vlevo kratší, klidně ho ponechejte;
•
nyní naměřte výšku formátu A4. Od pravého dolního rohu měřte úseky po 297 mm
směrem nahoru, délku úseku označte na pravou hranu výkresu;
•
stejně postupujte od levého dolního rohu na levé straně výkresu;
•
pokud je poslední úsek nahoře kratší, ponechejte ho;
•
pomocí dlouhého pravítka nebo příložníku pospojujte protilehlé značky na výšku
i šířku výkresu;
•
hranu nekreslete tužkou, ale přejeďte ji např. tupou stranou nože, hranou nůžek nebo
naležato vedenou jehlou kružítka. Dejte pozor, abyste výkres nepoškodili. Tímto postupem se při skládání vytvoří na výkrese přesná ostrá hrana;
•
poskládejte výkres harmonikovým skládáním. Nejprve šířku, potom výšku.
Přesvědčte se, jestli jsou všechny poskládané hrany zarovnané nad sebou a zda na první straně
nahoře je umístěno popisové pole.
a) Pořiďte si rýsovací papír (postačí gramáž kancelářského papíru) ve formátu
A2;
b) Překontrolujte, zda velikost papíru odpovídá velikosti oříznuté kopie formátu
A2. Pokud ne, velikost listu upravte ostřihnutím;
c) Nakreslete na něj popisové pole pro potřeby školních prací. Jako název výkresu zapište Skládání výkresů;
d) poskládejte výkres do formátu A4 pro volné řazení do složek. Pracujte pečlivě.
Poskládaný výkres založte jako přílohu do zadní části sešitu.
103
5.6 Měřítka stavebních výkresů
Stavební objekty se musejí z důvodu své velikosti do výkresů zmenšit. To, kolikrát se objekt
zmenší, udává tzv. měřítko výkresu.
Technická norma přesně stanovuje škálu měřítek, která se mohou ve stavebnictví používat
a také určuje účel daného zobrazení.
Pro vaše snadné zapamatování - jsou to všechny hodnoty, ve kterých jsou vydány mince
nebo bankovky českých korun.
Velikost měřítka je zapsaná v kolonce názvu výkresu v popisovém poli.
Ve stavební praxi se používají měřítka:
1:50
pro výkresy budov až do úrovně prováděcího projektu;
1:100
1:100 1:200
pro studie budov;
1:200 1:500 1:1000
pro situaci (zakreslení budovy do území)
konkrétní měřítko závisí na měřítku mapy;
1:20
1:10
1:5
pro zakreslení dílčích částí budovy a výkresy podrobností.
1:2
1:1
2:1
Obr. 118 - Měřítka stavebních výkresů
104
JAK PŘEPOČÍTÁVAT MĚŘÍTKA Z PAMĚTI
Pro převádění rozměrů do měřítka lze použít kalkulátor nebo trojboké poměrové stavařské
měřítko.
Nemůžete ale spoléhat na to, že na stavbě budete mít zmíněné pomůcky vždy při ruce. Proto
je potřeba, abyste převody do základních měřítek zvládali přepočítávat zpaměti.
•
Pro převod využijte vždy pomocné měřítko 1:100 nebo 1:10 a do daného měřítka už
jen velikost vynásobte nebo vydělte 2.
Jestliže je výsledný obraz větší, než pomocné měřítko, potom násobte, jestliže předpokládáte, že bude menší než měřítko pomocné, pak dělte.
Postup znázorňuje tabulka.
Tabulka 1 - Jak přepočítávat měřítka z paměti
Skutečný rozměr
[mm] na stavbě
Měřítko
Rozměr v měřítku
[mm] na výkrese
1:10
10
1:100
1
100
1:50
2
(1,00 x 2)
100
1:200
0,5
1,00 : 2
100
1:20
5
10,0 : 2
100
1:5
20
10,0 x 2
100
1:1
100
100
1:2
50
100
2:1
200
100
105
Postup
Vydělte 10
(oddělte 1 desetinné místo)
Vydělte 100
(oddělte 2 desetinná místa)
Převeďte do měřítka 1:100
a zdvojnásobte
(oddělte 2 desetinná místa
a zbytek vynásobte 2)
Vezměte polovinu hodnoty
v měřítku 1:100
(oddělte 2 desetinná místa
a zbytek vydělte 2)
Vezměte polovinu hodnoty
v měřítku 1:10
(oddělte 1 desetinné místo
a zbytek vydělte 2)
Převeďte do měřítka 1:10
a zdvojnásobte
(oddělte 1 desetinné místo
a zbytek vynásobte 2)
Odpovídá skutečnosti
Vezměte polovinu
(vydělte 2)
Vezměte dvojnásobek
(vynásobte 2)
Pro zpětný přepočet z měřítka výkresu do skutečného rozměru postupujte opačně.
•
a) Připravte si další stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Přepočet do měřítka;
b) Okopírujte si tabulku pro přepočet skutečného rozměru do měřítka a nalepte si ji
do sešitu na připravenou stránku.
•
Měřítko výkresu.
a) Připravte si další stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Měřítka;
b) Rozdělte si stránku vodorovně na třetiny podle vzoru na obr. č. 33;
c) Do první třetiny nahoru napište nadpis: Čtverec o straně 1m;
d) Pod nadpis nakreslete čtverec, který má skutečnou velikost 1m x 1m
v měřítku 1:20, 1:50, 1:100, 1:1000. Čtverce nakreslete vedle sebe a pod
každý zapište příslušné měřítko;
e) Do druhé třetiny nahoru zapište název: Hřebík 60/3;
f) Nakreslete hřebík dlouhý 60 mm, průměru 3 mm v měřítku 1:1 a 2:1. Velikost hlavy si zvolte. Měřítko zapište pod jednotlivé obrázky;
g) Do poslední třetiny napište název: Půdorys domu, M 1:100;
h) Nakreslete v pohledu shora v měřítku 1:100 obrys domu o vnějších rozměrech 8000x4500 mm s obvodovou zdi o tloušťce 450 mm.
106
5.7 Druhy čar ve stavebních výkresech
Aby byly výkresy jednoznačně čitelné, stanovuje technická norma způsob používání jednotlivých druhů čar.
Ve stavebnictví se čáry dělí jednak podle svého tvaru (plná, čárkovaná, čerchovaná, čerchovaná se dvěma tečkami a tečkovaná) a jednak podle tloušťky, kterou se zakreslují (tenká,
tlustá, velmi tlustá a čára pro grafické značení).
Kombinací obou kritérií vzniká několik druhů čar, které mají podle normy své konkrétní použití. Na výkrese každá čára něco znamená!
Používané druhy čar a jejich tloušťky v mm pro měřítko 1:50:
Tabulka 2 - Používané druhy čar
Tvar čáry
Plná
Tenká čára
(tloušťka 0,18)
Tlustá čára
(tloušťka 0,35)
Velmi tlustá čára
(tloušťka 0,7)
Čára pro grafické značky
(tloušťka 0,25)
nepoužívá se
nepoužívá se
Plná čára se zlomy
Čárkovaná
Čerchovaná
nepoužívá se
Čerchovaná
se dvěma
tečkami
nepoužívá se
Tečkovaná
nepoužívá se
nepoužívá se
Tloušťky čar k sobě jsou v poměrech 1 : 2 : 4 : 1,4.
Norma připouští pět skupin čar.
Platí, že čím je kresba drobnější, tím tenčí sada se použije.
V jedné kresbě se smí použít pouze jedna sada tloušťek.
107
nepoužívá se
Doporučené sady tloušťek:
Tabulka 3 – Doporučené tloušťky čar
Měřítko kresby
Doporučená sada tloušťek čar
1:50
0,18 - 0,35 – 0,7 – 0,25
1:100
0,13 – 0,25 – 0,5 – 0,18
0,25 – 0,5 – 1 – 0,35
0,35 – 0,7 – 1,4 – 0,5
0,5 – 1 – 2 – 0,7
Detaily
JAK KRESLIT TLOUŠŤKY ČÁRY TUŽKOU
Dodržet čtyři tloušťky čar je v praxi možné pouze při zpracování výkresů na počítači.
Při ručním kreslení tužkou postupujte následovně:
tenká čára
- nejlépe mikrotužka 0,35 mm;
tlustá čára
- mikrotužka 0,5 mm;
velmi tlustá čára
- tužka Versatil, popř. černý fix 0,7 mm;
čára pro grafické značky
- mikrotužka 0,7 mm.
Tvrdost tuhy volte HB nebo B.
S použitím jednotlivých typů čar se seznámíte v následujících kapitolách při zakreslování
konkrétních výkresů. Platí však několik obecných pravidel, která můžete použít ve většině
případů. Dobře si je zapamatuje.
108
Zapamatujte si:
Tenká plná čára
• Nepoužívá se na kreslení konstrukce, je to čára nekonstrukční;
•
slouží hlavně pro kótování a šrafování.
Tlustá plná čára
• Je to čára konstrukční;
• zakresluje hrany konstrukce viditelné v pohledu, pod nebo za myšlenou
rovinou řezu;
• zobrazuje obrysy a rozhraní materiálu.
Velmi tlustá plná čára
• Ohraničuje obrys konstrukce v řezu (bez ohledu na šrafování konstrukce).
Čára pro grafické značky
• Používá se pro zakreslení zařizovacích předmětů, text kóty, značky
apod.
Tlustá čerchovaná čára
• Zobrazuje hrany konstrukci viditelných nad myšlenou rovinou řezu.
Tlustá čárkovaná čára
• Vyznačuje hrany nad (za) rovinou řezu, které jsou zakryté jinou konstrukcí.
Při zakreslování čar musíte dodržet několik pravidel:
•
čárkovaná a čerchovaná čára začíná vždy čárkou;
•
při souběhu čárkované nebo čerchované čáry se mezery posunou a vystřídají se;
109
•
při křížení čerchované nebo čárkované čáry se vždy kříží v čárce a vytvářejí tak bod.
a) Připravte si další stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Druhy čar;
b) Připravte si stránku podle obr. č. 119;
c) Vyplňte tabulku nejčastěji používaných čar podle bloku „Zapamatujte si“,
vzorky čar zakreslete správnou tloušťkou tuhy. Jednotlivé druhy čar oddělte ve
cvičení vodorovnou čárou.
Obr. 119 - Vzor - druhy čar
5.8 Kótování ve stavebních výkresech
Pro vyjádření velikosti a polohy konstrukcí se ve výkresech používá tzv. kótování.
Kótování se rozděluje na délkové a výškové.
Délkové kótování
Systém se skládá z kótovacích čar, pomocných (vymezovacích) čar, hraničících úseček
a kót.
110
Zapamatujte si:
Kóta je číslo, které udává skutečnou velikost a polohu konstrukce bez ohledu na
měřítko výkresu. Na výkrese je vždy rozhodující kóta.
Kóty se uvádějí tak, aby se rozměry četly přímo z výkresu a nemusely se dopočítávat.
Kótování se kreslí tenkou čarou.
Obr. 120 - Délkové kótování – detail
111
Obr. 121 - Příklad délkového kótování – M 1:50
112
Zapamatuj si:
Psaní délkových kót má svá pravidla.
• Kóty se uvádějí v milimetrech a píší se těsně nad kótovací čáru doprostřed kótovaného rozměru. Jednotka se neuvádí. Nesmí být přetrženy
ani rozděleny žádnou čarou. Výška písma je 3–5 mm;
•
kóty se píší tak, aby se četly odspodu nebo zprava. Je-li kóta podtržená,
neodpovídá zakreslený rozměr skutečnosti;
•
ve šrafovaných plochách se šrafování v místě kóty přeruší;
•
u malých rozměrů se kóty píší střídavě nebo na odkazovou čáru.
113
•
•
•
•
Kóta;
Kótovací čára;
Hraničící čára;
Pomocná vymezovací čára.
a) Připravte si další stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Psaní kót;
b) Rozdělte stránku vodorovně na čtvrtiny;
c) Do jednotlivých polí vepište poučky o tom, jak zapisovat kóty podle textu na
předchozí straně;
d) Druhou, třetí i čtvrtou část doplňte obrázky podle učebnice, aby ukazovaly příslušné pravidlo.
a) Připravte si další stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Kótování v praxi;
b) Rozdělte stránku vodorovně na polovinu;
c) Do horní poloviny překreslete část půdorysu podle obr. č. 122 a vyzkoušejte
si, jak se kótuje přímo ve stavebním výkrese. Dodržujte všechna pravidla platná pro zapisování kót;
d) Překreslete část půdorysu podle obr. č. 123 a samostatně ho okótujte. Obrázek
je zakreslen v měřítku 1:50, rozměry jednotlivých částí zjistěte změřením.
114
Obr. 122 - Kótování části půdorysu – M 1:50.
Obr. 123 - Matrice pro kótování, M 1: 50.
Výškové kótování
Existují dva typy výškových kót. Výškové kóty pro kótování ve svislém řezu a technickém
pohledu a kóty pro určování výšek v půdoryse.
Obojí mohou být uváděny v absolutní výšce (skutečná nadmořská výška – výška nad hladinou Baltského moře) nebo v relativní výšce (vztažené ke srovnávací rovině odkud začínáme
na stavbě vyměřovat).
115
Psaní výškových kót má svá pravidla.
•
Kóty se uvádějí v metrech na tři desetinná místa;
•
základní rovina je úroveň povrchu podlahy prvního nadzemního podlaží (úroveň
první podlahy nad okolním terénem).
Zapamatujte si:
Psaní výškových kót má svá pravidla:
•
•
kóty se uvádějí v metrech na tři desetinná místa;
základní rovina je úroveň povrchu podlahy prvního nadzemního podlaží (úroveň první podlahy nad okolním terénem).
Obr. 124 - Výškové kótování – detail
116
Obr. 125 - Výškové kóty ve svislém řezu
Výškové kóty v půdorysu
Výškové kóty v půdorysu mohou udávat výškovou úroveň plochy nebo výšku vodorovné
hrany.
Výška plochy se píše do obdélníku umístěného v dané ploše. Pokud je plocha příliš malá,
použije se odkazové čáry, která vede k ní.
Výška hrany nebo úroveň bodu se zapíše přímo k odkazové čáře vycházející
z označovaného místa.
Obr. 126 - Kóty v půdoryse
•
•
•
•
•
Výšková kóta v půdoryse;
Výšková kóta ve svislém řezu;
Srovnávací rovina;
Absolutní výška;
Relativní výška.
117
a) Připravte si stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Výškové kóty;
b) Rozdělte stránku vodorovně na třetiny;
c) Do první třetiny si přepište pravidla pro zapisování výškových kót z bloku
„Zapamatujte si“;
d) Do druhé třetiny si připravte nadpis Kóty ve svislém řezu a překreslete si příklady podle obr. č. 125;
e) Do poslední třetiny umístěte nadpisy Kóty v půdorysu a překreslete si příklady podle obr. č. 126.
Odkazové čáry
K doplnění kótování a upřesnění popisu slouží ve stavebních výkresech odkazové čáry.
Mohou být jednoduché, které slouží pro jeden popis, nebo sdružené. Ty se používají pro
popis více položek.
Kreslí se tenkou plnou čarou.
Odkazové čáry se značí krátkou úsečkou pod úhlem 45°. V ploše zobrazované konstrukce
začínají tečkou, u hrany konstrukce šipkou. Praporek, na který se umisťuje popis je rovnoběžný s dolním okrajem výkresu. Na praporek se umístí slovní popis nebo odkaz na specifikaci v kroužku.
Sdružená odkazová čára vychází z popisované plochy a je kolmá na zobrazovanou plochu.
Obr. 127 - Odkazové čáry
118
Ve výkresech se mohou vyskytnout konstrukce ve tvaru oblouků, kruhů, půlkruhů
a mezikruží. I takovéto konstrukce musejí být jednoznačně okótovány. Technické normy
k tomu zavádějí pravidla pro kótování úhlů, oblouků, poloměrů a průměrů
Kótování úhlů
Kótování oblouků
Kótování poloměrů
Kótování průměrů
5.9 Značení stavebních hmot v řezech
Pro vyjádření materiálu, ze kterých jsou konstrukce postaveny slouží grafické značení
hmot. Jedná se o smluvní způsob šrafování ploch, které vzniknou jako průnik myšlené roviny řezu a konstrukce. Nazývají se plochy v řezu.
Šrafování se používá v půdorysech i svislých řezech.
119
Pokud se projektová dokumentace pořizuje v barevné formě, umožňuje technická norma použít místo šrafování vyplnění plochy smluvní barvou. Této možnosti se však v praxi příliš nevyužívá, protože použití barvy násobí cenu na pořízení kopií projektové dokumentace.
Zapamatujte si:
Typ šrafování je pro každý materiál předepsán normou a musí se dodržet.
Použité šrafování musíte přesně popsat v legendě materiálů na půdoryse
1. nadzemního podlaží.
Převažující zdivo se nešrafuje.
JAK KRESLIT TUŽKOU GRAFICKÉ ŠRAFOVÁNÍ HMOT
•
Šrafy kreslete tenkou čarou;
•
správný typ šrafy vyhledejte v tabulce, nejčastěji používané se naučte zpaměti;
•
čáry kreslete po úhlem 45° nebo 135° podle pravítka;
•
přiléhají-li k sobě dvě šrafované plochy, potom se směr šraf v jedné z nich otočí;
•
hustota šrafování závisí na velikosti šrafované plochy (malý obrazec – hustší šrafování);
•
ve svislém řezu podlahu nešrafujte;
•
některé typy šraf se používají jen ve výkresech podrobností.
Obr. 128 - Šrafování v přilehlých plochách
120
Tabulka 4 – grafické značení hmot
Zdroj: [1]
•
Grafické unačení hmot.
121
a) Připravte si další dvě stránky v sešitě;
b) Zapište si na první z nich název cvičení – Značení hmot v řezu, na druhou
Značení hmot v detailech;
c) Rozdělte stránky podle obr. č. 129, obr. č. 130 a překreslete vstupní údaje;
d) Podle předcházející tabulky doplňte do sešitu chybějící pole. Dejte si pozor na
správné názvosloví a technické provedení šrafování.
Obr. 129 - Vzor cvičení – hmoty v řezu
Obr. 130 - Vzor cvičení – hmoty v detailech
5.10 Zakreslování zařizovacích předmětů
Při navrhování objektu musí projektant vycházet především z účelu dané stavby. Musí si
ujasnit, jaké požadavky jsou kladeny na každou místnost, jaké zařízení a kam bude umístěno.
Navrhne umyvadla, WC mísy, vany, ale také vestavěné skříně, kuchyňskou linku, krb i ostatní
nábytek.
122
K zakreslení těchto předmětů do výkresů architektonicko – stavebního řešení pozemních
staveb se používají grafické značky, kterým se souhrnně říká zařizovací předměty.
Zařizovací předměty se rozdělují do několika skupin:
•
Zařizovací předměty zdravotních instalací, pro vytápění a pro elektrická zařízení
-
Zakreslují se do půdorysu podlaží;
-
předávají myšlenku projektanta ostatním profesím, zejména instalatérům, jak mají připravit rozvody vody, kanalizace, plynu, atd.;
-
jejich znázornění na sebe váže další stavební úpravy (např. obklady a prostupy).
Obr. 131 - Znázornění zařizovacích předmětů - M 1:50
123
Nábytkové zařizovací předměty
•
-
Zobrazují se do půdorysu podlaží výhradně ve studiích. Do prováděcích výkresů nepatří (s výjimkou vestavěného nábytku);
-
jejich zakreslení ukazuje předpokládané rozmístění nábytku ve vazbě na velikost
prostoru.
Obr. 132 - Nábytkové zařizovací předměty - M 1:50
Doplňkové zařizovací předměty
•
-
Patří do půdorysu podlaží ve studiích společně s nábytkem, předměty napevno
spojené se stavbou se zakreslují i do prováděcích výkresů.
Obr. 133 - Doplňkové zařizovací předměty
•
Zařizovací předměty.
124
Zapamatujte si:
• Zařizovací předměty se kreslí zjednodušeným obrysem bez tvarových
podrobností.
Grafická značka je pro každý předmět předepsána normou;
• Zařizovací předmět se kreslí ve skutečných rozměrech zmenšený
v měřítku výkresu;
• Pro zakreslení slouží čára pro grafické značky (mezi tenkou a tlustou čarou);
• Plnou čarou se zakreslí předměty na podlaze nebo na stěně bez využitelného prostoru pod nimi;
• Čerchovanou čarou se dvěma tečkami se kreslí předměty upevněné na
stěnách, pod kterými je využívaný prostor (např. horní skříňky kuchyňské
linky);
• Pro ruční kreslení je výhodné použít šablonu zařizovacích předmětů;
• Do prováděcích výkresů se zakreslují pouze zařizovací předměty, které
jsou pevně spojeny se stavbou.
a) Připravte si novou stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Zařizovací předměty v RD;
b) Rozdělte stránky podle obr. č. 134, linkování dodělejte až do konce stránky;
c) Zakreslete a popište zařizovací předměty, se kterými byste se mohli setkat
v půdoryse podlaží rodinného domu v měřítku 1:50. Uvažujte prováděcí výkres. Vyzkoušejte si práci se šablonou zařizovacích předmětů.
125
Obr. 134 - Vzor cvičení – zařizovací předměty
KRESLENÍ V MĚŘÍTKU, ZOBRAZOVÁNÍ VODOROVNÝM ŘEZEM
5.11 Zakreslování svislých konstrukcí
Svislé konstrukce se rozdělují na konstrukce nosné a konstrukce nenosné.
Svislé nosné konstrukce zahrnují stěny, sloupy a pilíře.
Jejich úkolem je přenášet zatížení ze stropů a střechy do základů. Současně musejí odolávat
vnějším vlivům, jako je vítr, sníh a otřesy.
Podle funkce se dále dělí na vnitřní a obvodové. Obvodové nosné konstrukce (obvodové
stěny) musejí navíc chránit budovu proti ztrátám tepla v zimě a tepelným ziskům v létě.
Svislé nenosné konstrukce, stěny a příčky, mají hlavně prostory rozdělovat, popř. je chránit
proti šíření hluku nebo požáru (akustické příčky, protipožární stěny).
Součástí svislých konstrukcí jsou:
•
výplně otvorů (okna, dveře, vrata, výkladce a prosklené stěny);
•
povrchové úpravy (omítky, nátěry, tapety a obklady);
•
stavební úpravy (prostupy, drážky a výklenky);
•
komínové a ventilační průduchy.
Se způsoby jejich zakreslování se seznámíte v následujících kapitolách.
Základním výkresem, ve kterém se vám zobrazí svislé konstrukce je půdorys podlaží.
126
Ten bývá doplněn svislým řezem a technickým pohledem.
Společně s učitelem si zopakujte, jaká pravidla platí pro zobrazování v půdoryse, svislém řezu
a technickém pohledu.
Naleznete je v kapitole - 5.2 Pravidla pro vytváření zobrazení v jednotlivých typech výkresů ve stavebnictví.
Zapamatujte si:
Čáry, které se používají při zakreslení svislých konstrukcí do půdorysu.
•
Obrysy stěn, sloupů a pilířů, které protíná myšlená rovina řezu ve styku
se vzduchem (bez ohledu na to, je-li konstrukce šrafovaná, či nikoli).
•
•
Obrys konstrukcí (hrany) viditelné v pohledu pod myšlenou rovinou řezu;
-
okenní parapety;
-
stěna nedosahující až ke stropu. Její výška v mm se uvede do závorky k hraně stěny;
rozhraní jednotlivých hmot zobrazených v řezu.
Tlustá čerchovaná čára (s jednou tečkou)
•
Hrany viditelné nad myšlenou rovinou řezu;
-
hrany nadokenních a nadedveřních překladů (nadpraží otvorů).
•
Zakryté hrany ve styku se vzduchem.
Tenká plná čára
•
Kótování, šrafy.
Tenká čerchovaná čára (s jednou tečkou)
•
Koordinační osy (např. osy sloupů), modulový systém.
127
Obr. 135 - Druhy čar při zakreslování půdorysu
Kótování svislých konstrukcí v půdoryse
Kótování se dělí na vnitřní (uvnitř objektu) a vnější (nachází se mimo kresbu).
Obojí se kreslí jako kóty sdružené (na jedné kótovací čáře se uvádí více rozměrů za sebou)
a provádí se v obou směrech objektu.
Ze systému kótování se musejí dát vyčíst všechny požadované rozměry. Dopočítávání na
stavbě je nepřípustné.
Zapamatujte si:
Při umístění objektu na výkres vždy pamatujte na prostor pro umístění vnějších
kót.
Nezačínejte kreslit obrys obvodové zdi hned na kraji výkresu, ale vždy alespoň
50 – 55 mm od něj.
128
Vnitřní kótování v měřítku 1:50 a 1:100
Uvnitř půdorysu se kótuje:
•
na sdružených kótách vnitřní rozměry místností a tloušťky vnitřních stěn, pokud se
neshodují s kótováním nosného systému (tyto kóty se smluvně uvádí vně objektu);
•
poloha všech ostatních dosud neokótovaných hran viditelných pod rovinou řezu
a zakreslených tlustou plnou čarou.
U dalších částí platí zvláštní pravidla pro kótování a vy se s nimi postupně seznámíte
v následujících kapitolách.
•
Poloha a velikost vnitřních výplní otvorů (zejména dveří);
•
Poloha komínového tělesa, popř. ventilačních průduchů;
•
Poloha případných stavebních úprav (drážky, výklenky, prostupy);
•
Poloha a rozsah obkladů.
Vnější kótování v měřítku 1:50 a 1:100
Vně půdorysu se kótuje:
(kóty jsou uváděny od obvodové zdi směrem ven a vy dodržujte toto řazení)
•
velikost zalomení v ostění otvorů, pokud se úprava na objektu vyskytuje;
všechny další kóty se umísťují na kótovací čáru, která zahrnuje celý objekt.
•
Dílčí části fasády
-
•
Nosný systém
-
•
Kótuje tloušťky nosných stěn a vzdálenosti mezi nimi (obvodových i vnitřních,
příčky sem nepatří). Není- li prostor členěn příčkami, může kóta udávat vnitřní
rozměr místnosti.
Jednotlivé části objektu (zlomy na fasádě)
-
•
Všechny hrany, které jsou viditelné zvenčí. Součástí kót je i kótování oken
a vnějších dveří.
Pokud se objekt skládá jen z jedné části (např. obdélníkový půdorys), potom se
kóta vypouští.
Celkový rozměr objektu
Uvádí se jen na jedné straně objektu, pokud druhá strana je totožná.
129
Zopakujte si:
Vyhledejte v předcházejících kapitolách, jaká pravidla platí pro umisťování a zapisování
kót. Společně s učitelem si je zopakujte.
Obr. 136 - Řazení vnějších kót v půdoryse
JAK KRESLIT PŮDORYS PODLAŽÍ: ČÁST 1 - SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE
•
Abyste půdorys správně na výkrese umístili, musíte nejprve zjistit celkové rozměry
objektu v daném měřítku. Převeďte proto celkové kóty v obou směrech do daného měřítka, získáte velikost budoucího obrazu;
•
další kresbu provádějte tlustou plnou čarou, nic nevytahujte!;
130
•
vyznačte si na výkrese polohu levého horního rohu objektu. Nezapomeňte na umístění
vnějších kót. Potřebujete rezervu zleva a shora 55 mm;
•
z levého horního rohu podle kót nakreslete obrys objektu;
•
zakreslete tloušťku obvodové zdi a doplňte vnitřní nosné zdi;
•
připravte si vnější kótování – tenká čára;
pravidla o jejich přesném umístění si najděte v kapitole Kótování ve stavebních výkresech;
•
první vnější kótu ponechejte prozatím prázdnou (později se tam doplní rozměry oken),
na druhou okótujte tloušťku obvodových zdí, vnitřních nosných zdí a vzdálenosti
mezi nimi (pokud je kóta stejná na obou stranách půdorysu, kreslí se jen z jedné strany). Celkovou kótu kreslete jen jednou, ale do obou směrů;
•
podle zadaných rozměrů v měřítku zakreslete příčky. Pro jejich polohu a umístění
použijte tlustou plnou čáru. Vnitřní dveře v tomto okamžiku neřešte;
•
proveďte vnitřní kótování příček a zbývajících rozměrů místností. Ty, které jsou uvedeny ve vnějším kótování se neopakují.
•
•
Svislé nosné konstrukce;
Svislé nenosné konstrukce.
a) Připravte si kancelářský papír (formát A4) a tence na něj narýsujte rámeček
5 mm;
b) Podle obr. č. 137 narýsujte v měřítku 1:50 půdorys svislé nosné konstrukce
z prvního nadzemního podlaží;
Postupujte podle pokynů v předcházející kapitole. Předepsané kóty přepočítávejte do měřítka zpaměti.
131
Obr. 137 - Půdorys svislé nosné konstrukce
132
5.12 Zakreslování výplní otvorů
Okna společně s dveřmi, vraty, výkladci a prosklenými stěnami patří do skupiny tzv. výplní stavebních otvorů, pro které platí zvláštní pravidla pro zakreslování.
Abyste otvor jednoznačně zobrazili, musí myšlená vodorovná rovina řezu pro vznik půdorysu tento otvor protínat (v případě, že se otvor nachází výše než 1m nad podlahou, rovina se
v místě otvoru zalomí a otvor se do půdorysu zakreslí).
ZAKRESLOVÁNÍ OKEN
Obr. 138 - Pohled na dvoukřídlé okno
Zopakujte si:
Zopakujte si názvosloví oken, se kterým jste se seznámili v předmětu Technologie. Společně s učitelem si ukažte jednotlivé části na okně ve vaší třídě.
Zakreslování oken v technickém pohledu
S bližšími poznatky o zakreslování v technickém pohledu se seznámíte ve druhém ročníku.
Z předcházejícího učiva již ale víte, že technický pohled zobrazuje obvykle členění fasády
objektu.
Protože okna jsou neoddělitelnou součástí fasády, musejí se do pohledu také zakreslit. Pravidla pro jejich zobrazení jsou stejná, jako pro ostatní části fasády, ale okenní křídla se doplňují grafickou značkou, která vypovídá o způsobu otevírání okna.
Grafická značka má většinou tvar písmena V, která je umístěna v okenním křídle. Kreslí se
tenkou čarou.
133
Čtěte ji podle následujících pravidel:
•
na okno se díváte zvenku;
•
špička vyznačené značky ukazuje stranu, kde jsou na okně umístěny závěsy křídla;
•
plná čára vyznačuje tu část okenního křídla, která se otevírá ven;
•
čárkovaná čára ukazuje křídlo, které se při otevření pohybuje dovnitř;
•
pokud jsou v křídle vyznačeny trojúhelníky dva, otevírá se okenní křídlo dvěma způsoby.
Obr. 139 - Způsoby otevírání oken – zakreslení v technickém pohledu
a) Připravte si novou stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Zakreslování
oken v pohledu;
b) Stránku rozdělte na poloviny;
c) Do horní poloviny umístěte nadpis Názvosloví oken. Pod nadpis překreslete
obr. č. 138 a správně ho popište. Barevně si vyznačte polohu myšlené roviny
řezu;
d) Do spodní poloviny si překreslete a popište obr. č. 139 (okna nakreslete bez
rámů okna). Společně s učitelem hledejte příklady jednotlivých typů oken,
které znáte z praxe.
134
Zakreslování oken v půdoryse a svislém řezu
Při zakreslování okna do půdorysu musíte postupně zakreslit všechny jeho části. Okno je součástí svislé konstrukce, kterou jste rýsovali v předcházející kapitole.
Do půdorysu musíte jasně zakreslit:
•
ostění (rovné, jedenkrát zalomené, dvakrát zalomené);
•
nadpraží (provádí se ve stejném tvaru jako ostění);
•
typ okna s rámem okenního křídla (okno jednoduché, okno zdvojené, okno dvojité);
•
parapet (lícovaný, odsazený, odsazený s přečnívající parapetní deskou).
Při zakreslování oken se nekreslí zasklení. Nerozlišují se okna jednoduchá a zdvojená.
Zapamatujte si:
Čáry pro zakreslení oken v půdorysu
• Ohraničuje obrys stěny ve styku se vzduchem, vyznačuje ostění.
• Zakresluje hrany konstrukce viditelné v pohledu pod myšlenou rovinou řezu (parapet);
• použije se pro vyznačení typu okna.
Tlustá čerchovaná čára s jednou tečkou
• Zobrazuje hrany konstrukcí viditelných nad myšlenou rovinou řezu
(nadpraží, nekryje-li se s hranou parapetu, která je zakreslena plně).
• Zobrazuje konstrukce pod rovinou řezu, které jsou zakryté (odsazené
parapetní zdivo ve styku se vzduchem, které je překryté parapetní
deskou).
Tenká plná čára
• Kótování a odkazy.
Obrázek č. 140 pro názornost ukazuje, jak zakreslíte jednotlivé části okna. Ve
skutečnosti se ale všechny části kreslí do jednoho otvoru!
135
Obr. 140 - Zakreslení částí okna
Kombinací jednotlivých částí vám vzniknou různé typy oken.
136
Obr. 141 - Příklady oken
Kótování oken v půdorysu
Okna se kótují vždy vně objektu na první sdruženou kótovací čáru.
Součástí okna jsou odkazy na parapetní desku a venkovní oplechování. Provádějte je pomocí
bubliny vel. 8 – 9 mm. Do ní zapíšete číslo položky ze specifikace výrobků (tabulka, kde jsou
zapsány všechny výrobky, které se budou nakupovat). Jestliže jsou úpravy u všech oken stejné a liší se pouze délkou (v závislosti na šířce okna), provádí se odkaz pouze jednou.
137
Zapamatujte si:
Nad kótovací čáru se píše šířka okna, pod kótovací čáru se uvádí výška okna
a v závorce výška parapetu (poprsníku) od podlahy.
Kótování zalomeného ostění se provede samostatně také vně objektu hned u obrysu
fasády.
Odkaz bublinou objasňuje druh parapetu a druh venkovního oplechování.
Obr. 142 - Kótování oken v půdoryse
JAK KRESLIT PŮDORYS PODLAŽÍ: ČÁST 2 - OKNA
•
Do půdorysu obvodové konstrukce vyznačte tlustou čarou ostění jednotlivých oken
včetně případných zalomení;
•
dál postupujte po jednotlivých oknech;
•
správně osaďte okno podle jeho typu (jednoduché, dvojité) a vyznačte okenní rámy;
•
zakreslete vnitřní parapet. V případě, že je odsazený, vymažte původní vnitřní hranu
obvodové stěny a překreslete ji na čerchovanou (nadpraží);
•
okótujte odsazení parapetu a případné ostění a zalomení ostění;
•
dokreslete všechna okna;
•
doplňte bubliny odkazů směrem do exteriéru;
•
doplňte vnější kótování (na první kótovací čáře, která byla doposud volná).
138
a) Na další stránku v sešitě si zapište název cvičení – Kótování oken;
b) Vodorovnou čarou oddělte třetinu stránky. Do ní umístěte nadpis Kótování oken a překreslete obr. č. 142 i s popisem.;
c) Zbylé dvě třetiny rozdělte svislou čarou na dva sloupce. V nich si vyzkoušíte zakreslování oken v měřítku;
d) Do levého sloupce nakreslete půdorys v M 1:50 a správně okótujte
- zdvojené okno, šířka 1200, výška 1500, parapet 850;
-
ve zdi 450, ostění a nadpraží rovné;
-
parapet lícovaný.
Zadání přepište pod obrázek;
e) Do pravého sloupce umístěte půdorys M 1:50 a okótujte
- okno dvojité, š 1000, v 1200, parapet 900;
-
ve zdi 600 mm, ostění 1x zalomené 75/150;
-
parapet odsazený 150, nadpraží zalomené.
Zadání přepište pod obrázek.
a) Do půdorysu svislých konstrukcí z minulé kapitoly dokreslete podle obr. č. 143
okna a doplňte kótování;
b) Společně s učitelem správně přečtěte celou konstrukci jednotlivých oken. Cvičení můžete využít i k samostatné písemné práci.
139
Obr. 143 - Půdorys – zakreslování oken
140
ZAKRESLOVÁNÍ DVEŘÍ
Zopakujte si:
Zopakujte si názvosloví a typy dveří z předmětu Technologie. Společně s učitelem si
ukažte jednotlivé části na dveřích ve třídě.
Zakreslování dveří v půdorysu
Při zakreslování dveří do půdorysu musíte především dveře jednoznačně popsat.
Do výkresu je potřeba vyznačit:
•
typ dveří se způsobem otevírání dveřního křídla;
•
u klasických dveřních křídel vyznačit dveře levé nebo pravé;
•
typ zárubně;
•
způsob úpravy u podlahy;
•
určit velikost a polohu dveří pomocí kótování.
Existuje několik způsobů, jak dveře otevírat. Jejich zakreslování do půdorysu se provádí
podle obr. 144.
Obr. 144 - Zakreslování dveří v půdorysu podle způsobu otevírání
141
U klasických dveří výkres specifikuje, jestli se jedná o dveřní křídlo levé nebo pravé.
O druhu rozhoduje strana, na které se nacházejí závěsy a to při pohledu na zavřené
dveřní křídlo ze strany závěsů.
Obr. 145 - Dveře levé a dveře pravé
Dveře mohou být osazeny se zárubní, nebo bez zárubně (např. hospodářské objekty). V praxi
se nejčastěji používá ocelová lisovaná zárubeň a zárubeň obložková. Ojediněle se můžete
setkat s dřevěnou rámovou zárubní (hlavně u starších objektů) a kovovou zárubní z tyčí průřezu L (např. u dočasných staveb). Vchodové a balkonové dveře v obvodové stěně jsou osazeny do rámu.
142
Obr. 146 - Zakreslování dveří v příčce, v nosné stěně a v obvodové stěně
U podlahy se dveřní otvor řeší osazením prahu, přechodové prahové lišty nebo bez přerušení podlahy, úprava bez prahu.
Používání prahů není v dnešní době tak časté jako v minulosti. Své místo naleznou
u dveřních otvorů, které oddělují vytápěné a nevytápěné prostory (zamezují průniku chladu
pod dveřním křídlem) nebo v místech, kde je potřeba dorovnat výškovou nerovnost podlah
před a za dveřmi. Jejich osazení způsobuje vznik překážek na podlaze, které mohou být zdrojem úrazu zejména u malých dětí a také opticky rozdělují prostor v případě otevřených dveří.
Úprava bez prahu je běžná, často používaná, zvláště máte-li stejný povrch podlahy před i za
dveřmi. Prostor zůstává při otevřených dveřích opticky propojen, průchod dveřním otvorem je
zcela bezpečný. Podlahy na obou stranách dveří musejí být ve stejné úrovni.
Přechodová lišta se hodí do prostoru, kde se mění nášlapná vrstva podlahy právě ve dveřním
otvoru. Umisťuje se do spoje mezi podlahoviny.
Při osazování nespoléhejte pouze na výkresovou dokumentaci, ale vždy si zavřete dveře
a zkontrolujte, zda v každé z místností v oblasti dveří vidíte pouze jeden druh podlahoviny.
Pokud ne, musíte lištu posunout.
Obr. 147 - Dveře v ocelové lisované zárubni v nosné stěně s úpravou u podlahy
143
Zapamatujte si:
Čáry pro zakreslení dveří v půdorysu
• Ohraničuje obrys stěny ve styku se vzduchem, vyznačuje ostění;
•
v případě zalomeného ostění prochází za zárubní.
• Zakresluje hrany konstrukce viditelné v pohledu pod myšlenou rovinou řezu (práh, přechodovou lištu);
• použije se pro vyznačení typu dveří včetně oblouku, který ukazuje manipulační prostor pro dveřní křídlo;
• zakreslí se s ní zárubně;
• u posuvných dveří se tlustou plnou čárou zobrazí stavební pouzdro.
Tlustá čerchovaná čára s jednou tečkou
• Zobrazuje hrany konstrukcí viditelných nad myšlenou rovinou řezu
(horní část zárubě a dveřního otvoru u nosné zdi, nekryje-li se s hranou
prahu, která je zakreslena plně);
• u kývavých dveří druhou z možných poloh dveřního křídla včetně oblouku (první poloha se zakreslí plně).
Tenká plná čára
• Kótování a odkazy.
Kótování dveří v půdorysu
Kótování dveří se skládá ze dvou částí.
Jmenovitého rozměru dveří uváděného na osu a polohového kótování dveří
a velikosti dveřního otvoru na délkových kótách.
144
Zapamatujte si:
Kótování dveří
•
Vždy na osu dveřního otvoru se udává velikost dveřního křídla (jmenovitý rozměr dveří). Nad osu se píše šířka, pod osu výška.
Pro ocelovou zárubeň je výška standardně 1970 mm;
•
poloha dveří v ocelové zárubni v příčce se kótuje vzdáleností od nosné
zdi na osu otvoru. Velikost otvoru se neudává.
Ocelová zárubeň se zazdívá společně s příčkou. Pro osazení zárubně potřebujete na stavbě znát polohu osy dveří, na kterou se zárubeň vyměřuje,
vyváží se a vzepře. Do vyklínované zárubně se potom zazdívá příčka.
Žádný zvláštní otvor se nezřizuje;
•
při osazování dveří do nosné zdi se kótuje velikost otvoru a jeho poloha
od nosné zdi.
Nad kótovací čáru se zapíše šířka otvoru, pod kótovací čáru výška otvoru.
Šířka otvoru se od jmenovitého rozměru dveří zvětší o min. 200 mm na
šířku a min. 130 mm na výšku;
•
při kótování dveří s obložkovou zárubní se kótuje otvor (nad šířka, pod
výška) a jeho poloha k jiné zdi.
Otvor je o 100 mm širší a 50 mm vyšší než jmenovitý rozměr dveří;
•
při zakreslování posuvných dveří se stavebním pouzdrem se kótuje velikost otvoru pro stavební pouzdro a jeho poloha k nosné zdi.
Jeho šířka je dvojnásobek jmenovité šířky dveří zvětšená o 200 mm, výška se zvětší asi o 130 mm;
•
u posuvných dveří předsazených a dveří skládacích se zárubní se kótuje velikost otvoru, když šířka se od jmenovitého rozměru dveří zvětší o
100 mm a výška o asi 130 mm. Poloha se kótuje k nejbližší zdi;
•
odkaz bublinou na ose dveří se odvolává na pořadové číslo dveří ve
specifikaci výplní otvorů. U klasických dveří se může bublina rozpůlit.
Nahoru se zapíše odkaz na specifikaci výplní otvorů, dolů se uvádí odkaz
na zárubeň a označení dveří L nebo P (levé nebo pravé).
145
Obr. 148 - Kótování dveří v půdoryse - obecně
146
Obr. 149 - Kótování dveří v půdoryse
147
Kótování vchodových a balkonových dveří v obvodové stěně se provádí podle obr. 150.
Obr. 150 - Kótování vchodových a balkonových dveří v půdoryse
Zakreslování a kótování garážových vrat se provádí podle obr. 151.
Obr. 151 - Zakreslování a kótování garážových vrat
148
JAK KRESLIT PŮDORYS PODLAŽÍ: ČÁST 3 - DVEŘE
•
Zakreslete dveře v příčkách (postup pro dveře klasické v ocelové zárubni)
Odměřte si vzdálenost od nosné zdi na osu a vyznačte si bod, kterým veďte osu dveří.
Od ní vlevo i vpravo naneste polovinu jmenovité šířky dveří (ta, která je v zadání)
a získáte okraj dveří. Od něj přidejte na obě strany asi 1mm na zárubeň a vyznačte
hranu zdi (bude nakonec vytažena velmi tlustou čarou);
vyznačte dveřní křídlo a pomocí kružítka také oblouk, který křídlo opíše při zavírání.;
při tom zabodněte kružítko do rohu zárubně, kde křídlo začíná, do kružítka vezměte
vzdálenost k protějšímu rohu zárubně (šířka dveří) a opište čtvrtkružnici. Správně rozlišujte dveře levé a pravé;
na osu popište rozměry dveří (na stranu mimo oblouk) a doplňte bublinu na odkaz;
doplňte délkovou kótu od osy dveří k nosné zdi.
•
Narýsujte vnitřní dveře v nosných zdech (postup pro dveře klasické v ocelové zárubni)
Ve zdech si podle zadaných rozměrů naznačte velikosti otvorů;
zakreslete si osu každého otvoru;
od osy vlevo i vpravo naneste polovinu jmenovité šířky dveří. Získáte vnitřní hranu
zárubně;
zárubeň vyznačte v tloušťce asi 1 mm, zbytek bude zalomení;
dveřní křídlo a jeho kótování proveďte stejně jako u příčky;
polohové kótování se vztahuje k otvoru, nezapomeňte na zvětšené rozměry otvoru
o velikost zárubně a zalomení.
•
Zakreslete venkovní dveře, popř. vrata;
•
Překontrolujte, máte-li ve všech dveřích zakreslené zárubně a osy dveří s kótami.
149
a) Na další stránku v sešitě si zapište název cvičení – Zakreslování dveří;
b) Vodorovně i svisle rozdělte stránku na polovinu. Vzniknou vám 4 stejné
části. V nich si procvičíte zakreslování dveří v měřítku;
c) Do první čtvrtiny nakreslete půdorys v M 1:50 a správně okótujte
- levé dveře klasické v příčce o tl. 100 mm, š 700 mm,
v 1970 mm;
- ocelová zárubeň, s prahem;
- vzdálenost osy dveří k nosné zdi o tl. 250 mm je 1500 mm.
d) Do druhé čtvrtiny nakreslete půdorys v M 1:50 a správně okótujte
- pravé dveře klasické v nosné zdi 300 mm, jmenovitá šířka;
dveří je 800, v 1970 mm;
- ocelová zárubeň, bez prahu;
- vzdálenost k obvodové zdi 450 je 1500 mm.
e) Do třetí čtvrtiny nakreslete půdorys v M 1:50 a správně okótujte
- levé dveře klasické příčce 125 mm, jmenovitá šířka dveří je
800, v 1970 mm;
- obložková zárubeň, s přechodovou lištou;
- vzdálenost k obvodové zdi 450 je 1000 mm.
f) Do poslední čtvrtiny nakreslete
- posuvné dveře se stavebním pouzdrem ve zdi 250 mm, jmenovitá šířka dveří je 800, v 1970 mm;
- bez prahu;
- vzdálenost k nejbližší zdi 125 mm je 800 mm.
150
a) Do rozpracovaného půdorysu podlaží dokreslete podle obr. č. 152 všechny dveře;
b) Společně s učitelem správně přečtěte celou konstrukci jednotlivých dveří. Cvičení můžete využít i k samostatné písemné práci;
c) Popište jednotlivé výplně otvorů nakreslené v obr. č. 153.
Obr. 152 - Půdorys s okny a dokreslenými dveřmi
151
Obr. 153 - Čtení výplní otvorů
152
5.13 Zakreslování povrchových úprav v půdoryse
K povrchovým úpravám se řadí nátěry, tapety a obklady.
Zakreslení nátěrů a tapet se do výkresu neprovádí. Pouze pokud se úprava vyskytuje jen na
části konstrukce, provede se její okótování stejným postupem jako obklad a ke kótě se připíše
písmeno (N) pro nátěr nebo (T) pro tapety. Úpravy lze také uvést pouze v popisech na výkresech nebo v legendě místností.
Do výkresů se zakreslují pouze úpravy, které mění tloušťku konstrukce. To se týká především
obkladů.
Zapamatujte si:
•
Obklady se do půdorysu kreslí velmi tlustou čerchovanou čarou
(tl. 0,7 mm) a to asi 0,5 mm od obrysu svislé konstrukce. Zařizovací
předmět se začíná kreslit až od čáry obkladu;
•
Délka obkladu se kótuje délkovou kótou jen tehdy, když obklad nepokrývá celou šířku stěny místnosti a je potřeba jej v daném místě ukončit;
•
Výška horní hrany obkladu se udává v mm v kulaté závorce a zapíše
se jedním ze způsobů:
- rovnoběžně s čarou vyznačující obklad;
- pod kótovací čáru vymezující délku obkladu;
•
Jestliže obklad zasahuje až ke stropu, jeho výška se neuvádí;
•
Jestliže je na konstrukci jen pás obkladu (nesahá až k zemi, např. za kuchyňskou linkou) uvedou se dvě kulaté závorky za sebou;
Do první se zapíše výška obkládaného úseku, do druhé vzdálenost
spodní hrany obkladu od podlahy;
Př. (600) (800) … obklad vysoký 600 mm začíná 800 mm od podlahy (jeho horní hrana je tedy ve výšce 1400 mm nad podlahou).
153
Obr. 154 - Zakreslování a kótování obkladů
a) Do rozpracovaného půdorysu dokreslete a zakótujte obklady podle obr. č. 154.
Nezapomeňte, že obrys svislé stěny ve styku se vzduchem se bude nakonec
vytahovat velmi tlustou plnou čarou;
b) Společně s učitelem proveďte jejich slovní popis;
c) Vysvětlete, jaké druhy obkladů jsou zobrazeny na obr. č. 155.
Obr. 155 - Čtení obkladů kreslených v půdoryse
154
5.14 Zakreslování zvláštních stavebních úprav v půdoryse (prostup, drážka, nika)
Stavební úpravy se zakreslují a kótují podle zvláštních pravidel. K jejich popisu se připojuje
písmenná značka, která vysvětluje, pro které systémy v objektu se úprava provádí.
A
C
E
F
G
K
M
P
S
T
V
W
Z
poplachové systémy, zabezpečovací technika
slaboproudé instalace, sdělovací zařízení, počítačové sítě
silnoproudé instalace
chladící technika
rozvod plynu
kanalizace a odvodnění
mobiliář, vestavěný nábytek
rozvod tlakovzdušný, odsávání
strojní technické zařízení budov (výtah, centrální vysavač apod.)
tepelné zařízení, vytápění, ohřev
vzduchotechnika, klimatizace
vodovod
technologická zařízení.
Prostupy (průchody) se mohou vyskytovat ve svislé stěně, stropu nebo podlaze. Způsob
zakreslení závisí na jejich poloze.
Zapamatujte si:
a) Prostupy se zakreslují obrysem, jeho tvar se vyplní dvěma úhlopříčkami;
Typ čáry na obrysu i úhlopříčce je shodný.
b) Použijte tlustou čáru na obrys prostupu a tenkou čáru na vyznačení úhlopříček:
- Prostup v podlaze (hrana viditelná pod rovinou řezu) – plná
čára;
- Prostup ve stropě (hrana nad rovinou řezu) - čerchovaná
čára s jednou tečkou;
- Prostup stěnou (zakrytá hrana) - čárkovaná čára.
c) Jestliže se kryje prostup v podlaze i ve stropě, zakreslí se plnou čarou
a k popisu se připojí grafická značka ↑↓;
d) Prostupy se kótují na odkazové čáře písmennou značkou s pořadovým číslem úpravy a součinem rozměrů. Jako první rozměr se udává délka hrany,
ze které vystupuje šipka odkazové čáry;
e) Výška spodní hrany prostupu stěnou se uvádí do kulaté závorky pod
odkazovací čáru.
155
Drážky se ve svislých konstrukcích mohou zřizovat jako:
-
svislé průběžné až k podlaze;
-
svislé ukončené v dané výšce nad podlahou;
-
vodorovné v dané výšce.
Zapamatujte si:
a) Jestliže drážku protíná myšlená vodorovná rovina řezu, zakreslí se její obrys
velmi tlustou plnou čarou, viditelné hrany v pohledu pod rovinou řezu tlustou plnou čarou (obvykle u svislých drážek);
b) Jestliže drážku myšlená vodorovná rovina řezu neprotíná (je nad nebo pod
rovinou), zakreslí se její obrys tlustou čárkovanou čarou (většinou se týká
vodorovných drážek);
c) Při označování se uvede na odkazovou čáru písmenná značka s pořadovým
číslem úpravy a za ni součin rozměrů v mm v pořadí šířka x hloubka x
výška, pod odkazovou čáru v závorce (úroveň spodní hrany), pokud se nejedná o drážku průběžnou.
Niky jsou výklenky zřizované ve svislých nosných konstrukcích.
Zapamatujte si:
a) Nika se zakreslí obrysem, její tvar se vyplní jednou úhlopříčkou;
b) Jestliže niku protíná myšlená vodorovná rovina řezu, zobrazí se její obrys
velmi tlustou plnou čarou, spodní hrana tlustou plnou čarou;
c) Jestliže drážku myšlená vodorovná rovina řezu neprotíná (je nad nebo pod
rovinou), zakreslí se její obrys tlustou čárkovanou čarou;
d) Při označování se uvede na odkazovou čáru písmenná značka s pořadovým
číslem úpravy a za ni součin rozměrů v mm v pořadí šířka x výška x
hloubka, pod odkazovou čáru v závorce (úroveň spodní hrany).
156
Obr. 156 - Zakreslování a kótování stavebních úprav
a) Do rozpracovaného půdorysu podlaží dokreslete podle obr. č. 157 vyznačené
stavební úpravy a popište je;
b) Společně s učitelem přečtěte druh jednotlivých úprav a vysvětlete, k čemu
v objektu slouží;
c) Popište slovně, jaké stavební úpravy jsou zakresleny v části půdorysu na
obr. č. 158.
157
Obr. 157 - Zakreslení stavebních úprav a obkladů do rozpracovaného půdorysu
Obr. 158 - Čtení stavebních úprav kreslených v půdoryse
158
JAK KRESLIT PŮDORYS PODLAŽÍ: ČÁST 4 – DOKONČENÍ VÝKRESOVÉ
ČÁSTI
•
Osaďte a zakótujte komínové těleso;
•
zakreslete a zakótujte obklady;
•
zakreslete, popište a zakótujte stavební úpravy;
•
tlustou plnou čarou dokreslete hrany konstrukcí viditelné pod rovinou řezu, které dosud nejsou zakresleny (okraje dlažby, schodky) a zakótujte;
•
pomocí šablony vyznačte potřebné zařizovací předměty;
•
vymažte čáry ve stycích stěn, kde se nemění materiál. Proveďte šrafování zdiva
v řezaných konstrukcích;
•
doplňte do obdélníčku výškovou úroveň podlahy v daném podlaží, případně další výškové kóty a výškové kóty na odkazech;
•
připravte si legendu místností a vyplňte ji, čísla místností doplňte do půdorysu;
•
sestavte specifikací stavebních materiálů s odvoláním na použité šrafování;
•
případně sestavte specifikaci překladů;
•
nerýsujte směrovou růžici;
•
zakreslete a vyplňte popisové pole;
•
nad popisové pole uveďte nadmořskou výšku, které odpovídá úroveň +-0,000;
•
obtáhněte velmi tlustou plnou čárou obrys konstrukcí, které protíná myšlená rovina
řezu, a jsou ve styku se vzduchem.
a) Dokončete rozpracovaný půdorys podlaží podle textu: Jak kreslit půdorys podlaží, část 4 – dokončení výkresové části;
Konečná podoba výkresu je znázorněna na obr. č. 159;
Legendy, popisová pole a další náležitosti výkresu nakreslete na novou A4
a přiložte k půdorysu.
159
Obr. 159 - Konečná podoba výkresu půdorysu podlaží
160
5.15 Legendy a specifikace na výkresech
Pro doplnění grafického vyjádření se výkresy doplňují legendami a specifikacemi
Legendy jsou tabulky umístěné v pruhu na výkresu v prostoru nad popisovým polem. Legendou, kterou obsahuje každý půdorys podlaží je Legenda místností. Legenda stavebních materiálů se obvykle zřizuje pouze na půdoryse prvního nadzemního podlaží a vztahuje se na
všechny výkresy ze souboru.
Legenda místností obsahuje:
•
označení místnosti použité ve výkrese;
•
účel místnosti;
•
podlahovou plochu místnosti v m2 zaokrouhlenou na dvě desetinná místa (bez výklenků);
•
úpravu podlahy, popř. odkaz na označení skladby podlahy;
•
v poznámce mohou být specifikovány další nutné popisy (např. obklady stěn a stropů).
Tabulka 5 - Legenda místností
JAK OZNAČIT PODLAŽÍ A ČÍSLOVAT MÍSTNOSTI V PŮDORYSE
•
V půdorysech číslujte podlaží nad okolním terénem směrem vzhůru (1NP = první
nadzemní podlaží) a pod terénem směrem dolů (S = suterén).
161
Je-li několik suterénů pod sebou, číslujte je 1S, 2S, atd.;
•
každou místnost v podlaží označte třemi číslicemi (př. 101);
•
v nadzemních podlažích znamená první číslice označení podlaží, další dvě pořadové číslo místnosti v daném podlaží (např. 101 – první místnost v prvním nadzemním podlaží);
•
v suterénu označujte místnosti např. S01. „S“ znamená suterén (označení podlaží),
další dvě číslice pořadové číslo místnosti v daném suterénu (např. S01 – první
místnost v suterénu, má-li objekt pouze jeden suterén, 1S01 – první místnost
v nejvyšším suterénu, má-li objekt více suterénů pod sebou);
•
místům venku přiřaďte pořadové číslo místnosti 00. Před ně zapište číslo podlaží, ve
kterém se nacházejí (200 – lodžie ve druhém nadzemním podlaží). Jestliže je venkovních prostor v podlaží více, odlište je mezi sebou přiřazením malého písmene (např.
200a);
•
u schodišť a výtahových šachet pořadové číslo místnosti ponechejte stejné ve všech
podlažích (např. 105, 205, 305 – prostor schodiště);
•
místnosti začněte číslovat u vstupu a pokračujte ve směru hodinových ručiček;
•
do výkresu zapište do každé místnosti číselné označení a název místnosti a obojí
podtrhněte. Jestliže je součástí výkresu legenda místností, můžete název místnosti
z popisu na výkrese vynechat.
Zapamatujte si:
V půdorysu se do každé místnosti vepíše trojmístné číslo pro označení místnosti
a její název. Obojí se zapíše velmi tlustě písmen velikosti 5 mm a podtrhne se.
Legenda stavebních materiálů
Skládá se z obdélníků a jednoznačného popisu použitého stavebního materiálu. Obdélníky
jsou vyplněny šrafováním pro hmoty, které jsou ve výkresu použity.
Velikost obdélníčků není normou definovaná, zakreslete je pro přehlednost.
Převažující zdivo se nešrafuje, proto jeden z obdélníků zůstává volný a doplní se pouze popisem materiálu.
162
Tabulka 6 - Legenda stavebních materiálů
Legenda povrchových úprav se vztahuje k technickému pohledu a obvykle se umisťuje
přímo na výkres. Blíže popisuje povrchy a barvu jednotlivých částí fasády.
Tabulka 7 - Legenda povrchových úprav
Specifikace (Seznam částí pro…) jsou tabulky, které vysvětlují značky, které byly použité
ve výkresu. Nebývají součástí výkresového listu, ale uvádějí se ve zvláštních přílohách.
V praxi se zpracovávají specifikace různých výrobků (např. překladů, výplní otvorů, klempířských výrobků, zámečnických výrobků apod.).
Tabulka 8 - Specifikace překladů
163
Tabulka 9 - Specifikace výrobků
164
Tabulka 10 - Specifikace klempířských výrobků
Zdroj: [1]
5.16 Směrová růžice
Umísťuje se na výkres půdorysu podlaží. Jejím úkolem je graficky naznačit orientaci navržené stavby ke světovým stranám. Vybarvená strana šipky ukazuje severní stranu.
Obr. 160 - Směrová růžice
165
Obr. 161- Čtení půdorysu podlaží
166
JAK ČÍST VÝKRES PŮDORYSU PODLAŽÍ
Při čtení výkresů postupujte podle níže uvedených bodů. Potřebné údaje vyhledejte ve výkresu a zformulujte do jednoduchých vět.
•
Obsah výkresu
- Jaký objekt je na výkrese zobrazen;
- které části výkres obsahuje (výkresová část, legendy, poznámky apod.);
- které podlaží je na výkrese zobrazeno.
•
Dispoziční řešení objektu
- Uspořádání místností;
- názvy a rozměry jednotlivých místností.
•
Konstrukční systém stavebního objektu
- Co tvoří nosnou kostru objektu, které konstrukce jsou nosné.
•
Popis jednotlivých druhů nosných konstrukcí
- Popis obvodové konstrukce, rozměry, materiál;
- vnitřní nosné prvky, rozměry a materiál.
•
Popis vnitřních nenosných konstrukcí
- Rozmístění příček;
- druhy (jednoduché, dvojité), jejich účel, tloušťky, materiál.
•
Otvory a jejich výplně
Okna
- Druh (jednoduchá s izolačním dvojsklem, dvojitá);
- popis jednotlivých oken – skladebné rozměry otvorů, výška poprsníku,
jeho úprava, ostění a nadpraží.
Dveře
-
Jednotlivé dveře podle způsobu otevírání a počtu dveřních křídel;
druh zárubně;
jmenovité rozměry dveří a velikosti otvoru;
úprava ostění, nadpraží a prahu.
•
Komínové a ventilační průduchy – se zakreslováním se seznámíte ve 2. ročníku
- Účel, rozměry, vazba na podlaží, sopouch, vymetací, vybírací a čistící
otvory, umístění spotřebiče.
•
Stavební úpravy
- Prostupy, drážky a niky;
- u každého typu úpravy uveďte účel úpravy, polohu, rozměry, polohu
vzhledem k podlaze.
•
Úpravy povrchů - obklady
- Druh obkladu, umístění, rozměry, výška obkladu, poloha vzhledem
k podlaze.
167
Obr. 162 - Čtení půdorysu podlaží
168
6 KRESLENÍ NÁČRTŮ JEDNODUCHÝCH STAVEB
CÍLE:
•
zaměřit skutečné rozměry části objektu metodou oměření;
•
zobrazovat jednoduché konstrukce v náčrtech od ruky;
•
orientovat se v pořízených náčrtech skutečného stavu.
Skicování od ruky je pro vás nepostradatelnou dovedností. Často budete v praxi potřebovat
rychle načrtnout tvar konstrukce při přijímání zakázky, na jednoduchém nákresu ukázat způsob řešení problému zákazníkovi, spolupracovníkovi nebo nadřízenému apod.
JAK SKICOVAT OD RUKY
Kreslete lehce obyčejnou tužkou.
•
Čáru provádějte jedním tahem bez přerušování a nadstavování;
•
Kreslete (praváci) zleva doprava a shora dolů;
•
Při kreslení se lehce opírejte o malík a tužkou udržujte daný směr;
•
Konec čar můžete lehce přetahovat;
•
Postupujte od celku k podrobnostem;
•
Využívejte pomocných čar;
•
Výslednou kresbu vytáhněte až na konec.
a) Připravte si kancelářský papír, narýsujte na něj rámeček 5mm a dvojlinku
20mm. Název cvičení – Nácvik čar;
b) Stránku rozdělte vodorovně na třetiny a svisle na polovinu. Vznikne vám šest
stejných dílů. Kreslete čáry od ruky podle obr. č. 163. Políčko vždy vyplňte celé.
169
Obr. 163 - Vzor cvičení - Nácvik čar
JAK ZAKRESLIT OBJEKT OD RUKY
•
Hlavním úkolem je co nejlépe vystihnout tvar a velikost objektu. K tomu vám poslouží poměry;
•
pokud zachováte poměry jednotlivých délek k sobě navzájem, podaří se vám uchovat
charakteristický tvar celku;
•
k určení správného poměru využívejte tzv. vizírování (poměřování skutečnosti);
Na pomoc si vezměte pravítko nebo tužku, které vám přenesou vzájemné poměry na
papír. Ruku při tom držte nataženou kolmo k tělu;
•
podobným způsobem přenášejte úhly;
•
používejte osy souměrnosti, pomocné přímky apod.;
170
•
konečný tvar nakonec vytáhněte tlustou tužkou.
a) Rozdělte se do dvojic;
b) Společně s učitelem vyberte prostor ve škole, který budete po dvojicích zaměřovat;
c) Pomocí svinovacího metru nebo pásma proveďte omeření vybraného prostoru. Získané informace si zapisujte do náčrtu od ruky. Nezapomeňte na okna,
dveře, zařizovací předměty apod. Až práci dokončíte, přesuňte se zpět do
učebny;
d) Za pomoci vašeho náčrtu zpracujte v M 1:50 půdorys vybraného prostoru
s uplatněním všech pravidel pro zpracování výkresové dokumentace;
e) Vypočtěte podlahovou plochu prostoru, popř. jednotlivých místností.
a) Vyzkoušejte si zakreslování objektů v exteriéru;
b) Zakreslete od ruky fasádu vybraného objektu;
Pro práci venku budete potřebovat měkkou tužku, pryž, tvrdou podložku
a výkres formátu A3 nebo A4.
171
VĚDOMOSTNÍ TEST
1. Axonometrické zobrazení je nakresleno:
a) Na třech k sobě kolmých průmětnách.
b) Na dvou průmětnách v libovolné poloze.
c) Na jedné průmětně.
2. Nárysna je:
a) Vodorovná rovina, obraz na ní vznikne při pohledu shora.
b) Svislá rovina, obraz se získá pohledem z boku.
c) Svislá rovina v průčelní poloze, obraz se vytváří při pohledu ze předu.
3. Na stanové střeše najdete:
a) Jeden hřeben a dva okapy.
b) Jeden hřeben, čtyři nároží a čtyři okapy.
c) Čtyři nároží a čtyři okapy.
4. Myšlená vodorovná rovina pro vznik půdorysu podlaží se vede:
a) Těsně nad úrovní podlahy a v místě otvoru se zalomí.
b) Asi ve třetině výšky podlaží, tj. 1m nad podlahou. V místě otvorů umístěných výše se rovina do otvoru zalomí.
c) 1m nad úrovní podlahy, je-li otvor umístěn výše, rovina ho neprotíná.
5. Rozměry formátu A4 jsou:
a) 220 x 297 cm
b) 210 x 297 mm
c) 297 x 420 mm
6. Popisové pole se na výkresu umísťuje:
a) Kamkoli, ale při poskládání výkresu musí být vidět.
b) Do pravého horního rohu 50 mm od okraje.
c) Do pravého dolního rohu 5 mm od okrajů oříznuté kopie.
7. Měřítko výkresu je:
a) Grafická značka, která ukazuje orientaci budovy ke světovým stranám.
b) Poměr zmenšení nebo zvětšení obrazu na výkrese oproti skutečnosti.
c) Tabulka na výkrese, která udává velikost jednotlivých místností v objektu.
172
8. Zeď o tloušťce 450 mm ve skutečnosti se na výkrese v měřítku1:50 zobrazí v šířce:
a) 90 mm
b) 9 mm
c) 9 cm
9. Pro zakreslování a kótování ve stavebních výkresech se používají:
a) Dvě tloušťky čar.
b) Tři tloušťky čar.
c) Čtyři tloušťky čar.
10. Velmi tlustou plnou čarou se v půdorysu podlaží zakreslí:
a) Obrys konstrukce v řezu, např. obvodová zeď.
b) Nadokenní překlady.
c) Zařizovací předměty.
11. Tlustou čerchovanou čarou se do půdorysu podlaží zakreslují:
a) Hrany konstrukcí viditelné nad myšlenou rovinou řezu.
b) Obrys konstrukce v řezu.
c) Hrany konstrukce viditelné v pohledu, pod nebo za myšlenou rovinou řezu.
12. Délkové kóty ve výkresech se udávají:
a) V milimetrech na tři desetinná místa.
b) V metrech na tři desetinná místa.
c) V milimetrech.
13. Výškové kóty se udávají:
a) V metrech na tři desetinná místa.
b) V metrech.
c) V milimetrech.
14. Relativní výška udává:
a) Skutečnou nadmořskou výšku.
b) Výšku od srovnávací roviny 0,000.
c) Výšku od úrovně upraveného terénu.
15. Grafické značení hmot v řezech slouží:
a) Ke zvýraznění nosného zdiva ve výkrese.
b) K označení konstrukcí, které se nacházejí nad rovinou řezu v půdoryse.
c) K vyjádření materiálu konstrukce, kterou protíná myšlená rovina řezu.
173
16. Zařizovací předměty se zakreslují:
a) Do půdorysu podlaží ve skutečných rozměrech zmenšených v měřítku výkresu.
b) Do stavebních výkresů se nezakreslují.
c) Do půdorysu podlaží podle šablony, měřítko není rozhodující.
17. Při kótování oken se uvádí:
a) Nad osu okna šířka, pod osu výška a výška parapetu.
b) Nad kótovací čáru výška okna, pod kótovací čáru šířka okna a v závorce
výška parapetu.
c) Nad kótovací čáru šířka okna, pod kótovací čáru výška okna a do závorky
výška parapetu.
18. Keramický obklad se do půdorysu zakreslí:
a) Velmi tlustou plnou čarou.
b) Tlustou plnou čarou.
c) Velmi tlustou čerchovanou čarou.
19. Prostup stropem se v půdorysu zobrazí:
a) Obrysem tlustou plnou čarou a vyznačením jedné úhlopříčky tlustou čerchovanou čarou.
b) Obrysem tlustou čerchovanou čarou s vyznačením dvou úhlopříček tenkou
čerchovanou čarou.
c) Obrysem tenkou čerchovanou čarou.
20. Označení 4NP ve výkrese znamená:
a) Nezastavěný prostor s pořadovým číslem 4.
b) Čtvrté nadzemní podlaží.
c) Čtyři nosné překlady nad oknem.
174
Správné řešení vědomostního testu:
1a), 2c), 3c), 4b), 5b), 6c), 7b), 8b), 9c), 10a), 11a), 12c), 13a), 14b), 15c), 16a), 17c), 18c),
19b), 20b)
Hodnocení vědomostního testu:
Za každou správnou odpověď si započtěte l bod, za chybnou odpověď 0 bodů.
Součtem získaných bodů získáte své hodnocení:
Klasifikace
Neprospěl
Prospěl
Počet bodů
0 až 12
13 až 20
175
REJSTŘÍK
A
O
absolutní výška .................................................115
bokorysna...........................................................63
Odkazové čáry.................................................. 118
originál výkresu .................................................. 94
osa úhlu ............................................................. 29
ovál .................................................................... 52
Č
P
čtyřúhelníky ........................................................36
podélný svislý řez ............................................... 89
pomocná (vymezovací) čára ............................. 110
popisové pole..................................................... 97
popisové pole pro školní potřeby........................ 98
popisového pole zjednodušené .......................... 99
popisový rámec .................................................. 97
pravidelné mnohoúhelníky ................................. 39
promítací paprsek .............................................. 54
promítání kosoúhlé ............................................ 55
promítání pravoúhlé........................................... 55
promítání rovnoběžné ........................................ 54
promítání středové............................................. 54
průmět..........................................................54, 63
průmětna ........................................................... 54
příčný svislý řez .................................................. 89
Příložník ............................................................... 7
půdorys.............................................................. 87
půdorysna .......................................................... 63
B
E
elipsa ..................................................................50
F
formáty výkresů..................................................92
G
grafické značení hmot .......................................119
Grotesk...............................................................14
H
hraničící úsečka ................................................110
K
konstrukce nad rovinou řezu ...............................87
konstrukce pod rovinou ......................................88
konstrukce viditelné v pohledu ...........................91
kopie výkresu......................................................94
kóta ..................................................................110
kótovací čára ....................................................110
kótování ve svislém řezu ...................................115
kruhová úseč ......................................................48
kruhový oblouk ...................................................48
kružnice ..............................................................48
R
razítko................................................................ 97
relativní výška .................................................. 115
S
sečna kružnice.................................................... 48
stavební výkres .................................................. 84
svislé nenosné konstrukce ................................ 126
svislé nosné konstrukce.................................... 126
svislý řez ............................................................ 88
M
měřítko výkresu ................................................104
mezikružím .........................................................48
mikrotužka........................................................... 8
myšlené roviny řezu ............................................87
T
tečna kružnice .................................................... 48
technická dokumentace ..................................... 85
technická norma ................................................ 84
technická normalizace ........................................ 84
tětiva ................................................................. 48
trojúhelník ......................................................... 33
tvrdost tuhy ......................................................... 8
N
nárysna...............................................................63
neoříznutý formát výkresu ..................................94
normalizované písmo..........................................13
n-úhelník ............................................................43
176
U
Z
úhel ....................................................................25
základní rovina ................................................. 116
zařizovací předměty ......................................... 122
zobrazení názorné .............................................. 56
zobrazování pohledů na průčelí .......................... 91
Zúžený grotesk ................................................... 15
V
vrchol úhlu..........................................................25
vynešení úhlu......................................................26
výšková kóta v půdoryse ...................................115
177
POUŽITÁ LITERATURA
[ 1]
Novotný, Jan. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční
cvičení. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 2007. 100 s. ISBN 978-80-86817-23-1.
[ 2]
Kýhosová, Šárka. Odborné kreslení, učebnice pro učební obor zednické práce OU.
1. vydání. Praha: PARTA s.r.o., 2004. 96 s. ISBN 8073200503.
[ 3]
Ing. Doseděl Antonín a kolektiv. Čítanka výkresů ve stavebnictví. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 2004. 242 s. ISBN 9788086817064.
[ 4]
Kissová, Magdaléna. Odborné kreslení I pro 1. ročník SOU. 3. vydání. Sobotáles,
Praha: Sobotáles, 2000. 88 s. ISBN 978-0-01-68477-6.
[1*]
Geoffrey, Petty. Moderní vyučování. 1. vydání. Praha: Portál, 1996. 380 s. ISBN
978-80-7367-427-4.
[2*]
Dudák, Mareda, Parkan, Stodůlková, Šolc. Občanská nauka pro střední odborná
učiliště. 1. vydání. Praha: PSN - pedagogické nakladatelství, 2007. 328 s. ISBN
80-7235-233-4.
ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb. Kreslení výkresů stavební části
178
SEZNAM OBRÁZKŮ
OBR. 1 - PRÁCE S PŘÍLOŽNÍKEM ........................................................................................................................................... 7
OBR. 2 - PRAVÍTKA ............................................................................................................................................................. 7
OBR. 3 - ÚHLOMĚR ............................................................................................................................................................. 8
OBR. 4 - ÚPRAVA HROTU KRUŽÍTKA ..................................................................................................................................... 8
OBR. 5 - KRUŽÍTKO ............................................................................................................................................................ 8
OBR. 6 - TUŽKY .................................................................................................................................................................. 8
OBR. 7 - VERSATILKA ......................................................................................................................................................... 8
OBR. 8 - MIKROTUŽKA ........................................................................................................................................................ 9
OBR. 9 - OZNAČENÍ GRAFITOVÝCH TUŽEK PODLE TVRDOSTI .................................................................................................... 9
OBR. 10 – MAZACÍ PRYŽ ...................................................................................................................................................... 9
OBR. 11 – ŠABLONA ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ ..................................................................................................................... 9
OBR. 12 - SPRÁVNÉ DRŽENÍ TUŽKY U PRAVÁKŮ, U LEVÁKŮ. .................................................................................................. 10
OBR. 13 - ÚPRAVA PRVNÍ STRANY V SEŠITĚ ......................................................................................................................... 12
OBR. 14 - ZPŮSOB OZNAČOVÁNÍ DÍLČÍCH CVIČENÍ ................................................................................................................ 12
OBR. 15 - GROTESK 4:4 .................................................................................................................................................... 14
OBR. 16 – GROTESK 3:4 ..................................................................................................................................................... 14
OBR. 17 – GROTESK 2:4 ..................................................................................................................................................... 14
OBR. 19 – ZÚŽENÝ GROTESK .............................................................................................................................................. 15
OBR. 18 – GROTESK 1:4 ..................................................................................................................................................... 15
OBR. 21 - O, C, G, B, P ........................................................................................................................................................ 16
OBR. 20 - H, F, E, B, P ......................................................................................................................................................... 16
OBR. 22 – NÁCVIK PÍSMA ................................................................................................................................................... 17
OBR. 23 - J AK ZOBRAZIT BOD ............................................................................................................................................. 18
OBR. 24 - PŘÍMKA ............................................................................................................................................................. 19
OBR. 25 - POLOHA PŘÍMEK V ROVINĚ .................................................................................................................................. 19
OBR. 26 - POLOPŘÍMKA ..................................................................................................................................................... 19
OBR. 27 - ÚSEČKA ............................................................................................................................................................ 20
OBR. 28 - SCHEMATICKÝ POSTUP ....................................................................................................................................... 20
OBR. 29 - KONSTRUKCE KOLMICE POMOCÍ KRUŽÍTKA........................................................................................................... 21
OBR. 30 - ROZDĚLENÍ ÚSEČKY NA POLOVINU ....................................................................................................................... 22
OBR. 31 - RÝSOVÁNÍ ROVNOBĚŽEK .................................................................................................................................... 22
OBR. 32 - ROZDĚLENÍ ÚSEČKY NA STEJNÉ DÍLY .................................................................................................................... 23
OBR. 33 – VZOR - DĚLENÍ STRANY NA TŘETINY .................................................................................................................... 24
OBR. 34 – ÚHEL A JEHO OZNAČENÍ ...................................................................................................................................... 25
OBR. 35 - ŘECKÁ ABECEDA................................................................................................................................................ 25
OBR. 36 - VYNÁŠENÍ ÚHLŮ ................................................................................................................................................ 26
OBR. 37 – DĚLENÍ STRANY NA TŘETINY S UKÁZKOU, KAM SE PÍŠÍ DÍLČÍ NADPISY ..................................................................... 27
OBR. 38 - DĚLENÍ STRANY NA ŠESTINY S UKÁZKOU, KAM SE PÍŠÍ DÍLČÍ NADPISY – VIZ VZOROVÝ SEŠIT ...................................... 27
OBR. 39 - PŘENÁŠENÍ ÚHLŮ ............................................................................................................................................... 28
OBR. 40 - SČÍTÁNÍ ÚHLŮ .................................................................................................................................................... 28
OBR. 41 - DĚLENÍ ÚHLŮ NA POLOVINU ................................................................................................................................ 29
OBR. 42 - KONSTRUKCE ÚHLU 60°...................................................................................................................................... 30
OBR. 44 - KONSTRUKCE ÚHLU 120° .................................................................................................................................... 31
OBR. 49 - ROZDĚLENÍ PODLE STRAN ................................................................................................................................... 33
OBR. 48 – NÁKRES TROJÚHELNÍKU ...................................................................................................................................... 33
OBR. 50 - ROZDĚLENÍ PODLE ÚHLŮ ..................................................................................................................................... 34
OBR. 51 - VZOR ROZDĚLENÍ STRANY. DO PRÁZDNÝCH POLÍ, VE KTERÝCH NELZE TROJÚHELNÍK VYTVOŘIT SE POLE PROŠKRTNE .. 35
OBR. 52 – ČTVEREC A OBDÉLNÍK ........................................................................................................................................ 36
OBR. 53 - KOSOČTVEREC A KOSODÉLNÍK ............................................................................................................................. 37
OBR. 54 - LICHOBĚŽNÍKY .................................................................................................................................................. 37
OBR. 55 - RŮZNOBĚŽNÍK ................................................................................................................................................... 38
179
OBR. 56 - ČTYŘÚHELNÍKY ................................................................................................................................................. 39
OBR. 57 – POSTUP SESTROJENÍ PRAVIDELNÉHO PĚTIÚHELNÍKU ............................................................................................... 40
OBR. 58 - POSTUP SESTROJENÍ PĚTICÍPÉ HVĚZDY .................................................................................................................. 40
OBR. 60 - POSTUP SESTROJENÍ ŠESTICÍPÉ HVĚZDY ................................................................................................................ 41
OBR. 59 - POSTUP SESTROJENÍ PRAVIDELNÉHO ŠESTIÚHELNÍKU ............................................................................................. 41
OBR. 61 - POSTUP SESTROJENÍ PRAVIDELNÉHO ŠESTIÚHELNÍKU ............................................................................................. 42
OBR. 62 - POSTUP SESTROJENÍ OSMICÍPÉ HVĚZDY ................................................................................................................. 43
OBR. 63 - POSTUP SESTROJENÍ N-ÚHELNÍKU S LICHÝM POČTEM VRCHOLŮ .............................................................................. 45
OBR. 64 - POSTUP SESTROJENÍ N-ÚHELNÍKU SE SUDÝM POČTEM VRCHOLŮ .............................................................................. 46
OBR. 65 - DĚLENÍ STRANY NA POLOVINU - N-ÚHELNÍKY ....................................................................................................... 48
OBR. 66 - KRUŽNICE – NÁZVOSLOVÍ ................................................................................................................................... 49
OBR. 67 - KRUH - NÁZVOSLOVÍ .......................................................................................................................................... 50
OBR. 68 - ELIPSA - NÁZVOSLOVÍ ......................................................................................................................................... 51
OBR. 69 - SESTROJENÍ ELIPSY POMOCÍ PROVÁZKU ................................................................................................................ 52
OBR. 70 - SESTROJENÍ ELIPSY BODOVOU METODOU .............................................................................................................. 53
OBR. 71 - ELIPSA, OVÁL – KONSTRUKCE.............................................................................................................................. 54
OBR. 72 – ROVNOBĚŽNÉ PROMÍTÁNÍ PAPRSKŮ DO ROVINY ..................................................................................................... 56
OBR. 73 – STŘEDOVÉ PROMÍTÁNÍ PAPRSKŮ DO ROVINY .......................................................................................................... 56
OBR. 74 - KOSOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ PAPRSKŮ DO ROVINY .......................................................................................................... 56
OBR. 75 – PRAVOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ PAPRSKŮ DO ROVINY ....................................................................................................... 56
OBR. 76 - ZOBRAZENÍ BODU NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ PRŮMĚTNY ............................................................................................. 57
OBR. 77 – TYPY KOSOÚHLÉHO PROMÍTÁNÍ ........................................................................................................................... 58
OBR. 78 - TĚLESA ............................................................................................................................................................. 59
OBR. 79 – TĚLESA – VZOR STRÁNKY.................................................................................................................................... 60
OBR. 80 - KONSTRUKCE KRYCHLE V KOSOÚHLÉM PROMÍTANÍ ............................................................................................... 61
OBR. 81 - KONSTRUKCE KVÁDRU V KOSOÚHLÉM PROMÍTANÍ ................................................................................................ 62
OBR. 82 - KONSTRUKCE ČTYŘBOKÉHO JEHLANU V KOSOÚHLÉM PROMÍTANÍ .......................................................................... 63
OBR. 83 – KONSTRUKCE KOLMÉHO ČTYŘBOKÉHO JEHLANU V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ ............................................................ 64
OBR. 84 – PRŮMĚTNY ........................................................................................................................................................ 65
OBR. 85 - OTEVŘENÍ PROSTORU DO PLOCHY SEŠITU.............................................................................................................. 66
OBR. 86 - VZOR - ROZDĚLENÍ STRANY PRO ZOBRAZENÍ TĚLESA NA TŘI PRŮMĚTNY .................................................................. 67
OBR. 87 - ZOBRAZENÍ BODU NA TŘI PRŮMĚTNY ................................................................................................................... 68
OBR. 88 - ZOBRAZENÍ KRYCHLE NA TŘI PRŮMĚTNY .............................................................................................................. 69
OBR. 89 - ZOBRAZENÍ KRYCHLE NA TŘI PRŮMĚTNY .............................................................................................................. 70
OBR. 90 - ZOBRAZENÍ KVÁDRU NA TŘI PRŮMĚTNY ............................................................................................................... 71
OBR. 91 - VZOR - ZOBRAZENÍ KVÁDRU NA TŘI PRŮMĚTNY .................................................................................................... 72
OBR. 92 - ZOBRAZENÍ JEHLANU NA TŘI PRŮMĚTNY............................................................................................................... 73
OBR. 93 – ZOBRAZENÍ JEHLANU NA TŘI PRŮMĚTNY ............................................................................................................... 74
OBR. 94 - ZOBRAZENÍ KOMOLÉHO JEHLANU NA TŘI PRŮMĚTNY ............................................................................................. 76
OBR. 95 - KOMOLÝ JEHLAN ............................................................................................................................................... 77
OBR. 96 - TĚLESA PRO ZADÁNÍ PRACOVNÍHO ÚKOLU Č. 21 .................................................................................................... 78
OBR. 97 - ZÁKLADNÍ ČÁSTI SKLONITÝCH STŘECH................................................................................................................. 79
OBR. 98 - ZÁKLADNÍ TYPY SKLONITÝCH STŘECH ................................................................................................................. 80
OBR. 99 - KOSOÚHLÉ PRŮMĚTY JEDNOTLIVÝCH TYPŮ STŘECH............................................................................................... 82
OBR. 100 – SITUAČNÍ VÝKRES ............................................................................................................................................ 86
OBR. 101 - VZNIK ZOBRAZENÍ PŮDORYSU ........................................................................................................................... 87
OBR. 102 - ZOBRAZOVÁNÍ SVISLÉHO ŘEZU .......................................................................................................................... 89
OBR. 103 - VEDENÍ MYŠLENÉ ROVINY ŘEZU PRO VZNIK SVISLÉHO ŘEZU A JEJÍ ZAKRESLENÍ DO PŮDORYSU ................................ 90
OBR. 104 - PŘÍČNÝ ŘEZ OBJEKTEM ..................................................................................................................................... 90
OBR. 105 - PODÉLNÝ ŘEZ OBJEKTEM .................................................................................................................................. 91
OBR. 106- ZOBRAZOVÁNÍ POHLEDU.................................................................................................................................... 92
OBR. 107 - FORMÁTY VÝKRESŮ.......................................................................................................................................... 93
OBR. 108 – FORMÁTY VÝKRESŮ .......................................................................................................................................... 94
OBR. 109 - OKRAJE VÝKRESU ............................................................................................................................................ 95
OBR. 110 - ROZMÍSTĚNÍ OBRAZŮ NA VÝKRESE ..................................................................................................................... 96
OBR. 111 - SCHÉMA UMÍSTĚNÍ POPISOVÉHO POLE DO PRAVÉHO DOLNÍHO ROHU ...................................................................... 98
OBR. 112 - VZOR POPISOVÉHO POLE – PROJEKČNÍ KANCELÁŘ ................................................................................................ 98
OBR. 113 - VZOR POPISOVÉHO POLE – ŠKOLNÍ PROJEKT ........................................................................................................ 99
180
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
OBR.
114 - VZOR POPISOVÉHO POLE – ZJEDNODUŠENÉ POPISOVÉ POLE PRO GRAFICKÉ PRÁCE ................................................. 100
115 - SKLÁDÁNÍ VÝKRESŮ K VOLNÉMU ŘAZENÍ ......................................................................................................... 101
116 - SKLÁDÁNÍ PRO SVÁZÁNÍ DO POŘADAČŮ ............................................................................................................ 102
117 - SKLÁDÁNÍ DO POŘADAČŮ S OKRAJEM ............................................................................................................... 102
118 - MĚŘÍTKA STAVEBNÍCH VÝKRESŮ ..................................................................................................................... 104
119 - VZOR - DRUHY ČAR ........................................................................................................................................ 110
120 - DÉLKOVÉ KÓTOVÁNÍ – DETAIL ........................................................................................................................ 111
121 - PŘÍKLAD DÉLKOVÉHO KÓTOVÁNÍ – M 1:50 ....................................................................................................... 112
122 - KÓTOVÁNÍ ČÁSTI PŮDORYSU – M 1:50. ............................................................................................................ 115
123 - M ATRICE PRO KÓTOVÁNÍ, M 1: 50. .................................................................................................................. 115
124 - VÝŠKOVÉ KÓTOVÁNÍ – DETAIL ........................................................................................................................ 116
125 - VÝŠKOVÉ KÓTY VE SVISLÉM ŘEZU ................................................................................................................... 117
126 - KÓTY V PŮDORYSE ......................................................................................................................................... 117
127 - ODKAZOVÉ ČÁRY ........................................................................................................................................... 118
128 - ŠRAFOVÁNÍ V PŘILEHLÝCH PLOCHÁCH ............................................................................................................. 120
129 - VZOR CVIČENÍ – HMOTY V ŘEZU
OBR. 130 - VZOR CVIČENÍ – HMOTY V DETAILECH ................... 122
131 - ZNÁZORNĚNÍ ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ - M 1:50 ............................................................................................. 123
132 - NÁBYTKOVÉ ZAŘIZOVACÍ PŘEDMĚTY - M 1:50.................................................................................................. 124
133 - DOPLŇKOVÉ ZAŘIZOVACÍ PŘEDMĚTY ............................................................................................................... 124
134 - VZOR CVIČENÍ – ZAŘIZOVACÍ PŘEDMĚTY .......................................................................................................... 126
135 - DRUHY ČAR PŘI ZAKRESLOVÁNÍ PŮDORYSU ...................................................................................................... 128
136 - ŘAZENÍ VNĚJŠÍCH KÓT V PŮDORYSE ................................................................................................................. 130
137 - PŮDORYS SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE ............................................................................................................. 132
138 - POHLED NA DVOUKŘÍDLÉ OKNO ....................................................................................................................... 133
139 - ZPŮSOBY OTEVÍRÁNÍ OKEN – ZAKRESLENÍ V TECHNICKÉM POHLEDU ................................................................... 134
140 - ZAKRESLENÍ ČÁSTÍ OKNA ................................................................................................................................ 136
141 - PŘÍKLADY OKEN ............................................................................................................................................. 137
142 - KÓTOVÁNÍ OKEN V PŮDORYSE ......................................................................................................................... 138
143 - PŮDORYS – ZAKRESLOVÁNÍ OKEN .................................................................................................................... 140
144 - ZAKRESLOVÁNÍ DVEŘÍ V PŮDORYSU PODLE ZPŮSOBU OTEVÍRÁNÍ ........................................................................ 141
145 - DVEŘE LEVÉ A DVEŘE PRAVÉ ........................................................................................................................... 142
146 - ZAKRESLOVÁNÍ DVEŘÍ V PŘÍČCE, V NOSNÉ STĚNĚ A V OBVODOVÉ STĚNĚ .............................................................. 143
147 - DVEŘE V OCELOVÉ LISOVANÉ ZÁRUBNI V NOSNÉ STĚNĚ S ÚPRAVOU U PODLAHY .................................................. 143
148 - KÓTOVÁNÍ DVEŘÍ V PŮDORYSE - OBECNĚ .......................................................................................................... 146
149 - KÓTOVÁNÍ DVEŘÍ V PŮDORYSE ........................................................................................................................ 147
150 - KÓTOVÁNÍ VCHODOVÝCH A BALKONOVÝCH DVEŘÍ V PŮDORYSE ........................................................................ 148
151 - ZAKRESLOVÁNÍ A KÓTOVÁNÍ GARÁŽOVÝCH VRAT ............................................................................................. 148
152 - PŮDORYS S OKNY A DOKRESLENÝMI DVEŘMI .................................................................................................... 151
153 - ČTENÍ VÝPLNÍ OTVORŮ ................................................................................................................................... 152
154 - ZAKRESLOVÁNÍ A KÓTOVÁNÍ OBKLADŮ ............................................................................................................ 154
155 - ČTENÍ OBKLADŮ KRESLENÝCH V PŮDORYSE ...................................................................................................... 154
156 - ZAKRESLOVÁNÍ A KÓTOVÁNÍ STAVEBNÍCH ÚPRAV ............................................................................................. 157
157 - ZAKRESLENÍ STAVEBNÍCH ÚPRAV A OBKLADŮ DO ROZPRACOVANÉHO PŮDORYSU ................................................. 158
158 - ČTENÍ STAVEBNÍCH ÚPRAV KRESLENÝCH V PŮDORYSE ....................................................................................... 158
159 - KONEČNÁ PODOBA VÝKRESU PŮDORYSU PODLAŽÍ ............................................................................................. 160
160 - SMĚROVÁ RŮŽICE ........................................................................................................................................... 165
161- ČTENÍ PŮDORYSU PODLAŽÍ ............................................................................................................................... 166
162 - ČTENÍ PŮDORYSU PODLAŽÍ .............................................................................................................................. 168
163 - VZOR CVIČENÍ - NÁCVIK ČAR .......................................................................................................................... 170
181
SEZNAM TABULEK
TABULKA
TABULKA
TABULKA
TABULKA
TABULKA
TABULKA
TABULKA
TABULKA
TABULKA
1 - JAK PŘEPOČÍTÁVAT MĚŘÍTKA Z PAMĚTI ......................................................................................................... 105
2 - POUŽÍVANÉ DRUHY ČAR............................................................................................................................... 107
3 – DOPORUČENÉ TLOUŠŤKY ČAR ...................................................................................................................... 108
4 – GRAFICKÉ ZNAČENÍ HMOT ............................................................................................................................ 121
5 - LEGENDA MÍSTNOSTÍ ................................................................................................................................... 161
6 - LEGENDA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ .............................................................................................................. 163
7 - LEGENDA POVRCHOVÝCH ÚPRAV .................................................................................................................. 163
8 - SPECIFIKACE PŘEKLADŮ .............................................................................................................................. 163
9 - SPECIFIKACE VÝROBKŮ ............................................................................................................................... 164
182
Učební text vznikl v rámci projektu „Obnova a modernizace technických oborů
v Olomouckém kraji“, registrační číslo CZ.1.07/1.1.04/02.0071, operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání, termín realizace 1. 3. 2010 – 30. 11. 2011. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a
státním rozpočtem ČR.
Autor učebního textu: Ing. Eva Hrdličková
Partneři projektu:
 Střední škola polytechnická, Olomouc, Rooseveltova 79
 Střední odborná škola Jeseník a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Dukelská,
1240/27, Jeseník
 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Uničov, Moravské nám. 681
 Střední odborná škola průmyslová a Střední odborné učiliště strojírenské, Prostějov, Lidická 4
 Střední odborná škola technická, Přerov, Kouřílkova 8
 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Šumperk, G. Krátkého 30
 Střední odborná škola průmyslová, Hranice, Studentská 1384
 Střední odborné učiliště stavební Prostějov, Fanderlíkova 25
 Střední odborná škola železniční, stavební a památkové péče a Střední
odborné učiliště, Šumperk, Bulharská 372/8
 Úřad práce Olomouc
 Magistrát města Olomouce, školský odbor
183

1 pomůcky, technika rýsování - Střední škola železniční, technická a

Transkript

Podobné dokumenty

Španělsko - Základní škola Pěnčín

Opak. přír. sféry - Základní škola Pěnčín

Cwakova Gumchestrovka

Návod na instalaci MAX

motorka mostly goldwing

Rámové páskovací poloautomaty na PP pásku

Mitoza-cibule

Nerosty

dům ve švýcarském luminu house in lumino, switzerland

Ovládání audio-video techniky v HJ100