Zobraz PDF

Stratégie a koncepcie
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ*
Zkapalnělý zemní plyn (LNG)
- vývoj a nové trendy
P
řestože je technologie výroby zkapalnělého zemního plynu známa již
dlouho - první zkapalňovací infrastruktura byla uvedena do provozu v USA již ve
40. letech minulého století - teprve v poslední době se o LNG více hovoří a dostává se do popředí zájmu i v souvislosti
s energetickou bezpečností a diverzifikací dodávek zemního plynu. LNG je zemní
plyn zpracovaný za tlaku a teploty - 160
stupňů Celzia, kde zkapalnění snižuje jeho objem až 600krát.
Rozvoj trhu s LNG, jeho budoucí vývoj a potenciál, který je tématem tohoto článku, by mohl dodat trhu se zemním plynem flexibilitu, a to jak pro dodavatele, tak pro odběratele. Zároveň je rozvoj trhu LNG - ve spotové podobě ovšem
- oprávněně považován za jedinou možnost kartelizace trhu se zemním plynem
a tedy přerodem tzv. „plynového fóra“
v účinný nástroj obrany cen a případného
využití jako geopolitického nástroje.
Pro posouzení možného vývoje na trhu LNG je třeba vzít v úvahu celkové trendy na trhu se zemním plynem, který stále
má regionální podobu, jakož i zájmy a vývoj hlavních aktérů na tomto trhu.
Předpovědi dynamiky rozvoje LNG byly v posledních zhruba čtyřech letech narušeny rapidním vývojem v těžbě tzv.
břidlicového plynu (shale gas) ve Spojených státech. Tato těžba vyvolává v USA
značný optimismus, ať se to již týká nezávislosti v dovozu, či dokonce geopoliticky jako oslabení Ruska (které má největší zásoby „konvenčního“ plynu na světě).
Z tohoto důvodu je LNG pro Spojené státy přehodnocováno a řada plánovaných
kapacit ani nebyla uvedena do provozu.
8
20 % každá). Významnou pozici dále zastávají Kanada, Katar, Norsko, Irán a Čína.
Ještě větší „nepoměr“ než u těžby najdeme u spotřeby zemního plynu. Země
OECD zabírají téměř polovinu spotřeby
(48,9 %) s největším podílem Spojených
států (21,7 %). K dalším důležitým spotřebitelům zemního plynu patří také Rusko,
Irán, Čína a Velká Británie.
Jaké argumenty hovoří pro rozvoj trhu
se zemním plynem obecně a specielně
pro LNG?
• Ekologické důvody. Zemní plyn je ze
všech fosilních paliv nejčistší, zásoby
jsou rovněž větší než v případě ropy.
Důležitost zemního plynu bude zřejmě podtržena německým rozhodnutím nevyužívat jadernou energii (tzv.
Atom­ausstieg), kdy se dá očekávat, že
rozvoj obnovitelných zdrojů bude napojen na určitý centrální systém, který
by mohl být představován právě silnějším využitím zemního plynu.
• T ragédie ve Fukušimě přímo ovlivnila
toto strategické rozhodnutí Německa
a může vyjadřovat i silnější odstup od
jádra a tím pádem větší používání právě zemního plynu.
• Důvody specielně pro LNG pak zahrnu­
jí nárůst poptávky v zemích, kde např.
z geografických důvodů nelze budovat
plynovody - pak je LNG jedinou možností, jako je tomu např. v Japonsku.
Tab. 1 Zásoby zemního plynu
(v %) a R/P: nejdůležitější země [1]
Země
% z celkových
zásob zemního
plynu
Jaký je aktuální stav zásob, těžby
a spotřeby zemního plynu a co z toho
vyplývá pro rozvoj trhu s LNG?
Rusko
23,9
76
Irán
15,9
>100
Katar
13,5
>100
V tab. 1 jsou podíly nejdůležitejších zemí světa na celkových zásobách zemního plynu.
Ze stejného zdroje [1] pak vyplývá rozpor mezi celkovou výší zásob a R/P. Země
OECD se na produkci podílejí v současné době 36,5 %, ale jejich podíl na zásobách je podstatně nižší. Pak by bylo logické očekávat nárůst poptávky po zemním
plynu z těchto zemí ve střednědobém časovém horizontu. Mezi největší producenty patří Spojené státy a Rusko (téměř
Turkmenistán
4,3
>100
Saúdská Arábie
4,3
95,5
USA
4,1
12,6
Spojené arabské emiráty
3,2
>100
Nigérie
2,9
>100
Venezuela
2,9
>100
Alžír
2,4
>100
Země OECD
9,1
14,7
R/P (roky)
R/P Reserves to production vyjadřuje, na kolik let vystačí
zemi zásoby při současném tempu těžby.
• V
zhledem k rozvoji břidlicového plynu ve Spojených státech lze očekávat,
že hlavní poptávka bude z Evropy, Číny
a Indie.
Jaké jsou faktory u nabídky LNG?
• V
souvislosti s nárůstem poptávky je
třeba rozšířit výrobní kapacity, které ale
nejsou levné (viz dále), v první fázi to
budou zřejmě australské projekty, po
roce 2018 pak Afrika a Rusko.
• Nabídka je omezena řadou faktorů.
Pat­ří mezi ně např. preference domácí spotřeby plynu (Nigérie, Indonésie),
některé země čelí problémům s dodávkami (Egypt), Katar uvalil moratorium
na další rozšiřování kapacit LNG. Trh se
zkapalněným zemním plynem, podobně jako ropný trh, trápí rostoucí náklady na pořízení zkapalňovacího řetězce,
včetně nedostatku kvalifikovaných odborníků.
• V
letech 2009 - 2010 došlo k významnému nárůstu zkapalňovacích stanic,
4x většímu než byl průměr za poslední dekádu. Je ovšem třeba p
­ odotknout,
že dvě třetiny tohoto nárůstu připadaly na Katar.
• Investiční náklady jsou dosti vysoké, což
má ovšem dopady na podobu kontraktů a na cenové mechanismy na tomto trhu. Tzv. „upstream“ tvoří náklady ve
výši 2 mld. dolarů (resp. 5 mil. t ročne 400 dolarů za tunu kapacity), zkapalňovací stanice v průměru 3,75 mld. dolarů (resp. 5 mil. t/ročne na jedno zařízení, 750 dolarů za tunu kapacity), tankery, které mohou LNG přepravovat okolo 220 mil. dolarů, stanice na opětovnou
transformaci LNG na zemní plyn pak
0,6 mld. dolarů. Přitom je třeba počítat
s tím, že tato stanice by měla být napojena na domácí rozvodnou síť. Celkové
náklady na řetězec se tak mohou blížit
až osmi miliardám dolarů.[2]
Právě tyto vysoké vstupní náklady povětšinou vedou k podobné situaci jako na
trhu s klasickým zemním plynem - tj. preferenci dlouhodobých kontraktů (20 až 25
let) s přísně stanovenými podmínkami,
včetně tvorby cen. Pokud by tato situace převládala, pak bychom od trhu s LNG,
byť by se rozvíjel dynamicky, mohli těžko
očekávat vyšší flexibilitu či snad vytvoření
podmínek ke kartelizaci.
Vysoké náklady rovněž implikují, že
Slovgas
Stratégie a koncepcie
se jedná o byznys pro velké hráče - ať už
o státní firmy (např. Petronas), či např.
o ­ExxonMobil či BP. Používá se doložka
„take or pay“, tj. povinnost kupujícího zaplatit, i když by nakonec k odběru LNG
nedošlo. Doložka „take or pay“ implikuje rozdělení rizika mezi dodavatele a odběratele, dodavatel nese riziko cenové,
kupující pak objemové.
Až do roku 2003 sledovaly ceny LNG
ceny ropy (která koneckonců obecně
pro komoditní trh slouží jako tzv. „price
setter“), ale od té doby došlo k určitému
zvolnění této stále silné vazby. Uvidíme
později, že zájem určitých aktérů je, aby
tato vazba na ceny ropy přetrvala.
V současné době existují tři různé cenové vzorce, které se globálně používají.
Je přitom zásadní, o jaký typ trhu se jedná.
Trh s prudkým rozvojem těžby břidlicového plynu je trh Spojených států. Jelikož mají Spojené státy svůj vlastní trh, není vazba na ropu důležitá.
Vazba na cenu ropy a konvenční zemní
plyn je pak obvyklá v kontinentální Evropě, v případě odlehlých teritorií, kde plynovod nepřichází v úvahu, je pak cenová
politika vedena cenou ropy.
Je tedy možno konstatovat, že trhem
plynu „zamíchal“ dynamický rozvoj těžby
břidlicového plynu v USA, který i s pomocí nadkapacit USA u LNG mění cenové vzorce zemního plynu. Ceny zemního
plynu jsou v USA tak podstatně nižší, než
v Evropě a Asii. Podíváme-li na statistiku
BP, pak z ní vyplývá, že ceny v USA (Henry Hub) za milion Btu činila za rok 2010
v průměru 4,39 dolaru, zatímco japonské
LNG (cif ) pak 10,91 dolaru.
Analytici trhu LNG, např. J. Jensen, se
domnívají, že rozvoj břidlicového plynu
v USA spolu s možností vývozu přebytků
pomocí LNG do Evropy (především Velká
Británie) oslabilo významněji Rusko, které tak bylo donuceno vyjednávat znovu
o cenových podmínkách dlouhodobých
kontraktů.
Vývoj na americkém trhu je jedním
z důvodů nového typu kontraktů. Jak již
bylo uvedeno, tradiční kontrakt byl tzv.
„fixed destination contract“, neboli bylo
jasně určeno, podobně jako u plynovodu, dodávka ze země A do země B, často
i s přesným určením tankeru.
Trh s LNG ovšem pomalu zůstává zatím z malé části spotovým, tj. je možno
u nových kontraktů vystopovat flexibilitu
dodávek, včetně možností cenové arbitráže. V roce 2009 tvořil spotový trh LNG
přes 16 %. Objevují se možnosti rozdělit
kapacitu pro fixní kontrakty (s doložkou
take or pay) a na flexibilní část, kterou je
možno pronajímat, či část LNG poslat na
jiný trh, než původně určeno. Např. Katar, velmoc v LNG, používá fixní kontrakty
2 / 2012
s tím, že kapacita některých zkapalňovacích stanic je určena pro „nájem“ velkými
firmami, jako např. ExxonMobilem. Tímto způsobem by bylo možno překonat
regio­nální podobu trhu se zemním plynem - která se ovšem, což je třeba zdůraznit, odráží ve vzorcích cen.
Jak vypadá obchod s LNG, kdo jsou
hlavní aktéři a ve kterých zemích leží
potenciál nové nabídky a poptávky?
BP Statistical Review 2011 uvádí, že nárůst
spotřeby za rok 2010 dosáhl 7,4 %, což je
největší nárůst od roku 1984. Největší nárůst produkce zaznamenalo Rusko, USA
jsou díky břidlicovému plynu nej větším
světovým producentem. Naopak produkce Kanady klesá již čtvrtý rok. Pozice LNG
je ze své podstaty silnější v mezinárodním
obchodě, kde tvoří přes 30 % obchodu se
zemním plynem. Právě obchod se vyvíjel ještě dynamičtěji než spotřeba (nárůst
10,1 %), především díky dodávkám LNG.
V exportu LNG dominuje Blízký Východ,
což je dáno pozicí Kataru, jehož export
vzrostl o 53,2­%! V tab. 2 je přehled největších exportéru, zatím co v tab. 3 největších importéru zemního plynu.
Celkové importy LNG činily v roce
2010 297,53 m3, plynovody přepravily
677,59 m3. Obchod přes plynovody dominoval v oblasti Evropy a Eurasie, kde
tvořil dvě třetiny obchodu se zemním
plynem.
Při pohledu na nejvýznamnější aktéry
na trhu s LNG, nelze zapomenout na roli
„Gas Exporting Countries Forum“ , tj. fóra
zemí vyvážejících zemní plyn. Tyto země
z logických důvodů (řada z nich je členem
OPEC) nadále propagují vazbu ceny zemního plynu na ropu. Není ale jasné, do jaké
míry si uvědomují, že flexibilizace trhu díky LNG, která je jednou z nevyhnutelných
podmínek pro vznik kartelu, zároveň může přispět k odbourání této vazby na ropu
tím, jak oslabí regionální charakter trhu (a
cenové politiky) zemního plynu.
V amerických analýzách se objevují silná slova a do rozvoje břidlicového plynu
jsou vkládány velké naděje. Podle těchto úvah je to právě břidlicový plyn, který ideu OGEC zcela pohřbívá, navzdory tomu, že Rusko, Irán a Katar disponují
60 % zásob zemního plynu (konvenčního)
a Rusko buduje nové trasy (Nord ­Stream
spušten v listopadu minulého roku).
Velice důležitá je pozice Kataru, který disponuje třetími největšími zásobami zemního plynu po Rusku a Iránu. Tento člen OPEC věnuje sice větší podporu
rozvoji zemního plynu než ropy, nicméně
v roce 2005 vláda uvalila moratorium na
další projekty LNG z obav o příliš rychlé
vyčerpávání, které by mohlo snížit tlak
v rezervoárech a tím i ohrozit budoucí
těžbu. Největším investorem v Kataru je
ExxonMobil.
Pro dlouhodobý pohled na trh LNG
i jako odraz (ne)vyplnění prognóz je zajímavé se podívat na předpověď IEA z roku 2006. Ta předpokládala nárůst obchodu se zemním plynem právě nejvíce v podobě LNG, kdy podle ní obchod s LNG
poroste rychleji než poptávka po zemním
plynu. IEA předpokládá, že země OECD
budou stále závislejšími (s výjimkou USA),
např. v souvislosti s poklesem těžby v Severním moři. Počítá s tím, že Rusko a Austrálie budou rozšiřovat své kapacity především směrem do Číny.
IEA odhadovala, že na trh v kratším časovém horizontu vstoupí Peru, Rovníková
Guinea, Norsko, Jemen a Angola, včetně
posílení pozic Ruska. V delším časovém
horizontu by pak důležitou roli měly hrát
Irán a Venezuela, které patří nejen mezi
tzv. jestřáby v OPEC, ale zároveň tyto dvě
země navrhovaly vznik OGEC a jejich R/P
je dle odhadů IEA vyšší než sto (let). Řada odhadů IEA se již naplnila, např. v ro-
Tab. 2 Největší exportéři zemního
plynu (v mld. m3) [3]
Země
LNG export
Plynovod export
Rusko
13,4
186,45
Norsko
4,71
95,88
Kanada
0
92,4
Nizozemí
0
53,33
Katar
75,75
19,15
Indonésie
31,36
9,89
Malajsie
30,54
1,45
Austrálie
25,36
0
Nigérie
23,9
0,12
Trinidad a Tobago
20,38
0
Alžír
19,31
36,48
Tab. 3 Největší importéři zemního
plynu (v mld. m3) [3]
Země
LNG import
Plynovody import
Japonsko
93,48
0
Jižní Korea
44,44
0
Španělsko
27,54
8,86
Velká Británie
18,67
34,96
Tchai wan
14,9
0
Francie
13,94
34,95
Čína
12,8
3,55
USA
12,23
93,25
Indie
12,15
0
Itálie
9,08
66,26
Turecko
7,92
28,76
Belgie
6,43
18,13
0
92,82
Německo
9
Stratégie a koncepcie
Zkapalňovací
terminál
Sachalin 2
- ilustračná
fotografia
Zdroj:
gazprom.ru
ce 2007 na trh s LNG vstoupila Rovníková Guinea i Norsko. Mezi nové importéry
se pak řadí Čína, Indie, Mexiko a Velká Británie.
U zemí s potenciálem rozvoje LNG
se ovšem objevuje i řada rizik. V případě
Ruska či Indonésie to je spotřeba zemního plynu na domácím trhu a dynamika
této spotřeby, u Austrálie vývoj nákladů,
u Kataru pak možnosti rozvoje limitované výše uvedeným moratoriem. Geopolitická nestabilita je pak limitujícím faktorem u země s druhými největšími rezervami na světě - Iránu, ale také Nigérie.
Řada zemí navíc nevyužívá plně své
možnosti u zemního plynu a je často zbytečně pálen jako vedlejší produkt u těžby
ropy (Nigérie).
Z hlediska poptávky je vývoj sice vnímán optimisticky, ale je třeba pečlivěji zanalyzovat možný vývoj u nejrychleji rozvíjejících se zemí, tj. u Číny a Indie. Čína uvažuje, navzdory ekologickým nákladům,
o rozvoji těžby svého břidlicového plynu
a jde také o stavbu plynovodů z Ruska. In-
die rovněž plánuje plynovody z Iránu.
Stále platí, že největšími importéry
jsou země OECD, tvořící v roce 2006 okolo
90 % importu LNG. Největší exportéři jsou
naopak až na Austrálii mimo OECD. Dynamika poptávky je nicméně v rukou spíše rozvíjejících se trhů ne vyspělých zemí,
ovšem s výše uvedenými pochybnostmi.
Hlavní vývojové trendy
LNG už není jen nutnou alternativou pro
země, které je nemožné napojit na plynovody (Japonsko). Stává se postupně
zajímavou alternativou, jak pro odběratele, tak pro dodavatele a koneckonců
i možností diverzifikace či obejití „nevhodných“ tranzitních zemí.
Rozvoj LNG je samozřejmě navázán na
celkový vývoj na trhu se zemním plynem
- v jeho prospěch mohou hrát jak jeho
funkce nejbližšího substitutu k ropě, čehož by rádo „využilo“ fórum zemí vyvážejících zemní plyn, tak i možnosti jeho využití v kombinaci s rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Především němec-
ká pozice bude klíčová minimálně pro
evropský trh.
Rychlý rozvoj těžby břidlicového zemního plynu ve Spojených státech přispěl
k propojování doposud regionálních trhů, které se vyznačují i odlišnými cenovými vzorci. Postupný nárůst spotového
trhu s LNG a tedy možnost přesměrovat
volné kapacity dodává trhu prozatím malou, ale rostoucí flexibilitu. Rozšíření krátkodobých kontraktů, včetně omezení zákazu reselling (tedy opětovného prodeje třetí straně) se týkají zavádění flexibility do délky kontraktu, objemu a samozřejmě i ceny. Jak již bylo uvedeno, rozšiřuje se, byť postupně možnost leasingu přebytečné kapacity. Toto rozšiřování
krátkodobých kontraktů s sebou nese pokles rizika pro vstup na trh, větší možnost
odezvy na vývoj poptávky (sezónní vlivy),
flexibilitu pro tankerové flotily a možnost
snazšího vstupu na nové trhy odbou­
ráním zákazu resell.
Je ovšem sporné, do jaké míry by propojení regionálních trhů potvrzovalo cenovou vazbu na ropu, která je pro řadu
zemí „plynového fóra“, tak zajímavá.
Limitujícími faktory jsou vysoké náklady na výstavbu celého řetězce pro zkapalnělý zemní plyn, včetně světového nedostatku kvalifikované pracovní síly.
*doc. Ing. Ilona Švihlíková, PhD.
Vysoká škola mezinárodních a veřejních
vztahů v Praze
[email protected]
Zdroje
[1] BP Stastistical Review, June 2011, str. 20
[2] LNG value chain: typical costs. Dostupné z http://www.
forum.rice.edu/wp-content/uploads/2011/06/RT_110909_
Humphries.pdf
[3] BP Statistical Review, June 2011, str. 29
Evropská bioplynová asociace ve spolupráci se Slovenskou obchodní
a průmyslovou komorou a s Českou bioplynovou asociací uspořádá svou první
Proč se zúčastnit?
Politika a cíle EU
Režimy podpory
Možnosti financování
Přehled technologií
Večeře a společenský večer
Studijný výlet
Registrace a další organizační detaily
na stránkách:
www.BiogasConference.eu
10
konferenci o bioplynu
ve dnech 6. a 7. června 2012
v Bratislavě v Crown Plaza Hotelu
Program konference se zaměří na klíčové aspekty Evropské komise, národní
politiku a režimy podpory, možnosti soukromého financování a očekávání
průmyslu. Pro demonstraci role bioplynu jako důležitého pilíře energetické
budoucnosti Evropy budou uvedeny příklady úspěšných projektů. Dne 8. června
2012 se můžete zúčastnit „studijní cesty za bioplynem”, na které navštívíme
zajímavá zařízení v okolí Bratislavy.
Přednášky na konferenci Evropské bioplynové asociace 2012 budou vedeny
v angličtině se simultánním překladem do slovenštiny.
Slovgas