Vyvinuli jsme MP3 i „hmyzí oko“

DOMOV
4
Středa 4. května 2016
LIDOVÉ NOVINY
Vyvinuli jsme MP3 i „hmyzí oko“
„Založení naší kontaktní
kanceláře je možné v každé
průmyslové hi-tech zemi,
mezi něž určitě patří i Česká
republika,“ říká profesor
Reimund Neugebauer,
prezident Fraunhoferovy
společnosti, která exceluje
v aplikovaném výzkumu. Její
roční rozpočet je 2,1 miliardy
eur čili asi 57 miliard korun.
MARTIN RYC H L Í K
LN Jaká je filozofie Fraunho-
fer-Gesellschaft, že jste v inovacích a vývoji tak proslavení?
Fraunhoferova společnost v Německu má misi využívat ve spolupráci s firmami nové myšlenky,
poznatky a výsledky výzkumu
pro inovace – ve prospěch společnosti a pro posílení německé i evropské ekonomiky... Jedním z našich cílů je zacházet též se zdroji
udržitelným způsobem, šetřit je.
LN Na rozdíl od Max-Planckovy
společnosti, jež je zaměřena na
základní výzkum, se věnujete
výzkumu takzvaně aplikovanému. Máte 67 ústavů s pestrým
zaměřením. Které z nich se dají
označit, řekněme, za nejúspěšnější, „nejdůležitější“?
Instituty nelze dělit na důležité
a nedůležité. Každý z nich má
svou hlavní kompetenci ve vědě,
v konkrétních disciplínách a ve
specifických metodách...
LN Rozumím, ale šlo mi spíše
o to, jak víme třeba z české Akademie věd – byť jde hlavně o základní výzkum –, jestli některé
ústavy jsou výkonnější, třeba
měřeno v příjmech z licencí.
V Německu je mnoho institutů,
které spojují vědecké a společenské otázky – a nabízejí řešení. Za
Fraunhoferovu společnost mohu
jmenovat zejména oblast mikroelektroniky, kde jsme vyvinuli třeba audiostandard MP3, což byl
velký úspěch, a to i z pohledu příjmů z licencí. Podobným příkladem je oblast videotechniky: naše
společnost se významnou měrou
podílela na vývoji známého videostandardu (MPEG-4).
Další významnou oblastí jsou
takzvané life-sciences a biotechnologie. Zde se snažíme pokrývat
celý procesní řetězec – od diagnostiky přes vývoj účinných látek až
po první fáze klinických testů – a
v každém kroku přitom, pokud
možno, spolupracujeme s průmyslem. Tak se podílíme na vývoji
účinných látek pro boj s rakovinou, artrózou nebo i dalšími civilizačními chorobami. V neposlední
řadě bych chtěl zmínit výrobní
techniku a jeden příklad: Fraunhoferova společnost spolu se šedesáti firmami vyvinula první pilotní
výrobní továrnu pro autoprůmysl,
ve které jsme při výrobě karoserií
snížili spotřebu energie a vstupních zdrojů o třicet procent.
LN Máte nějakou novinku?
Prof. Reimund
Neugebauer (62)
Jedním z aktuálně nejúspěšnějších projektů je extrémně tenoučká kamera, vyvinutá podle přírodního vzoru, napodobením hmyzího oka. Její výhody se jasně ukazují v mobilních telefonech, jejichž tloušťka bývá dnes určována minimálním odstupem čoček
ve fotoaparátu. Ale díky naší kameře, jež funguje jako „oko hmyzu“, budeme moci tloušťku mobilů výrazně snížit, takže budou
brzy možná tenké jen jako dvě
kreditní karty položené na sebe.
■ Od roku 2012 je prezidentem
Fraunhoferovy společnosti,
desátým v její historii.
■ Strojírenství vystudoval na
Technické univerzitě Drážďany
(1975), kde získal i doktorát.
■ Byl ředitelem Fraunhoferova
ústavu obráběcích strojů a
tvarovací techniky (od roku 1994).
■ V letech 2003 až 2006 zastával
post děkana strojní fakulty na
Technické univerzitě v Chemnitz.
■ Držitelem mnoha ocenění
a čestných doktorátů (2007
z VUT Brno, 2014 z ČVUT Praha).
LN Vaše ústavy mají dohroma-
dy 24 tisíc odborných pracovníků. Jak vůbec hledáte ty nejlepší výzkumníky, kteří se zaměřují právě na inovace a průmyslově orientovaný výzkum?
Výběr u nás probíhá systematicky. Na národní i mezinárodní
úrovni hledáme jak studenty, tak
doktorandy. Na národní úrovni je
každý Fraunhoferův institut napojen na univerzitu. Díky tomu
jsme neustále blízko studentům.
Ti se mohou v rámci svých studentských prací účastnit našich
projektů a úspěšné studenty i absolventy můžeme již brzy napojovat na naše instituty... Pro postdoktorandy zase máme program
„Attract“, kterým se snažíme přilákat vynikající vědce nejen z Německa, ale zejména ze zahraničí.
Jde o to, že když najdeme někoho
pro nás oborově zajímavého,
dáme mu k dispozici financování,
výzkumnou skupinu i vybavení,
aby u nás mohl rozvíjet svou vědeckou oblast. Tím celosvětově
zvyšujeme svoji atraktivitu.
chom identifikovali konkrétní
nový potenciál pro spolupráci.
LN V Česku vzniklo 48 nových
výzkumných center z fondů
EU. Vnímáte jejich potenciál?
Některá znám – například centra v Brně nebo v Liberci, kde se
věnují výzkumu zpracování textilu, takže vím o jejich značném potenciálu. Zároveň je známo, že
Česká republika je v inovativní
kultuře velice podobná Německu,
čímž jsou dány předpoklady pro
možnou spolupráci. Takže ano,
potenciál tu jistě je, ale je vždy potřeba hodnotit případ od případu.
LN Studoval jste v Drážďanech,
LN Bádat u „Fraunhofera“ je
asi dost atraktivní džob...
V Německu probíhají každoročně průzkumy, kdo je v různých oblastech tím nejoblíbenějším zaměstnavatelem. A Fraunhoferova společnost se v těchto žebříčcích vždy umisťuje velice
dobře; například u inženýrů jsme
stejně oblíbení jako automobilky
a firmy typu Siemens či Bosch.
LN To je působivé. Znáte něja-
kou českou stopu? Víte, kolik
u vás pracuje zhruba Čechů?
K tomu bohužel nemám čísla.
Řeknu ale jinou zajímavost. Ačkoliv jsem prezidentem výzkumné společnosti s 24 tisíci zaměstnanci, stále se podílím na vedení
studijního programu, který společně provozuje Technická univerzita Chemnitz a Vysoké učení technické Brno. Zabývá se výrobními
systémy a jedná se o první česko-německý studijní program,
který Fraunhoferův institut obráběcích strojů a tvarovací techniky
– který jsem dříve vedl – založil
už někdy před deseti lety.
LN Na brněnském VUT jste do-
stal roku 2007 čestný doktorát,
v roce 2014 pak další na pražském ČVUT. Jaké máte vztahy
s českými kolegy, a to nejen ve
svém oboru – v mechatronice?
Dlouho jsem působil jako pro-
Česko-německý výzkum. V Praze i v Brně mám mnoho přátel, říká Reimund Neugebauer.
fesor v Chemnitzu a spolupracoval s brněnským VUT. Vedli
jsme diplomové práce českých
i německých studentů. Výborné
vztahy mám i s pražským ČVUT,
především se strojní fakultou.
A to už více než třicet let, z doby,
kdy jsem působil v Drážďanech.
V obou městech mám mnoho
přátel, pravidelně se navštěvujeme a jeden z mých hlavních inženýrů v institutu obráběcích strojů
promoval v Česku i v Německu.
LN Fraunhoferova společnost
už má mezinárodní zastoupení
v USA, v Evropě, ale i v Asii. Je
možné, že se nějakého podobného dočkáme také v Česku?
Fraunhoferova společnost má
dceřiné společnosti v Evropě, ve
Spojených státech a v Chile.
V USA provozujeme sedm center, jak výzkumným jednotkám
v cizině říkáme. V Evropě máme
své „dceřinky“ ve Švédsku, Velké Británii, Itálii, v Portugalsku
a v Rakousku, přičemž každá
země má jedno centrum; jen v Rakousku jsou dvě. Každá dcera do-
FOTO MAFRA – D. MATERNA
stává základní financování z dané
země. Kromě toho centra získávají příjmy přes projekty s tamním
průmyslem nebo z veřejných zakázek – model financování je týž
jako u Fraunhofera v Německu.
V Asii je to ale jinak. Tam má
společnost své representative offices, kanceláře, jež podporují propojení s místním výzkumem
a spolupráci. Kromě toho máme
v Asii také svoje project centers,
centra, která jsou zřizována pro
spolupráci vědců na konkrétních
projektech – a na dobu určitou.
nám podaří dosáhnout toho, aby
čeští a němečtí vědci dlouhodobě
a strategicky spolupracovali na viditelných projektech s českým
a německým hospodářským sektorem a aby byli úspěšní i v rámci
evropských projektů, může to být
základem pro místní zastoupení
Fraunhoferovy společnosti: třeba
formou projektového centra.
Nyní má spolupráce s českou
ekonomikou objem asi 1,2 milionu eur (33 milionů korun) ročně,
což určitě můžeme navýšit.
LN A ta šance pro Česko, že
zvláště zajímavé: kybernetika,
strojírenství či biotechnologie?
S panem velvyslancem i s děkanem Strojní fakulty ČVUT jsme
se tu bavili o tom, jak probíhá spolupráce a jaká existují partnerství.
Ta první témata, první náznaky
se týkaly zejména oblastí chytrých materiálů, chytré výroby, infrastruktur a smart cities (koncept
„inteligentních“ měst). Letos v říjnu plánujeme navíc uspořádat na
německém velvyslanectví Den
Fraunhoferovy společnosti, aby-
u nás vznikne Fraunhoferova
pobočka nebo třeba kancelář?
V zásadě je založení kontaktní
kanceláře nebo dceřiné společnosti možné v každé industrializované hi-tech zemi, mezi něž určitě
patří i Česká republika. Nicméně
primárním předpokladem je navázat nejdříve úspěšnou a intenzivní spolupráci na projektové úrovni. Naším cílem je zintenzivnit
spolupráci mezi naší společností
a českým výzkumem. Pokud se
LN Jsou pro vás nějaké obory
pracoval v Chemnitzu. Jak se
změnila kvalita výzkumu a výuky právě v oblastech někdejší
NDR, východního Německa?
Nemyslím si, že ještě existuje
nějaký významný rozdíl mezi západními a východními univerzitami v Německu. Obě univerzity,
z nichž já pocházím, jsou velmi
kvalitní. Když se podíváte na
TU Drážďany, ta patří k elitním
univerzitám v rámci národní iniciativy excelence, stejně tak
TU Chemnitz má klastr excelence v oblasti nových materiálů.
A obecně: ve studentských výsledcích, které se testují, se v rámci spolkových zemí na prvních
dvou místech pravidelně střídají
studenti ze Saska a z Bavorska.
LN Máte ještě čas bádat? Učíte?
Věnuji se dvěma oblastem. Na
strategické úrovni vedu s pěti vědci think tank; zabýváme se identifikací velkých technických výzev
a vyvozujeme, na jakých projektech by se mělo pracovat – například v návaznosti na takzvaný
průmysl 4.0, informační technologie a energetiku...
Mám rovněž sedmdesát doktorandů na TU Chemnitz. Před pár
týdny jsem byl opět u tří doktorských zkoušek: jednalo se o simulační modely u nelineárních materiálových systémů, ve druhém případě o techniku kaskádového řízení a ve třetím o teorii plasticity ve
tvarovací technice. Jsou to dost
složité věci; u zkoušek bylo sto
vědců, takže v takové společnosti
si nemůžete ustřihnout ostudu.
Fraunhofer: symbol inovací a hi-tech využití
MARTIN RYC H LÍ K
PRAHA/MNICHOV Začalo to v Mnichově, dne 26. března 1949. Tehdy vznikla Fraunhoferova společnost, jež si do názvu vetkla jméno
bavorského optika a vynálezce Josepha von Fraunhofera. Jejím
úkolem bylo a je propojovat vědění s průmyslovým využitím, čemuž se 67 let po založení věnuje
67 oborových výzkumných ústavů po celém Německu.
Instituty se například zaměřují
na aplikovanou optiku, bezpečnostní technologie, biomedicínské inženýrství, komunikační systémy, průmyslovou matematiku,
lasery, elektroniku nebo výrobní
a dopravní technologie. Z logiky
věci jsou blízké hi-tech firmám.
„Máme s Fraunhoferem několik společných projektů, jež jsou
pro nás prestižní,“ říká Petr Konvalinka, rektor ČVUT, čímž dokládá, jaký zvuk společnost má.
Skoro 60 miliard korun ročně
„Fraunhoferova společnost je pro
mne důkazem, že je možné systematické pojetí výzkumu v oblasti
aplikací,“ řekl LN Ivo Vondrák,
rektor Vysoké školy báňské v Ostravě. Podle něj může být Fraunhoferova společnost vzorem Česku
ve spolupráci s průmyslem, ale
i v tom, že vynikající výzkum se
nemá zúročit pouze v top vědeckých článcích, ale i v inovacích.
Tomu napomáhá jedinečný
styl financování – někdy dokonce
nazývaný jako „Fraunhofer model“. Způsob, kdy firmy přidávají
k veřejným penězům a grantům
svá eura, kvitoval v nedávném
rozhovoru LN i Michael Valášek,
děkan Strojní fakulty ČVUT.
„V podstatě je to tak, že téměř
třetinu peněz získáváme v rámci
základního financování z veřejných prostředků, přičemž devadesát procent pochází od spolkové
vlády a desetina od spolkových
zemí, v nichž dané instituty síd-
lí,“ vysvětluje prezident společnosti Reimund Neugebauer.
Druhá třetina pochází z dotačních prostředků, ať již od spolkové vlády, spolkových zemí, nebo
z EU, kde si příjemci konkurují
s ostatními výzkumnými organizacemi, univerzitami i privátními
subjekty. A třetí třetina financování přichází přímo z ekonomiky.
„Objem prostředků na výzkum
tak činí ročně 1,8 miliardy eur,
náš celkový roční rozpočet pak
2,1 miliardy eur,“ upřesnil pro
LN šéf Fraunhofer-Gesellschaft.
To je zhruba šedesát miliard korun čili asi dvojnásobek státního
rozpočtu na celou českou vědu
ročně. Je to dost, nebo by německý obr potřeboval ještě víc? „Kdybych byl zcela spokojen, tak bych
samozřejmě šel do důchodu,“
usmívá se při odpovědi Neugebauer, zatímco si pochvaluje systém financování německé vědy,
ale i takzvaný pakt pro výzkum
který mají všechny výzkumné organizace uzavřený se spolkovou
vládou. Ten už zaručil plynulé navyšování rozpočtů o pět procent
za minulých pět let a na dalších
pět let navyšování o tři procenta.
„Vorbild“ pro české aplikace
Německou „nadaci“ pro aplikovaný výzkum chválí též profesor Mi-
roslav Václavík z VÚTS Liberec,
jenž s jedním Fraunhoferovým
ústavem v Chemnitzu spolupracuje. V novém Centru rozvoje strojírenského výzkumu (CRSV) v Liberci jsou dva experti z Fraunhoferu ve výzkumné radě. „Fraunhofer si můžeme vzít za vorbild, za
příklad, když to tak v Německu
po desítky let funguje,“ dodává
Václavík, jenž také působí v Technologické agentuře ČR.
„Fraunhofer je špičková vědecko-výzkumná organizace, která
má perfektní napojení na praxi.
A to je v Česku pořád slabinou,
již je třeba zlepšit,“ míní Karel
Rais, emeritní rektor VUT Brno.