Policisté dopadli mladíka, který zaživa řezal maso z jezdeckého koně

Policisté dopadli mladíka, který zaživa řezal maso z jezdeckého koně

Policisté dopadli mladíka, který zaživa
řezal maso z jezdeckého koně
Policisté dopadli muže, který brutálním způsobem utýral v Kravařích na Českolipsku jezdeckého koně. Za to, že ho rdousil a z ještě žijícího zvířete odřezával maso, hrozí třiadvacetiletému
mladíkovi až tříleté vězení.
KRAVAŘE NA
ČESKOLIPSKU
Mladík, který žije
jako bezdomovec a
nechává se najímat
na nejrůznější manuální práce, své
pohnutky k činu
kriminalistům při
výslechu nevysvětlil.
„Do protokolu
uvedl jen to, že měl
v pátek 29. května,
kdy se událost stala,
velmi špatný den. V
noci se pak podle
vlastních slov s la-
nem, nožem a košíkem plným sušených rohlíků vydal
na kravařskou pastvinu za koněm.
Rohlíky si s sebou
vzal proto, aby k
sobě zvíře přilákal,“
popsala policejní
mluvčí Ivana Baláková.
Koni pak mladý
muž omotal kolem
krku smyčku, kterou ho rdousil a poté mu prořízl hrdlo.
V době, kdy zvířeti
ještě pulsovalo srd-
Muž si jel vyfotit plzeňskou
rozhlednu, v trávě narazil
na hroznýše
Dvaašedesátiletý
muž z Kaznějova
měl v sobotu večer
vskutku nevšední
zážitek. U plzeňské
rozhledny Sylván,
kam se vypravil
kvůli pořízení fotografií, jej zaskočil
větší, v trávě se plazící had. Později se
ukázalo, že je to
hroznýš královský.
Muž se obrátil na
městskou policii. Strážníci z odchytové skupiny
zjistili, že had měří 1,4 metru. „Strážníci ho
odchytli a uložili do
jutového pytle,“ popsala policejní
mluvčí Jana Pužmanová.
lovského. (8. 6.
2015)
Majitele se nepodařilo zjistit, hroznýš
tedy putoval do záchranné stanice živočichů.
Hroznýš královský
se vyskytuje ve
Střední a Jižní
Americe, ve volné
přírodě dorůstá až
Městská policie od- délky čtyř metrů, v
chytila přímo v
zajetí od 2,5 do tří
Plzni hroznýše krá- metrů. Patří mezi
škrtiče.
S odchytem hadů
pomáhali o víkendu
také hasiči. V sobotu byli přivoláni do
jednoho bytu v Mirošově,
kde odchytili zhruba jeden metr dlouhou užovku a
ce, mu vrazil do řitního otvoru kůl, stahoval z něj kůži a
odřezával z něj maso. „Z místa si s sebou odnesl asi čtyři
kilogramy svaloviny i s kůží,“ dodala
Baláková.
Při vyšetřování
policisté zjistili, že
tyran tohoto koně
na pastvině navštívil i v minulosti.
Pokračování na
straně 2.
Policisté dopadli mladíka, který zaživa řezal
Ze strany 1.
maso z jezdeckého koně
Při vyšetřování policisté
zjistili, že tyran tohoto koně na pastvině navštívil i
v minulosti.
„Staly se tu tři podivné
události. Někdo koni
omotal lano kolem krku a
kolem nohy takovým způsobem, až se mu zařezalo
hluboko do kůže, a v jednom případě mu někdo
dokonce ublížil ostrým
předmětem a způsobil mu
zhruba čtyřicet centimetrů
dlouhé a dva až tři centimetry hluboké řezné poranění na noze. Tyto útoky
majitel policistům nehlá-
sil,“ uvedla policejní
mluvčí.
kolem krku a nohu ke
stromu. Kůň se podle jeho
výpovědi dokázal ze zajeZadržený mladík se do- tí vymanit a utekl.
znal pouze k tomu, že koVyšetřovatelé muže obni tehdy ovázal smyčku
vinili ze spáchání přečinu
týrání zvířat, za což mu
hrozí až tříletý pobyt za
mřížemi.
„Vyšetřovatel zároveň
podal státnímu zástupci
podnět na pachatelovo
vzetí do vyšetřovací vazby, a to proto, aby svůj čin
na svobodě nezopakoval a
aby se trestnímu stíhání
nevyhýbal. Státní zástupce tento podnět neakceptoval a obviněného ze zadržení propustil. Jeho
trestní stíhání proto nyní
probíhá na svobodě,“ doplnila Baláková.
Peruc má tři
nové kameny
zmizelých,
připomínají
umučenou
rodinu
Rosenbaumovi provozovali v
obci obchod s vinárnou v
blízkosti Boženiny studánky.
Právě před tímto domem
byly kamenné kostky čili
Stolpersteiny usazeny.
Na prvním kameni je uvedeno jméno Pavel Rosenbaum.
Na druhém jeho syna Iva.
Oba byli deportování v roce
1942 do Terezína a o dva
roky do Osvětimi, kde byli
umučeni. Ivovi bylo pouhých
deset let. Třetí kámen připomíná Pavlovu maminku, která zemřela v roce 1943 v Terezíně. Jediný, kdo z rodiny
přežil, byla Pavlova manželka Kamila Rosenbaumová.
Slavnosti se zúčastnila Káťa
Rys, dcera Kamily Rosenbaumové. „Maminka o hrůzách
války, koncentračních a pracovních táborech příliš nemluvila. Raději vzpomínala
na období před válkou. Vy-
právěla o tom krásném, jak
tu tančila a připravovala s
dětmi představení. Občas
mluvila o manželovi Pavlovi
a jejich malém synovi. Bylo
to pro ni ale velmi bolestné,
proto jsem se jí nevyptávala.
O tom, co se dělo během
války s její rodinou, jsem se
dozvídala později z vyprávění dalších lidí,“ uvedla.
Po válce se Kamila Rosenbaumová do Peruce vrátila,
vzpomínky na ztracenou rodinu ale byly příliš silné. Přestěhovala se proto do Prahy,
kde poznala svého druhého
manžela. Dohromady je
svedlo pátrání po osudech
její rodiny.
„Maminka se s tatínkem poznala, když se snažila zjistit,
co se s jejím prvním mužem
stalo. Na inzerát se jí ozval
muž, který s Pavlem zpíval
ve sboru v Terezíně. Zjistili,
Tři kameny zmizelých se
v neděli objevily v Peruci na Lounsku. Lidem
připomínají památku
rodiny Rosenbaumovy.
Otec, syn a babička byli
umučeni v nacistických
vyhlazovacích táborech.
Hrůzy holokaustu nepřežilo celkem sedmnáct lidí z Peruce.
že mají mnoho společného a
vzali se. Narodily se jim dvě
dcery, já a sestra,“ prozradila
Káťa Rys. Do Peruce přicestovala z Anglie, v roce 1968
emigrovala.
Holokaust nepřežilo několik
peruckých rodin
Za aktivitou Stolpersteine v
Peruci stojí Spolek pro obnovu židovských památek
Perucka. „Nacistické řádění
nepřežilo několik místních
rodiny. Ne všechny budou
kameny připomínat, chystáme se vytvořit památník,
který bude na židovském
hřbitově v Hřivčicích. Ponese jména všech umučených,“ uvedl Ivo Suslik, předseda spolku.
S rodinou Rosenbaumovou
ho pojí křestní jméno. Jeho
maminka se znala s paní Kamilou Rosenbaumovou a
rozhodla se po jejím umuče-
ném synovi pojmenovat svého chlapce.
„Na hrůzy holokaustu v žádném případě nesmíme zapomenout. Svět jak jej vidíme
dnes, je plný krutosti a násilí, ale nesmíme se vzdát a
být takoví. Boží vůle je, abychom se vzájemně tolerovali
a měli se rádi,“ uvedl Ivo
Kraus, kazatel Církve Československé husitské, který na
akci pronesl modlitbu.
Nechyběli ani zástupci Židovské obce. „Bylo zde
mnoho židovských rodiny,
které nacistické běsnění nepřežili. Jsem velmi rád, že se
našli lidé, kteří se zasadili o
to, aby se na ně vzpomnělo.
A také se snaží o obnovu židovských kulturních památek,“ uvedl Oldřich Látal,
předseda Židovské obce
Teplice.
R7 dokončíme až v roce 2023, dozvěděli se na Lounsku. Zlobí se i Nexen
Starosty na Lounsku pobouřil nový harmonogram prací na dostavbě silnice R7, se kterým je tento týden
seznámilo Ředitelství silnic a dálnic. Vyplývá z něj, že silnice bude dokončená až v roce 2023. Nespokojená je i jihokorejská společnost Nexen Tire, která na Žatecku plánuje 23miliardovou investici.
„Dokončení v roce
2023 je pro nás neakceptovatelné. Mělo by se pracovat
rychleji než s výhledem na osm let. Rozumím, že některé
fáze přípravy nelze
vzhledem k legislativě urychlit, ale například majetkoprávní záležitosti, tedy
výkup pozemků, by
mohly probíhat
rychleji. Nabídli
jsme Ředitelství silnic a dálnic, že bychom vstoupili do
jednání s majiteli dotčených pozemků,“
uvedl starosta Loun
Radovan Šabata.
Na rychlostní silnici
R7 mezi Prahou a
Chomutovem je nyní
kompletně hotov ve
čtyřech pruzích úsek
Praha - Slaný, obchvat Sulce a také
úsek mezi Bitozevsí a
Chomutovem. Zbývá
ale ještě téměř 40 kilometrů za 9,7 miliardy korun. Letos na
podzim měla začít
etapa Bitozeves - Postoloprty, avšak stavba se posune o několik měsíců.
Na téměř čtyřkilometrový úsek čeká Ředitelství silnic a dálnic
na stavební povolení,
které má být vyřízeno
v závěru roku. Stavební práce začnou
po skončení zimního
období. Později začne také výstavba obchvatu Panenského
Týnce. Podle harmo-
nogramu se s ním počítá v roce 2017.
„Trváme na tom, aby
byl tento úsek zařazen do rozpočtu
2016, což nám bylo
nakonec přislíbeno s
tím, že stavba začne
v závěru roku,“ uvedl
poslanec z Loun Michal Kučera.
Takzvané
„zkapacitnění“ obchvatu Loun je naplánované na polovinu
roku 2017, následuje
obchvat Chlumčan.
Na Lounsku by pak
zbýval dokončit úsek
kolem Postoloprt, s
ním se počítá až v roce 2020. Několik let
si musí počkat také
Středočeši, stavba
kolem Slaného je naplánována až na roky
2020 až 2023.
Prodlužování může
ohrozit rozšíření výroby, varuje Nexen
S harmonogramem
není spokojena jihokorejská společnost
Nexen Tire, která v
průmyslové zóně Triangle na Žatecku při-
pravuje stavbu závo- přispět k urychlení
du na výrobu pneu- dostavby této komumatik. Počítá s pro- nikace,“ uvedl manadukcí 30 tisíc kusů
žer společnosti
pneumatik denně.
Nexen Petr Pospíšil.
Dodávat bude přede- Výstavba továrny má
vším pro automobil- začít v roce 2016, výky v
Česku
Čtyřproudová silnice
av
R7 je hotová mezi Prasousedním hou a Slaným a ChoNěmutovem a Bitozevsí.
mecku. Zbývají tak úseky mezi
Silnice
středočeským Slaným a
R7 je
severočeskou Bitozevsí,
tak pro
přičemž dokončený už
ni klíčovou
komunikaci.
„Dostavba silnice je pro nás velmi robu zahájí o dva
zásadní téma. Při vy- roky později. V první
jednávání s vládou o fázi zaměstná přes
investici Nexenu v
tisíc lidí. Nexen do
České republice za- budoucna počítá s naznělo ujištění, že bu- výšením investice o
dou vytvořeny přízni- dalších 20 miliard,
vé podmínky pro
zdvojnásobení denní
hladký rozjezd výro- produkce, a tedy i vyby. S tím přímo sou- tvoření dalšího zhruvisí i kvalitní infra- ba jednoho tisíce prastruktura. Předseda
covních míst.
vlády mimo jiné pro„Expanze je podmíhlásil, že příchod
Nexenu může značně něna dobrým startem
výroby a produkce.
Prodlužování, či dokonce zastavení zkapacitnění silnice R7
může ohrozit další
investici do rozšíření
výroby,“ upozornil
Pospíšil.
Podle starosty Loun
Radovana Šabaty je
nutné, aby ostatní
starostové, ale i podnikatelé a firmy z regionu neustále tlačili
na rychlejší dostavbu.
I proto se zasadí o
vznik Sdružení pro
dostavbu silnice R7,
do kterého budou
moci vstoupit nejenom samosprávy, ale
i investoři z průmyslových zón.
čelní střet vozidel,
zásadní je směrové
rozdělení komunikace tak, aby k těmto
střetům nedocházelo,“ uvedl vedoucí
dopravní policie v
Lounech Jiří Král.
Rychlostní silnice R7
se staví už od 60. let
minulého století, původní prognóza zněla
dokončení do roku
2000, následně do
roku 2010. Loni ministerstvo dopravy
uvažovalo, že kvůli
nedostatku peněz bude stavba čtyř pruhů
po celé délce zastavena a dojde na úspornější řešení - střídavý
třípruh. Proti tomu se
Na silnici zemřelo od ale zvedla vlna odporu starostů.
roku 2011 27 lidí
Silnice je už nyní
„Apelovali jsme, aby
přetížená, denně tam byl plán přehodnocen
projede 15 až 20 tisíc a díky tomu se minisvozidel. Komunikace terstvo vrátilo k půmá na svém kontě od vodnímu plánu doroku 2001 do loňské- stavby na čtyřpruh,“
ho roku 27 usmrce- dodal Šabata.
ných.
„Nejčastější příčinou
tragických nehod je
Sazce se přihlásil výherce 2,5 miliardy. Měl trému a pospíchal na vlak
Výherce z Pardubického kraje si přišel do Sazky pro rekordní loterijní výhru 2,466
miliardy korun. Zdržel se asi dvacet minut, byl velmi nervózní a říkal, že pospíchá
na vlak. Jeho život se prý zatím nezměnil.
Přišel s prázdným
batohem, ve kterém si odnesl 270
tisíc korun v hoto-
li velkému mediálnímu zájmu. Výherci zbýval pro
uplatnění výhry
životě nic nezměnilo, dál chodí do
práce a pečlivě
zvažuje, jak s pe-
ření byla nastavena tak, aby ho nikdo nemohl poznat ani při přícho-
Sazka zvažovala, že
už v pátek vyvěsí
inzeráty „Hledá se
výherce“ (více
vosti jako zálohu.
Působil průměrným dojmem, říkal, že měl celý život průměrnou
mzdu. Na sobě
měl rifle.
Muž středního věku se o výhru přihlásil až po 26
dnech. S přihlášením prý otálel kvů-
ještě více než týden.
„Výherce se v Sazce zdržel pouhých
20 minut, byl velmi nervózní a několikrát opakoval,
že spěchá na vlak.
Během krátkého
rozhovoru sdělil
našemu kolegovi,
že zatím se v jeho
nězi naloží,“ popsal mluvčí Sazky
Václav Friedmann.
Výherce měl také
obavy o svou anonymitu, před návštěvou se o ní ještě telefonicky ujišťoval. Do styku nakonec přišel pouze
s jedním pracovníkem Sazky. Opat-
du, například na
recepci.
Šťastná čísla z náhodného tipu se
vylosovala 15.
května. Výhra
2,466 miliardy korun je nejvyšší v
historii této loterie. Protože se o
svou výhru nikdo
dlouho nepřihlásil,
zde).
Podle Sazky je běžné, že noví výherci
milionů, případně
miliard, dlouho s
přihlášením vyčkávají. Zpravidla si
musejí přehodnotit svůj život, rozmyslet, co s penězi
udělají, zajistit
bankovní účty a
podobně.
Statisíce do vlaku
„Muž podle svých
slov čekal, až se
situace alespoň
trochu uklidní,“ líčí
mluvčí Sazky případ šťastného výherce z Pardubického kraje.
Ten si zároveň vzal
kontakty na finanční a psychologické poradce a
odnesl si hotovost
ve výši 270 tisíc
korun. Tu si uschoval do batohu, se
kterým přišel.
Počínaje tímto
čtvrtkem tak běží
šedesátidenní lhůta pro převedení
peněz na bankovní
účty výherce. Dostane celou částku, v Česku se totiž
výhry nedaní.
Dosud nejvyšší výhru 1,7 miliardy
korun v Eurojackpotu vyplatilo
loni Finsko. Třetí
nejvyšší výhru,
1,61 miliardy korun, si odnesl hráč
z Německa. Loterie je provozována
v šestnácti evropských zemích.